Prezentace aplikace PowerPoint - Ústav zemědělské ekonomiky a

Územní soudržnost venkova a zaměstnanost
Ing. Martin Pělucha, Ph.D.
Ing. Zuzana Bednaříková, Ph.D.
VŠE Praha, Národohospodářská fakulta
Katedra Regionálních studií
Jednání Vědecké rady ÚZEI
31. října 2012
1
Struktura prezentace
• Obecný kontext územní soudržnosti a rozvoje venkova
• Zemědělská dimenze politiky rozvoje venkova a územní
soudržnost
• Strukturální dimenze politiky rozvoje venkova a zaměstnanost podnikatelská struktura venkova
• Případová studie – Kraj Vysočina
– dynamika zaměstnanosti
– analýza dopadů politiky rozvoje venkova na regionální zaměstnanost
2
Obecný kontext
územní soudržnosti a rozvoje venkova
3
4
Bludný kruh rozvoje venkova
.....ale neplatí to vždy
5
Zdroj: OECD (2006), str. 32
Konceptuální rámec probíhajících změn na venkově
6
Zdroj: převzato a upraveno dle Akgun (2011), str. 1211
Nové paradigma venkova
Starý přístup
Cíle
Rovnoměrné rozdělení,
příjmy zemědělců,
konkurenceschopnost
zemědělství
Nový přístup
Konkurenceschopnost venkovských
oblastí, zhodnocení místních aktiv, využití
nevyužívaných zdrojů
Hlavní cílové
sektory
Zemědělství
Různé sektory venkovské ekonomiky
(např. venkovská turistika, zpracovatelský
průmysl, ICT)
Nástroje
Podpory (subvence)
Investice
Národní vlády, zemědělci
Všechny úrovně veřejné správy
(nadnárodní, národní, regionální a
místní), různí místní aktéři z veřejného i
soukromého sektoru
Klíčoví aktéři
7
Zdroj: OECD (2006), str. 60
Jak se změnil venkov ČR
podle posledního SLDB 2011???
8
Základní statistické údaje na národní úrovni
9
Zdroj: volně převzato z prezentace Hany Bednářové (2012), Jak se změnil venkov za 10 let?, seminář Venkov 2012, Univerzita Karlova
Trendy a změny ve velikostních kategoriích obcí
10
Zdroj: volně převzato z prezentace Hany Bednářové (2012), Jak se změnil venkov za 10 let?, seminář Venkov 2012, Univerzita Karlova
Trendy – venkov vs. město – 2001 xxx 2011
11
Zdroj: volně převzato z prezentace Hany Bednářové (2012), Jak se změnil venkov za 10 let?, seminář Venkov 2012, Univerzita Karlova
Synergie - součinnost, spolupráce, spolupůsobení
(Slovník cizích slov on-line, http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/synergie)
Koexistence a synergie vztahu město – venkov = součinnost, spolupráce,
spolupůsobení městských a venkovských oblastí v území
Z výzkumných studií v rámci ESPON vyplývá rozdílnost a diverzita, ale také
doplňkovost a komplementarita vzájemných vazeb město-venkov.
12
13
Zdroj: Program rozvoje venkova 2007-2013, přílohy, on-line http://eagri.cz/public/web/file/130928/prv_prilohy_srpen2011.pdf
I N V E S T I C E
D O
R O Z V O J E
V Z D Ě L Á V Á N Í
Vymezení venkova - zásadní problém nebo „neverending story“
• Ovlivňuje i využití nástrojů na posílení vzájemných reálných vazeb městovenkov v území
• Role měst pro rozvoj území (v ČR zejména malých a středních měst)
14
…paradigma technoekonomického vývoje
15
Zdroj: http://ces.vse.cz/portal/?page=view_chapter&kap=108
…paradigma technoekonomického vývoje
16
Zdroj: http://ces.vse.cz/portal/?page=view_chapter&kap=108
Zemědělská dimenze politiky rozvoje
venkova v rámci SZP EU
17
produktivita
konkurenceschopnost
udržitelnost
POČÁTKY
KRIZE
•Nadprodukce
•Produkce
potravin
•Stabilizace
trhu
•Podpora
příjmů
•Produkce pro
produkci
McSharry
1992
•Redukce
nadprodukce
•Životní
prostředí
•Mezinárodní
napětí
•Stabilizace
příjmů
•Strukturální
opatření
•Stabilizace
rozpočtu
AGENDA
2000
REFORMA
2003
•Tržní
orientace
•Prohloubení
reformy
•Potřeby
spotřebitelů
•Konkurenceschopnost
•Zajištění
příjmu
•Rozvoj
venkova
•Venkovský
rozvoj
•Životní
prostředí
Health
Check
2008/2009
Návrhy pro
2014+
• Lepší cílení
podpor
SZP EU
Budoucí výzvy
•životaschopná
produkce potravin;
•Posílení
tržní
orientace
zemědělců
•udržitelné
hospodaření
s přírodními zdroji
•opatření v oblasti
klimatu
• Upřesnění
pravidel CC
(zjednodušení) • vyvážený územní
18
rozvoj
Politika rozvoje venkova v rámci SZP EU
Deklarovaná rovnováha mezi pilíři SZP EU
První pilíř
Druhý pilíř
politika podpory trhu
podpora příjmů
produkce potravin
politika rozvoje venkova
veřejné statky
environmentální funkce
soběstačný venkov
Zdroj: European Communities (2004)
Reálná podoba SZP EU se dvěma pilíři a pojetí rozvoje venkova
s důrazem na jeho zemědělskou dimenzi v podobě multifunkcionality
Rozvoj
venkova
I. pilíř
Zemědělství
II. pilíř
Multifunkční
zemědělství
19
Zdroj: vlastní zpracování
Dosavadní přístupy k hodnocení územní soudržnosti
Z teoreticko-metodologické analýzy vyplývá, že problematikou hodnocení územní dimenze politiky
rozvoje venkova se zabývala řada autorů většinou pouze z vybraných úhlů pohledu, např.:
•
vymezení venkova (např. Blunden et al., 1998; Perlín, 2003; Maříková, 2005; Müller, 2005),
•
vazby město-venkov v polycentrickém rozvoji (např. Slepička, 1981; Musil 1977, 2002; Caffyn et al., 2005),
•
role zemědělství v rozvoji venkova (např. Bureau, 2002; Dwyer et al., 2007; Marsden, 2002; Wilson, 2007),
•
faktory ovlivňující venkovský prostor (např. Johnson, 2001; Malecki 1996; Sugden, 2003; Majerová, 2005) apod.
Problematikou hodnocení územní soudržnosti na venkově prostřednictvím mj. i indikátoru
nezaměstnanosti se zabýval prof. Shucksmith et al. (2005): The CAP and the Regions: the Territorial
Impact of the Common Agricultural Policy.
Shucksmith et al. vytvořili statistické korelační analýzy plateb II. Pilíře SZP EU, plateb
agroenvironmentálních opatření (dále jen AEO) a plateb pro méně příznivé oblasti (dále jen LFA) za
rok 2003 u všech regionů NUTS 3 v EU-15 (přepočet na UAA a AWU).
Korelace provedli s vybranými socioekonomickými indikátory:
HDP/obyv., míra nezaměstnanosti, relativní změna populace
Překvapivý výsledek Shucksmithe et al.: podpora II. pilíře SZP EU není konzistentní s cíli územní
soudržnosti na regionální úrovni (NUTS 3). Vyšší platby jsou spojeny s nižší mírou
nezaměstnanosti, opatření AEO dokonce má tendenci směřovat do bohatších regionů.
20
Rozvoj venkova v novém rámci období 2014 - 2020
Evropa 2020
Společný strategický rámec (SSR)
– zahrnuje EAFRD, ERDF, ESF, Kohezní fond a EMFF, a odráží EU2020
pomocí společných tematických cílů, které jsou dosaženy klíčovými akcemi pro každý fond
Smlouvy o partnerství
– národní dokument popisující zamýšlené využití fondů se zaměřením na cíle EU 2020
Politika rozvoje
venkova: EAFRD
Ostatní SSR fondy
(ERDF, ESF, Kohezní fond, EMFF)
Priority
Inovace, ŽP a změna klimatu jako základní témata
Podpora
výměny
znalostí a
inovací v zemědělství,
lesnictví a venkovských
oblastech
Podpora
konkurenceschopnosti
všech typů
zemědělství
a životaschopnosti
farem
Podpora
organizacím
potrav. řetězce
a řízení rizik v
zemědělství
Obnovení,
zachování a
zlepšení
ekosystémů
závislých na
zemědělství a
lesnictví
Podpora efektivního
využití zdrojů a
přechodu na
nízkouhlíkové
ekonomiky odolné
změnám klimatu
v zemědělství,
potravinářství
a lesnictví
Podpora sociálního
zařazení,
snížení chudoby
a ekonomický
rozvoj venkova
Programy rozvoje venkova
Zdroj: Pospíšil, M. (2011), Přímé platby a jejich kontrola od 1.1.2014, powerpointová prezentace,
dostupná on-line: http://www.svazvlastnikupudy.cz/cs/aktuality-ze-svazu/navrh-reformy-szp-po-roce-2013.html
21
Územní soudržnost venkova a
zaměstnanost
Případová studie Kraj Vysočina
Zuzana Bednaříková
Jednání Vědecké rady ÚZEI
31. října 2012
22
Struktura prezentace
• Podnikatelská struktura venkova
• Případová studie – Kraj Vysočina
– dynamika zaměstnanosti
– analýza dopadů politiky rozvoje venkova na
regionální zaměstnanost
Podnikatelská struktura venkova
• Jeden z hlavních problémů venkova – vyšší
míra nezaměstnanosti.
• Malé podnikání
– nedílná součást regionální ekonomiky (Meccheri a
Pelloni, 2006)
– významný zdroj pracovních míst (Meccheri a Pelloni,
2006)
– významný faktor regionálního rozvoje (Skuras, 2006)
Ekonomické subjekty se sídlem v ČR podle počtu
zaměstnanců
Zdroj: ČSÚ, 2012
Počet mikropodniků na 1000 obyv. podle převažující
činnosti v roce 2010
Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2011
Počet mikropodniků na 1000 obyv. v krajích ČR, 2010
Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2011
Kraj Vysočina
Vysočina
ČR
1997
2010
1997
2010
Hustota (obyv./km2)
75,5
75,7
130,6
133
Zaměstnanost (tis.)
229
238
4865,7
4885,2
Míra nezaměstnanosti (%)
5,6
10,7
6
9,8
% primární sektor
12
7
5,3
3,1
% sekundární sektor
47
45
41
38
% terciální sektor
41
48
53,7
58,9
Odvětvová struktura v kraji Vysočina v letech 2000 – 2010
Zdroj: Profil kraje Vysočina 2010
Vývoj průměrné měsíční mzdy v Kraji Vysočina a ČR, 2000–2010
Zdroj: Profil kraje Vysočina 2011
Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v kraji Vysočina a ČR
v letech 1991 – 2011
Zdroj: Profil kraje Vysočina 2011
Vývoj základních ukazatelů trhu práce v kraji Vysočina, 2000-2011
Období
Uchazeči o
zaměstnání
2000
2002
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: Profil kraje Vysočina 2011
19 402
21 548
24 531
22 814
20 060
16 202
17 874
28 566
29 410
25 605
Volná místa
2 638
2 267
1 273
1 913
4 071
5 764
2 414
762
916
921
Počet uchazečů
na 1 volné místo
7,4
9,5
19,3
11,9
4,9
2,8
7,4
37,5
32,1
27,8
Míra
nezaměstnanosti
(v %)
7,5
8,3
8,8
8,2
7,1
5,6
6,3
10,3
10,7
9,4
Hlavní závěry ke stavu zaměstnanosti v kraji Vysočina
• V období od konce roku 2008 až do března 2009 proběhl v kraji
Vysočina nejintenzivnější nárůst uchazečů o volná pracovní místa
ze všech krajů ČR.
• Počet uchazečů za toto období se v kraji zvýšil o 68% (9,5 tis.
uchazečů), zatímco v ČR se zvýšil o 44%.
• Důvodem pro takto vysoký nárůst bylo zejména:
– zrušení výroby ve Sklárnách Bohemia ve Světlé nad Sázavou, jednoho
z největších zaměstnavatelů v kraji Vysočina,
– a rovněž probíhající finanční krize, která výrazně negativně zasáhla do
výroby komponentů pro automobilový průmysl (Bosch Diesel, s.r.o.).
• Od roku 2008 se tak nezaměstnanost v kraji Vysočina stala velkým
a dlouhodobým problémem.
Analýza dopadů politiky rozvoje venkova na
regionální zaměstnanost v Kraji Vysočina
• Leontiefova input-output analýza
• Dopady opatření podporujících tvorbu pracovních míst
v rámci Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013
na regionální zaměstnanost v kraji Vysočina.
– opatření v rámci Osy 3, Pilíře 2 SZP EU, podporující tvorbu pracovních
míst prostřednictvím diverzifikace zemědělských činností (opatření
311), rozvoje mikropodnikání (opatření 312) a cestovního ruchu
(opatření 313).
Podíl přiznané podpory a podíl projektů ze sledovaných
opatření Osy III Programu rozvoje venkova ČR, 2007-2010
Zdroj: SZIF, 2011
Přehled schválených finančních prostředků na jednotlivé
investiční záměry opatření 311, 312 a 313 Osy 3 PRV v období
2007 - 2010, v Kč
615 743 297
nezemědělské činnosti (opravárenství, truhlářství, výrobní činnosti
atd.), výstavba bioplynové stanice, výstavba kotelny na biomasu,
výroba biopaliv a využití biomasy
Opatření 312
190 992 430
zakládání a rozvoj stávajících mikropodniků především v oblasti
zpracování a výroby včetně řemeslné a tradiční výroby, výstavba
bioplynové stanice, výstavba kotelny na biomasu, výroba biopaliv a
využití biomasy
Opatření 313
118 057 033
pěší trasy, vinařské stezky a hippostezky, ubytování, sport
Opatření 311
Zdroj: SZIF, 2011
Dopady vybraných opatření PRV na zaměstnanost v Kraji
Vysočina (1)
Zdroj: vlastní výpočty
Dopady vybraných opatření PRV na zaměstnanost v Kraji
Vysočina (2)
Zdroj: vlastní výpočty
Závěry v širším kontextu rozvoje venkova a zaměstnanosti
v Kraji Vysočina
Regionální příčiny malých dopadů PRV:
– jednostranné zaměření investičních záměrů na výstavbu bioplynových stanic;
– malé investice do cestovního ruchu;
– skutečnost, že investice ze sledovaných opatření nejsou zaměřeny na všechna
odvětví, která na základě již provedených analýz mají zásadní význam
pro regionální ekonomiku.
– malý objem výdajů v rámci Pilíře 2 v porovnání s Pilířem 1 a v porovnání
s dalšími národními a EU politikami ovlivňujícími venkovské oblasti
Faktory vedoucí k posílení regionální ekonomiky kraje Vysočina:
– rozvoj odvětví Cestovní ruch
– nezanedbatelný význam odvětví Zemědělství
– převod finančních prostředků z Pilíře 1 do Pilíře 2
– rozvoj malého podnikání v odvětvích Stroje a zařízení, Stavebnictví a Základní
kovy, Cestovní ruch a Potravinářství
Použité zdroje a literatura

Agroweb (2010): Potlesk pro kandidáta na komisaře, článek sestavený Alterovou, L., [cit. 2010-01-26]. Dostupný na WWW:
http://www.agroweb.cz/zpravodajstvi/Potlesk-pro-kandidata__s43x45205.html

DG Agri (2008): Rural development in the European union: statistical and economic information report 2008, Directorate - General
for Agriculture and Rural Development, December 2008

European Communities (2004): New Perspectives for EU rural development, European Communities

HOFFMAN-Loriz Josefine (2007): Rural Development Policy, Directorate General Agriculture and Rural Development,
powerpointová prezentace, 11 October – „Open Days 2007“, Brusel

IREAS (2008): Souhrn poznámek z odborného kulatého stolu s tématem Budoucnost SZP EU, českého venkova a zemědělství v
ČR po roce 2013, poznámky sestavili Pělucha, M. a Machálek, E.; červen 2008.

Meccheri N., Pelloni G. (2006): Rural entrepreneurs and institutional assistance: an empirical study from mountainous Italy.
Entrepreneurship and Regional Development, Vol. 18, No. 5, s. 371–392

OECD (2006): The New Rural Paradigm – Policies and Governance, OECD Rural Policy Reviews, Organisation for Economic
Cooperation and Development, ISBN 92-64-02390-9

OECD (2008): Agriculture and Food Statistics - PSE/CSE/MPS, [cit. 2008-08-23]. Dostupný na WWW:
<http://www.sourceoecd.org/vl=1244247/cl=37/nw=1/rpsv/cw/vhosts/oecdstats/16081056/v13n1/contp1-1.htm>

Pělucha (2009): Politika rozvoje venkova v rámci SZP EU: kritická analýza z hlediska územní soudržnosti na úrovni ČR, doktorská
disertační práce, VŠE Praha, Národohospodářská fakulta, Katedra Regionálních studií

Pělucha, M., Bednaříková, D., Viktorová, D., Možnosti nastavení efektivní politiky rozvoje venkova EU, Acta Oeconomica Pragensia,
05/2009, ISSN 0572-3043

Skuras D., Meccheri N., Moreira M. B., Rosell J., Stathopoulou S. (2005): Entrepreneurial human capital accumulation and the
growth of rural businesses: a four-country survey in mountainous and lagging areas of the European Union. Journal of Rural
Studies, Vol. 21, s. 67–79
40
• Děkujeme za pozornost.
Ing. Martin Pělucha, Ph.D.
VŠE Praha, Národohospodářská fakulta
Katedra regionálních studií
[email protected]
Ing. Zuzana Bednaříková, Ph.D.
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
Odbor rozvoje venkova
Tel.: +420 222 000 507
[email protected]