stáhneš soubor pdf vhodný pro tisk

Komentáře

Transkript

stáhneš soubor pdf vhodný pro tisk
Země, vývoj a stavba zemského tělesa
tvar geoid (zploštělá na pólech)
otočení kolem osy jednou za 23h 56min 4s
kolem Slunce obíhá po elipse blízké kružnici, oběhne jednou za 365 a čtvrt dne
teplota od povrchu do hlouby stoupá asi o 30°C na k m
poloměr 6378km "Še-tři se osle", obvod 40 000km
cesta ke Slunci rychlostí 1000km/h 17 let, k nejbližší hvězdě 4,6 miliard let
Vývoj zemského tělesa
a) Předgeologické období - od počátku po diferenciaci zemského tělesa (vytvoření sfér - atmosféry, litosféry,
hydrosféry atd.)
b) Geologické období - od diferenciace po současnost (působí geologické děje - eroze, zvětrávání, sopečná
činnost)
1) Žhavá koule
2) Prvotní atmosféra (oxid uhličitý, N, H, metan, He, amoniak, vodní pára)
3) Ochlazení => vznikla litosféra (pevný horninový obal) a hydrosféra (praoceán)
4) Chemický vývoj života (vznik OL z AL)
geoid
5) Biologický vývoj - (vznik prvních živých organismů a jejich vývoj)
Stavba zemského tělesa
1) atmosféra (vzdušný obal)
troposféra - (10 - 14 km) její teplota klesá s výškou
stratosféra - teplota s výškou stoupá
ozonosféra (vrstvička ozonu O3) - pohlcuje ultrafialové záření
UV - poškození očí, rakovina pokožky, rozkládá OL, v přirozené dávce pro organismy potřebné
některé látky (atomy aktivního Cl a F uvolněné do atmosféry z freonů) O3 rozkládají a vzniká
ozonová díra
sluneční záření přeměňuje v létě emise automobilů na fotochemický smog, který obsahuje velmi
škodlivý přízemní ozon
ionosféra - (nad 60km) - vrstva slabě ionizovaného plynu (napomáhá přenosu radiových vln)
magnetosféra - oblast, do které zasahuje vliv magnetického pole Země
brání škodlivému záření ze Slunce (proudu nabitých částic - elektronů a protonů) dopadnout
na zemský povrch
polární záře - v blízkosti pólů narážejí rychlé částice ze Slunce do částic vzduchu a ty se rozzáří
2) hydrosféra (vodní obal)
3) biosféra (oživený obal Země) - část atmosféry, zemské kůry a hydrosféra
4) zemská kůra - 5 - 40km
a) oceánská - tenčí vrstva usazených hornin
čedičová vrstva
pevnina
b) pevninská - silnější vrstva usazených hornin
žulová vrstva
čedičová vrstva
žulová vrstva
oceán
vrstva usazených hornin
čedičová vrstva
zemský plášť
zastoupení prvků v zemské kůře
O2 46%
Si 28%
Al 8%
Fe 5%
prvky tvoří nerosty a horniny
Ca
Na
Mg
a další
5) litosféra (pevný horninový obal - zemská kůra se svrchní vrstvičkou zemského pláště)
6) zemský plášť
7) zemské jádro (5000°C, kovy Fe, Ni, vnit řní pevné, vnější jádro tekuté - je vodivé a jeho prouděním vzniká
zemský magnetismus)
zdroj energie
a) zůstatkové teplo (původně žhavá koule) - velká planeta má relativně
menší povrch než malá => chladne pomaleji
b) přeměny radioaktivních (nestabilních) prvků => uvolnění jaderných
částic (jaderné záření)=>narážejí do jiných částic=>rozkmitání=>zahřívání
list 2
Řez Zemí
exosféra
termosféra
mezosféra
stratosféra s ozonosférou
troposféra
není v měřítku
zemská kůra
v měřítku
zemský plášť
vnější jádro
vnitřní jádro
Mineralogie - nerost, hornina, krystalizace
1) Nerosty (minerály) - neústrojné stejnorodé přírodniny, jejichž složení se dá vyjádřit chemickým vzorcem
(křemen, slída, živec)
2) Horniny - neústrojné různorodé přírodniny složené z více nerostů
(žula, čedič, vápenec)
3) Dělení nerostů
a) krystalované (velké, okem patrné krystaly )
b) krystalické agregáty (drobné, nedokonale vyvinuté krystalky, vznik v omezeném prostoru)
c) beztvaré (amorfní) netvoří krystaly (částice nejsou pravidelně uspořádány) opál, asfalt
4) Vznik krystalů krystalizací
a) ochlazováním a tuhnutím taveniny
b) z roztoků odpařováním vody
c) z plynů desublimací
5) Princip krystalizace - ochlazení => klesá Ek částic => klesá rychlost pohybu částic, částice zaujmou
pravidelné rovnovážné polohy v krystalech
osy
roviny
malé krystaly - rychlým ochlazením, odparem
souměrnosti
souměrnosti
velké krystaly - pomalým ochlazením, odparem
6) Souměrnost krystalů
a) podle rovin souměrnosti
b) podle os souměrnosti (protínají ve středu krystalu)
c - vertikální
a - předozadní (nejkratší)
b - pravolevá
c) podle středu souměrnosti
střed
souměrnosti
7) Krystalová soustava je skupina tvarů nerostů, která je dána počtem rovin souměrnosti, os souměrnosti
a jejich vzájemnou polohou. Nerosty krystalizují v různých krystalových soustavách
a) trojklonná - živec sodnovápenatý, modrá skalice
b) jednoklonná - živec draselný, slídy, sádrovec
c) kosočtverečná - síra
d) čtverečná - cínovec
e) krychlová - diamant, sůl kamenná, sulfidy
f ) šesterečná - tuha
g) klencová - křemen, kalcit

Podobné dokumenty