Sázava_Program rozvoje obce 2016-2025_ČÁST

Transkript

Město Sázava
PROGRAM ROZVOJE OBCE
2016 – 2025
I. analytická část
Sázava, duben 2016
Město Sázava
PROGRAM ROZVOJE OBCE 2016 – 2025, analytická část
Program rozvoje obce Sázava 2016-2025 (dále „PRO“) navazuje na Strategický plán rozvoje města Sázava pro
období 2007 až 2015. PRO byl vytvořen v souladu s Metodikou tvorby programu rozvoje obce z 31.1.2014,
jak ji uveřejnilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v rámci projektu CZ.1.04/4.1.00/62.00008 Elektronická
metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí. PRO zahrnuje
část analytickou, návrhovou a implementační.
Analytická část - podle doporučení vyplývajících ze shora uvedeného metodického materiálu - obsahuje:
- obecnou komparační analýzu (díl I.)
- popis vybraných oblastí života města – dle stavu ke konci r. 2015 (díl II.)
- SWOT analýzu, tj. pojmenování silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb, a to ve vztahu
ke čtyřem nejvýraznějším charakteristikám města (díl III.)
Obsah analytické části:
Díl I. Obecná komparační analýza…………………………………….…...….…..…..…2
1. Základní demografické údaje…………………………………….....……….3
2. Věková struktura obyvatelstva…………………………………......……...6
3. Vzdělanostní struktura obyvatelstva…………………………....…....…9
4. Socioekonomický profil obyvatelstva……………………….………..…11
4.1. Obecná socioekonomická charakteristika………………….…..….11
4.2. Zaměstnanost………………………………………………………….……..…12
4.3. Zaměstnanost – dominantní zaměstnavatel………………..…....13
4.4. Podnikatelská aktivita………………………………………………..……..14
5. Další sociodemografické ukazatele…………………………………..…..16
6. Dopravní dostupnost, dojížďka do zaměstnání a do škol ….....17
7. Bydlení…………………………………………….……………………………….....18
7.1. Individuální výstavba, rodinné domy…………………………..….…18
7.2. Bytové domy, nájemní bydlení…………………………………….…...20
8. Hospodaření města….…………………………………………………………..22
8.1. Majetek a závazky města……………………………………..…..……....22
8.2. Výše celkových příjmů a výdajů, přepočet na 1 obyv……….…23
8.3. Vývoj rozpočtových přebytků a schodků………………………......25
8.4. Struktura příjmů města…………………………..………………………...26
8.5. Investiční (kapitálové) výdaje města….……………..…….……...…28
8.6. Využití cizích zdrojů financování; zadluženost.………………..….29
8.7. Struktura výdajů města podle účelu…………….…….………….…..30
9. Shrnutí základní poznatků plynoucích z komparační analýzy…38
Díl II.
Vybrané oblasti života města – stav ke konci r. 2015……..…..……….39
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
Díl III.
Pozemky ve vlastnictví města……………………………………….........39
Bytový fond…………………………………………………………………….…...40
Nebytový fond……………………………………………………………….…....42
Dopravní a technická infrastruktura…………………………….……....44
Dopravní obslužnost………………………………………………….………...44
Bezpečnost……………………………………………………………….……...….47
Životní prostředí a příroda………………………………………….…..……48
Sociální oblast……………………………………………………………..……….51
Školství, vzdělávání………………………………………………………...…...52
Zdravotnictví…………………………………………………………………...…..53
Kultura…………………………………………………………………………....…..53
Sport, další volnočasové aktivity………………………………….……….54
Cestovní ruch a turistika…………………………………………….………...55
SWOT analýza……………………………………………………………..….……………56
1
Město Sázava
I.
Obecná komparační analýza
V souladu s metodickým materiálem MMR ČR pro tvorbu programu rozvoje obce (projekt
CZ.1.04/4.1.00/62.00008) je prvotním východiskem analytické části PRO komparační analýza, spočívající
v porovnání statistických dat, které vedle města Sázava vykazuje 5 jiných obcí v okolí, počtem obyvatel
srovnatelných se Sázavou:
Sázava
okres Benešov
3.786 obyv. (k 31.12.2014)
Bystřice
okres Benešov
4.336 obyv. (k 31.12.2014)
Týnec nad Sázavou
okres Benešov
5.625 obyv. (k 31.12.2014)
Uhlířské Janovice
okres Kutná Hora
3.055 obyv. (k 31.12.2014)
Votice
okres Benešov
4.596 obyv. (k 31.12.2014)
Zruč nad Sázavou
okres Kutná Hora
4.732 obyv. (k 31.12.2014)
Přitom Votice je jediná obec se statutem „ORP“ (obec s rozšířenou působností).
Jsou porovnávány údaje týkající se:
-
obecných demografických charakteristik
věkové struktury obyvatelstva
vzdělanostní struktury obyvatelstva
socioekonomických charakteristik
dopravní dostupnosti a dojížďky do zaměstnání / školy
bydlení, domovního a bytového fondu,
hospodaření obce, struktury příjmů a výdajů
Porovnávaná data jsou čerpána z veřejně dostupných zdrojů (databáze ČSÚ, katastr nemovitostí, případně
další), doplněná o údaje týkající se vývoje počtu zaměstnanců dominantního zaměstnavatele v obci
(Kavalierglass, a,.s.).
Zdroje porovnávaných dat:
ČSÚ – sčítání lidu, domů a bytů 26.3.2011 (https://www.czso.cz/csu/sldb)
ČSÚ – další databáze (např. https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce)
Katastr nemovitostí – statistika katastrálních území (http://nahlizenidokn.cuzk.cz)
Prováděcí vyhlášky k zákonu č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní
www.rozpocetobce.cz
monitor.statnipokladna.cz
www.idos.cz
www.mapy.cz
Údaje o dopravních nehodách (http://maps.jdvm.cz/cdv2/apps/nehodyvmape/Search.aspx)
Kavalierglass, a.s.
Obecně (a není-li uvedeno jinak) vychází se z údajů ze sčítání lidu 2011 (jde tedy o data k 26.3.2011),
popřípadě data novější (k 31.12.2014, k 14.7.2015)
2
Město Sázava
1. Základní demografické údaje
Graf č. 1 (Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce)
K 31.12.2014 Sázava vykazuje 3786 obyvatel.
K výraznému
nárůstu
docházelo
během
sedmdesátých (resp. do poloviny osmdesátých) let
20. století, zejména vlivem přítomnosti významného
průmyslového podniku. Během posledních 25
Sázava vykazuje prakticky setrvalý stav počtu
obyvatel, s velmi mírným kolísáním, bez zjevného
vzestupného či sestupného trendu.
Sázava - vývoj počtu obyvatel
1971-2014 (údaje k 31.12.)
4 000
3 900
3 800
3 700
3 600
3 500
3 400
3 300
3 200
3 100
3 000
2 900
2 800
1981
3 678
2011
3 770
1991
3 709
2001
3 732
2014
3 786
1971
2 931
1971 1976 1981 1986 1991 1996 2001 2006 2011
Z porovnávaných obcí vykazují během 11letého
období podobný charakter vývoje počtu obyvatel
Uhlířské Janovice. Zruč nad Sázavou po počátečním
nárůstu vykazuje pokles, ostatní obce pozvolný
nárůst.
Vývoj počtu obyvatel 2003-2014
(údaje k 31.12.)
6 000
Týnec nad
Sázavou
5 500
5 165
5 000
4 925
4 500
3 500
4 732
Zruč nad
Sázavou
Votice
4 596
4 336
Bystřice
3 797
3 786
Sázava
3 058
3 055
4 461
4 000
5 625
3 993
3 000
2003 2005 2007 2009 2011 2013
Uhlířské
Janovice
3
Město Sázava
Následující graf ukazuje, jak se na celkovém
přírůstku či úbytku obyvatelstva podílí migrace (tj.
přistěhování či odstěhování občanů). Sázava
vykazuje, na rozdíl od ostatních obcí, prakticky
setrvalý stav po celé období.
Vliv migrace na počet obyvatel
2003-2014
(přepočteno na procenta)
110
Bystřice
108,18
108
Týnec nad
Sázavou
106
105,88
Votice
104
102
102,07
100
100,36
99,98
99,42
Uhlířské
Janovice
Zruč nad
Sázavou
Sázava
98
2003 2005 2007 2009 2011 2013
Další graf ilustruje, že obyvatelstvo Sázavy se
v porovnání s dalšími obcemi v dlouhodobém
horizontu mění relativně málo: např. ve Zruči je
relativně malý počet nově narozených občanů (0,85
%), celkově ale Zruč vykazuje nejvyšší vliv přirozené
i migrační změny počtu obyvatel (ať už směrem
nahoru, nebo dolů), s výrazně větším vlivem
migrace, než je vliv narození/úmrtí. Sázava má
naopak ukazatel míry přírůstku/úbytku obyvatel
nejnižší ze všech porovnávaných obcí, nízký je
především vliv samotné migrace.
Míra vlivu přirozeného a
migračního přírůstku/úbytku na
počet obyvatel 2003-2014
(přepočteno na procenta)
3,00%
2,24%
2,13%
2,07%
2,27%
2,28%
2,27%
2,98%
1,93%
2,70%
2,86%
1,90%
1,05%
0,92%
1,17%
1,06%
1,00%
1,07%
1,16%
1,00%
1,16%
1,13%
1,11%
0,85%
Bystřice
Sázava
Týnec
nad
Sázavou
Votice
Narození
Zemřelí
Uhlířské Zruč nad
Janovice Sázavou
Přistěhovalí
Vystěhovalí
4
Město Sázava
Graf č. 5 (Zdroj: Katastr nemovitostí http://nahlizenidokn.cuzk.cz; údaje evidované v KN ke dni 14.7.2015)
Lze předpokládat, že velmi zásadní pro Sázavu je
výrazně sezónní/rekreační charakter: počet
obyvatel, kteří jsou reálně v obci přítomni v obci,
nejspíše velmi výrazně narůstá v období letních
měsíců. Tito obyvatelé přitom mohou a nemusejí
být v obci trvale hlášeni.
Poměr počtu rekreačních
objektů k celkovému počtu
individuálních staveb
48,21%
Protože míru nesouladu mezi reálným počtem
fyzicky přítomných obyvatel, a počtem obyvatel
13,97%
13,23%
úředně hlášených k trvalému pobytu, nelze
9,50%
6,35%
z dostupných zdrojů spolehlivě kvantifikovat,
vycházíme z porovnání údajů o počtu rekreačních
SÁZAVA Bystřice Týnec Uhlířské Votice Zruč nad
objektů v obci podle aktuální evidence v katastru
nad
Janovice
Sázavou
nemovitostí. Podle těchto údajů Sázava celkem
Sázavou
zřetelně a jednoznačně vyčnívá z obvyklých mezí, a
to i v porovnání s obcemi, které taktéž leží na řece Sázavě a u nichž lze též předpokládat významný počet
objektů v jejich rekreačních osadách (Týnec nad Sázavou, Zruč nad Sázavou).
31,22%
Tento charakter je ještě více patrný, vezmeme-li v úvahu, že Sázava je nejbližší spádovou obcí také pro menší
katastrální území v blízkém okolí, z nichž mnohé vykazují převážně (či dokonce skoro výhradně) rekreační
zástavbu, s dočasnou přítomností obyvatel pouze během letní rekreační sezóny:
Graf č. 6 (Zdroj: Katastr nemovitostí http://nahlizenidokn.cuzk.cz; údaje evidované v KN ke dni 14.7.2015)
Podíl rekreačních objektů na celkovém počtu individuálních staveb
- podle jednotlivých kat.území, včetně okolí
objekty pro rekreaci
celkem RD + objekty pro rekreaci
62,68%
2677
48,21%
1564
49,39%
739
365
18,38%
408
75
53,61%
52 97
80,42%
152189
83,97%
110131
754
1678
87,06%
498572
39,13%
18 46
82,42%
408495
Uvedená charakteristika je velmi významná: má-li být pro obyvatele reálně v obci pravidelně přítomné (byť
třebas jen po část roku) zajištěn rozumný standard adekvátní občanské vybavenosti, nepochybně to klade
velké nároky nejen na obec samotnou resp. samosprávu (např. údržba městského inventáře a veřejných
prostranství, údržba zeleně, odpadové hospodářství, udržování místních komunikací v dobrém stavu), ale i
na soukromé subjekty v obci vyvíjející ekonomickou činnost, resp. poskytující služby (obchody, zdravotnické
služby, sociální servis, jiné služby), kde sezónní charakter takové činnosti je už z principu určitou nevýhodou.
5
Město Sázava
2. Věková struktura obyvatelstva
Věkovou strukturu obyvatelstva Sázavy ukazují následující grafy v obvyklé stromové struktuře – pro ilustraci
trendu prvý s daty k poslednímu dni roku 2014, druhý s daty o 5 let dřívějšími.
Graf č. 7 - 8
(Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce)
Sázava - věková struktura k
31.12.2014
Muži
nad 85: 17
80-84: 29
75-79: 38
70-74: 82
65-69: 157
60-64: 149
55-59: 129
50-54: 104
45-49: 120
40-44: 162
35-39: 146
30-34: 133
25-29: 107
20-24: 114
15-19: 96
10-14: 87
5-9: 124
0-4: 93
mužů: 1887
Sázava - věková struktura k
31.12.2009
Ženy
Muži
nad 85: 5
80-84: 25
75-79: 45
70-74: 48
65-69: 94
60-64: 166
55-59: 155
50-54: 132
45-49: 105
40-44: 118
35-39: 173
30-34: 150
25-29: 147
20-24: 116
15-19: 115
10-14: 93
5-9: 94
0-4: 115
36
49
63
96
137
174
133
121
107
172
140
122
117
100
71
78
82
101
žen: 1899
celkem: 3786
mužů: 1896
Ženy
24
51
60
74
100
141
169
130
123
109
177
143
135
120
107
72
81
84
žen: 1900
Ve srovnání s údaji pro celou ČR zřejmě nevykazuje Sázava žádnou významnou anomálii:
Česká republika - věková struktura k 31.12.2014
Muži
Ženy
6
celkem: 3796
Město Sázava
Jak se v praxi na datech projevuje stárnutí populace (Sázavu nevyjímaje), ukazuje následný graf vytvořený
opět z dat za roky 2009 a 2014:
Věková struktura rok 2009 a 2014 - procentuální rozložení
10,00%
9,00%
8,00%
31.12.2009
7,00%
6,00%
31.12.2014
5,00%
4,00%
3,00%
2,00%
1,00%
0,00%
Při porovnání údajů o věkové struktuře Sázavy s daty za celá okres Benešov, resp. za Středočeský kraj jsou u
obyvatelstva Sázavy patrné dvě odlišnosti:
1. Největší procentuální zastoupení má populace okresu Benešov, i populace Středočeského kraje
v kategorii občanů věku 35-39 let. U Sázavy je to u kategorie o 5 let starší.
2. Druhý významný vrchol grafu, je u všech 3 křivek v kategorii 60-64 let, Sázava však vykazuje znatelně
nejvyšší procentuální zastoupení (a to na úkor kategorií mladších, s rovnoměrným rozptýlením
v jejich rámci).
Věková struktura 31.12.2014 - procentuální porovnání
10,00%
Středočeský
kraj
okres
Benešov
SÁZAVA
9,00%
8,00%
7,00%
6,00%
5,00%
4,00%
3,00%
2,00%
1,00%
0,00%
7
Město Sázava
Ukazatel průměrného věku obyvatelstva nevykazuje ve srovnání s pěti vybranými obcemi Středočeského
kraje významnější odchylky:
Porovnání průměrného věku obyvatel - k 31.12.2014
Celkem
48,0
46,0
44,0
42,0
40,0
38,0
36,0
34,0
32,0
30,0
44,9
Muži
Ženy
46,8
43,0
42,3
Zruč nad Sázavou
43,8
40,8
Votice
41,5
43,1
42,5
39,9
44,1
42,5
40,9
Uhlířské Janovice Týnec nad Sázavou
43,9
41,0
40,739,841,5
SÁZAVA
Bystřice
Totéž lze říci i o porovnání věkové struktury:
Porovnání věkové struktury obcí - k 31.12.2014
0-9 let
10-19 let
100%
5,56%
8,52%
75%
15,64%
0%
40-49 let
50-59 let
60-69 let
70-79 let
80 let a více
3,47%
6,74%
14,99%
5,00%
7,64%
3,46%
7,37%
15,61%
16,30%
12,12%
13,29%
11,50%
12,86%
13,77%
13,72%
13,56%
14,82%
14,58%
15,22%
15,80%
14,29%
15,73%
12,13%
8,16%
8,05%
11,90%
8,99%
11,55%
11,72%
10,02%
10,83%
10,35%
8,89%
11,64%
11,57%
8,77%
10,57%
12,25%
9,59%
11,81%
Zruč nad Sázavou
Votice
SÁZAVA
Bystřice
14,86%
12,87%
25%
30-39 let
4,77%
8,66%
13,66%
14,22%
50%
20-29 let
Uhlířské Janovice Týnec nad Sázavou
8
4,11%
6,07%
12,82%
12,85%
14,78%
Město Sázava
3. Vzdělanostní struktura obyvatelstva
Graf č. 14 a) – i) (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb)
Zajímavé je porovnání z hlediska vzdělanostní struktury
obyvatel. Sázava společně s Uhlířskými Janovicemi a
Zručí nad Sázavou vykazují relativně vyšší podíl
obyvatelstva s nižšími úrovněmi dosaženého vzdělání, a
to v porovnání s průměrem ČR, Středočeského kraje či
okresu Benešov.
Sázava (okr. Benešov)
základní, vč.
nedokončeného
3,06% 7,63%
20,66%
26,38%
37,89%
střední bez
maturity
úplné střední s
maturitou
vyšší odborné,
nástavbové
vysokoškolské
Česká republika
12,46
%
4,08%
27,10
%
18,04
%
32,99
%
Bystřice
3,79%
9,06%
30,32
%
16,67
%
36,79
%
Votice
3,97%
11,46
%
4,26%
17,35
%
28,19
%
33,61
%
Týnec n. Sázavou
4,22%
9,76%
17,34
%
35,60
%
30,04
%
Zruč nad Sázavou
3,44% 6,38%
7,44%
28,85
%
Středočeský kraj
18,96
%
37,43
%
25,01
%
22,46
%
38,85
%
9
Benešov - okres
4,25%
9,76%
28,80
%
18,14
%
35,69
%
3,55% 7,29%
27,21
%
17,62
%
41,33
%
Město Sázava
Ještě více zřetelné je to při srovnání procentuálního podílu „krajních“ kategorií: podíl občanů se základním,
příp. neúplným základním vzděláním je v Sázavě nad průměrem, naopak podíl občanů s VŠ vzděláním pod
průměrem:
Graf č. 15 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb)
Vzdělanostní struktura - podíl osob
s vysokoškolským a základním vzděláním
vysokoškolské
18,04%
12,46%
Česká
republika
17,35%
11,46%
Středočeský
kraj
18,14%
9,76%
okres
Benešov
základní
22,46%
20,66%
16,67%
7,63%
SÁZAVA
9,06%
Bystřice
10
17,34%
9,76%
Týnec nad
Sázavou
17,62%
7,29%
Uhlířské
Janovice
18,96%
7,44%
Votice
6,38%
Zruč nad
Sázavou
Město Sázava
4. Socioekonomický profil obyvatelstva
4.1.
Obecná socioekonomická charakteristika
Graf č. 16 a) – b) (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb)
Sázava (okr. Benešov)
5,66%
47,08%
47,26%
Poměr počtu ekonomicky aktivních a ekonomicky
neaktivních občanů je zhruba 50:50, stejně jako je tomu
i v celém okrese Benešov. (Obdobné údaje vykazuje i celá
Česká republika, Středočeský kraj či jednotlivé
porovnávané obce.)
okres Benešov
Ekonomicky aktivní celkem - zaměstnaní,
nezaměstnaní
3,72%
49,24%
47,05%
Ekonomicky neaktivní celkem - nepracující
důchodci, žáci, studenti, učni…
Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou
Sázava ovšem vykazuje oproti jiným obcím nejvyšší podíl osob, jejichž ekonomicky aktivita nebyla při sčítání
lidu 2011 zjištěna.
Procentuální podíl osob s nezjištěnou ekonomickou aktivitou
5,47%
5,66%
5,17%
Česká Středočeský
okres
republika
kraj
Benešov
4,17%
3,79%
3,72%
SÁZAVA
Bystřice
3,67%
3,07%
3,02%
Týnec nad
Sázavou
Votice
11
Uhlířské
Janovice
Zruč nad
Sázavou
Město Sázava
4.2.
Zaměstnanost
Podíl nezaměstnaných osob pro Sázavu k 31.12.2014 činí 3,30 %. Sázava přitom vykazuje nízké ukazatele
zaměstnanosti dlouhodobě. (Ukazatel podílu nezaměstnaných osob, tj. poměr počtu uchazečů o zaměstnání
ve věku 15 – 64 let k počtu všech obyvatel ve stejném věku, nahrazuje dříve používaný ukazatel míry
nezaměstnanosti.)
Graf č. 18 (Zdroj: ČSÚ; https://vdb.czso.cz)
Nezaměstnanost
(podíl nezaměstnaných osob k 31.12.2014)
7,46%
6,36%
5,13%
4,07%
3,30%
Česká
republika
Středočeský
kraj
okres
Benešov
SÁZAVA
3,67%
3,38%
Bystřice
Týnec nad
Sázavou
4,82%
3,27%
Votice
Uhlířské
Janovice
Zruč nad
Sázavou
Podíl pracujících důchodců na celkovém počtu důchodců je v Sázavě průměrný.
Procento pracujících důchodců
10,10%
8,99%
8,49%
7,82%
8,56%
7,19%
7,74%
7,74%
5,19%
Česká
republika
Středočeský
kraj
okres
Benešov
SÁZAVA
Bystřice
12
Týnec nad
Sázavou
Votice
Uhlířské
Janovice
Zruč nad
Sázavou
Město Sázava
4.3.
Zaměstnanost – dominantní zaměstnavatel
Následující tři grafy ilustrují velkou míru ekonomické závislosti obyvatelstva na zaměstnavatelích v obci,
konkrétně v případě Sázavy jde o jediného zaměstnavatele (Kavalierglass, a.s.). Ukazatel počtu zaměstnanců
v obci je brán z vyhlášek k zákonu o rozpočtovém určení daní. Jde o číslo, které sumarizuje údaje poskytnuté
všemi zaměstnavateli sídlícími v obci příslušným finančním úřadům pro účely rozdělování celostátního
výnosu daně ze závislé činnosti. Toto číslo dáváme do poměru s počtem obyvatel. Sázava vykazuje velmi
nadprůměrné hodnoty, a to i v rámci celé České republiky. (Vyšší hodnoty vykazuje např. Mladá Boleslav,
taktéž s významným průmyslovým podnikem v pozici klíčového zaměstnavatele, a to setrvale kolem 100 %.)
Důležitý je přitom i trend v čase: vývoj ukazatele během 8 let poměrně přesně (byť s určitým časovým
zpožděním) kopíruje ekonomickou kondici dominantního zaměstnavatele.
Graf č. 20 (Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce ; prováděcí vyhlášky k zákonu 243/2000 Sb., o rozp. určení daní)
Podíl počtu zaměstnanců místních zaměstnavatelů a počtu
obyvatel v období 1.1.2007-1.1.2015
2008
57,62%
70,00%
60,00%
50,00%
40,00%
2010
32,85%
2009
51,91%
2007
60,20%
2011
35,74%
1.1.2015
55,47%
1.1.2015
22,76%
2012
41,22%
2013
40,33%
1.1.2015
34,64%
1.1.2015
40,77%
1.1.2015
32,34%
1.1.2015
24,23%
30,00%
2014
49,96%
20,00%
10,00%
0,00%
Bystřice
Sázava
Týnec nad Sázavou
Votice
Uhlířské Janovice Zruč nad Sázavou
Další grafy vyjadřují výrazný podíl, kterým se zaměstnanci Kavalierglass, a.s. podílejí na celkovém počtu
zaměstnanců všech zaměstnavatelů v obci.
Graf č. 21 a 22 (Zdroj: Kavalierglass, a.s.; prováděcí vyhlášky k zákonu 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní)
Počet zaměstnanců - celkem a
Kavalierglass, a.s.
Podíl počtu zaměstnanců
Kavalierglass, a.s. na celkovém
počtu zaměstnanců
zaměstnanci celkem
zaměstnanci Kavalierglass, a.s.
2 269 2 179
1 971
1 247 1 344
1 460 1 348 1 306
827 879
1 554 1 520
977 1 071
1 881
zaměstnanci Kavalierglass, a.s.
2 100
70,46%
66,32%
1 316 1 412
66,26%
64,35%
61,86%
13
65,40%
62,87%
69,96%
67,24%
Město Sázava
4.4.
Podnikatelská aktivita
Jedním z faktorů socioekonomického prostředí je míra podnikatelské aktivity obyvatelstva. Konzultace na
živnostenském odboru MÚ Benešov potvrdila, že statistické údaje o počtu osob samostatně výdělečně
činných (OSVČ) nejspíše vycházejí z počtu všech vydaných živnostenských oprávnění, bez ohledu na to, je-li
činnost reálně provozována nebo ne. Počet (a podíl) skutečně provozovaných živností bude tedy zřejmě nižší.
To ovšem platí pro všechny obce (resp. i ČR, kraj, okres), proto jsou údaje uvedené v grafu porovnatelné.
Sázava v daném ohledu výrazně nevybočuje z hodnot obvyklých pro celostátní průměr, v rámci okresu
Benešov je patrný poněkud vyšší podíl osob činných v pozici zaměstnanců, a naopak nižší podíl osob
samostatně výdělečně činných; zřejmě ale nejde o výrazné odchylky.
Podíl počtu zaměstnanců a OSVČ
na ekonomicky aktivním obyvatelstvu
70,23%
70,27%
12,99%
11,60%
Česká
republika
Středočeský
kraj
70,85%
13,86%
okres
Benešov
71,50%
12,54%
SÁZAVA
zaměstnanci
72,90%
12,14%
Bystřice
70,78%
71,02%
13,68%
Týnec nad
Sázavou
14,49%
Votice
71,81%
14,12%
Uhlířské
Janovice
76,69%
9,16%
Zruč nad
Sázavou
pracující na vlastní účet
Početní zastoupení různých forem podnikání je ukázán zde. Jak je obvyklé i v jiných obcích, výrazně převažuje
podíl živností, provozovaných fyzickými osobami.
Sázava - počet podnikatelských subjektů
družstva
2
jiné obchodní
společnosti
51
státní
živnostníci
688
akciové společnosti
jiné obchodní společnosti
družstva
akciové
společnosti…
živnostníci
svobodná povolání
státní
2
ostatní
74
zemědělští podnikatelé
12
60
zemědělští podnikatelé
ostatní
14
Město Sázava
Pokud jde o procentuální zastoupení různých forem podnikání, Sázava nevybočuje z obvyklých hodnot.
Největší zastoupení má podnikání provozované fyzickými osobami na základě živnostenského zákona.
Svobodnými povoláními se má na mysli podnikání jiné než živnostenské (např. lékaři, advokáti apod.) nebo
činnosti provozované na základě autorského zákona (umělecké profese), případně jiné.
Poměr počtu ekon. subjektů k počtu obyvatel
25,00%
1,89%
20,00%
1,58%
1,69%
ostatní
1,70%
1,21%
1,50%
15,00%
10,00%
18,17%
19,14%
18,70%
17,95%
17,12%
13,74%
živnostníci
5,00%
0,00%
zemědělští
podnikatelé
1,35%
1,87%
1,39%
1,22%
1,11%
1,29%
SÁZAVA
Bystřice
Týnec nad
Sázavou
Votice
Uhlířské
Janovice
Zruč nad
Sázavou
15
obchodní společnosti
Město Sázava
5. Další sociodemografické ukazatele
Poněkud vyšší ve srovnání s ostatními obcemi i v rámci republikového (resp. krajského či okresního) průměru
je v Sázavě míra rozvodovosti:
Rozvodovost (podíl rozvedených na celkovém počtu občanů)
10,28%
10,41%
9,91%
Česká
republika
Středočeský
kraj
okres
Benešov
SÁZAVA
10,20%
9,64%
9,12%
8,93%
Bystřice
Týnec nad
Sázavou
8,73%
8,41%
Uhlířské
Janovice
Votice
Zruč nad
Sázavou
Taktéž podíl neúplných domácností na celkovém počtu domácností je v Sázavě nadprůměrný. Přitom
výrazněji v případě domácností s ekonomicky závislými (nezletilými) dětmi, což představuje významnější
sociální riziko, než v případech domácností, kde děti nezávisí na vyživovací povinnosti rodičů.
Podíl neúplných domácností
na celkovém počtu domácností
neúplné domácnosti se závislými dětmi
neúplné domácnosti bez závislých dětí
15,00%
10,00%
6,21%
6,16%
6,40%
5,61%
7,28%
6,29%
5,82%
5,60%
6,35%
5,83%
Votice
Zruč nad
Sázavou
4,84%
5,00%
6,83%
6,69%
6,56%
7,72%
7,05%
6,20%
4,76%
okres
Benešov
SÁZAVA
Bystřice
Týnec nad
Sázavou
Uhlířské
Janovice
0,00%
Česká
Středočeský
republika
kraj
16
Město Sázava
6. Dopravní dostupnost, dojížďka do zaměstnání a škol
Následující srovnání dobře ilustruje výrazně nízkou mobilitu občanů Sázavy ve srovnání s občany jiných obcí,
resp. s republikovým (krajským, okresním) průměrem. Procento obyvatel, kteří dojíždějí do zaměstnání nebo
do škol, je znatelně nízká. Může to být dáno buďto tím, že obyvatelé nemají potřebu dojíždění (tj. jejich
potřeby v daném ohledu jsou plně saturovány v rámci obce), nebo tím, že dojížďka mimo obec je objektivně
natolik problematická, že mnozí obyvatelé dávají přednost pracovním příležitostem v rámci obce, byť
omezeným.
S ohledem na jednoznačný fakt, že v obci výrazně dominuje (a to i v nabídce pracovních příležitostí) pouze
jediný zaměstnavatel (viz část 4.3. shora) a že z hlediska studijních příležitostí a zajištění základního a
středního školství je jedinou školou v obci Základní škola a mateřská škola Sázava (po jejím ukončení jsou
všichni žáci v rámci povinné školní docházky odkázáni buď na dojíždění, nebo na celotýdenní pobyt v místě
studia -např. na internátě či u příbuzných, a přesto ukazatel dojíždění do škol má Sázava nejnižší ze všech
porovnávaných obcí, a také výrazně pod průměrem státu, kraje či okresu), je zřejmé, že platí druhá z obou
hypotéz: obyvatelé dojíždět potřebují, je to ovšem spojeno s neúměrnými těžkostmi a komplikacemi. Ty jsou
dány zřejmě jednak geograficky (geografická poloha obce), jednak kvalitou a dostatečností dopravní sítě a
dopravního spojení.
Podíl obyvatel vyjíždějících do zaměstnání a školy
35,00%
30,00%
25,00%
20,00%
15,00%
10,00%
5,00%
0,00%
8,67%
7,51%
7,49%
7,65%
7,81%
7,41%
19,88%
20,90%
Bystřice
Týnec nad
Sázavou
7,78%
8,45%
6,11%
19,76%
21,05%
Česká
Středočeský
republika
kraj
19,66%
okres
Benešov
14,88%
SÁZAVA
vyjíždějící do zaměstnání
24,46%
Votice
19,66%
22,26%
Uhlířské
Janovice
Zruč nad
Sázavou
vyjíždějící do škol
Přirozenými spádovými uzly jsou pro Sázavu města Benešov, Kutná Hora, Kolín, Praha, Říčany a Vlašim. Z
hlediska hospodářských aktivit místních ekonomických subjektů, pracovních příležitostí obyvatelstva,
možností studia či jiného vzdělávání mládeže i z hlediska trávení volného času obyvatel přitom stále většího
významu nabývá v rámci toho Praha jako přirozené centrum celého Středočeského kraje. Jde o dlouhodobý,
celkem jednoznačně zjevný trend.
Bližší informace viz též díl II, část 5 – Dopravní obslužnost (str. 43).
17
Město Sázava
7. Bydlení
7.1.
Individuální výstavba, rodinné domy
Procento rodinných domů, které nejsou obydleny, je v Sázavě ve srovnání s ostatními obcemi (s výjimkou
Bystřice) nadprůměrné, taktéž je nad průměrem celostátním a krajským. Z vysvětlivek ke sčítacím
formulářům sčítání lidu SLDB 2011 vyplývá, že ve statistice jsou brány v úvahu pouze rodinné domy určené
pro bydlení, resp. zkolaudované stavebním úřadem a vedené v katastru nemovitostí jako stavby pro bydlení.
Nejsou zahrnuty rekreační objekty (viz část 1 shora).
Procento neobydlených rodinných domů
27,11%
26,52%
22,81%
18,22%
Česká
republika
19,72%
Středočeský
kraj
okres
Benešov
SÁZAVA
Bystřice
19,89%
20,72%
20,25%
20,65%
Týnec nad
Sázavou
Uhlířské
Janovice
Votice
Zruč nad
Sázavou
Následující graf ukazuje počet obydlených rodinných domů přepočtený na 1000 obyvatel obce. Ukazatel je
v rámci České republiky průměrný, jinak podprůměrný. Může to znamenat buďto relativně větší počet
uživatelů jednoho rodinného domu, nebo preferenci bydlení v jiných objektech, než rodinných domech
(nejspíše v bytových domech, případně ve stavbách pro rekreaci).
Počet obydlených rodinných domů
na 1000 obyvatel
203,77
19,53
Česká
republika
36,30
Středočeský
kraj
26,20
okres
Benešov
21,79
SÁZAVA
celkem
179,92
159,49
151,97
148,98
223,57
220,30
202,35
29,00
Bystřice
21,16
Týnec nad
Sázavou
18,38
Uhlířské
Janovice
24,60
Votice
172,24
11,36
Zruč nad
Sázavou
z toho rok výstavby 2001 a mladší
Sázavský domovní fond se vyznačuje poměrně nízkým procentem rodinných domů s rokem výstavby (či
rekonstrukce) před rokem 1970, resp. 1920.
18
Město Sázava
Rodinné domy - procento domů postavených či rekonstruovaných
před 45 a více lety
50,00%
3,14%
40,00%
30,00%
10,51%
10,98%
9,42%
10,61%
7,83%
7,08%
8,61%
26,66%
22,10%
Uhlířské
Janovice
Votice
8,67%
41,58%
20,00%
10,00%
27,69%
25,40%
23,29%
23,08%
23,24%
28,07%
okres
Benešov
SÁZAVA
Bystřice
Týnec nad
Sázavou
0,00%
Česká
Středočeský
republika
kraj
v l. 1920 až 1970
Zruč nad
Sázavou
v r. 1919 a dříve
Naopak nadprůměrný je podíl rodinných domů novějších.
Rodinné domy - procento domů postavených či rekonstruovaných
před 25 a méně lety
25,00%
20,00%
15,00%
10,72%
14,30%
5,00%
9,50%
11,07%
9,67%
10,63%
6,52%
7,47%
8,50%
8,66%
7,08%
8,50%
8,18%
okres
Benešov
SÁZAVA
Bystřice
Týnec nad
Sázavou
Uhlířské
Janovice
Votice
9,44%
10,00%
9,20%
10,91%
5,23%
0,00%
Česká
Středočeský
republika
kraj
v l. 1991 až 2000
v l. 2001 a později
19
4,28%
Zruč nad
Sázavou
Město Sázava
7.2.
Bytové domy, nájemní bydlení
Sázava vykazuje poměrně vysoký podíl bytových domů, které zůstávají ve vlastnictví obce. Statistika vychází
z počtu bytových domů, ne bytů. Ve vlastnictví obce jsou přitom bytové domy menší, s malým počtem bytů.
Podíl bytových domů ve vlastnictví státu či obce
40,38%
28,92%
22,62%
14,68%
19,12%
12,91%
13,04%
11,64%
5,77%
Česká
republika
Středočeský
kraj
okres
Benešov
SÁZAVA
Bystřice
Týnec nad
Sázavou
Uhlířské
Janovice
Votice
Zruč nad
Sázavou
Podíl nájemních bytů (bráno dle počtu jednotlivých bytů) je přitom relativně nízký. Lze předpokládat, že na
počtu všech bytů nájemních se velmi výrazně podílí obecní bytový fond (byty vlastněné obcí). Např.
družstevní nájemní bydlení se v Sázavě na rozdíl od porovnávaných obcí vůbec nevyskytuje.
Podíl nájemního bydlení - počet nájemních bytů k celkovému
počtu obydlených bytů
68,06%
51,69%
49,42%
36,67%
17,04%
Česká
republika
32,00%
14,41%
7,61%
Středočeský
kraj
41,57%
28,28% 27,12%
okres
Benešov
družstevní byty
11,99%
0,00%
SÁZAVA
Bystřice
Týnec nad
Sázavou
29,96%
29,87%
36,78%
4,89%
Votice
4,65%
Uhlířské
Janovice
Zruč nad
Sázavou
nájemní byty v bytových domech - jiné než družstevní
Zde je ukázán průměrný počet bytů připadající na jeden bytový dům:
Průměrný počet bytů v bytovém domě
10,51
9,25
8,91
Česká Středočeský
okres
republika
kraj
Benešov
10,18
SÁZAVA
6,94
7,60
6,69
8,28
Bystřice
Týnec nad
Sázavou
Uhlířské
Janovice
Votice
20
12,04
Zruč nad
Sázavou
Město Sázava
Oproti rodinným domům, u bytových domů je z hlediska jejich stáří situace opačná: Sázava vykazuje
výrazně vysoké procento počtu bytových domů (nikoli jednotlivých bytů) starších než 45 let (44,58 %), resp.
než 95 let (dokonce 25,30 %). Jde o výrazně nejvyšší údaj ze všech porovnávaných.
Bytové domy - procento domů postavených či rekonstruovaných
před 45 a více lety
70,00%
60,00%
50,00%
40,00%
30,00%
20,00%
10,00%
0,00%
0,68%
25,30%
12,14%
7,52%
5,77%
7,25%
63,01%
42,66%
38,67%
Česká
Středočeský
republika
kraj
36,71%
okres
Benešov
1,09%
44,58%
32,69%
5,88%
13,24%
SÁZAVA
Bystřice
v l. 1920 až 1970
7,69%
Týnec nad
Sázavou
Uhlířské
Janovice
48,08%
Votice
60,87%
Zruč nad
Sázavou
v r. 1919 a dříve
Zároveň podíl nové zástavby v kategorii bytových domů je nízký, a pokud jde o zástavbu mladší než 15 let,
dokonce nulový. Údaje přitom zohledňují rok výstavby, případně rok rekonstrukce bytového domu.
Z vysvětlivek ke sčítacímu formuláři SLDB 2011 vyplývá, že rekonstrukce se bere v úvahu, pokud spočívá
v nahrazení alespoň části nosných nebo obvodových zdí novými. V Sázavě jsou bytové domy, které byly po
roce 2001 modernizovány např. zateplením obvodového pláště, ty s ohledem na výše uvedené nejsou ve
statistice SLDB2011 vedeny v kategorii „v l. 2001 a později“; tyto částečně modernizované bytové domy
ovšem nejsou ve vlastnictví obce, ale v soukromém vlastnictví, spravované společenstvím vlastníků jednotek.
Bytové domy - procento domů postavených či rekonstruovaných
před 25 a méně lety
30,00%
25,00%
8,82%
20,00%
15,00%
10,00%
5,00%
0,00%
5,90%
5,91%
9,26%
6,25%
Česká
Středočeský
republika
kraj
5,13%
6,63%
okres
Benešov
0,00%
8,43%
19,12%
SÁZAVA
Bystřice
7,53%
2,74%
v l. 1991 až 2000
Týnec nad
Sázavou
v l. 2001 a později
21
1,92%
7,69%
Uhlířské
Janovice
3,85%
3,85%
1,09%
6,52%
Votice
Zruč nad
Sázavou
Město Sázava
8. Hospodaření města
8.1.
Majetek a závazky města
Následující tabulka zachycuje základní ekonomické ukazatele ze Závěrečných účtů obce za r. 2012 až 2014.
Obec setrvale vykazuje dostatek likvidních finančních prostředků. Nečerpá úvěry a půjčky, stav dlouhodobých
závazků je zanedbatelný. Obec nevykazuje žádné závazky po lhůtě splatnosti. Vymahatelnost (likvidita)
většiny pohledávek je dobrá, není ohroženo financování chodu obce.
Tabulka č. 1 (Zdroj: Závěrečné účty obce Sázava 2012 - 2014)
Základní údaje o majetku a závazcích
(údaje uvedeny v tisících Kč)
Pozemky
Budovy, stavby / v účetních (netto) hodnotách
Další dlouhodobý majetek hmotný a nehmotný
majetek / v účetních (netto) hodnotách
Dlouhodobý finanční majetek, dlouhodobé
pohledávky
Peníze na běžných účtech a v pokladně
Dlouhodobé závazky (splatnost nad 1 rok)
Krátkodobé závazky po splatnosti
Vlastní kapitál
Výsledek hospodaření posledního období
22
31.12.2014
39 611
379 293
Stav ke dni
31.12.2013
39 264
375 610
31.12.2012
39 503
353 265
26 040
22 527
24 242
23 031
20 144
117
0
482 282
37 337
26 311
11 727
163
0
471 684
28 746
26 565
18 017
241
0
455 417
15 026
Město Sázava
8.2.
Výše celkových příjmů a výdajů, přepočet na 1 obyv.
Při porovnávání ekonomických parametrů jednotlivých obcí je vhodné nejprve porovnat výši jejich celkových
ročních disponibilních příjmů (přitom celkové roční výdaje jsou rozsahem příjmů determinovány). Ze srovnání
je zřejmé, že Votice jakožto obec s rozšířenou působností průběžně disponují znatelně vyšším rozpočtem, než
obce s pověřeným obecním úřadem (takovou obcí je i Sázava). Např. v r. 2014 vykazují Votice (4.596 obyv.)
celkový roční objem příjmů 132,4 mil. Kč, Sázava (3.786 obyv.) vykazuje 81,9 mil. Kč.
Z grafu je rovněž patrný dopad legislativní změny pravidel z rozdělování výnosů ze sdílených daní: počínaje
rokem 2012 se rozdíl v celkových ročních příjmech jednotlivých obcí znatelně snížil.
Graf č. 38a (Zdroj: monitor.statnisprava.cz)
Příjmy a výdaje 2010 - 2014
250 000
200 000
TÝNEC příjmy
tis. Kč
132 417
TÝNEC výdaje
150 000
VOTICE příjmy
100 000
VOTICE výdaje
ZRUČ příjmy
50 000
0
2010
ZRUČ výdaje
2011
2012
2013
2014
Graf č. 38b (Zdroj: monitor.statnisprava.cz)
Příjmy a výdaje 2010 - 2014
90 000
81 855
tis. Kč
80 000
70 000
SÁZAVA příjmy
60 000
SÁZAVA výdaje
50 000
BYSTŘICE příjmy
40 000
BYSTŘICE výdaje
30 000
U. JANOVICE příjmy
20 000
U. JANOVICE výdaje
10 000
0
2010
2011
2012
2013
2014
23
Město Sázava
Následující dvojice grafů ukazuje tytéž údaje, ovšem po přepočtení na 1 obyvatele obce. Sázava vykazuje
v r. 2014 po Voticích druhý nejvyšší objem celkových ročních příjmů obce po přepočtu na 1 obyvatele.
Graf č. 39a (Zdroj: monitor.statnisprava.cz)
Příjmy a výdaje na 1 obyv. 2010 - 2014
50 Kč
45 Kč
37,92
40 Kč
35 Kč
28,71
30 Kč
25 Kč
20 Kč
13,71
15 Kč
10 Kč
5 Kč
0 Kč
2010
2011
TÝNEC příjmy/obyv
28,81
TÝNEC výdaje/obyv
26,66
VOTICE příjmy/obyv
20,68
19,29
VOTICE výdaje/obyv
ZRUČ příjmy/obyv
18,26
13,20
2012
ZRUČ výdaje/obyv
2013
2014
Graf č. 39b (Zdroj: monitor.statnisprava.cz)
Příjmy a výdaje na 1 obyv. 2010 - 2014
25 Kč
19,11
21,74
19,47
20 Kč
17,04
15,05
15 Kč
15,12
15,35
10 Kč
13,08
13,59
5 Kč
0 Kč
2010
2011
2012
2013
2014
24
SÁZAVA
příjmy/obyv
SÁZAVA
výdaje/obyv
BYSTŘICE
příjmy/obyv
BYSTŘICE
výdaje/obyv
U. JANOVICE
příjmy/obyv
U. JANOVICE
výdaje/obyv
Město Sázava
8.3.
Vývoj rozpočtových přebytků / schodků
Následující graf zachycuje vývoj rozpočtových přebytků a schodků v průběhu období 2000 až 2014, ve
srovnání s pěti jinými obcemi. Sázava dlouhodobě udržuje vyrovnané rozpočtové hospodaření (s nepříliš
výraznými meziročními provozními výchylkami). Údaje jsou přepočteny na 1 obyvatele.
Graf č. 40 (Zdroj: www.rozpocetobce.cz, monitor.statnisprava.cz)
Roční přebytky a schodky hospodaření - přepočet na 1 obyvatele
10 000,00
7 500,00
5 000,00
2 500,00
0,00
-2 500,00
-5 000,00
-7 500,00
-10 000,00
-12 500,00
-15 000,00
Bystřice
Týnec nad Sázavou
3 772 Kč 3 149 Kč
152 Kč
503 Kč
Votice
1 859 Kč
41 Kč
3 472 Kč
Sázava
1 271 Kč
2 099 Kč
2 365 Kč
196 Kč
-281 Kč
-5 414 Kč
Zruč nad Sázavou
-743 Kč
-1 891 Kč
-4 443 Kč
Návazně je zachycen příznivý vývoj kumulovaného rozpočtového přebytku. (Vyšší hodnotu než Sázava udávají
k 31.12.2014 pouze Uhlířské Janovice.)
Kumulovaný přebytek/schodek roč. rozpočtů - přepočet na 1 obyv.
15 000,00
12 500,00
10 000,00
7 500,00
5 000,00
2 500,00
0,00
-2 500,00
-5 000,00
-7 500,00
-10 000,00
-12 500,00
-15 000,00
-17 500,00
-20 000,00
-22 500,00
Bystřice
Týnec nad Sázavou
Votice
Sázava
5 634 Kč
6 108 Kč
3 534 Kč
3 743 Kč
2 263 Kč
41 Kč
-2 241 Kč
-5 374 Kč
Zruč nad Sázavou
-5 542 Kč
-662 Kč
-2 521 Kč
-2 393 Kč
-9 817 Kč -9 314 Kč
25
-466 Kč
-1 209 Kč
Město Sázava
8.4.
Struktura příjmů města
Přepočet údajů o výši a struktuře ročních příjmů na 1 obyvatele obce umožňuje porovnání s 5 dalšími obcemi:
v součtu příjmů daňových, nedaňových a kapitálových Sázava výrazně nevybočuje z průměrných hodnot.
Rozdílná úroveň financování jednotlivých obcí je dána rozdílným objemem využitých dotačních prostředků.
Výše a struktura ročních příjmů na 1 obyv., průměr 2007-2014 [Kč]
32 000
30 000
28 000
26 000
24 000
22 000
20 000
18 000
16 000
14 000
12 000
10 000
8 000
6 000
4 000
2 000
0
12 797
478
4 834
1 256
2 920
4 536
3 938
934
2 720
1476
212
1 693
938
3 157
10 279
9 910
9 224
10 581
Sázava
Bystřice
Týnec nad
Sázavou
Uhlířské
Janovice
8 952
kapitálové
6 385
1 865
3 320
12 676
Votice [ORP]
dotace
nedaňové příjmy
daňové příjmy
9 560
Zruč nad
Sázavou
V objemu čerpaných dotací (přepočet na 1 obyvatele) Sázava vykazuje průměrnou hodnotu. Rok 2015 je
příslibem zvýšení tohoto ukazatele.
Roční příjem z dotací přepočtený na 1 obyvatele
- průměr za r. 2007-2014
12 797 Kč
8 952 Kč
4 834 Kč
4 536 Kč
3 938 Kč
1 212 Kč
Sázava
Bystřice
Týnec nad Sázavou
26
Votice [ORP]
Zruč nad Sázavou
Město Sázava
Vývoj čerpání dotací v osmiletém období ukazuje následující srovnání:
Podíl dotací na celkových ročních příjmech na 1 obyvatele
- průběh v l. 2007-2014, průměr
46,93%
55,25%
39,58%
37,78%
44,64%
37,00%
33,86%
39,93%
25,40%
25,06%
24,96%
12,72%
26,75% 21,67%
23,89%
15,17% 9,12%
14,61% 20,06%
8,55%
5,27% 7,53%
14,51%
21,19%
40,47%
29,23%
20,70%
Bystřice
Týnec nad
Sázavou
2009-10
2011-12
2013-14
20,02%
průměr
17,81%
11,83%
Sázava
2007-08
27
Votice [ORP]
Zruč nad Sázavou
Město Sázava
8.5.
Investiční (kapitálové) výdaje města
Zde je ukázán objem vynaložených investičních výdajů, přepočtený na 1 obyvatele). Údaj platný pro Sázavu
je na úrovni 65 % průměru za všechny obce.
Roční investiční výdaje přepočtené 1 na obyvatele
- průměr za r. 2007-2014
9 683 Kč
6 691 Kč
6 667 Kč
5 884 Kč
4 722 Kč
3 797 Kč
3 747 Kč
Sázava
Bystřice
Týnec nad Sázavou
Votice [ORP]
Zruč nad Sázavou
Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích v čase je u všech obcí kolísavý, ovlivněný jednorázovými
významnými investičními akcemi. Jednoznačný trend během 8 let vysledovat nelze. U Týnce nad Sázavou
představuje výrazný jednorázový nárůst investice do technické infrastruktury v r. 2008 (kanalizace, částka
165 mil. Kč), u Zruče nad Sázavou investice do rekonstrukce zámku s největším objemem v l. 2009-2010 (78
mil. Kč).
Podíl investic na celkových ročních výdajích na 1 obyvatele
- průběh v l. 2007-2014, průměr
51,33%
49,92%
40,73%
40,02%
38,00%
37,18%
34,93%
23,27%
25,18%
26,49%
31,88%
32,52%
22,78%
38,56%
21,32%
24,16%
22,55%
11,24%
20,82%
25,51%
17,99%
26,29%
Bystřice
Týnec nad
Sázavou
28
34,38%
25,66%
2011-12
2013-14
průměr
23,41%
13,22%
Votice [ORP]
2007-08
2009-10
16,75%
9,94%
12,22%
Sázava
20,72%
Zruč nad Sázavou
Město Sázava
8.6.
Využití cizí zdrojů financování; zadluženost
Důležitým kritériem je objem financování z cizích zdrojů. Úvěrové financování využívá Bystřice, Týnec nad
Sázavou a Zruč nad Sázavou. (Bystřice přitom čerpá půjčky v posledních 4 letech každoročně.) Ostatní obce
úvěrové financování nevyužívají.
Půjčky přijaté v l. 2010-2014 - přepočet na 1 obyvatele
Sázava
Bystřice
Týnec nad Sázavou
Votice [ORP]
Zruč nad Sázavou
3 689 Kč
2 096 Kč
1 870 Kč
1 819 Kč
1 244 Kč
1 152 Kč
141 Kč
2010
2011
2012
2013
2014
Následující graf zachycuje, jak úvěrové financování zatěžuje rozpočet té které obce v průběhu let 2011 –
2014. Údaje opět přepočteny na 1 obyvatele. Sázava a Uhlířské Janovice jsou jediné obce, aktuálně
nezatížené úvěrovým financováním. U Sázavy jsou splátky půjček do r. 2012 dány úvěrovým financováním
dříve uskutečněných investičních akcí (technická infrastruktura obce).
Dluhová služba - splátky půjček (včetně úroků) v l. 2010-2014 přepočet na 1 obyvatele
Sázava
2 500 Kč
2 250 Kč
2 000 Kč
1 750 Kč
1 500 Kč
1 250 Kč
1 000 Kč
750 Kč
500 Kč
250 Kč
0 Kč
Bystřice
Týnec nad Sázavou
Votice [ORP]
Zruč nad Sázavou
2 158 Kč
939 Kč
108 Kč
2010
2011
2012
29
0 Kč
2013
0 Kč
2014
Město Sázava
8.7.
Struktura výdajů města podle účelu
Následující soubor grafů č. 49 až 63 ukazuje preference každé z obcí, pokud jde o alokaci
-
celkových výdajů
kapitálových výdajů
do jednotlivých oblastí života obce. Jde o údaje zprůměrované za období 2007 až 2014 (čímž se pro účely
srovnání eliminují meziroční výkyvy). Porovnání je opět umožněno přepočtem údajů za 1 obyvatele.
Procentuální údaje uvedené v grafu pro jednotlivé obce vyjadřují podíl kapitálových (investičních) výdajů na
celkových výdajích, které ta která obec vynaložila na daný účel.
Jednotlivé oblasti života jsou vymezeny podle jednotlivých paragrafů rozpočtové skladby, v některých
případech (kde je to logické) jsou přitom spojeny do větších celků:
1. silnice a chodníky (tj. zahrnuje veškeré pozemní komunikace, včetně například parkovišť či
obdobných plošných staveb)
2. kanalizace (dle příslušného rozpočtového paragrafu „kanalizace“)
3. veřejné osvětlení
4. údržba zeleně a péče o vzhled obce
5. sběr, svoz a likvidace odpadu (zahrnuje veškerý komunální odpad)
6. bytové hospodářství (zahrnuje péči o bytový fond ve vlastnictví obce; nezahrnuje příspěvky na
individuální bytovou výstavbu, které systematicky poskytují Uhlířské Janovice a Týnec nad Sázavou)
7. nebytové hospodářství (zahrnuje výdaje na údržbu, opravy a rozvoj nemovitého majetku, který
slouží k pronájmu či jinému užívání v rámci nebytového hospodářství; u Sázavy je ukazatel významně
ovlivněn investicí 15,6 mil. Kč realizovanou v r. 2013, jejíž významnou součástí byla adaptace Domu
služeb na nové sídlo městského úřadu.)
8. bezpečnost, požární ochrana
9. provoz veřejné silniční dopravy (v případě Sázavy uveden každoroční příspěvek regionálnímu
sdružení autobusových dopravců Benebus, ostatní obce zřejmě vykazují příspěvek obdobný)
10. základní škola, mateřská škola, zajištění školního stravování (poslední se netýká Sázavy).
Nezahrnovány výdaje týkající se podpory základní umělecké školy (Zruč nad Sázavou).
11. sociální péče – pečovatelská služba, osobní asistence, pomoc zdravotně postiženým, příspěvek na
péči, další sociální příspěvky (u jiných obcí identifikovány např. na provoz vozidla). Votice vykazovaly
v této kapitole až do konce r. 2010 velmi vysoké částky, sociální péče byla podle tehdejší legislativy
financována prostřednictvím rozpočtů obcí s rozšířenou působností.
12. obnova kulturních památek (v případě Sázavy zahrnuta též významná položka 3,33 mil. Kč, vykázaná
v r. 2014 v paragrafu rozpočtové skladby Pohřebnictví)
13. kultura (zahrnuty veškeré oblasti týkající se kultury, kromě obnovy kulturních památek, vč. např.
provozování muzea či knihovny; nezahrnovány sdělovací prostředky a záležitosti církví).
14. volný čas, tělovýchova, sport (zahrnuje jak volnočasové aktivity dětí a mládeže, tak i dospělých; u
Bystřice, Votic a Zruče nad Sázavou zahrnuta též péče o sportovní zařízení v majetku obce)
15. činnost místní správy (zahrnuje údaje uvedené v takto vymezeném paragrafu rozpočtové sklady)
30
Město Sázava
SILNICE A CHODNÍKY - výše vynaložených ročních výdajů
přepočtených na 1 obyvatele - průměr za 2007-2014
investiční
celkem
průměr celkových výdajů za všechny obce
2 583 Kč
2 208 Kč
1 647 Kč
1 716 Kč
1 426 Kč
1 124 Kč
36,20%
596 Kč
21,15%
238 Kč
Sázava
Bystřice
1 308 Kč
39,69%
566 Kč
55,62%
1 437 Kč
49,99%
1 104 Kč
29,86%
391 Kč
Týnec nad Sázavou Uhlířské Janovice
Votice [ORP]
Zruč nad Sázavou
Průměrná výše investičních výdajů na 1 obyvatele (za všechny obce): 722 Kč
Průměrný podíl investičních výdajů na celkových výdajích (za všechny obce): 42,07 %
KANALIZACE - výše vynaložených ročních výdajů přepočtených
na 1 obyvatele - průměr za 2007-2014
investiční
1 003 Kč
24,74%
193 Kč
48 Kč
Sázava
celkem
91,63%4 890 Kč
4 481 Kč
91,83%
101 Kč 110 Kč
41,40%
205 Kč
85 Kč
Bystřice
89,39%
531 Kč 594 Kč
Votice [ORP]
0,00%
0 Kč 24 Kč
Zruč nad Sázavou
Komentář k Sázavě: V Sázavě byly významné investice do technické infrastruktury (kanalizace, vodovod,
plynové vedení) realizovány již v období 1998 – 2002.
31
Město Sázava
OSVĚTLENÍ - výše vynaložených ročních výdajů přepočtených
investiční
celkem
1 141 Kč
79,21%
904 Kč
632 Kč
547 Kč
506 Kč
333 Kč
407 Kč
262 Kč
17,27%
87 Kč
14,40%
48 Kč
Sázava
Bystřice
12,23%
32 Kč
7,44%
30 Kč
5,91%
37 Kč
Votice [ORP]
Zruč nad Sázavou
ÚDRŽBA ZELENĚ, PÉČE O VZHLED OBCE - výše vynaložených
ročních výdajů přepočtených na 1 obyv. - průměr za 2007-2014
investiční
celkem
1 750 Kč
773 Kč
684 Kč
3,64%
28 Kč
Sázava
467 Kč
38,28%
179 Kč
Bystřice
516 Kč
0,00%
0 Kč
12,23%
214 Kč
360 Kč
240 Kč
0,00%
0 Kč
16,19%
58 Kč
Votice [ORP]
Zruč nad Sázavou
Průměrný podíl investičních výdajů na celkových výdajích (za všechny obce):
11,70 %
Komentář k Sázavě: Sázava vykazuje nadprůměrnou hodnotu díky r. 2014, kdy proběhla dotační akce
Revitalizace zeleně; V paragrafu Péče o vzhled obce vykázáno jako běžný výdaj ve výši 7,917 tis. Kč (tj. 2103
Kč / obyv.).
32
Město Sázava
SBĚR, SVOZ A LIKVIDACE ODPADŮ - výše vynaložených ročních
výdajů přepočtených na 1 obyvatele - průměr za 2007-2014
investiční
celkem
1 448 Kč
1 429 Kč
1 135 Kč
1 160 Kč
993 Kč
970 Kč
11,06%
158 Kč
1,52%
15 Kč
Sázava
Bystřice
987 Kč
6,76%
67 Kč
18,39%
266 Kč
0,45%
5 Kč
Votice [ORP]
13,18%
130 Kč
Zruč nad Sázavou
Graf č. 54 (Zdroj: www.rozpoc etobce.cz, monitor.statnisprava.cz)
BYTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ - výše vynaložených ročních výdajů
investiční
celkem
3 442 Kč
1 877 Kč
1 378 Kč
1 126 Kč
40,73%
459 Kč
Sázava
1 125 Kč
26,55% 286 Kč
76 Kč
Bystřice
8,39%
94 Kč
22,11%
91 Kč
413 Kč
9,67%
333 Kč
Votice [ORP]
9,25%
174 Kč
Zruč nad Sázavou
33
Město Sázava
NEBYTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ - výše vynaložených ročních výdajů
investiční
celkem
2 574 Kč
62,76%
1 616 Kč
1 892 Kč
57,44%
788 Kč
63,11%
1 194 Kč
1 373 Kč
1 133 Kč
5,05%
193 Kč
10 Kč
Sázava
Bystřice
22,29% 709 Kč
158 Kč
0,00%
0 Kč 54 Kč
Votice [ORP]
Zruč nad Sázavou
Komentář k Sázavě:
Sázava vykazuje nadprůměrnou hodnotu díky r. 2013, kdy proběhla adaptace prostor 2. NP Domu služeb na
sídlo Městského úřadu; v rozpočtovém paragrafu Nebytové hospodářství vykázáno jako kapitálový výdaj ve
výši 15,653 tis. Kč (tj. 4153 Kč / obyv.). Do paragrafu Činnost místní správy (viz graf č. 60) nezahrnuto.
BEZPEČNOST A POŽÁRNÍ OCHRANA - výše vynaložených ročních
investiční
celkem
695 Kč
683 Kč
464 Kč
420 Kč
397 Kč
329 Kč
258 Kč
27,61%
91 Kč
Sázava
17,73%
74 Kč
Bystřice
13,50%
35 Kč
8,21%
33 Kč
21,31%
146 Kč
Votice [ORP]
34
4,35%
30 Kč
Zruč nad Sázavou
14,66 %
Město Sázava
PROVOZ VEŘEJNÉ SILNIČNÍ DOPRAVY - výše vynaložených
investiční
celkem
891 Kč
70,64%
629 Kč
234 Kč
141 Kč
0,00%
0 Kč
Sázava
147 Kč
10,76%
16 Kč
Bystřice
144 Kč
0,87%
1 Kč
0,00% 56 Kč
0 Kč
0,00%
0 Kč 22 Kč
Votice [ORP]
Zruč nad Sázavou
ŠKOLY (ZŠ a MŠ), ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ - výše vynaložených
investiční
4 108 Kč
celkem
70,39%
2 892 Kč
2 537 Kč
3 151 Kč
2 734 Kč
2 116 Kč
1 690 Kč
40,92%
866 Kč
41,26%
1 300 Kč
41,81%
1 143 Kč
1 423 Kč
19,90%
283 Kč
11,84%
200 Kč
Sázava
Bystřice
Votice [ORP]
Zruč nad Sázavou
Průměrná výše investičních výdajů na 1 obyvatele (za všechny obce): 1 114 Kč
Za r. 2014 vykázáno 2,078 tis. Kč (tedy 552 Kč / obyv.) v kapitole Základní škola, v důsledku započetí dotační
akce Zateplení obvodového pláště školních budov. Akce pokračuje v r. 2015, výrazně naroste objem
kapitálových výdajů alokovaných v předmětném rozpočtovém paragrafu.
35
Město Sázava
SOCIÁLNÍ PÉČE - výše vynaložených ročních výdajů přepočtených
investiční
celkem
5 802 Kč
1 247 Kč
0,00%
0 Kč 139 Kč
Sázava
0,28%
1 Kč 179 Kč
Bystřice
26,98% 676 Kč
182 Kč
0,00% 245 Kč
0 Kč
0,00% 444 Kč
0 Kč
0,00%
0 Kč
Votice
Zruč nad Sázavou
2,45 %
OBNOVA KULTURNÍCH PAMÁTEK - výše vynaložených ročních
investiční
celkem
94,14% 3 643 Kč
3 429 Kč
76,13%
289 Kč
683 Kč
379 Kč
Sázava
2,92%
1 Kč 35 Kč
Bystřice
0,00%
0 Kč 9 Kč
0,00%
0 Kč 0 Kč
16,29%
6 Kč 34 Kč
Votice [ORP]
Zruč nad Sázavou
Za rok 2013 vykázáno 3,329 tis. Kč (tedy 883 Kč / obyv.) v rozpočtovém paragrafu Zachování a obnova
kulturních památek - rekonstrukce areálu U Martina. Za rok 2014 vykázáno 3,328 tis. Kč (tedy 884 Kč / obyv.)
v rozpočtovém paragrafu Pohřebnictví – rekonstrukce hřbitova U sv. Anny.
36
Město Sázava
KULTURA (ostatní) - výše vynaložených ročních výdajů
investiční
celkem
801 Kč
791 Kč
595 Kč
520 Kč
509 Kč
526 Kč
421 Kč
10,71%
86 Kč
0,00%
0 Kč
Sázava
Bystřice
0,19%
1 Kč
0,00%
0 Kč
2,32%
18 Kč
0,32%
2 Kč
Votice [ORP]
Zruč nad Sázavou
3,04 %
VOLNÝ ČAS, TĚLOVÝCHOVA, SPORT - výše vynaložených ročních
investiční
celkem
1 493 Kč
62,17%
928 Kč
520 Kč
38,18% 260 Kč
99 Kč
Sázava
522 Kč
468 Kč
28,96%
136 Kč
Bystřice
51,72% 330 Kč
171 Kč
0,00%
46 Kč
0 Kč
37,22%
194 Kč
Votice [ORP]
Zruč nad Sázavou
Komentář k Sázavě: V r. 2014 vykázáno 2,43 tis. Kč (tedy 645 Kč / obyv.) jako investiční transfer – dotace
Tělovýchovné jednotě Sázava na rekonstrukci povrchu atletického stadionu.
37
Město Sázava
ČINNOST MÍSTNÍ SPRÁVY - výše vynaložených ročních výdajů
investiční
celkem
6 046 Kč
3 721 Kč
3 268 Kč
2 951 Kč
2 868 Kč
2 562 Kč
1 458 Kč
78 Kč
Sázava
1,59%
23 Kč
Bystřice
3,29%
97 Kč
14,35%
534 Kč
3,76%
227 Kč
Votice
2,65%
68 Kč
Zruč nad Sázavou
Komentář k Sázavě: Kapitálový výdaj r. 2013 ve výši 15,653 tis. Kč (tj. 4153 Kč / obyv.) na úpravu prostor 2.
NP Domu služeb na nové sídlo měst. úřadu vykázán v rozpočt. paragrafu Nebytové hospodářství (graf č. 52).
9. Shrnutí základních poznatků plynoucích z komparační analýzy:
Z porovnání statistických a ekonomických údajů šesti vybraných obcí je zřejmé, že Sázava vykazuje tyto
charakteristické parametry:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
dlouhodobě setrvalý stav počtu obyvatel
výrazně nízká migrace obyvatelstva
výrazný charakter sezónně-rekreačního sídla, resp. spádového uzlu pro okolní rekreační lokality
z hlediska věkové struktury nadprůměrné zastoupení obyvatel v kategorii 55-74 let
z hlediska vzdělanostního složení vysoký podíl obyvatel se základním a středním vzděláním bez
maturity, naopak nízký podíl obyvatel s VŠ vzděláním
vyšší procento zastoupení těch skupin, které mohou být ohroženy sociálními riziky (nejvyšší
rozvodovost, nejvyšší podíl neúplných domácností se závislými dětmi, nejvyšší podíl osob
s nezjištěnou ekonomickou aktivitou), a to při velmi nízké míře nezaměstnanosti
velmi vysoký podíl zaměstnanců Kavalierglass, a.s. na celkovém počtu zaměstnanců v obci, resp.
významné postavení dominantního zaměstnavatele; vysoká míra ekonomické závislosti
obyvatelstva na tomto dominantním zaměstnavateli
značně komplikovaná dopravní dostupnost, prokazatelná zjištěnými objektivními daty
nadprůměrné procento neobydlených rodinných domů, zároveň nejnižší přepočtený podíl
obydlených rodinných domů na 1000 obyvatel
vysoký podíl bytových domů ve vlastnictví obce
výrazně zastaralý bytový fond (bytové domy)
dlouhodobě vyrovnané hospodaření, se zřetelným kumulovaným přebytkem
financování z vlastních zdrojů, bez nutnosti využití úvěrů či půjček
38
Město Sázava
II.
Vybrané oblasti života města – stav ke konci r. 2015
1. Pozemky ve vlastnictví města
Výměra katastru Sázavy představuje 20,418,035 m2 pozemků z to v majetku města 1,695,336 m2, což
představuje 8,3 % z katastrálního území. Ostatní pozemky patří státu a soukromým subjektům, tedy
právnickým či fyzickým osobám.
Tabulka č. 2 (Zdroj: Katastr nemovitostí)
Převážnou část (téměř 70%) městských pozemků tedy tvoří lesy, silnice, místní komunikace a manipulační
plochy. Ze zbývajících 30% je část v ochranném pásmu dráhy nebo vedení vysokého napětí, v zátopovém
pásmu a ve svažitých terénech, nicméně i pro tyto pozemky je třeba hledat racionální využití, stejně jako pro
malou část cenných stavebních pozemků.
Mnohé z těchto pozemků jsou součástí tzv. významných krajinných prvků (viz dále část 7 – Životní prostředí
a příroda), např. údolní niva či les. V úvahu tak přichází využití např. pro rekreaci při citlivé údržbě.
Podrobná evidence městských pozemků, pro svůj velký rozsah, není součástí materiálu. Jedná se o 827
pozemkových parcel. Z tohoto počtu je zatím vytipováno 11 pozemků ve vlastnictví města jako stavebních
o celkové výměře 20.321m2. Ne všechny jsou však pro stavbu ideální (plnohodnotné) vzhledem k poloze,
tvaru pozemku a sklonu terénu.
Významná plocha katastru a také pozemků města – (téměř 42%) je zalesněna. Les vyžaduje náležitou
dlouhodobou odbornou péči, ale také přináší do rozpočtu města peníze. Analýza stavu a návrhy na lepší
využití lesů, aniž by docházelo k jejich devastaci, bude zadána odborníkům.
Výrazné tržní zhodnocení majetku města, ale i majetku občanů v záplavovém pásmu přinesou připravovaná
protipovodňová opatření, jejichž realizace bude zahájena v nejbližší době.
39
Město Sázava
Nejvýznamnější nezastavěné pozemky v majetku města:
1. Parc. č. 53/1, 58-62, 679/11, kú. Černé Budy – „centrum - podzámčí“, 18.690 m2, orná půda, trvalý
travní porost, manipulační plocha, ostatní plocha
Pozemek je považován ze rezervu pro případný další rozvoj v budoucnosti, přesahující časový rámec
rozvojového plánu, např. jako „nové centrum Sázavy“ dle stávající studie, komplexní zástavbou ve
spolupráci s investorem.
Současné využití je možné takové, které předmětnému záměru nebrání (jako veřejná zeleň, v jižní
části v blízkosti hráze např. sportoviště apod.) a je v souladu se stávajícím územním plánem.
2. Parc. č. 421/1, kú Sázava „u společenského domu“, 5.078 m2, jiná plocha, ostatní plocha
Rezerva, možné budoucí využití pro přeložku ulice K Havránkám, stavby typu zázemí pro služby,
bytový dům, parkovací plocha apod., resp. kombinace těchto účelů.
3. Parc. č. 683/5, 689/2, kú Černé Budy „lesopark“, 12.125 m2, ostatní plocha
Možné využití dle stávající studie“ lesopark s mokřadem a multifunkční tůní (příroda, zimní bruslení).
4. Parc. č. 1488/33 – 1488/35, 1488/41-1488/43, kú Sázava „Křemelka“, 5.254 m2, orná půda, ZPF, 6
parcel pro výstavbu rodinných či bytových domů, směnu pozemků apod.
5. Parc. č. 1436, k.ú. Sázava, „pod Martinem“, 1.817 m2, sportoviště a rekreační plocha
Možné využití jako veřejná zeleň a sportoviště, s možností parkování při akcích v areálu U Martina.
2. Bytový fond
V Sázavě je celkem 81 bytových domů, ve kterých je 854 bytů. Z toho v majetku města je 25 bytových domů
se 138 byty, tedy cca 16,2 % sázavských bytů. Ostatní byty v bytových domech jsou v osobním (soukromém)
vlastnictví, správa každého bytového domu je zajišťována prostřednictvím společenství vlastníků jednotek.
O privatizaci bytů a bytových domů, které jsou v současnosti ve vlastnictví města, nebyl v 90. letech zájem.
Jedná se z velké části o domy postavené v první polovině minulého století, a přestože jsou průběžně
opravovány a část z nich byla rekonstruována, nesplňují ve většině případů kritéria moderního a úsporného
bydlení.
Bytové domy v majetku města:
1. čp. 94 Nádražní:
V domě je 9 bytových jednotek vymezených podle zákona o vlastnictví bytů a jednotlivě zapsaných v
katastru nemovitostí (příprava na prodej bytů nájemníkům). Jde o budovu postavenou jako hotel,
zřejmě začátkem minulého století. Pro bytové využití by byla potřebná rekonstrukce jednotlivých
bytů (vysoká výška místností, některé malometrážní byty mají WC a koupelnu přístupnou přes
společnou chodbu), ale i celková rekonstrukce budovy (dokončení oprav střešní krytiny, výměna
oken, zateplení a oprava fasády, obnovení izolace proti vzlínání vody) a dosáhnout lepších údajů v
energetickém štítku budovy - současnost kategorie G - mimořádně nehospodárné.
40
Město Sázava
2. čp. 86, čp. 329 „Likérka“ (ul. Pražská):
Jak název napovídá, jde o stavbu, která sloužila jako průmyslová a koncem minulého století ještě byla
využívána jako středisko Okresního podniku služeb, jako kanceláře a dílny. Postupnou úpravou byly
v čp. 86 zhotoveny 4 byty a v čp. 329 jeden byt. Objekt dále slouží jako prodejna a ordinace veterináře,
sklady stavebního materiálu. Objekt potřebuje opravu střechy, stropů, výměnu některých oken a
opravu fasády s cílem dosáhnout lepšího zatřídění v energetické stupnici - současnost G - mimořádně
nehospodárné.
3. čp. 12, ul. Husova:
V domě jsou 2 byty - nově upravené, střecha opravená, fasáda původní, zařazeno do energetické
třídy G- mimořádně nehospodárné, dům není zateplen. Byt vybudovaný v přilehlé bývalé stodole byl
vyklizen a zrušen, přístavek je navržen k demolici.
4. čp. 17– ul. Husova ul. („Pánovy domy“):
V tomto domě je 7 bytů, jeden byt v přízemí byl opraven a nově byly v podkroví zhotoveny 3
malometrážní byty. Střecha je nová. Objekt trápí vlhkost zdiva, která se projevuje oprýskáváním
opravené fasády. Výplně stavebních otvorů potřebují výměnu, stavba není zateplena. Objekt je ve
třídě G - mimořádně nehospodárný.
V tomto domě je evidován jeden byt. Interiér i venkovní vzhled budovy vykazuje známky vybydlení a
celkově se jeví jako zanedbaný. Objekt potřebuje celkovou sanaci. Zařazen jako G - mimořádně
nehospodárný
V domě je 6 bytů nově zbudovaných v rámci dodací pro nízkopříjmovou skupinu obyvatel. Interiér je
na dobré úrovni. Střecha byla nově položena včetně trámoví. Fasáda opravena, ale projevuje se zde
také vlhkost zdiva opadáváním opravené omítky. Okna a dveře byly vyměněny při rekonstrukci,
nezatepleno. Zařazeno do F - velmi nehospodárné.
7. čp. 441 „Zázemí U Martina“:
Součástí je 1 byt (správce areálu) ve II. NP. V I. NP nebytový prostor, využívaný pobočkou ZUŠ Čáslav.
V bytě aktuálně řešen problém s okny. Energetická kategorie G (mimořádně nehospodárná), v
budoucnu by bylo vhodné zateplit.
8. čp. 149 – 152, čp. 153 – 154 Dělnická
Celkem 24 bytů (užitná plocha 36-38 m2).
Aktuální potřeba oprav vodovodních rozvodů (řešení vlhkosti ve sklepech), a dále oprava fasády (vč.
zateplení). Provedena byla výměna oken. K dispozici je projektová dokumentace (pro SP) na půdní
vestavbu malometrážních bytů (vydáno stavební povolení, splatnost do září 2016). Objekty zařazeny
v energetické třídě G - mimořádně nehospodárné.
9. čp. 81 „Kácek“
Celkem 7 bytů, vč. podkrovního bytu. V r. 2015 provedena oprava střechy. Nutná výměna oken,
oprava fasády. Ze sklepů se odčerpává voda pomocí čerpadel s plovákovým spínačem. Zařazeno do
energetické třídy G - mimořádně nehospodárné.
41
Město Sázava
10. čp. 87 „Kácek“
V domě jsou 4 byty. Celkově špatný stav (střecha, vlhkost především v 1. NP, momentálně z tohoto
důvodu nevyužitelné). Zpracována studie na půdní vestavbu malometrážních bytů.
11. čp. 82, 86, 224 – „Kácek“
Celkem 18 bytů. Plechová střecha v relativně dobrém stavu. Problémy se vzlínající vlhkostí ve zdivu,
projevující se oprýskáním omítky, nutná výměna oken a oprava fasády včetně zateplení. V čp. 86 je
ze 7 bytů 6 se sníženou kvalitou = společné WC. Pro aktuální potřebu bydlení nutná rekonstrukce
interiéru. Objekty zařazeny do energetické třídy G - mimořádně nehospodárné.
12. čp. 84, 85 „Kácek“
Čp. 84 zahrnuje 1 byt, čp. 85 zahrnuje 5 bytů. Byt v čp. 84 je vybudován z bývalé hospodářské budovy.
Objekt potřebuje celkovou vnitřní i vnější rekonstrukci. Zařazeno do energetické třídy G - mimořádně
nehospodárné.
13. čp. 435 a 436, čp. 437 a 438 – ul. Na Křemelce
Čtyři městské pavlačové domy se 48 byty Na Křemelce byly kolaudovány jako sociální byty s dotací
státu v r. 1997 na úrovni tehdejších standardů a slouží jako malometrážní byty. Podle podmínek
dotace musí zůstat v majetku obce 20 let.
Průběžně probíhá oprava odpadního potrubí, včetně vyvolané rekonstrukce koupelen, a to u sedmi
bytů v přízemí. Devět jich již bylo v minulosti opraveno (řešení vlhkosti).
3. Nebytový fond
Nejvýznamnější nebytové objekty v majetku města:
1. Budova bývalého MÚ (vč. 2 vedlejších staveb)
Objekt není komerčně využíván, slouží pro potřeby mateřské školy a městské policie, u kterých je
zřizovatelem město. Byla provedena rekonstrukce, výměna oken a dveří, v budoucnu bude vhodné
řešit fasádu, popř. zateplení a odizolování spodní části budovy od vlhkosti.
2. Areál U Martina - kostel, kaple, zázemí (v 1. NP nebytové prostory, v 2. NP byt správce)
Kostel je využíván jako výstavní a koncertní síň. Objekt je zasažen vzlínající vlhkostí, která by se dala
snížit drobnými úpravami - vyvedení dešťových svodů mimo terén v blízkosti zdiva a vyčištění terénu
kolem zdiva od náletů a nevhodně osazených dřevin - podrobněji popsáno v posudku stavby od Ing.
C. Novotné.
Kaple a přilehlý bývalý hřbitov byly v roce 2013 zrekonstruovány a proměnil se v novou oázu klidu v
centru města. Vzniklý park s venkovním pódiem a lapidárium je využíván pro různé kulturní a
společenské akce.
3. Zdravotní středisko
Objekt využíván komerčně – prostory pronajímány provozovatelům zdravotnických zařízení. V
letošním roce byly dodány hlavice na topení. Energetická kategorie B (velmi úsporná). V této budově
jde pouze o provozní záležitosti např. malování, oprava popř. výměna lina ap.
42
Město Sázava
4. Kulturní dům
V letošním roce byly dodány hlavice na topení. Energetická kategorie G. Budova má vyměněna okna
a další zlepšení energetické náročnosti budovy lze zřejmě pouze zateplením. Často probíhají
vynucené opravy veřejných WC.
5. Městský úřad
Druhé nadzemní podlaží slouží výhradně potřebám Městského úřadu, první nadzemní podlaží je celé
komerčně využíváno (k pronájmu). Budova je po rekonstrukci, energetická kategorie A - mimořádně
úsporná.
6. Komplex budov ZŠ a MŠ
Komplex budov je v letošním roce po rekonstrukci Energetická kategorie A - mimořádně úsporná. Ve
velmi blízké době (i z důvodu současné havárie TUV) bude třeba vyměnit rozvody topení a teplé vody
v SO02 - druhý stupeň (nová budova).
V areálu se též nachází stavba tělocvičny, která se potýká s problémy odvodu odpadních vod - stavba
je založena nízko a odvodové spády jsou vzhledem k dimenzi potrubí zřejmě nedostatečné. Součástí
areálu ZŠ je též venkovní sportoviště, v současnosti využívané je pro školní potřebu.
7. Společenský dům
Budova postavená sklárnami Kavalier s původním záměrem využití pořádání tanečních zábav ale také
jako vzdělávací centrum. Objekt je komerčně využíván k pronájmu: diskotéka, restaurace, kadeřnictví
a zázemí pro sociální službu, kanceláře. V příštím roce by bylo vhodné vyměnit zbývající okna (jedna
strana je již hotová) a vstupní dveře, což povede ke zlepšení energetické náročnosti budovy. V
současné době je energetická kategorie E (nehospodárná).
8. Zázemí tech. služeb a sběrného dvora (čp. 500)
Jedná se o budovu, kde jsou dílny, garáže a kancelář. V této budově dochází průběžně k běžným
opravám a úpravám tak, aby bylo vyhověno vzrůstající potřebě funkce sběrného dvora a zázemí pro
údržbu městské zeleně. Energetická kategorie F (velmi nehospodárná), což je dáno zřejmě tím, že
všechny místnosti nejsou vytápěny. Zpevněná plocha na pozemku a oplocení je po rekonstrukci v
roce 2009.
9. Městská ubytovna (vč. garáže)
Na ubytovně byla provedena rekonstrukce koupelen a kuchyně a byly opraveny okapy. V půdním
prostoru by bylo možné vybudovat další ubytovací kapacitu. Garáže jsou v současnosti v uspokojivém
stavu, k účelu, ke kterému slouží (k parkování vozidel a jako sklad). Nutná oprava střechy.
10.
-
-
Další stavby:
hasičská zbrojnice
„Panská stodola“
bývalá čistička odpadních vod ul. Pražská – předmětem pronájmu
hasičárna Čeřenice
domek osadního výboru v Bělokozlích
kapličky a drobné sakrální stavby: Vosovka; Habrovka; u sv.Anny; na Krkavčích skalách; u Čertovy
Brázdy; sv. Jana Nepomuckého; sv. Kříže; sv. Anny v Dojetřické; kříž v Anenské ul., dojetřický kříž; kříž
ke Xaverovu; kříž na návsi v Bělokozlech; zvonička v Čeřenicích
pomníky padlých: u Hotelu Sázava; Ivana Javora; Bělokozly; Čeřenice; hrob Oldřicha Režného; hrob
faráře Bendla
43
Město Sázava
4. Dopravní a technická infrastruktura
Provedené opravy a rekonstrukce místních komunikací v období let 2010 – 2015:
Rok 2010:
Rok 2011:
Rok 2012:
Rok 2013:
Rok 2014:
Rok 2015:
V Edenu, k Tunelům
Pod Čihadlem
Revoluční
Ke Kopaninám (1. et.)
Oblačná
Večerní
Průjezd Čeřenicemi
Ke Kopaninám (2. et.)
Pod třešňovkou, Anenská
Školská
rekonstrukce
rekonstrukce
rekonstrukce
nová komunikace
nová komunikace
nová komunikace
rekonstrukce
nová komunikace
rekonstrukce
rekonstrukce
1.596 tis. Kč
2.435 tis. Kč
1.095 tis. Kč
147 tis. Kč
165 tis. Kč
146 tis. Kč
831 tis. Kč
118 tis. Kč
829 tis. Kč
8.916 tis. Kč
5. Dopravní obslužnost
Vzdálenostní a časové parametry pro silniční individuální, silniční autobusovou a vlakovou dopravu:
Tabulka č. 3 (Zdroj: www.idos.cz, www.mapy.cz)
silnice – osobní
silnice – autobus
ze Sázavy do vozidlo
Vzdálenost
(km)
Čas
(h, min)
Vzdálenost
(km)
železnice – vlak
Čas
(h, min)
Vzdálenost
(km)
Čas
(h, min)
…Benešova
…Kutné
Hory
25,5
34min 30 – 35
45min – 1h5min
30
37,5
45min 38 – 45
1h10min – 1h58min**
-
44min – 56 min*
(přesahuje 2 h,
nutné 2 přestupy)
…Kolína
37
49min 37 – 43
1h10min – 1h55min**
46
1h34min***
…Prahy****
46
34min 44
1h17min
61
1h18min – 1h35min
…Říčan
37
30min 31
55min
41
1h2min – 1h13min#
…Vlašimi
38
37min 50 – 52
1h20min – 1h56min##
52
1h26min – 1h41min###
*: nutný přestup Čerčany
**: nutný přestup Uhl. Janovice
##: nutný přestup Uhlířské Janovice nebo Benešov
***: nutný přestup Ledečko
#: nutný přestup Čerčany
###: nutný přestup Čerčany a Benešov
****: osobní vůz: Chodov, stanice metra. bus: stanice Praha Háje, stanice metra. vlak: stanice Praha Hl. nádr., stanice metra
Z uvedených údajů jsou jasně patrná situace Sázavy hlediska dopravní dostupnosti. Nejbližší větší města
v okolí se nacházejí relativně daleko. Navíc dostupnost zvláště prostředky hromadné dopravy (ale i dopravy
individuální) je značně komplikována nejen geomorfologickými danostmi, ale též stávající kapacitou a
kvalitou dopravní sítě.
44
Město Sázava
Průměrná cestovní rychlost při cestě ze Sázavy do sídel výše uvedených:
Silnice
ze Sázavy do vozidlo
–
osobní
Silnice – autobus
Železnice – vlak
cestovní rychlost (km/h)
45
35,5
36
50
27,6
-
…Kolína
45,3
26
29,4
…Prahy****
81,2
34,3
38
74
33,8
36,7
61,6
31,2
31,8
…Benešova
…Kutné
Hory
…Říčan
…Vlašimi
Dlouhodobě přitom nabývá na významu spojení s Prahou (pracovní a studijní příležitosti) a tento trend bude
nepochybně pokračovat. Pokud jde o autobusové spojení, neexistuje žádný autobusový spoj, který by
využíval dálnici D1. Sázava je konečnou autobusovou zastávkou v posledním pásmu dopravního systému
ROPID, což v praxi znamená, že linka je vedena po silnici II. třídy č. 335 směr Stříbrná Skalice, a dále po silnici
III. třídy č. 1083 a 1085 směr Jevany, se zastávkou v každé průjezdové obci.
Limity spojení vlakového jsou dány technickými parametry trasy č. 212 a nutností přestupu v Čerčanech.
Pro srovnání uvádíme parametry dopravního spojení s Prahou, jaké vykazuje obec Zruč nad Sázavou, která je
podobný svou velikostí i charakterem, leží – stejně jako Sázava – v říčním údolí, navíc v podstatně větší
vzdálenosti; disponuje však autobusovým spojením využívajícím dálnici D1.
do Prahy ze
Individuální doprava – osobní vozidlo
Hromadná doprava – autobus
Vzdálenost
(km)
Vzdálenost
(km)
…Zruče nad Sázavou
(D1)
…Sázavy
(mimo D1)
*: Praha Chodov, stanice metra
Čas
(h, min)
Cestovní
(km/h)
rychlost
62*
40min
90
67**
46*
34min
81,2
44***
**: Praha Roztyly, stanice metra
Čas
(h, min)
Cestovní
rychlost (km/h)
1h5min
61,9
1h17min
34,3
***: Praha Háje, stanice metra
Výše uvedené dokumentuje důležitost dálničního přivaděče, připojující obec na páteřní komunikaci (dálnice
D1). Následující tabulka porovnává délku a časovou prostupnost lokálních komunikací, které připojují vybrané
obce v Posázaví k dálnici D1. Uvedené časové hodnoty nezohledňují technický stav komunikací a jejich
zatížení těžkou nákladní dopravou.
45
Město Sázava
Nejbližší exit D1
(v závorce počet
k 31.12.2014)
obyv.
Vzdálenost
(km)
Čas - pro os. vozidlo
(min)
…Sázava (3786)
9,2
11
…Ondřejov (1519)
7,2
9
…Č. Šternberk (158)
3,5
4
…Kácov (770)
5,7
7
…Zruč nad Sázavou (4732)
5,8
8
Nevyhovující dopravně bezpečnostní stav dálničního přivaděče ze Sázavy k dálnici D1 dokumentuje srovnání
počtu a následků dopravních nehod v období 38 měsíců, ve srovnání se 2 jinými lokalitami Středočeského
kraje, které jsou obecně považovány z hlediska dopravní bezpečnosti za rizikové.
Tabulka č. 7 (Zdroj: http://maps.jdvm.cz/cdv2/apps/nehodyvmape/Search.aspx):
Místo
Počet dopravních nehod 1.11.2011 – 31.12.2014
Počet nehod
Počet úmrtí
Počet zraněných
těžce
lehce
Hmotná škoda
( tis. Kč)
II /110, úsek Sázava – D1
53
1
0
16
2,868
Křižovatka II/111 – II/112
10
0
0
14
1,106
33
0
5
19
3,267
u obce Struhařov
II/272 u obce Jiřice, směr
Benátky nad Jizerou
46
Město Sázava
6. Bezpečnost
Krizová opatření, protipovodňová prevence:
Město má zpracovaný povodňový plán, který je kontinuálně aktualizován.
Témata povodňového plánu:
- definice povodně
- organizace povodňové ochrany
- směrnice pro činnost povodňové komise
- popis činnosti komise při povodňových stupních (SPA) 1 – 3
- hlavní činnost po povodni.
Při každé povodni, která dosáhne SPA 2 (pohotovost) je zpracováván povodňový deník a po povodni Zpráva
o povodni, která obsahuje časový průběh, včetně popisu kroků, učiněných povodňovou komisí. Zpráva o
povodni je předána nadřízenému orgánu, vodoprávnímu úřadu ORP. Město má již vybudovanou
protipovodňovou ochranu průmyslové zóny a protipovodňovou hráz Na Kácku. V nejbližších letech by se měla
realizovat výstavba komplexu protipovodňových opatření, která ochrání celý střed města.
Městská policie:
Městská policie Sázava byla založena 1. 5. 2011 rozhodnutím zastupitelstva. V období let 2011 až 2012 výkon
služby byl zajištěn v počtu dvou strážníků, od roku 2013 je výkon služby prováděn čtyřmi strážníky. Strážníci
splňují podmínky vzdělání a odborné způsobilosti. Přímý výkon služby je rozvržen podle možného počtu hodin
v daném měsíci. V denní době je zajištěn výkon služby obvykle jedním strážníkem, v odpolední a noční době
dvoučlennou hlídkou.
Městská policie je činná v oblasti zajištění veřejného pořádku (především ve smyslu zákona o přestupcích,
např. požívání alkoholu, kouření mladistvých, rušení nočního klidu, vandalismus apod.) na úseku dopravy
(nerespektování dopravních značení, dohled na bezpečnost chodců), v oblasti ochrany majetku (drobné
krádeže). Dále zajišťován např. odchyt psů, zjišťovány závady na pozemních komunikacích, doručování
písemností. (Při řešení dopravních přestupků je cca 41% řešeno blokovou pokutou, 59 % domluvou.)
Významnou složkou činnosti strážníků je prevence (přednášky se zábavnou hrou pro děti z mateřských školek,
upozorňování dětí a mládeže na vybavení jízdního kola, způsob jízdy a vybavení, dohled na bezpečnost
chodců).
Strážníci městské policie úzce spolupracují se zaměstnanci města a příslušníky PČR OOP Sázava.
Požární bezpečnost:
V Sázavě působí jednotka požární ochrany / spolek dobrovolných hasičů.
V současné době čítá jednotka 22 členů, z nichž cca 17 vyjíždí k zásahům. V roce 2015 bylo již realizováno 42
zásahů. Jednotka je součástí Integrovaného záchranného systému Středočeského kraje, je součástí složek,
které se podílejí na zásazích při povodních.
K významnému dovybavení Jednotky požární ochrany Sázava došlo v letech 2008 – 2009, hodnota pořízené
technicky v tomto období činila 3.729 tis. Kč. Z toho 2 000 tis. Kč kryto dotací (Tatra CAS 32), zbytek techniky
získán darem.
47
Město Sázava
7. Životní prostředí a příroda
Chráněné součásti přírody dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, na území Sázavy:
1. Památné stromy v Sázavě (Památný strom je oficiální označení pro mimořádně významné stromy, jejich
skupiny a stromořadí, které byly za památné vyhlášeny podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Označují
se tabulí s malým státním znakem ČR, zpravidla na stojanu poblíž paty stromu.)
V kat. území Černé Budy:
Jilm na Votočnici na pozemku 831/2
Dub letní na Votočnici na pozemku 833/1
Lípa malolistá nad Likérkou na pozemku 599
Skupina lip v Podzámčí na pozemku 53/4
V kat. území Sázava
Lípa na Kácku na pozemku 478 /8
Lípa u Kaple Sv. Kříže na pozemku 322/1
V kat. území Bělokozly
15 dubů letních Sedliště na pozemku 604/1
2. NATURA 2000 v Sázavě (zdroj: AOPK ČR; Natura 2000 je soustava chráněných území evropského
významu (EVL = evropsky významná lokalita), které vytvářejí na svém území podle jednotných principů
všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a
typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či
omezené svým výskytem jen na určitou oblast, tj. endemické.)
Dolní Sázava (398ha, část na katastrálním území města Sázava)
Jedná se o dolní tok Sázavy mezi ústím Blanice do Sázavy a ústím do Vltavy včetně jejích náhonů.
Větší řeka tekoucí často v hluboce zaříznutém údolí je jen málo regulovaná s větším množstvím jezů. Tok
nabízí velké množství typů biotopů, většinou dochází ke střídání proudných úseků s kamenitým a
štěrkovým dnem a delších pomalu proudících úseků v nadjezí. Jedna z nejrozsáhlejších lokalit velevruba
tupého (Unio crassus) v ČR. Žije zde početná populace hořavky duhové (Rhodeus sericeus amarus).
Lokalita je obývána populacemi dalších vzácných druhů jako je škeble plochá a okružanka říční, vodní mlži
jsou hostiteli nejmladších stádií hořavky duhové. Výskyt přirozených zástupců ichtyocenózy parmového
i cejnového pásma povodí Labe s několika druhy dosazenými sportovními rybáři (především kapra
obecného).
Posázavské bučiny (154ha)
Lokalita se skládá ze čtyř částí v okolí města Sázava (navržena k ochraně stanovišť "panonské skalní
trávníky (Stipo-Festucetaliapallentis)", "bučiny asociace Asperulo-Fagetum" a "lesy svazu Tilio-Acerion na
svazích, sutích a v roklích")
V katastrálním území města Sázavy:
U Lázní - svah mezi chatovou osadou Plužiny a elektrovodem z Dojetřic do Černých Bud (říjen 2015 ve
fázi vyhlašování). Lokalita představuje ukázku různých typů přirozených lesních porostů
48
Město Sázava
charakteristických pro dolní Posázaví. Hodnotné jsou porosty suťových lesů, dubohabřin a teplomilných
doubrav přirozené druhové skladby se zbytky (sub)xerofilních bezlesých společenstev.
Sedliště (Bílý Kámen) - vrch s přilehajícím srázem 1 km jižně od města Sázava (říjen 2015 ve fázi
vyhlašování).
Na vrchu Sedliště je dochován fragment jediné lokality vápnomilné bučiny v dolním Posázaví a zároveň
refugium velmi bohaté xerotermní flóry v kaňonu Sázavy. Velice hodnotný je suťový les na srázu k řece
Sázavě. Zajímavý je též reliéf vytvořený dlouhodobou těžbou vápence.
Těsně za hranicemi katastrálního území města Sázava:
Ve Studeném - stávající NPR na severním úbočí Spáleného vrchu mezi obcemi Samechov a Dojetřice byla
vyhlášena roku 1935 jako první chráněné území na Benešovsku.
V národní přírodní rezervaci Ve Studeném je chráněn rozsáhlý celek unikátně zachovalých svahových
bučin nadregionálního významu. Většina porostů má pralesovitý charakter s dostatečnou dynamikou
přirozené obnovy a s vysokou druhovou diverzitou. V nejstarších porostech, starých přibližně 170 až 200
let, klesá místy zakmenění vlivem nastupující fáze rozpadu a na světlinách začíná živelné zmlazování. Po
značné ploše se rozptýleně nachází odumřelé kmeny v různém stadiu rozkladu, což přispívá k
mimořádnému mykologickému významu lokality. Bylo zde nalezeno kolem 190 druhů hub. Roste zde
značné množství horských a podhorských druhů, což je dáno celkovým mezoklimatem území s převažující
severní expozicí vlhkého říčního údolí. Významná je původní fauna měkkýšů lesnatých strání sázavského
údolí. Hodnotné je i společenstvo motýlů a xylofágních brouků. Z obojživelníků zde žije mlok skvrnitý,
prokázáno je hnízdění čápa černého a výskyt hrabošíka podzemního.
Bučiny u Stříbrné Skalice - táhlý hřeben mezi obcemi Stříbrná Skalice a Vlkančice přímo nad chatovou
osadou Pyskočely (říjen 2015 ve fázi vyhlašování). V porostech květnatých bučin na vrchu Baba, jejichž
fytocenologické složení se mění podle změn reliéfu, vlhkosti, zastínění a stáří porostů, je známa největší
lokalita strdivky jednokvěté ve středních Čechách. Polesí Bába je útočištěm mnoha živočišných druhů
(zejména hmyzu) vázaných na listnaté lesy. Jsou to například různé druhy martináčů nebo roháč obecný.
Lokalita také hostí značné množství dřevokazných hub.
3. Významné krajinné prvky (VKP; je definován v § 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č.
114/1992 Sb. v platném znění (dále jen zákon) jako „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky
hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.“)
VKP „ze zákona“ – veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy;
registrované VKP – jsou jimi jiné části krajiny (např. mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní
plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy či odkryvy nebo i cenné
plochy porostů v sídelním útvaru, historické zahrady nebo parky). Statut registrovaného VKP má
stromořadí na Prokopově nábřeží a stromořadí v Anenské ulici.
49
Město Sázava
4.
Územní systém ekologické krajiny jako součást územního plánu (ÚSES; územní systém ekologické
stability je podle § 3 písmene a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) je vzájemně
propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní
rovnováhu. Zahrnuje biocentra (BC), biokoridory (BK), interakční prvky (IP). Hlavním smyslem ÚSES je
posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich
vzájemných vazeb.
V území je vymezen značný počet skladebných prvků ÚSES nadregionálního, regionálního i lokálního
významu. Celé území leží v ochranné zóně nadregionálního biokorodoru K 61, který představuje
významnou migrační osu navazující a srovnatelnou tokem Labe a Vltavy (Je zařazen mezi evropsky
významné lokality.) Sleduje území podél údolí toku Sázavy a prochází zájmovým územím ve třech osách
- bučinné, doubravní a nivní a vodní. Doubravní osa je vedena převážně jižními expozicemi svahů údolí
řeky, bučinná naopak severními svahy a výše položenými partiemi krajiny. Vodní a nivní osa sleduje
vlastní tok Sázavy.
V zájmovém území je na bučinné ose vymezeno regionální biocentrum (RBC) "Ve Studeném" v prudkých
severních svazích kaňonu Sázavy pod Dojetřicemi, jeho základem je lokalita NPR Ve Studeném, resp. dva
segmenty EVL Posázavské bučiny.
Na doubravní ose je vymezeno RBC Sázava ve smíšených až listnatých porostech ve svazích údolí jižně od
města Sázava. Lokální biocentrum (LBC) Na Sedlišti zahrnuje celý navržený segment EVL Posázavské
bučiny. Prvkem regionálního významu je biokoridor RK 1319, vedený údolím Křešického potoka s LBC 18
a LBC 8, dále je veden lokální biokoridor (LBK) ve vlhčích řadách podél Dojetřického potoka a jeho přítoku
údolím "Hluboký". Vlastní systém prvků ÚSES je doplněn návrhem interakčních prvků, označujících další
lokality kvalitních biotopů nezařazených do sítě biocenter a biokoridorů.
5. Přístup do krajiny
Síť veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin je jedinečným nástrojem, jak umožnit lidem
přístup do krajiny. Stezky jsou součástí územního plánu a z větší části vedou přírodně cennými partiemi
(viz výše). Proto jsou návštěvnicky přitažlivé. Potenciál je možné navýšit údržbou povrchů, vybudováním
naučné stezky, osazením odpočívadel. Cílem je získat k pozemkům, po nichž vedou stezky, odpovídající
právní titul k veřejnému užívání
Přehled veřejně přístupných stezek a pěšin podle § 63 zákona č. 114/1992 Sb.:
Tabulka č. 8
Poř.
Délka
[m]
Poř.
Délka
[m]
Poř
.
Délka
[m]
1.
Za zahrádkama
477
2.
Od sv. Anny
522
3.
Na Krkavčí skály
649
4.
Na Davídka
2346
5.
K mohylám
1464
6.
Nechybská
1837
7.
Na Vyhlídku
464
8.
K Vlkánčicům
531
9.
Na Vlkaňák
842
10.
K vysílači
209
11.
Za hřbitovem
1004
12.
Zúžená
415
13.
Hospodářova
287
14.
Votočnice
1056
15.
K Votočnici
334
16.
Havránka I
1412
17.
Havránka II
462
18.
Havránka III
286
19.
Havránka IV
394
20.
Havránka V
232
21.
Nábřeží Cyrila a
Metoděje
284
50
Město Sázava
22.
Za statkem
214
23.
Za Hrochem
721
24.
Před Hrochem
1140
25.
Za mostem
302
26.
Mezi mosty
301
27.
Na Špičce
58
28.
Čertova brázda
1029
29.
K hájovně
923
30.
Na Ostrově
266
31.
K loděnici
681
32.
Za Františkem
229
33.
Římská
192
34.
Ke Koupadlům
147
35.
Ke Kroupovu
120
36.
Východní
987
37.
Na pěšince
545
38.
Nad jezem
287
39.
Na Skřivánku
469
40.
Spojovací
38
41.
Ke Skřivánku
243
42.
K pomníku
231
43.
Nad Tunelem
309
44.
K Tunelům
99
45.
K Rakovce
757
46.
Polní
471
47.
Bílý kámen
236
48.
Pod Lomy
566
49.
Pod Aerem
325
50.
Pod Rakovkou
719
51.
Na Sedlišti
671
52.
Na Sedlišti II
163
53.
Na Sedlišti III
751
54.
Na Sedlišti IV
458
55.
Na Sedlišti V
173
56.
Na Sedlišti VI
182
57.
Samopešská
565
58.
Do Samopeš
1708
59.
Nad Růžovou
878
60.
Z Polní
44
61.
Od Trucovny
333
62.
Nad Růžovou II
150
63.
Z Polní II
538
64.
Z Edenu
181
65.
U Altánku
154
66.
Z Okružní
200
67.
Nad přejezdy
379
68.
K Okružní
198
69.
Nad přejezdy II
349
70.
Nad přejezdy III
140
71.
Za Šolarem
477
72.
Prokopovo nábř..
292
73.
V lázních
319
74.
Pod hradištěm
458
75.
Do Dojetřic
1242
76.
Za hřištěm
197
77.
V Kopaninách
482
78.
V Kopaninách II
59
79.
V Kopaninách III
271
80.
Svážná
325
81.
Za Pekárnou
244
82.
Do Plužin
1524
83.
Nad smrkem
1065
CELKEM
43.282
8. Sociální oblast
Služby v oblasti sociální péče v r. 2015 pro občany Sázavy zabezpečuje:
- Pečovatelská služby Benešov
- RUAH Benešov
V dubnu – červnu 2015 zjišťovací dotazníková akce, ke zjištění potřebnosti služeb sociální péče.
Z toho vyplývající záměry:
-
posílit sociální služby v oblasti
▪ domácí péče (např. pomoc při osobní hygieně, příprava a podávání stravy, nákupy,
pomoc v domácnosti, doprovod k lékaři apod.)
51
Město Sázava
domácí zdravotní péče (v jejím rámci školené zdravotní sestry provádějí potřebné
zdravotnické výkony dle pokynů lékaře - tyto výkony jsou hrazeny ze zdravotního
pojištění)
systémově řešit zajištění paliativní péče v nezbytných případech (zřejmě forma dlouhodobé
spolupráce s Hospicem dobrého pastýře Čerčany)
zajistit ve vhodné formě a rozsahu:
▪ sociální poradenství
▪ opatření na podporu aktivit sociálních vazeb a kontaktů seniorů - vyhledání
vhodného místa pro sdružování; další podpora aktivit typu univerzita 3. věku; hřiště
pro seniory)
cílená opatření v oblasti bezbariérovosti a podpory mobility znevýhodněných občanů
podpora dobrovolnictví
podpora integrace zdravotně postižených dětí – zapojení do stávajících dětských aktivit ve městě
▪
-
-
9. Školství, vzdělávání
V místě působí:
-
Základní a mateřská škola Sázava
Součástí je mateřská škola, přípravná třída, 1. až 9. ročník ZŠ, školní družina.
ZŠ a MŠ Sázava jedinou místní školou, resp. vzdělávací institucí (vyjma pobočky ZUŠ Sázava, viz část 1. kultura). Po skončení školní docházky jsou žáci závislí na dojíždění do škol mimo Sázavu.
Kapacita ZŠ i MŠ se (po odeznění poslední výraznější populační vlny s posledních letech) jeví jako dlouhodobě
dostatečná. Určitým problémem je kapacita prostor využívaných jako školní družina.
ZŠ a MŠ je a i v budoucnu může být materiálně (budovy, nádvoří) a i personálně zázemím i pro mimoškolní
aktivity (tělocvična, univerzita 3. věku, letní kino).
-
Sdružení rodičů a přátel školy při ZŠ a MŠ Sázava
Školská rada (šestičlenný orgán zřízený podle školského zákona, složený ze zástupců rodičovské
veřejnosti, pedagogických pracovníků školy a zástupců samosprávy města)
Příležitosti a potřeby:
-
rozvoj materiálního zázemí pro výuku předmětů prac. vyučování apod. (školní zahrada, skleník, dílna),
s využitím disponibilních dotačních titulů
Hrozba:
-
vysoký průměrný věk pedagogického sboru: Dle výroční zprávy školy za školní rok 2014-2015 je z 25
pedagogických pracovníků 15 (tedy 60 %) ve věku nad 50 let, 6 pracovníků je ve věku 41- 50 let, 4
pracovníci ve věku 31-40 let. Do 30 let žádný pracovník.
52
Město Sázava
10.Zdravotnictví
V místě působí:
-
2 praktičtí lékaři
2 zubní lékaři
lékař pro děti a dorost
lékaři specialisté: gynekolog, kožní, oční, ORL (nosní-ušní-krční)
rehabilitace; klinická logopedie
lékárna
V prostorách:
1. Městské zdravotní středisko
2. Administrativní budova Kavalierglass, a.s. (dlouhodobý pronájem prostor)
Příležitosti, potřeby:
-
volný prostor v přízemí městského zdravotního střediska
k využití nejspíše pro obory lékařů-specialistů, nevyžadujících návazná vyšetření (rtg. apod.) – např.
neurologie, diabetologie, resp. specialistů dle potřeb občanů
11.Kultura
V místě působí:
-
Městská knihovna
Kino, letní kino
Divadelní soubor (pořadatel tradiční přehlídky amatérských divadel Voskovcova Sázava)
řada aktivit na poli hudebním, literárním a výtvarném (jednotlivci či skupiny, činnost profesionální,
poloprofesionální či amatérská)
pobočka ZUŠ Čáslav
Zázemí pro kulturní aktivity:
-
městský kulturní dům (vč. divadelního sálu a kina, městské knihovny, infocentra)
areál U Sv. Martina (bývalý kostel, kaple, park)
společenský dům
prostory Sázavského kláštera (ve vlastnictví státu)
prostor Hutě František (v soukromém vlastnictví)
jiné prostory v soukromém vlastnictví (folkové koncerty na tomu uzpůsobených tábořištích – U
Hrocha, Pod vrbou apod.)
53
Město Sázava
12.Sport, další volnočasové aktivity
V místě působí:
-
-
tělovýchovná jednota (atletika, tenis, box, stolní tenis, šach; jiná sportovní odvětví – nesoutěžní:
cvičení pro ženy, zdravotní cvičení pro ženy, jóga, cvičení pro předškolní děti, volejbal, sportovní hry
děti, sportovní hry (dospělí – florbal, nohejbal, sálová kopaná), orientální tance, vodní turistika (děti,
dospělí), turistický oddíl)
fotbalový klub (mladší přípravka, starší přípravka, dorost, ml. žáci, st. žáci, A mužstvo, B mužstvo,
stará garda)
MC Putti (tance a jóga pro děti, cvičení kojenců, jóga pro maminky, sportovně taneční hry)
fitclub Dany Brožkové (aerobik, zdravotní cvičení)
cykloklub Sázava: (pořadatel závodu horských kol Sázavský Blizák)
taekwon-do I.T.F. GBHS: (taekwondo děti i dospělí)
Sázavský běžecký spolek
hokej: HC Sázava: (ASH Sázava, Kabaret Sázava, druhá liga neregistrovaných hráčů ledního hokeje)
DC Sázava - šipkaři (šipky, 4 týmy)
tým geocachingu
sportovní aktivity pod ZŠ Sázava: tanečky MŠ (pro děti z MŠ), florbal pro děti (Galisport)
další aktivity a kroužky v rámci mimoškolní činnosti při ZŠ a MŠ Sázava
další mimosportovní aktivity, spolky, kluby a kroužky
Sportoviště:
-
atletický stadion TJ Kavalier Sázava - vstup i pro veřejnost dle provozního řádu
tenisové kurty TJ Sázava – vstup pro veřejnost za úplatu
sokolovna TJ Kavalier Sázava – vstup pro veřejnost za úplatu, vč. FNC
fotbalový stadion FK Sázava
tělocvična ZŠ Sázava – vstup pro veřejnost za úplatu
hřiště ZŠ Sázava venkovní – k výuce školní TV, za úplatu pro veřejnost
hřiště MŠ Sázava – volně přístupné veřejnosti, herní prvky pro mladší děti + víceúčelové antukové
hřiště
hřiště Černé Budy – víceúčelové venkovní hřiště s umělým povrchem – volně přístupné veřejnosti
hřiště v Havránkách – víceúčelové venkovní hřiště se škvárovým povrchem – vstup po dohodě
areál Sázavský ostrov – víceúčelové venkovní hřiště, herní prvky pro děti, minigolf, trampolína – vstup
volný, zčásti zpoplatněn
hřiště „Klec“ sídliště – víceúčelové venkovní hřiště se škvárovým povrchem, vstup volný – nutná
oprava
tržiště – „skate park“, 2 prvky
FNC Renata Polesná, Nám. V+W – plně vybavené FNC, solárium
městská pláž
turistické trasy – vyznačené trasy po okolí, KČT
bowling Porážka – v současnosti nefunguje
54
Město Sázava
Zázemí pro další volnočasové aktivity:
-
Dům dětí (budova bývalého MÚ)
Dětská hřiště a herní prvky:
-
areál MŠ – herní prvky pro nejmenší a školní děti, volně přístupné
sídliště 9.května – 2x hřiště s herními prvky pro mladší děti
Na Kácku – pyramida – starší školní věk, herní prvky pro mladší děti, volně přístupné
areál Sázavský ostrov – herní prvky pro nejmenší a školní děti, volně přístupné
restaurace za vodou – herní prvky pro děti mladšího školního věku, volně přístupné
areál U hrocha – herní prvky pro děti mladšího školního věku, volně přístupné
u kiosku Pod vrbou – herní prvky pro děti mladšího školního věku, volně přístupné
Třešňovka (silnice na Bělokozly) - herní prvky pro děti mladšího školního věku, volně přístupné
13. Cestovní ruch a turistika
Sázava je zajímavá a skýtá potenciál k rozvoji cestovního ruchu jak z hlediska přírodních kvalit, tak i z
hlediska historického. Sázavský klášter je významnou památkou naší země. V blízkosti jsou další zajímavé
památky (např. Konopiště, Jemniště, Český Šternberk, Kutná Hora).
Důležitá je i sklářská tradice - znovu obnovená v podobě nově otevřeného Centra sklářského umění Hutě
František.
Zalesněné údolí řeky Sázavy poskytuje mnoho příležitostí k pěší turistice (např. Čertova brázda, Prokopova
studánka). Dále naučná stezka Votočnice- součástí jsou tři uměle vybudované tůně s řadou zajímavých a
chráněných exemplářů drobné fauny a flóry (odsazeno informačními panely)
Město bude podporovat subjekty cestovního ruchu mající zájem o Sázavu, které ji mohou zviditelnit a
přiblížit turistům. Stejně tak bude podporovat vznik naučných stezek, dobudovávat cykloturistické trasy a
udržovat stávající značení a realizovat opravu nevhodného povrchu cyklotras. Mnohé příležitosti k rozvoji
jsou dány přítomností přírodních kvalit (viz shora část 7).
55
Město Sázava
III.
SWOT analýza
1. Geografická poloha
S
Silné stránky
•
•
•
•
•
Zajímavý a osobitý ráz krajiny
Významné přírodní kvality (řeka, lesy…)
Blízkost hlavního města
Místo s velkým národním kulturně – historickým významem
Blízkost dalších významných kulturně-historických míst (Kutná Hora, Konopiště, Český
Šternberk, Jemniště)
W
Slabé stránky
•
Problematická dopravní dostupnost a s tím spojené komplikace (zásobování, dojíždění
obyvatelstva, dostupnost pro složky záchranného systému, svoz odpadu…)
Geografický reliéf (terénní profil, tok řeky v kombinaci s železnicí…) omezuje územní rozvoj
obce, především dopravní a technickou infrastrukturu; velmi omezená možnost optimalizace
dopravních tras (např. obchvat pro nákladní dopravu apod.)
Geograficky předurčená poměrná izolovanost přilehlých osad od Sázavy jakožto centra
•
•
O
Příležitosti
•
•
•
T
Hrozby
•
•
•
•
•
•
Rozvoj a podpora oblastí, spojených s cestovním ruchem, turismem, rekreačními aktivitami
apod.
V kombinaci s ad 2 a 3 níže - cílená marketingová profilace lokálních kvalit a charakteristik v
oblasti turistického ruchu – řemesla, tradiční místní výrobci, zemědělství a produkce potravin…
Příležitost oslovit ty, pro které možnost trvalého bydlení v přírodně a krajině zajímavé lokalitě
s dobrým životním prostředím a funkční obecní infrastrukturou představuje výrazně pozitivní
hodnotu, vyvažující objektivní nedostatky, jako je zhoršená dostupnost do okolních velkých sídel
Izolovanost (daná špatnou dopravní dostupností) zasahuje různé sféry života obce a občanů
(dojíždění do škol a zaměstnání, zásobování…)
Omezená možnost optimalizace dopravních tras
Komplikace při opravách, údržbě a rozvoji dopravní a technické infrastruktury (zejména místní
komunikace) a nemovitého majetku – nemožnost optimalizace dočasných uzavírek a objížděk
Hrozba povodní (mj. omezení využitelnosti pozemků v povodňovém pásmu)
Vysoký podíl ulic s prudkým sklonem a vysoký podíl slepých ulic (zhoršená průjezdnost a
obslužnost území, bezpečnostní rizika)
Mikroklima (údolí říčního toku…) charakteristické výraznými teplotními výkyvy den/noc a
celoročně vyšší vlhkostí představuje zátěž pro stavby, komunikace, další infrastrukturu a
nemovitý inventář, což zvyšuje nároky a náklady na průběžnou údržbu
2. Sázava jako přirozené rekreační centrum
S
Silné stránky
•
•
•
W
Slabé stránky
•
•
O
Příležitosti
•
•
•
T
Hrozby
•
Silná tradice sezónních rekreačních aktivit typu chataření, chalupaření, tramping apod., nejen
v obci samotné, ale i v širším okolí
Přítomnost významných historických památek, přírodních a kulturně-historických zajímavostí
Přírodní a krajinný ráz, stejně jako společenská tradice, dávající příležitost k dalšímu rozvoji
některých rekreačních a volnočasových aktivit – i v oblasti sportu, kultury, společenského života
Silně sezónní charakter rekreačních a turistických aktivit a rekreační role obce a okolí, časově
vymezený zhruba obdobím květen - září
Významná skupina obyvatel přítomných v obci sice po delší období, ale jen po část roku
Možnosti rozvoje aktivit a služeb v oblasti rekreace, turismu, trávení volného času
Příležitost zvýšení role Sázavy jako přirozeného spádového uzlu pro nejbližší okolí s rekreačními
osadami a sezónními sídly
Některý nemovitý majetek obce by mohl být využíván v sezónním režimu
Sezónně kolísající nároky na občanskou vybavenost, služby, infrastrukturu obce (vč.
odpadového hospodářství, prodejní sítě a poskytování služeb, bezpečnostní infrastruktury
apod.), z toho plynoucí zvýšená finanční (nákladová) náročnost na provoz, rozvoj, udržování
majetku atd.
56
Město Sázava
3. Dominantní zaměstnavatel
S
Silné stránky
•
•
•
Dlouhodobě stabilní velmi nízká nezaměstnanost (největší zaměstnavatel v rámci ORP Benešov)
Významná tradice daného průmyslového oboru přesahující rámec ČR, spjatá s životem obce
Pozitivní dopady na výši daňových příjmů obce, zřejmě zejména vlivem podílu obce na sdílené
dani ze závislé činnosti
W
Slabé stránky
•
Velké zatížení technické a dopravní infrastruktury (zejména místních komunikací), především
těžkou nákladní dopravou
Ekonomická závislost významné části obyvatelstva na dominantním zaměstnavateli
V kombinaci s geografickými danostmi a špatnou dopravní dostupností relativně nízká míra
migrace obyvatelstva
Z toho plynoucí některé nepříznivé demografické vlivy (vzdělanostní, věková, sociální struktura,
formovaná návazně na rozvoj podniku v 70. letech 20. stol.)
•
•
•
O
Příležitosti
•
Kooperace při naplňování rozvojových cílů a prevenci hrozeb a rizik
T
Hrozby
•
Finanční náklady na udržování, opravy a rozvoj dopravní infrastruktury, zatížené nákladní
dopravou
Vyšší riziko některých negativních sociálních a socioekonomických jevů (vyšší rozvodovost,
zvýšený podíl neúplných rodin se závislými dětmi, některá bezpečnostní rizika), zřejmě jako
důsledek 2 faktorů: 1. demografická struktura daná historicky návazně na rozvoj podniku
v minulosti 2. vyšší podíl zaměstnanců pobývajících v obci pouze dočasně za účelem vykonávání
zaměstnání (nikoli trvale bydlícími), např. prostřednictvím agentur práce
Do budoucna vyšší potřeby v oblasti sociální a zdravotní péče - věková struktura obyvatel
aktuálně s nadprůměrným podílem skupiny obyvatel 60 – 64 let a s nepříznivým trendem do
budoucna
•
•
4. Finance a majetek obce
S
Silné stránky
•
•
•
•
Dlouhodobě stabilní rozpočtově vyrovnané hospodaření, se zřetelným kumulovaným přebytkem
Nulová zadluženost, nejsou významné dlouhodobé závazky
Příznivá struktura aktiv z hlediska jejich likvidity
Meziročně stále stoupající podíl dotačních prostředků v městském rozpočtu
W
Slabé stránky
•
•
Malý zájem velkých investorů, vzhledem k poloze města
Omezená využitelnost pozemků obce nacházejících se v povodňovém pásmu
O
Příležitosti
•
Finanční zdraví obce společně s aktuálně nízkými úrokovými sazbami dávají příležitost
k dlouhodobému úvěrovému financování
Smysluplné využití dosud nevyužitých pozemkových ploch (často v centru obce), byť
s objektivně danými limity využitelnosti (povodňové pásmo)
Postupný koncepční rozvoj (zejména rekonstrukcí a modernizací) složek nemovitého majetku
v linii vymezených strategických záměrů a vizí
Možnost privatizace části bytového fondu
•
•
•
T
Hrozby
•
•
•
Nevyhovující technický stav mnohých majetkových položek (vč. pozemních komunikací a staveb)
limituje rozvoj obce (velmi omezená využitelnost majetku) a představuje finanční zátěž (vysoké
provozní náklady)
Opravy a rekonstrukce majetku, kde hrozí havarijní stav, jsou značně komplikovány velmi
omezenou možností dočasného náhradního řešení či postupů (týká se zejména pozemních
komunikací a možností rekonstrukčních uzavírek, ale např. i bytového hospodářství)
Bytový fond obce z významné části tvořen byty nízkého uživatelského standardu a nízké třídy
energetické úspornosti, což kromě finanční zátěže limituje jeho atraktivitu jak v rámci
nájemního bydlení, tak v rámci případných privatizačních záměrů; to má vliv na dlouhodobou
socioekonomickou strukturu obyvatelstva
57

Sázava_Program rozvoje obce 2016-2025_ČÁST

Transkript

Podobné dokumenty

diplomová práce - Česká zemědělská univerzita v Praze

Aktuální číslo k nahlédnutí - Metodické centrum konzervace

Návod na používanie PANASONIC NV

Růst a vývin hospodářských zvířat - Katedra genetiky,šlechtění a

Book Citation Index