Burmester 911 Mk3 - navratilaudio.cz

Burmester 911 MK3
Burmester vznikl v roce 1977 z iniciativy Dietera Burmestera. Od počátku byl
chápán jako firma high-end, vyrábějící vysoce kvalitní přístroje v adekvátně
„nepřístupných“ cenách.
Tento image si firma zachovala dodnes. Její vedení nepodlehlo ani módě snižování
nákladů ani přesunutí produkce do Číny. Díky tomu si značka zachovala svůj statut
luxusu a pan Dieter ani v době ekonomické krize nenaříká na nedostatek klientů.
Firma zaměstnává kolem 70 pracovníků, což je v segmentu high-end poměrně
hodně. Veškerá produkce se odbývá v drahém Berlíně, což by nesvědčilo o šetrnosti,
jak je ale vidět, tato strategie přináší ovoce. Burmester nemá ambice konkurovat
masovým značkám z pohledu objemu prodeje. Vyrábí méně a prodává dráž,
nabízejíc zákazníkům nejvyšší kvalitu a naprostou bezporuchovost.
Před mnoha lety se Dieter Burmester stal nechtíc vizionářem, když své konkurenty
spatřoval mezi výrobci luxusních jachet, švýcarských hodinek a sportovních
automobilů, nikoli mezi ostatními výrobci high-endu. Právě těm chtěl konkurovat
v souboji o peněženky zámožných a rozmlsaných klientů. Dlouho rovněž odolával
pokušení expandovat do celého světa, koncentrujíc své síly na domácí trh a na dálný
východ. Dokonce i USA se začaly seznamovat s berlínskou manufakturou teprve na
začátku tohoto století, přesto, že se jedná o trh pro high-end i nadále velmi
perspektivní.
Burmester produkuje vše, co potřebuje audiofil k životu – od monobloků, přes
stereofonní výkonové zesilovače a předzesilovače, integrované zesilovače, zdroje
zvuku, reprosoustavy, až po síťové kondicionéry a kabeláž. Potřebujete doladit
subwoofer ke zbytku systému? Žádný problém. Nebo snad centrální reproduktor? I to
se dá zařídit. K dispozici jsou AV procesory, hi-fi stojany, nově i „musiccenter“,
čerpající z velké části z vlastních poznatků a technických řešení. V pokoji, který byl
ráno prázdný, můžete večer poslouchat muziku z kompletního, vzorově sladěného
systému. Postačí návštěva firemního salónu a odpovídající stav peněženky. Levné to
nebude, ale klienti Burmestera jsou na to připraveni.
Firemní katalog je v současnosti rozdělen na tři linie pro stereo a jednu pro domácí
kino. Nejvyšší řada, nazvaná Reference, obsahuje již 3 dekády velmi ceněný
předzesilovač 808, aktuálně ve verzi MK5. Mezi „klasiky“ patří rovněž koncový
zesilovač 911 MK3, náležící k řadě Top. V linii Classic pak najdeme mimo jiné dva
integrované zesilovače: jeden z nich označený 032, lze za doplatek zakoupit
s horním krytem totožným jaký má model 911. V této úpravě vypadá opravdu velmi
„rasově“. Nejlevnější řada Rondo Line, určená méně zámožným klientům, byla již
ukončena.
V každé linii najdeme zesilovač, zdroj zvuku a reprosoustavy. Mají prezentovat
sblíženou kvalitativní úroveň a ladit zvukově navzájem.
Dnes recenzovaný model 911 se vyrábí již přes 20 let! Označení evokuje spojitost
s nejproslulejším modelem Porsche, ale Dieter má značně prozaičtější vysvětlení.
Číselná označení přístrojů obsahují rok a měsíc jejich oficiální premiéry a první verze
tohoto zesilovače spatřila světlo světa v lednu 1991. Podobně první produkt
Burmestera – předzesilovač 777 – se objevil v červenci 1977. Jeho věhlasný
nástupce 808 – v srpnu 1980, a předzesilovač 099 – v září 2009. Tato zásada platí
pro většinu výrobků s výjimkou některých reprosoustav a modelů z nejnovější
kolekce.
Aktuální verze 911 nese v dodatku ještě označení MK3 a první zmínky o této verzi
pochází již z roku 2001. V době, kdy japonské firmy dokáží měnit katalogy každých
6 měsíců a věhlasní výrobci přijali za vlastní cyklus 4-5 leté obměny modelů, nabídka
nezměněného modelu 911 po dobu delší než 10 let, musí něco znamenat. Zesilovač
911 MK3 musí být opravdu velmi dobrý, když po celou tu dobu nebylo potřeba
přikročit k žádným změnám. Ba co víc, majitelé starších exemplářů, původní 911
nebo verze MK2, nejsou odkázáni pouze sami na sebe. Mohou si objednat
nejnovější aktuální specifikaci, zahrnující výměnu celých desek plošných spojů
výkonového stupně a rovněž novou vnitřní kabeláž. Firemní renovace „osvěží“ zvuk
a přinese i znovuobnovení záruky. To se nazývá poprodejní servis.
Vzhled Burmestera je spojen s použitím chromu. Samozřejmě, němečtí důchodci ho
milují, ale to není jediný důvod pro jeho použití. Chromovaný povrch výborně snáší
vlivy času a přístroje i po létech vypadají, jako kdyby právě opustily brány továrny.
Dle názoru majitele, má věčně lesknoucí se povrch především zrcadlit kvalitu a
trvanlivost vnitřní konstrukce. Burmester dopracoval techniku chromování
k dokonalosti, takže kupujíc jeho výrobky získáváme jistotu, že po nějaké době
ozdobná vrstva nezačne odpryskávat. Není to zřejmě diskrétně elegantní design, ale
určitě trvanlivý a ve svém provedení velmi drahý.
V 911 MK3 je chromu velmi málo – ozdobeno je jím pouze několik fragmentů
vrchního krytu a část čelní desky. Zbytek tvoří hliníkový povrch, anodovaný na
stříbrný mat. To se může líbit. Celá skříň je vyrobená z hliníku, včetně spodní
základny i horní krycí desky, do které je fantastickým způsobem vygravírováno
stylizované logo firmy. Každý polský producent by se rozplakal štěstím, kdyby měl
přístup k takovému materiálu a takovým obráběcím strojům. Burmester ho má, ale
určitě to není levné.
Povrch chladičů je rozsáhlý a protože koncový stupeň nepracuje ve třídě A ani
s vysokými klidovými proudy, garantuje výkonovým tranzistorům komfortní teplotní
pracovní podmínky, bez ohledu na jejich zatížení. To je důležité, protože firma
deklaruje, že zesilovač 911 MK3 zvládne libovolně náročné reprosoustavy. Nemůže
tedy dojít k situaci, že nebude dostatečně chlazen.
Kromě chladících žeber se žádný jiný způsob větrání nepředpokládá, např. pomocí
ventilátorů atd. Burmester by měl pracovat naprosto bezhlučně, v praxi se však
ukázalo, že je částečně citlivý na rušení ze sítě. Mimo to, že celý systém hi-fi byl
napojen na samostatný el. obvod se samostatným jističem a uzemněním, zesilovač
reagoval na zapnutou sušičku nebo vysavač ve vedlejším pokoji. Naštěstí k tomu
docházelo sporadicky a nebránilo to nijak jeho užívání.
Pokud disponujeme XLR kabeláží, je výhodnější symetrické propojení s ostatními
komponenty. Zesilovač je vybaven pouze vstupy v tomto standardu. Pokud bychom
se rozhodli pro propojení nesymetrické, musíme využít přiložené redukce.
Reproduktorové terminály přijmou jak vidličky tak banánky, ale v návodu producent
jednoznačně preferuje použití měděných vidliček. Jejich utažení usnadňují mohutné
motýlkové matice.
Zesilovač lze využít v režimu stereo, ale také jako monoblok. Adaptér potřebný
k úpravě je přiložen i s návodem. Zájemce, který požaduje od počátku pár
monobloků 911, může požádat o úpravu přímo továrnu.
Zvýhodněním je rovněž možnost systémového propojení mezi přístroji Burmester
navzájem a následné společné ovládání pokyny jednoho z nich. Pro její využití je
potřeba propojit zdířky označené „remote“ přiloženým kabelem.
Vrchní desku tvoří hrubý plát litého hliníku, upevněný čtyřmi šrouby přes gumový
element, účinně tlumící vibrace. Zesilovač stojí na čtyřech nožkách podlepených
filcem. Ty zabraňují přenosu vibrací na skříň přístroje a usnadňují přesouvání
těžkého zesilovače po podložce.
Co je uvnitř ?
Vnitřek tvoří konstrukce dual-mono s mohutným toroidním transformátorem,
společným pro oba kanály a samostatnými stupni pro každý kanál, určenými
k vyhlazení a filtraci napětí. Před trafem je umístěn síťový filtr o zatížitelnosti 20A.
Jeho úkolem je eliminovat nejsilnější rušení přicházející ze sítě ještě dříve, než proud
dorazí do napájecí části. Můžeme to nazvat „vstupní očistou“ nebo také
minikondicionérem. Hlavní trafo, těsně navinuté z měděného drátu, je zalité
epoxidovou živicí. Jeho zakrytování eliminuje vliv elektromagnetického rušení na
zbytek obvodů. V každém kanálu máme tedy dvě napájecí linie, určené sekcím
s různou proudovou náročností. Hlavní filtrovací blok je tvořen šesti mohutnými
elektrolyty BC Components po 10000uF/100V. Jsou tlumeny elementy z umělých
vláken, které absorbují mechanickou energii a zabraňují vzniku mikrofonního efektu.
Na ně navazuje 27 menších kondenzátorů Matsushita (2200uF/100V), určených
k filtraci napětí pro vstupní zesilovače a v jejich bezprostředním okolí umístěných
výkonových zesilovačů. V celém přístroji je použito 12 velkých a 54 malých
elektrolytů o celkové kapacitě 238800uF. Projektanti předvídali, že nabíjení takového
množství energie při každém zapnutí by mohlo způsobit kolaps domovní sítě, proto
vybavili 911 MK3 rozsáhlými obvody zpožděného zapínání, tzv. soft startem, který je
aktivní i při zapínání dálkovým ovladačem. V praxi vše funguje výborně, žárovky
pouze lehce přihasnou a tím veškeré atrakce, spojené se zapínáním zesilovače
končí. Domovní pojistky se tedy mohou i nadále oddávat lenošení. Desky se
signálovými obvody jsou uchyceny přímo k radiátorům, vstupní zesilovač pracuje
v čisté třídě A. Burmester pro toto používá označení X-Amp. Dále vidíme jeden pár
řídících tranzistorů a čtyři páry ručně vybíraných Sankenů (2SA1295 /2SC3264).
Výrobce zdůrazňuje symetrickou konstrukci, která se vyznačuje velmi nízkou
výstupní impedancí a vysokým činitelem tlumení. Upozorňuje rovněž na to, že
nízkého zkreslení bylo dosaženo využitím nízké zpětné vazby. Ale jak zrealizované!
U naprosté většiny zesilovačů má „feedback“ podobu laminátové „soutěsky“. Tady je
veden pomocí drátu, spojujícího vstup signálového obvodu s dodatkovým repro
terminálem. Takovýto úsek skutečně obsáhne celou signálovou cestu a korekce
eventuálních chyb zahrnuje všechny podskupiny, včetně kabelů spojujících výstupní
zesilovače s repro terminály. Jednoduché a účelné současně. Pokud se jedná o
vnitřní kabeláž, je vidět, že konstruktérům velmi záleželo na minimalizování ztrát
energie. Jak pro vedení napájení tak signálu použili silné kabely s logem Burmesteru.
Proud od vstupního napájecího konektoru vede stíněný síťový kabel a koncovým
zesilovačům ho dodávají krátká lanka z čisté mědi. Signál je veden postříbřenými
kabely, použité desky plošných spojů jsou silné a jednotlivé součástky na nich jsou
montovány technikou provlékání. Zesilovač je chráněn proti přetížení, přehřátí a
překročení povoleného vstupního napětí. Pokud ochranný obvod zjistí chybu, odpojí
výstupy zesilovače. Celek vypadá velmi dobře, jsou použity součástky nejvyšší
kvality, technická úroveň zpracování je vysoká. Nic není ponecháno náhodě a přesto,
že zapojení je v podstatě jednoduché, je od základu promyšlené a zohledňuje
podmínky praktického použití. Radost pohledět!
Konfigurace
Burmester je tranzistorová extratřída a zvládne i velmi náročné soustavy. Ty
nejnáročnější pak pro využití plného potenciálu mohou vyžadovat např.
dvou ks 911 MK3 ve formě monobloků, ale k těmto situacím dojde pouze výjimečně.
Při výběru soustav se většinou řídíme vlastními preferencemi a Burmester má sílu na
to, aby si s většinou našich „vynálezů“ poradil. O co méně záleží na tom co připojíme
k repro terminálům, o to více je tento výkonový zesilovač náročný vůči použitým
předzesilovačům. Producent uvádí vstupní impedanci na XLR vstupech na úrovni
1,88 kOhm, což je velmi nízká hodnota, která již předem vylučuje použití lampových
konstrukcí. Takže připravený BAT-VK3ixSE dostal tentokrát dovolenou. Američané
doporučují vstupní impedanci připojeného výkonového stupně minimálně 10kOhm.
Takže jsem sáhnul k osvědčenému řešení, abych vyždímal ze zesilovače maximum.
Osvědčené jsou v tomto případě předzesilovače solid state nebo přehrávače CD
s regulovaným výstupem za předpokladu, že mají nízkou výstupní impedanci.
Vysoká proudová vydatnost je naopak příjemným bonusem. Výstupní napětí může
klidně činit obvyklé 2 V (na výstupu XLR jsou to převážně 4 V), protože citlivost 911
MK3 pro plný výkon obnáší 0,77V. Pokud jde o zapojení „pinů“ v konektorech XLR,
Burmester používá variantu „hot 2“, přestože u většiny americké a japonské
produkce je „hot pin č. 3“. Může se tedy stát, že převrátíme polaritu signálu, což není
nic dramatického. Vyzkoušel jsem kombinaci s „opačně“ zapojeným předzesilovačem
Solution 721 a hrálo to fantasticky. Pokud by ovšem tato situace nedala někomu
spát, může klidně přepájet konektory na jedné straně XLR kabelu. Stoprocentní
jistotu však přinese hlavně spojení s firemním předzesilovačem a přehrávačem
Burmester. Nebojme se ale hledat i jiná řešení.
A teď paradox. Před zapojením první konfigurace přístrojů jsem si nepřečetl návod,
takže jsem neznal technické parametry. Kdybych to udělal, neodvážil bych se připojit
k 911 MK3 přehrávač Accuphase DP-500. Ten sice je tranzistorový, ale nároky
německého koncáku vypadají tak vyexponovaně, že bych se vsadil, že relativně
levný přehrávač je nesplní. Než jsem se stačil vystrašit, ustavil jsem systém. Nemohl
jsem se dočkat, jak zahraje Burmester s Harbeth Super HL5. Ukázalo se, že ani
opačné zapojení pinů nevadí, z reproduktorů totiž plynul vynikající a zcela „zdravý“
zvuk. Výměna Accuphase za téměř 3 x dražší přehrávač Burmestera přinesla
zlepšení ve všech směrech, ale ani s DP-500 to opravdu nehrálo špatně. Tato
zkušenost dokazuje, že není potřeba hned kreslit čerta na zeď. Velmi dobrého
výsledku – dokonce zajímavějšího než s firemním předzesilovačem – jsem dosáhnul
přímým propojením s regulovaným výstupem přehrávače Burmester 089. Není to
příliš komfortní řešení s ohledem na poměrně hrubou regulaci hlasitosti, ale zvuk
takové kombinace stojí určitě za úvahu. Navíc 089 je vybaven jedním linkovým
vstupem, takže lze připojit další přístroj a 089 využít jako předzesilovač. Tím více
stojí toto řešení za úvahu. Funkci to splní a ušetříme vysokou částku peněz. Jediné,
bez čeho se klidně obejdu, jsou firemní propojovací kabely. Svou úrovní zůstávají za
elektronikou pozadu a při jejich aplikaci vlastně ani nezjistíte, za co jste opravdu
zaplatili.
Ve finále jsem tedy k poslechu využil dva systémy. První obsahoval produkty
Burmester z řady Top: výkonový zesilovač 911 MK3, předzesilovač 088 a přehrávač
CD 089. Zdroj s předzesilovačem spojovala Tara Labs The Zero Gold, a
předzesilovač s koncem pak Tara Labs ISM Onboard The 0,8. Monitory Harbeth
Super HL5, připojené kabely Fadel Koherence, stály na stojanech Stand Art SHL5.
Proud byl filtrován Gigawattem PC-3SE Evo připojeným síťovým Harmonixem XDC350. Přístroje pak napájely Gigawatt LS-1 a Acrolink PC 6100. Elektronika stála
na stojanu Sroka Stand Art STO MkII. Systém hrál v jemně zvukově zadaptované
místnosti o půdorysu 16,5 m2.
Druhá konfigurace byla vyrafinovaná ještě více. V roli předzesilovače se představil
Solutiom 721 a v roli přehrávače CD Solution 540, úlohy reprosoustav se ujaly
Harbeth Monitor 40.1. Sestava hrála v pokoji větším než 60m2, proud přiváděla
Shunayata Hydra V-Ray a komplet síťovek Anakonda Helix Alpha. Jako signálové
jsem použil nejvyšší modely Tara Labs The Zero Gold a The Edge, reproduktorové
pak Tara Labs The Omega Edge.
Poslechové dojmy
Počáteční obavy týkající se připojení lampového předzesilovače se částečně
potvrdily při použití BAT VK3ix. Zvuk byl plastický a plný, ale po delším poslechu
jsem zaznamenal zploštění dynamiky a příliš mnoho „lahodnosti“, což bývá
důsledkem nesprávné spolupráce komponentů. Nasycení barev a klid v hudbě však
svádějí k experimentování. Existují velmi drahé lampové konstrukce, ve kterých se
rovnoběžným propojením lamp snižuje výstupní impedance, při současném zvýšení
proudové vydatnosti. Nevylučuji tedy, že lze nalézt lampový předzesilovač, který
vytvoří s 911 MK3 skvělou zvukově i technicky odpovídající kombinaci. Šance není
vysoká, ale existuje. Zkušební poslech trval téměř měsíc a ukázal Burmestera jako
zesilovač o vysoké muzikálnosti a neutralitě. Hraje detailně, velmi dobře kontroluje
basy a nijak nepotlačuje výšky. Nesnaží se zvuk tvarovat, raději přenese co nejvíce
informací dodaných zdrojem signálu. Zvuk prezentuje svobodně, bez dynamických
omezení a sám vnáší malinko vyhlazení a přislazení. Určitě nepatří k zesilovačům
klinickým chladným nebo tzv. „vyzutým z emocí“. Nejlépe vystihují jeho charakter
výrazy jako „hladký“, „sladký v horní části spektra“, a hlavně „přirozený“. Nabízí zvuk
vyvážený a příjemný na poslech, ani v náznacích neslyšíme agresivitu či neklid.
Vnímáme pouze jistotu, že zesilovač ví co dělá a že panuje nad situací za všech
okolností. Z této jistoty však necítíme žádnou aroganci, spíše profesionalitu a
entuziasmus. 911 MK3 hraje tak, jako by byl zkonstruován současně jak pro
audiofilské nahrávky jazzu, tak pro náročný symfonický materiál. Dianu Krall podal
tak lahodně a teple, že z reproduktorů místo zvuků vytékal med. Hned nato však u
Mahlerovy IV symfonie předvedl precizní podání detailů a vzorovou neutralitu
nástrojů. Je to zesilovač mnoha tváří – okamžitě reaguje na specifika nahrávky a
představuje ji v celém jejím bohatství. Hraje způsobem kontrolovaným a spontánním
zároveň. Jestliže v CD přehrávači nebo na talíři gramofonu přistane skvěle
zrealizovaný jazz, uslyšíme ohňostroj barev, dozvuků a kontrastů i celou škálu
odstínů, které dokáží zvuk měnit, poutajíc pozornost a vzývajíc k ponoření se do
hudby. Jednoho večera jsem dvakrát po sobě poslouchal „Chat a Wonderful Trio“
Tsuvoshi Yamamota. Jedná se o ukázkovou realizaci FIM, a Burmester nabízel tolik,
že jsem nebyl schopen se odtrhnout. Těžké bylo uvěřit, že soustava Harbeth Super
HL-5 dokáže garantovat takto vysokou úroveň reality, ale hudba vyplňující pokoj
zcela jistě nebyla pouhou iluzí. 911 MK3 a SHL5 i přes cenovou disproporci, spolu
vytvořily sladěný pár. Monitory 40.1 pak s Burmesterem a Solution zahrály s ještě
větší svobodou a nadhledem, ale celková cena takovéto konfigurace již vystřelila do
kosmu. SHL-5 ustavené v menší místnosti, napájené celodenně zahřátým
zesilovačem a CD přehrávačem Burmester, vytvořily celek přímo magický. Pokud
bych přeskočil jenom jednu skladbu na disku, přišel bych o několik minut
fascinujícího představení.
Určitě jste se setkali s názorem, že na určité úrovni již dilema zda lampy nebo
tranzistor, ztrácí význam. Burmester 911 MK3 je na této úrovni. Sladkost a
otevřenost středního pásma s rychlostí náběhu signálu, přivádí na mysl konstrukce
hybridní. Možná by zahrála o pověstný chloupek více organicky (ačkoli při psaní
těchto slov mi až zaskřípalo pero), ale 911 MK3 lépe zvládne zobrazení prostoru.
Takže nerozhodně?! Takhle „čarovat“ dokáží pouze nejlepší konstrukce solid-state, a
německý zesilovač patří do nejužší špičky. Hraje bez zamlžení, s otevřenou horní
části pásma, současně prezentujíc hutné a mnohobarevné středy. To dokazuje, že
v polovodičové technologii vězí netušené možnosti. Jediná škoda je, že musíme
zaplatit horentní sumu, abychom se o tom přesvědčili.
Burmester je hvězdou. Vynikající výkonový zesilovač, nabízející kvalitu zvuku
odpovídající ceně. Jedná se zvuk naprosto luxusní, nabízející dlouho hledané
potěšení z poslechu. I na této cenové úrovni se jedná o zážitek nezvyklý a vůbec ne
samozřejmý. Není velkým uměním zkonstruovat výkonný a kompatibilní tranzistor.
Ale stvořit tranzistor hrající takto hladce a vyrovnaně, to je skutečný kumšt. Doposud
jsem měl Burmester za značku pro zámožné důchodce, kteří staví tloušťku chromové
vrstvy nad kvalitu zvuku. Zesilovač 911 MK3 můj pohled změnil. Německý výrobce
dokáže nabídnout zesilovač o nevšední kultuře a šarmu. Takový, který dokáže
posluchače fascinovat hudbou, a při tom neztrácí důkladnost lékárenských vah.
Znamená to snad, že lépe již to nejde? Určitě jde, ale Burmester, přestože patří do
segmentu High-end, je i tam nad průměrem. V zapojení mono-block dosahuje ještě
vyšší úrovně rozlišení a bohatosti přednesu. Společně se Solution 710 tvoří definicí
neutrality a průzračnosti zvuku, ale v obou případech mluvíme o dvojnásobné ceně.
Naopak 911 MK3 ve verzi stereo je velmi atraktivním přístrojem s paradoxně
dokonce přiměřenou cenou. Jedná se o „rasově“ audiofilský zesilovač pro zámožné
klienty. Přesto, že test trval déle než měsíc, stále jsem plný dojmů a budu na tento
zesilovač dlouho vzpomínat. Snad se ještě někdy setkáme….
Úmyslně jsem se zatím nezmínil o kvalitě basů a zobrazení prostoru. U podobných
výkonných konstrukcí bereme kvalitu nízkých frekvencí za samozřejmost. Spíše
oceníme bohatství barev a celkovou kulturu zvuku, než širokou a vzorně uloženou
prostorovou scénu. Musím však konstatovat, že Burmester v obou aspektech
překonává očekávání. Jeho basy jsou kontrolované a současně velmi hutné. Stačí
několik minut s „Tutu Revisted“ Marcuse Millera nebo s „Heligoland“ Masive Attack a
hned víme, že nás čeká něco výjimečného. Na mocný bas máme nárok, ale jeho
různorodost a obratnost překračují hranice očekávání. Při zobrazení prostorové
scény slyšíme vše hlouběji do hloubky a šířeji do šířky než je obvyklé. Omezení daná
fyzickou přítomností soustav ztrácejí význam. U dobrých produktů „hraje“ vzduch
kolem reproduktorů, ony samy jsou pouze podmínkou pro přítomnost hudby samé
v poslechové místnosti. Víme přece, že zvuk nevzniká jen tak, sám o sobě, ale že
„něco“ hrát musí.
Závěr
Přirovnání k Porsche 911 se ukazuje jako adekvátní i mylné současně. Adekvátní
proto, že Burmester je výjimečný. Skutečný klasik, kolem kterého nelze projít bez
povšimnutí. Mylné proto, že se nesnaží pouze udělat šokující první dojem. Je to
nabídka pro znalce, kteří dokáží ocenit jeho kvalitu a odstup, který ho dělí od méně
dokonalých zařízení. Porsche se zalíbí i automobilovému laikovi, Burmester je méně
nápadný, ale dokáže zajistit srovnatelné potěšení. 911 MK3 je neobyčejně
vydařenou konstrukcí, na kterou stojí za to upřít pozornost. I tehdy, když nejsme
zámožným německým důchodcem.
Jacek Klos
HiFi i Muzyka 09/2011