Odůvodnění územního plánu Dolany koncept

Transkript

Odůvodnění územního
plánu Dolany
koncept
Zpracovatel: konsorcium firem
GEOS LASER STAR, spol. s.r.o. Jižní 810, Hradec Králové
vedoucí zpracovatel úkolu:
Ing. Jiří Fiedler
[email protected]
Kooperanti:
Landplan, Lucemburská 16, Praha 3
Mgr. Michael Pondělíček
[email protected]
doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D.
[email protected]
Projekt je financován prostřednictvím Integrovaného operačního programu pro
oblast intervence 5.3.b): Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik.
Odůvodnění územního plánu Dolany – koncept
2
OBEC:
Dolany
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ:
Dolany, Pohořany. Véska
OKRES:
Olomouc
OBJEDNATEL:
Obec Dolany
POŘIZOVATEL:
Obecní úřad Dolany prostřednictvím kvalifikované
osoby ve smyslu § 24 odst. 3, písm. a) stavebního
zákona
POVĚŘENÝ ZASTUPITEL: ing. Jan Doležel, starosta
ZPRACOVATEL:
konsorcium firem Geos Laser Star. s.r.o. a
Landplan Praha
AUTORSKÝ KOLEKTIV:
Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. – autorizovaný architekt
(urbanistická koncepce)
doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D.
(urbanistická koncepce)
Ing. Vlastimil Klazar
(dopravní řešení)
Mgr. Michael Pondělíček
(zeleň, krajina, ÚSES)
Ing. Zdeněk Pilař
(vodní hospodářství)
Ing. Josef Chrpa
(energetika)
Ing. Pavel Struha
(digitalizace)
Ing. Jiří Fiedler
(koordinace)
DATUM ZPRACOVÁNÍ.
říjen 2010
Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha
říjen 2010
3
OBSAH DOKUMENTACE
1.Textová část
1.1 Textová část územního plánu (samostatný elaborát)
1.2 Odůvodnění územního plánu (samostatný elaborát)
2.Grafická část územního plánu
1. Výkres základního členění území
1 : 5000
2. Hlavní výkres
1 : 5000
3. Výkres veřejně prospěšných staveb
1 : 5000
4. Výkres dopravního řešení
1 : 5000
5. Vodní hospodářství (s variantami řešení)
1 : 5000
6. Energetika a spoje
1 : 5000
7. ÚSES
1 : 5000
Grafická část odůvodnění územního plánu:
8.Vyhodnocení záboru ZPF
1 : 5000
9. Koordinační výkres
1 : 5000
10. Výkres širších vztahů
1 : 25 000
říjen 2010
4
1.1 TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
Obsah 1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V
ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM . 7 1.1. VYHODNOCENÍ NÁVRHU Z HLEDISKA VLIVU NA ÚZEMÍ NAVAZUJÍCÍCH OBCÍ,
POŽADAVKY NA KOORDINACI....................................................................................................... 14 1.2. SOULAD NÁVRHU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A S ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ..................................................................... 16 2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ......................................................................................................... 18 3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE
VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .......................................................... 26 3.1. KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ ................................................ 30 3.2. URBANISTICKÁ KONCEPCE.............................................................................................. 37 3.3. KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ................................................................. 48 ÚVOD ................................................................................................................................................ 48 SILNIČNÍ DOPRAVA (SILNICE A DÁLNICE).............................................................................. 48 DOPRAVNÍ ZÁTĚŽ .......................................................................................................................... 50 KATEGORIE SILNIC ....................................................................................................................... 50 MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE ........................................................................................... 52 DOPRAVA V KLIDU ....................................................................................................................... 52 PĚŠÍ A CYKLISTICKÝ PROVOZ ................................................................................................... 53 HROMADNÁ AUTOBUSOVÁ DOPRAVA .................................................................................... 53 HLUK Z DOPRAVY ......................................................................................................................... 53 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ................................................................................................................ 54 VODNÍ DOPRAVA ........................................................................................................................... 54 LETECKÁ DOPRAVA...................................................................................................................... 54 3.4. KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ............................................................... 54 VODOVOD ........................................................................................................................................... 54 ÚVOD ................................................................................................................................................ 54 STÁVAJÍCÍ STAV ............................................................................................................................ 55 NÁVRH ŘEŠENÍ DO ROKU 2015 ................................................................................................... 55 TLAKOVÉ POMĚRY........................................................................................................................ 56 POSOUZENÍ AKUMULACE VODOJEMU..................................................................................... 56 OCHRANNÁ PÁSMA ....................................................................................................................... 57 ODPADNÍ VODY ................................................................................................................................. 57 ÚVOD ................................................................................................................................................ 57 STÁVAJÍCÍ STAV ............................................................................................................................ 57 NÁVRH ŘEŠENÍ ............................................................................................................................... 58 POP ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD, OCHRANNÉ PÁSMO KMENOVÉ STOKY...................... 59 VODNÍ TOKY ....................................................................................................................................... 59 STÁVAJÍCÍ STAV ............................................................................................................................ 59 NÁVRH ŘEŠENÍ ............................................................................................................................... 59 OCHRANNÉ A PROVOZNÍ PÁSMO VODNÍHO TOKU ............................................................... 60 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ........................................................................................................... 60 STÁVAJÍCÍ STAV ............................................................................................................................ 60 NÁVRH ŘEŠENÍ ............................................................................................................................... 60 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM...................................................................................................................... 61 STÁVAJÍCÍ STAV ............................................................................................................................ 61 NÁVRH ŘEŠENÍ ............................................................................................................................... 61 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ..................................................................................................................... 61 ÚVOD ................................................................................................................................................ 61 STÁVAJÍCÍ STAV ZÁSOBOVÁNÍ OBCE PLYNEM ..................................................................... 61 Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha
říjen 2010
5
NÁVRH ŘEŠENÍ ............................................................................................................................... 62 OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA PLYNOVODU ........................................................... 62 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ ........................................................................................ 62 ZPŮSOB NAPÁJENÍ, PRIMERNÍ ROZVOD .................................................................................. 62 TRANSFORMACE VN/NN .............................................................................................................. 62 SEKUNDERNÍ ROZVOD ................................................................................................................. 63 NÁVRH .............................................................................................................................................. 63 SPOJE A SPOJOVÁ ZAŘÍZENÍ ........................................................................................................... 65 TELEFONIZACE............................................................................................................................... 65 RADIORELEOVÉ SPOJE ................................................................................................................. 66 3.5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, OCHRANY PŘÍRODY A ÚSES ............................ 66 3.5.1. PŘÍRODNÍ HODNOTY ÚZEMÍ ........................................................................................... 67 GEOMORFOLOGICKÉ A GEOLOGICKÉ POMĚRY .................................................................... 67 PŮDNÍ POMĚRY .............................................................................................................................. 67 KLIMATICKÉ POMĚRY.................................................................................................................. 71 HYDROLOGICKÉ POMĚRY ........................................................................................................... 72 BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY ....................................................................................................... 72 3.5.2 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................................................ 77 OVZDUŠÍ .......................................................................................................................................... 78 RADONOVÉ RIZIKO ....................................................................................................................... 78 VODA ................................................................................................................................................ 78 PŮDA A RELIÉF ............................................................................................................................... 78 AKTUÁLNÍ STAV KRAJINY, VEGETAČNÍ KRYT, KOSTRA EKOLOGICKÉ STABILITY.... 79 SKLÁDKY ......................................................................................................................................... 79 HLUK ................................................................................................................................................. 79 3.5.3 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY....................................................................................... 80 ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ...................................................................................................... 80 VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY .................................................................................................. 80 OCHRANA KRAJINNÉHO RÁZU .................................................................................................. 80 PAMÁTNÉ STROMY ....................................................................................................................... 81 3.5.4. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ................................................................. 82 3.6. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH
OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A
PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVO K POZEMKŮM A STAVBÁM
VYVLASTNIT........................................................................................................................................ 84 3.7 OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO ........................................ 84 3.8. SOULAD NÁVRHU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH
PŘEDPISŮ ........................................................................................................................................... 84 3.9. SOULAD NÁVRHU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ .................... 85 3.9.1 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ....................................................................................................... 85 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ................................................................................................ 85 3.9.2. OCHRANA OBYVATELSTVA............................................................................................. 88 4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ............................................................................................................ 89 5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA
ZÁBOR PŮDNÍHO FONDU (ZPF A PUPFL)....................................................................................... 89 6. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ZPRACOVANÉ POŘIZOVATELEM PODLE § 53,
ODST. 5) ZÁKONA Č. 183/2006 SB. ................................................................................................... 92 6.1. PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLANY PODLE § 53, ODST. 4
STAVEBNÍHO ZÁKONA ..................................................................................................................... 92 6.1.1. S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ
VYDANOU KRAJEM, VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA
ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ........................................................................................................................... 92 6.1.2. S CÍLY A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA
OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A
POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ...................................................... 92 6.1.3. S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH
PŘEDPISŮ........................................................................................................................................ 92 6.1.4. S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY
DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S
VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ ............................................................................................... 92 Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha
říjen 2010
6
6.2. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ............................................... 92 6.3. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ SE SDĚLENÍM, JAK BYLO ZOHLEDNĚNO ........................................................... 92 6.4. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ
POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH .................................................................... 92 7. ZÁVĚR POŘIZOVATELE................................................................................................................... 92 8. VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PROJEDNÁNÍ POŘIZOVATELEM A URČENÝM
ZASTUPITELEM OBCE ......................................................................................................................... 92 8.1. NÁVRH ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU ÚZEMNÍHO
PLÁNU DOLANY ................................................................................................................................. 92 8.2. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU ÚP DOLANY .................... 92 Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha
říjen 2010
7
1.
VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA
ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
Vymezení řešeného území
Rozsah území řešeného územním plánem je dán velikostí správního území obce
Dolany, tj v rozsahu 3 k.ú. Dolany, Véska, Pohořany na Moravě (a místní části Dolany
– Dolánky a Véska - Nové Sady). Celková rozloha řešeného území je 2 376,56 ha
(údaj ČSÚ).
Obec má v současné době 2499 obyvatel (k 31.12.2009) (dle SBDL v roce 2001 má
obec 1940 obyvatel).
Řešené území je vymezeno na severu hranicí s obcí Bělkovice -Lašťany, na
severovýchodě hranicí s obcí Jívová a Domašov nad Bystřicí a Hlubočky, na jihu
hranicí s obcí Toveř a Olomouc, na jihozápadě hranicí s obcí Hlušovice, na západě
hranicí s obcí Bohuňovice.
Koncept územního plánu je zpracován na mapových podkladech v měřítcích 1 : 5000.
Výkres širších vztahů je zpracován v měřítku 1 : 25000.
Základní statistické údaje o obci
Území obce
Dolany
Správní obvod 2
Dolany
Správní obvod 3
Olomouc
Území NUTS 4
Okres Olomouc
Území NUTS 3
Olomoucký kraj
Území NUTS 2
Střední Morava
Turistická oblast
36 Střední Morava - Haná
říjen 2010
8
Název ukazatele (dle MOS):
Hodnota
Druh sledov. místa (statut.město, město ,
městys...)
obec
První písemná zpráva
Katastrální plocha
Jednotka
1235 rok
2 376,56
ha
Počet katastrů
3
Počet částí obce (CO)
3
Poč.měst.částí(MC),měst.obvodů(MO)
-
Počet urbanistických obvodů (UO)
3
Zastávka dálkové linky (1-0)
0
Zastávka linky místního významu (1-0)
1
Zastávka městské hrom.dopravy (1-0)
Data z:
-
Stanice (zastávka) vlaku (1-0)
0
Pošta – počet
1
2008
Mateřská škola
1
2008
Zákl.škola-nižší stup. (1.- 5.roč.)
1
2008
Základní škola-vyšší stup. (1.-9.roč.)
1
2008
Střední odborné učiliště (vč.zdravotn.)
0
2008
Gymnázium
0
2008
Střední odborná škola(vč.zdravotnické)
0
2008
Školy speciální(dr.pro ml.vyž.zvl.péči)
0
2008
Základní umělecká škola
0
2008
Vysoká škola
0
2008
Jazyková škola
0
2008
Vyšší odborná škola
0
2008
Veřejná knihovna vč.poboček
2
2008
Stálá kina
0
2008
Multikino
0
2008
Divadlo
0
2008
Přírodní amfiteátry (vč.let.kin)
0
2008
Muzeum (včetně poboček a sam.pam.)
0
2008
Galerie (vč.poboček a výstavních síní)
0
2008
Kulturní zařízení ostat.
2
2008
Středisko pro volný čas dětí a mládeže
1
2008
říjen 2010
9
Zoologická zahrada
0
2008
Sakrální stavba
1
2008
Hřbitov
1
2008
Krematorium
0
2008
Smuteční síň
0
2008
Koupaliště a bazény (s prov.,správ.)
0
2008
Kryté bazény z koupališť a bazénů
0
2008
Hřiště (s provozovatelem nebo spr.)
4
2008
Tělocvičny (vč.školních s příst.veřej.)
3
2008
Stadiony otevřené
0
2008
Stadiony kryté
0
2008
Zimní stadiony kryté i otevřené
0
2008
Ostat.zaříz.pro tělových.(s provoz.spr.)
1
2008
Sdružená ambulantní zařízení
0
2008
Ambulantní zařízení
0
2008
Nemocnice
0
2008
Samost.ord.prakt.lék. pro dospělé
2
2008
Samost.ord.prakt.lék. pro děti a dorost
1
2008
Samost.ord.prakt.lék. stomatologa
1
2008
Samost.ord.prakt.lék. gynekologa
0
2008
Zařízení lékárenské péče (lékárny)
1
2008
Jesle
0
2008
Hotel - počet zařízení
0
Penzion - počet zařízení
0
Kemp - počet zařízení
0
Chatová osada - počet zařízení
0
Turistická ubytovna - počet zařízení
0
Ost.hrom.ubyt.zař.jinde nespecifik. - počet
zařízení
0
31.12.2009
říjen 2010
10
Obyvatelstvo
Základní statistické ukazatele o obyvatelstvu v obci (dle MOS):
Název ukazatele:
Hodnota
Jednotka
Živě narození celkem
25 osob
Muži (z narození celkem)
15 osob
Ženy (z narození celkem)
10 osob
Zemřelí celkem
27 osob
Muži (ze zemřelí celkem)
9 osob
Ženy (ze zemřelí celkem)
18 osob
Přirozený přírůstek celkem
-2 osob
Muži (z přiroz.přír.celkem)
6 osob
Ženy (z přiroz.přír.celkem)
-8 osob
Přistěhovalí celkem
87 osob
Muži (z přistěhovalí celkem)
43 osob
Ženy (z přistěhovalí celkem)
44 osob
Vystěhovalí celkem
45 osob
Muži (z vystěhovalí celkem)
23 osob
Ženy (z vystěhovalí celkem)
22 osob
Saldo migrace celkem
42 osob
Muži (ze salda migrace celkem)
20 osob
Ženy (ze salda migrace celkem)
22 osob
Přírůstek/úbytek celkem
40 osob
Muži (z přírůstek/úbytek celkem)
20 osob
Ženy (z přírůstek/úbytek celkem)
22 osob
Počet bydlících obyvatel k 31.12.
2499 osob
Muži (z poč.bydl.obyv.k 31.12)
1244 osob
Ženy (z poč.bydl.obyv.k 31.12)
1255 osob
Počet obyvatel ve věku 0-14 let celkem
436 osob
Muži z poč.obyv. ve věku 0-14 let celkem
233 osob
Ženy z poč.obyv. ve věku 0-14 let celkem
203 osob
Počet obyvatel ve věku 16-64 celkem
1736 osob
Počet obyvatel ve věku 16-64 ženy
869 osob
Počet obyvatel ve věku 16-64 muži
867 osob
Počet obyvatel ve věku 65 a více celkem
327 osob
Počet obyvatel ve věku 65 a více ŽENY
185 osob
Průměrný věk k 31.12.2008
38,3 let
Počet dokončených bytů
14 r.2009
říjen 2010
11
Obyvatelstvo celkem /SLDB k 1.3.2001
1940 osob
Obyvatelstvo ve věku 0-14 let
296 osob
Obyvatelstvo ve věku 15-64 let
osob
Obyvat.ve věku 60 a více let(vč.nezj.v.)
362
Obyvatelstvo věřící
36,49 %
Obyvat.bez vzd.a se zákl.a neuk.vzdělán.
405 osob
Obyvat.vyuč.a se střed.odb.vzd.bez matur
678 osob
Obyvat.s úpl.střed.vzděláním s maturitou
345 osob
Obyvatelstvo s vyšším odborným vzděláním
57 osob
Obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním
136 osob
Ekonom.aktivní obyvatelstvo celkem
1017
Ekonom.akt.v prim.sekt.(zeměd.lesn.rybol
55
Ekonom.akt.v sekund.sekt.(prům.a staveb.
401
Ekonomicky aktivní v průmyslu
287
Ekonomicky aktivní ve stavebnictví
114
Ekonom.akt.v terciárním sektoru (služ.)
479
Dojíždějící do zaměstnání do obce celkem
144
Vyjížd.do zaměst.mimo obec trv.bydl.celk
590
Cenzové domácnosti celkem
průměrné stáří trvale obydlených domů
Osoby v bytech
752 CD
celkem/1,16
43,3 let
1933
2,97osob na 1 byt osob
Celková plocha bytu
66921 m2
Obytná plocha bytu
43369 m2
říjen 2010
12
Ekonomická aktivita obyvatel a hospodářské podmínky
Hospodářské podmínky jsou obvykle základním faktorem rozvoje obcí, sídel s
nemalými důsledky i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). Územní plán je
vnímá zejména plošně (z hlediska lokalizace ploch pro podnikání) a komplexně –
především skrze nepřímé ukazatele nezaměstnanosti obyvatel a mzdové úrovně
(koupěschopné poptávky v regionu).
Právě služby jsou hlavním zdrojem pracovních míst v území ve vesnickém
území, zatímco tradiční průmysl i přes svou pokračující plošnou expanzi vykazuje
dlouhodobý relativní mnohdy i absolutní úbytek zaměstnanosti. V řešeném území – v
návaznosti na jeho dominantní obytnou funkci a částečně i rekreační předpoklady
budou mít zásadní význam.
Posouzení plošné přiměřenosti stávajících podnikatelských-průmyslových
areálů je v současnosti velmi omezené, jakákoliv měřítka obzvláště pro malé obce
chybí. Základní podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k
obecnému závěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějící zdanění
stavebních pozemků odvozené z poskytovaných užitků obcemi a hodnoty nemovitostí,
externalit). Tato situace vede k nadměrným požadavkům výstavby nových
podnikatelských areálů, zejména na „zelených“ plochách. V případě řešeného území je
výraznější expanze ploch pro podnikání limitována potřebami ochrany obytného,
rekreačního potenciálu a ochrany přírody.
Ek.
Aktivní
(EA)
Podíl Nezamě
Míra
EA
stnaní nezamě
stnano
sti
EA
v země
dělství
Podíl Vyjíždějící Podíl
za prací vyjíždě
EA
jících
v země
dělství
ČR
5253400
51%
486937
9,3%
230475
4,4%
2248404
22%
Okr.
Olomouc
116408
52%
13467
11,6%
5878
5,0%
39927
34%
Dolany
1017
52%
88
8,7%
55
5,4%
709
70%
Dolany
793
52%
58
7,3%
34
4,3%
561
71%
Pohořany
117
55%
18
15,4%
10
8,5%
77
66%
Véska
107
54%
12
11,2%
11
10,3%
71
66%
(Zdroj: ČSÚ, SLBD r. 2001)
Údaje z roku 2001 uváděly 1 017 ekonomicky aktivních obyvatel v obci, přičemž
za prací vyjíždělo mimo obec 709 obyvatel. Počet pracovních míst v řešeném území je
cca 200, a to zejména v drobném podnikání, službách a zemědělství. Obyvatelé obce
vyjíždějí za prací především do Olomouce (dlouhodobě cca 80%), Hluboček a
Šternberku a okolních obcí.
říjen 2010
Název ukazatele:
13
Hodnota
Jednotka
Zastávka dálkové linky (1-0)
0
Stanice (zastávka) vlaku (1-0)
0
Kanalizace (s nap.na ČOV) (1-0)
1
Skládka komunálních odpadů (1-0)
0
Saldo migrace celkem
28 osob
Přírůstek/úbytek celkem
49 osob
Průmysl - počet pod.subjektů
79
Stavebnictví - počet pod.subjektů
67
Obchodní společnosti/podle práv.formy/
33
Počet podnikatelů-fyz.os./pod.práv.f./
Počet subj.s >249 zaměst.- velké podniky
Ekonom.aktivní obyvatelstvo celkem
387
0
1017
Ekonom.aktivní obyvat.-zaměstnaní celkem
929
Ekonom.aktivní obyvat.-nezaměst. celkem
88
Dojíždějící do zaměstnání do obce celkem
144
Vyjížd.do zaměst.mimo obec trv.bydl.den.
590 osob
Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2009:
10,6 %
Příjmy rozpočtu celkem 2008
Daňové příjmy
Nedaňové příjmy
Investiční dotace
21422,85 tis. Kč
3284,7 tis. Kč
0
Výdaje rozpočtu celkem 2008
Běžné výdaje
Kapitálové výdaje
Dlouhodobé přijaté půjčené prostředky
Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých
půjčených prostředků
Přebytek běžného rozpočtu
19638,21 tis. Kč
5580,47 tis. Kč
0
-2250 tis. Kč
-511,13
říjen 2010
14
1.1. VYHODNOCENÍ NÁVRHU Z HLEDISKA VLIVU NA ÚZEMÍ
NAVAZUJÍCÍCH OBCÍ, POŽADAVKY NA KOORDINACI
Obec Dolany se rozkládá pod posledními jižními výběžky Nízkých Jeseníků.
Součástí obce jsou od roku 1974 obec Pohořany a od roku 1976 obec Véska. 7 km od
obce směrem jihozápadním leží město Olomouc a 10 km severně město Šternberk.
Obec je členem mikroregionů vzniklých kolem těchto měst.
Zastavěné území obce je v nadmořské výšce 250 m nad mořem (část Dolany)
až 640 m n.m. (část Pohořany).
Více než polovina ekonomicky aktivních obyvatel obce vyjíždějí do zaměstnání
mimo obec.
Přestože organizační struktura osídlení přestala fungovat na administrativně
stanovených vztazích a vazbách, nadále existuje vazba mezi obcí Dolany a vyšším
centrem osídlení, dnes krajským městem Olomouc. Jedná se o spádovost především
ke školství, zdravotnictví, pracovním příležitostem, kulturou, státní správou a službami.
Naopak v oblasti bydlení je patrný silný vliv suburbanizačních tendencí –
přistěhovalectví do \obce Dolany. Z dat dostupných z ČSÚ není sice dostupný údaj
odkud přistěhovalí do obce přicházejí, s ohledem na celostátní tendence se ale dá
předpokládat, že jejich významným zdrojem je Olomouc.
Obec je součástí následující dobrovolných svazků obcí (mikroregionů:
Mikroregion Olomoucko tvoří město Olomouc a 25 okolních obcí, jejichž vlastní život
je významně ovlivňován městem. Zatímco město znamená pro obyvatele obcí pracovní
příležitosti, odbornou lékařskou péči, střední a vyšší vzdělání, široké spektrum služeb a
částečně i kulturní a sportovní vyžití, obce naopak nabízejí obyvatelům Olomouce
sportovní, rekreační a další volnočasové příležitosti a v neposlední řadě i pozemky
připravované pro individuální výstavbu, případně plochy a objekty pro podnikání. Obce
a město spolupracují na plnění strategického plánu ekonomického rozvoje tak, aby
byla posílena konkurenceschopnost mikroregionu Olomoucko v rámci České republiky
i v rámci procesů přibližování se k Evropské unii.
Mikroregion Šternbersko je sdružení města Šternberk a dvaceti obcí v jeho okolí.
Cílem je spolupráce mikroregionu v zájmu jeho dalšího rozvoje, ať již se jedná o
propojování informací o jednotlivých částech mikroregionu (již realizováno formou
internetového propojení), vytváření vazeb mezi podnikatelskými subjekty, kulturními a
společenskými organizacemi i občany. Výsledkem snažení a práce obcí je zpracování
vlastních rozvojových projektů na mikroregionální úrovni. Zájmem jednotlivých obcí a
jejich představitelů je pak společné řešení záležitostí Mikroregionu Šternbersko. Cílem
je vzájemné sbližování a společné řešení problémů, které by samostatně a pouze
vlastními silami obce nemohli řešit, nebo až ve vzdáleném časovém horizontu.
Z hlediska širších územních vztahů je obec začleněna do systému nadřazené
silniční sítě, do regionálního systému ekologické stability a rovněž je napojena na
nadřazené sítě technické infrastruktury.
Dopravní dostupnost má obec zajištěnou napojením na komunikaci I/46
Olomouc – Šternberk, procházející západním okrajem katastrálního území Dolany, a to
ve třech místech připojení – jižní přes obec Toveř, západní přímo do centra Dolan a
severozápadní přes místní část Dolánky.
říjen 2010
15
Ostatní komunikace, procházející územím obce mají zejména obslužný
charakter, jedná se o komunikace zařazené v ostatní silniční síti:
III/44313 Dolany - Bělkovice
III/44440 Bělkovice -Véska
III/4436 Holice -Samotíšky -Dolany
III/44310 Tovéř -spojka
III/44312 Dolánky -Dolany
III/44314 Dolany -kolem chmelnice -Véska III/44315 Pohořany -spojovací
Hromadná doprava osob je zajištěna pomocí stávajícího Integrovaného
dopravního systému Olomouckého kraje. Díky řadě autobusových linek je tento způsob
dopravní obsluhy, včetně frekvence spojů, na velmi dobré úrovni.
Vzhledem k dobrému dopravnímu spojení, kvalitním přírodním podmínkám a
příznivé vzdálenosti od města Olomouce se stává území Dolan stále více atraktivní pro
bydlení i rekreaci obyvatel Olomouce. Zájem o bydlení v této oblasti je enormní. Tento
trend je třeba dostupnými územně plánovacími nástroji usměrnit tak, aby nedošlo ke
ztrátě charakteru Dolan jako samostatné svébytné obce a v konečném důsledku i ke
zhoršení kvality jejího obyvatelstva. Město Olomouc na druhou stranu skýtá pro
obyvatele Dolan jak pracovní příležitosti, tak zázemí v oblasti vyšší občanské
vybavenosti, školství, kultury, apod.
Na území obce se křižuje několik značených lokálních i regionálních cyklotras.
Kromě nich prochází obcí Dolany značené turistické trasy a naučná stezka Kopeček.
Zejména pro přírodní hodnoty je obec Dolany oblíbeným cílem pro rekreaci a
spadá do příměstské zájmové oblasti města Olomouce v krátkodobé rekreaci, ke které
jsou využívány okrajové části se soustředěnou individuální chatovou zástavbou podél
lesa a ve značné míře tzv. druhé bydlení. Tomuto trendu přispívá i širší přírodní rámec
obce, zejména v severovýchodním směru, kde se rozprostírají rozlehlé lesy a oblast
přírodního parku Bystřice.
Jihozápadní cíp území okrajově zasahuje koridor strategické vodní cesty vedení kanálové trasy průplavu Dunaj -Odra – Labe.
V řešeném území je zaveden vodovod, kanalizace (pouze pro místní část
Dolany) – je vybudována včetně čistírny odpadních vod (využívána i pro obec Tovéř),
zásobování elektrickou energií je ze stávající sítě el. vedení VN, obec je plynofikována
(pouze místní část Dolany).
SEZNAM SOUSEDNÍCH OBCÍ
Bělkovice -Lašťany
Jívová
Domašov nad Bystřicí
Hlubočky
Toveř
Olomouc
Hlušovice
Bohuňovice
Při zpracování územně plánovací dokumentace jsou respektovány vztahy
řešeného území k územím okolních obcí – respektování nadřazené územně plánovací
dokumentace, zajišťující koordinaci nadmístních záměrů, především týkající se
územního systému ekologické stability, problematiky přírodních podmínek v území a
dopravní a technické infrastruktury.
říjen 2010
16
1.2. SOULAD NÁVRHU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A S
ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
Politika územního rozvoje ČR
Širší regionální vazby a další úkoly územního plánování z nich vyplývající jsou
vymezeny v Politice územního rozvoje ČR 2008. Politika územního rozvoje (PÚR ČR
2008) byla schválena vládou 20. 7. 2009 jejím usnesením č. 929/2009.
Území obce Dolany dle tohoto základního dokumentu územního plánování ČR
leží v rozvojové oblasti OB8 Rozvojová oblast Olomouc, neboť Politika vymezuje OB8
pro území ORP Olomouc.
Důvody vymezení: Rozvojová oblast se územně váže na silnou koncentraci
obyvatelstva, ekonomických činností, z nichž převážná část má republikový význam, a
na kulturně historický význam Olomouce; podporujícím faktorem rozvoje je průtah III.
tranzitního železničního koridoru a v silniční dopravě stávající rychlostní spojení (R46,
D1) s Brnem, budované rychlostní propojení (R35, D47) s Ostravou, jakož i
perspektivní rychlostní silniční propojení s Prahou (R35, D11).
Úkoly pro územní plánování:
Řešit územní souvislosti obchvatu rychlostní silnice R35 kolem Olomouce.
Vztah rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí (PUR ČR 2008)
Zdroj: www.mmr.cz
říjen 2010
17
Nadřazená ÚPD
Na území Olomouckého kraje je aktuálně zpracovaná krajská územně
plánovací dokumentace – Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK),
vydané krajským zastupitelstvem dne 22.2.2008 formou opatření obecné povahy.
Z nadřazené dokumentace -ZÚR OK vyplývá pro územní plánování na
území obcí následující:
•
zachovat a rozvíjet současný stav polycentrického osídlení Olomouckého kraje
•
vymezit plochy a koridory veřejné infrastruktury přiměřené velikosti a funkčnímu
významu obce, a to zejména vzhledem ke stavu a očekávanému vývoji dopravní
obslužnosti území
•
plochy bydlení vymezovat s ohledem na posílení sociální soudržnosti obyvatel
území, zejména zamezovat územní segregaci obyvatel na základě požadavků
vyplývajících z regionálního a oborového plánování (zejména komunitního)
•
věnovat maximální pozornost lokalizaci území
nezaměstnanosti a negativních sociálně ekonomických jevů
se
zvýšenou
mírou
Obec Dolany je dle ZÚR OK vymezena do rozvojové oblasti národního
významu RO 1 (navazuje na rozvojovou oblast Olomouc z Politiky územního
rozvoje ČR – OB 08), v rozvojové ose nadregionálního významu OR 1, z uvedeno
vyplývá pro územní plánování obce Dolany následující:
•
řešit územní souvislosti spojené s výstavbou východní tangenty I/46 Olomouc –
Šternberk, v parametrech čtyřpruhové komunikace optimalizovat řešení veřejné
infrastruktury v koordinaci s lokalizací průmyslových zón
•
minimalizovat negativní dopady na životní prostředí v návaznosti na hlavní
rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména
průmyslových zón)
Další podmínky pro územní plánování v obci Dolany vyplývající z dalších
záměrů ZÚR OK:
•
akceptovat územní rezervu pro výstavbu vodní cesty Dunaj – Odra – Labe
(DOL)
•
podporovat rozvoj cykloturistiky, budování sítě cyklostezek pro rekreační využití
i každodenní dojížďku
•
vytvářet územní podmínky pro zlepšení funkce hromadné dopravy v rámci
integrovaného dopravního systému (přepravní uzly, zastávky a j.)
•
respektovat koncepce technické infrastruktury nadmístního významu
•
respektovat návrh nadregionálních a regionálních prvků ÚSES
•
respektovat začlenění obce do krajinného celku A (Haná) – jihozápadní část
obce a N (skupina Jesenicko – Oderských vrchů) – severovýchodní část obce
•
respektovat požadavky na koordinaci protipovodňové ochrany území
•
respektovat požadavky na provádění změn v území
•
zařazení do území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch –
Olomoucko -východ RC4 – prověření přípustného rozvoje rekreace a cestovního ruchu
nadmístního významu územní studií
říjen 2010
18
•
zařazení území do oblasti RO1 – upřesnění vymezení ploch pro umístění
podnikatelských aktivit nadmístního významu územní studií – územní studie jíž je
zpracována -na území obce Dolany nejsou tyto plochy vymezeny
Dříve zpracovaná ÚPD
Koncept územního plánu obce Dolany plně respektuje nadřazenou územně
plánovací dokumentaci, kterou je územní plán velkého územního celku Olomoucké
aglomerace vč. její 1. změny, zpracovaný firmou Terplan v roce 1997, změna Ateliérem
T-plan s.r.o., Praha.
Obec Dolany má v současné době platnou územně plánovací dokumentaci –
Územní plán obce Dolany, Véska, Pohořany, zpracovaný v letech 1999 -2000
ALFAPROJEKTEM OLOMOUC, a.s. Dokumentace byla schválena usnesením
zastupitelstva pod č.j. 8/2000 dne 15.3.2000. V roce 2002 byla zpracována a
schválena změna č. I Územního plánu obce Dolany, Véska, Pohořany (č. usnesení
4/2002 ze dne 20.5.2002). Po projednání je i změna č. II Územního plánu obce Dolany,
Véska, Pohořany.
Vzhledem k tomu, že územní plán je základním dokumentem obce, rozhodlo
se zastupitelstvo obce Dolany o pořízení územního plánu obce Dolany.
Územní analýza – průzkumy a rozbory byla zpracována firmou Alfaprojekt
v listopadu 2008. Zadání územního plánu obce Dolany bylo zpracováno Obecní úřad
Dolany prostřednictvím kvalifikované osoby Ing.arch. Jitky Ingrové ve smyslu § 24 odst.
3, písm. a) stavebního zákona Projednání - vystavení Zadání k veřejnému nahlédnutí
proběhlo v termínu od 20. července do 19. srpna 2009 Zadání bylo schváleno
Zastupitelstvem obce Dolany na 13. veřejné schůzi zastupitelstva obce Dolany, konané
dne 14.září 2009 v 17.00 hod. ve společenské místností DPS Véska.
2.
ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ
Základním požadavkem Zadání územního plánu obce Dolany je přiměřený
rozvoj území v rámci udržitelného rozvoje území s požadavky:

koordinovat využití území s ohledem na širší územní vazby a platné územně
plánovací dokumentace sousedních obcí
požadavek je splněn viz kap. 1 odůvodnění ÚP a výkres širších vztahů

respektovat rozvojové plochy vymezené v platné územně plánovací
dokumentaci
požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres

plně respektovat záměry z nadřazených dokumentací (zejména zájmy ochrany
přírody a dopravní infrastrukturu)
požadavek je splněn požadavek je splněn viz kap. 1 odůvodnění ÚP a výkres
širších vztahů a hlavní výkres

využít jako podklad aktuální projekty zadané v současnosti obcí - týkající se
vodního hospodářství
požadavek je splněn viz kap. 3.4.(část Vodovod) odůvodnění

eliminovat negativní dopady na kvalitní přírodní rámec a zázemí (neumísťovat
rozsáhlejší záměry narušující vymezené hodnoty v území)
požadavek je splněn viz kap. 3.5 odůvodnění
říjen 2010
19

dodržet charakter struktury obce se zachováním jádrových sídel jednotlivých
částí (Dolany, Véska, Pohořany) a jejich vzájemné nespojitosti

rozvíjet bydlení s ohledem na širší vazby a v kontextu s aktuální
sociodemografickou prognózou (zohlednění spádového území Olomouce)

nové rozvojové plochy pro bydlení situovat ve vazbě na zastavěné území

respektovat stabilizované plochy bydlení

individuální rekreaci stabilizovat ve stávajících plochách

přiměřeně navrhnout veřejnou infrastrukturu

navrhnout rozvoj vybavenosti ve vazbě na rozvoj bydlení i rekreace

stávající plochy občanského vybavení považovat za stabilizované

stávající plochy sportu považovat za stabilizované

navrhnout rozvoj sportovních ploch, zejména charakteru veřejné infrastruktury

do veřejných prostranství zařadit stávající a navržené uliční prostory charakteru
zklidněných komunikací, chodníky, v případě potřeby doplnit chybějící veřejná
prostranství a pěší propojení v zastavěném území

do ploch sídelní zeleně zařadit: veřejnou zeleň
požadavek je splněn viz kap. 3.3 textové části ÚP a hlavní výkres

navrhnout izolační zeleň oddělující např. plochy výroby a dopravní infrastruktury
od ploch bydlení
požadavek je splněn viz kap. 3.3 textové části ÚP a hlavní výkres

zařazením stávajících ploch bydlení do ploch smíšených obytných podpořit
možnost variabilnějšího způsobu využití daného území pro služby, řemesla,
cestovní ruch i zemědělství apod.

výrobní plochy směrovat mimo plochy bydlení

řešit obsluhu zastavitelných ploch - zajistit dostatečně kapacitní napojení, avšak
vymezit pouze hlavní vstupy a vjezdy do rozvojových lokalit, další trasování
komunikací ponechat podrobnější dokumentací
požadavek je splněn viz kap. 4.1 textové části ÚP, hlavní výkres a výkres
dopravního řešení

doplnit síť cykloturistických a pěších tras
požadavek je splněn viz kap. 4.1 textové části ÚP, hlavní výkres a výkres
dopravního řešení v podrobnosti náležející ÚP
říjen 2010
20

řešit zásobování vodou napojením na vodovodní síť obce
požadavek je splněn viz kap. 4.2 textové části ÚP a výkres vodního
hospodářství

řešit napojení zastavitelných ploch na kanalizační síť obce
hospodářství

řešit napojení zastavitelných ploch na plynovodní síť obce
požadavek je splněn viz kap. 4.2 textové části ÚP a výkres energetika a aspoje

řešit napojení zastavitelných ploch na elektrifikační síť obce, navrhnout
případně nové trafostanice, navrhnout přeložky el. vedení v místech
rozvojových záměrů
hospodářství

navrhnout způsob vytápění včetně možnosti alternativních zdrojů
hospodářství v podrobnosti náležející ÚP

řešit prostupnost území včetně krajiny
požadavek je splněn viz kap. 5 textové části ÚP a výkres ÚSES

hájit kvalitní přírodní rámec území
požadavek je splněn požadavek je splněn viz kap. 5 textové části ÚP a výkres
ÚSES

nepřipustit nepřiměřený rozvoj zastavitelných ploch zejména s ohledem na
zachování hodnotného krajinného uspořádání území
požadavek je splněn viz kap. 2 a 5 textové části ÚP, hlavní výkres a výkres
ÚSES
POŽADAVKY
NA
PLOŠNÉ
A
PROSTOROVÉ
USPOŘÁDÁNÍ
(URBANISTICKOU KONCEPCI A KONCEPCI USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY)
ÚZEMÍ
Urbanistická koncepce nového územního plánu bude navazovat na dosavadní
vývoj obce včetně rozvojových trendů založených stávajícím územním plánem.
V případě zásadnějších změn, či omezení již schválených rozvojových ploch budou
v odůvodnění územního plánu uvedeny rozhodující argumenty pro uvedené změny.
požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP
Nové koncepční zásady urbanistického rozvoje budou stanoveny s ohledem na
zachování urbanistických a krajinných hodnot, přírodní dominanty, krajinotvorné
významná návrší, horizonty a vyhlídky.
požadavek je splněn viz kap. 2 a 5 textové části ÚP
V nezastavěném území řešit problematiku protierozních opatření a
extravilánových vod.
Plochy s rozdílným způsobem využití vymezovat, pokud není účelné znázornit
plochu menšího rozsahu, dle vyhl. č. 501/2006 Sb. - tj. o rozloze nad 2 000 m2.
požadavek je splněn viz hlavní výkres
Plošné a prostorové regulace stanovit s ohledem na podrobnost měřítka
zpracování územního plánu (1:5 000) -t.j. zejména stanovení koeficientu zastavění a
výškovou hladinu zástavby, případně charakter objemové struktury.
říjen 2010
21
POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY
Koncepci dopravy, technické infrastruktury, nakládání s odpady a další veřejné
vybavenosti, řešit s ohledem na kapacity stávajícího zastavěného území a k rozsahu
návrhových ploch. Současně vycházet z existujících oborových materiálů a navrhnout
potřebné rozšíření, revize či rekonstrukce stávajících zařízení, případně navrhne novou
koncepci řešení.
požadavek je splněn viz kap. 4 textové části ÚP v podrobnosti náležející ÚP
Zařízení občanského vybavení veřejného charakteru přednostně umisťovat do
centrálních částí jádrových sídel se stanovením podmínek na respektování objemové
struktury zástavby.
požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a kap. 3.2 odůvodnění
Pro zásobování vodou ve vodohospodářské části hledat variantní řešení. V
maximální míře zajistit ochranu pramenišť, mokřadů a podzemních vod.
požadavek je splněn viz kap. 4.2 textové části ÚP, kap. 3.4 odůvodnění a výkres
vodního hospodářství
V odpovídajícím měřítku prověřit hlavní zásady napojení dopravní a technické
infrastruktury rozvojových lokalit, a to přiměřeně významu a rozsahu lokality.
požadavek je splněn viz kap. 4.1 textové části ÚP, kap. 3.3 odůvodnění a výkres
dopravního řešení
POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ
Podmínky rozvoje území a ochrany jeho hodnot stanovit v souladu s cíli a úkoly
územního plánování.
1. Požadavky z hlediska ochrany přírody a krajiny

Respektovat vymezené prvky územních systémů ekologické stability (ÚSES) a
významné krajinné prvky (VKP) dle schválené nadřazené územně plánovací
dokumentace v souladu s ustanoveními zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění.
požadavek je splněn viz kap. 5 textové části ÚP, kap. 3.5 odůvodnění a výkres
ÚSES

Prověřit a vyhodnotit vliv nových rozvojových ploch na přírodní a estetické
hodnoty krajiny, současně vyloučit záměry zásadně zasahující stávající hodnoty;
prvky ÚSES a VKP Přírodní park Údolí Bystřice
- původní segmenty krajiny s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů
fauny a flóry
- významné liniové a solitérní prvky zeleně
- významné dálkové, pohledově exponované horizonty ' vyhlídková místa
- stávající prostupnost krajiny
- významné pěší a cyklo trasy
požadavek je splněn viz kap. 5 textové části ÚP, kap. 3.5 odůvodnění a výkres
ÚSES

2. Požadavky z hlediska ochrany půdního fondu

Respektovat při vyhodnocení záboru zemědělské půdy postupy dle § 5 zákona
č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů, včetně náležitostí daných vyhláškou MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se
upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, zejména její přílohy č. 3. Zvláště na
půdách s vyšším stupněm ochrany navrhnout postup výstavby, t.j. etapizaci
lokalit.
požadavek je splněn viz kap. 5 odůvodnění a výkres vyhodnocení záboru ZPF
říjen 2010
22
3. Požadavky z hlediska ochrany lesů

Minimalizovat případné zásahy do pozemků určených k plnění funkce lesa.
Respektovat pásmo 50 m od okraje lesních pozemků, případně stanovit
podmínku využití tohoto území.
4. Požadavky z hlediska ochrany kulturních hodnot

Respektovat kulturní nemovité památky a archeologické lokality, dále přírodní i
pozitivní stavební dominanty (včetně jejich průhledových os) jako identifikační
prvky a orientační body území a původní stavební struktury Jádrových center
všech místních částí obce.
požadavek je splněn viz kap. 3.1 a 3.9 odůvodnění
POŽADAVKY NA VEŘEJNÉ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ
OPATŘENÍ A ASANACE
Pro veřejnou infrastrukturu vymezit veřejně prospěšné stavby a ve smyslu § 170 a
§101 stavebního zákona, specifikovat pozemky pro předkupní právo a vyvlastnění
veřejně prospěšných staveb nově vymezených tímto územním plánem. Obdobně
vymezit veřejně prospěšná opatření a případné asanace.
požadavek je splněn viz kap 7 textové části ÚP
DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
(NAPŘÍKLAD POŽADAVKY NA OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, CIVILNÍ
OCHRANY, OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, OCHRANY LOŽISEK
NEROSTNÝCH SUROVIN, GEOLOGICKÉ STAVBY ÚZEMÍ. OCHRANY PŘED
povodněmi A JINÝMI RIZIKOVÝM! PŘÍRODNÍMI JEVY)
1. Ochrana veřejného zdraví
Nebyly stanoveny specifické požadavky.
2. Ochrana obyvatelstva
Pro civilní ochranu obyvatelstva nebyly požadované nové plochy.
3. Obrana státu
Do území obce okrajově zasahuje ochranné pásmo vojenského Újezdu Libavá.
-

Z hlediska obrany státu je požadováno respektovat:
ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení, které zasahuje
na celé správní území
- letecký koridor
- zájmové území ministerstva obrany pro nadzemní stavby, které je situováno na
části řešeného území
- zájmové území Vojenského Újezdu Libavá, který zasahuje okrajovou část k. u.
Pohořany na Moravě
celé správní území, které je zájmem ministerstva obrany
Ve všech citovaných územích lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu
specifikovaných druhů jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, tuto
podmínku ošetřit v územním plánu.
říjen 2010
23
4. Ochrana ložisek nerostných surovin:
Respektovat podmínky ochrany Dobývacího prostoru Jívová-Dolany (č. výhradního
ložiska B3 148 500 a dobývacího prostoru Dolany l.č. 70586) - jedná se o ložisko
dekoračního kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, dále Bilančního
výhradního ložiska a vymezená Poddolovaná území.
5. Ochrana před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy
Záplavové území nezasahuje na území obce. Další požadavky nebyly stanoveny.
POŽADAVKY A POKYNY PRO ŘEŠENÍ HLAVNÍCH STŘETŮ ZÁJMŮ A PROBLÉMŮ
V ÚZEMÍ
Zohlednit v řešení veškeré limity a z nich vyplývající střety se záměry v území a
stanovit odpovídající podmínky využití.
Za priority pro řešení v rozvoji obce považovat zejména záměry:

DOL (rezerva pro výstavbu vodní cesty Dunaj - Odra - Labe)
požadavek je splněn viz kap. 2. 1 textové části ÚP, hlavní výkres a kap. 7 textové
části a výkres VPS

přeložka silnice 1/46
požadavek je splněn viz kap. 2. 1 textové části ÚP, hlavní výkres a kap. 7 textové
části a výkres VPS

zajištění podmínek pro předpokládaný vývoj obyvatelstva (dle demografické
studie) vymezením rozvojových ploch pro bydlení a vytvoření podmínek pro
mladé rodiny a pro zlepšení věkové struktury obyvatelstva

řešit nové zastavitelné plochy ve vazbě na stávající zástavbu a s ohledem na
okolní krajinu

zajištění harmonického prostředí pro život obyvatel

řešení vybavenosti obce v souvislosti s rozvojem bydlení a rekreace
požadavek je splněn požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní
výkres

podpora rozvoje sportu (zejména charakteru veřejné infrastruktury) a rekreace na
území obce

podpora rozvoje cestovního ruchu nabídkou ubytovacích kapacit a služeb

respektování kulturních a přírodních hodnot území

minimalizování negativních dopadů hluku z hlediska hygieny prostředí,
minimalizování znečištění ovzduší
říjen 2010
24

respektování hlavních kompozičních zásad - dominanty, průhledy, dálkové
pohledy apod.

doplnění odpovídající technické infrastruktury
požadavek je splněn viz kap. 4.2 textové části ÚP a výkresy energetika a spoje a
vodní hospodářství
Zabývat se následujícími střety a problémy v území:
z hlediska limitů využití území:

respektovat veškeré limity v území vyplývající z právních předpisů a správních
rozhodnutí
z hlediska urbanistické struktury:

omezit trend rozšiřování solitérního zastavování do volné krajiny (zejména část
Pohořany a Véska)

zhodnotit rozsah navrhovaných ploch pro bydlení z hlediska celkové koncepce,
pohody bydlení a zvyšování nároků na kvalitu bydlení i zachování hodnot
charakteristických pro jednotlivé lokality (stávající urbanistická struktura, krajinná
struktura apod.)

zamezit realizaci satelitů koncentrované obytné zástavby

zamezit extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné posilování výrobních funkcí
v centru obce, s negativními dopady zejména na atraktivitu bydlení a rekreační
předpoklady území - řešit využití území bývalé likérky

řešit koncepci centra obce (ve všech jejích místních částech)
z hlediska dopravní struktury:

zabývat se dopravními závadami na hlavních komunikacích v centru obce
požadavek je splněn viz kap. 4.1 textové části ÚP a výkres dopravního řešení

koncepci dopravy řešit reálně s ohledem na ekonomické možnosti konkrétní
realizace, které zlepší situaci v obci
v mezích podrobnosti ÚP

v maximální míře využívat stávající plochy veřejných prostranství – ulic

posuzovat a řešit přiměřenost rozsahu rozvojových ploch (zejména u
problematicky dostupných lokalit)

respektovat ochranná pásma letiště Bohuňovice
říjen 2010
25
z hlediska technické infrastruktury;

řešit problematiku nedostatečných kapacit v zásobování vodou
požadavek je splněn viz kap. 4.2 textové části ÚP a výkres vodního hospodářství

posoudit kapacitní možnosti ČOV

řešit problematiku extravilánových vod
z hlediska hygieny prostředí:

případná rizika nadměrného hluku u silniční dopravy řešit buď odvedením
dopravy, nebo protihlukovými opatřeními, popř. změnou využití území

vymezit u sportovních ploch nepřípustnost sportovních aktivit majících negativní
dopad na hygienu prostředí (exhalace, hluk, vibrace)
požadavek je splněn viz kap. 3.2 textové části ÚP
z hlediska ochrany hodnot:

zamezit konfliktu rozsáhlých rozvojových záměrů s prvky ÚSES a VKP
požadavek je splněn viz kap. 2.2 textové části ÚP a výkres ÚSES

posílit význam přírodních horizontů ochranou jejich nezastavitelnosti

uchovat cenné krajinné segmenty (zejména na území Vésky a Pohořan)

s ohledem na rozvoj obce korigovat záměry na nejkvalitnější zemědělské půdě
požadavek je splněn viz kap. 2. textové části ÚP a výkres vyhodnocení záboru
ZPF

pro novou výstavbu stanovit požadavek na respektování základní charakteristiky
místní stavební struktury

zamezit nadměrně extenzivnímu rozvoji obce a nadměrné bytové výstavbě,
překračující výrazně přirozené limity rozvoje

vymezit u sportovních ploch nepřípustnost sportovních aktivit majících negativní
dopad na jednotlivé složky životního prostředí (ovzduší, voda, půda, krajina).
případně stanovit podmíněný způsob využití u sporných činností
POŽADAVKY NA VYMEZENI ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY
S OHLEDEM NA OBNOVU A ROZVOJ SÍDELNÍ STRUKTURY A POLOHU
ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ V ROZVOJOVÉ OBLASTI NEBO ROZVOJOVÉ OSE
Bude vymezena aktuálně hranice zastavěného území obce v souladu s § 58
stavebního zákona, s uvedením data, ke kterému byla vymezena. Zastavitelné plochy
budou vymezeny s
podmínkami zajišťujícími optimální rozvoj území.
požadavek je splněn viz výkres základního členění území a hlavní výkres
říjen 2010
26
V návrhu je potřebné se zaměřit na plochy se střety zájmů a optimalizovat
využití těchto území zejména s ohledem na respektování hodnot území a případně
navrhnout jejich přestavbu - např. plocha areálu bývalé likérky atd.
3.
KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ
VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH
DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K
ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Zákon č.183/2006 Sb., stanoví Cíle a úkoly územního plánování následovně:
Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro
udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé
životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území
a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života
generací budoucích.
Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území
soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území
s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na
rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.
Úřad územního plánování koordinují veřejné i soukromé záměry změn v
území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu
veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a
civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického
dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a
základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání
zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných
pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a
míru využití zastavěného území.
Územní plán obce Dolany svým řešením naplňuje výše uvedené cíle
územního plánování, tak jak jsou uvedeny ve zmíněném zákoně. Soulad všech hodnot
v území je zabezpečen navrženým řešením územního plánu, zejména se zřetelem na
péči o životní prostředí. Řešením jsou naplňovány i cíle trvale udržitelného rozvoje.
Cílem řešení je vytvořit územní předpoklady pro stabilizaci a rozvoj obce formou
komplexního návrhu uspořádání a využití území obce, při respektování stávajících
hodnot území. Koncepce ochrany hodnot území vychází především z podmínky
respektování definovaných a chráněných hodnot území, které jsou zajišťovány jinými
právními předpisy a dále v zachování charakteru původní rozptýlené urbanistické
struktury, nerozšiřování zástavby do volné krajiny a respektování krajinného rázu.
Rozvojové záměry obce a obyvatelů a majitelů nemovitostí v obci byly
v průběhu zpracování konceptu územního plánu dokladně zváženy a do územního
plánu pak byly zapracovány ty z nich, jenž jsou v souladu s výše uvedenými cíly a
zásadami územního plánování, základní rozvojovou koncepcí obce a s ochranou
hodnot v území.
říjen 2010
27
Z tohoto hlediska je potřeba podrobněji zmínit následující lokality a záměry:
1. Rozvoj části obce Pohořany
Část obce Pohořany prošla v uplynulém období dynamickým vývojem, kdy zde
vzniklo větší množství nových objektů pro bydlení, většinou tzv. bydlení předměstského
charakterů. Další zájem o výstavbu v této lokalitě je enormní, zejména z důvodu
zachovalého venkovského rázu této části obce a její přímé vazby na přírodní zázemí.
Z urbanistického hlediska ale již není další rozvoj této lokality považován za vhodný,
neboť další rozvoj zástavby by mohl výrazně ovlivnit urbanistické a krajinné hodnoty,
pro které je dnes tato část obce tak vysoko ceněna. Neméně významným je i problém
dopravní dostupnosti této části obce – „na konci silnice“. Dopravní dostupnost pro větší
nárůst počtu obyvatel by vyžadovala zásadní investice do přístupové komunikace,
případně vybudování nové propojky z Pohořan na silnici Dolany – Jívová. Tato
opatření významně překračují finanční možnosti obce.
2. Další rozvoj golfového areálu
V uplynulém období byl v prostoru severně od části obce Véska vybudován
golfový areál, který je v území i v konceptu územního plánu stabilizován. Golfový areál
slouží jako rekreace regionálního významu zejm. obyvatelům Olomouce. Další rozvoj
golfového areálu naráží na řadu územních limitů a není tudíž v konceptu územního
plánu sledován. Jde zejména o limity v oblasti zásobování vodou, kdy vodní zdroje,
které se v oblasti nacházejí jsou ve své kapacitě omezeny. Dostupné vodní zdroje je
proto třeba rezervovat primárně pro zásobení obyvatelstva pitnou vodou. Nároky
zavlažování golfového areálu se v této oblasti dostávají do kolize s potřebou zásobení
obyvatelstva. Další limity rozvoje golfového areálu jsou v oblasti dopravní – hlavní
přístupová komunikace do tohoto areálu je přes zastavěnou část obce Dolany, při
minimálním využívání areálu samotnými obyvateli Dolan. V neposlední řadě, pak
golfový areál remodeluje krajinu a není proto žádoucí, aby k této remodelaci nadále
docházelo.
3. Rozvoj tenisového areálu
Tenisový areál se nachází v jihozápadní části části obce Véska. V řadě ohledů
pro něj platí obdobné limity jako pro další rozvoj golfového areálu umístěného severně:
regionální nikoli lokální rekreační aktivity, potřeba dopravní dostupnosti a dalších
přírodních zdrojů pro rozvoj a fungování areálu, které „půjdou na vrub“ obce Dolany,
aniž by z této aktivity samotné obci Dolany vznikaly reálné benefity.
4. Rozvoj obce Dolany ve směru na Toveř resp. Fyzické propojení Dolan a Toveře
Záměr zástavby jižní části obce Dolany až k Toveři a tak fyzické propojení
zastavěných částí těchto obcí odporuje základním urbanistickým i územně plánovacích
zásadám, tak v podstatě i zásadám vyjádřeným v nadřazených typech územně
plánovacích dokumentací. Je proto v přímém rozporu se základní urbanistickou
koncepcí rozvoje Dolan vyjádřenou nejen v konceptů územního plánu, ale již v jeho
schváleném zadání. Fyzické propojování zastavěných částí obcí v tomto prostoru není
dále žádoucí i z hlediska krajinářského a památkového z důvodu optických vazeb
s areálem Svatého kopečku.
5. Zástavba tzv. Farské zahrady v Dolanech
Realizace záměru zástavby této lokality je zásadním způsobem limitována
stávajícími energetickými zařízeními – lokalitou prochází vrchní vedení VN 22kV, a to
hned ve dvou směrech. Přeložka těchto zařízení pro uvolnění lokality pro výstavbu
rodinných domů je z ekonomického hlediska pro obec Dolany nereálná.
říjen 2010
28
Vyhodnocení záměrů na změny využití území (dle provedených průzkumů
a rozborů)
Z 1 -výstavba rodinných domků v lokalitě “Za farskou zahradou“, záměr vlastníků na
převedení ploch rezervy z ÚPN obce do ploch návrhových, rozvojová plocha
bydlení v rámci zastavěného území (dle nového stavebního zákona), k.ú. Dolany p.č.
1280/1,4-13
v ÚP není tento záměr sledován
Z 2 -výstavba rodinných domků v lokalitě „Podhůry“, k.ú. Dolany záměr vlastníka p.č.
980/11, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, rozšířen podle územních
souvislostí o část p.č. 980/12; 980/20; 976, 977
v ÚP není tento záměr sledován
Z 3 -výstavba rodinných domků v lokalitě „U ZD“, k.ú. Dolany záměr vlastníka p.č.
940/1; 1533/3, změna z navržené komerční plochy na rozvojovou plochu pro bydlení
záměr je v ÚP sledován částečně
Z 4 -výstavba rodinných domků v lokalitě „U mlékárny“, k.ú. Dolany záměr vlastníka
p.č. 643/87, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, rozšířen podle územních
souvislostí o část p.č. 643/4; část 643/77; část 643/78,79,83,85-88; část 654 – 658;
643/91; 643/92–95; 705; 1505/2; část 1504/2 (požadavek obce)
Z 5 -výstavba rodinných domků v lokalitě „Příhony“, k.ú. Dolany záměr na p.č.
895/37-45, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení
záměr je v ÚP sledován
Z 6 -výstavba rodinných domků v lokalitě „Pánský“, k.ú. Dolany záměr vlastníků p.č.
568/1; 599/2; 1305/2,3; 587; 564/2; 565 změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro
bydlení, rozšířen podle územních souvislostí část p.č. 598; část 592/1; 591/1; 590; 589;
588; 587; 1493/1; 582; 581/1; 581/9-16; 581/18; 581/2; 581/6; část 1492; 568/46;
565/2; 564/2; 305/1,4,6,47,48,38; 1587/2-4; část 1491/1 (požadavek obce)
Z 7 -individuální rekreace v lokalitě „Podhůry“, k.ú. Dolany záměr vlastníka p.č. 969/3,
změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro individuální rekreaci, rozšířen podle územních
souvislostí o část p.č. 969/4,5,9
Z 8 -výstavba rodinných domků v lokalitě „U kostela“, k.ú. Dolany záměr vlastníka
p.č. 537/1, změna z navržené plochy dopravní na rozvojovou plochu pro bydlení v
zastavěném území obce
záměr není v ÚP sledován
Z 9 -individuální rekreace v lokalitě „Loučka“, k.ú. Dolany záměr vlastníka p.č.
1123/1, změna na části pozemku ze ZPF na rozvojovou plochu pro individuální
rekreaci
Z 10 -plocha zahradnictví v lokalitě „U hřbitova“, k.ú. Dolany záměr vlastníka p.č.
627/43,72, změna zveřejné zeleně na plochu pro zahradnictví
říjen 2010
29
Z 11 -výstavba rodinných domků v lokalitě „U hřbitova“, k.ú. Dolany záměr vlastníka
p.č. 611/1-3; 610, změna ze zahrad na rozvojovou plochu pro bydlení
Z 12 -rozšíření sportovního areálu v lokalitě „U hřiště“, k.ú. Dolany záměr obce,
změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro sport v zastavěném území obce, p.č.
1300/2,3; 1330/1-4
Z13-občanská vybavenost v lokalitě „U tenisového areálu“, k.ú. Véska záměr
vlastníka části p.č. 436/2, změna ze sportovně rekreačních ploch (golf) na rozvojovou
plochu pro občanskou vybavenost, rozšířen podle územních souvislostí o celý p.č.
436/2
Z 14 -plocha pro agroturistiku a plocha pro výstavbu rodinných domků, v lokalitě
„Loučky“, k.ú. Véska, záměr vlastníka p.č. 156/1; část 131; změna ze ZPF
na agroturistiku a záměr vlastníka p.č. 130; 129; část 131, změna ze ZPF na
rozvojovou plochu pro bydlení
Z 15 -výstavba rodinných domků v lokalitě „Západ“, k.ú. Pohořany záměr vlastníků
p.č. 123/13,16-19 změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, rozšířen podle
územních souvislostí o p.č. 123/2,14,15,20-24; část 123/1; 128/1; 948
Z 16 -sportovně rekreační plocha s výstavbou rekreačních domků a
občanské vybaveností v lokalitě „Staré červené pole“, k.ú. Pohořany, záměr na p.č.
495/1-7; 388/1,2; 412; 417/1-3, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro sport a
rekreaci s výstavbou rekreačních domků a občanskou vybaveností, záměr na p.č.
385/1,2; 501; 506/2; 505; 499; 492; 488/1,2; 489/1,2; 485/1,2; 484; 483; 480/1-6;
422/2; 475; 422/1; 421; 459/1; 445/1,2; 471/1; 479/1-5; 470/2; 436; 432; 434; 437; 442;
468; 455/1; 455/3; 447; 469; 959; změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro sport a
rekreaci bez výstavby objektů
Z 17 -výstavba rodinných domků v lokalitě „Za ZD“, k.ú. Pohořany, záměr vlastníků
p.č. 381/1,4; 57/1; 58/1; 507; 509/1-3; 510/1; 511; 512/2,3; 516; 517; 518; 524; 548;
977/2; 555/1-5; 553/1; 556; 1021/10; 553/2; 537; 535; 534/1; 533; 523/1; 522; 966;
519; 520; 963; změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení
Z 18 -výstavba rodinných domků v lokalitě „Nad ZD“, k.ú. Dolany záměr vlastníků
p.č. 929/1,21 změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení
Z 19 -výstavba rodinných domků v lokalitě „Dědičná nad zahradami“, k.ú. Pohořany
záměr vlastníků p.č. 94/1; 98; 92/1 změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení
Z 20 -sportovně rekreační plocha v lokalitě „Zadní kus“, k.ú. Pohořany záměr
vlastníků p.č. 760/16,17, změna ze ZPF na rozvojovou plochu sportovně rekreační
říjen 2010
30
Z 21 -sportovně rekreační plocha v lokalitě „Zadní kus“, k.ú. Pohořany záměr
vlastníka p.č. 760/19, změna ze ZPF na rozvojovou plochu sportovně rekreační
Z 22 -sportovně rekreační plocha v lokalitě „Nad golfovým hřištěm“, k.ú. Pohořany
záměr vlastníka p.č. 280/2,18, změna ze ZPF na rozvojovou plochu sportovně
rekreační
Z 23 -výstavba rodinných domků v lokalitě „U chatoviště“, k.ú. Pohořany záměr
vlastníka na části p.č. 128/4 změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení
Z24-občanská vybavenost v lokalitě „Nové červené pole“, k.ú. Pohořany záměr
vlastníků p.č. 291/1; 280/13; 280/23; 280/7; 280/1,2,4,14-17,19-22,24,25; změna ze
ZPF na rozvojovou plochu občanské vybavenosti
Z 25 -sportovně rekreační plocha v lokalitě „Lipovce“, k.ú. Dolany záměr vlastníků
p.č. 2212/201-214; část 2212/86-94,216,217; 2308/2-6, změna z PUPFL na rozvojovou
plochu sportovně rekreační (skipark Tepenec)
Z 26 - přeložka silnice I/46
Z 27 –DOL
Z 28 -plocha technické infrastruktury, k.ú. Pohořany záměr vlastníka vybudovat na
p.č. 631/1,6; 637; 643/1; 686/2,5,6; fotovoltaickou elektrárnu -změna z PUPFL na plochu
technické infrastruktury
3.1. KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ
Charakteristika území a zástavby
Dolany jsou „pohraniční“ hanácká obec s výměrou místní části Dolany 1533 ha,
ležící v nadmořské výšce 252 m.n.m. Terén hanácké vrchoviny se zde zvedá
zalesněnými svahy k Domašovské vrchovině Nízkého Jeseníku. V této již podhorské
části je situována místní část Véska o výměře 522 ha a s 352 m nadmořské výšky a
část Pohořany o výměře 336 ha a s 542 m nadmořské výšky.
Západní část obce Dolany je převážně rovinatá, území kromě zastavěné části
tvoří zemědělská půda, která je převážně produkčně využívána. S přibývající
nadmořskou výškou a východním směrem se území zalesňuje a zemědělská činnost je
vhodná spíše pro pastevecký charakter. Lesní porosty jsou v území zastoupeny
významnou měrou. Přírodní hodnota řešeného území je umocněna podhorským
terénem a řadou pohledově zajímavých výhledů.
Urbanistická struktura Dolan je založena na typickém uspořádání hanácké
vesnice s řadou velkých zemědělských usedlostí seskupených kolem návsi a hlavních
komunikačních tahů, s dostatečným zázemím humen se stodolami a hospodářskými
staveními. Součástí obce byl i v západní části panský dvůr (později rozparcelován –
Dolánky) a u zámečku hospodářský dvůr s pivovarem.
říjen 2010
31
Postupný vývoj v části Dolany vedl k zastavění zadních hospodářských traktů s
využitím záhumenních komunikací, tento rozvojový trend je sledován až do současné
doby. Nevhodně zasáhla do organismu obce přeměna hospodářského dvora na
likérku, která tak po dlouhé období blokuje jiné, vhodnější využití centrální části obce.
Vzhledem k ekonomické situaci likérky, se ale jeví příležitost územním plánem určit
tento prostor pro jinou funkci – převážně občanské vybavenosti.
Vzhledem ke konfiguraci terénu a lesnímu masívu ve východní části obce, k
umístění areálu zemědělské výroby na severu a k vedení omezující komunikace I/46
na západě je jižní směr prakticky jedinou možností rozsáhlejšího rozvoje obce. Zde
také byla soustředěna současná výstavba.
Urbanistická struktura ostatních částí – Véska a Pohořany je postavena na
jiném vývojovém základě, i současné trendy rozvoje jsou výsledkem celé řady dalších
součinitelů, které jsou odlišné od části Dolany.
Zásadní rozdíly jsou jednak v terénní konfiguraci (část Pohořany má již téměř
podhorský ráz lesní lánové vsi s domy, roztroušenými po horských stráních; od polohy
v pohoří má vesnice název Pohořany) a sevřenosti původních sídel ve zvlněném
terénu, neumožňující jednoduchou přestavbu zadních hospodářských částí, jednak
zhoršenou dopravní dostupností a nedostatečným stavem technické infrastruktury
(většina území není vhodně odkanalizovaná) a v neposlední řadě v minulosti zájmem
spíše o rekreaci a o přeměnu objektů na tzv. druhé bydlení (chalupy).
V současné době však i v těchto částech obce Dolany zájem o novou výstavbu
silně vzrostl. Kromě kvalitního přírodního zázemí a životního prostředí je to i důvod
nedostatku ploch pro rodinné bydlení v Olomouci, který je příčinou zvýšeného zájmu
stavebníků o nejbližší okolí Olomouce. Pro enormní nárůst nové zástavby však není
obec připravena, a to jak stavem vybavení inženýrskými sítěmi, tak možnostmi
kapacitního dopravního napojení, i stavem občanského vybavení. Neméně zásadní je i
sociální hledisko, kdy ve zvýšené míře může docházet k obtížnému začleňování
nových obyvatel mezi „starousedlíky“, což může vyvolávat jistou dávku sociálního
napětí.
Obec Dolany má přirozené centrum v místě objektu obchodu, hostince a
požární zbrojnice. Část Véska má přirozené centrum v prostoru mezi mateřskou školou
a obchodem a část Pohořany v prostoru návesních rybníčků až po obratiště autobusů.
Původní zástavbu všech tří částí obce lze charakterizovat jako typicky
venkovskou-zemědělskou, současná forma zástavby se spíše přiblížila příměstskému
typu rodinného bydlení.
Návrh řešení zohlednil historický vývoj - historický půdorys všech částí obce a navázal na venkovský charakter zástavby.
Návrh řešení respektuje hmotové a výškové uspořádání zástavby v obci.
říjen 2010
32
2.4 Architektonická hodnota objektů
NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY
V řešeném území se nacházejí nemovité kulturní památky zapsané v
Ústředním seznamu kulturních památek ČR:
1 Zámek č.p. 58, p.č. 226 -velmi hodnotná raně barokní architektura z r. 1667,
posledně upravený v r. 1908, dnes sídlo obecního úřadu Dolany Park v okolí zámku
2 Zříceniny kartouzského kláštera, p.č. 1351 -jde o gotický kartuziánský
klášter, založený Albertem ze Šternberka původně v Tržku u Litomyšle r. 1378. který
byl v r. 1388 přemístěn do centra svého pozemkového majetku na Moravě. V r. 1425
byl klášter přepaden a obsazen husitským oddílem, řeholníci se uchýlili do Olomouce.
Pravděpodobně ještě v r. 1425 se podařilo olomouckým získat opevnění zpět, celý
komplex budov byl srovnán se zemí. Na zbořeništi byla v r. 1716 postavena barokní
kaple, ale i ta v r. 1800 zanikla. V roce 1961 byla lokalita kartograficky dokumentována
a od r. 1962 zde prováděl olomoucký Vlastivědný ústav soustavný výzkum.
3 Farní kostel sv. Matouše, p.č.1 -jednolodní pozdně barokní architektura z let
1776 -1785 podle projektu olomouckého stavitele B. Bedy na parc. 1
4 Fara č.p. 24, na parc. č. 517 -hodnotná součást areálu farního kostela z let
1829 -1835, doklad přežívání barokní tradice
5 Letohrádek, parc. č. 520
-ve farské zahradě, drobná stavba v duchu orientál. architektury z r. 1844
6 Schodiště, parc.č. 558/1
-vedoucí k hl. vstupu far. kostela, hodnotná součást areálu z 1. pol. 18. stol.
7 -Socha církevního otce, parc.č. 558/1
-u farního kostela, velmi kvalitní plastika z 1. pol. 18. stol.
-Socha sv. Floriána, parc. č. 558/1
-jižně pod věží far. kostela, barokní plastika z 1. pol. 18. stol.
-Socha sv. Antonína Velikého, parc.č. 558/1
-u farního kostela, velmi kvalitní barokní plastika z 1. pol. 18. stol.
-Plastika Kartuziána, parc.č. 558/1
-na schodišti k farnímu kostelu, velmi kvalitní barokní plastika z 1. pol. 18. stol.
-Socha sv. Rocha, parc.č. 558/1
-na schodišti k farnímu kostelu, barokní plastika z 1. pol. 18. stol.
-Socha sv. Šebestiána, parc. č. 558/1
-na schodišti k farnímu kostelu, velmi kvalitní barokní plastika z 1. pol. 18. stol.
říjen 2010
33
8 Zvonice, parc. č. 883
-k.ú. Dolánky -uprostřed silniční návsi, hodnotná zlidovělá architektura z roku
1887
9 Kamenný sloup se sochou sv. J. Nepomuckého, p. č. 558/2
-na návsi pod lipami, kvalitní barokní, ikonograficky vzácné dílo z roku 1709
PAMÁTKY MÍSTNÍHO VÝZNAMU
DOLANY
Socha sv. Jana Nepomuckého
-rustikální socha z r. 1837 v Dolánkách
Kamenný kříž
-v Dolánkách z r. 1917, vysoký 4 m.
Boží muka
-hranolová Boží muka z 1. pol. 19. stol u silnice do Týnečka
Boží muka
-výška 3,5 m + břidlicová stříška mezi 2 lipami na Horní Boudě
Litinový kříž
- kříž s kamenným podstavcem z přelomu 19. a 20. stol v Nových Sadech
Véska.
Náhrobek faráře Martina Bradka
-klasicistní náhrobek z roku 1802 na místním hřbitově
Náhrobek Conradu Bretterovi
-na bývalém st. hřbitově od Moritze Graf Saint - Genois z r. 1864
Pomník padlým z 1. svět. války z roku 1928 Pomník z 2. svět. války z roku
1976 Kamenný kříž
-u chráněné lípy u nového hřbitova z roku 1877 od Johanny Taimer, JNKŽ od
kameníka E. Melnitzky (pískovec)
říjen 2010
34
Kamenný kříž
-u silnice do Bělkovic z r. 1906
Kamenný kříž
-u 3 lipu č.p. 108 z roku 1926
Kamenný kříž
-zvaný Zelený na rozcestí Dolany - Bělkovice -Véska
Kaple na návsi
-z roku 1829, zasvěcená Petru a Pavlu
Kaplička -boží muka
-na Dolní Boudě z poč. 19. stol.
Kamenný kříž
-z roku 1857, vys. 5 m, na polní cestě Véska -Hlubočky
Kamenný kříž
-z r. 1857 kolem 7 lip odb. na Radíkov z cesty Véska -Hlubočky, vysoký 5 m
Kamenný kříž
-u č.p. 2 z roku 1905 od Josefa a Julie Königových z Vésky č.2
Kamenný kříž
-u kaple z r. 1842, vysoký 5 m
Kamenný kříž
-u kaštanu z r. 1879, vys. 4,5 m, polní cesta Véska -Hlubočky, od manželů
August. a Antonie Zimmermannovyých z Vésky č. 41
Mramorový kříž
-na býv, německém hřbitově z r. 1942
říjen 2010
35
VÉSKA
Zvonice
-jde o volně stojící objekt, na podezdívce čtvercového půdorysu z lomového
kamene je dřevěný rám, na kterém stojí 4 sloupky nesoucí zvon ze 2., pol. 19. stol. a
jehlancovou stříšku. Mimo toho rám nese dřev. konstrukci komůrky z komolého
jehlanu. Odzadu je vstup do komůrky, nad dveřmi trojúhelníková stříška. Komůrka je
dole 235/255 cm, nahoře 160/160 cm a 300 cm vysoká. Uvnitř má podlahu krytou z
části plochou stříškou, uprostřed je volná, 75 cm nad ní je široká střecha, která
přechází v jehlan, krytá je plechem.
Kaple
-volně stojící objekt, má obdélníkový půdorys s půlkruh. závěrem, na druhé
straně se čtvercovou věží s hlavním vstupem k věži bylo dodatečně přistavěno
schodiště, 2 páry oken v lodi a 1 v presbytáři, vstupní dveřes dřev. obložením,
segmentový záklenek, nad vstupem kordonová římsa, hlavní římsa obíhá věž i
zvonicové patro se 3 okny, ve vrcholu stanový krov, krov nad kaplí sedlový, na druhé
straně svalbený krytý břidlou. Podlaha v závěru lodi je břidlicová, mezi předsíní a lodí
jsou dřev. dveřes příčkami, ve věži hodinový stroj (není v chodu). časově je památka
řazena do roku 1829.
Kaplička Boží muka -Dolní Bouda
-jedná se o volně stojící objekt o čtvercovém půdorysu, hladké stěny jsou z
cihel a lomového kamene, dveře a trojúhelníkový štít, sedlový krov vzadu svalbený,
nový křížek ve vrcholu. Časové zařazení památky je poč. 19. stol.
Kříže u7 lip
-odbočka na Radíkov z polní cesty Véska -Hlubočky. Jde o volně stojící
objekt. Ze tří křížů se zachoval pouze jeden, ostatní zničeny (jen zbytky soklů), střední
kříž má hranolový sokl, ukončený kordonovou římsou, vpředu reliéf hořícího srdce, na
nástavci reliéf mučících nástrojů,na kříži Kristus, vzadu J.K.F.K. 1857.
Kamenný kříž
-ve vsi u č. p. 2. Volně stojící objekt, hranolový sokl, podstavec s reliéfem P.
Marie, menší kříž s litinovým Kristem. Časové řazení památky je do roku 1905.
Kamenný kříž
na návsi u kaple. Jedná se o volně stojící objekt, úzký odstupněný sokl,
hranolovitý podstavec s reliéfem P.M.Bolestné, římsa. Nástavec dole voluntovitě
rozšířený s reliéfem mučících nástrojů, pod nimi JHS, ve vrcholu kříž s Kristem, na
soklu nápis ANO 1842.
Kamenný kříž
-polní cesta Véska -Hlubočky. Volně stojící objekt, odstupnělý sokl, podstavec,
kordonová římsa, nástavec, kříž s Kristem. Časové určení památky je r. 1879.
říjen 2010
36
Litinový kříž -Nové Sady
-litinový kříž je osazen na hranolovém podstavci. podstavec je tvořen nízkým
soklem přecházejícím v hladký dřík, ukončen je masivní profilovanou římsou. Na
podstavci osazen litin. kříž s postříbřeným korpusem Krista. V patách kříže v oválu je
nápis INRI. Litinový kříž je z přelomu 19. a 20. stol.
POHOŘANY
Zvonice
- dřevěná zvonice z 1. pol. 20. stol. na místě starší zaniklé stavby
ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY
HEJK -Paleolit Na úbočí kopce Hejk, mezi silnicí ke Kartouzce a sportovním
hřištěm (500 -700 m SV od středu obce ) byla nalezena r. 1973 paleolitická čepel.
Uloženo muzeum Olomouc.
OHBÍ KARTOUZKY -Neolit V ohbí Kartouzky zjištěno osídlení, doloženo
nálezy kamenného mlatu, ŠI atd. Uloženo muzeum Olomouc.
DOLNÍ CHMELNICE -Eneolit Na chmelnici u kravína byly nalezeny kamenné
eneolitické nástroje (šipka, dva pruhované úštěpy a jeden kamenný nástroj). Uloženo
muzeum Olomouc.
V LUKAVCI -Popelnicová pole -k. slezká Ojedinělý nález masivní bronzové
spony s mečíkovitými přívěsky pocházející patrně z rozrušeného žárového hrobu,
náležejícího nejspíš k nedalekému žárovému pohřebišti u Hlušovic. Uloženo muzeum
Olomouc.
V případě budoucí výstavby je nutné dodržovat ustanovení odst. 2, § 22, zák.
č. 20/1987 Sb. ohlásit písemně s dostatečným časovým předstihem /cca 15 pracovních
dnů/ zahájení výkopových prací příslušné oprávněné organizaci /NPÚ, územní odborné
pracoviště v Olomouci, příp. Archeologickému ústavu, a případně umožnit provedení
záchranného archeologického výzkumu na základě dohody uzavřené podle odst. 1, §
22, zák. č. 20/1987 Sb.
říjen 2010
37
3.2. URBANISTICKÁ KONCEPCE
Pro návrh řešení je prioritní zachování vesnického prostředí.
Prostorové uspořádání
V současnosti je urbanistická struktura všech částí obce v zásadě vybudována
a stabilizována. V obci se nadále už nepředpokládá masivní územní rozvoj, který by
urbanistickou strukturu změnil. Proto návrh rozvojových lokalit respektuje stávající
koncepci.
Funkční uspořádání
Zásady urbanistického návrhu vycházejí z potřeby stabilizovat a rozvíjet
stávající funkce a hodnoty v území, a podporovat činnosti které jsou dány
společenskými podmínkami (např. výrobní služby, čistá výroba), dále stabilizovat a
rozvíjet přírodní potenciál území a tím přispět k vytvoření lokálního systému ekologické
stability.
Zásadní funkcí v území je bydlení a díky přírodnímu rámci území obce
rekreace. Výroba je kromě zemědělství zastoupena spíše drobnějšími podnikatelskými
subjekty. Rozsáhlejší areál bývalé likérky v centrální části obce nejeví známky žádného
aktivního provozu.
Celé řešené území je členěno na území zastavěné a území nezastavěné.
Zastavěné území je vymezeno v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. O územním
plánování a stavebním řádu (Stavební zákon), a to je dni 30.8.2006 Sb. Je tvořeno
zastavěnou částí obce vymezenou k 1.9.1966 a vyznačenou v mapách evidence
nemovitostí (intravilán), zastavěnými stavebními pozemky evidovanými v katastru
nemovitostí jako stavební parcely a dalšími pozemkovými parcelami zpravidla pod
společným oplocením , které spolu tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými
budovami.
Obytnou zástavbou navrhuje územní plán umisťovat především v části Dolany
v prolukách zastavěného území, a v přímé vazbě na stávající zastavěné lokality.
V částech Véska a Pohořany umožnit rozvoj přiměřený jejich historickému vývoji,
postavení ve struktuře osídlení a omezené dopravní dostupnosti.
Usměrňovat umisťování drobné vybavenosti a služeb do centrální části obce
Dolany. Řešil rekonverzi (změnu funkčního využití) a revitalizaci (znovuoživení) areálu
likérky v centru obce Dolany na nový multifunkční areál pro občanskou vybavenost,
služby a bydlení.
Podrobné plošné členění území na jednotlivé druhy využití v zastavěném území
obce je následující:
říjen 2010
38
Plochy bydlení
- bydlení hromadné – v bytových domech
- bydlení individuální – v rodinných domech
Plochy občanského vybavení
- občanská vybavenost veřejná (obecní úřad, požární zbrojnice, zdravotnická
zařízení, školská zařízení, zařízení sociálních služeb, kulturní a sportovní zařízení,
církevní zařízení apod.)
- občanská vybavenost komerční (obchod, služby, veřejné stravování,
ubytování, komerční sportovní zařízení apod.)
Plochy výroby
- drobné podnikatelské aktivity neobtěžující okolní území
- průmyslové výrobní areály neslučitelné s funkcemi bydlení a vybavenosti
- samostatné areály zemědělské výroby neslučitelné s funkcemi bydlení a
vybavenosti
Plochy dopravy
- plochy silniční dopravy (plochy komunikací, autobusové zastávky apod.)
- plochy statické dopravy (parkoviště apod.)
Plochy technického vybavení
- plochy technického vybavení (plochy jednotlivých zařízení technické
infrastruktury)
Plochy veřejných prostranství
- významná prostranství pro setkávání a shromažďování obyvatel
- hlavní a významné komunikační tahy
- plochy veřejné zeleně
Nezastavěné území zahrnuje převážně zemědělský půdní fond, vodní toky a plochy,
lesní a travní porosty a ÚSES.
říjen 2010
39
Obyvatelstvo, bytový fond
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel umožňuje lépe posoudit širší i demografické
předpoklady dalšího vývoje. Vývoj počtu obyvatel v minulosti (po r.1869) vykazoval
mírný růst počtu obyvatel až do období druhé světové války. Pokles počtu obyvatel
v důsledku druhé světové války nebyl dodnes překonán v Pohořanech a Vésce. Po
r.1991 začal být vykazován velmi příznivý vývoj počtu obyvatel pokračující v zásadě až
do současnosti. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel od roku 1869 je patrný z následující
tabulky.
Rok
186 190 193 195 196 197 198 199 200 200
9
0
0
0
1
0
0
1
1
8
Dolany
208 218 245 191 204 195 194 180 194 239
7
8
0
1
1
2
2
2
0
5
Dolany
128 136 148 129 143 139 145 135 152 189
3
8
0
4
7
9
6
2
9
4
Pohořan 484 516 602 361 343 325 256 224 212 233
y
Véska
320 304 368 256 261 228 230 226 199 268
(Zdroj: P+R ÚP Dolany 2008)
V posledních letech docházelo v obci Dolany k mimořádnému zájmu o bydlení,
přírůstky obyvatel byly tedy podstatně vyšší než v předchozích obdobích. Předpoklad
nárůstu obyvatel do roku 2015 byl dle předchozích prognóz v rámci územně plánovací
dokumentace z roku 2000 až 2350 obyvatel. Tento počet je dle údajů z roku 2008 již
překročen – 2 395 obyvatel.
Rok
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009*
Obyvatel 1987
2072
2162
2216
2267
2367
2410
2499
Dle aktuální informace ČSÚ MOS
(Zdroj: P+R ÚP Dolany 2008)
Největší rozvoj bydlení probíhal v obci Dolany, menšího rozsahu v obcích
Véska a Pohořany, které mají charakter spíše rekreační. Neoficiální stav počtu trvale
přítomného obyvatelstva je cca 2900 ob. v roce 2010 (Info od Obecního úřadu – odhad
proveden na základě množství komunálního odpadu, který je v obci skutečně
produkován.)
Věková struktura obyvatel řešeného území je průměrná, dlouhodobě se však
zhoršovala podobně jak na naprosté většině území ČR. Podíl předproduktivní věkové
skupiny (0-14let) byl 15,3 % (r.2001), při srovnatelném průměru okresu Olomouc 16,1
%.
Podíl obyvatel nad 60 let byl ve stejném období 18,6%, tj. podobný jako průměr
okresu i ČR. Tyto skutečnosti nepříznivě ovlivňují další možnosti růstu počtu obyvatel
přirozenou měnou.
říjen 2010
40
Migrace v posledních letech situaci mírně zlepšuje. Z dlouhodobého hlediska je
v řešeném území reálné uvažovat s dalším růstem podílu osob v poproduktivním věku
a poklesem podílu dětí. Nároky na sociálně zdravotní služby budou stoupat a potřeba
kapacit základních škol bude nejspíše stagnovat i při eventuálním růstu počtu obyvatel
obce.
Příznivou skutečností je poměrně značná sociální soudržnost obyvatel území,
vyplývající jak ze stability osídlení tak i převažující formy bydlení v rodinných domech.
Územní
jednotka
ČR
Okres
Olomouc
Celkem
Věková skupina
0-14
10230060 1654862
Nezjištěno Průměrný
věk
Podíl
0-14
Nad 60
Podíl
60+
16,2%
1883783
18,4%
3483
39
224613
36056
16,1%
40942
18,2%
40
39
Dolany
1940
296
15,3%
361
18,6%
1
38
Dolany
1529
246
16,1%
280
18,3%
1
38
Pohořany
212
19
9,0%
48
22,6%
0
42
Véska
199
31
15,6%
33
16,6%
0
38
(Zdroj. ČSÚ, SLBD r. 2001)
Prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel v obci je do značné míry ovlivněna
impulsy, které jsou obtížně odhadnutelné (zájem o individuální výstavbu v obci a její
předpoklady, investice v širším regionu). Migrace obyvatel bude mít rozhodující
důsledky pro další vývoj obce. V průběhu posledního období bylo vytvořeno několik
scénářů vývoje počtu obyvatel k roku 2015 resp. 2020.
Prognóza
z roku 2000
Stav 2009
Prognóza
Alfaprojekt
Upravená
prognóza
2350
2499
2800 - 3000
2900
Předpokládaný vývoj počtu obyvatel během návrhového období je podmíněn
zejména nabídkou lokalit pro bydlení v obci. V úvahu je nutno vzít jak vlastní rozvojové
možnosti řešeného území (příměstskou polohu), tak především širší podmínky regionu.
Vytvořením rezervy stavebních míst se vytváří v obci Dolany předpoklad pro
nárůst obyvatel, ovšem skutečný vývoj počtu obyvatel s ohledem na širší společenské
změny lze jen odhadovat.
říjen 2010
41
Předpokladem růstu počtu obyvatel v návrhovém období územního plánu (do
roku 2020) mohou být následující vlivy:
*
nižší pořizovací náklady na bydlení (hlavně ceny stavebních pozemků) ve
venkovských sídlech příměstského typu oproti městskému bydlení
*
dostatečná rezerva ploch pro bydlení
*
vybudování komplexních veřejných sítí technické infrastruktury v obci
*
dostatečný sortiment pracovních míst ve vzdálenosti do cca 20 km od obce
*
vliv podstatného snížení výstavby v městském prostředí a postupné zvyšování
počtu bytů v rodinných domech
*
atraktivní přírodně-rekreační zázemí obce
*
postupné snižování závislosti obyvatel na prostředcích hromadné dopravy
Bilance návrhových a výhledových ploch pro bydlení
Navržené plochy pro obytnou funkci (pro návrhové období do roku 2015) :
Lokalita
Výměra
pozemku (ha)
Počet domů
Počet obyvatel
N1
4,3
30
120
N2
3,4
20
80
N3
0,6
5
20
N4
0,6
6
24
N5
0,7
6
24
N6
0,3
3
12
N7
2,2
10
40
N8
2,7
16
64
N9
0,5
4
16
N10
1,7
10
40
N11- SV-50%
0,9
5
20
P1- SV-50%
1,8
-
40
Celkem
19,7
115
500
Návrhové plochy jsou mírně naddimenzovány z důvodů možné majetkoprávní
nedostupnosti některé návrhové plochy.
říjen 2010
42
3.2 Občanské vybavení
Návrh občanského vybavení vychází ze skutečných potřeb obyvatelstva a
obce, protože urbanistické ukazatele jako základní materiál pro návrh vybavenosti
přestal plnit svou úlohu.
Základní vybavenost je třeba dělit do dvou skupin:
1.Vybavenost obecní je taková, která slouží obecní potřebě a je společensky
řízena nebo usměrňována . Jedná se o skupiny vybavenosti veřejně správní, kulturní,
sportovní, sociální, zdravotnické, školské, církevní...
2.Vybavenost ostatní je vybavenost , která vzniká na tržních principech. Tato
vybavenost je značně proměnlivá a závislá na podnikatelských aktivitách.
Vybavenost je nejvíce soustředěna kolem centrálního veřejného prostoru –
autobusová zastávka v centru a prostor mezi kostelem a školou, a to jak v
samostatných objektech, tak v přízemním parteru některých obytných domů a je
převážně komerčního charakteru – obchod, drobné služby, jejichž zastoupení může být
a je proměnné. Významným objektem v centrální části je obecní úřad v historické
budově loveckého zámečku.
Ostatní zařízení jak obecní, tak i komerční jsou situována v rámci celého
zastavěného území obce.
Zvýšenému nárůstu obyvatel v rámci nové výstavby rodinných domů
neodpovídá v dostatečné míře zázemí služeb a občanského vybavení v obci.
Ad 1. Z hlediska obecní vybavenosti je nutno charakterizovat její jednotlivé
skupiny:
3.2.1 Školství a výchova
Základní škola -Dolany
Mateřská škola -Dolany a Véska
ZUŠ – pobočka v Dolanech
Mateřská škola funguje v Dolanech a ve Vésce. Jejich funkce je stabilizována.
ÚP neuvažuje s dalším rozšiřováním mateřských škol v obci.
Do základní školy docházejí příp. dojíždějí žáci do školy v Dolanech, případně
dojíždění do Olomouce. Kapacita školy je dostačující. pro uvažované zbrždění nárůstu
počtu obyvatel lze předpokládat její dostatečná kapacita i v budoucnosti. Při základní
škole jsou také soustředěny některé činnosti mimoškolní výchovy (zájmové kroužky,
…).
Základní umělecká škola je vyžívána v pobočce v Dolanech.
říjen 2010
43
Střední a vysoké školy jsou situovány v Olomouci a dalších centrech vyššího
významu (gymnazium, odborné střední školy a SOU, univerzita).
ÚPD stabilizuje výše zmíněné plochy pro občanskou vybavenost a stanovuje
regulační podmínky jejich funkčního a prostorového využití.
3.2.2 Kultura
Pro zajištění kulturního vyžití obyvatel obce slouží následující zařízení:
Knihovna -Dům služeb Dolany
Kulturní dům Dolany
Kulturní dům Pohořany
V obci fungují následující kulturní a osvětové spolky:
Taneční skupina „Máta“
Dechová hudba „Dolanka“
Skupina „Heřmánek“
Country stodola Véska
Výletiště
Pro letní společenské akce je využíván prostor výletiště v centrální části místní
části Véska. Areál je po rekonstrukci. Z hlediska návrhového období je stávající plocha
areálu stabilizovaná a není potřeba její rozšíření. Nezbytné je ale zajištění přístupu na
pozemek. Navržena je veřejně prospěšná stavba přístupu na
Další kulturní zařízení jsou dostupná v Olomouci.
ÚPD stabilizuje výše zmíněné plochy občanské vybavenosti a stanovuje
regulační podmínky jejich funkčního a prostorového využití.
3.2.3 Veřejná správa
Obecní úřad
Obecní úřad je svou polohou v centru obce vhodně lokalizován. Objekt je
řešen jako víceúčelový objekt. Objekt obecního úřadu je stabilizován i v návrhovém
období. V rámci případné přestavby, či rekonstrukce je možné v objektu umístit další
potřebná zařízení občanské vybavenosti obce.
Ostatní služby správního charakteru jsou umístěny v Olomouci.
říjen 2010
44
Sbor dobrovolných hasičů – 3 sbory s působností v Dolanech, Vésce i
Pohořanech
Pošta Dolany
3.2.4 Tělovýchova a sport
V obci se nachází následující areály:
Sportovní areál Dolany, Pohořany
Fotbalové hřiště Dolany
Sokolovna Dolany
Golfový areál Véska -Pohořany
Sportovní a relaxační areál SK Véska
Turistická základna DDM Olomouc, Pohořany
ÚPD stabilizuje výše zmíněné plochy sportu a rekreace a stanovuje regulační
podmínky jejich funkčního a prostorového využití.
3.2.5 Zdravotní a sociální péče
V obci se nachází následující zdravotnická zařízení:
Zdravotní středisko -Dolany -lékařská pracoviště – soukromé ambulance
Lékárna
Veterinární služba – soukromé zařízení
V obci se nachází Domov pro seniory Véska - Dům spečovatelskou službou.
ÚPD stabilizuje výše zmíněné plochy a stanovuje regulační podmínky jejich
funkčního a prostorového využití.
3.2.6 Vybavenost ostatní (komerční)
Do této skupiny vybavenosti patří zařízení maloobchodu a služeb, fungující na
principu tržního hospodářství. Základem je poskytování takových služeb, které jsou
z hlediska hygienického přípustné v obytném území.
říjen 2010
45
Maloobchodní zařízení
Potraviny Šuba Dolany
Jednota Kroměříž – Dolany
Prodejna smíšeného zboží Véska
Masna Dolany
Drogerie Dolany
Květinářství Dolany
Prodej lyžařských potřeb Dolany
Služby
Kadeřnictví Dolany
Sklenářství Dolany
Stolárna Véska
Stolárna Dolany
Topení-voda, instalace, opr. Pohořany
Montan -instalace tel.antén a zařízení Dolany
Lesní práce Dolany
Malířství – Natěračství Dolany
Oprava obuvi Pohořany
Písmomalířství Véska
Autodoprava Dolany, Véska
Autoelektrikář Dolany
Ubytovací a stravovací zařízení:
Ubytování Lenka Konigová Véska
Bistro pod Kartouzkou
Hospoda Sportklub Dolany
Pohostinství Dolany
Pohostinství Véska Skalice
Pohostinství – Pohořanská bouda
Pohostinství Pohořany
Restaurace U Havlů
ÚPD stabilizuje výše zmíněné plochy a stanovuje regulační podmínky jejich
Všechna ostatní občanská vybavenost je dostupná v nejblíže Olomouci.
říjen 2010
46
Bilance návrhových ploch tělovýchovných a sportovních zařízení:
Lokalita
Výměra pozemku (ha)
N12
1,3
N13
0,4
N14
1,5
Celkem
3,2
3.3 Rekreace a cestovní ruch
Z hlediska rekreačního zaujímá obec Dolany přímo strategickou polohu na
okraji atraktivního území podhůří Nízkého Jeseníku. Značný přírodní potenciál území je
zárukou kvalitního prostředí pro krátkodobou rekreaci obyvatel obce i okolních obcí a
Olomouce.
Území je protkáno řadou lesních a polních cest, prochází tudy i značené
turistické trasy, které vedou k dalším atraktivním cílům (Svatý Kopeček, Hrubá Voda,
Jívová, Domašov u Šternberka) a cyklotrasy. Zřícenina kláštera „Kartouzska“ tvoří
jedno ze zastavení naučné stezky Svatý Kopeček.
Jedním z nejnovějších cílů pro rekreační využití se stalo osmnácti jamkové
golfové hřiště mezi Véskou a Pohořany, v krajinářsky harmonickém a atraktivním
prostředí.
Zázemí pro turistický ruch je vzhledem ke kvalitním přírodním podmínkám v
obci velmi dobré, včetně sportovně rekreačního zázemí sportovních areálů. Pro
zájemce sportovně rekreačního vyžití jsou však v obci jen velmi omezené možnosti
ubytování a dalších služeb.
Neopominutelným druhem rekreačního vyžití v Dolanech je individuální
rekreace, soustředěna do okrajových poloh jednotlivých částí obce, většinou u lesních
enkláv. Jedná se o chatové osady i individuálně umístěné chaty zejména v m.č.
Dolany, v menší míře v Pohořanech i ve Vésce. Jejich další rozvoj není z hlediska
udržitelnosti kvalitního přírodního zázemí žádoucí.
ÚPD stabilizuje plochy rekrace a stanovuje regulační podmínky jejich
říjen 2010
47
3.4 Ekonomický potenciál
3.4.1 Zemědělská výroba
Na pozemcích obce hospodaří zemědělské subjekty se sídlem v Dolanech a v
Pohořanech.
Agrosystém Pohořany
Hanácká zemědělská a.s. Dolany
Zahradnictví Dolany
Chov zvířat (koní) je lokalizován na farmě živočišné výroby -Ekofarma v
Pohořanech s nově rekonstruovanou stájí pro koně s 20 boxy, s pískovou jízdárnou se
skokovým materiálem, drezúrním obdélníkem a kruhovou ohradou a cca 220 ha luk a
pastvin, v současné době je zde ustájeno 18 koníků. V areálu farmy jsou situovány
stájové objekty a několik pomocných objektů, sklady krmiva a steliva. Součástí areálu
je i administrativní budova s kancelářemi, šatnami a sociálním zařízením pro
zaměstnance farmy. Pastviny se nachází na pozemcích s různým stupněm sklonu a
jsou bohatěčleněny remízky a lesíky. Na pastevních plochách jsou rozmístěna
napajedla. Zdrojem vody je vlastní studna. Na všech pastevních plochách lze nalézt
dostatečné zastínění před sluncem a ochranu před větrem.
Dalším subjektem je Hanácká zemědělská, a.s., zabývající se zpracováním
rostlinné a živočišné výroby, prodejem nezpracovaných zemědělských a lesních
výrobků a výrobou a opravou zemědělských strojů.
Zahradnictví Dolany se zabývá produkcí a prodejem uceleného sortimentu
sazenic květin pro skleníkové a venkovní pěstování, výhradně pro zahradnické firmy.
Rozvoj ploch pro zemědělskou výrobu je možný a žádoucí v plochách
stávající zemědělské výroby jejich intenzifikací a dále v návrhové ploše. Možno
uvažovat o využití rozvojové plochy i jinými zemědělsky hospodařícími subjekty. ÚPD
stabilizuje stávající plochy zem.výroby.
3.4.2 Průmyslová výroba
Průmyslová výroby je v obci zastoupena pouze několika výraznějšími
podnikatelskými subjekty (situovanými ve velké míře v areálu bývalého ZD a jeho
sousedství) reprezentovanými společnostmi:
Sekvoy s.r.o. - dřevařská výroba a lesní činnost
Hanácká zemědělská a.s. Dolany
Doka, dlažba s.r.o.
Kovošrot
Stolárna na pozemcích Hanácké zemědělské a.s.
Výroba sklolam. tvarovek – pozemek Hanácké zem a.s.
říjen 2010
48
V obci se dále nachází rozsáhlejší výrobní areál dřívější likérky. Výrobní
prostor je však v současné době využíván nejednoznačným způsobem, původní firma
zanikla. Situování areálu je z urbanistického hlediska nevhodné, brání dostatečnému
rozvoji centra Dolan, které by vzhledem k současnému výraznému rozvoji obce
potřebovalo posílit vybavenost a tím i význam této části obce jako přirozeného centra
sídla. Areál je proto navržen pro přestavbu je plochy smíšené obytné a komerční.
Rozvojové plochy smíšených aktivit
ÚPD navrhuje v řešeném území jednu novou rozvojovou plochu a jednu
plochu přestavbovou (přestavba bývalé likérky v centru obce Dolany) a stanovuje
regulativy funkčního a prostorového využití plochy.
Konkrétní regulační podmínky na stanovení intenzity využití území jsou pro
tyto navrhované funkce uvedeny ve výkrese regulačních zásad a samostatné textové
příloze.
Bilance návrhových a přestavbových ploch smíšených:
Lokalita
Výměra pozemku (ha)
Počet pracovních míst
N11
0,9
Dle podnikatelského záměru
P1 – SV50%
1,8
Dle podnikatelského záměru
Celkem
2,7
Předpokládaný vývoj ekonomické aktivity počítá s nárůstem ekonomicky
aktivních osob v produktivním věku a se snížením podílu vyjíždějících osob za
pracovní příležitostí vytvořením pracovních příležitostí v místě bydliště (posílení
výrobních služeb, čisté výroby a řemesel provozovaných v navržených rozvojových
lokalitách pracovních aktivit a současně v rodinných domech).
3.3. KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
ÚVOD
Řešené území se nachází severně Olomouce prakticky mimo hlavních
dopravních tras. Pouze jeho nejzápadnější část v krátkém úseku protíná silnice I. třídy
č. I/46, která je však v územně-plánovacích podkladech překládána západně mimo toto
území. Navrženo je příčné uspořádání v čtyřpruhové kategorii se středním dělícím
pásem.
SILNIČNÍ DOPRAVA (SILNICE A DÁLNICE)
Řešeným územím procházejí, nebo se jej dotýkají, následující silnice:
I/46
Olomouc - Šternberk
III/44313
Dolany - Bělkovice
III/44440
Bělkovice - Véska
III/4436
Holice - Samotíšky - Dolany
říjen 2010
III/44311
Hlušovice – Dolany - Jívová
III/44312
Dolánky - Dolany
III/44314
Dolany - kolem chmelnice - Véska
III/443 15
Pohořany - spojovací
49
Ostatní pozemní komunikace již nejsou zařazeny do sítě silnic, ale jsou to
komunikace místní, resp. účelové.
Ani ve výhledu nejsou v blízkosti řešeného území plánovány dálnice nebo
rychlostní silnice.
Silniční ochranná pásma
K ochraně státních silnic a místních komunikací a provozu na nich mimo
souvisle zastavěné území obcí slouží ochranná pásma, jejichž velikost je specifikována
v zákonu o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb. (v platném znění) v paragrafech
30 a následujících. Velikost pásma je prostor omezený svislými plochami ve
vzdálenosti:

50 m od osy vozovky silnice I. třídy

15 m od osy vozovky silnic II. a III. třídy a místních komunikací I. třídy.
V těchto pásmech lze provádět stavby a terénní úpravy jen na základě
povolení vydaného silničním správním orgánem a za podmínek v povolení uvedených.
Ochranné pásmo u plánovaných komunikací vzniká na základě rozhodnutí o
umístění stavby.
Rampy křižovatek jsou součástí nadřazené komunikace, přičemž hranice jsou
určeny v příloze č. 3 prováděcí vyhlášce silničního zákona.
V zastavěném území se stanovují hygienická pásma s ohledem na hlukové
poměry způsobené pozemní dopravou vč. pozadí a nejvyššími přípustnými hlukovými
hladinami pro konkrétní druh zástavby.
Hygienické podmínky výstavby v ochranném pásmu silnic
V ochranném pásmu silnice I/46, s ohledem na očekávané zasažení hlukem
ze silniční dopravy, budou stavby s chráněným vnitřním i vnějším prostředím zařazeny
do podmínečně přípustného využití. U takovýchto staveb bude nutno prokázat, že
nebudou překročeny přípustné hladiny hluku v chráněných i vnitřních prostorech.
Bezbarierové řešení
Navrhované dopravní stavby a veřejné plochy musí být navrhovány v souladu
s požadavky vyhlášky 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích
zabezpečujících bezbarierové užívání staveb.
Jedná se zvláště o dodržení podélných a příčných sklonů, snížení obrub na 2
cm v požadovaných místech, řešení pro osoby s omezenou schopností orientace
(vodící linie, varovné a signální pásy) a zajištění potřebného počtu vyhrazených stání
pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené a nově i vyhrazených stání
pro osoby doprovázející dítě v kočárku.
říjen 2010
50
DOPRAVNÍ ZÁTĚŽ
Na celém území ČR je v pravidelných intervalech organizováno Ředitelstvím
silnic a dálnic ČR Praha celostátní profilové sčítání dopravy. Sčítání se provádí na
silnicích I. a II. tříd a na zatížených úsecích silnic III. tříd.
Pro řešené území jsou určující sčítací úseky :
sil. I/46
úsek 7-1080
jižně Dolan
sil. III/44311
úsek 7-4880
jižně odbočky na Pohořany
Na ostatních silnicích nebylo sčítání prováděno, proto lze i s ohledem na
význam v silniční síti usuzovat, že intenzity dopravy se budou pohybovat v intervalu
300 - 500 vozidel/24 hod a ani ve výhledu nedojde k dramatickému nadvýšení.
Výhledové intenzity očekávané k roku 2025 jsou vypočteny dle růstových
koeficientů Ředitelství silnic a dálnic ČR dle jednotlivých tříd silnic.
r. 2000
sil. I/46
úsek 7-1080 11.862/2.582
r. 2005
r. 2025
12.998/2.934
16.377/3.609
sil. III/44311 úsek 7-4880 777/133
1.019/109
918/106
Hodnoty jsou uvedeny jako celoroční denní průměrné za 24 hodin v obou
směrech ve formátu vozidla celkem/z toho nákladní vozidla.
Skutečný nárůst v období 2000-2005 byl u silnice I. tř. nižší, než se očekávalo, i
sil. III. tř. naopak vyšší.
Po vybudování obchvatu sil. I/46 mimo zástavbu výrazně klesne dopravní
zatížení na průjezdním úseku stávající silnice.
KATEGORIE SILNIC
Kategorie je určena volnou šířkou komunikace a návrhovou rychlostí. Ta by
měla odpovídat významu a přenášenému dopravnímu zatížení.
Charakteristiky funkčních tříd jsou specifikovány v tab. 1 ČSN 73 6110
Projektování místních komunikací.
Pro řešené území jsou předmětné:
funkční třída B
sběrné komunikace obytných souborů, spojení obcí, průtahy
silnic I., II. a III. třídy s významem dopravním, částečné omezení
přímé obsluhy
funkční třída C
obslužné komunikace ve stávající i nové zástavbě (mohou být i
průtahy silnic III. třídy)
funkční třída D
zklidněné komunikace
funkční podskupiny
D1
pěší zóny, obytné zóny
D2
stezky, pruhy a pásy určené cyklistickému provozu,
stezky pro chodce, chodníky, průchody a ostatní komunikace
nepřístupné provozu silničních motorových vozidel
říjen 2010
51
Dle ČSN 73 6110 jsou dle funkčních tříd dále přiřazeny v tab. 2 charakteristiky
(možnost zřizování parkovacích pruhů, vzdálenosti křižovatek, …).
Svým charakterem funkční třídě B odpovídá pouze průjezdní úsek silnice I/46.
Ostatní komunikace jsou funkční třídy C a D.
Nově navrhované místní komunikace a průjezdní části silnic budou řešeny dle
ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací.
Konkrétně se jedná
u sběrných komunikací (funkční třída B)
dle čl. 8.4.3 (tab. k obrázkům 11 a 12) s písmenným znakem MS2 a návrhovou
rychlostí 50 km/h
o dvoupruhová obousměrná komunikace s jízdním pruhem pro cyklisty
v hlavním dopravním prostoru (přímo při komunikaci), nebo
v přidruženém prostoru (výškově i prostorově oddělená stezka od
komunikace)
u obslužných komunikací (funkční třída C)
dle čl. 8.4.3 (tab. k obrázkům 11 a 12) s písmenným znakem MO2 a návrhovou
rychlostí 30 km/h
o
dvoupruhová obousměrná komunikace s podélným parkováním
o
dvoupruhová obousměrná komunikace s jízdním pruhem pro cyklisty
v hlavním dopravním prostoru (přímo při komunikaci), nebo
v přidruženém prostoru (výškově i prostorově oddělená stezka od
komunikace)
dle čl. 8.4.4 (tab. k obrázku 16 až 19) s písmenným znakem MO1 a návrhovou
rychlostí 30 km/h
o
jednopruhová jedno i obousměrná komunikace (nutnost výhyben po
80 – 100 m) s podélným parkováním
o
jednopruhová jedno i obousměrná komunikace (nutnost výhyben po
80 – 100 m) bez parkovacího pruhu
dle čl. 8.4.4 (tab. k obrázku 20 až 21) s písmenným znakem MO2k (s krajnicemi)
a návrhovou rychlostí 30 km/h
o
dvoupruhová
obousměrná
komunikace
s krajnicemi
(bez
nadvýšených obrub) – v případech rozptýlené zástavby s nutností
zasakování srážkových vod na místě
dle čl. 8.4.4 (tab. k obrázku 22 až 23) s písmenným znakem MO1k (s krajnicemi)
a návrhovou rychlostí 30 km/h
o
jednopruhová obousměrná komunikace s krajnicemi a výhybnami –
v případech rozptýlené zástavby (jednotlivých staveb) s nutností
zasakování srážkových vod na místě
u zklidněných komunikací (funkční třída D1)
dle čl. 8.4.5
o
příklady typů komunikací v obytné zóně (obrázek 25 a 26),
podrobněji řeší technické podmínky TP 103 Navrhování obytných a
pěších zón
u zklidněných komunikací (funkční třída D2)
říjen 2010
52
dle kapitoly 10.1 Komunikace pro chodce a 10.4 Cyklistická doprava vč. TP 179
Navrhování komunikací pro cyklisty
o
stezky, pruhy a pásy určené pro cyklisty a pěší bez přístupu
silničních motorových vozidel
Skladebné prvky šířkového uspořádání místních komunikací jsou vč. použití
uvedeny v tab. 3 ČSN 76 6110. Konkrétní šířky prvků jsou variantně uváděny
v citovaných tabulkách.
Přiměřeně bude postupováno při rozsáhlejších rekonstrukcích místních
komunikací a průjezdních úseků silnic.
Nejmenší šířka chodníku je 2,0 m, resp. v málo zatížených úsecích s malým
počtem pěších lze připustit i šířku 1,5 m (ovšem bez jakýchkoliv překážek, vč.
dopravního značení a stožárů veřejného osvětlení).
MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE
Na průjezdních úsecích silnic a na místních komunikacích se nacházejí
některé lokálně omezené dopravní závady, které však budou řešeny lokální úpravou.
Výrazné změny tras se neuvažují.
Místní a účelové komunikace zabezpečují dopravní obsluhu přilehlých objektů.
Nové místní komunikace budou navrhovány a trasovány v lokalitách určených
k zástavbě tak, aby dostatečně zpřístupnily sousední pozemky.
Předpokládá se využití zvláště zklidněných komunikací funkční třídy D1.
Při navrhování je nutno dodržet mimo jiné příslušná ustanovení ČSN 73 6110
Projektování místních komunikací a požadavků HZS na délky slepých komunikací,
velikosti obratišť apod.
Při parcelaci rozvojových ploch je nutno respektovat §22 vyhlášky 501/2006
Sb. o obecných požadavcích na využití území, kde je vymezena nejmenší šířka
veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek
bytového domu, je 12 m (při jednosměrném provozu lze snížit až na 10,5 m). U
veřejného prostranství a komunikace k rodinnému domu je šířka 8 m, při
jednosměrném provozu min 6,5 m.
DOPRAVA V KLIDU
Požadavky na dopravu v klidu u nových staveb, nebo staveb, u nichž je
měněno funkční využití, se zjišťují pomocí normovaného výpočtu uvedeného v ČSN 73
6110 Projektování místních komunikací (kapitola 14).
Pro řešené území bude uvažován základní stupeň automobilizace 1:2,5 (tj.
400 vozidel na 1000 obyvatel).
Své potřeby si musí investor řešit na své náklady na svém pozemku.
Majitelé rodinných domů musí mít na svém pozemku vybudována minimálně 2
stání pro osobní vozidla. U bytových domů se preferuje umístění alespoň části stání
pod objektem.
říjen 2010
53
PĚŠÍ A CYKLISTICKÝ PROVOZ
Pěší doprava probíhá zčásti po samostatných chodnících, které jsou
vybudovány podél vozovek a zčásti tam, kde to umožňuje nízká intenzita dopravy, i na
vozovce.
V podrobnosti měřítka územního plánu není možné ani účelné řešit návrhy
chybějících úseků chodníků. V centrální části obcí by při zvýšeném výskytu pěších by
alespoň jednostranné chodníky být doplněny měly.
V nově navrhovaných úsecích komunikací pokud možno zřizovat v uličním
prostoru samostatné stezky pro cyklisty oddělené od vozovky, případně společné
stezky pro pěší i cyklisty.
Šířková uspořádání musí odpovídat požadavkům ČSN 73 6110.
Značené cyklistické trasy jsou vedeny po stávajících místních i státních
komunikacích. V území prochází trasa:
Č. 6030 — Mariánské údolí — Svatý Kopeček — Dolany — Hlušovice
Č. 6102 — Bělkovice — Svatý Kopeček
Č. 6103 — Bělkovice — Svatý Kopeček - Bystrovany
V řešeném území jsou též vedeny čtyři značené turistické trasy. Trasovány
jsou generálním směrem SV-JZ od Podbořan na Svatý Kopeček
HROMADNÁ AUTOBUSOVÁ DOPRAVA
Hromadná doprava osob je v území zajišťována pravidelnou linkovou
autobusovou dopravou na trasách:
• Rýmařov - Břidličná - Olomouc
• Olomouc - Dolany - Bělkovice
• Olomouc - Dolany - Pohořany Jívová
• Hlubočky - Dolany - Pohořany
• Olomouc - Šternberk - Huzová - Bruntál
• Olomouc - Šternberk - Dvorce - Opava
• Šternberk - Bělkovice - Samotíšky
• Jívová - Dolany - Olomouc
Rozmístění zastávek a jejich poloha vzhledem k zástavbě a docházkové
vzdálenosti jsou vyhovující. V rámci kultivace veřejných prostranství (úpravy chodníků,
autobusových zálivů apod.) bude třeba zastávky dovybavit přístřešky a lokálně řešit
úpravy ve smyslu drobných posunů při stavebních úpravách na komunikacích či jiných
souvisejících záměrech.
Při rekonstrukcích zastávek je nutno se řídit požadavky ČSN 73 6425
Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky.
HLUK Z DOPRAVY
Hluk z dopravy na pozemních komunikacích a jeho limity jsou řešeny v
Zákoně č. 258I2000Sb. o ochraně veřejného zdraví a navazujícím Nařízeni vlády Č.
148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
říjen 2010
54
Limitní hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a ostatní
venkovní chráněný prostor jsou stanoveny jako součet základní hladiny hluku LAeq,T =
50 dB a příslušné korekce.
Určení hladin hluku pomocí výpočtu se řídí „Novelou metodiky pro výpočet
hluku silniční dopravy“ a provádí pomocí SW HLUK+.
Z výše uvedeného plyne, že maximální přípustná ekvivalentní hladina hluku z
dopravy je pro obytnou zástavbu v blízkosti průjezdních úseků rovna 60 dB ve dne a
50 dB v noci.
Pro nově navrhované objekty, zvláště při průjezdním úseku silnice I/46, by měl
být doložen průkaz (podrobný výpočet) nepřekročení hlukových limitů v chráněném
venkovním prostoru pro stavbu s konkrétním využitím (uplatnění různých korekcí).
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
Na řešeném území se nenachází železniční trať ani vlečka.
Nejbližší železniční tratě jsou č. 290 Olomouc – Šumperk a č. 310 Olomouc –
Krnov.
VODNÍ DOPRAVA
Na řešeném území se neprovozuje vodní doprava a ani v nejbližší době se
s ní v okolí neuvažuje.
Dlouhodobě je pouze nadále sledován koridor pro Kanál Dunaj-Odra-Labe.
Zastoupen je i v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje. Koridor je veden
v generálním směru sever-jih západně od řešeného území ve vzdálenosti cca 4 km od
Dolan.
LETECKÁ DOPRAVA
Na řešeném území se letecká doprava přímo neprovozuje.
Nejbližší letiště Bohuňovice má status neveřejného vnitrostátního letiště. Další
letiště je v Olomouci se statusem veřejné mezinárodní letiště.
Nepředpokládá se, že by do řešeného území zasahovaly vzletové a přistávací
roviny, které by omezovaly výškovou úroveň zástavby.
3.4. KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
VODOVOD
ÚVOD
V obci a jejich přilehlých částech je dnes zajištěno zásobení pitnou a požární
vodou převážně z řadů pro veřejnou potřebu. Podle posledních měření a průzkumů je
kapacita vodovodní sítě dostatečná pro výpočtové průtoky a požární zabezpečení.
Jsou provedeny rozvody pro veřejnou potřebu DN 80 – 200, převážně plastové, potrubí
tlakové. Na vodovodních řadech pro veřejnou potřebu jsou osazeny typové podzemní
armatury (šoupata, sekční uzávěry, rozdělovací šachty, podzemní a nadzemní
hydranty apod.) a provedeny potřebné podzemní objekty (armaturní šachty apod.).
Jednotlivé nemovitosti jsou napojeny vodovodními přípojkami. Stávající zástavba
v obci se nachází v nadmořských výškách 240 – 330 m.n.m.
říjen 2010
55
Varianta řešení zásobení obcí je možná v případě odstavení stávajícího
zdroje z lokálních vrtů , tj. v lokalitě Toveř (vrt „Cihelna“ o vydatnosti cca 7,0 l/sec) ,
v Dolanech „zdroj „Likérka“ o vydatnosti cca 6,0 l/sec“ a vrty v jednotlivých lokalitách.
Tyto zdroje by bylo nutné upravit, doplnit o potřebnou úpravnu vody a zásobní kapacitu
(vodojemy) podle kapacity celé soustavy a propojit jednotlivé vodojemy výtlačnými
řady. V obci Dolany na jižním konci je rezervován prostor pro případný řídící vodojem
650 m3.
STÁVAJÍCÍ STAV
Dolany:
Zdrojem pitné vody pro obec jsou podzemní vrty s úpravnou vody v lokalitě
Olomouc – Černovír, kde jsou i podzemní vodojemy Droždín I o kapacitě 4 x 5 000 m3,
které slouží i pro zásobení Olomouce. Kóty hladin vodojemu Droždín I – max. hladina
282,90 m.n.m., min. hladina 278,40 m.n.m.
Z uvedeného VDJ je část vody čerpána do vodojemu Droždín II (kapacita 2 x
500 m3) o max. hladině na kótě 310,00 m.n.m a min. hladině 305 m.n.m.. Z tohoto
vodojemu je veden hlavní zásobní řad DN 200 do Dolan přes obec Samotíšky a Tovéř,
které jsou z řadu rovněž zásobeny. V obci jsou provedeny rozvodné řady DN 80 – DN
150, převážně plastové. Vodovod je ve správě Středomoravská vodárenská a.s..
Délka vodovodní sítě v obci 13690 m.
Údaje jsou převzaty z „Plánu rozvoje vodovodu a kanalizací Olomouckého
kraje“ – aktualizace 2006 firmou Voding Hranice spol. s r.o.
Véska
Zdrojem vody je vrt HV-12 v lokalitě „Zelený kříž“ s vydatností 3,0 l/sec. Z vrtu
je voda čerpána výtlačným potrubím PE ø 65 mm v délce 1170 m do úpravny vody
s vodojemem v lokalitě „Dolní Bouda“ nad Véskou. Akumulace je řešena válcovými
vodojemy o obsahu 2 x 30 m3, o max. hladině na kótě 432,10 m.n.m a min. hladině
430,00 m.n.m., umístěnými jako součást úpravny. Z úpravny je veden zásobní řad DN
100 v délce 485 m, před obcí je osazena šachta s redukčním ventilem tlaku. Po obci
jsou provedeny rozvodné řady v celkové délce 12 654 m.
Pohořany:
Zdrojem vody je vrtaná studna o vydatnosti 0,6 l/sec, z té je proveden výtlak
do vodojemu 2 x 50 m3, o max. hladině na kótě 588,00 m.n.m a min. hladině 585,25
m.n.m.. Z vodojemu je provedena rozvodná vodovodní síť – horní část obce je
napojena přímo, spodní část obce přes redukční ventil tlaku. Celková délka rozvodné
vodovodní sítě PVC DN 80 – 100 je 3 080 m.
V rámci obce jsou v současné době lokální zdroje pitné vody v lokalitě Toveř
(vrt „Cihelna“ o vydatnosti cca 7,0 l/sec, zdroj „Likérka“ v Dolanech o vydatnosti cca 6,0
l/sec , slouží zatím jako záložní a počítá se s nimi v případě rozšíření vodovodní sítě do
obce Bělkovice.
NÁVRH ŘEŠENÍ DO ROKU 2015
Dolany:
Na základě posouzení současného stavu (Aktualizace PRVKUC z roku 2006)
a zpracovaných studií je pro obec Dolany kapacita zásobního řadu včetně tlakových
poměrů dostatečná i s výhledem na předpokládaný vývoj do roku 2015. Plán rozvoje
vodovodů a kanalizací nepočítá s dalšími investičními náklady do uvedeného data.
říjen 2010
56
Véska
Kapacita zdroje i zásobních řadů je pro dané období dostatečná.
Plán
rozvoje vodovodů a kanalizací nepočítá s dalšími investičními náklady do uvedeného
data.
Pohořany:
Kapacita zdroje i zásobních řadů je pro dané období dostatečná.
Plán
rozvoje vodovodů a kanalizací nepočítá s dalšími investičními náklady do uvedeného
data.
Navržené lokality k zastavění lze bezpečně zásobit prodloužením stávající
vodovodní sítě příslušného tlakového pásma.
TLAKOVÉ POMĚRY
Dolany:
Vodovodní síť v obci je ovládána tlakem z vodojemu Droždín II (kapacita 2 x
500 m3) o max. hladině na kótě 310,00 m.n.m a min. hladině 305 m.n.m.. převážná
část obce je z tohoto tlakového pásma bezproblémově zásobena, pouze
v severovýchodní části obce je vybudována zesilovací AT stanice s příslušnými
vodovodními řady v délce 1 185 m.
Véska
Vodovodní síť v obci je ovládána tlakem z vodojemu v lokalitě „Dolní Bouda“
nad Véskou 2 x 30 m3, o max. hladině na kótě 432,10 m.n.m a min. hladině 430,00
m.n.m..Z úpravny je veden zásobní řad DN 100 v délce 485 m, před obcí je osazena
šachta s redukčním ventilem tlaku. Po obci jsou provedeny rozvodné řady v celkové
délce 12 654 m. Tlakové poměry takto vyhovují.
Pohořany:
Vodovodní síť v obci je ovládána tlakem z vodojemu 2 x 50 m3, o max. hladině
na kótě 588,00 m.n.m a min. hladině 585,25 m.n.m.. Z vodojemu je provedena
rozvodná vodovodní síť – horní část obce je napojena přímo, spodní část obce přes
redukční ventil tlaku. Tlakové poměry takto vyhovují.
POSOUZENÍ AKUMULACE VODOJEMU
Dolany:
Pitná voda je přivedena z vodojemu Droždín II (kapacita 2 x 500 m3), na trase
je odběr obcí Samotišky (Qp = 98,3 m3/den, Qd = 147,4 m3/den), obec Tovéř (Qp =
25,7 m3/den, Qd = 38,5 m3/den) a obec Dolany s odběrem (Qp = 108,2 m3/den, Qd =
162,3 m3/den) – zdroj aktualizace PRVKUC rok 2006.
Z uvedeného přehledu je zřejmé, že kapacita vodojemů je pro zásobení obce
dostatečná.
Véska
Pitná voda je přivedena z vodojemu 2 x 30 m3 , odběr v obci (Qp = 7,4 m3/den,
Qd = 11,1 m3/den).
Z uvedeného přehledu je zřejmé, že kapacita vodojemu je pro zásobení obce
dostatečná.
říjen 2010
57
Pohořany:
Pitná voda je přivedena z vodojemu 2 x 50 m3 , o max. hladině na kótě 588,00
m.n.m a min. hladině 585,25 m.n.m., odběr v obci (Qp = 23,2 m3/den, Qd = 34,8
m3/den).
Z uvedeného přehledu je zřejmé, že kapacita vodojemu je pro zásobení obce
dostatečná.
OCHRANNÁ PÁSMA
Pásmo ochranného zdroje pitné vody je u vrtu HV-12 ve Vésce a kolem
zdroje v Pohořanech. Ochranné pásmo I. stupně je tvořeno oploceným územím,
čtvercem o straně 10x 10 m. Zároveň je vyhlášeno ochranné pásmo II. stupně vodního
zdroje kolem vrtu HV - 12.
Ochranné pásmo vodovodního řadu dle zákona 274/2001 Sb. činí 1,5 m od
kraje potrubí do profilu DN 500, od profilu DN 500 2,5 m na každou stranu od líce
potrubí.
ODPADNÍ VODY
ÚVOD
Obec Dolany je odkanalizována jednotnou kanalizační soustavou na centrální
čistírnu odpadních vod, umístěnou na západní části obce. Jedná se o mechanickobiologickou čistírnu pro 2 500 EO, zkolaudovanou v roce 1996. Odtok z čistírny je do
Dolanského potoka. Kanalizace je z trub DN 250 až DN 600, stoky jsou odlehčovány
do Dolanského potoka a do melioračních příkopů. Na kanalizaci jsou osazeny 4
čerpací stanice k přečerpání odpadních vod z míst, které neumožňují gravitační odtok.
Čistírna slouží i pro obec Toveř a výhledově se do ní mají napojit splaškové vody
z Vésky a Pohořan. Na splaškovou kanalizaci z uvedených obcí je zpracována
dokumentace pro stavební povolení.
STÁVAJÍCÍ STAV
Dolany:
V obci je jednotná kanalizace s čerpacími stanicemi, odlehčovacími komorami
a centrální čistírnou odpadních vod, provozovaná obcí. Kanalizace jsou z různých
materiálů tak, jak byly postupně budovány, jedná se o potrubí z trub kanalizačních
betonových, kameninových i plastových. Nové části zástavby jsou již odkanalizovány
oddílnou kanalizací, která je však dále svedena do kanalizace jednotné
s odlehčováním stok do Dolanského potoka nebo do melioračních svodů. Na kanalizaci
jsou typové objekty (revizní šachty) a další převážně monolitické objekty (odlehčovací
komory, výústní objekty), jejichž stavební stav odpovídá stáří a způsobu výstavby.
Kapacita jednotné kanalizace je pro srážkové vody vyčerpána a další napojování
srážkových vod není vhodné.
Stoková síť je svedena na mechanicko-biologickou čistírnu pro 2 500 EO,
umístěnou západně od obce za státní silnicí Olomouc – Šternberk. Odtok vyčištěných
vod je do Dolanského potoka. Stav čistírny odpadních vod odpovídá době její výstavby,
parametry čistícího procesu a kvalita vypouštěné vyčištěné odpadní vody splňují limity
současných legislativních požadavků.
říjen 2010
58
Q24 = 5,35 l/sec, 462 m3/den
Kapacity ČOV
Qd = 6,54 l/sec, 565 m3/den
Qdest = 97,2 l/sec
Údaje o stávající kanalizaci:
Délka kanalizační sítě
10 400 m
% napojení obyvatel na ČOV
81
Véska
V obci je pouze kanalizace dešťová, která je svedena do místních vodotečí a
příkopů, vyústění je na dvou místech do Dolanského potoka. Do kanalizace jsou
svedeny přípojky od stávajících septiků, některé splaškové vody jsou do kanalizace
zaústěny ilegálně. Stoky jsou dimenze DN 300 až DN 800, v technickém stavu
odpovídajícím době výstavby a provozu. Objekty na kanalizaci (šachty) nejsou
v normových vzdálenostech a jejich stav rovněž odpovídá jejich stáří. Vzhledem ke
značným spádům území profily stok kapacitně vyhovují.
Celková délka kanalizací
1 670 m
Pohořany
V obci je pouze kanalizace dešťová, která je svedena do místních příkopů do
stávající soustavy tří povrchových nádrží. Do kanalizace jsou svedeny přípojky od
stávajících septiků, některé splaškové vody jsou do kanalizace zaústěny ilegálně.
Stoky jsou dimenze DN 300 až DN 1200, v technickém stavu odpovídajícím době
výstavby a provozu. Část kanalizace je v kamenném profilu 1200 x 1500 mm. Objekty
na kanalizaci (šachty) nejsou v normových vzdálenostech a jejich stav rovněž odpovídá
jejich stáří. Vzhledem ke značným spádům území profily stok kapacitně vyhovují.
Celková délka kanalizací
cca 1 700 m
NÁVRH ŘEŠENÍ
Dolany mají kanalizační systém včetně čistírny odpadních vod vyřešený.
Vzhledem ke stavu a stáří kanalizační sítě je potřeba počítat s postupnou rekonstrukcí
stok a při těchto příležitostech se snažit oddělit srážkové a balastní vody tak, aby na
ČOV byly přiváděny hlavně odpadní vody splaškové. Výhledově je třeba počítat
s tercierním stupněm čištění podle požadavků legislativy (současné i budoucí). Bude
třeba posoudit i odlehčovací komory, aby se maximum znečištěných vod dostalo na
čistírnu.
Napojení dalších lokalit je možné řešit gravitační kanalizací jako rozšíření
stávající kanalizační sítě, preferovat oddílnou kanalizaci se zadržením a zásakem
srážkových vod v místě.
Pro části obce Véska a Pohořany se počítá s výstavbou splaškové kanalizační
sítě, která bude napojena na kanalizaci Dolan a tím i na centrální čistírnu odpadních
vod. Na uvedené řešení je již zpracována dokumentace pro stavební povolení.
říjen 2010
59
POP ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD, OCHRANNÉ PÁSMO KMENOVÉ STOKY
Stoková síť je svedena na mechanicko-biologickou čistírnu pro 2 500 EO,
umístěnou západně od obce za státní silnicí Olomouc – Šternberk. Odtok vyčištěných
vod je do Dolanského potoka. Stav čistírny odpadních vod odpovídá době její výstavby,
parametry čistícího procesu a kvalita vypouštěné vyčištěné odpadní vody splňují limity
současných legislativních požadavků.
Kapacity ČOV
Q24 = 5,35 l/sec, 462 m3/den
Qd = 6,54 l/sec, 565 m3/den
Qdest = 97,2 l/sec
Pro čistírnu odpadních vod je vyhlášeno pásmo hygienické ochrany 150 m
od vnějšího pláště otevřených nádrží.
Ochranné pásmo kanalizace dle zákona 274/2001 Sb. činí 1,5 m od kraje
potrubí do profilu DN 500, od profilu DN 500 2,5 m na každou stranu od líce potrubí.
VODNÍ TOKY
STÁVAJÍCÍ STAV
Dolany leží v povodí významného vodního toku Morava, číslo hydrologického
povodí 4 – 10 – 001 - 01 na povodí jejího přítoku Trusovického potoka – povodí 4 – 10
– 03 - 090.
Územím Dolan a části obce Véska prochází Dolanský potok, číslo hg. povodí
4 - 10 – 3 – 089, do kterého jsou zaústěny místní recipienty s odlehčením stávajících
kanalizačních stok. Největší část obce spadá pod toto povodí, ostaní části řešeného
území spadají k povodí Zdimiřského potoka (4 -10 – 03- 105) , Bystřice (4 – 10 – 03 –
104) a Trudovického potoka (4 -10 -03 -90).
V zájmovém území se nachází několik vodních ploch, obecních rybníků
v Pohořanech, Vésce a vodní nádrže v Dolanech. Do některých nádrží jsou svedeny
srážkové vody a slouží jako retenční zdrže. V obci Dolany je vodoteč částečně
zatrubená
Řešené území je mimo rozliv Q100 řeky Moravy.
NÁVRH ŘEŠENÍ
Stávající vodoteče a nádrže jsou v poměrně dobrém technickém stavu a je
třeba zajišťovat jejich bezpečný provoz. Nepředpokládají se význačnější úpravy
současného stavu.
Z hlediska ohrožení vodou je nejméně ohrožena obec Pohořany a Véska –
relativně malé povodí potoka, navíc v obce Véska jsou záchytné rybníčky a nádrže.
Nejvíc ohrožena je střední část obce Dolany, kde dochází
k nekontrolovatelnému zatrubování a tím značnému omezení průtočného profilu.
Hlavním úkolem by mělo být hospodaření s vodou v povodí, tj. zachycování
srážkových vod do zásaku, retence apod., kdy se tak význačně sníží riziko záplav.
říjen 2010
60
OCHRANNÉ A PROVOZNÍ PÁSMO VODNÍHO TOKU
Ochranné pásmo vodního toku není definováno, dle zákona 254//2001
Sb.(vodní zákon) má správce vodního toku při výkonu správy, pokud je to nezbytně
nutné a po předchozím projednání s majiteli pozemků oprávnění užívat pozemků
sousedících s vodním tokem do šířky 6,0 m od břehové hrany u méně významných
toků.
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
STÁVAJÍCÍ STAV
Na území obce Dolany je tříděn komunální odpad na:

tříděný odpad (papír, sklo, plast) objemný odpad

směsný odpad
Tuhý komunální odpad je svážen na skládku v Bohuňovicích.
Sběr objemného odpadu je zajišťován minimálně dvakrát ročně. Soustředěn je na
předem vyhlášených přechodných stanovištích ve zvláštních sběrných nádobách
k tomuto účelu určených.
NÁVRH ŘEŠENÍ
Všechny subjekty v řešeném území – nové i stávající – musí mít zajištěn
odvoz a likvidaci odpadů specializovanými firmami. Jde o domovní odpad a odpad
z případných technologických procesů v plochách smíšených a podnikatelských aktivit.
Umístění nádob či kontejnerů na odpad musí jednotliví investoři řešit na svých
vlastních pozemcích bez nároků na veřejná prostranství.
Orientační výpočet množství odpadu: (pouze pro bytový fond)
-počet obyvatel
2900 osob
-odpad
0,55 kg.d-1/os tj. 1595 kg = 1,6t
-hmotnost na 1 m3
0,8 t
-celkem odpadu za den
2 m3
-celkem odpadu za rok
730 m3
Množství odpadů a nebezpečných či průmyslových odpadů podnikatelských
aktivit není možné stanovit. Tato bilance bude upřesněna až na základě konkrétních
investičních záměrů.
Odpad musí být separován – tříděn již u původců – právnické, fyzické osoby,
popř. obec. Obec na základě vyhlášky bude proto požadovat třídění odpadů
obyvatelstvem. Za tímto účelem jsou v řešeném území umístěny sběrná stanoviště
separovaného odpadu. Stanoviště musí být veřejně přístupné s obsluhou nebo bez
obsluhy. Třídění odpadu musí být prováděno podle Katalogu odpadů, který vydalo
Ministerstvo ŽP ČR-vyhláška 337/1997, Ministerstva životního prostředí ČR (§5 zákona
o odpadech).
Návrh předpokládá umístění jednoho velkoobjemového kontejneru na odpad.
Dále jsou navržena místa pro umístění kontejnerů na separovaný odpad papír, textil a
sklo. Rozmístění kontejnerů je zakresleno v grafické části ÚPD.
Na poli nakládání s odpady v Dolanech je aktuální zejména:
 zamezit vytváření divokých skládek, i formou represívních opatření,
 zajištění odvozu inertního odpadu výhradně na povolené skládky - variantním
řešením k individuálnímu odvozu je přistavení velkoobjemového kontejneru.
Doporučit lze též rozšíření sortimentu ve sběru tříděného odpadu (např. o textil).
říjen 2010
61
ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
STÁVAJÍCÍ STAV
Průzkum daného území se zaměřil na topné, či technologické zdroje z hlediska
Zákona o ochraně ovzduší. Zákon č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně
některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), hlava II Ochrana ovzduší § 4
Kategorie a zařazování zdrojů znečišťování ovzduší (1) Zdroje znečišťování ovzduší
jsou a) mobilní, b) stacionární. (5) Spalovací zdroje se zařazují podle tepelného
příkonu nebo výkonu do těchto kategorií :
c) střední spalovací zdroje, kterými jsou zdroje znečišťování o jmenovitém
tepelném výkonu od 0,2MW do 5 MW včetně,
d) malé spalovací zdroje, kterými jsou zdroje znečišťování o jmenovitém
tepelném výkonu nižším než 0,2 MW
Z hlediska zákona č.92/2004 Sb., kterým se mění zákon č.86/2002 Sb., o
ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č.521/2002
Sb. se v dané lokalitě v kategorii c) zdroje nad 0,2MW nacházejí tyto zdroje:
Kotelna bývalé Likérky
Kotelna areálu Hanácké zemědělské a.s.
Z hlediska výše uvedeného zákona se v dané lokalitě v kategorii d) zdroje do
0,2MW nacházejí zdroje v objektech občanského vybavení a dalších výrobních areálů.
Ostatní objekty jsou vytápěny zdroji o výkonu kotlů menším jak 50kW, případně
lokálními topidly. Převážná část objektů v části Dolany je plynofikována. Zbývající část
objektů je vytápěna kotli na tuhá paliva, či jinými topnými zdroji.
Otopné období v oblasti trvá 235 dní, průměrná zimní výpočtová teplota činí
+3.8oC, zimní výpočtová teplota je –15oC.
NÁVRH ŘEŠENÍ
Obec Dolany je zásobena zemním plynem, proto navržené řešení počítá
s využití zemního plynu, případně s elektrickou energií. Plynofikované zdroje
v řešeném území budou osazovány kotli s vysokou účinností a nízkým obsahem NOX
ve spalinách.
Palivo – energetická bilance tepelných zdrojů bude preferovat využití zemního
plynu pouze s minimální doplňkovou funkcí elektrické energie, a to jen v nezbytné
míře.
V budoucnu lze rovněž počítat s využíváním netradičních zdrojů energie, jako
jsou: sluneční kolektory zvl. pro přípravu TUV, tepelná čerpadla apod..
ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM
ÚVOD
Do části obce Dolany je přiveden stávající STL plynovodní řad, který je dále
rozveden po obci a slouží pro zásobení obyvatel plynem pro vytápění. Do dalších částí
obce (Pohořany, Véska) plyn doveden není.
STÁVAJÍCÍ STAV ZÁSOBOVÁNÍ OBCE PLYNEM
Dolany jsou zásobeny VTL plynovodní přípojkou DN 100 PN 40 – č.
642000129 v délce cca 1200m. Na přípojce je provedena regulační stanice plynu
s výkonem Q = 1200 m3/hod. Z regulační stanice je proveden STL rozvod plynu do
Dolan. Trasy plynovodu jsou vedeny podél místních komunikaci, jednotlivé nemovitosti
jsou napojeny domovními přípojkami.
říjen 2010
62
NÁVRH ŘEŠENÍ
Na rozvody plynu v obci je zpracován projekt, který řeší úpravy stávajících tras
v centrální části obce, jedná se o řady ø 110 a 160 mm. Tím bude zajištěno
dostatečné zásobení obyvatel plynem. Počítá se výhledově i s rekonstrukcí regulační
stanice na vyšší výkon ( 1 700 m3/hod).
Nové lokality lze napojit na stávající rozvody.
OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA PLYNOVODU
Pro plynovod jsou stanovena ochranná pásma dle energetického zákona, pro
STL plynovody a přípojky platí ochranné pásmo 1,0 m od líce potrubí na obě strany.
ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ
ZPŮSOB NAPÁJENÍ, PRIMERNÍ ROZVOD
Dolany včetně částí obce Véska a Pohořany je napájena elektrickou energií vrchním
vedením VN 22kV č.10.
Napájecí bod – rozvodna a transformovna 110/22 kV Olomouc – Hodolany.
Stávající transformační stanice jsou většinou napájeny vrchním vedením 22kV,
trafostanice
TS 4746, TS4232, TS4224 a TS4225 jsou napájeny kabelovým vedením 22kV.
Propojení TS4815 směrem k TS4237 je provedeno rovněž kabelovým vedením 22kV.
Kabelová vedení 22kV jsou napojena do vrchního vedení přes odpojovače.
TRANSFORMACE VN/NN
K transformaci VN/NN v řešeném území slouží 24 ks transformačních stanic 22/0,4 kV.
Přehled transformačních stanic zásobujících elektrickou energií řešené území :
Dolany
1
TS 4746 Příhony
2
TS 4223 K Dolanům 1
3
TS 4222 K Dolanům 2
4
TS 4232 RD-sídliště
5
TS 4224 U Jednoty
6
TS 9067 SELIKO
7
TS 4228 Výmol
8
TS 9068 ZD
9
TS 9069 Sekvoy
10
TS 4226 U hřiště
říjen 2010
11
TS 4225 U bytovek
12
TS 4229 Uličky
13
TS 4221 U Kartousek
14
TS4231 Ve skále
15
TS 4227 Chaty
63
Véska
16
TS 4233 Nad rybníkem
17
TS 4230 Dolany – Nové sady
18
TS 4234 ZD (odpojeno)
19
TS 4236 Golfový klub
20
TS 4815 Golf
21
TS 9072 PS – DRTÍRNA
22
TS 4235 Dolní bouda
Pohořany
23
TS 4237 Dolní
24
TS 4238 Horní
25
TS 4432 Chaty (Bílkovice)
SEKUNDERNÍ ROZVOD
Sekunderní elektrický rozvod je proveden normalizovanou napěťovou soustavou
3PEN,AC,50Hz,400V/TN-C vrchním vedením (holé vodiče, svazkové vodiče, závěsné
kabely), síť NN je v některých místech kabelizována (vývody z transformačních stanic,
nová zástavba RD…).
V transformaci VN/NN je malá rezerva výkonu. Tato rezerva může sloužit k připojení
dalších odběrů elektrické energie, případně zvýšení odběrů stávajících.
NÁVRH
Návrh je zpracován pro období 15 let do r. 2025, tj. cca v polovině doby životnosti
nových distribučních elektrických sítí. Území je plynofikováno.
V území je počítáno s bytovou výstavbou v rodinných domech, dále s menším
rozvojem služeb a drobného podnikání, zařízení pro sport. Rozvoj průmyslu se
nepředpokládá.
Požadovaný příkon - Dolany a části obce Véska, Pohořany :
Stávající zástavba zůstane zásobována elektrickou energií z distribučních rozvodů.
Nárůst spotřeby elektrické energie pro novou i stávající zástavbu bude kryt z rezervy
výkonu ve stávajících transformačních stanicích nebo budou tyto trafostanice
rekonstruovány ( výměna transformátoru za jednotku vyššího příkonu) a dále bude
nárůst spotřeby elektrické energie zajištěn výstavbou nových transformačních stanic.
říjen 2010
64
Maximální soudobý elektrický příkon nové zástavby je určen jako součet el. příkonu pro
bytový a nebytový odběr.
Je počítáno s vyšším stupněm elektrizace vzhledem k vyššímu standardu vybavení
domácností elektrickými spotřebiči.
Základní stupně elektrizace :
Stupeň elektrizace B1 – odběr elektřiny pro základní spotřebiče + el. vaření,
stupeň elektrizace B2 – odběr elektřiny pro B1 + el. ohřev TUV,
stupeň elektrizace C1 – odběr elektřiny pro B2 + el. vytápění, klimatizace (nižší
stupeň).
Z celkového počtu bytových jednotek je uvažováno :
30% bytů stupně elektrizace B1,
30% bytů stupně elektrizace B2,
40% bytů stupně elektrizace C1.
Nebytový odběr je určen individuálním odhadem.
Maximální soudobý elektrický příkon nové zástavby na úrovni transformačních
stanic distribuční sítě : Ps = 800 kW.
Zajištění výkonu :
Způsob napájení zůstane i nadále nezměněn, tj. napětím 22kV ze stávající linky č.10.
Zajištění výkonu v této lince se vymyká náplni ÚP a je záležitostí ČEZ Distribuce jako
monopolního dodavatele elektrické energie v řešeném území.
Transformace VN/NN :
Pro elektrický příkon nové zástavby Ps = 800 kW vyžaduje instalovat
v transformátorech při vytíženi transformátorů na cca 80% výkon cca 1000 kVA.
Příkon bude zajištěn výstavbou nových transformačních stanic označených T1 až T6.
Trafostanice T1 a T2 nahradí stávající TS 4222 a TS 4223.
Nové transformační stanice budou 22/0,4kV a provedeny ve velikosti pro
transformátor 1x 630 kVA.
Stávající transformační stanice budou postupně dle narůstajícího odběru elektrické
energie rekonstruovány (pro osazení transformátoru většího výkonu).
Navržené transformační stanice jsou umístěny s ohledem na novou zástavbu a
s ohledem na potřebu stávající zástavby.
říjen 2010
65
Primérní rozvod :
Zůstane zachován rozvodný systém 22 kV.
Lokalita N2 – nové kabelové trafostanice T1 a T2 nahradí stávající TS 4222 a TS 4223,
budou zapojeny do stávajícího kabelového rozvodu 22kV.
Stávající vrchní vedení pro TS 4222 a TS 4223 bude zrušeno.
Lokality N7, N8 a N9 – stávající vrchní vedení 22kV bude nahrazeno kabelovým
vedením 22kV, tím bude uvolněn prostor pro zástavbu daného území Do kabelového
vedení bude napojena nová transformační stanice T3.
Lokalita N10 – nová T5 bude napojena do stávajícího vrchního vedení 22kV.
Lokalita N14 – stávající TS 4234 je odpojena a bude zrušena. Nahradí se novou T4,
umístěnou na okraji vymezeného území. Napojení T4 do stávajícího vrchního vedení
22kV.
Lokalita „Lípovce“ – nová T6 bude napojena do stávajícího vrchního vedení 22kV.
Sekunderní rozvod :
Sekunderní rozvod v nové zástavbě bude prováděn v soustavě napětí
3PEN,AC,50Hz,400V/TN-C.
Stávající vrchní sekunderní rozvodná síť bude dle potřeby rekonstruována a posílena
kabelovými vývody z transformačních stanic, eventuelně kabelizována.
Lokalita N1 „Příhony“, výstavba RD
- napájení z TS 4746
Lokalita N2 „U mlékárny“, výstavba RD
- napájení z T1, T2
Lokalita N7, N8, N9 „Pánský“, výstavba RD
- napájení z T3
Lokalita N10 „Loučky“, výstavba RD a agroturistika
- napájení z T5
Lokalita N11 „U ZD“, drobná výroba a služby
Lokalita N14 „U tenisového areálu“, občanská vybavenost - napájení z T4
Lokalita N15 „U hřbitova“, zahradnictví
Lokalita „Podhůry“, individuální rekreace
Lokalita „Loučka“, individuální rekreace
Lokalita „U hřiště“, rozšíření sportovního areálu
Lokalita „Lípovce“, sportovně-rekreační plocha
SPOJE A SPOJOVÁ ZAŘÍZENÍ
TELEFONIZACE
Dolany včetně části obce Véska a Pohořany probíhají kabely přenosové sítě ve správě
Telefonica O2 CZ – a.s.
Rozvody přístupové sítě k účastnickým rozvaděčům a jednotlivým místním účastníkům
jsou rovněž provedeny kabelovým vedením. V nových lokalitách bude rovněž rozvod
k jednotlivým účastníkům navržen jako kabelový, zejména je nutno nárokovat tyto
rozvody u uživatele.
říjen 2010
66
RADIORELEOVÉ SPOJE
Řešeným územím procházejí radioreleové spoje, které jsou ve správě Českých
radiokomunikací. Okrajem katastrálního území mimo zastavěnou oblast, probíhá
ochranné pásmo vysílače Olomouc – Radíkov.
3.5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, OCHRANY PŘÍRODY A ÚSES
Urbanistická kategorizace zeleně
Zeleň v zastavěném území obce lze v zásadě členit na zeleň na plochách
veřejně běžně přístupných a plochách vyhrazených (veřejně omezeně přístupných).
Plochy veřejně zeleně
V Dolanech i dalších obcích (Véska, Pohořany) je veřejně přístupná zeleň
reprezentována a koncentrována v zeleni návsi obcí. Ta je tvořena převažujícími
trávníkovými plochami, doplněnými řadou vzrostlých i nověji dosazených stromů podél
silnic a různorodou směsí dalších dřevin (četných druhů keřů, včetně nových
doplňujících výsadeb dřevin).
Další plochy veřejné zeleně jsou v Dolanech jen málo významné. Většinou jde
o pruhy nesouvislých ploch zeleně podle komunikací, využívaných nezřídka majiteli
přilehlých domů, často s výsadbou ovocných stromů, či keřů. Zvláštní zmínku si však
zaslouží alej za školou v jižní části obce Dolany, jíž dominují vzrostlé lípy a další
dřeviny, doplněné trávníkem a mladými výsadbami dalších. Nezanedbatelné jsou uvnitř
obce i doprovoná zeleň rybníků a malých vodních nádrží nebo potoků.
Výsadby jehličnanů a exotických keřů (zejména nízkých a plazivých), jež
v posledních desetiletích postupně vytlačují dříve tradiční domácí listnáče (lípy, javory
aj.), jsou ve vesnickém prostředí obce rušivým prvkem, který snižuje její estetickou
hodnotu a potlačuje jedinečnost jejího historicky dlouhodobě utvářeného
urbanistického charakteru. Údržba zeleně je na hraniční úrovni.
Z hlediska veřejně přístupné zeleně je v Dolanech především žádoucí:
 zajistit pravidelnou údržbu zeleně,
 chránit významné vzrostlé větší-starší stromy a keže v plochách zeleně,
 vyvarovat se výsadeb exotů, jehličnanů a exotických keřů, v nových
výsadbách používat přednostně domácích listnatých dřevin – vhodné jsou zejm.
javory (mléč, klen a babyka), lípy (malolistá a velkolistá), jasan ztepilý, dub letní.
Zeleň vyhrazená
Zeleň vyhrazená je v Dolanech reprezentována především soukromými
zahradami, méně předzahrádkami a zelení zahrádkářských osad. Soukromé zahrady a
předzahrádky se výrazným způsobem podílejí na estetickém vzhledu obce, jsou
důležitým prostorem relaxace i tradičním zdrojem potravin svých majitelů, plní funkce
hygienické, mikroklimatické, hospodářské, vodohospodářské a na vhodných místech
tvoří biotop řady druhů živočichů a rostlin v ekologické sounáležitosti.
Relativně významné plochy vyhrazené zeleně se nacházejí v areálu okolo
rybníka, u školy, školky i jinde v obci. Všem těmto plochám a jejich doplnění je nutno
věnovat rozšířenou pozornost a každoročně provést alespoň základní údržbu.
říjen 2010
67
3.5.1. PŘÍRODNÍ HODNOTY ÚZEMÍ
Obecně přírodní podmínky území obce Dolany jsou relativně různorodé, s tím, že je
zde možno uplatnit pravidlo, že čím větší je nadmořská výška, tím větší je ekologická
rovnováha z hlediska koeficientu ekologické stability a tím více přírodních charakteristik
území má. Kvalita území z hlediska životního prostředí tedy stoupá od Dolánek u
silnice I.tř. do Šternberka ((západní část území), až k obci Pohořany (na SV území).
Kvalita životního prostředí a území v rámci Dolan je dána tím, že se nacházejí na
svahu Nízkého Jeseníku, tedy na okraji horského ekosystému, ale ke kterému se blíží,
výše po svahu směrem na SV přibývá tedy lesů trvalých travních porostů a dalších
atributů kvalitní volné.krajiny.
GEOMORFOLOGICKÉ A GEOLOGICKÉ POMĚRY
Z orografického hlediska je zájmové území součástí západních plošin Nízkého
Jeseníku s pahorkatinným charakterem. Celkově lze území charakterizovat jako území
nacházející se na rozhranní mezi celky Nízkého Jeseníku a Hornomoravským úvalem.
Lze tedy konstatovat, že severovýchodně od obce Dolany, na okraji intravilánu je již
začátek horského celku Nízký Jeseník, jihovýchodně se pak nachází údolí řeky Moravy
a Hornomoravský úval.
Horniny skalního podkladu jsou kvarterního stáří, jde o horniny usazené, zastoupeny
jsou spodně karbonskými kulmskými sedimenty tzv. benešovských a moravických
vrstev, reprezentovaných flyšovými cykly střídajících se jílovitých břidlic a drob
s vložkami drobných slepenců.
Horniny skalního podkladu jsou kryty zeminami svého zvětralinového pláště charakteru
kamenito-hlinitých zemin a hlín s proměnlivým podílem úlomků horninového skeletu do
různého stupně zvětralých.
Území není zásadním způsobem členěno, ale významným morfologickým prvkem
v podhorské krajině je zářez Dolanského potoka a jeho přítoků.
PŮDNÍ POMĚRY
Podkladem pro určení pedologických poměrů se staly mapy bonitovaných půdně
ekologických jednotek (BPEJ) a komplexní průzkum půd z roku 1962. BPEJ je základní
oceňovací a mapovací jednotkou bonitační soustavy. Její vlastnosti jsou určeny hlavní
půdně klimatickou jednotkou rozšířenou o charakteristiky sklonitosti, skeletovitosti,
hloubky půdního profilu a expozice podle dohodnutých kriterií. BPEJ je tedy
charakterizována pětimístným kódem a zahrnuje plochy s přibližně shodnou kvalitou
půdy. Půdy jsou více skeletovité a více svažité, případně oglejené směrem do
horských poloh nízkého Jeseníku , výjimkou je západní část k.ú.Pohořany, kde se
nacházejí půdy I.tř. bonity a ochrany půd.
Z hlediska pedologických poměrů se jedná o poměrně různonorodou oblast. Řešené
území se nachází na k.ú. Dolany, Véska a Pohořany a zabírá celé jejich katastry.
Jedná se o členitější terén, především celá jižní a západní část území jsou
charakterizovány jako intenzivně zemědělsky obdělávané plochy, které dosahují až
bezprostředně k obci. Z kultur převažuje orná půda, zahrady a sady se vyskytují
především v soukromé držbě a lemují zastavěné území obce. Ve větší míře se dále
vyskytují v katastru Dolan severovýchodně od obce na okraji lesního masívu pod
honem Široká kopanina a dále jihovýchodně od centra obce mezi zastavěným územím
a lesním masívem. V ojedinělých případech lze pozorovat samostatné zahrady (sady) i
ve volné krajině.
říjen 2010
68
Tabulka vyskytujících se druhů půd podle BPEJ.
Třída
ochrany
23
hlavní
půdní
jednotka
základní charakteristika hlavních půdních jednotek
26
29
plochy mající charakter lesa
Haldy
neplodné půdy
35
vodní plocha
31100
II
11
Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a
soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší
spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry
31400
31410
II
III
14
Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě
oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo
svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou
příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými
vláhovými poměry
34501
III
45
Hnědozemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách,
často s eolickou příměsí, středně těžké, bez skeletu až slabě
skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření
51212
II
12
Hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě
luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových
(polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až
středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním
převlhčením
51300
II
13
Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální,
fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech,
popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností
maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu,
bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových
srážkách ve vegetačním období
51410
51450
II
III
14
Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě
oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo
svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou
příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými
vláhovými poměry
52604
52611
52614
52644
52654
53716
III
II
III
V
V
V
26
Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích,
převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými
vláhovými poměry
37
Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě
rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez
rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou
horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké
lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách
53846
V
38
Půdy jako předcházející HPJ 37, zrnitostně však středně těžké
až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení s lepší vododržností
54700
II
47
Pseudogleje
modální,
pseudogleje
luvické,
kambizemě
říjen 2010
69
oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně
těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k
dočasnému zamokření
54811
IV
48
Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené,
pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na
opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké
lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se
sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření
56811
V
68
Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice
glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších
vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně
vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní
režim
83501
83504
I
II
35
Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické,
kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na
břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých
horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně
skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně
chladném klimatickém regionu
83521
není
I
25
Kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické,
vyjímečně i kambizemě pelické na opukách a tvrdých
slínovcích, středně těžkém flyši, permokarbonu, středně těžké,
až středně skeletovité, půdy s dobrou vodní kapacitou
83524
83544
II
V
35
Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické,
kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na
břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých
horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně
skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně
chladném klimatickém regionu
83716
83746
V
V
37
Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě
rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez
rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou
horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké
lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách
84811
84814
IV
V
48
Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené,
pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na
opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké
lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se
sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření
86411
III
64
Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na
svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých
materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem,
středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité
říjen 2010
70
NEJČASTĚJI SE VYSKYTUJÍCÍ TYPY PŮD (popis) :
ILIMERIZOVANÉ PŮDY
Hlavním znakem těchto půd je výrazné přemístění jemných jílnatých částic -koloidů -z
ornice a podorničí do spodiny, která je vlivem tohoto pochodu zhutnělá. Přitom je z
půdního profilu úplně vyluhován důležitý prvek -vápník. V přirozeném stavu je půdní
reakce slabě kyselá. Tento půdotvorný proces tak výrazným způsobem ovlivnil
agronomické vlastnosti. Posunem koloidů se velmi zmenšila ve svrchních vrstvách
půdy (do hloubky 40-70 cm) schopnost poutat živiny a uvolňovat je rostlinám.
Vyluhování vápníku má za následek zhoršenou kvalitu humusu a tím i nepříznivou
strukturu půdy. To se projevuje zvlášť nepříznivě v ornici, která je uléhavá, sléhavá a
vytváří se na ní škraloup. Zhutnělá ornice je částečně příznivá pro zadržování vody při
menších dešťových srážkách, při větších srážkách způsobuje převlhčení. Humusová
vrstva je mělká, totožná s ornicí, obsah humusu je přibližně stejný jako u hnědozemí,
ale jeho kvalita je horší. Zrnitostním složením to jsou půdy středně těžkého rázu,
převážně bez štěrku nebo jen slabě štěrkovité. Vyvinuly se na sprašové hlíně nebo na
svahovině).
Značnou část katastru obce Dolany zabírají illimerizované půdy (kód 14), které se
navíc nacházejí v malých ostrůvcích po celém území. Severovýchodně od
zastavěného území této obce se rozkládají hnědozemě (kód 11, 12) a velkou část
obou katastrů zabírají hnědé půdy (kód 24, 26). Severovýchodně od Vésky a na
převážné části katastru Pohořany se nacházejí silně kyselé hnědé půdy (kód 35) a po
celém katastru Vésky a východně od Pohořan na menších plochách půdy mělké (kód
37, 38). Severovýchodně a východně od Vésky, severně od Dolan a severně od
Pohořan se rozkládají půdy oglejené (kód 45 a 48) a v nivě Dolanského potoka, u SV
hranic katastru Véska a jižně od zastavěného území Pohořan na trvalých travních
porostech půdy hydromorfní (kód 64, 68).
Jak již bylo uvedeno, značnou část území zabírají illimerizované půdy. Hlavním
znakem těchto půd je výrazné přemístění jílnatých částic -koloidů z ornice a podorničí
do spodiny, která je vlivem tohoto procesu zhutnělá. Přitom je z půdního profilu úplně
vyluhován důležitý prvek -vápník. V přirozeném stavu je půdní reakce slabě kyselá
nebo kyselá. Tento půdotvorný proces tak rozhodným způsobem ovlivnil agronomické
vlastnosti. Posunem koloidů se velmi zmenšila ve svrchních vrstvách půdy ( do hloubky
40-70 cm) schopnost poutat živiny a uvolňovat je rostlinám. Vyluhování vápníku má za
následek zhoršenou kvalitu humusu a tím nepříznivou strukturu půdy. To se projevuje
zvlášť nepříznivě v ornici, která je uléhavá, sléhavá a vytváří se na ní škraloup.
Zhutnělá ornice je částečně příznivá pro zadržování vody při menších vodních
srážkách, při větších vodních srážkách způsobuje převlhčení. Humusová vrstva je
mělká, totožná s ornicí, obsah humusu je přibližně stejný jako u hnědozemí, ale jeho
kvalita je horší. Zrnitostním složením jsou to půdy středně těžkého rázu, převážně bez
štěrku, nebo jen slabě štěrkovité. Vyvinuly se na sprašové hlíně nebo na svahovině
(zdejší případ). V katastru obce Dolany lze najít illimerizované půdy s příznivými
vláhovými poměry, středně těžkés těžkou spodinou.
SKUPINA PŮD HNĚDOZEMNÍCH
Zahrnuje středně těžké půdy, převážně bezskeletovité, vyvinuté na spraši, sprašové
hlíně a na hlinité svahovině. Společným znakem je kratší humusová vrstva. Obsah
humusu je ve srovnání s černozeměmi nižší,horší kvality. Tato horší vrstva je
důsledkem méně intenzivní mikrobiální činnosti s vyšší mineralizací organické složky
půdy, umožněné vláhovými poměry. půdní reakce je slabě kyselá až neutrální. Nejlepší
poměry vykazují půdy na spraši, nejhorší na svahovině
Hnědozemě jsou další silně zastoupenou skupinou. V řešeném území se nacházejí
hnědozemě typické, černozemní, středně těžké až těžší, středně vlhké až vlhčí.
říjen 2010
71
SKUPINA HNĚDÝCH PŮD
Třetí významnější skupinou jsou hnědé půdy, které se vytvořily zvětráváním pevných
hornin. Jejich typickým znakem je tomu odpovídající chemické složení, struktura a
textura hornin a pokročilost zvětrávacího procesu. Rozhodujícími vlastnostmi a znaky
těchto půd jsou zrnitost jemnozemě, hloubka půdního profilu, velikost, tvar a obsah
skeletu. Ty jsou pro každou HPJ specifické. Humusová vrstva je mělká, totožná s ornicí
(kromě poloh s akumulací). Obsahem humusu většinou mírně převyšují hnědozemě.V
řešeném území se nacházejí hnědé půdy na usazeninách karpatského flyše, středně
těžké až těžké, štěrkovité, středně zásobené vodou (kód 24) a dále hnědé půdy kyselé
na různých břidlicích, středně těžké, štěrkovité, s dobrými vláhovými poměry až stálým
převlhčením (kód 26).
U kyselých hnědých půd je typickým znakem vyšší obsah méně kvalitního humusu a
silně kyselá, nebo kyselá půdní reakce. V řešeném území jsou zastoupeny hnědé půdy
kyselé a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, převážně na břidlicích,
středně těžké, slabě až středně štěrkovité, s příznivými vláhovými poměry.
SKUPINA MĚLKÝCH PŮD
Zahrnuje půdy vyznačující se mělkostí půdního profilu s převážně výraznou
skeletovitostí. Jsou řazeny bez ohledu na půdotvorný substrát a rozděleny do HPJ
podle zrnitosti.
Mělké hnědé půdy jsou v těchto katastrech lehké, v ornici většinou středně štěrkovité
až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité nebo pevná hornina, výsušné.
SKUPINA OGLEJENÝCH (MRAMOROVANÝCH) PŮD
Oglejené půdy jsou další výraznou skupinou. Základním znakem této skupiny je
periodické převlhčování půdního profilu, zejména v jarním období. Na rozdíl od půd
illimerizovaných musí mít půdní profil výrazné znaky periodického povrchového
oglejení. Typické oglejené půdy mají světle šedý až bělošedý nebo zelenavě šedý
zesvětlený horizont. V řešeném území se nacházejí hnědozemě oglejené na
svahových hlínách, středně těžké bez štěrku, náchylné k dočasnému zamokření (kód
45) a dále hnědé půdy oglejené na břidlicích, středně těžké až lehčí, středně štěrkovité
až kamenité, náchylné k dočasnému zamokření.
LOUKY A PASTVINY
Louky a pastviny se v obou katastrech nacházejí pouze na okrajích lesních masívů, ve
větší míře mezi m.č. Véska a Pohořany a dále severovýchodně a severozápadně od
Pohořan.
KLIMATICKÉ POMĚRY
Díky své poloze na hraně podhůří masivu Nízkého Jeseníku klimaticky spadá území
obce Dolany do rozhraní teplé oblasti T2 a mírně teplé oblasti MT 7-11 (členění podle
Quitta, 1984). Větší část řešeného území spadá do klimatické oblasti MT 9, podstatnou
část katastru obce Véska a celý katastr Pohořan zasahuje klimatická oblast MT 7.
V území se vyskytují výraznější rozdíly klimatu jihovýchodní (teplejší) a severozápadní
(chladnější) oblasti. U oblasti MT 9 je počet letních dnů 40-50 (MT 7 30-40), počet
mrazových dnů 110-130 (u MT 7 dtto), počet ledových dnů 30-40 (MT 7 40-50), u obou
oblastí potom srážkový úhrn ve vegetačním období 400-450 mm , počet dnů se
sněhovou přikrývkou 60-80, počet dnů zamračených 120-150 a počet dnů jasných 4050.
říjen 2010
72
HYDROLOGICKÉ POMĚRY
Povrchové vody
Řešené území náleží k povodí vodohospodářsky významného toku řeky Moravy.
Z vodohospodářského hlediska patří největší část katastrálního území Dolan, Vésky a
Pohořan k povodí Dolanského potoka (hydrolog. číslo 4 -10 -03 -089), které má plochu
17,707 km2. Zbývající plochy zasahují do povodí Zdimiřského potoka (4 -10 -03 -105),
Bystřice (4 -10 -03 -104) a Trusovického potoka (4 -10 -03 -090).
Do Dolanského potoka (nad obcí Dolany) se zaúsťuje dalších deset malých vodních
toků. Celková plocha povodí nad obcí je 880 ha. Z hlediska přítoku dešťových vod je
nejméně ohrožena obec Pohořany, kterou mohou ohrozit pouze vody z plochy mezi
obcí a vrchem Jedová.
Povodí nad obcí Véska není rovněž nijak rozlehlé a navíc zde bylo vybudováno
golfového hřiště, rámci jeho výstavby byly zřízeny i záchytné rybníčky a akumulační
nádrže na Dolanském potoce, což znamená snížení průtoku v letních měsících..
Z hlediska ohrožení vodou lze největší nebezpečí očekávat v obci Dolany, resp. v její
centrální části podél potoka. K prvním problémům může docházet již před mostem
směrem na Nové Sady. V zastavěné oblasti Dolan se největší ohrožení dá očekávat
podél silnice u ZD. Pravostranný přítok Dolanského potoka z části "Loučka" se stává
stále více problematický, protože neustále dochází k jeho neoficiálnímu zatrubňování a
zároveň k nelegálním odběrům povrchové vody v letním období..
Hlavním úkolem při hospodaření v povodí nad obcí by mělo být zadržování a
zasakování dešťové vody. Výrazně se pak sníží riziko záplav a zmenší se i odnos
nejkvalitnější humusní vrstvy ze zemědělských pozemků. Ke kvalitnímu hospodaření s
vodou náleží i správná údržba rybníků a melioračních svodnic.
Podzemní vody:
Podzemní voda v daném geologickém prostředí je vodou svahovou, volně gravitující
zeminami zvětralinového pláště. Je dotována infiltrací srážkových vod do původního
profilu, zvýrazněnou v období nadměrných srážek a jarního tání. V půdním profilu se
bude projevovat dílčími, výškově rozkolísanými průsaky, tudíž nebude vytvářet
jednotný horizont a hydraulicky spojitou hladinou.
Podzemní voda svrchním nesaturovaným pásmem bude pronikat do hlubší úrovně
půdního profilu a ve skalním podkladu hustě postoupeném plochami diskontinuit bude
vytvářet horizont puklinových vod.
Drenážním prostředím podzemní vody je terénní sníženina probíhající osou současné
zástavby obce a protékaná mělkou vodotečí. Zde ve fluviálních náplavech výplně údolí
vytváří souvislejší horizont a mělkou úrovní hladiny.
BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY
Podle Culka (1996) se zájmové území nachází v provincii středoevropských listnatých
lesů, v podprovincii hercynské, v bioregionech Litovelském (Dolany, včetně obce) a
Nízkojesenickém (Véska, Pohořany a okolí).
říjen 2010
73
BIOREGIONY:
Litovelský bioregion
Bioregion leží převážně v mezofytiku a zaujímá fytogeografický okres 72.
Zábřežskouničovský úval, severovýchodní část fytogeografického podokresu 71a.
Bouzovská pahorkatina a severní část fytogeografického podokresu 21b.
Hornomoravský úval (termofytikum). Vegetační stupně (Skalický): planární až
suprakolinní
Potenciální vegetaci tvoří na vyvýšených místech dubohabřiny (Melampyro nemorosiCarpinetum, řidčeji i Tilio-Carpinetum). Výjimečně jsou v oblasti zachovány fragmenty
teplomilných doubrav (Sorbo torminalis Quercetum). Na vlhčích místech jsou
zastoupeny různé typy hygrofilních lesů. Primární bezlesí představovala pouze vodní
vegetace, v okolí Olomouce ho lze předpokládat na humolitech. Lesní vegetace byla
zčásti přeměněna na lignikultury topolů a smrku.
Skladba květeny je pestrá, s mezními a exklávními typy. Kromě typických druhů
hercynského lesa středních poloh se projevuje i vliv výše položených pramenných
oblastí. Byla zde zjištěna např. kýchavice zelenokvětá (Veratrum lobelianum), oměj
pestrý (Aconitum variegatum) a hadí kořen větší (Bistorta major).
Převažuje kulturní step s běžnou faunou, s východními vlivy. K významným druhům
živočichů bioregionu patří -savci: ježek východní (Erinaceus concolor), bobr evropský
(Castor fiber), myšice malooká (Apodemus microps), netopýr brvitý (Myotis
emarginatus). Ptáci: pisík obecný (Acitis hypoleucos), strakapoud jižní (Dendrocopos
syriacus), břehule říční (Riparia riparia), moudivláček lužní (Remiz pendulinus).
Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Měkkýši: dvojzubka lužní
(Perforatella bidentata). Hmyz: šidélko přilbovité (Coenagrion mercuriale), kobylka
Polysarcus denticauda, ohniváček rdesnový (Lycaena helle), okáč hnědý
(Coenonympha hero). Korýši: žábronožky Siphonophanes, Branchipus, listonozi
Lepidurus, škeblovky Ostracoda.
Nízkojesenický bioregion
Bioregion se nachází z větší části v mezofytiku ve fytogeografickém okrese 75.
Jesenické podhůří, dále zaujímá jihozápadní a jižní okraj fytogeografického podokresu
74b. Opavská pahorkatina a severozápadní cíp fytogeografického podokresu 76b.
Tršická pahorkatina. Menší část bioregionu leží již v oreofytiku ve fytogeografickém
okrese 98. Nízký Jeseník. Vegetační stupně (Skalický): suprakolinní až montánní.
Potenciálně převládají květnaté bučiny (Melico-Fagetum, Dentario enneaphylliFagetum a v minulosti patrně více rozšířené Festuco-Fagetum). K pozoruhodným
jevům patří porosty s pravděpodobně autochtonním modřínem (Larix decidua).
Vzhledem k hospodářským zásahům je vegetační kontrast mezi podhorskými (LuzuloFagetum) a horskými acidofilními typy (Calamagrostio villosae-Fagetum) minimální. Na
strmých (zlomových) a kamenitých svazích jsou vytvořeny suťové lesy (Tilio-Acerion)
zvláště Mercuriali-Fraxinetum. Do okrajových částí zasahují dubohabrové háje
(Melampyro nemorosi-Carpinetum), na JZ úpatí ostrůvky acidofilních doubrav (Genisto
germanicae-Quercion,
pravděpodobně
Abieto-Quercetum).
Primární
bezlesí
pravděpodobně chybí.
Z náhradní přirozené vegetace jsou v pramenných oblastech zachovány zbytky
rašelinných luk (Caricio fuscae), často v kontaktu s porosty svazu Molinion, v údolních
polohách pak vlhké louky svazu Calthion. Poměrně rozšířené jsou louky svazu
Arrhenatherion a smilkové louky a pastviny svazů Cynosurion a Violion caninae. Ve
východní části jsou charakteristická keříčková společenstva svazu Genistion a na
expozičně podmíněných ekotopech lemy Trifolion medii.
říjen 2010
74
Flóra je poměrně bohatá, s četnými oreofyty sestupujícími od severozápadu do údolí
vodních toků. K nim patří např. plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), kamzičník
rakouský(Doronicum austriacum) a kozlík trojený (Valeriana tripteris). Na severovýchod
pronikají některé subtermofyty ze Slezské nížiny, např. hvozdík kartouzek (Dianthus
carthusianorum), mochna šedavá (Potentilla inclinata) a čilimník nízký (Chamaecytisus
supinus). Na východním, resp. severovýchodním okraji je zaznamenán mezní výskyt
karpatských migrantů, k nimž patří kyčelnice žlaznatá (Dentaria glandulosa) a ostřice
chlupatá (Carex pilosa). V celém bioregionu jsou však roztroušeny mnohé obecně
rozšířené druhy východní části ČR, např. pryšec mandloňolistý (Tithymalus
amygdaloides), svízelka lysá (Cruciata glabra) a kakost červený (Geranium phaeum).
Poměrně silně zastoupeny jsou druhy se subatlantskou tendencí, např. blatěnka vodní
(Limosella aquatica), sítina niťovitá (Juncus filiformis) a pavinec modrý (Jasione
montana). K typickým druhům vlhkých luk patří hladýš pruský (Laserpitium
prutenicum), srpice barvířská (Serratula tinctoria) a hadí mord nízký (Scorzonera
humilis). K dalším zajímavým druhům patří pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) a lilie
cibulkonosná (Lilium bulbiferum).
Bioregion představuje nejvýchodnější výspu hercynské podhorské fauny, do níž ovšem
již zřetelně zasahují vlivy sousedních podprovincií. Mezi významné druhy patří– savci:
ježek východní (Erinaceus concolor), plch lesní (Dryomys nitedula), myšice temnopásá
(Apodemus agrarius), netopýr severní (Eptesicus nilssoni), vrápenec malý(Rhinolophus
hipposideros), netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Ptáci: tetřívek obecný (Tetrao
tetrix), sýc rousný (Aegolius funereus), lejsek malý (Ficedula parva), ořešník kropenatý
(Nucifraga caryocatactes). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra),
kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), čolek karpatský (Triturus montandoni). Plazi:
zmije obecná (Vipera berus). Měkkýši: vřetenatka nadmutá (Vestia turgida), vřetenatka
Vestia ranojevici, řasnatka žebernatá (Macrogastra latestriata), vřetenovka vosková
(Cochlodina cerata opaviensis).
BIOCHORY:
Podle Culka (2005) se obec Dolany nachází na celkem 5 biochorách: na západě se
rozprostírá na 3RM, v centrální části na 3BM a 4SM, východní část řešeného území
tvoří 4BM a východní hranici 4PM.
3RE Plošiny na spraších 3. v.s.
Tento typ se nachází v ČR ve vyšších chladnějších okrajích východní části Polabí. kde
okrajově překračuje na plošiny v sousedících pahorkatinách. Další jádro výskytu je v
nejrovnějších úsecích nížin polonské podprovincie a nejchladnější části moravských
úvalů. Vzácně se vyskytuje v brázdách a kotlinách (Moravská brána). Celkem je typ
tvořen 90 segmenty s průměrnou plochou 15,8 km2 a celkovou plochou 1 420 km2. V
Litovelském bioregionu se nachází druhý největší segment (194 km2) po segmentu v
bioregionu Cidlinském (439 km2).
Reliéf je tvořen mírně zvlněnými plošinami, rázu roviny, vzácněji ploché pahorkatiny.
Může se nacházet na dně sníženin, být součástí rozsáhlých rovin, ale může být
zastoupen i na plošinách nad nižším reliéfem, většinou nad údolími. Součástí
segmentů na zdvižených plošinách bývají úvozy až strže. Segmenty v pahorkatinách
bývají méně typické, s mírně členitějším reliéfem, na svazích místy s vystupujícím
podložím. Segmenty v kotlinách často přecházejí do podmáčených sníženin a niv. V
rozsáhlejších segmentech se vyskytují většinou úzké a nepříliš výrazné nivy.
Lesy jsou zpravidla tvořeny fragmenty a okraji velkých lesů přesahujících ze
sousedních biochor. Většinou jsou vázány na netypické lokality – nivy potoků, ojedinělé
říjen 2010
75
svahy a strže. Dřevinná skladba je pestrá, ve středně velkých segmentech převažují
kulturní smrčiny, v malých jsou duby, břízy, akáty, borovice či topoly.
Travní porosty jsou vzácné, vázané téměř výhradně na nivy a podmáčené lokality. Až
na výjimky jsou zkulturněné a často následně opuštěné a zruderalizované.
Vodní plochy jsou velmi vzácné a v některých segmentech zcela chybějí. Většinou jsou
tvořeny malými regulovanými potoky, vzácněji i malými rybníky, ojediněle se vyskytují i
středně velké rybníky.
Pole zde zcela dominují a vytvářejí souvislou polní krajinu. Jsou velká až extrémně
velká, většinou s minimem rozptýlených dřevin. Pole jsou nejčastěji ohraničena
komunikacemi (u okresních silnic většinou ještě s dožívajícími ovocnými dřevinami) a
zahradami na okraji sídel. V členitějším reliéfu se místy objevují úvozy a zarostlé strže.
Sady se nacházejí především po obvodu vesnic a jsou malé. Při okrajích měst se
naopak rozkládají zahrádkářské kolonie.
Cílové ekosystémy: Přirozené: BUKD, HDH, HDJ. Náhradní:-.
3BM Rozřezané plošiny na drobách 3. v.s.
Tento typ je v ČR zastoupen 63 segmenty s průměrnou plochou 10,7 km2 a celkovou
plochou 673 km2. Rozhodující plocha leží kromě regionu Drahanského také v
Nízkojesenickém bioregionu, kde se nachází 150 km2.
Reliéf má charakter plošin, které byly rozčleněny sítí výrazných údolí. Převýšení svahů
je do 100 m, v horní části jsou svahy mírné, v údolních zářezech krátké a příkré.
Největší převýšení kopce nad okolní nížinou je v oblasti Velkého Kosíře (190m).
Podstatně menší převýšení je v Litovelském bioregionu, kde menší segmenty tvoří jen
malé pahorky vystupující z nížiny. Na dlouhých mírných odlesněných svazích se místy
vyvinuly strže, lokálně se zachovaly meze. K antropogenním tvarům patří zbytky valů
několika hradišť i zářezy a náspy dopravních staveb.
Lesy zabírají v průměru polovinu plochy, rozmístění je však nerovnoměrné (dáno
kvalitou půd a historickým vývojem kolonizace krajiny). V Litovelském bioregionu je
zastoupení lesů až 80%. V dřevinné skladbě dominují kulturní smrčiny s příměsí
borovice. Při okrajích lesů se často vyskytují duby, habry a akáty, na severu břízy a
lípy. Lesy jsou chráněny v Litovelském bioregionu v PR Templ (chlumní doubrava), PR
Bradlec (hodnotné bučiny), PR Doubrava (zakrslá doubrava na skalkovém svahu se
subxerotermofyty) a PP U přejezdu (černýšová doubrava).
Travní porosty se nacházejí jednak v nivách (opuštěné vlhké louky), jednak na suchých
stráních, kde v místech bývalých pastvin vznikly subxerotermní porosty s porosty
křovin.
Vodní plochy tvoří nejčastěji malé potoky, vzácněji velké potoky (Osoblaha). Prakticky
ve všech regionech se vyskytují ojedinělé malé rybníky a nádržky. Ojedinělá jezírka se
vyskytují v zatopených lomech.
Pole se nacházejí především na vrcholových plošinách, kde jsou středně velká až
velká. Vzácnější jsou na mírných svazích na horní hraně údolí, kde jsou malého
rozsahu a místy ještě se zachovalými mezemi. Plocha polí se doplňuje s plochou lesů;
v méně zalesněných bioregionech zabírají pole 50-60% plochy popisovaného typu.
Pole jsou zpravidla ohraničena lesy a komunikacemi, často též sady po obvodu sídel.
Sady se nacházejí především po obvodu vesnic, kde jsou vázány na zemědělské
usedlosti, nově se v blízkosti měst vyvinuli zahrádkářské kolonie.
Cílové ekosystémy: Přirozené: BUKD, BUAD, HDJ, HDH, XDA.
říjen 2010
76
4SM Svahy na drobách 4. v.s.
Tento typ je v ČR tvořen mnoha malými a několika středně velkými segmenty po
obvodu nižších pohoří – Brd a Nízkého Jeseníku. Dohromady se skládá ze 34
segmentů s průměrnou plochou 5,6 km2 a celkovou plochou 190 km2. Největší plochu
zabírá v Nízkojesenickém bioregionu (104 km2) a Brdském.
Reliéf je svažitý, zpravidla spadající z vyšších hřbetů, náležejících do 5. vegetačního
stupně. Charakter svahů je odlišný u českých a moravských bioregionů. Segmenty
moravské mají příkré, převážně konvexně vyklenuté svahy a jsou rozčleněny mnoha
svahovými údolími, z nichž ty větší jsou samostatnými biochorami. Nachází se zde
také více skalek. V některých segmentech se vyskytují většinou opuštěné lomy na
pokrývačskou břidlici.
Zcela převažují lesy, které tvoří rozsáhlé lesní komplexy. Dominují kulturní smrčiny. V
moravských bioregionech se objevuje velká příměs buku, nacházejí se zde i středně
veké bučiny. Kromě toho je zde velká příměs modřínu a menší příměs jedle, u okrajů
lesů i borovice. Na severním svahu Nízkojesenického regionu se objevuje i příměs lip.
Travní porosty jsou poměrně hojné, především na strmějších svazích na severní
Moravě, kde po roce 1945 nahradily velkou část polí. Mezi jednotlivými loukami jsou
dodnes široké kamenité meze. Travní porosty mimořádné botanické hodnoty zde
nejsou chráněny. Vodní plochy jsou tvořeny pouze hladinami potoků.
Pole jsou převážně malá, popř. středně velká. Oddělena jsou nejčastěji lesy,
komunikacemi a mezemi. Sady jsou vázány pouze na okolí vesnických stavení.
Cílové ekosystémy: Přirozené: BUKD, BUAD, náhradní:-.
4UM Výrazná údolí v drobách
Tento typ se nachází pouze na východní hranici Hercynika, v Nízkojesenickém
bioregionu a Drahanském bioregionu. Je však velmi hojný. Typ je tvořen 38 segmenty
s průměrnou plochou 8,4 km2 a celkovou plochou 320 km2. Větší plochu zabírá typ v
bioregionu Nízkojesenickém (261 km2). Údolní zářezy jsou většinou dosti sevřené,
pouze v případě větších toků s širší nivou. Hloubky údolí jsou značně proměnlivé. V
Nízkojesenickém bioregionu dosahují až 270 m. Skalní tvary jsou přítomny zejména na
svazích výrazněji zaříznutých údolí. Ve svahu Údolí Bystřice v PP Kamenné proudy je
chráněno 10 balvanových proudů v různých stádiích vývoje.
Lesy pokrývají prakticky veškeré příkřejší partie svahů a dna sevřenějších údolí. Jsou
částí velkých celků až komplexů. Převažují většinou smrkové lesy, dosti hojné jsou
však i smíšené lesy (zejména s bukem, příp. borovicí, modřínem, jedlí), běžné jsou i
listnaté lesy s dominantním bukem. Lesní porosty přirozeného charakteru jsou dobře
prezentovány sítí chráněných území, např. sem okrajově zasahují smíšené, převážně
smrkovo-bukové lesy NPP Rešovské vodopády.
Travní porosty se nejčastěji vyskytují na údolních dnech a některých svazích, a to jako
kulturní louky nebo pastviny.
Povrchové vody jsou v Nízkojesenickém bioregionu prezentovány menšími řekami
(např. Bystřicí). Orná půda se nachází pouze lokálně na dně širších údolí a v
mírnějších částech svahů. Pole jsou malá. Ohraničena jsou především lesy a vodními
toky s břehovými porosty.
Sady jsou maloplošné v zahrádkách po obvodu sídel. Sídla ve většině segmentů
chybějí, příp. jsou zastoupena jen okrajově.
Cílové ekosystémy: Přirozené: BUKD, BUAD, SUH, SUB, LONO, VOLT, VOVT
říjen 2010
77
4PM Pahorkatiny na drobách v 4. v.s.
Typ je tvořen 26 segmenty s průměrnou plochou 4,9 km2, celkovou plochou 128 km2.
Nejvíce je typ zastoupen v Nízkojesenickém bioregionu (49 km2).
Reliéf je tvořen více či méně výraznými, více či méně izolovanými pahorky, s konvexně
konkávním profilem svahů. Jsou odděleny otevřenými plochými, často podmáčenými
sníženinami. V Nízkojesenickém bioregionu jsou pahorky nápadné, vystupují strmě a
od úpatí mají převýšení i 100m, objevují se také malé opuštěné lomy a jeden velký
aktivní lom.
Lesy jsou nejčastěji středně velké a zabírají vrcholky kopců a jejich nejstrmější svahy.
Převažují kulturní smrčiny s modřínem, místy s příměsí buku.
Travní porosty jsou oproti bioregionůmv Čechách poměrně hojné. Vodní plochy jsou
tvořeny většími potoky. Pole jsou zpravidla velká, na svazích s hojnými porosty dřevin
na mezích a kamenicích. Ohraničena jsou nejčastěji lesy, loukami a komunikacemi.
Sady jsou vázány pouze na okraje sídel, v Nízkojesenickém bioregionu jsou nepatrné.
Cílové ekosystémy: Přirozené: BUKD, BUAD.
3.5.2 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Životní prostředí ve statistikách ČSÚ pro předmětné obce nám dává základní pohled
do kvality prostředí v daném sledovaném území.
Základní ukazatele o obci za environmentální oblast
Název ukazatele:
Hodnota
Jednotka
Nadmořská výška
250 – 640
m nad mořem
Katastrální plocha
2 376,56
ha
Veřejný vodovod (1-0)
1
Kanalizace(bez nap.na ČOV) (1-0)
0
Kanalizace (s nap.na ČOV) (1-0)
1
Plynofikace obce (1-0)
1
Skládka komunálních odpadů (1-0)
0
Celková výměra pozemku
2377 ha
2009
Orná půda
866 ha
2009
Chmelnice
0 ha
2009
Vinice
0 ha
2009
83 ha
2009
2 ha
2009
174 ha
2009
Zemědělská půda
1124 ha
2009
Lesní půda
1067 ha
2009
Vodní plochy
12 ha
2009
Zastavěné plochy
37 ha
2009
Zahrady
Ovocné sady
Trvalé travní porosty (býv.louky)
říjen 2010
78
Ostatní plochy
138 ha
2009
Koeficient ekologické stability
1,29
2009
Zemědělství,lesnictví,rybolov - poč.subj
36
průměrné stáří trvale obydlených domů
43,3
2001
Trvale obydlené domy - s vodovodem
621
2001
Trvale obydlené domy - s plynem
388
2001
Trvale obydlené domy-s ústř. topením
562 (ústřední
nebo etážové
topení)
2001
OVZDUŠÍ
Na územní obce Dolany se nenacházejí významné potenciální zdroje znečištění
ovzduší, území není začleněno do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší jako
takového, stejně tak i z hlediska přízemního. Lokální zátěž mohou představovat pouze
ve svém nejbližším okolí výrobní a zemědělské podniky. Stávající plochy bydlení jsou v
sousedství areálú o minimálním rozsahu.
Dle ZÚR OK je celé území obce vymezeno v oblasti zasažené emisními zátěžemi.
RADONOVÉ RIZIKO
Vyhláška MZD ČR 76/1991 Sb. s vládním usnesením 27/1987 Sb. a č. 150/1991 Sb.
se směrnicemi MF ČR č. 122/1991 Sb. a zákonem č. 505/1990 Sb., zákon č.18/1997
Sb. o mírovém využívání. Většina území obce Dolany leží v oblasti středního
radonového rizika.
VODA
Hydrologicky leží území obce Dolany v povodí významného vodního toku Morava 4 –
10 – 001 -01, resp. vodního toku Bystřice číslo hydrologického pořadí 4 -10 -03 – 104 a
vodního toku Trusovický potok 4 -10 -03 -090. Západní část zájmového území k.ú.
Dolany se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod „Kvartér řeky Moravy“.
Územím části Dolan a okrajem části Véska protéká Dolanský potok číslo
hydrologického pořadí 4 – 10 -3 – 089, který je recipientem jednotlivých
(nesoustavných) větví dešťové kanalizace. Zbývající plochy zasahují do povodí
Zdimiřského potoka 4 -10 - 03 -105.
Na území katastru se nachází několik vodních ploch – obecní rybníky na návsi v
jednotlivých místních částech Pohořan a Vésky a vodní nádrže v Dolanech.
Zájmové území je zcela mimo rozliv Q5 a Q20 i Q100 v Moravě.
PŮDA A RELIÉF
Podkladem pro určení pedologických poměrů se staly mapy bonitovaných půdně
ekologických jednotek (BPEJ) a komplexní průzkum půd z roku 1962. BPEJ je základní
oceňovací a mapovací jednotkou bonitační soustavy. Její vlastnosti jsou určeny hlavní
půdně klimatickou jednotkou rozšířenou o charakteristiky sklonitosti, skeletovitosti,
hloubky půdního profilu a expozice podle dohodnutých kriterií. BPEJ je tedy
charakterizována pětimístným kódem a zahrnuje plochy s přibližně shodnou kvalitou
říjen 2010
79
půdy. Zvýšená skeletovitost roste tam kde je mezi lesy na SV sledovaného území
ukryta telefice.
Z hlediska pedologických poměrů se jedná o poměrně různonorodou oblast. Řešené
území se nachází na k.ú. Dolany, Véska a Pohořany a zabírá celé jejich katastry.
Jedná se o členitější terén, především celá jižní a západní část území jsou
charakterizovány jako intenzivně zemědělsky obdělávané plochy, které dosahují až
bezprostředně k obci. Z kultur převažuje orná půda, zahrady a sady se vyskytují
především v soukromé držbě a lemují zastavěné území obce. Ve větší míře se dále
vyskytují v katastru Dolan severovýchodně od obce na okraji lesního masívu pod
honem Široká kopanina a dále jihovýchodně od centra obce mezi zastavěným územím
a lesním masívem. V ojedinělých případech lze pozorovat samostatné zahrady (sady) i
ve volné krajině.
AKTUÁLNÍ STAV KRAJINY, VEGETAČNÍ KRYT, KOSTRA EKOLOGICKÉ STABILITY
Aktuální stav krajiny je takový, jaký jen může na okraji zemědělské hospodářské oblasti
být, krajina je hodnocena z hlediska klasifikace podle zachovalosti jako spíše bez
znamení, protože jednotlivé prvky ekologické kostry krajiny jsou zachovány v určitých
místech a návaznost SE může být stanovena zejména na lokální úrovni. Koeficient
ekologické stability pro území Dolany + další dvě obce je cca 1,2 jako průměr, což
znamená, že původní krajina a její tvary nejsou zachovány v dostatečném rozsahu.
Toto hodnocení krajiny jako pozměněné souvisí přímo s intenzivním zemědělským
hospodařením do nedávné doby na všech orných plochách. Vegetační kryt je
nesouvislý, tvoří jej především na západní části k.ú.Dolany zemědělská půda, méně
zemědělské půdy je využíváno na severu území a na středu území pak již komplex
hodpodážských lesu.
Jak již bylo uvedeno i v předchozích textech, tak je kostra ekologické stability
nedostatečná a na některý místech dochází dále k jejímu oslabení další zástavbou a
hospodařením v krajině (golfové hřiště). Koeficient ekologické stability je obecně nízký
s podle parametrů krajiny jej půjde jen těžko zvýšit.
SKLÁDKY
Na území obce Dolany je tříděn komunální odpad na:

tříděný odpad (papír, sklo, plast) a

objemný odpad

směsný odpad.
Veškerý pevný komunální odpad je svážen na skládku v Bohuňovicích.
Sběr objemného odpadu je zajišťován minimálně dvakrát ročně. Soustředěn je na
předem vyhlášených přechodných stanovištích ve zvláštních sběrných nádobách
k tomuto účelu určených, které jsou dále transportovány na využití nebo na skládky.
HLUK
Hluk a vibrace
Hlučnost je závažným impaktem v životním prostředí obce a klesá i s klesající
vzdálenosti od silnice I.tř. Olomouc – Šternberk.
Potenciálním zdrojem hluku jsou především komunikace I.tř. procházející zastavěným
územím v Dolánkách, povolené hladiny hluku jsou zde většinově překročeny. Jedná se
říjen 2010
80
však o obslužné komunikace, stávající zástavbu bude nutné chránit stavebními
úpravami objektů (výměna oken apod.).
K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo
souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranná pásma. Silniční ochranné
pásmo pro nově budovanou nebo rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci
I. neb
II. třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby.
Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený
svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky nebo
od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II.
třídy.
Hluk z dopravy
Hluk z dopravy na pozemních komunikacích a jeho limity jsou řešeny v Zákoně č.
258/2000Sb. o ochraně veřejného zdraví a navazujícím Nařízení vlády č. 148/2006 Sb.
o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Limitní hodnoty hluku v
chráněném venkovním prostoru staveb a ostatní venkovní chráněný prostor jsou
stanoveny jako součet základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce.
Určení hladin hluku pomocí výpočtu se řídí „Novelou metodiky pro výpočet hluku
silniční dopravy“. V tabulce jsou uvedeny očekávané hladiny hluku z dopravy,
odpovídající místním poměrům a intenzitám zatížení dle zjištěného sčítání.
3.5.3 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
Jak již bylo uvedeno, tak obecná ochrana přírody a krajiny je několika způsoby v území
prezentována a samozřejmě může v budoucnosti dojít ke střetům s ochranou přírody a
krajiny, zejména při plánování staveb a rozvoje obce směrem na SZ.
ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
ZCHÚ podle zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb. ve znění novel a
pozdějších změn) v území obce Dolany nejsou přítomny, stejně tak jako plochy určené
pro Evropskou soustavu ochrany přírody NATURA 2000. Do zájmového území obce
nezasahuje žádná evropsky významná lokalita ani ptačí oblast.
VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY
Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou dle ustanovení § 3 písm. b) zákona
č. 114/1992 Sb., v platném znění, lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní
nivy, resp. jiné části krajiny zaregistrované podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb.,
v platném znění. Významné krajinné prvky zaregistrované podle § 6 zákona
č. 114/1992 Sb., v platném znění se v prostoru obce Dolany nenachází, z VKP ze
zákona jsou v území přítomny potoky – vodní toky, nivy a les.
OCHRANA KRAJINNÉHO RÁZU
Ochrana krajinného rázu v daném území spočívá zejména v bedlivém posuzování
charakteru navržené investiční výstavby a rozvoje území a v posuzování vlivu na
krajinný ráz u všech vyšších staveb, nebo u staveb na obzorové křivce a v jiných
místech dalekého výhledu.
říjen 2010
81
Podle projektu „Typologie české krajiny“, řešitele Doc. Ing. arch. Löwa, řešené území
spadá dle charakteru osídlení do matrice starosídelních otevřených krajin a vedlejšího
krajinného ohraničení, dle charakteru využití krajiny patří částečně do krajiny
zemědělské, krajiny lesozemědělské a krajiny lesní a charakterem reliéfu odpovídá
krajině rovin, krajině plošin a pahorkatin a krajině vrchovin Hercynika.
Katastrální území Dolany je pestré nejen z hlediska typologie krajiny, ale i z pohledu
geologického, geomorfologického a biologického. Tento fakt je dán tím, že se území
rozprostírá v páse táhnoucím se z Hornomoravského úvalu do Nízkého Jeseníku, tudíž
se napříč katastrem mění jak krajinný pokryv a využití krajiny, tak i krajinný ráz jako
takový.
Zvláštní kapitolou je posuzování vlivu na KR uvnitř přírodního parku Údolí Bystřice, kde
je stanoveno u každé stavby povinně.
Přírodní parky aktuálně zřizují krajské úřady vyhláškou, ve které omezují činnosti, jež
by mohly vést k rušení, poškození nebo ke zničení dochovaného stavu území,
cenného pro svůj krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty. Krajinný ráz
je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika místa či oblasti.
Z důvodu ochrany krajinného rázu byl v roce 1995 vyhlášen Okresními úřady v
Olomouci a Bruntále přírodní park Údolí Bystřice. Rozkládá se v jihozápadním okraji
Domašovské vrchoviny v okolí údolí řeky Bystřice a obec Dolany do parku zasahuje v
k.ú. Véska, Pohořany.
V sevřeném údolí řeky Bystřice se zachovaly lesy, které mají často přirozenou
druhovou skladbu, místy i rozsáhlé porosty měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva).
Západní a severní část území dnešního přírodního parku byla v minulosti odlesněna a
přeměněna na pastviny a louky. Po nesmyslném odvodnění a rozorání z nich zbyly již
jen fragmenty (např. louky u Pohořan). I na nich se však dochovaly některé vzácné
druhy, mj. kosatec sibiřský (Iris sibirica). V oblasti se nachází také řada aktivních lomů
a opuštěných štol, které jsou využívány jako zimoviště zvláště chráněných letounů
(např. vrápenec malý Rhinolophus hipposideros, netopýr velký Myotis myotis, netopýr
černý Barbastella barbastellus)a obývány také několika druhy obojživelníků (např. mlok
skvrnitý Salamandra salamandra) a bezobratlých. Součástí přírodního parku je přírodní
památka Kamenné proudy a v roce 2001 byla vyhlášena přírodní rezervace
Hrubovodské sutě.
PAMÁTNÉ STROMY
V obci Dolany (u kříže v polích při křižovatce polních cest před obcí, asi 650 m
jihovýchodně d kostela) se nachází jeden památný strom -lípa malolistá (Tilia cordata),
pč 613/2 (dříve 265). Stáří stromu se odhaduje na 200 let. Při posledním měření (2006)
bylo zjištěno: výška stromu 20 m, obvod kmene 664 cm, šířka koruny 16,5m.
Památným stromem byl vyhlášen na základě usnesení rady ONV v Olomouci č. 371/27
ze dne 12.1. 1973.
Dle § 46 odst. 3 zákona 114/92 Sb., v platném znění „má strom základní ochranné
pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši
130 cm nad zemí“. V případě jakéhokoli zasahování do ochranného pásma pásma
stromu je třeba kontaktovat příslušný orgán ochrany přírody (Magistrát města
Olomouce).
říjen 2010
82
3.5.4. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Návrh zeleně v zemědělské krajině, a to jak liniových prvků, tak i ucelených zelených
ploch, vycházel v předchozím (platném) ÚPD obce Dolany z Generelu územních
systémů ekologické stability krajiny, který byl zpracován firmami Ekologiam Mariánské
Lázně (RNDr. Karel Nykles) a HELP FOREST Olomouc v roce 1995. V konfrontaci s
konečným návrhem územního plánu z r. 2000 nebylo tehdy nutné generel upravovat,
jediným konfliktním místem bylo založení lokálního biokoridoru podél Dolanského
potoka v centru obce Dolany. Tento vodní tok totiž bezprostředně navazuje na
zpevněné plochy, stavby a parcely soukromých zahrad, ve středu obce je dokonce
zatrubněn. Z tohoto důvodu bylo možné do lokálního biokoridoru zahrnout pouze
plochy trvalých travních porostů a částečně i plochy veřejné zeleně, založení
přírodního koryta v centru obce zůstává pouze ve výhledu.
V rámci aktuálně zpracovávané změny ÚPD obce Dolany byla využita data o lokálním
a regionálním ÚSES dle platného ÚPD Dolany (stav a návrh) a dále data o regionálním
a nadregionálním ÚSES dle ZÚR Olomouckého kraje a dle záznamů o ÚSES z ORP
Olomouc. Prověřeny byly také Územně analytické podklady pro ORP Olomouc.
Zpracování aktuálně dostupných dat o ÚSES v prostoru obce Dolany ukázalo
nedostatky u některých prvků sítě ÚSES. Údaje o ÚSES byly doplněny o poznatky
z terénu, zejména biogeografické. V budoucnosti je očekáváno, že dojde k precizaci
sítě ÚSES nejprve na úrovni Olomouckého kraje (některá z aktualizací ZÚR) a také na
úrovni ORP Olomouc, v rámci tvorby ÚAP pro region města Olomouc, tak jak to
postupně probíhá i jinde v rámci ČR.
Popis ÚSES v území obce Dolany je následující :
ÚSES Dolany
Páteří ÚSES na lokální úrovni je v Dolanech tah lokálního biokoridoru vlhké řady
navrženého od západu k východu podle Dolanského potoka a to i přes obec. Na
biokoridoru se nachází západně od obce Dolany jedno navržené lokální biocentrum
k založení.
V lese východně od obce se z biokoridoru odděluje jižním směrem biokoridor vedený
opět ve vlhkých společenstvech podle přítoku D. potoka. Na toku malého vodního toku
u jižní hranice k.ú. obce Dolany je v lese navrženo lokální lesní funkční biocentrum.
Další biokoridor se odděluje od biokoridoru podle Dolanského potoka východně těsně
za obcí a prochází okraji remízů a lesních porostů.
Část prvků SES původně navrhovaná na zahuštění ÚSES v zemědělské krajině byla
potlačena a na jejich místech (v místech návrhů biocenter) byly ponechány pouze nově
navržené a vymezené Interakční prvky, jako záložní prvky ÚSES (byly vymezeny 3 IP).
ÚSES Véska
Páteří ÚSES v k.ú.Véska je lokální biokoridor jdoucí od jihozápadu k severu, původně
jako lokální a navazující na regionální biokoridor na hranici k.ú.Véska (1 biocentrum
lokální vlhké řady v místě křížení s regionálním biokoridorem).
Dalším biokoridorem je navazující biokoridor podle Dolanského potoka, pokračující ve
vlhké řadě směrem k JV (1 BC vlhké řady jdoucí podél křížení s biokoridorem JZ-SV).
Další je lokální biokoridor podle potoka jdoucího ve směru Z-V proti proudu přítoku
Dolanského potoka, kde se nacházejí ve vlhké řadě dvě lokální biocentra a jeden
odbočný biokoridor severním směrem (v lese). Biokoridor se napojuje na regionální
biokoridor v daném místě.
říjen 2010
83
Posledním a největším prvkem ÚSES je nadregionální biokoridor lesního typu,
normální řady ve směru J-S do regionálního biocentra v lese nad Véskou (je proložen 4
biocentry lokálními a funkčními).
Poslední biokoridor zasahuje jako lesní do území obce Pohořany a vychází v severní
části z proloženého biocentra lesního v nadregionálním biokoridoru a vrací se do
dalšího biocentra v nadregionálním biokoridoru.
V území obce Véska na severní hranici k.ú. je jeden navržený interakční prvek.
ÚSES Pohořany
ÚSES je zde reprezentován dalším nadregionálním biokoridorem jdoucím volně
krajinou východně od obce a lesem a spojujícím lokální biokodor s nadregionálním.
Biokoridor je proložen dvěma biocentry lokálními funkčními.od jihu k severu a na
severním okraji k.ú. Véska končí v regionálním biocentru.
Posledním biokoridorem je lesní lokální biokoridor normální řady, postupně od jihu
k severu proložený 3 lokálními biocentry lesními normální řady a na sev.hranici k.ú. je
zaústěn do regionálního biocentra lesního.
V koncepci ÚSES pro obec Dolany převažují prvky lesní a vlhké řady. V budoucnosti je
možno již některé prvky v terénu vymezit a realizovat v návaznosti na ÚP obce.
V rámci nového ÚP lze prvky SES dále specifikovat z hlediska rozsahu i funkcí
v krajině.
Ve finálním součtu tvoří ÚSES následující rozlohy :
interakční prvky: 3,1 ha
lokální ÚSES - biocentra: 53,7 ha
lokální ÚSES - biokoridory: 26,7 ha
lokální ÚSES - biocentrum navržené: 1,9 ha
lokální ÚSES - biokoridory navržené: 6,8 ha
regionální ÚSES (biokoridory + biocentrum): 104 ha
Celková rozloha ÚSES ve sledovaném území : 196,2 ha = 8% sledovaného území
Páteřní síť SES i přes určité redukce v prvcích a opravy tahů biokoridorů odpovídá
původním teoriím a situaci v území ve správě obce Dolany, jak již bylo uvedeno, tak
v budoucnosti musí regionální a nadregionální návaznosti a soulad řešit odpovědné
orgány ochrany přírody.
říjen 2010
84
3.6. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH
OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI
STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVO K POZEMKŮM A
STAVBÁM VYVLASTNIT
Označení VPS
Popis
VPS 1
KANALIZACE NÁVRH
VPS 2
VODOVOD NÁVRH
VPS 3
PLYNOVOD - NÁVRH
VPS 4
VRCHNÍ VEDENÍ 22kV NÁVRH
VPS 5
KABELOVÉ VEDENÍ 22kV NÁVRH
VPS 6
TRAFOSTANICE NÁVRH
VPS 7
PRŮCHOD
VPS 8
MÍSTNÍ KOMUNIKACE NÁVRH
VPS 9
VODOJEM
ZÁMĚRY KRAJE
VPS 10
PŘELOŽKA SILNICE I. TŘÍDY I/46 (ZÚR)
VPS 11
KANÁL D-O-L (ZÚR)
Veřejně prospěšné stavby jsou graficky zpracovány ve výkrese č. 3.
Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb vychází ze smyslu § 170 a §101
Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
v platném znění.
3.7 OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO
Nejsou v ÚP navrženy.
3.8. SOULAD NÁVRHU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO
PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ
ÚP je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu, a v souladu s prováděcími vyhláškami k tomuto stavebnímu zákonu
(dále jen SZ).
říjen 2010
3.9. SOULAD
PŘEDPISŮ
NÁVRHU
S
85
POŽADAVKY
ZVLÁŠTNÍCH
PRÁVNÍCH
3.9.1 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
Limity využití území vyplývají z právních předpisů a správních rozhodnutí.
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
Zvláště chráněná území přírody
Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze dle §
14 zák. č. 114/1992 Sb. vyhlásit za zvláště chráněná.
V k.ú. Dolany, Pohořany a Véska není vyhlášeno žádné zvláště chráněné
území a nejsou ani žádná v přípravě na vyhlášení ZCHÚ.
Ostatní chráněná území přírody
a) Významné krajinné prvky
V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. mají
zvláštní postavení významné krajinné prvky - ekologicky, geomorfologicky nebo
esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k
udržení její stability (§ 3 písm. b). Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy,
rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které
příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona.
V řešeném území se nacházejí z obecně vyjmenovaných významných
krajinných prvků lesy, vodní toky, prameniště a rybníky. Významné krajinné prvky
registrované podle § 6 zákona dosud v území nejsou zastoupené. Bylo by velmi
vhodné na plochách mimo les tyto VKP na vybraných místech zeleně vymezit a
registrovat u příslušného stavebního úřadu.
Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením.
Využívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující
funkce (§ 4 odst. 2 zákona). Významné krajinné prvky tedy tvoří jeden z limitů využití
území, mj. protože je nutno k zásahu do nich vždy žádat orgán ochrany přírody.
Pro obecně vyjmenované významné krajinné prvky platí v řešeném území
následující zásadní požadavky:
 na území lesa hospodařit takovým způsobem, aby byla podpořena přírodě bližší
skladba porostů (v souladu se zákonem č. 289/1995 sb. - lesní zákon),
 zachovat přirozený charakter dosud podstatně neupravovaných úseků podle
vodních toků. V lesích i mimo ně
b) Památné stromy
Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit dle § 46
odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. za památné stromy.
V řešeném území byl vyhlášen památný strom - lípa malolistá před obcí
Dolany, stará asi cca 230 let, vyžadující průběžnou údržbu.
říjen 2010
86
Územní systém ekologické stability
V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je územní systém
ekologické stability krajiny definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i
pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.
Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability.
Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou - biocentrum, biokoridor,
interakční prvek. Interakční prvky v počtu 4 ks. Byly do struktury ÚSES nově doplněny.
Územní systém ekologické stability byl změněn tak jak je uvedeno v předchozí
popisné části a to tak, že byly některé navržené prvky SES na zemědělské půdě
zejména vypuštěny. Ve stávající verzi, dle mapového podkladu ÚSES tvoří celkem 8%
rozlohy území všech sledovaných katastrů a splňuje tak požadavek na
minimalizovanou síť SES v daném území.
K naředění prvků ÚSES došlo na lokální úrovni a to zejména v k.ú.Dolany, na
zemědělské půdě, v dalších k.ú. bude ještě o rozvoji ÚSES vedena diskuze
v případných změnách ÚPD. Stávající SES se ovšem z hlediska území jeví jako
vyhovující.
Ochrana nerostných surovin
Na správním území obce Dolany se nachází dobývací prostor Jívová-Dolany
(č. výhradního ložiska B3 148 500 a dobývacího prostoru Dolany l.č. 70586) - jedná se
o ložisko dekoračního kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu.
Na správním území obce Dolany v souladu s platnými ustanoveními § 18,19 a
43 horního zákona č. 44/1988 Sb. ve znění zákona č. 542/1991 Sb., nejsou podle ust.
§ 29 odstavce 3 cit. Horního zákona evidovány žádné dobývací prostory.
Na správním území obce Dolany se nenachází žádné CHLÚ, na které by se
z ustanovení Horního zákona vztahovala územní ochrana.
Na správním území obce Dolany se nenachází žádné nevýhradní ložisko
nerostných surovin.
Ochrana lesa
Kategorie lesa
Lesy v řešeném území jsou zařazeny do kategorie produkčních lesů, tedy slouží
k hospodářským účelům. Lesy na území obce tvoří téměř polovinu výměry obce.
Souvislý lesní masív prochází v širokém pásu mezi částmi Dolany a Pohořany a
pokračuje dále severním směrem. Drobné lesíky a remízky jsou v menší míře
rozptýleny především v jihovýchodní a severovýchodní části území (v katastru Véska a
Pohořany) a mají významnou krajinotvornou a protierozní funkci.
Ochranné pásmo lesa
(Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích)
OP lesa je stanoveno na 50 m od okraje lesa, v případě dotčení pozemků do
vzdálenosti 50 m od okraje lesa rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy
jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů.
říjen 2010
87
Ochrana přírodních léčivých zdrojů a léčebných lázní
Na k.ú. obce Dolany se nenachází žádný zdroj léčivých vod, minerálních vod
a ani jeho ochranné pásmo.
Ochrana podzemních a povrchových vod
Provozní pásmo pro údržbu vodních toků
Řešení respektuje provozní pásmo podél vodních toků jejichž šířka je dána hodnotou 6
m od břehové čáry na obě strany toku. Provozní pásmo vodního toku vyplývá z § 49
zákona 254/2001 Sb., kterým se stanoví oprávnění při správě vodního toku.
Ochrana před záplavami
Hranice záplavového území
Do řešeného území nezasahuje žádné záplavové území. Dolanský potok
nemá zatím stanoveno záplavové území.
Ochrana ovzduší
V řešeném území se nenachází oblast vyžadující zvláštní ochranu ovzduší.
Ochrana staveb
Ochranné pásmo zemědělského družstva
OP zem. družstva není vyhlášeno.
Ochrana památek
Území archeologického zájmu
Z hlediska ochrany archeologických památek je řešené území územím
s archeologickými nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči,
ve znění pozdějších předpisů. Při náhodném nálezu archeologických prvků, musí být
postupováno podle §22 a 23 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění
pozdějších předpisů.
V případě budoucí výstavby je nutné dodržovat ustanovení odst. 2, § 22, zák.
č. 20/1987 Sb. ohlásit písemně s dostatečným časovým předstihem /cca 15 pracovních
dnů/ zahájení výkopových prací příslušné oprávněné organizaci /NPÚ, územní odborné
pracoviště v Olomouci, příp. Archeologickému ústavu, a případně umožnit provedení
záchranného archeologického výzkumu na základě dohody uzavřené podle odst. 1, §
22, zák. č. 20/1987 Sb.
Ochrana technické infrastruktury
-pro zásobování vodou
Ochranné pásmo přívodního a zásobovacího řadu
ÚPD respektuje ochranné pásmo vodovodního řadu dle Zákona č. 274/2001
Sb., o vodovodech a kanalizacích.
říjen 2010
88
-pro čištění odpadních vod
Ochranné pásmo kmenové stoky
ÚPD respektuje ochranné pásmo kanalizačních stok dle Zákona č. 274/2001
Sb., o vodovodech a kanalizacích.
-pro zásobování elektrickou energií
Při řešení výstavby a realizaci veškerých záměrů v obci bude nutné mimo jiné
přihlédnout k ochranným pásmům elektroenergetických zařízení. Tato musí odpovídat
zákonu č. 458 / 2000 Sb.
-pro zásobování plynem
Ochranná pásma plynovodů stanoví Zákon o podmínkách podnikání a o
výkonu státní správy v energetických odvětvích 458/2000 Sb.
-pro přenos informací
Ochranné pásmo kabelů a zařízení telekomunikací vychází ze Zákona č.
110/1964 Sb., o telekomunikacích ve znění pozdějších novel.
Ochrana dopravní infrastruktury
-pozemních komunikací
Mimo souvisle zastavěnou část obce je stanoveno v souladu se zněním
zákona č. 13/1997 Sb. (§30), O pozemních komunikacích.
3.9.2. OCHRANA OBYVATELSTVA
Generální souhlas vojenské správy
Pro území obce Dolany platí generální souhlas vojenské správy ve věcech
výstavby a územního plánování civilního sektoru. Generální souhlas byl vydán pod č.j.
017 21-MNO dne 8.11.1958. Tento gen. Souhlas vyšel ve Sbírce směrnic pro národní
výbory, Ročník 1961, částka 6, poř.č.17.
Generální souhlas platí pro stavební objekty celého katastrálního území obce
v němž povoluje odbor výstavby a ÚP výstavbu a přestavbu. Za předpokladu:
-vzdálena min. 250 m od vojenského objektu.
-výstavba vyšší než 1 podlaží s výjimkou zástavby v intravilánu obce, pokud
nepřesáhne výškovou hladinu stávající zástavby
-územní plány VÚC a územních plánů obcí již při shromažďování územně
plánovacích podkladů
-výstavba a rekonstrukce komunikací a železnic včetně objektů na nich
(rychlostní, dálnice, I. a II. Třídy)
-výstavba vedení VN a VVN vyjma 22 kV mimo zájmové území vojenské
správy
-výstavba slaboproudých kabelů, dálkových optických kabelů a automatických
telefonních ústředen
-rekultivace a plošné úpravy pozemků jejichž výměra přesahuje 40 ha
říjen 2010
89
-veškeré dobývací prostory včetně jejich rozšiřování
-použití elektrického roznětu při trhacích pracech
-výstavba letišť včetně zemědělských
-výstavba vysílačů a retlanslačních stanic všeho druhu
-výstavba objektů vyšších než 30 m relativní výšky
-výstavba mostů a vodohospodářských děl na splavných vodních tocích
-výstavba údolních přehrad a vodních nádrží s výjimkou protipožárních
-výstavba elektráren
-výstavba produktovodů, VTL, VVTL plynovodů
V ostatních případech je nutno vyžádat vyjádření KVUSS Olomouc.
Ochranné pásmo vojenského výcvikového prostoru
Z hlediska obrany státu je požadováno respektovat:
-
-
ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení, které zasahuje
na celé správní území
-
letecký koridor
-
zájmové území ministerstva obrany pro nadzemní stavby, které je situováno na
části řešeného území
-
zájmové území Vojenského Újezdu Libavá, který zasahuje okrajovou část k. u.
Pohořany na Moravě
celé správní území, které je zájmem ministerstva obrany.
4.
INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území v intencích
Stavebního zákona nebylo požadováno.
5.
VYHODNOCENÍ
PŘEDPOKLÁDANÝCH
DŮSLEDKŮ
NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZÁBOR PŮDNÍHO FONDU (ZPF
A PUPFL)
Vlivem navrženého řešení a návrhu ploch výstavby dojde k zásahu do zemědělské
půdy vlivem záboru pozemků pro navrženou, převážně bytovou výstavbu.
Zemědělská půda v k.ú. Dolany, Pohoří, Véska má celkovou rozlohu (ZPF) 1124 ha
podle statistiky z roku 2009 (ČSÚ), podle předpokladů je tedy navrženo k záboru
celkem 27,393 ha, což tvoří asi 2,43% plochy ZPF v celém území obce Dolany,
navržený zábor zemědělské půdy ve výhledu lze tedy hodnotit jako méně rozsáhlý.
Tyto pozemky jsou navrženy na půdách různých tříd ochrany půdy dle vyhlášky MŽP.
Principielně jsou zábory realizovány na půdách nižších bonit a s vyšší skeletovitostí
(třídy ochrany půd II, III a V, jeden pozemek je z malé části na půdě mající již charakter
lesa).
říjen 2010
90
Tabulka: Plochy určené k zástavbě – začlenění do BPEJ a tříd ochrany půdy
ČÍSLO PLOCHY N1 N2 N3 N4 N5 N6 N7 N8 N9 N10 N11 N12 N13 N14 N15 N16 PLOCHA V M2 49013,7 73805,7 6991,3 5820,5 8000,1 3677,8 22250,7 27594,5 5948 17860,7 9581,6 13238,4 4284,5 15006,2 6175,3 4689,4 273938,4 BPEJ PLOCHA V HA 314002 314002 314002 314002 314002 314002 314002 314103 314103 314103 526043 526545 526112 345013 314002 514102 514503 526043 000230 314002 314103 514503 4,9013 7,3805 0,6991 0,582 0,8 0,3677 1,668 0,557 2,7594 0,5948 1,339 0,148 0,299 0,959 1,3238 0,321 0,107 1,35 0,15 0,6175 0,3908 0,0781 27,393 TŘ. OCHRANY PŮD II II II II II II II III III III III V II III II II III III Lesní půda II III III Bližší údaje o rozlohách půdy v jednotlivých třídách ochrany půd zabíraného ZPF podle
bonity půd nám poskytne následující přehledná tabulka, která vytváří souhrn
z předchozí tabulky, již bez vztahu k jednotlivým pozemkům
říjen 2010
91
Tabulka odnímaných půd ze ZPF na území obce Dolany podle tříd ochrany půdy
Třída půdy II III V půda lesního char. Celková roz. Záboru Lokalita záboru N1 N2 N3 N4 N5 N6 N7 N10 N12 N13 N15 Celkem N7 N8 N9 N10 N11 N13 N14 N16 N16 Celkem N10 Celkem N14 Celkem Plocha v ha 4,9013 7,3805 0,6991 0,582 0,8 0,3677 1,668 0,299 1,3238 0,321 0,6175 18,9599 0,557 2,7594 0,5948 1,339 0,959 0,107 1,35 0,3908 0,0781 8,1351 0,148 0,148 0,15 0,15 27,393 Procenta 69,30% 29,70% 0,50% 0,50% 100% Na plochách I.tř.ochrany půd v západní části k.ú.Pohořany nebyly navrženy k zástavbě
žádné pozemky. Z hlediska záborů půdy půjde o zábory o velikosti 69,3 % (18,9599
ha) ve II.třídě ochrany půd, 29,7 % (8,1351 ha) ve II.třídě ochrany půd, 0,5 % (0,148
ha) v V.třídě ochrany půd a 0,5 % (cca 0,15 ha) na pozemcích majících charakter lesa
z navržené celkové rozlohy záboru ZPF ve sledovaném území obce Dolany. Zábory
půd jsou okrajově kompenzovány mimo jiné návrhem na změnu rozlohy a rozmístění
nefunkčních částí ÚSES v k.ú.Dolany, kde dojde k uvolnění plochy pro zemědělskou
výrobu nebo jinou činnost. Obecně lze konstatovat, že plocha v nejvyšší místní třídě
ochrany půd tvoří cca 1,7 % rozlohy ZPF v celém území obce Dolany, ztráta bonitních
půd při odnětí je tedy minimální.
Do pozemků určených k plnění funkcí lesa nebude podle uvažovaného řešení
zasahováno v rámci staveb obytných i staveb infrastruktury.
Lesy na území obce tvoří téměř polovinu výměry území spravovaného obcí Dolany.
Souvislý lesní masív prochází v širokém pásu mezi částmi Dolany a Pohořany a
pokračuje dále severním směrem, kde převažuje. Drobné lesíky a remízky jsou
v menší míře rozptýleny především v jihovýchodní a severovýchodní části území
(v katastru Véska a Pohořany) a mají významnou krajinotvornou a protierozní funkci.
říjen 2010
92
6. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ZPRACOVANÉ POŘIZOVATELEM
PODLE § 53, ODST. 5) ZÁKONA Č. 183/2006 SB.
6.1. PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLANY PODLE § 53,
ODST. 4 STAVEBNÍHO ZÁKONA
6.1.1. S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM, VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ
ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
6.1.2. S CÍLY A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S
POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH
HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
6.1.3. S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH
PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
6.1.4. S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE
STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH
PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
6.2. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
6.3. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SE SDĚLENÍM, JAK BYLO ZOHLEDNĚNO
6.4. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A
VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH
7. ZÁVĚR POŘIZOVATELE
8. VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ
URČENÝM ZASTUPITELEM OBCE
PROJEDNÁNÍ
POŘIZOVATELEM
A
8.1. NÁVRH ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU
ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLANY
8.2. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU ÚP
DOLANY
říjen 2010

Odůvodnění územního plánu Dolany koncept

Transkript

Podobné dokumenty

text - Bohuňovice

Sviadnov odůvodnění-právní stav po změně č. 1

MC aktiv 2/2010 - MC

4/2006 v PDF - Časopis Poodří

Serie 2 - řešení - Studiumbiologie.cz