už byla

a
c
i
t
e
v
l
e
H
a
l
y
b
už
µ
Â
Ê
Ã
κ½ÀÁ
æ×`
âݘïîóŒäáà
•
•
•
•
•
ÿ
•
o
•
•
•
•
•
Na 14. Mezinárodní přehlídce filmu, televize a videa Febiofest
2007 byl uveden americký dokument Helvetica režiséra Gary
Hustwita. Dokument vznikl v roce 2007, a to jako oslava k 50.
výročí vytvoření doposud často používaného fontu Helvetica.
Jednoduchá a čitelná typografie písma Helvetica byla tedy
vytvořena v roce 1957 a byla tehdy reakcí na potřebu jednoduchosti a snadnější orientace v užité grafice.
Historie vývoje fontu Helvetica je v podstatě přímočará. V padesátých letech
zažíval evropský designérský svět znovuzrození starších bezpatkových písmových typů tak, jako německý font Akzidenz Grotesk. Při tvorbě typu písma
Helvetica vycházeli tak tvůrci rovněž z typu písma Akzidenz Grotesk. Akzidenz
Grotesk byl vlastně vůbec první typ bezpatkového fontu, který měl rovněž vliv
i na Frutigerův typ písma Univers z roku 1958.
Helvetica se původně nazývala Neue Haas Grotesk. Písmo bylo vytvořené
ve švýcarské dílně - písmolijně s názvem Haas type foundry (Haas’sche Schriftgießerei) designery Maxem Miedingerem a Eduardem Hoffmannem. Oba autoři
(designér a ředitel písmové dílny Haas type foundry) uvažovali a tvořili ve stylu
zvaném Swiss style, vyznačujícím se bezpatkovým písmem a konstrukcí
na pozadí mřížky.
Evropský designerský svět oslavoval Neue Haas Grotesk jako revival bezpatkového písma a později v roce 1961 dostal jméno Helvetica, a to odvozením
latinského slova Helvetia (Švýcarsko). Vše, vč. názvu písma, mělo být působivější pro marketingové účely mezinárodního fontu.
PANI HELVETICA
2
Všechny ilustrace jsou grafickou
postprodukcí. Stejně tak, jako písmo
Helvetica, které procházelo inspiračním vývojem.
© Tereza Janečková, 2007
1
Titulní ilustrace je
postrprodukcí ilustrace
od Cornela Windlina
© Tereza Janečková, 2007
2
Postrprodukce ilustrace z knihy
,,SILEX: My Way“ 2001
© Tereza Janečková, 2007
Happy 50th Helvetica! The big H.
Dokument Helvetica ambiciózně mapoval vývoj typu písma, avšak nedokázal vybočit ze šablony tzv. mluvících hlav oslovených autorit. Režisér rozdělil
dokument na dva profesionální tábory ze světa inovátorů grafického designu,
a to na příznivce písma Helvetica (Erik Spiekermann, Matthew Carter, Massimo Vignelli, Wim Crouwel, Hermann Zapf, Neville Brody, Stefan Sagmeister,
Michael Bierut, David Carson) a více či méně silné odpůrce písma Helvetica
(Paula Scher a studio The Designers Republic založené v roce 1986 na principu
antiestablishmentu a antiestetice).
3
Dokument je jakousi šablonou aplikovatelnou na různé žánry dokumentů jako
např. dokumenty portrétů hvězd nebo sociálních sond. Obsah dokumentu
představující pouze elitu světových grafických designerů ovšem příliš nekoresponduje se samotným charakterem fontu Helvetica. Písmo Helvetica se
stalo módou díky německým partnerským společnostem Stempel a Linotype.
Font se stal brzy světoznámým a pronikl do všech komunikačních vrstev, jako
např. informačních systémů měst, korporátních identit společností, výtvarného
umění, polygrafie a mnoha dalších využívaných komunikačních médií v celém
světě. Švýcarský design byl tehdy na vrcholu popularity a reklamní agentury tak
úspěšně prodávali nový designérský styl svým klientům. V roce 1984 se Helvetica objevila jako systémové písmo v počítači Apple a stala se tak okamžitě
všudypřítomnou.
Písmo Helvetica tak proniklo, jakkoli si to běžný „uživatel“ neuvědomuje, do naší
každodennosti. Paradoxně k této skutečnosti však dokument zůstal jen banální
přehlídkou celebrit ze světa grafického designu. Režisér sice oslovil všechny
důležité autory, méně důležité grafické designéry, ale neřešil vůbec průnik písma Helvetica do širších vrstev společnosti. Vnímání charakteru písma zprostředkoval pouze mapováním typografie na různých nosičích v ulicích Londýna,
Zürichu, Amsterdamu, New Yourku, Berlína a Frankfurtu. Možná ale Michael C.
Place of Build, jeden z designérů již zmiňovaného studia The Designers Republic v krátkém interview překročil sterilní a elitářský scénář režiéra tím,
že do helvetického šílenství vnesl přesah v podobě vlastních „nedesignerských“
fetišů, které sbírá a se samotným písmem Helvetica vlastně zdánlivě nemají nic
společného.
I přes to, že režisér Gary Hustwit našel jakousi marketingovou díru v tématech
dokumentárních filmů, tj. dokument o písmu, které nebylo zatím nijak významně zpracováno, nenašel relevantní formu, jak písmo představit. Snímek se tak,
bohužel, řadí pouze k bezkrevným a opatrným dokumentům a obvyklým propagačním snahám směřujícím vše k výročí 50. let písma Helvetica, nikoli
k analytickým či filmařsky zajímavým projektům.
4
3
Postrprodukce loga časopisu soDA
č. 21 na téma ,,Akce“
Benjamin Güdel
2002
© Tereza Janečková, 2007
4
Postrprodukce artprojektu
pro vvork.com
www.yokeandzoom.com/archive.htm
2006
© Tereza Janečková, 2007
Hodina H.
Slovy režiséra: ,,Miliony lidí na světě vidí a několikrát denně
užívá Helvetiku. Jsem z toho v úžasu. Proč?“
A protože se režisér běžných uživatelů písma Helvetica nezeptal, zeptala jsem se jich sama.
Otázka:
Vnímáte či používáte písmo Helvetica? Případně jaký typ písma nejčastěji
používáte?
Odpověď: Maria Míčová, ředitelka mateřské školy
Popužívám Times New Roman, je takové decentní. No, vlastně typ písma neřeším, používám nejčastěji takové, v jakém jsou mi zaslány různé dokumenty,
a to je právě Times. Helvetica? Něco mi to říká. Aha, je to podobné Arialu, nebo
ˇ
Tahome?
Odpověď: Patrik Šalamon, Brand Manager Personální agentury
Grafici u nás pracují s Arialem, nebo Frutigerem.
Odpověď: Marika Kupková, kurátorka galerie BKC
Písmo vnímám intuitivně. Mám požadavek jednoduchosti a čitelnosti. Svým
způsobem mě oslovuje i písmo psacího stroje Courier. Navíc jsem zvyklá jej
používat v normostránkových dokumetech. Courier je pro mě zákon.
To je legrace, samozřejmě.
Odpověď: Milada Rajsová, Manager klientských titulů
Používám cokoliv, co preferuje klient. Často se jedná o kombinaci typů písma.
Odpověď: Zdeněk Holý, šéfredaktor časopisu Cinepur
Na webu používáme Arial.
?
Odpověď: Martin Horák, divák filmu Helvetica
Helvetica byla vyvinuta ve Švýcarsku a pobláznila svět, stala se módou.
Arial. Ten byl vytvořen designery Microsoftu v roce 1982 a stal se součástí
systémových fontů počítačů. V práci používáme Tahomu od designera Matthew
Cartera z roku 1996, má delší souřadnici x, více zúžený tvar a proklad mezi
písmeny ji dělá atraktivnější na obrazovkách počítačů.
5
5
Postrprodukce loga od Norm
Dimitri Bruni & Manuel Krebs
Logo projektu The Things 2002
www.norm.to
© Tereza Janečková, 2007
Helvetica, USA 2007
režie: Gary Hustwit, scénář: Shelby Siegel, kamera: Luke Geissbuhler, produkce: Swiss Dots
hrají: Erik Spiekermann, Matthew Carter, Massimo Vignelli, Wim Crouwel, Hermann Zapf,
Neville Brody, Stefan Sagmeister, Michael Bierut, David Carson, Paula Scher, Jonathan Hoefler
80 minut, premiéra v ČR: 28. 3. 2007, http://www.helveticafilm.com/
1
3
Originál ilustrace od Cornela Windlina
Originál loga časopisu soDA
č. 21 na téma ,,Akce“
Benjamin Güdel
2002
2
4
Originál ilustrace
z knihy ,,SILEX: My Way“ 2001
Originál artprojektu
pro vvork.com
www.yokeandzoom.com/archive.htm
2006
5
Originál loga projektu The Things
Norm
Dimitri Bruni & Manuel Krebs
www.norm.to
2002