Fránˇa Šrámek, Stríbrný vítr

Transkript

Fránˇa Šrámek, Stríbrný vítr
w
w
ap
eP
m
e
tr
.X
w
om
.c
s
er
UNIVERSITY OF CAMBRIDGE INTERNATIONAL EXAMINATIONS
International General Certificate of Secondary Education
0514/01
FIRST LANGUAGE CZECH
Paper 1 Reading
May/June 2009
2 hours
Additional Materials:
Answer Booklet/Paper
*9342820567*
READ THESE INSTRUCTIONS FIRST
If you have been given an Answer Booklet, follow the instructions on the front cover of the Booklet.
Write your Centre number, candidate number and name on all the work you hand in.
Write in dark blue or black pen.
Do not use staples, paper clips, highlighters, glue or correction fluid.
Answer all questions.
At the end of the examination, fasten all your work securely together.
The number of marks is given in brackets [ ] at the end of each question or part question.
ČTĚTE PROSÍM TYTO POKYNY
Pokud jste obdrželi materiál určený k odpovědím, dodržte pokyny napsané na přední straně tohoto zadání.
Na všechny listy s odpověd’mi, které odevzdáte, napište číslo vašeho centra, vaše kandidátské číslo a vaše
jméno.
Pište tmavě modrým nebo černým perem.
Nepoužívejte kancelářské svorky, sešívačku, zvýrazňovače, lepidlo a korektorské bělítko.
Odpovězte na všechny otázky.
Na konci zkoušky sepněte bezpečně všechny listy vaší práce.
Počet bodů je uveden v závorkách [ ] na konci každé otázky nebo podotázky.
This document consists of 5 printed pages and 3 blank pages.
SPA (NH) T74651/4
© UCLES 2009
[Turn over
2
Přečtěte si následující úryvek z knihy Stříbrný vítr od Fráni Šrámka.
Zodpovězte otázky pod textem.
20 bodů můžete získat za správnost odpovědí, 5 bodů za jejich jazykovou přesnost a výstižnost.
TEXT 1
Fráňa Šrámek, Stříbrný vítr
Na jedné z lavic v primě p-ského gymnasia objevila se podivná řezba. Trochu oslí,
trochu lidská hlava s vyplazeným jazykem, jakýsi široký, neobyčejně hloupý úsměv
vyplavil oči až na lícní kosti. Řezba byla maličká a nebudila pozornosti. Nebylo
ovšem lehko uhodnouti, jaká asi myšlénka vedla ruku s nožíkem.
Křída t’ukala o tabuli, něčí hlas plazivě šelestil, jak had pohybující se suchou
travou, a nožík počal pracovati. Třeba dávati pozor, aby ani slovíčka neušlo, pan
profesor povídá samé velmi důležité věci, bude zle, velmi zle, jediné-li slovíčko
přeslechneš – ale poruč hlavě! Bolet najednou začne, spát se jí chce, nanic je jí
náhle ze všech těch důležitých věcí a – konec! To už tedy raději kudlou na něčem
pižlat. A z profesora se to šedivě souká, konce tomu není. Kdo tomu nerozuměl, ptá
se potom profesor.
Nikdo se nehlásí. Nikdo? Tedy všichni rozuměli? Dobrá, však se o tom zítra
přesvědčí. Jeník trochu zbledl. Vstal a hlásí se. Co si přeje? Čemu nerozuměl?
Zaváhal. Vlastně ničemu z toho nerozuměl, řekl konečně. Profesor zrudl. Dobře,
dobře … pak tu ale nemá sedět, pak měl zůstati doma a pásti krávy. Nedával prostě
pozor, tak je to, nebot’ to, co vykládal, je jasné jako den. A nemá věru času nazbyt,
aby se kvůli jednomu hlupáku zdržoval. Sednout! Tak, tu to máš, milý Jeníku Ratkine,
schovej si to pěkně na památku! Jeník usedl a vytáhl z kapsy nožík. Ruce se třesou,
ruce by chtěly provést s nožíkem něco veselého. Bodnouti například, tak se aspoň
zdá. Ale ruce se za okamžik utišují a nožík počíná cosi rýti do lavice. Jeník se přitom
usmívá zvláštním zlým i smutným úsměvem …
Předrážděný, plachý a bledý přišel Jeník na gymnasium.
Čekáš zázrak – nu, nalezni si ho tady se svítilnou! Lavice byly jen o málo vyšší
než u nich doma ve škole. Vlastně tu bylo vše jen … o trochu větší. Ne, nebyl to
žádný zázrak, státi se studentem. Nic podivuhodného se s ním nepřihodilo. Přicházeli
profesoři, jeden po druhém. Ale nebyla to žádná neobyčejná zvířata. Byli to vesměs
nepříjemní lidé, kteří vnášeli zimu. Jejich obličeje podobaly se nasazeným maskám,
byli slídiví a nedůvěřiví jak hlídači a měli směšné zvyky. Zapomněli asi, že by mohli
býti milováni, chtěli být obáváni. Tohle bylo ovšem lehčí a nebylo třeba příliš se
namáhati. Nemuselo se přitom ani mnoho křičet, mohlo se dokonce šetřit hlasem.
Mohl jen pár takových slídivých profesorských očí vzíti si při zkoušení na mušku
některý z těch nešt’astných obličejů tam v lavicích, držeti ho několik okamžiků na
skřipci – účinek byl dosažen. Nebo bylo možno říci co nejchladnějším a úsečným
hlasem: Sedněte si! Nic více. Bylo v tom věru kus umění, vyvolat takovou zimnici
v lavicích, způsobit, aby záda a ruce vlhly studeným potem a zuby drkotaly. Nebot’
špatná známka, to nebylo něco bezvýznamného, co možno lehko napraviti, nýbrž
do monstrosních tvarů zveličené zlo to bylo, při kterém bylo nutno zardíti se hanbou,
zlo, jež vrhalo černé své stíny do rodin a vykrádalo z nich klid.
Jeník se počal hroziti špatných známek. Vyvolali jej ze zeměpisu. Snad ještě
před okamžikem měl to v hlavě všechno na krajíčku, ale ted’ – otylý profesor stál tak
blízko něho, jeho oddychování tak protivně supělo mezi vousy a oči brýlemi nějak
podezíravě měřily hocha – Jeník byl zmaten, nešlo to. Profesor rozevřel notes a
hleděl okamžitě posměšně přes jeho okraj na Jeníka.
© UCLES 2009
0514/01/M/J/09
5
10
15
20
25
30
35
40
3
A čím že je jeho otec? Soudce? Kde? V Mírově. Tak, soudce? Profesor pohlédl
na Jeníka jaksi účastněji. Tak, soudce je pan otec? Nu, ten bude míti pěknou
radost. Pokrčil rameny a vzdychl. Ano, nemůže mu pomoci, sednout! Jeník pocítil
neobyčejný stud. Seděl v lavici, čelo měl jako spálené čímsi a bál se vzhlédnouti.
1
45
(a) Studuje Jeník Ratkin na gymnáziu ve stejném městě, ve kterém žije i jeho otec? Svoji
odpověd’ vysvětlete a doložte citací z textu.
[2]
(b) Napište dva důvody, které vedly Jeníka k tomu, že začal vyřezávat obrázek do desky školní
lavice.
[2]
(c) Jakým přídavným jménem byste podle sebe charakterizovali styl profesorova výkladu učiva
v ukázce. Najděte a citujte v textu krátkou ukázku, která toto vaše slovo nejlépe doloží.
[2]
(d) Jmenujte dva důvody, které vedly Jeníka k tomu, že se přihlásil a požádal o zopakování látky.
[2]
(e) Proč Jeník Ratkin při vyvolání ze zeměpisu neuspěl? Jmenujte dva důvody.
(f)
[2]
Vlastními slovy vysvětlete, jak rozumíte oběma částem věty: „Čekáš zázrak – nu, nalezni si ho
tady se svítilnou!“ (řádek 23)
[4]
(g) Ve 4.odstavci nalezněte dva příklady autorova uměleckého jazyka, kterým vyjádřil, jak
profesoři vyvolávají ve studentech strach. (řádek 23–28)
[2]
(h) Co podle vás autor mínil slovy, že špatná známka bylo „zlo, jež vrhalo černé své stíny do
rodin a vykrádalo z nich klid.“ (řádek 38) Vysvětlete to vlastními slovy.
[2]
(i)
Vysvětlete, jak rozumíte tomu, že „Jeník se přitom usmívá zvláštním zlým i smutným
úsměvem …“ (řádek 20–21). Jaký je to podle vás úsměv a co se pod ním skrývá?
[2]
[20 + 5 = 25]
© UCLES 2009
0514/01/M/J/09
[Turn over
4
Přečtěte si úryvek z knihy Študáci a kantoři od Jaroslava Žáka a Vlastimila Rady.
Zodpovězte otázky pod textem.
Vysvětlivky pro lepší porozumění textu:
– slovo „klasa“ (řádek 20) je slangový výraz pro „školní třídu“,
– slovo „stágra“ neboli „dostát“ (řádek 30) je slangový výraz pro „známku nedostatečnou“,
– věta „Wenn du dich einmal richtig gebückt hättest, hättest du dich nicht so vielmals bücken müssen.“
(řádek 8–9) znamená: „Kdyby ses jednou správně shýbnul, nemusel by ses shýbat tak mnohokrát.“
Celkem můžete získat 25 bodů (15 za správnost odpovědí, 10 za jazykové ztvárnění, a to takto: 5 bodů
za styl a kompozici, 5 bodů za gramatickou přesnost.)
TEXT 2
Jaroslav Žák a Vlastimil Rada, Študáci a kantoři
Začněme s gramatikou, jež je nejobávanější zbraní sveřepých kantoříků v potírání
študáků. Není dosti jasno, proč se gramatika jmenuje mluvnice, nebot’ sestává z
tvarů a vazeb, jimiž nikdo nemluví. Vezměte například takové souvětí podmínkové
ireálné v minulosti. Poněvadž vůbec nevíte, co to je, ačkoli jste jinak člověk vzdělaný
a sčetlý, posloužíme vám ukázkou. Vy si, dejme tomu, povzdychnete: „Já mít
prachy, jedu do Prahy.“ Přeloženo do jazyka gramatického, zní tato větička takto:
„Kdybych byl býval měl peníze, byl bych býval jel do Prahy.“ Ještě krásnější je to
v němčině: „Wenn du dich einmal richtig gebückt hättest, hättest du dich nicht so
vielmals bücken müssen.“ Ve franštině nebo latině si to ani nepřejte vědět.
„Převed’te do pasiva,“ velí pan profesor jakoby nic. A ted’ se strefujte do správného
konjunktivu plusquamperfecti passivi. Toto vzpomenuté plusquamperfektum čili
plusqueparfait neboli Vorvergangenheit je hlavní triumf profesorského kovboje,
rajtujícího na gramatice, a bylo zajisté vymyšleno a zdokonalováno celými
generacemi rafinovaných bakalářů a učitelů, až nabylo dnešní nestvůrné podoby. Co
válečný obrněnec pro moderního vojevůdce, to plusquamperfektum pro sveřepého
prófáka.
Zkouší-li docent tvary, nastane študáckému kolektivu perná chvilka. Veškeré
bojové metody zde selhávají a zbývá jedině instinkt, onen zmíněný šestý smysl čili
„čuch“. Týraný objekt stojí obyčejně na stupínku a vrhá zoufalé pohledy na třídu čili
vysílá „SOS“. Klasa je v horečné činnosti. Úlohy jsou pečlivě rozděleny, asi jako při
obsluze námořního děla. Přední řady, které mají stupínek na dostřel, přejímají hbitě
poselství vysílané zadními matadory a obratně je přihrávají „tasenému“ študákovi.
Vzadu působí současně několik odborníků, z nichž jeden je specialista na futurum
čili čas budoucí, jiný na infinitivy, další ovládá koncovky jednotlivých pádů a pohotově
skloňuje (pádí), jiný se opět vyzná v stupňování adjektiv. Zkoušený pravidelně
asi třetinu tvarů uhodne, třetinu zachytí vycvičených sluchem, jenž u mnohých
študáků je vyvinut stejně dokonale jako u slavných indiánských stopařů, a přibližně
třetinu „zbodá“. A tak bezvadnou souhrou celku podaří se zvítěziti nad obmyslným
gramatikem, jenž posléze unaven a znechucen vyhodí žáka od tabule a napíše mu
kýženou „stágru“ čili „dostáta“.
Když je klasa dostatečně zničena krupobitím tvarů, snaží ji řídící gramatik
dorazit překladem. V nižších třídách jsou to větičky, na vyšším stupni vývoje pak
články a souvislá četba autorů.
© UCLES 2009
0514/01/M/J/09
5
10
15
20
25
30
5
2
Přečtěte si pozorně oba texty a obě otázky a pak na ně odpovězte.
(a) Popište a srovnejte charakter učitelů a jejich vztah k žákům v obou textech. [80–100 slov] [6]
(b) Srovnejte oba texty a popište vlastními slovy přístup žáků k učitelům, ke školnímu prostředí a
k výuce. Srovnejte také, jak se studenti v obou ukázkách ve škole cítí. [120–150 slov]
[9]
[15 + 10 = 25]
© UCLES 2009
0514/01/M/J/09
6
BLANK PAGE
0514/01/M/J/09
7
BLANK PAGE
0514/01/M/J/09
8
BLANK PAGE
Permission to reproduce items where third-party owned material protected by copyright is included has been sought and cleared where possible. Every reasonable
effort has been made by the publisher (UCLES) to trace copyright holders, but if any items requiring clearance have unwittingly been included, the publisher will
be pleased to make amends at the earliest possible opportunity.
University of Cambridge International Examinations is part of the Cambridge Assessment Group. Cambridge Assessment is the brand name of University of
Cambridge Local Examinations Syndicate (UCLES), which is itself a department of the University of Cambridge.
0514/01/M/J/09

Podobné dokumenty

0514 first language czech

0514 first language czech Další důkaz by mohl být, že Jeník přešel z jiné školy, z místa, kde nejspíš žije jeho rodina, na gymnázium – „Lavice byly jen o málo vyšší než u nich doma ve škole“. Za jeden z důkazů 1 bod

Více