docčerven 2008 - Základní škola a mateřská škola Krouna
download 
Stížnost Transkript
červen 2008 - Základní škola a mateřská škola Krouna
Školní krounský ob∏asník 2 ∏erven/2008 Zprávy z ředitelny Konec školního roku se nezadržitelně blíží. Letos skončí už v pátek 27. června, a tak prázdniny budou trvat celých skvělých 9 týdnů. V pondělí 1. září 2008 se na vás ale budeme ve škole opět těšit. Poděkování za celoroční usilovnou práci patří všem zaměstnancům školy a samozřejmě také většině našich žáků. No a všem dohromady přeji krásné, sluníčka, tepla, klidu a pohody plné, bezstarostné prázdniny. Vycházejícím žákům přeji na nových školách i v celém dalším životě vše nej… a věřím, že budou mít příležitost posoudit, jak je krounská škola na džungli jménem svět připravila. V poslední době máme problémy s udržením pořádku v okolí a někdy i uvnitř školy. Mrzí mě, že někteří žáci „šeredí“ s jídlem, svačiny, které jim maminky pracně přichystají, vyhazují netknuté do košů nebo do keřů před školou, hází po sobě ovocem od oběda. Cesta do školy je až příliš často lemovaná papírky od sušenek nebo slupkami od pomerančů či banánů. Módou se stalo oddělávání plastových záslepek nohou u židlí a nalévání nápojů nebo obyčejné vody do nich. Ale celkem se těším, až někoho chytíme přímo při činu a necháme mu ve třídě vydrhnout celou podlahu, na které vytékající kapalina nechává nevyčistitelné skvrny. Od září 2008 dojde k některým změnám v personálním obsazení výuky. Po mateřské dovolené se vrací p. uč. Martina Nováková a na 1. stupeň nastoupí sl. uč. Zuzana Štorková (od července se bude jmenovat Nováková; shoda příjmení) z Holetína. V souvislosti s tím chci poděkovat za práci pánům učitelům J. Janouškovi a Z. Šípkovi, kteří k 30. 6. 2008 na naší škole končí. Prvnímu z nich přeji opravdu zasloužený klid a odpočinek, druhému pak úspěšné působení v novém zaměstnání. Mužů – učitelů však na naší škole bude o dva méně. Žáky školy čeká závěrečné vysvědčení. Pro některé bude okamžikem odměny za nemalé úsilí, pro jiné možná zklamáním. V každém případě však bude zhodnocením vaší práce a důvodem k zamyšlení: Dosáhl/a jsem cílů, které jsem si před rokem vytyčil/a? Udělal/a jsem, co jsem mohl/a? Jsem spokojený/á? A pokud si odpovíte třikrát ne, pokuste se v dalším roce vše napravit. Jde to! Škola může na cestě k vědění pouze vést a pomáhat. Chtít a učit se však musíte sami! A právě to některým z vás chybí. Na přelomu května a června proběhla kompletní rekonstrukce osvětlení v učebně č. 45 (M), která bude počátkem prázdnin zakončena vymalováním, a dále instalace nového osvětlení tabulí ve většině učeben, aby vyhovovalo novým normám. V červnu by měla být ještě instalována nová vestavěná skříň do učebny 22 (budoucí III. tř.) a od září snad budou mít i budoucí prvňáčci ve své třídě novou interaktivní tabuli. Škole se podařilo získat grant ČSOB a Poštovní spořitelny na podporu školního divadla určený na realizaci vystoupení zejména pro seniory v našem regionu. V rámci Evropského sociálního fondu (Operační program vzdělání pro konkurenceschopnost) jsme dále podali rozsáhlý projekt zaměřený na podporu interaktivní výuky. Výsledky tohoto grantového řízení budeme znát v říjnu. Školní krounský ob∏asník 3 ∏erven/2008 Po dlouhých 47 letech do naší školy začnou ve větší míře opět chodit žáci z Pusté Kamenice, a dokonce i několik žáků ze Svratouchu. Přál bych si, aby se jim v krounské škole líbilo, abychom jim všichni vytvořili přátelské a klidné pracovní prostředí a abyste vy, děti, byly navzájem dobrými kamarády. Před školu se nám konečně podařilo nainstalovat naučnou tabuli pořízenou z grantu na podporu environmentální výchovy. Bohužel stále častěji řešíme také problémy s neukázněností a hlavně s drzostí žáků, projevující se odmlouváním, nevhodnými poznámkami, neplněním pokynů učitelů. Účastnili jsme se i projednávání několika krádeží, kterých se dopustili naši žáci (a to i z velmi dobře zajištěných rodin) v krounských prodejnách. Mám pocit, že problémy, které již několik let řeší městské školy, dorazily i k nám. Až příliš mnoho dětí nemá úctu k ničemu – ani k rodičům, ani k jiným dospělým, ani k vlastnímu majetku a už vůbec ne ke spolužákům a majetku cizímu. Ruku v ruce s tím jdou pak problémy s prospěchem. Škola sama tyto problémy vyřešit nemůže (navíc někteří žáci se ani netají tím, že ve škole musí aspoň trochu poslouchat, ale doma si dělají naprosto, co chtějí). Musíme, škola i rodina, působit důsledně, trvale a společně. Proto Vás, dospělé, prosím: neustupujte klackovitému chování, neustupujte od výchovy, kterou Vám samotným dali před lety Vaši rodiče, buďte důslední a netolerujte dětem neplnění povinností, neposlouchání, toulání se po nocích, pobyty v různých boudách, v některých případech spojené i s alkoholem. Všichni přeci chceme z dětí vychovat jedince se smyslem pro povinnost a s úctou k hodnotám, které snad stále ještě platí, přestože nás televize, politika nebo městská džungle denně přesvědčují o opaku. Abych ale neviděl jen samá negativa – asi před měsícem přišli dva malí chlapci z naší školy (R. Talacko a Z. Lorenc) a přinesli velkou bankovku, kterou našli ráno před školou. Zatím se o ni sice ještě nikdo nepřihlásil, ale podobné situace mě vždy naplní optimismem, že výchovu našich dětí snad vedeme správným směrem. Děti, buďte během prázdnin moc opatrné - na silnicích, při hrách, při koupání atd. Zdraví a život je to nejcennější, co máte. Mgr. Josef Kyncl Bleskáč (naše interview) Ve středu 11. června 2008 přijal naše pozvání profesionální záchranář pan Bc. Luděk Bělský. Redaktoři Škrobu se dozvěděli mnoho zajímavých informací o práci profesionálních hasičů – záchranářů, o jejich zásazích i o některých skutečných případech. Mluvilo se také o vynikajících výsledcích mladých hasičů v letošních soutěžích. Odpovědi na některé otázky si můžete přečíst na následujících řádcích. Můžete nám prozradit, jak se práci záchranáře věnujete dlouho a jak jste se k ní dostal? Záchranářství se věnuji vlastně od svých dětských let. Nejdřív jsem chodil do kroužku mladých hasičů. V osmnácti letech jsem se začal věnovat požárnímu sportu a dostal jsem se do reprezentace. Z reprezentace dobrovolných hasičů jsem potom přešel k profesionálním hasičům, kde jsem pokračoval v reprezentování. A to bylo vlastně vstupem do mé profese. Jako Školní krounský ob∏asník Profesionální záchranář Bc. Luděk Bělský profesionální hasič pracuji sedmnáct let, v současné době jako vedoucí směny. Co Vás na Vaší práci nejvíce baví a jaké minimální vzdělání je k tomuto povolání potřeba? Při práci záchranáře má člověk radost z toho, že může pomáhat lidem, kteří jsou v nouzi. Poskytuje jim pomoc jako první. U profesionálního hasičského sboru je to jako u policie, minimálním vzděláním je maturita. Na velitelské funkce je potřeba vysokoškolské vzdělání, minimálně bakalářské. A teď z druhé strany. Co Vás na práci záchranáře nejvíce nebaví, co je nejvíce nepříjemné? Každá záchranná akce je také spojena s lidskou bolestí a neštěstím. My zasahujeme nejčastěji u dopravních nehod a samozřejmě u požárů. Je velmi nepříjemné, když se setkáváte například s úrazy malých dětí, nebo dokonce se smrtí. Na takové situace si musí člověk dlouho zvykat. Vím, že někteří starší kolegové si na to nezvykli za pětadvacet let služby. Každý hasič se s tím zkrátka vyrovnává po svém a z každé nehody ve vás něco zůstane. Tyto nepříjemné zkušenosti potom nahradí jedině každý zachráněný lidský život. Při svém zaměstnání se často dostáváte do různých krizových situací. Jak se 4 ∏erven/2008 vyrovnáváte s tím, že se musíte v daném okamžiku bleskově rozhodnout? Záchranář se skutečně musí rychle rozhodnout. Začíná to již okamžikem vyhlášení poplachu, kdy se musíte okamžitě rozhodnout, které auto k zásahu pojede, na místě potom, jak se bude při zásahu postupovat. Ale každý člověk může udělat chybu. Když už se to stane, je potřeba se k tomu postavit čelem, přiznat to a poučit se propříště, aby se při následujícím zásahu postupovalo ještě lépe. Nejsme roboti, jsme také jenom lidé. S jakými případy se nejčastěji setkáváte? Nejčastějšími případy jsou pravděpodobně dopravní nehody, dále potom technické pomoci a také dost požárů. Propadáte při své práci někdy depresi nebo beznaději? Zatím se mi to nestalo a doufám, že se mi to nestane, protože kdyby se mi tohle začalo stávat, tak už je to špatné. Došlo by k takzvanému vyhoření organismu, což by nebylo dobré. Někdy však k takovým krizovým situacím dochází. Jako příklad mohu uvést nedávnou dopravní nehodu kamionu u Borové, kdy jsme vyprošťovali řidiče, který narazil do hájovny. Potýkali jsme se se železem a nebylo jednoduché řidiče dostat ven. V takovém případě, když člověk spěchá a hned to nejde, se projeví takový pocit úzkosti. V této situaci musíte zapřemýšlet a postupovat třeba jinak. Co Vás přivedlo k práci s mladými hasiči? Víceméně jsem to slíbil, když jsem se do Krouny přistěhoval z Třebíče. Jakmile jsem potom postavil dům a Školní krounský ob∏asník Redaktoři Škrobu při rozhovoru dokončil školu, rozhodl jsem se, že to tedy zkusím. Musím říct, že s hasiči pracuji již pět let a zatím to funguje. Akorát teď není moc dětí, které by chtěly u mladých hasičů pracovat. Můžete nám sdělit, jakých největších úspěchů jste v letošním školním roce dosáhli? Na podzim mladí hasiči vyhráli okresní kolo v branném závodě. Největším letošním úspěchem, dá se říci historickým, je postup do krajského kola, kam jedeme teď v sobotu a neděli (pozn. redakce 14. – 15. 6. 2008). V okresním kole se nám totiž podařilo porazit naše největší rivaly ze 5 ∏erven/2008 Zbožnova, zvítězit a postoupit do kraje. V letošních soutěžích jsme neskončili na horším než třetím místě, třikrát jsme vyhráli a jednou jsme byli třetí. Dostal jste se někdy do situace, kdy Vám šlo o život? Není to tak dávno. Před třemi týdny na mě spadla při hašení požáru ve Slatiňanech střecha. Ale nebezpečné situace zažíváte i při zásazích u dopravních nehod. Sami dobře víte, jak někteří lidé v současné době jezdí, a i když máme zapnuté blikající majáčky, nikdy nevíme, kdy do nás nějaký pirát silnic narazí. Dokážete si představit, že byste dělal jinou práci? Už jsem o tom také přemýšlel. Do důchodu u této práce asi nevydržím, ale v současné době, pokud mi zdraví bude sloužit, jinou práci dělat nechci. Myslím si, přestože je to někdy těžké a člověk je naštvaný, že má tato práce smysl. Připravili redaktoři Škrobu Záznam celého rozhovoru v nezkrácené podobě si můžete poslechnout na webových stránkách naší školy v sekci věnované školnímu časopisu Škrob. ZE ŽIVOTA ŠKOLY Dne 30. dubna se vydali žáci 2. stupně pod dozorem p. uč. Pejchové a p. uč. Schmieda do pardubického multikina Cinestar na nový český film Bobule. Sraz byl v 7.30 hodin před školou. Poté následoval odjezd do Pardubic. V Pardubicích na třídě Míru, kde se kino nachází, následoval krátký rozchod a pak nás již čekal hlavní bod programu, filmové představení. Posadili jsme se do pohodlných křesel a čekali na začátek promítání. Školní krounský ob∏asník 6 ∏erven/2008 Tato letní komedie nás zavedla do prostředí moravské vinice. Je příběhem dvou kamarádů, Honzy a Jirky, kteří kšeftují s byty, auty a vůbec se vším, co se naskytne. Jednoho dne se Honza dozví, že jeho dědeček je nemocný. Tato zpráva ho vytrhne ze zajetých kolejí a rozhodne se dědovi splnit jeho velký sen, a aniž to tuší, splní si tím i ten svůj. Bohužel každý film jednou skončí, a tak nám nezbylo nic jiného než usednout zpátky do autobusu a vrátit se zpět do každodenní reality. Mně osobně se tento film moc líbil a každý z nás si určitě odnesl spoustu zajímavých zážitků. Petra Stehnová Ve čtvrtek 22. května se žáci 4. a 6. třídy vydali na školní výlet do Prahy. Na programu byla návštěva Pražského hradu a chrámu sv. Víta, zoologické a botanické zahrady a také plavba parníkem po Vltavě. Tento výlet byl dlouho očekávaný, všichni se na něj moc těšili a V zámeckém parku v Praze Tróji nemohli se dočkat toho dne, dne D. Ráno jsme si dali u školy sraz už v půl šesté. Když se všichni sešli, vyrazili jsme. Během cesty do Prahy jsme měli dvě přestávky. Po příjezdu do Prahy jsme se vypravili k Hradu, naše cesta vedla přes Loretánské náměstí, kde jsme se zaposlouchali do zvuku zvonkohry. Před vstupem do Hradu nás paní učitelka vyfotila s hradní stráží a potom jsme už mířili na nádvoří. Zde se nás ujala paní průvodkyně. Nejprve jsme šli do katedrály sv. Víta a potom do královského paláce. Průvodkyně nám obsáhle povyprávěla vše o dějinách Pražského hradu. Po prohlídce Hradu jsme sešli Nerudovou ulicí na Karlův most a po nábřeží jsme se dostali okolo Národního divadla k „tančícímu“ domu, kde na nás čekal parník. Plavba lodí nám trvala necelé dvě hodiny, cestou jsme projeli přes čtyři zdymadla a kolem slavného hotelu Hilton. Školní krounský ob∏asník 7 ∏erven/2008 Po doplutí do Tróje jsme šli do zoologické zahrady, kde jsme viděli několik desítek nádherných zvířat. A kdo chtěl, mohl navštívit také botanickou zahradu. Ostatní odpočívali v nádherných zahradách trojského zámku. Některým se z Prahy nechtělo, ale už byl čas jet domů. Zpátky jsme se vrátili mezi devátou a desátou hodinou večer. Výlet se všem moc líbil a rádi bychom si ho zopakovali. Ondřej Bouška, Petr Hainc 28. – 30. května vyrazila naše 7. třída na výlet do Jeseníků. Jela s námi samozřejmě paní učitelka Urbanová a jako doprovod pan ředitel Kyncl. Museli jsme vstát hodně brzy. Vlak nám odjížděl o půl šesté. Mnohokrát jsme přestupovali, až jsme nakonec dojeli do Ramzové. Odtud jsme šli k lanovce. Nejdřív jsme jeli po dvou, to nebylo tak strašné, ale potom jsme přestoupili na lanovku, kde každý seděl sám. Příšerně tam foukal vítr a kolem nás pluly Jeseníky – chvíle odpočinku mraky. Všichni jsme strašně zmrzli. Foukalo opravdu příšerně a asi polovina z nás na sobě měla trička a tříčtvrťáky. Na kopci na nás čekala restaurace, kde jsme se mohli ohřát například čajem nebo horkou čokoládou. Potom jsme vyrazili na Červenohorské sedlo, kde jsme se měli ubytovat. Cesta byla hrozná. Táhli jsme těžké batohy. Ten můj vážil 7kg! Všechny nás bolela ramena a záda. Ale pán ředitel vypadal fit. Konečně! Došli jsme! Čekal nás skvělý hotel s krásnými apartmány. Učitelé nás rozdělili do pokojů a každý spěchal, aby si mohl vybalit svůj batoh a taky zaběhnout do sprchy. Naštěstí jsme už nikam nemuseli. Kolem šesté nám přinesli večeři. Potom jsme si mohli pustit nějaký film na DVD, nebo se jinak zabavit. Večerka byla o půl jedenácté. Ráno jsme vstávali v sedm. A hned po snídani jsme zase vyrazili. Slézali jsme naprosto příšerné strmé kopce a přecházeli jsme rozviklané lávky a polorozbité mosty. V cestě nám ležely pokácené stromy a velké Školní krounský ob∏asník 8 ∏erven/2008 balvany. A tak jsme došli do krásného lázeňského města Karlova Studánka. Rozchod jsme měli ale asi jen pět minut, protože jsme museli spěchat na autobus. Potom jsme jeli do Rýmařova, kde byl rozchod o trochu delší. Skoro nikdo se ale nehnul z lavičky. Po přestávce jsme pokračovali dalším autobusem, do něhož nastoupila ještě jedna škola. Takže tam bylo dost těsno a také dusno. Vystoupili jsme na jedné zastávce, kam pro nás přijel objednaný autobus. V něm jsme měli opravdu pohodlí, ale přesto se pár lidem udělalo špatně. Ten autobus nás dovezl až k hotelu. Večer jsme měli zase volnou zábavu. A večerku ve stejnou dobu jako den předtím. Ale ráno jsme vstávali už ve čtvrt na sedm. Museli jsme se rychle sbalit, nasnídat a vyrazit. Šli jsme asi 5,5 km do Velkých Losin, kde nás čekala prohlídka poslední ruční papírny v Čechách. Viděli jsme výrobky z ručního papíru a také jsme se podívali na film o výrobě ručního papíru. Dozvěděli jsme se, že se vyrábí pouze z bavlny, lnu a vody. Taky jsme se mohli podívat na vlastní oči, jak se ruční papír vyrábí. Po prohlídce se šlo do termálního koupaliště, kde se mně osobně z celého výletu líbilo nejvíce. Voda byla krásně teplá. Všichni se sice nekoupali, ale ti, kteří ano, si to určitě užili. No a potom jsme museli na vlak, protože se jelo domů. Zase jsme několikrát přestupovali. A ve vlaku do Poličky se nám stala dost nepříjemná věc. Do vlaku se napakovalo asi pět bezdomovců se dvěma psy. Byli naprosto opilí. Ája Vašulínová, která má panickou hrůzu ze psů, byla naprosto vystrašená. Bezdomovci si sedli vedle holek z naší třídy. Bylo to dost nepříjemné, měli vši a byli špinaví. Na někoho dokonce sahali! Skončilo to tím, že pan ředitel zavolal policii! Skoro všechny holky brečely. Po pár zastávkách přijela policie a naštěstí všechny opilce z vlaku vyvedla. Vystoupili jsme v Poličce. Vlak z nějakého důvodu nejel, a tak jsme jeli do Borové náhradní přepravou, autobusem, a z Borové vlakem do Krouny. Na vlakovém nádraží na nás čekali rodiče, kteří si nás odvezli domů. Myslím si, že to byl, až na ten incident, docela prima výlet, který se nám vydařil. Oxana Kurasevičová Ve dnech 3. a 5. června 2008 jsme se my, tedy IX. třída, vydali na tři dny na Pálavu na náš poslední výlet. Školní krounský ob∏asník 9 ∏erven/2008 První den dopoledne jsme proseděli ve vlaku, a protože bylo celkem teplo, byla to úmorná a zdlouhavá cesta. Kolem poledne jsme dorazili do Popic, odkud jsme šli tři kilometry do Strachotína. Na místní ubytovně, připomínající vepřín, nám přidělili pokoje. Kolem druhé hodiny jsme se přes cca dvoukilometrovou hráz vydali do Dolních S Věstonickou venuší Věstonic, kde jsme si prohlédli přesnou kopii Věstonické venuše a jiných archeologických nálezů. Po prohlídce se šlo na Dívčí hrad. Byla to velmi vyčerpávající cesta do kopce. Většina z nás, spíše my holky, jsme v půlce kopce začaly protestovat, protože začínalo hřmět. Naneštěstí bouřka nepřišla, a tak se nám podařilo dojít až k hradu. Tam jsme prolítli snad každičký kousek, prohlédli nádhernou krajinu plnou vinic a usoudili, že za tu námahu nám to stálo. Zpátky téměř každý z nás běžel, z kopečka, sluníčko za mraky, proč ne? Cestou zpátky jsme si v místní restauraci Rybářská bašta dali večeři a honem „domů“ na ubytovnu. Tam jsme si zahráli fotbal, šli se projít a připravit se na další náročný den. Vstávat jsme museli celkem brzy, abychom se stihli nasnídat a dojít na vlak. Potom jsme putovali pěšky do Lednice, kde jsme si prohlédli zámek, krásnou zahradu, skleník plný tropických rostlin (a hlavně rybek v rybníčku), akvárium a 60 metrů vysoký minaret. Odtud jsme pospíchali zpátky „domů“ kolem Janova hradu (bohužel jsme ho nenavštívili kvůli nedostatku času). Ve čtvrtek nás čekala návštěva Mikulova. Cestu jsme absolvovali autobusem, prošli zámek, prohlédli si židovskou synagogu a navštívili vinný sklípek, kde jsme obdivovali největší sud. Kolem poledne jsme dostali rozchod na oběd. Do Strachotína jsme se vrátili opět autobusem, tam jsme popadli již sbalené věci a pelášili do Popic na vlak. A jelo se domů. Cestu většina z nás prospala, takže probíhala v klidu a rychle. Výlet to byl pěkný, škoda, že poslední. Jitka Odehnalová Z technických důvodů nebylo možné napsat o školních výletech ostatních tříd. O nich se budete moci dočíst v Ročence školy, která vyjde v září 2008. Školní krounský ob∏asník 10 ∏erven/2008 ZAJÍMAVOSTI Z DOMOVA I ZE SVĚTA ANEB VÍTE, ŽE… V VÍÍT TE E,, K KD DO OJ JE EE EM MO O?? Někdo si myslí, že když si nalakuje nehty na černo, na stěnu si pověsí plakát My Chemical Romance a bude nosit proužkovaná trička, že je hned emo. Ale není tomu tak. Emo má spoustu dalších tajemství. Typickými znaky pro emo jsou krátce střižené vlasy, maximálně po ramena, a to vepředu nejdelší a vzadu nejkratší, delší ofina, která může sahat až do půlky obličeje. Emo jsou totiž plaší, a tak se potřebují zakrýt. Dalším znakem emo jsou silně namalované oční linky - černá, červená nebo taky fialová. Emo boy může působit na lidi jako gay, ale nemusí tomu tak být. Emo boys totiž dávají najevo, že i kluci pláčou, že i kluci se dají ranit, že i kluci mají svoje city. Možná si ostatní kluci z emo boys utahují, že jsou ostudou kluků, ale kluci přiznejte se, vy taky pláčete. Emo boys a emo girls působí hodně smutně, a když jsou opravdoví a jenom se nepřetvařují, protože být emo je zrovna v módě, jsou smutní pořád a vyhýbají se očnímu kontaktu s ostatními lidmi. Adéla Jirušová (15. 4. 1452 – 2. 5. 1519) Leonardo da Vinci se narodil 15. dubna 1452 v Anchianu, malé vesničce nedaleko Vinci. Jeho matka byla dcerou sedláka a jmenovala se Kateřina. Jeho otec byl Piero da Vinci, úspěšný právník, který pracoval ve Florencii. Leonardo měl už po narození čtyři nevlastní matky. Leonardo se zajímal o umění, fyziku, astronomii, matematiku, vědu, architekturu, anatomii, sochařství, vojenské inženýrství atd. Dokonce psal i zrcadlově, takže se jeho zápisky daly číst pouze se zrcadlem přiloženým u písma. Proč? Vysvětlení může mít hned několik verzí: - Byl tajnůstkářský. Školní krounský ob∏asník 11 ∏erven/2008 - Možná si myslel, že by mu nápady mohl někdo ukrást. - Nechtěl, aby církev z jeho zápisků něco vyčetla. Duchovní tehdy neměli rádi toho, kdo se „dívá Bohu pod prsty“. - Nebo takto psal, protože byl levák a našel způsob, jak lze pohybovat perem po papíru, aniž by si rozmazával inkoust. Avšak každý projekt mu trval velmi dlouho a většinu projektů nedokončil. Jako například kůň s jezdcem pro Lodovica, člena jedné z nejvýznamnějších rodin v Miláně té doby. Kůň s jezdcem měl být třikrát větší než je normální velikost. Tato bronzová socha měla být použita jako památka na zesnulého otce (jezdec). Za dvanáct let Leonardo zhotovil masivní korzet na odlití dutého koně s čtyřcentimetrovým bronzovým pláštěm. Lodovico však začal mít větší zájem o válku, a tak z bronzu na odlití koně radši nechal vyrobit kanóny a jiné zbraně. Později však vojáci korzet zničili. Leonardo také sepsal knihu Božské proporce, byla však plná geometrických útvarů. Nejvíce však Leonarda proslavil obraz Mony Lisy, pravým jménem signora Gioncondo. Ten maloval pouze dva roky. Každého, kdo obraz uvidí, uchvátí její úsměv. Jednotlivé tvary skal a trsů trávy vystupují ze stínu, jsou obklopené kouřovým oparem a ztrácejí na ostrosti. Mona Lisa je považována za jeden z nejznámějších a nejvzácnějších obrazů na světě. Je uschován ve francouzském Louvru. Dalším známým da Vinciho dílem je např. freska Poslední večeře, kterou lze spatřit v klášteře Santa Maria. Leonardo da Vinci zemřel 2. května 1519 v Amboise ve věku 67 let. Připravil Tomáš Sodomka LETEM SVĚTEM ANEB CESTOVNÍ HOREČKA Hádej, o jakou stavbu se jedná První písemná zpráva o tomto hradu je z roku 1110. Ve 13. století byl častým místem pobytu Václava I. a Přemysla Otakara II. Později byl goticky přestavěn a byla přistavěna 42 m vysoká válcová věž a palác s kaplí. Nejútlejší dětství tu prožíval Karel IV., jako lovecký hrad byl s velkou oblibou využíván Václavem IV. Hrad potkala význačná přestavba za Vladislava Jagellonského – Velký sál a kaple. Hrad byl nejenom oblíbeným sídlem českých králů, ale též sloužil jako vězení, hlavně pro politické vězně. Habsburkům sloužil jako státní vězení – například zde byl vězněn první biskup jednoty bratrské Jan Augusta a jeho pomocník Jan Bílek. V roce 1643 hrad vyhořel a po opravě ztratil někdejší výstavnost, byl jen správním centrem panství. V roce 1658 byl zastaven Schwarzenberkům, poté prodán Valdštejnům a sňatkem přešel do vlastnictví Főrstenberků. Školní krounský ob∏asník 12 ∏erven/2008 Koncem 19. a počátkem 20. století probíhala rekonstrukce hradu. Roku 1897 bylo zřízeno v hradní věži muzeum. V roce 1929 převzal hrad stát. Po roce 1948 začaly další větší rekonstrukční práce. Pokud jste poznali, o jaké stavbě je řeč, napište svoji odpověď spolu se jménem a třídou a do 27. června zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny. Připravil Tomáš Sodomka KULTURNÍ OKÉNKO KDO JE TO? Jedná se o českého filmového a divadelního herce, dramatika a filmového scénáristu, významného představitele meziválečné divadelní avantgardy a poválečné české divadelní kultury, spisovatele. Vystudoval gymnázium v Praze, v Křemencové ulici. Zde se seznámil se svým pozdějším divadelním partnerem Jiřím Voskovcem. Po maturitě studoval práva na Karlově univerzitě. V roce 1926 vytvořili s J. Voskovcem dvojici. Nejprve spolupracovali v redakci časopisu Přerod a brzo nato začala i jejich divadelní spolupráce v Osvobozeném divadle. Druhou světovou válku strávil v USA, kde se živil jako herec. V roce 1945 spolu s J. Voskovcem obnovili Osvobozené divadlo. Vzhledem k politické situaci ale už nebylo možné dělat politickou satiru. Po roce 1948 působil v řadě pražských divadel. V letech 1956 - 1961 byl ředitelem Divadla ABC. Založil Divadlo Voskovce a *******, kde se jeho novým partnerem stal Miroslav Horníček. Z jejich divadelní tvorby této doby se staly nejznámější tzv. Forbíny, tj. předscény. Pokud jste poznali, o jaké osobnosti je řeč, napište svoji odpověď spolu se jménem a třídou a do 27. června zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny. Připravila Aneta Švandová Příběh se odehrává symbolicky přesně devatenáct let po Poslední křížové výpravě, v době rodící se studené války. Indiana Jones je v něm Školní krounský ob∏asník 13 ∏erven/2008 profesorem archeologie na prahu penze, jenž si navzdory bouřlivé minulosti ze všeho nejvíc užívá klid a nebezpečně se začíná podobat vlastnímu otci. Staré instinkty se v něm probudí ve chvíli, kdy se objeví stopy vedoucí k legendární Křišťálové lebce a hlavně informace, že po tomto údajně mocném artefaktu prahnou sovětští agenti. Indy proto setřese únavu a vydá se na další mimořádně dobrodružnou cestu, jež ho zavede až do nitra peruánské džungle, v níž se má tahle vzácná relikvie ukrývat. Jeho úhlavním nepřítelem bude tentokrát všehoschopná ruská agentka Irina Spalko (Cate Blanchett) doprovázená armádou hrdlořezů. Ani Indy není na svou výpravu sám. Na jeho straně stojí spřízněný dobrodruh Mac (Ray Winston), který má ovšem tendenci ho každou chvíli podrazit, napomádovaný frajírek Mutt Williams (Shia LaBeouf), který si permanentně utahuje z jeho věku, a jeho první a zřejmě životní láska Marion (Karen Allen). Délka: 123 min. Školní krounský ob∏asník 14 ∏erven/2008 jediným smyslem života, kteří se sesouvají na šikmé ploše sebezničující vášně k naprosté zkáze. V Mementu nečteme poučení, varování, výstrahy, ale pronikáme do lidských osudů, bytostně cítíme, jak málo stačí, aby se život člověka zhroutil do marného a bezútěšného živoření.“ Pro autorův obraz je příznačné, že vznikl takřka před dvaceti lety, kdy u nás problémy s drogovou závislostí teprve začínaly. Tehdy šlo o dílo varovné, dnes, bohužel, je tomu jinak. Síla románu tím neztratila na účinnosti, právě naopak. Připravila Petra Stehnová JAZYKOVÝ KOUTEK Znáte svůj mateřský jazyk? Co to znamená? Mít bíbr. Vyberte z následujících možností: a) mít smůlu b) mít bolest c) mít vousy Co to znamená? film v původním znění s titulky Režie: Steven Spielberg Hrají: Harrison Ford, Karen Allen, Shia LaBeouf, Cate Blanchett, John Hurt, Ray Winstone, Jim Broadbent, Andrew Divoff, Alan Dale, Pavel Lychnikoff, Igor Jijikine Připravil Dominik Bělský ŠKROB DOPORUČUJE SVÝM ČTENÁŘŮM Radek John: Memento Memento je román o narkomanech. Tato věta říká sice to nejdůležitější, ale zdaleka ne všechno. Především nevypovídá o tom, že autor pojal svou prózu jako svědeckou výpověď nikoliv jako příběh "o nich", ale jako "jejich" příběh. „Čtenář se dostává do středu dění, do života těch, kteří propadli droze, pro něž se stává fetování hlavním či spíše Použít blafák. Vyberte z následujících možností: a) použít staré auto b) použít fintu k oklamání brankáře c) použít zapalovač na plyn Řešení naleznete na předposlední straně. Perličky ze žákovských knížek Choval se při návštěvě ředitele hrozně. Neuposlechl a řval! I přes několikáté napomenutí předbíhá u oběda. Nakonec na oběd nešel. I přes opakované napomenutí hází učebnicí po panu řediteli. Bylo by dobré, abyste hodili, drazí rodiče, učebnicí párkrát vy na něj! I přes opakované napomínání sedí na židli při hodině, aniž by se dovolil. Prosím, abyste ho naučili stát! I přes přísný zákaz kouření kouří na WC a nedopalky hází do záchodové mísy. A pak mi tvrdí, že on to nebyl, protože kouří jinou značku. Školní krounský ob∏asník 15 ∏erven/2008 Imituje pana ředitele, tím vylekává žáky i kantory. Je drzý a vymáhá po učitelce peníze. Její temperamentní křik při zpěvu zamezuje normální průchodnosti hodiny. Jezdí nosem po lavici, aby to pískalo. Již třikrát zapomněla věci do hodiny angličtiny, jo a o přestávkách se pere s klukama, říká, že jim dává najevo, že je miluje. Kdyby sa mně ten váš dacan nesmál, tak mě ta motorka nemosela přejet. Škára, branná výchova. Kdykoliv je vyvolán, kouká na mě jako na idiota a ptá se, jestli to myslím opravdu vážně. Když jsem mu řekla, aby si pod svým stolem uklidil, odvětil, že tam nemá nepořádek a přitom hlasitě vyvolával, že to je bordel. Když jsem odstartoval přespolní běh, utekl domů. Když jsem začal vysvětlovat význam slova Grupa, začala organizovat grupen sex. Když jsme ohlásili, že hoří, začal přikládat. Vybrala Adéla Jirušová FANTAZII SE MEZE NEKLADOU ANEB NAŠE LITERÁRNÍ POKUSY POVÍDKA NA POKRAČOVÁNÍ TRABLE S LÁSKOU Školní krounský ob∏asník 16 se mě najednou přímo zeptá: „Proč ses se mnou chtěla sejít?“ Najednou nevím, co mám říct. Úplně mě tím zaskočil, přesto se mu po chvíli přemýšlení zhluboka podívám do očí a řeknu: „Tome, promiň mi to, ale musím ti to říct. Klára ti byla a je nevěrná!“ Uhnu mu pohledem. Chvíle ticha, co nastala, se mi zdá snad nekonečná, když pak konečně promluví: „Proč?“ Na tu otázku mu bohužel nedokážu odpovědět. Sama jsem se tak ptala. „A s kým? Znám ho?“ ptá se znovu. Pohlédnu na něj a odpovím: „S Markem.“ „S tvým Markem?!“ vydechne nevěřícně. „S mým už ne,“ vyjasňuji situaci. A tak se bavíme asi hodinu, vyprávíme si, co nás na Kláře a Markovi štvalo, co se nám na nich nikdy nelíbilo, a najednou je vidíme, jak jdou ruku v ruce po chodníku, v noci, aby je nikdo nepoznal. V tom jsem si vzpomněla na svůj plán! Rychle jsem ho vylíčila Tomovi, sice byl chvíli trochu mimo, ale čím víc se blížili k nám, tím víc jim to chtěl vrátit. Popadl mě za ruku a pelášili jsme vedle na lavičku, abychom je neminuli. Sedíce naproti sobě, koukli jsme na ty dva, pak na sebe a políbili jsme se. Chvíli nato slyším někoho zakašlat. Mám co dělat, abych udržela smích. „Marku, jaké to překvapení! Co tu děláš? A s kým? No ne, nový úlovek! Ty jsi Klára, viď? Nebo Karolína? Ne! Ta přece byla minule! A mimochodem, Marku, asi si pamatuješ mého bývalého spolužáka, teď přítele, Toma. Karlo, ještě že tě mám. Bez tebe bychom na sebe s Tomíkem úplně zapomněli. Teď ale, když jste nás tady s Markem podvedli… Prostě jsme si řekli, že s tím něco provedeme, a… přeskočila jiskra. Teď už bohužel musíme jít. Jdeme do kina, tak snad příště!!!“ Za rohem slyším Kláru na Marka hulákat o tom, kdo jsem, kdo je Karolína, a jak to, že chodím s jejím Tomášem… Nevídaný úspěch. „WOW!!! Co to bylo?! Slyšela jsi to?! Tak to bych do tebe fakt neřekl, Pájo,“ pochválí mě Tomáš. „Sama se divím, kde se to ve mně vzalo,“ přiznám se. „A co takhle jít někam oslavit naši čerstvě nabytou svobodu?“ nabídne Tomáš. „Proč ne? Jdeme!“ souhlasím a zmizíme v oblíbeném klubu. Jitka Odehnalová DOKONČENÍ POVÍDKY Z MINULÉHO ČÍSLA Konečně pátek. Sice trčím ve vlaku, ale to mně náladu nekazí. Přes týden jsem totiž promyslela, co a jak udělám s Markovým, prý jediným, „úletem“. Holky mi sice říkaly, ať mu to odpustím, že to MOŽNÁ opravdu byla jen nějáká vzdálená příbuzná. Možná jsem jen skeptická … NE! Tomu nemůžu věřit. Přece se k ní měl jako ke mně. Určitě je mi nevěrný! Ale já vím, jak se jim pomstím! Na intru jsem si od známých zjistila, že naše Lady Blond má přítele, spolužáka se základky, se kterým chodí už půl roku. Prý jim to klape, ale to by nesměla randit s MÝM klukem! Na osmou večer jsem si s Tomášem (přítel Lady Blond) domluvila nezávaznou schůzku. Stálo mě to velké úsilí, jelikož jí nechce být nevěrný. Což chápu a velmi si toho cením. Po známých kecech typu: „Jak je?“ apod. ∏erven/2008 LÁZNĚ NARUBY Že pojem lázně není tak idylický, jak se líčí, poznáte hned na první pohled, sotvaže se ocitnete před vrátnicí HAMZOVY ODBORNÉ LÉČEBNY LUŽE KOŠUMBERK. Stojíme před závorou lázeňského areálu a já čekám v autě, než mamka zařídí povolení pro vjezd dovnitř. A již přijíždíme k pavilonu E. Sotva vidím ten „strašidelný hrad“ před sebou, vzala bych nejraději nohy na ramena a pelášila pryč, až by se mi za patami prášilo. V oknech staré, ale poměrně slušně vyhlížející budovy se zlověstně lesknou červené mříže. Uvnitř jsou jednotlivé pokoje od sebe odděleny jen velmi nízkou 17 Školní krounský ob∏asník ∏erven/2008 dřevěnou stěnou a mnoha skly. A tudíž to uvnitř vypadá, jako by každý pokoj byl jeden samostatný skleník. Těchto „skleníků“ je za sebou řazeno hned několik a uvnitř bývá příšerné vedro. Mé pocity jsou všelijaké a musím se přiznat, že nejraději bych zůstala doma. Tento názor však měním již po prvních pěti minutách na místě. Personál představují: primář, hospodářka, doktorka, vychovatelé, uklízečky, sestřičky a terapeutky. Zaměstnanci mužského pohlaví jsou zde pouze dva, a to pan primář a vychovatel Adam. Co se v takových lázních dělá? Já jsem na tomto místě se zády, a proto jsou mé procedury zaměřené na zpevnění zádových svalů a na cviky rovnající páteř. Kromě procedur zde máme školu, ze které toho bohužel moc nevíme. Personál je celkem v pohodě, i když nám pacientům nejde občas všechno pod nos. Mimo jiné si zde užijeme spoustu legrace a ani o nevyčerpatelnou zásobu zážitků není nouze. Rozhodně za svůj pobyt dokážeme vyvést mnoho skopičin a být pěkně zlobiví. Na pokoji máme i domácí mazlíčky. Jedná se asi o šedesát „ochočených“ mravenců, kteří nám se svojí obvyklou mravenčí pílí likvidují zásoby jídla. V areálu se též nachází arboretum s mnoha vzácnými stromy, jež určitě stojí za zhlédnutí. Posledních pár dnů mého pobytu na Košumberku bylo nesnesitelné vedro, a proto ani neplánované koupání v bazénku v oblečení nebylo nepříjemné. Užili jsme si při tom mnoho legrace a takové zakončení pobytu stojí rozhodně zato. Lenka Svobodová Cesta Životem Lenka Svobodová Povězte mi, jak to bylo Miminko se narodilo Ručičkama tleská Je to chvíle chvíle hezká Na podzim otevřela vrata škola Malé, větší žáčky do lavic volá volá Naučte se abecedu Ať zvládnete další vědu Batole se batolí Obilí zlátne na poli V kuchyni nám šmejdí A po čtyřech rejdí Vyrostl nám školáček Už není malý chlapeček Každé ráno vstává do práce Není tolik legrace Za polem stojí malá víska A děťátko nám vztekle vříská Druhý den se zase směje Ale venku opět leje V parku sedí dědeček Vzpomíná, jak byl malý chlapeček A do staré sukýnky Zašívá své vzpomínky 18 Školní krounský ob∏asník ∏erven/2008 NÁZORY, UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE OČIMA DVOU ŽÁKYŇ 9. TŘÍDY Rozloučení se školou Lenka Svobodová Na moři vzedmutém silný vítr fouká V záři blesků z oblohy plachetnice se na vodě houpá Tento rok nám škola končí Těch devět let připomínalo silnou bouři Avšak občas maličko Vysvitlo nám sluníčko V paměti uchováme krásné chvíle A ty špatné vypustíme Chvilka ticha kratinká Zbyde tu po nás jen vzpomínka Jak peříčko lehýnká *** V září přijdou noví žáčci Jak když zjara pějí ptáčci Nám však letos někdy v září Nad Krounou už slunce nezazáří Do různých koutů, koutů, jak jak všichni víme Na podzim se rozletíme Prvním stupněm nás flétna provázela Že neměli my ji rádi, rádi, to chudák nevěděla V první třídě jsme se do školy těšili Průběhem let však tu chuť pozbyli Snad jen výlety různé třeba na hradě Zastihly nás vždy v dobré náladě *** Učitelé na nás křičí Jak když vichr silně fičí Lehké to s námi neměli Kéž by to uznali nejenom dospělí A tak možná zavoláme „Učitelé naši, naši, rádi na vás vzpomínáme“ Ať přečtete tyto řádky třeba k poledni Toto je náš pozdrav poslední Loučení A je to tady. Opět tu máme konec školního roku a s ním i další odchod, teď už i naší 9. třídy. Není to tak dávno, když jsme si říkali, že červen je ještě daleko, ale to jsme se hodně mýlili. Všechno uteklo jako voda a nám teď nezbývá nic jiného než tuto školu opustit. Na jednu stranu se určitě těšíme, až odtud vypadneme a 1. září nastoupíme do naší nové vysněné školy a poznáme nové lidi, prostředí atd., ale každý z nás určitě jen tak nezapomeneme na společně strávených 9 let školní Školní krounský ob∏asník 19 ∏erven/2008 docházky. Když jsme se den co den scházeli a podnikali různé blbosti. Je to, jako kdybyste opouštěli svoji druhou rodinu s rizikem, že se už nikdy takhle pohromadě nesejdete. Každý z nás se mnou bude určitě souhlasit, že to tu zrovna někdy nebylo lehké, ale i takové chvíle jsme společně ustáli. Škoda, že si to uvědomujeme až teď, když už se loučíme. Škola se nám pomalu, ale jistě blíží ke konci a vypustí nás, ,,děti“, do nového života. Na závěr bych chtěla poděkovat za nás za všechny panu řediteli, učitelům a p. uč. Sádovské, která nám pomáhala s výběrem naší budoucí školy. Paním uklizečkám, panu školníkovi, ale také kuchařkám za jejich vynikající obědy. Mým spolužákům přeji hodně úspěchů v životě a budoucím deváťákům hodně štěstí. Petra Stehnová Školní krounský ob∏asník 20 ∏erven/2008 A vy ostatní, nelamte si hlavu, jestli máte známky horší než někdo jiný. Každý přeci nemůže mít samé jedničky. Někomu nejde matematika, jinému dějepis nebo čeština. Někdy se zase stává, že ten, který výrazně vyniká ve studiu, není zase vůbec šikovný a zručný. Z někoho bude lékař nebo inženýr, z jiného zase nepředstavitelně šikovný truhlář, zedník nebo švadlena. Každý umíme něco a vynikáme v něčem jiném. Kde by třeba takový lékař ošetřoval pacienty, kdyby nebylo zedníků, kteří postavili nemocnici? Tak nevěšte hlavu vy, kteří zrovna nebudete mít vyznamenání. Každý na světě si přece najde své místo. Sára Giansanti VYSVĚDČENÍ „Áchjóóó, kolik je hodin?“ ptám se svého bratra, který mě právě probudil ze sladkého snu. „Už je sedm, tak vstávej. Dnešek je poslední školní den, tak nemusíš zaspat i ten!“ směje se mi. „No jo, už jdu.“ Vstala jsem, pěkně jsem se oblékla, učesala, namalovala a vzala jsem kytičku pro paní učitelku. „Už déééš???“ křičel na mě pod schodama bratr. „No jo, aby ses nezbláznil.“ A než to dořeknu, jsem dole u dveří a obouvám si boty. Cesta uběhla docela rychle, nakonec jsem byla ráda, že už jsem ve škole. Venku se nedalo vedrem vydržet. Takhle po ránu a už vedro jako v tropech. Už zvoní a všichni se ze šaten hrnou jako o závod do svých tříd. Jen já a moje nej kámoška jsme si ještě chvilku u šaten povídaly a po druhém zvonění jsme se rozběhly do třídy. „Že by se Nekvindová s Veselou rozhodly přijít do školy i na poslední den?“ směje se nám paní učitelka, jakmile vletíme do třídy. Myslely jsme, že tam ještě nebude. Tak jsme se omluvily a zasedly naposled do lavic. Vysvědčení dopadlo vcelku dobře. Pět jedniček, dvě dvojky a jedna trojka. Ta se tam sice moc nehodí, ale mohlo být i hůř. „Ty se máš,“ posmutněle na mě pohlédla Veselá. „Já se snažím učit a trojky mám čtyři, ty se neučíš a máš jen jednu.“ „Neboj, příští rok se budeš ještě snažit o trošku víc a určitě budeš nakonec lepší než já. Já se totiž vůbec neumím učit. Buď mi něco vleze do hlavy hned a pak si to pamatuju, ale sedět doma s knížkou v ruce mi opravdu nejde. Průšvih je, když na něco chybím. To mám pak problém a neumím nic.“ Nakonec se mi povedlo zvednout jí náladu. Daly jsme si totiž na oslavu velký zmrzlinový pohár a hořkost z horších známek byla tatam. V posledních letech se v naší republice a i tady u nás na Hlinecku zvýšila nehodovost. Zvláště na hlavní silnici z Poličky do Hlinska. Určitě si všichni říkáte, jak to je možné, že je takových pomníčků na rovném úseku. Já si myslím, že agresivní řidiči by se měli nad sebou hodně zamyslet, jelikož svojí jízdou neohrožují jen sebe, ale i ostatní, kteří se pohybují na vozovce. Oběťmi dopravních nehod většinou nejsou ti, kteří svojí bezohlednou jízdou ohrožují druhé, ale řidiči starších vozidel, která nejsou tak dobře vybavena bezpečnostními zařízeními. Častou příčinou vážných a smrtelných zranění je také to, že lidé nepoužívají pásy, dětské autosedačky, motorkáři helmy a ostatní ochranné prvky. Každý by se měl zamyslet nad tím, jestli minuta zdržení při zapínání pásů a dětí do sedačky stojí za riskování životů svých nejbližších. STATISTIKA NEHOD V CELÉ ČR ZA OBDOBÍ LEDEN – DUBEN 2008: POČET NEHOD: 51 815 USMRCENO OSOB: 264 TĚŽCE ZRANĚNO OSOB: 1009 LEHCE ZRANĚNO OSOB: 6878 HMOTNÁ ŠKODA: 2,48 mld. Kč Dominik Bělský Školní krounský ob∏asník 21 ∏erven/2008 Průzkum na naší škole: Jaké je vaše nejoblíbenější zvíře?: Zvířata, která dostala méně než čtyři hlasy, nejsou v grafu zobrazena. Pro úplnost uvádíme další zvířata, která se v anketě objevila: žirafa, králík, papoušek, medvěd – 3 hlasy; kráva, had, lochneska – 2 hlasy; nosorožec, krysa, ovce, beruška, velbloud, jeseter, ježek, jelen, bobr – 1 hlas. VYMALUJ A DOKRESLI OBRÁZKY Školní krounský ob∏asník 22 ∏erven/2008 Školní krounský ob∏asník 23 ∏erven/2008 Školní krounský ob∏asník 24 ∏erven/2008 HÁDANKY, TAJENKY, RÉBUSY, VTIPY, RECEPTY Emo kluk běží v noci přes ulici s netopýrem na rameni. Kolemjdoucí: "Fuj, jak se může někdo zajímat o tak odporný zvíře!" Netopýr řekne: "Copak JÁ za to můžu?" Jaké roční období je pro emo nejhorší? Zima, protože slzy věčně zamrzají! Kolika emo je zapotřebí k výměně žárovky? Žádného. Emo upřednostňuje pláč ve tmě. Znáte novou emo pizzu? Ta se řeže sama. Jaké je nejoblíbenější emo heslo dne? Je vyryto! HÁDANKY Tři muži se potápějí v řece, ale když vylezou, jenom dva mají mokré vlasy. Jak je to možné? Co dělá osel, když na něj svítí slunce? Může se muž oženit se sestrou své vdovy? Je to tvé, ale tví přátelé to používají více než ty. Co je to? Co je nejnesmyslnější bitka? Je to stříbrné a lítá to. Co je to? Řešení: (.ývalholoh ej ůžum z nedeJ) (.nítS) (.ývtrm ej ,eN) (.onémj ejovT) (.nebeřh o íjib ívalholoh avd es žydK) (.ulabola v eřuK) Školní krounský ob∏asník 25 ∏erven/2008 Školní krounský ob∏asník ANGLICKÁ KŘÍŽOVKA 26 ∏erven/2008 NĚMECKÁ KŘÍŽOVKA T pomoc něco pod slovo cvičit šít hlavní postel jednou nikdo co já (3. os.) počítat žízeň konečně sen pít mít povinnost zámek Potkají se 3 žraloci a sdělují si své zážitky. První povídá: "Nedávno jsem sežral jednoho Američana a ten byl tak nacpanej hamburgrama, že mi bylo tejden na zvracení." Druhý na to: "To já nedávno sežral jednoho Rusa, ten byl tak napitej, že jsem nedokázal plavat rovně." Školní krounský ob∏asník 27 ∏erven/2008 A třetí povídá: "To nic není, to já nedávno sežral českýho policajta a ten byl tak dutej, že jsem se nemohl tejden potopit!" "Pane doktore, stále mi zvoní v uších, co mám dělat?" "Hlavně nechoďte otvírat." Vyluštěte si sudoku Školní krounský ob∏asník 28 ∏erven/2008 Aristotelova hádanka Aristotelova starověká geometrická záhada, na jejíž správné řešení čekalo lidstvo 2000 let. Dva různé kruhy pevně spojené mají poloměry r a R. Větší kruh se valí po přímce. Po jedné otočce se odvalí o délku svého obvodu (2πR). Menší kruh s ním spojený se také odvalí o svůj obvod (2πr). Je však zřejmé, že obě dráhy jsou stejné, to by znamenalo, že 2πr = 2πR a r = R. Kde je chyba? Řešení přineseme v příštím čísle. Anketa: Na co se o prázdninách nejvíc těšíš? těšíš? Hana Talácková, Talácková, 4. třída – Na dovolenou. Jaroslav Lédl, Lédl, 4. třída – Až pojedu na Seč. Karolína Burešová Burešová, ová, 2. třída – Až pojedeme s rodiči na dovolenou. Aneta Vašulínová, Vašulínová, 7. třída – Já se nejvíc těším, že nebudu muset tak brzo vstávat. Lenka Talácková, 3. třída – Že se nebudeme učit. Nikola Vašulínová, Vašulínová, 7. třída - Na koupání v bazénu. Kristýna Nekvindová, Nekvindová, 6. třída - Nejvíc se těším na dovolenou. Paní učitelka Urbanová - Já se nejvíc těším na klid, pohodu a na hrnek kafe na balkóně. Školní krounský ob∏asník 29 ∏erven/2008 Optické iluze Školní krounský ob∏asník 30 ∏erven/2008 &&&&& Žofka křížovka &&&&& Přijde Pepík domů ze školy a vidí, jak se tatínek vzteká nad novinami. „Co se děje, tati?“ zeptá se. „Zase jsem ve Sportce neuhádl ani jedno číslo,“ odpovídá mu tatínek. „Z toho si nic nedělej, tati,“ povídá mu na to Pepík. „Já při … (dokončení v tajence).“ Koně nebo portrét? Na obrázku můžete najít portrét ženy a také vzpínající se koně. NÁŠ KOMIKS Kreslí Lucie Vtípilová Řešení úkolu: Co to znamená? – Mít bíbr. Správná odpověď je c. Použít blafák. Správná odpověď je b. Vydává Základní a Mateřská škola v Krouně, PSČ 539 43, 469341115 e-mail: [email protected], http://www.zskrouna.cz, ročník XV. Redakční rada: O. Bouška, P. Hainc, K. Drahošová, A. Jirušová, O. Kurasevičová, T. Sodomka, A. Švandová, S. Giansanti, N. Nováková, J. Odehnalová, P. Stehnová, L. Svobodová, L. Vtípilová, Mgr. P. Schmied Illustrations: Lucie Vtípilová, Tereza Brožková Kopírování či jiné používání jakékoliv části bez souhlasu vydavatele je zakázáno. Červen 2008 VODOROVNĚ: A. Školní potřeba; SPZ okresu Blansko; výkon fotbalisty. – B. Zákon; anglicky „dveře“; doušek. – C. Mužské jméno; plod hrachu; spojka. – D. Starověký nájezdník; orientální vládce; iniciály herečky Vejmělkové. – E. 1. část TAJENKY. – F. Kanadské jezero; nevěřící v křesťanství. – G. Iniciály zpěváka (Kníže Rohan); ženské jméno; japonské příjmení. – H. Rozměry; zahradní stavba; prostor k bydlení. – I. Orgány sluchu (obrazně); zkratka elektronvoltu; sušená tráva. – J. Římskými číslicemi 9; péro; německy „děkuji“. SVISLE: 1. Vlajka; jemu. – 2. Hospodářská budova; patřící Míše. – 3. Vyznamenání; jméno známé kreslené postavičky. – 4. Slovensky „tříska“; anglicky „snadný“; chemická značka antimonu. – 5. Opravna lodí; konec života; stará plošná míra. – 6. SPZ Prahy; ženské jméno; průhledná lesklá nátěrová hmota. – 7. Otok; anglicky „nebo“; cizí mužské jméno. – 8. Část kostry; zvěst. – 9. Část těla; jméno Komenského; zkratka pro nejmenší společný násobek. – 10. Dívčí jméno (domácky); košík pro psy. – 11. Zemědělský pozemek; 2. část TAJENKY. – 12. Cizí chlapecké jméno; mužské jméno. Pomůcka: Avar; Rsuko; Íver; Akr. Pokud jste správně vyluštili tajenku dnešní křížovky, napište její znění spolu se svým jménem a třídou na kousek papíru a do 27. června doneste p.uč. Schmiedovi. Ze správných odpovědí vylosujeme výherce, kteří obdrží drobné ceny.
