Ediční plán jaro

Ediční
plán
jaro
Editorial
Vážení přátelé, milí čtenáři,
Je to už 12 let, co jsme vydali první
knihu. Od té doby uplynulo v říčce
Dřevnici již hodně vody a nám se
podařilo vydat bezmála tři sta titulů.
V poslední době vydáváme kolem
35 svazků ročně a nejinak tomu
bude i letos.
Do rukou se vám dostává náš ediční
plán na první pololetí tohoto roku,
ve kterém nebudou chybět bestsellery, severská literatura, knihy
o umění i novinky z české literatury.
Já osobně se moc těším na Provazochodkyni, volné pokračování
„Dívky“ Simona Mawera, detektivku
Iana Manooka z mongolského prostředí s názvem Jerúldelger a nádherný, zatím poslední román Michela
Fabera Kniha nových zvláštních
věcí. Myslím si, že čtenáře osloví
krásný a dojímavý příběh afrických
emigrantů v New Yorku s názvem
Touhy Džendeho Džongy od talentované africké spisovatelky Imbolo
Mbue. O tom, že osobnost Winstona
Churchilla může být stále zdrojem
inspirace, čtenáře jistě přesvědčí
svérázný starosta Londýna Boris
Johnson ve svém bestselleru Faktor
Churchill, ve kterém objasňuje
kouzlo a pravidla života této světově
proslulé osobnosti. Nezapomínáme
ani na děti, jistě je potěší napínavá kniha Bobbieho Peerse Zloděj
luridia o Wiliamu Wentonovi, malém
klukovi z Norska, který dokáže rozluštit i ty nejsložitější šifry na světě.
V našem ediční plánu samozřejmě
nechybí severská literatura. Tentokrát ji zastoupí mimo jiné Nultá
hodina Lotty Lundbergové a thriller
Konec řetězce Fredrika T. Ohlssona.
Ostatně všechny naše knihy určitě
stojí za přečtení!
Ještě poznámka na závěr: letos
poprvé po pěti letech nevydáváme
žádnou „nesbovku“. Nezoufejte
však, v příštím roce se Harry Hole
vrátí v plné síle!
Mnoho příjemných a výjimečných
zážitků nad dobrou knihou přeje,
Marek Turňa
ředitel nakladatelství
Světová literatura
Provazochodkyně
SIMON MAWER
Nultá hodina
LOTTA LUNDBERGOVÁ
Královo srdce
GAUTE HEIVOLL
Touhy Džendeho Džongy
IMBOLO MBUE
Kniha nových zvláštních věcí
MICHEL FABER
Knihy pro děti
1/1
1/2
1/3
1/4
1/5
BORIS JOHNSON
2/1
DEYAN SUDJIC
Sedm dní ve světě umění
SARAH THORNTONOVÁ
Augustin Zimmermann
ZUZANA KULTÁNOVÁ
Na jeden život až příliš
MILAN RÁČEK
Planina
STEINAR BRAGI
MATS OLSSON
3/2
5/1
5/2
Krimi & Thriller
Trest a smrt
3/1
4/1
Česká literatura
IAN MANOOK
Knihy o umění
B jako Bauhaus
BOBBIE PEERS
Jerúldelger
Literatura faktu
Faktor Churchill
Zloděj luridia
Konec řetězce
FREDERIK T. OLSSON
Gangsterova přítelkyně
KAROLINA RAMQVISTOVÁ
6/1
6/2
6/3
6/4
6/5
Zatímco spojenecké jednotky na
jaře roku 1945 utahují smyčku
kolem Berlína, vynořuje se z trosek
a rozvalin Německa na scénu tohoto
románu osamělá postava. Je to
Marian Sutrová, se kterou její britští
velitelé ztratili kontakt na podzim
1943, kdy v Paříži padla do rukou
gestapa. Statečně čelila zatčení,
brutálním výslechům i hrůzám
pobytu v koncentračním táboře, ale
jakou cenu za to musela zaplatit?
Vrací se do Anglie, kterou sotva
poznává, učí se žít v poválečném
světě, kterému nerozumí, a hledá
nějaký záchytný bod, s jehož pomocí
by mohla začít budovat svůj nový
život, ale vzpomínky a prožitky ji
nepřestávají pronásledovat. Za války
se naučila, jak splynout s davem, jak
zabíjet a přežít mučení a věznění —
nyní se musí přizpůsobit znovu, musí
se naučit, jak žít v podivné realitě
poválečné Anglie.
Ačkoli se Marian snaží vytvořit si
nový život, nedokáže odmítnout nabídku bývalého řídícího důstojníka.
Stane se opět agentkou a dostává se
do tíživého soukolí politiky studené
války. Nakonec je nucena riskovat
všechno — aby ochránila ty, které
miluje, aby pomohla věci, které věří,
a, ze všeho nejvíc, aby dala průchod
svým touhám.
Provazochodkyně navazuje na
Mawerův román Dívka, která spadla
z nebe a přináší napínavou a velmi
propracovanou sondu do složitých
motivů idealismu a odvahy těch,
Provazochodkyně
SIMON MAWER
1/1
„Marian Sutrová je pozoruhodný výtvor, úchvatná a působivá
literární postava…“
— Sunday Mirror
„Mawer citlivě evokuje zdrcující všední život poválečné Británie…
působivé, často lyrické.“
— The Times
kteří nepřestali bojovat ani poté, co
druhá světová válka dávno skončila.
Je to ale také příběh neobyčejné
ženy: ženy, která neváhá vraždit,
která dokáže přežít, hrdinky i zrádkyně.
Velké Británii. Očekávání, která úspěch
Přeložil Filip Hanzlík
jeho dosud nejúspěšnější román Men-
Vychází v březnu
del´s Dwarf (Mendelův trpaslík). Po
Pozornost literárního světa upoutal už
svým prvním románem Chimera (Chiméra), který vyšel v roce 1989 a získal
McKitterickovu cenu udělovanou nejlepším románovým debutům vydaným ve
prvotiny vyvolal, bezpochyby naplnil
něm následovaly romány The Gospel of
Judas (Jidášovo evangelium) a The Fall,
za který autor Boardman-Taskerovu
Simon Mawer (1948) je úspěšný britský
cenu. Jeden z jeho posledních romá-
autor, který si navzdory tomu, že svou
nů, Swimming to Ithaca, je inspirován
prvotinu vydal poněkud neobvykle až na
Mawerovým dětstvím stráveným
prahu čtyřicítky, již získal svými romány
částečně na Kypru. Sklěněný pokoj byl
popularitu mezi čtenáři i přízeň literární
přeložen do češtiny v roce 2009 a sklidil
kritiky jak v Evropě, tak v Americe. Po
velký úspěch u českých čtenářů. V tom-
studiích zoologie na Oxfordu se několik
též roce byl také nominován na nejpres-
let živil jako učitel biologie v Anglii, na
tižnější knižní cenu anglicky mluvícího
Kypru a na Maltě.
světa The Man Booker Prize.
1/2
Nultá hodina
LOTTA LUNDBERGOVÁ
„Působivá kombinace dovednosti a inspirující svobody…
Vynikající a v mnoha ohledech přeměňující čtenářská zkušenost.“
— Kulturnytt
„Mohu jen kapitulovat. Bezpodmínečně… Nekompromisní ponor
do nejkalnějších vod lidské duše.“
— Borås Tydning
„Románem Nultá hodina upevnila Lotta Lundbergová svoji pozici
jednoho z nejzajímavějších autorů současnosti.“
— Upsala Nya Tidning
Lotta Lunbergová (1961) vystudovala
Nultá hodina, Stunde Null, to je
termín, který Němci používají pro
označení období bezprostředně po
druhé světové válce, když Evropa
ležela v rozvalinách. Lotta Lundbergová splétá tyto tři hlasy dohromady Odkud začít? Jak nemyslet
na tíhu viny? Kolik spoluúčasti si
člověk smí připustit a kolik popřít,
aby dokázal opět žít? Tento román
vyrůstá z představy ženy stojící na
troskách svého světa, ženy v její
nulté hodině — kterým směrem se
vydá?
Rok 1945. Spisovatelka Hedwig
Lohmannová míří z rozbombardovaného Berlína do kláštera. Její dcera
se před několika lety vydala na pouť
peklem. Kde se nachází teď? Je
ještě naživu?
Rok 2004. Ingrid se vzdala své
praxe a přestěhovala se na malý
ostrůvek, kde žije její nemocný manžel. Na ostrově však žije i Hanna,
spisovatelka, která nenápadně vráží
mezi oba manžele klín a obrátí jejich
soužití vzhůru nohama.
politologii. Během Studené války působila jako turistický průvodce za železnou
oponou. Pracovala v baru v Key Largo
a Limericku a byla předsedkyní Ženského krizového centra v Upssale. V současnosti žije v Berlíně, pravidelně píše
sloupky pro noviny Svenska Dagbladet
a vyučuje tvůrčí psaní.
Rok 1983. Isa rozstříhá svou
panenku a skončí v psychologické
poradně. Jednoho dne se rozhodne,
že začne hrát Velkou terapeutickou
hru. Když dojde na špatné políčko,
musí přejít do Chaosu, ale ve hře
přesto existují způsoby, jak napravit
nepřátelský svět.
Lotta Lundbergová splétá tyto tři
hlasy dohromady s velkou dovedností a způsobem připomínajícím
Hodiny Michaela Cunninghama.
Nultá hodina je výrazem nejen pro
konec války, ale také pro lidskou
zkušenost rozvalin vlastního
světa. Co je úkolem ženy? Co je
absolutně nepřípustné? Může člověk dostat další šanci, když už tou
nejstrašnější zkušeností prošel?
Přeložila Viola Somogyi
Vychází v dubnu
Píše se rok 1775 a na palubě
lodi mířící z Norska do Kodaně
se nacházejí otec a dcera. Dívka
má horečku a otevřené rány na
krku a v podbřišku, podobně jako
desítka dalších nemocných uložených spolu s nimi v podpalubí.
Pacienti trpí kožní chorobou, jejíž
epidemie připravila v Norsku o
život již mnoho lidí, a mají být pod
lékařským dozorem přepraveni do
špitálu Krále Frederika, kde jim má
být poskytnuta péče nutná k jejich
uzdravení. Plavba však neprobíhá
bez útrap a nebezpečí, a čím déle se
táhne, tím více se mezi nemocnými
šíří zoufalství. Otec přihlíží tomu, jak
choroba jeho dceru pomalu, ale jistě
rozežírá zevnitř. Předtím mu nemoc
vzala již manželku a druhou dceru.
Zbývá mu pouze jediné dítě.
Královské srdce je hutné a intenzivní
lidské drama založené na skutečných událostech a vyprávěné jednoduchým, avšak velice poetickým
jazykem plným neotřelých obratů
a osekaným od veškerého slovního
balastu. Ač ze stránek vystupuje
temný svět, v němž všude číhá
smrt a při jehož líčení čtenáře až
mrazí, je román současně prosvětlen
láskou — patrně nejsilnější ze všech,
láskou k dítěti.
Královo srdce
GAUTE HEIVOLL
1/3
„Patrně nejpůsobivější na tomto zčásti pomalu plynoucím
románu je jeho silné vnitřní napětí. Síla spočívající ve stylu, jakým
je napsán, ale také v otázce, jak to s oběma hlavními hrdiny
dopadne. V tomto ohledu se román podobá řecké tragédii.“
— Cathrine Krøgerová, Dagbladet
„Gaute Heivoll opět stvrzuje svou pozici autora, který ovládá
jazyk, pozici vypravěče velkého formátu.“
— Emil Otto Syvertsen, Fædrelandsvennen
Gaute Heivoll (1978) píše povídky,
básně, knížky pro děti, scénáře, divadelní
hry a romány a angažuje se jako velký
propagátor literatury. Debutoval již roku
2002 sbírkou povídek, avšak průlom
v jeho kariéře znamenal teprve román
Než shořím, za nějž obdržel několik
významných literárních ocenění. Kniha
svého autora proslavila i v zahraničí — práva na překlad byla doposud
Přeložila Kateřina Krištůfková
prodána do více než 20 zemí. V roce
Vychází v dubnu
2011 publikoval Heivoll další román
Královské srdce, který se rovněž dočkal
často zpracovává skutečné události,
velmi pochvalného přijetí ze strany čte-
více či méně vzdálené v čase, související
nářů i kritiků a doposud byl vydán v 17
s jeho rodným krajem, či přímo s jeho
zemích. Ve svých knihách Gaute Heivoll
vlastní rodinou.
1/4
Touhy Džendeho
Džongy
IMBOLO MBUE
V roce 2014 podepsala debutující autorka Imbolo Mbue na
Frankfurtském knižním veletrhu s nakladatelstvím Random
House vydavatelskou smlouvu dosahující sedmimístné dolarové
hodnoty na svou prvotinu Touhy Džendeho Džongy, která má
svou světovou premiéru teprve letos na jaře.
Podle Davia Ebershoffa z Random House je kniha napsána „se
stejnou mírou inteligence, empatie a talentu“. Agentka Susan
Golombová, která autorku zastupuje, uvádí, že „v příběhu
vystupují nejkrásnější a nejsvěžejší postavy, s jakými se v beletrii
posledních let můžeme setkat“, a dodává, že Mbue popisuje
každou postavu „s veškerým jejím optimismem, touhami
a zklamáními“. Golombová věří, že „Mbue bude patřit k nové
generaci afrických autorů, která byla právě objevena“.
Imbolo Mbue se narodila v kamerunském městě Limbe. Se svým manželem
a dětmi žije více než deset let v New
York City. Studovala na Kolumbijské
univerzitě a román Touhy Džendeho
Džongy je její první knihou.
Džende Džonga emigroval z Kamerunu do New Yorku, aby
zajistil sobě, své ženě i synovi lepší
budoucnost. Po několika měsících
téměř otrocké práce se na něj
usměje štěstí a získá práci snů —
stane se z něj osobní řidič Clarka
Ewardse, vysoce postaveného
manažera v bance Lehman Brothers.
Džende má poprvé v životě dobře
placenou práci a dokáže zabezpečit
nejen svou rodinu, ale i podporovat
své příbuzné v Kamerunu. Džendeho žena začne pomáhat v Clarkově domácnosti a zdá se, že po
letech strádání a tvrdé práce čeká
Džendeho rodinu světlá budoucnost. Džendeho sny se však začnou
rozplývat, když na povrch vypluje
pravda o finančních machinacích
banky Lehman Brothers a když se
Clarkova, na povrch dokonalá rodina zhroutí pod tíhou utajovaných
skutečností. Tehdy se naplno ukáže,
že Džendeho život v emigraci stojí
na vratkých nohách a Džende musí
učinit jedno ze svých nejtěžších
životních rozhodnutí.
Román vypráví nejen o každodenním nelehkém životě imigrantů, jejich
touhách a snech i odhodlání začít
nový, lepší život, ale je současně
výstižně načrtnutým portrétem americké společnosti a jejích hodnot.
Přeložila Libuše Čižmárová
Vychází v květnu
Peter Leigh je misionář, který se má
vydat na nejdůležitější cestu svého
života. Opustí proto svou milovanou
manželku Beu a po dlouhém letu
dorazí na vzdálenou planetu, kde
místní obyvatelé lační po učení bible — jeho „knihy zvláštních nových
věcí“. Tato výprava vystaví zatěžkávací zkoušce Peterovo náboženské
přesvědčení, jeho povědomí o tom,
co ještě zvládne lidské tělo, a ze
všeho nejvíc jeho lásku k Bee.
Kniha zvláštních nových věcí je
veskrze originálním dobrodružným
příběhem o víře a poutech mezi
dvěma lidmi, které od sebe dělí
mnoho světelných let. V tomto důležitém románu, prvním velkém od
Kvítku karmínového a bílého, se Faber jako již tolikrát předtím vymkne
veškerým žánrovým očekáváním.
Kniha získala v roce 2015 cenu Saltire za nejlepší knihu roku a objevila
se ve výběrech nejlepších knih rok
2014 deníků The Guardian, The
Independent, The Observer a The
International New York Times.
Kniha nových
zvláštních věcí
1/5
MICHEL FABER
„Kniha zvláštních nových věcí je Faberovým druhým mistrovským
kusem — naprosto se liší od Kvítku karmínového a bílého, je však
stejně oslnivá a impozantní. Je to portrét důvěrného, živoucího
vztahu narušeného vzdáleností; je to zkoumání hor, které víra
přenáší, i hor, jimiž už víra nepohne.
Je to šíleně podmanivý román.“
— David Mitchell
„Tenhle příběh o víře, o lásce tváří v tvář apokalypse, o lidstvu na
jiné planetě uhrane věřící i nevěřící — Kniha zvláštních nových
věcí je zoufale krásná, smutná a nezapomenutelná.“
— David Benioff, producent seriálu Hra o trůny
Přeložil Viktor Janiš
Vychází v květnu
Michel Faber (1960) napsal osm dalších
knih. Kromě románu Pod kůži, který se
dostal do užšího výběru na Whitbreadovu cenu, je autorem neoviktoriánského
opusu Kvítek karmínový a bílý, povídkových sbírek Fahrenheitova dvojčata
a Někdy prostě prší, kratšího románu
Gunna a triumfoval i v Macallanově ceně.
Evangelium ohně a dvou novel. Vyhrál
Narodil se v Holandsku, vyrostl v Aus-
povídkovou soutěž Iana St Jamese, Neila
trálii a dnes žije na Skotské vrchovině.
2/1
Faktor Churchill
BORIS JOHNSON
„Působivý novinářský portrét o bezpočtu různých aspektů
kariéry a osobnosti velkého člověka, který živěji než kdy před
tím zachycuje, proč byl Churchill jednou z nejpozoruhodnějších
osobností dějin.“
— Sunday Telegraph
„Velkolepá oslava lidské velikosti a pravděpodobně nejlepší
úvod k Churchillovi, který byl kdy napsán.“
— Daily Beast
„Biografie roku, kterou si určitě musíte přečíst.“
— Evening Standard
Boris Johnson (1964) svou kariéru zahájil
jako novinář, který se ze zpravodaje
londýnských Timesů a deníku The Daily
Telegraph vypracoval na šéfredaktora
konzervativního magazínu Spectator.
Vstoupil i do politiky a stal se poslancem, mezinárodní proslulost však získal
teprve ve funkci starosty Londýna,
kterou zastává od roku 2008. Cha-
známým kritikem Evropské unie, pravi-
rakteristickým rozcuchaným účesem
delně se účastní londýnského průvodu
a samorostlým vystupováním se Boris
sexuálních minorit a podporuje ve městě
(jak je běžně nazýván i v médiích) řadí ke
cyklistiku. Jeho bibliografie se rozpíná od
staroslavné tradici britských výstředníků
anekdotických dějin Londýna přes úvahy
a politicky tíhne v rámci konzervativ-
nad politikou a zánikem Římské říše až
ní strany k libertariánskému křídlu: je
po satirické romány.
Poselství Faktoru Churchill zní, že
rozhodující úlohu může sehrát jeden
jediný člověk.
U příležitosti padesátého výročí
Churchillova úmrtí se Boris Johnson
rozhodl prozkoumat, z jakých kořenů povstal „faktor Churchill“, odkud
se tedy vzala osobitá genialita jedné
z nejvýznamnějších postav dvacátého století. Při psaní se s charakteristickým vtipem a zápalem utkal se
všemi mýty, nepodloženými představami i prostou skutečností a stvořil
tak portrét rozporuplné osobnosti
nadané nakažlivou odvahou, úchvatnou výřečností, bezkonkurenčními
strategickými schopnostmi a hlubokou lidskostí.
Churchill byl zarytý odpůrce
války, trpěl jejími ničivými důsledky
a pohrdal politiky, kteří její hrůzy
osobně nezažili. Současně se však
neohroženě vrhal do bitevní vřavy
a teprve králův zákaz ho přiměl, aby
se zřekl osobního zapojení do akce
Den D. Churchill byl uznávaným
novinářem, velkým řečníkem a nositelem Nobelovy ceny za literaturu.
Proslul tím, jak dokázal holdování
vínu a opulentním večeřím skloubit
s nutností ponocovat a přijímat
klíčová vojenská rozhodnutí. Jeho
otevřenost z něj učinila průkopníka
zdravotní péče, vzdělávání a sociálního státu, nikdy se však nesklonil
před politickou korektností.
Boris Johnson svou knihou ukazuje,
že osobnost Winstona Churchilla
naprosto vyvrací argumenty těch,
kteří považují dějiny za příběh
nesmírných a neosobních ekonomických sil. Faktor Churchill není jen
lahůdkou pro milovníky historie —
měl by se stát povinnou četbou
každého, kdo chce poznat, jaké
vlastnosti nesmí postrádat skutečná
vůdčí osobnost.
Přeložil Pavel Bakič
Vychází v červnu
B jako Bauhaus
Každý den používáme předměty
a pojmy, které nám připadají tak
samozřejmé, že o jejich podstatě a vzniku vůbec neuvažujeme.
Jezdíme auty, sedíme na židlích,
píšeme na klávesnici, několikrát za
den zapneme zip, vaříme v kuchyni,
sledujeme YouTube, navštěvujeme
muzea, nakupujeme v IKEA, používáme pojmy jako autenticita, vkus,
nedokonalost, móda nebo design.
Deyan Sudjic, ředitel londýnského
Muzea designu, novinář a kritik, ve
svých abecedně řazených esejích
věnovaných nejen věcem každodenní potřeby, ale i významným designérům a uměleckým hnutím, poutavě
odhaluje, jak způsob, jakým jsou
věci navrhovány a jak je používáme,
ovlivňuje chápání světa kolem nás.
Tato tematicky pestrá, čtivá kniha
plná inspirativních myšlenek a osvěžujících osobních vzpomínek
pojednává nejen o světě, tak jak je
vidět ve zpětném zrcátku ve videohře Grand Theft Auto V, o digitálních
ornamentech a o naší lásce k nedokonalostem. Je také o popíjení suchého martini v Loosově Americkém
baru (ve Vídni) a o architektuře ve
filmech Alfreda Hitchcocka, o módě
a technologii, politice i umění. DEYAN SUDJIC
3/1
„Memoáry i mistrovská třída myšlení o moderním designu…
Je to sbírka reflexivních, poutavých esejů o mnoha aspektech
moderního designu, o předmětu, o němž nepíše nikdo lépe než
Sudjic.“
— London Evening Standard
Dokládá, že myšlení skrze věci
významným způsobem utváří
popkulturu a že design je v dobrém
i špatném neodmyslitelnou součástí
našeho každodenního života.
Přeložili Radka Knotková
Deyan Sudjic (1952) je spisovatel a ko-
a Lukáš Novák
mentátor, který od roku 2006 zastává
Vychází v únoru
pozici ředitele Muzea designu v Londýně. Je považován za vůdčí postavu
v oblasti teorie architektury. Vystudoval
architekturu v Edinburghu, roku 1983
založil časopis Blueprint a mezi lety
univerzitě. Kromě toho v roce 2002
2000 a 2004 byl šéfredaktorem milán-
působil jako ředitel Bienále architek-
ského měsíčníku Domus zaměřeného na
tury v Benátkách a zasedal v porotě,
architekturu a design. Pracoval jako ku-
která posuzovala návrhy na Londýnské
rátor v Glasgow, Istanbulu a Kodani, psal
centrum plaveckých sportů. Je autorem
kritické články o architektuře a designu
knih Cult Heroes (1989, Kultovní hrdi-
do deníků The Observer a The Sunday
nové), Future Systems (2006, Systém
Times a byl děkanem Fakulty umění,
budoucnosti) nebo The Language of
designu a architektury při Kingstonské
Things (2009, Jazyk věcí).
Sedm dní
ve světě umění
3/2
SARAH THORNTONOVÁ
„Průvodce po divokých vodách současného umění. Kniha sice
vznikala ve víru vášnivého světa umění, ale je zamýšlena jako
sociologická studie.“
— The New York Times
„Thorntonová je Jane Goodallová uměleckého světa.“
— The Washington Post
„Výstižný portrét podivínské společnosti.“
— The Vogue
Sarah Thorntonová vystudovala dějiny
umění a získala doktorát ze sociologie.
V současnosti píše knihy a působí jako
novinářka na volné noze. Píše články
o současném umění pro významná
periodika jako jsou The Economist, The
Guardian a The New Yorker a Artforum
a jako odborník na současné umění
vystupuje v televizních debatách a panelových diskuzích v muzeích nebo na univerzitách po celém světě. Její knihy jsou
přeloženy do mnoha světových jazyků.
Nekonvenční, reportážní formou
psaná etnografická sociálně historická studie odhalující zásady
fungování sofistikovaných subkultur, které utvářejí svět současného
umění. Na této knize Thorntonová
pracovala pět let a její závěry vycházejí z dvou set padesáti rozhovorů s významnými světovými umělci,
galeristy, kritiky, sběrateli, kurátory
nebo účastníky aukcí.
Jednotlivé příběhy, psané ve formátu
„jeden den v životě“, se odehrávají
v New Yorku, Los Angeles, Londýně,
Basileji, Benátkách a Tokiu. Vystupuje v nich pestrá škála postav, které hájí protichůdné definice umění.
Pro některé je umění luxusním zbožím nebo zábavou, pro jiné intelektuální prací či jakýmsi alternativním
náboženstvím. Thorntonová sleduje
strhující dramata při večerní dražbě
v aukční síni Christie‘s, průběh proslulého semináře na CalArts, elitní
prodejní přehlídku umění v Basileji,
zákulisí soutěžení o Turnerovu cenu
pořádanou galerií Tate, zvláštnosti
časopisu Artforum a kritiků pro
něj píšících, eskapády v ateliéru
Takašiho Murakamiho a Benátské
bienále jako kurátorskou říši divů.
V jednotlivých kapitolách Thorntonová zachycuje proměnlivost
dynamických sil uměleckého světa,
zkoumá otázky tvořivosti, vkusu
i získávání společenského statutu
a zamýšlí se nad významem života
ve světě, v němž není nic důležitějšího než umění samo.
Přeložila Eva Lee
Vychází v červnu
Zlodej luridia
Seznamte se s Williamem Wentonem, mistrem v luštěním šifer.
Jediný háček tkví v tom, že neví, kdo
doopravdy je…
William Wenton si uvědomuje, že
není jako všichni ostatní a že je
neuvěřitelně dobrý v luštění šifer.
Nikdo mu nikdy neprozradil, proč
jeho rodina používá krycí jméno
a proč se z Anglie přestěhovala
do ospalého Norska. A proč jeho
dědeček před osmi lety beze stopy
zmizel v londýnském metru. Když
teď vyluští Nemožnost, nejsložitější
šifru na světě, rodiče ho pošlou do
londýnského Centra posthumánního
výzkumu a jeho život nabere nový
a nečekaný směr. Pomalu, ale jistě
začne odhalovat rodinná tajemství
a nebezpečí má neustále v patách.
Potřebuje pomoc, a proto musí co
nejrychleji najít ztraceného dědečka...
Kniha Zloděj luridia je jako divoká
jízda novým, fantastickým světem.
Autorovi se podařilo napsat vzrušující příběh plný pozoruhodných
detailů, humoru a napětí.
BOBBIE PEERS
4/1
„Fantastický hrdina mezinárodních proporcí (…) Jestliže norský
svět dětských knih něco potřebuje, je to mezinárodní bestseller.
A tady je. Zloděj luridia Bobbieho Peerse má veškerý potenciál
stát se novým Percym Jacksonem.“
— Dagbladet, Norsko
Román už stačil zaujmout literární
kritiky, ovládnout přední příčky
žebříčků prodejnosti a získat norskou literární cenu Ark za nejlepší
dětskou knihu roku 2015, na jejímž
výběru se podílí deset tisíc norských
dětí. Práva k této knize se prozatím
prodala do 34 zemí.
„Filmový režisér Bobbie Peers stvořil svět, který by se dobře hodil
pro hollywoodský film se spektakulárními počítačovými efekty.“
— Verdens Gang, Norsko
Přeložila Marie Voslářová
Vychází v květnu
Norský režisér, scénárista, ilustrátor
a spisovatel Bobbie Daniel K. Peers se
narodil v r. 1974. Za film Sniffer získal
r. 2006 na festivalu v Cannes Zlatou
palmu za nejlepší krátký film. Zloděj
luridia je jeho první knihou z plánované
série knih o Williamu Wentonovi.
Augustin
Zimmermann
5/1
ZUZANA KULTÁNOVÁ
„Proklatá žízeň, člověk si nemůže pomoci. Snad nemusel být na Františku tak hrubý, ale
nemůže se ovládnout. Pořád jen peníze, peníze, peníze. Peníze a pití, které neustále
připomíná, jakoby toho neměl dost sám. Sám, je na to všechno sám. Dneska bude
sedět sám. Cítí, že dnes mu pití nezvedne náladu, nepřidá se k veselým zpěvákům
a nebude bouchat sklenicí o stůl. Dneska bude mít zlou, chmurnou opici. Tato neděle
mu něco dluží. Celý, stále cosi slibující, svět, mu něco dluží i s úroky. Splátka ani výhodné úroky však nepřichází. Dávají si na čas. Místo toho připlouvají do jeho života rány.
Otrocká práce a nedostatek všeho. Kde je radost, proč nezbyla i na Augustina?
A proč nezbyla na jeho ženu, jíž trčí z pod haleny žebra, jako hrábě ze sena?
Augustin vyhlíží svět, jenž má přispěchat s plným pytlem radosti a jako mávnutím
kouzelného proutku zařídit, aby se měli s jeho starou lépe. Kdyby byl k onen pytel
dispozici, jistě by se tam našlo i kousek radosti pro jeho věčně nakyslou ženu. Ženu,
které není nic dobré, které není nic svaté, ženu, která nemá ke svému muži žádnou
úctu a zesměšňuje jej. Ale pytel pro něj je prázdný a děravý. A kde by asi svět tyto
pytle hojnosti měl brát a proč by je měl dávat zrovna jemu, vysmála by se mu jeho
žena, kdyby mu viděla do hlavy. Proč čekáš, že zrovna tobě se povede dobře, ptala
by se. Buď rád, že jsi ještě naživu.“
Zuzana Kultánová (1986) pochází
z Uherského Brodu, v současné době žije
a pracuje v Praze. Vedle svého civilního
zaměstnání působí také jako literární
publicistka a kritička ve spolupráci s několika literárními platformami.
Augustin Zimmermann, hlavní protagonista novely, jejíž děj se odehrává
v šedesátých letech devatenáctého
století, představuje až archetypální model nešťastného člověka.
Zatímco svět kolem něj prodělává
prudké změny průmyslové revoluce, produkuje a prosperuje, jeho
rodina se potýká s existenční krizí,
jež se v důsledku jeho alkoholismu
a bezútěšného pokusu uspět v novém světě, stále zhoršuje. Augustinova nevyjasněná minulost, podivný
neklid a lstivá povaha vrhnou temný
stín na celou rodinu, která zabředává do stále větší beznaděje a propadá se hlouběji na společenské dno,
odkud není cesta zpět. Děj tragicky
vyvrcholí v tehdejším vyhoštěném
pražském Josefově, místě bídy, jež
byl po staletí uzavřeným židovským
ghettem.
Novela debutující prozaičky Zuzany
Kultánové je inspirována skutečným
příběhem Augustina Zimmermanna
a jeho dětí, autorce se však podařilo
na pozadí historických událostí
a kulis staré Prahy zachytit nadčasový příběh o bláhové touze vymanit
se ze své přirozenosti a temných
vášní, jež mají za následek řadu
osudových chyb.
Vychází v dubnu
Historie tohoto biografického románu je zasazena do první poloviny 20.
století. Hlavní hrdina, voják, legionář
a pedagog František Kreps, pochází
z ekonomicky zajištěné rodiny,
žijící v nevelkém východočeském
městě. Autor popisuje jeho službu v
rakousko-uherské armádě, následné
ruské zajetí, působení v legiích včetně bojů proti nastupující sovětské
moci, profesní vzestup po návratu
do vlasti až po funkci ředitele Obchodní akademie T. Bati pro zahraniční obchod ve Zlíně, odpor proti
moci národních socialistů a později
komunistů. Také usvědčení vraha
několika sudetských Němců a represe ze strany vlády. Kniha končí
jeho nevyjasněnou smrtí. Významnou roli v životě Františka Krepse
hrají dvě ženy: krásná, podstatně
starší ruská malířka, poznamenaná traumatickými zážitky říjnové
revoluce a poměrně emancipovaná
mladá žena, pocházející z rodiny
majitelů malého průmyslového
podniku na severní Moravě. Navzdory mnoha strastiplným zážitkům
se nejedná o trudomyslný román.
Zachycuje nejen strasti a radosti
Františka Krepse, ale i zmatky doby,
kterou popisuje.
Na jeden život
až příliš
5/2
MILAN RÁČEK
„Čím více se blížili k Omsku, tím napjatější bylo jejich spolužití. Oba věděli, že během
několika dnů bude muset padnout rozhodnutí o jejich společné budoucnosti.
Rozloučení už v té době nepřicházelo v úvahu, setrvání v Rusku bylo vzhledem
k politické situaci v zemi nereálné, naproti tomu alternativa společné cesty na západ
se jevila jako nejrozumnější varianta. I v případě této volby bylo nutné překonat dvě
nezanedbatelné překážky. Jednoznačné řešení ztěžovala především její silná vazba na
rodinu a tradiční rusofilství; z jeho pohledu to bylo spíš nebezpečí ozbrojených střetů
s „rudými“, které toto rozumové rozhodnutí ospravedlňovalo. Samozřejmě se k tomu
přidávala i léty odloučení vypěstovaná touha po domově bez válečných konfliktů
a s tím spojený klid.
Odpovědnost, kterou za ni převzal, jej evidentně tížila. Projížděli oblastmi, v nichž
získal převahu protivník. Vlaky byly opakovaně ostřelovány. Útoky na strategicky
důležitá místa, jako byla nádraží nebo mosty, komunistické útvary prakticky zastavily,
protože se soustředily na vlastní vojenské transporty ze západu.
Stále častěji byly vidět stopy řádění revoluční armády. Vypálené statky, kostely, panská
sídla, ale i celé vesnice srovnané se zemí naháněly Alexandře neúnosný strach.“
Milan Ráček se narodil ve Zlíně a v roce
Přeložila Eva Hermanová
1968 emigroval do Rakouska. Od roku
Vychází v dubnu
1969 pracoval v Dolnorakouském zemském
Muzeu ve Vídni, později v St. Pöltenu. Doposud publikoval třináct knih, z toho šest
románů. Píše německy, děj jeho knih se ale
často odehrává v česky mluvícím prostředí.
Je členem P.E.N. Clubu Austria a autorského sdružení Podium.
Jerúldelger
6/1
IAN MANOOK
„Nedejte na první pohled: obálka je sice ošklivá, titul podivný,
spisovatel neznámý… Ale je to bezvadná detektivka, možná
nejlepší z toho, co je právě na trhu k dostání.
A získala i několik ocenění.“
— La Presse
„Úžasně napsaná kniha s neuvěřitelně napínavou zápletkou.
A komisař z rodu těch, které jsme si oblíbili u autorů jako
Henning Mankell nebo Arnaldur Indriðason:
silný, nezapomenutelný, vlk samotář.“
— France Loisirs
Patrick Manoukian je francouzský
novinář a spisovatel. Vystudoval práva
a politologii, později i žurnalistiku, v roce
1987 založil nakladatelství specializované
na vydávání knih pro děti a mládež. Po
celý život je však především také vášnivý
cestovatel a zkušenosti z putování po
celém světě dokázal zužitkovat různými
způsoby: jako novinář spolupracoval
s různými deníky a časopisy, když psal
zejména články s cestovatelskou tema-
proslavila: detektivní román s názvem
tikou, založil i vlastní agenturu zaměře-
Jerúldelger vydal pod pseudonymem
nou na vydávání turistických publikací.
Ian Manook v roce 2013, letos se svazek
Dokonalá znalost asijského kontinentu
dočkal dalšího pokračování pod ná-
mu posloužila při psaní knihy, která ho
zvem Divoké časy.
Komisař Jerúldelger, rázný muž
s minulostí poznamenanou krutým
osobním dramatem, jehož v dětství
vychovali a vycvičili v klášteře mniši
ovládající bojová umění, se ujímá
dvou případů plných krutosti a násilí.
Pátrání se odehrává v mongolských
stepích, zejména však v hlavním
městě Ulánbátaru. Autor nás při
něm provádí krásnou a drsnou
přírodou, připomíná mnohé dávné
tradice, ale také bez příkras ukazuje
dnešní Mongolsko — upozorňuje na
problémy, které si země nese z minulosti, na ruské vazby a pozůstatky
sovětského režimu, napjaté kontakty
s Čínou, korupci, bídu či nebezpečí
nacionalistických bojůvek. Jedny
lákají nejmodernější technologické
přístroje, motoristická a sportovní
výstroj, druzí se snaží zůstat v sepětí
s tradicí a udržet si duchovní bohatství předků — mniši, kočovníci
a tajemní stepní jezdci měří síly se
zkorumpovanými policisty, vysoce
postavenými osobami s temnou
minulostí, agresivními motorkáři
i mazanými překupníky, a také
s těmi, kdo přišli ze stepí do města
za lepším životem, aby nakonec
živořili v městské kanalizaci.
Kromě obou případů však musí
Jerúldelger vyřešit i různé soukromé
záležitosti a je načase uspořádat si
osobní život…
Přeložila Jovanka Šotolová
Vychází v březnu
Dva mladé páry z Reykjavíku se
vypraví na cestu přes nehostinné
planiny středního Islandu. Na písčitých pláních severně od ledovce
Vatnajökull sjedou v mlze z cesty
a narazí do domu v pustině, jakési
pevnosti bez sebemenšího spojení
s okolním světem, kterou obývá
podivná stařena a její manžel a kde
se na večer vždy pečlivě zamyká.
Během nedobrovolného pobytu
v domě se jim jejich minulost ukáže
v novém světle a je čím dál méně
zřejmé, kde mají hledat nepřítele.
V knize se jedinečně prolínají prvky
psychologického thrilleru s islandskou kulturou a jízlivým komentářem
současných společenských změn,
které na Islandu nastaly v důsledku
finanční krize v roce 2008. Tento
mnohovrstevnatý, sugestivní a výborně napsaný příběh patří k nej­
sofistikovanějším knihám současné
severské literatury.
Planina
STEINAR BRAGI
6/2
„Román spojuje prvky psychologického thrilleru a islandské
lidové pověsti. Vypráví příběh o vině a nevinnosti, hranicích
lidskosti a střetnutí s chladnou krutostí islandské přírody
i vlastního nitra. Na Islandu získal vynikající hodnocení především
díky mistrovsky vybroušenému stylu a struktuře, které mu
dodávají neobyčejnou působivost a schopnost vzbudit ve
čtenáři intenzivní, téměř fyzický prožitek úzkosti. Je to hluboké
a mnohovrstevnaté dílo, které se přesto čte „jedním dechem”.“
— Davíð K. Gestsson, bokmenntir.is
Přeložila Lucie Korecká
Vychází v březnu
Steinar Bragi Guðmundsson (*1975,
Reykjavík) studoval literární vědu a filozofii, ale studia nedokončil. Jeho první
román Turninn (2000, Věž), výrazně
symbolický a prodchnutý apokalyptic-
Severské rady za literaturu a vyšel v pře-
kou atmosférou, zpracovává téma pomíji-
kladech do několika jazyků. V deníku
vosti pozemského života a nekonečné
Morgunblaðið byl Steinar Bragi označen
osamělosti člověka. Mezinárodní ohlas
literárním kritikem Björnem Þórem
si získal románem Konur (2008, Ženy),
Vilhjálmssonem za nejvýznamnějšího
který byl nominován na prestižní Cenu
spisovatele své generace.
Trest a smrt
6/3
MATS OLSSON
„Překvapivě zábavný detektivní debut (…) Vtipné průpovídky,
velmi švédské a plné lásky pro detektivní žánr (zvláště pro
Sjöwallovou/Wahlööa).“
— Dagens Nyheter
„Vynikající detektivní román obohacený o Olssonovu legedární
schopnost psát.“
— Café
Harry Svensson je úspěšný novinář
s dobře utajovanou zálibou v sadomasochistických sexuálních praktikách. Rozhodne se pověsit novinářskou kariéru na hřebík, otevřít si
restauraci v jižním Švédsku a užívat
si života. Jedné noci náhodou objeví
zavražděnou ženu, s odhalením
vraha ale policii pomoct nedokáže.
Zanedlouho dojde k další vraždě.
Tentokrát váže Harryho k mrtvé
ženě tajemství, které se rozhodne
před policií tajit, aby nebyl podezřelý. Někdo však jeho tajemství zná
a on musí jednat rychle, aby zabránil
prozrazení i další vraždě.
Vynikající, svižně napsaný detektivní debut jednoho z nejznámějších
švédských novinářů Matse Olssona,
který v mnoha ohledech nezapře
autorovu žurnalistickou minulost.
Silné postavy, přirozené dialogy,
smysl pro rafinovanost i dramatické
zvraty, to vše z románu dělá napínavé a přitom velmi inteligentní čtení.
Mats Olsson (1949) je švédský novinář,
spisovatel, překladatel a autor řady
Přeložila Olga Džupová
textů o sportu, hudbě a filmu. Za svou
Vychází v březnu
novinářskou činnost obdržel mnoho
ocenění, včetně významné novinářské
ceny Stora journalistpriset za rok 2002.
Svou románovou prvotinu De ensamma
pojkarna (Osamělí kluci) vydal v roce
1995. Krimi románem Trest a smrt (2014)
prorazil i jako autor detektivní literatury
a kniha se zařadila mezi nejprodávanější
švédské detektivky roku 2014.
Konec řetězce
Strhující pátrání po velkých životních záhadách sleduje několik
zdánlivě samostatných dějových
linií, které se posléze protnou v neuvěřitelném a děsivém příběhu.
V Amsterdamu beze stopy zmizí
mladá lingvistka, v zapadlé berlínské
uličce dojde k vraždě neznámého
muže, ze stockholmské nemocnice je
po neúspěšném pokusu o sebevraždu unesen padesátiletý William
Sandberg. Zprvu se zdá, že spolu
podivné události nijak nesouvisí, postupně však vyplouvají na
povrch hrůzné důsledky dávného,
přísně střeženého tajemství. Bývalý
vojenský špion William Sandberg se
probere z bezvědomí na starobylém
zámku, kam jej převezla tajná organizace, aby rozluštil obsáhlý šifrovaný text záhadného odesílatele.
Williamova bývalá manželka,
novinářka Christina, se s mužovým
zmizením odmítá smířit a společně se svým asistentem Leem
postupně odhaluje stále strašnější
pravdu. Williamův úkol má pouze
zastřít skutečné plány jeho únosců,
a zatímco si špion se svou spoluvězenkyní, sumeroložkou Janine, láme
hlavu nad zprávou, čas nemilosrdně
běží...
FREDRIK T. OLSSON
„Jako Šifra mistra Leonarda — jen inteligentnější a lépe napsané.“
— Dagens Nyheter
„Olssonův debut, thriller o světě v ohrožení, získává vysoká
ocenění za originální koncept a vzrůstající napětí.“
— Publishers Weekly
doucnost světa. Připomíná bestsellery Michaela Crichtona a Dana
Browna a filmy Den poté a 2012.
Konec řetězce je napsaný vyzrálým
autorským stylem, má působivou
atmosféru i úžasnou zápletku. Práva
na filmovou adaptaci zakoupilo
studio Warner Bros.
Přeložila Jana Thompsen
Ačkoliv Fredrik T. Olsson (1969) od dět-
Vychází v květnu
ství toužil po herecké kariéře, nakonec se
stal respektovaným autorem filmových
a televizních scénářů. Příležitostně
vystupuje jako stand-up komik a režíruje
Konec řetězce je intenzivní, moderní thriller, jehož stopy vedou
ze Stocholmu do Evropy i celého
světa a mění se v rychle se odvíjející
dobrodružství o událostech z dávné
historie, které mohou ohrozit bu-
6/4
filmy. Žije ve Stockholmu a román Konec
řetězce je jeho románovou prvotinou.
Gangsterova
přítelkyně
6/5
KAROLINA RAMQVISTOVÁ
„Úžasný román, který prožíváte všemi smysly. (…)
Je evidentní, že vypravěčský hlas Karoliny Ramquistové
je v současné švédské literatuře jedinečný. Svým jazykem,
způsobem popisování detailů ženského světa i zvolenými
tématy.”
— Borås Tidning (SE)
„Karolina Ramquistová je jedním z nejzajímavějších švédských
autorů současnosti.“
— Lundagård (SE)
Karolina Ramqvistová (1976) působila jako šéfredaktorka časopisu Arena
a jako kritička v největším švédském
deníku Dagens Nyheter. Na knižním
poli debutovala roku 1997 románem När
svenska pojkar började dansa (Když kluci ve Švédsku začali tančit). Od té doby
napsala řadu románů, z nichž právě Flickvännen (Gangsterova přítelkyně) sklidil
ského městského divadla. Její nejnovější
uznání v podobě nominace na Literární
počin, román Den vita staden (2015, Bílé
cenu Švédského rozhlasu (2010) a byl
město), na Gangsterovu přítelkyni volně
zdramatizována pro scénu Stockholm-
navazuje.
Než John toho rána vyrazil, vzal si
na sebe novou teplákovou soupravu a nové běžecké boty, Karin
dostala mobil s dobíjecí kartou.
Oděv i hovory, co nejdou vystopovat. Řekl „uvidíme se brzy,“ neřekl
však kdy. Všichni, kteří byli před
ním, tvrdili, že se o ni postarají, ale
on jí koupil dům jako hrad. Tam na
něj čeká a nemá dovoleno vycházet
ven, zatímco on je zase venku „za
prací“. Co ji přitahuje na muži, jehož
denním chlebem je násilí a zločin?
Zatímco její přítelkyně se chtějí
bavit, ona přemýšlí o tom, co jí žene,
jakou cenu musí za vše platit a jestli
se rozhodla skutečně správně.
Střípky okolního světa jí připomínají,
jaké to mohlo být.
Gangsterova přítelkyně je zajímavá
kniha z mnoha důvodů. Popisuje život v mezidobí, život nežitý
skutečně naplno. Karin tráví mnoho
času přemýšlením — o Johnovi,
o svém dřívějším životě, o tom, jak
dobrovolné bylo její rozhodnutí.
Bylo opravdu dobrovolné?
Styl i tón vyprávění jsou sice umírněné, pod povrchem to ale vře. Zlost
se ven nedostane, pocity se nedávají
na odiv, vše musí zůstat v tajnosti, jde o to neztratit tvář. Karininy
přítelkyně nejsou zvlášť sympatické,
ale jejich podobně smutný úděl
vzbuzuje soucit. Ani ony nemají na
výběr. Největší oporu tak Karin
nachází v manželce hlavního hrdiny
Scorseseho filmu Mafiáni, Karen,
se kterou se neustále srovnává a jíž
bere jako svůj vzor.
Přeložil David Pišvejc
Vychází v červnu
Podzim 2016
Světová literatura
LAJLA ROLSTADOVÁ, Vlčí ostrov
JONATHAN FRANZEN, Purity
MATHIAS ÉNARD, Ulice zlodějů
Literatura faktu
PAVEL ZUNA, Slavné dny II
Česká literatura
PAVEL PETR, Nic na sobě nemít
Knihy o umění
MICHAEL WILSON, Jak číst současné umění
Krimi & thriller
ALAN RUSSEL, Ledová válka
MARIT REIERSGÅRDOVÁ, Závěje
SIMON TOLKIEN, Rozkazy z Berlína
JENS LAPIDUS, Stockholm DELETE
NELSON DE MILLE, Zářivý anděl
ANTTI TUOMAINEN, Důl
A.J. BANNER, Dobrý soused
HELEN FITZGERALDOVÁ, Virál
JOHANNA HOLMSTRÖMOVÁ, Hush baby
KNIHA ZLIN
Mostní 5552
760 01 Zlín
Ediční plán
—
jaro 2016
www.knihazlin.cz
[email protected]