správa a rozvoj: příloha: téma:

Transkript

správa a rozvoj: příloha: téma:
MOobalka1
30.10.08
2:02 PM
Page 1
Odborný časopis pro veřejnou správu
11
LISTOPAD 2008
95 KČ/130 SK (4,32 EUR)
téma:
příloha:
správa a rozvoj:
obnovitelné
zdroje
energie
financování
municipálních
projektů
sociální služby
na místní úrovni
ve Francii
Měsíčník vydavatelství Economia
ModerniObec.cz
30.10.08
2:03 PM
Page 1
MO-000635/A
MOobalka2
30.10.08
1:23 PM
Page 1
NÁZOR
Pro demokracii je
příznačná i obměna
vládnoucích elit
FOTO:ARCHIV
PhDr. Mgr. JAN ŠMÍD, Ph.D.
přednášející ústavního práva
a politologie na Vysoké škole
finanční a správní, o. p. s.
Jestliže své role
zvládli zastupitelé,
kteří byli v historicky prvních krajských volbách do
jednoho naprostými nováčky, proč
by je nezvládli
jejich současní
nástupci? Dnešní
situace je navíc
o mnoho lepší:
Nabídka dalšího
vzdělávání je výrazně širší (a snad
i kvalitnější).
V
ýsledek krajských voleb byl obrovským překvapením. Dějiny politiky jsou však plné radikálních
zvratů, které náhle dělají z outsiderů vítěze. Mohou se opozičníci, jimž často stačil jen břitký jazyk,
obratem proměnit v zodpovědné politiky, držící v rukou
správu země? Zvládne ČSSD tuto proměnu? A zvládne ji
ve všech krajích? Ač by to bylo skvělé, poskytnout zcela
jasnou odpověď jednoduše nelze.
Faktorů je příliš mnoho, zatímco dat příliš málo; nehledě na lidský faktor, jehož vliv nemůžeme předvídat.
Do krajských zastupitelstev se dostalo velké množství
nových zastupitelů – jen ČSSD, která obhajovala 105
mandátů, jich získala 280. Zvoleni byli i kandidáti, u kterých to nikdo nepředpokládal. Jaké mají zkušenosti
s politikou? Kolik z nich prošlo například zastupitelstvem obce? Kolik z nich chce skutečně dělat politiku
a kolik primářů a ředitelů škol bylo na kandidátky připsáno jen proto, aby přitáhli hlasy? Zde nám nezbývá
než doufat v serióznost nabídky, kterou občanům strany před volbami učinily.
Samotné nezkušenosti se není třeba obávat u těch zastupitelů, kteří berou své zvolení vážně. Nedostatek kvalifikace lze doplnit dalším vzděláváním se ve znalostech
fungování politického systému a veřejné správy; obojí je
v moderním státě dosti složitá problematika. Se zkušenostmi se ovšem nikdo nerodí – každý je musí nebo musel nějak získat. Jestliže své role zvládli zastupitelé, kteří byli v historicky prvních krajských volbách do
jednoho naprostými nováčky, proč by je nezvládli jejich
současní nástupci? Dnešní situace je navíc o mnoho
lepší: Nabídka dalšího vzdělávání je výrazně širší
(a snad i kvalitnější), kraje fungují a disponují (respektive měly by disponovat) odborně vyškoleným profesionálním aparátem. Ani tento aparát se nevyhne změnám, a bude na nových krajských koalicích, aby
personální změny nenarušily fungování krajských institucí.
Ve vztazích s vládními institucemi mohou být zpočátku ve výhodě ty kraje, které do koalice začlení ODS
nebo lidovce. Modro-oranžová dichotomie zde však až
do roku 2006 fungovala, pouze v opačném sledu, navíc
se může časem rozplynout. Do řádných parlamentních
voleb totiž zbývají necelé dva roky a průzkumy nasvědčují tomu, že i v nich může zvítězit ČSSD. Potíže směrem
dolů – mezi kraji a obcemi, mohou nastat spíše proto, že
se zpřetrhaly dosavadní vazby mezi obcemi a bývalými
krajskými zastupiteli než kvůli jiné stranické legitimaci
dnešních vítězů. Vždyť v místních zastupitelstvech zasedá 58 procent zastupitelů z řad místních sdružení či
nezávislých, pouze kolem 18 procent místních zastupitelů patří k ODS nebo ČSSD.
Rozhodně by samotný fakt personálních změn neměl
vést ke znepokojení. Až se nějaké to zaskřípání ozve,
mějme na paměti, že obměna vládnoucích elit je jednou
ze známek fungující demokracie.
■
MO-000613/K
MO01
listopad 2008
1
MO02
30.10.08
1:23 PM
Page 2
OBSAH
■ TITULNÍ STRANA
Bulvár Champs-Élysées v Paříži (Foto Dagmar Hofmanová)
Účast obyvatel na plánování novostaveb není utopií
(Ing. arch. Miroslava Zadražilová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _29
Návrh zákona obsahuje převratné změny (PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _30
■ NÁZOR
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _1
■ SPEKTRUM
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _3
■ KAUZA
Bezúplatné převody majetku státu na obce mají úskalí, někdy zbytečně
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _6
■ EKONOMIKA
Cyklobusy slouží i místním lidem (Mgr. Dáša Palátková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _8
Jak efektivně prodat obecní majetek (Libor Nevšímal) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _9
Kdo je, či není se starosty na jedné lodi (Lýdia Stoupová) _ _ _ _ _ _ _ _10
Transparentnost komunálních rozpočtů (Eliška Císařová) _ _ _ _ _ _ _ _ _12
■ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Památky a zdravý selský rozum (PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ _ _31
■ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Proč je důležitá spolupráce urbanistů a dopravních specialistů?
(Doc. Ing. Jan Mužík, CSc., Ing. arch. Veronika Šindlerová) _ _ _ _ _ _ _32
Prestižní Žofínská fóra _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _33
Plastové kanalizační systémy – použití v nejtěžších podmínkách
(Marek Krivda) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _34
Infotherma 2009: Jaké novinky můžeme očekávat? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _36
Jak účinně osvětlit cyklostezky (Ing. Tomáš Maixner) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _37
Bezpečnější komunikace, ale jen za peníze radnice (Ivan Ryšavý) _ _ _ _38
Multifunkční »Ypsilonka« zaujala (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _39
Ignoranti versus příkladní v otevřenosti veřejné správy
(Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _14
■ MANAGEMENT
Veřejná správa a internet /26 (Bc. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _15
Ženy na radnici (Mgr. Alena Kiedroňová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _40
Územní plány: Zapojit lidi v přípravě omezí možné kritické hlasy
po přijetí (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _16
Standardy, které přinesou jistotu (Mgr. Vítězslav Štěpánek) _ _ _ _ _ _ _42
Benefity lákají nové zaměstnance a stávající mají motivovat _ _ _ _ _ _43
■ TÉMA: OBNOVITELNÉ ZDROJE
Využívání OZE: Lepší šance žádat o dotace, než je teď, už nemusí přijít
(RNDr. Blanka Veltrubská) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _17
Proč bioplynové stanice obcím nevoní? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _20
Když Slunce levně ohřívá vodu (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _22
Šestkrát o místní podpoře OZE (Jiří Dvořák) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _22
■ EVROPSKÁ UNIE
Otevřené dveře k rozdělování prostředků (Helena Janečková) _ _ _ _ _24
■ L E G I S L AT I VA
Novely »volební« a »karanténní« 2/ (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _44
Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _45
■ PRÁVNÍ PORADNA
■ SERVIS
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48
Dva programy, které se často zaměňují
(Tereza Magdalena Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _25
■ P Ř Í L O H A : F I N A N C O V Á N Í M U N I C I PÁ L N Í C H P R O J E K T Ů
Jak na dotace (Mgr. Martin Šestauber) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _25
Jak obce financují své investiční projekty (Ing. Věra Kameníčková) _ _ _ _I
Evropské regiony troubí do útoku (Jozef Gáfrik) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _26
Zadluženost obcí se stabilizovala (Ing. Jakub Haas) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _II
■ SPRÁVA A ROZVOJ
Ostravský Centrom pracuje s Romy _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _27
Samospráva a výsledky (Roman Pazderník) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _IV
Jak se bránit proti růstu sazeb? (Jan Hanuš) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _V
Jedenáct úspěšných příběhů _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _27
Co ukázal průzkum? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _VI
Sociální služby na místní úrovni ve Francii (PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _28
Nové produkty nabízejí nové možnosti pojištění _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _VII
MODERNÍ OBEC – Měsíčník vydavatelství Economia
Uzávěrka tohoto čísla: 20. 10. 2008
Ročník XIV, číslo 11 • Vychází 6. 11. 2008 • Cena výtisku ve volném prodeji 95 Kč • Roční předplatné 1140 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected],
http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce
šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer
inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová,
advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka
RRA Vysočina; Ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55
Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233
071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • Doručování
předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS, SLOVAKIA s.
r. o. • Internetový online archiv: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká
380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E
6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu
vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle
obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2008 ECONOMIA a. s.
2
listopad 2008
30.10.08
1:24 PM
Page 3
SPEKTRUM
Antikorupční
program
Pět vítězných staveb roku 2008
bylo přihlášeno 61 staveb, z nichž do užšího
výběru porota nominovala 15 projektů. Prestižní ocenění pak přiřkla pěti objektům postaveným od června 2007 do května 2008,
kterými jsou: Administrativní centrum Královéhradeckého kraje, rekreační a sportovní
komplex Park Holiday v Praze, Moravský
zemský archiv v Brně, zavěšený most na D47,
obytný soubor Horní Počernice. Regiocentru
Nový pivovar v Hradci Králové, který vznikl
modernizací a dostavbou brownfieldu bývalého městského pivovaru, poslalo své hlasy
po internetu 18 030 lidí. Z pětice vítězných
staveb dvě vybudovala společnost Skanska.
Kromě administrativního centra Královéhradeckého kraje také více než půl kilometru
dlouhý most přes Odru, který je dominantou
dálnice D47 z Hrušova do Bohumína na Ostravsku. Vyhlášení vítězů již 16. ročníku soutěže Stavba roku se uskutečnilo v Betlémské
kapli v Praze u příležitosti slavnostního večera Dne stavitelství a architektury. Soutěž
pořádá ABF – Nadace pro rozvoj architektu/jo/
ry a stavitelství.
tí projektu Bezpečné Jižní Město je Otevřený
úřad – antikorupční program Úřadu Městské
části Praha 11. Jeho pilířem je bezplatná informační a antikorupční linka 800 104 300.
Obyvatelé městské části (MĆ) mohou jejím
prostřednictvím jednak upozornit na problémy, které je na Jižním Městě trápí, jednak informovat o svých potížích při jednání na úřadu. »Snažíme se poskytovat lidem nejen
potřebné informace kvůli efektivnější komunikaci s úřadem, ale rovněž poučit je o jejich
právech a povinnostech,« uvedl starosta MČ
Praha 11 Dalibor Mlejnský.
Bezplatná linka je k dispozici 24 hodin,
stejně jako e-mailová adresa [email protected]. »Od jejího zřízení
v březnu 2007 operátoři přijali téměř 2700
podání,« upřesnila tajemnice Úřadu MČ Prahy 11 Ing. Simona Klimakovská. Dotazy nejčastěji směřují na odbory životního prostředí a správy majetku. Celkem bylo přijato 36
stížností. K přímému vyřízení na úřad bylo
předáno 480 podání.
Součástí antikorupčního programu je
evidence darů. V evidenční knize bylo již zaznamenáno 239 darů. Rovněž byly vytvořeny
informační listy, které pomáhají občanům
při vyřizování jejich žádostí. V průběhu listopadu budou mít k dispozici i schránky důvěry. »Chystáme ještě etický kodex zastupitele
a systém pravidelného proškolování úředníků a vedoucích zaměstnanců příspěvkových
organizací, jejichž zřizovatelem je naše
městská část,« informovala o dalších plánech MČ Praha 11 tajemnice Klimakovská.
/kž/
V Novém pivovaru je mj. sídlo
Královéhradeckého kraje. Součástí areálu je
výstavní galerie, malý pivovar s restaurací,
několik komerčních prostor a banka.
FOTO: ARCHIV
› MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 11 Důležitou čás-
FOTO: ARCHIV
› PRAHA Do soutěže o titul Stavba roku 2008
Technicky unikátní most je zavěšený na více než dvou tisícovkách nosných lan, která jsou ukotvena
na centrálním pylonu vysokém 48 metrů, jenž nese tisíce tun váhy mostu i projíždějících vozidel.
Stromem roku je lípa v Římově
Jižní Město je jednou z nejlidnatějších
a věkově nejmladších pražských městských
částí.
listopad 2008
níku celostátní ankety Strom roku 2008 se
s rekordním počtem hlasů stala Lípa Jana
Gurreho z jihočeského Římova. Na druhou
příčku dosáhla Josefovská oskeruše u Hodonína, třetí se umístil Dub z Branického Mezivrší. Hlasování v anketě Strom roku je zpoplatněno a jeho výtěžek putuje do veřejné
sbírky. »Letošní ročník je v tomto ohledu mimořádně úspěšný. Podařilo se vybrat 620 tisíc korun, které rozdělíme mezi žadatele
o grant na výsadbu stromů,« uvedla Pavlína
Binková z Nadace Partnerství. »Za tyto peníze lze vysadit například 620 alejových lip
o výšce tři metry, jejichž stromořadí by dosáhlo délky čtyř kilometrů, nebo 2500 ovocných stromů starých či krajových odrůd, které by pokryly sad o rozloze pěti hektarů,«
doplnila Pavlína Binková.
Anketu pořádá Nadace Partnerství, záštitu
nad ní měli ministr životního prostředí Martin Bursík a komisař pro životní prostředí EU
Stavros Dimas. Generálním partnerem Stro-
FOTO: ARCHIV
› BRNO Nejsympatičtějším stromem 7. roč-
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
MO03
Památná lípa rostoucí u římovského kostela
sv. Ducha získala 33 967 hlasů. Římovští sháněli
pro »svůj« strom příznivce z okolních obcí
a škol, na hlasovací archy se však pode-psali
i obyvatelé partnerských obcí – německého
Albrechtsbergu či chorvatské Rijeky.
mu života je společnost Skanska, která na něj
v letošním roce věnuje 6,2 milionu korun.
Hlavním partnerem ankety Strom roku je
společnost Sitronics CZ.
/sk/
3
30.10.08
1:31 PM
Page 4
SPEKTRUM
Je to už malá tradice: V říjnu se sejdou někteří dobrovolní knihovníci (nebo spíše knihovnice – ženy v tomto případě převládají)
v krásné Zrcadlové kapli pražského Klementina, aby převzali jedno z ocenění
v soutěži Knihovna roku.
V kategorii Základní knihovna bylo letos
nominováno 13 obecních knihoven. Výběr
té nejlepší je těsně provázán se soutěží Vesnice roku – činnost knihovny patří mezi
hodnotící kritéria. Letos prvenství získala
a zároveň se stala absolutním vítězem
Obecní knihovna v Pavlovicích u Přerova.
Porota ocenila zejména neustálé rozšiřování jejích služeb, podporu pěstování lidových
tradic, důslednou práci s dětmi a spolupráci se všemi místními organizacemi.
V kategorii Základní knihovna dále získaly zvláštní ocenění a diplom obecní knihovna Mokrá-Horákov z Jihomoravského kraje
a Obecní knihovna v Praskačce z Královéhradeckého kraje.
V kategorii Informační počin nebyla v roce 2008 hlavní cena udělena, zvláštní ocenění a diplom získala Městská knihovna
v Českém Těšíně. Uznání se jí dostalo za
projekty vedoucí k podpoře čtenářství s využíváním mezinárodní spolupráce knihoven na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku.
FOTO: KAREL ŽÍTEK
Knihovna roku je v Pavlovicích u Přerova
V Zrcadlové kapli pražského Klementina
přebírá ocenění Knihovna roku z rukou
ministra kultury Václava Jehličky starosta obce
Pavlovice Vlastimil Bia, místostarostka Jana
Stoklásková a knihovnice Dana Sklenářová.
/on/
Polští a čeští
senioři společně
První interaktivní hřiště
FOTO: LUBOR MRÁZEK
›ČESKÝ KRUMLOV Je to první město v ČR,
Jak funguje systém hřiště SMART Us? Doma
nebo ve škole si lze na počítačí naprogramovat
pomocí vývojového programu hru a přes
internet ji přenést do počítače na hřišti. Poté
se stačí domluvit s kamarády a jít si hrát...
které se může pochlubit interaktivním hřištěm Smart Us. »Systém umožňuje dětem
programovat na počítači vlastní aplikace
a hry a ještě se při tom aktivně hýbat. Další
výhodou je propojení všech vybudovaných
dětských hřišť po celé Evropě prostřednictvím internetu na server Smart Us. Jednotlivá hřiště a hráči tak mohou mezi sebou soutěžit i mezinárodně. Hráči mají rovněž
možnost hrát na libovolných hřištích na svůj
účet,« vysvětlil princip systému obchodní
manažer František Bican ze společnosti
ONYX wood. Podle ředitele společnosti
PRO-SPORT Martina Tomky je interaktivní
hřiště určeno nejen pro děti od tří let, ale
i pro dospělé. Město investovalo do hřiště
u Základní školy Plešivec 2,7 milionu korun.
»Investice do školských zařízení nebo do
dětských hřišť se vždy vyplatí. Je to oblast,
která je prioritou celého volebního období,«
konstatoval starosta Českého Krumlova Luboš Jedlička.
/ts/
NÁCHOD Od 6. listopadu do 13. prosince se
v Náchodě uskuteční čtyři semináře pro 120
seniorů z ČR a Polska. Jsou součástí projektu
Stáří může být krásné a tvůrčí období života,
který získal dotaci z Operačního programu
Přeshraniční spolupráce 2007–2013 Česká
republika – Polská republika.
Účastníci seminářů se budou zabývat zlepšováním kvality života seniorů, jejich účastí
při přípravě vyhlášek a zákonů apod. V psychologické a právní poradně budou kupříkladu probírat, co si mladí lidé myslí o stáří
a soužití generací, řešení osobních problémů, vztahů v rodině, soužití s dětmi a vnoučaty v jedné domácnosti, majetkové vztahy,
propojení a převody majetku na mladší generaci a další témata. Chystají se různé besedy, například s lékařem a terapeutem či
s českými a polskými studenty. Senioři budou mít také příležitost pracovat s internetem apod.
Projekt Stáří může být krásné a tvůrčí obdbí života vznikl ve spolupráci s euroregionem
Glacensis a byl předložený neziskovými organizacemi – za českou stranu Svaz důchodců ČR Královéhradeckého kraje a za polsko
Stowarzyszeniem na Rzecz Rozwoju Kudowy
Zdroju. Na jeho přípravě spolupracovaly
s euroregionem Glacensis.
/jk/
V Třešti začal sloužit infosloupek
Design infosloupku je z dílny brněnského
architekta Ing. arch. Ludvíka Křenka.
4
sloup turistické infrastruktury«, pak vězte, že
toto, slovy autora nápadu Ing. Stanislava
Bartoše, šéfa technického odboru radnice,
»ďábelské« pojmenování muselo být zvoleno
proto, aby město snáze dosáhlo na spolufinancování projektu z Fondu Vysočiny. Informační sloupek v Třebíči vhodně doplnil škálu prvků městského mobiliáře. Obyvatelům
i návštěvníkům města po celý rok nepřetržitě 24 hodin denně poskytuje aktuální meteorologické údaje typu teplota a vlhkost vzduchu či tlak vzduchu přepočtený na hladinu
moře i přesný čas a datum. Navíc na panelu
»pohyblivý text« mohou být bezdrátovým
přenosem zobrazeny jakékoliv důležité informace, které městský úřad potřebuje sdělit
občanům, zatímco panel »monitor, klávesnice« umožňuje pevné prezentace města Třešť
i kraje Vysočina, stejně jako přístup na internet v omezených doménách.
/rš/
FOTO: JOSEF KRÁM
›TŘEŠŤ Zaleknete-li se názvu »Informační
FOTO: STANISLAV BARTOŠ
MO04_05
Jednání o přípravě seminářů vedli koordinátoři
projektu – za polskou stranu Łucja Rachubová
a za českou Jaroslav Groh, předseda Svazu
důchodců ČR Královéhradeckého kraje.
listopad 2008
MO04_05
30.10.08
1:31 PM
Page 5
SPEKTRUM
Rodinné pasy
i v Ústeckém
kraji
Historie a současnost na stezce
Celkem dvanáct informačních panelů najdou turisté na 8,5 kilometru
dlouhé poznávací stezce Sebranice v historii a současnosti. Nová stezka vznikla ve
spolupráci Mateřské školy a Obecního úřadu v Sebranicích na Svitavsku, finančními
prostředky na ni přispěl Pardubický kraj.
Děti nakreslily k jednotlivým stanovištím
krásné obrázky, které jsou zakomponovány
do vzhledu panelů.
»Stezka ukazuje místním občanům i cizím
návštěvníkům, že v naší obci je mnoho pozoruhodných příběhů a věcí, které možná ve
spěchu nevnímáme nebo nevidíme. Být se
svými dětmi a chodit na místa, která jsou jejich domovem, považuji za jeden z nejlepších a nejzajímavějších zážitků, který jim
můžeme poskytnout,« uvedla Lenka Kmošková, jedna z iniciátorek vybudování nové
poznávací stezky Sebranice v historii a současnosti.
› ÚSTECKO Rodinné pasy pro rodiny s dět-
mi do 18 let už zavedly kraje Jihomoravský, Olomoucký, Pardubický, Vysočina
a Zlínský. Nedávno se k nim připojil Ústecký kraj. Ten podpořil projekt rodinných pasů, realizovaný firmou Sun Drive Communications, s. r. o, částkou 2 miliony korun ze
svého letošního rozpočtu. V současnosti je
v Ústeckém kraji registrováno 786 rodin
a 524 poskytovatelů slev, označených buď
logem rodinných pasů nebo Sphere card.
Systém slev, v němž rodina dostane speciální embosovanou plastikovou kartu s platností tří let, jí umožňuje nakupovat se slevami zboží nebo služby od firem,
účastnících se projektu v ČR, a to nejen
u nás, ale i na Slovensku a v Dolním Rakousku.
»Získání rodinného pasu je včetně registrace bezplatné. Rodiny s dětmi mohou u obchodníků a poskytovatelů služeb, kteří jsou
do projektu přihlášeni, nakupovat se slevou
od 5 do 50 %. Projekt jsme podpořili proto, že
jsme chtěli nabídnout systém slev pro velmi
rozšířenou skupinu obyvatel, rodinám s vyrůstajícími dětmi. Existují slevy pro lidi v důchodovém věku, nebo pro děti do 15 let věku,
avšak i mladé rodiny potřebují obdobný
druh podpory,« konstatoval zástupce hejtmana Radek Vonka.
/sk/
První zastavení a počátek trasy je u kostela sv.
Mikuláše, kde je na informační tabuli popsána
historie kostela a jeho zvonů.
POČÍTAČOVÁ VIZUALIZACE
/lk/
FOTO: JAKUB KMOŠEK
› SEBRANICE
Krajské IBC bude na regionální úrovni zajišťovat špičkové fungování všech složek záchranného
systému.
FOTO: ARCHIV
Unikátní projekt krajského IBC
Ústecký kraj jedná i s poskytovateli zdravotní
péče pro vytvoření slev na některé služby
hrazené ve zdravotnictví a také
s ministerstvem kultury a se Státním
památkovým ústave kvůli vstupu se slevou do
chráněných památkových objektů.
› OSTRAVA Moravskoslezský kraj bude mít
nové Integrované bezpečnostní centrum
(IBC), první svého druhu v ČR i v EU. Nápad
zřídit krajský integrovaný záchranný systém
se zrodil v roce 2001 po šesti letech provozu
ostravského Centra tísňového volání (CTV).
Krajské IBC, které mj. propojí práci policistů,
záchranářů a hasičů (do střediska budou
svedena všechna tísňová čísla v rámci Moravskoslezského kraje včetně evropského tísňového čísla 112), dostalo od zastupitelstva
MO-000614
listopad 2008
kraje zelenou kvůli efektivitě, pozitivním
zkušenostem a výsledkům ostravského CTV
při ničivých povodních v roce 1997 a dalších
mimořádných událostech.
Celkové náklady na výstavbu nového centra, která začala letos v říjnu, přijdou na 680
milionů korun – 85 % bude financovat EU,
zbytek peněz poskytne státní rozpočet, vyrovnaným podílem přispějí město Ostrava
a Moravskoslezský kraj. Tento unikátní projekt se v budoucnu může stát modelem pro
podobná střediska napříč Evropou. Integrované bezpečnostní centrum by mělo být dokončeno v roce 2011.
/kž/
5
MO06_07
30.10.08
1:25 PM
Page 6
KAUZA
Bezúplatné převody majetku státu
na obce mají úskalí, někdy zbytečně
Leckdy zbytečně zdlouhavé převody majetku státu na obce starostům drásají nervy. Jenže mohou zkomplikovat i uskutečnění
mnoha důležitých projektů. Chystané novely zákonů o prodeji
půdy a o majetku státu by mohly být blýskáním na lepší časy.
Ale zdá se, že už teď by často stačila jen trochu větší ochota
a pružnost úředníků, aby i při striktním dodržování platných
zákonů obcím neztěžovali jejich další rozvoj.
K
dyž českokrumlovská radnice žádala
Pozemkový fond ČR (PF) o bezúplatný
převod pozemků v Jelení zahradě (sad,
bývalé zahrádky) pro svůj projekt klidové zóny, trvalo více než rok, než k převodu došlo.
»Nevím, zda důvod byl na straně místního
pracoviště PF, nebo na straně jeho nadřízených orgánů,« poznamenává starosta města
Ing. Luboš Jedlička. »Ale myslím si, že stát
a jeho instituce by měly více věřit městům
a obcím, když je všem jasné, co na těchto pozemcích samospráva chce uskutečnit.«
J I H O Č E Š I S E O Z VA L I
Ing. Luboš Jedlička poukazuje na fakt, že
zdlouhavým projednáváním bezúplatných
převodů pozemků státu může být i v Českém
Krumlově zbrzděna například příprava projektů regenerace panelových sídlišť či rekonstrukce místních komunikací. Starosta dodává: »Novela zákona č. 569/1991 Sb.,
o Pozemkovém fondu sice nově umožňuje
bezúplatný převod pozemků pod místními
komunikacemi do vlastnictví obcí. Podle našich zkušeností je však fond zatím nevydává,
neboť prý čeká na nějaké další zákony... Přitom zrovna v našem městě bychom tento
převod potřebovali vyřešit v souvislosti s připravovaným projektem na opravu a rekonstrukci místních komunikací a inženýrských
sítí na sídlišti Plešivec. V takových případech
by PF přece nemusel s převodem dlouho váhat v obavě, že bychom pozemky pod místními komunikacemi a chodníky, které po celý rok udržujeme a opravujeme, chtěli nějak
komerčně využít. Myslím si, že konkrétně
pozemky pod místními komunikacemi by
mohly být městům bezúplatně vydávány ve
zkráceném řízení během několika týdnů.«
Zkušenost Českého Krumlova není ojedinělá. Proto Předsednictvo Svazu měst a obcí
Jihočeského kraje (SMOJK) v říjnu podpořilo
Svaz měst a obcí ČR (SMO) v jeho snaze
o bezúplatný převod pozemků ve vlastnictví
státu na obce pro aktivity ve veřejném zájmu. Předsednictvo SMOJK navrhlo, aby byl
zaveden jednotný postup pro všechny státní
organizace, nastavila se jasná pravidla pro
převod pozemků v ostatních případech (nepodaří-li se jednoznačně prokázat veřejný
zájem) a věnovala se pozornost i rychlosti
projednání převodu.
6
Předseda SMOJK, starosta Strakonic Ing.
Pavel Vondrys upřesňuje: »Pozemky ve vlastnictví státu spravuje celá řada státních subjektů: Úřad pro zastupování státu ve věcech
majetkových (ÚZSVM), Pozemkový fond,
Státní statky, Ředitelství silnic a dálnic, státní podniky Povodí a další. Každý z nich má
pro hospodaření a případný převod na obce
jiná pravidla. U lokalitou zcela identických
pozemků tak někdy dochází k bezúplatnému
(ale i úplatnému) převodu na obec za zcela
odlišných podmínek. Výrazně se také liší doba, během níž se žádosti obcí vyřizují. Může
to být několik týdnů, ale i pět až deset let. Bohužel tyto procesy komplikuje i nejednoznačná legislativa. Hovoří třeba o bezúplatném převodu na obec pro veřejně prospěšnou stavbu ve veřejném zájmu. Jenže
u žádosti se neposuzuje stavba jako taková
a její skutečný účel (například protipovodňová ochrana), ale zkoumá se, je-li v územně
plánovací dokumentaci zařazena mezi veřejně prospěšné stavby. To často nebývá, navíc
zařazení stavby do této dokumentace je velmi vleklý proces. Často také záleží na ochotě
konkrétního úředníka na konkrétním úřadě,
jakým způsobem daná pravidla aplikuje.
Schvalovací procesy jsou někdy zbytečně
komplikované: Když jeden úřad, například
ÚZSVM, celou věc přezkoumá, ministerstvo
financí znovu celou věc podrobí kontrole
a vydává konečné stanovisko, přičemž za
dob okresních úřadů byla řada rozhodovacích kompetencí svěřena právě jim.«
ZMĚŤ ZÁKONŮ, SLOŽITÉ
S C H VA L O VÁ N Í
Mgr. Pavel Drahovzal z oddělení legislativně
právního SMO ČR potvrzuje, že úprava bezúplatných převodů státních pozemků na obce je roztříštěna v mnoha právních předpisech. Třeba Pozemkový fond ČR se v této věci
řídí zákonem č. 95/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o prodeji půdy),
zatímco státní podniky, například Lesy ČR,
vycházejí navíc i ze zákona č. 77/1997 Sb.,
o státním podniku. Naproti tomu pro Úřad
pro zastupování státu ve věcech majetkových je rozhodující zákon č. 219/2000 Sb.,
o majetku ČR a jejím vystupování v právních
vztazích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o majetku státu).
Složitý je i mechanismus schvalování převodu majetku státu ve prospěch nestátního
subjektu, tedy i obce (či kraje). Ředitel analyticko-metodického odboru ÚZSVM Ing. Karel Loucký vysvětluje, že majetek, který stát,
resp. některá jeho složka, vede v účetnictví,
lze na nestátní subjekt převést tehdy, je-li
na tento majetek vydáno tzv. rozhodnutí
o nepotřebnosti, čímž je míněna jeho »trvalá nepotřebnost«. Vydat toto rozhodnutí
je v kompetenci subjektu, který s majetkem
hospodaří, a není k tomu třeba žádného
schválení ministerstva. Nepotřebnost majetku pro ostatní organizační složky státu nebo
státní organizace se poté ověřuje tím, že se
jim předloží k možnému využití v tzv. širší
nabídce. Teprve když žádná z nich o majetek
neprojeví zájem, lze jej považovat za nepotřebný pro stát a převést na nestátní subjekt.
OŠIDNÝ »VEŘEJNÝ ZÁJEM«
Čert však může nastrčit kopýtko, jakmile se
začne jednat o bezúplatném převodu majetku »nepotřebného pro stát«. V tu chvíli totiž
jako kritérium nastupuje na scénu pojem
»veřejný zájem« nebo »hospodárnější způsob naložení« než jiný způsob nakládání
s nepotřebnou věcí. Je na zvážení příslušného (podle povahy majetku) ministerstva, zda
příslušnou smlouvu o bezúplatném převodu, lhostejno zda na obec (kraj) nebo na jiný
subjekt, schválí. V případě státního podniku
(například Lesů ČR) podle zákona č. 77/1997
Sb., bezúplatný převod »neprodejného« majetku darovací smlouvou do vlastnictví
Co poradili městům a obcím
Ing. Karel Loucký, ředitel analyticko-metodického
odboru ÚZSVM: Chce-li některá obec získat bezúplatným převodem státní majetek, který je ve správě ÚZSVM, měla by nejprve posoudit, zda je schopna nejen tvrdit, ale především doložit splnění
věcných i formálních podmínek pro bezúplatný převod a zejména veřejný zájem. Stojí za to i zvážit,
zda místo bezúplatného převodu, který je doprovázen řadou omezujících podmínek ve smlouvě a je
zatížen delší administrativou při schvalování, není
pro obec výhodnější úplatný převod za cenu v místě a čase obvyklou, s nímž žádná omezení ve
smlouvě spojena nejsou.
MgA. Michal Bureš, tiskový mluvčí Pozemkového
fondu ČR: Má-li obec zájem o bezúplatný převod
pozemku ve správě PF ČR, měla by především co
nejdříve svůj záměr fondu sdělit. Nejlépe je se obrátit přímo na místně příslušné územní pracoviště
(seznam územních pracovišť a kontakty na ně jsou
dispozici na www.pfcr.cz). K podané žádosti musí
obec přiložit všechny doklady potřebné pro převod.
Velmi často se stává, že obec s doložením uvedených dokumentů otálí, celá rozpracovaná transakce
se tak zdržuje a není možno ji zdárně dokončit.
listopad 2008
30.10.08
1:26 PM
Page 7
územních samosprávných celků, případně
jejich sdružení, schvaluje nejen příslušné
ministerstvo (zemědělství), ale také vláda.
Mgr. Pavel Drahovzal podtrhuje, že pojem
»veřejný zájem« je naprosto nedefinovatelný
a prokázat jeho naplnění bývá obtížné. »Velmi často se stává, že ministerstvo nevydá
souhlasnou schvalovací doložku, protože
nespatřuje veřejný zájem na bezúplatném
vydání trvale nepotřebného majetku u takových staveb či pozemků, jako jsou pozemní
komunikace, hřiště či lesní cesty, jelikož by
mohly být, byť i minimálně, využity k provozování komerce nebo vedou ke komerčnímu
objektu,« vysvětluje právník SMO ČR.
Totéž podle něho platí o pojmu »veřejně
prospěšná stavba«. Ten je klíčový pro Pozemkový fond, který do vlastnictví obce bezúplatně převede (podle § 5 zákona o prodeji
půdy) zemědělské pozemky v jejím katastrálním území, a to a) v zastavěném území, b)
v zastavěné ploše, c) určené rozhodnutím
o umístění stavby k zastavění, d) zastavěné
budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví obce, e) určené vydaným územním plánem nebo vydaným regulačním plánem k realizaci zeleně, s výjimkou
pozemků v nezastavěném území. »Pozemky
podle písmen a), b), c) musí být navíc určeny
k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení,« zdůraznil mluvčí
Pozemkového fondu MgA. Michal Bureš.
Podobně hovořil Bc. Radek Drahný, tiskový mluvčí Lesů ČR. s. p.: »Podle § 18 zákona
o prodeji půdy na základě písemné žádosti
obce převede pověřená právnická osoba
bezúplatně do vlastnictví obce a) odloučené
lesní pozemky určené vydaným územním
plánem nebo vydaným regulačním plánem
anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění stavbou ve veřejném zájmu nebo
stavbou pro bydlení, b) spoluvlastnické podíly státu (§ 17 odst. 2) v případě, je-li obec
spoluvlastníkem pozemku.«
S TAV E B N Í Z Á K O N T O A S I N E B U D E
Tvrzení Mgr. Pavla Drahovzala o vágnosti,
a z ní plynoucího různého výkladu pojmů
»veřejný zájem« či »veřejně prospěšná stavba«, má cosi do sebe. Pozemkový fond i Lesy
ČR u těchto pojmů problém nevidí a v jejich
výkladu se ústy svých mluvčích odvolávají na
zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho
prováděcí vyhlášku. Naopak tiskový mluvčí
Ministerstva zemědělství ČR Mgr. Petr Vorlíček říká: »Veřejný zájem je neohraničený
a lehce zneužitelný pojem. Proto je nutné individuální posouzení každého bezúplatného
převodu. Podívejte se po městech a obcích
ve svém okolí a najdete mnoho veřejných
ploch (parků, dětských hřišť atd.), které již
byly využity ke komerčním účelům...«
Ing. Karel Loucký z ÚZSVM potvrzuje, že
»veřejný zájem« není explicitně definován
v žádném právním předpisu, aby vyhovoval
potřebám bezúplatných převodů majetku
státu. »Pro ÚZSVM jsou určitým vodítkem
pro tyto převody na obce a kraje zásady, které byly dohodnuty s ministerstvem financí
loni v červnu a jsou zveřejněny na
h t t p : / / w w w. u z s v m . c z / i n f o - k r a j u m obcim.php. Není to závazný výklad zákona,
listopad 2008
ILUSTRAČNÍ FOTO: JIŘÍ VELKÝ
MO06_07
Bezúplatné předání pozemků pod místními komunikacemi obcím by po právní stránce mělo patřit
k nejsnazším. O veřejném zájmu totiž obvykle neexistují pochybnosti a navíc tyto převody
nevyžadují schválení ministerstvem. Ilustrační snímek zachytil rekonstrukci pěších komunikací
v Bílovci v rámci akce Bílovec bez bariér II.
jen stanovisko Ministerstva financí ČR (MF),
které je však pro účel bezúplatných převodů
velmi užitečné,« doplnil ředitel Loucký.
Ing. Zuzana Chocholová z oddělení komunikace MF ČR zdůrazňuje, že »zákon o majetku státu s pojmem veřejně prospěšná
stavba nepracuje a obsah tohoto pojmu z jiných zákonů, pro jejichž účely je tam definován, ne-lze s veřejným zájmem ve smyslu zákona o majetku státu bezprostředně spojovat
či s ním zaměňovat«. MF ČR uvádí, že okruhy veřejného zájmu nebyly zákonodárcem
v zákoně o majetku státu záměrně vymezeny, aby obecná norma poskytovala dostatečný prostor pro řešení specifických případů.
»Pokud zákon o majetku státu připouští ve
veřejném zájmu bezúplatný převod majetku
státu do vlastnictví nestátního subjektu, je
veřejný zájem ve smyslu tohoto zákona zásadně chápán v relaci s konkrétním způsobem využití majetku, nikoli s povahou či
právním postavením nabyvatele (obec, nezisková organizace),« sdělila Ing. Zuzana
Chocholová.
B E Z Ú P L AT N Ě ? J E N V Ý J I M E Č N Ě . . .
MF ČR tvrdí, že »principiálně by bezúplatné
převody státního majetku měly být spíše výjimečné«. V reakci na sílící hlasy obcí, že často na své náklady udržují veřejně přístupná
prostranství, která jsou ovšem ve vlastnictví
státu, ministerstvo upozorňuje, že »nic nebrání tomu, aby stát podle zákona o majetku
státu naložil bezúplatným převodem s takovým pro něj nepotřebným majetkem, který
se přes prokazatelné úsilí nepodařilo prodat
a další péče o něj stát jen zatěžuje«. »Naše
dosavadní schvalovací praxe prokazuje, že
těchto případů by ve skutečnosti mohlo být
více, pokud by byly řádně identifikovány
a doloženy. Místo toho je však ze strany organizačních složek státu a státních organizací často ze setrvačnosti vágně dovozován veřejný zájem,« vzkazuje MF ČR.
Možná se však už blýská na lepší časy.
SMO ve spolupráci s ministerstvy a některými státními organizacemi začal hledat optimální definici pojmů veřejný zájem a veřejně
prospěšná stavba. Důležité je, že již proběhlo vnější připomínkové řízení k novele zákona o prodeji půdy, která by mohla rozšířit výčet pozemků, jež by Pozemkový fond
bezúplatně převáděl na obce. Zdá se, že by se
to týkalo hlavně pozemků, které obce potřebují k uskutečnění veřejně prospěšných záměrů. Třeba pro tvorbu územních systémů
ekologické stability (podporuje MŽP), budování hřišť a parků (podporuje MMR, protipovodňových opatření, pro technickou a dopravní infrastrukturu, opatření na ochranu
přírody a krajiny, pro snižování ekologických
nebezpečí a jejich důsledků atd.
J A K D E F I N O VAT P O J I S T K U
Diskuse se zatím vede kolem pojistky proti
zneužití bezúplatných převodů. SMO navrhl,
že pokud by obec bezúplatně nabyté pozemky převedla během příštích pěti let na třetí
osobu, musela by Pozemkovému fondu zaplatit jejich cenu zjištěnou znaleckým posudkem, tedy v plné výši. Ministerstvu zemědělství se pět let zdá příliš krátkých. Jeho
mluvčí Mgr. Petr Vorlíček vysvětluje: »Hledáme trvalé záruky, že pozemek nebude použit
k jiným účelům. Kdyby k tomu došlo, obec by
měla povinnost jej bezúplatně vrátit.« Mluvčí
má pro obce povzbuzení: »Chcete-li žádat
stát o bezúplatný převod pozemků pro veřejná prostranství, dětská hřiště apod., očekávané znění novely vám v tom hodně pomůže.«
NAPŘESROK, ČI POZDĚJI?
Novela zákona o prodeji půdy by měla platit
už v příštím roce. Zpoždění nikoliv kvůli trvající diskusi kolem pojistky proti zneužití
převodů, ale jednáním o možnostech nákupu půdy cizozemci. ní však není vyloučeno.
»V parlamentu očekáváme širkou podporu
návrhu ministerstva zemědělství – a tedy
průběh bez přílišných zdržení,« uvedl Mgr.
Petr Vorlíček. »Zásadně odlišná stanoviska,
než prosazují zemědělské organizace, naše
ministerstvo a SMO, však v těchto bodech zastávají členové kabinetu z KDU-ČSL. Vláda
proto bude tento návrh patrně projednávat
jako materiál s rozporem, a termíny tak zatím
nelze odhadnout.«
Dodejme, že podle Ing. Zuzany Chocholové z MF ČR je pro projednání ve vládě už také připraven návrh novely zákona o majetku
státu. Mohl by přinést i další redukci schvalovacích oprávnění rezortu financí u převodů majetku, s nímž hospodaří ÚZSVM. Určité omezení schvalovacích doložek v případě
ÚZSVM už nastalo díky zákonu č. 22/2006
Sb., kterým byl novelizován zákon o majetku
státu. »Jednoznačně se ukázalo, že to je dobrá cesta ke snížení administrativní zátěže jak
občanů, tak místních samospráv,« uzavřel
Ing. Karel Loucký.
■
I VA N RY Š AV Ý
7
30.10.08
2:16 PM
Page 8
EKONOMIKA
Cyklobusy slouží
i místním lidem
P
řes 800 kilometrů čtverečních zaujímá
území, na němž působí Krkonoše –
svazek měst a obcí. Toto dobrovolné
sdružení čtyřiceti krkonošských samospráv, reprezentujících více než 60 tisíc
obyvatel, chce především uvádět do života
projekty na podporu cestovního ruchu
a zajišťovat jejich financování. Slovy předsedy sdružení Ing. Jana Sobotky, starosty
Vrchlabí, svazek se svými integračními aktivitami snaží překrýt i »nešikovné rozdělení nejvyšších českých hor a jejich širokého
podhůří mezi dva kraje: Královéhradecký
a Liberecký«.
Předseda svazku odpovídá: »Daří. Svazek
totiž i prostřednictvím dotazníků mezi cestujícími kontroluje úroveň poskytovaných
služeb, sleduje, nedochází-li k problémům
mezi řidiči a cestujícími, zda není třeba spoj
posílit, a řeší případné reklamace. Motivaci
tedy dále přenášíme na dopravce, aby službu
zlepšovali a tržby a příjmy byly co nejvyšší.
Jsme závislí na tržbách. Jako svazek totiž odpovídáme za vyúčtování grantů, takže pokud
by tržby byly nízké, případnou ztrátu bychom museli dorovnat sami.«
D VA K R A J E – D VA P Ř Í S T U P Y
Ve snaze turisticky dál zatraktivnit území se
svazek v roce 2004 rozhodl pro dva projekty
veřejné dopravy – tzv. »cyklobusy« a »zimobusy«. Cyklobusy i zimobusy nyní propojují
pohoří sítí svých linek s návazností do jednotlivých údolí i do podhůří. Umožňují přepravu jízdních kol a lyží, ale hlavně podstatně zlepšují dopravní propojení regionu i pro
trvale žijící obyvatele. Financování obou
projektů však bylo oříškem. Liberecký kraj
totiž zahrnul linky cyklobusů a zimobusů do
své základní dopravní obslužnosti, zatímco
Královéhradecký kraj jejich podporu řeší
grantovou formou s poukazem na to, že příjemce grantu je neustále motivován k lepší
kvalitě služby. Daří se to?
Turistické cyklobusy nejezdí po hlavních
silnicích, aby nedocházelo k souběhu
dotovaných spojů. Proto zajíždějí i do
některých odlehlejších obcí, což vítají i jejich
stálí obyvatelé.
8
ZISK PRO ODLEHLÉ OBCE
Svazek Krkonoše jako koordinátor projektu
se aktivně zapojuje do sestavování jízdních
řádů cyklobusů i zimobusů. Turistické linky
jsou postaveny tak, aby nenastal souběh
dotovaných spojů. Proto cyklobusy nejezdí
po hlavních silnicích. Ing. Jan Sobotka připomíná, že díky tomu je zajištěno často jediné spojení do některých odlehlejších obcí, takže turistické linky tam zcela suplují
základní dopravní obslužnost. Do některých obcí během víkendu dokonce zajíždí
pouze turistický autobus. Na Horní Malou
Úpu se zase počet spojů zvýšil díky cyklobusům na osm denně. »Prvoplán byl zajistit
pro turisty ranní a odpolední autobus. Tudíž tyto linky „navíc“ nenasazujeme každé
dvě hodiny. Jistě by bylo dobré mít turistickou dopravu celoročně. Jenže autobusy by
pak zůstávaly nevytížené. Po konzultacích
s dopravci ladíme spoje tak, aby částečně
vyhovovaly i místním lidem,« vysvětluje
předseda svazku.
K rozdílnému způsobu financování turistických linek v praxi obou krajů Ing. Jan Sobotka poznamenává: »Každá forma má své.
Já se přikláním k základní dopravní obslužnosti. Je to organizačně jednodušší a možná
i levnější. Pravda, v případě grantu bývá větší snaha ho naplnit a s jeho získáním se otevírají i širší možnosti na inzerci, tisk letáků,
map apod. Jenže spoléhat na granty – dříve
víceleté, nyní pouze roční, je nejisté pro
dlouhodobější záměry a plánování. Rozhodnutí krajské politické garnitury, zda bude
grant přidělen či nikoliv, není nikdy předem
jisté. Na druhou stranu zahrnutí turistické
linky do základní dopravní obslužnosti s sebou zase nese nevýhodu, že cyklobus je zařazen do jízdního řádu a nejsou peníze na
jeho propagaci mezi návštěvníky Krkonoš
a koneckonců ani mezi místními občany. Jinak řečeno, turistická linka pak může přepravovat zbytečně méně klientů a nedosáh-
FOTO: AUTORKA
V Krkonoších do základní dopravní obslužnosti umně integrovali i turistické linky. Jak je však tato služba, hojně využívaná
návštěvníky nejvyššího českého pohoří i místními obyvateli,
financována? A co přináší odlehlejším malým obcím?
FOTO: AUTORKA
MO08_09
Ing. Jan Sobotka: Například cyklobusy dosud
přepravily už zhruba 156 tisíc osob a přes
18 tisíc jízdních kol.
ne na vyšší tržby. Snahou našeho svazku je,
aby oba projekty fungovaly v totožném režimu na území obou krajů. V tom vidíme jistotu, že budou pokračovat i v dalším roce
a místním lidem trvale umožní dopravu za
životními potřebami. Domníváme se, že by
oba projekty měly být začleněny do integrované dopravy. Proto pozitivně vnímáme
současné snahy obou krajů i pokusy ke společnému jednání. Cílem integrace je společný dopravní systém a stejné podmínky pro
obyvatele i návštěvníky v celých Krkonoších.
Náš svazek se proto připojuje k iniciativě
Královéhradeckého kraje, aby železniční,
autobusová i tato turistická doprava vytvořily se základní dopravní obslužností jeden
celek. Máme zájem na celkové integraci, tedy i na straně Libereckého kraje. Cílem je,
aby v budoucnu bylo možné používat všechny druhy veřejné dopravy na celokrkonošský skipas.«
MODEL I DO JINÝCH REGIONŮ
Je model cyklobusů a zimobusů přenositelný
i do jiných turisticky atraktivních oblastí a na
co by si tam při jeho přípravě měli dát pozor?
»Určitě jej lze použít tam, kde obce stojí o to
do základní dopravní obslužnosti zavést i turistickou dopravu. A čeho se vyvarovat? Určitě nekvalitně poskytovaných služeb. Nepřibírat ke spolupráci autodopravce, který pro
přepravu kol či lyží není dostatečně vybaven,« odpovídá Ing. Jan Sobotka.
»Podpora turistických linek je jednoznačně podporou cestovního ruchu a přináší
hned dva efekty: Cyklobusy či zimobusy
slouží místním obyvatelům i turistům a mají výrazně pozitivní ekologický dopad. Nehledě na to, že nejsou ucpány silnice. Umožnili jsme turistům ze západních Krkonoš,
například z Harrachova, vydat se autobusem
do východních Krkonoš, vidět Sněžku –
a stejným způsobem se zase vrátit zpět. To tu
nikdy nebylo,« uzavřel předseda krkonošského svazku měst a obcí.
■
D Á Š A PA L ÁT K O VÁ
listopad 2008
MO08_09
30.10.08
2:16 PM
Page 9
EKONOMIKA
Jak efektivně prodat obecní majetek
»Supi se slétají, aby nás za úplatu zbavili našeho majetku.«
I takový je pohled zastupitelů na nabídku odborné spolupráce
při prodeji obecního majetku. Ta však nespočívá v tom, že je
někdo za úplatu zbaven majetku. Obce si s prodejem atraktivních objektů většinou poradí samy. Je však lepší svěřit se profesionálům, kteří se dobře orientují na trhu. Obzvlášť při prodeji
složitějších celků nebo neúspěšných nabídek. To může přinést
i vyšší výnos.
N
a počátku efektivního prodeje obecního majetku, s nímž si obec neví rady,
je studie nebo expertní stanovisko. To
ukáže, co se s daným objektem dá dělat a jakým způsobem postupovat, aby se zástupci
obce mohli kvalifikovaně rozhodnout. Když
pak zvolí nějaký krok, připraví se další stanovisko, co tento krok přinese a jak by se dalo
alternativně dál postupovat. A v případě, že
má obec zájem se určitého majetku či jeho
části zbavit, je připraven návrh postupu se
všemi variantami a argumenty.
Prvním krokem při prodeji je analýza projektu a způsobů využití objektu. Poté už je
možné specifikovat co nejpřesněji cílové
skupiny potenciálních zájemců. Jakmile se
ví, na koho se obrátit, je vyhledávání vhodných investorů snadnější. Na prvním místě
jsou potřeba vlastní zkušenosti, ze kterých se
vychází. Zároveň je důležité znát, jaké jsou
trendy a o jaké nemovitosti nebo projekty je
zájem. Potom následuje vypracování nabídky. Obci je předložen návrh řešení a minimálně dvou způsobů prodeje. Přitom je nutné respektovat priority, které daný subjekt
má. Často je to nejen výše docílené kupní ceny, ale i rychlost prodeje, právní bezproblémovost a transparentnost. Důležitá je také
víceletá zkušenost společnosti, která prodej
organizuje a hledá investora, s obcemi a státními institucemi. Jedině tak je možné respektovat všechny aspekty a specifika, které
takové obchody provázejí.
Prvním krokem při prodeji je analýza projektu
a způsobů využití
objektu.
ní, které je co do transparentnosti stejné
nebo srovnatelné s veřejnou dražbou. Nicméně dává možnost radě či zastupitelstvu
obce si z nabídek vybrat. Ve výběrovém řízení na základě předem dané metodiky
musí účastníci podat zcela konkrétně formulovanou nabídku, stručný, ale vypovídající koncept projektu a rámcový popis budoucího využití. Měli by také doložit
schopnost financování projektu a reference
o tom, zda již něco podobného nebo srovnatelného uskutečnili.
J A K I N V E S T O R A H L E D AT ?
Obec nepotřebuje někoho, kdo připraví metodiku a zrealizuje výběrové řízení. To umí sama. Měla by se ale spojit s někým, kdo jí dokáže efektivního investora najít. To znamená
mít kvalitní marketing. Ten je postaven především na přímém oslovení subjektů z vytvořených databází. K tomu je nutné silné profesionální zázemí. Není totiž důležité jen to,
kdo bude osloven, ale i jakým způsobem.
Společnost hledající pro obec vhodného
investora čerpá z několika zdrojů. Je to především vlastní databáze zahrnující subjekty,
s nimiž již dříve spolupracovala, tj. koupily
od ní nějakou nemovitost nebo se účastnily
dražby či projevily zájem o některý objekt už
v minulosti. A potom jsou to ti, kteří se na
společnost obracejí se specifickými nabídkami. Z této databáze se podle jednoduchého
klíče – lokalita, způsob využití a výše investice – vygeneruje část databáze, která odpovídá konkrétnímu projektu. Dále je to databáze, z níž lze opět podle možného využití,
lokality, výše investice a dalších pomocných
parametrů vyhledat k danému projektu obce
vhodné investory. Díky této znalosti trhu je
taková databáze poměrně přesná a úplná
a oslovení investorů cílené.
Členství v mezinárodních obchodních komorách i vazby na mezinárodní investorské
komunity jsou v tomto oboru velmi podstatné. Je rovněž užitečné mít kontakty na subjekty, které nelze v tuzemsku dostupnými
prostředky dohledat, protože v ČR dosud neuskutečnily žádný obchod, nemají zde sídlo
ani pobočku a teprve se na český trh chystají.
Své budoucí aktivity avizují prostřednictvím
obchodních komor nebo ambasád. Tyto investory je třeba oslovit a získat, jsou často za
první obchod schopni utratit významně větší
množství finančních prostředků, než by učinil subjekt, který v tuzemsku již podniká. ■
LIBOR NEVŠÍMAL
odborník v oblasti realit a prodeje nemovitostí,
člen představenstva společnosti Naxos, a. s.
listopad 2008
MO-000749
POSLEDNÍ SLOVO MÁ OBEC
Při prodeji obecního majetku existují dva
základní parametry. Prvním je dosažení
maximální prodejní ceny za daných okolností, dalším to, aby proces, metoda či nástroj, které jsou použity, byly maximálně
transparentní a nevzbudily negativní emoce. Projekt by měl být obhajitelný a přístupný co nejširší veřejnosti. To s sebou nese určitý způsob výběru. Ne vždycky je
u obecního majetku nejprůhlednějším
a nejvhodnějším způsobem prodeje veřejná dražba. Obec musí mít také na paměti,
že investor, který podá eventuálně nejvyšší
nabídku, pro ni nemusí být nutně tím nejlepším. Zejména když jde o lokalitu, nemovitost či objekt mající významnou vazbu na
obec. Potom je podstatné i to, jaký subjekt
tam přijde a jakým způsobem bude daný
majetek nadále využívat a rozvíjet. V těchto
situacích je vhodné veřejné výběrové říze-
9
30.10.08
1:34 PM
Page 10
EKONOMIKA
Kdo je, či není
se starosty na jedné lodi
Od dubna do června letošního roku podepsalo 1012 starostů
a místostarostů petici Stop dotacím z ústředí, zelenou samosprávám. Signatáři požadují přesun státních dotačních prostředků do daňových příjmů měst a obcí. Co si o této iniciativě
myslí s téměř půlročním odstupem zákonodárci, starostové
a státní úředník?
P
odle iniciátora petice Ing. Luďka Tesaře
ze společnosti Regionservis, petici projednali jak poslanci, tak senátoři. »Výsledkem je snaha problém zamést pod
kobereček. Jasnou a konkrétní podporu
starostům a místostarostům vyjádřili dosud
pouze prezident Václav Klaus, Klub poslanců
KSČM a v omezené míře ministerstvo financí
(podrobněji viz rámeček). Navzdory tomu boj
za cíle signatářů petice nekončí, ale teprve začíná a rozhodně nebude lehký,« shrnuje Tesař.
MAJÍ PODOBNÉ PETICE SMYSL?
Na červnovém Národním setkání starostů
a místostarostů v Praze, které uspořádal Regionservis, s. r. o., petici podpořilo také několik poslanců a senátorů, mj. senátorka Ing.
Jana Juřenčáková (bez politické příslušnosti),
která má s peticemi pouze pozitivní zkušenosti. »Nemyslím si, že podobné petice nemají smysl. Moje první petice z roku 2004,
která směřovala proti změnám režimu na
česko-slovenské hranici, byla úspěšná. Na jejím základě Senát a Poslanecká sněmovna
tuto mezistátní smlouvu neratifikovaly. V roce 2006 jsem iniciovala petici Iniciativa za živý venkov, jejímž výsledkem byla změna rozpočtového určení daní, která od roku 2008
snížila daňovou diskriminaci menších obcí.
Letos v březnu přijal Senát usnesení k Petici
proti diskriminaci obyvatel venkova, kterou
inicioval Spolek pro obnovu venkova. A peti-
ce Stop dotacím z ústředí, zelenou samosprávám se dotýká velkého množství občanů, i když po vysvětlení zástupců ministerstva financí si nejsem jistá, zda jsou v ní
uvedena správná data. Důležité ale je, že se
o problému začne diskutovat, přemýšlet
a hledat řešení. Už v Iniciativě za živý venkov
jsme požadovali zrušení tzv. porcování medvěda, takže to je jedna z oblastí, kterou by
mohl řešit návrh nového zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), pro který se v současné době zpracovávají analýzy. Pokud by
se zpracovala podobná analýza o dotacích
z ústředí, vznikl by materiál, který by byl
podkladem pro další jednání a jehož výsledkem by mohlo být převedení dotačních prostředků z ústředí na samosprávy. Na dalším
jednání pracovní skupiny na ministerstvu financí pro změnu RUD, které by se mělo konat počátkem listopadu, předložím návrh na
zadání této analýzy,« konstatovala senátorka.
N E R E Á L N Ý P O Ž A D AV E K
Naproti tomu poslanec Mgr. Radko Martínek (ČSSD) považuje požadavek starostů
a místostarostů, aby byly posíleny daňové
příjmy obcí na úkor centrálně rozdělovaných státních dotací, za nereálný. Byl by
podle něho katastrofou zejména pro menší
obce, protože zvýšení daní nebude takové,
aby jim umožnilo uskutečnit zejména větší
investiční akce. »Nepochybuji, že minister-
Několik oficiálních vyjádření k petici, která obdržel a komentoval
Ing. Luděk Tesař:
■ Ano: Prezident Václav Klaus je se starosty na jedné lodi. Souhlasí s tím, aby nebyly dotace rozdělovány
z Prahy a Bruselu a návrh petice signovaný starosty bude pro prezidenta podle jeho písemného vyjádření užitečným vodítkem při rozhodování o podepsání či vrácení novely zákona o rozpočtovém určení daní.
■ Vyhýbací manévr: V Senátu předseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Ivan Adamec
označil posílení financí samospráv za nerealizovatelné z důvodu rozporu s finanční politikou státu a označil
za nepravděpodobné, že by Poslanecká sněmovna podpořila za současné situace návrh signatářů petice.
■ Ano i ne: Předseda vlády požádal o názor ministerstvo financí, za které reagoval náměstek ministra financí Eduard Janota. Ministerstvo se v zásadě posílení vlastních příjmů samospráv nevyhýbá, ale vidí problém
v odporu věcně příslušných resortů, zejména školství.
■ Ano: Předseda klubu KSČM v Poslanecké sněmovně Pavel Kováčík podporuje starosty a dokonce uvádí,
že KSČM chce předložit novelu RUD, kde bude požadovat zvýšení podílu obcí na sdílených daních ze současných 21,4 % na 25 % s tím, že cílový stav je 30 %.
■ Není rozhodnuto: Senátorský klub ČSSD se teprve bude návrhem zabývat, jako odborníky označila
předsedkyně klubu ČSSD Alena Gajdůšková senátory Ivo Bárka a Petra Víchu.
■ Ano: 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová snažení starostů v jádru podpořila.
■ Informace o petici Stop dotacím z ústředí, zelenou samosprávám jsou k dispozici na www.regionservis.cz.
10
FOTO: PETR KAZDA
MO10_11
Mgr. Dalibor Blažek diskutuje na konferenci
Regionservisu.
stvo financí jej rádo uskuteční, ale starostové se potom budou divit. Mnohem rozumnější by bylo žádat jasná průhledná a transparentní pravidla,« konstatoval. Počet
dotací a jejich finanční zajištění podle Mgr.
Radko Martínka prudce klesá a klesat bude.
»Ne ovšem na základě požadavků o převod
do daní, ale na základě „šetření vlády“. Například rozpočet ministerstva pro místní
rozvoj se snížil na polovinu. Pokud to bude
stejným tempem pokračovat dál, nebude co
rozdělovat. Zatím je tento trend zdánlivě
přikryt penězi z EU, ale ty brzy skončí,« uzavřel poslanec Martínek.
C O Ř Í K A J Í S TA R O S T O V É ?
Podporují představitelé měst a obcí nadále
to, co podepsali před půl rokem? »Naše představa nebyla zrušit úplně všechny dotace. Je
zřejmé, že stát si musí ponechat dotační politiku ve sférách zájmu, které překračují regionální rámec. I zde je zapotřebí zahájit diskusi, na jejímž konci by si jednotlivá
ministerstva vydefinovala nezbytně nutnou
míru dotací. Všechny ostatní dotační prostředky by měly být přesunuty z nenárokové
oblasti do nárokových složek daňového rozdělení. Tato naše představa nemá jen ekonomickou rovinu. Domníváme se, že převedení
části dotačních prostředků do nárokové složky příjmů obcí omezí i korupční prostor,«
uvedl za Sdružení místních samospráv ČR jeho předseda Jan Pijáček (ODS), který je zároveň starostou malé slovácké obce Vlčnov.
Starosta 13tisícového města Aše Mgr. Dalibor Blažek (ODS) – snad kromě Státního fondu dopravní infrastruktury – je naopak pro
zrušení veškerých dotací. Jak uvedl, současný systém dotačních titulů je nelogický, neprůhledný a vytváří prostor pro korupci. »Oč
jednodušší by bylo, kdyby byly všechny nebo
alespoň většina zrušena a tyto prostředky na
základě RUD převedeny do sdílených daní
obcí. Je pravda, že bychom nemohli dostat
najednou třeba desetimilionovou dotaci, ale
věděli bychom, že si na onu investici můžeme půjčit nebo dokonce ušetřit,« dodává
starosta Blažek. Je přesvědčen o tom, že o penězích do cílových projektů by měli rozhodovat ti, kteří odpovídají za rozvoj obcí a krajů. To znamená jejich zastupitelstva, nikoli
státní úředníci, kteří často ani neví, kde to
listopad 2008
MO10_11
30.10.08
1:34 PM
Page 11
EKONOMIKA
které město leží. »V našich daňových příjmech se projeví každé zakolísání či změna
zákonů (DPH, společné zdanění manželů
apod.). Stát si to vykompenzuje například
zvýšenou spotřební daní, obcím však nezbude než škrtnout nějakou investiční akci.
Myslím si, že by se peníze měly ve větší míře
vracet tam, odkud do státní kasy připlouvají,« podotýká Mgr. Dalibor Blažek.
Nelíbí se mu rovněž přerozdělování dotací z evropských fondů. I když obcím nezbývá nic jiného než o ně tvrdě bojovat. »Spočítal jsem si, že příprava žádosti o dotaci,
zpracování různých studií, dotační management a další zbytečnosti ujídají z dotačních
peněz dobrých 10 %. To je suma, za kterou
by se daly například opravit kilometry místních komunikací. Chci tím říci, že pokud nebudeme peníze čerpat z dotací, ale ze svých
příjmů, využijeme je daleko efektivněji. Navíc se nebudeme muset třást před kontrolou
z finančního úřadu, která obvykle hledá jakýkoliv nesmysl, jenom aby mohla předepsat vrácení dotace spolu s příslušným penále. Starosta se pak dostává do role
hloupého žáčka, který prosí pana ministra,
aby mu jeho „pochybení“ odpustil, protože
se dopustil pouze toho, že chtěl zvelebit
obec, a úředník nestihl o jeden den termín
nabytí právní moci.«
Starosta Blažek je skepticky vůči názorům, že chystané nové rozpočtové určení
daní ovlivní pozitivně daňové příjmy menších měst. »Magistrátní města mají historicky největší podporu v Parlamentu, a tak si
nic vzít nenechají. Ty nejmenší obce se spojily a díky ministrovi financí za KDU-ČSL,
který má „venkov v popisu práce“, si polepšily docela výrazně. Doplatila na to města
kolem 10 tisíc obyvatel, což je i Aš. Takže
tlak je nutno vyvíjet směrem k systémové
změně financování samospráv, nikoli kosmetické, kdy se něco vezme na jedné straně
a na druhou se přidá. Systémová změna
podle mě opravdu spočívá v tom, že je nutné vzít ministerským úředníkům rozdělování peněz a přesunout je na RUD. Prostředky
budou využity efektivněji, ministerstva budou moci zeštíhlit svůj aparát. Stát ušetří
a finanční úřady budou mít více času na řešení skutečných problémů této země – daňových úniků, což také přinese do státní pokladny zase více peněz.«
D O TA C E B Y LY, J S O U A B U D O U
Spravedlivější systém rozpočtového určení
daní nelze vymyslet. Konstatoval to Ing. Jan
Zikl, ředitel odboru financování územních
rozpočtů a programového financování ministerstva financí na zářijové konferenci Rozpočet 2009 a finanční vize měst a krajů,
kterou uspořádala v Praze společnost Regionservis. »Vnímám to tak, že je to pouze boj
mezi malými obcemi a velkými městy. Ve finále půjde o politické rozhodnutí, zda magistrátní města budou ochotná ustoupit ze
svých privilegií, aby se část jejich příjmů mohla přerozdělit ve prospěch menších obcí.
Z analýzy výdajů obcí, která se zpracovává
v souvislosti s přípravou nového zákona
o RUD, by mělo vyplynout i to, zda jsou tato
privilegia oprávněna, či nikoli.«
I když Ing. Jan Zikl chápe, o co signatářům
petice jde, obává se, že všechny požadavky
vyjádřené v petici nejsou akceptovatelné:
»Dotace byly, jsou a budou. Musí zabezpečit
plnění některých mezinárodních závazků
ČR, například výstavbu čistíren odpadních
vod. Prostřednictvím dotační politiky je naplňováno programové prohlášení vlády. Dotace
by rovněž měly sloužit k řešení aktuálních potřeb regionů. Na druhou stranu jsou případy,
kdy na jednu a tutéž akci lze žádat dotační
prostředky na dvou či třech místech. Systém
souběhu dotací je dlouhodobě ne-udržitelný.
Prakticky se v něm už nikdo nevyzná.«
Prozradil, že ministerstvo financí chystá
inventuru všech dotačních titulů – co se podporuje, za jakých podmínek a kdo smí o dotaci žádat. »Slibujeme si od ní i to, že to budou obce, které budou prostřednictvím krajů
předurčovat dotační politiku státu. Nyní to
vypadá tak, že si ji vymýšlejí úředníci od stolů,« vysvětlil Ing. Jan Zikl. Úkolem ministerstva financí je vést postupně veškeré údaje
o dotacích v rámci informačního systému
programového financování ISPROFIN a zveřejňovat je na webových stránkách ministerstva financí. Budou to tedy veřejně přístupné
informace, navíc aktualizované každé čtvrtletí. Tato povinnost již platí pro poskytování
finančních prostředků z EU, ministerstvo ji
chce rozšířit na všechny dotace.
■
LÝ D I A S T O U P O VÁ
MO-000683/F
listopad 2008
11
MO12_13
30.10.08
1:34 PM
Page 12
EKONOMIKA
Transparentnost
komunálních rozpočtů
V rámci projektu podpořeného Nadací Open Society Fund
Praha a zaměřeného na veřejné rozpočty na úrovni územních
samospráv uskutečnila Transparency International – Česká
republika (TIC) průzkum mezi několika desítkami obcí. Záměrem bylo získat informace o tvorbě, plnění a kontrole rozpočtu
a souvisejícím zapojování veřejnosti do rozpočtového procesu.
C
ílem našeho průzkumu bylo zmapovat
situaci v oblasti tvorby, plnění a kontroly rozpočtu, při vytváření a poskytování informací o hospodaření obcí a při
zapojování veřejnosti do rozpočtového procesu, a také získat příklady dobré a špatné
praxe. TIC oslovila obce prostřednictvím žádosti o informace podle zákona č. 106/99
Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Výběr dotazovaných probíhal tak, aby byly
pokryty všechny regiony a obce všech velikostí, tj. průzkum zahrnoval krajská, větší
i menší města a všechny kraje. Od obcí byly
požadovány jednak informace, které se týkaly rozpočtování (tj. směrnice pro vytváření
rozpočtu, rozpočtový výhled, způsob přezkumu hospodaření, přidělování dotací soukromým subjektům, způsob vyhodnocování
tzv. kritérií »3E« – účelnosti, hospodárnosti
a efektivnosti rozpočtování), jednak informace týkající se otevřenosti veřejné správy
(tj. zveřejňování rozpočtů a dokumentů souvisejících s přípravou, schvalováním a plněním rozpočtů, uplatňovaný způsob zveřejnění návrhu rozpočtu, zveřejňování přezkumů
hospodaření, zápisů z finančního a kontrolního výboru, zveřejňování seznamu příjemců dotací).
Z V E Ř E J Ň O VÁ N Í R O Z P O Č T Ů
A SOUVISEJÍCÍCH DOKUMENTŮ
Z odpovědí vyplývá, že vnitřní předpisy
upravující rozpočtový proces má pouze čtvrtina dotazovaných subjektů. Zbylé subjekty
se odkazují na zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
U obcí, které tyto vnitřní předpisy mají, jde
zpravidla o neveřejné dokumenty, jejichž
kvalita se různí. Většinou se omezují na opis
zákonných ustanovení, aniž by hlouběji rozváděly a skutečně upravovaly rozpočtový
proces.
Většina obcí uvádí, že plní zákonnou povinnost zveřejňovat návrh rozpočtu a závěrečného účtu 15 dnů před jejich projednává-
ním na zastupitelstvu obce, a to minimálně
na úřední desce, případně na elektronické
úřední desce. V červenci a srpnu, kdy probíhalo ověřování odpovědí, nebylo možné
u většiny obcí zjistit, zda opravdu ke zveřejnění dochází. Většina sledovaných elektronických úředních desek neumožňuje přehledné nebo zpětné dohledání této
informace. Dálkový přístup (tj. přístup přes
webové stránky obce) k návrhu rozpočtu,
schválenému rozpočtu, návrhu závěrečného
účtu, schválenému závěrečnému účtu, přezkumu hospodaření, komentářům a důvodovým zprávám k těmto dokumentům je
často ztížený. Často tyto dokumenty vůbec
nejsou dálkově přístupné. Důvodové zprávy
k rozpočtům zveřejňuje jen pětina sledovaných obcí, zbytek pouze tabulkové přehledy
bez bližšího vysvětlení údajů. Na začátku
července nebyly závěrečné účty za rok 2007
a související dokumenty dohledatelné u poloviny sledovaných obcí.
Zveřejňování bývá obecně nepřehledné,
odkazy na jednotlivé dokumenty nejsou provázané a v mnoha případech je třeba dokumentaci složitě dohledávat jako součást zápisů z jednání zastupitelstva.
Existují ovšem výjimky. Některé obce uveřejňují rozpočet, závěrečný účet, průběžné
čerpání a změny v rozpočtu i s podrobnou
a srozumitelnou důvodovou zprávou nebo
komentářem na webu i například v radničních novinách.
ROZPOČTOVÉ VÝHLEDY OBCÍ
Většina obcí pracuje s rozpočtovým výhledem1) ve smyslu § 3 zákona č. 250/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. U většiny sledovaných obcí nicméně jde
o neveřejný dokument (případně dálkově
nepřístupný). Převažuje inkrementální (přírůstková) metoda rozpočtování. V několika
případech byla v odpovědích zmíněna provázanost se strategickými dokumenty obce,
ve většině případů je však výhled limitován
Víc o Transparency International – Česká republika
Je to nevládní nezisková organizace, jejímž posláním je mapovat stav korupce v ČR a svou činností aktivně
přispívat k jejímu omezování. TIC se zaměřuje především na prosazování systémových změn v oblasti veřejné
správy a legislativy, ale také v soukromém sektoru. Kromě projektů, které se dlouhodobě věnují konkrétním
oblastem (například problematice veřejných zakázek, střetu zájmů či nakládání s veřejnými prostředky), poskytuje také právní a vzdělávací služby. Podrobnější informace viz www.transparency.cz.
12
na tabulkový přehled na jednu stránku a jeho
reálná použitelnost je diskutabilní. Rozpočtové výhledy jsou vypracovávány na dobu
2–5 let. Mnoho obcí zapomíná aktualizovat
rozpočtový výhled při přípravě rozpočtu na
další rok, v některých případech i po dobu
mnoha let.
P O S K Y T O VÁ N Í D O TA C Í
Téměř všechny obce zveřejňují seznam dotací poskytnutých podnikatelským subjektům.
U tří čtvrtin obcí jsou tyto seznamy součástí
návrhu rozpočtu nebo závěrečného účtu. Téměř polovina obcí ale nemá zpracovanou
směrnici na vyhodnocování účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti dotačních titulů
podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční
kontrole ve veřejné správě. Pokud jsou směrnice zpracovány, neobsahují výkonové indikátory a při poskytování dotací tedy není vyžadováno jejich sledování. To znemožňuje
objektivní rozhodování a následnou analýzu
efektivnosti vynaložených prostředků.
Rozpočtová dokumentace je často strohá, bez
potřebných vysvětlení,
které by ji přiblížily
občanům bez ekonomického vzdělání.
EXTERNÍ KONTROLA HOSPODAŘENÍ
Přezkoumávání hospodaření podle § 4 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků zabezpečuje u většiny obcí externí auditor.
U pětiny obcí není prováděn výkonnostní
audit (hodnotící účelnost, hospodárnost
a efektivnost) a je preferován audit shody
(sledující dodržování předpisů). U většiny
sledovaných obcí jsou závěry přezkoumávání hospodaření bez výhrad nebo s drobnými
nedostatky, které se vesměs týkají špatné
evidence majetku, špatného účtování dotací
nebo výnosů z cenných papírů.
Ze zpráv o výsledku přezkoumání hospodaření za roky 2001–2007 vyplývá, že některé
obce v průběhu let nereagují na zjištěná pochybení (uváděné nedostatky v hospodaření
spočívají v neodstranění nedostatků z předchozích let).
ZAPOJENÍ OBČANŮ
Většina obcí nemá definované speciální postupy pro zapojení občanů do rozpočtového
procesu, ať už podle § 11 a § 17 zákona
č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů, nebo ve smyslu § 16 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a podle dalších zákonných ustanovení. Překvapivé je
i zjištění, že jednací řády zastupitelstev obcí
jen zcela výjimečně obsahují postupy pro
přijímání a zpracování připomínek občanů.
Některé obce hodnotí zapojení občanů do
rozpočtového procesu jako prakticky nevyužitelné nebo zmiňují nízký zájem o tuto pro-
listopad 2008
MO12_13
30.10.08
1:34 PM
Page 13
blematiku. S ohledem na povahu zveřejňovaných dokumentů a odbornou náročnost
rozpočtování je nezájem občanů pochopitelný. Některé obce nicméně přicházejí se zajímavými řešeními. Kromě již zmíněné speciální sekce radničních novin každoročně
věnované rozpočtu se jedná například o zřízení zvláštního emailového účtu, webového
formuláře či on-line fóra, dále o možnost
projednání návrhu v komisích místních samospráv a o zapojení občanů do odborných
komisí.
C H Y B Í U Ž I VAT E L S K Y O R I E N T O VA N Ý
PŘÍSTUP
Průzkum ukázal, že u všech obcí jsou údaje
v kategorii povinně zveřejňovaných informací podle zákona 106/99 Sb., o svobodném
přístupu k informacím průběžně neaktualizované. U mnoha obcí chybí řada důležitých
dokumentů (závěrečné účty, zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření, rozpočtové výhledy). Poskytování informací o rozpočtování a hospodaření obce charakterizuje
nárazovost a nejednotná struktura, která ztěžuje systematičtější kontrolu. K mnoha dokumentům není zajištěn dálkový přístup.
Chybí uživatelsky orientovaný přístup zohledňující časové, odborné a technické možnosti příjemců informací. Rozpočtová dokumentace je často strohá, bez potřebných
vysvětlení, které by ji přiblížily občanům bez
ekonomického vzdělání. Průzkum poukazuje na nedostatek proaktivního přístupu ke
zveřejňování nad rámec zákona (například
zápisy z jednání finančního a kontrolního
výboru). V případě kontroly hospodaření
z odpovědí vyplývá, že obce preferují audit
shody a ne vždy aplikují metodiku 3E. Sledované systémy přidělování dotací neumožňují jejich objektivizaci a ex-post hodnocení
efektivnosti.
Průzkum je dílčí součástí komplexní analýzy obecních rozpočtů, která bude publikována v listopadu tohoto roku. Přinese celou
řadu hospodářskopolitických doporučení,
která budou směřována na představitele
obecních samospráv, a to především ve
smyslu lepšího zveřejňování rozpočtových
dokumentů a jejich přehlednějšího zpracování s vysvětlením srozumitelným i pro člověka neekonomického vzdělání. S některými
závěry průzkumu jsme vás seznámili již
v tomto příspěvku.
K aktivitám projektu patří i setkání s místními zástupci samospráv a občanské společnosti a posilování jejich povědomí o možnostech veřejné kontroly.
■
Poznámka
1) Přístup k vytváření rozpočtového výhledu není
v literatuře jednotný. Některá literatura
interpretuje tento »pomocný nástroj« jako
nepovinný, jiná jej chápe jako povinný nástroj,
jehož absence je kontrolorem kvalifikována jako
porušení rozpočtové kázně. V připravované
novele o rozpočtových pravidlech územních
rozpočtů je jeho nevypracování nově
kvalifikováno jako správní delikt.
E L I Š K A C Í S A Ř O VÁ
listopad 2008
MO-000681/A
projektová manažerka
Transparency International – Česká republika
30.10.08
1:35 PM
Page 14
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Ignoranti versus příkladní
v otevřenosti veřejné správy
Již pošesté ocenila Otevřená společnost, o. p. s., největší »přátele«
a »nepřátele« svobody informací a otevřenosti veřejné správy
v České republice. V soutěži OTEVŘENO x ZAVŘENO hodnotila
porota 52 nominací a poprvé udělovala ceny hlasováním na internetu také veřejnost. Ukazuje se, že otevřenost veřejné správy
souvisí i s úrovní informačních a komunikačních technologií,
které na tom kterém úřadě používají jak pro svůj vnitřní chod,
tak pro informování veřejnosti a kontakty s ní.
A
bsurdita některých příběhů letos
předčila všechny představy, naštěstí ji
vyvažují i velmi pěkné pozitivní příklady otevřenosti úřadů veřejné správy.
PROČ TEN WEB VŮBEC MAJÍ?
»Například vykazovat zvolené členy z jednání zastupitelstva, přijít na začátek jednání
s hotovým zápisem včetně výsledků hlasování a uvádět v zápisu jako nepřítomné ty zastupitele, kteří na jednání byli a natočili si je,
leží mimo zdravý rozum i zákon,« řekl k letošním nominacím Ing. Oldřich Kužílek
z pořádající společnosti. Měl na mysli Lhotku nad Labem, která dostala negativní první
cenu v kategorii ZAVŘENO hned třikrát. Ani
webové stránky této obce (http://www.obecni-urad.net/ source/index.php?ID=367) neoslní: Není na něm zveřejněna byť pouze
alespoň jediná povinná položka a neobsahuje téměř vůbec žádné informace, ba ani seznam členů zastupitelstva.
V absurdnosti jednání si se Lhotkou nad
Labem příliš nezadá stavební úřad Magistrátu města Karlovy Vary, který získal první cenu
v oblasti »přístup k informacím«. Za mimořádně rozsáhlou obstrukci soustavným (šestinásobným) odepíráním informace o výkonu stavebního dohledu k určité stavbě
v rozporu s opakovaným rozhodnutím nadřízeného orgánu si vysloužil vůbec nejvyšší
počet bodů od poroty. Ta mohla udělit jedné
nominaci nejvíce 100 bodů, tomuto stavebnímu úřadu jich nadělila 84.
Podle Ing. Oldřicha Kužílka stavební úřady
obecně odmítají představu, že výkon stavebního dohledu je realizací veřejného zájmu
(ochrana jiných osob, dotčených stavbou),
a považují řízení za tajnou soukromou záležitost mezi stavebníkem a úřadem (nesouhlas stavebníka s poskytováním informací
dokonce stavební úřad vydával za právní důvod k jejich odepření). Takový postup lze považovat za trestný čin maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti (§ 159 trestního
zákona).
I N T E R N E T O VÁ T V S E M I LY:
I Z Á Z N A M Y Z E Z A S T U P I T E L S T VA
Mnohem radostněji se referuje o vítězích kategorie OTEVŘENO. První cenu získaly Semily za celou škálu aktivit, které by se mohly
14
označit termínem důsledné plnění volebního programu v oblasti otevřenosti. Konkrétně to znamená mimo jiné zveřejňování informací o výběrových řízeních v nebývalém
rozsahu – na webu Semil (http://www.semily.cz/) najdete, kdo vyhrál, za jakou cenu, jaké byly další nabídky včetně jmen a podpisů
komise. Ze zastupitelstva města je pořizován
kompletní nesestříhaný záznam a ten je
k dispozici všem občanům buď jako záznam
na internetové TV Semily, nebo k zakoupení
na DVD za pouhou desetikorunu.
V diskusi po převzetí ceny se starosta Semil Mgr. Jan Farský zmínil také o jednom
z posledních příkladů otevřenosti, který se
týkal výběrového řízení na dvě dětská hřiště.
Ukazuje se, že otevřenost veřejné správy souvisí i s úrovní informačních a komunikačních
technologií, které na
tom kterém úřadě
používají jak pro svůj
vnitřní chod, tak pro
informování veřejnosti
a kontakty s ní.
Již v zadání bylo stanoveno, že všechny došlé
návrhy, pokud nebudou z formálních důvodů vyřazeny, budou umístěny na nástěnkách v základních školách v Semilech a děti
z 1. až 4. ročníků o nich budou hlasovat formou hlasovacích lístků. Na základě jejich
hlasování pak rada města Semily vybere
a schválí vítěznou nabídku. »Do soutěže se
přihlásilo 10 firem a o jejich nabídkách hlasovalo více než dvě stě dětí. Celá akce měla
velmi dobrý ohlas a dotáhli jsme ji do konce
tím, že po dokončení hřišť podle vítězných
projektů při jejich slavnostním předávání
veřejnosti přestřihávaly pásku děti,« pochvaloval si starosta.
FOTO: AUTOR
MO14_15
Starosta Semil Mgr. Jan Farský se po vyhlášení
výsledků ocitl v zaslouženém zajetí médií.
POTŘEBNÉ SLOVO OMBUDSMANA
Druhá cena v kategorii OTEVŘENO byla udělena kvůli rovnosti bodů od poroty dvakrát.
Získali ji Veřejný ochránce práv a obec Němčovice. V prvním případě porota ocenila, že
ombudsman na základě podání občanů analyzoval právo občanů vystoupit na jednání
zastupitelstva a dovodil, že je nelze omezovat hlasováním zastupitelů, neboť toto právo
plyne přímo ze zákona. Postupně se ve spolupráci s ministerstvem vnitra tento názor
podařilo cestou jeho metodického pokynu
prosazovat v širokém okruhu obcí. Dosud
naprosto převládal model, že každé vyjádření občana muselo být schváleno. Podobně se
ombudsman zastal práva občanů pořizovat
si záznamy z jednání zastupitelstva. Dovodil,
že se tím nemůže zasáhnout do ochrany
osobnosti vystupujících, když vystupují vědomě veřejně, ani že by zastupitelstvo mělo
kompetenci nahrávání omezovat.
Že je aktivita veřejného ochránce práv
v tomto směru stále velmi potřebná, potvrzuje i několik letošních nominací v kategorii
ZAVŘENO. Například na zasedání zastupitelstva obce Zdiby 24. června 2008 jeden z občanů obce pořizoval audiovizuální záznam
jednání zastupitelstva. V tomto počínání
mu bylo na přímý pokyn starosty obce zabráněno obecními strážníky, kteří mu dokonce násilím odebrali záznamové zařízení.
V Lanškrouně zase zastupitelstvo města na
svém jednání letos 19. března odhlasovalo
návrh jednoho ze zastupitelů, podle kterého
mělo dojít k hlasování a teprve následně
k rozpravě k těmto bodům. Pro tento návrh
hlasoval i starosta a v souladu s ním postupoval i při řízení zasedání zastupitelstva. A to
i přes fakt, že hned několik zastupitelů upozornilo, že takový postup je v rozporu se zá-
listopad 2008
MO14_15
30.10.08
1:35 PM
Page 15
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Naopak v Němčovicích šlo vedení obce ve
své otevřenosti vůči veřejnosti tak daleko, že
již rok mohou občané sledovat přes internet
obrazem i zvukem přímo zasedání zastupitelstva a dokonce v určitých chvílích i prostřednictvím Skype či ICQ vstupovat se svými dotazy a připomínkami do jednání. Stojí
za zmínku, že všichni v obci mají připojení
k internetu zadarmo, protože již před dvěma
lety obec zřídila a provozuje bezdrátovou
obecní síť NE-NET. Připojená k ní je už skoro
celá obec Němčovice i sousední Olešná.
»V naší knihovně pořádala knihovnice počítačové kurzy pro začátečníky, kam jsme
chodili především my, starší generace,« psala ve zdůvodnění svého nominačního návrhu občanka Němčovic Marie Malíková.
»Obec zveřejňuje zápisy ze svých jednání již
léta, jak na úřední desce, tak na internetu,
kde máme možnost se srozumitelně dozvědět o projednávaných problémech a také, jak
kdo hlasoval. Už pět let vychází každý měsíc
v Rokycanském deníku celá stránka o naší
obci. Tak si přečtou o naší obci i ostatní, kdo
internet nemají. Celá stránka je pak k prohlédnutí na obecním webu... Jsem přesvědčena o tom, že naše obec má otevřenou radnici, a to i tak doslova, že úřední hodiny má
starosta pořád – kdykoliv něco potřebujeme,
můžeme se na něj obrátit, radnice je přístupná všem.«
Starosta Karel Ferschmann na webu o sobě zveřejnil čestné prohlášení za rok 2007
o majetku nabytém v průběhu výkonu funkce, o příjmech, darech a závazcích podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, lustrační osvědčení i výpis z rejstříku trestů. Není
pak divu, že v rozhovoru pro Moderní obec
mohl konstatovat: »Za celých šest let se mně
nestalo, že by někdo řekl – vy jste si tam něco
upekli.«
Proto asi příliš nepřekvapí, že v hlasování
veřejnosti v kategorii OTEVŘETE získaly Cenu veřejnosti právě Němčovice. Určitě tomu
nepomohla skutečnost, že všichni tamní občané mají připojení na internet zdarma. Naopak, pokud by hlasovali ze svého domácího
počítače připojeného do obecní sítě, počítal
by se kvůli jednotné IP adrese pouze jeden
hlas. Hlasy tedy musely přijít i odjinud.
konem o obcích – brání totiž občanům vyjádřit se k projednávanému bodu. Starosta
námitky odbyl tvrzením, že to možná »není
úplně v souladu se zákonem, ale Parlament
se taky usnáší na zákonech, které potom
Ústavní soud ruší, takže já nemám problém
s tím hlasovat dál a řídit tuto diskusi«.
FOTO: AUTOR
NOVÉ INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE
V PODÁNÍ MALÉ OBCE
Obec Němčovice (http://www.nemcovice.
cz/), která dostala rovněž druhou cenu v kategorii OTEVŘENO, by bylo možné označit za
protipól obce Lhotka nad Labem. Obě obce
patří k těm nejmenším – Lhotka nad Labem
má 265 obyvatel a Němčovice dokonce ještě
o zhruba polovinu méně, jinak si však vůči
sobě stojí jako oheň s vodou. Vedení obce
Lhotka nad Labem vedle již zmíněných prohřešků a neposkytování informací občanům
odepírá informace i opozičním zastupitelům, a to včetně informací (dokumentů),
které musí být ze zákona předloženy ke
schválení zastupitelstvu – například rozpočtové změny, zpráva o výsledku hospodaření
obce. Některé dokumenty nejsou opozičním
zastupitelům poskytnuty vůbec, takže si je
musí pořizovat jinou cestou. Tak třeba zprávu o výsledku hospodaření obce za rok 2007
získali až od oddělení odboru dozoru a kontroly Krajského úřadu Ústeckého kraje díky
uplatnění žádosti o informaci ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.
Cenu OTEVŘENO převzal z rukou Ing. Oldřicha
Kužílka (vlevo) také starosta Němčovic Karel
Ferschmann.
listopad 2008
V G RY G O V Ě M A J Í » O T E V Ř E N É
FÓRUM«
Příznivou zprávou z letošního ročníku soutěže OTEVŘENO x ZAVŘENO je, že Němčovice
nejsou ve svém úsilí o otevřenost vůči veřejnosti výjimkou. Kromě jiných to dokazuje
obec Grygov, která získala 3. cenu v kategorii
OTEVŘENO za naprosto bezchybné zveřejnění povinných informací na webu
(http://www.grygov.cz/), ve kterém byla příkladem i všem finalistům letošní soutěže
Zlatý erb. Zdůraznění si zaslouží i to, že grygovský web nabízí v menu při otevření každé
rubriky zajímavý prvek, a to ikonu přechodu
na »otevřené fórum«, kde lze ke každému tématu či rubrice diskutovat.
Kompletní výsledky soutěže OTEVŘENO x
ZAVŘENO se nacházejí na stránkách
www.otevrete.cz.
■
Veřejná správa
a internet /26
D
nešní internetový tip bude na jednu horkou novinku Ministerstva
spravedlnosti ČR, díky níž můžete
zjistit, od kolika hodin, kdy a kde probíhá
konkrétní jednání u soudu. Podle ministerstva jde o jeden z nejčastějších dotazů
občanů. Službu najdete na adrese
http://infojednani.justice.cz nebo prostřednictvím odkazu infoJednání vpravo
nahoře na úvodní stránce www.justice.cz.
Co všechno tato služba nabízí? Aktuální informace o jednotlivých jednáních,
kterými jsou číslo jednací síně, čas a datum jednání, spisová značka, jméno řešitele (soudce, který jednání řídí), předmět
jednání a jeho účastníci a informaci
o tom, zda je jednání veřejné či nikoliv.
Pozor, v systému naleznete pouze nařízená jednání na následujících 30 dnů.
Když už jste na stránkách resortu spravedlnosti, podívejte se ještě na další službu, která se jmenuje infoSoud a najdete ji
na adrese http://infosoud.justice.cz.
V provozu je již od letošního dubna.
Umožňuje veřejnosti, respektive účastníkům řízení, nahlížet do průběhu řízení na
libovolném soudu, sledovat postupy při
vyřizování dané věci, případně se soudy
elektronicky komunikovat. V současné
době jsou ve službě infoSoud zařazeny
spisy okresních soudů, které byly započaty od 1. 1. 2006. Dohledat jednotlivé informace lze po zadání soudního kraje, jména
příslušného soudu a spisové značky.
Poslední dnešní tip na portál české justice je na Průvodce soudním řízením (odkaz najdete na úvodní stránce www.justice.cz vpravo nahoře nebo na (ovšem jen
velmi těžko zapamatovatelné) adrese
http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33
&o=23&k=373&d=90676). Je určen pro
vás, kteří jste nikdy u soudu nebyli, vůbec
nevíte, jak to u soudů chodí, a nemáte
žádnou představu o tom, co všechno vás
tam při soudním řízení, kterého se případně budete muset zúčastnit, čeká. Průvodce nabízí tři témata: rozvodové řízení,
půjčka a sousedský spor (toto téma by se
patrně mohlo hodit i řadě starostů při řešení sporů mezi obyvateli jejich obcí).
Průvodce má formu animovaného filmu, jehož děj máte možnost ovlivňovat
a v jehož průběhu jste příjemnou a nenásilnou formou informováni o legislativě,
kterou se soudní řízení řídí.
Na e-mailové adrese [email protected] uvítám každý váš názor na tuto rubriku, případně váš vlastní
tip na internetový odkaz.
■
VÁ C L AV K O U D E L E
vedoucí odboru informatiky
Krajský úřad Plzeňského kraje
J A R O S L AV W I N T E R
15
30.10.08
1:36 PM
Page 16
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Územní plány: Zapojit lidi v přípravě
omezí možné kritické hlasy po přijetí
Návštěvníci webových stránek Moravskoslezského kraje mají od
srpna k dispozici novou službu, která jim umožňuje nahlédnout
do územních plánů obcí regionu.V říjnu spustilo město Olomouc
speciální stránky, věnované přípravě nového územního plánu.
Dva aktuální příklady ukazují, jak může internet pomoci těm
úřadům, které pokládají územní plán za věc veřejnou, nikoli
hodnou utajování.
A
plikace na webu Moravskoslezského
kraje vznikla s podporou grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska prostřednictvím finančního mechanismu EHP.
Cílem projektu, který dostal název Zpřístupnění územně plánovací dokumentace prostřednictvím webových technologií, je poskytnout v elektronické podobě veškeré
dostupné územní plány obcí a velkých
územních celků severní Moravy a Slezska.
DO ELEKTRONICKÉ PODOBY PŘEJDE
28 TISÍC VÝKRESŮ
Zatím má sbírka územních plánů k úplnosti
daleko: V první etapě byly zpracovány územní plány 21 sídel spadajících do správního
území obce s rozšířenou působností Krnov
a dále územní plán velkého územního celku
Jeseníky. Postupně však vzniknou územní
plány dalších zhruba 250 obcí celého kraje
a do aplikace budou průběžně doplňovány
až do poloviny roku 2009.
Nejde vůbec o jednoduchou ani levnou
záležitost. V rámci projektu vytvoří specialisté rastrové zobrazení, tj. kopie pořízené
skenerem celkem 834 vyhotovení územně
plánovací dokumentace kraje. V součtu to
představuje převedení 28 tisíc výkresů do
elektronické podoby. Celkový rozpočet projektu je přibližně 310 tisíc eur. Z toho 82,69
procenta činí dotace z finančního mechanismu EHP, zbytek jde z rozpočtu kraje.
»Výstupy projektu jsou určeny široké veřejnosti, orgánům státní správy a samosprávy a všem dalším subjektům, které mají zájem nebo se podílejí na využití území. Tedy
třeba také případným zahraničním investorům. Díky aplikaci budou územní plány
snadno dostupné a práce s nimi pohodlnější,« uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj Mgr. Pavel
Drobil.
S L U Ž B A I P R O I N V E S T O RY
Aplikace se nachází na webových stránkách
kraje v sekci mapový server na adrese
http://mapy.kr-moravskoslezsky.cz/ost. Má
dvě základní, navzájem provázané části –
přehledovou a mapovou. Obě umožňují
snadné vyhledání obce a příslušné územně
plánovací dokumentace (výkresy, legendy
a obecně závazné vyhlášky). V budoucnu se
16
počítá také s možností vyhledávání parcel
podle parcelního čísla.
»Uskutečnění projektu umožní efektivní
přípravu rozvojových koncepcí, investičních
záměrů, a tím i vytvoření podmínek podporujících zájem o investice na území našeho
kraje. Pro občany je nejdůležitější to, že mohou snadno zjistit, zda pozemek, o který mají zájem, je určen k výstavbě rodinných domů, nebo jde-li o příští průmyslovou zónu či
o území pro zemědělskou produkci, kde se
nesmí stavět,« doplnil Mgr. Pavel Drobil.
V OLOMOUCI OBČANY NEOBEŠLI
Zatímco aplikace na webu Moravskoslezského kraje obsahuje již existující územní plány,
město Olomouc připravilo speciální webové
stránky, jejichž cílem je informovat o přípravě nového územního plánu a umožnit široké
veřejnosti, aby ovlivnila vznik tohoto strategického dokumentu.
Ze vstupní stránky na adrese www.olomouc.eu/uzemni-planovani se lze sice dostat také na platnou územně plánovací dokumentaci, to hlavní se však skrývá v sekci
Nový územní plán. Vedle základních informací, co územní plán je, jak vzniká a k čemu
město tento dokument potřebuje, na této internetové adrese budou občané číst čerstvé
aktuality a informace, v jaké fázi se zpracování plánu nachází a kdy se mohou do jeho
přípravy zapojit.
Návrh zadání nového územního plánu,
který bude během podzimu projednáván
s veřejností i dotčenými orgány státní správy,
obecně popisuje zásadní body řešení, nezabývá se jednotlivými lokalitami. Ale už nyní
lze zaslat na odbor koncepce a rozvoje konkrétní podnět k řešení v novém územním
plánu.
Časem přibudou na stránkách také grafické dokumenty, které budou vznikat v průběhu zpracování územního plánu. Podrobnější
informace o územním plánování včetně
platné legislativy najdou zájemci v rubrice
Důležité odkazy. V ní se nachází mimo jiné
odkaz na portál územního plánu Olomouckého kraje. Ten je však pouze jednosměrný,
protože nabízí pouze příslušné informace,
ale neumožňuje či neiniciuje žádnou diskusi jako stránky města Olomouce. Ty totiž slibují pravidelné on-line diskuse, při nichž bu-
FOTO: AUTOR
MO16
Hned v první anketě 74 % účastníků potvrdilo,
že má zájem aktivně se zapojovat do příprav
nového územního plánu města Olomouce, říká
Ing. Radek Dosoudil, vedoucí odboru koncepce
a rozvoje magistrátu.
de Olomoučanům ve stanovený čas k dispozici zástupce zadavatele nebo zpracovatele
nového územního plánu. A hned první dvouhodinová on-line diskuse s vedoucím odboru koncepce a rozvoje Ing. Radkem Dosoudilem tři dny po spuštění stránek přinesla dost
věcných dotazů. »Potěšilo mě, že se lidé ptali skutečně na věci, které souvisejí s nově připravovaným územním plánem, že řada
z nich opravdu přečetla celý text zadání
územního plánu. Potvrdilo se tak, že lidé mají o dění v Olomouci zájem,« hodnotil diskusi Ing. Radek Dosoudil.
A N K E TA D O L O Ž I L A Z Á J E M L I D Í
Náměty a připomínky však občané mohou na
webu nechávat průběžně. »Chceme využít
všech možností, jak dát lidem prostor vyjádřit svůj názor. Internet je v tomto smyslu ideální, zapojit se může skutečně široká veřejnost,« uvedl šéf magistrátního odboru
koncepce a rozvoje. Při informování se radnice ovšem nespoléhá pouze na internet, informační brožuru Nový územní plán, která je ke
stažení na webu, dostali společně s říjnovým
výtiskem Radničních listů do svých poštovních schránek všichni obyvatelé Olomouce.
Jednou z možností, jak se veřejnost může
k územně plánovací dokumentaci vyjádřit,
jsou také ankety, jejichž otázky se budou průběžně obměňovat podle aktuálních témat.
Hned první anketa obsahovala otázku: Budete se aktivně zapojovat do příprav územního
plánu? Výsledek určitě tvůrce stránek potěšil,
protože potvrdil jejich opodstatnění – 74 procent účastníků ankety opovědělo ano, 13 procent záporně a 13 procent nedokázalo uvést
jednoznačnou odpověď.
■
J A R O S L AV W I N T E R
listopad 2008
MO17_18
30.10.08
1:36 PM
Page 17
TÉMA
FOTO: REGULUS
obnovitelné zdroje energie
Sluneční kolektory k ohřevu vody využívá i Dům s pečovatelskou službou Jihlava, jehož zřizovatelem je město.
Využívání OZE: Lepší šance žádat
o dotace, než je teď, už nemusí přijít
Česká republika chce z evropských fondů v rámci Operačního
programu Životní prostředí (OPŽP) pro období let 2007 až 2013
směrovat na investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE)
a energetických úspor téměř 673 milionů eur.
T
ato částka představuje obrovskou příležitost i pro města a obce, které tak
mohou snáze snižovat energetickou náročnost budov ve svém vlastnictví a diverzifikovat své zdroje energií. Ačkoliv úspora
energií nemusí nyní být v prioritách obcí
a měst na prvním místě, je právě teď nejvhodnější chvíle začít uvažovat o využití peněz z OPŽP na tato opatření. V dalších letech
výdaje na energie určitě porostou, ale příležitost dosáhnout na finanční pobídku EU se
již nemusí opakovat.
Uvedená suma je alokována v prioritní ose
3 – Udržitelné využívání zdrojů energie, rozdělené do dvou oblastí:
■ Oblast podpory 3.1 – Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení
s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu
tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla
a elektřiny (54 % alokace z celkové sumy). Sestává ze tří podoblastí:
3.1.1 Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla
využívajících OZE: tj. například výstavba
listopad 2008
a rekonstrukce centrálních a blokových kotelen respektive zdrojů tepla využívajících
OZE nebo výstavba a rekonstrukce lokálních
zdrojů využívajících OZE;
3.1.2 Výstavba a rekonstrukce zdrojů elektřiny využívajících OZE: tj. například výstavba fotovoltaických elektráren, malých vodních elektráren, elektráren spalujících
biomasu atd.;
3.1.3 Výstavba a rekonstrukce zdrojů pro
kombinovanou výrobu elektrické energie
a tepla využívajících OZE: tj. instalace kogeneračních zařízení spalujících bioplyn, využívajících pevnou biomasu, geotermální energii atd.
■ Oblast podpory 3.2 – Realizace úspor
energie a využití tepla u nepodnikatelské
sféry (46 % alokace). Obsahuje tyto dvě dvě
podoblasti:
3.2.1 Realizace úspor energie: tj. zateplení
obvodových plášťů a střešních konstrukcí,
výměna otvorových výplní atd.;
3.2.2 Využívání odpadního tepla: například rekuperace, výměníky atd.
P R A X E S E S T E O R I Í Č A S T O N E K RY J E
Projektový záměr musí vycházet ze zcela racionálních a nezávislých propočtů a studií, a nikoliv domněnek. Zdá se to být samozřejmé, ale
příklady z praxe svědčí o opaku: Nerealizovatelné projekty na zateplení památkově chráněných budov, snahy o zateplování budov za
částky převyšující hodnotu budovy, projekt
kogenerece s účinností v reálných podmínkách zcela odlišnou od podkladů dodaných
firmou, případně projektový záměr na spalování biomasy v lokalitě bez jejího stálého zdroje mluví samy za sebe.
Rozhodně neuškodí vypravit se za zkušenostmi tam, kde podobný projekt již běží.
Nejvíce pomůže zjištění, kudy cesta nevede.
Například v jednom městě starosta strávil
několik perných dnů ručním přikládáním
štěpků do kotle, u něhož se definitivně porouchal šnekový podavač. To se zájemce
o technologii rázem začne zajímat nejenom
o detaily zařízení, ale třeba i o požadavky na
parametry vstupní suroviny.
Podobné je to s leckde přežívajícím očekáváním zastupitelstev obcí, že přípravu rozsáhlého projektu a podání žádosti o dotaci
zvládne jedna osoba, nejlépe starosta. Vhodné je však pověřit jednoho člověka, který bude mít na starosti celý projekt za žadatele.
Ten už může koordinovat spolupráci s další-
17
›
MO17_18
30.10.08
Page 18
obnovitelné zdroje energie
FOTO: JAKUB BROŽEK
TÉMA
1:36 PM
Bioplynová fermentační stanice v Úpici na Trutnovsku má roční kapacitu 6410 tun bioodpadů.
›
mi specialisty: s auditorem, projektantem,
odborníkem na dotace EU či na výběrová řízení atd. Důležité je vědět, že vzejdou-li tito
specialisté z transparentního výběrového řízení uskutečněného po 1. 1. 2007, lze výdaje
na jejich práci uplatnit jako tzv. způsobilé.
Ve fázi vyplňování žádosti se leckdy chybuje při uvádění kontaktní osoby. Ta musí
být po podání žádosti k dispozici ke konzultacím a informace bude dostávat (a vyřizovat
požadavky) pouze elektronicky. Nedoplnění
žádosti do tří pracovních dnů může znamenat konec celého projektu. Není proto ideální uvádět do žádosti kontaktní spojení na
náměstka primátora, který se toho času nachází ve Švýcarsku.
Jedním ze základních dokumentů energetických projektů je energetický audit. Klíčový
je především u projektů na zateplování (nebytových!) domů. Některé obce však jako by
stále nevěřily, že údaje v auditu se musí shodovat s údaji v projektu a žádosti. Audit musí být aktuální, tedy podle aktuálně platného
legislativního rámce nebo pokynů fondu
a nesmí být starší než jeden rok. Vyžaduje-li
projekt zpracování energetického štítku
obálky budovy (například při zateplování),
musí být zpracován původní stav i stav po
opatření a doložen protokol k energetickému štítku.
Vztahuje-li se na záměr územní řízení,
musí být územní rozhodnutí v době podání
žádosti pravomocné. Je nezbytné s tím počítat v předstihu před podáním žádosti.
Je vhodné si řádně přečíst text příslušné
výzvy ihned po zveřejnění. Často jsou zde
omezení pro některé záměry nebo žadatele.
Nestane se pak, že do výzvy na podání žádostí o dotaci na zateplení škol podáte žádost
na zateplení obecního kulturního zařízení
(restaurace).
NESPOLÉHEJTE NA 90 PROCENT
Zatímco obecně se hovoří až o 90% podpoře,
skutečnost u každého typu žadatele i žádosti bývá jiná. Nejprve je třeba zjistit, zda záměr generuje příjmy a zda spadá pod rámec
veřejné podpory, jinak řečeno nemůže-li narušit konkurenční prostředí. To lze ujasnit
nahlédnutím do implementačního dokumentu nebo konzultací. Pokud si ověříme, že
18
V dalších letech výdaje
na energie určitě porostou, ale příležitost
dosáhnout na finanční
pobídku EU se již
nemusí opakovat.
projekt by spadal do rámce veřejné podpory,
pak to s sebou přinese její výrazné snížení –
třeba podle pravidel pro regionální podporu
na 36, respektive 40 %.
Pro příklad použijme záměr na vybudování zdroje na spalování biomasy spolu s rozvody po obci. Využije-li teplo obec sama
a bude-li si sama zdroj také provozovat (nebo jej předá k provozování společnosti vybrané v transparentním výběrovém řízení),
o veřejnou podporu nejde. Ale ani v tomto
případě obec zpravidla nezíská celých 90 %
dotace. Základ se sníží o nezpůsobilé výdaje
(například DPH, domovní předávací stanice
v rodinných domech, rekonstrukce otopné
soustavy v budovách...) a především o úspory provozních nákladů vygenerované záměrem za pět let. Tato částka musí být uvedena
v energetickém auditu.
Některé projekty v oblasti OZE dokonce
nemohou být podpořeny vůbec, protože jejich návratnost se pohybuje v krátkém časovém horizontu (zhruba 5 let). Příkladem mohou být opatření na rekuperaci u bazénů
nebo některé další ze způsobů využití odpadního tepla.
U projektů generujících příjem (viz směrnice ES 1083/2006) je nezbytné zpracovat finanční analýzu. Teprve z ní vyplyne skutečná maximální výše podpory.
KDY SE ZAHAZUJÍ ŚANCE
Příjem žádostí probíhá v rámci výzev, uveřejňovaných na www.opzp.cz. Žádosti se vyplňují v elektronickém prostředí Benefill –
http://zadosti-opzp.sfzp.cz/. Vytištěný formulář žádosti včetně příloh se podává na
místně příslušném krajském pracovišti SFŽP.
V Příručce pro žadatele je přesně popsáno
co, jak a kam doručit. Žadatelé mají na doručení žádosti celý měsíc – tedy dobu trvání
výzvy. Ve skutečnosti je až 90 % žádostí odevzdáno v její poslední den. To koresponduje
s dalším statistickým údajem: Až 90 % žádostí se totiž vrací k doplnění z formálních důvodů.
Po odevzdání žádosti se zjišťuje její obecná přijatelnost. Tedy zda splňuje podmínky
výzvy a obsahuje všechny náležitosti. Pokud
je žadatel (elektronicky) požádán o doplnění, má na to tři pracovní dny. Nevyužil-li
možnost konzultovat svůj záměr před odevzdáním žádosti, stává se z toho pro všechny zúčastněné adrenalinový sport. Až čtvrtina žadatelů zahodí svoji šanci právě v tuto
chvíli.
Je-li žádost formálně úplná, postupuje do
fáze specifické přijatelnosti. V ní se posuzují
projekt a žadatel z hlediska plnění základních podmínek programu – kritérií přijatelnosti. Pokud vyhoví, teprve tehdy může být
žádost akceptována.
Přijetím žádosti začíná hodnocení projektu. Co se při něm sleduje?
■ A. Ekologická relevance projektu (váha
40 %) – posouzení ekologické potřebnosti
projektu a naléhavost realizace projektu;
■ B. Technická úroveň projektu (váha 40 %)
– posouzení technické úrovně finanční náročnosti ve vztahu k předmětu podpory;
■ C. Ekonomické hodnocení (váha 20 %) –
posouzení ekonomické způsobilosti (bonity)
žadatele.
Úspěšnost hodnocení lze ovlivnit už při
přípravě žádosti. V některých opatřeních, respektive podopatřeních (například 3.2.1 – tj.
zateplování) lze očekávat značný převis poptávky nad nabídkou finančních prostředků.
Minimalizací finanční náročnosti projektu,
tedy zvýšením míry kofinancování, lze získat
vyšší bodové ohodnocení projektu (pochopitelně za předpokladu, že žadatel je takového kofinancování schopen). Klíčové je rovněž nepodcenit ekologické efekty projektu,
jako jsou úspory emisí znečišťujících látek.
P O S L E D N Í » N O VÁ « E TA PA
Obdržením rozhodnutí o vydání podpory
začíná nová etapa. Je třeba provést transparentní výběrové řízení na dodavatele, zajistit
propagaci, připravit podklady ke smlouvě
s fondem atd. Po podpisu smlouvy s fondem
konečně může dojít k realizaci. Od podání
žádosti přitom obvykle proběhne osm až
dvanáct měsíců. Při realizaci akce žadatel
může zasílat neuhrazené faktury na SFŽP
spolu s výzvou k úhradě a fond bude příslušné platby zasílat přímo na žadatelův účet.
Vždy je nezbytné ohlídat si dodržování
smluvních podmínek nejenom s dodavatelem, ale i s fondem – tedy zda jsou plněny
termíny i ekologické efekty. Pokud hrozí nedodržení smlouvy, je nezbytné včas tuto záležitost komunikovat s fondem.
A jedna povzbudivá informace závěrem:
Naprostá většina projektů bývá dotažena do
úspěšného konce.
■
B L A N K A V E LT R U B S K Á
Státní fond životního prostředí
listopad 2008
30.10.08
1:37 PM
Page 1
MO-000643/B
MO19
30.10.08
TÉMA
2:13 PM
Page 20
obnovitelné zdroje energie
Proč obcím bioplynové stanice nevoní?
Na zpracování celkem 6410 tun bioodpadů za rok má nastavenou kapacitu obecní bioplynová fermentační stanice (BPS),
která v Úpici na Trutnovsku běží ve zkušebním provozu už déle
než půl roku.
M
ěsto o šesti tisících obyvatelích podle starostky Ing. Iljany Beránkové
sáhlo k tomuto projektu především
proto, aby řešilo problém likvidace kalů
z městské čistírny odpadních vod (v jejím
areálu se ostatně stanice nachází) a také odpadu z veřejné zeleně. Díky rozvinutému integrovanému systému nakládání s biologickými odpady na území města je však BPS s to
přijímat i bioodpady z domácností a od podnikatelských subjektů.
Stanice se zařazením do krajského plánu
odpadového hospodářství stala v Královéhradeckém kraji pilotním projektem svého
druhu. Hlavní produkt fermentace – bioplyn
je v kogenerační jednotce využit k výrobě
tepla a elektřiny. Elektrická energie se používá pro provoz stanice a čistírny odpadních
vod (ČOV), přebytky se prodávají do distribuční sítě. Odpadní teplo zatím sice využití
nenalezlo, ale už se hledá způsob, jak s ním
efektivně nakládat. Zbytkovým produktem je
odvodněný substrát, který se začne vracet
zpět do přírody ve formě organického hnojiva nebo se bude používat jako jedna ze základních surovin při výrobě kompostu.
N A P E R S O N Á L J S O U PÁ K Y
Starostka ani vedoucí stanice Karel Srna neskrývají, že zkušební provoz odhaluje i některé nedostatky. Jedním z nich bývá zápach
kolem příjmového objektu. Iljana Beránková
doufá ve zlepšení, protože ihned po svém
nástupu do funkce a ještě před zahájením
výstavby úpické BPS navštívila spolu s dalšími představiteli města i sousední obce hned
dvě fermentační stanice, aby se přesvědčila,
co je pravdy na tom, že tato zařízení jsou pro
své okolí zdrojem zápachu. »Protože jsme
tehdy žádný takový zážitek nezaznamenali,
snažili jsme se zbavit obav i naše občany,«
poznamenává. Teoreticky i prakticky vzato,
Financování Integrovaného
systému nakládání s bioodpady
v Úpici
Celkové náklady . . . . . . . . . . . . . . .56,7 mil. Kč
Dotace EU z OP Infrastruktura . . . . . .31 mil. Kč
Dotace SFŽP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4,1 mil.Kč
Půjčka SFŽP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 mil. Kč
Pozn.: Uvedené náklady a dotace jsou zaokrouhleny a byly
použity především na vybudování bioplynové stanice.
Zhruba za 5 mil. Kč byly z této sumy zakoupeny svozové
automobily. Královéhradecký kraj podpořil zpracování projektové dokumentace. Nad rámec těchto prostředků město dodatečně zakoupilo kontejnery a sběrné nádoby za
zhruba 1,5 mil. Kč, přičemž mu Královéhradecký kraj poskytl investiční dotaci 0,6 mil. Kč.
ZDROJ: MĚSTSKÝ ÚŘAD
20
zápach může být způsoben nedodržováním
technologické kázně nebo špatně vyprojektovanou a provedenou technologií. »V otázce
vlastní stavby tvrdě bojujeme s dodavatelem,
aby odstranil chyby, které nám přinášejí problémy. Jde hlavně o komplikace při zpracování trávy. Zda něco vymůžeme, je zatím ve
hvězdách, jinak budeme muset tyto problémy řešit za vlastní peníze. Provoz BPS zajišťuje příspěvková organizace zřízená městem
– Městské vodovody a kanalizace Úpice. Již
tato informace je snad dostatečná jasná, že
při pochybnostech o kvalitě práce obsluhujícího personálu máme dostatečné páky k radikální nápravě. Zatím jsme je však nemuseli uplatnit,« podotýká starostka.
CO BY DNES UDĚLALI JINAK
Pokud by BPS ve městě ještě nestála a na radnici jste se teprve rozhodovali o její případné
výstavbě, avšak už s nynějšími zkušenostmi,
co byste udělali jinak? zeptali jsme se. »Určitě bychom si lépe pojistili, aby to byl projekt
již ověřených technologických celků se specifikací kvality do nejmenších detailů a aby
byla uplatněna přísná kontrola dodávky
v průběhu stavby,« odpověděl Karel Srna.
«Aby součástí dodavatelské smlouvy bylo
i zprovoznění a provedení zkušebního provozu a předání BPS v chodu po splnění všech
požadovaných parametrů. Bohužel, některé
podmínky financování z evropských fondů
často neumožňují dostatečně včas a účinně
penalizovat dodavatele bez hrozby vrácení
dotace. Určitě by nebylo od věci, kdyby na
nekvalitně pracující dodavatele, kteří neplní
za dohodnuté peníze své závazky vyplývající
ze smlouvy o dílo, byla možnost uplatnění
účinných okamžitých postihů.«
Starostka dodává: »Vedení města, které
vzešlo z voleb v roce 2006, vlastně v této záležitosti nastoupilo už do rozjetého vlaku. Se
všemi z toho plynoucími důsledky. Za sebe
mohu říci, že jako velmi důležité vidím spolupracovat pouze se zkušenými a dostatečně
prověřenými odborníky – projektanty i dodavateli.«
V T Ř Í D Ě N Í PAT Ř Í K E L I T Ě
V Úpici se však nemusejí s jinými sídly dělit
jen o špatné zkušenosti. Město s 63 % vytříděného domovního odpadu patří v České republice v tomto směru mezi elitu. Proto tam
neváhali přikročit i ke třídění biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO).
»Původně jsme systém třídění a sběru biologických odpadů ve městě a přilehlém regionu pojímali jako samostatný projekt oddělený od přípravy výstavby bioplynové stanice,«
říká Karel Srna. »Ale pak jsme si uvědomili,
že jeden projekt bez druhého bychom těžko
FOTO: JAKUB BROŽEK
MO20_21
Starostka Úpice Iljana Beránková: Kolegům
z jiných obcí a měst rádi naši bioplynovou
stanici ukážeme a sdělíme jim své zkušenosti.
uskutečnili, a proto jsme oba integrovali do
jediného systému sběru, svozu a likvidace
biologických odpadů. V prvních krocích nám
nejvíce pomáhali pracovníci odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu
v čele s Ing. Petrem Uhlířem.«
Vedoucí stanice i starostka však připouštějí, že v třídění bioodpadu má město za sebou
teprve tu snazší část problému. Nejprve se
totiž zaměřilo na majitele rodinných domů,
kteří jsou obvykle vděční za to, že zdarma dostanou nádobu na organické přebytky ze
svých zahrad i domácností. Už jen obava
z toho, aby o ceněnou službu nepřišli, je vede k tomu, aby do pravidelně jednou týdně
vyvážených nádob nevhazovali jiné druhy
odpadu. Teď radnici čeká zavedení svozu
bioodpadu z bytových domů, což již nemusí
být tak snadné. Třídění odpadů však už má
v Úpici výbornou tradici i úroveň, a Iljana Beránková proto věří, že ani u bioodpadů nenastanou žádné neřešitelné komplikace.
Krátká doba zkušebního provozu dosud
neumožnila získat pro digestát certifikaci
Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským Brno, která je ve smyslu
vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podmínkách nakládání s bioodpady, nezbytná k tomu, aby
mohl být využíván na rekultivace, případně
na přihnojování městské zeleně. Aby se však
mohl vyvážet na pole jako hnojivo (a také se
tak mohl prodávat), bude muset být po certifikaci ještě zaregistrován ve smyslu zákona
o hnojivech. I to je jeden z důvodů, proč se
starostka spolu s vedoucím BPS k návratnosti investice vyjadřují zatím zdrženlivě.
»Dokud nebude uzavřen okruh zákazníků,
pro něž budeme likvidovat biologicky rozložitelný komunální odpad za peníze, byly by
to jen holé spekulace,« říká Karel Srna.
»Přijďte se zeptat tak za půldruhého roku!«
Každopádně už teď velmi hrubý odhad říká,
že pouze za likvidaci trávy z veřejných prostranství ve městě pomocí BPS radnice uspo-
listopad 2008
30.10.08
2:13 PM
Page 21
ří 0,3 mil. Kč ročně. Dalšího půl milionu přinese likvidace čistírenských kalů ve stanici –
a jak se bude postupně zdražovat (a také
omezovat) ukládání kalů a bioodpadů na
skládkách (už v roce 2010 nanejvýš 1,147 mil.
tun, tedy jen 75 % hmotnostních z celkového
množství BRKO vzniklého v roce 1995),
úspory radnice dál výrazně porostou.
Přínosem jistě bude i vyráběná elektřina.
Karel Srna už má jasno: »Kdybychom v naší
BPS ročně vyrobili 1 mil. kWh s finančním
přínosem 3 mil. Kč (v dnešních cenách), nebylo by to zanedbatelné. Zvláště když ušetříme ještě kolem 0,3 mil. Kč za elektřinu, kterou sami v areálu ČOV spotřebujeme.«
Ing. Pavel Koťan, ředitel firmy Ekora, která
pro úpickou radnici zhotovila rámcovou studii proveditelnosti výstavby BPS i studii zpracování čistírenských kalů a dalšího organického materiálu, odhaduje, že prostá doba
návratnosti bude u BPS Úpice devět let. Podle jeho názoru se pro města vyplatí uvažovat
o výstavbě bioplynové stanice s minimálním
elektrickým výkonem KGJ od 150 kW.
OPTIMUM: ZA KWH 4,50 KČ
Ing. Jan Habart, předseda CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu (soustřeďujícího
subjekty se zájmem o využívání biomasy či
bioplynu), se odvolává na studii zpracovanou sdružením pro ministerstvo životního
prostředí a tvrdí, že i jen 40% dotace, kterou
tento rezort nabízí municipální sféře na budování bioplynových stanic, by byla dostačující. Ovšem za předpokladu, že výkupní cena
elektřiny dodávané z těchto zařízení do distribuční sítě by byla na úrovni zhruba
4 Kč/kWh.
»Energetický regulační úřad v roce 2005
vsadil na strategii postupného zvyšování výkupní ceny, což byla jedna z možných variant. Ale hodnotíme-li ji z dnešního pohledu,
nebyla účinná,« poznamenává Ing. Jan Habart. »Zcela nepochybně by i Česku více prospěla strategie, jakou přijali v Německu. Tam
totiž nastavili relativně vysoké výkupní ceny
na počátku, což podmínili možností jejího
každoročního snižování – pokud by pro to
mluvil vývoj ekonomické proveditelnosti
BPS. V SRN nakonec také museli přijmout
Bioplynová stanice Úpice
Technologie – »mokrá« anaerobní fermentace
Roční kapacita – 6000 až 7000 tun biologicky zpracovávaných odpadů
Zpracovávaný bioodpad – kaly z ČOV, odpad
z údržby městské zeleně,
bioodpad z domácností
a z podnikatelské sféry
3
Objhem fermentoru – 1300 m
El. výkon kogenerační jednotky – 150 kW
Tepelný výkon kogenerační jednotky – 192 kW
Počet provozních hodin KGJ – 8000 až 8300 za rok
Předpokládaná produkce odvodněného digestátu
(25 % sušiny) – zhruba 2500 t/rok
Pozn. BPS vyrábí elektřinu v tzv. režimu zelených bonusů,
takže město za každou vyrobenou kWh dostává 2,62 Kč
+ DPH. Za přebytek elektrické energie, který je dodáván
do distribuční sítě, dostane navíc 1,26 Kč/kWh.
FOTO: JAKUB BROŽEK
MO20_21
Do BPS v Úpici se bioodpad sváží v uzavřených kontejnerech.
opatření ke zvýšení celkové výkupní ceny,
neboť její počáteční výše přestala dostačovat. V ČR by takovou vhodnou cenou byla
zřejmě cena okolo 4,50 Kč/kWh, kdy by se
většina zemědělských bioplynových stanic
už obešla bez investiční dotace a komunálním stanicím střední velikosti by stačila pouze menší dotace zejména na vybudování infrastruktury a zařízení pro zpracování
biologicky rozložitelného odpadu.«
CO BRÁNÍ ROZŠÍŘENÍ
Ing. Miroslav Šafařík, poradce pro úspory
energie a obnovitelné zdroje energie, a Ing.
Tomáš Dvořáček, vedoucí sekce Bioplyn CZ
Biom, se shodují, že kromě nižší výkupní ceny elektrické energie plošnějšímu rozšíření
komunálních BPS brání ještě další faktory:
■ Nedostatek materiálu. Třídění BRKO
u nás teprve začíná a i při předpokládané
50% účinnosti třídění lze s bioplynovými stanicemi počítat pouze u velkých měst. Nebo
BRKO, který využívají, musí být kombinován
s jinými zdroji biomasy.
■ Jiné využívání ostatních bioodpadů (zejména olejů a tuků z lapolů v restauracích,
v myčkách automobilů apod.) či nedostatečná motivace jejich producentů nabídnout je
kompostárnám nebo BPS. Tyto bioodpady
jsou o poznání koncentrovanější a kvůli
nedostatečné kontrole se zatím vyplácí je
v kuchyních drtit a vypouštět do kanalizace,
případně vyhazovat do směsného komunálního odpadu nebo ukládat na černé skládky.
■ Problémy s uplatněním digestátu z komunálních BPS. Zemědělci chovají nedůvěru v jeho kvalitu a příliš o něj nestojí.
■ Chybějící podpora investic do teplovodů.
BPS se nestavějí v těsné blízkosti sídel, a jejich napojení na centrální zásobování teplem je tak náročnější než u jiných zdrojů.
N E J V Í C Z A PÁ C H A J Í P Ř E D S U D K Y
Ovšem asi nejvážnější důvod, proč města
s budováním bioplynových stanic váhají, lze
nazvat »obavy ze zápachu«. Ing. Pavel Koťan
ze společnosti Ekora říká: »V naší zemi existuje několik špatně provozovaných bioplynových stanic (ale mnohem více jich je bezproblémových, které nezapáchají). Média se
toho chytnou, a tak vznikají protestní akce
a petice: „Všechny bioplynové stanice smrdí
a my nedovolíme, aby se v katastru naší obce
něco takového budovalo.“ Jistě, některé
vstupní materiály, zpracovávané v bioplynových stanicích zapáchají. Procesem anaerobní fermentace při dostatečné době
zdržení dojde k biologické stabilizaci zpra-
covávaného materiálu a zápach úplně zmizí.
Suroviny, které mohou zapáchat, se přivážejí v uzavřených kontejnerech či cisternách.
Po příjezdu do příjmového objektu se zavřou
vrata, spustí vzduchotechnika s odtahem na
biologický filtr – a teprve až pak se začnou
vykládat svozová vozidla. Další opatření eliminující zápach je zakrytí uskladňovací nádrže a například i silážního žlabu na rostlinnou surovinu. Při dodržování technologické
kázně (zavírání dveří a vrat, fungující vzduchotechnice a použití správného biofiltru)
moderní BPS nemůže zapáchat.«
ZAČÍT STUDIÍ PROVEDITELNOSTI
Co by si město, které výstavbu bioplynové
stanice zvažuje, mělo předem ujasnit? I na
tuto otázku mají experti z CZ Biom spolu
s Ing. Šafaříkem shodný názor: »Zadat studii
proveditelnosti záměru, která bude řešit zejména dostupnou produkci vstupních bioodpadů, jejich charakter, množství, sezónnost výskytu, výběr vhodné technologie
a provozní bilance, stejně jako možnosti
uplatnění digestátu v pevném a kapalném
stavu i uplatnění tepla, vhodnost zamýšleného umístění stanice s ohledem na obytnou
zástavbu a dopravní trasy apod. K této studii
je vhodné zadat si oponenturu a teprve až
pak na základě závěrů studie případně zahájit přípravu akce ve vazbě na dotační tituly.
Určitě se vyplatí vybrat si kvalitní poradenskou firmu pro řízení a koordinaci celého
projektu a při volbě lokality pro umístění
BPS přihlížet k možnému vlivu dopravní zátěže a předem si vyřešit otázku využití tepla.
Včas je rovněž nutné zajistit si dostatečné
a dlouhodobě disponibilní množství surovin
a dohodnout se s místními zemědělci o využití digestátu.«
Stejně důležité je podle sdružení CZ Biom
prověřit si možnost napojení na elektrorozvodnou soustavu. Výstavba nového vedení je
totiž natolik náročná, že kvůli tomu některé
projekty už neuspěly. Některé distribuční
společnosti této náročnosti zneužívají a pod
různými záminkami blokují připojení bioplynových stanic. Podcenit se nesmí ani povolovací proces, EIA, územní řízení, stavební
povolení – a možné předsudky místních lidí.
Jak to řekla starostka Úpice Iljana Beránkova? »Věřím, že i nám se podaří v dohledné
době překonat všechny potíže, provázející
zkušební provoz naší bioplynové stanice,
a i naši nástupci v budoucnosti ocení celý
tento projekt jako pozitivní a přínosný.« ■
I VA N RY Š AV Ý
ZDROJ: EKORA, S. R.O., MĚSTSKÝ ÚŘAD
listopad 2008
21
30.10.08
1:39 PM
TÉMA
Page 22
obnovitelné zdroje energie
Když Slunce levně ohřívá vodu
B
Nejlepší je obrátit se na odborníky a nechat
si zpracovat alespoň hrubou studii, která
může odkrýt alespoň některá prvotní úskalí
a investora na ně předem upozornit,« připomíná Jiří Kalina.
Podle jeho slov neexistují žádná zásadní
omezení pro využívání solárních systémů
i v budovách ve vlastnictví obcí a měst. »Samosprávy mohou čerpat z různých programů, a to nejen ministerstva životního prostředí. Máme bohaté zkušenosti s aplikacemi
na municipálních objektech. Solárními
systémy jsme například osadili několik mateřských škol v Praze, zajímavá aplikace je
umístěna na Domě s pečovatelskou službou
Jihlava (viz foto na str. 17 – pozn. redakce),
velká instalace se dokončuje na ZŠ Lukavec,
kde je i kombinace s tepelnými čerpadly
apod.,« konstatuje expert ze společnosti
Regulus.
udovy spotřebují podle profesora Bedřicha Moldana plných 40 % primárních
energetických zdrojů. Uvedl to na konferenci Trh nemovitostí a stavební průmysl
a jejich odpovědnost ke změnám životního
prostředí, kterou v říjnu v Praze uspořádala
Česko-belgicko-lucemburská smíšená obchodní komora. Jiří Kalina ze společnosti Regulus, s. r. o., na konferenci v té souvislosti
upozornil na to, že samotné zateplení a výměna oken v budovách dnes už na požadované hodnoty úspor energií nedosáhnou.
KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ JE NEJLEPŠÍ
»Musíme tedy přistoupit i k rekonstrukci
technických zařízení budov, přičemž využití
energie slunce v těchto technologiích je rozhodně perspektivní,« míní Jiří Kalina. Uvedl
příklad solárního systému na přípravu teplé
vody na bytovém domě v Brně s denní spotřebou teplé vody zhruba osm tisíc litrů. »Při
takových instalacích pochopitelně nejde jen
o to osadit dům solárními kolektory. Stejně
důležitá je správná volba samotného hydraulického uspořádání, velikosti akumulačních nádrží a vlastně celé technologie, požadovaného elektrického příkonu apod. To vše
samozřejmě rozhoduje o tom, zda lze v konkrétní aplikaci podobné zařízení uskutečnit.
NEŽ OBEC PŘISTOUPÍ K PROJEKTU...
Ing. Jiří Bártů, ředitel brněnské společnosti
Apex Euro, s. r. o., radí, že dříve než obec přistoupí k projektu přípravy teplé vody za pomoci solárních systémů ve svých objektech,
měla by si prověřit, jaký je stav jejich zateplení, rozvodů, vybavení strojoven apod. »Potřebný je mít i energetický audit – ale poctivě
odvedený. Nesmí jít jen o hru čísel,« dodává
Ing. Jiří Bártů. Podcenit se však nemá ani zakomponování solárního systému do vzhledu
dané nemovitosti.
Jak je to však s návratností investic tohoto
druhu? »U rekonstrukcí se obecně vychází
z provozních nákladů, které jsou prokázány
několik let zpětně. Solární systém se bilancuje co nejpřesněji na základě vstupních dat
o odběrech energie a účinnosti stávající
technologie – a pak se oba systémy (před rekonstrukcí a po ní) porovnávají, spolu se započtením velikosti investice. Otázkou je prognóza vývoje ceny energie použité v původní
technologii. Ze zkušenosti posledních let je
jasné, že započtení pohybu cen energií do
tohoto srovnání bývá v 99,9 % návratnost solárního systému mnohem optimističtější,«
uzavřel Jiří Kalina.
Zástupci obou firem se shodují v tom, že
největším přínosem pro investora, který sáhne po využití sluneční energie, je vysoká
účinnost celého systému přípravy teplé vody
v celoroční bilanci. Nikoliv nepodstatnými
efekty je však také třeba »green image« obce
a samozřejmě rovněž pozitivní dopad na životní prostředí.
■
I VA N RY Š AV Ý
Šestkrát o místní podpoře OZE
L
ídrem v podpoře instalací solárních
systémů u nás jsou Litoměřice. Město
už od roku 2000 poskytuje občanům
příspěvek na solární systémy na ohřev teplé
vody či na podporu vytápění (o příspěvek
mohou požádat i nepodnikající právnické
osoby). Pravidla programu znějí jednoduše:
Na dotaci má nárok každý občan, který splní
FOTO: AUTOR
MO22
Toto je další z více než stovky solárních
instalací, které přibyly hlavně v nové zástavbě
v Litoměřicích, ukazuje Pavel Gryndler
z městského úřadu.
22
podmínky (minimální instalovaná plocha
2
3 m , nevyužívat neekologické zdroje k vytápění, být majitelem domu či bytu). Vyřízení
žádosti je neobvykle rychlé: Žadateli totiž
příspěvek (40 000 Kč) může vyplacen už do
14 dnů od podpisu smlouvy starostou.
Nárůst podpořených instalací zaznamenávají i v Plzni, kde o podporu z rozpočtu
města mohou od roku 2005 žádat fyzické
i právnické osoby. Dotace lze získat na využití většiny obnovitelných zdrojů. V případě
solárních termických systémů činí 2000 Kč
na metr čtvereční instalované kolektorové
plochy. Letos v západočeské metropoli nastal boom instalací solárních elektráren – na
ně mohli zájemci získat dotaci ve výši
20 Kč/Wp pro systém do 5 kWp (zhruba 15 až
20 % investičních nákladů).
Hlavní město Praha podporuje solární
systémy od roku 2006. Příspěvky ve výši 4000
2
Kč/m absorpční plochy (maximálně 80 000
Kč) jsou určeny občanům, přičemž magistrát
nerozlišuje, zda žadatel instaloval systém na
výrobu tepla či elektřiny. Občané tak mohou
dosáhnout dokonce na vyšší dotaci než od
Státního fondu životního prostředí ČR, ale
nemohou oba typy podpor kombinovat. Většímu využívání programu však brání jeho
menší znalost ve veřejnosti, ale také památková ochrana.
Další tři sídla se svými dotačními programy teprve začínají. V Kladně a Náchodě zatím stačili podpořit jen několik systémů.
Příspěvky Kladna jsou vztaženy na výkon
kolektorů (2000 Kč/instalovaný kWth;
2
1 kWth = 0,7 m kolektoru). Městský úřad
v Náchodě podporuje konkrétní projekty
formou daru. Slouží-li systém k ohřevu
k užitkové vody, může žadatel získat 10 000
Kč. Podporují-li kolektory i vytápění, dar je
o 5000 Kč vyšší.
Podmínky Obecního fondu životního prostředí v Jindřichovicích pod Smrkem jsou
nastaveny ještě lépe. Na solární kolektory či
fotovoltaiku tam zájemce může získat až
30 000 Kč, přičemž polovinu tvoří nevratná
dotace, zatímco zbytek je bezúročná půjčka
se splatností 2 až 10 let. Přesto v Jindřichovicích zatím žádné »solárko« nepodpořili.
Ačkoliv místní podpora často nedosahuje
výše dotací ze Státního fondu životního prostředí, díky nastaveným podmínkám a tomu,
že se lze inspirovat často doslova »u souseda«, obvykle bývá hlavním motivem pro rozhodování občanů »jít do toho«. Rostoucí oblibu dokládá fakt, že ve většině zmíněných
měst byly takto vyčleněné prostředky letos
poprvé už zcela vyčerpány. Žádné z těchto
sídel však neuvažuje o tom, že by program
ukončilo. Více informací k místní podpoře
využívání sluneční energie včetně vzorů žádostí či smluv s občany naleznete na
www.solarniliga.cz/semkom.html.
■
JIŘÍ DVOŘÁK
Liga Ekologických Alternativ
listopad 2008
MO-000754
MO23
30.10.08
1:39 PM
Page 1
MO24_25
30.10.08
1:40 PM
Page 24
EVROPSKÁ UNIE
Pouze 80 z celkem 150 místních akčních skupin (MAS) v ČR bude vybráno k podpoře v Opatření IV.1.1 Místní akční skupina
v Programu rozvoje venkova. Po šest let každý rok budou mít
k dispozici finanční prostředky na uskutečnění místních projektů. V prvním kole výzvy vyhlášeném letos v dubnu se na
1. místě umístila MAS Krajina srdce se svým Strategickým plánem LEADER (SPL) na programové období 2007–2013 Společně
krajinu »Uklidit«, »Zpřístupnit« a »Rozpohybovat«. Předsedkyní
občanského sdružení MAS Krajina srdce je Monika Hienlová,
které jsem se zeptala:
Které projekty budete v regionu podporovat?
Strategický plán LEADER (neboli SPL) je
především zaměřen plošně na ženy a mládež
a selektivně na obyvatele malých obcí. Tyto
skupiny obyvatel území se MAS snaží v rámci projektů podporovat nejvíce. Při výběru
jsou proto zohledňovány projekty, které co
nejvíce vycházejí vstříc zlepšení kvality života a potřeb zmíněných skupin obyvatel. Protože SPL je zaměřen pouze na »tvrdé« investice, snažíme se s tím vyrovnat tak, že
chystáme vlastní »měkký« grantový program
pro mladé lidi.
■
Kdo může být příjemcem dotace? Nejde
o veřejnou podporu?
V rámci SPL to je místní akční skupina Krajina srdce. Vytvořila 11 tematických okruhů,
kde jsou jak žadatelé z řad obcí, tak podnikatelé i neziskové organizace. O veřejnou podporu by šlo pouze tehdy, kdyby byl žadatelem podnikatelský subjekt.
■
První výzva už skončila, jaké jsou vaše
zkušenosti?
První výzva obsahovala čtyři tematická
opatření – na ozeleňování obcí, infrastrukturu, zemědělce a ostatní podnikatele. Zaregistrovali jsme 27 projektů, z nichž 25 postoupilo k bodovému hodnocení výběrové
komise MAS. Na tuto výzvu jsme měli alokovanou částku 4 935 070 Kč. Projekty, které se
dostaly až k bodování, požadovaly dotace
v celkové výši 8 156 212 Kč. Z toho je patrné,
že zdaleka ne všichni žadatelé mohli být
uspokojeni. Trochu jsme se obávali dohadů,
které by mohly nastat mezi členy výběrové
komise nebo programového výboru při bodování projektů nebo při vyřknutí definitivního ortelu. Ale překvapivě všechna jednání
proběhla v přátelském duchu a příjemné atmosféře. Určitě tomu hodně napomohlo
transparentní rozdělení projektů jednotlivým členům výběrové komise. Ti jednoduše
nehodnotili projekty, které pocházely
z územního celku, ze kterého byli do komise
delegováni.
■
24
Co se stalo s projekty, které neuspěly
v první výzvě?
Všechna opatření, která byla vyhlášena
v I. výzvě, se budou opakovat i v následujících letech, i když některá už jen jednou, například ozeleňování obcí. Všichni neúspěšní
žadatelé mají tedy možnost svůj projekt podat znova i v nezměněné podobě. Pro obce
do 500 obyvatel, a těch tu máme většinu, je
tu ještě Program rozvoje venkova, který je
jim plně otevřen do roku 2013.
■
■ Splnila výzva očekávání? Jaké budou další výzvy?
Počet přijatých projektů potvrzuje, že na
území MAS Krajina srdce je o naše aktivity
zájem. V roce 2009 plánujeme vyhlášení tří
FOTO: ARCHIV
Otevřené dveře
k rozdělování prostředků
Místní nejlépe ví, jaké problémy má jejich
území, říká Monika Hienlová, předsedkyně
občanského sdružení MAS Krajina srdce.
výzev, záleží také na tom, kdy se dozvíme finanční alokaci pro naši MAS na příští rok.
Pro rok 2008 jsme se to dozvěděli s velkým
zpožděním a původní dvě výzvy jsme museli spojit v jednu.
Rovněž další výzvou budeme opět řešit
ozeleňování obcí a využití odpadní biomasy
pro zemědělské účely. Poté budou následovat projekty neziskových organizací, kde cítíme trochu bolavější místo, a to především
kvůli předfinancování projektů neziskového
sektoru.
■
H E L E N A J A N E Č K O VÁ
Více o projektu Společně krajinu »Uklidit«, »Zpřístupnit«
a »Rozpohybovat«
Území MAS Krajina srdce (623,75 km2, 20 099 obyvatel) tvoří 40 obcí (32 spadá do Jihočeského kraje a 8
do kraje Středočeského). Patří sem město Sedlec-Prčice, Česká Sibiř, Mladá Vožice, chotovinský zámek, Chýnovská jeskyně atd. Hustota osídlení je 32 obyv./km2. Je to ryze venkovské území, které trpí typickým venkovským problémem – vylidňováním. Území MAS se dělí do 5 celků, z nichž je delegován vždy jeden zástupce
do každého z výkonných orgánů MAS za dodržení podmínek maximálně 50% účasti zástupců veřejného sektoru, který je v MAS Krajina srdce zastoupen pouze 8 členy, zbylých 13 jsou podnikatelské subjekty, 7 soukromých osob a 14 členů jsou zástupci neziskového sektoru.
Členů programového výboru, jenž odpovídá za činnost sdružení, je 5 stejně jako členů monitorovacího
a kontrolního výboru a jako členů výběrové komise, která hodnotí projekty žadatelů. Jen funkční období se
v jednotlivých orgánech liší. Nejkratší, a sice jeden rok, mají členové výběrové komise.
■ Strategický plán předpokládá splnění tři úkolů, které jsou vloženy do názvu celé strategie. Nejdříve je nutné území MAS UKLIDIT. Proto MAS Krajina srdce podpoří projekty, které řeší údržbu či obnovu zeleně v centrálních částech obcí a opravu drobných, pro venkov typických staveb – boží muka, kapličky, návesní kašny
apod. Zemědělcům nabízí podporu projektů zaměřených na zatravňovaní orné půdy ve vyšších nadmořských
výškách a na extenzivnější formy chovu hospodářských zvířat na pastvinách.
■ V části ZPŘÍSTUPNIT podpoří projekty, které směřují k řešení palčivého problému – rozbitých místních komunikací a dále budování sítí bezdrátového veřejného rozhlasu. Oblast se musí více otevřít rozvoji cestovního
ruchu, s tím souvisí vybudování a lepší značení pěších tras a hippostezek včetně potřebné infrastruktury (odpočívadla, značení, infotabule).
■ Území MAS chtějí ROZPOHYBOVAT podporou projektů, které vytvoří pracovní místa například v oblasti
cestovního ruchu (penziony, noclehárny, půjčovny sportovních potřeb), ale opět pamatují na zemědělce a na
drobné podnikatele a živnostníky, kteří s podnikáním začínají nebo ho rozšiřují. Velká část rozpočtu směřuje
na podporu vybavení kluboven, rekonstrukce budov vhodných pro volnočasové aktivity apod. Spolky jsou dobrým duchem našich obcí a chceme jejich podporou co nejvíce přispět ke zvýšení hodnoty sociálního kapitálu
našeho území.
■
listopad 2008
MO I-VIII/priloha
30.10.08
1:22 PM
Page I
financování municipálních projektů
PŘÍLOHA
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A BANKOVNICTVÍ č. 11/2008
Valdštejnovo náměstí v Jičíně
Jak obce financují své investiční projekty
Investiční projekty jsou často vizitkou obce a dokladem toho, že se její představitelé snaží rozšířit
škálu poskytovaných služeb, zlepšit jejich kvalitu a dostupnost či jinak zpříjemnit život obyvatelům. Popřípadě usilují o vytvoření lákavých podmínek pro podnikatele. Většina obcí vynakládá
na tyto výdaje větší díl z rozpočtu, než je to ve světě obvyklé. V průměru za všechny obce se tento
podíl pohybuje kolem 30 % celkových výdajů. Ale například u státního rozpočtu dosahují investiční výdaje maximálně 10 % celkových výdajů.
I
nvestiční projekty lze financovat různými
způsoby. Nejjednodušším je prodej nepotřebného majetku, má-li ho obec, a použití takto získaných peněz na finanční zajištění projektu. Schůdnou cestou může být
i vytváření přebytku běžného rozpočtu
a střádání takto získaných prostředků do doby, kdy suma dosáhne potřebné výše. To však
může trvat i několik let. Mnohé obce proto
volí rychlejší způsob, a to financování dotací
či půjčkou, případně kombinaci obou způsobů.
Z D R O J E F I N A N C O VÁ N Í
Orientační přehled o hlavních zdrojích financování kapitálových projektů obcí v letech 2004–2007 je uveden v tabulce. Údaje
jsou za všechny obce s výjimkou hl. města
Prahy. Z tabulky je zřejmé, že obce financovaly investiční projekty převážně z přebytku
běžného rozpočtu, což je nástroj, který je
jednak bezpečný, jednak plně v kompetenci
obce. Druhým v pořadí jsou kapitálové dotace. Jejich získání už tak plně na obci nezáleží, většinou jsou spojeny s finanční spoluúčastí obce, a tak mohou vytvořit napětí
v rozpočtu. V těsném závěsu za kapitálovými
listopad 2008
dotacemi jsou příjmy z prodeje kapitálového
majetku. Toto je také velmi bezpečný zdroj
financování investičních projektů. Závisí ale
na tom, zda obec nepotřebným majetkem
disponuje a zda pro jeho prodej najde kupce.
Z hlediska celkového objemu zdrojů používaných na financování investičních projektů je nejméně významné financování dluhovými nástroji – nejdůležitější jsou
dlouhodobé bankovní úvěry. Objem komunálních obligací je v posledních třech letech
konstantní, objem návratných finančních
výpomocí se již třetím rokem snižuje. Pokud
jsou dluhové nástroje špatně použity, může
být i přes malý rozsah financování kapitálových projektů prostřednictvím úvěrů pro
obec nejrizikovější.
O H O D N O C E N Í R AT I N G E M
Uvažuje-li věřitel o půjčce, pečlivě prověřuje,
zda je budoucí dlužník schopen dostát svým
závazkům včas a řádně. Tuto informaci je
možné získat na základě ratingu. K ratingovému ohodnocení se dá dopracovat několika
způsoby. Společný jim je jejich cíl, a to odhadnout důvěryhodnost dlužníka. Rating,
který zpracovávají renomované i méně zná-
mé specializované firmy, obvykle zabere nějakou dobu. Nabízí komplexní pohled včetně
zhodnocení všech specifik daného subjektu,
a tomu je uzpůsobena i cena.
Například výsledkem I-ratingu zpracovávaného společností CCB je rámcový pohled
na obec, který sice nebere ohled na všechny
méně obvyklé rysy v jejím hospodaření, ale je
možné ho mít rychle a pro velké množství
obcí najednou. Je také velmi pravděpodobné, že rating zpracovaný specializovanou firmou bude oscilovat kolem hodnoty vyjádřené I-ratingem.
Při poskytování půjčky či úvěru je jakékoliv hodnocení (například zmíněný rating)
nezbytným nástrojem, který snižuje riziko
věřitele, že své peníze nedostane včas, případně že je nebude muset složitým způsobem následně vymáhat. Od tohoto hodnocení se odvíjejí i podmínky úvěru. Proto je
dobré, zná-li obec před jednáním s věřitelem
své hodnocení (rating) zpracované nezávislou institucí. Zlepšuje to její vyjednávací pozici. Zejména malé obce jsou při vyjednávání o půjčce obvykle slabším partnerem
z hlediska znalostí a informací.
Podle dosaženého ratingu je vhodné se řídit
I
›
MO I-VIII/priloha
30.10.08
PŘÍLOHA
›
1:22 PM
Page II
financování municipálních projektů
i při poskytování dotací. Zjevným důvodem je
skutečnost, že kapitálové dotace obvykle vyžadují finanční spoluúčast obce, a je tudíž
dobré znát, jak na tom obec požadující dotace je. Mnohem závažnější je fakt, že při poskytování dotací jde o rozdělování veřejných
peněz. U nich vždy přesahuje poptávka nabídku a mělo by jít o jejich přidělení těm subjektům, které je dokážou nejlépe zhodnotit.
To znamená umisťovat veřejné peníze tam,
kde výsledkem bude nejvyšší užitek. U obcí,
které mají špatný (nízký) rating, lze důvodně
předpokládat, že dotace nemusejí být využity
dobře. Jinak řečeno, pokud by se přidělily jiné
obci, celkový užitek by byl větší.
Jak je pro obce užitečné, že je ČR členem
EU? Ukážeme si to na kapitálových dotacích.
V roce 2007 získaly obce z evropských fondů
Struktura financování investičních projektů
2004
mil. Kč
56 898
11 012
17 103
Kapitálové výdaje
Kapitálové příjmy
Kapitálové dotace
Změna zadlužení*
Přebytek běžného rozpočtu
2005
mil. Kč
52 253
13 229
15 366
3 047
20 611
2006
mil. Kč
62 781
15 424
21 431
3 353
22 573
2007
mil. Kč
51 651
11 972
17 058
-1 454
24 075
*Poznámka: Změna zadlužení vyjadřuje rozdíl mezi objemem dluhu ve dvou sousedních letech.
v podobě investičních transferů 3,4 miliardy
korun, což je téměř 93 % všech dotací. Představuje to více než jednu pětinu celkového
objemu kapitálových dotací obcím v daném
roce. V témže roce dostaly obce ze zemí EHP
13,5 milionu korun na kapitálových transferech, což činilo 0,1 % z celkového objemu je-
2005
v%
100,0
25,3
29,4
5,8
39,4
2006
v%
100,0
24,6
34,1
5,3
36,0
2007
v%
100,0
23,2
33,0
x
46,6
ZDROJ: CCB – CZECH CREDIT BUREAU, A. S.
jich kapitálových dotací. Peníze z evropských
fondů přispívají k tomu, že kapitálové dotace upevňují svou pozici při financování
obecních kapitálových projektů.
■
V Ě R A K A M E N Í Č K O VÁ
CCB – Czech Credit Bureau, a. s.
Zadluženost obcí se stabilizovala
M
íra zadlužení veřejného sektoru na
HDP činí zhruba 28 %, tj. kolem 1100
mld. Kč. Většina této částky spadá na
vrub sektoru ústředních vládních institucí.
Územní samosprávné celky (obce, kraje
a dobrovolné svazky obcí) a jejich příspěvkové organizace se na celkovém dluhu
k 31. 12. 2007 podílely necelou desetinou. To
je mnohem menší číslo, než je podíl místních vládních institucí na celkových výdajích
či příjmech veřejného sektoru. Zadluženost
obcí dosahuje v současné době asi 80 miliard
korun. O vývoji zadluženosti stejně jako o vývoji struktury dluhu vypovídá tabulka 1.
Nejčastější formou krytí dluhu jsou bankovní úvěry, komunální obligace se týkají především velkých měst. Co se týká dynamiky zadlužení, po prudkém růstu v 90. letech
minulého století a na počátku současné dekády se dluh obcí v posledních třech letech relativně stabilizoval.
Celkovou zadluženost obcí do určité míry
zkresluje zadlužení Prahy, Brna, Ostravy
a Plzně. Ačkoli tvoří méně než čtvrtinu populace, na celkovém zadlužení obcí se podílejí téměř 60 % (viz tab. 2). Jen dluh hl. města
Praha je 33 miliard korun, což činí asi přes 40
% ze všech obcí. Podíl zadlužení těchto čtyř
nice činí 30 %, tj. když obec nevydá na dluhovou službu více než 30 % vybraných příjmů v daném roce, považuje se její situace za
neproblémovou. Výsledkem systému regulace obcí a krajů podle ukazatele dluhové služby může být stanovení další podmínky pro
rozhodování o poskytnutí státní dotace. Vychází se z toho, že obce nebo kraje, které mají problémy se splácením svých závazků, mohou mít také problémy s naplněním
podmínek pro použití státních dotací. Je to
tedy preventivní opatření.
V roce 2007 mělo pouze 245 obcí (z více
než šesti tisíc) vyšší ukazatel dluhové služby,
než je limit. Ve většině případů byl limit překročen vlivem tzv. zohledňujících ukazatelů,
především jednorázovou splátkou nebo kontokorentním účtem, což se nepovažuje za
problémovou situaci.
Protože sledování zadlužení obcí pouze
ukazatelem dluhové služby trpí určitými nedostatky, připravuje MF ČR nový systém
ukazatelů, který by měl sloužit ke komplexnímu monitoringu. Tento návrh je nyní ve
vnějším připomínkovém řízení.
■
největších měst vzrostl od roku 1997 o plnou
polovinu, nicméně v několika posledních letech se udržuje zhruba na stejné úrovni.
V roce 2008 se předpokládá, že hospodaření obcí skončí přebytkem 6,9 miliardy korun,
v roce 2009 Ministerstvo financí ČR (MF ČR)
předpovídá přebytek 6,7 miliardy korun. To
znamená, že ani v nejbližší době nelze očekávat zvýšení zadlužení, spíše naopak.
Obce jsou podle ústavy i dalších zákonných ustanovení v hospodaření nezávislé.
Státní orgány nemohou zasahovat do obecních rozpočtů. Ačkoli je zadlužení obcí jako
celku vzhledem k dluhu veřejného sektoru
malé a nevykazuje negativní tendence, přesto se v minulosti některé obce dostaly do
velkých problémů, kdy nebyly schopny splácet své závazky. Proto od roku 2004 MF ČR
sleduje zadlužení obcí a podává o něm každoročně vládě zprávu.
Pro tento účel byl zkonstruován tzv. ukazatel dluhové služby. Ten se počítá jako podíl
výdajů obce na dluhovou službu (především
splátky jistin půjček a úroky) k vybraným příjmům obce (daňové příjmy podle zákona č.
243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní
a dotace podle zákona o státním rozpočtu na
každý kalendářní rok). Akceptovatelná hra-
JAKUB HAAS
zástupce tiskového mluvčího MF ČR
Tab. 1 Souhrnné údaje o zadluženosti obcí ČR (v mld. Kč)
Ukazatel
Úvěry
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2,5
4,9
8,7
11,6
13,5
18
17,6
18,4
22,6
27,3
35,2
38,5
43,7
47,1
46,7
7,6
8,5
11,9
13,2
11,9
10,9
10,1
13,3
15,9
21,7
23,9
23,5
22,9
22,6
Komunální obligace
Přijaté fin. výpomoci a ostatní dluhy
0,9
1,8
3,1
4,8
7,7
9,1
11,5
12,5
12,4
12,6
13,5
12,4
11,8
10,9
9,9
Celkem
3,4
14,3
20,3
28,3
34,4
39
40
41
48,3
55,8
70,4
74,8
79
80,9
79,2
Tab. 2 Vývoj podílu zadluženosti čtyř největších měst na celkové zadluženosti (v mld. Kč)
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Celková zadluženost ČR
34,4
39
40
41
48,3
55,8
70,4
74,8
79
80,9
79,2
Zadluženost čtyř největších měst
13,6
15,6
16,4
16,9
24,2
29,6
42,4
45,9
48,4
47,4
46,3
Podíl statutárních měst na celkové zadluženosti (v %)
39,5
40
41
41,2
50,1
53
60,2
61,4
61,3
58,6
58,5
II
ZDROJ: MF ČR, URL: HTTP://WWW.MFCR.CZ/CPS/RDE/XCHG/MFCR/XSL/ZADLUZENOST_UZEM_SPRAV_CELKU_39683.HTML
listopad 2008
30.10.08
1:22 PM
Page III
MO-000638/A
MO I-VIII/priloha
30.10.08
PŘÍLOHA
1:22 PM
Page IV
financování municipálních projektů
Samospráva a výsledky
K
dyž v roce 1887 mladý doktor práv Woodrow Wilson prosazoval založení nové vědy o veřejné správě, asi netušil, že
se o 26 let později stane 28. prezidentem USA
a vyhraje první světovou válku. Zcela určitě
nepředpokládal, že bude nejvýznamnějším
představitelem první generace této vědy
a jedním z jejích zakladatelů. Podle Wilsona
je hlavním cílem zkoumání veřejné správy
objasnit »zaprvé, co je správa schopna kvalitně a úspěšně poskytovat, a zadruhé, jak tyto služby poskytnout co nejefektivněji a s co
nejmenšími požadavky na peněžní i lidské
zdroje«. V kontextu samosprávy jde o to zjistit,
jaké cíle si může klást a kudy vede cesta k jejich
dosažení.
SKEPTICKÝ OBČAN
Základní princip položený Woodrowem Wilsonem stále platí. Na druhou stranu se však
ukázalo, že toto pojetí učinilo ze samosprávy
uzavřený svět teoretizujících akademiků
a zasvěcených úředníků. Hlavní problém
spočívá v absenci komunikace s veřejností
a nedostatku informací o činnosti samosprávy. Občané nemají vhled do toho, co jim poskytuje a v jakém rozsahu, ani nejsou schopni odhadnout, na kolik peněz z veřejných
zdrojů jednotlivé služby přijdou. Tento stav
je nevýhodný i pro představitele úřadů. Občan postrádající informace je totiž při hodnocení efektivity samosprávy skeptický.
Když se proto před 20 lety začala formovat
v pořadí čtvrtá generace teorie veřejné správy, tzv. veřejná správa s výsledky (government for results), hlavním přínosem bylo obrácení pohledu na občana jako konečnou
instanci. Pokud souhlasíte s tím, že občan ví
nakonec nejlépe, co je pro něj dobré, potom
se při výkonu samosprávy bez nějaké formy
vzájemné komunikace neobejdete.
EMMONSŮV KOMPLEX
Na olympiádě v Athénách v roce 2004 střelec Matthew Emmons při poslední ráně ve
finále malorážky na 3x40 ran zaznamenal
dobrý zásah, ale vystřelil do terče soupeře.
Přišel o téměř jisté olympijské zlato, ke kterému by mu bývala stačila i »absolutně pokažená« rána do vlastního terče. Mnoho
úřadů trpí »Emmonsovým komplexem«
dlouhodobě. Soustřeďují se na služby, které
občané neoceňují; jinými slovy střílí do jiného terče. I průměrný výsledek v oblasti
důležité pro občany by přitom stačil k tomu, aby se v jejich očích samospráva stala
šampionem.
Základním přínosem »samosprávy s výsledky« je doplnění Wilsonova pohledu – tj.
efektivity poskytovaných služeb – očkovací
látkou proti Emmonsovu komplexu. Veřejná
správa si začala »půjčovat« od soukromého
sektoru kvalitní nástroje komunikace se spotřebitelem, díky kterým bylo možné seřadit
skutečně i potenciálně poskytované veřejné
služby na škále důležitosti z pohledu občana.
Pokud se obě informace spojí do jednoho
obrázku, každou poskytovanou službu lze
namapovat do jednoho ze čtyř kvadrantů A,
B, C a D. Klíčový je relevantní odhad významu pro občana a odhad efektivity poskytnuté služby. Základním způsobem odhadu
efektivity je porovnání nákladovosti služby
s cenou, za kterou by službu poskytl soukromý sektor, ať v rámci outsourcingu (soukromá firma zajišťuje službu na objednávku
úřadu) nebo přímo privatizací, kdy samospráva uvolní místo a vytvoří podmínky k tomu, aby službu poskytovaly soukromé firmy
nebo neziskový sektor.
V kvadrantu A (viz schéma vpravo nahoře)
poskytujeme službu efektivně a občané ji
oceňují, tj. zasáhli jsme desítku na svém terči. Kvadrant B je citlivý, neboť občané službu
požadují, ale úřadu se nedaří poskytovat ji
kvalitně či efektivně. V kvadrantech D a C
střílíme na cizí terč. Stejně jako v případě
Matthew Emmonse rozhodčí – veřejnost nebere přesnost zásahu v úvahu a přidělí nám
0 bodů.
Model měření výkonu
Úroveň
Vstupy
Výstupy
Požární ochrana
Celkové provozní náklady
Náklady na mzdy…
Pokrytá oblast
Počet zásahů
Zprostředkující výsledky Výdaj na jednoho občana
Průměrné náklady na
ochranu 1 mil. Kč majetku
Průměrná rychlost zásahu
Celkový výsledek
Spokojenost občanů
Odhad celkových škod
způsobených požáry
Počet osob usmrcených
požárem
Knihovna
Celkové provozní náklady
Náklady na mzdy…
Počet registrací
Rozsah otevírací doby
Obsah
Náklady, pracovní síla
Celkový obrat knih
Prům. náklad na návštěvu
Prům. náklad na
registrovaného/nou
Spokojenost návštěvníků
Počet návštěv
Spojnice od objemu
práce k hlavnímu cíli
Objem práce,
aktivita zaměstnanců
Hlavní cíl programu
ZDROJ: SEGAL, G. F., SUMMERS, A. B., CITIZENSĘBUDGET REPORTS: IMPROVING PERFORMANCE AND ACCOUNTABILITY IN GOVERNMENT,
POLICY STUDY NO. 292, REASON PUBLIC POLICY INSTITUTE, 2002
IV
Efektivita poskytování služby
Význam pro občana
MO I-VIII/priloha
4
Zaměřit
pozornost
Zřejmý
úspěch
3
B
A
2
Opustit
oblast
Zdroje
k dispozici
D
C
1
S T R AT E G I C K É P L Á N O VÁ N Í
Mapování poskytovaných služeb do tohoto
diagramu je užitečné, nabízí ale pouze statický pohled. Samospráva se rozhoduje v měnícím se prostředí. K posunům ale dochází i uvnitř úřadu, v úrovni vlastní efektivity či ve
změně priorit, na které se úřad chce zaměřit.
Klíčovým krokem na cestě k samosprávě
s výsledky je souběžné nasazení strategického plánování a měření výkonu. Strategický
plán zde především není jen dokumentem,
který je slavnostně vyhlášen a pak založen do
příslušné přihrádky. Strategické záměry můžeme uskutečnit pouze tehdy, konfrontujeme-li je jak se skutečnou schopností úřadu
realizovat je, tak s odezvou koncových občanů atd. V dalším kole je strategický plán přehodnocen a opět změřena realizace i zpětná
vazba od občanů atd. »Poučené« strategické
plánování má dvě výhody. Zaprvé, díky měření výkonu strategické cíle neexistují »jen
na papíře«. Stará poučka praví, že co se měří, to se i udělá. Měříme-li spotřebu zdrojů,
zaměstnanci budou vzorní ve vyčerpání přidělených prostředků. Začneme-li měřit skutečné výsledky, přínosy pro konečného uživatele, obrátí zaměstnanci ve svém zájmu
pozornost tímto směrem. Zadruhé, pravidelné revize strategického plánu vedou k tomu,
že stanovené priority nejsou »mimo realitu«
a že od svých zaměstnanců dlouhodobě neočekáváme splnění nesplnitelných cílů.
VÝSLEDKY A ROZPOČET
V českých městech jsou často finanční prostředky již rozpočtovány podle účelu vynaložení (dětská hřiště, nemocnice, oprava konkrétní silnice). Rozpočet však stále umožňuje
sledovat pouze vynaložené prostředky, zatímco konečným cílem jednotlivých programů je co nejvyšší spokojenost občanů. Abychom mohli sledovat, za jakou cenu jsme
zvýšili v dané oblasti spokojenost, je nutné jít
dál, za pouhé sledování vstupů. Protažení
rozpočtu až k výsledkům umožňuje model
měření výkonu.
Ve městech, která samosprávu s výsledky
aplikovala, zastupitelé mohou například při
schvalování rozpočtu místo o prostředcích
k čerpání hlasovat o množství a kvalitě poskytovaných služeb. Jinými slovy, úřad je
schopen vnímat poskytované programy oči■
ma příjemců, což občan jistě ocení.
R O M A N PA Z D E R N Í K
konzultant společnosti Westminster
listopad 2008
MO I-VIII/priloha
30.10.08
1:22 PM
Page V
financování municipálních projektů
PŘÍLOHA
Jak se bránit proti růstu sazeb?
Řada obcí se svými žádostmi o dotace ze strukturálních fondů
uspěla a dnes již uskutečňují své investiční záměry.
M
nohé z municipalit využily dodatečné úvěrové zdroje, které jim pomohly nejenom překlenout fázi před přijetím dotace, ale i tzv. spolufinancování
(náklady dotací nekryté). Při výběru těchto
úvěrů, byla často hlavním kritériem cena peněz, tj. úroková sazba, zvolily obce často
úvěry s pohyblivou úrokovou sazbou. Ta se
však v průběhu času může výrazně měnit.
Vysoká úroková sazba pak může ohrozit
schopnost úvěr splácet. Proti rostoucím úrokovým sazbám se obce začínají efektivně
bránit – zajišťují tak dlouhodobou finanční
stabilitu projektu i obecních rozpočtů.
PRODUKTY NA ZAJIŠTĚNÍ
ÚROKOVÉHO RIZIKA
Pohyblivé úrokové sazby bankovních produktů jsou odvozeny od některé z mezibankovních sazeb, například PRIBOR (Prague
InterBank Offered Rate). PRIBOR vyhlašuje
Česká národní banka a je vypočten z mezibankovních úrokových sazeb, tj. ze sazeb, za
které si mezi sebou půjčují banky peníze. Nejde tak o administrativně stanovenou hod-
Příklad z praxe
notu, ale o cenu peněz určenou reálným trhem. Hodnota sazby PRIBOR je různá podle
délky fixace – proto se můžeme v praxi setkat
se sazbou jednodenní až roční. U dlouhodobých úvěrů se nejčastěji používá sazba tříměsíční, označovaná PRIBOR 3M.
Příklad křivky očekávané výše sazeb
PRIBOR 3M v následujících měsících a letech zachycuje první graf. Jestliže například
aktuální křivka očekávaného vývoje PRIBOR
3M roste, měly by být dlouhodobé úvěry
dražší než úvěry krátkodobé.
Aktuální a očekávaný vývoj úrokových sazeb představuje pro podniky či obce, které
čerpaly v době nízkých úrokových sazeb úvěry s pohyblivou sazbou, určité riziko. Pokud
tržní mezibankovní sazby porostou, mohou
se zvýšit splátky úvěrů. Dobrou zprávou je,
že se proti tomuto pro ně nepříznivému vývoji mohou bránit.
Klienti mohou využít jeden ze čtyř hlavních produktů na zajištění úrokového rizika.
Ty lze rozdělit do dvou hlavních skupin:
– zafixování úrokové sazby dopředu, tzv.
FRA, IRS,
Příklad křivky očekávané výše sazeb PRIBOR 3M v následujících
měsících a letech
6,00
5,50
5,00
4,50
4,00
3,50
3,00
2,50
2,00
IX-08
I-08
V-08
IX-07
I-07
V-07
IX-06
I-06
V-06
IX-05
I-05
V-05
V-04
IX-04
I-04
IX-03
I-03
V-03
IX-02
I-02
V-02
IX-01
I-01
V-01
IX-00
I-00
V-00
1,50
Proč je u projektů financovaných ze zdrojů EU výhodné zafixovat
úrokovou sazbu?
Dodatečná změna v celkových nákladech projektu obvykle není možná. Náklady projektu obvykle nemohou být překročeny, ale častokrát jsou i změny v jednotlivých položkách rozpočtu projektu zkoumány bedlivým administrativním okem úředníka. Pokud se chce žadatel o evropskou dotaci vyhnout vysvětlování, proč se
najednou celkové náklady projektu změnily, je jednodušší se proti změnám sazeb zajistit.
■ Úroky jsou pro většinu dotačních programů nezpůsobilým výdajem. Tyto náklady tak musí žadatel hradit
z vlastních zdrojů. Zodpovědným přístupem k úrokovým nákladům realizátor projektu šetří vlastní kapsu.
■ Nenadálý růst mezibankovních sazeb může ohrozit dokončení celého projektu. Dotované projekty bývají
na hraně ekonomické realizovatelnosti, lze je dokončit především díky dotaci. Rezerva na zvýšení úrokových
sazeb bývá mizivá, je-li s ní vůbec počítáno. Naopak úvěr na spolufinancování dotace je co nejdelší, aby se minimalizovaly měsíční splátky. Náhlý růst úrokových sazeb může ohrozit rentabilitu celého projektu.
■
listopad 2008
Město Klatovy využívá fixaci sazby u poskytnutého
střednědobého úvěru ve výši 160 mil. Kč, poskytnutého Komerční bankou. »Fixace městu umožňuje dlouhodobě kontrolovat své úrokové náklady,
radnice se tak snaží postupovat zodpovědně k budoucnosti města,« říká Jan Vrána, místostarosta
Klatov.
– pojistka proti výkyvu úrokové sazby, tzv.
Cap, Collar.
Při fixaci úrokové míry jde o pevné stanovení sazby na několik měsíců až let dopředu, proti tomu pojistka dává možnost obrany před výkyvem sazby mimo určenou
hranici. Banky pro využívání zajišťovacích
nástrojů obvykle vyžadují nějakou minimální výši úvěru, aby finanční úspora převážila náklady na sjednání a sledování obchodu.
Z A F I X O VÁ N Í Ú R O K O V É S A Z B Y
DOPŘEDU
Jedním z nástrojů pro zafixování úrokové
sazby je tzv. Forward Rate Agreement (FRA).
Je to krátkodobý nástroj, využívaný nejdéle
na jeden rok, který přemění pohyblivou
úrokovou sazbu na sazbu fixní. Obec má
například úvěr se sazbou PRIBOR 1M + 2 %
p. a. Rozhodne se, že využije FRA na jeden
rok, což znamená, že následující rok se jí
nebude úroková sazba přeceňovat podle
aktuální výše PRIBOR, ale zůstane pevná,
například 5,5 % p. a. Výše FRA sazby přitom
závisí na době zafixování úrokové sazby
úvěru. Po vypršení roční fixace se klient
může rozhodnout, zda znovu sazbu zafixuje, anebo ji ponechá klouzavou se změnami
v původních tříměsíčních intervalech. Díky
krátkodobému charakteru FRA lze tímto instrumentem zajistit i revolvingové či kontokorentní úvěry.
Zřejmě nejpoužívanějším nástrojem pro
zafixování sazby je úrokový swap neboli Interest Rate Swap (IRS). Jde v podstatě o několik úrokových forwardů za sebou. To znamená, že pevnou úrokovou sazbu lze udržet
delší dobu. Úrokové swapy se běžně uzavírají na dobu do deseti let i déle. Použití je stejné jako u forwardů, klient může z variabilní
sazby úvěr »převést« na sazbu pevnou. Úrok
tak následující roky bude například 5,0 %
ročně místo PRIBOR 3M + 1,5 % p. a. Pevná
IRS sazba je opět stanovena na základě délky
fixace a očekávaného vývoje sazeb. Například nyní by déle zafixovaná úroková sazba
měla být vyšší.
Hlavní výhodou fixování úrokových sazeb
je přesné stanovení úrokové sazby na několik
let dopředu. Obec si může spočítat náklady
na úroky u celého úvěru. To je vhodné ze-
V
›
MO I-VIII/priloha
30.10.08
PŘÍLOHA
›
1:22 PM
Page VI
financování municipálních projektů
jména u investičních projektů s nižší mírou
zisku, kde úroky tvoří relativně vysokou část
celkových nákladů – například u investic do
obnovitelných zdrojů energií nebo u projektů s podporou z evropských fondů.
POJISTKA PROTI VÝKYVU SAZBY
Často využívaným nástrojem pro pojištění
proti výkyvům sazby je tzv. Cap. Tento instrument představuje právo klienta využít
sjednanou úrokovou sazbu. Jde o opci, které klient může i nemusí využít. Klient si definuje úrokovou míru, kterou je maximálně
ochoten tolerovat, a jakmile tržní úroková
sazba překročí tuto hranici, může využít
opce a vyšší úroky neplatit (resp. si je nechat zpětně proplatit od poskytovatele
Cap).
Za sjednání Cap platí klient bance tzv. prémii při uzavření smlouvy. Výše prémie závisí
na dohodnutém stropu pohyblivé sazby a na
době platnosti pojistky. Čím nižší strop a čím
delší platnost, tím vyšší je prémie. Obecně se
cena prémie pohybuje v řádech jednotek
procent z výše úvěru.
Dalším způsobem pojištění proti výkyvům
sazeb je tzv. Collar – je to způsob, jak zlevnit
prémii, tj. cenu za využívání cap sazby. Klient
si stanoví horní i dolní mez úrokové sazby. Ta
pak kolísá pouze mezi těmito hranicemi. Pokud by aktuální tržní sazba byla vyšší než stanovená akceptovatelná hranice, klient uplat-
Příklad použití cap sazby
Klient si stanovil maximální výši úrokové
sazby. I v případě,
kdy by sazba vypočtená z tržních hodnot přesáhla tuto
výši, může klient mít
vždy sazbu nejvýše
6 % p. a. Šipkami je
naznačena úspora
klienta, kdy místo
tečkované sazby
využívá nižší, cap
sazbu.
ZDROJ: KOMERČNÍ BANKA
ní právo opce a neplatí více. Naopak klesneli tržní sazba pod stanovenou hranici, uplatní opci banka a klient neplatí méně než stanovenou mez. Teoreticky lze meze nastavit
i tak, že výše prémie je nulová. Klient tak za
vymezení hranic úrokové sazby vlastně nic
neplatí.
JAK SE ZAJISTIT PROTI RŮSTU SAZEB?
Nejlepší je začít u bankovního poradce,
s nímž se vyjednávají podmínky úvěrové
smlouvy. Ten poradí, jak zajištění použít –
dokonce u již uzavřené úvěrové smlouvy.
Co ukázal průzkum?
Asi 70 % českých měst nemá jasno ve strategii financování svého
rozvoje po skončení programovacího období 2007– 2013. Vyplývá to z bleskového průzkumu, ve kterém agentura Westminster
na začátku října 2008 oslovila stovku měst ze všech krajů.
P
ro 91 % měst jsou peníze z fondů EU
důležité. Všichni dotazovaní zástupci
samospráv už je získali a všichni s těmito zdroji v programovém období do roku
2013 počítají. Jen asi 2 % oslovených nepovažují dotace z EU za důležité.
»V posledním roce druhého programového období, tj. v roce 2013, může HDP v některých regionech NUTS podle statických
predikcí překročit úroveň 75 % průměrného
HDP regionů EU. Budou-li zachována dosavadní pravidla přidělování finančních prostředků do fondů EU, hrozí, že regiony budou v programovém období 2014–2020 po
vzoru Prahy přeřazeny do skupiny s »vysokým« HDP. Objem finančních prostředků,
které do této skupiny poplynou, se tak několikanásobně sníží,« vysvětluje Jitka Matoušková, ředitelka zastoupení společnosti Westminster v Bruselu.
Přesto oslovená města v 70 % případů nemají připravenou strategii financování svého
rozvoje po roce 2013. Nejčastěji ji mají vypracovanou v krajích Středočeský, a Liberec-
ký (40 % měst), naopak 80 % dotazovaných
měst v krajích Plzeňský, Pardubický, Olomoucký, Moravskoslezský a Vysočina strategii nemá. Jasnou představu o financování
rozvoje měst po roce 2013 nemá žádné
z oslovených měst v Karlovarském kraji.
»Je pravděpodobné, že se po roce 2013
z nynějších sedmi konvergenčních regionů
soudržnosti v ČR alespoň tři dostanou přes
úroveň 75 % průměru EU HDP na obyvatele.
Lze to předpokládat z rozvoje české ekono-
Máte vypracovanou strategii
financování rozvoje města
po roce 2013? (v %)
Ano:
Ano, máme návrh strategie/plán investic:
Ano, máme vizi/hrubé představy:
Ne:
Ne, koncepce se zpracovává:
Ne, ale počítáme s pokračováním
některých projektů:
18
6
6
66
2
2
Banky mají specializované útvary investičního bankovnictví, které vypočítají pro
klienta nejvýhodnější způsob stanovení
sazby.
Pochopitelně ne pro všechny klienty je zajištění úrokových sazeb tímto způsobem
vhodné. Mít více možností na výběr je ale
vždy výhodné. Proto je dobré o různých
»swapech, forwardech a capech« vědět a ve
vhodnou chvíli je použít.
■
JAN HANUŠ
Komerční banka
miky a rozvoje regionů ČR na straně jedné,
a ostatních částí EU na straně druhé,« upozorňuje Libor Lněnička, odborník na evropské fondy z Pedagogické fakulty Masarykovy
univerzity v Brně.
»Přestože ještě nejsme v polovině druhého
programového období, je nutné se problematikou vývoje politiky hospodářské a sociální soudržnosti v dalším programovém období zabývat. K zahájení diskuse o reformě
evropského rozpočtu po roce 2013 by zřejmě
mohlo dojít za českého předsednictví v Radě
EU,« říká Tomáš Studeník, ředitel společnosti Westminster.
»Reforma pravděpodobně významně
ovlivní i politiku soudržnosti, která představuje jednu z nejvýznamnějších položek
evropského rozpočtu,« doplňuje Libor
Lněnička.
Letos v říjnu nastal na evropské úrovni významný posun. Komisařka pro regionální
politiku Danuta Hübner zveřejnila Zelenou
knihu o teritoriální soudržnosti, která předkládá novou koncepci regionální politiky EU.
Hlavní důraz je kladen na podporu nových
center rozvoje, na pokračující propojování,
konkrétně rozvoj silniční sítě či informačních technologií, a na lepší přeshraniční spolupráci, například v oblasti zdravotní péče.
»Tento kurz by nás nemusel tolik mrzet, neboť ve všech jmenovaných oblastech se řada
našich regionů rozhodně má kam rozvíjet,«
uzavírá Tomáš Studeník.
/sk/
ZDROJ: WESTMINSTER, S. R. O.
VI
listopad 2008
30.10.08
1:22 PM
Page VII
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
MO I-VIII/priloha
Pojištění může krýt téměř všechny nemovitosti a jejich zařízení, například městský rozhlas, pouliční osvětlení, rozvody internetových sítí, orientačních
značení, vybavení pěších zón atd.
Nové produkty nabízejí
nové možnosti pojištění
Většina obcí, měst a krajů včetně jimi zřízených příspěvkových
a dalších neziskových organizací v současné době vyhledává při
sjednávání své pojistné ochrany často jen standardně nabízené
produkty komerčních pojistitelů na českém trhu. Tímto způsobem ale zdaleka nevyužívá všech možností, které pojistitelé
nabízejí.
T
yto skutečnosti jsme si ověřili v praxi
a následně potvrdili také vlastními analýzami i externím průzkumem. Proto
jsme připravili komplexní nabídku pro tento
segment klientů a od poloviny loňského roku
nabízíme obcím a městům nové pojištění,
které vyplývá z jejich potřeb a nabízí ucelené
řešení pro nejrůznější oblasti jejich činnosti.
Uvedl to na úvod našeho rozhovoru Ladislav
Válek, manažer projektu Pojištění municipalit České pojišťovny.
Co nového mohou zástupci měst a obcí
v nabídce objevit?
Kromě komplexního majetkového a rozšířeného odpovědnostního pojištění nabízíme
pojištění, které zahrnuje zcela nové pojistné
potřeby vycházející z každodenní činnosti
městské samosprávy. Je mezi nimi například
pojištění finančních rizik nebo flotil motorových vozidel s mnoha výhodami. Doplňkovou službou pak je pomoc při zpracování záměrů pro zajištění dotací ze strukturálních
fondů Evropské unie nebo poradenství pro
bezpečné investování do investičních fondů
ve spolupráci s naší dceřinou společností ČP
Invest.
■
V poslední době se ukázalo, že zejména
pojištění odpovědnosti měst a obcí je nedostatečné a některá rizika nejsou pojištěním
kryta vůbec. Změní se tento stav s novými
možnostmi pojištění?
Domnívám se, že ano. Proto jsme také nové typy rizik do našeho produktu zařadili,
takže dokážeme uspokojit i rozšířené požadavky městských samospráv. Dosud si města
a obce sjednávaly i pro organizace, jejichž
jsou zřizovateli (školy, nemocnice, domovy
důchodců a další) pouze pojištění odpovědnosti v základním rozsahu na riziko škody na
■
listopad 2008
zdraví a majetku třetích osob. Nyní je možné
tuto odpovědnost rozšířit o pojištění škod na
převzatých a užívaných věcech, regresů
zdravotních pojišťoven a jiná rizika.
Česká pojišťovna nyní nabízí svým klientům i pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,
vyloučení uplatnění přechodu práv na starosty, primátory a členy zastupitelstva. Anebo také pojištění křížové odpovědnosti včetně škod mezi majetkově propojenými
subjekty – mezi obcí a jí zřízenými organizacemi, jako jsou technické služby, městská
policie a další.
Jaké konkrétní novinky jsou připraveny
v majetkovém pojištění?
V rámci našeho komplexního majetkového pojištění si obec může na základě rizikové analýzy zvolit různé limity pojistného plnění pro jednotlivá pojistná nebezpečí,
stejně jako odchylné spoluúčasti pro určitá
rizika. Pojištění pak může krýt téměř všechny nemovitosti a jejich zařízení, například
městský rozhlas, pouliční osvětlení, rozvody
internetových sítí, orientačních značení či
vybavení pěších zón. Pojišťujeme rovněž
dětská hřiště, můstky, lávky, cyklostezky nebo i větrné či solární elektrárny. Samozřejmostí je strukturované pojištění předmětů
pořízených z prostředků Evropské unie, které vyhovuje všem požadavkům ze strany EU.
■
■ V živé paměti máme nedávné řádění vichřice na území ČR. Majetkovým pojištěním lze samozřejmě krýt budovy i movitý
majetek, ale jak je to například s parky či jinou městskou zelení?
Našim klientům v tomto segmentu poskytujeme také zemědělské pojištění, jehož sou-
částí je ochrana lesních porostů proti riziku
požáru nebo právě vichřice. A nemůžeme
opomenout ani pojištění okrasných porostů
a dřevin (například v parcích) na riziko vandalismu. Rovněž nabízíme pojištění lesních
školek jak proti živlům, tak proti okusování
zvěří nebo mrazu; a také pojištění zvířat v zájmových chovech.
■ Existují ještě další typy pojištění, které
tento specifický segment municipalit zatím
nevyužívá, ale očekává se, že je v brzké době
začne žádat?
Často opomíjeným druhem je pojištění
finančních rizik, které je zcela jedinečné
a které dokáže nahradit municipalitě například finanční ztráty způsobené nekonáním akce nebo zajistit pojištění smluvní
záruky. Je-li město vlastníkem pivovaru
nebo lihovaru, pak ho může oslovit pojištění záruky za spotřební daň, které mu
uvolní prostředky vázané na »účtu celního
úřadu«.
Města se na nás začínají obracet rovněž
s poptávkou navržení optimálního investičního portfolia s co nejvýhodnějším zhodnocením volných finančních prostředků. I na to
máme školené investiční poradce.
Česká pojišťovna je pro období 2007 až
2009 finančním manažerem státu pro výplatu dotací ze strukturálních fondů EU. Co
v rámci této nabídky můžete zastupitelům
měst poskytnout?
Žadatele provedeme bezplatně celým dotačním procesem – od nalezení vhodného
dotačního titulu až po výplatu dotace včetně
pomoci při jejím udržení. V jednotlivých krocích také doporučíme žadatelům zpracovatelskou agenturu, která žádost vypracuje.
Nabídneme také spolupráci s bankovními
institucemi pro financování plánovaného
projektu a neposlední řadě poskytneme
komplexní pojistnou ochranu k zajištění veškerých rizik.
■
Můžete uvést tři důvody, proč by si klienti měli uzavřít pojištění právě u České pojišťovny?
Zaprvé je největší pojišťovnou na trhu, zadruhé je provázána se strukturálními fondy
Evropské unie, což je nesporná výhoda,
a rovněž nabízí produkt, který vychází z konkrétních potřeb samosprávy. Zástupci měst
a obcí z celé republiky se totiž aktivně podíleli na jeho přípravě a jejich požadavky byly
do pojištění operativně zařazeny.
■
/sk/
VII
MO-000752
MO I-VIII/priloha
30.10.08
1:22 PM
Page VIII
MO24_25
30.10.08
1:40 PM
Page 25
EVROPSKÁ UNIE
Dva programy,
které se často
zaměňují
Program LEADER ČR: Je programem českým, tzn. alokace na tento program je ze státního rozpočtu. Dále je to program doplňkový
k Opatření IV.1.1 Místní akční skupina v Programu rozvoje venkova ČR 2007–2013. Toto
opatření se někdy nazývá »evropský Leader«
a veřejnost to často mate. V roce 2008 činí alokace na tento program 50 milionů korun. Protože se přihlásil malý počet MAS, nebudou tyto finanční prostředky zcela vyčerpány.
Příjem žádostí pro tento program je vždy jen
jednou v roce. Letos v srpnu bylo vybráno
sedm úspěšných MAS: Vizovicko Slušovicko,
o. s., Serviso, o. p. s., Severní Chřiby a Pomoraví, o. s., Sdružení Západní Krušnohoří, Turnovsko, Dolní Morava, o. s., Mohelnicko, o. s.
Místní akční skupiny, které žádají o podporu v programu LEADER ČR, musí předložit
kromě žádosti i tzv. záměr místní akční skupiny. Ve svém záměru uvádějí, jak chtějí
uskutečnit svoji strategii, na co se ve svém regionu zaměří atd. Osnovu záměru je možné
najít na webových stránkách ministerstva
zemědělství (www.mze.cz), v sekci Národní
dotace, záložka LEADER ČR 2008. Jakmile je
žádost místní akční skupiny doručena a projde tzv. administrativní kontrolou, je předána hodnotitelské komisi k posouzení. Hodnotitelská komise hodnotí jednotlivé Záměry
podle preferenčních kritérií, která jsou uvedena v Pravidlech programu LEADER ČR.
Pokud je MAS úspěšná, obdrží Rozhodnutí
o poskytnutí dotace a může ve svém území
působnosti vybírat projekty jednotlivých žadatelů. Žadatelem může být právnická osoba, nezisková organizace, obce atd.
■ Opatření IV.1.1 Místní akční skupina
v Programu rozvoje venkova: V tomto opatření proběhlo už první kolo příjmu žádostí.
Bylo vybráno 48 MAS. Místní akční skupiny
předkládaly tzv. Strategický plán Leader
(SPL), zpracovaný podle osnovy Pravidel pro
Opatření IV.1.1 Místní akční skupina. Ve
svém strategickém plánu se zaměřovaly na
oblasti, který by chtěly nejvíce rozvíjet například cestovní ruch, občanské vybavení, regionální uskupení producentů atd. Strategické
plány Leader posuzovala hodnotitelská komise složená z expertů, kteří působí v oblasti rozvoje venkova, popřípadě ve strategickém plánování atd.
Úspěšné místní akční skupiny mohou realizovat svojí strategii a vybírat si projekty konečných příjemců podpory. Alokace na jednu místní akční skupinu je ročně zhruba
osm milionů korun.
Od 7. 10. do 10. 11. se koná další kolo příjmu žádostí, v němž bude vybráno 32 místních akčních skupin. Celkem bude z tohoto
opatření v období 2007–2013 podpořeno
80 MAS.
■
■
Jak na dotace
■ Kdy je příjemce dotace povinen postu-
povat podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách?
Tato otázka je zejména pro obce bez
právního aparátu, tj. malé obce, jichž je
většina, velmi důležitá a ptají se na ni stále. Podle ustanovení § 2 zákona o veřejných zakázkách se zadavatelé dělí do tří
skupin: veřejný, dotovaný, sektorový.
Definici veřejného zadavatele uvádí
ustanovení § 2 odst. 2 zákona o veřejných
zakázkách (dále jen zákon). Mezi veřejné
zadavatele patří Česká republika; státní
příspěvkové organizace; územní samosprávné celky; příspěvkové organizace,
u nichž funkci zřizovatele vykonává
územní samosprávný celek; jiná právnická osoba, pokud byla založena či zřízena
za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, která nemá průmyslovou nebo
obchodní povahu nebo je financována
převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či
jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním
orgánu.
Definice dotovaného zadavatele je uvedena v ustanovení § 2 odst. 3 zákona. Je
jím právnická nebo fyzická osoba, která
zadává veřejnou zakázku hrazenou z více
než 50 % z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem, a to i prostřednictvím jiné osoby, jde-li o veřejnou
zakázku na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota odpovídá nejméně finančnímu limitu stanovenému v prováděcím právním předpisu podle § 12 odst. 1
nebo veřejnou zakázku na služby související s veřejnou zakázkou na stavební práce
podle písmene a), jejíž předpokládaná
hodnota odpovídá nejméně finančnímu
limitu stanovenému v prováděcím práv-
ním předpisu podle § 12 odst. 1 pro veřejné zakázky na služby.
V případě dotovaného zadavatele musí
být splněny tyto náležitosti:
■ více než 50 % prostředků je poskytnuto
veřejným zadavatelem (tuto podmínku
splňují například všichni příjemci z regionálních operačních programů),
■ jde o veřejnou zakázku na stavební práce nebo na služby, které souvisí s veřejnou
zakázkou na stavební práce,
■ veřejná zakázka musí být nejméně ve finančním limitu podle § 12 odst. 1 zákona
o veřejných zakázkách a podle § 2 nařízení vlády č. 77/2008 Sb.
Pro veřejnou zakázku na stavební práce
je limit podle výše uvedeného ustanovení
146 447 000 Kč. Pro veřejnou zakázku na
služby, které souvisí s veřejnou zakázkou na
stavební práce, je tento limit 5 857 000 Kč.
Velmi zjednodušeně lze uvést, že jen
pokud je příjemce dotace klasickým podnikatelem (nespadá pod definici sektorového zadavatele), tak podle zákona o veřejných zakázkách je povinen postupovat
pouze ve výjimečných případech, tj. když
jde o veřejnou zakázku na stavební práce
s limitem min. 146 447 000 Kč. Jinak postupuje podle podmínek dotace.
Definici sektorového zadavatele obsahuje ustanovení § 2 odst. 6 zákona. Sektorovým zadavatelem je osoba vykonávající
některou z relevantních činností podle § 4,
pokud tuto relevantní činnost vykonává
na základě zvláštního či výhradního práva,
nebo nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv. Dominantní vliv veřejný zadavatel uplatňuje v případě, že disponuje
většinou hlasovacích práv sám či na základě dohody s jinou osobou, nebo jmenuje
či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
■
M A RT I N Š E S TA U B E R
odbor vnitřních věcí Úřadu Regionální rady
regionu soudržnosti Jihozápad
T E R E Z A M A G D A L E N A D V O Ř Á Č K O VÁ
Ministerstvo zemědělství ČR
listopad 2008
MO-000706/D
25
30.10.08
1:44 PM
Page 26
EVROPSKÁ UNIE
Evropské regiony
troubí do útoku
Evropský týden regionů a měst je reprezentativní platformou
pro výměnu názorů v oblasti místního či oblastního rozvoje.
Počátkem letošního října se tato akce uskutečnila v Bruselu již
pošesté a tentokrát stály v popředí pozornosti zúčastněných
otázky strategického významu evropských oblastí »ve světě
plném výzev«.
N A S T O PA D E S ÁT S E M I N Á Ř Ů
Jedním z jejich hlavních nástrojů je finanční
podpora vybraných projektů z evropských
fondů v rámci posilňování soudržnosti (kohezní fondy). V letech 2007–2013 sem poteče
minimálně 347 miliard eur, což je suma, o kterou se – z hlediska komunálních orgánů – jistě vyplatí bojovat (z toho je pro ČR plánováno
26,7 mld. eur v 24 operačních programech).
Evropský týden regionů a měst byl pro zainteresované dobrou příležitostí vyměnit si
zkušenosti a v podstatě najít odpověď na
otázku, jak na věc? Jak postupují jiní, jaké
jsou možnosti, jaké šance na úspěch? Vzhledem k rozsahu akce, které se zúčastnilo asi
7000 účastníků, bylo však nutné si vybrat
podle vlastního zájmu. Vždyť jen specializovaných seminářů se uskutečnilo na 150!
O syntézu výstupů z nich se pak před novináři pokoušeli vrcholní představitelé rozhodujících evropských orgánů – komisařka Danuta Hübnerová, do jejíž působnosti patří
regionální rozvoj, a Luca de Brande, předseda Výboru regionů.
ZELENÁ KNIHA EVROPSKÉ
SOUDRŽNOSTI
Hlavní přínos bruselské akce je patrně v tom,
že na danou problematiku zaostřuje pozornost celé EU, vlády jednotlivých zemí nevyjímaje. Danuta Hübnerová při této příležitosti předložila Zelenou knihu evropské
soudržnosti, která představuje novou koncepci regionální politiky EU. V příštích měsících by se o ní měla vést zevrubná diskuse.
Novou linii lze shrnout do zásady: »Pryč
s centralizovanou politikou, na řadě je partnerství!« Regionům však plody tohoto úsilí
nespadnou do klína samy od sebe, ale pro
úspěch věci musí rovněž vyvinout značné
úsilí. Takovou podmínkou je vytváření lepších podmínek investorům, zdokonalení dopravní infrastruktury, inovace a nabídka lepších pracovních příležitostí – ctižádostivým
Komisařka Danuta Hübnerová, do jejíž
kompetence spadá i rozvoj regionů, –
na tiskové konferenci uvedla, že její úřad chce
pomoci zejména obyčejným lidem, aby se lépe
orientovali v evropské problematice.
cílem unie je, aby nikdo nebyl znevýhodněn
jen proto, že žije v určité oblasti. Za jisté novum lze označit i odmítnutí teze, že pomoc
Bruselu je určená jen »chudým« regionům –
ve skutečnosti z pomoci není vyloučen nikdo, i když jsou stanovena přísná kritéria. Ale
tak, aby každý dostal šanci.
V České republice bylo předloženo již
11 680 žádostí o pomoc z evropských fondů
a 1745 i schváleno. Je to málo, mnoho? Jak
nám v Bruselu řekla Jana Šimková z brněnské
společnosti Raven EU Advisory (pomáhající
českým žadatelům formulovat potřebné dokumenty), v mezinárodním srovnání jsme
zatím spíše skromní. Naše obce často nevědí,
kam se obrátit a oč žádat, proto Jana Šimková vítá ofenzívu evropských orgánů směrem
k větší osvětě. Možná k tomu napomůže
i jedna z nejbližších velkých akcí – Kongres
evropských regionů, který se uskuteční 5. a 6.
března 2009 v Praze.
■
JOZEF GÁFRIK
Brusel
MO-000729
I
když jsou dějiny evropské integrace již více
než padesátileté, na rozvoj regionů se větší důraz klade až v posledních šestnácti letech – a to po podnětu, který v tomto směru
přinesly tzv. Maastrichtské dohody z roku
1992. Tehdy vznikl i Výbor regionů jako poradní orgán, jehož prostřednictvím jsou do
rozhodovací pravomoci EU vtaženy i kraje
a města. Jak v Bruselu řekl v průběhu Evropského týdne regionů a měst Charles White, jeden z vysoce postavených úředníků Evropské
komise v této oblasti, dnes je v celém společenství 271 regionů a 471 orgánů, které je řídí,
někde je totiž řízení i dvoustupňové.
Evropská unie statisticky velmi přesně sleduje ekonomickou úroveň regionů a činí
opatření zejména pro zmenšení rozdílů mezi
nimi. Dosavadní vývoj evropské integrace
prokázal, že odlišnosti nejsou věčné, ale že se
stírají, jak o tom svědčí příklady některých
územních celků z Irska, Itálie nebo Španělska:
při vstupu daných zemí do EÚ výrazně zaostalých, dnes – naopak – mimořádně vyspělých. Podle mínění Charlese Whitea je to pozitivní důsledek politiky evropských orgánů.
FOTO: AUTOR
MO26_27
MO26_27
30.10.08
1:44 PM
Page 27
SPRÁVA A ROZVOJ
Ostravský Centrom pracuje s Romy
V
e sdružení pracuje 25 pracovníků, většinou v terénu. Finance na činnost
sdružení získává od magistrátu, městských obvodů, ministerstva práce a sociálních věcí a z evropských fondů. V této době
působí v ostravských obvodech Vítkovice,
Bartonice, Radvanice a Slezská Ostrava.
Ve svých začátcích sdružení pracovalo ve
Vítkovicích v lokalitě zvané Sirotčí, v ghettu,
kde přebývali prakticky výhradně Romové.
»Když jsme před pěti lety začali řešit bydlení
pro sociálně vyloučené občany, starostové
jednotlivých městských obvodů se k tomu
stavěli negativně. Když už jsme skoro propadali beznaději, podařilo se nám přesvědčit
vítkovického starostu, a sice prostou matematikou – sečetli jsme mu sociální dávky,
které za Romy putují, pokud nikde nebydlí
a nepracují. Když po roce dvou začaly být vidět výsledky, přidaly se další městské obvody,« řekla ředitelka sdružení Ivana Nésétová.
Začínalo se tím, že samospráva poskytla
nemovitosti, sdružení získalo peníze na jejich opravu a jeho pracovníci rozvíjeli základní služby.
JAK SYSTÉM FUNGUJE?
Rozlišují se tři stupně ubytování. První znamená, že člověk prakticky nebydlí – přenocuje na ulici, nouzově v ghettu, na ubytovnách. Snahou pracovníků sdružení je
poskytnout takto žijícím lidem ubytování
nejdříve druhého stupně, v bytech, které sice
nejsou na nejlepší adrese a je nutné je opravit, ale už je to bydlení, nejde o nějaká ghetta. S nájemníky sdružení sepisuje podnájemní smlouvu na půl roku s možností jejího
prodloužení až na dva roky.
Cílem je získat pro klienty bydlení prvního
stupně, tj. normální byt s nájemní smlouvou,
která se sepisuje na jeden rok. To už se mohou uživatelé bytů případně dostat z horší
adresy na poněkud lepší. Ivana Nésétová vysvětlila, jak funguje přechod z bydlení horší
kategorie do lepší: »Existují dva systémy:
V prvním případě nájemníci zůstanou ve
stejném bytě, my překlasifikujeme druhý stupeň na první a změní se podnájemní smlouva na nájemní. Nebo se najde za přispění a
aktivizace Romů, protože bez toho to nejde,
jiné bydlení. V tomto případě se smlouva uzavírá na jeden rok. Na nás je, abychom získali
byt, na Romech, aby si ho opravili.«
Byty první kategorie, s nájemní smlouvou,
už mají klienti sdružení v obvodě, kde se začínalo, ve Vítkovicích.
Praxe ukázala, že je nutný ještě jakýsi mezistupeň mezi bydlením druhého a prvního
stupně, a tím se stala podnájemní smlouva
nebo kontrakt s příslibem smlouvy nájemní.
»To proto, že máme špatnou zkušenost. Měli
jsme případ, kdy jeden člověk, který si vedl
velice zdatně a jeho rodina se společensky
dobře etablovala, získal nájemní smlouvu,
tedy přešel do nájemního bydlení prvního
stupně. Tam ale selhal.«
Když totiž někdo bydlí v bytě s nájemní
smlouvou, je už odkázán sám na sebe, zatímco před tím se účastní různých podpůrných programů a pracovníci sdružení mu
neustále pomáhají. Opuštění této pomoci
bylo při změně nájemní smlouvy velmi rychlé a nájemník situaci nezvládl. Proto mezistupeň, kdy se podpůrné programy postupně omezují, aby si nájemník zvykl.
PODPŮRNÉ PROGRAMY
Hlavním podpůrným programem je práce.
Kdo chce získat bydlení druhé nebo první
kategorie, musí se podílet na opravách bytu,
jak svého, tak ostatních, kteří se do dotyčné
lokality stěhují. Maminky musí chodit do
kurzů vaření, správného hospodaření a výživy. Děti od tří do sedmi let chodí do specializované mateřinky, která má kapacita pro 15
dětí a kde se o ně starají profesionálové. Do
sedmi let proto, že romské děti nastupují do
základní školy většinou až v tomto věku.
»Neustále tyto děti sledujeme. Víme, že ty,
které absolvovaly specializovanou mateřin-
Jedenáct úspěšných příběhů
MO-000729
M
inisterstvo práce a sociálních věcí
vydalo publikaci Příběhy, která na
konkrétních příkladech ukazuje širší veřejnosti, jakým způsobem mohou působit a pomáhat finanční prostředky Evropského sociálního fondu (ESF) v ČR. »Kniha na
118 stranách populárně naučnou formou
přibližuje jedenáct úspěšných projektů zaměřených na podporu a integraci Romů do
společnosti a na trh práce, financovaných
v období 2004–2006 z operačních programů
listopad 2008
Rozvoj lidských zdrojů, JPD pro Cíl 3 regionu
NUTS II hl. město Praha, Iniciativa Společenství EQUAL a Společný regionální operační program. Jsou to tzv. good practice, tj.
případy, kdy původní záměr přinesl skutečný úspěch, a může být inspirací pro ostatní,«
uvedla editorka publikace Ing. Zdeňka Vaňurová, která se zabývá oblastí sociální integrace a rovných příležitostí a je koordinátorkou
pro záležitosti romských komunit v rámci
ESF na ministerstvu práce a sociálních věcí.
FOTO: MARTIN SVOZÍLEK
Bydlení sociálně vyloučených občanů představuje pro nejednu
radnici značný problém. V Ostravě se jej snaží řešit spolu s radnicemi občanské sdružení Centrom. Po pěti letech mravenčí
práce už tu jsou určité výsledky.
Děti z mateřinky prospívají v základní škole
lépe než ty, které nikam nechonechodily.
ku, prospívají v základní škole lépe než ty,
které předtím nikam nechodily. Na třech
okolních tzv. zasíťovaných školách, v nichž
jsou téměř výhradně romské děti, máme
kontakty na učitele, s nimiž spolupracujeme.
Tak jsme třeba zjistili, že děcka nechodila na
obědy, protože některá jídla vůbec neznala.
Proto se u nás romské maminky učí vařit i taková jídla, která se podávají ve škole,« řekla
Ivana Nésétová.
VÝSLEDKY JSOU POVZBUDIVÉ
Sdružení disponuje v této době 23 byty, ve
kterých žije 96 lidí, z toho 54 dětí. Jde o bydlení druhého a prvního stupně. Lidé platí
normální nájemné, které garantuje sdružení.
Znamená to, že pronajímatel má jistotu, že
nájem bude řádně zaplacen, a to i ve chvíli,
kdy klient sdružení dluží.
Za velmi důležité považuje Ivana Nésétová
to, že rodiny takto zůstávají pohromadě, nerozdělují se. Daří se měnit náhled Romů na
bytový fond, na hospodaření s penězi a předchází se bezdomovectví. Významná je i změna postoje samosprávy – vytváří se povědomí
o tom, že je třeba budovat nějaký systém.
Sdružení usiluje také o to, aby Romové
normálně bydleli a pracovali. To je úkolem
především terénních pracovníků. »Naší snahou je vybrat v rámci projektu dlouhodobě
nezaměstnané Romy, vzdělat je v akreditovaných kurzech a zaměstnat. Nyní jsme vybrali 12 uchazečů, kurz dokončilo 10 a jsou
z nich stálí pracovníci v sociálních službách.
Šest je jich zaměstnáno u nás jako terénní
pracovníci, zbylí působí v jiných nestátních
organizacích,« uzavřela Ivana Nésétová. /on/
Realizátorem úspěšných projektů jsou Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy,
občanská sdružení Vzájemné soužití, Český
západ, Ponton, IQ Roma servis, dále Liberecké romské sdružení, Nová škola, Člověk v tísní, Sdružení pro probaci a mediaci v justici,
Základní škola Ústí nad Labem-Předlice
a město Nový Bydžov. Popisované příběhy
doplňují údaje o realizátorech projektů a fotografie.
Publikace je k dispozici na www.esfcr.cz,
její tištěnou verzi obdrží subjekty, které se
danou problematikou zabývají.
/sk/
27
30.10.08
1:41 PM
Page 28
SPRÁVA A ROZVOJ
Sociální služby na místní úrovni
ve Francii a u nás
Měnící se skladba společnosti, zejména její stárnutí, vyvolává
nové požadavky na sociální služby. Různé země se s nimi vypořádávají různě. Shoda spočívá v tom, že nejvýznamnější roli
hraje uspokojování požadavků na sociální služby na místní
úrovni.
Z
ástupci obcí a krajů měli možnost srovnávat úroveň sociálních služeb na místní úrovni ve Francii a v ČR na semináři,
který uspořádalo v Praze Francouzské velvyslanectví v ČR ve spolupráci se Zastoupením
Evropské komise v ČR a Svazem měst a obcí
ČR. Srovnání bylo velmi zajímavé a ne vždy
vyznělo ve prospěch naší země.
ODPOVĚDNOST ZA SOCIÁLNÍ
SLUŽBY
Ve Francii se vede o sociálních službách velká diskuse, řekl Eric Trottman, rada pro sociální věci Francouzského velvyslanectví.
V těchto službách působí mnoho organizací;
hlavní pravomoc mají ale orgány územní
správy, departmenty. K jejich nejdůležitějším
partnerům patří odbory, dále různé asociace. Na sociální služby věnuje Francie 30 %
svého hrubého domácího produktu.
Víc než 20 let probíhá ve Francii decentralizace, přenášení pravomocí z centra na orgány územní správy. Sociálních služeb se to
týká v první řadě. Jedním z důvodů, byť nikoli hlavním, je, jak poznamenal pan Trottman,
skutečnost, že orgány místní správy se na
rozdíl od státu nesmí zadlužit.
Za českou stranu hovořil na toto téma ředitel odboru sociálních služeb ministerstva
práce a sociálních věcí (MPSV) Mgr. Martin
Žárský. Konstatoval, že máme výhodu v poměrně novém, a tedy na nové věci reagujícím
zákoně o sociálních službách, který ukládá
státu, krajům a obcím celkem přesně vymezené povinnosti. Stát ručí za jejich kvalitu,
kraje a obce za dostupnost. Vertikální odpovědnost je podle Mgr. Žárského celkem jasná, horší je to s odpovědností horizontální;
za velkou bolest označil resortismus, projevující se zejména ve vztazích ministerstev
zdravotnictví a práce a sociálních věcí.
Ministerstvo chtělo původně prosadit, aby
plány sociálních služeb dělaly i obce, ale
v Parlamentu ČR tento návrh neprošel, odpovědnost zůstala jen na krajích. Nyní předkládá MPSV vládě novelu zákona o sociálních službách, v níž je zakotvena povinnost
krajů a obcí předávat si informace. Kraje budou muset s plány povinně seznamovat obce
a ty se budou na nich moci podílet prostřednictvím připomínkového řízení.
PÉČE O NEJMENŠÍ
Systém péče o děti předškolního věku je
v mnohém u nás a ve Francii podobný. České účastníky však zaujal jeden systém, který
28
neznáme: Ve Francii je na 400 tisíc domácích
pečovatelek, které si berou děti do šesti let
k sobě domů. Počet těchto pečovatelek se
každoročně zvyšuje. Kromě toho existují klasické jesle, družiny, mateřské školy, hlídání
dětí najatými osobami. Zejména na venkově
jsou oblíbené minijesle. Odpovědnost za péči o předškolní děti mají departmenty a obce
či svazky obcí, na obcích existují odbory péče o předškolní děti. Sociální plánování je
povinné na všech úrovních.
Český příspěvek na toto téma přednesl Vít
Janků, ředitel Centra pro rodinu a sociální
péči Brno. Pozastavil se mj. nad tím, že chybějí specializovaní úředníci péče o rodinu –
zatím je jeden jediný v Jihomoravském kraji.
Upozornil také na letošní soutěž Obec přátelská rodině, kterou vyhlásilo MPSV. Její výsledky budou vyhlášeny teď v listopadu.
BYDLENÍ SENIORŮ
Michel Bénard, starosta obce Veneux-les
Sablons a člen Rady departmentu Seine-et
Marne, se zaměřil na péči o staré lidi.
V obci poblíž Paříže, v hustě osídleném regionu přibývá seniorů, na jejichž potřeby je
nutné reagovat. Jde zejména o to, aby starý
člověk nebyl odkázán na péči jiných. Za tímto účelem vzniká pestrá paleta možného
ubytování – od ubytovacích center pro seniory přes speciální domy (obdoba našich domů s pečovatelskou službou ) nebo zejména
na venkově rodinné domy. V praxi se osvědčilo, opět hlavně na venkově, že jednotlivci
u sebe ubytovávají dva či tři staré lidi. Velmi
podstatnou část sociálních služeb tvoří prostý kontakt se seniory, ochota lidí, kteří chtějí si s nimi popovídat.
Struktura poskytovatelů tohoto bydlení je
pestrá – od státu a obcí přes soukromé firmy
až po neziskové organizace a asociace. Náklady na péči se různí podle stupně závislosti na požadované pomoci. Pan Bénard uvedl
částku 12 eur na hodinu za průměrnou ošetřovatelskou péči poskytovanou v bytě.
P Ŕ ÁV O N A U B Y T O VÁ N Í
O přístupu k bydlení pro lidi v tíživé sociální situaci hovořil Xavier Dupont, ředitel odboru
zdravotnictví a sociálních věcí departmentu
Sarthe. Jde zejména o problém bezdomovectví.
Na rozdíl od ČR má francouzský občan právo na ubytování. Existuje mnoho zákonů vztahujících se k bydlení nejchudších a také mnoho institucí, které se tímto problémem
zabývají. Francie má i ministra, který má na
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
MO28_29
Na bezplatné sociální telefonní linky
departmentů může kdokoli zavolat a ohlásit
například, že se někde objevil bezradný
bezdomovec.
starosti bydlení a města. Protože stát zajišťuje
právo na ubytování, má také právo toto ubytování regulovat. Definuje normy, financuje
byty se speciálním určením a ponechal si přímou odpovědnost za nejvíce marginalizované skupiny obyvatelstva. Na bezplatné sociální telefonní linky departmentů může kdokoli
zavolat a ohlásit například, že se někde objevil bezradný bezdomovec. Příspěvky se poskytují na nájemné i na dočasné ubytování.
Role obcí spočívá zejména v jejich povinnosti zpracovávat územní plány respektující
požadavek mít k dispozici potřebný bytový
fond a každá obec musí povinně vyhradit jeho část na sociální účely.
Jak to vypadá v praxi, dokumentoval příspěvek náměstka primátora města Orléans,
poslance za department Loiret a ředitele veřejné instituce OPAC činné v oblasti sociálního bydlení.
Město Orléans je středně velké – i s aglomerací má 271 tisíc obyvatel. Na jeden byt
tam připadá jen 1,9 obyvatele. Město disponuje 16 525 sociálními byty, což je asi čtvrtina všech bytů ve městě. Jejich rozdělování řídí město. V sociálních bytech bydlí zhruba 45
procent obyvatel. Nájemné za sociální byt
o velikosti 2 + 1 (70 m2 ) činí měsíčně zhruba
240 eur a jeho růst je nižší než růst inflace.
Po této prezentaci dostala slovo vedoucí
odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Ostravy Jaroslava Rovňáková.
Mohla jen smutně konstatovat, jako mnozí
další, že podobné informace nám znějí jako
pohádka, protože v ČR neexistuje státní ani
městská bytová politika, stejně jako není definován statut sociálního bydlení.
■
J I Ř I N A O N D R Á Č K O VÁ
listopad 2008
MO28_29
30.10.08
1:41 PM
Page 29
SPRÁVA A ROZVOJ
Účast obyvatel na plánování
novostaveb není utopií
V současné době zažíváme obrovský rozvoj výstavby nových
obytných celků zejména z prostředků soukromého sektoru.
Je ale třeba si klást otázku, jakou kvalitu života a životního
prostředí nabízejí? Pozitivní odpověď můžeme hledat spíš
v sousedním Německu, kde se na rozdíl od ČR uplatňuje
sociální obnova města.
P
roblémem postkomunistických zemí
je, že neprošly vývojem sociologizace
architektury a urbanismu, která se projevovala v západních zemích především od
60. let minulého století. Tamní architekti
a urbanisté si uvědomovali problémy, které
s sebou přinesla Athénská charta a funkční
plánování města. Reyner Banham například
v roce 1963 napsal: »Plavba po Středozemním moři byla jistě vítaným oddechem od
zhoršující se situace v Evropě a během tohoto
krátkého úniku z reality delegáti vytvořili
nejrétoričtější, olympsky povznesený a nakonec nejdestruktivnější dokument, jaký kdy
z CIAM (Mezinárodní kongresy moderní architektury) vzešel – Athénskou chartu«1). Tématem posledního kongresu CIAM (v roce
1956 v Dubrovníku) pod taktovkou nastupující generace architektů, bylo »úsilí nalézt
přesnější vztah mezi fyzickou formou a sociálně psychologickými potřebami«2). Nechci
posuzovat, nakolik se jim to dařilo. Důležité
je, že tato debata ve společnosti proběhla.
A to v době, kdy v komunistických zemích
začala výstavba panelových sídlišť striktně
standardizovaných obytných domů a funkčního dělení města. To vše pod ideou postavit
co největší počet bytů pro dělnickou třídu.
Současné názory laické veřejnosti v postkomunistických zemích na bydlení jsou touto
absencí kritiky poznamenány. V touze po
lepším bydlení si lidé »paneláky« zkrášlují
zářivými barvami. Ty ale neodstraní zásadní
problém sídlišť, o kterém se ve společnosti
stále málo diskutuje – neschopnost obyvatel
identifikovat se s prostředím, v němž žijí. Přitom je zřejmé, že to je příčinou vysoké míry
kriminality a vandalismu na sídlištích.
MONOFUNKČNÍ ZÓNY
Současné novostavby obytných celků však
daleko nepokročily. Velká poptávka po bytech nenutí stavební podnikatele k výraznějšímu konkurenčnímu boji. Jediným hlediskem investora je na prodeji bytů vydělat.
Bohužel města a obce nekladou developerům podmínky, za jakých mohou svůj záměr
uskutečnit, neexistují plány rozvoje obcí
z hlediska sociálních potřeb obyvatel. Staví
se tak byty nevalné kvality, domovní vybavení prakticky neexistuje, sociální vztahy obyvatel opět nefungují. Vznikají monofunkční
zóny, určené pouze k bydlení, které využívají kapacity veřejných budov okolního území.
Socialistická panelová sídliště měla alespoň
listopad 2008
obchodní centrum, školky a školy apod. Na
to v běžných novostavbách není prostor.
ÚSPĚŠNÝ PROJEKT Z HANNOVERU
Sociální obnova města má hlubokou tradici
v Německu, kde nalezneme i příklady výstavby nových obytných čtvrtí »sousedského
bydlení«. V rámci světové výstavy EXPO 2000
Hannover byla v Hannoveru postavena nová
čtvrť Kronsberg. Tématem bylo trvale udržitelné město. Uskutečnilo tam několik projektů, mj. »sousedské bydlení Němců a imigrantů« (Habitat) nebo »participace
nájemníků na tvorbě obytného prostředí«
(Kronsberg-Karree). Cílem projektu Kronsberg-Karree bylo dosáhnout sociální stabilitu území. Stavební společnost GBH3) spolupracovala s Institutem pro bytovou politiku
a ekologii města4) na účasti budoucích obyvatel čtvrti na plánovacím procesu. Jednotlivé kroky byly následující:
■ účast na přidělení bytu: Obyvatelé se podíleli na výběru jednotlivých bytů a tím také
na vytváření sousedských vztahů. Zájemci
o bydlení v této lokalitě byli již rok před dokončením stavby pozváni na informační
schůzku, kde se sami rozdělili do skupin
s podobnými představami o bydlení a životním stylu. Témata jednotlivých skupin byla:
bydlení s dětmi, sousedské bydlení pro starší, ekologicky bydlet a žít, mladé bydlení, staří a mladí společně. Každému tématu byla
přidělena určitá část obytného bloku a konečný výběr bytů se uskutečnil na setkání
jednotlivých skupin. Obyvatelé poznali své
sousedy ještě před nastěhováním.
■ účast na dotvoření půdorysu bytu: Tento
krok měl sloužit k identifikaci s bytem. Mnichovští architekti Fink + Jocher navrhli flexibilní půdorys, který se mohl přizpůsobovat
jednotlivým požadavkům. Obyvatelé si mohli vybrat z nabízených variant, jejichž výhody
a nevýhody byly na schůzce představeny.
■ účast na vnitřním vybavení: Obyvatelé
měli možnost vybrat si obklady, tapety apod.
U bytů v 1. nadzemním podlaží, k nimž náleží zahrádka, si vybírali také rostliny.
■ tvorba a přisvojení si venkovního prostředí: Tímto důležitým krokem se vytváří
zájem o okolní prostředí a budoucí obyvatelé se připravují na to, že se o okolí domu budou starat. Tím se snižuje riziko vandalismu
a lidé se s prostředím snáze identifikují. Sami
si dotvořili plán venkovních prostor (místa
k sezení, dětská hřiště, bazén atd.) Osazení
Literatura
Habermann-Niesse, Klaus. Wohnen in der Stadt,
2004, s. 229 Dizertační práce
Detsche bauzeitung. Jahrg, 2000, N. 7, s. 81–87
Wohnbund e.V. (online). 1999–2002 (cit. 2007-0203). Dostupný z WWW:
<http://www.wohnbund.de/info0101_1.htm>
Fink+Jocher (online). (cit. 2007-06-13). Dostupný
z WWW: <http://www.fink-jocher.de/>
Frampton, Kenneth, Moderní architektura: Kritické
dějiny, Praha: Academia, 2004.
Nest Passivhäuser (online). (cit. 2008-09-23).
Dostupný z WWW: <http://www.nullenergieprojekt.de/>
venkovních prostor rostlinami se uskutečnilo za přímé účasti budoucích obyvatel. K dispozici dostali zdarma květiny, kterými si
mohli libovolně osadit zahrádky.
■ přisvojení si společných prostor: V architektonickém návrhu byla vyhrazena místnost se zázemím pro společné aktivity obyvatel domu. Byl určen rozpočet (5000 eur)
a obyvatelé sami rozhodli, k čemu bude
místnost sloužit a jak bude zařízena. Ti, kteří
se chtěli aktivně podílet na jejím dotvoření,
vytvořili pracovní skupiny, které daly základ
budoucí samosprávě společných prostor.
■ založení spolku obyvatel: To vyplynulo
z předchozích fází a slouží ke správě společných prostor a prezentace obyvatel navenek.
Projekt byl úspěšný a firma GBH tento postup uplatnila i na dalších projektech.
Letos skončil další projekt podporující
účast obyvatel na jeho plánování a tvorbě
sousedského bydlení – Nest solaR2 v Mnichově, který zároveň splňuje podmínky pasivních domů. Obsahuje 33 bytů, společnou
prádelnu, sušárnu, dílnu, společenskou
místnost a střešní terasu. Jednotlivé byty jsou
na rozdíl od hannoverského příkladu v soukromém vlastnictví. Podobné principy lze
uplatnit i v našich podmínkách, kde je soukromé vlastnictví upřednostňováno.
V ČR se participací obyvatel zabývá mj. občanské sdružení Agora Central Europe (Agora CE), ale dosud jen na regeneraci panelových sídlišť (Praha-Řepy, Zlín, Pardubice).
Bohužel výsledky těchto projektů se již dále
kvůli omezené kapacitě nemonitorují.
Participace jistě není všespásná. Může
však výrazně zlepšit kvalitu života a životního prostředí obyvatel.
■
Poznámky
1) Reyner Banham, cit. Frampton, s. 316
2) Frampton, s. 318
3) Gesellschaft für Bauen und Wohnen Hannover
4) Institut für Wohnpolotik und Stadtökologie
M I R O S L AVA Z A D R A Ž I L O VÁ
doktorandka na Fakultě architektury VUT Brno
29
30.10.08
1:41 PM
Page 30
SPRÁVA A ROZVOJ
Návrh zákona obsahuje
převratné změny
V památkové péči nastávají velké změny a další lze očekávat.
Účinnosti už nabyla novela zákona o památkové péči, která mj.
přenáší některé kompetence z ministerstva kultury na kraje, zvyšuje sankce a zavádí plány ochrany památkových rezervací. Zároveň je zpracován věcný záměr nového památkového zákona.
N
ávrh prošel rozsáhlým připomínkovým řízením. Na ministerstvu kultury
se sešlo na 900 připomínek, z nichž
některé ministerstvo označilo za závažné
a akceptovalo je. Ty, které měli samotní památkáři, však mezi nimi nebyly. Byl ale například vypuštěn všeobecně kritizovaný záměr vyloučit z památkové ochrany stavby
žijících architektů.
do pozice odborné badatelské instituce, jejíž
postavení se minimalizuje, a znamená první
krok k jejímu zrušení. Svůj protest vyjádřili
velmi hlasitě i děkani sedmi fakult. Stejně jako mnohým jiným se jim mj. nelíbil záměr
přepsat během deseti let celý seznam památek. Záměr v návrhu zůstal, ale lhůta se prodloužila na 15 let.
Historik architektury Ing. arch. Zdeněk Lukeš v časopise Revolver revue upozornil na
to, že proces schvalování se při stavebním řízení sice urychlí, ale hrozí akutní nebezpečí,
že řada cenných staveb bude znehodnocena
neodbornými zásahy. Navrhuje, aby tam,
kde nastane rozpor mezi stanoviskem pracovníků městských úřadů a památkářů, rozhodl obdobně jako v Praze hlas odborné komise.
Rozpaky se také objevily u záměru vyhlašovat památky místního významu.
O vyjádření k některým námitkám jsme
požádali předsedu Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a místostarostu
města Kroměříž Mgr. Petra Sedláčka, který se
projednávání návrhu zúčastnil. Podle něho
sice není ideální, ale vůči nynějšímu stavu
určitě znamená výrazný posun.
PROTESTY A PŘIPOMÍNKY
Četné námitky se týkaly oslabení role pracovníků Národního památkového ústavu
(NPÚ). Jeho ředitel PhDr. Pavel Jerie dokonce hovořil o likvidaci památkové péče.
Námitky obdobného typu však přišly i z krajských úřadů, Úřadu vlády ČR, Českomoravské konfederace odborových svazů a odjinud. Jejich autoři se obávali degradace NPÚ
PRO VAŠE MĚSTO – OBEC
INFORMACE • KATALOG • PORADENSTVÍ
A VÝTVARNÉ NÁVRHY ZDARMA NA ADRESE:
Libušinská 84
326 00 Plzeň
Tel.: +420 377 240 033, fax: +420 377 455 094
e-mail: [email protected]
www.ateliermaur.cz
• výzdoby měst • slavnostní osvětlení architektur •
• restaurátorské práce • orientační systémy •
• fontány • pamětní desky • plastiky • obrazy… •
30
MO-000743
MO30_31
PA M ÁT K Á Ř Ů M M Á U B Ý T
NESMYSLNÁ PRÁCE
K námitce, že se památkářům v podstatě
odebírají veškeré pravomoci, Mgr. Sedláček
říká: »Tento názor vychází z neznalosti, protože dnes památkáři žádné pravomoci nemají. Národní památkový ústav jako odborné pracoviště ministerstva kultury pouze
vydává stanoviska, rozhodnutí je na úřednících městských úřadů. To se nemění. Naopak je nyní docela dobře specifikováno, že
památkářům se ubírá práce, která je často
nesmyslná.«
NPÚ jako odborná instituce by podle něho
měl být orgánem, který vydává podklady
a odborná stanoviska. Aby se nestávalo to,
čeho jsme svědky dnes, kdy jsou památkáři
zavaleni požadavky na naprosto nesmyslná
vyjádření. Jako příklad uvedl požadavek na
jejich vyjádření v případě, kdy se vyzdívají
umakartová jádra v panelových domech,
protože dotyčný dům stojí v památkové rezervaci.
V diskusi se prý opakovaně objevoval i názor, zda by nemělo být vyjádření památkářů
naopak závazné. To ale naráželo na skutečnost, že by se tím prodloužilo stavební řízení.
»Kromě toho máme i takové zkušenosti, že
památkáři si někdy vymýšlejí úplné nesmysly a stanovují nesplnitelné podmínky,« řekl
Mgr. Sedláček. »Pak se stane, že památka nakonec spadne, protože vlastník není schopen jejich požadavky splnit. Památkáři by si
měli uvědomit, že na stoprocentním splnění
podmínek opravdu trvat nelze, protože je to
nemožné. Jsou často příliš jednostranně vyhranění, chybí jim vědomí reality současnosti.«
N A V Š E C H N Y PA M ÁT K Y N E J S O U
PENÍZE
Mgr. Petr Sedláček také řekl, že v rámci jednání na ministerstvu kultury zazněla dokonce myšlenka skoro kacířská: Nynější stav totiž vede k tomu, že spousta lidí musí vědomě
porušovat zákon, protože na to, aby se mohli starat o památku tak, jak to zákon vyžaduje, nemají peníze. Je proto třeba udělat si inventuru a říci, které objekty musíme
prvořadě zachovat, mít je jako jakousi výkladní skříň. A je nutné se smířit s tím, že některé objekty, zapsané dnes jako památky, jimi v budoucnosti nebudou, protože není
dost peněz na to, aby se udržely při životě.
Stanoviska památkářů nejsou a ani v budoucnu nemají být závazná. Proč je tedy vůbec vyžadovat? Nelze a priori předpokládat,
že na ně stejně nebude nikdo dbát?
Podle Mgr. Sedláčka to ale má svou logiku.
Stanovisko památkářů se vydává pro úředníka obecního úřadu, který vydává závazné vyjádření. Pracovník obecního úřadu by měl
být také odborník, ale jistě se rád opře o další autoritu a jako podklad pro své rozhodnutí si názor památkáře vyžádá – dnes obecně
povinně, v budoucnu u něčeho povinně
a u něčeho nikoli.
S E Z N A M Y PA M ÁT E K J S O U
NEVĚROHODNÉ
A proč se má přepisovat celý seznam památek? »Stávající stav je velmi nevěrohodný, je
velmi těžké se k informacím obsaženým v zápisech dostat. Tyto informace by měly být veřejně přístupné, stejně jako třeba informace
katastrálního úřadu. Památky se také prohlašovaly v době platnosti různých zákonů a vyhlášek, které se v minulosti ne vždy dodržovaly, takže nynější seznam nemá dostatečnou vypovídací hodnotu.«
Pravomoc zápisu památek má přejít od
památkářů, tj. od odborné organizace, na
ministerstvo kultury. Důvodem je podle Mgr.
Petra Sedláčka potřeba, aby za centrální seznam byl odpovědný orgán, který má kromě
odpovědnosti také finance a nástroje k tomu,
aby tuto úlohu splnil.
Některé kompetence se mají přesunout na
pověřené obce. Existují obavy, zda ji tyto obce, kterým tím přibude práce, zvládnou. »Záleží to jako všude na lidech. Kromě toho se
obce vždy mohou opřít o stanovisko památkářů, s nimiž by měly úzce spolupracovat,«
uzavírá Mg. Petr Sedláček.
(Vyjádření ředitelky odboru památkové
péče k návrhu nového zákona PhDr. Anny
Matouškové redakce ještě očekává – pozn.
autorky.)
■
J I Ř I N A O N D R Á Č K O VÁ
listopad 2008
MO30_31
30.10.08
1:41 PM
Page 31
SPRÁVA A ROZVOJ
Památky a zdravý selský rozum
Jedinečně zachované renesanční jádro Prachatic je významnou
městskou památkovou rezervací (MPR). O tom, co tato skutečnost znamená pro běžný život jeho obyvatel, i o starostech s památkami jako takovými hovoříme s poslancem Parlamentu ČR
a starostou města Ing. Janem Bauerem.
Jaké jsou hlavní přednosti života v městě
s významnou MPR? Přináší to i nevýhody?
Dostali jsme od našich předků obrovské bohatství a je naší povinností je zachovat. Ale samotný zápis na nějaký seznam nehraje zase
tak velkou roli. Pokud jsou na radnici osvícení
lidé, budou památky chránit tak jako tak. Na
druhé straně to znamená zejména pro soukromé majitele četná omezení, především pokud chtějí nemovitost komerčně využívat. My
jako město se vždy snažíme najít určitý kompromis, to znamená nejít cestou fundamentální ochrany, ale rozumné tolerance.
Do jaké míry vám pomáhají ostatní programy ministerstva kultury?
Nejsem příznivcem velkého přerozdělování, ale osvědčil se a je dobře vymyšlený program regenerace městských památkových rezervací a zón. Dostáváme z něj ročně tak dva
až tři miliony korun, z nichž významnou část
přerozdělujeme mezi soukromé majitele památek. Za posledních zhruba 15 let tím šly na
opravy památek z městské pokladny a z peněz
státního programu možná už desítky milionů
korun. V Prachaticích jsou vložené peníze vidět na každém kroku. Zároveň to má obrovský
multiplikační efekt a soukromé vlastníky tato
pomoc mimořádně motivuje. Každý uvítá,
když na opravu střechy za 300 tisíc dostane
příspěvek padesát nebo i více tisíc korun.
Významný je i psychologický efekt – vlastníci
vidí, že památka není jen něco, co je omezuje.
■
Jaké jsou vaše vztahy s památkáři?
Město jako významný ekonomický subjekt
má pochopitelně lepší vyjednávací pozici
než soukromí vlastníci, kteří nemívají kapacitu, aby mohli chodit stále na úřady a vyhledávat kompromisy. Občas se dostávají do nepříjemných situací, protože jedna věc je
představa památkářů, druhá praktické možnosti vlastníků. Tento rozpor řešíme na radnici poměrně dost často.
■
■ Letos byl vyhlášen nový program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. Jak se
u vás projevil?
Chválím ho. Dostali jsme asi 1,8 milionu
korun a vše jsme přerozdělili sedmi žadatelům mimo Prachatice. Setkalo se to s obrovskou odezvou. Je to příspěvek na drobnější,
ale žádoucí opravy.
■ V jakém stavu je prachatická městská pa-
mátková rezervace? Je už celá opravená?
Převážná část památek je opravena, ale
pořád je co dělat. U památek totiž nikdy nelze říct, že je definitivně hotovo. To je nekonečný proces – někde se skončí a na druhé
straně začíná.
U vás také existuje Nadační fond města
pro rozvoj kultury a péči o památky?
Fond byl založen už v roce 1999, kdy jsem
ještě na radnici nebyl. Vznikl proto, že se občas konají určité akce, jejichž cílem je pod-
■
Je podle vás vhodné chránit vše, co je jako památka zapsáno, nebo by se měly vybrat jen ty nejcennější objekty a na ně soustředit pozornost a finanční prostředky?
Měli bychom si naše památky velmi chránit. Pokud někdo jezdí do naší země, pak
sem jede především kvůli nim. Do Prachatic
tedy určitě. Přísně chráníme historické centrum, mimo ně je přístup benevolentnější.
Celkově ale spoléhám na zdravý selský rozum. Fundamentálně chránit to, co nemá
cenu, nemá smysl. I v našem městě jsou některé objekty, o nichž si myslím, že by nemusely být památkově chráněny.
■
listopad 2008
Přísně chráníme historické centrum, mimo ně je
přístup benevolentnější. Celkově ale spoléhám
na zdravý selský rozum, říká Ing. Jan Bauer.
pořit obnovu památek a není vhodné, aby tyto peníze protékaly samotným městem. Kromě toho se nadace mohou hlásit o granty.
Hlavním donátorem je ale město Prachatice,
které do nadace vkládá výtěžek z každoročního městského plesu a ze slavností Zlaté
stezky. Jde ale spíše o statisíce než o miliony,
z nichž se financují opravy drobných kulturních památek. Je to takové milé pohlazení,
malý doplněk větších věcí.
■ Před pěti lety jste získali stříbro v evropské soutěži Entente Florale, Kvetoucí město.
Pokračujete v soutěžení?¨
Nejen to. Město je jakýmsi garantem pro
ostatní účastníky této soutěže. Její hlavní
myšlenkou je, že není nutné si vždy dávat
příliš vznešené cíle, ale je moc důležité město pravidelně čistit, posekat trávu, čas od času vysadit stromy a květiny. Konkrétně to
znamená, že se trochu promyšleněji věnujeme zeleni. A mimochodem, stojí to dost peněz. Ale má to obrovský vliv na chování lidí.
Je už dost těch, kteří se účastní městské soutěže o nejhezčí květiny na balkoně nebo za
okny a svým příkladem strhávají ostatní.
Jak se vám líbí návrh věcného záměru
nového památkového zákona? Jsou slyšet
hlasy, že se příliš potlačuje role památkářů,
s rozpaky je také přijímán záměr přepsat celý seznam památek.
S návrhem jsem se zatím seznámil jen částečně, ale rozumím tomu, že mohou někde
existovat snahy zmírnit fundamentální
ochranu. Vím, jak se chovají k památkám
v zahraničí, a mohu porovnávat. S překvapením jsem třeba v cizině zíral na historickou
dlažbu vyspravenou asfaltem. To by se u nás
v žádném případě nemohlo stát. Myslím si,
že v ČR se dělá památková ochrana dobře
a velice citlivě, což zároveň neznamená, že se
má přehánět.
■
■
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
■ Co můžete dělat s vlastníky památkových
objektů, pokud řádně nepečují o svou nemovitost? A stává se to vůbec?
Spíš výjimečně. Ale dost často se stává, že si
někdo koupí celkem levně památkově chráněný dům a pak se diví, kolik peněz bude
muset dát do oprav. K nám pak přichází s tím,
že tamhle by chtěl dát taková okna, takovou
krytinu... a moc se diví, že to nejde. Na druhé
straně pak vítají, když jim finančně pomůžeme prostřednictvím programu regenerace.
FOTO: ARCHIV
■
Opravená radnice v Prachaticích.
J I Ř I N A O N D R Á Č K O VÁ
31
MO32_33
30.10.08
1:46 PM
Page 32
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Proč je důležitá spolupráce
urbanistů a dopravních specialistů?
V posledních letech i v ČR doprava zásadně ovlivňuje základní
fungování prakticky každého sídla, respektive v mnohých
případech celých městských aglomerací a sídelních struktur.
Funkční využití veřejných ploch na straně jedné a plánování
dopravy na straně druhé by tak neměly být chápány jako dva
oddělené úkoly.
V
době, kdy automobilová doprava zaplnila veřejné prostory, dopravní zácpy
atakují znečištěním a hlukem centra
našich měst, a kdy současná oblíbenost a dostupnost individuální automobilové dopravy
umožňuje vznik rozsáhlých monofunkčních
celků individuálního bydlení a komerčních
zón, je nezbytné chápat vztah urbanistické
struktury sídel a jejich dopravní obslužnosti
jako klíčovou oblast plánování jak regenerace, tak dalšího plošného rozvoje.
V O L B A T Y P U D O P R AV Y
Na objemu generované dopravy, na dělbě
přepravní práce mezi jednotlivými typy dopravy a na rozložení dopravního zatížení
v čase a prostoru se významnou měrou po-
MO-000722
32
dílejí na jedné straně hmotné složky urbanistické struktury sídla (plošná velikost sídla,
počet obyvatel, morfologie zástavby, konfigurace terénu apod.), a na straně druhé
aspekty jeho funkčního uspořádání (vzájemný vztah jednotlivých funkčních ploch, poloha funkčních ploch v rámci struktury sídla,
atraktivita daného sídla apod.).
Velikost sídla, udávaná počtem obyvatel
a jeho plošnou výměrou, je rozhodující pro
dělbu přepravní práce mezi jednotlivými
druhy dopravy. U menších obcí, zhruba do
10 000 obyvatel, zpravidla není potřebné zavádět hromadnou dopravu, protože jednotlivé části takového sídla bývají dostupné pěšky nebo na kole. Nemusí to však platit vždy,
protože pěší nebo cyklistická dostupnost
může být ztížena náročnou konfigurací terénu, tedy velkým výškovým převýšením jednotlivých částí obce, výškovými zlomy a bariérami. V takovém případě lze očekávat větší
dopravní zátěž individuální automobilovou
dopravou, respektive nutnost zavedení místní hromadné dopravy.
V případě středně velkých a velkých měst,
která navíc plní funkci centra širší spádové
oblasti – sídelního celku, bývá naopak problémem optimální zajištění dostupnosti jednotlivých, respektive samostatných malých
obcí v jejich spádové oblasti, hlavně pěší
a cyklistickou dopravou. Přitom úměrně roste podíl dopravy automobilové a nezbytnost
zavedení městské hromadné dopravy. Prostorové uspořádání obce, její morfologie
a konfigurace terénu, ovlivňují u středních
a velkých sídel právě především volbu typu
městské hromadné dopravy a rozhodují
o využití železnice či zavedení autobusů,
tramvaje, metra, případně trolejbusů, rychlodráhy a dalších alternativních prostředků,
jako lanových drah, lodních přívozů apod.
H L E D Á N Í O P T I M Á L N Í C H V Z TA H Ů
Kvalitní urbanistické uspořádání obce je
vždy předpokladem pro dlouhodobé optimální a bezkolizní fungování jejího organismu. Různými teoretickými modely funkčního uspořádání sídel se zabývala a zabývá
teorie urbanismu již několikáté století.
Uplatnění teoretických modelů v praxi zpravidla naráží na složitost a pestrost skutečných organismů obcí, do nichž výrazně vstupují podmínky přírodní, kulturní, sociální,
místní tradice a zvyklosti a v neposlední řadě
podmínky ekonomické. Přesto je hledání
optimálních vztahů jednotlivých funkčních
složek města navzájem trvale předmětem
plánování měst – pořizování územně plánovacích podkladů a dokumentace.
Cílem veškeré této činnosti by mělo být
eliminovat vzájemné konflikty, nalézt individuální charakteristický obraz obce, založit
dobře fungující organismus, vytvořit kvalitní
prostředí a umožnit tak trvale udržitelný rozvoj celé obce.
Předpokladem pro optimální dopravní obslužnost sídla a jeho jednotlivých funkčních
složek a zařízení, je takové urbanistické
uspořádání, které umožní vyvážené rozdělení přepravní práce mezi různé typy dopravy
včetně pěší a dále nevyvolá kumulování dopravní zátěže do určitých bodů struktury obce. Negativní tendence v dopravní obslužnosti lze sledovat například u výhradně
monofunkčních ploch a zařízení, jakými
jsou nákupní a jiná komerční centra, kde je
daná funkce koncentrována na jediném místě pro celou obec, nebo tzv. satelity rodinných domů na okrajích měst, nebo na snadněji dostupných plochách v katastru malých
obcí – vesnic. Tyto plochy, postrádající často
vazby na prostředky hromadné dopravy, pěší komunikace nebo cyklistické stezky, leží
daleko od center osídlení, jsou odkázány téměř výhradně na individuální automobilovou dopravu, a vytvářejí tak její neúměrný
podíl v obcích i krajině.
ZÁKLADNÍ URBANISTICKÉ ZÁSADY
Tomuto jevu, v posledních letech tak výraznému, mohou přitom vhodně předcházet jak
samosprávné orgány obcí, tak zpracovatelé
územně plánovacích podkladů a dokumentace, zejména jejich změn. Jde o uplatňování
velmi citlivých urbanistických zásad:
■ Každý vstup větší investice do obce je nezbytné velmi pečlivé zvážit s ohledem na její
velikost, měřítko a individuální charakter, a to
jak zástavby, tak okolní krajiny. Větší a zvláště
pak monofunkční stavby a soubory mohou
vyvolat nerovnováhu v organismu obce a následné dlouhodobé reakce, tedy další necitlivé změny vedoucí až ke změně charakteru
prostředí, a tím i k poškození dříve vynaložených veřejných i soukromých investic.
■ Nevytvářet rozsáhlé monofunkční plochy, neúměrně náročné na individuální automobilovou dopravu – komunikace a plochy pro dopravu v klidu. Důležité základní
funkce, jakými jsou obchody a jiné objekty
občanské vybavení a pracoviště, integrovat
v lokálních polyfunkčních částech měst, ve
čtvrtích a přiměřeně i v jádrech samostatných malých sídel, která pak tvoří s jádrovým
městem jeden sídelní celek.
■ Stávající monofunkční plochy vyžadující
transformaci přetvářet k jejich polyfunkčnosti tak, aby byl zohledněn jak jejich vnitřní potenciál, tak poloha v obci. Tak naplňo-
listopad 2008
MO32_33
30.10.08
1:46 PM
Page 33
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
vat cíl – přiblížit obchod, služby, pracoviště,
sport a rekreaci všem vrstvám obyvatelstva
a umožnit tím také optimální rozdělení přepravní práce a dnes tolik potřebné posílení
pěší a cyklistické dopravy.
Předpokladem zlepšení dopravní obslužnosti sídel je tedy kooperace urbanistů a dopravních specialistů ve všech fázích plánování území a ve všech stupních projektové
přípravy vlastních staveb. Jedině tak lze dosáhnout optimálního zastoupení jednotlivých druhů dopravy v organismu obce a tím
také dlouhodobě přitažlivého, druhově pestrého a kvalitního prostředí pro život lidí.
Snímky ukazují vliv dopravy na charakter veřejného prostoru, jeho vlastnosti a kvalitu:
Štrasburk – veřejný prostor v historickém jádru města, Plzeň – veřejný prostor, městská třída
v centru města.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHÍV
(Tento článek je jedním z prvních výstupů
z řešení projektu č. CG721-031-520 – Metody
prognózy intenzit dopravy generované obchodními zařízeními a dalšími vybranými
typy zástavby. Řešený projekt se zabývá vytvořením metodiky pro stanovení objemu
všech druhů dopravy generované různými
druhy zástavby na základě stanovených parametrů (počet obyvatel, velikost prodejní či
užitné plochy apod.).
(Projekt řeší EDIP, s. r. o., ve spolupráci
s Fakultou architektury ČVUT Praha. Další
informace lze nalézt na www.edip.cz – pozn.
autorů článku.)
■
JAN MUŽÍK
pedagog
V E R O N I K A Š I N D L E R O VÁ
doktorandka Fakulty architektury ČVUT v Praze
Prestižní a aktuální Žofínská fóra
listopad 2008
i prosincové Setkání primátorů a starostů
měst a obcí ČR. Tentokrát se uskuteční
8. prosince od 13 hodin. Toto fórum se vždy
těší velkému zájmu účastníků. Představitelé
vlády a jednotlivých ministerstev mohou seznámit zástupce samospráv s aktuálními novinkami i změnami, které se připravují v legislativě, veřejných rozpočtech apod.
Starostové a primátoři mají také jedinečnou
příležitost položit dotazy týkající se každodenních problémů života jejich obcí a měst.
Na letošní Žofínské fórum byli pozváni
premiér Mirek Topolánek, vicepremiér a mi-
nistr pro místní rozvoj Jiří Čunek, ministr
vnitra Ivan Langer, ministr a předseda Legislativní rady vlády Cyril Svoboda.
Pozvánku obdrží všichni starostové a primátoři měst a obcí s více než 300 obyvateli.
Přihlášku naleznete na www.zofin.cz.
Ještě před touto akcí připravuje Agentura
NKL Žofín, s. r. o., 18. listopadu 83. Žofínské
fórum na téma: Československo se rozděluje ještě jednou: přichází euro. Aktuální Žofínské fórum začne ve Velkém sále paláce Žofín od 13 hodin. Přihláška je k dispozici na
adrese www.zofin.cz.
/sk/
FOTO:ARCHIV
J
iž od roku 1994 se ve Velkém sále paláce
Žofín konají Žofínská fóra, kterých se zúčastňují prezidenti, předsedové vlád, ministři, poslanci a senátoři, reprezentanti hospodářských, politických, společenských
i zájmových orgánů a organizací. Diskutuje
se na nich o nejaktuálnějších otázkách současnosti i budoucnosti. Prioritní je oblast
ekonomiky, domácí a zahraniční politiky, investic, dopravní infrastruktury, ochrany životního prostředí apod.
Pravidlem je vždy zcela zaplněný Velký sál
paláce Žofín, přítomnost desítek novinářů,
v letošním roce pak i přímé přenosy či záznamy ve vysílání České televize (ČT24). Pořádající Agentura NKL, s. r. o., dává příležitost i jednotlivým partnerům prezentovat se
na těchto prestižních fórech. Zájem projevují nejen špičkové domácí i zahraniční firmy,
ale i menší podniky, které právě na Žofínském fóru vyhledávají možnost představit se
před odbornou veřejností. Každé fórum je
navíc vždy zakončeno společenským setkáním, spojeným s rautem, kde si opravdu každý najde příležitost pokračovat v neformální
diskusi jak s představiteli státu, tak dalšími
hosty, vesměs špičkovými manažery firem
apod.
Témata Žofínských fór se volí podle aktuální domácí i mezinárodní situace. Některá
se konají již pravidelně. Pět let k nim patří
Místem konání žofínských setkání je známý novorenesanční palác Žofín v centru Prahy.
33
30.10.08
1:51 PM
Page 34
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Plastové kanalizační šachty –
použití v nejtěžších podmínkách
O plastových kanalizačních šachtách a potrubí už toho bylo napsáno mnoho. Rovněž poznatků s použitím různých materiálů
ve standardních podmínkách je celkem dost. Co ale do problematiky vnese více světla, jsou reference z praxe, zejména ve ztížených podmínkách.
M
ůže přitom jít o různé okolnosti
ovlivňující kanalizaci jako celek, tj.
o stavbu samotnou a také o funkci
kanalizačního systému v čase. Počínaje stísněným prostorem při stavbě přes problematické chemické vlivy a extrémními klimatickými podmínkami konče.
V L I V K L I M AT I C K Ý C H P O D M Í N E K
Před časem jsme již referovali o rekonstrukci
kanalizace ve stísněných podmínkách městského centra Českého Krumlova a o osvědčeném použití šachet Wavin. K chemické
odolnosti plastových šachet bychom rovněž
mohli doložit řadu referencí z použití na
skládkách, případně z oblastí s agresivními
minerálními vodami. V tomto článku si však
přiblížíme vliv klimatických podmínek na životnost kanalizačních šachet a nároky kladené na jejich kvalitu.
Klimatické podmínky ovlivňují funkci a životnost kanalizačního systému prakticky
pouze při pokládce, protože po uložení potrubí již v jeho bezprostředním okolí nedochází k významným změnám teploty. A protože se jedná o spojení mezi kanalizací
a vnějším světem, jsou nároky na kanalizační šachty o to náročnější.
Šachty se obecně ze strany klimatických
podmínek potýkají především s jedním základním zátěžovým faktorem – zdvihem terénu (poklopu) proti úrovni kanalizace (dnu
šachty). Tento zdvih bývá zapříčiněn především kolísavou vlhkostí a teplotou půdy
v okolí šachty. Většina běžných typů půd při
nasáknutí vodou zvětšuje svůj objem. Stejný
efekt má také zamrzající půda a navíc se tyto
dva jevy většinou kombinují. V našich podmínkách se takto způsobený zdvih poklopu
šachty proti dnu běžně pohybuje kolem
5 cm.
Šachty z betonu nejsou v žádném směru
pružné, takže se zdvih terénu projeví v rozsazení skruží. Při zpětném poklesu terénu
však již bývá často do uvolněného prostoru
v osazení skruží napadaný materiál, který zabraňuje opětovnému dosednutí skruží na
původní místa. S postupem času se tak kvalita a odolnost betonové šachty viditelně
zhoršuje, což je zřejmé především z nerovností na komunikacích v blízkosti poklopů
a z nátoků balastní vody do šachet zejména
v místech napojení jednotlivých skruží.
Plastové šachty Wavin, které jsou výjimečné především zvlněnou konstrukcí
šachtové roury, jsou pro tento typ zatížení
přímo určené. Na rozdíl od plastových
hladkých, nebo betonových šachet totiž
mají tyto šachty možnost roztažení a opětovného smrštění podle situace. Tímto způsobem si šachta uchovává těsnost a odolnost po mnoho let. Další výhodou vlnité
konstrukce šachty je praktické vyloučení
přenosu tlaku z poklopu do dna šachty. Pro
jiné typy plastových šachet je těžký pojezd
ze statického hlediska výrazně rizikovým
faktorem.
CENNÉ ZKUŠENOSTI
Z E Š U M AV S K Ý C H O B C Í
Jednou z klimaticky nejnáročnějších oblastí
ČR je bezesporu Šumava. V mnoha tamních
obcích, kde naše šachty spolehlivě slouží,
jsme získali řadu cenných referencí. Souhrnné údaje o stavbě v obci Javorná, která stále
pokračuje, přibližuje tabulka.
Použití šachet Wavin v šumavské oblasti
není žádnou novinkou. »Výhody těchto ša-
Základní údaje o stavbě
»kanalizace a ČOV Javorná«
Investor
Celkové náklady stavby
z toho dotace SFŽP
Celkové náklady kanalizace
Celkem metrů kanalizace
Městys Čachrov
38 141 267 Kč
30 020 000 Kč
21 601 839 Kč
3238 m hlavní stoka
+ přípojky
Generální dodavatel
AQUAŠUMAVA, s. r. o.,
Chudenín 30, 340 22
Nýrsko
Termín zahájení
2008 leden
Termín dokončení
2009 prosinec
Kanalizace je z potrubí UltraRib 2,
o/ 600.
šachty celoplastové
Kapacita ČOV je 500 EO s možností rozšíření
na 800 EO.
ZDROJ: WAVIN EKOPLASTIK, S.R.O.
chet jsou všestranné. Jako stavitel oceňuji
příznivou cenu a snadnou montáž. Důležitější ale je, že se osvědčují také v provozu kanalizační sítě. Minimální údržba povrchů
je v našich podmínkách asi nejlepší zprávou,« uvedl Ing. Igor Kasalický, jednatel
vodárenské, projekční a stavební společnosti AQUA-ŠUMAVA, s. r. o., na adresu šachet s vlnovcem.
Maximální zátěž způsobená náročným šumavským podnebím nejrychleji prověří kvalitu každého systému. V těchto ztížených
podmínkách, se proti standardním, osvědčily rovněž další produkty Wavin, například
kanalizační potrubí, vodovody, plynovody
a jiné.
Ačkoliv konzervativní směr ve stavebnictví
stále upřednostňuje tuhé materiály (beton,
kamenina), z dlouholetých zkušeností našich pracovníků, stavebních firem, ale i konečných uživatelů, jasně vyplývá, že plastové
kanalizační systémy jsou moderní, osvědčenou a úspornou volbou.
■
MAREK KRIVDA
Wavin Ekoplastik, s. r. o
FOTO: ARCHIV
MO34
Maximální zátěž způsobená náročným šumavským podnebím nejrychleji prověří kvalitu každého systému. Snímky jsou z výstavby čistírny odpadních
vod v obci Javorná.
34
listopad 2008
30.10.08
1:47 PM
Page 1
MO-000645/D
MO35
MO36_37
30.10.08
1:48 PM
Page 36
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Infotherma 2009:
Jaké novinky můžeme očekávat?
»Bohužel cíl, aby ekologické vytápění bylo zároveň ekonomické,
se stále více vzdaluje. Proto se snažíme na výstavách Infotherma
představit všechny možnosti, technické novinky, služby, dotační
tituly a další opatření, která mohou zvýšit úspory energie a zachovat alespoň to, co se podařilo v minulých letech dosáhnout,«
říká Ing. Libor Kostelný, ředitel XVI. ročníku Infothermy 2009,
která se uskuteční 19. –22. ledna 2009 na výstavišti Černá louka
v Ostravě.
Co konkrétně přinese Infotherma 2009?
Především technické novinky nejrůznějších topidel, která mají vyšší výkon a menší
spotřebu, a to nejen u ušlechtilých paliv. Na
výstavě se představí 24 vystavovatelů, kteří
pružně zareagovali na skutečnost, že vzniká
stále početnější skupina uživatelů, jež si vytápění ušlechtilými palivy nemůže dovolit
a hledá alternativní řešení. Předvedou celou
řadu typů kotlů na tuhá paliva se zdokonaleným spalováním, které odpovídá stávajícím
hygienickým normám a alespoň zčásti zachovává komfort obsluhy.
Samostatná skupina vystavovatelů bude
prezentovat novinky v zateplování objektů,
moderní okna a stavební prvky a systémy
především pro výstavbu nízkoenergetických
a pasivních domů.
Infotherma je již tradičně přehlídkou krbů,
kachlíků a jejich modifikací. Tento sortiment
domácí i zahraniční výroby, o který mají návštěvníci každoročně mimořádný zájem,
představí 33 vystavovatelů. Lidé zjistili, že topení v krbech a kachlících v kombinaci s ply-
novým vytápěním je jednou z nejefektivnějších forem úspor ušlechtilých paliv. Nové
konstrukce krbů a kachlíků s využitím odpadního tepla na vodní nebo vzduchové vytápění stačí na podzim nebo na jaře dostatečně temperovat celý objekt a šetřit
ušlechtilá paliva. Měření účinnosti takto
konstruovaných krbů a kachlíků na Technické univerzitě Vysoké školy báňské v Ostravě
dokazují, že mohou v některých případech
i předčit účinnost klasického ústředního vytápění.
■ V podtextu výstavy je využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). K této oblasti
jste byl v minulosti dosti kritický. Změnil se
váš postoj?
Kritičtí jsme stále, ale to neznamená, že
nemáme zájem tomuto odvětví pomoci. Naopak. Firmy a organizace s obnovitelnými
zdroji představují více než čtvrtinu vystavovatelů. Asi 31 firem představí takřka celý sortiment u nás vyráběných a dovážených tepelných čerpadel včetně nabídky projekce,
Jak ukazuje snímek z předchozí výstavy Infotherma, zájem návštěvníků o vystavované novinky je
mimořádný.
36
Vytápění ušlechtilými palivy je pro domácnosti především na vesnicích ekonomicky neúnosné. Vracejí se proto k pevným
palivům a všemu, co hoří. Lokální topeniště
se tak opět výrazně podílejí na celkovém
znečišťování ovzduší, v některých případech dokonce více než průmyslové podniky.
Přijde Infotherma s nějakým receptem na
zlepšení tohoto stavu?
Odpověď je jednoduchá – je nutno zabezpečit takové ceny ušlechtilých paliv, aby byly
pro uživatele přijatelné. Spalování méně
hodnotných paliv a často i odpadů dostává
vedení obcí do nezáviděníhodné situace.
Stávající zákonná úprava jim neumožňuje
kontrolovat, čím se v domácnostech topí.
Možnost kontroly by měla být dána novelou
zákona a zpřísněním požadavků na kvalitu
paliv. Pomoci by mohla i nulová spotřební
daň u bioplynu a biomasy, která by měla začít platit od 1. ledna 2009. O tomto problému
a dalších otázkách se bude na výstavě jistě
diskutovat.
Již tradičně na výstavu zveme všechny starosty obcí a měst. Na 22. ledna pro ně chystáme odborný doprovodný program včetně
individuálních konzultací s předními odborníky z oboru. Budeme se snažit zajistit specialisty, se kterými by se chtěli zástupci samospráv setkat a diskutovat. Již nyní mohou
zájemci napsat své požadavky pořadateli
výstavy na e-mail: [email protected],
www.infotherma.cz.
(Jedním z mediálních partnerů výstavy je
Moderní obec – pozn. redakce.)
■
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
■
jejich montáží, vrtů až po některé možnosti
financování. Podobně můžeme hovořit
o slunečních kolektorech, fotovoltaických
článcích, využití rekuperátorů, bioplynu,
spalování biomasy apod.
Nelíbí se nám však, že využívání obnovitelných zdrojů je často zpolitizováno a stává se
kampaní. Současný přístup k OZE podporovaný dotacemi se může v následujících letech
obrátit ve škody, jak tomu bylo při dotování
paliv a tepla a následné výstavbě nedostatečně izolovaných objektů. Obnovitelné zdroje
by měly být skutečně obnovitelné, na jejich
výrobu, získávání, zpracování, přesun, přepravu a případné skladování by nemělo být
vynakládáno více čisté energie, než pak následně vydají. Zanedbatelná není ani konečná cena této energie, kterou v současné době
často zkreslují dotace a subvence.
Stále zastáváme názor, že finance na podporu využívání OZE by měly jít především na
vědu, vývoj a jejich aplikaci a měly by o nich
rozhodovat kraje. Ty nejlépe vědí, jak a kde je
uplatnit. V každém kraji je ještě řada nevyužitých možností v podobě důlních plynů,
geotermálních vod, odpadů a vedlejších produktů ze zemědělství i průmyslové výroby.
/sk/
listopad 2008
MO36_37
30.10.08
1:48 PM
Page 37
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Jak účinně osvětlit cyklostezky
I když jsou světlomety na velocipédech stále dokonalejší, přesto
jsou i nadále nedostatečné a bezpečnost cyklisty nezajistí. Noční jízda po neosvětlených trasách je snad jen pro milovníky adrenalinových sportů. Hazardérů je však jistě méně, a ti si mohou
nalézt neosvětlené cesty. Pro ty ostatní existuje jediné východisko – osvětlené cyklostezky.
TŘI SKUPINY SVÍTIDEL
V zásadě se nabízejí tři skupiny svítidel. Dekorativní svítidla, svítidla obvykle používaná
pro osvětlování komunikací a svítidla speciálně navržená pro cyklostezky.
Dekorativní svítidla budou upřednostněna v centrech měst nebo například tam, kde
je stezka součástí parku. Taková svítidla obvykle neobstojí z hlediska požadavků na ekonomický a ekologický provoz. Světlo bude téměř jistě dopadat mimo stezku (ekologie)
a vzdálenost mezi svítidly bude malá (ekonomie). I když i mezi dekorativními lze nalézt vhodná svítidla (obr. 1 a 2).
Svítidla, která se běžně používají pro
osvětlování vozovek, budou z ekonomického
a ekologického hlediska lepší než předešlá
(obr. 3). Ale ani v tomto případě to nebude
ideální stav. Svítidla jsou navržena tak, aby
osvětlovala relativně širokou komunikaci,
takže značné množství světla bude vyzářeno
mimo vlastní trasu cyklostezky. Rozteče mezi svítidly mohou být větší než u dekorativních. U kvalitních svítidel lze dosáhnout až
šestinásobné poměrné rozteče (vzdálenost
mezi svítidly vyjádřená jako násobek jejich
výšky nad terénem).
Nejúčinněji lze cyklistické trasy osvětlit
pomocí speciálních svítidel. Ta vyzařují v podélné ose cesty extrémně široký světelný
svazek; naopak velmi úzký napříč (obr. 4).
Pak je možné osvětlovat úzké cesty velmi
vzdálenými svítidly. Dosahuje se až desetinásobné poměrné rozteče. Současně je jen
malé množství světla směrováno mimo
vlastní stezku. Většina produkovaného světla
je využita účelně.
ÚSPORA NÁKLADŮ
Cenu osvětlovací soustavy tvoří jen zčásti náklady na svítidla. Na investičních výdajích se
především podílí cena stožárů, základů pro
ně, výkopových prací, kabeláže, rozváděčů
apod. Některé z položek nelze ovlivnit volbou svítidla. To je například pokládka napájecího vedení. Cena kilometru kabelu bude
stejná, ať bude napájet pět nebo padesát svítidel. Náklady je možné snížit minimalizací
listopad 2008
počtu světelných bodů. A toho lze dosáhnout pouze použitím kvalitních svítidel. Ač
jsou dražší než svítidla chabé jakosti.
V jednom konkrétním případě osvětlení
cyklostezky bylo navrženo použitím svítidel
nevysoké kvality i ceny. Protinávrh použil
speciální svítidla pro cyklostezky. Tak dosáhl
snížení počtu svítidel na polovinu. I když byla použita několikrát dražší svítidla než ta
původně navržená, klesly investiční náklady
o třetinu. Náklady na energie dokonce na polovinu, zhruba stejně i provozní náklady.
Teprve tehdy, kdyby byla speciální svítidla
desetkrát dražší než ta nekvalitní, byly by investiční náklady u obou soustav shodné. Ale
i potom by byla špičková svítidla výhodná,
protože by přinášela provozní úspory. Samozřejmě rozdíl v cenách svítidel je podstatně
menší.
Zřejmý je i příspěvek ke zlepšení životního
prostředí. Nejenže je z polovičního počtu
svítidel emitováno zhruba poloviční množství světla, které se odrazí do nežádoucích
směrů, ale významné úspory nákladů na
elektrickou energii znamenají v důsledku
nižší produkci škodlivin vznikajících při výrobě elektřiny. Dalším příspěvkem je snížení
ekologické zátěže tím, že je proti variantě nevyužívající speciální svítidla potřeba menšího počtu svítidel a světelných zdrojů, stožárů a jejich betonových základů. Není tedy
třeba nic ze jmenovaného vyrobit, což je to
nejšetrnější, co je možné vůči přírodě učinit.
Závěr je prostý – použití speciálních svítidel se rozhodně vyplatí. Někdy více, někdy
méně – ale rozhodně vždy! Je jen málo výrobků, kde se vydání vyšší částky za kvalitu
okamžitě promítne do vysokých úspor – provozních a většinou i investičních.
Uvedený závěr platí obecně, i když údaje
v textu platí pouze pro uvedený konkrétní
případ. V jiných mohou být úspory nižší, ale
i vyšší.
A ještě poznámka – platná nejen na dráhách pro cyklisty: Nejsou vzácné případy,
kdy při realizaci dojde k záměně kvalitních
svítidel za jiná, lacinější. Investor jásá! Nikdo
se již nezabývá jejich vlastnostmi, nepozastaví se nad tím, že jiná svítidla nezajistí vyhovující osvětlení. Na cyklostezce může být
důsledkem odřené koleno nebo zlomená ruka. Pokud se však podobná záměna uskuteční na komunikaci s motorovou dopravou,
pak jde již doslova o život.
■
TOMÁŠ MAIXNER
Siteco Lighting, spol. s r. o.
Obr. 1 I takové svítidlo může kvalitně osvětlit
cyklostezku.
Obr. 2 Běžné svítidlo pro osvětlování
komunikací. Je však k dispozici i v provedení
pro cyklostezky (viz obr. 4).
Obr. 3 Svítidlo s optickou částí speciálně
navrženou pro osvětlování cyklistických tras.
FOTO: ARCHIV
T
echnické řešení je poměrně obtížné.
Projektant stojí před úkolem osvětlit
velmi úzkou a dlouhou trať co nejkvalitněji a současně i co nejekonomičtěji z hlediska investic i provozu. Samozřejmě také co
nejvíce omezit světlo, které je neužitečné.
Snahou je dosáhnout co největších roztečí
svítidel.
Obr. 4 Fotoaparát zkracuje perspektivu.
Stožáry jsou skutečně ve vzdálenostech
rovných desetinásobku jejich výšky,
ve vzdálenosti 60 metrů.
37
30.10.08
1:49 PM
Page 38
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Bezpečnější komunikace,
ale jen za peníze radnic
T
o další sídlo oceněné v soutěži – Letovice, mělo větší štěstí: Projekt okružní křižovatky v samém centru města tam zaplatilo Ředitelství silnic a dálnic. Aby však byl
dokonalý, letovická radnice uhradila v jeho
rámci důležitý chodník.
H R A N I C E : RY C H L E A K VA L I T N Ě
Město Hranice se s Krásnou Lípou (jejímu
projektu jsme se věnovali v říjnu – pozn. redakce) podělilo o vítězství v kategorii sídel
nad 3000 obyvatel. Projekt Regenerace historického jádra města se soustředil na Masarykovo náměstí a rozšířením chodníků na úkor
vozovky upřednostnil pěší dopravu. Těží z toho i podnikatelé, kteří mohou více využívat
předzahrádky. Pojížděné plochy, chodníky
a plochy na parkování jsou odlišeny barevnou dlažbou a ke zřetelnějšímu vymezení
prostoru pro motorovou dopravu přispělo
i vhodné umístění městského mobiliáře typu
zahrazovacích sloupků, květinových košů,
laviček, stojanů na kola apod. Na radnici se
rádi pochlubí, že poměrně náročný projekt
(31,5 mil. Kč) byl uskutečněn velmi rychle –
od února do července 2006. Ne však na úkor
kvality: Hodnotící komise soutěže dokonce
výslovně vyzvedla kvalitu řemeslných prací
odvedených na projektu.
K zajímavým zkušenostem ve městě dospěli zavedením diferencovaných poplatků
za parkování. Parkování je tam usměrňováno
jen v centru, přičemž se využívají tři cenové
zóny: historické jádro, parkoviště přilehlá
k centru a méně lukrativní plochy. Držitelé
placených abonentních a rezidentních karet
zabírají zhruba 15 až 20 % parkovacích míst.
Ing. Dana Čabalová, vedoucí odboru rozvoje
města, vypočítává: »Ani vyšší cena za parkování v centru nepřinesla menší poptávku, využití parkovacích míst tam přesahuje 90 %.
Na druhé straně ani snížení ceny za celodenní parkování z 20 na 10 Kč ve třetí zóně podstatně zájem motoristů o ni nezvýšilo.«
FOTO: ARCHIV
Co společného mají projekty Hranic a Hlinska, s nimiž letos obě
města slavila úspěch v soutěži Cesty městy? Mimo jiné i to, že si
je města financovala výhradně sama.
V Hlinsku dosáhli optimální organizace i počtu
parkovacích stání v souvislosti s měřítkem
i charakterem uličního prostoru.
vání křižovatky velmi přivítali,« podotýká
starosta Mgr. Radek Procházka. »Zpřehlednila se na ní situace a zvýšila se bezpečnost jak
motoristů, tak cyklistů a chodců. Protože
průtah je velmi přetížený, stal se pro nás rondel logickým řešením tohoto dopravního
uzlu. Díky svému tvarovému a estetickému
pojetí dnes okružní křižovatka vypadá tak,
jako by na svém místě byla odnepaměti,«
uzavřel starosta.
L E T O V I C E : J A K O O D N E PA M Ě T I . . .
Jako proťaty se mohou cítit Letovice kvůli silnici I/43. Zejména na jejím křížení s vedlejšími silnicemi v centru docházelo k řadě dopravních nehod. Město proto iniciovalo
a uhradilo studii okružní křižovatky. Pak už
se věci chopilo Ředitelství silnic a dálnic, které projekt uskutečnilo a zaplatilo. A protože
byl v souladu s místním Komunitním plánem zdraví a kvality života (Letovice jej přijaly jako člen Národní sítě Zdravých měst),
radnice například neváhala uhradit jeden
z nových chodníků, který nebyl v rámci projektu uznán jako vyvolaná investice.
Okružní křižovatka (2. místo v soutěži) zaujme odvedením cyklistů mimo její prostor,
ale i využitím zeleně na všech dělicích prvcích. Na základě dohody s ŘSD péči o veškerou zeleň převzalo město. »Občané vybudo-
FOTO: ARCHIV
MO38_39
V Hranicích rozšířili chodníky na úkor vozovky, ale s výjimou několika míst je od ní neoddělili
zvýšeným obrubníkem.
38
H L I N S K O : S P O L É H AT J E N N A S E B E
Třetí místo v soutěži získalo Hlinsko za projekt Rekonstrukce Šafaříkovy ulice. Frekventovaná ulice, v níž se navíc nachází základní
škola, spojuje sídliště s centrem. Místostarosta Ing. Pavel Šotola podotýká, že právě
velký pohyb chodců, především dětí, i vyšší
frekvence krátkodobého parkování byly důvodem, proč radnice chtěla ulici dopravně
zklidnit. To se podařilo zúžením míst pro
průjezd vozidel, vyvýšením křižovatkové plochy, kde platí přednost zprava, »roztříštěním« jízdních pruhů atd. Přibyly ostrůvky
pro přecházení i zelené plochy a díky zálivům se rozšířila kapacita parkovacích stání.
»V trendu zklidňování dopravy budeme pokračovat,« dodává Ing. Pavel Šotola. Snahou
radnice je, aby s dalšími investičními akcemi
tohoto druhu v centru města vznikla ucelená
zóna »Tempo 30«.
Patrně nejen pro Hlinsko však platí postesknutí Ing. Pavla Šotoly: »Projekt byl realizován z prostředků města (6,55 mil. Kč).
O dotaci jsme nežádali ze dvou důvodů. Tím
prvním je fakt, že rekonstrukce místních komunikací není podporována ani ze strany
státu či kraje. Druhým byl velmi krátký čas od
přípravy projektu po jeho realizaci, neboť
naše investiční akce bezprostředně navázala
na rekonstrukci kanalizace prováděnou společností VAK Chrudim. Jakoukoliv podporu
obnovy místních komunikací by však obce jistě uvítaly, neboť na tuto oblast vynakládají
hodně peněz. Pokud by podpora byla účelově poskytována na zklidnění dopravy, přispělo by to k uskutečnění řady projektů, které zvýší bezpečnost všech účastníků
provozu.«
■
I VA N RY Š AV Ý
listopad 2008
MO38_39
30.10.08
1:49 PM
Page 39
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Multifunkční »Ypsilonka« zaujala
S K RY T É K O N T E J N E RY N A T Ř Í D Ě N Ý
O D PA D : J A K S E O S V Ě D Č Í ?
Zcela ojedinělé je umístění kontejnerů na
tříděný odpad u zadní části zídky, částečně
obkružující odpočinkový prostor. Při pohledu od hlavní silnice zeď barevné kontejnery
úplně zakrývá, z opačného pohledu nádoby
do zhruba dvou třetin jejich výšky maskuje
dřevěné pažení. Pokud se toto řešení, zatím
v Louňovicích použité jen na »ypsilonce«,
Šek na 20 tisíc korun pro vítěznou obec
soutěže Cesty městy v kategorii sídel do
3000 obyvatel z rukou ředitele Nadace
Partnerství RNDr. Miroslava Kundraty převzal
starosta Louňovic, okres Praha-východ,
Ing. Pavel Čadil (vlevo).
Odpočinkové místo s kamenným artefaktem,
na němž lze rozložit mapu nebo posvačit.
FOTO: ARCHIV
Z K L I D N Ě N Í D O P R AV Y I Z K R Á Š L E N Í
PROSTORU
»Úpravami jsme chtěli vyřešit více věcí najednou,« podotýká starosta Louňovic Ing.
Pavel Čadil. »Zvýšit bezpečnost schodců,
cyklistů i motoristů, ale také křížení místních
komunikací povýšit na esteticky dobře
zvládnutý veřejný prostor.« Obec se přitom
mohla opřít o podporu občanů z této své nové části a pro veřejnou diskusi ke svému záměru využila i svůj web (www.lounovice.cz).
Starosta rovněž zdůrazňuje podíl komise pro
rozvoj obce, tvořené občany, jimž jeho slovy
»není lhostejné, jakým směrem se ubírá obec
a její rozvoj«. Ve spolupráci s autory projektu
Ing. arch. Petrem Hájkem a Ing. Hynkem Seinerem a dodavatelskou firmou VPK Suchý
tak nakonec vzniklo dílo, které hodnotící komise soutěže Cesty městy ocenila jak za zajímavé víceúčelové řešení lokality, tak za vysoku estetickou úroveň.
Nová křižovatka i s křížícími se komunikacemi má dnes nový povrch ze zpevněného
asfaltu, betonu či žuly a byly tam osazeny ta-
ké chodníky a pásy ze zatravňovací dlažby
pro vyhýbání (příjezdové komunikace mají
před křižovatkou šíři pouze 4,5 m), případně
odstavení vozidel. Střed křižovatky je tvořen
vyvýšeným kruhem žulové dlažby, který zpomaluje automobily vjíždějící do obytné zástavby a chodcům zajišťuje pohodlný a bezpečný pohyb napříč křižovatkou. Autoři
projektu tomuto zklidňujícímu prvku dali
přednost, neboť jej považovali za architektonicky zajímavější a pro účastníky silničního
provozu méně drastický než běžné zpomalovací prahy.
Zaujme i samotný středový odpočinkový
prostor. Je parkově upraven a opatřen dřevěnou lavičkou pro pěší a cyklisty. Právě tudy
totiž vede značená červená turistická značka
i cyklotrasa 0022 z mukařovské Žernovky do
Mnichovic. Velký balvan s horní rovnou plochou umožňuje odpočívajícím pěším turistům nebo příznivcům cykloturistiky rozložit
si mapu či posvačit. Poblíž odpočinkového
místa jsou i dva, stříškou kryté informační
panely se základními údaji o obci a této její
části.
FOTO: ARCHIV
L
ouňovice jsou protnuty silnicí I/2 z Prahy na Kutnou Horu, a rozděleny tak na
dvě části. Menší severní část s rychle
rostoucí zástavbou byla na hlavní silnici napojena jen prašnými nezpevněnými cestami
s nevyhovujícím křížením. Přitom v souvislosti s příchodem nových obyvatel se v této
části obce rok co rok zvyšuje intenzita individuální automobilové dopravy a k autobusové zastávce na hlavní silnici tudy rovněž míří zejména školní mládež a starší lidé.
FOTO: DAVID SEDLÁK
Z místního programu obnovy vesnice vycházel vítězný projekt
letošního ročníku soutěže Cesty městy v kategorii sídel do
3000 obyvatel. Pod názvem Úprava křižovatky Y jej od loňského
října do letošního dubna dokázali uskutečnit v Louňovicích,
menší obci o 720 obyvatelích, jen necelých patnáct kilometrů
od východního okraje Prahy.
Pohled, jaký se na křižovatku s vyvýšeným středovým kruhem ze žulové dlažby otevírá od silnice I/2.
listopad 2008
osvědčí, mohly by jeho varianty být použity
i v jiných částech obce.
Projekt Úprava křižovatky Y si v Louňovicích financovali výhradně z vlastního rozpočtu (náklady bez DPH přesáhly 1,6 mil. Kč)
a výsledné dílo se stalo zajímavou součástí
»sousedského okruhu« vedoucího nejzajímavějšími místy obce. (Mimochodem, víte
že z nedalekého lomu Kaménka pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla v Praze, tzv. funkční kámen, v němž jsou
uloženy dobové dokumenty?) Projít si celý
sousedský okruh představuje příjemnou nenáročnou, zhruba čtyřicetiminutovou procházku, během níž se můžete na informačních panelech obvykle s blízkou lavičkou
poučit o pamětihodnostech obce v širším
kontextu celého regionu.
■
I VA N RY Š AV Ý
39
30.10.08
1:49 PM
Page 40
MANAGEMENT
Ženy na radnici
mívají muži přímočarý styl uvažování při řešení úkolů a mnohdy též skvělé nápady, ale
zato menší míru trpělivosti, aby věci dotáhli
do konce. Tajemník radnice Ing. Miroslav
Adámek řídí tým úředníků na radnici s přehledem, připouští ale, že v jednání s ženami
bývá více diplomatický: »Při hovoru s muži
nemusím hledět na každé slovíčko, ženy jsou
přece jen citlivější. Při některých jednáních
za město ale žena uspěje lépe než jejich
mužský kolega.« Místostarosta Ing. Miloš Lasota vnímá úřad zejména jako práci s lidmi.
»Ženy jsou tolerantní, chápající a snaží se
pomoci, bohužel ale existují na druhé straně
pracovního stolu i lidé, kteří si takový přístup
nezaslouží. Pak by žena měla mít možnost
„vzít si“ něco z muže a na hrubý pytel dát
hrubou záplatu.«
Do takové situace se dostala snad každá
z žen na radnici. »Krátce poté, co jsem nastoupila do funkce, přišel za mnou v pátek
odpoledne jeden podnapilý chlap, abych mu
zajistila dřevo na zimu. Zvyšoval na mě hlas,
ale naštěstí šel kolem kolega a ten agresivního muže vyprovodil ven z mé kanceláře,«
vzpomíná vedoucí majetkoprávního odboru
Ing. Iveta Pešatová. Podobný zážitek má Ivana Holčapková, která vede odbor sociální
a zdravotní, i při ní ale stáli na úřadu muži.
Potenciální riziko nese několikrát do měsíce
také Bc. Monika Janků, vedoucí odboru
vnitřních věcí, která řeší přestupky v občanském soužití i přestupky majetkového rázu.
Podle Ing. Müllerové by neuškodilo být mužem, nebo mít aspoň jeho sílu, když přenáší
krabice s propagačními materiály, nebo části konstrukce stánků, starostce Kudelové by
se snad někdy hodil hlas síly mužského.
Radnice jako mnohé jí podobné, a přece má jednu zvláštnost.
Všech šest odborů Městského úřadu ve Vrbně pod Pradědem,
malém podhorském městečku, řídí ženy a také post starosty
zastává už druhé volební období žena.
J
ak se jim spolupracuje? Jak zvládají moderní komunikační a informační prostředky, kumulování práce, nároky na
soustavné vzdělávání? Nedostaly se někdy
při práci pro město do situací, kdy by raději
byly silnými muži?
»Nevidím žádný problém v tom, že na radnici je více žen,« ujišťuje Ing. Pavla Müllerová, vedoucí odboru vnějších vztahů. Starostka Ing. Helena Kudelová tvrdí, že současné
obsazení radnice je velmi dobré: »Mám pocit
důvěry v ženy na postech vedoucích odborů
z hlediska kvality práce, znalostí, odpovědnosti. Navíc u žen vnímám, nechť mi to pánové odpustí, větší cit pro detail, snahu přijít
věcem na kloub, uvažovat v širších souvislostech, byť zdánlivě nedůležitých. Pracuje
se mi s nimi velmi dobře. Samozřejmě zcela
ženský kolektiv určitě není ideálem. Na naší
radnici se vyvažuje ženský a mužský pohled
na svět tím, že i na odborech jsou zaměstná-
ni muži a taktéž v pozici tajemníka a místostarosty jsou pánové.«
TOLERANCE I PRAKTIČNOST
Příkladem ženské praktičnosti bylo před časem rozhodnutí zaměstnat dva zručné spolehlivé pracanty, kteří řeší běžné opravy v bytových domech, ale na starosti mají i některé
práce v ulicích a na veřejných prostranstvích.
Nasazení mechanismů a pracovníků Technických služeb Vrbno pod Pradědem by pro
podobné úkony nebylo vhodné ani efektivní,
kromě toho radnice může skutečně ze dne
na den řešit oprávněné požadavky občanů
nebo závady zjištěné při pochůzkách úředníků. Náprava pak přichází bezprostředně a ve
městě velikosti Vrbna je to pak znát.
Ženy z vrbenské radnice si na mužích nejvíce cení nadhledu, ovšem i razance při řešení někdy hodně vypjatých situací. Podle vedoucí finančního odboru Dany Magdálkové
FOTO: AUTORKA
MO40_41
Největší devízou Vrbna pod Pradědem je kouzelná příroda kolem.
40
V Z D Ě L ÁVÁ N Í D ÁVÁ J I S T O T U
Městský úřad ve Vrbně pod Pradědem zajišťuje některé výkony státní správy pro své
občany, jichž tady žije 5816, i pro obyvatele
okolních obcí Karlova Studánka, Karlovice,
Široká Niva a Ludvíkov. To předpokládá solidní znalost zákonů a vyhlášek a tedy soustavné vzdělávání. »Naše vedoucí odborů
jsou na svém místě, jsou kompetentní,
schopné, nemají problém se soustavně
vzdělávat,« potvrzuje Ing. Adámek s tím, že
práce »dvojkových« úřadů v menších městech navíc žádá od lidí nejen všestrannost,
ale také kumulování práce. Mimo jiné úřední dny jsou ve Vrbně denně od pondělí do
pátku. »Na větších úřadech může pracovník
problém konzultovat s kolegou, který pracuje na stejném úseku, tady si zpravidla
musí poradit sám a nesmí to být příliš na
úkor kvality.« Ing. Pavla Müllerová a Ing.
Iveta Pešatová při studiu legislativy hojně
využívají internetu a vybraných softwarových programů, někdy přijde vhod také
konzultace s právníkem, jehož služby město platí. Dana Magdálková dává přednost
vybraným školením s výkladem zákonů.
»Některé formulace zákonů bývají málo srozumitelné, proto je lépe je detailně rozebrat, tak se úředník může vyvarovat zbytečné chyby.« Vysoké nároky kladou na lidi
zkoušky odborné způsobilosti, potřebné
pro výkon státní správy například na úsecích poplatků či daní.
listopad 2008
MO40_41
30.10.08
1:49 PM
Page 41
MANAGEMENT
PRÁCE I RODINA
Člověka napadá, jestli některou ze sedmi žen
v zodpovědné funkci život postavil před dilema – buď rodina, nebo práce. Shodují se, že
díky tolerantnosti svých rodin vlastně nikdy.
»Děti mou občasnou nepřítomnost někdy
i ocení,« dodává s úsměvem Ing. Müllerová
a Ing. Pešatová ji doplňuje: »Když trávím
v úřadu více hodin než doma, manžel mi ří-
Ženy na vrbenské radnici: Mgr. Zuzana Janatová (vedoucí odboru výstavby a životního prostředí),
Ing. Pavla Müllerová, Ivana Holčapková, Dana Magdálková, Bc. Monika Janků, Ing. Iveta Pešatová,
Ing. Helena Kudelová.
ká, abych si už začala hledat jinou práci.«
A co starostka, žena, na niž se obracejí s většími i menšími starostmi občané prakticky
stále, od pondělí do neděle? Ani ona volbu
mezi rodinou a prací řešit nemusela. »Nevnímám tato dvě pole působnosti jako protipóly, život se skládá z aktivit v různých oblastech a je na každém, jestli hranice je
posunuta blíže na jednu či druhou stranu.
Pokud jsem měla a dosud mám to štěstí, že
rodina má pochopení pro mou práci a já trpím výčitkami svědomí, že práce je někdy na
úkor rodiny, ale v takové míře, že je to snesitelné, pak to necítím jako ultimátum.«
KRAJINA A DOMOV
A co mají tyto ženy nejraději na městu, pro
které pracují a místu, kde žijí? »Vrbno je příjemné malé horské městečko s krásnou přírodou, vždy mám radost z toho, když se tady
podaří změnit něco k lepšímu. Jen kdyby tady bylo více pracovních příležitostí, aby
mladí lidé nemuseli odcházet za prací jinam. Město pomalu stárne,« říká Ivana Holčapková. Její kolegyně Pavla Müllerová přiznává, že dříve uvažovala, že se odsud
vystěhuje. »Jenže čím jsem starší, tím víc
mám město a nádhernou přírodu kolem ráda.« Dana Magdálková jmenuje i další výhodu. »Všude dojdu pěšky a nemusím se stresovat v městské dopravě.« A jak vidí své
město starostka Helena Kudelová? »Vrbno je
položeno v krásném koutu jesenické přírody, v lokalitě s velmi příjemným klimatem.
Jsou zde viditelné stopy předchozích generací, které těžkou prací postupně z osady vybudovaly městečko. Kdo umí ocenit tyto
„obyčejné věci“, ten přijde Vrbnu na chuť. Je
na každém, co hledá a potřebuje ke spokojenému životu. Pro mne je štěstím, že svou
prací mohu přispět k tomu, aby se zde lidem
líbilo a spokojeně zde žili.«
■
A L E N A K I E D R O Ň O VÁ
MO-000737/A
P O Č Í TA Č J A K O P O M O C N Í K
Ženy ve vedoucích funkcích na radnici nemají problém s využíváním komunikačních
a informačních technologií. »Mezi ně se neskromně zahrnuji též. Nastoupila jsem na
radnici v roce 1999, tehdy ani software na
jednotlivých počítačích nebyl kompatibilní
a nebylo možno přenést jeden dokument do
jiného počítače. Nejsme velký úřad, ale dnes
jsou všichni propojeni sítí, kde funguje spisová služba včetně odbavování zásilek,
GINIS na ekonomickém úseku propojuje
veškerá pracoviště od pokladny po správu
daní a poplatků, elektronický kontakt s bankou, aplikací SIPO, přičemž již také několik
let účtujeme hospodářskou činnost v režimu
DPH, používání GIS je samozřejmostí stejně
jako internet, Czech POINT a podobně,«
konstatovala starostka. Ráda komunikuje
s vedoucími na radnici nad tématy i méně
formálně. »Je radost, když brainstorming
funguje a z diskuse vyplynou dobré nápady
nebo návrh řešení „neřešitelného“.«
FOTO: AUTORKA
»Vzdělávání je pro úředníky ve veřejné
správě povinnost. Setkávám se spíše s tím, že
kolegyně samy vyhledávají a navrhují svou
účast na školeních, u kterých očekávají informace a rozšíření vědomostí v oblasti, kde
cítí, že je třeba vědět více,« potvrzuje starostka Kudelová. I ona vítá možnost účastnit se
odborných školení ke specifickému tématu
jako nedávno k problematice veřejného
osvětlení. »Rozšíření znalostí vždy přispěje
k větší jistotě při rozhodování, právě řešíme
veřejnou zakázku na provozování veřejného
osvětlení ve městě na další období.«
30.10.08
1:52 PM
Page 42
MANAGEMENT
Standardy, které přinesou jistotu
T
akto nastavené standardy by měly být
vnímány jako nepodkročitelné minimum potřeb v každé z těchto oblastí
a jejich naplňování by následně mělo být
kryto pevnou částkou v rozpočtu města.
Kdyby město případně někdy později sáhlo
k úsporným opatřením, neměly by se tyto jeho kroky týkat zmiňovaných oblastí.
Základním pilířem pro sestavení standardů je obecně závazná vyhláška města Pardubic, kterou se vydává statut města v souladu
se zákonem o obcích v platném znění, která
ukládá povinnosti městský m obvodům v samostatné působnosti. Činnosti, které jim
z těchto povinnosti vyplývají, obvody hradí
penězi, které jim město Pardubice v podobě
transferů poskytuje ze svého rozpočtu.
D O P R AVA A Ž I V O T N Í P R O S T Ř E D Í
Standardy městských obvodů v Pardubicích
je třeba rozdělit do dvou základních oblastí:
doprava a životní prostředí.
Jednou z hlavních činností v oblasti dopravy svěřených uvedeným právním předpisem města Pardubice městským obvodům je
údržba a oprava místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací
v majetku Statutárního města Pardubice.
Na úseku životního prostředí městské obvody zajišťují:
■ čistotu a vzhled veřejných prostranství;
■ údržbu a úklid odpadků z veřejně přístupných pozemků ve vlastnictví města;
■ odstraňování nepovolených skládek na
pozemcích města bez rozlišení druhu pozemku, mimo lesních pozemků;
■ údržbu veřejné zeleně v rozsahu daném
pasportem veřejné zeleně;
■ opravy a údržbu prvků drobné zahradní
architektury, dětských hřišť a sportovišť na
veřejných prostranstvích; do této podoblasti
patří mimo jiné: běžné provozní a roční kontroly herních prvků v souladu se závaznými
evropskými normami; výměna písku v dětských pískovištích; doplňování dopadových
ploch na herních plochách; opravy herních
prvků a herních zařízení; nátěry, opravy a výměny poškozených částí laviček; opravy
a nátěry obvodových stěn dětských pískovišť;
■ pravidelné přistavování velkoobjemových
kontejnerů na komunální odpad;
■ údržbu a výsyp odpadkových košů;
■ provoz separačních dvorů;
■ údržbu a výsyp odpadkových košů na psí
exkrementy a sběr psích exkrementů ze
zpevněných ploch a zeleně;
■ výkon vlastnického práva k dřevní hmotě
vytěžené v rámci kácení dřevin rostoucích
mimo les na pozemcích ve vlastnictví města.
Hlavním podkladem v oblasti dopravy je
aktualizovaný pasport místních komunikací
a přehled veřejně přístupných účelových komunikací. Spolupracujeme při přípravě nového systému hodnocení stavu místních komunikací, který se bude opírat především
o jejich stáří. Základem bude stanovení data
vzniku komunikace či data její kompletní rekonstrukce. Jednoduše řečeno, nové nebo
kompletně rekonstruované komunikace na
sebe nevážou vynakládání rozpočtových
prostředků v takovém objemu jako komunikace staršího data.
V oblasti životního prostředí je třeba se
opírat zejména o aktualizovaný pasport zeleně, který by odpovídal poměrům a možnostem v jednotlivých městských obvodech.
FOTO: ARCHIV
Zatím v přípravné fázi jsou standardy městských obvodů v Pardubicích. Slibujeme si od nich, že budou specifikovat potřeby
občanů v dopravní obslužnosti a čistotě města.
Mgr. Vítězslav Štěpánek: Standardy městských
obvodů budou specifikovat potřeby občanů
v dopravní obslužnosti a čistotě města. Takto
nastavené standardy by měly být vnímány
jako nepodkročitelné minimum potřeb v každé
z těchto oblastí a jejich naplňování by
následně mělo být kryto pevnou částkou
v rozpočtu města.
FOTO: ARCHIV
MO42_43
Pálení čarodějnic má na pardubickém sídlišti Dubina už dlouholetou tradici.
N A Č E M P O V I N N O S T I Z ÁV I S E J Í
Z uvedeného výčtu povinností městských
obvodů je zřejmé, že jednotlivé konkrétní
úkoly v péči o životní prostředí závisejí na
různých veličinách. Proto jsme pro tuto oblast navrhli rozdělit povinnosti městských
obvodů do jednotlivých sekcí podle závislosti na příslušných veličinách:
■ údržba veřejné zeleně (závisí na ploše veřejné zeleně určené z pasportu zeleně);
■ úklid veřejných ploch (závisí na ploše celkové nezastavěné plochy);
■ údržba veřejného prostranství (měla by
vycházet z aktuální evidence spravovaného
majetku jednotlivými městskými obvody);
■ odpady (podle počtu obyvatel v jednotlivých městských obvodech);
■ separační dvory (podle vývoje situace).
Právě sekce Separační dvory je letos velmi
diskutovanou otázkou. Pokud bude navrhovaná změna schválena, provoz separačních dvorů zmizí z výčtu povinností městských obvodů
a přejde na město Pardubice. Hlavním argumentem je skutečnost, že městské obvody,
kde jsou separační dvory umístěny, dotují
tímto způsobem občany z celého města.
Aby městské obvody mohly podle určených standardů plnit povinnosti ukládané
jim statutem města Pardubice v odpovídajícím rozsahu, je třeba, aby jim byly poskytovány rozpočtové prostředky v odpovídající
výši. Stanovení standardů závisí na politických rozhodnutích a prioritách celého města. Nyní jsou městským obvodům předány
k odsouhlasení pasporty v oblasti dopravy
a zeleně. Pokud se vše podaří, měl by být tento systém nápomocen při sestavování rozpočtu města.
■
V Í T E Z S L AV Š T Ě PÁ N E K
starosta Městského obvodu Pardubice III – Dubina
42
listopad 2008
MO42_43
30.10.08
1:52 PM
Page 43
MANAGEMENT
Benefity lákají nové zaměstnance
a stávající mají motivovat
O tom, že na českém stavebním trhu dlouhodobě chybějí kvalifikovaní zaměstnanci, už bylo napsáno mnoho. Jednou z možností, jak přilákat nové lidi, jsou mj. poskytované benefity. Jsou
zároveň nástrojem pro udržení stávajících pracovníků. Jde také
o vhodnou podporu jejich loajality a sounáležitosti se značkou.
P
odobně to cítí akciová společnost
HOCHTIEF CZ, která věnuje poskytování benefitů patřičnou pozornost.
»V poslední době jsou benefity módní slovo,
které nemám moc rád. Ale s jeho obsahem
naprosto souhlasím,« říká personální ředitel
HOCHTIEF CZ Miroslav Kos. »V naší společnosti jde o souhrn možností, které mohou
naši zaměstnanci využívat a které jim společnost nabízí – vědoma si vysoce konkurenčního prostředí na českém stavebním trhu,« dodává Miroslav Kos.
Benefity akciové společnosti HOCHTIEF
CZ mají tři základní okruhy: finanční prostředky ze sociálního fondu, určité vynahrazení a doplnění »nedokonalosti« zákoníku
práce a speciální oblast, kterou jde vedení
společnosti ještě dál.
Z A M Ě S T N AVAT E L M Y S L Í J E Š T Ě D Á L
K podpoře komfortu a pocitu sounáležitosti
se společností HOCHTIEF CZ mají přispět také další výhody, které firma poskytuje svým
zaměstnancům. Jsou to například stravenky,
odměny při významných životních příležitostech, různé formy vzdělávání a následná
odměna za znalost jazyka, poskytování služebního automobilu pro soukromé účely nebo výhodné tarify pro zaměstnance a jejich
rodinné příslušníky smluvně zajištěné s mobilním operátorem. Mezi dlouhodobé formy
sloužící k zabezpečení zaměstnance a jeho
rodiny pro případ nenadálých životních situací je zařazen příspěvek na životní pojištění
a penzijní připojištění. K novinkám patří od
1. září letošního roku náborový příspěvek
poskytovaný při obsazení nedostatkové profese – ten dostane nejen nový zaměstnanec,
ale i ten, kdo ho doporučil.
»Na českém stavebním trhu je nedostatek
kvalifikovaných pracovníků, a to víme my
i ostatní velké stavební společnosti,« říká Miroslav Kos. »Proto se snažíme kromě zajímavé práce a odpovídajících pracovních podmínek nabídnout zaměstnancům i různé
formy výhod a odměn.«
Pro nové zaměstnance
je jistě důležité i prostředí a firemní kultura,
kterou může společnost
nabídnout.
pomoc při řešení bytové situace formou bezúročné půjčky, půjčku k překlenutí tíživé finanční situace, příspěvek na rekreaci pro děti
zaměstnanců, příspěvky bývalým zaměstnancům na jejich činnost v klubech důchodců,
úhradu nákladů na společensko-reprezentativní, kulturní a sportovní akce nebo nepeněžní dary spojené s mimořádnou aktivitou
ve prospěch zaměstnavatele a aktivitou humanitárního a sociálního charakteru.
N A C O Z Á K O N Í K P R Á C E N E S TA Č Í
Zákoník práce myslí na různé formy náhrad
nebo příspěvků, na které mají zaměstnan-
FOTO: ARCHIV
MINIMUM SOCIÁLNÍHO FONDU
Sociální fond nabízí například příspěvek na
lékařskou péči, na sociální výpomoc zaměstnanci a jeho rodině, jednorázové odškodnění
pozůstalým v případě úmrtí zaměstnance,
Benefity akciové společnosti HOCHTIEF CZ mají tři základní okruhy: Finanční prostředky
ze sociálního fondu, určité vynahrazení a doplnění »nedokonalosti« zákoníku práce a speciální
oblast, kterou jde vedení společnosti ještě dál.
ci obecně nárok. Akciová společnost
HOCHTIEF CZ ale jde ještě dál a svým pracovníkům poskytuje další výhody. Týkají se
zejména prodloužení doby zákonného volna
při různých příležitostech, zvýšení některých typů příplatků, týden dovolené navíc
a jiné možnosti.
VŠECHNO NELZE MĚŘIT JEN PENĚZI
Benefity a motivační systém společnosti by
neměly být jediným nástrojem, který podporuje udržení stávajících zaměstnanců ve firmě či přivedení nových zaměstnanců do firmy. Všechno nemusí být počítané jen penězi.
Pro nové zaměstnance je jistě důležité
i prostředí a firemní kultura, kterou může
společnost nabídnout. Podstatná je také
otevřená komunikace a přátelský vztah mezi
nadřízenými a zaměstnanci. Jejich kvalitní
vztah začíná v HOCHTIEF CZ už při nástupu
nového zaměstnance. Každý má přiděleného
mentora, tedy zkušeného kolegu, který nováčka postupně zasvěcuje do pracovní problematiky a celkového chodu pracoviště.
Oba se mohou vzájemně obohatit svými poznatky a připomínkami.
»Každý nový pracovník dostane potřebné
informace o společnosti se základními kontakty na vedoucí zaměstnance v praktické
brožuře, které mu usnadní první kroky ve firmě. K tomu, aby se co nejrychleji začlenil do
firemních systémů a struktur, využíváme
školení pro nové zaměstnance,« uzavírá Miroslav Kos.
/sk/
KOMERČNÍ PREZENTACE
listopad 2008
43
30.10.08
1:53 PM
Page 44
LEGISLATIVA
Novely »volební«
a »karanténní« /2
P
rvní díl článku Novely »volební« a »karanténní« jsme přinesli v Moderní obci
č. 10/2008, str. 44–45, nyní zveřejňujeme jeho dokončení.
USTAVUJÍCÍ ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA
Novela ustanovení § 91 obecního zřízení
(OZ), které upravuje svolávání ustavujícího
zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, navazuje na zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, neboť postup při svolávání
ustavujícího zasedání zastupitelstva obce
musí být sladěn se lhůtami soudního přezkumu výsledků voleb a s právním dopadem
eventuálního soudního rozhodnutí o neplatnosti voleb nebo hlasování, kterým je v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) zákona číslo
491/2001 Sb. nezvolení zastupitelstva obce.
Ustanovení § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001
Sb. stanoví desetidenní lhůtu pro napadení
výsledku voleb nebo hlasování u soudu.
Ustavující zasedání proto nemůže být svoláno dříve, než tato lhůta uplyne, z čehož vychází i nová konstrukce § 91 OZ. Podle § 91
odst. 1 svolává ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce dosavadní starosta po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost
hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode
dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh
na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných
návrhů nebylo vyhověno.
Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla
dosavadní starosta, případně nejstarší člen
zastupitelstva obce do doby, než je zvolen
starosta nebo místostarosta (před novelou
nebyl dosavadní starosta ve vztahu k předsedání ustavujícího zasedání zastupitelstva vůbec zmíněn).
Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva nebude konat ve lhůtě
uvedené v § 91 odst. 1 OZ, svolá je po uplynutí této lhůty ministerstvo vnitra, ledaže
soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Novela v této
souvislosti uložila ministerstvu vnitra novou
povinnost, která spočívá ve zveřejnění informace o svolání ustavujícího zasedání
zastupitelstva obce ministerstvem vnitra
v rozsahu stanoveném v § 93 odst. 1 po dobu
v tomto ustanovení stanovenou (tj. alespoň
7 dní před zasedáním zastupitelstva) na
úřední desce ministerstva vnitra.
S P R ÁV C E O B C E
Třetím okruhem změn, vyvolaných novelou
č. 298/2008 Sb., je nová úprava institutu
správce obce (§ 98 OZ). Novela nezměnila
tento institut z koncepčního hlediska, neboť
i nadále se vychází z toho, že činnost správce
obce je činností přechodnou a omezenou,
kdy je nutno po dobu neexistence zastupitelstva obce zabezpečit alespoň nejzákladnější fungování obce. Správce obce nenahrazuje činnost volených orgánů obce.
Dosavadních pět důvodů pro jmenování
správce obce ministerstvem vnitra se po nabytí účinnosti novely zúžilo na pouhé tři:
■ neuskutečnění vyhlášených voleb do zastupitelstva obce pro nedostatek kandidátů
na členy zastupitelstva obce,
■ zánik mandátu u všech členů zastupitelstva obce a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, nebo
■ sloučení obcí nebo oddělení části obce.
Správce obce po novele zabezpečuje pouze vybrané úkoly v oblasti samostatné působnosti. Správce obce svolává ustavující za-
sedání zastupitelstva obce, zastupuje obec
navenek a je v čele obecního úřadu.
»KARANTÉNNÍ« NOVELA
Zákon č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon
č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, představuje »novelu novely«, a to
konkrétně zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Dříve, než bude
zmíněna změna provedená novelou číslo
305/2008 Sb., je potřebné nahlédnout do
předchozí novely č. 261/2007 Sb., která
s účinností od 1. ledna 2009 upřesnila § 73
odst. 3 OZ a dále v novém odstavci 4 téhož
paragrafu stanovila specifická pravidla pro
vyplácení snížené měsíční odměny z důvodu
nevykonávání funkce uvolněného člena zastupitelstva obce. V § 73 odst. 3 jsou uvedeny
důvody, kdy členovi zastupitelstva obce nenáleží odměna, na kterou má jinak ze zákona
nárok. Stávající platné a účinné znění ustanovení § 73 odst. 3 obecního zřízení
(do 31. 12. 2008) je ovšem nepřesné v tom
smyslu, že mluví všeobecně o členovi zastupitelstva obce (nerozlišuje tedy mezi uvolněným a neuvolněným), avšak z povahy jednotlivých zákonných důvodů pro nepřiznání
měsíční odměny plyne, že se toto ustanovení vztahuje pouze na uvolněné členy zastupitelstva obce. Novela č. 261/2007 Sb. tento
nedostatek odstraňuje, neboť výslovně stanoví, že se pro daný účel jedná výhradně
o uvolněného člena zastupitelstva obce.
Pokud tedy nevykonává (uvolněný) člen
zastupitelstva obce funkci z důvodu pracovní
neschopnosti, karantény, těhotenství nebo
péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu
nenáleží. S účinností od 1. 1. 2009 se však stanoví výjimka ohledně nároku na měsíční odměnu, kdy odměna z důvodu pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče
o dítě do 3 let věku uvolněnému členovi zastupitelstva v prvních čtrnácti kalendářních
✄
MO44_45
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1046 Kč, včetně DPH 9 % 1140 Kč
Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
1017
OBJEDNAVATELE:
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo
KONTAKT:
TELEFON:
E-MAIL:
ULICE , Č. P.:
OBEC:
SLOŽENKA
spoj. č.
Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International.
Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
ZPŮSOB
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností
ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických
prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO ) NE )
MO44_45
30.10.08
1:53 PM
Page 45
LEGISLATIVA
dnech trvání některého z uvedených důvodů
sice (zpravidla) náleží, ale pouze ve snížené
výši. Od 1. ledna 2009 se dále upřesňuje text
zákona, že v tom kalendářním měsíci, v němž
z některého uvedeného důvodu uvolněný
člen zastupitelstva obce vykonával funkci jen
po část měsíce, tak mu bude náležet měsíční
odměna v příslušné poměrné výši.
Novela č. 261/2007 Sb. v novém § 73
odst. 4 OZ mj. stanovila, že uvolněnému členovi zastupitelstva obce měsíční odměna za
první 3 kalendářní dny dočasné pracovní
neschopnosti nebo karantény nebude náležet. Než však mohlo být toto pravidlo uvedeno v život, novela č. 305/2008 Sb. ukázala
»přívětivější tvář« vůči uvolněným členům
zastupitelstva obce a nepřiznání nároku na
měsíční odměnu za první 3 kalendářní dny
nevykonávání funkce zúžila pouze na dočasnou pracovní neschopnost, přičemž
v případě karantény budou mít uvolnění
členové zastupitelstva od 1. ledna 2009 nárok na sníženou měsíční odměnu za první 3
kalendářní dny karantény, a to za každý kalendářní den ve výši 25 % jedné třicetiny měsíční odměny. Nárok na měsíční odměnu od
čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní
neschopnosti nebo karantény nebyl novelou
č. 305/2008 Sb. nijak dotčen, tj. uvolněnému
členovi zastupitelstva obce bude od 1. ledna
2009 náležet za uvedené období pracovní
neschopnosti nebo karantény měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 %
jedné třicetiny měsíční odměny. (Od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nebude uvolněnému
členovi zastupitelstva obce náležet žádná
měsíční odměna – § 73 odst. 3 obecního zřízení.)
Pro účely stanovení výše měsíční odměny
ve snížené výši se jedna třicetina měsíční odměny upraví stejným způsobem, jakým se
upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského
pojištění (§ 21 zákona č. 187/2006 Sb.).
Měsíční odměna ve snížené výši se dále snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu (§ 31 zákona
č. 187/2006 Sb.) Výše měsíční odměny ve snížené výši za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
V souvislosti s popisovanou novelou je
užitečné zmínit, jak právní řád definuje karanténu. Podle § 2 odst. 6 písm. a) zákona
číslo 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, se karanténou, jakožto jedním z tzv.
karanténních opatření ve smyslu cit. zákona,
rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která
byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob
a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby
s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit.
■
JAN BŘEŇ
právník
listopad 2008
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných
ve Sbírce zákonů (od částky 53/2008 do částky
61/2008).
Částka 53 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 19. května 2008.
Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů
Tento zákon zapracovává příslušný předpis
Evropských společenství a upravuje práva a povinnosti osob při předcházení ekologické újmě
a při její nápravě, došlo-li k ní nebo hrozí-li bezprostředně na chráněných druzích volně žijících
živočichů či planě rostoucích rostlin, na přírodních stanovištích vymezených tímto zákonem,
na vodě nebo půdě, a dále výkon státní správy
v této oblasti.
Účinnost od 17. srpna 2008 (s výjimkami)
Zákon č. 169/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu
a o změně některých zákonů, ve znění zákona
č. 234/2006 Sb., zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě
Praze, ve znění pozdějších předpisů
Novela č. 169/2008 Sb. zasáhla nejen do zákona o místním referendu v otázce platnosti
a závaznosti místního referenda, ale provedla
i změny zákona o obcích a zákona o hlavním
městě Praze, ve kterých byla bez náhrady zrušena sankce rozpuštění zastupitelstva v případě,
kdy orgán obce (hlavního města Prahy nebo její
městské části) nebude postupovat v souladu
s rozhodnutím přijatým v místním referendu.
Podle úpravy účinné před novelou stanovil
zákon o místním referendu v § 48 odst. 1 a 2,
že k platnosti rozhodnutí v místním referendu je
třeba účasti alespoň poloviny oprávněných osob
zapsaných v seznamech oprávněných osob; rozhodnutí v místním referendu bylo závazné tehdy, pokud pro ně hlasovala nadpoloviční většina
oprávněných osob, které se místního referenda
zúčastnily.
Novela č. 169/2008 Sb. na základě předchozích zkušeností s výsledky místních referend snížila kvórum pro platnost rozhodnutí v místním
referendu z 50 % na 35 % všech osob oprávněných hlasovat v místním referendu. Novela
však zároveň změnila ustanovení o počtu hlasů
potřebném pro to, aby rozhodnutí v místním referendu bylo závazné. Po účinnosti novely je
rozhodnutí přijaté v místním referendu závazné,
jestliže pro něj bude hlasovat nadpoloviční většina hlasujících, která však bude zároveň představovat alespoň 25 % všech osob oprávněných
hlasovat v místním referendu.
Účinnost od 1. července 2008
Částka 61 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 3. června 2008.
Zákon č. 191/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb.
Tato novela stavebního zákona stanovila, že
územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regulační
plán schválené před 1. lednem 2007 lze do
31. prosince 2015 podle tohoto zákona upravit,
v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat,
jinak pozbývají platnosti.
Územní plány obcí, regulační plány a jejich
změny, u kterých bylo přede dnem nabytí účinnosti této novely zahájeno pořizování, se podle
tohoto zákona upraví, projednají a vydají; přitom činnosti ukončené přede dnem nabytí účinnosti této novely se posuzují podle právních
předpisů platných a účinných do 31. prosince
2006.
Při projednání a vydání návrhu změny územního plánu obce, regulačního plánu nebo
územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny schválené do 31. 12. 2006 se postupuje podle tohoto zákona. O úpravě směrné
části této dokumentace rozhoduje pro své území obecní úřad, v ostatních případech úřad
územního plánování. Při úpravě se postupuje
podle dosavadních právních předpisů.
Obecně závazné vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu
obce nebo regulačního plánu, se pro účely tohoto zákona považují za opatření obecné povahy; ustanovení § 174 odst. 2 správního řádu se
nepoužije.
Na území obce nebo části území obce, která
nemá platný územní plán, územní plán obce,
popřípadě územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, lze do doby vydání
územního plánu, nejpozději však do 31. 12.
2015, umisťovat v nezastavěném území kromě
staveb, zařízení a jiných opatření uvedených
v § 18 odst. 5 také
a) stavby, pro které byly podle právních předpisů platných a účinných k 31. prosinci 2006
pravomocně povoleny stavby technické infrastruktury,
b) stavby podle urbanistické studie, byla-li
pro území obce opatřena do 31. prosince 2006
a data o ní byla vložena do evidence územně
plánovací činnosti,
c) stavby pro bydlení na pozemcích, které
mají společnou hranici s pozemky v zastavěném
území, které je tvořeno více než jedním zastavěným stavebním pozemkem,
d) stavby pro zemědělství s byty pro trvalé rodinné bydlení; stavba pro zemědělství může mít
nejvýše tři samostatné byty, přičemž součet
podlahových ploch bytů smí v tomto případě činit nejvýše jednu třetinu celkové podlahové plochy stavby, nejvýše však 300 m2,
e) stavby občanského vybavení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky
v zastavěném území; pozemek, na kterém je
stavba umisťována, může mít rozlohu nejvýše
5000 m2.
Stavby uvedené v písmenech c) až e) lze
umisťovat jen se souhlasem zastupitelstva obce,
na jejímž území má být stavba umístěna. Souhlas zastupitelstva obce může obsahovat podmínky pro umístění takové stavby. V řízení
o umisťování těchto staveb má zastupitelstvo
obce postavení dotčeného orgánu; v tomto případě není obec účastníkem řízení.
Účinnost od 3. června 2008
JAN BŘEŇ
právník
45
MO46_47
30.10.08
1:53 PM
Page 46
PRÁVNÍ PORADNA
Funkce tajemníka
úřadu a jeho úkoly
Zvažujeme, že bychom v obci vytvořili
pracovní místo tajemníka obecního úřadu.
Jsou dána pro vytvoření tohoto místa a jeho
obsazení nějaká pravidla?
Při zřizování funkce tajemníka obecního
úřadu je třeba vycházet zejména ze dvou
právních předpisů, a to zákona o obcích
a zákona o úřednících územních samosprávných celků.
V prvé řadě nutno zdůraznit, že zákon
o obcích rozlišuje mezi obligatorním a fakultativním zřizováním funkce tajemníka obecního úřadu. Povinně se funkce tajemníka zřizuje v obcích s pověřeným obecním úřadem
a v obcích s rozšířenou působností. Ostatní
obce, tedy obce, které vykonávají přenesenou působnost pouze v základním rozsahu,
funkci tajemníka obecního úřadu zřídit mohou, ale nemusí; záleží pouze na jejich uvážení. Pro případ, že v obci není funkce tajemníka obecního úřadu zřízena nebo
tajemník obecního úřadu není ustanoven,
zákon stanoví, že jeho úkoly plní starosta.
Vedle rozsahu přenesené působnosti vykonávané obcí zákon žádná další kritéria
(např. minimální počet občanů obce
nebo zaměstnanců obce aj.) ve vztahu k povinnosti, resp. možnosti zřízení funkce tajemníka obecního úřadu nestanoví. Obec,
která chce nad rámec zákonné povinnosti
funkci tajemníka obecního úřadu zřídit, by
■
Svolání »mimořádného«
zasedání zastupitelstva
obce
■ Na starostu se mnohdy obracejí členové
zastupitelstva obce se žádostí o svolání »mimořádného« zasedání zastupitelstva. Jaká
pravidla v tomto případě stanoví zákon
o obcích, popřípadě jiné zákony? Kdo může
předkládat návrhy na zařazení do programu zasedání zastupitelstva; jaké postavení
při jeho sestavování má rada obce?
Základní pravidla pro činnost zastupitelstva obce jsou stanovena zejména v zákoně
o obcích.
Především je třeba uvést, že zasedání zastupitelstva je veřejné – veřejnost nemůže
být vyloučena. Pokud by bylo neveřejné, nejednalo by se o zasedání zastupitelstva podle zákona o obcích a veškerá usnesení, popřípadě další opatření na tomto jednání
přijatá, by byla zřejmě neplatná.
Zasedání se koná v územním obvodu obce
– musí být dostupné občanům obce a dalším
oprávněným osobám (§ 16, § 17). Porušení
tohoto ustanovení zákona by mělo obdobné
důsledky jako v případě porušení principu
veřejnosti.
Zastupitelstvo se schází k zasedání podle
potřeby, nejméně jedenkrát za tři měsíce –
pokud by se nesešlo po dobu delší než 6 mě-
46
však měla vždy dobře posoudit, zda zřízení
funkce tajemníka bude pro obec přínosné
(a to zejména s přihlédnutím k úkolům, které tajemník obecního úřadu ze zákona zabezpečuje) a samozřejmě také to, zda zřízení
této funkce bude odpovídat finančním možnostem obce.
Pokud jde o úkoly, které podle zákona
o obcích tajemník obecního úřadu plní, uvádím:
■
zajišťuje výkon přenesené působnosti
obce s výjimkou věcí, které jsou zákonem
svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu
obce,
■ plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů
vůči zaměstnancům obce zařazeným do
obecního úřadu a stanoví jim plat,
■ vydává vnitřní předpisy obecního úřadu,
nevydává-li je rada obce (zákon výslovně vyjmenovává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu),
■ zúčastňuje se zasedání zastupitelstva obce a schůzí rady obce s hlasem poradním,
■ je odpovědný za plnění úkolů obecního
úřadu v samostatné působnosti i přenesené
působnosti starostovi.
Tajemníka obecního úřadu jmenuje podle
§ 103 odst. 3 zákona o obcích starosta, a to se
souhlasem ředitele krajského úřadu; bez
souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování tajemníka obecního úřadu neplatné.
Vlastnímu jmenování tajemníka musí
předcházet výběrové řízení v souladu se zákonem o úřednících územních samospráv-
ných celků. Uchazeč musí splňovat požadavky dané tímto zákonem a za pozornost stojí
také ustanovení § 110 odst. 6 zákona o obcích, podle kterého tajemník obecního úřadu nesmí vykonávat funkce v politických
stranách a v politických hnutích.
Vzhledem k tomu, že tajemník je zaměstnancem obce a je součástí obecního úřadu,
je třeba upozornit na ustanovení § 102 odst.
2 zákona o obcích, podle kterého je radě obce mimo jiné vyhrazeno stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu
a rozdělení pravomocí v obecním úřadu. Případné zřízení funkce tajemníka obecního
úřadu by se následně mělo odrazit v organizačním řádu obecního úřadu, který také vydává rada obce.
V případě rozhodnutí obce funkci tajemníka obecního úřadu zřídit, doporučuji obrátit se na příslušný krajský úřad, který podá
bližší informace týkající se postupu při udělování souhlasu ředitele krajského úřadu se
jmenováním tajemníka.
Závěrem poznamenávám, že rovněž v případě odvolávání tajemníka obecního úřadu
je k tomuto kroku starosty nutný předchozí
souhlas ředitele krajského
úřadu.
síců tak, aby bylo schopno se usnášet, ministerstvo vnitra je rozpustí.
Zastupitelstvo je schopno se usnášet, je-li
přítomna nadpoloviční většina všech jeho
členů.
Zasedání zastupitelstva svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat
zasedání, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva, hejtman kraje nebo
v případě stanoveném v zákoně o volbách
do zastupitelstev obcí ředitel krajského úřadu. Koná se pak nejpozději do 21 dnů ode
dne, kdy žádost byla doručena obecnímu
úřadu. Nesvolá-li zasedání starosta, učiní
tak místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva.
O místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva informuje obecní úřad vyvěšením informace na
úřední desce alespoň 7 dní před zasedáním
zastupitelstva, případně dále způsobem
v místě obvyklým.
Každý člen zastupitelstva obce má podle
§ 82 zákona o obcích právo předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání.
V případě, že alespoň jedna třetina členů
zastupitelstva obce požádá o svolání zasedání zastupitelstva, je podle § 92 zákona o obcích starosta povinen svolat zasedání zastupitelstva obce tak, jak výše uvedeno. Přestože
tak zákon o obcích výslovně nestanoví, měli
by členové zastupitelstva obce při podávání
žádosti o svolání zasedání zastupitelstva
v této žádosti uvést, jakou záležitost by chtěli na zasedání zastupitelstva projednat (a to
i z toho důvodu, že informace o konání zasedání zastupitelstva obce se zveřejňuje na
úřední desce obecního úřadu a součástí této
informace je rovněž údaj o navrhovaném
programu zasedání zastupitelstva).
O vlastním programu zasedání zastupitelstva rozhoduje zastupitelstvo obce na svém
zasedání hlasováním.
Rada obce podle § 102 zákona o obcích
připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva
obce a zabezpečuje plnění přijatých usnesení. Tam, kde se rada obce nevolí, plní tyto
úkoly starosta. Rada však nerozhoduje
o tom, které návrhy na projednání podané
členy zastupitelstva obce budou do návrhu
programu zastupitelstva zařazeny. Rada
předkládá zastupitelstvu všechny návrhy,
které jí podaly oprávněné osoby (členové zastupitelstva, rada obce a výbory) a je výlučnou kompetencí zastupitelstva rozhodnout,
zda se těmito návrhy bude na svém zasedání
zabývat či nikoli.
M g r . PAV L A S A M K O VÁ
právnička
J U D r . M I R O S L AV B Ý M A ,
Ph.D.
právník
listopad 2008
MO46_47
30.10.08
1:53 PM
Page 47
PRÁVNÍ PORADNA
Výplata dávek
prostřednictvím
elektronické karty
Poslanecká sněmovna schválila změny
v systému poskytování pomoci v hmotné
nouzi. Začne platit od 1. ledna 2009. Zavádí
se mj. nový způsob výplaty dávky – elektronický platební prostředek. Můžete nám vysvětlit, jak to bude probíhat v praxi? Jak by
se na tuto formu výplaty měly připravit
městské úřady a magistráty?
Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o zaměstnanosti a dalších souvisejících
zákonů (Sněmovní tisk 486) dne 22. 8. 2008
i se svými pozměňovacími návrhy (tisk
486/2). Jedním z pozměňovacích návrhů byla i změna formy výplaty dávek pomoci
v hmotné nouzi, a to prostřednictvím elektronického platebního prostředku. Tento poslanecký návrh byl prosazen proti názoru
předkladatele, tj. ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Senát návrh zákona schvá-
■
Povinnost údržby
příjezdových
komunikací
Je povinností obcí zajišťovat údržbu příjezdových komunikací k soukromým rezidenčním rodinným domům? Navíc když investorská firma mezitím zkrachovala?
Pozemní komunikace se dělí na několik
kategorií. Podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích to jsou dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace. Před tím, než můžeme určit, jestli má
povinnost údržby obec nebo jiný vlastník,
musíme zjistit, o kterou kategorii jde. V tomto případě nejspíše půjde o veřejnou účelovou komunikaci. Taková komunikace totiž
mj. slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí
s ostatními pozemními komunikacemi.
Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba (tedy zřejmě investor, je však třeba zjistit, jestli vlastnictví na
někoho nepřešlo). Právě vlastník zodpovídá
za stav komunikace. Pokud sám nepodniká
potřebné kroky k její údržbě, může mu nezbytné úpravy nařídit stavební úřad, a to
v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na
pozemních komunikacích (§ 137 stavebního
■
lil dne 18. 9. 2008 tak, jak byl postoupen Poslaneckou sněmovnou.
Ministerstvo práce a sociálních věcí upozornilo, že zavedení formy výplaty prostřednictvím elektronického platebního prostředku, které bylo vloženo pozměňovacím
návrhem do návrhu novely zákona, není dobrým řešením. Pozměňovací návrh zcela
opomíjí otázku nákladů, ochrany osobních
údajů či absenci zamyšlení nad problematikou, jak zabezpečit užívání jedné karty všemi
společně posuzovanými osobami, a to například při nemoci příjemce dávky nebo při studiu dítěte mimo bydliště. Vzhledem k situaci,
v níž je poskytována mimořádná okamžitá
pomoc z důvodu újmy na zdraví, je třeba
zdůraznit, že pro tyto osoby je zavádění elektronického platebního prostředku naprosto
nevhodné. Řada těchto osob neumí hospodařit s finančními prostředky, natož využívat
elektronickou kartu. Lze předpokládat vznik
vícenákladů z důvodu ztráty karet, ztráty PIN
apod.
Novela zákona umožňuje výběr formy výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi, a to
zákona č. 183/2006 Sb.). Znamená to, že občané, kterých se týká problém nekvalitní vozovky, se mohou obrátit se svým podnětem
k obecnímu úřadu, aby se danou věcí začal
zabývat.
V některých obcích řeší problematiku
údržby veřejných účelových komunikací
prostřednictvím vydávání obecně závazných
vyhlášek. V uvedeném případě ale může být
věc komplikovaná právě nejasným vlastnictvím účelové komunikace. Proto by mohla
obec zvážit, zda by se narůstající problémy
nedaly eliminovat odkupem pozemků či komunikací. Obec může například od vlastníka
účelové komunikace tuto komunikaci odkoupit a pak ji převést do kategorie komunikace místní. Tak zvýší standard její ochrany
(k tomu viz tisková zpráva veřejného ochránce práv, zajištění přístupu k nemovitostem
po místních a účelových komunikacích,
problémy s nepovoleným umisťováním překážek, 14. 1. 2004, dostupná na http://
www.ochrance.cz/dokumenty/dokument.p
hp?back=/media/index.php&doc=47. Takové řešení ale záleží jen na dohodě občanů
s obcí.
Jiná situace by nastala, pokud by šlo
o místní komunikaci. To jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, které slouží
převážně místní dopravě na území obce
a jsou ve vlastnictví obce. Proto mají obce
povinnost se o jejich údržbu starat. Místní
komunikace musí být vedeny v evidenci (tzv.
buď poukázkou, nebo elektronickým platebním prostředkem. Forma výplaty dávek
prostřednictvím poukázek funguje již delší
dobu a orgány pomoci v hmotné nouzi nemusejí od 1. 1. 2009, kdy má novela zákona
vejít v účinnost, zvolit výplatu dávek prostřednictvím elektronického platebního prostředku. V současné době MPSV nemá vytvořenou žádnou koncepci ohledně formy
vyplácení dávek pomoci v hmotné nouzi
prostřednictvím elektronického platebního
prostředku.
JIŘÍ SEZEMSKÝ
vedoucí oddělení styků
s veřejností
ministerstva práce
a sociálních věcí
pasport). Údržbu a opravy pak řeší už zmíněný zákon č. 13/1997 Sb. a jeho prováděcí
vyhláška č. 104/1997 Sb. Cílem údržby
a oprav je odstranit závady ve sjízdnosti,
opotřebení nebo poškození komunikace. To,
jak přesně bude údržba či oprava provedena,
závisí na vyhodnocení výsledků prohlídek,
popř. na doporučeních systému hospodaření s vozovkou. Obec tedy jednoznačně musí
o stav vozovky pečovat. Obec dokonce odpovídá za škody, které vzniknou uživatelům
místní komunikace, jestliže příčinou škody
byla závada ve sjízdnosti vozovky. Obec by se
mohla odpovědnosti zprostit, pokud by prokázala, že nebylo v mezích jejích možností
tuto závadu odstranit, u závady způsobené
povětrnostními situacemi a jejich důsledky
takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.
Mgr. VENDULA
ZAHUMENSKÁ
Ekologický právní servis
doktorandka
na Právnické fakultě
Masarykovy univerzity, Brno
Máte dotaz? Chcete poradit?
Napište nám na e-mail: [email protected]
listopad 2008
47
30.10.08
2:02 PM
Page 48
SERVIS
KALENDÁRIUM
■ 11.–12. 11. Přerov, hotel Jana
Interní audit a strukturální fondy EU
Národní konferenci pořádá Český institut interních auditorů, o. s. pod záštitou
VTU Brno.
Další informace jsou na www.interniaudit.cz.
FOTO: VLADIMÍR PŘECH
MO48
■ 12. 11. Brno, interhotel Voroněž
VIZE 2015
Konferenci o rozvoji regionu soudržnosti
Jihovýchod (Jihomoravský kraj a Vysočina) pořádá Regionální rada Jihovýchod.
Více se dozvíte na www.jihovýchod.cz.
13. 11. Mariánské Lázně, hotel Cristal
Palace
Doprava generovaná vybranými typy zástavby
■
Seminář je určen dopravním inženýrům,
projektantům, urbanistům, odborníkům
v procesu plánování a výstavby a pracovníkům státní správy a samosprávy.
Blíže na www.edip.cz, nebo na e-mail:
[email protected].
24.–25. 11. Praha, hotel Ambassador
Zlatá husa
Majetek jako základ fungování měst
a obcí
■
XI. celostátní finanční konference Svaz
měst a obcí ČR.
Více se dozvíte na www.smocr.cz.
2. 12. Praha 1, Pařížská ul. č. 4
Bytová problematika
■
Konzultační den ministerstva pro místní
rozvoj se bude věnovat odpovědím na
dotazy a výměně zkušeností vlastníků
a správců bytového fondu včetně obcí.
Program najdete tři dny před konáním
konzultačního dne na www.mmr.cz, menu Bytová politika. Podněty zasílejte na
[email protected].
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
Regionservis s.r.o.
Webhouse
Fides Populi, s.r.o.
Komerční banka, a.s.
Bizon&Rose public
relations s.r.o.
ČSOB
Úřad regionální rady
pro ROP Severozápad
Regionální rada regionu
soudržnosti Jihovýchod
Institut regionálních
informací, s.r.o.
ATELIER MAUR s.r.o.
ALERION s.r.o.
Wavin Ekoplastik s.r.o.
Czechinvest
ASPI , a.s.
Agentura NKL Žofín
Artechnic-Schreder,a.s.
Příloha MO + BA 11
Česká spořitelna
Česká pojišťovna a.s.
TEL.
257 199 616
567 311 772
800 900 930
FAX
-
STR.
1
5, 48
9
11
-
-
13
19
-
-
23
-
-
25
377 240 033
544 500 202
326 983 111
246 040 400
222 522 930
841 114 114
26
377 455 094
30
544 500 203
32
326 983 110
35
41
246 040 401 2. obálka
3. obálka
222 521 722 4. obálka
-
Kancelář 21. století byla v závěru října k vidění v pražské O2 areně. Během dvou dnů tam
návštěvníci sledovali kompletní cestu písemnosti přijaté úřadem – ať už ve fyzické, či
v elektronické podobě. Na pracovišti »podatelna« si vyzkoušeli, jak tam usnadní práci třeba automatický otevírač obálek (na snímku). Navazující »skenovací linka« promptně převáděla písemnou podobu došlých podání opatřených čárovým kódem do elektronického
formátu a spárovala je s evidenční kartou písemnosti ve spisové službě. »Kanceláře referentů« byly vybaveny softwarem pro aktivní práci s dokumenty a moderními zařízeními
pro jejich tisk. V »kanceláři manažera« bylo možné nahlížet do spisů, které podřízení vyřizovali – a případně operativně do jejich práce zasahovat. Efektivitu práce podřízených
vyhodnocovalo »analytické pracoviště«. Zaujaly i obálkovací stroje, moderní váhy nebo
frankovací přístroje s vazbou na »spisovou službu«. Návštěvníci si mohli vyzkoušet i roli
občana, který sleduje novinky na radnici přes veřejně přístupný internet v »informačních
kioscích«. Kancelář 21. století připravily společnosti GORDIC a EVROFIN Int. spolu s HTH
system, InterSystems B.V., POWER Products a PrintSoft Česká republika.
/rš/
Rozvoj venkova v EU
Sedmnáctého října v průběhu konference
Evropské venkovské oblasti v akci – čelíme výzvám zítřka, kterou na Kypru uspořádala
Evropská komise, zahájila svoji činnost
Evropská síť pro rozvoj venkova. Síť spojí politické činitele, státní úředníky, představitele
akademického světa a jiné klíčové hráče v oblasti rozvoje venkova v celé EU s cílem podpořit výměnu nápadů, informací a zkušeností.
Více informací o konferenci lze nalézt na
www.aimgroup.eu/2008/cyprusagri/index.html.
/kž/
Nová vyhláška
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo vyhlášku č. 341/2008 Sb. upravující podrobnosti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Vyšla ve Sbírce zákonů 12. 9.
2008 a připravilo ji MŽP ve spolupráci s ministerstvy zemědělství a zdravotnictví. Vyhláška obsahuje seznam bioodpadů využitelných v různých zařízeních pro jejich
zpracování, stanovuje technologické požadavky na kompostárny a bioplynové stanice
a upravuje kvalitu výstupů z těchto zařízení
včetně možnosti jejich dalšího použití. Rovněž určuje požadavky na zařízení pro zpracování bioodpadů podle kapacity a typu
těchto zařízení a druhu zpracovávaných odpadů. V provozním řádu pro bioplynové stanice musí být například jednoznačná speci-
fikace vstupů a předpokládaných výstupů,
skladování vstupů, opatření k zamezení
vzniku a záchytu emisí pachových látek.
Výstupy nakládání s bioodpady se nově
dělí do čtyř skupin podle způsobu jejich využití. Komposty či digestáty lze využít nejen
jako hnojivo na zemědělské a lesnické půdě,
ale i na povrchu terénu u rekreačních a sportovních zařízení, v městských parcích, při rekultivaci v průmyslových zónách nebo pro
rekultivační vrstvy skládek.
/sk/
Jaký je další postup?
K návrhu Politiky územního rozvoje (PÚR)
ČR 2008 se již vyjádřila ministerstva a kraje,
řada připomínek byla od veřejnosti a doručena byla i stanoviska od sousedních států
(Slovenska, Saska a Rakouska). Stanoviska
a připomínky k návrhu PÚR ministerstvo pro
místní rozvoj (MMR) v současné době vyhodnocuje. Ministerstvo podle § 33 odst. 6
stavebního zákona při přípravě konečného
návrhu PÚR zohlední nejen výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, ale
i připomínky veřejnosti, případná vyjádření
okolních zemí a výsledky konzultací. Upravený návrh pak znovu projedná se zástupci
ministerstev, příslušných ústředních správních úřadů a krajů. Definitivní návrh a příslušnou zprávu dostane vláda k projednání
na přelomu listopadu a prosince. Zpráva bude zároveň k dispozici na www.mmr.cz.
/sk/
III
VIII
MO-000614
48
listopad 2008
30.10.08
2:03 PM
Page 1
MO-000738
MO-000753
MOobalka3
MO-000756
MOobalka4
30.10.08
2:03 PM
Page 1

Podobné dokumenty

právní předpisy v praxi měst a obcí

právní předpisy v praxi měst a obcí http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky:...

Více

Dějepis

Dějepis - Bůh mu vnuknul ideu o jen jednom Bohu  odešel s rodinou z Uru na území Palestiny  obýváno dvěma národy - Kananejci (Kanaan) a Pelištejci (podle Bible Filištýnští, dali Palestině jméno)  živili...

Více

očenka - Dukla

očenka - Dukla Escape/Evasion, Resistance, Extraction – přežití, únik, odolávání nátlaku, vyzvednutí a návrat)  spolupořádáním již 21. mezinárodních atletických závodů Memoriál Josefa Odložila na stadionu Julis...

Více

Duben 2013 - Město Tovačov

Duben 2013 - Město Tovačov 25. května 2005 ELEKTROWIN, a. s., jako provozovatele kolektivního systému, jehož prostřednictvím se rozhodli plnit své zákonné povinnosti.

Více

Brožura mikroregionu Blaník

Brožura mikroregionu Blaník a večer Josefskou maškarní zábavu. Babinec obnovil pořádání masopustního průvodu Louňovicemi, dále pořádá velikonoční jarmark, setkání s čerty v zimě a na různých akcích předtančením zahajuje zábav...

Více

displejové systémy - Britrade Slovakia,sro

displejové systémy - Britrade Slovakia,sro Skládací rám PROTEUS Popis: Černý hliníkový rám se zadní stěnou z umělé hmoty. Rámy jsou vybaveny nohou, kterou lze použít volitelně vodorovně nebo svisle. Poznámka: Obrázek je chráněný antireflexn...

Více