Čtení pro lidi 7


Co je v Čtení, jinde není: Slavné literární postavy, Občasníček, Slovo starosty, Loučíme se
s předškoláky, Hasiči po 125 letech, Rodiče a děti v MŠ, Doháněný čas, Nohejbalový oddíl, Jarní
výlety Střelky, O čestický brambor – Pohled do budoucnosti, Fotbal – soutěž mužů, Školní zahrada,
Ohlédnutí, Blahopřání, Lidé se mění…, Naši stříbrní hoši, Koncert pěveckých sborů, Lidové
slavnosti na Otavě, Výlet kroužků, Akademie školních kroužků,Výsledky voleb, Dějiny rodů

Listování v občasníku:
1.5. Státní svátek
6.5. Okrsek hasičů v salonku restaurace Čestice
7.5. Výbor členů MS Háj Čestice
8.5. Státní svátek. Členská schůze MS Háj Čestice
15.5. Divadelní soubor ze Strašína zahrál v sále Lidového domu Čestice hru Figarova Svatba
20.5. Výbor členů SDH Čestice v salonku Lidového domu Čestice
23.5. Schůze členů ČSCH Čestice
26.5. Výborová schůze ČSŽ Čestice
28.-29.5. Volby do PSP ČR. Výsledky za naše okrsky uvnitř listu
30.5. Dětský den na zámeckém nádvoří pořádal Český svaz žen
1.6. Mezinárodní den dětí
2.6. Vystoupení žáků SHŠ p. Hartla pro ZŠ a MŠ Čestice na sále
5.6. Okrsková soutěž u příležitosti 100. výročí založení SDH Zálesí
6.6. Koncert žáků SHŠ p. Hartla na sále pro veřejnost
13.6. Schůze členů ČSV
14.6. Výbor členů SDH Čestice
17.6. Akademie žáků ZŠ Čestice
19.6. Oslavy 125. výročí založení SDH Čestice
25.6. Divadelní představení tatických ochotníků na sále v Česticích
26.6. Schůze MS Háj Čestice v salonku Lidového domu Čestice
29.6. Konalo se zastupitelstvo městyse, schvaloval se závěrečný účet za rok 2009. Před 110 lety se
narodil Antoine Marie Roger de Saint-Exupéry (zemřel pravděpodobně 31. července 1944),
francouzský spisovatel, letec, často je považován také za filosofa a humanistu. Mezi jeho
nejznámější díla patří Země lidí, Citadela nebo Malý princ.
30.6. Poslední den školy. Výbor ČSŽ v salonku – příprava dětského odpoledne ve mlýně
v Hoslovicích.
Občasníček před sto lety:
6.5. Zemřel britský král Eduard VII., a na trůn nastoupil jeho druhý syn Jiří. Zemětřesení ve
středoamerické republice Kostarika zničilo město Cartago. O život přišlo 2500 obyvatel.
8.5. Pohárové utkání Slavia – Sparta skončilo výsledkem 5:1.
11.5. Halleyova kometa, jejíž průlet zemskou atmosférou byl již delší dobu avizován, se
neobjevila
26.5. Narodil se český básník Oldřich Mikulášek
27.5. Zemřel Robert Koch, německý lékař a bakteriolog, nositel Nobelovy ceny za lékařství v r.
1905
3.6. Rakouský parlament přijal zákon o zákazu noční práce žen.
15.6. Český průkopník v létání ing. Jan Kašpar se postaral o historickou událost – jako první Čech
vzlétl k nebesům v letadle těžším vzduchu.
16.6. Průtrže mračen a vichřice zahubily v Uhrách 259 lidí.
24.6. Konala se premiéra baletu Igora Stravinského „Pták Ohnivák“. Balet popisuje příběh
mladého knížete Ivana, jenž v tajemném lese uloví fantastického zářícího ptáka. Za odměnu
v podobě jednoho zlatého pera však ptáka poté, co mu předvede magický tanec, propustí.


Z textu na nás vyskočí hned dvě velká výročí.
Také ČTENÍ při tom bylo, s SDH je oslavilo.

Vážení spoluobčané,
než Vás budu informovat o dění v našich obcích, tak mě dovolte, abych Vám s nastávajícím
létem popřál hezké dovolené a dětem příjemně prožité prázdniny.
V letošním roce jsme zažádali na Ministerstvu pro místní rozvoj o dotaci na opravy místních
komunikací. Dnes mohu sdělit, že jsme byli úspěšní a získali jsme prostředky na několik akcí a to:
Oprava místní komunikace z Doubravice k Pohodnici
Oprava místní komunikace z Nahořan k Dobré Vodě
Oprava místní komunikace z Čestic na Kobylku
Oprava komunikace a chodníků v ulici u školy – staré parcely
Oprava chodníků od hřiště směrem ke škole
Oprava chodníků u mateřské školy a zdravotního střediska
Oprava chodníků z návsi okolo pošty až k bývalému transformátoru
Tyto akce budou započaty v nejbližších dnech. Občany budeme průběžně informovat o
případných částečných omezeních provozu s dostatečným časovým předstihem.
Bohužel se tyto akce neobejdou bez určitého dopravního omezení.
V měsíci červnu oslavil SDH Čestice 125. výročí založení sboru, k jehož oslavám přistoupili
čestičtí hasiči zodpovědně a připravili pro všechny hosty a návštěvníky pěkné sportovně-kulturní
odpoledne, za což bych jim rád poděkoval a popřál jim hodně zdaru do další činnosti.
Stejně tak chci popřát SDH z Nahořan k 70. výročí založení jejich sboru, oslavy v
Nahořanech proběhly v komornějším prostředí Hospody pod Kapličkou, a myslím, že se také
vydařily. Mnoho zdaru do dalších let.
Dále bych Vás chtěl pozvat na pořádané kulturní a společenské akce, které proběhnou
v měsíci červenci a srpnu. Nejedná se jen o akce pořádané v Česticích, ale i v okolních členských
obcích, které jsou členy Svazku obcí šumavského Podlesí. Program na tyto akce lze získat na
jednotlivých obecních úřadech, v infocentru ve Volyni, nebo v COOPu v Česticích v letáku pod
názvem „Kulturní léto na Podlesí“.
Další program se připravuje i na měsíce září a říjen, včetně Velké čestické pouti, letáky
budou volně k odběru na stejných místech zhruba od poloviny srpna.
Prezident republiky vyhlásil termín voleb do obecních zastupitelstev na 15. a 16.10.2010.
Kandidátky musí být zaregistrovány do 10.8.2010 na pověřeném obecním úřadě.
9. třída se rozloučila
Skončil další školní rok a z čestické Základní školy odešla další 9. třída. Jako jejich třídní
učitelka na druhém stupni bych o nich chtěla napsat několik řádek. Byla to třída 9 chlapců a 4
děvčat. A jací byli? Jaká může být třída, kde převažují kluci. Hodně průšvihů a hodně problémů.
Ale na to se po čase nevzpomíná tolik, jako na to dobré, co s nimi člověk zažil. Udělali velký kus
práce na školním pozemku a pod vedením paní učitelky Linhartové hodně zvelebili školní pozemek
k lepšímu. Nemůžu popřít ochotu, s jakou mi vždy pomohli s čímkoli jsem potřebovala. Jako
poslední – pomohli mi bez řečí vystěhovat celou hudební třídu, kde se bude o prázdninách měnit
linoleum, a to včetně skříní a pianina. Pokaždé, když jsem potřebovala aparaturu na vystoupení,
byli mi k ruce kluci z této třídy. Po skončení vystoupení byli všichni pryč a tito kluci balili
aparaturu a nosili mi ji do auta. Jako třída neměli nikdy problém se na čemkoli domluvit, ať to byly
ročenky, třídní trička, dárky pro učitele na konci školního roku.... A že si někdy stavěli hlavu? Kdo
z nás si ji někdy nestaví.
Přeji celé své bývalé třídě hodně štěstí v dalším životě, ať se jim daří ve školách, kam od nás
odcházejí a ať na základku vzpomínají jen v tom dobrém.
Jana Voldřichová

Loučíme se s předškoláky – teď čtou ještě s námi.
Za chvíli už nové ČTENÍ budou si číst sami.

Loučíme se předškoláky
Ve čtvrtek 17.6. jsme s dětmi
vyrazili na odpolední výlet plný
překvapení. Jeli jsme autobusem do
Hoslovic. Tady jsme si společně
s dětmi prohlédli mlýn, kde pan
Jaroslav Janout velmi pěkně
vyprávěl o všem, co s mlýnem
souvisí. Děti si vyzkoušely podojit
dřevěnou kozu, nakrmit živé ovce,
králíky a morče. Zvládly chůzi na
dřevěných chůdách, hod míčkem
na plechovku, házet do otevřené
pusy sluníčka. Pak obdržely
pohádkové razítko na medaili. Děti
navštívil opravdový vodník, který
dětem daroval rybí šupinku jako
odměnu za společně spočítané
rybičky. Společně si opékaly vuřty. Pěšky cestou přes Radešov jsme se vrátili všichni do MŠ Čestice.
Tady měly děti připravený krátký program pro rodiče, ve kterém ukázaly, co se ve školce učí a pak si
společně také s nimi vyráběly housenku z plsti, vystřihovaly filigrány domácích zvířat, hledaly
labyrinty, vykreslovaly obrázky. Pak jako památku na mateřskou škola dostal každý předškolák diplom.
Strávili jsme společně velmi pěkné odpoledne plné zážitků. Velké poděkování patří manželům
Janoutovým, kteří nám pomohli zajistit vše pro děti tak, aby se ve mlýně cítily dobře a bezpečně.
Vážení rodiče,
paní učitelky Vaší mateřské školy Vám děkují
za Váš aktivní podíl, kterým jste přispěli
v našem
školním
programu
k plnění
společného záměru, a to rozvíjení dítěte,jeho
učení a poznání, osvojení základů hodnot a
získání osobnostních postojů před vstupem
dětí do základní školy. U dětí ukončujících
docházku v mateřské škole jsme se zaměřili
také na získání klíčových kompetencí
stanovených dle Rámcového vzdělávacího
programu pro předškolní vzdělávání, na
dovednost dětí tvořivě jednat a myslet. To
vše v pěti vzdělávacích oblastech - Dítě a jeho
tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě
a společnost, Dítě a svět.
Jsme rádi, že jsme ve Vás měli vždy ochotné pomocníky ve výchovně vzdělávacích činnostech. Přejeme
Vám i Vašim dětem pevné zdraví a mnoho úspěchů do dalších let.
Milé děti,
přejeme vám hodně spokojenosti na základní škole. Ať jsou Vaše dny plné radosti z úspěchů
opravdového školáka a uspokojení z objevování všeho nového kolem nás. V mateřské škole Vás vždy
rádi uvítáme. Těšíme se na Vaše úspěchy. Věříme, že na své paní učitelky nezapomenete a přijdete se
pochlubit se svými prvními školními výsledky. Pro nás zůstanete vždy našimi milými školáčky, které
rádi uvidíme.
Vaše paní učitelky Jaroslava Smolová a Jana Kubešová

Čí to byli hasiči, co šplhali po tyči?
A odměna pro prvního? ČTENÍ, klobása a pivo

Hasiči po 125 letech
Ráno 19.6.2010 bylo pošmourno, sluneční paprsky v nedohlednu a odpoledne má být
oslava 125. výročí založení SDH Čestice. „Počasí nevypadá dobře,“ pravila jsem sousedovi
Vilánkovi, který právě vyrazil ze vrátek. „Když bude alespoň takhle, bude to dobrý,“ odvětil, sedl
do auta a odjel. Možná za posledními přípravami, možná jinam, on je pořád v „luftu“.
Odpolední slavnost začala průvodem ze zámku ve 13 hodin. Pospíchala jsem, abych stihla
začátek a hned nad Jednotou dvojice žen vybírala 50 Kč, abychom tu podívanou neměli zadarmo.
Na zámeckém nádvoří už bylo plno lidí, hasiči, hasičky ve slušivých kostýmcích, hosté a mnoho
dalších přihlížejících. Všichni živě diskutovali, netrvalo dlouho, seřadili se a vyrazili.
Průvod pochodujících hasičů za doprovodu kapely pana Nauše byl opravdu slavnostní.
Nadarmo se neříká, že uniforma dělá chlapa. A že jich tu tedy bylo. Přijeli z okolních vesnic a
utvořili před slavnostní tribunou svými zástupy neprostupnou hradbu. Po zaznění naší hymny,
které jsme vzdali čest a přivítacích projevech hostů, následovalo vyhodnocení jednotlivých hasičů
za dobrou práci. A bylo jich hodně. Myslím tím vyznamenání. Všechny si je nepamatuji, ale určitě
budou na internetu, až je tam Míra Pešek napíše. Při napsání tohoto jména mě napadlo, že u nás v
Česticích snad hasič rovná se Pešek, nebo naopak? Když chtěli vyznamenat jednoho z nich, museli
říci Vilém Pešek prostřední. Že by Peškové troufli i rodinu Hrušínských? To jsem odbočila,
původně jsem chtěla napsat, že mezi vyznamenanými byli i dva nejstarší a to pan Josef Čekal a pan
František Bělohubý z Konopice.
„Věro, pojď je sem vyfotit,“ volala na mě Růža Brabců. Obejdu stan a koho tam nevidím.
Pan Bělohubý sedí v kruhu své rodiny, na klíně drží vyznamenání a je mu určitě dobře. A o tom to
všechno je. Nejenom vypočítávat, co nemáme, ale vzdát hold těm, kteří nenaříkali, ale v pravý čas
přiložili ruku k dílu.
Další část odpoledne proběhla v duchu zábavy a soutěžení. Někteří z hasičů sundali saka a
snažili se pomocí svých paží rozpohybovat starou stříkačku, ale ve srovnání s kompresorem
prohráli.“ Nedá se nic dělat, jste lepší,“ přijali prohru.
Profesionální hasiči ze Strakonic ukázali divákům výstup i sestup na laně. Průvodním
slovem jejich výkon komentoval ředitel Hasičského záchranného sboru ze Strakonic Ota Šmejkal.
„Moc ses asi najedl,“ volal někdo na Luďka, „šplhalo se ti těžko.“ „Asi jsem snědl víc knedlíků,“
přijal oslovený výtku. V podobném duchu proběhlo celé odpoledne, sešli se tu známí, popili a
popovídali. Kdo chtěl, mohl se nechat na plošině vyvézt až nahoru a pohlédnout na nás shora. I
mnozí z těch, kteří zde v minulosti běhali v hasičských „mundúrech“ se na nás možná dívali.
Věnujme jim krátkou vzpomínku.
Mgr. Věra Rodová
PODĚKOVÁNÍ ZA SPONZORSKÝ DAR ŠKOLE
Děkuji panu F. Starému, vedoucímu lomu Nihošovice, který nám věnoval štěrk na
vybudování Stezky pro bosé nohy.
Zároveň děkuji panu starostovi M. Žejdlovi, který nám zajistil jeho dopravu.
Velmi si cením jejich ochoty a vstřícnosti.
M. Linhartová

Čekají nás prázdniny, budem dělat koniny.
Jaký je les, to už víme, do ČTENÍ ho nakreslíme

Předprázdninové setkání rodičů s dětmi v MŠ Čestice
Čekají nás prázdniny!
divadélko a dokonce pro nás složili písničku.
Budem dělat kóóóniny!!!
V pátek 11.6.2010 jsme strávili
příjemné odpoledne s rodiči a dětmi
v mateřské škole. Nejprve děti
předvedly krátké vystoupení, od
kterého se zapojili i rodiče. Program
obohatil i kytarový doprovod Honzy
Hartla ze SHŠ Radešov, za což mu
děkujeme. Pomyslný vláček nás
přiblížil k době prázdnin, na které se
jistě všichni těšíme. Za odměnu nám
rodiče a děti z Hudební dílny Ireny
Hartlové ze SHŠ Radešov zahráli
A pak už konečně nastalo očekávané pečení buřtů, povídání a hraní dětí na školní
zahradě. Příjemná atmosféra panovala až do konce našeho setkání. Děkujeme všem
rodičům za vřelý přístup a přejeme krásné prázdniny
Za MŠ Čestice Míla a Eva

Redakce Čtení pro lidi přeje všem svým čtenářům příjemné prožití
letních prázdnin a budeme se s vámi těšit v září na shledanou!

Vše je v lidech, přátelé, a proto si vesele
přečtem ČTENÍ třeba hned. Na chvíli se zlepší svět.

Doháněný čas
Už je zase půl roku za námi. Ve vzpomínkách máme minulost, ale co přivane čas ve druhé
půlce roku nikdo netuší. Obyčejný člověk zvláště ve starém věku, se už musí na jednu stranu se
vším smiřovat, na druhou stranu se diví, co všechno lidé v dnešní době umí dokázat. Když jsou to
takové věci, které vzniknou pro dobro druhých a poslouží lidem i přírodě, pak to většina lidí ocení.
Když ale jednotlivec dokáže na úkor druhých a sám pro sebe sobecky být bezohledný a nedokáže
nic pro druhé, jen věci ničí, je starý člověk rád, že už je starý. Záleží všechno na jednotlivcích.
V každé vsi jsou kontejnery na odpad. Jsou označené, co do nich patří. Někdy, aby se mi do
kontejneru vešly sešlapané platové lahve, musím vyndat igelitové tašky s nesešlapanými a divím se,
že jsou třeba mezi sklenicemi obaly od mléka. Pár jedinců se snaží o údržbu obce a pak třeba stačí
jeden a práce přijde vniveč.
Čekárna je udržované a většinou čistá. I když je tam odpadkový koš, je vidět, že kuřáci své
nedopalky do tohoto koše nedávají. Ale to je ve Strakonicích u Hradu a navíce nástupištích na
nádraží. Dneska jsou cigarety drahé a přesto hodně mladých kouří, hlavně děvčat. To dříve nebylo.
Kde na to berou peníze? Teprve chodí do školy, nevydělávají a že by je v tom rodiče podporovali?
Co když nemají ani práci? To je má podporovat stát v sociálních dávkách, aby měli na kouření?
Počasí nikdo neovlivní. Podle počasí vypadá situace v přírodě, ale lidé by si měli uvědomit,
že na tu přírodu stačí ten dobytek, co v ní je a ne ještě to velké stádo volů, co je někdy slyšet od
mezi sebou mluvících lidí, ve velké většině opět mladých. Všechno záleží na povaze a charakteru
člověka.
Dnes se vztahy mezi lidmi hodně změnily. Jen upřímné a trvalé vztahy z mládí a dětství
přetrvávají. Dnes už jeden druhého nepotřebuje. Že někdy třeba potřeboval, na to už zapomněl.
Kvůli komu a čemu je dnes každý člověk, i malé dítě, zadlužené? Kdo je tím vinen? Lidé?
Zákony? Je svoboda. Jak pro koho. Proč neříci pravdu o svém myšlení.
M. Staňková, Němčice
Nohejbalový oddíl
Také v letošním roce pokračovala činnost nohejbalového oddílu. A-tým Čestice nastupoval
v krajském přeboru a po jarní části se drží na velmi pěkném pátém místě z devíti účastníků nejvyšší
jihočeské nohejbalové soutěže. Ze čtrnácti zápasů jsme tři vyhráli, ve čtyřech remízovali a sedmkrát
prohráli. Naši soupeři jsou Dynamo ČB, Tábor, Cep, Trhové Sviny, Milevsko, Mladějovice, Dynín
a Vodňany. Sestava našeho týmu se ustálila ve složení Robert Buzek, Martin Levý, Jan Koštejn,
Luboš Kolářík a Pavel Leština. Do týmu patřil ještě Jakub Sova a samozřejmě Martin Lácha, ten
však po operaci nemohl nastupovat a celé jaro zůstal na marodce. Na podzim s ním už ale počítáme
a věřím, že budeme ještě silnější.
Současně probíhá i okresní soutěž a náš B – tým si zatím vede skvěle. Jedenkrát remízovali
a jinak vše ostatní vyhráli a jsou ve vedení celé soutěže. Kádr tvoří Luboš Kolářík st., Milan
Zelenka, Vladimír Pechlát, Jiří Pešek, Zdeněk Valenta a Vladimír Kačmár.
Přijďte nás na podzim opět povzbudit! Za nohejbalový oddíl Martin Levý

Nohejbalový oddíl zve všechny příznivce na 4. Ročník nohejbalového turnaje „Pařmen
cup“, který se koná v sobotu 10.7. 2010 od 9,00 hodin na hřišti v Česticích. Od 18,00
hodin bude k tanci a poslechu hrát skupina AKORD.

Co bude za 200 let? Změní se celý náš svět?
Já si myslím, že se změní, stejné bude jenom ČTENÍ

Jarní výlety Střelky a Šmoulat
V průběhu měsíců dubna - června se členové Střelky a Šmoulat zúčastnili několika výletů a
zájezdů.
24. dubna 2010 vyrazily mladší děti autobusem a vlakem do Českých Budějovic s cílem
navštívit divadelní představení loutkohry MD Ronja, dcera loupežníka a potom si zadovádět v
bazénu. Pro nemoc v souboru jsme sice viděli jiné představení - Žába carevna - ale stihli jsme i
prohlídku historické části města, kde děti nejvíce zaujala žába na Piaristickém náměstí a pověst o ní,
návštěvu hudebního hřiště a plavecký areál. Na zpáteční cestě jsme si vyzkoušeli i zpoždění vlaku,
takže nám ujel autobus a museli jsme volat na pomoc rodiče.
21. května 2010 jsme se opět vydali do Českých Budějovic, tentokrát na přehlídku
volnočasových aktivit dětí a mládeže, Bambiriádu. Každoročně tu vystupují všechny naše kulturní
kroužky - taneční a pěvecké - a již potřetí sem Šmoulata vyrazila na výlet, vyzkoušet si různé
činnosti, zasoutěžit si a vyhrát nějaké ceny. A protože jsme vystoupení měli jen dopoledne, mohli si
zájemci odpoledne zaplavat a zařádit v bazénech.
V červnu se uskutečnily dva kratší výlety: 4. 6. 2010 do Muzea ve Volyni a 11. 6. 2010 do
Aquaparku v Horažďovicích. Celý školní rok jsme pak zakončili v pátek 25. 6. 2010 tradičním
Pohádkovým lesem. Starší děti si připravily pěkné masky a úkoly a obsadily trasu na Kalvárii.
Šmoulata a mladší děti ze školní družiny pak procházely trasu, plnily úkoly a na závěr si u ohně
opekly párky. I počasí nám přálo a závěrečná tečka se nám vydařila.
Na závěr bych chtěla poděkovat všem rodičům za podporu činností dětí, zejména těm, kteří
měli letos prvňáčky. Bylo jich hodně a všichni jezdili na všechny akce. S rodiči byla vždy bezvadná
domluva a vše skvěle fungovalo. Do budoucna si můžeme jen přát tolik šikovných a chápajících
rodičů.
Mgr. Milena Maňhalová
Budoucnost
Co je to vlastně budoucnost? Pod slovem budoucnost si někdo vybaví zeměkouli obalenou
odpadky, špínou a tak dále. Někdo si představí Zemi jako velké seskupení, na kterém panuje klid a
mír. Nikde nejsou žádné války ani demonstrace. Všichni se vším souhlasí, všechny policejní stanice
se zavřou, protože už neexistuje žádný zloděj, který by něco někdy ukradl. Lidé mají dostatek jídla
a vody. A jak v budoucnosti dopadnou politici? No tak s nimi to dopadlo ještě dobře, dostanou
novou práci a jsou z nich normální pracující lidé, kteří jsou rádi, když mohou pracovat a být se
svými dětmi. Všichni se tedy polepší. Jenže má to háček. Jestli bude budoucnost taková nebo
maková, to nikdo neví. Existují věštkyně, které tvrdí, že se dokáží podívat do budoucnosti a
předpovědět, co se stane. Jsou lidé, kteří tomu věří, ale já patřím mezi tu druhou skupinu, tedy tomu
nevěřím. Takže si myslím, že budoucnost je něco, co člověk nikdy nemůže vědět dopředu.
Mně je 11 let a do 12 mi chybí 1 rok a to je budoucnost, jenže když už mi bude 12, tak je to
přítomnost a ne budoucnost. My nežijeme v budoucnosti a nikdy v ní žít nebudeme. Ani nevíme, co
přinese. Není to jako to, že se podívám do časopisu a hned budu vědět, že zítra zazpívá Karel Gott v
Lucerně atd. Já si myslím, že budoucnost je náš život.
Tereza Čapková, 6. třída, ZŠ a MŠ Čestice
Dětský den
V neděli 30. května jsme ve spolupráci se členy SDH Čestice zorganizovali pro děti k jejich svátku
odpoledne plné soutěží s odměnou. Překvapením pro děti byla ukázka používání hasičské pěny, ve které
si děti mohly nejen hrát, ale i skotačit. Prožili jsme pěkné odpoledne a děkujeme všem za pomoc.
Za ČSŽ Čestice Jana Kubešová

Až prozkoumám cizí svět
na Zemi se vrátím zpět.
A napíšu do ČTENÍ:
Marťani jsou zelení!!!

Pohled do budoucnosti
V roce 2099 Karel skočil z mostu. Byl to jeho první řízený let v životě. Tu technologii vymysleli
nedávno. Do ruky si necháte implantovat čip, který při zvýšení hladiny adrenalinu v těle odlehčí
organismus a v kombinaci s jednoduchými křídly umožní člověku létat. Naneštěstí se změnil směr
větru. Karel se dvakrát překulil ve vzduchu
a přistál v měkké rokli. Bolela ho noha a kolem něj se nepříjemně vinuly modré rostliny. Začínalo
se už stmívat. Po dvou hodinách ho noha bolela téměř nesnesitelně. Zaslechl cizí hlasy volající jeho
jméno. Začal křičet: „Tady jsem!“ Našli ho. S námahou ho vytáhli. Noha se mu brzy uzdravila.
Létat už raději znovu nezkusil.
Jan Fedor, třída, ZŠ Dukelská ST
Pohled do budoucnosti
Zdravím vás, pozemšťané minulé doby.
Píši vám dopis z přítomnosti. Pro Vás je to vlastně budoucnost, že? Tady u nás se teď píše
rok 893 121. Nevím přesně, do kterého roku vám tento dopis přijde, protože takzvaná „pošta“ u nás
není ještě příliš prozkoumána. Nejdříve jsem vám chtěl vzkazy poslat airleisrovou linkou, ale pak
jsem byl upozorněn, že ta u vás ještě není zavedená. Můj osobní robot pro vás tedy tento text
přeložil z palopštiny, tak doufám, že všemu správně porozumíte.
Nejspíš vás zajímá, proč vám vlastně píši. A tak přejdu rovnou k jádru hrušky, mám k tomu
spousty a spousty důvodů. Některé z nich jsou dobré pro vás a jiné jsou určené k tomu, aby se
budoucnost správně vyvíjela, a také vás chci připravit na to, jak to u nás vypadá.
V první řadě byste někdo měli zplodit Mikela Laura, ten totiž vynalezl airleiserovou linku a
to je vážně super věc. Můžete s ní posílat jakékoli zprávy a obrázky komukoli na světě jen pomocí
mysli a je to doručené za setinu sekundy.
Tady u nás vypadá celá Země jako jedna velká „poušť“, tak tomu myslím vy říkáte. Ale i
přes to horko se nám tu žije velice dobře a příjemně, protože naše kůže se za tu spoustu let teplu
přizpůsobila. Ale už se nepohybujeme na těch zvláštních, pomalých, žlutých zvířatech s hrby, ale na
zvířatech podobných vašim „mořským“ koníkům. Akorát jsou o dost větší a mají dvě dlouhé, rychlé
nohy. Ti starší z nás se ale pohybují jen myšlenkami.
Nežijeme ve stálých obydlích. Celý život cestujeme, někdy sami a jindy ve skupinách. Když
si občas někdo z nás chce odpočinout (není to příliš časté), tak si v písku pár metrů pod zemí
vyhrabe tunel a v něm třeba půl roku spí, čímž si krásně odpočine a dalších pár let vydrží beze
spánku cestovat.
Kolika let se vlastně dožíváte? My žijeme většinou tak 500 let. Jsou spekulace, že u vás je to
přibližně 70 let. To se mi zdá velmi podivné. Mě osobně je už 385 let.
Byl bych velice rád, kdybyste mi dopisem odpověděli na pár otázek. Ty zní: Jak se jmenuje
to zvíře, na kterém jezdíte po poušti? Co je to moře? A jak už jsem říkal, kolika se dožíváte let?
Velice by nám to pomohlo při dalších výzkumech. Až budete chtít dopis odeslat, tak stačí, když na
obálku napíšete níže uvedené jméno a vyhodíte ho do vzduchu, já už si ho chytím.
Doufám, že dopis přišel do každého státu na Zemi. Jestli ne, tak vás prosím, abyste ho
zbylým státům rozeslaly.
Váš drahý přítel
Igláčo Maču z rodu Hamifulu
Barbora Nováková, 9. třída, ZŠ a MŠ Čestice

Jednou takhle odpoledne přepadlo mě snění.
V budoucnosti viděla jsem jak si zas čtu ČTENÍ

Škola budoucnosti
Píše se rok 9495. Malý chlapec Xyoxas se chystá poprvé do školy. Bydlí ve velkoměstě Čestice.
Nasedne s mámou do svého kyber-vozítka a jedou.
Xyoxas se už hrozně těší, je to divné – říkáte si, aby se dítě těšilo do školy. Dříve možná ano,
ale dnes se učí úplně jinak. Vědci totiž vymysleli místo učebnic super pití. Když se toho pití napijete,
tak vám do hlavy naskočí třeba malá násobilka a už ji nezapomenete. Proto se do školy místo devět let
chodí jen devět dní, den je jeden ročník.
Když přijedou před školu, malý Xyoxas řekne: „Mami, drž mi palce, ať to všechno vypiju.“
Otevře hlavní dveře školy, vidí devět dveří a na nich cedulky od jedničky až do devítky. Za chviličku se
ho všimne paní učitelka a říká mu: „Chlapečku, jdi do prvních dveří a počkej tam na mne. Brzy přijdu a
přinesu ti pitivo.“ Xyoxas poslechne, vejde do třídy a vidí spousty skleniček a přepravky na vratné
lahve, na kterých jsou napsány barevným písmem názvy školních předmětů. Třeba čeština, matematika,
přírodopis atd. Ve třídě jsou již i ostatní děti, a tak se k nim posadí. Po chvilce přijde paní učitelka, která
veze vozík plný různobarevných lahví. Každému jich rozdá pět, na každý předmět jednu a povídá jim:
„Milé děti, pijte - a kdo všechno nejrychleji vypije, dostane jedničku.“ Rozdala všem skleničky a výuka
mohla začít. Xyoxas pil a pil, až to všechno vypil a cítil, jak se mu vědomosti samy hrnou do hlavy. A
protože byl hotov jako první, dostal slibovanou jedničku. Paní učitelka ho vyzkoušela a napsala mu
vysvědčení z první třídy, samozřejmě samé jedničky a povídá: „Jsi moc šikovný chlapec, maminka
z tebe bude mít radost.“ Xyoksas byl moc šťastný, že to všecko zvládl.
A takto jednoduše probíhá výuka v roce 9495.
Matěj Žejdl, 7. třída, ZŠ a MŠ Čestice
Byl to jen sen?
Alex se přistěhovala z města do vesnice. Moc nadšená z toho nebyla, ale musela si zvyknout.
Když přijela do Kostelce, řekla si, že to tam prozkoumá. Našla tam krásný les, ve kterém bylo
něco kouzelného, ale Alex netušila, co.... Uprostřed lesa byla ze suchých větví postavena jakási brána.
Tak se Alex na chvíli zasnila a představila si, že brána je vchod do budoucnosti.... A co se nestalo. Když
branou prošla, ocitla se v nějakém světě. Alex zůstala stát jako omráčená.
Svět vypadal přesně tak, jak si psala do svého tajného deníku. Jen tam chyběli lidé. Všude kolem
vyzařovala jen radost, nikde žádné zlo a násilí. Kolem ní poletovaly velké barevné bubliny, ve kterých
žili rodiny robotů, Buliny ovládali počítačem, v nichž si programovali, kde zrovna chtějí být. Všude
kvetly krásné květiny a rostly pro Alex neznámé stromy. Nikde žádné obchody, restaurace, továrny.....
Prostě nic, co znala ona ze svého bývalého světa a jí to ani nijak nechybělo.
Když se tak rozhlížela po okolí, ani si nevšimla, že ji někdo pozoruje. Byl to malý robotek, který
se nechápavě díval na neznámého tvora. Robotek byl malý, asi metr vysoký, byl vyroben z velmi
lesklého kovu. Pohyboval se na malých kolečkách, uměl mluvit a měl lidské vlastnosti.
Oba si dodali odvahu a vzájemně se pozdravili. Robotek se představil jako MT7. Alex se
nenechala dlouho přemlouvat a šla s MT7ičkou na prohlídku. Každým krokem žasla a nevycházela z
údivu. Nový kamarád jí vše ochotně ukazoval. Ve velké modré bublině se dostali na místo, které Alex
vyrazilo dech. Stála před velkou duhovou rourou, která sloužila k přemisťování na jakoukoliv planetu.
Nebyl to žádný problém. Stačilo jen zmáčknout příslušný knoflík, nasadit si náramek a vmžiku jste byli
třeba na Venuši.
Cestu do vesmíru odložili a přemístili se do království zábavy. Uprostřed velké louky stál veliký
zámek podobný tomu, jaký znala ze školních výletů. Byl opět barevný, z okna do okna vedly klouzačky
a tobogány. V každé místnosti byla spousta automatů a zvířátek, se kterými si robotci hráli.
Alex se tam hrozně moc líbilo. Nechtěla se vrátit zpět, byla v rozpacích. Na jedné straně nový
krásný svět a na druhé straně rodina. Stála u brány a nevěděla... Vtom ji někdo vzal za rameno a říká:
„Alex, vstáváme...!!!“ Alex otevřela oči a na nočním stolku byla bublina... Byl to jen sen?
Šárka Vlčková, třída, ZŠ Vacov


Milí hoši! Bez tréninku vítězství se nedočkáte!
Pěkně cvičte! V příštím ČTENÍ ať výsledky lepší máte!

Ohlednutí za jarní částí okresní soutěže mužů ve fotbale.
Čestičtí fotbalisté byli po podzimní části s 13 body na devátém místě. Od posledního místa
je dělil zhruba stejný počet bodů jako od prvního místa. Z toho vyplývá, že okresní soutěž byla
velice vyrovnaná a neměla žádného vyloženého favorita na postup. A stejně tak mohl sestoupit do
nižší soutěže kdokoliv.
V mužstvu došlo k omlazení kádru, přišel 17-ti letý obránce Honza Bláha. Do základu se
dostali Jakub Sluka (19 let), Martin Pavlíček (19 let), Standa Kozák (17 let). Mužstvo začal trénovat
Josef Berger.
Hned první zápas, který se hrál doma, byl velice důležitý, protože hostujícím týmem byl
Mnichov, který byl předposlední. Vyrovnaný zápas jsme nakonec šťastně vyhráli 2:1.
Další utkání dopadla následovně:
Čestice- Kladruby 2:2
Čestice - Lnáře 1:1
Čestice - Civa Trans 1:4
Pět utkání se hrálo v Hoslovicích. Naši hráči vyhráli první polovinu 1:0, ale ve druhé
polovině prohrávali ještě deset minut před koncem 2:1. Byla však u našich hráčů vidět větší touha
po vítězství v tomto derby a proto dokázali výsledek otočit a zvítězit 3:2. Následovala další dvě
kola, ve kterých mužstvo zajíždělo na hřiště soupeřů. Nejprve do Doubravice, kde jsme zcela
propadli a prohráli 8:1. Ani další utkání se nám bohužel nepodařilo dotáhnout do vítězného konce.
Proti Balvanům z toho byla prohra 3:2. Po těchto třech utkáních na cizích hřištích se hrálo konečně
zase doma, ale s těžkým soupeřem. A bylo to znát. Štěkeň B nás přehrála 3:1. Po tomto utkání nás
dělily od posledního sestupového místa ještě 2 body. Následovala závěrečná tři kola, která rozhodla
o sestupujících mužstvech. V ohrožení kromě Čestic byla mužstva Hoslovic, Mnichova, Radošovic
a Předslavic. Naše mužstvo zajíždělo do Katovic. Poločas skončil 1:1, ve druhé polovině jsme ještě
15 minut před koncem vedli 2:1, ale závěr jsme nezvládli a prohráli 4:2. Předposlední kolo svedlo
dohromady Čestice a Radošovice. Čestice jako domácí vedly po první polovině 1:0. Ve druhé
polovině naši fotbalisté dali ještě dva góly a vyhráli celkově 3:0, což k vzhledem k ostatním
výsledkům zajistilo čestickému mužstvu účast v okresní soutěži i v sezóně 2010/2011. Poslední
kolo jsme hráli již se sestupujícím mužstvem Předslavic na jejich hřišti. Utkání skončilo 3:0 v náš
prospěch.
Co říci závěrem? Omlazené družstvo se zachránilo v soutěži. Velký dík patří trenéru Josefu
Bergerovi. Nedaří se ovšem zlepšit docházku hráčů na trénink. Podaří-li se toto zlepšit, věřím tomu,
že mužstvo v příští sezóně nemusí mít takové problémy, zvláště když se vrátí Jan Maršala.
BILANCE
DOMA
VENKU
1. - 30. minuta
3
výhry
31. - 60. minuta
3
výhry
61. - 90. minuta
2
výhry
4 výhry
2
2
2 remízy
2
0
5 proher
1
4
14 bodů
8
6
skóre 21:28
9:7
12:21
3
remízy
4
prohry
12
bodů
skóre
4:6
2
remízy
5
proher
11
bodů
skóre
6:8
5
remíz
3
prohry
11
bodů
skóre
8:13

Dostali jsme žluté karty jako útočníci Sparty.
O nich ale v našem ČTENÍ ani malá zmínka není.

Počet odehraných minut
Němec J. - 990
STŘELCI
Franta – 975
Novák M. – 5
Lejsek – 900
Hejtmánek – 4
Pahorecký – 900
Smejkal – 4
Novák M. – 880
Bláha P. – 2
Sluka – 880
Franta – 2
Hejtmánek – 860
Pavlíček – 2
Bláha J. – 800
Kozák – 1
Russ – 760
Russ – 1
Pavlíček – 720
Smejkal – 690
Bláha P. – 570
Kozák – 360
Němec V. – 300
Zámečník – 300
Vilánek – 185
Novák L. – 15
ŽLUTÉ KARTY
Novák M – 3
Russ – 3
Pahorecký – 2
Franta – 2
Hejtmánek – 2
Smejkal - 1
Bláha P. – 1
Zámečník - 1
ČERVENÉ KARTY
0
A2A III. třída
KONEČNÁ TABULKA
1. Štěkeň
2. Lnáře
3. Civa Trans
4. Balvani A
5. Doubravice
6. Kladruby
7. Champions
8. Čestice
9. Radošovice
10. Hoslovice
11. Mnichov
12. Předslavice

22
22
22
22
22
22
22
22
22
22
22
22
14
13
11
10
9
9
8
8
7
6
7
5
2
4
5
5
6
5
5
3
3
6
2
4
6
5
6
7
7
8
9
11
12
10
13
13
63:41
53:27
54:42
47:54
52:35
46:34
54:54
40:57
34:51
32:46
42:65
39 :50
44
43
38
35
33
32
29
27
24
24
23
19
(11)
(10)
(5)
(2)
(0)
(-1)
(-4)
(-9)
(-9)
(-9)
(-10)
(-14)

Když mám špatnou náladu,
jdu na školní zahradu.
U drnové lavičky
ve ČTENÍ čtu básničky

ŠKOLNÍ ZAHRADA
Možná si to ani neuvědomujete, ale zahrada u naší školy je opravdový poklad. Když jsem
před lety nastoupila do čestické školy, bylo to první, co mne zaujalo. Bohužel, od doby jejího
založení uplynula už hezká řádka let…Shodou okolností jsem před několika lety začala učit i
takzvané „pozemky“. Díky tomu, že máme ochotné a pracovité děti, mohli jsme se pustit do
postupné obnovy naší zahrady.
V první části jsme se zaměřili na část u vchodu do školní budovy. Podařilo se nám
vybudovat trvalkové záhony, které průběžně doplňujeme o vlastnoručně vypěstované letničky.
Záhony jsou osázeny tak, aby zde po celé vegetační období něco kvetlo. V letošním školním roce
musím vyzdvihnout žáky šesté třídy, kteří se celou zimu vzorně starali o sazenice muškátů a na jaře
pečovali o pěstovanou sadbu květin a zeleniny.
Naším velkým problémem byla absence kompostéru na zahradě. Vzhledem k obrovskému
množství listí, posekané trávy a dalšího materiálu, který každoročně uklízíme, se tato část zahrady
začala podobat spíše neřízené skládce. Však jsme tam mimo jiné našli i sklenice zavařených okurek,
kompoty…Při likvidaci tohoto nadělení odvedli obrovský kus práce žáci osmé a zejména deváté
třídy. S jejich pomocí se nám podařilo vybudovat nové záhony a prostor vyčistit. Moc mne mrzí, že
jedinou odměnou, kterou jim mohu nabídnout za tu všechnu dřinu, je dobrý pocit z vykonané práce.
Zasloužili by si víc.
Pan školník vyrazil s osmáky do lesa na dřevo a stavba kompostéru mohla začít. Zde bych
chtěla poděkovat panu starostovi M. Žejdlovi, který nám zajistil materiál na kompostér a zavedení
vody do této části zahrady.
Vzhledem k tomu, že naše „noční můra“ je vyřešena, mohli jsme se zamyslet nad tím, co
budeme dělat teď. Je škoda, že celý areál je tak málo využíván. Nechtěla bych, aby si děti spojovaly
zahradu s celoroční monotónní prací, která se každý rok opakuje. Zahrada by měla být místem
odpočinku, poučení i zábavy, místem ke kterému máme pozitivní vztah. Takže teď vstupujeme do
třetí fáze - začali jsme, ale spousta práce na nás ještě čeká. Nicméně s tvrdou prací posledních let se
to nedá srovnávat.
Letos jsme začali připravovat místa, kde se něco dozvíme, něco si vyzkoušíme. Jak se říká –
„člověk si nejvíc váží toho, co sám vytvořil“ a v tomto duchu vedeme naše současné aktivity. Pevně
věřím, že ostatní dokážou ocenit práci svých spolužáků a nebudeme se potýkat se zbytečným
vandalismem.
Na co se u nás můžete těšit? Postavili jsme drnovou lavičku – jen musíme chvíli počkat, než
se zazelená. Dále děti vytvořily bylinkového šneka, hmyzí hotel a právě budujeme hmatovou
stezku. Na zahradě se zatím dozvíte, jak určit stáří stromu, jaké rozlišujeme druhy plodů, které
dřeviny rostou na naší zahradě a jak dlouho se v přírodě rozkládají různé druhy odpadků. Do
budoucna máme ještě další plány, ale všechno děláme z dostupných materiálů s téměř nulovými
náklady, práce proto nepostupuje tak rychle, jak by mohla. Doufala jsem, že se nám ještě letos
podaří vybudovat přírodní učebnu, ale chybí nám dřevo na lavičky z půlené kulatiny.
Závěrem chci poděkovat našim žákům, kteří trpělivě realizují moje myšlenky, našemu
školníkovi panu K. Zdeňkovi a všem, kteří nám v posledních letech poskytli sazenice rostlin či jiný
materiál. Pokud by se mezi vámi našel někdo, kdo by nám byl ochotný pomoci, bude vítán!
M. Linhartová


V šestašedesátém roce přišly nové učitelky.
A ČTENÍ má hlášku, že byl úspěch v sběru bylin velký.

Ohlédnutí za minulými školními roky (převzato ze školní kroniky)
Školní rok 1966/67/
Školní rok byl zahájen1. září 1966 slavnostním shromážděním v respiriu školy. Nově v
letošním školním roce byly na školu ustanoveny 3 nové učitelky na řízené praxi: Alena Furbachová,
obor 1.-5. p. r. + hudební výchova, Marcela Humpálová, obor 1. - 5. r. + výtvarná výchova a Marie
Korousová, učitelka 6.-9. p. r., obor přírodopis a tělesná výchova. Nikdo z učitelů nebyl přeložen,
byly zdvojeny třídy páté a šesté. Třídní učitelé: 1. Kramlová, 2. Bambas, 3. Baštařová, Chrást, 4.
Humpálová, Mužíková, 5.A Fürbachová, 5. B Hynek, 6.A Zábranská, 6.B Vokounová, 7. Holovská,
8. Zemek, 9. Lískovcová, Korousová. Na škole dále působili: Josef Čekal, Květoslava Marešová,
skupinová vedoucí a Jaroslav Vokoun, ředitel ZDŠ. Změny třídních učitelů ve školním roce
způsobeny nejprve návratem M. Mužíkové z mateřské dovolené a pak odchodem na mateřskou
dovolenou učitelek Lískovcové a Baštařové, provdané začátkem školního roku za důstojníka čs.
armády Jiřího Haladu.
V tomto školním roce bylo opět pouze jedno oddělení školní družiny pod vedením
vychovatelky Stanislavy Špačkové. Vzhledem k nedostatku tříd v nové škole zrušena lakovna dílen
a z ní vybudována družina mládeže, všude z volných prostor ustaveny učebny. I v tomto školním
roce bylo pokračováno ve vydávání svačin za pomoci družinářky a kuchařek.
V lednu 1967 se provdala Jaroslava Kaněrová za Kamila Holovského, veterináře.
Na podzim roku 1966 pomáhala ZDŠ jako již tradičně místnímu JZD při sklizni brambor.
V tomto školním roce nacvičil dramatický kroužek ZDŠ Čestice pod vedením M.
Humpálové pohádku „Jirka vaří špinifix“, která se jak dětem tak dospělým velice líbila.
Zjara 1967 uspořádáno na škole STMP. Řada žáků postoupila do okresního kola do
Strakonic.
Jako každým rokem byl i letos uspořádán rodičovský ples a dětský maškarní karneval.
I v letních žákovských okresních přeborech se řada žáků velmi dobře umístila a získali jsme
i okresní přebornické tituly.
Úspěšná byla i akce sběru bylin. V okresní soutěži jsme se opět umístili na 1. místě.
Mgr. Věra Rodová
Blahopřejeme všem, kteří se v červenci a srpnu dožívají významného životního jubilea a přejeme do
dalších let pevné zdraví, štěstí , spokojenost a osobní pohodu
Paní Anna Hadová z Chvalšovic
Paní Růžena Láchová z Chvalšovic
Pan Ludvík Lávička z Čestic
Pan Václav Trojan z Čestic
Paní Božena Vacíková ze Dřešínka
Pan František Jarolím z Radešova
Pan Karel Novák z Hořejšic
Pan Zdeněk Trojan z Čestic
Paní Helena Kouřimová z Němčic
Paní Alena Žáčková z Němčic
Paní Miroslava Krejčová z Čestic
Pan Josef Kyznar z Čestic
Paní Anna Melnyková z Krušlova
Pan Bohumil Mrázek z Prkošína

70 let
87 let
70 let
84 let
75 let
85 let
81 let
55 let
65 let
50 let
55 let
89 let
82 let
65 let
pan František Hanzlík z Čestic
paní Nguyen Luong Thi z Čestic
paní Jiřina Čekalová z Čestic
pan Bohumil Krejčí z Čestic
paní Růžena Ledererová ze Dřešína
p. Drahomíra Broulimová ze Dřešínka
pan Milan Maroušek z Kobylky
paní Marie Svátová z Čestic
pan František Zábranský z Nahořan
pan Jaromír Pavlíček z Radešova
pan Miloslav Mls z Doubravice
pan Zdeněk Hruška z Doubravice
paní Marie Švarcová z Prkošína
70 let
60 let
80 let
60 let
80 let
81 let
60 let
86 let
50 let
65 let
86 let
50 let
87 let

Krušnohorské hřebeny i ty kopce na Šumavě
věřte nebo nevěřte do ČTENÍ se vejdou hravě.

Lidé se mění, hory zůstávají
Co je člověk proti horám, které jsou stále stejné, v podstatě mnoho staletí. Mám na mysli
hory v české kotlině.
Šumava i kraj pošumavský, Podlesí. Již nějaký čas v tomto kraji profesně nepůsobím, přesto
se tam vracím, i když méně, nepravidelně. Sám osobně, protože mám Šumavu ve svém srdci již od
útlého mládí. A tak právě s klienty Medvědího kamene jsem se znovu objevil na Šumavě, tentokrát
nikoliv sám, ale abych jim ten kraj šumavský ukázal: Javorník a nekonečný rozhled, odkud je
Šumava jako na dlani – Kvilda, Chalupská slať, Jezerní slať a kouzelná Vydra od Antýglu přes
Turnerovu chatu po Rejštejn. A ještě pouto navíc, letos v květnu, již podruhé jsem si vyzkoušel na
magickém cyklomaratonu „Král Šumavy“ jak se dokáži se Šumavou poměřit, i když je to téměř
nepoměřitelné. S exklientem TK Němčice jsem do toho šel. Z Klatov, kde byl start i cíl to byl
v bahně a dešti opravdový boj.
Český les, Meděví hory, kdysi jsem je několikrát navštívil s němčickými klienty, teď jsem
tam na Medvědím kameni „profesně doma“ a tak kouzla tohoto pohoří ukazuji právě mladým
klientům Medvědího kamene.
Krušné hory a kouzelné místo Horního hradu – Hauenštejn. Opakovaně jsem tam byl na
pracovně i sportovně zátěžovém programu a právě na tomto místě jsem byl v květnu poprvé a
v červenci tam jedu znovu – s klienty Medvědího kamene. Hřebeny Krušných hor umí být drsné i
na jaře, to se nemění, prožitky stejné, jen je nyní ukazuji klientům Medvědího kamene.
Krkonoše – teď trochu vzpomínka z profesního hlediska. Jejich centrum, Špindlerům Mlýn,
byl letos místem, kde se konala tradiční každoroční odborná konference AT, která se zabývá
závislostními problémy. „Staří známí“ odborníci z této branže byli skutečně zase na svém místě, já
po mírné odmlce rovněž, tentokrát jsem ale poprvé ve svém příspěvku prezentoval Terapeutickou
komunitu Medvědí kámen lidem, kterým jsem dříve prezentoval Němčice.
Jenom jsem se posunul o kousek dál, do sousedních hor, hory však zůstávají stejné.
Miroslav Zachariáš

Výlet do pohádkové Šumavy.
V pátek 4. června jsme se s dětmi vypravili na pohádkové chalupy Mlázovi u Kolince
blízko Sušice. Tady na děti čekala stálá expozice strašidel, pohádkových bytostí, pohádkových
postaviček, která vznikla podle pověstí, pohádek a pověr. Chalupou nás provázel pan Milan
Poláček, který dětem vyprávěl různé příběhy postaviček, ukázal například vílu Šumavu,
Šumavouse, Permoníčka, pohádkové muzikanty. Vyprávěl dětem příběhy vodnické rodiny,
ukázal pohádkové peklo. Viděli jsme miniaturu hradu Troškov - sídlo pohádkového krále Zdeňka
I., režiséra Zdeňka Trošky. Děti procházely pohádkovou stezku skřítků, viděly Šatlavu a
Věštírnu, zahrály si pohádkový golfík. Celé dopoledne bylo velice pěkné, plné
nezapomenutelných zážitků.
Za MŠ Čestice Jana Kubešová

O tom, že i naši hoši byli v městě stříbrní
napíšeme velmi rádi krátký článek do ČTENÍ

Naši stříbrní hoši
Velký úspěch dosáhli žáci naší základní školy na okresním kole základních škol
v minikopané.
Získali jsme zde ve velké konkurenci 14 základních škol a gymnasií výborné 2. místo!!! A
přivezli krásný pohár. Po vítězství ve skupině jsme se přes vítězné čtvrtfinále a semifinále
probojovali až do finále, kde jsme prohráli s fotbalovou základní školou Jiřího z Poděbrad.
Výsledek finále byl pro náš tým až příliš krutý, protože i ve finále jsme byli vítězům
důstojným soupeřem, ale my jsme svoje vyložené šance nevyužili a naopak soupeř využil každou
šanci. Přesto jsme dosáhli mimořádného úspěchu a někteří naši hráči velmi zaujali pozorující
trenéry SK Strakonice 1908.
Naši základní školu skvěle reprezentovali:
Jakub Novák, Jan Mrázek, Jakub Novotný,
Jaroslav Želízko, Tomáš Janout, Jiří Mls, Filip Zdeněk, Karel Matějka, Vít Kahuda a Zdeněk Žilák
Naše výsledky ve skupině B: (hrálo se ve 4. skupinách A,B,C,D)
ZŠ Čestice - ZŠ Záboří 3:1
branky: Matějka, Mrázek, Mls
ZŠ Čestice - ZŠ TGM Blatná 2:0 branky: Mrázek, Mls
ZŠ Čestice - ZŠ Povážská Str. 3:1 branky: Mls 3x
Pořadí: 1. ZŠ Čestice, 2. ZŠ TGM Blatná, 3. ZŠ Záboří, 4. ZŠ
Povážská Strakonice
Čtvrtfinále:
ZŠ Čestice - ZŠ Volyně 0:0 penalty 2:1 branky: Mrázek, Mls
Semifinále:
ZŠ Čestice - ZŠ Sedlice 1:0
branky: Mls
Finále: ZŠ Čestice - ZŠ J.z Poděbrad Strak.1:5 branky: Mrázek
Konečné pořadí:
1.
ZŠ Jiřího z Poděbrad Strakonice
2.
ZŠ Čestice
3.
ZŠ Volenice
Mgr. Roman Heimlich, učitel tělesné výchovy
Svatojánský koncert pěveckých sborů
23. června se pěvecké sbory Skřivánci a Čestické noty zúčastnily Svatojánského koncertu
školních pěveckých sborů ve Volyni, který pořádal tamější Dětský domov. Kromě našich dětí zde
vystoupily: Pěvecký sbor Dětského domova, dětský pěvecký sbor Ševel (ZUŠ Volyně), děti z
Mateřské školy Volyně a sbor V(ÍQ)ĚT.
Koncert se konal na nádvoří volyňské tvrze a nutno říci, že v podvečer slunečného dne měl v
těchto prostorách zvláštní a kouzelnou atmosféru. Měli jsme dobrý pocit nejen z povedené akce, ale
i proto, že jsme přispěli na prospěšnou věc – výtěžek z koncertu bude použit na prázdninovou
činnost dětí z Dětského domova Volyně.
Jana Voldřichová




Pro někoho je kultura velká černá noční můra.
V sále bývá jen pár lidí. A ČTENÍ se tomu diví.

Lidové slavnosti na Otavě
15. května se nejstarší děvčata z folklorního kroužku Podlešák zúčastnila Lidové slavnosti
na Otavě, kterou pořádal Obecní úřad a Babský soubor v Horním Poříčí. Dalšími účastníky byly
Strakonická dudácká muzika, soubor Libín z Prachatic, Pošumavská dudácká muzika, Mladá
dudácká muzika, dětský soubor Prácheňáček a místní Babský soubor.
Krátce po obědě se soubory sešly před místním hostincem, kde se seřadily a dostaly ceduli s
názvem svého souboru. Přesně ve 13 hodin průvod vyrazil směrem k místnímu hřišti. Cestou bylo
několik zastávek, kde se hrálo a zpívalo, u kapličky se roztancovala i naše děvčata, za což sklidila
velký potlesk.
Na hřišti již soubory očekávala moderátorka Marie Retková, která nejen uvedla všechny
soubory, ale také provázela celý program mluveným slovem. Soubory se střídaly na pódiu jeden za
druhým a zdálo se, že veselí nebude mít konce. Naše děvčata předvedla dvacetiminutový program,
největší úspěch měla s Dřeváčkovým tancem.
Na závěr si všechny soubory i diváci zazpívaly píseň „V dobrém jsme se sešli“. Škoda, že
počasí této akci moc nepřálo, byla dost velká zima. Jinak byla akce perfektně připravena a všichni
se rozjížděli ke svým domovům s novými folklorními zážitky.
Jana Voldřichová
Výlet kroužků – tanečky a sbory
28. - 30. května se uskutečnil výlet pro děti z folklórních kroužků a pěveckých sborů. Na tři
dny jsme vyjeli do nedaleké Úbislavi, kde jsme prožili dny plné her a zábavy. Počasí nám sice moc
nepřálo, ale využili jsme každé chvilky bez deště a dováděli jsme o sto šest.
Sami jsme si vařili a chutnalo nám báječně. Nejvíce nás bavila sobotní „lovecká snídaně“,
kdy jsme si museli v blízkém lese najít kartičky s názvy potravin, které jsme pak mezi sebou mohli
měnit a podle toho, co jsme na lístkách měli napsáno, jsme dostali snídani. Rohlík nebo marmeláda
byly fajn, ale ocet, sůl či hořčici nikdo nechtěl.
Povedla se také noční stezka odvahy, kde jsme se báli víc než strašidla. Ale došli všichni, a
to i s úsměvem na tváři. Také nás moc bavily hry s balónky.
Celý výlet jsme získávali body do celovýletové hry, která měla letos název „Cesta kolem
světa“. Na konci výletu byli odměněni nejlepší z nás. Celkovou vítězkou z mladších dětí byla
Rozálie Vávrová, ze starších Kateřina Zámečníková.
Po celou dobu výletu nám zábavu obstarával také majitelův oslík, který moc nechápal, že je
tam kvůli tomu, aby spásal trávu. Více mu chutnalo naše jídlo a mermomocí se chtěl neustále
zapojovat do našich her. Budeme rádi vzpomínat na tento výlet s oslíkem.
Jana Voldřichová
Akademie školních kroužků
17. června proběhla na sále v Lidovém domě Akademie kroužků ZŠ Čestice. Programem
velice pěkně provázeli Pavla Voldřichová a Matěj Žejdl.
Zatančily folklórní kroužky Notičky, Podlešáček a Podlešák, mladší i starší country
kroužky, nejstarší coutry kroužek, zazpíval mladší pěvecký sbor Skřivánci i starší Čestické noty,
sólový zpěv obstaraly Julie Pomahačová, Lenka Havlíčková a Pavla Voldřichová. 7. třída sehrála
dvě divadla s názvy Kašpárek a čertice a Kterak byl Honza hluchý. Také vystoupily děti ze 2. a 4.
třídy, které zatančily Skotský tanec.
Diváků se moc nesešlo, ale ti, co přišli, určitě nelitovali a odnesli si pěkný kulturní zážitek
od naší mladé generace.
Jana Voldřichová