antropogeneze - Bi

ANTROPOGENEZE
A. METODY DATOVÁNÍ PALEONTOLOGICKÝCH NÁLEZŮ
 přímé metody = RADIOKARBONOVÁ METODA
- vysoko v atm. dochází ke srážkám atomů dusíku s neutrony z kosmického záření a vnikají
radioaktivní izotopy uhlíku
s poločasem rozpadu1/2= 5730 let:
+
+

je zabudován do organismů pomocí fotosyntézy a dále se šíří potravními řetězci – poměr
uhlíku
a
v živých organismech je stálý
- po smrti se poměr izotopů mění ve prospěch stálého
, je tedy možné vypočítat pomocí
poločasu rozpadu dobu smrti (tedy stáří nálezu).
- vzorky nesmí být starší než 40 tis. let – pak je množství
příliš malé a nelze detekovat
nepřímé metody
- datují doprovodnou horninu
- metoda U/Pb (1/2(U)= 713 mil. let)
- metoda K/Ar (1/2(K)= 1,3mld. let) – nevhodné pro vzorky mladší 0,5mil. let, kdy je rozpadlého
K příliš málo
relativní metody
- biostratigrafie (studium doprovodné fauny a flóry); artefakty; analýza pylu; fluorový test (kosti
a zuby přijímají F z okolní horniny, lze tedy porovnat stáří nálezů z téhož místa)
-


B. SYSTEMATICKÉ ZAŘAZENÍ ČLOVĚKA
Říše: ŽIVOČICHOVÉ (ANIMALIA)
kmen: Obratlovci (Vertebrata)
Třída: Savci (Mammalia)
Řád: Nehetnatci (Primates)
Podřád: Vyšší primáti (Anthropoidea)
Nadčeleď:Hominoidea
Čelčeleď:
gibonovití (Hylobatidae)
Hominidae
Podčeleď: Dryopithecinae
Dryopithecus
Ramapithecinae Ramapithecus
Ponginae
orangutan (Pongo)
Homininae
gorila (Gorilla)
šimpanz (Pan troglodytes)
bonobo (Pan paniscus)
člověk (Homo)
C. EVOLUCE ŽIVOČIŠNÝCH PŘEDKŮ ČLOVĚKA
- 70 – 60 mil. let (druhohory – svrchní křída) – první teplokrevní savci – placentální hmyzožravci, první
primáti velikosti krysy
- podřád poloopice(Prosimie; řád Primates) – před 60 – 30mil let; pohyb ve stromovém patře
- před 30mil. let (poč. oligocénu)– začíná éra opic (podřád Anthropoidea) – 2 skupiny:
o ploskonosé opice - Amerika; tzv. opice Nového světa
o úzkonosé opice – opice Starého světa, Afrika, Evropa a Asie
- miocén (22-5,5mil. let) – rozlomení pevninské desky → rozestup Africké a Somálské desky →
Východoafrická příkopová propadlina = rift (délka cca 6000 km od Libanonu až po Mosambik) –
dočasné zaplavení zlomu → dodnes se dochovala Velká africká jezera (Turkana, Viktoriino,
Tanganika...)
- podél zlomu sopečná činnost, zemětřesení, vznik pohoří → oddělení společných předků opic,
lidoopů a lidí:
o opice – na západě s vlhkými tropickými lesy
o předchůdci lidoopů a lidí – v okolí jezer na východě  změna způsobu života  bipedie
(větší rozhled?)  postupná hominizace
- před 5-6mil. lety výrazné ochlazení  pralesy nahrazeny řídkými lesy a savanou  definitivní
oddělení lidoopů a lidí  několik linií čeledi Hominidae
1
ANTROPOGENEZE
PŘEDCHŮDCI ČLOVĚKA
AEGYPTOPITHECUS -
před 32 mil. let v Egyptě; cca 5–6 kg, nálezy z Fayumu
PROCONSUL
AFRICANUS
-
předchůdce šimpanzů a možná také goril; cca před 19 mil. let (terciér); východní Afrika,
polostepi a okraje pralesa, býložravci; nemá ocas
-
blízký lidoopům - velké opice z vých. Afriky, Evropy, severní Indie a Číny;
před 20 až 8 mil. let
nevyvíjel se směrem k člověku, ale přežíval v nezměněné podobě velmi dlouho (12mil.).
-
před 14 miliony let z dryopithéka (současníci), ve vých. Africe, jižní Asii a asi i v Evropě
dodnes známy pouze nálezy čelistí a zubů - podle opotřebované zubní skloviny a
širokých stoliček jedl ořechy, semena, kořínky a další pevnou stravu
chybná rekonstrukce fragmentů čelistí → zubní oblouk podobný lidskému (parabolický).
1977 revize → ve skutečnosti tvar písmene "U" → shoda se zubním obloukem Sivapithéků
→ pravděpodobně jde o 1 druh - samici (gracilnější, původně Ramapithecus) a samce
(mohutnější Sivapithecus)
DRYOPITHECUS
SIVAPITHECUS
DŘÍVE
RAMAPITHECUS
-
D. PRVNÍ HOMINIDÉ
AUSTRALOPITHECUS -
před 4 - 2 mil. lety (nejmladší byli současníci rodu Homo) – velmi úspěšná skupina
četné nálezy z východní a jižní Afriky (Etiopie, Tanzanie, Keňa).
v řídkých lesích a lesostepích, přirozené úkryty, převážně masitá potrava a plody, asi
lov větších zvířat v tlupách (např. koně, žirafy)
používá nástroje (z kostí, rohů a zubů), ale cíleně je neopracovává
špatná bipední chůze, na končetinách znaky šplhavosti, úzká pánev a krátké DK,
výrazný pohlavní dimorfismus
vystouplé čelisti bez bradového výběžku, výrazné nadočnicové oblouky
130cm, do 40kg, 450-500 cm3
Australopithecus afarensis – „Lucy“– nález cca 40% kostry, nevede k člověku, vých.
Afrika, 3 mil. let
Australopithecus africanus – gracilní, vyvinutější mozek,
Australopithecus robustus, A. boisei – robustnější druhy, méně pokročilí, asi slepá
býložravá vývojová větev
-
E.
rod HOMO
HOMINIZACE
- postupné anatomické změny související se vzpřímením postavy a bipední chůzí
- 4 komplexy změn:
o hrudník a HK – rozšíření a předozadní zploštění hrudníku  plná rotace v ramenním kloubu,
zkrácení HK
o vzpřímení postavy a DK – změna tvaru a prodloužení stehenní kosti, dvojesovitě prohnutá páteř,
klenba nohy (odpružení nárazů), méně pohyblivé prsty na noze, miskovitá a širší pánev
o ruka a lebka – větší pohyblivost prstů, zpřesnění motoriky, zvětšování mozkovny a zmenšování
obličejové části, posunutí týlního otvoru dolů na spodinu lebeční, parabolický zubní oblouk,
zmenšování nadočnicových oblouků
o mozek – uvědomělé jednání, sdružování do skupin, spolupráce, používání a vyrábění nástrojů
Rod HOMO
HOMO HABILIS
(ČLOVĚK ZRUČNÝ)
HOMO ERGASTER
(ČLOVĚK DĚLNÝ)
-
před 2,4 – 1,5 mil. let, Etiopie, Tanzanie (Olduvay), Keňa
120 - 130 cm, 30 – 40kg, 600cm3
čelo ploché, mohutné nadočnicové valy, bradový výběžek chybí; vzpřímená
postava
používal a opracovával jednoduché kamenné nástroje
stavěl si přístřešky
-
1,8 - 1,3mil. let stř. Afrika
vytvořil pěstní klín, počátky řeči
-
2
ANTROPOGENEZE
před 1,25 – 100 tis. let; široce rozšířený – Afrika, Asie (Jáva, Čína), Evropa (Sicílie, Soluň,
Budapešť, v ČR nálezy ohnišť)
mohutné čelisti, nízké vzad ubíhající čelo, nadměrně vyvinuté nadočnicové oblouky,
silné čelisti bez bradového výběžku, menší stoličky a třenové zuby (lidský chrup)
mírně klenutá mozkovna, 750 – 1 250 cm3
výška 165 – 170 cm, 50 – 60kg
v tlupách cca 20 – 30 jedinců, tvoří si „home base“ – v jeskyních, pod převisy …,
používali oheň (→ teplo, světlo, ochrana, úprava potravy, pocit bezpečí a sociální
zázemí)
redukce ochlupení a větší počet potních žláz umožnil nový způsob termoregulace a
tím větší aktivitu a výdej energie ve formě tepla i během dne (nevýhoda – větší
závislost na zdrojích vody)
mnoho poddruhů – evolučně úspěšný
naleziště v ČR: Přezletice u Brandýsa (oheň, nástroje), Stránská skála u Brna (nástroje)
Homo erectus pekinensis před 460 – 200 tis. lety,
o uměl oheň používat ale i udržet a vytvořit
o naleziště 44 km jihozápadně od Pekingu
o 140 –160cm, silné lebeční kosti, ustupující brada, objem mozkovny 850 –
1300 cm3
o lovci, rybáři a sběrači, nálezy proražených lebek → částečný kanibalismus
HOMO ERECTUS
(ČLOVĚK VZPŘÍMENÝ)
-
SAPIENTACE
- změny v NS, chování a prožívání
o rozvoj rozumových schopností → abstraktní myšlení a řeč
o složitý sociální život, kultura – pohřbívání mrtvých, kulty, tradice, rituály
o jemná motorika ruky
o změny na lebce související s řečí – bradový výběžek, rty, místa pro úpon jazylky a jazyka …
-
následující druhy jsou často řazeny k Homo sapiens jako jeho poddruhy – fylogenetické vztahy nejsou zcela jasné a
existuje mnoho vývojových linií a názorů
-
HOMO
HEIDELBERGENSIS
(ČLOVĚK
HEIDELBERSKÝ)
-
-
HOMO
NEANDRTHALENSIS
(ČLOVĚK
NEANDRTÁLSKÝ)
vyvinul se asi z H. ergaster, rozšířen před 800 – 300 tisíci lety – poprvé v Heidelbergu,
ale nejvíc nálezů ze španělského krasu Sierra de Atapuerca z „Jámy kostí“, další
nálezy z Afriky a jižní Asie
předpokládaný společný předek neandrtálců a moderních lidí
♂ 180cm, 100kg – mohutně osvalení; ♀160cm, 50-70kg, mozkovna 1150 – 1250 cm3
africká a evropská větev byly ve čtvrtohorách na čas izolovány - mezitím se v
Evropě vyvinuli z H. heidelbergensis neandrtálci a v Africe před 200-100 tis. lety
Homo sapiens (k definitivnímu rozštěpení obou druhů došlo zhruba před 370 000
lety)
kamenné a dřevěné nástroje, zřejmě první z rodu Homo pohřbívající své zemřelé a
do hrobů dával pohřební dary
altruismus – péče o handicapované
2 vývojové linie:
- protoneandrtálci (před 150 tis. – 120 tis. lety) – v době meziledové (riss/würm)
o starší, ale modernější než klasický neandrtálec, nálezy např. z Palestiny
o bradový výběžek
- klasičtí neandrtálci (před 100 tis. – 30tis. lety) – v období doby ledové (würm)
o přizp. drsnému podnebí pleistocénu → robustní kostra, silné svalové úpony,
široký hrudník
o masivní lebka, široký nos, mohutné zuby, ustupující čelo, nadočnicové
oblouky
o 160 - 165cm, mozkovna 1350 – 1725cm3
o řeč – díky vysoko postavenému hrtanu a nedokonalým svalům (špatná
artikulace) řeč na úrovni batolat
o dokonalé úštěpové nástroje, oštěpy s kamennými hroty, nože, bodce …
o nejčastěji jeskyně, složitá kultura s pohřby a používáním přírodní medicíny,
rodová společnost …
o slepá vývojová větev – vymírají před cca 40 – 35tis. lety
o první nález r. 1856 ve Feldhofské jeskyni v údolí Nendertal (poblíž Düsseldorfu)
o naleziště v ČR/SR: Gánovce u Popradu, jeskyně Šipka u Štramberka,
Moravský kras
3
ANTROPOGENEZE
-
HOMO SAPIENS
(ČLOVĚK ROZUMNÝ)
-
-
1886 první nález v Cro-Magnonu při stavbě železnice (5 koster)
V Africe již před 130 000 lety (v Levantě spolu s neandrtálci)
řada migračních vln → celosvětové rozšíření:
o před 70 000 lety – jižní Asie
o před 40 000 lety – Sibiř a Dálný Východ
o před 50 000 lety – Austrálie
o před 30 000 lety – Amerika (spojená se Sibiří ledovým mostem přes Beringovu
úžinu); asi 3 migrační vlny (v Americe 3 jazykové skupiny): Mexiko, Chile před
30 tis. lety; Aljaška, USA - nálezy staré 12-15 tis. let
o před 35 000 lety – Evropa
♂ 175cm, ♀ 160cm, mozkovna 1450 cm3 – postupně se zmenšuje a dochází i ke
gracilizaci postavy, rozvoj řeči
rodové uspořádání (matriarchát), doba dožití 30 let; lovecko-sběračská společnost,
postupný přechod od kočování k životu na 1 místě (zemědělství, trvalá obydlí)
dokonalé nástroje – pilky, šídla, vrtáky, nože; leštění pískovcem
výroba nádob, lžic, oděvů
lovci mamutů (vých. Evropa), koní (Španělsko), sobů a jelenů (záp. Evropa)
rituální pohřby, šamanismus, jeskynní malby a rytiny (jeskyně Altamira - Španělsko),
výroba sošek, dekorace předmětů …
nálezy v ČR: Mladeč u Litovle (6 lebek); Předmostí u Přerova (hromadný hrob - 20
koster, soška mamuta, 5 figurek z článků prstů mamutů); Brno (3 kostry, soška muže
z mamutoviny); Dolní Věstonice (Venuše) …
4
ANTROPOGENEZE
GEOLOGICKÉ ÉRY
PREKAMBRIUM
PRVOHORY
PALEOZOIKUM
PRAHORY (ARCHAIKUM)
STAROHORY
(PROTEROZOIKUM)
2,5 mld - 545 mil.
Starší
prvohory
KAMBRIUM
ORDOVIK
SILUR
DEVON
545 - 510 mil.
510 - 435 mil.
435 - 410 mil.
410 - 355 mil.
Mladší
prvohory
KARBON
PERM
355 - 290 mil.
290 - 245 mil.
TRIAS
JURA
KŘÍDA
245 - 205 mil.
205 - 145 mil.
145 - 65 mil.
Starší
(paleogen)
PALEOCÉN
EOCÉN
OLIGOCÉN
65 - 23 mil.
Mladší
(neogen)
MIOCÉN
PLIOCÉN
23 - 16 mil.
DRUHOHORY
MESOZOIKUM
TŘETIHORY
TERCIER
4,5 mld. - 2,5 mld.
Starší
pleistocén
PLEISTOCÉN
1,6 - 0,01
mil.
ČTVRTOHORY
KVARTER; ANTROPOZOIKUM
Střední
pleistocén
Mladší
pleistocén
HOLOCÉN
0,01 mil.
souč.
Doba
poledová
POSTGLACIÁL
1. doba ledová
GÜNZ
interglaciál
GÜNZ / MINDEL
2. doba ledová
MINDEL
interglaciál
MINDEL / RISS
3. doba ledová
RISS
Interglaciál
RISS / WÜRM
4. doba ledová
WÜRM
Mezolit
Neolit
Doba bronzová
Doba železná
5