Leden 2010

Měsíčník Smíchovské střední průmyslové školy
7
Nová tělocvična
31
Zprávy z praxí
Leden 2010
Vánoce
10
Leonardo
17
Obsah:
Dobrý den v novém roce! ........................................................................................................................... 3
Schůze Rady rodičů ...................................................................................................................................... 3
Studentská rada ............................................................................................................................................ 5
Jak vidím Radu studentů já ......................................................................................................................... 5
Pozdní příchody a přezouvání po čtyřech měsících ................................................................................ 6
REKONSTUKCE PROSTOR PRO TĚLESNOU VÝCHOVU ....................................................... 7
Maturitní zkoušky ve školním roce 2009/2010 ....................................................................................... 7
První středa v měsíci - den za divné oblékání ......................................................................................... 8
Názor studentů prvních ročníků na loňský Den otevřených dveří....................................................... 8
Škola studentů před SSPŠ ........................................................................................................................... 9
Vánoce ......................................................................................................................................................... 10
Téma: Dnešní Vánoce ............................................................................................................................... 11
Dárky nosí Ježíšek! .....................................................................................................................................12
Je, nebo není Ježíšek, toť otázka .............................................................................................................. 12
ROZHOVOR S.......................................................................................................................................... 13
Projekt Leonardo Group F6 ..................................................................................................................... 17
Deník Group F6 .........................................................................................................................................18
Leonardo...................................................................................................................................................... 21
Leonardo Group H6 .................................................................................................................................. 21
Deník ????? .................................................................................................................................................. 22
Leonardo skupina D6 ................................................................................................................................ 23
1. Den strávený u Leonarda očima skupiny A6 .................................................................................... 25
2. Den strávený u Leonarda očima skupiny A6 .................................................................................... 25
3. Den strávený u Leonarda očima skupiny A6 .................................................................................... 26
4. Day of Leonardo through the eyes of group A6 ............................................................................... 26
5. den strávený u Leonarda očima skupiny A6 ...................................................................................... 27
Buďte pro své budoucí zaměstnavatele atraktivnější ............................................................................ 27
Seminář středoškolských programů Junior Achievement .................................................................... 27
Seminář „Finanční gramotnost“ ............................................................................................................. 28
Semináře z optických komunikací … ...................................................................................................... 28
Vzdělávací seminář na téma: „Rizikové chování dospívajících a jeho prevence“............................. 29
PRAXE LISTOPAD 2009 ....................................................................................................................... 31
Zpráva z praxí ............................................................................................................................................. 32
MOŽNOSTI STUDIA V ZAHRANIČÍ ............................................................................................... 33
Vánoční turnaj v sálové kopané ............................................................................................................... 34
ZAJÍMAVOSTI ......................................................................................................................................... 35
Zajímavosti MF Dnes ................................................................................................................................ 36
Závěrečná párty - rozhovor ...................................................................................................................... 37
VELKOLEPÉ STŘEDOŠKOLSKÉ PLESY A PÁRTY JSOU V MÓDĚ .................................... 39
2
DOBRÝ DEN V NOVÉM ROCE!
Vánoce a vánoční prázdniny jsou za námi! Je tady rok 2010!
Vysvědčení se blíží! Výsledek pololetního snažení se rýsuje.
Věřím, že bude spokojenost u žáků, učitelů i u rodičů.
V lednu nás čekají dva DOD a potom uvidíme, jak
jsme byli úspěšní. To potvrdí, nebo nepotvrdí až počet
zápisových lístků (nikoliv přihlášek) odevzdaných uchazeči
do naší školy.
První ročníky se chystají na hory na lyžařský
výcvikový kurz v Peci pod Sněžkou. Jistě je to událost
v prvním ročníku významná a věřím, že si to prváci v dobrém smyslu slova užijí.
V lednu čekají studenty jednodenní pololetní prázdniny v pátek 29.1., hned
po vydání vysvědčení (28.1.)
Maturitní ples letos nebude v lednu, ale až ve středu 3. února. Tato po desetiletí
udržovaná tradice si žádá naši účast. Každý středoškolák má jednou svůj maturitní ples.
Ne každý prvák na střední škole má možnost být slavnostně zařazen do rodiny
středoškoláků, jak se to děje právě u nás. A třeťáci by si měli prohlédnout vše na vlastní
oči a promyslet si, jak ples za rok zorganizovat. Těším se na společenský večer s tancem.
Věřím, že se povede a Lucerna bude plná našich studentů, jejich rodičů a přátel. Prosím,
přijďte. Maturitní ples bez studentů a učitelů není dokonalý! Maturitní ples bez vás
nemyslitelný!
Program leden a únor 2010:
(změna vyhrazena)
LEDEN 2010
6.1.
(středa)
10. - 24.1.
21.1. (čtvrtek)
21.1. (čtvrtek)
25.1. (pondělí)
28.1. (čtvrtek)
29.1. (pátek)
3. den otevřených dveří SSPŠ
lyžařské výcvikové kurzy 1. ročníků
4. den otevřených dveří SSPŠ
uzavření klasifikace za 1. pololetí
pedagogická porada – hodnocení 1. pololetí
ukončení 1. pololetí
pololetní prázdniny
ÚNOR 2010
3.2.
(středa)
maturitní ples v Lucerně
Mgr. Zbyšek Nechanický
SCHŮZE RADY RODIČŮ
8. prosince 2009
Přítomni: p. ředitel Ing. Radko Sáblík, výbor RR - p. Voplakalová a p. Hitz omluveni, p.
Káranská, 5 rodičů, p. Píša - předseda SR, p.Hradecký, p. Hartman - správci SK
Schůzku RR zahájila předsedkyně p. Hochmuthová, přivítala všechny přítomné a zároveň
všem popřála hezké Vánoce a šťastný nový rok 2010. Znovu upozornila rodiče, že je nutno zvolit
náhradu za ni a za místopředsedkyni p. Hlaváčovou, které končí v červnu svou funkci v RR,
neboť mají děti v maturitních ročnících.
3
Žádáme tímto všechny rodiče, kteří mají o tuto nenáročnou a velmi prospěšnou práci
zájem, aby se dostavili na příští schůzi RR 9.1.2010, popř. na další. Připomínáme, že schůze RR se
konají vždy každé druhé úterý v měsíci v zasedací místnosti školy v 17.00 hodin.
Pak se ujal slova p. ředitel a podal následující informace:
- do rozpočtu RR se vybralo 267.500,- Kč od 535 studentů, tedy 85% z celkového počtu
studujících
- opatření proti pozdním příchodům se poměrně osvědčila, příští školní rok je vedení
školy připraveno zkusit realizovat návrh SR (viz níže)
- přezouvání se také velmi zlepšilo
- virtuální školu, jejíž provoz je ve školním roce 2009/2010 zkušební a rozběhový, je
nutno naplnit
- pravidelně je prezentováno internetové zpravodajství SSPS TV, doporučuje se všem
podívat se
- 2.11. začala rekonstrukce prostor pro TV; má být do konce prosince hotovo
- byla zahájena spolupráce s ČVÚT (praxe, zájezdy...)
- 16.11. byl ve škole náhradní program. Ukázky prací jsou vystaveny v 1. patře. Na RR byl
promítána jedna z ukázek. Nejlepší práce budou oceněny
- v pondělí a úterý 21. a 22. 12.2009 bude ředitelské volno
- lístky na maturitní ples jsou již k dispozici, po výběru 4. ročníků se nejlepší zbylé lístky
předávají 1. ročníkům
- teplota ve třídách se bude zvyšovat na 21,5 st ve třídách a 18 st na chodbách
- akce Schola Pragensis a 1. a 2. Den otevřených dveří proběhly úspěšně
- prosincové vydání Presíku mělo velké množství příspěvků, a proto vznikla dvojdílná
verze internetová a tištěná
- uzávěrka lednového čísla je 16.12.
- student ze 3.C p. Filipčuk se snaží navázat spolupráci se zdravotní školou na
Vinohradech v souvislosti s uspořádáním závěrečné party nahrazující akademii na konci školního
roku
-koncem listopadu úspěšně proběhl mezinárodní projekt Global Village za účasti škol z
Dánska, Itálie a Slovenska.Podílela se třída 3.B pod vedením p. profesorky Kaiferové
P. Hartman požádal RR o obnos na zakoupení nových tonerů. Jeden z rodičů nabídl
kontakt na firmu, která staré tonery doplní, popř. opraví, což ušetří prostředky RR.
Dále tento rodič nabídl pomoc s WIFI sítí. Rozvinula se diskuze o tomto problému.
P. Píša přednesl návrh na úpravu řešení pozdních příchodů, a to vybíráním studijních
průkazů již v 8.58 hodin.
Dále požádal RR o zakoupení herní konzole Nintendo Wii v ceně 9.606,- Kč do SK.
P. Hradecký, jako student 4. ročníku, požádal RR o zapůjčení 5.000,- Kč jako vratnou
zálohu na after party ve Žlutých lázních.
Rada rodičů odsouhlasila :
1) žádost o zakoupení (naplnění) tonerů
2) zakoupení herní konzole Nintendo Wii do SK v ceně 9.606,- Kč
3) zapůjčení 5.000,- Kč na vratnou zálohu na after party
4) částku 1.500,- Kč jako odměnu na vítězné projekty ze 16.11.
Na závěr popřál p. ředitel také všem hezké Vánoce a šťastný nový rok.
zapsala Věra Hlaváčová
4
STUDENTSKÁ RADA
Jak jistě všichni víte (kromě prváků), tak v loňském školním
roce měla Studentská rada problémy a nefungovala tak, jak by měla.
Letos jsou problémy pryč a Studentská rada funguje. Neschází se
pravidelně, ale je svolávána vždy, když je potřeba něco vyřešit nebo
projednat. Bývá to obvykle jednou týdně, maximálně jednou za 14 dní.
Na Studentské radě se od začátku školního roku asi nejvíce
řešily problémy s virtuální školou a s jejím nasazením pro projekty
čtvrtých ročníků. Dále se také vděčným tématem stal systém řešení
pozdních příchodů a jeho změny. Na několika posledních schůzích se
projednávaly věci, které potěší každého, kdo zaplatil příspěvek na
Radu rodičů a má tak přístup do Studentského klubu. Právě sem by totiž chtěla Studentská rada
přesunout fotbálek, který by byl zadarmo, a také se jedná o pořízení herní konzole Nintendo Wii,
díky které by o volných hodinách bylo ve Studentském klubu ještě více zábavy.
V poslední řadě bych chtěl vyzvat předsedy jednotlivých tříd, aby na zasedání Studentské
rady chodili a aby v případě, že nemohou přijít za sebe poslali náhradu.
Michal Grus 4.L
JAK VIDÍM RADU STUDENTŮ JÁ
Nejdříve bych zhodnotil naši Studentskou radu
chronologicky, tedy jak čas plynul.
Loni, když jsem byl v prváku, tak jsem nevěděl, co mám od
takové rady studentů čekat. Zpočátku se nedělo nic. Mám pocit, že
asi do října žádné schůze svolávány nebyly. Pak nastal zvrat. Byla
svolána rada, na které už byl přítomen náš koordinátor – profesor
Petrášek a pan ředitel. V jednu chvíli už to vypadalo, že snad
Studentská rada bude zrušena. Ale věci se pohnuly, přítomnost
pana Petráška vedla ke změně stávajících poměrů. Naše rada pak
celý školní rok neměla svého předsedu.
Začal nás vést pan profesor, začal psát zápisy ze schůzí a na
konci roku vedla jeho snaha pozvednout Studentskou radu
k opravdovým výsledkům a myslím, že na konci minulého školního roku jsme opravdu začali
něco řešit. Úroveň Studentské rady jednoduše stoupla.
S nástupem nového školního roku byl konečně zvolen předseda z našich řad. Je to
student 4. ročníku, pro ty ignoranty, kdo by nevěděli, je to Vašek Píša. S jeho působením jsem
opravdu spokojen a nemám vůči němu žádné výhrady. Vašek se snaží něčeho dosáhnout a něco
na škole změnit. Je tvůrčí a má nápady. S jeho zvolením upadla trochu do postraní role profesora
Petráška, přesto se domnívám, že by měl s námi setrvat a dál se účastnit schůzí. Jeho role je,
myslím nepopíratelná, už jen to, že vytváří podrobný záznam toho, co se projednalo, je důležité.
Dále zde potřebujeme někoho z řad učitelů, i jeho názor je pro nás důležitý.
Chtěl bych zde podotknout, že fungování rady záleží na mnoha faktorech. Musíme mít
dobrého předsedu (toho máme), mezi jednotlivými zástupci musí být chuť dělat něco navíc než
jen povinnosti (u některých to určitě platí, netroufám si tvrdit, že u všech) a pak musíme mít
podporu dalších orgánů ve škole (to doufám máme).
Teď se podařilo, myslím, najít tu správnou souhru těchto faktorů, někdy to však není
jednoduché a určitě nerozhoduje jenom to. Záleží i na zbylých spolužácích, jak se k tomu postaví,
jestli chtějí něco změnit, či ne. K tomu však mnozí nemají bohužel motivaci, což i dokážu
5
pochopit, proto by to chtělo ostatní studenty něčím motivovat. To však není jednoduché, a proto
to zbývá na bedrech těch, kteří dokážou dělat něco navíc a nepřijde jim to na obtíž.
Proto se zajímejte o to, co se ve škole děje, protože i jako studenti můžeme o hodně
věcech rozhodovat právě prostřednictvím SR.
Michal Sůva 2.A
POZDNÍ PŘÍCHODY A PŘEZOUVÁNÍ PO ČTYŘECH MĚSÍCÍCH
Od září 2009 jsem zavedl některá organizační opatření
směrem k pozdním příchodům a z přezouvání. Po čtyřech měsících
se pokusím vyhodnotit, jak se tato opatření osvědčila.
Přezouvání
Zde musím konstatovat téměř absolutní spokojenost.
Nepřezutého studenta naleznete v budově školy jen výjimečně.
Většinou v případě, kdy dorazí pozdě a spěchá do výuky, když se
těsně před odchodem ze školy přezuje ve třídě, aby neztrácel čas. Jde
o výjimečné případy, a když je „odchycen“, ocitá se na „černé
listině“.
Funguje pravidlo, že kdo zapomene přezůvky, či se mu právě
rozpadnou, nahlásí se v sekretariátu školy a má pro tento den pardon. Nikdo není ponižován tím,
aby byl nucen chodit v ponožkách, a má stanovenu toleranci, ve které se může pohybovat.
Tato tolerance je stanovena do pěti nepřezutí během každého pololetí. Od září do
prosince není ani jediný student školy, který by dosáhl počtu pěti zápisů a „vykoledoval“ si tak
zvláštní úkol, směřující k naplňování virtuální školy.
Pozdní příchody
I zde se situace výrazným způsobem zlepšila. Je třeba ale rozlišit dva zcela rozdílné
případy. Studenty s bydlištěm v Praze a studenty každý den dojíždějící, třeba i přes padesát
kilometrů. Existují i případy, kdy student musí jít pěšky pár kilometrů na místní spoj, pak
přestoupit na jiný, směřující do Prahy, pak ještě využít pražskou městskou dopravu. Tam je
logická větší tolerance v pozdních případech.
Od září do konce prosince dosáhlo pěti pozdních příchodů 34 studentů, což je 5,4 %
studentů školy. Z toho však je zatím pouze 14 studentů, kteří nemají komplikovanou dopravu a
jejich pozdní příchody tedy nelze ve větší míře tolerovat. Tu větší toleranci vidím tak do deseti
pozdních příchodů, ale v těchto případech budu postupovat vždy individuálně, podle složitosti
jejich dopravy.
Jinými slovy, pět neomluvených či neomluvitelných pozdních příchodů dosáhlo jen 2,2 %
studentů školy. Tito studenti dostali za úkol zpracovat osobnost z oblasti vědy a techniky pro
naplňování virtuální školy.
Stanovisko Studentské rady k pozdním příchodům
Jsem velice rád, že Studentská rada podporuje přísnější režim proti pozdním příchodům a
rovněž mi doporučuje za větší počet neomluvených pozdních příchodů odměnit takové studenty
zvláštní prací pro naplňování virtuální školy. Stejné stanovisko zaujímá i Rada rodičů.
Z důvodů zlepšení stavu v pozdních příchodech jsem proto přistoupil na návrh
Studentské rady a upravil systém u vchodu do budovy školy podle jejich návrhu. Od ledna 2010
se tak od doby 7.58, respektive 8.53, budou vybírat studijní průkazy, ale nebudou se zavírat dveře
a čekat s jejich otevřením až do 8.05, respektive do 9.00 hodin.
Jsem domluvený s předsedou Studentské rady studentem Václavem Píšou, že začátkem
února 2010 vyhodnotíme společně tuto úpravu a podle toho, jak se osvědčí, či neosvědčí, budou
tato pravidla zachována, či přijata jiná, přísnější.
Ing. Radko Sáblík, ředitel školy
6
REKONSTUKCE PROSTOR PRO TĚLESNOU VÝCHOVU
Několik let jsme podávali žádost o grant na rekonstrukci prostor pro tělesnou výchovu
v prvním patře. Teprve v roce 2009 jsme však byli úspěšní. Získali jsme mimořádnou dotaci na
náš projekt těsně před hlavními prázdninami, v červnu 2009.
Během prázdnin proběhlo výběrové
řízení na projekt, který následně vítězný architekt zpracoval do začátku září. Pak již následovalo
výběrové řízení na zhotovitele rekonstrukce a
začátkem listopadu se mohlo začít s pracemi.
Celkem výše nákladů na rekonstrukci nakonec
dosáhla částky cca 2.600.000,- Kč
Díky rekonstrukci tak máme v prvním
patře zmodernizované šatny, posilovnu, tělocvičnu, hernu stolního tenisu a navíc vytvořenu
menší místnost pro cvičení, například aerobiku, i se zrcadly.
Jsem velice rád, že se podařilo práce zvládnout v termínu, dle mého i v dobré kvalitě.
Ačkoli pochopitelně naše malé a stísněné prostory nelze nafouknout, alespoň mohou studenti
cvičit v kulturním prostředí, čistém a na nových podlahách.
Fotografie pak dávají dost jasnou představu, jak se rekonstrukcí změnila estetika prostor
pro tělesnou výchovu.
Ing. Radko Sáblík, ředitel školy
MATURITNÍ ZKOUŠKY VE ŠKOLNÍM ROCE 2009/2010
Studentům 4. ročníků se již neúprosně blíží završení jejich studia
v podobě maturitních zkoušek, a proto určitě neuškodí připomenout
si, co je čeká.
Maturitní maraton začíná písemnou maturitní zkouškou
z českého jazyka a literatury. Tu konají všichni maturanti v jeden den –
tentokrát 8. dubna 2010. Studenti si volí jedno téma ze čtyř zadaných
a mají 240 minut na napsání svého díla.
Následují obhajoby maturitních prací – u nás známy jako
žákovské projekty. Každá třída koná obhajobu v jiný den před
nástupem na „svatý“ týden.
7
A po „svatém“ týdnu už přicházejí ústní maturitní zkoušky, které završí čtyřleté úsilí
budoucích maturantů. Všichni maturují z českého jazyka a literatury, v oboru informační
technologie pak z předmětů programové vybavení a technické vybavení a dále si volí buď
matematiku, nebo angličtinu. U oboru technické lyceum je to také český jazyk a literatura,
povinně výpočetní technika a matematika a volitelně buď angličtina, nebo fyzika. Na volbu
předmětu měli studenti obou oborů čas do konce prosince 2009.
Pro přehlednost najdete vše v tabulce.
Takže si všechno dobře promyslete, naplánujte, ale hlavně nespoléhejte jen na „svatý“
týden. Má totiž jen sedm dní … Hodně štěstí !
Písemná
maturitní Obhajoby maturitních Ústní maturitní
zkouška z ČJL
prací – žákovských zkoušky
projektů
4.A
8.4.2010
4.5.2010
17.-21.5.2010
4.B
8.4.2010
13.5.2010
24.-28.5.2010
4.C
8.4.2010
12.5.2010
24.-28.5.2010
4.D
8.4.2010
5.5.2010
17.-21.5.2010
4.L
8.4.2010
6.5.2010
17.-21.5.2010
Ing. Dita Binderová, zástupkyně ředitele
PRVNÍ STŘEDA V MĚSÍCI - DEN ZA DIVNÉ OBLÉKÁNÍ
První středa v měsíci je akce, která má
studentům i profesorům trochu zpestřit jinak
všední den ve škole.
Tento nápad vznikl v hlavách dvou studentů
ze 3. B (Michal Heřman, Martin Šebesta) a je
podporován odvážnými studenty i kantory.
První středu,kterou se tato akce pořádala
nebyla nijak veliká účast, ale po čase se
dohodlo, že akce bude medializována
v SSPSTV a účastníků začíná přibývat.
Jak už to tak bývá, velká akce si vyžaduje i odborný dozor a to v podobě
jmenované „Rady vyšších“ skládající se ze 2 předsedů(3.B), 4 ministrů(2 ze
3.B, 2 ze 3.C) a jednoho zástupce v profesorském sboru (pí. Kaiferová).
I přes velikou snahu našich příznivců v podobě roznášení plakátů a
vymýšlení témat se středy 6.ledna nezúčastnilo tolik studentů a kantorů jak
bylo očekáváno.
V ten samý den se rozhodlo na zasedaní Rady vyšších o novém tématu na
první únorovou středu v měsíci. Toto téma je ve stylu Sportovci letní i
zimní olympiády
Rada vyšších se těší i na Vaší účast!!!!
NÁZOR STUDENTŮ PRVNÍCH ROČNÍKŮ NA LOŇSKÝ DEN
OTEVŘENÝCH DVEŘÍ
Z mého maturitního projektu Analýza přijímacího řízení vyplývá, že na Den
otevřených dveří chodí potencionální studenti nejčastěji s rodiči, kteří ale většinou nezasahují
do výběru budoucí školy.
8
Nejčastější kladné hodnocení je za vybavenost školy. Po pár měsících studia na naší
škole, už to ale někteří nevidí tak slavně a výbavu vidí spíše jako zastaralou, u většiny však
přetrvá názor kvalitní technické vybavenosti.
Dále je velmi kladně hodnocena organizace, v čele s provádějícími studenty a
kvalitním výkladem profesorů. Záporně hodnocena je především velikost budovy a počet
schodů, které studenti musí překonat. Poté stav některých učeben a budovy jako takové.
Je ale třeba podotknout, že záporných názorů bylo pouze 17, oproti tomu kladných
celkem 125! Z toho vyplývá že Den otevřených dveří je na SSPŠ velmi vydařený.
Jonáš Skala 4.C
ŠKOLA STUDENTŮ PŘED SSPŠ
Byl jsem požádán,
abych do Presíku napsal
článek týkající se mého
projektu Studenti SSPŠ
Preslova. Vybral jsem si
podle mě zajímavou věc, v
které jsem zjistil, z jakých
základních škol přicházejí
žáci na naši školu. Do
statistiky je zahrnuto všech
630 studentů naší školy.
Uvádím deset škol, z
kterých k nám přišlo nejvíce
žáků. A podle mého názoru
by vedení školy mělo jít na
tyto školy, nebo vyslat
zástupce a nebo tam pouze
zavolat. Aby pracovníci
těchto základních škol podali
podrobnější
informace
týkající se naší školy svým žákům.
Miloslav Polák 4.C
9
VÁNOCE
Vánoce jsou v křesťanské tradici oslavou narození Ježíše
Krista. Spolu s Velikonocemi a letnicemi patří k
nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slaví se od 25.
prosince do první neděle po 6. lednu.
Evropská klasika
Evropské oslavy Vánoc jsou si v mnoha ohledech
podobné. Dárky nadělují buď Ježíšek nebo Děda Mráz v Rusku,
sv. Nicholas v Řecku, Julemanden v Dánsku, Ukko ve Finsku,
Julebukk v Norsku a v Itálii naděluje dárky čarodějnice La
Bafana.
Typická jídla:
Němci – klobásy a ryby
Británie – krocan s kaštanovou nádivkou
Francie – ústřice a plněný kapoun
ČR – kapr a bramborový salát
Jižní a Střední Amerika
Štědrý den v Jižní Americe připadá na léto, a proto se
k štědrovečerní večeři zasedá až po půlnoční mši. Hlavním
chodem obvykle bývá pečené vepřové s fazolemi. Stěžejní
část večeře zastává ovoce a zelenina nejrůznějšího druhu, sýry a studená šunka. Speciálně v
Argentině a v Chile se potom štědrovečerní tabule neobejde bez vyhlášených místních vín.
V Kolumbii se podává krocan, ale každá oblast má jinou tradici, takže se může v klidu
servírovat také kůzle. Vánoce jsou svátky klidu a pohody, ale čím víc se tu rámusí, tím lépe.
Jižní Amerika je silně katolicky založená, a proto lidi pokládají za důležité především mše. Za
perličku však lze označit, že například v Brazílii pořádají hlavní mši až 25. prosince k večeru,
protože Brazilci jsou zvyklí dlouho spát. Poté jdou na pláž a teprve pak zasednou do
kostelních lavic. Dárky přináší Otec Vánoc. Zvyk zdobit stromeček přejali od Kuby.
Asijské Vánoce
S oslavami Vánoc v Asii je to poněkud složitější, protože tady žije jen malé procento
křesťanů a za mnohem důležitější svátek se tady považuje oslava Nového roku, kdy děti
obvykle dostávají nové šaty a hračky. Pořádají se opulentní hostiny a navštěvují se přátelé.
Ale například, i když v Japonsku bydlí jen necelé jedno procento křesťanů, Japonci postupem
času přijali spoustu vánočních zvyků, zejména od Američanů.
K původně výhradně komerčnímu svátku přibyl zvyk podávat krocana coby hlavní
chod a tradice vyměňovat si dárky. V Japonsku dětem nosí dárky oficiálně , což je jeden z
dobrých duchů, který disponuje párem očí vzadu na hlavě, takže může hravě ohlídat, jestli
japonské děti zlobily, či nikoliv. Zvyk zdobení stromečků se ujal například i v Číně, ačkoli
také tady nepatří Vánoce mezi významné svátky. Svéráznou variantu vánočního stromku mají
v Indii, kde zdobí lidé banánovníky a mangovníky.
Africká exotika
Vánoce v Africe připadají na dobu letních prázdnin a většina zemí je neslaví v
prosinci, ale sedmého ledna. Na tento termín vycházejí Vánoce podle třináctiměsíčního
kalendáře ortodoxních křesťanů. Oslava Vánoc se pojímá ve většině afrických zemích hlavně
z církevního hlediska a vyměňování dárků představuje pouze její zanedbatelnou část. Téměř
10
ve všech afrických zemích, kde se Vánoce slaví, začíná večeře až po večerní mši, během níž
jsou často muži a ženy odděleni zvlášť.
Jako sváteční jídlo se většinou servíruje rýže s pečeným nebo vařeným skopovým a
kuřecím masem ochuceným česnekem a kořením a místo dezertu se podává ovoce.
Tradice zdobení vánočních stromků se uchytila jen v několika afrických zemích a v hlavní
roli se tu představují nejrůznější druhy dřevin –palma, mangovník, kešu.
Co se týká vyměňování dárků, pokud se vůbec praktikuje, většinou je určeno jen pro
malé děti. Mezi nejobvyklejší dárky patří nové šaty, boty, mýdla, tužky nebo knihy. Mezi
nedílnou součást afrických Vánoc patří návštěvy přátel a široké rodiny, kterým se podle
tradice sluší přinést drobný dárek.
Rusko
Vánoce se v tradičně pravoslavném Rusku slaví až
7. ledna, protože církev stále používá juliánský kalendář a ten je oproti našemu gregoriánskému kalendáři o 13 dní
opožděn. Náš sedmý leden tedy odpovídá 25. prosinci.
Oslavy se tak liší od toho, co známe u nás - v Rusku
následují Vánoce až po Novém roce.
Novoroční oslavy začínají 31. prosince.
Domácnosti se slavnostně vyzdobí, nemůže chybět
stromek, "jolka". Večer se lidé sejdou u slavnostního
stolu, vyměňují si dárky a dětem naděluje děda Mráz (děd
Moroz), kterého často doprovází Sněhurka (Sněguročka).
O půlnoci pak lidé vyjdou do ulic a vítají Nový rok.
Pravoslavné Vánoce (Rožděstvo) jsou po Velikonocích nejdůležitějším církevním
svátkem Ruska. Za sovětské éry byl potlačován, v současnosti však znovu ožívá. O půlnoci ze
6. na 7. ledna začínají ve všech pravoslavných chrámech mše, které trvají až do časných
ranních hodin. Mnoho lidí si přichází poslechnout nádherné sborové skladby.
Vhodnou příležitostí k oslavám zůstal i začátek nového roku podle starého kalendáře,
který připadá na 14. ledna. Byty a restaurace se pestře vyzdobí papírovými řetězy a slaví se
jako u nás na Silvestra.
Markijan Filipčuk, 3.C, zdroj:Wiki,euroskop.cz
TÉMA: DNEŠNÍ VÁNOCE
24. prosinec, tak tohle je nejočekávanější den v roce, ale
vlastně proč? Kdybyste se zeptali lidí na ulici, co se jim vybaví,
když se řekne 'Vánoce', zřejmě by odpověděli: "Dárky pod
stromečkem, zpívání koled, vánoční kapr a trhy." Ale uvědomuje si
vůbec ještě někdo v dnešní době, že to má být svátek klidu, pohody
a hlavně šťastných chvil v rodinném kruhu. Mají to být dny
odpočinku. A ne shonu a rychlého dokupování nezbytných
maličkostí, aby právě tento den byl dokonalý.
Dny zmatku, výzdoby v supermarketech se čím dál víc blíží
k létu, takže je docela možné, že vánoční výzdobu v obchodních
domech potkáme už v srpnu. Současné Vánoce se opravdu dají
vylíčit několika málo slovy. Nákupy, úklid, pečení cukroví,
přejídání se a následné sedění u vánočního stromečku.
Vše začíná předvánočním úklidem. Rodina musí mnohdy
uklidit nepořádek za celý rok. Musí se vyprat záclony, umýt okna, uklidit pokoje, utřít prach,
11
vyluxovat a učinit spoustu dalších "příjemných" věcí. Ale některé maminky si v tomto
obzvlášť libují. Nechápu, proč by se nemohla okna umýt až na jaře, kdy bude tepleji a nebude
mrznout, záclony by se také mohly vyprat jindy a ne, když člověk zrovna neví kudy kam.
Obdivuji ty, kteří takový velký úklid stihnou jen během několika dnů a při tom ještě zvládají
nakoupit dárky, upéct cukroví, ozdobit vánoční stromeček a připravit štědrovečerní večeři.
Ovšem je pravda, že mě do vánoční nálady právě rychle dostane tento shon. Je to ho
okolo hrozně moc, např. : nakupování, poslouchání koled, rozsvěcování vánočního stromu,
dívání se na pohádky a vánoční ozdoby všude kolem. Ale proč jednou nezažít Vánoce, které
znám z vyprávění své babičky? A to jako svátky, kdy si lidé vzpomenou na své blízké, které
mají rádi. Vzájemně se navštěvují, aby s nimi poseděli a popovídali si o předchozím roce.Po
večeři se všichni odebírají ke stromečku, kde většinou najdou ručně udělané dárky, jako
například vyřezávaného koníka, pletené ponožky a svetry.
Ale tato doba se nikdy nevrátí a časem z Vánoc budou mít radost jen obchodníci (kteří
si nad tímto ziskem mnou ruce) a malé děti, pro které je kouzlo Vánoc pořád stejné, protože
rodiče se snaží naladit doma tu správnou vánoční atmosféru.
Luboš Prejsa, 4.B
DÁRKY NOSÍ JEŽÍŠEK!
Svůj námět na vánoční úvahu jsem nemusel hledat dlouho.
Každý rok se mi totiž hnusí na reklamních sděleních i v televizních
filmech Santa Claus. Ona odporná americká postavička, která se
snaží z Čech neustále vymítit onen pravý symbol Vánoc – Ježíška.
Moje zažité Vánoce totiž představuje právě tato osoba. Ačkoliv už
dávno na Ježíška, který nosí dárečky, nevěřím.
Ježíšek je pro mne stále a navždy bude tím pravým a
nefalšovaným symbolem Vánoc. Zdaleka se však nejedná o důsledek
nějakého zvyku, ale spíše si vážím historických souvislostí. Protože
tady už nejde o to, co se komu líbí a naopak. Jednou se člověk narodí
v nějaké zemi a je její součástí. Stejně tak je Ježíšek součástí českých
Vánoc.
Je také pravdou, že Santa Claus je symbolem spíše reklam a nekonečných
marketingových kampaní v období Vánoc. Jeho historický původ v současné podobě však
pramení ze dvacátých let, kdy proslul zejména v reklamní kampani na nápoj Coca-Cola. Pro
mne tak logicky představuje Santa Claus pouze hamižného a nenasytného tlouštíka, který se
svým vlivem snaží vydělat na celém světě.
A i proto budou moje Vánoce stále spojené s Ježíškem a Santa Clause budu nadále
ignorovat jako trapnou atrapu, která kazí onu krásnou vánoční atmosféru.
Michal Polák, 4.B
JE, NEBO NENÍ JEŽÍŠEK, TOŤ OTÁZKA
Každé Vánoce se všechny děti těší na Ježíška. Každé dítě
netrpělivě čeká na 24. prosince večer, kdy dostane pod stromeček dárky, o
které si před několika týdny napsalo Ježíškovi.
Rodiče oněch dětí pro ně shánějí ony dárky, o které si napsali.
Dokonce díky televizi a internetu mají ulehčenou práci se sháněním těchto
dárků. Ale také díky televizi a internetu musejí neustále ujišťovat děti, že
existuje. Musí si vymýšlet nejrůznější finty, jak dostat dárky pod stromeček
a následně zazvonit zvonečkem až všichni budou v jedné místnosti,
12
aby děti dostaly dojem, že Ježíšek skutečně přišel a přinesl jim dárky opravdu on.
Jenže jak jsem psal, v televizi a na internetu je spousta reklam typu „nejlepší dárek pod
stromeček“, „levněji dárky už nenajdete“. Anebo ve zprávách v televizi jsem slyšel, že přímo
říkali, že Ježíšek není, nebo soutěž, kde pak řeknou, že někdo dostane další dárek pod stromeček,
protože vyhrál onu cenu (nějakou hračku). A také, že někdo přestrojený za Ježíška někde
v nemocnici rozdával dárky dětem. A co mají rodiče na tyto reklamy a zprávy odpovídat dětem?
Toť otázka, nad kterou bychom se měli zamyslet, hlavně lidé v televizi a na internetu.
A tak většinou, až děti zjistí, že doopravdy neexistuje, stejně stále předstírají, že na Ježíška
věří, ale jsou v nejistotě, jestli dostanou dárky pod stromeček, o které si napsaly.
Patrik Pasterčík, 4.B
ROZHOVOR S
Pavel PETRÁŠEK, vyučující fyziky
Jak chápete předmět fyzika?
„Fyzika je věda, která se snaží popsat přírodu, tak jak
funguje. Předmět fyzika naštěstí na střední škole má s tou
reálnou fyzikou spoustu společného. Například matematika
na střední škole, když se učí, je spíše počítání, a ta reálná
matematika je trošku někde jinde. Předmět fyzika je na
střední škole skutečně fyzikou, akorát na nějaké nižší
úrovni.“
Myslíte, že na naší škole se studenti učí jen dosazovat do vzorců a tabulek, nebo se studenti snaží
látku hlouběji pochopit?
„Já si myslím, že se v tomhle nějak moc s kolegy nelišíme, ale přesto záleží, jaká je
výuka a u jakého vyučujícího. Takže si myslím, že se nedá takhle zařazovat celá škola. Co
se týče praxe - fyzika je teoretická věda, praxe je spíše technika. Fyzikální laboratoře
nepokládám za použití fyziky v praxi, je to spíše takové hraní si.“
Předpokládáte nabídnutí více možných námětů na projekty pro současné studenty třetích ročníků
pro jejich žákovské projekty ve školním roce 2010/2011?
„Se současnými třeťáky mám rozjetý takový projekt, kterému říkám doplňkové
práce. Což jsou práce, které mají tři základní okruhy a těmi jsou rozšiřující učivo fyziky,
historie fyziky nebo fyzika v praxi. Co po nich chci, je, aby na nějaké zvolené téma,
kterých jsem jim nabídl asi třicet a mohou vymýšlet jakékoli další, zpracovali obsáhlejší
referát. Nemusí to být nějak rozsáhlé. Na některou z prací by se poté mohlo navázat
v projektech. Ono se to však moc neděje, loni se na práce přihlásilo 25 studentů a
nakonec ji nikdo nedokončil. Myslím si, že to bylo částečně mojí chybou, že jsem neměl
dostatek času jim poskytovat support.“
Již jeden rok jste koordinátorem Studentské rady, tedy pomáháte studentům s jejím fungováním.
Jak se od té doby změnila atmosféra ve Studentské radě?
13
„Celý vtip je v tom, že když e-mail pošlu já, když si vedu docházku já a když ten
zápis poté píšu já, tak ti zástupci si nedovolí na zasedání nepřijít. Třeba občas chodí za
mnou omluvit se, že tam nepřišli. Říkám jim, že se mají omluvit své třídě, já je tam
nepotřebuji. Když tam nebude nikdo z pedagogického sboru, tak tam bohužel nebude ze
studentů nikdo moc chodit. Moje úloha je prostě koordinátor. Můj úkol je, abych je
sezval na jedno
místo, abych jim
umožnil,
že
budou
mít
možnost
se
vyjádřit, že se
tam
nebudou
napadat, nebude
agresivita mezi
nimi a zajistit
nějaký
výstup
z jednání rady.“
Jste spokojený s
chodem
Studentské rady?
„Teďka
se snažíme přejít
na trošku jiný
systém řízení,
kdy se budou zadávat konkrétní úkoly konkrétním členům Studentské rady. Tak doufám,
že to bude fungovat lépe, než to funguje nyní. Nejsem spokojen, že studenti obecně
nemají zájem o věci, které se dějí. Na druhou stranu, na škole nejsou tak závažné
problémy, které by studenty nutily je řešit.
Co se týče Studentské rady a mého vnímání - občas jsem kritizován za věci, které
dělám. To může znamenat dvě věci. Buď, že jsem to udělal špatně, nebo naopak dobře.
Takže, když někdo kritizuje, že jsem napsal něco takhle a takhle, tak nevím, co si z toho
mám vzít.“
Jak se zdá, po panu Pokorném a slečně Pospíšilové se po delším čase objevil další silný předseda
Studentské rady pan Píša. Jenže ten je už ve čtvrtém ročníku. Máte typ na jeho vhodného
následovníka?
„Vašek Píša se v poslední době začal dost výrazně projevovat. Což začalo už
koncem minulého roku. Do té doby bylo ve Studentské radě spíše bezvládí a Vašek byl
naopak hodně aktivní. Takže nakonec jsem to udělal hodně nedemokraticky, navrhl jsem
Vaška Píšu, zeptal se, kdo je pro, a kdo je proti a takhle to dopadlo.
Myslím si, že je dobrý předseda. Pana Pokorného jsem neznal. S Janou
Pospíšilovou jsem spolupracoval, když jsem se začínal o Studentskou radu zajímat, v té
době byla předsedkyní. Nevím, jestli po Vaškovi přijde někdo takový. Současný
místopředseda je Míla Melichárek ze 3.D, ten je z mé třídy. Zatím je to tak, že si ho
zvolili a on je teď prostě místopředseda. Je otázkou, jestli by chtěl dělat předsedu, jestli
do toho vloží své vůdcovské umění. Že ho má, potvrdí každý, kdo zná poměry ve 3.D. Já
vidím ve Studentské radě spoustu výrazných osobností, které by předsedu mohly dělat.“
Vyučujete fyziku a zároveň dokončujete vysokou školu. Je těžké skloubit tyto činnosti
dohromady? Co ještě musíte udělat pro zakončení vysokoškolského studia?
„Dá se to skloubit, když na to máte. Vypadá to, že já to moc nezvládám. Už moc
nestuduji, čtyři roky do školy nechodím. Celé moje studium je jen o tom, kdy se
odhodlám napsat diplomovou práci.“
Jak hodnotíte ze svého pohledu jiné učitele?
14
„Je tady pár skvělých lidí, kteří mají chuť se bavit, a to je hodně důležité, protože
práce učitele je z pohledu pracovního kolektivu samotářská. Jdete do třídy, kde jste sami
proti studentům, a s kolegy se vidíte jen o přestávkách. Naštěstí tady funguje, že se
setkáváme i mimo školu. Když někdo chce, může se účastnit akcí jako předtančení na
maturitním plese, dračí lodě atd. Jsem rád, jaký je tady kolektiv. Se spoustou kolegů mám
vřelý kamarádský až přátelský vztah a neexistuje žádný kolega, ke kterému bych měl
vztah nepřátelský. Samozřejmě, že jsou tady vyučující, se kterými si nemám o čem
povídat, ale to je v každém kolektivu. Je tu spousta mladých, takže jsem rád, že nejsem
někde na okraji a nejsem nejmladší.“
Jaká je podle vás atmosféra mezi studenty a mezi studenty a pedagogy?
„Když to vezmu za sebe, tak si myslím, že je to dobrý, já jsem poměrně spokojený.
Je pravda, že mám dost agresivní styl, takže se občas stane, že si s někým nesednu. Je se
mnou dost těžký boj, protože jsem dost tvrdohlavý a někdy nedokážu ustoupit. Jsou
studenti, kteří mě milují, a nebo mě nenávidí a těch, kteří jsou někde mezi, je neobvykle
málo. Alespoň co se týče nějakého statistického rozložení.
Na škole se nějak nevyskytují studenti, kteří by měli výrazné problémy s
vyučujícími, je tady tedy podle mě atmosféra dobrá. Ani si nepamatuji, že by se tu
studenti nějak výrazně napadali, sem tam slovně, to se občas stane, že si trochu
nesednou.“
Jste původem mimo Prahu. Už jste si zvykl?
„Jsem v Praze už 8 let. Jednu dobu to bylo v mém osobním životě dost napjaté.
Jediné, co mě drželo zůstat tady v Praze, kde se pořád cítím pouze jako host, byla moje
třída. To je moje jediná rodina, kterou tady mám. Takže jsem byl rád, že jsem se stal
třídním.“
Jak vycházíte se svou třídou? A máte tam ještě stále takový podivný systém, snad nějaké
hodnosti?
„Se svou třídou jsem
spokojen, mám tam dost
dobrých studentů, a to
nemyslím podle prospěchu, ale
kvůli tomu, jak se k sobě
chováme. Baví mě dívat se na
to, jak se mění. U některých je
ta změna vidět. To mě baví
celkově na učení, jak se ty děti
vyvíjí a stávají dospělejšími. I
když pro mě jsou pořád dětmi.
Sám se ještě pořád považuji za
dítě.
Samozřejmě v každé
třídě jsou nějaké problémy, já
mám také studenty, se kterými je těžší komunikovat a možná by chtěli mít jiného
třídního, ale nikdo to zatím neřekl nahlas.
Co se týče vojenského řízení, tak to byl jen takový nápad, který jsem měl již z
dřívější doby, který jsem se pokusil implementovat do své třídy. Ale tenhle model už
nefunguje. Tím jak kluci dospěli, tak už to není takové. Dřív jsme byli rozdělení do tří
praporů - modrý, žlutý, červený a použili jsme to například, když byla předvánoční
vycházka v prváku. Nebo ve druháku byl podle toho zasedací pořádek.“
Byl jste přítomen na jednání Studentské rady o určité úpravě kritérií pro internetovou anketu
Kantor roku. V ní studenti hodnotí své vyučující. Jak vy osobně pohlížíte na tuto anketu, vítáte ji,
je vám lhostejná, či jste jejím odpůrcem?
„Já jsem tu anketu chtěl změnit už v době, když jsem sem nastoupil, ale nikdy
jsem nenašel čas nebo sílu na to, abych ji změnil. Čistě náhodou se toto téma objevilo na
15
jednání Studentské rady, když už jsem byl jejím koordinátorem, tak jsem si říkal, že je to
výborné, že se to nějak změní.
Spousta lidí tady nechápe, obecně, že ta rada není moje a já tam do toho nijak
nezasahuji. Nic z toho, co je v tom novém návrhu ankety, není moje, ani písmenko,
všechno je to od studentů a já mám jenom za úkol dát to nějakým způsobem dohromady.
Potom je tady moje druhá role jako pedagoga na této škole. A každý z nás
pedagogů má možnost se k tomu nějakým způsobem vyjádřit. Já pak shromáždím
všechny ty informace od kolegů, přinesu je na Studentskou radu a zeptám se, co oni s tím
chtějí dělat. Potom z toho vyleze nějaký výsledek, ale já osobně do toho nijak nezasahuji.
Anketa mi přijde dost důležitá, protože mi to přijde jako jedna z hlavních
možností, jak se mohou studenti vyjádřit souhrnně k tomu, jak hodnotí daného učitele.
Ta anketa to v současné době nedělá, míchá tam dvě věci do jedné škatulky, což je podle
mě špatně. Otázka je, jak se výsledky z té ankety budou hodnotit. Těším se na to, jsem
zvědavý.
Když jsem nastoupil na tuto školu, tak jsem skončil na pátém místě, to bylo
výborné. Druhý rok jsem dopadl podstatně hůře a tento rok jsem se zase zlepšil. Ale já
prostě nevím, kde je ten problém, protože se tam míchá připravenost na hodinu a
komunikace. Já teď nevím, jestli by studenti byli radši, kdybych se lépe připravil na
hodinu, kdybych jim tam něco přinesl, kdybych mluvil více o věcech okolo, anebo, jestli
je třeba problém v tom, že jsem vůči nim, jak říkám, agresivní. Doufám, že ta anketa
bude tak dobře udělaná, že si z ní bude moci každý pedagog učinit nějaký závěr.“
Znáte názor svých kolegů
na tyto ankety?
„Moc jsem se
s nimi o tom nebavil, ale
u těch, se kterými se
často bavíme o různých
věcech, vím, že si
zjišťují, jak dopadli.
Když
to
někoho
nezajímá, tak je to jeho
problém, já si ale
myslím, že je to chyba
mít úplně nezájem o
takovouto
zpětnou
vazbu.“
Jste fotbalový rozhodčí.
Už vám letos připlavali
kapříci? Před Vánoci by se hodili, ne?
„Ano, jsem fotbalový rozhodčí, rozhoduji druhou nejvyšší pražskou soutěž, což je
poměrně ještě nízká úroveň. Ale mně to stačí.
Co se týče úplatků, na které narážíš, k tomu se nechci vyjadřovat. Fotbal je stejně
jako jakákoli jiná oblast našeho života v tomhle asi stejný. Jsou tam situace, kdy tam
někdo něco chce, kdy tam někdo udělá to, co ten někdo chce, kdy tam neudělá to, co
chce, a kdy tam udělá přesný opak toho, co chce - což mám osobně nejradši.“
Jakou kariéru jako rozhodčí chcete udělat?
„Já už se těším, až odejdu z Prahy, až se dostanu z prostředí, které už znám, o
kterém vím, jaké je. Jsem zvědavý, jestli je na jižní Moravě situace stejná, lepší, nebo
horší.
Jestli mám nějaké ambice - chtěl jsem kdysi pískat finále mistrovství světa, chtěl
jsem pískat i finále ligy mistrů. Teďka je můj cíl si písknout krajský přebor, možná i
někdy divizi, ale takhle už o tom nepřemýšlím.
16
Jde mi o to, že mě pískání baví a není důležitý cíl, ale ta cesta. Baví mě jít každý
týden do souboje s dvaceti dvěma lidmi, oni musí poslouchat to, co já říkám. Ještě se mi
ale nestalo, že by někdo měl se mnou tak velký problém, že by to musel řešit nějakým
nestandardním způsobem.“
Hrajete fotbal jenom na počítači, nebo si někdy kopnete do opravdového míče?
„V dorosteneckém věku jsem fotbal hrál, hrál jsem ho i předtím, když jsem byl na
základní škole. Pak jsem ho hrát přestal, protože jsem měl jiné zájmy jako divadlo nebo
chování exotických zvířat, také jsem chodil do skauta. V dorostu jsem se k němu vrátil.
Co se týče herně, nikdy jsem nebyl na takové úrovni, aby to mělo smysl hrát.
Takže hraji jen tak rekreačně, o velkých prázdninách si zahraji s partou lidí, co se schází
na gymnáziu v Uherském Hradišti. Teď si spíše zahraji ping pong nebo volejbal než
fotbal. Na fotbal nemám někdy chuť se dívat ani v televizi, protože ho mám občas plné
zuby.“
Značná část studentů je proti projektu Unicorn Universe virtuální školy, jaký je váš názor na
tento projekt?
„Mně se ten systém líbí, já ho podporuji, schvaluji, když bude fungovat tak, jak
fungovat má, když bude splňovat to, co po něm budeme chtít. Pokud to splňovat nebude,
mělo by se od něj ustoupit. Problém nastane tehdy, když to nebude splňovat a neustoupí
se od něj. Ale nejdřív si musíme jasně říci, co po něm vlastně chceme.“
Děkujeme za rozhovor.
připravili Martin Indra (Indy), Markijan Filipčuk, oba 3.C
PROJEKT LEONARDO GROUP F6
Začátky
(Daráni Michal, Liška
Jan, Voplakal Lukáš,
Drda Jan, Čuba Filip,
Endršt
Jiří,
Svoboda
Robert, Hrušovský Jan
[Kterého postrádáme do
1.12.2009])
Jednoho dne, během hodiny
programování (respektive
dvouhodinovky) nám prof.
Kaiferová – po relativně
těžké písemce – začala
ukazovat
materiály
z dřívějších let a z dřívějších
„Leonardů“. Samozřejmě
jsem na začátku (protože
jsme o projektu Leonardo
nic
nevěděli)
příliš
nechápali, proč nám jsou
vlastně
tyto
materiály
Naše skupina – Skupina F6.
ukazovány. Ale samotné ukázky byly celkem zajímavé. Sledovali jsme, jak si počínaly skupiny
před námi, poslechli jsme si komentáře některých dřívějších účastníků projektu. Potom, co
ukázka skončila, jsme dostali vysvětlení. Profesorka Kaiferová si na tento rok vybrala další třídu
na projekt Leonardo a nutno dodat, že jsme byli celkem překvapeni, když nám řekla, že si
z různých (pro nás vcelku nepochopitelných, protože rozhodně nejsme příliš klidnou třídou)
důvodů vybrala naši třídu. Nepřemýšleli jsme nad tím dlouho a třída celkem jednomyslně
17
rozhodla, že se projektu účastnit chce. Byli jsme z toho celkem nadšení a projekt nás zajímal.
Téma projektu se často vracelo ve formě diskuse do třídy (hlavně o hodinách češtiny) a tvoření
skupin zuřivě probíhalo skoro do poslední chvíle před projektem. Jsme zvědaví, jak „náš“ projekt
dopadne a jak bude spolupráce ze studenty z jiných zemí vypadat. Zároveň bychom rádi udrželi
úroveň našich předchůdců, kteří, jak nám bylo řečeno, měli velice dobré ne-li nejlepší výsledky.
Group F6
DENÍK GROUP F6
30.11.2009
Den 1
První, lehce chaotický den. Na začátku dne nám byla objasněna pravidla, jak spolupráce s jinými
skupinami, tak fungování s prof. Kaiferovou v učebně během projektu Leonardo. Nějaký čas
trvalo, než se naše
skupina zorganizovala, a
byly rozděleny role
v rámci naší skupiny.
Následovalo seznámení
s úkoly a samo sebou
také první „brutálnější“
vysvětlování
a
opakování
pravidel
chování
v učebně.
Proběhlo také rozdělení
počítačů
na
komunikační,
AutoCADová a mailová
centra. Dostali jsme
první maily od holdingu
a odeslali jsme po
několika
hodinách
focení
ukončenou
prezentaci a fotku skupiny.
Deník, 01.12.2009
Group F6
Den 2
Druhý den projektu „Leonardo“. Po
ranním chaosu, nastavení počítačů a
prvních dvou ospalých hodinách
jsme navázali kontakt se svými
protějšky
v Dánsku,
Itálii
a
Slovensku. Konečně začaly první
konsultace, pokusy o shodu a také
první
konflikty
(my
versus
paštikáři[copyright by Hrůša]), kdy
nám SK odpovědělo, že „času je
dost a budeme se tím zabývat zítra“.
Se Slovenskem jsme si užili (své
18
málo příjemné zážitky), ale – jak už to tak bývá, nemohli jsme si vybírat s kým a jak pracujeme.
Takže jsme to nějak skousli a začali jsme (respektive náš expert na AutoCAD – Liška – začal)
pracovat v Autocadu. Upravovat si výkresy a formuláře, které jsme dostali. Spolupráce
pokračovala již v mírnější a klidnější atmosféře. Během dne jsme se dohodli na rozměrech a
s Dánskem se nám podařilo navázat i videohovor. Po nějaké době naší intensivní práce za námi
přišel pan prof. Palek a „nalil nám do hlav,“ jak vlastně máme postupovat při vyplňování
technické dokumentace, čímž jsme se dostali trochu před jiné skupiny. Další hodiny ubíhaly spíše
na práci jednotlivých lidí v rámci skupiny. Ostatní skupiny z jiných zemí již utekly ze škol, takže
my, pilní žáci, jsme seděli ve škole do 18té hodiny, a pracovali jsme, až se z nás kouřilo. (Asi by
stálo za to zmínit, že jsme ve škole do 18:00 seděli kvůli dni otevřených dveří..)
Deník , 02.12.2009
Group F6
Den 3
Začátek dne proběhl vcelku normálně. Skupiny se
pomalu shromáždily a každý se jako obvykle zhostil
své vyznačené a vybrané role ve skupině. Filmaři se
rozhodli po ránu sledovat naší práci, takže se nám tu
pořád motali. Ale brzy je to přešlo, takže jsme na práci
měli znovu klid. Jako obvykle se Slováci rozhodli, že
budou hlavou F-skupiny, a jako obvykle jim to nevyšlo.
Prosazování svých názorů bez ohledu na jiné prostě
nekončí dobře, takže se nakonec rozhodli na pasivní
přístup. Ostatní skupiny se dohodnou a Slovensko
počká na konkrétní rozměry, které udělá. Vyskytl se
samozřejmě ještě problém s tolerancemi. Nějakou tu
chvíli trvalo, než se všechny skupiny domluvily, jak to
vlastně má vypadat. Následovalo vyplňování formulářů
a
ukončování
stránek
projektu.
Deník , 03.12.2009
Group F6
Den 4
Čtvrtý den byl dost pracný, asi pro
všechny skupiny, ačkoliv ta naše ze
všech „F“ek to měla patrně nejhorší.
Slováci nám oznámili, že de facto
v Autocadu
pracovat
neumí,
používají úplně jiný program, a když
se to vezme kolem a kolem, tak jsme
to museli dělat ve větší části za ně.
Takže místo jednoho autocadového
střediska se u nás musely objevit dvě,
jedno pro naši část, druhé pro
slovenskou část. Jakoby toho nebylo
dost, Dánové nám poslali soubor
uložený ve starém formátu, protože
nemají vyšší verzi Autcadu. Implikace
19
byla vcelku jednoduchá. Viděli jsme výkres, viděli jsme, co udělali, ale manipulovat jsme s tím
nemohli. Komplikace se nám jen vršily, ale nakonec jsme to nějak zvládli, a shodli se, že udělat za
Slováky jejich součást bylo mnohem lehčí, než kdybychom museli čekat na to, až si nějak poradí
se situací, kterou vyvolali. (Například sehnali funkční konvertér z jejich formátu do
autocadového. Ale ani si nejsme jisti, zdalipak něco takového vůbec existuje…) Následovalo
masové tisknutí materiálů pro naše potřeby, a potřeby našich „nástěnek“, které si každá skupina
v učebně 202 dělala sama. Kolem 16té hodiny už všechny skupiny skončily. (V naší učebně,
vypadá to, že v jiných školách se nijak nekladlo důraz na to, aby vše bylo hotovo, a účastníci si
odcházeli, kdy chtěli. Anebo přicházeli. -Vzteklé komentáře jedné z našich českých skupin nám
dovolily soudit, že z jejich slovenského protějšku se tam objevil jeden člověk, který, jak známo,
toho příliš mnoho sám neudělá. Takže jsme rozhodně nebyli jedinou skupinou, která to za
Slovensko dělala.) Na poslední, pátý den, nám zůstaly pouze maličkosti na webových stránkách, a
nějaké detaily v dokumentaci projektu.
Deník , 04.12.2009
Group F6
Den 5
Poslední den projektu Leonardo. Dokončování posledních věcí a generálně celkem klidný přístup
ke všemu. My jsme naše úkoly splnili.
Hrůša – Webmaster, e-mail : Jelikož jsem hned první den tady nebyl, tak jsem čekal, že projekt
Leonardo bude mnohem náročnější, než byl. Všechno probíhalo v klidu, bez problémů a
nakonec jsme si i užili legraci s Dánkou.
Endršt – Autocad : Projekt Leonardo se mi líbil, nebyl to podle mě zbytečně strávený čas. Ale
celkový průběh byl náročnější, než se na první pohled zdálo. Největší problém byl asi se Slováky,
za které jsem musel pracovat.
Čuba – Pomocná síla pro web a autocad, komunikace : „Já nevím, co bych tam měl říct !”,
aneb zdá se mi že to bylo užitečné a že jsme si z toho odnesli nějaké ty zkušenosti. Pracovali jsme
jako tým, a to se nám vyplatilo.
Daráni – Fotky, komunikace : Je to velmi zajímavá zkušenost do budoucna. Určitě nás to
obohatí a při komunikaci je velmi příjemná atmosféra a projekt se mi velice líbil.
Drda – Vůdce Skupiny: Myslím že projekt je zajímavý, naučí nás skupinovou práci, komunikaci
mezi sebou a s jinými národy. Zdá se mi, že naše skupina zvládla pod mým velením projekt velice
dobře ! Trošku nás zklamala Slovenská republika, od které jsem očekával lepší vzájemnou
spolupráci. Tímto bych chtěl také poděkovat všem v týmu a ostatním skupinám.
Lišák – Autocad, komunikace : Tento projekt byl obrovskou zkušeností, osvětlil nám práci ve
skupině a kooperaci z jinými skupinami z cizích zemí. Nikdy bych však nečekal že Slovenská
skupina bude tak líná, ale překvapili mě Italové, kteří komunikovali a pracovali velmi dobře.
Vopy – Nástěnka, obecná pomoc u většiny věcí : Pro začátek, myslím si že projekt Leonardo
nám přinesl zkušenosti z komunikací, skupinovou prací a rozšířil naše všeobecné znalosti.
V průběhu týdne jsme zjistili, že dohoda se Slovenskem nebude nejlepší. Po slíbení deseti piv
jsme se rozhodli ujmout se jejich práce. Piva asi neuvidíme..
Svoboda – Lenoch, pisálek, buzerant : Celý projekt se mi celkem líbil, bavil jsem se u něj a
dokonce jsem občas i něco udělal. Čtěte!: Napsal jsem tento deník, a občas jsem i pomohl
někomu jinému. Taky jsem všem radil a nic krom toho nedělal, naříkal na Slováky a generálně
jsem pouze „štval“ lidi kolem sebe. Jako vždy. Projekt nás asi naučil hodnotu spolupráce a možná
nějaké elementární věci o spolupráci mezi různými národnostmi.
20
LEONARDO
Dne 30.11. jsme zasedli jako celá třída v malinkaté
učebně 202, jež se měla stát na celý týden naší
pracovnou. V učebně pracují 4 menší skupinky (6-7
členů), každá pod vedením různého holdingu, naše nese
označení D6 (ve složení Michal Šereda (šéf), Aron Julián
Didek, Michal Keder, Jan Lejčko, Václav Mottl, Jiří Velík
a náš týmový duch Jiří Vaněk) a byl nám přidělen holding
z Itálie, jenž nám měl poslat první pokyny v postupu naší
skupiny, avšak jsme bez práce ☺. Aspoň ti, kteří mají na
starosti komunikaci O:-), avšak vedle sedící kolegové se
už potí pod tvořením webových stránek a prezentace ☺.
Spolupracujeme s dalšími třemi skupinkami z Dánska,
Itálie a Slovenska, jež jsou našimi výrobními partnery na
tvoření oné magické krychle. Pro její vytvoření je nutné
se domluvit se třemi zbývajícími skupinami z ostatních
zemí, jelikož každá skupina má jedno patro s přesnými
výřezy a ty do sebe musí zapadat ;-). Celý projekt nám má
napomoci přičichnout k fungování firem na dálku a k
vzájemné komunikaci v angličtině, která nebývá vždy jednoduchá. Takže si jdu udělat kafe a dát
nohy na stůl, protože stále nic nepřišlo.
Aron Julián Didek, 3.B; D6
LEONARDO GROUP H6
(D.Balusková, J.Bázler, L.Labuta, M.Milerová, T.Moravec, J.Prikner, Z.Rosa,
L.Zapletalová)
Čekalo
nás
překvapení!
Byli jsme vybráni pro
projekt
Leonardo,
který probíhal celý
týden od 30.11.2009
až do 4.12.2009.
Ochranou ruku nad
námi držela paní Ing.
Olga Kaiferová, ale
práci a úkoly nám
zadával
přidělený
holding
z Dánska
(H8).
První
den
jsme
dostali zadané úkoly
a pustili se s chutí do toho.
Začali jsme focením školy a členů skupiny. Po nafocení potřebných fotek
jsme začali dělat prezentace.
Náš šéfík Martinka se do toho pustila s takovou vervou, že jsme ji od
počítače nemohli odtrhnout a její nadšení se postupně přeneslo i na nás.
Každý z nás měl svou práci, takovou jaká ho bavila, a která mu šla.
21
Za tu dobu co tu pracujeme, přemýšlíme, zda nám to naše veselé nasazení
vydrží až dokonce. Vydrží.
Atmosféra, která tu panuje je prozatím optimistická a přátelská. Co přijde
zítra? Hádky, kolize a neshody ve skupině či snad v učebně? Kdo ví …
Můžeme jen doufat, že vše zvládneme v termínu.
Skupina H6 (3.B.)
DENÍK ?????
Den první
Pondělní ráno jsme přispěchali na osmou hodinu do učebny č. 202, kde nás s úsměvem ve tváři
vítala paní Ing. Olga Kaiferová. Hned nás seznámila se skutečnostmi, které nás čekají a neminou.
Jakmile nám podala základní informace, pustili jsme se do práce. Začali jsme focením a potom
jsme se dali do prezentací, kde jsme využili výsledky našich fotografických schopností.
Samozřejmě nás ze začátku trochu „chytala panika,“ ale Martina nás uklidnila. Přenesla na nás
svou uvolněnost a dobrou náladu.
S velkým úsilím jsme se chopili všeho, co se naskytlo, i když se zde vyskytly malé problémy
s organizací. Ale od toho tento projekt je a pro nás to byla první výzva. S nadšením jsme se
s těmito problémy vypořádali a den plynul dál. Nesmíme však zapomenout na paní Ing.
Kaiferovou, bez níž by naše kázeň byla na bodě nula.
Den druhý
Sešli jsme se v úterý ráno v osm
hodin. Brzy poté jsme dostali e-mail
od holdingu, ve kterém jsme zjistili
kontakty na dvě skupiny pracující
s námi. Zatím to vypadá, že
komunikace
s Dány
je
bezproblémová, ale komunikace
s Italy je horší. Nyní se nám povedlo
navázat kontakt i s Italy, ale pořád
jsou tu menší problémy.
Navzdory nedorozumění jsme se
pustili do dalších úkolů. Domlouvali jsme se na rozměrech zadaného výkresu a odpoledne nám
pan profesor Bc. Palek přišel vysvětlit technickou dokumentaci. Navíc byl dnešek zpestřen dnem
otevřených dveří.
Den třetí
Ve středu ráno jsme ve škole byli
opět jako na koni. Naším hlavním
úkolem bylo domluvit se a upřesnit
některé
rozměry
na
našem
společném projektu. Jako každý den
jsme se nenudili. Každý měl spoustu
práce. Dana pracovala na webových
stránkách.
Tomáš
s Luckou
pracovali na deníku a náš boss
Martina měla starostí až nad hlavu.
22
Zdobila nástěnku, kontrolovala nás a pomáhala Zdeňkovi na výkresech a řešila s ním chyby, které
se naskytly. Lukáš s Honzou a Kubou pracovali na závěrečné práci.
Až do té doby bylo vše v pořádku. Potom jsme však zjistili, že Dánové mají svůj výkres špatně a
navíc upravili výkresy Italům i nám, takže jsme to po nich museli celé předělávat. Je vidět, že
kreslení v AutoCadu není jejich „parketa“, výkres vypadal jako narýsovaný jenom myší bez
pomoci klávesnice. Alespoň se nám omluvili, než brzy po poledni odešli.
Den čtvrtý
Dnes jsme měli na práci udělat technickou dokumentaci, kompletně dodělat webovky .Začali
jsme hned v osm hodin ráno, abychom to měli co nejdříve hotové. Všechno jsme si po sobě
pečlivě zkontrolovali, a to co se nám nelíbilo, jsme upravili. Odpoledne jsme měli vše hotové a
měli jsme radost, že jsme vše dobře zvládli.
Den pátý a zároveň poslední
Dnes jsme měli nejvíc práce za celý týden. Vše, co jsme měli za tento týden udělat bylo hotovo,
ale přece jen jsme chtěli mít všechno perfektní! A taky jsme měli. Odesílali jsme své výtvory a
tvořili jsme závěrečnou práci. Tato práce měla shrnout naší práci za celý týden a zároveň jsme
touto zprávou měli ukončit spolupráci s holdingem.
Díky tomuto projektu jsme získali spoustu zajímavých zkušeností a zážitků.
LEONARDO SKUPINA D6
Den 1
hvězdné datum 091130/102502
Kapitán
Scofield,
neprobádaná
oblast
segmentu
202
Milý deníčku, ztroskotali jsme v izolované
oblasti segmentu 202 se spoustou divných
tvorů. Nevím, co mám dělat a posádka
odmítá poslušnost, morálka se hroutí…Zatím
jsme nenavázali spojení s tvory ze země zvané
Itálie, máme problémy s jejich serverem...
Ten přístroj ve tvaru krychle asi nesestrojíme.
Den 2
hvězdné datum 091201/095806
Pobočník Jiří Velík, segment 202
Kapitán Scofield se začíná plně ujímat velení, avšak
jistí členové nerespektují jeho velení. Vojín Vaňek
se stále nenalezl a myslím, že se stal potravou
místních tvorů. Dosáhli jsme nemožného, Italové
(jak si říkají), a nějací (Dánové a Slováci) se nám
ozvali. Nyní s nimi komunikujeme velice
prehistorickými způsoby (skype, mail, icq). Stavba
23
krychle započala.
Prozatím končím poručík Velík.
hvězdné datum 091201/154840
Pobočník Jiří Velík, segment 202
Posádka není v plném počtu, chybí nám spousta lidí. Musíme se o vše postarat sami, doufejme, že
nadcházející den dorazí…. Velitelství na nás tlačí. Kapitán se hroutí pod nátlakem ze shora, avšak
posádka ho podržela. Bude tento nátlak trvat dlouho? A co ti tvoři, kteří navštěvují tento
sektor?Dnes jich bylo mnoho… Nadchází noc a já se poroučím….
ps. Stavba pokračuje
Den 3
hvězdné datum 091202/095701
Kapitán
Scofield,
segment
202
Začali jsme velice úspěšně. Dostavili jsme se
v plném počtu, vojína Vaňka už jsme
prohlásili za mrtvého. Zatím všichni
spolupracují, prozatím se poroučím. Někteří
vojíni neplní svoje povinnosti, a proto
zasahuje kapitán svými drsnými metodami
k obnovení jejich práce.
Den 4
hvězdné datum 091303/095902
Kapitán Scofield, segment 202
Pobočník Jirka byl zasažen smrtelnou nemocí,
to sebou nese citelnou ztrátu, je potřeba
zajistit dokončení projektu za každou cenu, i když nás už
nezbývá mnoho. Blížíme sek dokončení jen po malých
krůčcích. Naštěstí komunikace mezi jinými světy proběhla
dobře a zásadní otázky byly systémově vyřešeny. Posádka
si v tomto ohledu sáhla na dno a ukázala týmového ducha.
Den 5
hvězdné datum
Kapitán Scofield,
Při příchodu
doufám že
modulech.
který vždy
pro vojíny jako
velitelství, které
24
091403/098702
segment 202
jsem byl bohužel mezi prvními členy, proto
posádka neopustila loď v záchranných
Naštěstí se dostavuje věrný poručík Vašek,
zodpovědně plní svoji práci a je příkladem
Dodk. Posádka netrpělivě čeká na příchod
má potvrdit úspěšné splnění mise.
1. DEN STRÁVENÝ U LEONARDA OČIMA SKUPINY A6
Ráno se naše třída 3.B sešla v učebně 202, kde nás paní profesorka O. Kaiferová lehce seznámila
s naším programem. Taky nás seznámila s jedním z nejdůležitějším pravidlem, a to že musíme být
potichu. To je však v této malé třídě poměrně obtížné, jelikož nás tu je 34, a to je v celku dost.
Rozdělili jsme se na 4
skupiny a začali jsme
„makat“. Dvě ze čtyř těchto
skupin dostaly kontaktní email, kde jim jejich vedoucí
(např.:
z Dánska)
dal
pokyny, co od nich žádají.
My na ně zatím čekáme.
Poté se naše skupina
rozdělila. Pár lidí šlo fotit
školu do prezentace, další
dělají PowerPoint.
Jsme poměrně zvědaví, jak
náš projekt dopadne. Bude
zajímavá
komunikace
s ostatními cizími školami. I
přes to, že pořádně nevíme, co budeme dělat, a co od tohoto projektu máme očekávat, se
poměrně těšíme a myslím, že to bude zajímavější týden než sedět např. u matematiky nebo fyziky.
Tak hurá do práce!
2. DEN STRÁVENÝ U LEONARDA OČIMA SKUPINY A6
Dnes jsme se vrátili hned ráno opět do učebny 202. Víme, že tu budeme až do 18:00, ale přesto
budeme mít spoustu práce. Dostali jsme instrukce od našeho holdingu ohledně projektu, který
budeme vytvářet. Též jsme dostali prezentace od ostatních skupin. Slováci mají asi stejnou
úroveň jako my, ale ostatní skupiny… no… o něco horší. První zkoušky komunikace zatím
předurčují, jak to bude dál. Komunikace vázne a je složitá. Nejlepší je zatím komunikace se
Slováky. Můžeme psát česky a rozumíme si,
ale hlavně jsou u počítače. Ostatní skupiny
zatím spíš ne. ☺ Teď je na řadě právě
domluva. O rozměrech kostky a o umístění
jejích otvorů atd. Každá skupina stojí za svým
návrhem a ještě bude zajímavé, kdo ustoupí a
kdo si bude stát za svým. Bude to ještě
složité. Na škole je dnes den otevřených
dveří, a tak budeme jako ve „vitrínách“
sledováni návštěvníky.
25
3. DEN STRÁVENÝ U LEONARDA OČIMA SKUPINY A6
Dnešní den byl pro všechny jistým způsobem zvláštní. Do školy jsme přišli jako vždy v 8:00.
Avšak někteří z nás prožívali Den D. Jedná se o hnutí První středa v měsíci. To obnáší, že třetina
třídy je tu v zimních věcech, jelikož dnes je na programu zimní kolekce. Zejména nás potěšilo, že
náš projekt (hnutí) podpořili i
kantoři a to paní O. Kaiferová
v krásné červené kombinéze a
pan
Matoušek
v jeho
luxusním svetru a čepici, která
je snad z Aljašky nebo odkud
to říkal. ☺
Ted však k našemu projektu.
Konverzace se vcelku daří.
Italové
mají
tedy
pár
problémů s dorozumíváním
se Slováky, ale u nás je vše
v naprostém pořádku. Učíme
se italsky. Již víme, že záludné
slovo „boo“ znamená „já
nevím“. Opravdu netuším, jak
je to možné, ale je to tak. Práce
však je rozjetá. Konečně se nám rozvíjí webové stránky i z hlediska grafického prostředí. Práce
v AutoCADu se také daří, avšak musíme uznat, že nebýt Přemka… Nástěnka zůstává prozatím
nezměněna, a to díky absenci našeho nástěnkáře Ondřeje Honce.
Uvidíme, co bude dál. Zatím si to užíváme.
4. DAY OF LEONARDO THROUGH THE EYES OF GROUP A6
Dnešní den začal nepříjemnou skutečností, že se
autorovi tohoto textu nechtělo vůbec vstávat. Ovšem
nakonec jsem se s odhodláním vydal k učebně 202 na
úkor denní únavě. Následovalo nepříjemné ranní
zjištění, že nám chybí náš skvělý spolupracovník, bez
kterého hodnota naší práce klesá. Jako první se
přihlásili Italové očividně se skvělou náladou a
postupně se přidali Slováci a Dánové. Začali dohady
o dnešní práci. Podařilo se nám dát dopoledne již
celistvý model 3D kostky, avšak těsně před termínem
odeslání mailu našemu holdingu v Dánsku se našla
chyba. Začalo se diskutovat o vzniklém problému.
Ze slovenských řad zastupoval komunikaci pouze
jeden zbloudilec, který o autoCADu předtím nikdy
neslyšel. Italové šli po nějaké chvíli raději na drink,
takže se odpojili. Zůstali jsme s Dány jako poslední a
nakonec se k nám dostala informace, ať pošleme
holdingu vše, co máme. Učinili jsme tak a dál
rozjímali nad naší dnešní prací. Den byl napjatý a
někteří konstatovali, že zítra jdeme domu až večer.
26
Dohodli jsme se na nouzovém plánu dorazit zítra na sedmou hodinu ráno, abychom doplnili
všechny nedostatky a splnili dohodnuté nároky.
5. DEN STRÁVENÝ U LEONARDA OČIMA SKUPINY A6
Dnes se tu pár lidí opravdu sešlo na sedmou
hodinu. Máme hodně práce. Nevím, kdy nás
pustí domů. Ted momentálně každý nějakým
způsobem pracuje. Jeden dělá závěrečné
hodnocení, druhý opravuje technické zprávy,
další dělá www stránky. Jsme tu pouze čtyři.
Chybí nám skoro polovina týmu. Jeden je
nemocný, ale ostatní to vypadá, že nechtěli
dnes do toho chaosu přijít. Andrejovi bylo
špatně, ale Dobosz se na to podle mě
vykašlal. Do 12:00 má být odevzdaná
závěrečná práce. Nyní spolupracujeme i s jinými skupinami aby nám pomohli, a abychom to
stihli.
Tak máme všechno hotové. Ted dáme naší práci na tu kontrolu a uvidíme, jak jsme dopadli.
BUĎTE PRO SVÉ BUDOUCÍ ZAMĚSTNAVATELE ATRAKTIVNĚJŠÍ
V dnešní velké konkurenci mezi lidmi hledajícími zaměstnání můžete své vyhlídky na získání
vytouženého zaměstnání vylepšit díky mnoha certifikátům, které naše škola kromě standardního
vzdělání nabízí.
Hlavně čtvrťáci nezapomeňte, že si na škole můžete udělat mezinárodně uznávaný certifikát
ECDL, který dokladuje základní znalosti a dovednosti při práci na počítači, a také mezinárodně
uznávané zkoušky MOS a MCAS, které se konají elektronicky (v angličtině s výjimkou Wordu
2003, který je v češtině), jsou obtížnější než ECDL, ale také dokladují vyšší znalosti jednotlivých
produktů Office.
Čtvrťáci, brzy odejdete, nezapomeňte na možné vylepšení souboru svých nabízených
znalostí, dovedností a certifikovaných schopností.
Testy lez zakoupit na sekretariátu pro studentskou agendu.
Ohledně ECDL můžete kontaktovat paní profesorkou Kaiferovou, ohledně testů MOS a MCAS
paní profesorku Spurnou.
SEMINÁŘ STŘEDOŠKOLSKÝCH PROGRAMŮ JUNIOR ACHIEVEMENT
Ve středu 25. listopadu 2009 jsem se zúčastnila školení, které
připravila společnost Junior Achievement Czech Republic. Vzdělávací
akce měla dvě části.
27
Výukový program „Poznej svoje peníze!“ byl zaměřen na praktické finanční vzdělávání
středoškolských studentů, s cílem připravit je na zodpovědné chování v oblasti hospodaření
s finančními prostředky .
Výukový předmět „e-Ekonomie“ obsahoval podrobné metodické postupy pro výuku
středoškolských studentů v oblasti základních makro i mikroekonomických témat.
Ing. Helena Chládková, vyučující ekonomiky
SEMINÁŘ „FINANČNÍ GRAMOTNOST“
Ve čtvrtek 17. prosince 2009 jsem se zúčastnila školení, které pořádal Národní institut pro
další vzdělávání . Vzdělávací program byl připraven ve spolupráci s Českou národní bankou.
Seminář byl věnován problematice finanční gramotnosti žáků středních škol a následného
propojení tématu do školních vzdělávacích programů.
Ing. Elena Chládková, vyučující ekonomiky
SEMINÁŘE Z OPTICKÝCH KOMUNIKACÍ …
V závěru listopadu 2009 pořádala firma Mikrokom
semináře z oblasti optických komunikací, kterých jsem
měl možnost se zúčastnit.
První byl zaměřen na způsoby výuky tohoto oboru
a na možnost využití výukových souborů dodávaných
touto firmou. Nejdříve byl prezentován současný stav a
popsán vývoj v oblasti optických komunikací. Dále byly
předvedeny některé náměty pro práci s výukovými
soubory. Jeden výukový soubor byl v minulém roce získán
prostřednictvím grantu pro naši školu.
Druhý seminář byl zaměřen na transportní a
přístupové optické trasy a zejména na jejich diagnostiku
optickým reflektometrem. Tato moderní diagnostická
metoda poskytuje velmi přehledné informace o fungování
a parametrech jak celé trasy, tak jejich dílčích prvků.
… a když už píšu do Presíku
Zůstává otázkou, zda budu mít prostor pro zařazení těchto nových poznatků do výuky.
Tvůrci Rámcového vzdělávacího programu shledali elektrotechniku pro IT nepotřebnou a
nezařadili ji do závazných předmětů.
Vedení škol stresované nedostatkem odborných kvalifikovaných podhodnocených učitelů
elektrotechniku nezařadí buď vůbec, nebo ve velmi omezeném rozsahu. Jistě, do klávesnice se dá
„bušit“ bez znalostí nejrůznějších zákonitostí a souvislostí. Osobně se domnívám, že opravdu
vyspělá a kulturní společnost by měla ve vlastním zájmu vychovávat lidi se širokým rozhledem a
ne cvičenou dobře manipulovatelnou pracovní sílu. Zájem těch, kteří tuto sílu používají pro
tvorbu vlastního zisku, je přesně opačný. Proto je, dle mého názoru, tržní ( a tedy závislé) školství
cestou do pekel.
Právě proti závislosti vysokého školství na koncernech, zavádění školného atd.
protestovali rakouští studenti dosti dramatickou stávkou a demonstracemi. Naše nezávislá a
svobodná média o tom ani „nepípla“. A nejen naše. Proč asi? Příklady táhnou a co kdyby …
28
Ing. Jaromír Kadlec, vyučující elektrotechniky
VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘ NA TÉMA: „RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ
DOSPÍVAJÍCÍCH A JEHO PREVENCE“
(pokračování)
Problematika násilí páchaného a kriminality páchané mladistvými
a na mladistvých.
Násilí je jakýkoli akt chování, kterým je druhému člověku
způsobena bolest, je mu ublíženo či je tímto chováním poškozen
nebo poraněn.
Encyklopedica Britannica
Diagnostická kategorie - fyzické násilí:
Je záměrné ubližování, ale také nezabránění
takovému ubližování, za kterým často stojí emoční
nestabilita ubližujícího. Ten prostřednictvím
fyzického útoku ventiluje svoje napětí, agresi a
využívá k tomu pro sebe bezpečný objekt, vůči
němuž svou agresi obrací. Takový jedinec často
jedná pro napadeného nevypočitatelným způsobem a
ten má jen minimální možnost svým chováním
situaci kontrolovat, neboť původ napětí a agrese
často leží mimo něj.
Diagnostická kategorie - psychické násilí:
Jde o soubor nežádoucích přístupů k mladistvému a způsobů zacházení s ním, které
vedou k narušení jeho zdravého vývoje, všestranného rozvoje osobnosti či ke snižování
sebehodnocení. Mezi typické formy psychického
týrání patří především opakované ponižování,
zastrašování, izolace, ale i nepřijetí dospívajícího
v rámci rodinného systému.
Ve výčtu by se neměl opomenout ani
přílišný důraz na výkon – což v dnešní době
znamená zejména výborné školní výsledky.
Někteří rodiče soustavně a nekompromisně
požadují lepší výkon, než jaký je student schopen
vzhledem ke svým schopnostem a dovednostem
podat. Vnitřní utrpení studenta je pak značné a
může mít stejně negativní dopad na jeho vývoj
jako ostatní formy psychického týrání.
Do této kategorie je zařazen také stalking mezi teenagery, opakovaná a nechtěná
pozornost, obtěžování, kontaktování a jednání namířené ke specifické osobě, vyvolávající u
příslušné osoby strach.
29
Diagnostická kategorie – sexuální násilí:
Jde o jakékoliv využití dítěte k uspokojení
sexuálních potřeb zneuživatele nebo vystavení dítěte
takovému chování, které tento cíl naplňuje. Tato
kategorie zahrnuje vedle sexuálního a morálního
obtěžování také komerční sexuální zneužívání dětí.
Diagnostická kategorie – online násilí:
Tato nejnovější a stále se rozrůstající oblast násilí
obsahuje tyto skupiny.
Cyber grooming je manipulace s uživateli
internetu (vzbuzování důvěry a izolování oběti,
podplácení dárky či službami, vyvolání emoční závislosti,
plánované a uskutečněné osobní setkání).
Spoofing označuje falešné SMS např. nahrazením
telefonního čísla jménem osoby, takže je znemožněna
jasná identifikace podle čísla.
Flaming znamená nepřátelské chování uživatelů
(urážky, nadávky, vyhrožování v diskusních fórech, chatu
či emailech).
Cybetr bullying kyberšikana je zneužití mobilu, e-mailu, internetových služeb s cílem
někoho vyvést z rovnováhy. Většinou jde o úmyslné publikování nadávek, zesměšňujících
informací, zveřejňování choulostivých nebo pozměněných fotografií a videí, ale i posílání
výhružných zpráv nebo urážek.
Kyberšikana je mnohem nebezpečnější než šikana, poskytuje mnohem větší anonymitu a
dodává těm, co chtějí škodit, sílu a pocit bezpečí.
Happy slaping je nový druh
šikany, kdy mládež někoho fyzicky
napadne a natáčí či fotí celou situaci.
Oběť je tak zachycena v ponižujícím
postavení a její následující reakce je
zveřejněna na internetu.
Hoax
je
zveřejňování
pomluv.
Phishing je způsob krádeže
citlivých dat.
Seminář probíhal formou
přednášek, pro které tradičně byli
vybráni vysoce erudovaní a zkušení
odborníci. Tak jako každoročně byl
přínosem v práci s dospívajícími,
předložil nejnovější poznatky, výzkumy a jejich výsledky v oblasti rizikového chování
dospívajících.
Pojetí prevence rizikového chování dospívající mládeže je v souladu s dokumentem
WHO-„Zdraví pro všechny v 21. století“, který evropským státům navrhl rozsáhlé preventivní
aktivity.
(přednášející: MUDr. Vaníčková CSc., III. lékařská fakulta UK v Praze)
Ing. Eva Vacková
30
PRAXE LISTOPAD 2009
Tento rok dorazila k nám, studentům, velmi zajímavá
nabídka na strávení týdnu školní praxe – formou poznávacích a
zároveň vzdělávacích zájezdů. Když se tato informace ke mně
donesla, neváhal jsem a ihned se zapsal jako jistý účastník. Měli jsme
na výběr z několika různých míst a po dohodě všech účastníků byla
vybrána tato místa. ČVUT – Fakulta strojní, IQ park Liberec + AŠ
Mladá Boleslav, Aquatherm v Praze, Technické muzeum Mnichov.
Návštěva strojní fakulty ČVUT v Praze (pondělí)
V pondělí byl plán jasný. Návštěva FS ČVUT. V domluvený
čas si nás ve vestibulu fakulty převzal pan S…… Odvedl nás do
jakési konferenční místnosti. Zde nám prezentoval nejprve nějaké
info o ČVUT a o samostatné fakultě v podobě počítačových
prezentací. Následně pak o technologiích, se kterými pracují. Vše bylo skvěle vysvětleno a
vzhledem k tomu, že se jednalo o fyziku, která je snad mým nejslabším článkem, ukázal, že se dá
přednést a vysvětlit zábavně a pro ostatní pochopitelně. Což není vždy zvykem.
Dále jsme si zde mohli vyzkoušet nějaké pokusy a došlo i na termokameru. Mezitím se
půlka přesunula na prohlídku areálu, především strojů a nástrojů používaných k pokusům. Tato
část byla také velmi zajímavá a poučná. Během této návštěvy nás neminulo ani občerstvení
v podobě chlebíčků a dalších chutných záležitostí. Tento den jsem hodnotil jako velmi přínosný a
výborně strávený.
IQ park Liberec, Automobilka Škoda MB (úterý)
Další den nás čekal IQ park a mladoboleslavská automobilka. Zájezd se začal odjezdem
z ulice Na Florenci, kde na nás čekal velmi pohodlný a autobus. Po příjezdu do Liberce jsme se
pěšky přesunuli do IQ parku. Dostali jsme velký časový prostor pro prohlídku celého areálu. Bylo
zde opravdu co zkoušet a hlavně na všechno jsme si mohli „šáhnout“ a pořádně vyzkoušet. Byly
zde fyzikální pokusy, mechanické pokusy s vodou. Nejvíce nás však zaujalo zrcadlové bludiště
zakončené tunelem, který jakoby přesně simuloval cestu některých z nás z víkendových návštěv
hospod.
Poté jsme přijeli k muzeu Škodovky, kde nám poskytli prohlídku nabytou informacemi a
spoustou zajímavých exponátů. Následoval přesun do výrobních hal. Prohlídku jsme měli
rozšířenou o návštěvu lisovací haly a svářečské haly, které patřily právě k těm nejzajímavějším.
Měli jsme možnost vidět velmi těžkou a výborně odváděnou práci a také velké množství
obrovských strojů, které spíše vypadaly jako velká monstra. Nakonec nám průvodci ukázali
dokončovací halu, kde jsou auta už hezky poskládaná a jen čekají na převoz k budoucímu majiteli.
Návrat domů byl ve večerních hodinách. Byl to den plný zábavy a spousty zajímavostí.
Výstava Aquatherm – výstaviště Letňany(středa)
Výstava Aquatherm mě tolik neoslovila, protože se jednalo o vytápění, klimatizaci a další
věci spjaté spíše s rodinným domkem. Jelikož jsem obyvatel panelového domu a domek zatím
opravdu nestavím ☺, tak mě stánky neměli moc, čím přitáhnout. Byly tam více pro řešení
problémů právě těchto stavitelů, ale i tak jsem si haly prošel.
Technické muzeum Mnichov(čtvrtek)
31
Po velmi brzkém ranním výjezdu nás čekala zhruba pětihodinová cesta do Mnichova. Po
příjezdu
jsme
všichni
obdrželi plánek muzea a
lístek. Muzeum byl opravdu
veliký areál a dalo nám
velkou práci se v něm
neztratit a nezamotat.
Nejzajímavější částí
byly ty největší exponáty –
letadla a lodě. Zde jsme
strávili asi nejvíce času,
protože
bylo
možné
nahlédnout do
kokpitů
stíhacích
letounů
i
dopravních.
Byla
zde
možnost si vyzkoušet řízení
letadla na malém modelu.
Další
velmi
zajímavým
oddělením bylo astronomie,
astronautika. Díky tomu, že se zde mohlo fotit, jsem si odvezl z tohoto výletu spoustu fotek.
Menší problém bylo v popiscích exponátů, které byly převážně v německém jazyce, a tak jsme si
museli některé detaily domyslet.
Po celé prohlídce muzea jsme vyrazili do města. Město bylo pěkné, plné shonu a
strukturou něčím odlišné od Prahy. Návrat byl kolem desáté hodiny večer. Tento zájezd byl
výborný. Ne každý se může dostat do Německa a toto byla skvělá příležitost.
Shrnutí
Byl to zábavným, poučným a zajímavým způsobem strávený týden školních praxí.
Odnesli jsme si každý plno zážitků a informací. Za to určitě patří dík jak naší škole, tak ČVUT.
Milan Bandas, 4.C
ZPRÁVA Z PRAXÍ
První den praxí jsme se vydali na ČVUT na strojní fakultu,
kde jsme absolvovali krátkou přednášku, čím se zabývají, a aby
nám krátce nastínili své nejzajímavější výtvory. V úvodu jsme si
prohlédli několik poměrně nudných prezentací, které ale byly občas
obohaceny o zajímavý výklad některého z fyzikálních jevů, který
nám byl do té doby poměrně neznámý.
Po přednášce nám bylo připraveno výborné občerstvení.
Poté jsme se rozdělili na dvě skupiny, jedna odešla neznámo kam,
do zákoutí tamních skladů a já s druhou skupinou jsem zůstal
v přednáškové místnosti. Tam nám byly představeny různé přístroje
poháněné například teplem z hrnku čaje nebo lihovým kahanem.
Byla nám i představená termo-kamera za 1,5 miliónu korun, na které jsme si mohli vyzkoušet
jaký má vliv na zateplení domu polystyrenová izolace. Dále i kapalinu, která reagovala na
magnet a dost věrně kopírovala jeho siločáry. To už se ale vrátila první skupina a my se
vydali do zákoutí tamních skladů. Tam nám byly představeny výkonné lasery, vzduchový
aerodynamický tunel nebo spousta jiných ročníkových projektů studentů ČVUT.
Druhý den jsme měli v programu IQ park a automobilový závod škodovka. První byl
na řadě Liberec. Tam mě nejvíc nadchnul tunel, ve kterém prostě nešlo jít rovně nebo
zajímavé zrcadlové bludiště. Dále jsme si tam například vyzkoušeli svezení ve vozítku pro
32
invalidy, udělali jsme obrovské bubliny, prováděli různé hrátky s vodou a řešili spoustu
zajímavých úkolů a logických hříček. Škoda jen, že spousta atrakcí byla vytvořená pro jiné
věkové skupiny.
Pak jsme nasedli do autobusu, směr Mladá Boleslav. Zde nám nejdříve byla
představena historie vozů Škoda a jejich současné i předchozí modely motorů. A poté jsme se
vydali na rozšířenou exkurzi celým závodem. Prohlédli jsme si mnoho montážních linek nebo
lisovací halu. Pak už jen kompletně po náročném dnu domu.
Třetí den nás měla čekat výstava Aquaterm, ale jelikož mám zájem jít na ČVUT,
informační fakultu, a tentýž den tam měl probíhat den otevřených dveří, neváhal jsem a vydal
se právě tam. Nejdůležitější otázky mi byly zodpovězeny už v úvodní přednášce, a to: jaké
bude přijímací řízení a jaké budou obory. Byl dokonce představen profesorský sbor a ukázány
prvotní obrázky z rozestavěné budovy, která se staví čistě pro tuto novou fakultu. Ještě jsme si
prohlédli nově vybudovanou knihovnu, kde nás nejvíce zaujali celé prostory hlavního sálu,
hlavně dost netradiční malůvky.
Čtvrtý a také poslední
den se vyrazilo do Mnichova.
Odjezd byl už celkem brzo, a
tak jsem z Berouna musel
vyrážet už před 4 a autem.
V pořádku jsem dorazil
a teď mě čekala ta náročnější
cesta. Pouze jedna zastávka do
„meka“ a jelo se dál.
V Mnichově jsme zalezli do
muzea a začalo se.
Bylo to obrovský a
určitě tam byla spousta
zajímavých věcí. Snažili jsme
se to s naší partou projít celé,
ale bylo to nad naše síly,
některá zákoutí jsme pravděpodobně vynechali, ale téměř čtyř hodinová procházka po areálu
byla příliš náročná, jak pro naše netrénované nohy, tak i pro naší psychiku, protože mezi
spoustou zajímavých věcí se nacházelo i pár nudnějších částí.
Teď už jen procházka po zastavěném Mnichově. Jak jsme to tak procházeli, byli jsme
dost zklamaní – nikde žádný park, nikde žádné místo kam si sednout a prostě si odpočinout
(byli jsme na nohou už pět hodin a to člověka pořádně unaví) navíc na nás začali přicházet
jisté fyziologické problémy a nikde místo, kde to vyřešit, nakonec jsme ale úděsné chvíle
v centru Mnichova vydrželi a následovala cesta domů. Tu jsem prospal, tudíž jsem neměl
šanci vystoupit v Berouně a prodloužil jsem si tak výlet o další asi dvě hodiny.
Pátý den jsem polehával doma, odpočíval po náročném dnu a psal tuto zprávu. Praxe
byly „parádní“ a byla to příjemná změna oproti nějaké práci v podniku.
Tomáš Kaniok
MOŽNOSTI STUDIA V ZAHRANIČÍ
Erasmus (Socrates) program
Erasmus program byl zřízen na podporu vysokoškolského vzdělávání v Evropě. V
programu jsou zahrnuty kromě zemí Evropské unie i Švýcarsko, Norsko, Island a
Lichtenštejnsko a kandidátské země na vstup do EU – Turecko. Program je určen především
studentům, učitelům a zaměstnancům vysokých škol.
33
Účast v programu je nabízena prostřednictvím vysokých a vyšších odborných škol,
přičemž každá škola spolupracuje s jinými univerzitami a stanovuje si vlastní kritéria výběru
studentů – nejčastěji to bývá prospěch, jazykové znalosti a motivace výjezdu. Výběr studentů
probíhá nejčastěji v březnu.
Erasmus program nabízí studentům vyjet do zahraničí na studijní pobyt, pracovní stáž
nebo na intenzivní jazykové kurzy.
Další možnosti stipendia
Kromě programu Erasmus nabízí stipendia na studium v zahraničí i jednotlivé univerzity
a různé organizace nebo nadace. Patří mezi ně například Fulbrightova komise, německá
organizace DAAD, francouzský ústav pro výzkum CEFRES a mnohé další. Podrobnější
informace o jednotlivých stipendijních programech v článku Stipendia pro studium v zahraničí.
Studium v zahraničí bez stipendia
Studium v cizí zemi je možné si zařídit i zcela samostatně. V zemích Evropské unie platí,
že student z jiného členského státu musí mít stejné podmínky pro studium jako místní občané.
Pokud se tedy v dané zemi neplatí školné, neplatí ho ani ostatní občané EU. Ke studiu ve
členských zemích EU není nutné studentské vízum, po přijetí na vybranou školu se stačí pouze
přihlásit na místních úřadech. V zemích Evropské unie mohou studenti také pracovat, v ostatních
zemích záleží na přesných pomínkách stanovených pro vydání studentských víz.
Vyřízení samostatného studia v zahraničí bývá často administrativně náročnější, protože
si uchazeč musí sám zjistit všechny informace o škole a podání přihlášky, projít přijímacím
řízením, zajistit si ubytování apod. Na druhou stranu ale získává možnost zúčastnit se v zahraničí
celého studijního programu a získat například bakalářský nebo magisterský titul, což většina
stipendií neumožňuje.
Při studiu na vysoké nebo střední škole v cizí zemi je možné požádat na Ministerstvu
školství a tělovýchovy o uznání statutu studenta. Stát potom nadále platí sociální a zdravotní
pojištění, vyplácí případné sociální dávky jako například přídavky na dítě apod.
Markijan Filipčuk, 3.C
Zdroj: msmt.cz
VÁNOČNÍ TURNAJ V SÁLOVÉ KOPANÉ
Naše škola se premiérově přihlásila na Vánoční turnaj v sálové kopané, který každoročně
pořádá Střední škola technická Zelený pruh ve vlastní hale.
Turnaje se zúčastnilo 15 družstev z celkem 11 středních škol.
Po výkladu pravidel jsme se utkali s týmem Gymnázia Ohradní. Díky Lišákovu gólu to už
vypadalo na vítězství, ale bohužel 20 vteřin před koncem skončil míč v naší brance, takže remíza.
Kluci se vrhli na druhého soupeře, kterým byla SPŠD Plzeňská. Radost byla veliká, když
skóroval Kotek a my vedli 1:0. Soupeři ale nelenili a odplatou nám dali góly dva. Na konci jsme
měli ještě šanci v podobě Valentovi branky, ale padla do sítě těsně po hvizdu rozhodčího, takže
gól uznán nebyl. Touto prohrou jsme přišli o šance na postup z tabulky.
Přesto to byl pěkný fotbal a já děkuji všem našim hráčům za dobrou (nejen herní)
reprezentaci naší školy a těším se nejen s nimi na setkání v novém roce v nové tělocvičně ☺
Mgr. Lucie Alblová, vyučující TEV
34
ZAJÍMAVOSTI
… TEN ČAJ BYCH VYPIL
(čerpáno z History revue, prosinec 2009)
Jistá Lady Nancy Astrová, první žena, která zasedala v britském parlamentu, měla jazyk
ostrý jak břitva a neváhala zaútočit i na Winstona Churchila. Ten se však zahanbit nenechal. A jak
vypadal jejich krátký dialog?
„Pane, kdybyste byl mým manželem, dala bych vám do čaje jed!“ řekla lady.
„Madam, kdybyste byla mojí manželkou, tak bych ten čaj vypil.“ odvětil Sir.
CO MOŽNÁ NEVÍTE O ISLÁMU
(čerpáno z Epocha 24/09)
-
-
-
-
-
-
islám znamená „odevzdání se“ víře v jediného
boha, Alláha, nevíra v něj je největším možným
hříchem
muslimové čerpají z židovské i křesťanské tradice,
uznávají i Ježíše Krista
Mohamed (570 až 632) je podle islámu
následovníkem Abraháma, Mojžíše i Ježíše
podle legendy se mu ve 40 letech zjevil archanděl
Gabriel a vyjevil mu, že je vyvolený coby poslední
z proroků
do ráje se můžete dostat po vzkříšení díky
spravedlivému životu
ti, kteří padnou v boji za islám, mají prý brány ráje otevřené hned, navíc je čeká 72
sličných panen
muslim smí mít až čtyři manželky, které však musí být s to uživit
nevěru korán zapovídá, měla by být trestána 100 ranami bičem pro oba, o kamenování se
tu nemluví, to se do zákonodárství vloudilo až z tradice
dva miliony lidí se ročně vydávají na pouť do Mekky v Saudské Arábii, musí být muslimy
a musí mít speciální povolení, neboť zájemců by bylo mnohem více, z Česka tam
v loňském roce vyrazilo 75 lidí
na planině kousek za Mekkou se
měla údajně potkat mytologická Eva
s Adamem po vyhnání z ráje
dříve platilo, že každý musí
obětovat ovci, kozu či velblouda
sám za sebe, dnes se zvířata obětují
podříznutím krku za celou rodinu,
tuny masa se později rozdají
chudým, část se zkazí a vyhodí
světoznámé je kamenování Satana
z mostu Džamarat, na kterém se
tísní v tu chvíli na 300 000 lidí,
davové
šílenství
nabírá
na
obrátkách, lidská mela nezná slitování, kdo jednou upadne, je nemilosrdně ušlapán, v roce
1990 zahynulo tímto způsobem 1426 lidí, v roce 2006 zemřelo 362 poutníků
Připravil Ing. Radko Sáblík
35
ZAJÍMAVOSTI MF DNES
Politici „musí“ o ekonomice lhát
čerpáno z MF Dnes ze dne 19. prosince 2009
Výroky z rozhovoru čechoamerického profesora Milana Zeleného
-
-
-
-
-
Lidstvo může provádět jenom čtyři
ekonomické aktivity – vyrábět potraviny,
vyrábět věci, poskytovat služby nebo
nedělat nic.
Ti, kteří nedělají nic, jsou do hospodářství
také zapojeni, dostávají minimální mzdy,
podpory v nezaměstnanosti, dávky, stát a
firmy jim platí rekvalifikace.
Politik má jiné cíle než ekonom. Politik
musí dělat nutně vše proto, aby byl
zvolen. Proto ekonomickou situaci
zkresluje, jeho zásahy do ekonomiky
nemohou být v dobré víře.
Představte si politika, který by říkal: Jsme
v háji, je potřeba změnit směry našeho hospodářství, musíme vytvořit vizi. Bude to trvat
dvacet let. Nikdo by jeho stranu nevolil.
Politik uvažuje krátkodobě o dlouhodobých problémech. Politik nemůže a nechce
dohlédnout dlouhodobé dopady. Jeho horizontem zájmu jsou příští volby.
Všechny ty hádky a spory jsou zaměřené pouze na to, jak malý koláč rozdělit, a ne, jak
upéci větší do budoucnosti.
Já osobně bych omezil spotřebu, osekal výdaje, nastavil správné nespotřební investice.
Právě proto bych nebyl nikdy zvolen.
Krize je vždy svým způsobem hlavně očista.
Kdybychom si to uvědomili, tak bychom
neplýtvali, když jsou dobré časy, měli bychom
rezervy, najímali bychom si jen ty, kteří jsou
opravdu schopní. Chovali bychom se jako
dobří hospodáři.
Máme vzdělávání rakousko-uherského typu
čerpáno z MF Dnes ze dne 19. prosince 2009
Výroky z rozhovoru čechoamerického
profesora Milana Zeleného
-
36
Jestli má systém vzdělávání zajeté manýry,
chování, obsah a vy do toho nalijete další
peníze, tak to jen zakonzervujete. A nikdy
nezměníte žádný systém jen tím, že mu dáte
peníze. Musíte vidět nejdříve pohyb, pak jej
financovat.
-
-
-
Máme vzdělávání rakousko-uherského typu. Studenti se pořád učí většinou biflováním za
účelem vytvoření společné vědomostní základny. Přitom svět už neodměňuje informace,
ale znalosti.
Informace je jako kuchařka, ta je sice důležitá, ale neznamená to, že umíte vařit. Vědět
neznamená umět.
Znalosti jak co udělat u nás pokulhávají, naše vzdělávání na to není zaměřené.
Smějeme se Američanů, že neznají nějaké hlavní město, ale když přijde na to, jak vytvořit
pracovní tým a dosáhnout s ním výsledků, tak my jsme často bezradní, ale Američané to
dají rychle dohromady a už to frčí.
Skutečně se mi stává, že o něčem hovořím a oni mi říkají : My jsme o tom ve škole ještě
nikdy neslyšeli. Že prý jsem si to vymyslel. No a co? Odpovídám. Nebudu jako profesor
vykládat, co už někde slyšeli. To bych nebyl profesor, ale nějaký lektor.
ZÁPISY UČITELŮ
Vybráno z MF Dnes, 23. prosince 2009
Honí děvčata s ptákem po třídě a nemá ani gumu.
(z hodiny výtvarné výchovy, kdy studenti kreslili sokola)
Piš pět, svačím.
(reakce žáka na vyvolání od paní učitelky)
Při hodině hraje piškvorky, a pak buď nadává, nebo se hlasitě směje.
Vyhodil při vyučování kamaráda z okna a měl z toho legraci. Je váš syn normální?
Dívá se na mne přes zelené pravítko a směje se tomu, že jsem zelená. Dohlídněte, prosím, na
nápravu.
Ruší při hodině přírodopisu tím, že si pod lavicí hraje s pytlíkem.
Bezdůvodně kuká při hodině matematiky.
Jak vznikl výraz O.K.
Čerpáno z History revue, leden 2010
O původu výrazu O.K. (čteno oukej) se hodně debatuje. Nejpravděpodobnější verze
hovoří o prostředí britských letců za druhé světové války, kteří pokaždé, když se z nebezpečné
mise vrátily úplně všechny letouny, hlásili Zero killed (doslova nula mrtvých). Z toho pak vzniklo
nejprve O killed, a posléze O.K.
připravil Ing. Radko Sáblík
ZÁVĚREČNÁ PÁRTY - ROZHOVOR
Markijan FILIPČUK, student třídy 3. C, obor Informační technologie –
aplikace osobních počítačů
Jsi na naší škole už třetím rokem. Nelituješ někdy svého
rozhodnutí podat přihlášku právě na naší školu?
„Já jsem nikdy nebyl velký milovník škol, takže těžko
říct jestli je to chyba nebo ne. Poznal jsem spoustu nových
lidí, za které jsem moc vděčný tady té škole.“
Máš nějakou oblast z informačních technologií, která tě obzvlášť
zajímá?
37
„Mám rád Internet technologie a všechno okolo toho, ale při studiu na IT škole ten
zájem rapidně klesá.“
Již několik let se objevují v Presíku tvoje příspěvky na téma důležitých historických událostí,
církevních či státních svátků. Zabýváš se nějak blíže historií?
„Spíš vůbec. Historie mě baví, ale rozhodně nejsem velký fanatik.“
V předminulém čísle Presíku jsi připravoval
rozhovor s ředitelem školy, v tomto čísle jsi
připravil rozhovor s profesorem Petráškem.
Můžeme se těšit na pravidelnou rubriku
rozhovorů s pedagogy či zaměstnanci školy
obecně?
„O tom ještě dost přemýšlím. Bude
zaležet na tom, jak budu stihat ostatní věci.“
Přišel jsi za ředitelem školy s jistým
projektem, který by měl navázat na zašlou
slávu studentských www stránek. Získal jsi jeho
podporu a dokonce už máte s kolegou Indrou
od školy zaplacenou doménu. Oč vlastně jde?
„Jde o studentskou verzi Virtuální školy,kde se s kolegou Indrou pokusíme
poskytnout zajímavé služby, které by se našim studentům hodily. Upřímně doufám, že se to
s časem chytne.“
Máš pro tento svůj projekt vytvořenou partu lidí? Přeci jenom dělat něco sám není to pravé
ořechové.
„To rozhodně mám. Jsou to lidi kterým dost důvěřuji a o kterých se dá říct, že věděj
co dělaj.“
Nemáš obavy, že o výstupy z tohoto projektu nebude mezi studenty zájem?
„Tak obavy jsou vždycky a hodně krát jsem na to myslel, ale určitě děláme všechno
pro to, abychom uspěli.“
Uvažuješ také s kolegy, že by sis vzal na toto téma žákovský projekt v příštím školním roce. Máš
už nějakou konkrétní představu jak svůj projekt dále rozvíjet a jak zařídit, aby nezapadl?
„Ten projekt už byl od začátku myšlen jako náš projekt. Myslím si, že to bude
pojistkou časté aktualizace stránek a práce na nich. O tom, aby projekt nezapadl, se v daný
moment dost pracuje, ale jsou to ještě nedodělané věci, které musíme ještě dost dobře
promyslet.“
Po sondě do tvých názorů a tvých dalších aktivit pojďme
k podstatě našeho rozhovoru. Týká se závěrečné párty.
Tento návrh jsi přednesl řediteli školy a poté na Studentské
radě. V obou případech jsi získal podporu. Začněme tedy od
začátku. Co si myslíš o zrušení šestileté tradice Studentské
akademie?
„Nic nemůže existovat věčně. Pokrok je
nevyhnutelný a podle mého názoru studenti naše školy
potřebujou určitě něco jiného.“
Co tě vedlo k návrhu zrušenou Studentskou akademii
nahradit jinou akcí?
„Jsem velkým milovníkem akci a proto mě
napadlo, proč by jedna nemohla být i u nás. To že jsme
IT škola určitě neznamená, že si nedokážeme pořadně
užít.“
Jak by dle tebe měla závěrečná párty vypadat? Máš představu
jejího konkrétního modelu nebo máš v hlavě více variant?
„Těch návrhů mám víc, ale ta hlavni kostra
38
myšlenky spočívá v diskotéce a holkách. Beru to jako dost pohodový konec školního roku.“
Zúčastnil ses jako jeden ze studentů akce Schola Pragensis. Než položíme další otázku související
se závěrečnou párty, tak ještě jedna doplňující. Jak na tebe zapůsobila tato výstava středních škol
a jaký zvuk mezi návštěvníky měla naše škola?
„Výstava proběhla v duchu naproste profesionality středních škol a obrovským
zajmu žáku jak o naší tak i o ostatní střední školy. Bylo vidět, že naše škola má rozhodně
dobrý jméno mezi IT školami.“
Je veřejným tajemstvím, že jsi na Schole Pragensis společně s některými kolegy studenty navázal
kontakt se Zdravotnickou školou. Zlí jazykové tvrdí, že důvody nebyly jen spojené se závěrečnou
párty, ale byly i osobní. Byly studentky Zdravotnické školy sympatické a vstřícné?
„Byly moc krásné a milé. S radosti nám poskytly všechny informace, které jsme
potřebovali.“
Byl jsi na jedné schůzce na Zdravotnické škole, komunikuješ e-mailem s ředitelkou této školy. Jak
vypadá stav možné spolupráce a jak by sis ji ty sám představoval?
„Ze začátku všechno vypadalo moc nadějně, ale po dlouhé komunikaci jsme se
nedokázali domluvit na společném názoru. To ale neznamená, že holky nebudou. Máme
v záloze dost jiných škol.“
Ředitel ti slíbil podporu závěrečné párty, požaduje však analýzu akce včetně ekonomického
rozboru. Budeš schopný takový požadavek splnit?
„S požadavkem jsem souhlasil a analýzu udělám. Určitou pomoc už mám slíbenou
od jiných studentů.“
Našel sis už tým lidí, který by ti pomohl závěrečnou párty zorganizovat? Pro jednoho by něco
takového bylo asi příliš velké sousto.
„Určitá skupina lidi se ozvala, že by mi moc rada s tým pomáhala a já rad využiji
jejich pomoci. Sousto je to velké proto si vážím zajmu studentu mi v tom pomáhat.“
Teď na rovinu, jakým procentem bys vyjádřil pravděpodobnost, že se nakonec závěrečná párty
opravdu uskuteční?
„Tak určitě 100%. Bylo by hloupý nevěřit tomu, co si sám vymyslel.“
Poslední otázka, opět z jiného soudku. Zúčastnil ses jako „host“ v rámci alternativní praxe
studentů čtvrtých ročníků ve spolupráci s ČVUT zájezdů do Liberce, Mladé Boleslavi a
Mnichova. Jak jsi byl s těmito zájezdy spokojený a co tě zaujalo?
„Spokojený určitě jsem . Ne tak moc zajímavý Liberec vystřídal moderní a krásný
Mnichov, který na mně moc zapůsobil a určitě si to místo zapamatuji na dlouhou dobu.“
Děkujeme za rozhovor.
VELKOLEPÉ STŘEDOŠKOLSKÉ PLESY A PÁRTY JSOU V MÓDĚ
8.12.2009,Zdroj: ČTK
V minulosti spořili rodiče svým dětem především na svatbu. Nyní se
však v mnoha zemích hlavním rituálem vstupu do dospělosti stávají
závěrečné středoškolské plesy či večírky. Firmy, které připravují společenské
akce klientům na míru, tvrdí, že školní slavnosti nyní často velkolepostí
přesahují svatební oslavy. Napsala to agentura Reuters.
Od Británie až k Singapuru, ze Singapuru k Austrálii se plesy a párty pořádané na závěr
školní docházky stávají čím dál tím oblíbenější. Studenti napodobují americký styl školních akcí,
které znají například z filmu Muzikál ze střední či televizního seriálu Super drbna.
Tito studenti už oslavy nepořádají ve školních tělocvičnách vyzdobených fáborky a
dýdžeje jim nedělá jeden z rodičů, jak bylo obvyklé v dřívějších dobách.
39
Australské společnosti, které tyto školní plesy připravují na zakázku, uvedly, že jejich
výdělek stoupl na středních školách v minulém roce o devět procent. V Sydney zisk těchto firem
dosáhl loni 170 milionů australských dolarů.
V Austrálii končí školní rok v prosinci. V tomto měsíci utrácejí tisíce zdejších studentů
velké finanční částky za okouzlující večerní šaty, kadeřnické služby, opalovací spreje, fotografy i
limuzíny. Dnešní studenti si pro školní oslavy vybírají navíc místa, která se dříve využívala spíše
jen pro svatební večírky.
„Je to výnosný obor podnikání, někteří lidé si dokonce myslí, že zisky z příprav
středoškolských párty předstihnou zisky z organizování svateb“, uvedl Elliot Kleiner ze
společnosti Prom Night Events.
„Školní společenská akce je v kalendáři teenagerů největší událostí roku. Pro
mnoho z nich je to také naposledy, kdy se se svými spolužáky vidí,“ dodal.
Průzkum mezi téměř 2000 australskými studenty ve věku mezi 15 až 18 lety ukázal, že
dívky při přípravách na závěrečné oslavy utratí v průměru 1330 australských dolarů (asi 21.200
korun) a chlapci v průměru 840 australských dolarů (přibližně 13.400 Kč).
V Británii podle obdobného průzkumu vyjdou náklady na absolventský večírek
středoškoláků v průměru na 258 liber (asi 7300 Kč).
Sedmasedmdesát procent dotázaných Australanů z posledního ročníku střední školy
uvedlo, že je více zajímá absolventský večírek než závěrečné zkoušky.
V Singapuru některé salony krásy nabízejí dokonce speciální balíčky pro studenty, kteří se
chtějí zaskvět na senzační školní párty. To vše vzbuzuje nevoli některých rodičů.
„Opravdu nechápu, proč je v singapurských školách takovým hitem pořádat noční
večírky v tak drahých hotelích s (...) drahou večeří, jejíž cena se snadno vyšplhá na
mnohem více než 100 dolarů,“ napsal jeden rozčilený otec na blogu sgforums.com.
„Navíc si k této příležitosti musí studenti obléknout odpovídající šaty, které
mohou stát klidně dalších 100 dolarů. Nebylo by lepší slavit ve škole při skromnější
večeři, kterou si může dovolit více studentů?“ vznáší tentýž rodič otázku na blogu.
40
41
42
43