m5a-rutar-metodika - Projekt oblasti podpory OP VK

Transkript

Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Teorie přístupů k tvorbě expozic.
Specifika muzejního a obecného výstavnictví – historická
muzeologie. Typologie výstav a její znaky. Výstavní řeč.
Václav Rutar
metodika přednášky
Úvod do problematiky –
principy tvorby metodiky
Zpracování metodiky k teorii přístupů k tvorbě expozic a k pojednání tématu tzv. muzejně-výstavní řeči je
výzvou. K muzeografickému pojetí muzejní prezentace,
tedy popisu technik práce při vytváření výstav, je dnes
již i v češtině dostupné množství hodnotné literatury.
Možnosti přečíst si něco o správném vytváření výstavních
textů, vhodném způsobu spolupráce s architekty a designéry či nejlepším způsobu rozmístění exponátů ve výstavě
jsou široké. Stejně tak se v posledních desetiletích objevilo množství firem, specializujících se na vitriny, muzejní
osvětlení apod., takže i možnosti vybavování muzejních
výstavních sálů jsou rozmanitější.
Na čem je však celá muzejní prezentace postavena?
Co ji teoreticky podkládá? Existují nějaké společné požadavky a povinnosti, které musí každý výstavní projekt, ač
třeba i nezáměrně, zohlednit? Z hlediska teorie je možno
hovořit především o zákonitostech komunikačního kanálu, feedbacku, ostenzi nebo evaluaci výstav. Můžeme se
zamýšlet nad působením výstav na intelekt a na emoce.
Přes toto všechno mě úvahy nad smyslem prezentace
vždy dovedou k větě Davida Deana z publikace Museum
Exhibition:
„People are the only reason for museum to exist“.
Tématický a časový rozsah přednášky příliš neumožňuje vypracování drobnějšího celistvého textu, který
by mohl být dostatečně vyčerpávající. V souladu s ustanoveními v uzavřené Dohodě o provedení práce, která
předpokládá vytvoření metodiky minimálně v rozsahu 8
normostran tak, aby jedné hodině přednášky odpovídala
jedna normostrana, tj. aby ve výsledku obsah metodiky
odpovídal přednášce, volím formu heslovitého zpracování
problematiky, jakési detailní osnovy. V přednášce, která
se uskuteční 27. 5. 2013, bude podle této osnovy postupo-
váno. Domnívám se, že přednáška, opírající se o předložené části tématu, které budou rozpracovány a doplněny jak
mluveným projevem, tak obrazovým doprovodem, bude
ve výsledku efektivnější a vzhledem k časové náročnosti
i posluchačsky přijatelnější.
Základní termíny.
Teorie muzejní
prezentace – ostenze.
Úvod. Představení. Poslání modulu.
Poslání přednášky. Osnova přednášky.
Expozice a výstava. Etymologie. Synonymita.
Homonyma. Exhibition, exposition, exhibit, expo, display, show. Ausstellung a Exposition. Exposition a Salon.
Esposizicione a Mostra. Exposicion a Feria. Вы́ставка.
Prezentace. Etymologie. „Teď a tady“. Komunikace.
Interpretace. Participace. Exponát.
Objekt-subjektová relace. Upamatování se.
Znovukonfrontování. Vlivy kontextů – Sociální
kontext, kontext okolí, personální kontext.
Tvorba tezauru. Tezaurus jako paměťový systém.
Tezaurus jako médium. Dotyk subjektu s objektem.
Doprovodná informační dokumentace. Mediace tezauru.
Ontické působení objektů. Ontická shoda.
Mediace tezauru. Ostenze. Definice designátem samým. Ukazování. Sdělení. Ostenze vs jazykové sdělování. Swift. Prezentace předmětem vs reprezentace zprávou.
Pseudoostenze. Redundance informací. Teorie šumu. Šum
jako ochrana proti ostenci sebe samého. Od ostenze k jazyku.
Stěhování redundantních informací ze hřbetu do hlavy.
3
Sdělovací originály a sdělovací modely. Ostenze originálu
a modelu. Sdělování modelem. Jazykové sdělování.
„Krápník“. Metonymie – odnášení vzorku, části…pars
pro toto. Metafora – obrázek či fotografie. Metonymie
jako skutečnost sama. Úroveň předmětová. Synekdocha
objekt-subjektového vztahu. Metafora jako metaskutečnost. Sdílení stejné skutečnosti. Meze sdílení a šum.
Uživatel-model-nepřítomný originál. Úrovně podobnosti.
Limity shody.
Axiologická hodnota modelu a originálu. Psychologická
stránka chápání originálu. Ekonomický rozměr vztahu mezi
modelem a originálem. Počítač a modelování. Modelování
jako metoda života. Metaforicko-synekdochické modely –
průmyslová série.
Gramatika ostenzivního sdělování. 3 pády – kdo,
komu, koho-co. 3 osoby – já, ty, on-ona-ono. 1 čas – přítomný. 1 způsob – indikativ, oznamovací.
Teorie komunikačního kanálu. Noise (šum) – fyzický,
fyziologický, sémantický. Expedient, zpráva a recipient.
Kódování a dekódování. Zpětná vazba. Komunikace jako
prostředek přežití. Shannon-Weaverova matematická teorie komunikace.
Teorie muzejní prezentace
– komunikační kanál. Teorie
a terminologie muzejněprezentačních prostředků.
Teorie komunikačního kanálu. Noise (šum) – fyzický,
fyziologický, sémantický. Expedient, zpráva a recipient.
Kódování a dekódování. Zpětná vazba. Komunikace jako
prostředek přežití.
Shannon-Weaverova matematická teorie komunikace.
Cameron a zpětná vazba. Linearita komunikace, pasivita
příjemce (e-mail, dopis, přednáška).
Nový interaktivní model komunikace. Aktivní příjemce. Význam, zpráva v pohybu. Field of experience.
Proměňování návštěvníka. Transakční model. Vzájemné
odpovídání.
Charaktery komunikace: rétorický (komunikace jako
praktické umění diskurzu), sémiotický (mediace znaků),
fenomenologický (komunikace zkušeností dialogu s druhými), kybernetický (komunikace plynutím informací),
socio-psychologický (interaktivita mezi jedinci), sociokulturní (produkování kulturního řádu), kritický (komunikace jako nástroj ke zpochybňování)
Mediace tezauru – software (primární a sekundární
muzejní materiál), hardware (vitriny, prostor). Sdružování
exponátů. Vznik znakové soustavy. Taxonometrický vs
tématický přístup.
Prezentace a lingvistika. Langue a parole. Muzejněvýstavní řeč. Muzejní esperanto. Formy – beletrie, populárně naučná literatura, poezie…
Sémantický přístup. Funkce ve vztahu k prezentaci.
Konkrétní napodobení jevu. Abstraktní napodobení jevu. Napomáhání napodobení jevu.
Informace faktová (předmět samotný). Informace ikonická (fotografie apod.). Informace indexální (texty, čísla
apod.). Informace symbolická na základě konvencí.
Muzejně prezentační prostředky specifické.
Muzejně prezentační prostředky specifické autentické,
sémantické (zprostředkované info). Komplexní MPP.
Třídění autentik. Autentika dokladová. Autentika
ilustrativní. Autentika doplňující. Míra autenticity.
Naturfakty-artefakty-mentefakty.
Třídění kompletů. Stavební objekty. Interiérové komplety. Dioramata.
Třídění ikonik dle kvality napodobení. Materiální napodobení podle autentické předlohy (kopie, replika, faksimile). Materiální napodobení podle druhotných dokumen-
4
tů (rekonstrukce). Topologické a nezkreslené napodobení
(imitace, odlitek, reprodukce). Topologické a velikostně
zkreslené (zobrazení, maketa). Topologické a zjednodušené
(stylizace). Strukturální (model struktury, schéma).
Třídění textik. Ikonická (fotografie autent. dokumentů). Určující (popisky). Charakterizační (vstupní texty).
Vysvětlující/interpretační (vysvětlující texty).
Třídění exaktik. Mapy, plány, schémata. Tabulky.
Muzejně prezentační prostředky architektonickovýtvarné. Vizuální (světla, barvy, tvary, kompozice).
Auditivní (zvuky). Kinestetické (klima). Olfaktorické
(pachy).
Médium prezentační I. generace – grafické (kresba,
malba), plastické (reliéf, plastika). Médium prezentační II.
generace – fotografické (fotografie), diaprojekce, filmové,
akustické, olfaktorické, kinesteticko-taktilní. Médium
prezentační III. generace - hologramy.
Výstavní praxe
a muzejně-výstavní řeč
Typy výstav. Dle výstavního zařízení. Dle poslání. Dle
kvality a charakteru. Předpoklady tvorby výstav. Vhodné
prostory. Existence potřebných exponátů. Rozpočtové krytí. Čas na přípravu. Výstavní zařízení. Pracovní kapacity.
Variabilita výstavních prostředků. Atraktivita. Vizuální
logika. Prostředí. Vědecké kapacity. Obsah informací.
Kvantum podnětů. Umělecká kvalita. Autentika.
Atraktivita a pochopitelnost exponátů. Jednota v rámci
výstavy. Upoutání a udržení pozornosti. Pravdivost informací. Flow, rozestavění exponátů. Texty. Vztah mezi
exponáty. Kvalita vystavených předmětů a komunikačních technik. Zažité chování. Konceptuální a topografická
orientace ve výstavě. Mapy.
Ergonomická data. Zdraví a handicapovaní. Parkoviště.
Podlahy, dveře, průchody. Osvětlení. Odpočinkové zóny.
Vstup, pokladny, šatny, prodejny, sociální zařízení.
Texty ve výstavě. Vstupní a charakterizační texty,
popisky.
Informovat-instruovat-vysvětlovat-formovatpobavit. Dodatečně vytvářené texty. Design textů.
Vlastnosti dobrého textu. Volba písma. Barvy a čitelnost.
Testy čitelnosti. Kontexty čtení textu. Pravopisné chyby,
dlouhé věty, obtížné texty. Zorné úhly a pole. Vizuální,
sluchové a hmatové vnímání sbírek. Doprovodné textové materiály. Vliv stavu výzkumu, politického klimatu,
vliv zřizovatele. Spojení textu s obrazovým doprovodem.
Modely, dioramata, scény. Zvukové a filmové materiály.
Práce s grafikami, fotografiemi, pozadím atd.
Audiovizualita. Technická zařízení. interaktivita.
Význam interaktivity, vývoj interaktivních přístupů.
Počítače ve výstavách jako součást muzejně-výstavní řeči.
Počítač-exponát. Automaton, operand a interactive (simulace a tutorial). Audiovizuální prezentace v rámci výstavy
– výukové, dokumentační, umělecké.
Muzejní vitríny, typy, využití. Formování tematických
celků. Ochrana exponátů. Stabilní a mobilní výstavní zařízení. Nenápadnost vitrin.
Kontrola výstavního prostředí. Teplota. Relativní vlhkost. Polutanty. Škůdci. Chemické změny v materiálech.
Světlo. Makro-prostředí a mikro-prostředí. Trasy prohlídky. Flow. Směry cirkulace. Otevřený a uzavřený okruh.
Časový limit. Pozornost. Prohlídka s průvodcem, přednášky, doprovodné akce. Audioguides. QR-kódy. Další
moderní techniky dodávání informací do výstav.
Doprovodné materiály, komunikace s médii, spolupráce
s ostatními subjekty na pořádání výstav, substituty.
5
Návštěvníci. Interpretace.
Participace.
Segmenty návštěvníků. Zdroje informací o návštěvnících. Marketingový výzkum. Kritéria segmentace – geografické, demografické, psychografické, behaviorální,
zájmové. Životní styly. Cílová skupina a poslání muzea.
Motivace k návštěvě. Psychologické aspekty motivace. Proces rozhodování o návštěvě. Východiskodispozice-zvažování-hodnocení. Maslowova pyramida.
Psychografické faktory a osobní historie. Prožitek. Vnímání
a percepční kompetence.
Bariéry návštěvnosti – dostupnost, psychologické
a senzorické bariéry. Nedostatečné povědomí. Cena.
Nedostatek času. Negativní vnímání muzea. Kulturní
kompetence návštěvníka.
Principy interpretace. Vzbuzení zájmu. Cognitive
map. Technika přirovnávání. Analogie, metafory, humor.
Zařazování aktuálních informací. Krátkodobá paměť.
Věkově přizpůsobená interpretace. Historie místa. Living
history. Muzejní únava. Přemíra informací. Koncentrace.
Feedback. Interpretování jakožto předávání.
Tradiční model muzea jako předávání obrazu.
Participační model – návštěvník může zážitek ovlivňovat.
Rozvoj sociálních sítí a digitalizace. Participace jako jedno z možných poslání muzea. Lidé na síti – tvůrci-kriticisběrači-zapojení-pozorovatelé-nezapojení. Fun-projekty
bez dalšího využití.
Návštěvník ve středu projektu-dovednosti-nástroje. Faceless návštěvník. Front-line staff…relationship
brokers.
Komunikace s návštěvníkem po výstavě. Web.
Personalizace a budování muzejní komunity. Tabule pro
komentování výstavy.
„Sociální“ předmět. Předmětně orientovaná společnost. Předměty osobní, aktivní, provokativní, vztahové.
Pokládání otázek. Sdílení.
Typy projektů s návštěvníky – návštěvníci přispívající, spolupracující, participující. Muzeum jako místo pro
vlastní projekt. Obava ze zneužití nabízených prostředků. Obava z kvality výstupů. Participující jako poradci.
Tvorba základny dobrovolníků. Role zaměstnanců muzea
v participačních projektech.
Historické formy muzejní
prezentace
Dějiny institucionální formy, dějiny muzejního fenoménu. Prameny k muzejním dějinám – primární, sekundární. Periodizace. Zpřístupňování sbírek.
Předmuzeální období. . Sběratelství starověkých civilizací a jeho uchovávání. Řecko a chrámové klenotnice.
Nepřístupnost sbírek. Pinakotéky. Musaion v Alexandrii,
Pergamonu. Opatrování sbírek ve starověkém Římě.
Středověká Evropa. Vliv křesťanství – náboženské předměty. Kuriozity a rarity. Chrámové pokladnice a jejich
přístupnost. Muzejní formy v Asii.
Protomuzeální období. Šlechtické sbírky. Galerie
Jeana de Berry. Papežské sbírky. Medici. Obrazové
galerie. Objevné zámořské plavby a sbírky přírodnin.
Kunstkammer a Raritätenkammer. Klenotnice. Zbrojnice.
Kabinety. Rudolf II.
Paleomuzeální období. Konec 17. století – vznik prvních veřejných muzeí. Vliv osvícenství. Měšťanské sbírky.
Šlechtické sbírky. Postupný přechod sbírek do vlastnictví
státu.
Mezomuzeální období. Veřejná muzea. Od 2. poloviny 18. století. Vliv světových výstav. Vznik národních
muzeí. Umělecko-průmyslová muzea. Technická muzea.
Skansen.
6
Muzejní architektura a její vliv na uspořádání a využití muzejních prostor. Období do r. 1500. .Po roce 1500.
Kabinety. Reprezentační místnosti. Galerie a tribuna.
Rotunda. Reprezentativní schodiště. Typy osvětlení.
Počátek 19. století – stavba účelových budov.
Neomuzeální období.
Etapy typů vystavování 20. století. Etapa scientistní –
vědecká sbírka. Systematické uspořádání. Etapa dekoravistická. Estetika vystavování. Etapa artistní. „Umělecký
salon“. Etapa didaktická. Školní kabinety. Etapa dramatická. Využívání nových technik. Etapa funkční prezentace.
Význam komunikace.
Další etapy ovlivněné vývojem techniky.
Jubilejní a národopisná výstava. První republika a vystavené depozitáře. Příchod odborníků do muzeí. Muzejní
vzdělávání, odborné časopisy a dopad do výstavní praxe.
Tvorba výstavy
a výstavní řád
Konceptuální fáze. Shromažďování nápadů. Potřeby
návštěvníků a poslání muzea. Shánění prostředků.
Vývojová fáze. Plánování – určení cílů, tvorba scénáře, design výstavy, edukační plán. Vypočítání nákladů,
sestavení rozpočtu. Produkce – připravení výstavního zařízení. Instalace exponátů. Vytvoření edukačních programů.
Kontrola rozpočtu. Prezentování výstavy publiku. Využití
edukačních programů.
Funkční fáze. Prezentace návštěvníkům. Fungování
edukačních programů. Úprava, úklid a bezpečnost výstavních prostor. Prevence poškození exponátů --- Demontáž
výstavy. Návrat předmětů do depozitáře. Konečné
vyúčtování.
Hodnotící fáze. Vyhodnocování výstavy. Vyhodnocování
procesu stavby výstavy. Tvorba evaluation reportu.
Výstavní řád. Řízení výstavní činnosti. Pozice
Rady pro výstavní činnost. Kompetence Rady.
Kompetence odboru vnějších vztahů. Předkládání
plánu výstav. Zajištění tiskovin, katalogů,
tiskových konferencí.
Plán výstav. Předkládání návrhů Radě. Krátkodobý,
střednědobý, výhledový plán výstav. Vazba na rozpočet
muzea. Schválení a jmenování realizačního týmu.
Realizační stupně výstavy. Námět, libreto a scénář.
Výtvarně-prostorové řešení výstavy. Výroba a instalace
výstavy.
Realizační tým výstavy. Autor/komisař. Dokumentátor/
kurátor. Produkční. Autor výtvarně-prostorového řešení.
Zhotovitel.
Evidence, vykazování a hodnocení výstav.
Evaluace muzejní výstavy
Dopad edukační a komunikativní funkce výstavy.
Tři druhy evaluace – předběžná, formotvorná, evaluace
výsledků (front-end, formative a summative).
Front-end evaluation. Front-end analýza. Zjišťování tématu. Téma a poslání muzea. Target audience. Rozpoznání
návštěvníka. Adekvátnost plánů. Interview a dotazníky.
Modifikace výběru předmětů. Úloha statistiky.
Formative evaluation. Prototypy, modely. Ujasňování
fyzické a intelektuální stránky výstavy. Obsah, storytelling, prostředky a prostředí. Modely-mock ups. Otázka
„co nefunguje?“. Reevaluace. Best fit.
Summative evaluation. Zpřístupnění výstavy. Průběžné
hodnocení. Předběžné hypotézy. Atraktivita exponátů.
7
Demografická data. Užití budovy. Udržení pozornosti.
Interview, dotazník a pozorování. Vyhodnocování dat.
Metaevaluace. Evaluace evaluace. Revize. Updating.
Problémy evaluace. Opomíjení předběžné a formotvorné fáze. Nákladnost. Řešení praktických nedostatků,
texty, flow. Behaviouristické a konstruktivistické pojetí
evaluace.
Klasifikace technik – holistická-makro, atomistickámikro. Kvalitativní a kvantitativní.
Muzejní ceny
Gloria Musaealis. Kritéria. Volba tématu výstavy,
nadčasovost, aktuálnost. Způsob interpretace poznatků
o přírodě nebo společnosti z hlediska přitažlivosti pro
veřejnost. Míra a způsob využívání autentik. Míra a způsob využívání doplňujících prostředků pro interpretaci
poznatků. Úroveň výtvarného, scénografického, architektonického a grafického řešení. Míra a doba zpřístupnění
veřejnosti. Způsob propagace výstavy. Existence a úroveň
doprovodných programů a služeb k výstavě. Úroveň prostředí v budově, úroveň služeb pro návštěvníky
European Museum Forum. European Museum of
the Year Award (EMYA). European Museum Forum.
Podmínky. Vítězové.
American Association of Museums – AAM Awards:
Nancy Hanks Award for Professional Excellence
Distinguished Service to Museums Award
MUSE Awards (Media and Technology)
John Cotton Dana Award for Leadership (EdCom)
Excellence in Published Resources (EdCom)
Excellence in Programming (EdCom)
Excellence in Practice (EdCom)
Excellence in Exhibition (EdCom, NAME, CARE,
CurCom)
Dudley Wilkinson Award of Distinction (RC-AAM
Základní doporučená
literatura:
Monografie
AMROSE, Timothy – PAINE, Crispin. Museum
Basics. London: Routledge, 1993. 320 s. ISBN
0-415-05770-1.
BECK, Larry – CABLE, Ted T. Interpretation for the 21st
Century. Sagamore Publishing, 2002. 204 s. ISBN
1-571-67522-1.
BENEŠ, Josef. Základy muzeologie. Opava : Open
Education & Sciences, 1997. 179 s. ISBN
80-901974-3-4.
BERNARD, Patrick - FABRE, Pierre. Muzea pro všechny. Příruèka k fyzické a smyslové dostupnosti muzeí.
Praha: Èeský výbor ICOM, AMG, 2003. 65 s. ISBN
80-86611-03-5.
BURCAW, Ellis G. Introduction to Museum Work.
Wallnut Creek: Altamira Press, 1997. 241 s. ISBN
0-7619-8926-9.
DEAN, David. Museum Exhibition. Theory and
Practice. London: Routledge, 1996. 177 s. ISBN
0-415-08017-7.
DESVALLÉES, André – MAIRESSE, François. Základní
muzeologické pojmy. Brno: Technické muzeum v Brnì,
2011. 64 s. ISBN 978-80-86413-79-2.
KAVANAGH, Gaynor. Museum Languages: Objects and
Texts. Leicester, 1992. 192 s. ISBN 0-718-51359-2.
KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Praha: Grada Publishing a. s., 2005. 304 s.
ISBN 80-247-1104-4.
LORD, Barry – LORD, Gail Dexter. The Manual of Museum
Exhibitions. Wallnut Creek: Rowman Altamira, 2002.
544 s. ISBN 0-759-10234-1.
MILES, Roger S. Design of Educational Exhibits. London:
Routledge, 1988. 208 s. ISBN 0-415-23964-8.
8
MRUŠKOVIÈ, Štefan – DARULOVÁ, Jolana – KOLLÁR,
Štefan. Múzejníctvo, muzeológia a kultúrne dedièstvo.
Bánská Bystrica: Univerzita Mateja Bela v Banskej
Bystrici, Fakulta humanitných vied, 2005. 254 s.
ISBN 80-8083-160-2.
NEUSTUPNÝ, Jiří. Otázky dnešního muzejnictví. Praha:
Orbis, 1950. 207 s.
OSOLSOBÌ, Ivo. Ostenze, hra, jazyk. Brno: Host, 2002.
398 s. ISBN 80-7294-076-7.
STRÁNSKÝ, Zbynìk Z. Úvod do studia muzeologie. Brno:
Masarykova univerzita v Brnì, 2000. 172 s. ISBN
80-210-1272-2.
Úvod do muzejní praxe – uèební texty základního kurzu
Školy muzejní propedeutiky. Praha: Asociace muzeí a galerií Èeské republiky, 2010. 406 s. ISBN
978-80-86611-40-2.
WAIDACHER, Friedrich. Príruèka všeobecnej muzeológie.
Bratislava: SNM-Národné múzejné centrum, 1999,
477 s. ISBN 80-8060-015-5.
Skripta a diplomové práce
STRÁNSKÁ, Edita – STRÁNSKÝ, Zbynìk Z. Základy
štúdia muzeológie. Bánská Bystrica, Univerzita Mateja
Bela, Fakulta prírodných ved, Katedra eko-muzeológie, 2000. Skripta.
Sborníky
ICOFOM Study Series.
Odborné časopisy
Metodický zpravodaj pro vlastivìdu v Severomoravském
kraji.
MUZEUM. Muzejní a vlastivìdná práce.
Múzeum.
--
Elektronické zdroje
http://network.icom.museum/icofom
http://www.europeanmuseumforum.info/
http://www.cz-museums.cz/web/gloria_musaealis/zakladnidokumenty/soutezni-rad
9
Specifika muzejního a obecného výstavnictví
– historická muzeologie. Typologie výstav
a její znaky. Výstavní řeč.
metodika přednášky
Mgr. Václav Rutar
vedoucí oddělení centrální evidence
a administrace sbírek
Národní technické muzeum
Kostelní 42, 170 78 Praha 7
tel.: 220 399 237, mobil: 724 184 978,
e-mail: [email protected]
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1
tel.: +420 495 512 391, +420 495 512 392
e-mail: [email protected]
www.muzeumhk.cz

m5a-rutar-metodika - Projekt oblasti podpory OP VK

Transkript

Podobné dokumenty

m1a-rutar-metodika - Projekt oblasti podpory OP VK

Bílé desky - Galerie Rudolfinum

Výroční zpráva - Fakulta mezinárodních vztahů