INFOKON – inspirace, inovace, imaginace

Komentáře

Transkript

INFOKON – inspirace, inovace, imaginace
INFOKON – inspirace, inovace, imaginace
Sborník příspěvků z konference
20.–21. listopadu 2009
[třetí ročník konference]
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita Brno
Editor sborníku:
Petr Škyřík, [email protected]
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Ústav české literatury a knihovnictví
Kabinet informačních studií a knihovnictví
Programový a organizační výbor konference:
PhDr. Petr Škyřík
PhDr. Michal Lorenz
Mgr. Ladislava Suchá
Mgr. Pavla Kovářová
Bc. Dagmar Chytková
Bc. Pavla Macháčková
Bc. Monika Malečková
Bc. Vojtěch Pilař
Bc. Lukáš Plch
Bc. Šimon Vích
Bc. Adam Vtípil
Bc. Eva Güntherová
Lucie Machová
Marie Zagorová
Web konference
Vojtěch Pilař www.infokon.cz
Sazba, návrh obálky
Bc. Dagmar Chytková
Katalogizace v knize – Národní knihovna ČR
Infokon 2009 (Brno, Česko)
Infokon 2009 : inspirace, inovace, imaginace : 3. ročník konference : Brno,
Česká republika, 20.–21. listopadu 2009 : sborník příspěvků / P. Škyřík (editor)
– 1. vyd. – Brno : Tribun EU, 2010 – 180 s.
ISBN 978-80-7399-919-3
316.77-027.21 * 37.0:001.895 * 02 * 378 * (062.534)
- informační věda
- inovace ve vzdělávání
- knihovnictví
- vysoké školy – Česko
- sborníky konferencí
316.77 - Informační věda [12]
Za jazykovou a formální správnost příspěvků odpovídají autoři. Vytištěno v
České republice.
ISBN 978-80-7399-919-3
OBSAH
Předmluva..........................................................................................4
Antypa neboli „chybami se člověk učí“..............................................5
E-learningový kurz knihovnické angličtiny.......................................13
ProInflow .........................................................................................41
TTT IVIG ...........................................................................................53
Benchmarking programu informační studia a knihovnictví.............63
Studentský portál beta ....................................................................83
Modul Hot spot projektu portál Slezské univerzity v Opavě ...........93
Aplikace vzdělávacích a Kolaborativních nástrojů ve virtuálním světě
Second Life projekt VIAKISK ............................................................115
SAR System CZ ...............................................................................137
Kurz práce s informacemi ..............................................................151
Audioknihy.net ..............................................................................165
Partneři Konference.......................................................................177
PŘEDMLUVA
„Jinýma očima – novým úhlem pohledu. Novými směry – jinými
cestami. Spolu bludištěm infofantazie.“
INFOKON je celostátní konference, zaměřená na oblast informační
vědy a knihovnictví, která se každoročně koná pod záštitou Kabinetu
informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy
univerzity v Brně. Jsou zde prezentovány především studentské
projekty, ale své místo si najdou i příspěvky akademiků a odborníků
z praxe.
INFOKON je široce zaměřen na INOVACE. Inovace jsou prací na
budoucnosti organizací, součástí jejich strategického řízení, klíčovým
procesem.
INFOKON se snaží nacházet odpovědi na otázky, kterými se musíme
zabývat namísto „operativy, do nichž se necháváme denně vtahovat:
o Existuje nějaká vize rozvoje oboru informační studia a
knihovnictví?
o Jaká je naše vize a strategie na její dosažení? Co musíme udělat
proto, aby naše vize a strategie nezůstaly pouze na papíře?
o Kde se nacházejí nové příležitosti a jak se jich zmocnit?
o Do jakých oblastí oboru musíme nasměrovat strategické inovace
a investice?
o Kde získat, jak rozvíjet a držet nejlepší talenty a klíčové lidi
v organizacích?
o Kdo je naším uživatelem a zákazníkem a jakou novou nebo
odlišnou hodnotu mu můžeme nabídnout?
o V čem můžeme být nejlepší na světě?
„Všechny ideály nepotřebují jen křídla, ale i místo, odkud by mohly
vzlétnout.“
(Ernest Hemingway)
Petr Škyřík
V Brně 21.listopadu 2009
-4-
ANTYPA NEBOLI „CHYBAMI SE ČLOVĚK UČÍ“
ANTYPA NEBOLI „CHYBAMI SE ČLOVĚK UČÍ“
Irma Friedlová
Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU, Brno
[email protected]
Abstrakt
Antypa.cz je typografický portál zaměřený na aktuální problematiku
nedodržování pravidel české hladké sazby. Mottem našeho projektu
může být známé „chybami se člověk učí“. Na rozdíl od existujících
portálů zabývajících se typografií chceme upozorňovat na správnou
sazbu především pomocí chyb. Teorii ilustrujeme praktickými
ukázkami nesprávností, včetně vysvětlivek a řešení. Antypa nebude
suchou příručkou, bude výjimečná coby databáze chyb a ukázek,
kterak NE. Ve svém příspěvku poskytnu pozornému čtenáři
zajímajícímu se o danou problematiku odpovědi na tyto otázky:
Kdo? Co? Jak? Proč? Pro koho?
Klíčová slova: česká hladká sazba, typografie, typografický portál,
guerilla kampaň.
-5-
ANTYPA NEBOLI „CHYBAMI SE ČLOVĚK UČÍ“
1. Kdo?
Projekt realizuje Antypa tým ve složení:
Manažer projektu: Renata Valentová
Asistent manažera projektu: Petra Pešková
Inženýr projektu: Zdeněk Zeman
Člen projektového týmu: Irma Friedlová
Člen projektového týmu: Věra Bertha Večeřová
Člen projektového týmu: Ivo Pěta
2. Co?
Projekt Antypa si klade za cíl upozornit veřejnost na typografické
chyby a prohřešky proti pravidlům české hladké sazby, které se
objevují ve všech médiích v takové míře, že již často ani jako chyby
nejsou vnímány.
Proto vznikne portál na doméně www.antypa.cz, kde
návštěvník
nalezne
databázi
oblíbených
chyb
a
omylů,
typografické příručky a pravidla, zejména s přihlédnutím ke
specifikům českého jazyka a práce s českými texty. Portál bude dále
obsahovat e-learningové kurzy práce s textem a práce s textovými
editory a také informativní blok o typografii na úrovni estetické.
-6-
ANTYPA NEBOLI „CHYBAMI SE ČLOVĚK UČÍ“
Obrázek 1: Logo projektu Antypa
3. Jak?
Součástí vzniklého portálu bude příprava teoretických dokumentů
k problematice typografie, české sazby, gramatiky a správného
vytváření jakéhokoliv druhu dokumentů a textů. Uživatel tak
nalezne nejen teoreticky zpracovanou problematiku, ale bude moci
získanou znalost porovnat s praktickými ukázkami, které budou
vedle teorie významnou náplní portálu. Antypa.cz bude chtít
zaujmout uživatele a motivovat ho k přispívání a diskuzi
o problematice typografie.
Další ambicí je navázat spolupráci s odbornými portály, které
v této oblasti již působí, a být jim rovnocenným partnerem. Chceme
ukázat typografii tak, aby byla zajímavá nejen pro znalce tematiky,
ale také pro laiky, možná typografii trochu jinak.
Práce na daném projektu bude probíhat ve dvou rovinách,
teoretické a praktické. V rámci teoretické části budou pro uživatele
připraveny příručky o práci s odbornými texty, textovými editory a
sylabus pravidel české sazby. Na část teoretickou bude navazovat
-7-
ANTYPA NEBOLI „CHYBAMI SE ČLOVĚK UČÍ“
e-learningový kurz, který bude obsahovat všechny výše uvedené
oblasti. V rámci části praktické půjde o vytvoření databáze fotografií
chyb
a
nesprávností,
včetně
jejich
popisu
a vysvětlení.
V komentářích fotografické dokumentace uživatel zjistí, proč byl
daný objekt označen jako chybný a jaké je správné řešení. Po
naplnění základní databáze kvalitním obsahem bude spuštěn web
a naváže guerilla kampaň.
Kampaní se chceme dostat do povědomí nejen odborné, ale
také laické veřejnosti, kterou upozorníme na notorické a zdomácnělé
chyby v praktické typografii. Guerillovou kampaní se pokusíme
nekonformním způsobem upozornit na nedostatky a chyby, které nás
každodenně obklopují. Samolepkami, štítky a razítky opatříme
chyby na plakátech, vývěskách, nástěnkách, výlohách apod.
Počítáme s lidskou zvídavostí, zvědavostí a možností zjistit na
webu, co že na tom plakátu bylo špatně… Součástí označení chyby
bude odkaz na Antypa.cz, kam se lapený zvědavec při nejbližší
příležitosti podívá. PR kampaň samozřejmě poskytne informaci
o existenci webu i uživateli, který jednoduše potřebuje správně
napsat svůj text.
Uživatel/návštěvník webu bude mít možnost diskutovat
o prezentovaných jevech a sám také prostřednictvím moderovaného
fóra přidávat své vlastní příspěvky — fotografie chyb a komentáře.
Moderace zajistí administrátorům kontrolu obsahu a možnost
přípravy komentáře k dané „uživatelské chybě“. Do projektu se
zájemce zapojí také v modulu e-learningového kurzu, kde načerpá a
ověří své znalosti k dané problematice.
-8-
ANTYPA NEBOLI „CHYBAMI SE ČLOVĚK UČÍ“
4. Proč?
Lidé se potřebují prezentovat psaným projevem, který dnes vyžaduje
vysokou úroveň jak po stránce pravopisu a pravidel hladké sazby,
tak po stránce formální úpravy. Všichni, kdo vytvářejí texty, ať již
odborného, pracovního, studijního či osobního charakteru, potřebují
znát pravidla a postupy, jak text správně vytvořit. Portál Antypa.cz
nabídne
požadované
informace
a
orientaci
v problematice,
soustředěné na jednom místě.
Antypa chce upozornit na typografické chyby, které se
vyskytují všude kolem nás a na které si zvykáme natolik, že se pro
nás stávají standardem. Příklady těchto nedostatků vidíme nejen v
propagačních materiálech, na reklamních billboardech a ve výlohách
obchodů, ale setkáváme se s nimi také na akademické půdě —
dokonce i diplomové práce jsou plné typografických chyb a
ošklivostí.
Rádi bychom lidi přiměli tyto chyby začít vnímat a v ideálním
případě se jich nedopouštěli. Věříme, že je to jedna z možných cest
k nápravě. Přínosem projektu by tak mohla být lépe informovaná
veřejnost, potažmo estetičtější, oku lahodící psaný projev.
5. Pro koho?
Projektem se chceme obrátit na všechny, kteří pracují s psaným
slovem — tedy studenty, žáky a populaci v produktivním věku.
Portály na českém internetu zabývající se problematikou typografie
jsou zaměřeny převážně na odbornou veřejnost a uživatele, kteří tyto
-9-
ANTYPA NEBOLI „CHYBAMI SE ČLOVĚK UČÍ“
informace aktivně vyhledávají. Antypa.cz zacílí na běžnou veřejnost
a uživatele, kteří nejsou primárními zájemci o tuto problematiku.
Svou pozornost budeme směřovat na studenty — zejména na
ty, kteří píší své závěrečné práce (ale i ročníkové a seminární práce)
a budeme jim poskytovat informace, jak pracovat s rozsáhlým
textem, jak jej vhodně strukturovat, čeho se vyvarovat a jak by měl
takový dokument před odevzdáním vypadat. Obrátíme se také na
populaci v produktivním věku — na veřejnost, která pracuje s texty
a píše texty. Zaměříme se na všímavé — ty, kteří si všimnou naší
kampaně a zapojí se upozorňováním na chyby. Ideální účastník
našeho projektu se stane aktivním přispěvatelem a spoluautorem
webu Antypa.cz.
6 Závěr/Diskuse
Chceme lidem vysvětlit, co, kde a proč psát, a ukázat, že tato
pravidla mají svůj smysl. Chceme, aby se lidé naučili pracovat s
textovými editory, dokázali vybrat písmo a zamysleli se nad úpravou
dokumentu, který tvoří. Chceme, aby diplomové práce vypadaly
esteticky a kvalitní obsah nebyl zabalen nechutnou úpravou.
Věříme, že výsledek našeho snažení (webový portál
www.antypa.cz) najde své uživatele a přispěje k šíření pravidel
hladké české sazby.
Literatura
[1] KOČIČKA, Pavel a BLAŽEK, Filip. Praktická typografie.1.
Vyd. Praha : Computer Press, 2000. 288 s. ISBN 80-7226-3854.
- 10 -
ANTYPA NEBOLI „CHYBAMI SE ČLOVĚK UČÍ“
[2] Typomil.com – písmo a typografie [online]. Cit. 2009-11-24.
Dostupné z: <http://typomil.com/index.htm>
[3] Root.cz [online]. Cit. 2009-11-24. Dostupné z:
<http://www.root.cz/clanky/strucny-uvod-do-typografie/>
- 11 -
- 12 -
E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA
E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA
E-LEARNINGOVÝ KURZ KNIHOVNICKÉ
ANGLIČTINY
Eva Žaludová, Magdaléna Filipová
Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU, Brno
[email protected], [email protected]
Abstrakt
E-learningový kurz knihovnické angličtiny e-LKA je rozvíjející se
studentský projekt, zaštítěný Kabinetem informačních studií a
knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Cílem projektu je vytvoření e-learningového kurzu angličtiny pro
zaměstnance městských knihoven kolem 10000 obyvatel a
univerzitních knihoven v Jihomoravském kraji. Kurz cílí na
schopnost knihovníků používat angličtinu v běžných situacích na
pracovišti. Týká se to např. komunikace s uživateli ze zahraničí nebo
orientace v základní knihovnické terminologii a službách.
Klíčová slova: e-learning, angličtina, knihovny, knihovníci,
vzdělání
- 13 -
E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA
Obrázek 1: Logo projektu e-LKA
1. Úvod
1.1 Představení projektu
Projekt e-LKA si klade za cíl vytvořit kvalitní e-learningový kurz
angličtiny pro knihovníky. Angličtina je nejrozšířenější světový
jazyk a schopnost jejího praktického používání se v dnešní době
stává nutností, zvláště pro zaměstnance v informačních službách.
Z praxe se nám potvrdilo, že mnoho knihovníků, kteří obdrželi dotaz
v angličtině, vůbec nebylo schopno reagovat. Proto představuje
projekt e-LKA skutečný přínos a jeho realizace je nanejvýš
potřebná.
Projekt je zacílen na městské a univerzitní knihovny
v Jihomoravském kraji. U městských knihoven se zaměřujeme na
města, která mají kolem 10000 obyvatel nebo také na menší města,
která jsou turisticky atraktivní a může zde být větší výskyt anglicky
komunikujících osob. Tým e-LKA zatím vybral 15 měst, která
- 14 -
E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA
odpovídají stanoveným kritériím. Jedná se o města – Blansko,
Boskovice, Ivančice, Kuřim, Tišnov, Mikulov, Břeclav, Hodonín,
Kyjov, Strážnice, Veselí nad Moravou, Slavkov u Brna, Vyškov,
Moravský Krumlov a Znojmo. Knihovny ve zmíněných městech
budou cíleně oslovovány. V případě zájmu se do kurzu mohou
přihlásit i zaměstnanci knihoven jiných měst. Univerzitní knihovny
budou v daném kraji osloveny všechny.
Projekt e-LKA je primárně určen referenčním knihovníkům,
jejichž znalost angličtiny se pohybuje na úrovni falešný začátečník.
V současné době jednáme s možným partnerem projektu –
Moravskou zemskou knihovnou. Přály bychom si, aby knihovna
zaštítila náš projekt již v průběhu jeho vzniku, poskytla nám zázemí,
pomohla s propagací a převzala projekt po jeho dokončení.
1.2 Představení týmu
Projekt e-LKA realizují studentky navazujícího magisterského
programu oboru Informační studia a knihovnictví na Filozofické
fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Sedmičlenný tým již pracuje
podle vytvořeného harmonogramu tak, aby byt vytvořen hodnotný
kurz, který nejdříve projde testovací a následně finální verzí.
Členky týmu projektu e-LKA:
Bc. Pavla Lichnovská - je hlavním koordinátorem projektu. Dále
zastává v realizačním týmu roli pedagoga, což znamená, že se podílí
na výběru a tvorbě e-learningových materiálů, stanovení osnov
kurzu a provádění úprav.
- 15 -
E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA
Bc. Lenka Janská – zastává také roli pedagoga. Zde uplatní své
zkušenosti ze zaměstnání, kde působí jako učitelka angličtiny na
základní škole.
Bc. Eva Karberová – zastává funkci technika. Jejím úkolem je
vytváření e-kurzu, vkládání hotových materiálů a natáčení video
materiálů.
Bc. Eva Žaludová - je dalším technikem projektu. Pro e-LKU
využije svých zkušeností a znalosti prostředí městské knihovny, kde
působí jako organizátor kulturních akcí v rámci komunitní role.
Bc. Magdaléna Filipová – je administrativním pracovníkem.
Vypomáhá s klíčovými aktivitami ostatních členek a je zodpovědná
za sběr a editaci materiálů pro kurz.
Bc. Renáta Domoráková - v týmu zastává roli „PR pracovníka“.
Jejím úkolem je prezentace a propagace projektu na veřejnosti a
kontakt s odbornou veřejností. Zde zúročí své zkušenosti vedoucí
městské knihovny s pověřenou funkcí.
Bc. Barbora Sedláčková - je metodikem projektu. Podílí se na
tvorbě materiálů a zabývá se formou a obsahovou vyrovnaností
jednotlivých modulů. V této roli úplatní osobní zkušenosti
z pracoviště, kde působí jako lektorka angličtiny na jazykové škole.
2. Současná situace
Knihovny v celé České republice plní nezastupitelnou funkci
ve vzdělávacím procesu – poskytují rešeršní a informační služby.
Nemělo by se zapomínat na to, že je nutné zaměstnance knihoven
- 16 -
E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA
neustále vzdělávat, aby mohli práci na svých pozicích vykonávat
skutečně plnohodnotně. Pokud byla výuka jazyků v knihovnách
doposud nějak realizována, tak jen prostřednictvím soukromých
lektorů, jazykových škol nebo obecně zaměřených on-line kurzů.
Velkou výhodou kurzu e-LKA je jeho zaměření na angličtinu
používanou přímo v knihovnické praxi. Přinese účastníkům skutečné
obohacení o znalosti, které reálně využijí ve své práci a pomůže jim
zvládnout situace, pro tento druh pracoviště typické. Elektronická
podoba kurzu umožní efektivní výuku i pro časově zaneprázdněné
bez ohledu na místo jejich bydliště. e-LKA nabídne rychlé, moderní
a skutečně efektivní zdokonalení knihovníků v anglickém jazyce,
které zvýší možnosti jejich uplatnění.
3. E-learning
Jedná se o velmi moderní a specifický způsob vzdělávání s využitím
informačních a komunikačních technologií. Je využíván především
lidmi, kteří nemohou být z jakéhokoli důvodu ve stejný čas na
stejném místě.
On-line
elektronické
kurz
nevzniká
podoby.
Učivo
pouhým
je
převodem
studentům
textu
do
předkládáno
i prostřednictvím multimediálních komponent, jako např. audio,
grafika nebo video. On-line kurz by měl být dynamický, interaktivní
a měl by účastníky motivovat ke studiu. Těžiště výuky by se mělo
přesunout z pasivní četby dlouhého studijního materiálu do aktivních
činností, které se stanou hlavním zdrojem získávání vědomostí. Je
také žádoucí, aby on-line kurz umožňoval interaktivní zpětnou
- 17 -
E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA
vazbu, kooperativní a kolaborativní práci studentů a diskuse
(Vejvodová, 2004).
4. Popis realizace projektu
4.1 Analýza prostředí
Před samotnou realizací kurzu bylo nutné analyzovat prostředí a na
základě výsledků upřesnit obsah kurzu. Tuto aktivitu se týmu již
podařilo splnit.
Nejprve jsme v rámci monitoringu situace rozeslaly zhruba do
40 knihoven anglický e-mail. Jednalo se o fiktivního uživatele, který
se jednoduchou formou dotazoval na výpůjční dobu a možnosti
registrace do knihovny. Z dotázaných knihoven jich reagovalo jen 5,
což potvrdilo hypotézu, že anglická komunikace (byť písemná) je
pro knihovníky velkou překážkou.
Následně jsme vytvořily dotazník v elektronické podobě,
abychom zjistily, jak celý projekt zacílit. Dotazník jsme rozeslaly do
městských, krajských, vědeckých a univerzitních knihoven v celé
ČR. Zjišťovaly jsem, jaký zájem knihovny o kurz projeví, jakou
jazykovou úroveň budou nejčastěji požadovat, kolik času by byli
účastníci ochotni kurzu věnovat a o jaká témata by měli zájem.
Výsledky šetření u vybraných otázek:
- 18 -
E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA
Jaký je typ Vaší knihovny?
Obrázek 2: Výsledky dotazníkového šetření
Setkáváte se s dotazy v angličtině?
Obrázek 3: Výsledky dotazníkového šetření
- 19 -
E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA
Měla by Vaše instituce zájem o e-learningový kurz oborové
angličtiny pro zaměstnance?
Obrázek 4: Výsledky dotazníkového šetření
Jaká je úroveň angličtiny zaměstnanců, kteří by o kurz mohli
mít zájem?
Obrázek 5: Výsledky dotazníkového šetření
- 20 -
E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA
Kolik času byste byli ochotni věnovat týdně e-learningovému
studiu angličtiny?
Obrázek 6: Výsledky dotazníkového šetření
Kurz jsme nakonec zacílily na městské knihovny kolem 10000
obyvatel a na univerzitní knihovny v Jihomoravském kraji. Zatím
plánujeme 8 modulů (tedy 8 týdnů):
1. „Vítejte v knihovně“ (úvodní modul)
2. „Kniha“
3. „Knihovna“
4. „Čtenář“
5. „Služby knihovny“
6. „Vyhledávání informací“
7. „Konference“
8. „Rekapitulace kurzu, test“ (závěrečný modul)
- 21 -
E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA
4.2 Příprava a sběr materiálů
Podstatou této dlouhodobé činnosti je organizovaný sběr informací
pro tvorbu studijních materiálů. Mezi činnosti v rámci této
aktivity patří rešerše literatury, studium literatury a vybraných
e-learningových kurzů. Výstupem aktivity bude soubor podkladů pro
tvorbu jednotlivých studijních materiálů.
4.3 Publicita
Významnou činností je publicita a propagace projektu. V rámci
této aktivity budou vytvořeny prezentační materiály (logo, letáky,
samolepky, propisky), které budou použity na konferencích
(zatím INFOKON – Brno, Knihovny současnosti 2010 – Seč
u Chrudimi). Dále také dojde k propagaci v časopisech (Čtenář,
Duha, Ikaros, Inflow). Již jsou založeny i webové stránky projektu
(http://www.e-lka.webnode.cz), kam budou postupně vkládány
informace a také odkaz na kurz. Cílová skupina bude oslovována
elektronickou poštou.
4.4 Tvorba, testování a spuštění kurzu
Kurz vytvoříme v prostředí moodle. Tato aktivita zahrnuje tvorbu
textových a interaktivních studijních materiálů a také natáčení a
úpravu videí. V březnu 2010 bychom měly kurz dokončit a spustit
testovací verzi. Následně budou opraveny zjištěné chyby a upraveny
nevyhovující části. Ke spuštění finální podoby kurzu by mělo dojít
v dubnu až květnu 2010.
- 22 -
E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA
5. Rozpočet projektu
Jelikož je e-LKA studentský projekt, počítáme s finanční podporou
Kabinetu informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity.
Z této částky plánujeme zajistit vzdělávání týmu, nákup služeb,
nákup technického materiálu a kancelářských potřeb, dopravu a také
propagaci projektu.
Tým také zvažuje možnost podání grantu v rámci projektu
VISK 2 na mimoškolní vzdělávání knihovníků. Důvod zatím
nejistého postoje je skutečnost, že výsledky výběrového řízení
budou zveřejněny až v březnu roku 2010. V tom případě, že by se
komise rozhodla projektu e-LKA požadovanou částku poskytnout,
by byly prohloubeny a zkvalitněny některé aktivity, především
technická úroveň a propagace projektu.
6. Závěr
E-learningový kurz e-LKA nabídne knihovníkům výuku angličtiny
zaměřenou přímo na knihovnickou praxi. Může výraznou mírou
přispět ke zkvalitnění knihovnické práce a zvýšení prestiže
samotného oboru. Celý tým e-LKA doufá, že jeho dlouhodobá a
kvalitní práce bude oceněna a knihovníci v cíleném Jihomoravském
kraji budou kurz plně využívat.
7. Použitá literatura
VEJVODOVÁ, Jana. Metodická příručka pro autory on-line kurzů.
Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2004
- 23 -
.
- 24 -
PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŽEB MUNIPORT
PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŽEB
MUNIPORT
Miroslav Blažek, Lenka Šatavová
Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU, Brno
[email protected]
Abstrakt
Příspěvek se zabývá popisem situace na poli podpůrných služeb
v rámci českých a zahraničních univerzit, dále strukturou, ze
které se systémy podpory studentů skládají a spektrem služeb,
které zahrnují. V dnešní době je již implementace informačních
technologií do života studentů a chodu univerzity natolik běžná
a rozsáhlá, že on-line podpora je jednou z možností, jak
uspokojit stále se zvyšující nároky studentů. Součástí příspěvku
je také nástin budoucí tvorby portálu podpůrných služeb
Muniport, který vzniká jako studentský projekt v rámci
předmětu Aplikační seminář.
Klíčová slova
Portál podpůrných služeb, studentská podpora, online podpora,
podpůrné služby, terciální vzdělávání
- 25 -
PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŽEB MUNIPORT
Obrázek 1: Logo projektu
1. Stručné představení projektu
Portál podpůrných služeb Muniport navazuje na soudobý trend
ve vyšším vzdělávání, jenž spočívá ve virtuální integraci služeb
Masarykovy Univerzity. Muniport bude usilovat o shromáždění
odkazů na pokud možno všechny podpůrné služby poskytované
fakultami, pracovišti a dalšími orgány MU a tyto služby
soustředí do jednoho uživatelského rozhraní. Cílem je soupis a
následná přehledná kategorizace služeb vedoucí ke snadné
a rychlé orientaci uživatele a ke kvalitnímu vyhledání
požadovaných služeb. Důraz bude kladen na dodržení zásad
použitelnosti a přístupnosti portálu, přičemž bude přihlédnuto
k poznatkům z oblasti informační architektury. Cílovou
skupinou portálu jsou studenti MU, zejména ti z prvních
ročníků. Dále pak zaměstnanci univerzity a zájemci o studium
na univerzitě.
1.1 Realizátoři:
1. manažerka projektu: Bc. Lenka Šatavová
2. analýza a sběr dat: Bc. Miroslav Blažek
- 26 -
PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŽEB MUNIPORT
3. marketing a PR: Bc. Petr Hloušek
4. udržitelnost: Bc. Eva Husáková
5. lasifikace a informační architektura webu: Bc. Jan Punčochář
Pokud selžeme, a my selháváme, velice často můžete vystopovat
selhání až zpět ke skutečnosti, že jsme se stali až příliš
zaměřenými na svoje vnitřní zájmy. Příliš jsme přemýšleli
o tom, co je dobré pro univerzitu a zapomínali jaké to je být
studentem. Nakonec není to o nás. Je to o nich.
Les Watson
2. Vznik podpůrných služeb
V poslední době lze, zvláště na západoevropských a amerických
univerzitách, sledovat určitý posun v přístupu ke vzdělávání
studentů. Počet studentů se velkou měrou v posledních několika
letech zvyšuje a ze vzdělávání zaměřeného na úzkou elitu se
stává vzdělávání dostupné takřka pro všechny potenciální
zájemce. Přitom však existuje vůle a potřeba jednat s každým
studentem zvlášť, přistupovat ke každému jako k individuální
bytosti, která má specifické nároky. Dochází také k zvyšování
požadavků studentů, kteří očekávají při svém studiu od
univerzity
plnou
podporu
a
flexibilitu.
Studenti
často
neshledávají akademické prostředí jako uživatelsky přívětivé.
Podle Les Watsona je potřeba přístup založený raději na
sjednocování do jednoho celku, hledající součinnost a
propojování jednotlivých aktivit, a který spojuje zdroje
- 27 -
PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŽEB MUNIPORT
(a majitele zdrojů) v běžný zájem o transformaci zkušeností
studenta. V oblasti podpory studentů popisuje Watson tři
významné složky, které jsou základem přístupu založeném na
slučování služeb v jeden celek.
-
Personál pracující ve službách
-
Technologie
-
Fyzické a virtuální prostředí, které vytváříme1
Propojením těchto tří složek by mělo vzniknout
multifunkční centrum, které slouží k podpoře studentům a
zaměstnancům dané univerzity, disponuje rozsáhlým souborem
služeb od přístupu k ICT po pořádání přednášek a konferencí.
Obrázek 2: Výzkum z univerzity v New Delhi
1
WATSON, Les. It's not about us: it's about them. In Transformative Learning
Support Models in Higher Education : Educating the whole student. London :
Facet Publishing, 2008. s. 3-18.
- 28 -
PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŽEB MUNIPORT
A) spokojenost při přijetí
B) správné odpovědi na otázky studentů
C) nabídka aktivit po přijetí
D) služby pracovního nasazení (problémy)
E) služby spojené se zkouškami
F) nároky na podporu informačních technologií
G) zlepšení v existujícím systému
H) přístup personálu ke studentům
I)
dostupnost mediálního vybavení
Očekávání studentů ohledně technologií nabízených
vysokými školami jsou velmi vysoká. Což je důležité, tato
očekávání jsou obecně spojená s osobními technologiemi
orientovanými na služby spíše než na ty, které jsou založené na
kontrole a přístupu uzavřených systémů, které v současné době
poskytujeme.2
V posledních letech můžeme pozorovat trend, kdy
západní univerzity reagují na potřeby studentů vznikem
nejrůznějších center podpůrných služeb, které ať už se nazývají
Student Support Service, Student based service nebo Learner
support service, mají vždy za úkol nabízet studentům plnou
podporu při jejich působení na univerzitě.
2
Watson str. 12
- 29 -
PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŽEB MUNIPORT
Mezi významné průkopníky patří zejména Learning
Gateway Cumbria, která je charakteristická propojením
technology-rich
fyzického
prostoru
se
specializovaným
personálem, určitou obdobou studentských poradců a především
je známá díky propracovanému systému poskytovaných on-line
služeb. Stránky Learning, information and student services,
které jsou integrální součástí webu Univerzity of Cumbria,
poskytují poměrně inspirativní příklad portálu, který se snaží
plně uspokojit možné nároky studenta.
2.1 Co to jsou podpůrné služby
Základní kameny neakademické podpory studentů univerzity se
podle
Alana
Taina
z UK
Open
University
skládají
z poskytování informací, zkoumání problémů a navrhování
řešení,
poskytování
zpětné
vazby
jednotlivcům
na
neakademické schopnosti a dovednosti, z praktické pomoci při
studiu, z uvádění důkazu pro financování, psaní osvědčení,
z propagací změn uvnitř univerzity ku prospěchu studentům a
z administrativní organizace podpory studentů.
Jako čtyři základní oblasti podpůrných služeb uvádí B.
K. Somayajulu a Tata Ramakrishna z Indira Gandhi National
Open University3 tyto:
3
SOMAYAJULU, B. K., RAMAKRISHNA, Tama. Distance and Learner
Support Services : Current Trends and Prospects [online]. [200-?] [cit. 2009-1117]. Dostupný z WWW: <http://wikieducator.org/images/0/08/PID_25.pdf>.
- 30 -
PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŽEB MUNIPORT
1) Organizace a údržba oblastních a studijních center
(Establishment & Maintenance of Regional/Study Centres)
2) Informačni služby (Information Services)
3) Služby před přijetím (Pre-admission services)
4) Služby po přijetí (Post-admission services)
V zásadě se dá říci, že jak rozsáhlé je spektrum
individuálních požadavků studentů, tak rozsáhlé (ovšem
v jistých reálně proveditelných mezích) by mělo být spektrum
služeb, jenž tyto požadavky budou uspokojovat.
2.1.1 Podpůrné služby on-line
Podpůrné služby studentům zdaleka nemusí být nabízeny pouze
prostřednictvím tzv. face-to-face komunikace4. Univerzitní web
může pokrývat řadu požadavků, kvůli kterým není nutná
diskuze studenta s odborným personálem. Vzhledem k počtu
studentů dnes nejsou osobní konzultace kvůli běžným
problémům možné. Webový portál nabízí východisko, kdy
z neúnosného
one-to-one
přístupu
přichází
s mediálním
vztahem typu one-to-many. Mezi další nesporné výhody patří
mimo množství oslovených studentů také čas (student si sám
vyhledá informaci kdykoliv) a objem nabízených informací.
4
FAZIO, Teresa De, GILDING, Anthony, ZORZENON, Guido. Student
Learning Support in an Online Learning Environment [online]. [200-?] [cit.
2009-11-17]. Dostupný z WWW:
<http://www.ascilite.org.au/conferences/coffs00/papers/teresa_defazio.pdf>.
- 31 -
PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŽEB MUNIPORT
2.2 Portál podpůrných služeb
Cílem tohoto projektu je vytvořit portál v duchu zahraničních
Student Support Services, kde by z jednoho rozhraní byly
přístupné odkazy na všechny služby, které univerzita poskytuje
a které může student při svém působení na univerzitě
potřebovat. Vyhledávání na tomto portálu by mělo být
jednoduché, intuitivní a efektivní. Tvorba kategorizace a třídění
jednotlivých služeb bude stěžejní pro efektivní vyhledávání a
tím i pro úspěšnost projektu. Samozřejmě je třeba kalkulovat
s určitou časovou náročností při tvorbě kategorizace. Muniport
bude disponovat širokým rozsahem služeb, od osobních,
praktických až po akademické.
2.3 Mezi/národní kontext
V České republice zatím nelze pozorovat vznik ucelených
systémů podpůrných služeb tak, jak je známe např. z Britských
univerzit. Složku prostoru do určité míry suplují univerzitní
knihovny, personální složka je zastoupena nejrůznějšími
skupinami
studentských
poradců
a
studijních
oddělení.
Virtuální podpora v takové míře, jaká je přímo na stránkách
zahraničních univerzit, v tuzemsku neexistuje vůbec.
Projekt Muniport se zaměřuje pouze na virtuální podporu
studentů. Není v našich silách vytvořit nový multifunkční
fyzický prostor, který by zahrnoval výše zmíněné tři složky.
Realizací podpůrných služeb ve virtuálním prostředí se chceme
- 32 -
PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŽEB MUNIPORT
přiblížit stavu, který je v současnosti aktuální na zahraničních
univerzitách.
Jako inspirativní webové stránky bychom rádi zmínili
především tyto:
Obrázek 3: University Of Cumbria. Na první pohled vyniká
poměrně stručným, přehledným a jasným rozdělením. V horní
liště se v několika úrovních nachází celá síť nabízených služeb
a odkazů.
- 33 -
PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŽEB MUNIPORT
Obrázek 4: The University Of Sheffield. Rozdělení spíše podle
fakult než podle služeb, ovšem docela zajímavé jsou stručné
charakteristiky jednotlivých služeb.
- 34 -
PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŽEB MUNIPORT
Obrázek 5: University Of St Andrews. Vyniká zejména svoji
rozsáhlostí a komplexitou. Pokud je „služba“ již reprezentována
nějakou institucí, agendou, která má svůj vlastní web apod.,
vede odkaz přímo tam, zatímco v opačném případě jsou stránky
vytvořeny právě tvůrci portálu. Nechybí i odkazy na běžné
adresy (doktoři) i jiné portály. Jednotlivé stránky se liší podle
toho, jaký typ služby nabízí. Obsah webu proniká i zcela mimo
akademickou sféru. Vzniká ucelený systém.
2.4 Analýza stavu podpůrných služeb na MU
Na Aplikačním semináři, kde jsme poprvé představovali, byť
ještě zcela v hrubých obrysech, náš projekt, zazněl poměrně
relevantní dotaz typu „To chcete suplovat IS (potažmo stránky
- 35 -
PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŽEB MUNIPORT
univerzity)?“. Stálo by tedy za to, zkusit provést drobnou
analýzu stránek univerzity a podívat se, jakým způsobem jsou
nejrůznější služby studentům nabízeny.
Základní rozcestník na stránkách www.muni.cz nabízí
osm kategorií, z nichž nejblíže naší představě je podle názvu
pravděpodobně množina „služby a informační zdroje“. Jak již
ale název a ostatně i čtyři z pěti hlavních kategorií (informační
systémy,
knihovny
a
studovny,
poskytování
informací,
informační zdroje mimo MU) umístěných na těchto stránkách
prozrazují, jedná se spíše informační zdroje, nežli o služby.
Mimo trochu nejasnou a zcela povrchní kategorizaci odkazů je
zjevná i značná neúplnost. Třídění nepokrývá celé spektrum
požadavků, které by mohl student klást. Celková struktura této
stránky je značně plochá a končí u odkazů, které vedou zpět na
stránky univerzity či na další primární zdroje informací ke
studiu typu databáze či knihovny, případně na nějaké další
informační systémy, například ELF (který v množině „služby a
informační zdroje není paradoxně vůbec zahrnut) apod. Zcela
chybí odkazy na vzdělávání mimo tradiční výuku a odkazy
uspokojující potřeby studentů, které se přímo netýkají
vzdělávacího procesu.
Několik zajímavých odkazů se dále nabízí v kategorii
studium. Mimo nejrůznější odkazy týkající se převážně
vzdělávání se zde nachází i množina „Služby studentům“, která
nabízí pouze čtyři odkazy (např. koleje a menzy). Dle našeho
- 36 -
PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŽEB MUNIPORT
názoru student nemá potřebu znovu se na tento rozcestník
vracet.
To ovšem neznamená, že by se odkazy na nejrůznější
služby na webu muni.cz vůbec nenacházely. Většina z nich se
ovšem nachází až na konci dlouhé cesty, která začíná například
odkazem na jinou fakultu, kde však musí uživatel často
vyhledávat znovu od začátku. Řada důležitých odkazů se na
stránkách samozřejmě vyskytuje, ovšem cesta za nimi bývá
dlouhá a v některých případech vyžaduje značné úsilí. Chybí
jasná kategorizace a třídění a proto se stává, že požadovaný
odkaz nalezneme pouze díky náhodě.
2.5 Popis portálu
V rámci projektu chceme vytvořit jednotný, dobře
použitelný, přístupný, intuitivní portál usnadňující orientaci
studentů v podpůrných službách Masarykovy univerzity.
Vzhledem k tomu, že na Masarykově univerzitě nestudují pouze
studenti hovořící českým jazykem, bude portál i v anglické
verzi. Bude se jednat o jednoduchý rozcestník, který bude
obsahovat stručné informace a odkazy na konkrétní služby MU.
Rozcestník by měl díky použití minimalistického, přehledného
návrhu designu a kategorizace obsahu poskytovat maximálně
hodnotné služby. Po zmapování současné situace utvoříme
klasifikaci služeb podle trendů informační architektury. Cílem
je dosáhnout vysoké použitelnosti a přístupnosti portálu. Tyto
vlastnosti
budou
zajištěny
prostřednictvím
- 37 -
uživatelského
PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŽEB MUNIPORT
testování a následných modifikací. Nezbytná bude jistá míra
integrace do univerzitního prostředí. Portál by měl být umístěn
v subdoméně univerzitní domény muni.cz. Na univerzitních
webech bude umístěn dostatečný počet zpětných odkazů.
Nejnáročnější část projektu však nastane po vytvoření
portálu, kdy bude nutné zajistit dostatečnou publicitu a
propagaci. Dále je nutno zajistit dlouhodobou udržitelnost
projektu.
Celkovým výstupem bude portál, na kterém nejen
studenti naleznou kvalitní přehled dostupných podpůrných
služeb Masarykovy univerzity.
3. Závěr
Projekt Muniport se snaží následovat současný trend vytváření
podpůrných vzdělávacích služeb, který můžeme pozorovat na
zahraničních univerzitách. Muniport se bude snažit o zvýšení
komfortu studentů při jejich působení na Masarykově
univerzitě, a to formou vytvoření virtuálního prostředí, kde
budou z jednoho rozhraní dostupné veškeré služby, které
Masarykova univerzita studentům poskytuje. Portál bude
zahrnovat rozmanité spektrum služeb, od projektů vznikajících
na jednotlivých katedrách, přes akce pro studenty prvních
ročníků až po návody, jak žádat o stipendia.
Nesnažíme se o vytvoření konkurenčního portálu ani
o suplování univerzitního webu muni.cz, usilujeme jeho
- 38 -
PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŽEB MUNIPORT
doplnění a rozšíření. Naopak doufáme, že již plně zaběhnutý
Muniport vezme Masarykova univerzita pod svá křídla.
Literatura:
FAZIO, Teresa De, GILDING, Anthony, ZORZENON, Guido.
Student Learning Support in an Online Learning Environment
[online]. [200-?] [cit. 2009-11-17]. Dostupný z WWW:
<http://www.ascilite.org.au/conferences/coffs00/papers/teresa_
defazio.pdf>.
SOMAYAJULU, B. K., RAMAKRISHNA, Tama. Distance
and Learner Support Services : Current Trends and Prospects
[online]. [200-?] [cit. 2009-11-17]. Dostupný z WWW:
<http://wikieducator.org/images/0/08/PID_25.pdf>.
WATSON, Les. It's not about us: it's about them. In WEAVER,
Margaret. Transformative Learning Support Models in Higher
Education : Educating the whole student. London : Facet
Publishing, 2008. s. 3-18.
- 39 -
- 40 -
PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY
ProInflow
ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY
Tibor Uhrín, Jaroslava Králová, Simona Chudobová
Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU, Brno
[email protected];[email protected];
[email protected]
Abstrakt
Obsahem příspěvku je představení projektu, jehož cílem bude
vytvoření elektronického odborného recenzovaného časopisu
z oblasti informačních věd. Budou zde přiblíženy vize a poslání
časopisu a současný stav projektu. Časopis bude transdisciplinárně
zaměřený a bude usilovat o mezinárodní přesah. Jedním ze záměrů
projektu bude propojení českého a slovenského prostředí v rámci
oboru. Smyslem projektu bude vytvoření prostoru sloužícího
odborné diskusi v rámci oboru, který dle našeho názoru
v současnosti v našem prostředí chybí.
Klíčová slova: ProInflow, Časopis pro informační vědy,
recenzovaný časopis, informační věda
- 41 -
PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY
1. Úvod
Časopis pro informační vědy je elektronické periodikum, které
vzniká v rámci projektu v předmětu Aplikační seminář. Vytváří jej
skupina studentů z oboru Informačních studií a knihovnictví na
Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Časopis vzniká jako
reakce na potřebu odborného recenzovaného periodika z oboru
informačních věd, který v našich podmínkách chybí. Přestože lze
u nás nalézt množství periodik z této tematické oblasti, často jsou
to časopisy zaměřené především na knihovnictví a informační věda
bývá pak spíše jen jakýmsi doplňkem. Postrádáme v našem
prostředí
účinný
nástroj
odborné
komunikace,
který
by
představoval trvalý a vysoce kvalitní zdroj informací. Časopis
bude nabízet prostor, v němž se vynikající myšlenky našich
odborníků ale i studentů budou střetávat, aby zrodily nové poznání,
aby posunovaly hranice našeho oboru. Chceme pro tuto skupinu
lidí vytvořit prostředí, v němž budou moci vzájemně konfrontovat
své myšlenky, kde budou moci publikovat kvalitní texty, ale i
čerpat zajímavou inspiraci.
1.1. Realizační tým
Realizační tým je tvořen studenty prvního ročníku navazujícího
magisterského studia Informačních studií a knihovnictví. Jedná se
o Bc. Simonu Stolařovou, Bc. Simonu Chudobovou, Bc. Jaroslavu
- 42 -
PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY
Královou, Bc. Šimona Vícha, Bc. Tibora Uhrína a Bc. Adama
Vtípila. Role v týmu byly rozděleny následujícím způsobem:
Jméno
Role
Bc. Simona Chudobová
Marketingová manažerka
Bc. Jaroslava Králová
Zabezpečení vnějších požadavků na
časopis
Zabezpečení autorsko-právních aspektů
Bc. Simona Stolařová
Koordinátorka projektu
PR projektu
Kontaktní osoba
Bc. Tibor Uhrín
Poradce pro vnitřní otázky
Redaktor
Bc. Šimon Vích
Finanční poradce
Projektový poradce
Bc. Adam Vtípil
Manažer technické podpory
Tabulka 1: Realizační tým 1
- 43 -
PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY
Dále byly vytvořeny pozice, jejichž hlavní pracovní náplní je
projekt zaštiťovat a poskytovat podporu a kontrolovat průběh a
realizaci projektu.
Jméno
Pozice
Mgr. Ladislava
Garant
Suchá
Bc. Edita Vališová,
Supervizor
DiS.
PhDr. Michal Lorenz
Konzultant z KISKu
Tabulka 2: Realizační tým 2
2.
Recenzovaný časopis
Recenzovaný časopis je zvláštním typem odborného periodika.
Jeho obsah tvoří původní vědecké texty. Kvalita obsahu je zde
zajišťována recenzenty na základě anonymního recenzního řízení.
TDKIV recenzovaný časopis definuje takto: „Odborná periodická
publikace, která prošla před vydáním recenzním řízením, to
znamená, že po přijetí do redakce recenzenti nezávisle na sobě
vypracovali k jednotlivým článkům odborné posudky, na jejichž
základě autoři upravili své články do konečné zveřejněné podoby.“
[1]
- 44 -
PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY
2.1. Recenzní řízení
Recenzní řízení probíhá pravidelně před vydáním každého čísla
časopisu. V první fázi procesu autoři posílají své články redakci
časopisu. Ta následně oslovuje recenzenty, kteří jsou odborníci pro
tematickou oblast, do které konkrétní článek spadá. Tito odborníci
bývají zpravidla dva. Recenzní řízení probíhá anonymně, jména
recenzentů nejsou veřejnosti ani autorům známa. Zároveň
recenzenti
v průběhu
posuzování
netuší,
kdo
je
autorem
hodnoceného článku. Po kritickém posouzení článku vypracují
recenzenti posudek, v němž vyjadřují s obsahem textu souhlas
nebo nesouhlas, případně zde navrhují konkrétní úpravy. Článek
spolu s posudky putuje poté nazpět k jeho autorovi. Ten nyní může
svůj text upravit či doplnit podle doporučení svých kolegů. Takto
charakterizované běžné recenzní řízení bude zajišťovat kvalitu
obsahu i našeho časopisu.
2.2. Recenzované časopisy v České republice
Články v recenzovaných časopisech jsou jedním z předmětů
hodnocení výzkumu a vývoje. V České republice má tuto
problematiku na starosti Rada pro výzkum, vývoj a inovace.
V souvislosti s potřebami tohoto hodnocení zřídila Rada seznam
recenzovaných neimpaktovaných periodik. Odborné recenzované
periodikum vymezuje Rada vlády jako: „...vědecký časopis, který
je recenzován, je vydáván jako periodická publikace v tištěné nebo
- 45 -
PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY
elektronické podobě a má přidělen ISSN kód.“ [2] Časopisy, které
se ucházejí o zařazení na tento seznam, musí splňovat určitá
vymezená kritéria. Náš časopis bude od počátku koncipovaný tak,
aby těmto nárokům vyhovoval.
Podmínky se týkají zejména složení redakční rady, obsahu
časopisu či jeho formálních požadavků. Redakční rada vzniká jako
poradní orgán redakce. Její úlohou bude v našem případě převážně
navrhování tématických zaměření jednotlivých čísel časopisu.
Rada bývá obsazována významnými osobnostmi. Počet jejích
členů se může měnit. Podle výše zmíněných pravidel musí počet
externích členů redakční rady (tj. takových, kteří nejsou
zaměstnanci vydavatelem časopisu) přesahovat 50 % z celkového
počtu. Další pravidlo je zaměřeno na podíl recenzovaného a
nerecenzovaného textu. Recenzované články musí tvořit více jak
polovinu obsahu čísla, a to v přepočtu na normostrany. V souladu
s těmito pravidly jsme také požádali o evidenční číslo na
Ministerstvu kultury.
Seznam bývá pravidelně aktualizován. Nejbližší aktualizace
proběhne na jaře roku 2010 zpětně za letošní rok. Z toho důvodu
chceme vydat první číslo časopisu do konce tohoto kalendářního
roku. Další aktualizace totiž nejsou jisté.
- 46 -
PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY
3.
Představení projektu
Cílem našeho projektu je vytvoření odborného recenzovaného
časopisu z oboru informačních věd. Časopis bude vycházet
v elektronické podobě čtyřikrát do roka. V souladu s charakterem
oboru bude náš časopis orientovaný transdisciplinárně. Měl by
sloužit
jako
most
propojující
informační
vědu
v českém
a slovenském prostředí. V souladu s tímto plánem hodláme
v periodiku pravidelně vydávat statě autorů z obou zemí. Přejeme
si, aby vytvořením tohoto časopisu česká a slovenská informační
věda získala nástroj odborné diskuze, společný prostor pro sdílení
a vývoj poznání, který přispěje k jejímu rozvoji. Kromě toho
budeme také usilovat o širší mezinárodní působnost. Nebudeme se
tedy bránit článkům i v jiných jazycích, právě naopak, zejména
anglické statě budou vítané. Navíc bude anglický jazyk v časopise
zastoupen v podobě anotace. S ohledem na mezinárodní zastoupení
budeme sestavovat redakční radu a také vybírat recenzenty
k jednotlivým článkům. Periodikum bude podporovat myšlenku
Open Access a bude usilovat o nejvyšší možnou míru přístupnosti.
To se týká také webových stránek časopisu, které budou vytvářeny
zejména s ohledem na poznatky v oblasti informačního chování a
oboru rozhraní člověk-počítač. Tato snaha se bude týkat předně
uživatelského prostředí webu, informační architektury a navigace,
a to s ohledem na přístupnost a použitelnost stránek. Zároveň
vytvoříme jednoduché a přehledné webové prostředí, v němž
- 47 -
PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY
čtenáři velmi snadno naleznou, co potřebují. V této souvislosti
bychom rádi vytvořili návrh citační mapy, která by později mohla
být s obsahem časopisu propojena jako nástroj podporující
specifický způsob vyhledávání.
3.1. Obsah časopisu
Při tvorbě obsahu vycházíme z požadavků, které na recenzované
časopisy klade Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Z toho důvodu
budou více jak 50 % náplně každého čísla tvořit recenzované
odborné články, přičemž každé číslo bude mít své tematické
zaměření. Zbylý prostor bude věnován nerecenzovaným rubrikám.
Mezi nimi budou například recenze zajímavých publikací z oboru.
Rovněž uvažujeme o zřízení stálé rubriky přibližující život a dílo
významných osobností z oblasti informační vědy a jí příbuzných
oborů. Další obsah budou tvořit překlady zahraničních článků,
které budou tematicky odpovídat jednotlivým číslům. V časopise
také mohou vycházet výjimečné studentské práce.
3.2. Cílová skupina
Projekt se přednostně zaměřuje na vědeckou veřejnost z oboru
informačních věd. Bude se jednat zejména o odborníky z České a
Slovenské republiky. V tomto prostředí totiž není dostatek
recenzovaných časopisů, kde by mohli publikovat svou práci. Tyto
odborníky se budeme snažit získat hned do několika rolí. Máme
o ně zájem nejen jako o čtenáře, ale i jako o autory a recenzenty.
- 48 -
PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY
Dále se zaměříme na české a slovenské studenty informačních
studií a knihovnictví, které budeme získávat především jako
čtenáře. Zvláštní skupinu tvoří studenti doktorandských studijních
programů, které budeme běžně oslovovat jako autory článků.
Potřebují totiž v rámci svého studia publikovat určitý počet
příspěvků a my doufáme, že někteří z nich je budou chtít
publikovat u nás.
3.3. Publicita
Publicitě se budeme hlouběji věnovat až po vydání prvního čísla
časopisu. V současné fázi projektu se v rámci projektu soustředíme
zejména na oslovování potenciálních autorů a recenzentů. Touto
cestou se zvyšuje povědomí o připravovaném časopise.
Dále bude následovat tvorba webových stránek, jejichž
první verze by měla být spuštěna do konce letošního roku. Ve
stejném termínu by mělo být vydáno i první číslo časopisu.
Stránky se budou nacházet na doméně inflow.cz.
Dalším krokem bude rozesílání e-mailů, které budou naši
cílovou skupinu o časopise informovat. Poté budou následovat
pravidelné zprávy o vydání nového čísla časopisu. Upozornit na
sebe
chceme
také
prostřednictvím
vybraných
odborných
konferencí. Pro rozesílání zpráv o časopisu se nabízí například
elektronická konference knihovna. Zvažujeme vydání článků
o našem časopise ve vybraných elektronických periodikách. Další
- 49 -
PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY
formou propagace bude vytvoření stránky o ProInflow na
Wikipedii.
Propagace bude v určité formě probíhat i s pomocí našich
partnerů. Na prvním místě bude časopis Inflow, se kterým budeme
například sdílet společnou značku a doménu. Dále můžeme čerpat
z jeho zkušeností s vydáváním časopisu. Dalším klíčovými
partnery budou právě probíhající projekty NAKLIV a PARTSIP.
A v neposlední
řadě
jde
o
Kabinet
informačních
studií
a knihovnictví, který nám poskytuje záštitu.
3.4. Řešení autorsko-právních aspektů
Důležitou oblastí tvorby časopisu je vyřešení autorsko-právní
ochrany obsahu. Zvolený model by měl být vhodný pro autory
i pro časopis samotný, respektive pro jeho vydavatele. Nyní
uvažujeme o více variantách. První z nich je implementace
Creative Commons. Jde o soubor veřejných licencí, jejichž původ
lze hledat v roce 2002 ve Spojených státech. V dubnu letošního
roku vznikla i česká verze licencí. A právě české licence bychom
mohli v rámci časopisu využívat. Za hlavní myšlenku lze pokládat
možnost, že autoři sami určují typ licence, tedy podmínky jak
může být s jejich dílem zacházeno. Určit míru jeho ochrany. „CC
licence lze chápat jako jednotlivé kombinace poskytnutých
a vyhrazených práv autora k dílu, které tvoří konkrétní typ CC
licence.“ [3]
- 50 -
PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY
Druhou možností je podepisování individuálních licenčních
smluv s jednotlivými autory, ve kterých by byly specifikovány
podmínky vydání článku a nakládání s ním. V tomto případě
oslovíme odborníka na tuto oblast.
4.
Závěr
ProInflow: Časopis pro informační vědy je nově se formující
odborné recenzované periodikum. Mělo by sloužit jako nástroj pro
rozvoj vědecké komunikace v oblasti informačních věd. Rozhodli
jsme se časopis vytvořit, protože periodikum tohoto typu v České
republice chybí, řídíme-li se seznamem recenzovaných periodik
Rady vlády. V současné době se na tomto seznamu nachází kolem
čtyř set periodik z nejrůznějších oborů. [4] Oblast informačních
věd zde však není zastoupena, ačkoliv jsou časopisy, které se na
seznam nyní pokouší dostat. Časopis je zacílen na odbornou
veřejnost a studenty z tohoto oboru. Kvalitu jeho obsahu bude
zajišťovat recenzní řízení. Doufáme, že se nám podaří udržet
kvalitu, kterou jsme si na začátku projektu předsevzali, a že
vznikne opravdu inovativní a inspirativní časopis.
A na závěr krátká charakteristika. Časopis bude:
-
odborný
-
recenzovaný
-
transdisciplinární
- 51 -
PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY
-
mezinárodní
(v
první
fázi
minimálně
česko-
slovenský)
-
otevřený pro uživatele
-
elektronický
Zdroje:
[1] Národní knihovna ČR. Česká terminologická databáze
knihovnictví a informační vědy : Recenzovaný časopis [online].
[2008] [cit. 2009-11-20]. Autor Hesla : Havlová, Jaroslava .
Dostupný z WWW: <http://sigma.nkp.cz/>. Zde dostupný v bázi
KTD.
[2] Rada pro výzkum a vývoj . Postup přípravy : Seznamu
recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České
republice [online]. 2008 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.vyzkum.cz/storage/att/5196AF1793708A448C3AB46
BE8154C8A/Postup%20pro%20p%C5%99%C3%ADpravu%20sez
namu%20%C4%8Dasopis%C5%AF.pdf>.
[3] GRUBER, Lukáš. Licence Creative Commons v českém
prostředí. Knihovna [online]. 2009, roč. 20, č. 1, s. 88-94 [cit. 200911-20]. Dostupný z WWW:
<http://knihovna.nkp.cz/knihovna91/gruber.htm>. ISSN 1802-8772.
[4] Seznam recenzovaných neimpaktovaných časopisů (periodik)
vydávaných v České republice [online]. c2009 [cit. 2009-11-20].
Dostupný z WWW:
<http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=49594Y
- 52 -
TTT IVIG
TTT IVIG
Jan Matula, Eva Trochtová, Anna Janíková
Ústav bohemistiky a knihovnictví, FPF SU v Opavě
[email protected]; [email protected];
[email protected]
Abstrakt
Článek pojednává o přípravě kurzů Informačního vzdělávání a
gramotnosti v rámci Oddělení knihovnictví Ústavu bohemistiky
a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě. Ve článku jsou popsány
jednotlivé fáze implementace kurzu IVIG do kurikula uvedeného
oboru, a to: koncepce zaškolování lektorů z řad studentů, procesy
předcházejících akreditaci, metodika kurzu, didaktika kurzu,
návaznost na jiné projekty a dílčích výsledy, vyplývající
z provedeného před-výzkumu vlivu kurzu IVIG na informační
gramotnost studentů 1. ročníku oboru Knihovnictví na ÚBK SU.
Klíčová slova: Informační vzdělávání, informační gramotnost,
metodika kurzů IVIG, knihovnictví.
- 53 -
TTT IVIG
1. Úvodem
Kurzy Informační gramotnosti a informačního vzdělávání (IVIG)
jsou v ČR zpravidla doménou univerzitních knihoven. Jejich
hlavním úkolem je, v relativně krátkém časovém horizontu seznámit
uživatele se základními dovednostmi, které jsou spjaty s informační
gramotností. Schopnost pracovat s informacemi je jeden z hlavních
požadavků, které jsou kladeny na studenty vysokých škol. Míra
schopnosti efektivně informace zpracovávat má přímý vliv na jejich
následné studium. Tento problém uzavírá připravovaný výzkum
s danými hypotézami.
2. Výchozí stav, projekt TT ICT
Problematika informačního vzdělávání je v posledních letech
předmětem diskusí na úrovni akademických pracovišť. Hlavními
aktéry v debatách o integraci kurzů IVIG do systému vzdělávání
(a to myšleno na všech úrovních ZŠ, SŠ, VŠ) jsou právě akademické
knihovny. V ČR tento problém aktivně řeší Asociace knihoven
vysokých škol (AKVŠ).
Na Slezské univerzitě v Opavě jsou realizovány informační
kurzy Ústřední knihovnou Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU
v Opavě. Jsou určené prioritně pro studenty 1. ročníků. Hlavním
úkolem těchto kurzů je seznámit nové studenty s prostředím
univerzitní knihovny, organizací fondu, knihovním katalogem
OPAC, informačními zdroji, které knihovna zpřístupňuje, a dalšími
službami knihovny.
- 54 -
TTT IVIG
Projekt TT ICT vznikl v roce 2008 pod záštitou Oddělení
knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF SU. Jeho
prioritním záměrem bylo, rozšíření koncepce kurzů IVIG nad rámec
informačních kurzů, realizovaných Ústřední knihovnou, pro potřeby
studentů Knihovnictví na ÚBK FPF SU. Jako dílčí cíle projektu byly
stanoveny tyto aktivity: vytvoření koncepce kurzu IVIG „na míru“
potřebám oboru; vytvoření mechanismů pro prevenci plagiátorství
resp. zvýšení povědomí o informační etice, která přímo souvisí
s tvorbou VŠ prací; zaškolení lektorů; organizační zabezpečení
kurzů; evaluace projektů skrze před-výzkum vlivu kurzu IVIG na
informační gramotnost studentů 1. ročníku oboru Knihovnictví na
ÚBK SU.
3. Koncepce kurzu
Pilotní kurz TT ICT vznikl jako jeden z mnoha výstupů výjezdového
semináře Terénní projekt (pozn.: kód předmětu FPF UBK/KN002).
Úkolem skupin, kooperujících na kurzu IVIG, bylo: vytvoření
obsahové koncepce kurzu; zajištění organizace kurzu, včetně
lektorování; zajištění publicity, související s projektem; vytvoření
koncepce před-výzkumu, evaluačních dotazníků a jejich následné
vyhodnocení.
Odbornou část realizace projektu (zaškolení lektorů z řad
studentů,
didaktiku
kurzů,
metodologii
výzkumu)
zaštítili
koordinátoři projektu - pedagogové a pracovníci FPF SU v Opavě
(Matula, Honka, Janíková) a ÚK FF MU (Trochtová).
- 55 -
TTT IVIG
V souvislosti s relativně netradiční koncepcí (tj. lektoři jsou
zaškolování z řad studentů a posléze školí ostatní studenty) vyvstala
i možná rizika celého projektu. Vznikly obavy, zda je možné
v krátkém časovém horizontu zaškolit kvalitní lektory, aby splňovali
předpoklady k lektorské činnosti, při zachování kvality předávaných
vědomostí po další linii (student-student). Toto riziko jsme se
pokusili minimalizovat vhodným výběrem studentů s předpoklady
k lektorské činnosti.
Původní koncepce kurzu IVIG počítala se 4 bloky (blíže
rozvedeno v následující kapitole) v rozsahu 8 vyučovacích hodin
(pozn. FPF SU má 45 min. vyuč. hodiny) k zaškolení lektorů. Byly
to tyto bloky:
1. blok – Management projektu (cíle projektu, jednotlivé fáze,
analýza rizik, kontrolní mechanismy, zástupnost lektorů)
2. blok – Obsahová náplň kurzů I.
3. blok – Didaktika kurzů (nácvik lektorských dovedností)
4. blok - Obsahová náplň kurzů II.
4. Pilotní běh kurzu
Právě možné riziko, vyplývající z personálního zajištění kurzu,
zásadním způsobem ovlivnilo běh pilotní části TT ICT. Bylo
rozhodnuto, že v rámci výstupu tohoto projektu budou realizovány
hned 2 typy kurzů s odlišnou tématikou – 1) kurz TT ICT (a to jako
seminář, doplňující vyučovaný předmět Výpočetní technika), 2) kurz
- 56 -
TTT IVIG
TT IVIG (kurz o, kterém pojednává tento článek). Úkolem prvního
kurzu bylo zhodnotit, zda jsou vybraní lektoři vhodní pro výuku
kurzu IVIG (v obecném slova smyslu – zde byly sledovány převážně
pedagogické schopnosti, rétorické schopnosti lektorů, apod.). Teprve
v následující části, po zjištění, zda byl výběr lektorů ze strany
koordinátorů projektu správný, bylo přistoupeno k realizaci kurzů
TT IVIG.
Uvedené
kurzy
byly
poprvé
realizovány
v ak.
roce
2008/2009, přičemž první typ pod záštitou mateřského projektu –
seminář Terénní projekt, a druhý typ – tj. TT IVIG, již jako
akreditovaný výběrový předmět Trainning Trainers ICT (kód
předmětu FPF UBK/KNP10).
5. Dílčí výsledky, výstupy, zkušenosti s realizací
Počet účastníků každého kurzu přesáhl 150 studentů. Celkem bylo
v rámci pilotního běhu obou kurzů zaškoleno přes 300 studentů
1. ročníku oboru Knihovnictví na ÚBK FPP SU. Na realizaci se
podílelo 8 lektorů z řad studentů (převážně 3. ročníku bakalářského
stupně) a 4 koordinátoři. Lektoři ve dvojicích realizovali více než
25 dvouhodinových kurzů s tématikou ICT a IVIG. Kurzy TT ICT
byly realizovány v období prosinec 2008 až leden 2009, kurzy TT
IVIG (které byly předmětem následného před-výzkumu) proběhly
v období duben až květen 2009.
Realizace
samotných
kurzů
probíhala
bez
výrazných
problémů, jednotlivé kurzy byly realizovány v počítačové učebně
- 57 -
TTT IVIG
s kapacitou 15 míst. Účastníci kurzu se na jednotlivé kurzy hlásili
prostřednictvím registračního emailu. Přihlášení jim bylo následně
potvrzeno. Technické zabezpečení kurzů vyžadovalo (mimo 15 PC):
dataprojektor, tabuli pro poznámky lektorů, tištěné materiály
s poznámkovým aparátem pro účastníky kurzu.
Motivací účastníků (studentů 1. ročníku oboru Knihovnictví)
bylo získání bodového zvýhodnění u zápočtu z povinného předmětu
Výpočetní technika. V obecném slova smyslu pak proklamace
nabitých poznatků, souvisejících s prací s informacemi. Procentuální
zastoupení zúčastněných studentů 1. ročníku oboru Knihovnictví na
ÚBK FPF SU v Opavě tvořilo necelých 40 % z celkového počtu
studentů 1. ročníku, včetně dvou-oborového studia.
Lektoři kurzů poukazovali na velký rozsah probíraných témat
v kurzu, což se v realizaci jednotlivých kurzů projevilo nutností
přesáhnout plánovanou dobu trvání kurzu. Reálná délka pak
přesahovala 120 minut, přičemž původní koncepce počítala
s 90 minutami. Avšak účastníci kurzu nevnímali toto prodloužení
negativně.
6.
Obsahová náplň kurzu
Obsahová náplň kurzu TT IVIG byla vytvořena na základě
dostupných koncepcí kurzů IVIG v ČR například: kurz práce
s informacemi na FF MU, portál Infogram.cz a do jisté míry se
pracovalo
i
se
zahraničními
standardy
- 58 -
(resp.
dokumenty,
TTT IVIG
vymezujícími
oblast
požadavků
kladených
na
informačně
gramotného vysokoškolského studenta).
Kurz byl rozdělen do 4 logických celků řešících problematiku:
I.) Úvod do elektronických informačních zdrojů
Obsah: informační zdroje, elektronické zdroje, rešerše, obecné
zásady vyhledávání v elektronických informačních zdrojích (EIZ),
rozdělení EIZ, přístup k elektronickým informačním zdrojům
(licencované x volné, oborové x univerzální, primární x sekundární
x terciární, fulltextové x bibliografické).
II.) Volné zdroje
Obsah:
typologie
služeb
knihovny,
meziknihovní
služby
a elektronické dodávání dokumentů - katalogy (OPAC, CASLIN),
Internet, vyhledávače, metavyhledávače, předmětové katalogy,
invisible web, oborové brány, digitální knihovny, Google Scholar,
Knoll, Scirus, KOUMES, Google Book Search, JIB.
III.)
Licencované zdroje
Obsah: přehled a charakteristika dostupných databází (pozn. v rámci
zdrojů
dostupných
v bibliografických
a
z FPF
SU
plnotextových
v Opavě),
vyhledávání
databázích,
plné
texty
v databázích, využití logických operátorů při zadávání rešeršního
dotazu.
- 59 -
TTT IVIG
IV.) Zásady tvorby odborných prací - prevence plagiátorství
Obsah: Autorský zákon, citační etika, způsoby citování, generátory
citací.
7.
Výsledky evaluace pilotního kurzu
Evaluace pilotního kurzu TT IVIG proběhla v období květen až
červen 2009 u všech studentů 1. ročníku oboru Knihovnictví na
ÚBK FPF SU v Opavě. U studentů, kteří se kurzů účastnili, bylo
zjišťováno, do jaké míry, si uchovali povědomí o vědomostech,
které měli získat absolvováním kurzů TT IVIG. Maximální časová
vzdálenost mezi absolvováním kurzu a evaluací nepřesahovala
45 kalendářních dnů.
Byly stanoveny následující hypotézy výzkumu:
Hypotéza č. 1
Kurzy informačního vzdělávání a informační gramotnosti pro
studenty 1. ročníků vysokých škol mají přímý vliv na jejich následné
vysokoškolské studium.
Hypotéza č. 2
Studenti,
kteří
absolvovali
kurzy
informačního
vzdělávání
a informační gramotnosti jsou schopni lépe pracovat s informacemi
v souladu s citační etikou.
- 60 -
TTT IVIG
Jako metoda byl zvolen dotazník. Při pretestu byla
posuzována
správná
formulace
otázek,
jejich
konstrukce
a kategorizace. Byly využity především otevřené otázky.
Výsledky předběžného dotazníkového šetření, provedeného
mimo jiné pro potřeby evaluace pilotních kurzů TT IVIG, poukázaly
na nedostatky v koncepci realizovaných kurzů. Z před-výzkumu také
vyplynulo, že absolventi kurzů si pamatují pouze část informací, bez
širších souvislostí s jednotlivými probíranými tématy. Obsahovou
náplň a časový fond kurzů bylo proto nutné upravit.
8.
Druhý ročník TT IVIG v ak. roce 2009/10
V současné době (pozn. autora listopad 2009) probíhají přípravy
k realizaci druhého ročníku kurzu TT IVIG na ÚBK SU v Opavě.
Rovněž probíhá diskuse na téma optimalizace obsahové náplně
kurzů, které plánujeme realizovat. Předpokládaný počet účastníků
kurzu TT IVIG je obdobný jako v předchozím roce (tj. cca 150
účastníků). Předpokládaný začátek kurzu pro studenty 1. ročníku
oboru Knihovnictví je leden až únor 2009.
Projekt počítá v letošním akademickém roce s významným
partnerem, Ústřední knihovnou FPF SU v Opavě, která se dle
společného plánu bude aktivně podílet na kurzech informačního
vzdělávání a gramotnosti pro studenty oboru Knihovnictví na FPF
SU v Opavě. Část kurzů bude probíhat v počítačových učebnách,
část v prostorách knihovny. Rovněž plánujeme vhodně (dle
výsledků) upravit dotazník pro institucionální výzkum Vlivu kurzů
- 61 -
TTT IVIG
IVIG na studenty 1. ročníku oboru knihovnictví na ÚBK FPF SU
v Opavě.
9.
Závěr
Realizace kurzu Informačního vzdělávání a informační gramotnosti
pro potřeby konkrétního studijního oboru (Knihovnictví na ÚBK
FPF SU v Opavě) vyžaduje: vhodnou koncepci vzdělávacích kurzů,
personální a materiální zajištění, odborné garanty kurzu, vhodné
nastavení mechanismů pro evaluaci implementovaných kurzů.
- 62 -
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ
STUDIA A KNIHOVNICTVÍ – BEST ISK
Marek Janik, Lucie Koníčková, Kamil Matula, Lucie Mlýnková
Ústav bohemistiky a knihovnictví, FPF SU v Opavě
[email protected]; [email protected];
[email protected]; [email protected]
Abstrakt
Benchmarking programu Informační studia a knihovnictví na
univerzitách států střední Evropy, resp. těch v sousedství České
republiky, je projekt aktuálně realizovaný a vyvíjený na půdě
Slezské univerzity. Jeho cílem je zmapování a analýza úrovně,
rozsahu, kvality a dalších zvolených atributů v rámci studijního
programu
Informační
studia
a
knihovnictví,
resp.
jeho
modifikovaných, jinojazyčných ekvivalentů, s nimiž operují vybrané
akademické instituce příslušných zemí. Příspěvek se pokusí přiblížit
metodu benchmarkingu jako takovou, způsob její aplikace
v akademickém
prostředí,
nastíní
základní
motivy
projektu,
charakteristiky, rizika, plán a postup realizace a budoucí vývoj.
Klíčová slova: benchmarking, evaluační kritéria, srovnávací
metody, odborné vzdělávání, studijní programy
- 63 -
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
Benchmarking
Prvotním problémem každého projektu je výběr metod vhodných
k jeho
vlastní
realizaci.
V našem
případě
jsme
použili
benchmarking, jež je jedním z nástrojů strategického managementu
pro zlepšení konkurenceschopnosti organizací. Ve své podstatě se
jedná o moderní nástroj řízení kvality, který hledá nejlepší řešení
na základě měření výkonů a procesů organizací a jejich
vzájemného
systematického
porovnávání.
Umožňuje
tudíž
manažerům lépe poznat vnitřní fungování organizace, identifikovat
příležitosti ke zlepšení či efektivně sdílet zkušenosti na podporu
jejich
vzájemné
spolupráce.
Jedná
se
o techniku
trvalé
optimalizace, která se snaží nalézt nejlepší praktické postupy
uvnitř organizací s podobnými funkcemi a jejímž smyslem je
dosáhnout co nejlepších výkonů a výsledků v rámci těch do procesu
zapojených. [1]
Termín benchmarking se rovněž používá k popisu velkého
množství různých měření a hodnocení technologií, které byly
vybrány za cílem zlepšení kvality a výkonnosti organizace. Bývá
považován za techniku podobnou procesu mapování (např. při
analýze pracovních procesů a jejich srovnávání), jiní v něm vidí
činnost srovnávání závěrů nebo výsledků organizací s podobným
profilem. Ve své podstatě ale zahrnuje mnohem více, než je sběr
statistických údajů. Americké centrum pro produktivitu a kvalitu
definuje benchmarking jako:
- 64 -
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
„Proces neustálého srovnávání a měření organizace oproti
vůdčím firmám kdekoliv na světě, s cílem získat informace, které
organizaci pomohou přijmout (a realizovat) aktivity, vedoucí ke
zlepšení své vlastní výkonnosti“. [2]
Kategorie benchmarkingu [3]
Benchmarking můžeme členit podle toho, kde je uskutečňován.
A) Interní – zahrnuje měření podobných procesů a aktivit,
prováděných v rámci oddělení jedné organizace. Jeho
hlavní
předností
je
snadný
a rychlý
přístup
k informacím a údajům. Po vyhodnocení výsledků
a jejich vhodné aplikaci je možno dojít v rámci
poboček organizace k vyrovnání jejich výsledků či
úrovně.
B) Externí – probíhá mezi více organizacemi, jež jsou ve
zkoumaných hlediscích srovnatelné. Je závislý zejména
na ochotě jednotlivých subjektů spolupracovat.
Dále lze ještě rozlišit dělení následující:
1)
Funkční (druhový) – je charakterizován srovnáváním
dat s nejlepší organizací
ve
zkoumaném oboru
působnosti
2)
Strategický – zkoumá dlouhodobé strategie a obecné
přístupy,
které
umožnily
lépe
prosperujícím
organizacím dosáhnout daného úspěchu. Orientuje se
- 65 -
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
zejména na nové technologie, zdokonalování postupů
apod.
3)
Procesní – jeho cílem je zlepšit procesy a činnosti
uvnitř organizace, k čemuž ji dopomáhá spolupráce
s partnery s podobným charakterem.
4)
Výkonový – nejčastěji používaný benchmarking,
pomocí něhož organizace zjišťuje své postavení
vzhledem k výkonovým charakteristikám partnera ze
stejného sektoru.
Základní metodika benchmarkingu [4]
Z užšího hlediska si lze pod tímto pojmem představit následující
procesy a jevy členěné do 4 etap, kterými se dá řídit:
a) Plánování
•
Identifikace objektu benchmarkingu,
•
Identifikace srovnávaných organizací,
•
Určení metody sběru dat a samotný sběr dat.
Cílem prvního kroku je zjistit na který produkt či proces
se
máme
zaměřit.
Nejdříve
prozkoumáme
svou
vlastní
organizaci. Zásadním dalším krokem je nalezení vhodného
partnera pro porovnávání, se kterým je nutno navázat vzájemné
vztahy na té nejvyšší možné úrovni v organizaci. Partner by měl
být
seznámen
s naším
záměrem,
- 66 -
obeznámen
s
celou
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
problematikou a je nutno vyzdvihnout klady, které mu
partnerství a vzájemná spolupráce může přinést.
Velká část úspěchu benchmarkingu je závislá na objektivitě
získaných informací, jež závisí zejména na způsobu sběru dat. Jako
nejčastěji využívané způsoby sběru dat se uvádí:
• dotazníková šetření,
• interview se zástupci partnera,
• pozorování přímo na místě,
• analýza dostupných záznamů.
Vyšší kvalitu získaných dat získáme vzájemnou kombinací
těchto způsobů. Samotný sběr dat musí být předem důkladně
naplánovaný proces, jehož prvním krokem by mělo být předání
informací o své vlastní organizaci a nabídka vzájemných služeb.
b) Analýza
• Stanovení současné úrovně výkonnosti,
• Definování budoucí úrovně vlastní výkonnosti.
Tato etapa zahrnuje organizování a třídění nabytých
informací, pochopení zaměření partnerských organizací a určení
rozdílů mezi tou námi a partnery. Zjištění samotného rozdílu je
pouze částí analytického kroku a tudíž je nutno pochopit a zjistit
postupy, proč rozdíl mezi organizacemi vznikl.
- 67 -
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
c) Integrace
•
Konzultace výsledků a získávání ohlasu u partnerů,
•
Stanovení funkčních cílů pro zlepšování,
Všechny nashromážděné informace se sepisují do závěrečné
hodnotící zprávy o benchmarkingu, jež by měla být předána do
rukou vedoucí osobě organizace. Výsledky zpracováváme co
nejpřehledněji, aby měly co nejvyšší vypovídající schopnost.
d) Realizace
•
Plánování projektu zlepšování,
•
Implementace plánů a monitorování výsledků,
•
Opětovné porovnávání výkonnosti.
Poslední etapa v sobě zahrnuje činnosti zaměřené na snížení
zjištěného rozdílu a proces zdokonalování na viditelné výsledky,
které je dobré vyjádřit za nové cíle organizace. [3]
Model a cíl procesu benchmarkingu
Procesní model benchmarkingu nastiňuje kroky, které je třeba
udělat v rámci projektu. Existuje řada přístupů s různým počtem
kroků a je tak obtížné pro organizace mezi sebou účelně
komunikovat. Aby bylo možné tuto komunikaci zlepšit,
vyvinuly čtyři organizace, které se benchmarkingem intenzivně
zabývají (Boeing, Digital Equipment, Motorola a Xerox) model
se čtyřmi kvadranty, který objasňuje, o čem benchmarking je.
Tato
"šablona"
ustavuje
obecné
- 68 -
souvislosti
pro
tvorbu
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
procesního modelu, který vyjadřuje specifickou posloupnost
kroků a činností pro provedení benchmarkingu. [6]
Obrázek 1: Model procesu benchmarkingu
Model
obsahuje
základní
otázky,
kterými
se
spolu
s řešitelským týmem budeme zabývat. KFÚ označuje kritické
faktory úspěchu, tzn. klíčové oblasti aktivit organizace. Hybné síly
vyvolávají výsledky, jež bylo možné sledovat během provádění
studie.
Cílem této metody, jakožto kontinuálního procesu učení,
stejně jako našeho projektu, není pouhé srovnávání jednotlivých
sledovaných ukazatelů, ale hlavně odhalování činitelů úspěšnosti,
které nás pomohou navést na tu správnou cestu k odpovědi na
otázku, jak co nejefektivněji přizpůsobit metodiku vzdělávání, aby
- 69 -
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
bylo v rámci jednotlivých škol dosaženo maximální míry kvality
výuky
v rámci studijního
programu
ISK
v závislosti
na akademickém prostředí, ve kterém je prováděna.
Výhody benchmarkingu [7]
•
umožňuje organizacím lépe identifikovat současnou pozici
na trhu,
•
podává dobré informace o jejich slabých a silných
stránkách,
•
při opakovaném srovnávání umožňuje trvalé dosahování
lepších výsledků,
•
podporuje inovační chování,
•
může upozornit na měnící se potřeby uživatelů,
•
testuje rámcovou strategii,
•
podává včasné varování, pokud organizace ve svém oboru
zaostává,
•
pomáhá eliminovat či vyřadit zbytečné činnosti.
[4] Představení projektu Best ISK
Projekt Benchmarking programu Informační studia a knihovnictví
(dále jen Best ISK) vzniká pro podporu výuky vysokoškolského
programu Informační studia a knihovnictví (ISK). Jedná se
o srovnávání předností oborů ISK vybraných institucí ve státech
- 70 -
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
sousedících s Českou republikou za použití metody benchmarking,
což ve výsledku povede k zlepšení kvality výuky zmiňovaného
studijního programu na všech institucích do projektu zapojených.
Samotnou realizaci projektu doprovází několik aktivit, např.
identifikace institucí, sběr dat pro vybrané indexy, dotazníkové
šetření, studentských workshop a další.
Cílem není jen analyzovat, vyhodnotit a srovnat výsledky
jednotlivých institucí. Ale také navázat komunikaci a snažit se
vzájemně dále společně vylepšovat a budovat program ISK, pomocí
vzájemného učení.
Best ISK vznikl v rámci předmětu KNP02 Terénní projekt,
který probíhá na půdě Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské
Univerzity v Opavě (FPF SU), která si nedávno podala žádost
o udělení finanční podpory z operačního programu Vzdělávání pro
konkurenceschopnost, pro realizaci projektu s názvem Inovace
studijních programů Informační studia a knihovnictví směrem
k větší flexibilitě a kreativitě absolventů uplatnitelných ve znalostní
ekonomice (Inovace ISK FPF SU). Best ISK je první z jeho šesti
klíčových aktivit. Získání peněžních prostředků umožní více
prakticky využít výsledky projektu Best ISK a následně tak
zkvalitnit a inovovat náplň oboru ISK na SU, což je také jedním
z hlavních cílů projektu.
- 71 -
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
Představení týmu Best ISK
Projekt Best ISK je realizován ve spolupráci studentů bakalářského
oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví na Ústavu
informatiky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity
(ÚI FPF SU) a studentů navazujících magisterských oborů –
Knihovnictví se zaměřením na veřejné knihovny komunitního typu
(Ústav bohemistky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké
fakulty Slezské univerzity – ÚBK FPF SU) a Informační
a knihovnická studia (ÚI FPF SU). Jedná se o Bc. Marka Janika,
Bc. Lucii Koníčkovou, Kamila Matulu, Lucii Mlýnkovou a
Bc. Michaelu Šachovou. Nemalý podíl na realizaci a tvorbě projektu
má garant a vedoucí projektu PhDr. Michal Lorenz.
Práce na projektu je různorodá a rozděluje se mezi všechny
členy týmu. Jedná se převážně o vyhledávácí, identifikační procesy
či analýzu získaných dat. Dá se však říct, že jedinou přesně
vymezenou roli koordinátora má PhDr. Michal Lorenz, který
zasahuje také do realizace.
- 72 -
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
Logo projektu
Obrázek 2: Logo projektu Best ISK
Je dobrým zvykem, že projekty mají mít svá loga, která jsou
pro ně jakousi identifikační známkou, nástrojem prezentace a
propagace. Také projekt Best ISK nebude výjimkou. Logo vychází
hlavně z použité metody, tzv. best-in-class benchmarking, což je
proces hledání nejlepšího příkladu v rámci dané oblasti či oboru. [7]
Podkladem pro ideu jeho grafického provedení byla odlišná úroveň
jednolitlivých indexů, jimiž se proces zabývá, a která je tedy
znázorněna různě vysokými sloupci grafu. Následné určení onoho
nejlepšího příkladu naznačuje šipka směřující vzhůru a potvrzující
tak to, co naznačuje samotný název projektu – stanovení nejlepších
praktik v rámci oboru ISK.
- 73 -
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
Cíle projektu
Cílem projektu je de facto zmapování situace v oboru – především je
zde cíl vytvořit profily výukových pracovišť, vyučujících
program ISK s ohledem na otevřené programy a nově zařazené
předměty. V této souvislosti se také bude zkoumat vzdělávací proces
či výzkumné prostředí jednotlivých pracovišť. Nedílnou součástí je
poté
i
benchmarking
výzkumného
procesu
a
rozsah
internacionalizace.
Dalším v pořadí je způsob implementace informačních
a komunikačních technologií (ICT) do výuky. To znamená, zda
existují nějaké nové, nám neznámé, metody výuky, způsoby
inovace.
Posledním důležitým předmětem sledování je způsob
podpory učící se komunity a participativního kurikula. Tím je
myšlena informační ekologie, nastavení učícího se prostředí a
informačních technologií, spokojenost studentů, benchmarking
studentských zkušeností.
Rizika projektu a opatření k jejich odstranění
Při realizaci projektu je nutné pro jeho úspěšný průběh zejména
zaměření se na rizika, jež by mohla nepříznivě ovlivnit vývoj,
případně jej i ohrozit, a předem vytvořit opatření, která jsou tato
rizika schopná eliminovat. Jako první z takových rizik byla
identifikována spolupráce výukových pracovišť při sběru dat.
- 74 -
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
Zde mohou nastat nesrovnalosti ve zjištěných informacích, které tak
se tak stanou nerelevantními nebo nedostatečnými. Školy nemusí
mít informace ke zkoumaným indexům nikde zveřejněny, tím pádem
se tyto stávají relativně hůře dostupné. V neposlední řadě je to pak
určitá neochota ke spolupráci ze strany jednotlivých pracovišť. Jako
další riziko však byla identifikována také podpora a spolupráce ze
strany vedení obou mateřských ústavů (ÚI a ÚBK FPF SU). Mezi
další dílčí rizika byla zahrnuta spolupráce projektového týmu a
nezvládnutí časového harmonogramu či použité metody.
Aby k těmto negativním situacím nedošlo, jsou potřeba
předem promyšlené strategie, jak jim předcházet. Realizační tým tak
má v případě prvního rizika k dispozici a srovnání více zdrojů, ze
kterých může čerpat a při sběru dat klade důraz na ověřené
a důvěryhodné zdroje. Ochotu spolupracovat hodláme podpořit
snahou o maximálně profesionální vystupování při komunikaci,
důsledným prezentováním potřebnosti, relevance a také výhod a
praktických výsledků, jež mohou z projektu vyplynout. Spolupráci
ze strany vedení obou ústavů by měla obstarat naše snaha
o transparentní realizaci projektu Best ISK a zajištění kvalitní
úrovně komunikace a informovanosti obou stran. Co se týče
spolupráce týmu, zde je nutná jeho důsledná motivace, kladení
důrazu na otevřenost a vnitřní komunikaci. Nedodržení časového
harmonogramu lze předejít naplánováním více kontrolních schůzek
před konečnou fází. Předejít riziku nezvládnutí metody se budeme
- 75 -
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
snažit prostřednictvím studia odborných materiálů a co nejvíce
kvalitní přípravou metodických postupů.
[5] Průběh realizace projektu Best ISK
Na terénním projektu v říjnu 2009 proběhlo úvodní stručné
seznámení s projektem samotným. Garant projektu, PhDr. Michal
Lorenz, tým obeznámil s cíli a charakteristikou projektu a poté
obecnou metodikou benchmarkingu.
Identifikace vzorku
Jedním z prvních úkolů byla identifikace škol a institucí, na něž se
studie zaměří. Byly zvoleny akademické instituce v rámci České
republiky a jejích sousedících států – Polska, Německa, Rakouska a
Slovenska. Na základě tohoto určení pak probíhal informační
průzkum zaměřený na identifikaci výukových pracovišť, které
zajišťují výuku naplňující obor ISK, případně jeho určitou
modifikaci. Vzorek po počátečním informačním průzkumu čítal
několik akademických institucí.
Sběr dat
Následující aktivitou bylo určení indexů, resp. klíčových pojmů
a informací, na něž se zaměří prvotní sběr dat prostřednictvím
internetu. Oblasti, do nichž by se indexy daly zhruba roztřídit, jsou
tyto: lidé, metody, technologie a hodnoty. V rámci těchto čtyř
oblastí pak proběhl sběr dat v internetovém prostředí, který měl za
cíl získání co nejvíce možných a dohledatelných informací
- 76 -
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
o stanovených oborech, jejich personálním zajištění, specifických
či obecných metodách výuky, kvalitě a úrovni používaných
technologií a hodnot v rámci akademické instituce. Pro lepší
představu uvádíme příklady několika indexů ze sledovaných oblastí:
•
počet studentů versus počet uchazečů o daný obor,
•
počet stávajících versus počet zahraničních a hostujících
vyučujících,
•
počet partnerů nabízejících stáže versus počet stážistů,
•
počet předmětů zaměřených na soft skills / projektovou
výuku,
•
délka trvání povinné praxe,
•
počet počítačů a virtuálních nástrojů / použití netware ve
výuce,
•
dostupnost studijních materiálů v elektronické podobě,
•
výuka informační etiky,
•
způsob definování antiplagiátorské politiky na úrovni oboru
/ instituce.
Učené hádání
Na základě tohoto sběru dat a jeho omezených možností je třeba
doplnit informace od samotných vyučujících, nejlépe vedoucích
jednotlivých ústavů. K tomu poslouží letošní akce z cyklu Učené
- 77 -
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
hádání, která bude realizována 20. listopadu 2009 v Brně. Jedná se
o setkání a diskusi zástupců pozvaných akademických institucí
prováděnou pomocí metody Focus group. Tato metoda spočívá ve
skupinovém rozhovoru s volnější strukturou. Již samotný její název
je odvozen od směru celé diskuse: od všeobecného začátku ke
konkrétnímu tématu výzkumu. Díky tomu, že účastníci diskuse by
měli být vedoucí příslušné vzdělávací instituce, či alespoň osoby
kompetentní k vyjadřování se o stavbě a struktuře vzdělávacího
kurikula a vstupování za své pracoviště do kooperačních projektů,
slibujeme si, že na základě diskuse získáme další cenné informace
k indexům.
Dotazník
Chybějící informace o stanovených indexech budou posléze
doplňovány prostřednictvím dotazníku, jenž bude zaslán příslušným
institucím v ČR i ostatních státech ze vzorku.
Studentský workshop
Naplánován je také studentský workshop, který bude realizován
nejen metodou Focus group jako Učené hádání, ale také formou polo
strukturovaných rozhovorů se studenty vzorkových institucí a
doplněn dotazníkem, vytvářeným pomocí Sence of community index
(SCI).
- 78 -
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
Analýza a výsledky průzkumu
Veškeré nasbírané informace pak budou řazeny do tabulky
k indexům a porovnávány mezi jednotlivými školami. Výsledkem
by pak mělo být jaké pracoviště je v čem jedinečné a jaké jsou tak
nejúčinnější metody ve výuce. Z těchto výsledků by také mělo být
vyplynout, která škola se více zaměřuje na praktickou stránku
(řemeslo) a které spíše na tu vědeckou či teoretickou. Ozřejměny by
tak měly být i nejnovější trendy a nejlepší praktiky v oboru.
Výsledné údaje pak budou zpracovány do databáze, jež bude
přístupná všem účastníkům studie a poslouží i k inovaci kurikula.
[6] Inovativní charakter a přínos projektu
Reálné a kvalitativní dopady projektu souvisí s přijetím grantu
Inovace ISK FPF SU. V případě jeho úspěšného schválení získá
projekt své praktické opodstatnění. Jelikož je jeho cílem mj.
porovnání stavu kurikul studijního programu ISK a oborových
trendů na univerzitách v okolí ČR, získané informace budou rovněž
podkladem pro rozsáhlou inovaci zmíněného programu na Slezské
univerzitě. Reflexe zjištěné úrovně, rozsahu, kvality i současných
trendů bude podkladem pro inovaci stávajících či vytvoření zcela
nových předmětů programu ISK na FPF SU. Od tohoto kroku si
slibujeme výrazné zlepšení a odstranění nedostatků kurikula
stávajícího a tím pádem i zatraktivnění studia programu jako
takového. Inovovaný program ISK FPF SU pak bude mít lepší
- 79 -
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
předpoklady
pro
produkci
absolventů
s vyhlídkou
vyšší
uplatnitelnosti na trhu práce.
[7] Udržitelnost projektu
Udržitelnost projektu je možná ve dvou variantách.
Výsledků shrnutých do databáze profilů jednotlivých výukových
pracovišť se může ujmout jeden z partnerů grantového projektu.
[8] Závěr
Jako studenti si neustále klademe otázky, zda se studium dá ještě
vylepšit?
Zda
se
do
výuky
zařazují
novodobé
trendy?
A v neposlední, jak se asi vyučuje náš studijní program na jiných
českých univerzitách, a co teprve na vysokých školách v zahraničí?
Díky projektu Best ISK by tyto otázky mohly být pro všechny
studenty zodpovězeny. Díky očekávané spolupráci je vysoká
pravděpodobnost, že se v rámci vzájemné komunikace poučíme od
ostatních a ti od nás. Vše má své specifika a vše se liší. Proč však
tyto přednosti nezmapovat a nezapravit do běžného studia a neudělat
tak výuku pro studenty kvalitnější?
V tomto má projekt Best ISK velký potenciál. I když je
projekt zaměřen především na cílovou skupinu studentů, doufáme,
že pomůže i ostatním členům akademické obce, kteří se starají
o výuku ve studijním programu ISK.
- 80 -
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
Literatura
[1] Benchmarking [online]. Krajské zařízení pro další vzdělávání
pedagogických pracovníků a informační centrum Nový Jičín,
příspěvková organizace, [2007] [cit. 2009-11-13]. Dostupný
z WWW: <http://www.kvic.cz/detail.asp?ID=2177>.
[2] Benchmarking [online]. Česká společnost pro jakost, 2002 [cit.
2009-11-13]. Dostupný z WWW:
<http://www.benchmarking.cz/faq.asp>.
[3] JEŽEK, Jiří. Benchmarking v regionálním rozvoji : příklady
úspěšných komunálních a regionálních projektů [online].
Západočeská univerzita v Plzni, 2006 [cit. 2009-11-13].
Dostupný z WWW: <http://www.mmrvyzkum.cz/infobanka/DownloadFile/37072.aspx>. ISBN 807043-519-4.
[4] CLARK, Karen L. Benchmarking as a Global Strategy for
Improving Instruction in Higher Education [online]. Phoenix :
2002 [cit. 2009-11-13]. Dostupný z WWW:
<http://www.eric.ed.gov/ERICDocs/data/ericdocs2sql/content_s
torage_01/0000019b/80/13/33/9b.pdf>.
[5] O Benchmarkingu [online]. Česká společnost pro jakost, 2002
[cit. 2009-11-13]. Dostupný z WWW:
<http://www.benchmarking.cz/faq.asp>.
- 81 -
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
[6] Český benchmarkingový index [online]. Czech invest, 1994 [cit.
2009-11-13]. Dostupný z WWW:
<http://www.czechinvest.org/benchmarking>.
[7] INGER, Morton. Benchmarking in Education: Tech Prep, a
Case in Point. IEE Brief Number 8. [online]. 1999 [cit. 2009-1113]. Dostupný z databáze ERIC: < http://www.eric.ed.gov/>.
- 82 -
STUDENTSKÝ PORTÁL BETA
STUDENTSKÝ PORTÁL beta
Pavel Neorál, Marcela Trýsková, Jan Matula, Ondřej Honka
Ústav bohemistiky a knihovnictví, FPF SU v Opavě
[email protected], [email protected], [email protected],
[email protected]
Abstrakt
Příspěvek pojednává o studentském portálu podpůrných služeb
souvisejících se studiem oboru knihovnictví na Slezské univerzitě
v Opavě. Jsou zde popsány jednotlivé moduly studentského Portálu
beta (např. Forum, Hot-Spot, Wiki, Úschovna, Projekt management,
aj.) spolu s popisem sledovaného záměru využití jednotlivých
uvedených modulů. Rovněž jsou zmíněny dílčí výsledky testování
stability webového Portálu beta.
Klíčová slova: informační systém, portál, studenti knihovnictví,
informační studia a knihovnictví.
- 83 -
STUDENTSKÝ PORTÁL BETA
1.
Projekt Portál beta
Projekt Portál beta vznikl jako jeden z výstupů kurzu Terénní projekt
UBK/KNP02 v zimním semestru akademického roku 2009/10.
Klade si za cíl především sjednotit a zjednodušit komunikaci mezi
studenty a pedagogy, zlepšit informovanost a usnadnit orientaci
v univerzitním prostředí.
Nový studentský Portál beta sjednocuje dosavadní výstupy
výjezdových seminářů Terénní projekt (http://knihovnik.zaridi.to,
http://knihovnik.fpf.slu.cz, http://uzel.fpf.slu.cz vzniklé za období
2007-09) realizované ve webovém prostředí do jednoho místa –
portálů. Portál je postaven na redakčním systému Joomla!, což je
svobodně šiřitelný software pod GNU/GPL licencí.
Redakční
systém Joomla! umožňuje implementaci jednotlivých instalačních
programových balíčků, které v jednotném webovém rozhraní
zabezpečují, s ohledem na svou funkčnost, konkrétní procesy
systému.
Na realizaci a funkčním zabezpečení Portálu nebo aktivit
z něj plynoucích se podílí či přispívá celá řada partnerů. V prvé řadě
se jedná o studenty oboru knihovnictví Ústavu bohemistiky a
knihovnictví
a Ústavu
Informatiky
Filozoficko-přírodovědecké
fakulty Slezské univerzity v Opavě, dále Centrum Informačních
Technologií, Centrum Výpočetní Techniky, Ústřední knihovna FPF
- 84 -
STUDENTSKÝ PORTÁL BETA
SU v Opavě a sdružení podnikajících osob Information Research,
které portál navrhlo a optimalizovalo pro jeho záměr.
Obrázek 1: Hlavní stránka – rozhraní studentského Portálu beta
<http://portal.fpf.slu.cz>.
2.
Služby portálu
Služby portálu jsou rozděleny na veřejné a neveřejné, přičemž ty
neveřejné jsou určeny výhradně studentům jednooborového a
dvouoborového studia studijního programu Informační studia
a knihovnictví. Na Slezské univerzitě v Opavě je studijní program
ISK realizován pod Ústavem bohemistiky a knihovnictví a Ústavem
informatiky.
V obou
případech
i magisterském studijním programu.
- 85 -
lze
studovat
v bakalářském
STUDENTSKÝ PORTÁL BETA
Veřejné služby portálu jsou realizovány skrze sekci „Infoweb“
a Hlavní nabídku. Infoweb je součástí hlavní stránky Portálu beta,
nabízí krátké sdělení - články o blížících se přednáškách, kulturních
akcích a aktivitách studentů participujících na výjezdovém semináři
– Terénním projektu. Přístupné jsou také odkazy v Hlavní nabídce,
která poskytuje informace o aktivních projektech, informačních
zdrojích a aktualitách z univerzitního prostředí (RSS kanály).
V Hlavní nabídce jsou umístěny „Nápovědy“ k celé řadě aplikací
(síť Eduroam, poštovní server Horde, nastavení proxy serveru
k přístupu
do EIZ
univerzity,
apod.),
které
mohou
využít
i studenti jiných oborů FPF SU v Opavě. Volně přístupný je rovněž
modul „Wiki“ – wikipedie s vybranými předměty knihovníků ÚBK,
dále odkazy na univerzitní informační systém STAG, přístup
k univerzitní elektronické poště Horde, odkaz na oficiální stránky
FPF SU a na stránky Ústřední knihovny FPF SU v Opavě.
Neveřejné služby zahrnují: přístup do diskusního fóra (zde
jsou k jednotlivým vyučovaným předmětům otevřeny diskuse),
přistup do elektronického studijního poradce – tzv. modul Hot-Spot
(viz příspěvek Hot-Spot v tomto sborníku), úschovnu elektronických
dokumentů (resp. prostor pro odevzdávání seminárních prací a
zpřístupnění
studijních
management
sloužící
dokumentů),
studentům
semináře
k efektivnímu řízení projektové činnosti.
- 86 -
nástroj
pro
projektový
Terénní
projekt
STUDENTSKÝ PORTÁL BETA
Obrázek 2: Modul „Úschovna“.
3.
Technické a personální zabezpečení systému
Provoz portálu zabezpečuje dvanácti členný tým složený převážně
ze studentů knihovnictví ÚBK a ÚI FPF SU v Opavě. Tito
administrátoři mají jasně rozdělené části Portálu (resp. jednotlivé
sekce), které spravují nebo přímo zabezpečují komunikaci
s konkrétními uživateli (studenty a pedagogy). Pod záštitou Portálu
beta působí taktéž další (na administrátorech nezávislý) tým, který
realizuje službu elektronického studijního poradce s názvem HotSpot, která je jedním z řady modulů studentského portálu.
- 87 -
STUDENTSKÝ PORTÁL BETA
Některé zdroje informací (ústavní a celofakultní aktuality) jsou
sklízeny automaticky s pomocí integrované RSS čtečky, která je
rovněž součástí využívaného redakčního systému Joomla!.
Zabezpečení přístupu uživatelů je zajištěno protokolem
LDAP
v
návaznosti
na
databázi
uživatelů
univerzitního
informačního systému STAG. Jak již bylo uvedeno, do uzavřených
částí systému mohou vstupovat pouze studenti a vyučující studijního
programu Informační studia a knihovnictví, což činí něco málo přes
800 uživatelů. Tito uživatelé se k neveřejným službám Portálu beta
přihlašují stejným uživatelským jménem a heslem jako do
informačního
systému
Slezské
univerzity,
za
což
vděčíme
zaměstnancům Centra Informačních Technologií SU. Díky připojení
k databázi studentů byla odstraněna pracná a časově náročná
registrace jednotlivých uživatelů.
Správa modulů a nabídek Portálu beta je prováděna přes
administrátorské rozhraní, které je přístupné pouze správcům
portálu.
- 88 -
STUDENTSKÝ PORTÁL BETA
Obrázek 3: Administrátorské rozhraní studentského Portálu beta.
V současnosti (pozn. autora: prosinec 2009) je využita verze
1.5.14 redakčního systému Joomla! K zabezpečení funkčnosti
jednotlivých modulů jsou využity tyto komponenty:
•
JoomGallery
•
RSS kanály
•
Ankety
•
Project Log
•
Remository
•
Simplest Forum
•
Huru Helpdesk
•
Banner
•
Kontakty
- 89 -
STUDENTSKÝ PORTÁL BETA
Obrázek 4: Ucase diagram Portálu beta.
Celá řada komponentů byla ve fázi prvotního testovacího
provozu shledána za nevyhovující, některé komponenty bylo nutné
vhodně modifikovat pro potřeby záměru projektu a pro snadnou
orientaci uživatelů v prostředí portálu.
4.
Testování zátěže systému
Studentský Portál beta byl před zahájením provozu testován řadou
softwarových IBM testerů. Tyto testery umožňují testerům
(správcům)
a
vývojářům
grafických
uživatelských
rozhraní
minimalizovat čas strávený správou testů při změnách v testovaných
aplikacích. Jde o nástroje pro automatizované funkční a regresivní
- 90 -
STUDENTSKÝ PORTÁL BETA
testování aplikací v jazyce Java, v prostředí Microsoft Visual
Studio .NET, a v celé řadě webových aplikací. Testování se provádí
jako poslední fáze před plným uvedením do provozu.
K testování portálu byly použity tyto nástroje:
•
Manual Tester (IBM Rational Manual Tester)
•
Functional Tester (IBM Rational Functional Tester)
•
Performance Tester (IBM Rational Performance
Tester)
Testovanými položkami byly následující moduly: Info-web,
Galerie, Forum, Hot-Spot, Projekt management, Úschovna a Wiki.
Byly testovány tyto vlastnosti systému:
•
funkčnost přihlášení se do portálu pomocí LDAP
databáze studentů, propojení jednotlivých modulů a
jejich funkčnost,
•
možnost ručního vkládání měřených hodnot a jejich
editace přímo na stránkách portálu,
•
výkon
portálového
řešení
postaveného
na
technologiích Joomla! a příslušných modulech.
Celkové hodnocení vyplývající z testovacích nástrojů IBM
poukázalo na některé nedostatky systému, které se během běžného
testování nepodařilo odhalit. Na základě identifikovaných chyb byl
vytvořen harmonogram odladění chyb dle stupně závažnosti. Toto
- 91 -
STUDENTSKÝ PORTÁL BETA
„ladění“ bude probíhat v následujících měsících během „beta“
provozu portálu. Termín zahájení beta provozu byl v listopadu 2009,
termín ukončení nebyl v době vzniku příspěvku stanoven.
5.
Udržitelnost Portálu, nástin vývoje
Předběžná udržitelnost Portálu beta je stanovena na 1 rok, přičemž
se předpokládá, že plánovaná doba bude po důkladném zhodnocení
provozu prodloužena. V příštím semestru (tj. LS ak. rok 2009/10)
dojde ke sloučení týmů administrátorů Portálu beta a operátorů
modulu Hot-Spot. Rovněž předpokládáme implementaci dalších
komponentů k rozšíření podpůrných služeb pro uživatele. Nabízí se
celá řada modulů, které mohou zkvalitnit jak služby poskytované
uživatelům (prioritně studentům), tak i práci pedagogů, která souvisí
s agendou výuky.
Další vývoj portálu zajisté ovlivní míra spokojenosti
uživatelů. Věříme, že právě díky jejich zpětné vazbě budeme moci
pravidelně zlepšovat služby nabízené uživatelům – studentům a
pedagogům studijního programu Informační studia a knihovnictví na
Slezské univerzitě v Opavě.
- 92 -
MODUL HOT SPOT
MODUL HOT SPOT PROJEKTU PORTÁL
SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ
Ondřej Vlček, Ivana Přibylová
Ústav bohemistiky a knihovnictví, FPF SU v Opavě
[email protected]; [email protected]
Realizace a aplikace služby HOT SPOT
Cílem tohoto příspěvku je představit projekt HOT SPOT, který
funguje jako jeden z modulů v nově spuštěném Portálu, sloužící
oborům Informační studia se zaměřením na knihovnictví a
Knihovnictví. Účelem vzniku modulu bylo usnadnit studium
především studentům prvních ročníků pomocí rychlých odpovědí na
dotazy studijního charakteru. Posluchače obeznámíme jednak
s použitím systému ze strany studentů, a také s principem
respondence.
Klíčová slova: modul HOT SPOT, studijní program Informační
studia a knihovnictví
- 93 -
MODUL HOT SPOT
1. HOT SPOT obecně
Zprovoznění kategorie HOT SPOT bylo uděleno na šestém
Terénním
projektu,
nesoucím
název
,,Partnerství
a
sítě“.
Realizátorský tým tohoto modulu tvoří osm lidí, skládající se
z lektora, ze studentů bakalářského, magisterského studia, prezenční
i kombinované formy, obou větví knihovnictví na Slezské
univerzitě. Projekt je široce zaměřen na všechny studenty UBK a UI
Slezské univerzity v Opavě. HOT SPOT má být nástrojem
a prostředkem, který bude zajišťovat studentům odpovědi na jejich
dotazy, přinášet jim školní aktuality a podporu při jejich studiu.
Veškeré odpovědi mají naplnit znalostní databázi a tím zajistit
udržitelnost služby.
Plánované aktivity bude plně realizovat tým HOT SPOT,
který po dobu dvou měsíců bude formou služeb ve své sekci
odpovídat na dotazy a potřeby uživatelů, spravovat a doplňovat
znalostní databázi a bude se podílet na vylepšení celého Portálu.
1.1 Popis projektu
Hlavním cílem projektu je uvedení sekce HOT SPOT do provozu,
po dobu dvou měsíců zajistit plný servis pro studenty v podobě
odpovědí na vznesené dotazy. Výstupem budou informace, které
naplní znalostní databázi. V lednu se provede revize jmenované
databáze a doplní se o potřebné informace, tak aby byly pokryty
veškeré informační potřeby studenta v průběhu celého jednoho
semestru.
- 94 -
MODUL HOT SPOT
Modul HOT SPOT umožňuje rozčlenění uživatelů do 3 kategorií,
přičemž každá z nich má svá specifická práva. Studenti disponují se
základními právy týkající se především vkládání dotazů a prohlížení
znalostní báze. Řešitelský HOT SPOT tým má nejširší práva ohledně
odpovídání na dotazy. Nad celou sekcí dohlíží administrátor HOT
SPOT modulu – jeho pravomoci jsou na nejvyšší úrovni.
V týmu si členové rozdělili jednotlivé pracovní role. Byl
dohodnutý princip služeb, záskoků, rezerv.
Prostřednictvím webového rozhraní Portálu a záložky HOT
SPOT bude tým komunikovat se studenty a řešit požadavky, dotazy
a jejich informační potřeby
Je důležité též podotknout vybudování nápovědy pro
studenty, jelikož je též nedílnou součástí celého modulu.
Tým HOT SPOT má už od počátku sjednanou hierarchii,
která jasně stanovuje postupy dotazu při větší obtížnosti řešitelnosti.
Vrchol zaujímá studijní oddělení, pod ním jsou vedoucí jednotlivých
sekcí projektu a základ tvoří lidé z HOT SPOT týmu.
Konečným výstupem bude v lednu znalostní databáze, která
bude dál sloužit studentům pro nalezení relevantní odpovědi na
jejich vznešené dotazy. Budou statisticky zhodnoceny jednotlivé
okruhy.
Tým
HOT SPOT
vše
proveditelnosti.
- 95 -
zpracuje
v závěrečné
studii
MODUL HOT SPOT
1.2 Popis cílové skupiny
Hlavní cílová skupina: Studenti prvního ročníku knihovnictví UBK a
UI.
Vedlejší cílová skupina: Všichni studenti knihovnictví.
Hlavní cílovou skupinou jsou studenti prvního ročníku
knihovnictví UBK a UI, kteří budou hledat informační nástroj
a pomoc v počátcích studia a při prvotní orientaci na vysoké škole.
HOT SPOT má v první řadě této skupině přinést informační
pomoc. Studenti mohou pomocí jednoduchého intuitivního
formuláře zasílat dotaz ke studiu. Odpověď na dotaz bude uložena
do znalostní databáze a zároveň odeslána dotazujícímu se studentovi
na školní e-mail HORDE. Tímto principem se bude znalostní
databáze plnit.
Systém bude plně k dispozici všem studentům UBK a UI.
1.3 Zapojení cílové skupiny
Školní portál bude sloužit všem studentům, jako jednotný
informační portál, kde všichni naleznou na jednom místě veškeré
potřebné aplikace (Info-web, Foto-galerie, Forum, HOT SPOT,
Projekt management, Úschovna, Wiki, Stag, Pošta, Knihovna, FPFSLU). Studenti dále můžou portál využít k zřízení vlastního fóra,
budou vyčleněné sekce k uložení školních úkolů daných předmětů.
Portál může zajistit komunikaci s učitelem. Pro jednotlivé studenty
bude přínosné, že vše naleznou na jedné webové adrese za použití
jednoho přihlašovacího hesla. Prostřednictvím společných e-mailů,
- 96 -
MODUL HOT SPOT
učitelů, třídních referentů budou informování o zahájení provozu
Portálu. Studenti jednotlivé aplikace již dnes navštěvují a plně
využívají. Mnoho přihlašovacích hesel, web adres se stávalo
mnohdy překážkou. Portál sjednocením eliminuje tyto nedostatky
a nabízí jednoduché řešení.
1.4 Přínos pro cílovou skupinu
Systém HOT SPOT bude radit studentům s tím, kde najdou
odpovědi na své problémy spojené se studiem. Studenti mohou psát
své dotazy na jedno místo a zároveň uvidí všechny ostatní dotazy.
Postupně vznikne databáze nejčastějších dotazů, kterou si studenti
mohou procházet. Služba HOT SPOT by měla eliminovat stres
studentů z jejich problémů, s nimiž mohou nejdříve oslovit službu
HOT SPOT, ale pokud bude dotaz opravdu stěžejní, bude dále
přesměrován na studijní referenty a popřípadě samotné Studijní
oddělení. Služba HOT SPOT by měla ušetřit studentům čas tím, že
je nasměruje na dokumenty, kde najdou odpovědi na své dotazy, a
měla by je také naučit větší samostatnosti v řešení svých problémů.
1.5 Udržitelnost projektu
Po ukončení projektu HOT SPOT je předpoklad, že v rámci
terénního projektu 2010 bude připraven nový projekt, který může
být postaven na myšlence sloučení týmu „Portál“ a „HOT SPOT“.
Předpokládá se, že v rozmezí dvou měsíců dojde k naplnění
znalostní databáze a pokračující projekt by měl v pozměněném
režimu organizace zajistit následovný servis a aktualizace celého
Portálu. Bude tak zajištěna udržitelnost projektu na dobu neurčitou.
- 97 -
MODUL HOT SPOT
Stávající spolupráce mezi partnery je ohraničena časovou osou
projektu.
2. Propagace
Jednou z prvních klíčových aktivit při zpracování projektu byla
tvorba loga, které by vystihlo náš tým a naši práci.
Obrázek 1: Logo modulu HOT SPOT vystihuje trefnost a rychlost
v odpovědi na vznesené dotazy.
Naše služba byla propagována pomocí plakátu, viz obrázek 2.
- 98 -
MODUL HOT SPOT
Obrázek 2: Plakát sloužící k propagaci služby.
3. Závěr
Cílem našeho projektu je primárně poskytnout pomoc studentům
především prvních ročníků studijního programu Informačních studií
a knihovnictví.
Naše cílové aktivity jsou zaměřeny:
-
spuštění služby HOT SPOT (splněno)
-
zaškolení studentů ve využívání služby (realizuje se)
-
rychlé a efektivní zpracování dotazů studentů
-
plnění znalostní databáze
-
vyhodnocení služby HOT SPOT
-
zajištění udržitelnosti projektu
- 99 -
MODUL HOT SPOT
Projekt je inovativní v rámci studia a studentů Slezské
univerzity v Opavě ve smyslu pohotovosti a aktuálnosti informací.
Vyjímečnost modulu spočívá také ve shromáždění všech informací
potřebných k úspěšnému studiu v jedné databázi společné pro
všechny studenty UI a UBK.
- 100 -
KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE?
KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO
S PŘEBYTKEM INFORMACE?
Marek Timko
Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU, Brno
[email protected]
Abstrakt:
Zamyšlení nad problémem přebytku sociokulturních
informací v současných „informačních společnostech“, tázání se na
možné způsoby řešení, zejména ve srovnání s informacemi
přirozenými. Výchozí pozicí je koncepce evoluční ontologie, z které
autor přebírá pojetí informace jako ontologické kategorie a její
členění na informaci přirozenou a sociokulturní. Zamyšlení má
formu „koláže“ sestávající ze třech „obrazů“.
Klíčová slova: Sociokulturní informace, přirozená informace,
kremace, recyklace, informační expanze, informační přetížení.
- 101 -
KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE?
Obraz I. – obraz z historie.
Když se pozorněji podíváme do vzdálenější nebo i ne příliš vzdálené
minulosti, tak možná zjistíme, že kremace sociokulturní informace –
tedy ireverzibilní zničení jistého typu uspořádanosti s vlastním,
člověkem vytvořeným sémantickým aspektem, prostřednictvím
tepla, konkrétněji ohně – nebyly až tak výjimečnou událostí. Asi ta
nejznámější kremace, a pokud bychom chtěli být škodolibě patetičtí,
tak asi i „nejvelkolepější“, byla ta, která se odehrála v Alexandrijské
knihovně (největší to knihovny antického světa), a to dokonce
opakovaně. Poprvé v ní hořelo v roce 47 před n. l. za války mezi
Caesarem a Pompeiem, když Alexandrii obsadilo Caesarovo vojsko.
Podruhé v rozmezí let 389-3915, to už byla za náboženských bouří
taky zcela zbořena. Po znovuvybudování v ní hořelo potřetí
v rozmezí let 638-6436, kdy byla Alexandrie dobyta Araby.
Předpokládá se, že v době největšího rozkvětu knihovny v ní bylo až
70 000 ručně psaných svazků. Zachránilo se jen pár odpisů,
z originálních svazků nezůstalo pravděpodobně nic.7
5
Přiznáváme, že se nám nepodařilo najít spolehlivě jednoznačný rok, ve
kterém se odehrála tato událost. Různé encyklopedie a historické práce se v datování
rozcházejí, někdy až o pět let. Proto uvádíme časové rozpětí let, které se v literatuře
nejčastěji objevují.
6
Viz předchozí poznámka.
7
Srovnej Cejpek, J. (a kol.): Dějiny knihoven a knihovnictví. Praha:
Karolinum, 2002. s. 32.
- 102 -
KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE?
Na českém území docházelo k velkým a často i veřejným
kremacím knih zejména po bitvě na Bíle hoře (1620). Známým
cenzorem, inkvizitorem a paličem byl v té době jezuitský kněz
a misionář Antonín Koniáš (1691–1760) . Uvádí se, že jeho zanícený
a doslova plamenný boj proti protestantské literatuře vedl ke spálení
asi 30 000 knih (tento počet je ale podhodnocen, protože „byl
vztahován jen na knihy jazykově české, které ve skutečnosti tvořily
z celkové počtu zhruba čtvrtinu“8, ale taky proto, že vycházel jenom
z dochovaných záznamů. Skutečný počet spálených svazků bude
tedy ještě vyšší).9
Co se týká minulosti nedávné, tak ani ta není „skoupá“ na
rozsáhlé kremace sociokulturních informací uložených v knihách.
Jedna z největších „akcí“ tohoto typu ve 20. století bylo veřejné –
tedy jednoznačně manifestační! – a organizované pálení knih
nacisty, které se odehralo 10. května 1933 ve většině německých
8
Viz Antonín Koniáš [online]. [cit. 17. 11. 2009]. Dostupný z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Koni%C3%A1%C5%A1
P. Voit uvádí, že historikové připisují Koniášovi „spálení 30 000 až 60 000
knih (vyšší z obou údajů do literatury vnesl 1776 exjezuita Jan Leopold Šeršník, první
Koniášův životopisec).“ Voit, P.: Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné
obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Praha: Libri, 2006. s. 483.
9 Na druhé straně český historik Jiří Bílý tvrdí, že „rozhodně nelze obviňovat
Koniáše z toho, že svým působením nenávratně zničil řadu cenných literárních
památek. Knih jím spálených mohlo být nejvýše poloviční množství, než tvrdí
jeho odpůrci, a řada děl zanikla i jiným způsobem – ve válečné vřavě, při
požárech, špatným zpracováním apod. Bílý také dokazuje, že pálení knih bylo
naprosto běžnou záležitostí i u nekatolíků – zmiňuje Komenského, který
schvaluje spálení děl pohanských filozofů a básníků a nijak by se nerozpakoval
pálit knihy katolické.“ Citováno z: Krajtl, O.: Jezuita Antonín Koniáš [online].
2007 [cit. 20. 11. 2009]. Dostupný z:
http://sklenenykostel.net/joomla/index.php?option=com_content&task=view&id
=766&Itemid=60.
- 103 -
KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE?
univerzitních měst.10 Nacisti a jejich sympatizanti kromě knih
židovských spisovatelů pálili i knihy všech, kteří nesouhlasili
s fašistickým režimem Třetí říše či těch, kteří byli obvinění z šíření
„protiněmeckého ducha“. Na hranici se tak vedle sebe ocitli
například knihy A. Einsteina, T. Manna, B. Brechta, E. M.
Remaqua, L. Feuchtwangera, S. Freuda a dalších. Shořelo víc než 25
000 svazků. Je smutnou, ale příznačnou okolností, že na hranici
skončily i knihy významného
německého židovského básníka
Heinricha Heineho, kterého výrok z roku 1822 o tom, že: „Tam, kde
se pálí knihy, dojde nakonec také na pálení lidí“ se později tragicky
naplnil, a to v nebývalé šíři a zrůdné systematičnosti.
Všechny tyhle příklady spájí něco společného. Můžeme si
všimnout, že ani v jednom z popisovaným případů se kremace
sociokulturní informace neprováděla z důvodu přebytku informací,
tedy ne proto, že by jich bylo hodně co do počtu11 – například dnes
máme informací v podobě knížek, časopisů či elektronických
dokumentů rozhodně víc než kdykoli v minulosti, a přitom zvýšenou
10
„Na některých místech Německa se pálení knih konalo vzhledem k dešti o
několik dní později. Jinde došlo k pálení knih až 21. června, v den letního
slunovratu.“ Stránský, M.: Veřejné pálení neněmeckých knih v roce 1933 [online].
2004 [cit. 20. 11. 2009]. Dostupný z:
http://www.holocaust.cz/cz2/history/events/books.
11
Samozřejmě si uvědomujeme, že samotná kvantifikace sociokulturní
informace nemusí být vždy ani jednoznačná, ani bezproblémově provoditelná, a to
zejména proto, že samotný obsah (tedy sémantický aspekt informace) se kvantifikaci
vzpírá. Souhlasíme s tvrzením Antonína Markoše, že: „Kvantifikovat můžeme
informaci jen tehdy, když si ji napřed vymezíme jako měřitelnou veličinu, tedy v
shannonovském smyslu – ale pak přímo z definice nezáleží na obsahu!“ Viz
Markošova poznámka číslo 11 v: Markoš, A. (ed.): Náhoda a nutnost : Jacques
Monod v zrcadle dnešní doby. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2008. s. 173.
- 104 -
KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE?
frekvenci pálení (naštěstí!) nepozorujeme. Problémem tedy není
samotný počet, ale spíše různorodost (tedy diverzita) informací.
Likvidovaly se a likvidují ty informace, které jsou z nějakého
důvodu nebezpečné, podezřelé nebo jenom „jiné“, přičemž
nejčastějším důvodem k zničení bývá nekompatibilita sémantického
aspektu informace s tím, co prosazuje mocenský systém (politický
nebo náboženský) jako závazné, určující, nezpochybnitelné. Častá je
také malá slučitelnost s přesvědčením většiny společnosti (nebo
menšiny, která je u moci). Na tomto místě bychom ale chtěli
připomenout, že vysoká diverzita sociokulturních informací má ve
společnosti většinou vysoce pozitivní projevy, zejména ve formě
názorové tolerance a respektování jinakosti.12 Z hlediska kultury,
kterou chápeme jako umělý nadindividuální systém s vlastní vnitřní
informací (duchovní kulturou ), může mít velká míra různorodosti
sociokulturní informace rozhodující pozitivní vliv na stabilitu
samotného systému (předpokládáme, že v tomto případě je situace
analogická vztahu biodiverzity a biosféry).
Obraz II. – obraz ze současnosti.
Možná nebudeme daleko od pravdy, když dnešní informační
společnosti budeme charakterizovat jako společnosti informačního
přebytku. Dokonce to vypadá tak, že bude ještě hůř..., tedy spíše víc!
Více sociokulturních informací, které vytváříme, produkujeme,
archivujeme, ale které častokrát už vůbec nestíháme reflektovat,
12
Pro společnosti totalitární to bude platit obráceně.
- 105 -
KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE?
interpretovat či proměnit na znalosti a dovednosti. Různí autoři
zabývající se informační explozí upozorňují, že ročně se ve světe
vydá zhruba 100 000 časopisů (v 65 jazycích), 300 000 odborných
monografií a asi milión článků a odborných reprintů. Z toho všeho je
ale citována jenom zhruba polovina publikovaných článků.13
Je zřejmé, že čím větší počet informací (různého charakteru a
kvality), tím větší riziko informační přetíženosti či zahlcenosti, a to
nejenom v souvislosti se zákonitým omezením kapacity informační
techniky (tato omezenost je povahy fyzikální), ale i samotného
percipienta (tady už ale není omezená kapacita jenom fyzikální
povahy, ale i biologické a psychické). Nakonec, sami dobře z vlastní
zkušenosti víme, že disponovat větším množstvím informací nemusí
mít vždycky jenom pozitivní efekt (jedním z možných problémů je
např. nemožnost přímého ověření důvěryhodnosti informací).
O negativních projevech informačního přetížení píše i Pavol
Rankov: „Informačné preťaženie a informačný stres spôsobujú, že
časť informácií musí byť korigovaná, časť je zabudnutá, skomolená
či inak stratená. A to vyvoláva u niektorých ľudí neistotu, že nevedia
o skúmanom jave nič.“14
13
Viz Činčera, J.: Informační etika : sylabus k bakalářskému studiu
informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. s. 46. Autor na stejném místě
taky píše, že „se odhaduje, že 85 % vědecké literatury není publikováno pro předávání
nových informací, ale pro získání grantů a vědecko-pedagogických stupňů, či jako
seberealizace autora.“ Tamtéž, s. 46.
14 Rankov, P.: Informačná explózia – Informačný stres – Informačné správanie
[online]. 2006 [cit. 20. 11. 2009]. Dostupný z:
http://www.snk.sk/swift_data/source/casopis_kniznica/2006/august/03.pdf
- 106 -
KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE?
K charakteristice místa dnešního člověka v současných
informačních společnostech bychom mohli použít i konstatování
českého filosofa Zdeňka Pince: „Moderní člověk (…) nedostatkem
informací nestrádá. Má-li něčeho dostatek, snad dokonce nadbytek,
jsou to informace. Čím víc jich má, dnes by bylo přesnější říci: může
mít, tím problematičtěji se jeví rozhodování na jejich základě.“15
Problémem je, že to, které informace jsou pro nás důležité a
relevantní pro naše jednání, zpravidla zjistíme až ex post. Až pak
vlastně víme to, co jsme měli vědět na začátku.16 Pincovo hodnocení
informačního „blahobytu“ pro člověka je ve vztahu k jeho jednání
tedy negativní. Jak sám píše: „Soudím, že informace z podstaty
svého fungování vůbec nejsou neutrální, jak nás média i informační
vědci občas přesvědčují, slouží k šíření neladu a šumu a jsou
zdrojem oné kormutlivosti, která na člověka padá z toho, že to, co ví,
je k ničemu, že na tom minimálně nemůže založit nové, a přitom
bezpečné poznání.“17
Sociokulturní informace mají (ve srovnání s informacemi
přirozeným) tu výhodu, že jsou relativně recyklovatelné18, omezení
je tady v podstatě jen na straně materiálního nosiče (z jazykového
hlediska je pro naše téma zajímavé, že „zakonzervování“
15
Sokol, J. – Pinc, Z.: Antropologie a etika. Praha: Triton, 2003. s. 129.
16
Tamže, s. 129.
17
Tamže, s. 130.
18
„Informácia je recyklovateľná a rozmnožiteľná, ani opakovaným použitím
sa nevyčerpáva, ale naopak, môže byť prameňom na vytváranie nových informácií.“
Rankov, P.: Informačná explózia – Informačný stres – Informačné správanie.
- 107 -
KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE?
sociokulturní informace pro příští, tedy do budoucna orientované
použití prostřednictvím dnešní informační techniky označujeme jako
„vypálení“, např. CD nebo DVD nosič). Materiální nosič
sociokulturní informace (zejména v souvislosti s informační
technikou) je však z hlediska výrazné časové omezenosti použití a
malé nekompatibility s přirozeným prostředím často problematický.
Typicky přebytečnou sociokulturní informací je „spam“, tedy
nevyžádaný e-mail, většinou s reklamním či propagačním obsahem.
Spam nejen že obtěžuje svého „čtenáře“, tedy příjemce, ale má i svůj
ekologický aspekt, tedy negativní vliv na životní prostředí.
Ekonomové přepočítali, že energie, která se každý rok spotřebuje na
přenos, zpracování a filtrování spamu, by mohla pokrýt energetické
potřeby 2,4 milionu domů. Téměř 80 % spotřebované energie se
týká uživatelů, kteří spamy mažou. Světový spam ročně spálí (pozor:
tohle pálení se ale pojmu kremace netýká!) zhruba 33 terawatthodin
energie (tera = miliarda). Tahle energie by odpovídala emisím
skleníkových plynů z 3,1
milionu osobních aut,
spotřebovaly asi 7 miliard litrů benzinu.
které by
19
Obraz III. – obraz z přírody.
Živá přirozená informace, která je výsledkem evoluce života na naší
planetě, je uložena v molekule DNA a jako souhrn genetické
informace živého organizmu představuje jeho genom. Zjednodušeně
19
Bušta, P.: Uhlíková stopa spamu. In: Euro. č. 16, 20. 4. 2009, s. 90.
- 108 -
KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE?
můžeme říct, že genomy jsou tím, co od sebe odlišuje jednotlivé
biologické druhy.20 Biologický druh je jakoby knížkou, kterou
napsala přirozená evoluce v rámci fylogeneze. V současnosti známe
asi 1,75 až 2 miliony biologických druhů, přičemž se předpokládá,
že jejich reálný počet je 10 až 40násobně vyšší. Vysoká míra
biodiverzity udržuje systém biosféry v relativní stabilitě.
Kremaci živé (biotické) informace si můžeme ukázat a
představit na příkladu vypalování tropických pralesů.21 Jejich
současné mizení se sice oproti 80. létům trochu zpomalilo, ale i tak
ubývá ročně zhruba 140 000 km2, což je území větší než celé bývalé
Československo.22 Jenom „Amazonské pralesy, jejichž porost
pokrývá území srovnatelné s kontinentální rozlohou Spojených států
a které jsou domovem až 30 % známých druhů živočichů a rostlin,
ztratily od roku 2003 téměř 2,5 milionu hektarů lesa kvůli kácení a
vypalování.“23 Smutnou statistikou je, že „téměř 80 % všech
světových pralesů již bylo zničeno, z toho velká část v posledních
20
Genom je samozřejmě taky tím, co od sebe odlišuje i jednotlivce v rámci
stejného biologického druhu, každý živý organizmus má specifický genom, ale v
rámci jednoho druhu jsou společné sekvence genetické informace v převážné většině
nad individuálními rozdíly.
21
Dalšími „vinníky“ ubývání pralesů je těžba dřeva (komerční holorub,
budování pastvin apod).
22
Biolog E. O. Wilson uvádí, že „každou sekundu je ztracena plocha
fotbalového hřiště.“ Wilson, E. O.: Rozmanitost života. Praha: Nakladatelství
Lidových novin, 1995. s. 285 a n.
23
Hořící lesy Amazonie ničí planetu víc, než se myslelo, míní vědci [online].
2004 [cit. 20. 11. 2009]. Dostupný z: http://ecomonitor.cz/zprava.shtml?x=192872.
- 109 -
KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE?
třiceti letech. A dokonce i ta poslední pětina, která ještě zbývá, je
nyní vážně ohrožena.“24
Americký evoluční biolog a entomolog Edward O. Wilson,
který se problémem biodiverzity zabývá už několik desetiletí,
předpokládá, že v tropických pralesech může žít zhruba 10 milonů
druhů (což dokonce považuje za nejnižší odhad!). Pokud by mizení
pralesů pokračovalo stejným tempem i v budoucnosti, tak hrozí, že
do roku 2022 zmizí polovina plochy deštních pralesů. Důsledkem by
bylo vyhynutí 10 až 22 % všech biologických druhů. Podle Wilsona
dochází v posledních desetiletích k zániku asi 27 000 druhů ročně,
což je zhruba 74 druhů každý den, tedy 3 druhy každou hodinu.25
Jelikož podle současných odhadů žijou v tropických pralesech
asi 2/3 všech biologických druhů26, můžeme tyto biotopy považovat
za jakési rezervoáry přirozené informace, za přirozeně vzniklé
informační databáze. Taky se předpokládá, že biosféra funguje díky
existenci relativně malého počtu (který není znám) klíčových
biologických
organismů.
27
druhů,
zejména
bakterií
a
jednobuněčných
Pokud se síť života naší protipřírodní aktivitou příliš
24
Deštné pralesy [online]. [cit. 17. 11. 2009]. Dostupný z:
http://skoroekolog.sweb.cz/sos/tema/pralesy.htm.
25
Wilson, E. O.: Rozmanitost života..., s. 291.
26
Přitom tropické pralesy zabírají zhruba jen 6 % zemské souše.
Předpokládaná původní rozloha tropických pralesů (před lidskou destruktivní
aktivitou) se odhaduje na 16 mil. km2. V roce 1982 činila skutečná rozloha tropických
pralesů 9,5 mil. km2, v roce 1991 už ale jenom 6,7 mil. km2..
27
Stojí za připomenutí, že „... jeden gram půdy obsahuje 5000 – 38000
různých druhů bakterií.“ Šmajs, D. „Genomika bakterií: možnosti, omezení,
aplikace.“ In: Universitas. Revue Masarykovy univerzity 2004/1, s. 40.
- 110 -
KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE?
naruší, hrozí kolaps celého systému. Ničení přirozené informace
(a je vlastně úplně jedno, jestli „kremací“, nebo nějak jinak) je
ničením nejenom specifických podmínek, které umožňují naši
vlastní existenci na Zemi, ale i ničením jedinečných přirozených
informací, ničením specifického paměťového záznamu, který se
útvářel v průběhu evoluce pozemské přírody. Jelikož víme, že pro
informaci neplatí zákon zachování (tak jako platí pro množství
energie ve vesmíru), tak je zřejmé a biologické vědy to jenom
potvrzují, že biotická informace jednou zaniknuvší už odchází
z evoluční scény bez možnosti návratu. Lapidárně to vyjadřuje i
evoluční biolog Stephen J. Gould: „Složité struktury, které během
evoluce jednou úplně zmizí, už nemohou vzniknout znova ve zcela
totožné podobě. (…) Když evoluce rozebere tak komplikovaný
systém (jakým je živý organismus nebo biologický druh – pozn.
M. T.), není už prakticky naděje, že by mohl být někdy sestrojen
znovu, kousek po kousku.“28 Je důležité si uvědomit a mít nejenom
na paměti, ale i na srdci, že tvořivost přirozené evoluce nejenom že
neumíme napodobit, my ji ani nerozumíme. Vtírá se tedy otázka,
můžeme obnovovat něco, o čem vlastně vůbec nevíme, jak funguje?
28
Gould, S. J.: Pandin palec : malá tejemství evoluce. Praha: Mladá fronta,
1988. s. 272.
- 111 -
KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE?
Literatura:
Antonín Koniáš [online]. [cit. 17. 11. 2009]. Dostupný z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Koni%C3%A1%C5
%A1
Bušta, P.: „Uhlíková stopa spamu.“ In: Euro. č. 16, 20. 4. 2009, s. 90
Cejpek, J. (a kol.): Dějiny knihoven a knihovnictví. Praha:
Karolinum, 2002.
Činčera, J.: Informační etika : sylabus k bakalářskému studiu
informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002.
Deštné pralesy [online]. [cit. 20. 11. 2009] Dostupný z:
http://skoroekolog.sweb.cz/sos/tema/pralesy.htm.
Gould, S. J.: Pandin palec : malá tejemství evoluce. Praha: Mladá
fronta, 1988.
Hořící lesy Amazonie ničí planetu víc, než se myslelo, míní vědci
[online]. 2004 [cit. 20. 11. 2009]. Dostupný z:
http://ecomonitor.cz/zprava.shtml?x=192872.
Krajtl, O.: Jezuita Antonín Koniáš [online]. 2007 [cit. 20. 11. 2009].
Dostupný z:
http://sklenenykostel.net/joomla/index.php?option=com_content&ta
sk=view&id=766&Itemid=60.
Markoš, A. (ed.): Náhoda a nutnost : Jacques Monod v zrcadle
dnešní doby. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2008.
- 112 -
KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE?
Rankov, P.: Informačná explózia – Informačný stres – Informačné
správanie [online]. 2006 [cit. 20. 11. 2009]. Dostupný z:
http://www.snk.sk/swift_data/source/casopis_kniznica/2006/aug
ust/03.pdf
Sokol, J. – Pinc, Z.: Antropologie a etika. Praha: Triton, 2003.
Stránský, M.: Veřejné pálení neněmeckých knih v roce 1933
[online]. 2004 [cit. 17. 11. 2009]. Dostupný z:
http://www.holocaust.cz/cz2/history/events/books.
Šmajs, D. „Genomika bakterií: možnosti, omezení, aplikace.“ In:
Universitas. Revue Masarykovy univerzity 2004/1.
Voit, P.: Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi
polovinou 15. a počátkem 19. století. Praha: Libri, 2006
Wilson, E. O.: Rozmanitost života. Praha: Nakladatelství Lidových
novin, 1995.
- 113 -
- 114 -
VIAKISK
APLIKACE VZDĚLÁVACÍCH A KOLABORATIVNÍCH
NÁSTROJŮ VE VIRTUÁLNÍM SVĚTĚ SECOND LIFE
PROJEKT VIAKISK
Eva Holubcová, Markéta Ilková, Denisa Jílková, Libor Juhaňák,
Kateřina Kantorová, Veronika Rychtová
Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU, Brno
[email protected], [email protected], [email protected],
[email protected], [email protected], [email protected]
Abstrakt
Projekt „Virtuální akademický kampus ISK“ má inovativním způsobem
realizovat část vzdělávacích a kolaborativních aktivit v prostředí virtuálního
světa. Jeho cílem je nabídnout platformu pro studenty, akademické
pracovníky, knihovny a jiné partnery projektu, kterým přinese novou
možnost prezentace a spolupráce. Projekt je realizován ve 3D virtuálním
světě Second Life, který přináší oproti Learning Manager Systems nové
možnosti. Příspěvek nastíní základní teoretická východiska pro realizaci
virtuálního kampusu a představí konkrétní způsoby jeho využití. Rovněž
zmíní plánované akce v rámci projektu VIAKISK a poukáže na další
možnosti, které nabízí virtuální kampusy zahraničních univerzit.
Klíčová slova: virtuální světy, Second Life, vzdělávání, informační
studia a knihovnictví
- 115 -
VIAKISK
1. Úvod
Projekt „VIAKISK“ má inovativním způsobem realizovat část
vzdělávacích a kolaborativních aktivit v prostředí virtuálního světa.
E-learning, jako kreativní forma výuky, je stále atraktivnější, ale
většinou se zaměřuje pouze na kontinuální výuku v rámci skupin či
tříd. Probírá se prostřednictvím čtení online textů nebo promítání
videí. Existují i různé diskusní fóra pro asynchronní komunikaci.
Ale stále zde chybí moduly pro synchronní komunikaci, která je
závislá na neverbálních podnětech, jako je tón hlasu, gesta, blízkost,
výrazy obličeje tj. face-to-face interakce. [3]
Jakousi náhradou jsou 3D virtuální světy, kdy interakce
probíhá pomocí avatara. Nabízí uživatelům vidět společný prostor,
předměty, pohyb ostatních, což vyvolává silný pocit přítomnosti
a bezprostřednosti. Dále nabízí gesta, komunikaci prostřednictvím
zvukového a hlasového chatu, který je srovnatelný s jinými
telefonními konferencemi, a netradiční vzdělávací prostředí.
Různé studie uvádějí, že „primárním faktorem ovlivňující využití
e-learningu je nedostatek sociální interakce.“ Virtuální světy jsou
právě schopny nahradit a podpořit sociální přítomnost a odstranit
vzdálenost mezi uživateli. Socializace může být vnímána jako
klíčový faktor v on-line vzdělávání, jehož studenti postrádají.
Stacey, Evans, Smith a Rice v roce 2001 zjistili, že socializace je
silnou příležitostí pro stavbu znalostí s vrstevníky a přispívá
k lepším a větším studijním výsledkům. Jejich výzkumy podporují
vytváření strategií pro efektivní a trvalou socializaci pro učení a pro
- 116 -
VIAKISK
vytváření prostředí pro efektivnější kolaborativní učení. Výzkumy
v oblasti socializace a společenské existence v synchronním 3-D
MUVEs jsou však stále v počátcích. [2]
2. Virtuální světy
Definice virtuálního světa se různí a odvíjí se i od prostředí, které se
ho snaží využívat/aplikovat. V roce 1990 tvrdil Raph Koster, tvrdí,
že virtuální svět je „prostorové zobrazení trvalého virtuálního
prostředí, které může pociťovat mnoho účastníků najednou, a kteří
jsou zastoupeni v prostoru skrze avatary“ [1]. V současnosti (2008)
definuje Mark W. Bell virtuální svět jako "synchronní, perzistentní
síť lidí reprezentovaných avatary, která je podporována počítačovou
sítí" [1].
Podívame-li se na tuto definici blíže, vidíme, že se skládá
s pěti hlavních pilířů:
•
Synchronicita. Nejde jen o to, že virtuální svět je
primárně postaven na synchronní komunikaci. Důležité
je především to, že existuje jakýsi "společný čas" jenž,
umožňuje hromadné skupinové aktivity a další
koordinované společenské aktivity.
•
Perzistentní
svět.
Virtuální
svět
nemůže
být
pozastaven, nýbrž existuje a funguje nadále i po té, co
ho účastník opustil. Účastníci jsou tedy členy
dynamické komunity.
- 117 -
VIAKISK
•
Síť lidí. Ačkoli se hovoří o virtuálním světě, jádrem
jsou vždy reální lidé, kteří vytvářejí reálné sociální
prostředí.
•
Reprezentace pomocí avatarů. Skuteční lidé jsou ve
virtuální světe zastoupeni pomocí avatarů či agentů,
kteří mohou nabývat různých podob. Avatar je pak tím,
kdo jakoby „žije“ v onom virtuálním světě, kdo se
v něm pohybuje a jedná.
•
Síť počítačů. Důležitým prvkem je pak samozřejmě to,
že celý virtuální svět existuje v rámci počítačové sítě.
[1]
Rovněž je třeba podotknout, že „rozeznáváme dva obecné
druhy virtuálních světů: na hru orientované virtuální světy (gameoriented virtual worlds), které obvykle mají předdefinované
"virtuální kultury", a otevřená kultura virtuálních světů (open culture
virtual worlds), které jsou nejpřitažlivější právě pro vzdělávací
účely.“ Pro projekt VIAKISK byl zvolen virtuální svět s otevřenou
kulturou, a to Second Life. Jedná se o druh virtuálních světů, které
umožňují nákup ostrova a osvojení nástrojů na jeho vybudování.
Uživatelé
mohou
vytvářet
virtuální
stavby
dle
vlastního
architektonického návrhu, modelovat okolní krajinu, vymýšlet
vlastní artefakty jako nábytek, vzdělávací nástroje, informační tabule
atd. Je zde také možnost utvářet a upravovat svět, jenž zcela
odpovídá
požadovaným
cílům,
což
také
vede
k obrovské
rozmanitosti a zajímavosti těchto světů. Například Harvard
- 118 -
VIAKISK
University mezi prvními zvolil Second Life jako platformu pro svou
virtuální školu. Nejedná se jen o akademické prostředí, které
využívá virtuální světy k vzdělávacím účelům, ale i o různé firmy a
neziskové organizace využívající nástroje virtuálního světa pro
týmovou práci, školení zaměstnanců, svou reprezentaci, získávání
sponzorů a prosazování svých reálných cílů, jako třeba Národní úřad
pro letectví a správní vědy (National Aeronautics and Science
Administration – NASA), jenž má v Second Life bohatě rozvinuté
místo. Virtuální světy s otevřenou kulturou jsou vhodné i pro
vytváření komunit majících stejné zájmy a aktivity v reálném světě.
„Dobrým příkladem je aktivní komunita pedagogů v reálném světě,
kteří využívají Second Life pro podporu a rozšíření své akademické
činnosti.“ [3]
2.1 Virtuální přítomnost
Virtuální
přítomnost
byla
definována
jako
„stav
vědomí,
psychologický pocit, že jsme ve virtuálním prostředí“ [3]. Za jeden
z důležitých prvků přítomnosti je považováno ponoření (Immersion).
Slater a Wilbur definují ponoření jako „stupeň začleňování, že živé
okolní a virtuální realita jsou dodávány do uživatelových smyslů
přes počítač - vytvořené virtuální prostředí“ [3]. Důležitá je také
emocionální stránka, která hraje roli také při učení, protože emoce
ovlivňují všechny rozměry přítomnosti, např. chování a fyziologické
a kognitivní procesy.
- 119 -
VIAKISK
Sociální rozměr virtuálního prostředí
Důležitým aspektem přítomnosti, je to, že lidé prostřednictvím
avatarů mohou cítit bezprostřednost a intimitu vůči ostatním
účastníkům ve virtuálním světě. Sociální dimenze virtuálních světů,
jako reprezentace sebe sama, pohyby avatarů, verbální a textové
komunikace, a neverbální komunikace pomocí gest“, upevňuje
sociální přítomnost a reálnost při interakci s ostatními. Zpětná vazba
a blízkost avaratů, sociální přítomnost ještě upevňují.
Vizualizace virtuálních světů
Velkou výhodou, je dobrá vizualizace, kdy se avataři navzájem vidí,
vnímají pohyby druhých a slyší.
Neverbální komunikace je ve virtuálních světech na dobré
úrovni, avataři se do dění mohou snadno zapojovat. Například při
výuce se mohou hlásit o slovo, mohou si navzájem vyjadřovat
neverbálně své pocity a názory. Mohou se také dotýkat a pracovat
s předměty. Co zatím virtuální světy neumí je ovládání mimiky
obličeje avatarů.
Zvukové chaty, fungují na reálném principu, což umocňuje
pocit reálného času. Když je vám někdo ve virtuálním světě vzdálen,
slyšíte ho slaběji, na rozdíl od toho, kdo stojí vedle vás.
3. Second Life
Second Life, v překladu „Druhý život“, je v současné době
pravděpodobně
nejdokonalejší
a
nejúspěšnější
simulace
virtuálního světa. SL je třírozměrný virtuální svět, který je
- 120 -
VIAKISK
vyvíjen firmou Linden Lab a je od svého spuštění 23. června
2003 přístupný na internetu.
Ačkoliv je Second Life často nazýván hrou, měl by být
vnímán spíše jako prostředí, které nabízí více než jen odreagování a
zábavu. Na rozdíl od hry zde nejsou určeny cíle, postupy, pravidla.
Naopak, je pouze na vás, zda se Second Life stane místem vašeho
odpočinku při klábosení s přáteli, zda jej nasadíte jako komunikační
systém pro vaši firmu anebo zda se právě v Second Life chcete
seriózně učit cizí jazyky pod dohledem rodilých mluvčích.
3.1. Historie SL [10]
SL není nováčkem virtuálního prostoru, prvotní koncept byl navržen
formou RPG, což je druh hry, kde hráči zaujímají role fiktivních
postav (Role-PlayinG – hraní v roli), které si podle daných pravidel
vytvoří a za které v samotné hře jednají.
V listopadu 2002 se vynořila testovací alfa verze SL, poté
následovalo přidávání různých možností, které SL nabízí a zároveň
vyžaduje např. teleport = přemísťování, poplatek za vlastnictví
pozemků, či synchronizace a zachování všech objektů vytvořených
obyvateli ve virtuálním světě.
Rok 2003 představoval v SL významné období, neboť byla
spuštěna oficiální verze. Došlo ke zlepšení vyhledávacích funkcí,
map, grafiky a animačních schémat.
V současné době je na celém světě zaregistrováno v tomto
prostředí přes 14 000 000 uživatelů. Stovky nových obyvatel se
- 121 -
VIAKISK
připojují každý den a vytvářejí stále nové a nové bytosti, které
zkoumají svět a potkávají nové lidi a také objevují způsoby, jak si
užít zábavy.
3.2. Charakteristika a možnosti SL [10]
Základní využívání Second life je zdarma po registraci na stránkách
www.secondlife.com. Program Second life Viewer, který je pro
využívání potřeba si nainstalovat umožňuje obyvatelům spolu
interagovat prostřednictvím svých avatarů.
Využívání SL je věkově omezeno: hlavní svět, tzv. MainGrid,
je určen pro věkovou skupinu od osmnácti let, zatímco menší svět
TeenGrid je určeně pro skupinu 13-18 let a platí pro něj také odlišná
pravidla. Po registraci a spuštění Second life se nový uživatel objeví
na vstupním ostrově – ten je určen pro seznámení s prostředím a je
plně oddělen od zbytku SL.
Samotní tvůrci se pak starají o bezproblémový chod systémů,
funkčnost serverů a technickou podporu.
Existují zde dva typy uživatelských účtů – basic a premium
membership – které se liší možnostmi a právy. Zajímavostí SL je to,
že v rámci virtuálního světa se používají takzvané „linden dolary“.
Tyto virtuální peníze je možno směnit za reálné peníze (USD, EUR,
CZK) např. 270 L$ = 1 $.
V SL spolu mohou uživatelé chatovat, vytvářet a prodávat
věci, cestovat po virtuálním světě a také se vzdělávat.
- 122 -
VIAKISK
Mezi další možnosti využití virtuálního světa patří diskuzní
setkávání a besedy se zajímavými hosty, elektronické vzdělávání,
marketing a budování image inovativních společností, konzultace
k využití SL pro vlastní potřeby, firmu, propagaci.
3.3. Second Life v ČR [6]
V prostředí SL existuje pro všechny česky a slovensky hovořící
obyvatele Second Life české město Bohemia. Nejen že vytvořené
město odpovídá českému a slovenskému stylu a nese hrdý název
Bohemia, ale především jeho oficiální jazykem je čeština a
slovenština.
Můžete
zde
komunikovat
česky
a
slovensky
s kamarády, s prodavači v obchodech či s pracovníky informačního
centra, kteří vám pomohou, když nebudete vědět co a jak. Pobyt ve
městě je bezplatný, stejně jako navštívení akcí pořádaných městem
Bohemia.
Některé instituce a lidé z ČR se rozhodli si také zakoupit
virtuální půdu, která jim umožňuje začít vytvářet nové inovativní
možnosti podnikání, prezentovat svou činnost, navazovat kontakty a
dát o sobě znát ve virtuálním světě. Pomocí této možnosti se
v současnosti prezentují v českých oblastech SL firmy jako: O2,
Pivovar Staropramen, Raiffeisent bank, CzechTourism, Policie ČR,
AC Sparta Praha, IBM Česká republika, Český rozhlas a také
vzdělávací instituce jako je například Filozofická fakulta Univerzity
Palackého v Olomouci.
- 123 -
VIAKISK
Obrázek 1: Tým VIAKISK na své první schůzce konané v SL
v prostorách Regionální knihovny Karviná
3.4. Second Life a vzdělávání
Kvalita distančního a kolaborativního vzdělávání ve virtuálním světě
se odvíjí od kvality připravených vzdělávacích nástrojů a efektivity
podpůrných studijních systémů. Proto chce projekt VIAKISK
provozovat následující aktivity:
•
Rozvoj distančních kurzů pro získávání odborných znalostí,
které budou obsahovat výuku alespoň jednoho předmětu a
vystavování materiálů. Důležitou roli zde hraje interakce
mezi studenty a studenty a vyučujícími. Second Life má
u distančního vzdělávání snížit pocit vzdálenosti a izolaci
- 124 -
VIAKISK
od vrstevníků a učitelů a má poskytovat příležitosti pro
bližší spolupráci a vzdělávací činnosti.
•
Uplatňování kolaborativního učení v rámci komunity
(Computer Supported Collaborative Learning – CSCL).
Vhodné pro budování týmu, kterých je rozptýlených po
celém světě, a jenž může jít do Second Life a pracovat na
něčem společně. [11]
•
Pořádaní konferencí a přednášek na témata z oboru. Projekt
se bude snažit zainteresovávat jak přednášející, vyučující
knihovnictví na českých vysokých školách, tak odborníky
z praxe.
•
Využívání prostor kampusu jako informační platformy,
informující o různých akcích ve světě SL, a sociální zázemí
pro neformální komunikaci, spojovaní lidí, prostor pro
diskuse.
•
Vytvoření sociálních arén. Hry a společné zkušenosti
usnadňují vznik sociální sítí a pocit sounáležitosti.
4. Projekt VIAKISK
Projekt VIAKISK má za cíl umožnit realizaci vzdělávacích
a kolaborativních aktivit v prostředí virtuálního světa. Jeho cílem je
nabídnout
platformu
pro
studenty,
akademické
pracovníky,
knihovny a jiné partnery projektu, kterým přinese novou možnost
prezentace a spolupráce. Tedy vytvořit silnou komunitu, která ho
bude využívat a které bude užitečný.
- 125 -
VIAKISK
Projekt bude realizován ve 3D virtuálním světě Second Life,
který přináší oproti Learning Manager Systems nové možnosti a
který
je
obecně
více
využívaný
akademickým
prostředím
např. v USA. Zakoupení ostrova právě probíhá. Hrubá stavba by
měla být stavitelem dokončena do ledna roku 2010 a pak stavitel
stavbu opustí. Poté bude následovat úprava a doplnění kampusu po
obsahové stránce.
V období
před
spuštěním
kampusu
budeme
udržovat
o projektu povědomí, spustíme public relations a budeme promýšlet
a připravovat k realizaci konkrétní akce, které se budou odehrávat
v kampusu. Rovněž ukážeme, co nabízí virtuální kampusy
zahraničních univerzit, dále naplánujeme aktivity, které ukážou další
možnosti SL.
Cílem VIAKISKu bude nabízet virtuální prostor pro
synchronizovanou nebo individuální výuku a vzdělávání. 3D
rozhraní je vhodné pro týmovou spolupráci, diskuse a vzájemnou
prezentaci, kterou mohou využít cílové skupiny. Dále podpora
neformální komunikace, vzájemné reflexe, zvyšování sociální
interakce mezi komunitou, která se v něm vytvoří.
4.1. Cílové skupiny projektu
Projekt VIAKISK nabízí platformu v rámci světa SL pro podporu
nejmodernějších vyučovacích a vzdělávacích technik. Je proto určen
především pro následující cílové skupiny:
- 126 -
VIAKISK
studenty, akademické pracovníky a jiné osoby činné v oboru
informačních studií a knihovnictví (ISK) v ČR, pro které
bude mít největší přínos z hlediska poznání a orientace
v novém rychle se rozvíjejícím prostředí, které bude
důležité i z hlediska jejich profese jako informačních
pracovníků;
studenty a akademické pracovníky Masarykovy univerzity
obecně,
se
zvláštním
zacílením
na
kombinované
a handicapované studenty, kterým nabídne nesporné
usnadnění a rozšíření studia nabídkou virtuální výuky a
prostředí pro komunikaci obecně;
uživatele a pracovníky knihoven i knihovny samotné,
a stejně tak další vzdělávací instituce, které mohou
v novém prostředí propagovat své služby a získat tak
další uživatele.
Akademické prostředí se snaží využívat virtuální světy pro
výuku již od počátku 90. let, přičemž SL v současné době využívá
více než 170 vzdělávacích institucí, včetně věhlasných univerzit jako
Harvard či Stanford [9]. Výuka v prostředí SL je výhodná tím, že
nejen se může odehrávat v prostředí, které již známe z reálného
světa (klasické místnosti, tabule apod), ale také obsahuje značnou
přidanou hodnotu umožněním takových způsobů výuky, které
v reálném životě v běžné výuce nejsou z časových a finančních
důvodů možné [8].
- 127 -
VIAKISK
Akademická sféra využívá Second Life i proto, že značně
usnadňuje sdílení dat potřebných pro výuku [9], tedy i komunikaci
jako takovou. Např. pro špatně vidící občany je zde od r. 2007
nástroj „voice chat“ [9], neslyšící zase mohou využívat klasického
chatování v SL. Další možnosti výuky ve virtuálním světě jsou stále
předmětem vědeckých výzkumů. Z praxe lze zmínit známý projekt
Euroland, kde dvě školy z různých států (Itálie a Nizozemí)
spolupracovaly ve komplexním virtuálním prostředí synchronně
i asychronně [7].
Obrázek 2: Část exhibice Library of Congress v SL na téma
Deklarace nezávislosti. Návštěvník si může si může přečíst plný text
týkající se exponátu nebo si poslechnout komentář.29
Knihovny a knihovníci mohou originální cestou propagovat
literaturu, poutavým příkladem je Bradburyville [6], místo které
29 Viz. http://www.flickr.com/photos/pathfinderlinden/227332170
- 128 -
VIAKISK
prezentuje život a dílo spisovatele Ray Bradbury. Z českých
knihoven velmi dobrou zkušenost ve světě SL učinila Regionální
knihovna Karviná, která nabízené služby v SL propojila úspěšně
s reálným světem, což odpovídá smyslu Library 2.0. Ve SL nyní
začínají fungovat Alliance Library System a Second Life
Library/Info Island30, což jsou projekty, které chtějí zastřešovat
knihovníky a knihovny v rámci tohoto světa. Second Life Library
2.0 např. spolupracuje s jednou z největších knihoven na světě,
Library of Congress [4].
4.2. Architektura a výstavba kampusu
Předpokladem pro stavbu virtuálního kampusu je zakoupení
virtuálního pozemku ve světě Second Life.
Samotnou výstavbu, tj. programování a modelování budov
a jejich vybavení, realizuje virtuální architekt Chad Edmonds, v SL
známý jako Nashville Cortes. Má za sebou už mnoho projektů,
např. budovu Sun Microsystems nebo LMU Psychology Island. Na
tomto ostrově probíhá mimo jiné virtuální výuka studentů Loyola
Marymouth University z Los Angeles.
LMU Psychology Island je velmi zajímavý také z hlediska
informační architektury ostrova, proto jím bude částečně inspirován
i areál kampusu VIAKISK. Inspiraci jsme našli zejména v křížové
informační architektuře kampusu, kdy každá jeho budova je
současně křižovatkou cest k dalším budovám. Celý ostrov je
30 Viz http://infoisland.org resp. http://secondlifelibrary.blogspot.com.
- 129 -
VIAKISK
propojen teleporty a hned u vstupu návštěvníky vítá mapa
s teleportačními
odkazy
na
jednotlivá
místa
v kampusu
–
přednášková místnost, společenské prostory, virtuální model mozku,
muzeum spánku, apod. Z každého místa na ostrově se lze rychle
dostat na jiné libovolné místo. Ani úplní nováčci v SL tak nemají
problém se v kampusu zorientovat. Navigace je stručná, jasná
a intuitivní.
VIAKISK má být rovněž koncipován tak, aby kladl co
nejnižší nároky na hardwarové vybavení a rychlost internetového
připojení uživatele. To zahrnuje i jednoduché budovy a objekty, aby
se avatar mohl po kampusu snadno a maximálně přímo pohybovat a
nebylo nutné načítat příliš velké množství dat, což pohyb v SL
značně komplikuje.
Základem virtuální kampusu bude konferenční místnost.
Právě zde se budou pořádat všechny přednášky a konference.
Nezbytnou pomůckou je velká obrazovka, na níž je možné kromě
prezentací promítat i jiný obsah. Jako avatar sice sedíte na sedadle
a sledujete obrazovku a přednášejícího stejně, jako byste tak činili na
přednášce v reálném prostředí, ale pomocí ovládání kamery si
můžete svůj objekt pozorování libovolně přiblížit – takže se nemůže
stát, že byste ze zadních míst v sále nic neviděli či neslyšeli.
Podobným způsobem lze realizovat i konference či meetingy.
Z hlediska informační architektury je proto vhodné užívat co nejvíce
otevřené budovy, aby uživatel neměl problémy při práci s kamerou.
- 130 -
VIAKISK
Další částí kampusu by měly být různé studijní boxy či
týmové pracovny, které by poskytovaly prostor pro virtuální
týmovou spolupráci.
VIAKISK však nemá být jen místem pro formální setkávání
studentů, pedagogů a odborné veřejnosti. Důležitou roli hraje také
neformální setkávání, které je třeba uživatelům umožnit. Studentské
aktivity všeho druhu lze provozovat ve společenských prostorách
kampusu. Tzv. sociální arény slouží k neformálnímu setkávání
a zábavě. Poskytují i vhodný prostor pro tzv. newbies friendly
setkání, tedy méně formální setkání uživatelů, kteří se touto formou
naučí základní fakta o SL a jeho ovládání.
V rámci virtuální kampusu ISK chceme nabídnout prostor
také knihovnám. Knihovny a případně i další paměťové instituce
mohou v prostorách VIAKISKu propagovat své služby např. formou
kontaktního místa, informačního bodu, informačních tabulí nebo
odkazů na online katalogy.
4.3. Vzdělávací aktivity a možnosti využití kampusu
Možností pro využití virtuálního světa, potažmo konkrétně
virtuálního kampusu ISK, je mnoho. Cílem projektu je využít co
největšího počtu z nich:
•
První
a
nejtypičtější
možnost
využití
je
pořádání
jednotlivých přednášek, případně celých konferencí přímo
ve virtuálním kampusu.
- 131 -
VIAKISK
•
Další možností je realizovat být celý vyučovací předmět
v rámci SL. Zde pak lze „přenést“ již existující předmět do
virtuálního světa, nebo vytvořit předmět zcela nový, který
by se zabýval např. právě virtuálními světy a jejich využití
ve vzdělávání.
•
Rovněž je možné nerealizovat celý předmět v SL, ale
zajistit skrze VIAKISK pouze podporu klasické výuky.
•
Jinou možností je pořádat pravidelné vzdělávací akce, které
nejsou vyloženě spjaty se školním vyučováním. Ty mohou
mít podobu diskuze nad odbornými tématy, která je vedena
odborníky, ale může se do ní zapojit kdokoli.
•
Potom lze využívat virtuální místo jako prostor pro
spolupráci skupin a týmů při realizování zadaného projektu.
Studenti si tak nemusí sami vytvářet komunikační
a interakční platformu, ale mohou využít virtuálních
týmových pracoven s potřebným vybavením.
•
VIAKISK může také sloužit jako kontaktní místo. Nejen
však pouze ve smyslu seznamu odkazů či kontaktních
informací. Lze si třeba představit, že v rámci virtuálního
kampusu můžou probíhat konzultační hodiny, mezi
studentem a učitelem. To by mohlo být často využívané
např. u kombinovaných studentů.
•
V neposlední řadě je zde možnost vytvořit komunitní
prostor pro sdílení informací a znalostní. Jste-li zrovna
- 132 -
VIAKISK
připojeni k SL, můžete se setkat a diskutovat s jakýmkoli
odborníkem, kterého potkáte. Právě dostupnost a otevřenost
odborné
spolupráce
je
jedním
z hlavních
principů
VIAKISKu a cílů našeho snažení.
5. Závěr
V současnosti se objevuje stále více a více druhů moderních
informačních a komunikačních technologií, které jsou schopny
nabídnout nevídané možnosti, jak inovovat dosavadní – již poněkud
zastaralé – metody vzdělávání. Snahy a vize projektu VIAKISK jsou
jasné. Zaměřit se na jednu konkrétní technologii (v našem případě
virtuální svět SL), ukázat jak je možné ji využít ve vzdělávání
inovativním způsobem a takto pomocí zmíněné technologie přispět
ke skutečnému posunu ve vzdělávání.
Literatura
[1] BELL, Mark W. Toward a Definition of “Virtual Worlds”.
Journal of Virtual Worlds Research. 2008, vol. 1. no. 1, str. 1-5.
[2] EDIRISINGHA, Palitha – NIE, Ming – PLUCIENNIK, Mark.
Socialisation for learning at a distance in a 3-Dmulti-user virtual
environment. British Journal of Educational Technolog Systems
[online]. 2009, vol 40, no 3, str. 458–479.
[3] FRANCESCHI, Katherine – LEE, Ron ald M. – ZANAKIS,
Stelios H. Engaging Group E-Learning in Virtual Worlds.
Journal of Management Information Systems [online]. 2009,
vol. 26, no. 1, str. 73–100.
- 133 -
VIAKISK
[4] GODFREY, Krista. A new world for virtual reference Export.
Library Hi Tech. 2008, vol. 26, no. 4., str. 525-539.
[5] HASALÍK, Radim. České firmy objevují virtuální svět Second
Life. Lupa [online]. 2008 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.lupa.cz/clanky/ceske-firmy-objevuji-virtualni-svetsecond-life/>.
[6] KLAAR, Pia. Memories of Bradburyville and Only Yesterday.
RezLibris: Magazine for librarians [online]. 2009 [cit. 2009-1120]. Dostupný z WWW:
<http://www.rezlibris.com/social/communities/409-memoriesof-bradburyville-and-only-yesterday.html>.
[7] LIGORIO, M. B. – VAN DER MEIJDEN, H. Teacher
Guidelines for Cross-National Virtual Communities in Primary
Education. Journal of Computer Assisted Learning. 2008, vol.
24, no. 1, str. 11-25.
[8] LIM, Kenneth. The six learnings of Second Life: A framework
for designing curricular interventions in-world. Journal of
Virtual Worlds Research. 2009, vol. 2, no. 1, str. 3-11.
[9] MON, Lorri. Questions and answers in a virtual world:
Educators and librarians as information providers in Second
Life. Journal of Virtual Worlds Research. 2009, vol. 2, no. 1,
str. 3-21.
[10]RYLICH, Jan. Second Life – život ve virtuální realitě. Lupa
[online]. 2007 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
- 134 -
VIAKISK
<http://www.lupa.cz/clanky/second-life-8211-zivot-ve-virtualnirealite/>.
[11]TAMPONE, Kevin. Companies, colleges use virtual worlds as
training tools. Business Journal (Central New York). 2008, vol.
22, no 16, str. 1-11.
- 135 -
- 136 -
SAR SYSTEM CZ
INFORMACE PRO ZÁCHRANÁŘE
Jiří Zeman, Martina Huječková
Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU, Brno
[email protected]; [email protected]
Abstrakt
Projekt SAR System CZ usiluje o zprovoznění informačního portálu a
systému pro složky integrovaného záchranného systému (dále IZS),
které se účastní pátracích a záchranných akcí. V současné době
neexistuje v ČR jednotný a ucelený prostor pro specialisty na tento typ
akcí. Portál bude sloužit pro účely shromažďování a prezentaci
normativů a odborných článků, diskuze a prezentace i neziskových
organizací, které je možno zapojit do těchto akcí. Informační systém
usnadňuje efektivní využití aplikací a informačních zdrojů v případě
zásahu dostupných i v místě nasazení. Musí poskytovat informace
o počasí, mapové podklady, kontaktní informace na specialisty, státní
správu a další organizace, které je možné využít při SAR akcích.
Klíčová slova: informační systém, informační portál, integrovaný
záchranný systém, neziskové organizace, kynologové, Search and Rescue
- 137 -
1. Co znamená SAR?
Zkratka SAR vychází z anglického Search and Rescue a v překladu
znamená „pátrání/vyhledávání a záchrana“. Přesná definice SAR ve
světě není jednotná a závisí na použití v normativech jednotlivých
zemí a různých organizací. Například pro potřeby Pobřežní stráže
Spojených států amerických se jedná o „Použití disponibilních
zdrojů pro pomoc osobám nebo majetku v potenciální nebo aktuální
tísni“. V dokumentu ANNEX 12 Mezinárodní organizace pro civilní
letectví (ICAO) je Search „operace koordinovaná záchranným
koordinačním
střediskem
nebo
záchrannou
podústřednou,
používající dosažitelného personálu a prostředků pro lokalizaci osob
v tísni“.31 Rescue je definováno jako „operace pro nalezení osob
v tísni, poskytnutí počáteční lékařské nebo další péče a jejich přesun
do bezpečí“.32 V České republice je SAR uváděno v normativech
pouze v souvislosti s leteckou službou pátrání a záchrany v případě
31
"Search and rescue means the use of available resources to assist persons and
property in potential or actual distress.“
United States Coast Guard. Model Maritime Service Code : Search and Rescue Chapter 9 [online]. 1995 , 09/09/2008 [cit. 2009-05-16]. Dostupný z WWW:
<http://www.uscg.mil/international/affairs/Publications/MMSCode/english/Chap9.ht
m>.
32
„Search. An operation normally coordinated by a rescue coordination centre or
rescue subcentre using available personnel and facilities to locate persons in distress.
Rescue. An operation to retrieve persons in distress, provide for their initial medical
or other needs, and deliver them to a place of safety.“
International Civil Aviation Organization. Search and Rescue : Annex 12 to the
Convention on International Civil Aviation. 8th edition. [s.l.] : [s.n.], 2004. 43 s.
- 138 -
leteckého neštěstí.33 Tato služba vychází z výše zmíněného
dokumentu ICAO. V České republice můžeme SAR operace
definovat jako: jednorázové a časově omezené nasazení dostupných
sil a prostředků směřující k vyhledání a záchraně pohřešované
osoby, které hrozí nebezpečí ohrožení života nebo zdraví. SAR
složky jako: složky IZS, které se takovýchto operací účastní.
2. Typy pátracích a záchranných akcí
Rozdělení jednotlivých typů pátracích a záchranných akcí je rovněž
nejednotné a závisí na převažujícím rázu krajiny určité země nebo
nejčastěji používané metodě podle charakteru prostředí.
Pro potřeby použití v České republice můžeme pátrací
a záchranné akce rozdělit podle charakteru prostředí, ve které se
předpokládá nalezení pohřešované osoby na:
•
Sutinové vyhledávání
•
Plošné vyhledávání
•
Vyhledávání na vodních plochách
•
Vyhledávání v horském terénu a v lavinách
Jednotlivé typy pátracích a záchranných akcí spadají do
kompetence různých složek IZS a jejich rozdělení spočívá
ve specializaci určité složky na daný typ prostředí.
33
Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Katalog typových činností
integrovaného záchranného systému : Letecká nehoda. Praha : [s.n.], 2005. 41 s.
Dostupný z WWW: <http://www.hzscr.cz/soubor/stc04-2005-uplna-pdf.aspx>.
- 139 -
3. Cíle projektu
Naším hlavním cílem je vytvořit kvalitní informační portál, který by
podával o problematice pátracích a záchranných akcí co nejpřesnější
informace. Tento portál bude propojovat nejen profesionály z této
oblasti, ale celou širokou veřejnost, která by se chtěla o této
problematice dozvědět relevantní informace.
Informační portál bude pružně reagovat na současné potřeby
z praxe a přinášet aktuální informace o krizových situacích a
zároveň poskytovat instruktážní, učební a jiné materiály vztahující
se k dané problematice, pro všechny zainteresované subjekty.
Informační systém bude usilovat o dostatečnou informační
a komunikační podporu zasahujících složek při SAR akcích, kdy je
potřeba využít veškeré dostupné technologie, které tyto služby
poskytují a zajistit jejich použití v co nejširší míře pro sdílení a
rychlou distribuci podstatných informací jednotlivým velitelům
zásahů či přímo členům zasahujících složek.
- 140 -
Obrázek 1: Pracovní verze portálu
Obrázek 2: Pracovní verze systému
- 141 -
Vzhledem k nutnosti udržení vysoké odborné úrovně
poskytovaných informací je nutná úzká spolupráce se specialisty na
tento typ akcí a následná podrobná analýza a optimalizace
instalovaných aplikací a modulů v systému.
Dále bychom se chtěli zaměřit na publicitu a dostat informace
o tomto projektu do povědomí všech zainteresovaných skupin
i široké veřejnosti. Toho bychom chtěli dosáhnout na základě účasti
na seminářích a praktických cvičeních a dále spoluprací s médii,
které věnují velkou pozornost zásahům v oblasti sutinového
i plošného vyhledávání.
4. Co chceme změnit?
Aktuální situace v oblasti pátracích a záchranných akcí se vyznačuje
převážně nejednotným přístupem a omezenou komunikací mezi
jednotlivými složkami. Existují portály, sdružující homogenní
skupiny, ovšem v současnosti je třeba tyto skupiny propojit
a umožnit tak lepší komunikaci, rychlejší operacionalitu a kvalitní
kooperaci při přípravě na tento typ akcí.
Při těchto akcích je důležitý především čas, komunikace a
vzájemná efektivní kooperace. V současné době v této oblasti chybí
jednotný informační systém a portál, který by umožnil výrazné
zlepšení výše uvedených oblastí. Důležitým mezníkem může být
také podpora kynologických týmů v oblasti pátracích a záchranných
akcí v terénu, kdy často bohužel nejsou využíváni atestovaní
kynologové MV a koordinace zásahu je závislá na systému
- 142 -
jednotlivých krajů. V budoucnu by se tak dalo předejít situacím, kdy
záchranní psi jsou přizváni až po několika dnech nebo vůbec.
Náš projekt realizujeme s odborníky, kteří se v oblasti zájmu
dlouhodobě pohybují a znají stávající situaci, jsou tedy kompetentní
v dané problematice. Jejich znalosti jsou pro nás cenným materiálem
a spolupráce s nimi přináší nezbytné informace a postřehy z praxe.
Neméně důležitá je i propagace projektu. Velení jednotlivých typů
SAR akcí spadá do kompetence státních orgánů a výstupy z projektu
musí splňovat požadavky HZS ČR a Policie ČR.
5. Inovace?
Projekt je inovativní především v samotném zaměření na pátrací
a záchranné akce. Snaží se sjednotit jak profesionální, tak
dobrovolné organizace a vybudovat jednotný informační systém
a portál, který poskytuje dostupné informace a důležité odkazy na
informační zdroje využitelné pro tuto oblast. V současné době
neexistuje v ČR ani v Evropě jednotný a ucelený prostor pro
specialisty na tento typ akcí. Taktéž možnost využití nástrojů a
licencí, které jsou schopny vytvořit plně funkční informační systém
za nízkou cenu, je v současné době velmi zajímavá.
6. Zaměřeno na...
Hlavní cílovou skupinou jsou specialisté na pátrací a záchranné akce
a členové složek IZS, kteří se těchto akcí účastní. Při těchto typech
- 143 -
mimořádné události jsou kladeny vysoké nároky na odbornou
způsobilost zasahujících členů.
Samostatnou
skupinu
tvoří
kynologové
atestovaní
Ministerstvem vnitra pro nasazení při SAR akcích na území ČR a při
mezinárodních operacích. Tito lidé se přímo specializují na
vyhledávání a záchranu pohřešovaných osob a proto tvoří jádro
cílové skupiny. Jsou členy různých složek IZS a mohou tak
efektivně distribuovat informace o projektu ve svém okolí a tím i
podpořit propagaci vlastní činnosti.
Další cílovou skupinou je profesionální i laická veřejnost,
kterou je nutné informovat o nasazení dostupných sil a prostředků
v případě konkrétní akce a jak postupovat i v případě pohřešování
například blízké osoby. V těchto situacích je důležité včasné
povolání kompetentních orgánů a předejití možnému ohrožení
pohřešované osoby v případě časové prodlevy.
7. Co vznikne?
Informační
portál
by
měl
být
nápomocný
především
shromažďováním a prezentací informací o přípravě jednotlivých
složek, odborných článků o dané problematice, zpráv z již
proběhlých akcí, prostorem pro diskuzi široké veřejnosti a také
prezentací i neziskových organizací, které by bylo možné
zapojit do SAR akcí v rámci IZS. Významnou měrou může
pomoci propagace kynologických pátracích týmů ke zvýšení
- 144 -
efektivnosti postupů při těchto typech akcí, kdy jeden pes
dokáže nahradit až 50 osob v rojnici.
Dále by měl portál sloužit ke zvýšení informovanosti široké
veřejnosti o možnostech pátracích a záchranných týmů a ke zlepšení
informovanosti neziskových organizací a občanských sdružení
o potřebách a podmínkách základních složek IZS pro jejich případné
začlenění do praktického nasazení. Také by měl usilovat, jak je
zmíněno výše, o vytvoření komunity uživatelů, kteří jsou specialisté
na uvedenou činnost včetně poskytnutí prostoru pro diskuzi
o podstatných tématech. Celkově by měl portál sloužit ke zvýšení
profesionality zasahujících subjektů a tím i k výrazné propagaci
tohoto typu činnosti.
Informační systém by měl poskytnout konkrétní informace
pro velitele zásahů a zasahující subjekty o možnostech povolání
dalších složek, jejich kontaktní informace, technické prostředky,
dostupnost, počet členů apod. Dále také informace o počasí
v souvislosti s potřebami kynologických pátracích týmů, mapové
podklady či závěry a vyhodnocení posloupnosti jednotlivých kroků a
postupů, a rovněž prostor pro sběr dat a informací pro dodatečné
analýzy. Součástí systému by měla být i SMS alert aplikace pro
svolávání specialistů na tento typ akcí.
Pro
zasahující
složky
je
důležité
využití
všech
dostupných záchranářů, techniky a výborná koordinace při
zásahu. Zmiňované složky mají k dispozici nástroje pro
- 145 -
podporu operačního řízení, nicméně chybí online nástroje
dostupné přes Internet i v místě zásahu.
8. Jednoduše a zadarmo?
Pomocí open source systémů pro správu obsahu (dále CMS) je
možné vyvíjet aplikace a hledat uplatnění těchto systémů i
v náročných oblastech jako je podpora činností k záchraně
pohřešovaných osob. Výhodou těchto systémů je
možnost
implementace bez znalosti programování a jednoduchá modifikace
celé struktury CMS v souladu s informačními potřebami. Pro
základní strukturu lze použít zdarma vyvíjeného systému, pro který
jsou dostupné v dostatečné míře i doplňkové komponenty. Celé
aplikace je poté možno aktualizovat v závislosti na okamžitých
trendech bez nutnosti dodatečných investic a v případě potřeby je
možno skládat celý systém jako stavebnici za použití různorodých
prvků.
To vše přináší výhody oproti hotovým komerčně vyvíjeným
aplikacím, kdy v případě použití Joomly zaplatí zadavatel pouze
nadstandardní komerční doplňky, pokud se pro ně rozhodne. Stále
zde ovšem zůstává možnost použít řešení zdarma, pokud v dané
oblasti existuje. Naproti tomu mohou být nevýhodou střední nároky
na odborné znalosti realizátora projektu v oblasti informačních
technologií a to spíše v rozsahu znalostí než úzké specializaci na
určitou oblast. Doplňkové komponenty zasahují do širokého spektra
používaných technologií, od jazyků HTML, XHTML, SQL, XML,
- 146 -
PHP a Java, použití FTP, HTTP, HTTPS protokolů, až k technologii
AJAX a dalším. Pro základní implementaci systému a instalaci
doplňků ovšem postačuje uživatelská znalost uvedených technologií,
případně pečlivé studium nápovědy. Z tohoto důvodu vidíme široké
pole uplatnění CMS pro studenty oboru Informační studia a
knihovnictví, kteří zmiňované znalosti a dovednosti mají. Díky
schopnostem identifikovat informační potřeby mohou vyvíjet
webové aplikace s podporou mnoha funkcí a technologií a přitom
v souladu s uživatelskou přívětivostí a účinnou informační
architekturou těchto aplikací.
9. Co bude dál a jak se může zapojit každý...
Současně s projektem vzniká občanské sdružení Search and Rescue
Czech Republik (SAR CZ), které bude v budoucnu zajišťovat chod
portálu i systému a aktivit z nich vyplývajících. Rozsah aktivit bude
nadále probíhat jak v rámci správy a rozšiřování informačního
systému a portálu, tak i v rozšiřování aktivit v rámci pátracích
a záchranných akcí a přípravy zúčasněných složek IZS.
Tyto aktivity bude zajišťovat SAR CZ a jedná se především
o podporu jak informační, komunikační a organizační, tak
i materiální, pro zvyšování efektivity při SAR akcích a dostatečnou
přípravu jednotlivých specialistů. Jednou z možných aktivit je
například e-learningové vzdělávání účastníků těchto akcí. Taktéž je
plánováno poskytování informací odborné i laické veřejnosti. Další
aktivita, která by měla být v budoucnosti v rámci projektu
- 147 -
realizována,
je
i
zveřejňování
multimediálních
prezentací
neziskových organizací, jež by mohlo zvýšit zájem sponzorů
i povědomí laické veřejnosti o SAR problematice.
V rámci průběžné analýzy portálu a testování informačního systému
lze obě aplikace neustále vyvíjet a upravovat. Jedná se o vizuální
změny rozložení jednotlivých objektů, úpravy grafického designu,
instalace dalších komponent a modulů či napojení na další aplikace.
Vhodné by byly instalace některého software ze skupiny Project &
Task Management, doplňky komponenty CB, integrace SMS
upozorňování a podpora mobilních zařízení. Další oblastí pro
rozšíření jsou možnosti přenášení videa z místa zásahu jednotlivými
účastníky nebo GPS monitoring rojnice, členů týmů či psovodů se
psy.
Do oblasti informačního portálu by bylo vhodné také zapojit
nové formy e-learningu, kde dostatek podnětů z této sféry nabízí
ucelený
program vzdělávání
FEMA
–
Federal
Emergency
Management Agency na portálu Emergency Management Institute.34
34
Emergency Management Institute Home Page [online]. [2009] , July 23, 2009 [cit.
2009-06-20]. Dostupný z WWW: <http://training.fema.gov/>.
- 148 -
Obrázek 3: Program vzdělávání FEMA
Obrázek 4: Program vzdělávání FEMA
- 149 -
Literatura
[1] "Search and rescue means the use of available resources to assist
persons and property in potential or actual distress.“
[2] United States Coast Guard. Model Maritime Service Code :
Search and Rescue - Chapter 9 [online]. 1995 , 09/09/2008 [cit.
2009-05-16]. Dostupný z WWW:
<http://www.uscg.mil/international/affairs/Publications/MMSCo
de/english/Chap9.htm>.
[3] „Search. An operation normally coordinated by a rescue
coordination centre or rescue subcentre using available
personnel and facilities to locate persons in distress.
[4] Rescue. An operation to retrieve persons in distress, provide for
their initial medical or other needs, and deliver them to a place
of safety.“
[5] International Civil Aviation Organization. Search and Rescue :
Annex 12 to the Convention on International Civil Aviation. 8th
edition. [s.l.] : [s.n.], 2004. 43 s.
[6] Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
Katalog typových činností integrovaného záchranného systému :
Letecká nehoda. Praha : [s.n.], 2005. 41 s. Dostupný z WWW:
<http://www.hzscr.cz/soubor/stc04-2005-uplna-pdf.aspx>.
[7] Emergency Management Institute Home Page [online]. [2009] ,
July 23, 2009 [cit. 2009-06-20]. Dostupný z WWW:
<http://training.fema.gov/>.
- 150 -
KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
INOVACE E-LEARNINGOVÉHO KURZU
KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
Dagmar Chytková
Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU, Brno
[email protected]; [email protected];
Abstrakt:
Projekt Kurz práce s informacemi si klade za cíl inovovat a taktéž
rozšířit současný celouniverzitní e-learningový předmět Kurz práce
s informacemi (kód předmětu KPI11). Inovované i nově vzniklé
moduly kurzu se budou tematicky věnovat širokému spektru práce
s informacemi. V jejím základním pojetí představí problematiku
definování tématu, vyhledávání informací, jejich zpracování
a následné prezentování. V širším pojetí se zaměří na témata jako
efektivní čtení a psaní, vyrovnání se s přeinformovaností, možnosti
vizualizace informací či práce na týmových školních projektech.
Klíčová slova:
informační gramotnost, e-learning, informace
- 151 -
KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
1. Informační gramotnost
Pod pojmem informační gramotnost můžeme v dnešní době chápat
„znalosti a dovednosti práce s informační a komunikační technikou
(počítačová gramotnost) a zvláštní znalosti a dovednosti, které
bývají
v
odborné
literatuře
označeny
pojmem
funkční
1
gramotnost.“ Počítačová gramotnost zahrnuje schopnost práce
s výpočetní technikou. Pod funkční gramotnost spadá dovednost
orientovat se ve světě informací, umění informace interpretovat,
nalézt, zpracovat a aplikovat je v reálném životě. Student
informačně gramotný je tedy schopný informace zjišťovat, získávat
a zpracovávat. Informačně gramotný student tedy dokáže:
•
„identifikovat informační potřeby,
•
pro získání informací zvolit nejvhodnější strategii,
•
využívat odpovídající zdroje a informační systémy,
•
v informačních zdrojích vyhledat požadované informace,
•
získané informace kriticky zhodnotit,
•
informace vhodně zpracovat a využít,
•
informace zprostředkovat jiným lidem v různých podobách
prostřednictvím různých technologií,
•
posoudit morální a právní aspekty využívání informací.“2
- 152 -
KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
Přehled
nám
podává
grafické
znázornění
informační
gramotnosti.
Obrázek 1: Informační gramotnost jako struktura3
Nedostatek informační gramotnosti způsobuje diferenciaci
mezi obyvateli a tyto rozdíly může ještě prohlubovat. Tento problém
je někdy označován jako digital divide. Právě řešením nedostatku
informační gramotnosti je informační výchova. Jedná se o proces,
jehož cílem je právě informační gramotnost. Informačně gramotným
se nelze stát jednorázově, jedná se o dlouhodobý proces, kontinuální
záležitost. Můžeme říci, že se jedná o záměrný proces získávání
znalostí a vědomostí důležitých pro schopnosti shromažďovat,
zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat informace a schopnost
pracovat s různými dokumenty.4
1.1 Informační vzděláváni na Masarykově univerzitě
Kromě projektu Kurz práce s informacemi existuje několik kurzů,
které se zaměřují na informační gramotnost. Většinou se však jedná
o kurzy roztříštěné a zaměřené jen na určitá témata. Příkladem
mohou být například kurzy knihoven, pořádající vzdělávání v oblasti
- 153 -
KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
práce s databázemi či orientace v knihovně. Na ESF a FF probíhají
kurzy akademického psaní, které se informační gramotnosti také
částečně věnují. Dále existuje kurz Knihovny univerzitního
kampusu. Jedná se o kurz zaměřený již na informační gramotnost, je
však zaměřen oborově, tedy jen pro některé studenty. Kurz práce
s informacemi je tak jediným kurzem určeným pro celou
Masarykovu univerzitu a zaměřeným na práci s informacemi
v nejširším měřítku.
1.2 Práce s informacemi
Kurz je především zaměřen na výuku informační gramotnosti.
Studenti se naučí, jak lze informace hledat, kde je hledat, jak citovat,
jak používat vyhledávací strategie apod. Kurz práce s informacemi si
však neklade za cíl studenta vzdělat jen v rámci klasické informační
gramotnosti.
Zaměřuje
se
také
na
práci
s informacemi
v nejobecnějším slova smyslu. Studenti se tedy mj. naučí zpracování
a
využívání
informací
s technostresem,
efektivně
kreativně,
se
učit,
dokáží
číst
se
a
vyrovnat
psát,
se
pracovat
s informacemi v týmu apod.
2. KURZ PRÁCE S INFORMACEMI NA MASARYKOVĚ
UNIVERZITĚ
2.1 Původní kurz
Kurz práce s informacemi vznikl v roce 2006 – 2007 v rámci
rozvojového projektu "Elektronické výukové materiály a komplexní
- 154 -
KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
podpora jejich tvorby a využití na MU v Brně". Na realizaci projektu
se podílel Kabinet knihovnictví FF, Ústřední knihovna FF a Ústřední
knihovna PdF. Kurz je určen pro studenty Masarykovy univerzity
v prezenční i kombinované formě, v bakalářských, magisterských
i doktorandských studijních programech. Kurz je vyučován jako
plně e-learningový, studenti mají tedy povinnou fyzickou účast jen
na závěrečném testování. Výuka probíhá přes Informační systém
Masarykovy univerzity. Zapsaný student má přístup do kurzu
24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Každý týden se studentovi otevírá
nový modul s novým tématem, minulé moduly zůstávají přístupné.
Nyní kurz obsahuje celkem 13 modulů. V rámci každého modulu je
obsažen výukový, motivační, testovací a zpětnovazebný materiál.
Jednotlivé moduly byly zaměřeny na tato témata:
-
definování problému a práce s tématem,
-
jak a kde hledat informace,
-
vyhledávání informací,
-
odborné databáze,
-
citace a etika,
-
hodnocení informací,
-
efektivní psaní a čtení.
- 155 -
KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
Kurz nabízí materiály několika typů. Mezi nejpoužívanější
patří interaktivní přednáška, motivační video, interaktivní autotest a
textová opora. Mezi další materiály jsou zařazeny rozšiřující
materiály, zadávání práce (odpovědníky) a diskuzní fórum.
2.2 Inovace původního kurzu
Obrázek 2: Nové logo projektu
Jelikož Kurz práce s informacemi vznikal v letech 2006-2007,
usoudilo se, že je potřeba kurz inovovat. A to jak z hlediska
formálního, tematického i didaktického. Zastaralé informace budou
nahrazeny informacemi aktuálními.
Learning
management
systém
Informačního
systému
Masarykovy univerzity (dále jen IS MU LMS) byl techniky
inovován a poskytuje několik nových funkcí. To umožňuje kurz
udělat více efektivním. Zejména se tak kurz stane více interaktivním,
motivujícím
a zábavnějším.
Proběhla
inovace
možností
interaktivních přednášek, metod zkoušení i grafické podoby IS MU
LMS. To umožňuje realizačnímu týmu pro inovaci Kurzu práce
- 156 -
KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
s informacemi kurz inovovat i po formální a didaktické stránce.
Výhodou je především možnost rychlejšího zkoušení a rychlejší a
efektivnější práce s Informační systémem Masarykovy univerzity,
zejména co se týká zadávání hodnocení úkolů. Další výhodou se jeví
též nové možnosti designu odpovědníků, a to nejen po barevné
stránce, ale také nové možnosti struktury mohou studentovi pomoci
v lepší orientaci v kurzu či příjemnější práci.
Po důkladné analýze kurzu budou stanoveny přesné postupy
pro tematickou inovaci kurzu. Zaměření kurzu bude zachováno,
moduly však budou přepracovány. Zachovány zůstanou vesměs
všechny
moduly
z hlediska
tematického
pokrytí.
Některé
dvojmoduly však budou zkráceny do jednoho modulu a namísto nich
budou
vytvořeny
moduly
zcela
nové.
Zejména
se
jedná
o vyhledávání na internetu. Tento nový modul bude zaměřen na
problematiku webu 2.0 a využívání jeho služeb pro studium i osobní
život. Některé moduly budou naopak rozšířeny do dvou modulů. Jde
např. o modul zahrnující efektivní psaní a čtení. Zcela nově bude
vytvořen (kromě již zmíněného modulu o webu 2.0) modul o tvorbě
prezentací.
2.3 Tvorba nového volně navazujícího kurzu
Realizační tým se rozhodl zpracovat také zcela nový kurz, který
bude na výše zmíněný kurz volně navazovat. Pro zapsání kurzu
nebude podmínkou absolvování kurzu předchozího (KPI11).
Struktura nového kurzu zůstane stejná jako struktura kurzu prvního.
- 157 -
KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
Kurz bude obsahovat taktéž 13 modulů. Každý modul bude otevírán
po jednom týdnu. Moduly budou zaměřeny na rozšiřující práci
s informacemi. Cílem nového kurzu je naučit studenta pracovat
s informacemi kreativně, umět informace vizualizovat, informace
sdílet,
pracovat
s informacemi
v týmu
či
se
vyrovnávat
s technostresem.
Tým cítí potřebu tento kurz vytvořit z několika důvodů.
Zejména je snahou vypracovat daná témata podrobně, z čehož plyne,
že jednosemestrální kurz by tuto podmínku nemohl splňovat. Další
tendencí
je
ukázat
studentům
netradiční
techniky
práce
s informacemi. Student pochopí význam divergentního myšlení
a naučí se na problém nahlížet z několika stran. Cílem je mimo jiné
také přispět k formování učící se společnosti. Jedná se o společnost,
kde je „vzdělávání umožněno všem bez diskriminace. Občané jsou
motivováni ke vzdělávání, podporovány institucemi a pokrok ve
studiu je uznáván jako hodnota.“5
Mezi návrhy modulů patří např.:
•
problematika typografie,
•
publikování na internetu,
•
technostres a ergonomie,
•
informační bezpečnost,
•
vizualizace informací (mentální mapování),
- 158 -
KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
•
efektivní učení (paměť, prokrastinace…),
•
efektivní čtení (rychločtení),
•
práce v týmu (sdílení),
•
prezentace informací (obhajování, argumentace),
•
kreativní techniky (laterární myšlení, brainstorming,
mentální mapy).
3. CÍLOVÁ SKUPINA
Cílovou skupinou projektu jsou všichni studenti Masarykovy
univerzity v prezenční i kombinované formě, v bakalářských,
magisterských i doktorandských studijních programech. Z tohoto
počtu by chtěl realizační tým zařadit do každého běhu obou kurzů
okolo 600 studentů, kteří projdou registrací a zápisem přes
Informační systém Masarykovy univerzity.
3.1 Motivace cílové skupiny
Motivace cílové skupiny je postavena na několika bodech. Pro
studenty prvních ročníků je motivací orientace ve světě informací
vůbec. Pro studenty vyšších ročníků se stává motivací především
jejich šance na vytváření kvalitních a hodnotných vysokoškolských
prací (seminárních, bakalářských, magisterských atd.). Motivací by
se měla stát i kvalita zpracování kurzu a jeho aktuálnost.
- 159 -
KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
3.2 Přínosy pro cílovou skupinu
Inovované i nově vytvořené moduly Kurzu práce s informacemi
výrazně přispějí ke zlepšení informační gramotnosti studentů a práce
s informacemi v nejobecnějším slova smyslu, která jim umožní lépe
studovat a vytvářet kvalitnější práce při studiu, získané dovednosti
však uplatní též v budoucím zaměstnání. Tím kurz přispívá ke
zlepšování kultury práce celého univerzitního pracoviště.
Po absolvování obou kurzů bude student schopen mimo jiné:
definovat problém a lépe pracovat se zvoleným tématem,
nalézt relevantní informace a vědět, kde je hledat,
vyhledávat informace pomocí vyhledávacích strategií,
využívat nové služby internetu (web 2.0),
efektivněji vyhledávat v elektronických databázích,
správně citovat,
rozumět informační etice a jejím problémům,
hodnotit kriticky informace,
lépe psát odborné texty,
vytvářet elektronické prezentace,
efektivněji se učit,
efektivně číst texty,
vyrovnávat se s technostresem,
vizualizovat informace,
kreativně pracovat s informacemi,
lépe prezentovat a obhajovat své i týmové projekty,
pracovat na vytváření nejen školních projektů v týmu.
- 160 -
KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
3.3 Oslovení cílové skupiny
Cílová skupina bude oslovena několika způsoby. Především budeme
studenty informovat o existenci a vypsání předmětu Kurz práce
s informacemi prostřednictvím Informačního systému. Kromě
aktualizování sylabu předmětu bude napsána informativní zpráva na
Vývěsce Informačního systému. Dále proběhne informativní
schůzka pro zájemce o předmět v době ještě před koncem zápisu
předmětů. Použité však budou i jiné formy oslovení. Vytvořeny
budou
např.
plakáty,
letáky
a
brožury,
a
to
v klasické
i kontroverznější podobě. Pomocí guerillových akcí bude předmět
též propagován za účelem získání studentů.
4. DALŠÍ INOVATIVNÍ PRVKY
4.1 Guerillové prvky
Kurz budeme s pomocí projektu Guerrilla Readers propagovat
guerillovým způsobem. V rámci této kampaně budou vytvořeny
neobvyklé, někdy až kontroverzní plakáty, brožury, visačky na
dveře, nálepky, stripy apod. Mj. budou též vytvořeny guerillové
(nárazové) akce. Pomocí této metody si chceme získat studenty
i jinou formou něž klasickou.
4.2 Sociální sítě
Kurz práce s informacemi bude využívat sociálních sítí k propagaci
kurzu, k informování potencionálních i zapsaných studentů a ke
sdílení informací již v průběhu spuštění kurzu.
- 161 -
KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
4.2.1 Facebook
Kurz bude mít vytvořen svůj vlastní profil na Facebooku
(www.facebook.com).
Facebook
bude
sloužit
především
ke
zpravování aktualit studentům i široké veřejnosti a ke snaze získat
kurz do povědomí (nejen) studentů.
4.2.2 Ning
Vytvořena bude sociální síť Ning (www.kurz-kpi.ning.com). Ta bude
sloužit jako neoficiální studentské prostředí. Studenti budou mít
možnost sdílet zajímavé informace, diskutovat nad problémy,
pomáhat si. Hlavními možnostmi je využití chatu, diskuze na daná
témata, sdílení obrázků a videa. Tutoři nebudou kontrolovat
pravdivost
příspěvků.
Do prostředí
budou
zasahovat
jen
v nejnutnějším případě nebo tehdy, když budou chtít studenty
informovat o něčem, co se nevešlo do kurzu.
5. SPOLUPRÁCE
V rámci realizace kurzu by tým chtěl zapojit všechny zájemce do
tvorby kurzu. Přidávat své nápady na zlepšení kurzu a návrhy na
obsah nových modulů mohou všichni zájemci na Wiki KISKu, kde
naleznou také informaci o plánovaných modulech:
Webová adresa pro příspěvky:
http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Kurz_práce_s_informacemi.
- 162 -
KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
Obrázek 3: Výzva ke spolupráci
6. REALIZAČNÍ TÝM
Základní realizační tým čitá 5 členů. Jmenovitě:
•
Dagmar Chytková
•
Monika Malečková
•
Stinislava Midrlová
•
Vladimíra Perlová
•
Filip Šubrt
Mimo ně na kurzu spolupracuje a bude spolupracovat celá
řada odborníků. Garantem projektu je Petr Škyřík, supervizorem Jan
Zikuška.
- 163 -
KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
7. ZÁVĚR
Kurz práce s informacemi je předmět vyučovaný na Masarykově
univerzitě. Nyní probíhá jeho inovace. Tato inovace umožňuje zvýšit
informační gramotnost studentů Masarykovy univerzity i práce
s informacemi vůbec.
8. LITERATURA
[1] JONÁK, Zdeněk. Čtenářská versus informační gramotnost.
Podporují se nebo jsou ve sporu? [cit. 2009-11-15] Dostupné
z www: <http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/1040/CTENARSKAVERSUS-INFORMACNI-GRAMOTNOST-PODPORUJI-SENEBO-JSOU-VE-SPORU.html/>
[2] DOSTÁL, Jiří. Informační a počítačová gramotnost – klíčové
pojmy informační výchovy [online] 2007. [cit.: 2009-11-15] Dostupné
z www: http://nazornost-ucebni-pomucky.xf.cz/informacni_gramotnost.pdf
[3] DOMBROVSKÁ, Michaela – LANDOVÁ, Hana – TICHÁ,
Ludmila. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. [cit. 200911-15] Dostupné z www:
http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401007.html
[4] DOSTÁL, Jiří. Informační a počítačová gramotnost – klíčové
pojmy informační výchovy [online] 2007. [cit.: 2009-11-15]
Dostupné z www: http://nazornost-ucebnipomucky.xf.cz/informacni_gramotnost.pdf
[5] BENEŠ, Milan. Úvod do andragogiky. Praha: Karolinum, 1999.
S. 12
- 164 -
AUDIOKNIHY.NET
AUDIOKNIHY.NET
Alžběta Škytová, Lukáš Plch
Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU, Brno
[email protected], [email protected]
Abstrakt
Hlavním cílem projektu je poukázat na audioknihy jako na
hodnotnou alternativu ke klasické četbě. Podnětem pro jeho založení
je nízké povědomí o audioknihách mezi širokou veřejností. Je pro
nás výzvou vzbudit vyšší zájem o tento přístup k literatuře.
Prostřednictvím projektu chceme o audioknihách informovat v co
nejširším možném měřítku, k tomu nám má pomoci tvorba
webového portálu jako rozcestníku veškerých informací ze světa
audioknih. Jeho úkolem je také vytvoření komunitního prostředí,
které zahrne uživatele nejen z řad posluchačů, ale také z řad
samotných tvůrců, vydavatelů a distributorů audioknih. Mimo to je
naším
záměrem
cílená
propagace
a
také
samotná
tvorba
četba,
portál,
audionahrávek.
Klíčová
slova:
audioknihy,
Audioknihy.net,
posluchači, propagace, vydavatelství
- 165 -
AUDIOKNIHY.NET
1. Popis projektu
Hlavním cílem projektu Audioknihy.net je dosáhnout větší
popularizace audioknih. Audioknihy mohou být předmětem zájmu
mnohých skupin, a to jako doplněk, tak i jako možná alternativa ke
klasické četbě. Mohou je využívat i nečtenáři, lidé zrakové postižení
či děti předškolního věku.
Přesto je však tento přístup k literatuře v současné době u nás
opomíjen. Je to způsobeno nedostatkem odborných prací na toto
téma a informací, které s audioknihami nějakým způsobem souvisí.
Náš projekt chce prostřednictvím tvorby internetového
portálu systematizovat oblast audioknih a poskytnout tak zájemcům
ucelené informace o tomto přístupu k literatuře. Bude tedy přínosem
každému, kdo se o tématu chce dozvědět více. Zároveň však přinese
přidanou hodnotu pro všechny ty, kteří audioknihy vytvářejí,
distribuují či zprostředkovávají.
Na českém trhu se pohybuje několik vydavatelství, která se
zaměřují na audioknihy. Nicméně jejich počet je nízký a povědomí
veřejnosti o jejich aktivitě mizivé. Tato vydavatelství chtějí získat
širší komunitu zájemců o své produkty. Náš projekt tedy reaguje na
tuto akutní potřebu. Chceme vybudovat místo na webu, kolem
kterého se vytvoří určitá komunita spojující všechny, kdo se
o audioknihy zajímají.
- 166 -
AUDIOKNIHY.NET
Obrázek 1: Logo projektu
2. Portál
Uživatel na portálu Audioknihy.net nalezne:
•
Rozcestník vydavatelství
•
Seznam všech dosud vydaných českých audioknih
•
Aktuální informace a reportáže z dění ze světa
audioknih
•
Aktuální informace a reportáže z dění týkajícího se
našeho projektu
•
Pozvánky na související akce
•
Námi vydané či zprostředkované audioknihy
•
Fotogalerii
•
Fórum
Do portálu budou implementovány nástroje webu 2.0
umožňující lepší komunikaci a větší zapojení návštěvníků webu.
- 167 -
AUDIOKNIHY.NET
3. Cílová skupina
Cílová skupina našeho projektu se vyznačuje svým širokým
rozptylem. Je složena ze stávajících posluchačů audioknih,
z potenciálních budoucích uživatelů a stejně i z jednotlivých
vydavatelů, kteří mluvené slovo posluchačům zprostředkovávají.
Obecně lze říci, že cílovou skupinou je:
•
Široká veřejnost, kterou lze rozložit do spektra
jednotlivých podskupin. Mnoho lidí ocení praktickou
možnost věnovat se při poslechu audioknih dalším
činnostem, ušetřit tak čas a zároveň si práci zpříjemnit.
Audioknihy však mohou být i alternativním způsobem
čtení pro ty, kterým klasické čtení nevyhovuje nebo
trpí jakoukoli indispozicí.
•
Odborná veřejnost zastoupená vydavateli, producenty,
distributory a poskytovateli audioknih.
Jedním z důležitých cílů projektu je tyto dvě skupiny propojit
a zprostředkovat komunikaci mezi nimi.
Široká veřejnost je zastoupena skupinami, jež mohou uvítat
audioknihy pro jejich praktičnost. Zde je možné zařadit řidiče,
cestující v dopravních prostředcích, zahrádkáře, ženy v domácnosti,
maminky na mateřské dovolené, malé i větší děti, nečtenáře, osoby
s nejrůznějšími disfunkcemi či zrakovým handicapem atd. Těmto
skupinám náš projekt přinese:
- 168 -
AUDIOKNIHY.NET
•
Online
prostor
s utříděnými
a
komplexními
informacemi z oblasti audioknih
•
Možnost účasti na kulturních akcích, které budeme
pořádat
•
Možnost
poslechu
námi
zprostředkovaných
či
vytvořených audioknih
Odborná veřejnost získá naší činností:
•
Zmapování pole jejich působnosti a objevení nových
skupin lidí se zájmem o audioknihy
•
Vytvoření komunity nových posluchačů
•
Upevnění zájmu o audioknihu u stávajících posluchačů
•
Zvýšení povědomí a zájmu o audioknihu jako způsobu
přístupu k literatuře
Pro cílové skupiny budou pořádány jednotlivé propagační
akce (křty, poslechové večery, aktivity spojené s guerillovým
marketingem apod.). Konkrétní propagační akce se však budou
zaměřovat vždy jen na jednu či několik cílových podskupin. Jejich
průběh se tedy bude odvíjet od tohoto zaměření.
Další činností, pomocí které se budeme snažit u posluchačů
posílit zájem o tuto oblast, je nahrávání našich vlastních
audioknih. Touto formou se chceme pokusit zpřístupnit díla
- 169 -
AUDIOKNIHY.NET
s uvolněnými autorskými právy a následně je poskytnout volně ke
stažení.
4. Klíčové aktivity
Klíčové aktivity projektu je možné rozdělit do pěti skupin:
1. Portál Audioknihy.net – je koncipován jako rozcestník
informací o audioknihách a dění kolem nich. Web také
slouží pro setkávání komunit příznivců z řad posluchačů,
tvůrců, distributorů a vydavatelů audioknih. Přináší
novinky, zajímavosti a články týkající se tématu.
2. Konference – účast je realizována na základě výběru
nejvhodnějších konferencí, následné přípravy obsahu
příspěvku a samotného vystoupení. Konference jsou
vhodnou příležitostí pro získání si převážně odborné části
společnosti, která poté může působit dál na své vlastní
příznivce.
3. Propagační akce - jsou pořádány za účelem nalákání
nových posluchačů a zprostředkování public relations mezi
komunitou stávajících posluchačů a vydavateli audioknih.
Jedná se o kulturní akce např. formou poslechových večerů.
Pro zajištění úspěchu této propagace jsou používány
metody guerillového marketingu.
4. Vlastní nahrávání audioknih a audioreklam – abychom se
i my zapojili přímo do audiosvěta, nahráváme vlastní
- 170 -
AUDIOKNIHY.NET
audionahrávky, vymýšlíme, co vše dalšího by se dalo
nahrát, sháníme osoby s vhodnými hlasovými dispozicemi.
Nahrávané věci samozřejmě neodporují autorským právům,
využíváme pouze volná díla, na která se autorský zákon již
nevztahuje. Pro zpestření vytváříme i vlastní audioreklamy.
5. Publicita – je nedílnou součástí a jednou z klíčových
aktivit projektu. Snažíme se o udržování public relations na
vysoké úrovni. Monitorujeme a kontaktujeme veřejná
média, která jsou tak informována o naší činnosti.
Abychom audioknihy přiblížili ještě více společnosti,
máme založené účty na sociálních sítích, které umožňují
každodenní setkávání s našimi příznivci.
5. Publicita
Publicita bude zajištěna pomocí tradičních i netradičních médií:
•
Veřejná média – převážně tisk, ve kterém budeme
informovat o připravovaných a provedených aktivitách
•
Odborné (knihovnické) časopisy – vytváření odborných
článků vztahující se k problematice audioknih, informování
o projektové činnosti
•
Blogging – zprávy o činnosti, aktuality, odkazy, novinky na
portálu
- 171 -
AUDIOKNIHY.NET
•
Portál – vytváření vlastních článků, informace ze světa
audioknih,
přehled
a
recenze
vydaných
audioknih,
reportáže z propagačních i dalších akcí, odkazy na další
články, online public relations
•
Konference – informace o vlastní činnosti na konferencích,
seminářích, workshopech či dalších informačních akcích
•
Sociální sítě – využití sociálních sítí (Facebook, Myspace,
Delicous, Twitter) – odkazování, ukázky audioknih, online
public relations
6. Partneři
Aby portál a celý náš projekt pracoval tak, jak má, a plnil veškeré
námi stanovené funkce, je potřeba zapojit i další strany. Je nutné
spojit se s českými vydavatelstvími zaměřenými na audioknihy. Poté
bude na portál vystavena vizitka vydavatelství, informace o jejich
činnosti a o audioknihách jimi vydaných. Spolupráce bude trvat
neustále a na portál budou průběžně doplňovány aktuality od
vydavatelství – zpráva o nové audioknize, pozvánka na křest, články
od vydavatelů apod.
- 172 -
AUDIOKNIHY.NET
Vydavatelství, která budou oslovena:
•
Audiostory35
•
Popron a Fonia36
•
Radioservis37
•
Supraphon38
•
Tympanum39
Dále půjde o spolupráci s jinými organizacemi zaměřenými
na audioknihy, chceme se spojit například s projekty Panáček v říši
mluveného slova40, LibriVox41 či Český rozhlas, který vytváří
program „Čtenářský deník“42 v audiopodobě. A také chceme se
souhlasy autorů přejímat či odkazovat na již zveřejněné články
zabývající se tématikou audioknih.
7. Závěr
35
Audiostory [online]. [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.audiostory.cz/>.
Popron music [online]. 2004 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.popronmusic.cz/>.
37
Radioservis. [online]. c2009 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.radioservis-as.cz/>.
38
Supraphon [online]. c2008 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.supraphon.cz/>.
39
Tympanum. [online]. c2006 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.tympanum.cz/>.
40
Panáček v říši mluveného slova [online]. c2007 [cit. 2009-11-20]. Dostupný
z WWW <http://mluveny.panacek.com/>.
41
LibriVox [online]. [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.librivox.cz/>.
42
Čtenářský deník [online]. c2000-2009 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.rozhlas.cz/ctenarskydenik/portal/>.
36
- 173 -
AUDIOKNIHY.NET
Portál Audioknihy.net tedy poskytne na jednom místě rozsáhlou
nabídku informací týkajících se audioknih. Přinese aktuality od
jednotlivých vydavatelství, upozorní na nejnovější audioknihy,
nabídne zajímavé články. Navíc návštěvník stránek získá přehledný
seznam všech audioknih vydaných na území České republiky, a to
včetně informace, u jakého vydavatelství byla audiokniha vydána.
Projekt chce vyzdvihnout všechna vydavatelství, poukázat na
ně a na jejich činnost a hlavně chce přitáhnout větší pozornost na
audioknihy samotné. Propagačními akcemi zajistí zvýšení povědomí
o audioknihách. Sociální sítě poté zaručí neustálou komunikaci
s fanoušky projektu a také nabídnou možnou cestu pro získání si
dalších členů.
8. Zdroje
1.
Audiostory [online]. [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.audiostory.cz/>.
2.
Čtenářský deník [online]. c2000-2009 [cit. 2009-11-20].
Dostupný z WWW:
<http://www.rozhlas.cz/ctenarskydenik/portal/>.
3.
LibriVox [online]. [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.librivox.cz/>.
4.
Panáček v říši mluveného slova [online]. c2007 [cit. 2009-1120]. Dostupný z WWW: <http://mluveny.panacek.com/>.
- 174 -
AUDIOKNIHY.NET
5.
Popron music [online]. 2004 [cit. 2009-11-20]. Dostupný
z WW: <http://www.popronmusic.cz/>.
6.
Radioservis. [online]. c2009 [cit. 2009-11-20]. Dostupný
z WW: <http://www.radioservis-as.cz/>.
7.
Supraphon [online]. c2008 [cit. 2009-11-20]. Dostupný
z WWW <http://www.supraphon.cz/>.
8.
Tympanum. [online]. c2006 [cit. 2009-11-20]. Dostupný
z WWW <http://www.tympanum.cz/>.
- 175 -
PARTNEŘI KONFERENCE
INFOKON – inspirace, inovace, imaginace
Edičně připravil Petr Škyřík
Vydal a vytiskl Tribun EU s. r. o.
Gorkého 41, 602 00 Brno
v edici Knihovnicka.cz
V Tribunu EU vydání první
Brno 2010
ISBN 978-80-7399-919-3
www.knihovnicka.cz

Podobné dokumenty

INFOKON - inspirace, inovace, imaginace

INFOKON - inspirace, inovace, imaginace města, která mají kolem 10000 obyvatel nebo také na menší města, která jsou turisticky atraktivní a můţe zde být větší výskyt anglicky komunikujících osob. Tým e-LKA zatím vybral 15 měst, která odp...

Více

Scientia 4_12.indd

Scientia 4_12.indd o sedmý ze série vědeckopopularizačních seminářů pořádaných v rámci projektu s názvem Podpora šíření poznatků výzkumu evropské integrace (reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0128), který získala NEWTON Colle...

Více

sborník příspěvků - DISCO 2010 | Distance Education Conference

sborník příspěvků - DISCO 2010 | Distance Education Conference školách běžnou formou vzdělávání, která oslovuje jak mladou studující generaci, tak zejména studenty starší, jimž umožňuje získat vzdělání i při výkonu povolání. Nové formy vzdělávání se rozšiřují ...

Více

PDF (PC, iPad) - E-knihy.knihovna.cz

PDF (PC, iPad) - E-knihy.knihovna.cz Škobrtnutí o flow (Brno, Česko) Škobrtnutí o flow: InFlow 2009 : Brno, Česká republika / P. Škyřík (editor) – 1. vyd. – Brno : Masarykova univerzita, 2010 – 128 s. ISBN 978-80-210-5145-4

Více

sborník příspěvků - DISCO 2010 | Distance Education Conference

sborník příspěvků - DISCO 2010 | Distance Education Conference Mezinárodní konference DisCo 2010 je věnována distančnímu vzdělávání, jeho teorii, výzkumu i praktické realizaci v prostředí nejen terciárního školství, ale i ostatních úrovní vzdělávací soustavy ...

Více