Moravský podziM - Mezinárodní hudební festival Brno

Transkript

Mezinárodní hudební festival Brno
Moravský
podzim
Brno International Music Festival
moravian autumn
27/10—8/11/2013
pod záštitou
Miloše Zemana, prezidenta České republiky,
Romana Onderky, primátora statutárního města Brna
a Libora Šťástky, starosty městské části Brno-střed
under the auspices of
Miloš Zeman, President of the Czech Republic,
Roman Onderka, Mayor of the Statutory City of Brno,
and Libor Šťástka, Mayor of the Central Brno district
je členem Evropské asociace festivalů
a Asociace hudebních festivalů
České republiky
The Brno International Music Festival
is a member of the European Festivals
Association and the Czech Festivals
Association.
Čestný výbor MHFB
Honorary Festival Committée
Michal Hašek
hejtman Jihomoravského kraje
Governor of the South Moravian Region
Roman Onderka
primátor statutárního města Brna
Mayor of the Statutory City of Brno
Mikuláš Bek
rektor Masarykovy univerzity
Rector of Masaryk University
Ivo Medek
rektor Janáčkovy akademie múzických umění
Rector of Janáček Academy of Music
and Performing Arts
Brno | 13. – 27. 4. 2014
Brno | 29. 10. – 2. 11. 2014
Moravský
podzim
Brno | 2. – 16. 10. 2015
Marie Kučerová
ředitelka Filharmonie Brno
Director of the Brno Philharmonic
Vladimír Maňas
odborný asistent Ústavu hudební vědy
Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Lecturer at the Institute of Musicology,
Faculty of the Arts, Masaryk University
Vítězslav Mikeš
dramaturg Filharmonie Brno
Programme Director of the Brno Philharmonic
Jiří Morávek
generální ředitel SNIP & CO, spol. s r. o.
Managing Director of SNIP & CO, Ltd.
Viktor Pantůček
asistent Ústavu hudební vědy Filozofické
fakulty Masarykovy univerzity
Teaching Assistant at the Institute of Musicology,
Umělecká rada MHFB
Festival Artistic Board
Viera Rusinková
vedoucí Odboru kultury Magistrátu města Brna
Head of the Department for Culture,
Brno City Municipality
předseda / Chairman
David Mareček
generální ředitel České filharmonie
Executive Director of the Czech Philharmonic
členové / Members
Jiří Beneš
dramaturg-redaktor Filharmonie Brno
Programme Director and Editor of the Brno
Philharmonic
Aleš Březina
ředitel Institutu Bohuslava Martinů
Director of the Bohuslav Martinů Institute
Jan Hlaváč
hudební redaktor a dramaturg Českého
rozhlasu Brno
Music Editor and Programme Director
of Czech Radio Brno
2
Marek Hrubecký
dramaturg Filharmonie Hradec Králové Programme Director of Hradec Králové
Philharmonic Orchestra
Vladimír Strakoš
redaktor České televize Brno
Editor at Czech Television Brno
Jiří Zahrádka
kurátor janáčkovských sbírek Moravského
zemského muzea
Curator of the Janáček collection at the
Moravian Museum
Jan Žemla
ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava
Director of the Janáček Philharmonic Ostrava
Generální intendantka
General Intendant
Marie Kučerová
Dramaturg
Programme Director
Vítězslav Mikeš
Manažerka festivalu
Festival Manager
Lucie Šnajdrová
Lucie Šnajdrová
manažerka MHFB
Manager of the BIMF
Jan Špaček
asistent Ústavu hudební vědy Filozofické
fakulty Masarykovy univerzity
Teaching Assistant at the Institute of Musicology,
Jaroslav Šťastný
docent Hudební fakulty
Janáčkovy akademie múzických umění
Associate Professor at the Faculty of Music,
Janáček Academy of Music and Performing Arts
3
Zdravice osobností
Greetings
Dovoluji si pozdravit všechny účastníky 47. ročníku
Mezinárodního hudebního festivalu Brno
„Moravský podzim“, který je jedním z vrcholů
hudebních slavností pořádaných na území České
republiky a zároveň největším svátkem klasické
hudby v Brně. Říká se, že hudba spojuje národy,
a jsem nesmírně rád, že Beethovenova Óda na
radost je hymnou Evropské unie.
Přeji jak interpretům, tak divákům hluboké zážitky,
štěstí a pohodu do budoucího života a samotnému
festivalu přeji mnoho dalších ročníků plných krásné
hudby a především pozorných a vnímavých
posluchačů.
I would like to welcome all participants to the
47th Brno International Music Festival “Moravian
Autumn”, one of the leading music festivals in the
Czech Republic and perhaps the greatest
celebration of classical music in Brno.
It is often said that music connects nations,
and I am immensely glad that Beethoven’s Ode to
Joy is the anthem of the European Union.
I wish performers and audiences alike profound
musical experiences, joy, and wellbeing in their
future lives. For the festival itself, I wish many more
years full of beautiful music, but especially of
attentive and perceptive listeners.
Co se mi vybaví, když se řekne „moravský
podzim“? Vinohrady s hrozny, které se hřejí
v paprscích posledního slunce, vůně burčáku,
svěžest mladého vína a největší svátek klasické
hudby v Brně.
Přeji hudebnímu festivalu Moravský podzim stejnou
proslulost a přízeň publika, jako má moravské víno,
a posluchačům přeji, aby jim letošní dobrý ročník
zachutnal.
What comes into my mind when I hear the words
“Moravian autumn”? Vineyards with grapes
basking in the last rays of the sun, the aroma of
“burčák“, our local partially fermented grape juice,
the freshness of young wine, and the greatest
festival of classical music in Brno.
I wish the music festival Moravian Autumn the same
fame and public appreciation as Moravian wine
enjoys, and hope that the audiences will find this
year’s vintage delicious.
Roman Onderka
primátor statutárního města Brna
Mayor of the Statutory City of Brno
Vážení posluchači,
dovolte mi, abych Vám popřál bohaté kulturní
zážitky během jedné z nejvýznamnějších
brněnských kulturních akcí. Věřím, že budete
vstřícným a vnímavým publikem. Na tomto místě
bych rád také poděkoval interpretům, že přijali
pozvání a poctili Brno svojí návštěvou.
A organizátorům, tedy Filharmonii Brno, přeji,
aby se celý festival vydařil dle jejich představ.
Dear guests,
may I wish you rich cultural experiences at one of
Brno’s most important cultural events. I trust you will
be a welcoming and discerning public. I would
also like to thank all the performers for accepting
their invitations and honouring Brno with their
appearances.
And to the organizers – the Brno Philharmonic –
may the whole festival be an enormous success.
Libor Šťástka
starosta městské části Brno-střed
Mayor of the Central Brno district
Miloš Zeman
prezident České republiky
President of the Czech Republic
4
5
Podzimní svátky hudby slibují bohaté menu: nejen
uctění dvou velikých výročí W a V, ale i výročí
o něco málo menších i těch, která sahají až do
nedávné doby. Připočtěme k tomu ještě zvučná
jména interpretů, nevídanou pohotovost
s vyhledáváním „koncertního“ prostředí
a v neposlední řadě hold bezmála rodinnému
stříbru, prezentovanému osobností dirigenta
Františka Jílka, jehož janáčkovský interpretační
přínos byl a zůstává jedinečný.
Vybírat je z čeho a nebude litovat ten, který si
dopřeje Moravský podzim v celé programové
nabídce.
The autumn feast of music promises a rich menu:
it will honour not only the two great anniversaries
of Wagner and Verdi, but also somewhat smaller
and recent anniversaries. The festival is
distinguished by the famous names of its performers,
the programmers’ imaginative selection of concert
venues and, last but not least, its tribute to what is
almost “family silver”: the figure of the conductor
František Jílek, whose contribution to Janáček
interpretation has been, and continues to be, unique.
There is much to choose from, and if you avail
yourself of the Moravian Autumn programme as
a whole, you will not be disappointed.
Eva Drlíková
ředitelka Nadace Leoše Janáčka
Director of the Leoš Janáček Foundation
Moravský podzim je hudebním svátkem v pravém
slova smyslu – slibuje dvoutýdenní vytržení
z každodenní rutiny všem, kteří se chtějí ponořit do
maratonu vzácně uváděných opusů v neobvyklých
kombinacích, rozmanitosti interpretačních přístupů
domácích i těch největších světových hvězd,
koncertů, přednášek, výstav a promítání, to vše
navíc sladěné s dramaturgií kulinářskou.
Moravský podzim prožíváme každý rok, ale
festival Moravský podzim jen jednou za dva roky,
tak si ho nenechte ujít.
Moravian Autumn is a musical feast in the true
sense of the word: for two weeks it promises
a break from routine to those of us who wish to
avail ourselves of a smorgasbord of rarely
performed opuses in unusual combinations,
a wealth of interpretations by local musicians and
the greatest international stars; concerts, lectures,
exhibitions and screenings, this year with
a matched gourmet programme.
We experience autumn in Moravia every year, but
the Moravian Autumn Festival only biennially, so
do not miss it.
Marie Kučerová
ředitelka Filharmonie Brno
Director of the Brno Philharmonic
Zdravím účastníky a hosty aktuálního
47. mezinárodního hudebního festivalu Brno
Moravský podzim, který zaujal důležité místo na
škále kulturních vztahů Ruska a Česka. Těší mě, že
své umění v Brně představí Londýnský symfonický
orchestr pod taktovkou celosvětově proslulého
ruského dirigenta Valerije A. Gergijeva, dále
klavíristé Boris V. Berezovskij a Alexej B. Ljubimov
a jazzový hudebník Vladimir P. Tarasov. Věřím, že
umění ruských umělců bude náležitě oceněno
náročným českým publikem.
Přeji všem účastníkům festivalu co nejvíce tvůrčích
úspěchů.
I welcome the participants and guests of the
47th Brno International Music Festival Moravian
Autumn, which has assumed an important position
in the rich domain of Russian-Czech cultural
relations. I am delighted that the London Symphony
Orchestra under the baton of the world-renowned
Russian conductor Valery Gergiev will present its
artistry in Brno alongside the pianists Boris
Berezovsky and Alexey Lyubimov and jazz
musician Vladimir Tarasov. I believe that the
brilliance of these Russian artists will be
appreciated by the demanding Czech public.
I wish all performers artistic success at the festival.
S úctou / Sincerely
Sergej B. Kiseljov
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Ruské
federace v České republice
Ambassador Extraordinary and Plenipotentiary
of the Russian Federation to the Czech Republic
Vážení návštěvníci,
s radostí jménem svým i jménem Nadace Dagmar
a Václava Havlových VIZE 97 přebírám záštitu nad
Českým dnem v rámci 47. mezinárodního
hudebního festivalu Brno.
Není náhodou, že oslava velikánů české klasické
hudby padla zrovna na den vyhlášení
samostatného československého státu. Jejich odkaz
se nesmazatelně zapsal do světového hudebního
dědictví a napomohl tak k upevnění české kulturní
identity. Jako milovnice klasické hudby jsem proto
velice ráda, že si můžeme jejich tvorbu v takto
významný den připomenout.
Přeji příjemný a naplňující hudební zážitek.
Dear visitors,
I am delighted to serve as patron of the Czech Day
at the 47th Brno International Music Festival, both in
my own name and in that of the Dagmar and
Václav Havel Foundation VIZE 97. It is no
coincidence that a celebration of the titans of
Czech classical music should be held on the day
when the independent Czechoslovak state was
proclaimed in 1918. The legacy of these composers
is indelibly inscribed in our world musical heritage
and has helped to consolidate the Czech cultural
identity. As a lover of classical music myself, I am
very pleased that we can commemorate their
works on such an important day.
I wish everyone a pleasurable and fulfilling musical
experience.
S úctou a pozdravem / With respectful greetings
Dagmar Havlová
předsedkyně Správní rady
Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97
Chair of the Board of the Dagmar and Václav Havel
Foundation VIZE 97
6
7
Před sto lety se narodil Witold Lutosławski a před
osmdesáti Mikołaj Górecki a Krzysztof Penderecki.
Tato tři jména už nyní můžeme zařadit do
panteonu největších skladatelů, jejichž význam
bezesporu přesahuje hranice Polska.
Jsem velice ráda, že si pořadatelé festivalu
Moravský podzim této „kumulace“ polských výročí
všimli a v moravské metropoli posluchačům
přichystali pravé polské hudební hody.
Přeji všem krásný umělecký zážitek.
This year we are celebrating the 100th anniversary
of the birth of Witold Lutosławski and the
80th anniversary of the birth of Mikołaj Górecki
and Krzysztof Penderecki. We can already include
these three names in the pantheon of the most
important composers whose importance reaches
far beyond the borders of Poland.
I am very glad that the organizers of the Moravian
Autumn Festival noticed this “accumulation“ of the
anniversaries of the Polish composers and
prepared a real Polish musical feast to the
audience in the capital of Moravia.
Ladies and Gentleman I wish you a great musical
experience.
Grażyna Bernatowicz
velvyslankyně Polské republiky v České republice
Ambassador of the Republic of Poland
to the Czech Republic
Vážení hosté
Mezinárodního hudebního festivalu Brno,
v tomto roce slaví města Brno a Lipsko 40. výročí
svého partnerství. Proto mě velice těší, že v rámci
festivalu vystoupí několikrát oceněný lipský vokální
soubor amarcord. Živé kontakty obou měst nejsou
zaměřeny pouze na kulturní oblast, nýbrž i na
oblast budování a rozvoje měst, na oblast sociální,
na sport a vzdělávání. Rozmanité projekty v těchto
oblastech jsou výrazem stávajícího přátelství
a úzké spolupráce mezi oběma městy.
Přeji Vám krásný koncertní večer a partnerským
městům Brnu a Lipsku i nadále úzkou a úspěšnou
spolupráci! Všem, kteří se na tomto partnerství
podílejí, vyslovuji srdečné poděkování.
Dear guests
of the Brno International Music Festival,
this year we celebrate the 40th anniversary of the
partnership between the cities of Brno and Leipzig.
I am therefore particularly delighted that the
award-winning vocal ensemble amarcord from
Leipzig will take the stage at the festival.
The partnership between both cities is characterised
by friendship and close cooperation not only in the
field of cultural affairs, but also in areas such as
social affairs, urban development, sports and
education.
I wish you a pleasant concert and I wish the cities
of Brno and Leipzig a continuous close and
successful partnership. I would like to thank
everyone who takes part in this partnership and
fills it with life.
Vážení návštěvníci festivalu,
dovoluji si Vás srdečně pozvat na koncert jednoho
z nejlepších mladých komorních orchestrů
vystupujících na mezinárodní scéně, norského
smyčcového souboru TrondheimSolistene. Těleso
hrdě nese název malebného norského města
Trondheim obklopeného horami a fjordem.
Hudebníci sami jej nazývají „město se srdcem“,
a přesně to uslyšíte i v jejich interpretaci děl
norských skladatelů, která hrají s elánem, pečlivostí
a inovací.
Doufám, že se Vám koncert bude líbit.
Dear festival guests,
let me cordially invite you to the concert with one
of the most exciting young ensembles performing
on the international stage, the Norwegian string
ensemble the Trondheim Soloists. The ensemble is
proudly using the name of the picturesque
Norwegian town Trondheim, hemmed in by
mountains and a fjord. They call Trondheim “the
city with a heart“, and that’s precisely what you
will hear in the ensemble’s performance, as the
talented musicians play Norwegian composers
with spirit, diligence and innovation.
Jako britské velvyslankyni je mi potěšením přivítat
v České republice London Symphony Orchestra
a Karen Cargill na koncertě, který bude zajisté
jedním z vrcholů Mezinárodního hudebního
festivalu Brno „Moravský podzim”.
As British Ambassador I am delighted to welcome
the London Symphony Orchestra and Karen Cargill
to the Czech Republic, for what I am sure will be
one of the highlights of the Brno International Music
Festival “Moravian Autumn“.
Jan Thompson
velvyslankyně Spojeného království Velké Británie
a Severního Irska v České republice
Her Britannic Majesty‘s Ambassador
I hope that you will enjoy the concert.
Jens Eikaas
velvyslanec Norského království v České republice
Norway’s Ambassador to the Czech Republic
Detlef Lingemann
velvyslanec Spolkové republiky Německo
v České republice
Ambassador of the Federal Republic of Germany
8
9
Slovo dramaturga
A word from the programme
director
Moravský podzim, největší akce Mezinárodního
hudebního festivalu Brno řadící se k nejvýznamnějším
svátkům klasické hudby v České republice, prošel
od svého minulého ročníku několika podstatnými
změnami. Kromě toho, že se letos poprvé uskuteční
v režii Filharmonie Brno, je novinkou dvouletá
periodicita jeho konání, která umožňuje zvýšení
umělecké kvality po programové i interpretační
stránce. Jednou z jeho priorit je tak snaha přivézt
do Brna světovou interpretační špičku a konfrontovat
ji s prvotřídními hudebníky tuzemskými (se zvláštním
zřetelem k brněnské scéně). Nemenší důraz je však
kladen i na festivalovou, to jest slavnostní výlučnost
koncertních programů. Není to tedy festival jen
„interpretační“, ale i „programový“, není jen
„o hvězdách“ (a už vůbec ne o jejich „soutěžení“),
ale i „o obsahu“.
Letošním ročníkem se vine několik dramaturgických
nití. Připomenuta budou výročí, na něž je rok 2013
bohatý. Zahajovací koncert věnuje hostitelská
filharmonie dvojímu výročí svého někdejšího
šéfdirigenta Františka Jílka a při této příležitosti
mimo jiné uvede příznačně dvě brněnské sinfonietty
– Janáčkovu a Kaprálové; večer zpestří Boris
Berezovskij coby sólista v klavírních koncertech
Ravelově a Lisztově. Katovický rozhlasový orchestr
provede – v návaznosti na nedožité osmdesátiny
Henryka Góreckého, klasika polské hudby 20. století
– jeho slavnou třetí symfonii, jejíž nahrávka před
dvaceti lety vévodila britským i americkým žebříčkům
vážné hudby. Na berliozovské výročí náležitě
upozorní Londýnský symfonický orchestr v čele
s Valerijem Gergijevem. Dostane se však i na další
jubilanty – Witolda Lutosławského, Krzysztofa
Pendereckého, Edvarda Griega nebo Viktora
Kalabise. Pozváním lipského vokálního kvinteta
amarcord (píše se opravdu s malým a) nezůstane
opomenuto ani čtyřicáté výročí partnerských
vztahů mezi Lipskem a Brnem.
Slavnostní ráz státního svátku (28. října) během
festivalu podtrhnou dva koncerty brněnských
ansámblů v Besedním domě s výlučně českými
pořady. Zajímavé bude sledovat, jak vyzní jejich
hudba v porovnání s čistě norským repertoárem
10
věhlasných Trondheimských sólistů nebo s převážně
„italským“ programem ještě slavnější Kremeraty
Baltiky s italským violoncellistou a dirigentem
Mariem Brunellem v čele.
Silně obsazené budou komorní koncerty. Polský
Apollon Musagète Quartett spojí ve svém
vystoupení díla polských autorů s Beethovenem,
tři excelentní dua pak nabídnou možnost srovnání
kombinace zvuku klavíru vždy s jiným nástrojem:
slavného maďarského trumpetistu Gábora
Boldoczkého (který se následně představí
i v abonentní sezoně Filharmonie Brno) doprovodí
Gergely Bogányi, hobojista Vilém Veverka bude
účinkovat spolu s Martinem Kasíkem, moment
nečekaného spojení přinese duo klasicky
vzdělaného klavíristy Alexeje Ljubimova s jazzovým
bubeníkem Vladimirem Tarasovem a jejich neotřelé
pojetí Debussyho Preludií.
Moravský podzim však nebude stát pouze na
výjimečných koncertních událostech: festivalový
charakter mu dodá i doprovodný program, který
bude sestávat z besed k vybraným koncertům či
z gastronomických akcí vztahujících se ke kulturám,
jejichž reprezentanti na festivalu vystoupí.
Věříme, že naplníme očekávání, která byla do
Filharmonie Brno vkládána, když přejímala
organizaci Moravského podzimu, a že uspokojíme
nejen stálé příznivce festivalu, ale i početné nové
publikum.
P.S. Během příprav festivalu nás zastihla smutná
zpráva: 19. září opustil tento svět prof. Arnošt
Parsch, brněnský skladatel, pedagog a člověk po
dlouhá léta organizačně spjatý s MHFB. Jeho
památce věnujeme koncert dua Vilém Veverka –
Martin Kasík, které zareagovalo zařazením části
skladby Arnošta Parsche se symbolickým názvem
Vyletěl fták hore nad oblaky do programu svého
vystoupení.
Moravian Autumn, the largest event of the Brno
International Music Festival, is one of the major
classical music festivals in the Czech Republic.
There have been several changes made since our
last installment. For the first time the festival will be
held under the auspices of the Brno Philharmonic;
and its new two-year periodicity will allow us to
raise the artistic quality in terms of both program
and interpretation. One of the priorities will be to
bring to Brno world-class musicians, and place
them alongside first-class Czech interpreters
(especially from the Brno scene). No less an
emphasis is placed on coming up with a special,
unique, quality concert program. It is not just the
interpretation, but what’s to be played; not just
about the stars (and definitely not a competition),
but about the content.
This year’s edition will follow several dramaturgic
threads. We will commemorate several anniversaries,
of which 2013 has quite a few. The opening
concert will feature the host orchestra honoring the
double anniversary of its one-time chief conductor
František Jílek, by presenting two Brno sinfoniettas,
by Janáček and Kaprálová; the evening will also
be graced by Boris Berezovsky as soloist for piano
concertos by Ravel and Liszt. On the eightieth
anniversary of the late Polish composer Henryk
Górecki, a classic of the 20th century, the Katowice
Radio Orchestra will play his famous Third Symphony,
a work that led the British and American classical
music charts two decades ago. For the Berlioz
anniversary we will have the London Symphony
Orchestra headed by Valery Gergiev. Other
anniversaries will be commemorated as well: of
Witold Lutosławski, Krzysztof Penderecki, Edvard
Grieg, and Viktor Kalabis. The Leipzig amarcord
vocal quintet (yes, all small letters) will
commemorate the fortieth year of partner status
between the cities of Leipzig and Brno.
The Czech Republic’s Independence Day holiday
(Oct 28) will be marked during the festival by two
concerts in the Besední dům by Brno ensembles
playing exclusively Czech music. It will be
interesting to watch how their music compares to
the repertoire of the renowned Trondheim Soloists,
or the mainly Italian program of the even-morerenowned Kremerata Baltica headed by Italian
cellist and conductor Mario Brunello.
The chamber concerts will have strong performers
as well. The Polish Apollon Musagète Quartett will
juxtapose the works of Polish authors with
Beethoven; three excellent duos will give us the
chance to compare their combinations of piano
sounds with those of other instruments. Famous
Hungarian trumpeter Gábor Boldoczki (who will
also be featured this season in the Brno
Philharmonic’s concert series) will be accompanied
by Gergely Bogányi; oboist Vilém Veverka will play
alongside Martin Kasík; and an unusual encounter
will occur between classically-educated pianist
Alexey Lyubimov and jazz percussionist Vladimir
Tarasov with their fresh interpretation of Debussy’s
Preludes. The Moravian Autumn will not consist
only of concert events, but its festival character will
be enhanced by an accompanying program
consisting of meetings and gastronomic events
related to the cultures represented by some of the
festival’s participants. We are confident that we
can fulfill the expectations placed on the Brno
Philharmonic when it accepted the job of
organizing the Moravian Autumn, and hope to
please not only the festival’s longtime fans, but a
broad new audience as well.
P.S. While making preparations for the festival, we
received a sad message: Professor Arnošt Parsch,
a Brno composer and teacher who was for many
years involved with the organization of our festival,
passed away on 19 September. We dedicate the
concert of the duo Vilém Veverka & Martin Kasík to
his memory. The duo has included a section of
Parsch’s symbolically named composition A Bird
Flew High Above The Clouds in its programme.
Vítězslav Mikeš
dramaturg / programme director
11
program FESTIVALU
NEDĚLE 27. 10. 2013
ÚTERÝ 29. 10. 2013
12:30 restaurace Bohéma
19:30 Besední dům
Polské obědové menu
Beseda k večernímu koncertu s dramaturgy
a členy Filharmonie Brno
Promítání televizního medailonu
o dirigentu Františku Jílkovi
MĚSÍČNÍ PIEROT
DEBUSSY / RAVEL / SCHÖNBERG
Polské menu
Beseda k večernímu koncertu
19:30 Janáčkovo divadlo
ZAHAJOVACÍ KONCERT
pod záštitou Sergeje Kiseljova,
velvyslance Ruské federace v ČR
K 100. výročí narození a 20. výročí úmrtí
dirigenta Františka Jílka
KAPRÁLOVÁ / LISZT / RAVEL / JANÁČEK
Boris Berezovskij – klavír
Filharmonie Brno
dirigent Aleksandar Marković
PONDĚLÍ 28. 10. 2013 / ČESKÝ DEN
pod záštitou Dagmar Havlové
10:30 Besední dům
MATINÉ ČESKÝCH KVARTETŮ
K 90. výročí narození Viktora Kalabise
pod čestnou záštitou Zuzany Růžičkové
K. STAMIC / SMETANA / KALABIS
JANÁČEK
Graffovo kvarteto
O přestávce koncertu ve foyeru vernisáž
výstavy o životě a díle Viktora Kalabise
19:00 Besední dům, foyer
Přivítání „po česku“
19:30 Besední dům
KVINTET A NONETY
K 95. výročí vzniku samostatného
československého státu
FIBICH / HÁBA / J. NOVÁK / MARTINŮ
Richard Novák – bas
Dechové kvinteto Phoenix
a hosté
Ensemble Lumineux
umělecký vedoucí Petr Pomkla – flétna
dirigent Pavel Šnajdr
STŘEDA 30. 10. 2013
19:30 Besední dům
KREMERATA BALTICA
ROSSINI / SOLLIMA / VAJNBERG / VERDI
Kremerata Baltica
dirigent a sólista Mario Brunello – violoncello
ČTVRTEK 31. 10. 2013
19:30 Besední dům
LJUBIMOV / TARASOV – DEBUSSY
pod záštitou Sergeje Kiseljova,
DEBUSSY
Alexej Ljubimov – klavír
Vladimir Tarasov – bicí nástroje
PÁTEK 1. 11. 2013
19:30 vila Tugendhat
ISHA TRIO VE SKLENĚNÉM POKOJI
J. S. BACH / WAGNER / VERDI / RAVEL
RODRIGO / ŽALČÍKOVÁ / ŠTĚDROŇ / BERIO
LIGETI / MEDEK
ISHA trio
SOBOTA 2. 11. 2013 / POLSKÝ VÍKEND
pod záštitou Grażyny Bernatowicz,
velvyslankyně Polské republiky v ČR
11:00 Janáčkovo divadlo, foyer
MATINÉ S VIOLONCELLEM
PENDERECKI / GUBAJDULINA
Štěpán Filípek – violoncello
12
POCTA HENRYKU GÓRECKÉMU
GÓRECKI
Ewa Vesin – soprán
Národní symfonický orchestr
Polského rozhlasu Katovice
dirigent Tadeusz Strugała
NEDĚLE 3. 11. 2013 / POLSKÝ VÍKEND
pod záštitou Grażyny Bernatowicz,
19:30 Besední dům
APOLLON MUSAGÈTE QUARTETT
PENDERECKI / LUTOSŁAWSKI / BEETHOVEN
STŘEDA 6. 11. 2013 / NORSKÝ DEN
pod záštitou Jense Eikaase,
velvyslance Norského království v ČR
17:00 Besední dům, hlaholna
Beseda Skandinávského domu
za účasti členů TrondheimSolistene
19:00 Besední dům, foyer
Ochutnávka norských specialit
19:30 Besední dům
TRONDHEIMŠTÍ SÓLISTÉ
GRIEG / THORESEN / TVEITT / LARSEN
TrondheimSolistene
dirigent Øyvind Gimse
ČTVRTEK 7. 11. 2013
19:30 Besední dům
VILÉM VEVERKA / MARTIN KASÍK
In memoriam Arnošt Parsch († 19. 9. 2013)
Apollon Musagète Quartett
BRITTEN / SLAVICKÝ / POULENC / doráti
Parsch / HAAS
PONDĚLÍ 4. 11. 2013
Vilém Veverka – hoboj
Martin Kasík – klavír
19:30 kostel sv. Janů (u minoritů)
AMARCORD
pod záštitou Detlefa Lingemanna,
velvyslance Spolkové republiky Německo v ČR
K 40. výročí partnerských vztahů
mezi Brnem a Lipskem
„Z kůru sv. Tomáše – od středověku
k Heinrichu Schützovi“
Vokální soubor amarcord
ÚTERÝ 5. 11. 2013
19:30 Besední dům
GÁBOR BOLDOCZKI / GERGELY
BOGÁNYI
BRANDT / CHOPIN / BÖHME / FRIEDMAN
WAGNER – LISZT / ENESCU / LISZT / HIDAS
PÁTEK 8. 11. 2013 / BRITSKÝ A RUSKÝ DEN
Čaj o šesté, anglický a ruský čaj
Beseda k večernímu koncertu
ZÁVĚREČNÝ KONCERT
pod záštitou Jan Thompson,
velvyslankyně Spojeného království v ČR,
a Sergeje Kiseljova,
BERLIOZ
Karen Cargill – mezzosoprán
Londýnský symfonický orchestr
dirigent Valerij Gergijev
Gábor Boldoczki – trubka, Gergely Bogányi – klavír
13
FESTIVAL programme
SUN 27 OCT 2013
TUE 29 OCT 2013
12:30pm Bohéma Restaurant
TUE 5 NOV 2013
7:30pm Besední dům
Polish lunch menu
Pre-concert conversation with festival
programmers and members of the Brno
Philharmonic Orchestra – Screening of a TV
portrait of the conductor František Jílek
PIERROT LUNAIRE
BOLDOCZKI / BOGÁNYI
DEBUSSY / RAVEL / SCHÖNBERG
Polish menu
Discussion about the evening concert
BRANDT / CHOPIN / BÖHME / FRIEDMAN
WAGNER – LISZT / ENESCU / LISZT / HIDAS
7:30pm Janáček Theatre
Gábor Boldoczki – trumpet
Gergely Bogányi – piano
OPENING CONCERT
Under the auspices of Sergey Kiselev,
Ambassador of the Russian Federation
To mark the centenary of the birth
and 20th anniversary of the death
of the conductor František Jílek
KAPRÁLOVÁ / LISZT / RAVEL / JANÁČEK
Boris Berezovsky – piano
Brno Philharmonic Orchestra
conductor Aleksandar Marković
MON 28 OCT 2013 / CZECH DAY
Under the auspices of Dagmar Havlová
10:30am Besední dům
MATINEE OF CZECH QUARTETS
To mark the 90th anniversary of the birth
of Viktor Kalabis
Honorary patron: Zuzana Růžičková
Ensemble Lumineux
artistic leader Petr Pomkla – flute
conductor Pavel Šnajdr
WED 30 OCT 2013
TRIBUTE TO HENRYK GÓRECKI
To mark the 80th anniversary
of the composer’s birth
GÓRECKI
KREMERATA BALTICA
Ewa Vesin – soprano
Polish National Radio Symphony Orchestra
Katowice
conductor Tadeusz Strugała
ROSSINI / SOLLIMA / WEINBERG / VERDI
Kremerata Baltica
conductor and soloist Mario Brunello – cello
THU 31 OCT 2013
LYUBIMOV / TARASOV: DEBUSSY
DEBUSSY
Alexey Lyubimov – piano
Vladimir Tarasov – percussion
C. STAMITZ / SMETANA / KALABIS
JANÁČEK
FRI 1 NOV 2013
Graffe Quartet
During the interval, an exhibition dedicated to
Viktor Kalabis will be launched in the foyer
ISHA TRIO IN THE GLASS ROOM
7:30pm Villa Tugendhat
7:00pm Besední dům, foyer
J. S. BACH / WAGNER / VERDI / RAVEL
RODRIGO / ŽALČÍKOVÁ / ŠTĚDROŇ / BERIO
LIGETI / MEDEK
A Czech Welcome
ISHA Trio
QUINTET AND NONETS
To mark the 95th anniversary
of the independent Czechoslovak state
FIBICH / HÁBA / J. NOVÁK / MARTINŮ
Richard Novák – bass
Phoenix Wind Quintet
and guests
14
SAT 2 NOV 2013 / POLISH WEEKEND
Under the auspices of Grażyna Bernatowicz,
11:00am Janáček Theatre, foyer
MATINEE WITH CELLO
PENDERECKI / GUBAIDULINA
Štěpán Filípek – cello
SUN 3 NOV 2013 / POLISH WEEKEND
WED 6 NOV 2013 / NORWEGIAN DAY
Under the auspices of Jens Eikaas,
Ambassador of the Kingdom of Norway
5:00pm Besední dům, “hlaholna“
7:00pm Besední dům, foyer
Tasting of Norwegian specialities
TRONDHEIM SOLOISTS
GRIEG / THORESEN / TVEITT / LARSEN
APOLLON MUSAGÈTE QUARTETT
TrondheimSolistene, conductor Øyvind Gimse
PENDERECKI / LUTOSŁAWSKI / BEETHOVEN
Apollon Musagète Quartett
THU 7 NOV 2013
MON 4 NOV 2013
VEVERKA / KASÍK
7:30pm Church of Saint John the Baptist
and Saint John the Evangelist
(the Minorite Church)
BRITTEN / SLAVICKÝ / POULENC / PARSCH / HAAS
AMARCORD
Under the auspices of Detlef Lingemann,
Ambassador of the Federal Republic
of Germany
Concert to commemorate the 40th anniversary
of the Brno-Leipzig partnership agreement
signature
“Aus dem Notenschrank der Thomaner –
Vom Mittelalter bis Heinrich Schütz”
amarcord, vocal ensemble
Vilém Veverka – oboe, Martin Kasík – piano
FRI 8 NOV 2013 / BRITISH AND RUSSIAN DAY
Afternoon Tea, English and Russian Tea
FINAL CONCERT
Under the auspices of Jan Thompson, Ambassador
of the United Kingdom, and Sergey Kiselev,
BERLIOZ
Karen Cargill – mezzo-soprano
London Symphony Orchestra
conductor Valery Gergiev
15
27/10
zahajovací koncert
opening concert
Pod záštitou Sergeje Kiseljova, velvyslance
Ruské federace v ČR
K 100. výročí narození a 20. výročí úmrtí
dirigenta Františka Jílka
To mark the centenary of the birth and
20th anniversary of the death of the conductor
František Jílek
VÍTĚZSLAVA KAPRÁLOVÁ
Vojenská sinfonietta op. 11
Military Sinfonietta Op. 11
FRANZ LISZT
Klavírní koncert č. 2 A dur
Piano Concerto No. 2 in A major
1.Adagio sostenuto assai –
Allegro agitato assai (att.)
2.Allegro moderato (att.)
3.Allegro deciso – Marziale un poco meno
allegro (att.)
4.Allegro animato
MAURICE RAVEL
Klavírní koncert
pro levou ruku D dur
Piano Concerto
for the Left Hand in D major
LEOŠ JANÁČEK
Sinfonietta
1.Allegretto
2.Andante
3.Moderato
4. Allegretto
5.Andante con moto
Boris Berezovskij klavír / piano
Filharmonie Brno
Brno Philharmonic Orchestra
dirigent / conductor Aleksandar Marković
16
Filharmonie Brno | Brno Philharmonic Orchestra © Martin Zeman
Úvodní koncert letošního Moravského podzimu
je věnovaný památce dirigenta Františka
Jílka u příležitosti dvojího výročí: 100 let od
narození a 20 let od úmrtí. Jílek měl pro
hudební život v Brně ve druhé polovině
20. století zásadní význam. Byl šéfem brněnské
Janáčkovy opery a poté šéfdirigentem Státní
filharmonie, propagoval hudbu 20. století
a především Leoše Janáčka.
Vítězslava Kaprálová (1915–1940) napsala
Vojenskou sinfoniettu, svou absolventskou
skladbu na Pražské konzervatoři, v roce 1937
za pouhých 8 měsíců. Název nemá hluboké
opodstatnění, autorka tvrdila, že její dílo zní
vždy „trochu vojensky“. Poprvé skladba zazněla
na koncertě České filharmonie 26. 11. 1937 za
řízení autorky, rok poté ji provedla s velkým
úspěchem s orchestrem BBC v Londýně.
Franz Liszt (1811–1886) patřil ve své době
k nejslavnějším klavírním virtuosům a zároveň
k nejplodnějším hudebním tvůrcům. Svůj druhý
klavírní koncert A dur načrtl již v roce
1839, do finální podoby jej však přivedl až roku
1861, tedy po premiéře (7. 1. 1857 ve Výmaru).
Aby zdůraznil úlohu orchestru, označil jej
v rukopisu jako Concerto symphonique, což
bylo označení, které si vypůjčil od skladatele
a klavíristy Henryho Litolffa.
Klavírní koncert pro levou ruku D dur
Maurice Ravela (1875–1937) spadá do
posledního období skladatelovy tvorby.
Patří do pozoruhodného okruhu skladeb
zkomponovaných po první světové válce, kdy
mnoho skladatelů (Janáček, Korngold,
Hindemith, Prokofjev ad.) vycházelo vstříc
technickým možnostem hráčů, kteří byli za války
zmrzačeni. Vznikl na objednávku invalidního
rakouského klavíristy Paula Wittgensteina.
Poprvé zazněl ve Wittgensteinově interpretaci
ve Vídni 27. 11. 1931.
Také proslulá Sinfonietta Leoše Janáčka
(1854–1928), o deset let starší než skladba
Kaprálové, se původně jmenovala „vojenská“.
Někdy v únoru 1926 byl Janáček vyzván, aby
napsal „nějaké noty“ pro VIII. slet všesokolský
v Praze. Původní slavnostní fanfáry se mu
nakonec rozrostly v rozsáhlou orchestrální
skladbu, kterou nazval Symfonieta vojenská
(název zohledňoval účast vojenské hudby při
provedení). Dílo zaznělo poprvé v rámci
Sokolských dnů dorostu 26. 6. 1926 ve Smetanově
síni v interpretaci České filharmonie posílené
vojenskou hudbou pod taktovkou Václava
Talicha. V lednu následujícího roku vyšlo tiskem
v Univerzální edici už jako Sinfonietta.
17
The piece was first performed in concert by the
Czech Philharmonic on 26. 11. 1937 conducted
by the composer; a year later she performed it
with great success with the BBC orchestra in
London.
Boris Berezovskij
Boris Berezovskij (1969) studoval klavírní
hru na Moskevské konzervatoři. V roce 1990
získal zlatou medaili na prestižní Čajkovského
soutěži. Koncertuje s nejlepšími světovými
orchestry (Newyorská filharmonie, Berlínští
a Mnichovští filharmonici, Symfonický orchestr
BBC atd.), nahrává pro významné společnosti.
V roce 2006 získal ocenění Best Instrumentalist
udílené časopisem BBC Music Magazine.
Filharmonie Brno vznikla v roce 1956
a ihned se stala nejen důležitým ohniskem
hudebního života ve svém domovském městě,
ale i tělesem úspěšně se prezentujícím na
mezinárodních festivalech. Spolupracovala
s význačnými dirigentskými osobnostmi
(Ashkenazy, Ančerl, Baudo, Bělohlávek,
Mackerras, Masur, Menuhin či Rožděstvenskij)
a sólisty (Baborák, Bronfman, Gabetta, Gluzman,
Kremer, Richter nebo Say). Její obsáhlá diskografie
zrcadlí její repertoárovou orientaci na tvorbu
Leoše Janáčka a hudbu 20. století.
Aleksandar Marković (1975) je od roku
2009 hudebním ředitelem a šéfdirigentem
Filharmonie Brno. V letech 2005–2008 byl
šéfdirigentem Tyrolského zemského divadla v
Innsbrucku. Hostoval v pražském Národním,
salcburském Zemském a bělehradském
Národním divadle, koncertně řídil řadu
18
Aleksandar Marković © Pavel Šinagl
evropských orchestrů (mj. Vídeňské symfoniky,
orchestr berlínského Konzerthausu, filharmonie
Drážďanskou, Slovinskou, Slovenskou,
Stuttgartskou, Staatskapelle Halle či Pražskou
komorní filharmonii). Mimo Evropu pracoval
s Katarskou filharmonií a předními korejskými
orchestry. Je častým hostem mezinárodních
hudebních festivalů.
Jiří Zahrádka
The opening concert of this year’s Moravian
Autumn is dedicated to the memory of conductor
František Jílek on the 100th anniversary of his
birth and 20th anniversary of his death. Jílek
was a very important figure in Brno’s musical life
in the second half of the 20th century. He was
head of the Janáček Opera in Brno, and then
chief conductor of the Brno State Philharmonic.
He specialized in the music of the 20th century,
and especially that of Leoš Janáček.
Vítězslava Kaprálová (1915–1940) wrote
her Military Sinfonietta as her graduation
work from the Prague Conservatory in 1937; it
took her only 8 months. The title of the work is
not deeply significant; the author maintained
that her works always sounded “a bit military”.
Franz Liszt (1811–1886) was one of the most
famous piano virtuosos of his own day, and at
the same time one of its most prolific composers.
He outlined his Second Piano Concerto in
A major in 1839, but only put the finishing
touches on it in 1861, actually after its premiere
in Weimar January 7, 1857. To emphasize the
orchestra’s role he labeled it in the manuscript
as Concerto symphonique, which was an
appellation he borrowed from composer and
pianist Henry Litolff.
Piano Concerto for Left Hand in D major
by Maurice Ravel (1875–1937) falls into the
composer’s later period. It is part of a
remarkable set of works written after the First
World War, when many composers (Janáček,
Korngold, Hindemith, Prokofiev) wrote pieces for
instrumentalists who had been hurt badly in the
war. This work was written for Austrian pianist
Paul Wittgenstein. It was first performed by
Wittgenstein in Vienna on 27. 11. 1931.
The famous Sinfonietta by Leoš Janáček
(1854–1928), ten years older than Kaprálová’s
work, was also originally entitled “military”.
Sometime in February 1926 Janáček was called
upon some music for the VIIIth Assembly of the
Sokol organization in Prague. What was
originally a fanfare grew into an extensive
orchestral work he entitled “Military Sinfonietta”
(in recognition that it was to be played with
a military band). The work was first performed
at Smetana Hall as part of Sokol Youth Days by
the Czech Philharmonic together with musicians
from the Czech Army Band, conducted by
Václav Talich. In January of the following year it
was published by Universal Edition under the
title Sinfonietta.
Boris Berezovsky (1969) studied piano at
the Moscow Conservatory. In 1990 he won the
gold medal at the prestigious Tchaikovsky
Competition. He performs in concert with the
world’s top orchestras (New York, Berlin, and
Munich Philharmonics, the BBC Symphony, and
others), and records for the top labels. In 2006
he won the award for the Best Instrumentalist
presented by BBC Music Magazine.
The Brno Philharmonic Orchestra was
founded in 1956 and immediately became an
important focus of musical life in its home city, an
ensemble successfully presenting itself on the
international level. It has worked with
outstanding conductors (Ashkenazy, Ančerl,
Baudo, Bělohlávek, Mackerras, Masur, Menuhin,
Rozhdestvensky) and soloists (Baborák,
Bronfman, Gabetta, Gluzman, Kremer, Richter,
Say). The Brno Philharmonic Orchestra extensive
discography reflects its concentration on the works
of Leoš Janáček and the music of the 20th century.
Aleksandar Marković (1975) has been
music director and chief conductor of the Brno
Philharmonic since 2009. In 2005–2008 he
was chief conductor of the Tyrolean State Theater
in Innsbruck. He has guest conducted the Prague
National Theater, Salzburg State Theater, and
Belgrade National Theater, and has conducted
many European orchestras (Vienna Symphony,
Berlin Konzerthaus, Dresden Philharmonic,
Slovenian, Slovak, Stuttgart, Statskapple Halle,
and the Prague Chamber Philharmonic). Outside
of Europe he has worked with the Qatar
Philharmonic and leading Korean orchestras.
He is a frequent guest at international music
festivals.
Jiří Zahrádka
translated by Todd Hammond
19
28/10
MATINÉ ČESKÝCH
KVARTETŮ
MATINEE OF CZECH
QUARTETS
10:30 Besední dům
10:30am Besední dům
Pod záštitou Dagmar Havlové
K 90. výročí narození skladatele Viktora
Kalabise
To mark the 90th anniversary of the birth
of Viktor Kalabis
Čestná záštita / Honorary patron:
Zuzana Růžičková
KAREL STAMIC
Smyčcový kvartet D dur
String Quartet in D major
1.Allegro non molto
2.Rondo: Allegretto
BEDŘICH SMETANA
Smyčcový kvartet č. 2 d moll
String Quartet No. 2 in D minor
1.Allegro – Molto moderato
2.Allegro moderato – Andante cantabile
3.Allegro non piú moderato, ma agitato
e con fuoco
4.Finale: Presto – Allegro
VIKTOR KALABIS
Smyčcový kvartet č. 6 op. 68
památce Bohuslava Martinů
String Quartet No. 6 Op. 68
to the memory of Bohuslav Martinů
1.Allegro
2.Andante
3.Allegro vivo
LEOŠ JANÁČEK
Smyčcový kvartet č. 1
z podnětu „Kreutzerovy sonáty“ L. N. Tolstého
String Quartet No. 1
inspired by L. N. Tolstoy´s “Kreutzer Sonata“
1.Adagio – Con moto
2.Con moto
3.Con moto
4.Con moto
20
Graffovo kvarteto / Graffe Quartet
Graffovo kvarteto / Graffe Quartet:
Štěpán Graffe housle / violin
Lukáš Bednařík housle / violin
Lukáš Cybulski viola
Michal Hreňo violoncello
O přestávce koncertu ve foyeru vernisáž výstavy
o životě a díle Viktora Kalabise
During the interval, an exhibition dedicated to
Viktor Kalabis will be launched in the foyer
Karel Stamic (1746–1801) vyrůstal se svým
bratrem v prostředí slavné mannheimské kapely.
Proslul pak hlavně jako violový virtuos;
procestoval tak Německo, Francii, Anglii,
Rakousko a Rusko. Z jeho objemného tvůrčího
odkazu žijí už dlouho nejméně dva violové
koncerty; desítky jeho orchestrálních skladeb
rozvíjejí velmi charakteristicky slohové dědictví
mannheimské školy a komorní skladby poutají
hlavně nezvyklými zvukovými kombinacemi.
Do kompozice svého druhého kvartetu, své
poslední dokončené skladby, se Bedřich
Smetana (1824–1884) dal v době, kdy už
postupující nemoc začínala kalit jasné obzory
jeho ducha. Nové kvarteto pokračuje, kde první
ukončilo, po katastrofě. Představuje se tu víření
hudby v člověku, který ztratil sluch. Posluchač
má občas pocit geniální nestvůrnosti; právě tím
však Smetana dosáhl – naposledy – tvůrčího
triumfu a daleko předstihl svou dobu: rozumět
této hudbě se interpreti i posluchači naučili
teprve ve druhé půli dvacátého století.
Šestice smyčcových kvartetů mezi osmi
desítkami skladeb Viktora Kalabise
(1923–2006) mapuje životní i tvůrčí dráhu
svého autora. Ten v nich formuloval své tvůrčí
postoje skutečně soudobého skladatele,
nezapíraje své sympatie k osobnostem, jež
považoval v jistém smyslu za své vzory –
například k J. S. Bachovi nebo Bohuslavu
Martinů. Právě památce druhého z nich věnoval
(v roce 1988, pětašedesátiletý) svůj poslední
Kvartet č. 6, a to v hlubokém pocitu lidské
spřízněnosti spojeném s reflexí vlastní dozrálé
tvůrčí pouti.
Když byl devětašedesátiletý Leoš Janáček
(1854–1928) Českým kvartetem vyzván ke
kompozici kvartetu, sáhl námětově (už podruhé)
po známé Tolstého novele. Její problematiku –
21
manželský trojúhelník – totiž teď prožíval sám,
a to jako postava cizího muzikanta,
zasahujícího do osudu manželské dvojice. Jeho
očima také vidí příběh především jako tragédii
milované ženské bytosti spějící v průběhu
prvých tří vět řadou osudových scén ke
katastrofě v poslední části; její proslulá repríza
však směřuje k veliké katarzi, k vyznání víry
v člověka a jeho mravní sílu.
Graffovo kvarteto vzniklo v roce 1997 na
brněnské konzervatoři ve třídě Miloše Vacka
a už během svých studií na konzervatoři a na
JAMU uspělo v několika význačných soutěžích
(Beethovenův Hradec 1999, ACT Londýn 2003,
„Verfernte Musik“ Zvěřín 2005), dvakrát získalo
Cenu Nadace Leoše Janáčka (2001, 2003),
v roce 2009 Cenu Českého spolku pro komorní
hudbu. Vystupuje a natáčí pro rozhlas
a gramofonová studia na třech světadílech.
Vedle klasického repertoáru provádí – často ve
světové premiéře – domácí i zahraniční
soudobou tvorbu.
Jiří Beneš
Carl Stamitz (1746–1801) grew up with his
brother in the milieu of the famous Mannheim
Ensemble. He was a virtuoso violist, playing in
Germany, France, England, Austria, and Russia.
Of his many works, two viola concertos have
long stood out; his dozens of orchestral pieces
develop from the characteristic compositional
style of the Mannheim school, and his chamber
compositions are remarkable out mainly for their
unusual sound combinations.
Bedřich Smetana (1824–1884) began his
Second Quartet, his last completed work,
when illness had already begun to cloud his
mental state. The second new quartet begins
22
where the first left off, after the catastrophe, the
whirlwind of music in a person who has lost his
hearing. The listener sometimes gets the
impression of a genial monstrosity. Here
Smetana achieves creative triumph, for the last
time, and far ahead of his time. It would be the
second half of the 20th century before
interpreters and listeners learned to understand
this music.
Six string quartets of some eighty compositions
written by Viktor Kalabis (1923–2006) map
the life and work of its author. His creative
philosophy was that of a truly contemporary
composer who did not hide his affinity for the
people he regarded as his models, for example
J.S. Bach or Bohuslav Martinů. To the latter of
these he dedicated his last Quartet No. 6
(written in 1988, at the age of 65), with deep
feelings of human affinity, and with reflection on
his own mature artistic journey.
Janáček Foundation Prize (2001, 2003), and in
2009 the award of the Czech Chamber Music
Society. They have performed and recorded for
radio and music labels on three continents.
Besides the classic repertoire, they also perform
Czech and foreign contemporary music – which
are often world premieres.
Jiří Beneš
When the sixty-nine-year-old Leoš Janáček
(1854–1928) was invited by the Czech Quartet
to compose a work for them, he turned (for the
second time) to the novel by Tolstoy. The plot –
a marital triangle – he was living himself, as
a musician who had entered the lives of
a married couple. Through his eyes he also saw
the story mainly as the tragedy of a loving
woman careening through the first three
movements to catastrophe in the last; the famous
reprise, however, leads to a great catharsis, an
acknowledgement of faith in humanity and its
moral power.
The Graffe Quartet was formed in 1997 at
the Brno Conservatory in the class of Miloš
Vacek. During their studies at the conservatory
and Janáček Academy in Brno they won several
important competitions (Beethoven’s Hradec
1999, ACT London 2003, “Verfernte Musik”
Schwerin 2005), they twice won the Leoš
23
28/10
ZDENĚK FIBICH
Kvintet D dur op. 42
pro klarinet, lesní roh, housle, violoncello
a klavír
Quintet in D major Op. 42
for clarinet, French horn, violin, violoncello and
piano
1.Allegro non tanto
2.Largo
3.Scherzo: Con fuoco e feroce – Trio I – Trio II
4.Finale: Allegro con spirito
ALOIS HÁBA
Fantazie č. 1 op. 40
ve dvanáctitónovém systému pro noneto (1. nonet)
Fantasy No. 1 Op. 40
in Twelve-Note System for Nonet (Nonet No. 1)
KVINTET A NONETY
QUINTET AND NONETS
19:30 Besední dům
Pod záštitou Dagmar Havlové
K 95. výročí vzniku samostatného
československého státu
To mark the 95th anniversary of the independent
Czechoslovak state
Dechové kvinteto Phoenix /
Phoenix Wind Quintet:
Kristina Vaculová j.h., flétna / as guest, flute
Martina Vávrová hoboj / oboe
Emil Drápela klarinet / clarinet
Milan Mrazík lesní roh / French horn
Dušan Drápela fagot / bassoon
hosté / guests:
Richard Novák bas / bass
Dana Drápelová klavír / piano
Pavel Wallinger housle / violin
Dana Suková housle / violin
Petr Pšenica viola
Pavel Šabacký violoncello
Miloslav Jelínek kontrabas / double bass
JAN NOVÁK
Passer Catulli
(Catullův vrabčák) pro bas a noneto
Passer Catulli
for Bass and Nonet
1.
2.
3.
4.
=
=
=
=
128
128
124
80
BOHUSLAV MARTINŮ
Nonet č. 2 H 374
Nonet No. 2 H 374
1.Poco allegro
2.Andante
3.Allegretto
24
Dechové kvinteto Phoenix / Phoenix Wind Quintet
Zdeněk Fibich (1850–1900) byl dlouho jako
třetí člen hvězdné trojice českých velikánů
19. století řazen vedle Smetany a Dvořáka, čas
však výrazně zapracoval v jeho neprospěch.
Poslední jeho komorní dílo, Kvintet D dur
op. 42, je opomíjeno neprávem. Je nesporně
reprezentativní ukázkou české romantické
literatury. Kvintet atypického obsazení vznikl
v roce 1894, v době skladatelova vztahu
k bývalé žákyni, spisovatelce a libretistce
Anežce Schulzové, jako velká hudební báseň
o štěstí a lásce.
Aloisi Hábovi (1893–1973) náleží v dějinách
české hudby místo avantgardisty podobně jako
v hudbě světové Arnoldu Schönbergovi. Vytvořil
vlastní „netonální“ systém, v němž přetavil
dodekafonické prvky, rozvíjel vlastní
„dvanáctitónovou soustavu“, jako první začal
rozlišovat mikrointervaly a složil řadu skladeb
ve čtvrttónovém systému. Ze zcela současného
úhlu pohledu se však leckterá Hábova
„atonální“ hudba jeví jako tonální ve smyslu tzv.
rozšířené tonality. Fantazie č. 1 op. 40 pro
noneto ve dvanáctitónovém systému vznikla
roku 1931 pro České noneto (později uváděna
jako 1. nonet). V úvodu jsou sice exponovány
dvanáctitónové akordy, avšak následná hudba
směřuje spíše k diatonice a skladba rozhodně
není dodekafonická.
Naproti tomu dílo Jana Nováka (1921–1984)
s názvem Passer Catulli (Catullův vrabčák)
pro bas a noneto je čistou dodekafonií,
produktem krátkého experimentálního období.
Podtitul zní „Hudební hříčka o životě a smrti
vrabce podle široce známé básně římského
básníka Gaia Valeria Catulla“. Skladba z roku
1962 v Novákem oblíbené latině je jakýmsi
humoristickým protipólem Orffových Catulli
carmina, čerpajících ze stejného zdroje.
25
Nonet Bohuslava Martinů (1890–1959)
dokončený 1. února 1959, sedm měsíců před
smrtí skladatele, pro České noneto je
mimořádně emotivním klenotem komorní hudby.
Nalezneme v něm paralely k romantismu,
schubertovsky půvabnému a prostému, což je
pro pozdního Martinů typické. Po objevení
dalšího nonetu, mladistvé práce z roku 1924, je
toto předposlední skladatelovo dílo uváděno
jako Nonet č. 2. I když po něm následovala
ještě Komorní hudba č. 1, je silně vnímáno jako
Mistrův epitaf.
however, some of Hába’s “atonal” music seems
tonal in the sense of so-called expanded
tonality. Fantasy No. 1 op. 40 for Nonet in
the Twelve-Tone System (later retitled 1st Nonet)
was written in 1931 for the Czech Nonet
ensemble. Twelve-tone chords are prominent in
the introduction, but the music that follows tends
more towards the diatonic, and is definitely not
dodecaphony.
Richard Novák
Operní pěvec Richard Novák (1931)je
nehasnoucí stálicí světového i českého operního
a koncertního umění známou v mnoha zemích
Evropy, v Kanadě i Japonsku. Po čtyřiceti letech
v brněnské Janáčkově opeře se nyní soustavněji
věnuje kantátám, oratoriím, písňové a komorní
hudbě. Skladba Passer Catulli mu byla
bratrancem Janem Novákem dedikována za
vítězství v mezinárodní pěvecké soutěži
v Toulouse 1961.
Dechové kvinteto Phoenix je komorním
souborem prvních hráčů Filharmonie Brno
a Národního divadla Brno s bohatou sólistickou,
komorní i orchestrální praxí v mnoha státech
Evropy a Asie. Soubor debutoval na festivalu
Janáčkovo Brno 2004. V roce 2005 zastupoval
Českou republiku na mezinárodním festivalu ve
Finsku s retrospektivou české komorní hudby od
klasiky přes Janáčka, Haase, Hábu, Martinů,
Nováka po soudobé autory. Český program
uvedl nejnověji na Europäische Wochen 2013
v Pasově.
Flétnistu Petra Pomklu, účinkujícího
v paralelním projektu Moravského podzimu,
zastupuje Kristina Vaculová. Pozvání ke
komorní spolupráci přijali koncertní mistři
filharmonie Pavel Wallinger a Pavel
Šabacký, houslistka Dana Suková, violista
Petr Pšenica a kontrabasista Miloslav
26
Jelínek. Klavírní part kvintetu nastudovala
s ansámblem pravidelně spolupracující
klavíristka Dana Drápelová.
Emil Drápela
Zdeněk Fibich (1850–1900) was long
considered the third member of the trio of Czech
greats of the 19th century, alongside Smetana
and Dvořák, but time worked very much against
him. His last chamber composition, Quintet in
D major op. 42, a great work of Czech
romantic literature, has been unjustly neglected.
The quintet with its atypical instrumentation was
written in 1894, during the composer’s
relationship with a former student, writer and
librettist Anežka Schulzová, as a musical
expression of love and joy.
Alois Hába (1893–1973) has gone down in in
Czech musical history among the avant-gardists,
in the same sphere as world-famous composer
Arnold Schönberg. He created his own “atonal”
method in which he used dodecaphonic
elements to shape his own “twelve-tone system”.
He made pioneering use of micro-intervals, and
composed a number of pieces in the quartertone system. From the current point of view,
In contrast, the work by Jan Novák (1921–1984)
entitled Passer Catulli (Catullus’s Sparrow) for
bass and nonet is pure dodecaphony, the product
of a short experimental period. It is subtitled
“Musical play on life and death of a sparrow
according to the widely-known Roman poet Gaius
Valerius Catullus”. This work from 1962 in Novák’s
beloved Latin is a kind of humoristic antidote to
Orff’s Catulli Carmina, which drew from the
same source.
Nonet by Bohuslav Martinů (1890–1959)
was completed on February 1, 1959, seven
months before the composer’s death. Written for
the Czech Nonet, it is an unusually emotional
piece of chamber music. We hear echoes of
Romanticism, Schubertésquely charming and
simple, typical for later Martinů. After the
discovery of another nonet, an early piece from
1924, this next-to-last work by Martinů has been
called Nonet No. 2. Even though he was still to
write Chamber Music No. 1, the Nonet is seen
many as the master’s epitaph.
The Phoenix Wind Quintet is an ensemble
of first chairs from the Brno Philharmonic and
Brno National Theater, with a wealth of solo,
chamber, and orchestra experience in many
countries of Europe and Asia. The ensemble
debuted at the Janáček Brno Festival 2004.
In 2005 it represented the Czech Republic at
the International festival in Finland with
a retrospective of Czech chamber music, from
the classics to Janáček, Haas, Hába, Martinů,
and Novák, to contemporary authors.
It performed its Czech program recently at the
Europäische Wochen 2013 in Passau. Flautist
Petr Pomkla, who is performing in a parallel
project for Moravian Autumn, is replaced by
Kristina Vaculová. Invitations to work on this
chamber project were accepted by concert
masters Pavel Wallinger and Pavel
Šabacký, violinist Dana Suková, violist Petr
Pšenica, and contrabassist Miloslav
Jelínek. The piano part in the quintet has been
studied by pianist Dana Drápelová, who
regularly performs with the ensemble.
Emil Drápela
Opera singer Richard Novák (1931) is the
eternal star of the world and Czech opera and
concert stage, and is a familiar face throughout
Europe, Canada, and Japan. After forty years
at Janáček Opera in Brno, he has been focusing
on cantatas, oratorios, songs and chamber
music. The work Passer Catulli was dedicated to
him by his cousin, composer Jan Novák after he
won the vocal competition in Toulouse in 1961.
27
29/10
CLAUDE DEBUSSY
Sonáta pro flétnu, violu a harfu
Sonata for flute, viola and harp
1.Pastorale: Lento, dolce rubato
2.Interlude: Tempo di Minuetto
3.Finale: Allegro moderato ma risoluto
MAURICE RAVEL
Introdukce a Allegro
pro harfu, flétnu, klarinet a smyčcové kvarteto
Introduction and Allegro
for harp, flute, clarinet and string quartet
MĚSÍČNÍ PIEROT
PIERROT LUNAIRE
19:30 Besední dům
Ensemble Lumineux:
umělecký vedoucí / artistic director
Petr Pomkla flétna / flute
Irena Troupová zpěv / vocal
František Kantor pikola / piccolo
Lukáš Daňhel klarinet, basklarinet /
clarinet, bass clarinet
Ivana Frajtová housle / violin
Lenka Koplová housle / violin
Julián Veverica viola
Pavel Šabacký violoncello
Radim Pančocha klavír / piano
Ivana Dohnalová harfa / harp
dirigent / conductor Pavel Šnajdr
ARNOLD SCHÖNBERG
Měsíční pierot op. 21
Pierrot lunaire Op. 21
1.Měsíční opojení / Mondestrunken
2.Kolombína / Colombine
3.Dandy / Der Dandy
4.Bledá pradlena / Eine blasse Wäscherin
5.Chopinův valčík / Valse de Chopin
6.Madona / Madonna
7.Nemocný měsíc / Der kranke Mond
8.Noc / Nacht (Passacaglia)
9.Modlitba k Pierotovi / Gebet an Pierrot
10. Loupež / Raub
11. Rudá mše / Rote Messe
12. Šibeniční píseň / Galgenlied
13.Poprava / Enthauptung
14.Kříže / Die Kreuze
5.Stesk po domově / Heimweh
1
16. Sprostota! / Gemeinheit!
17.Parodie / Parodie
18. Měsíční skvrna / Der Mondfleck
19. Serenáda / Serenade
20.Jízda domů (Barkarola) / Heimfahrt
(Barcarole)
21.Ó, stará vůně / O Alter Duft
28
Petr Pomkla
Francouzský skladatel Claude Debussy
(1862–1918) byl jedním z nejvýraznějších
hledačů nového hudebního jazyka na konci
19. a začátku 20. století. Jeho Sonáta pro
flétnu, violu a harfu z roku 1915 je první
závažnější kompozicí pro tuto ve své době
neobvyklou sestavu nástrojů a excelentní
ukázkou autorova pozdního stylu. Kombinaci
flétny a harfy si Debussy úspěšně vyzkoušel už
v dřívějších kompozicích. Intimní, harmonicky
poměrně jednoduchá Sonáta znamená příklon
k odkazu mistrů francouzské hudby Couperina
a Rameaua; je charakteristická rovnocenností
jednotlivých nástrojů, obsahuje starobyle
působící modální pasáže a využívá
polytonality. Uprostřed boje s rakovinou
a v zármutku nad probíhající světovou válkou
napsal Debussy jedno ze svých vrcholných děl.
Maurice Ravel (1875–1937) vytvořil značně
odlišnou podobu hudebního „impresionismu“
než jeho krajan Debussy, byť také naprosto
svébytnou. Introdukci a Allegro pro harfu,
flétnu, klarinet a smyčcové kvarteto napsal
v roce 1905 na objednávku Érard Company,
slavného výrobce harf a klavírů, pro
demonstraci širokého rozpětí výrazových
možností jejich nové pedálové harfy. Skladba
tento účel naplňuje dokonale: part harfy je
virtuózní a důsledně chromatický; jeho
Irena Troupová
prostřednictvím Ravel také výrazně narušil
dobové konvence v rozlišení koncertantní
a komorní hudby. Přestože je skladba obvykle
označována jako septet, ve skutečnosti jde
o kompozici pro koncertantní harfu
doprovázenou komorním ansámblem.
Atonální melodram Pierrot lunaire na básně
Alberta Girauda dokončil Arnold Schönberg
(1874–1951) v jakémsi tvůrčím opojení během
několika málo dnů v létě 1912. Hrdinou cyklu je
Pierot, postava z commedie dell’arte, oblíbená
také mezi umělci fin de siècle – v jejich poetice
plnila nejednou funkci jakéhosi alter ega
samotného (obvykle „prokletého“) básníka:
Pierot byl proto nahlížen s příslušným patosem
nikoliv jako hlupák, ale jako tragický, neúspěšně
bojující odvážný člověk nebo jako prorok
a ironický komentátor. Jednotlivé Giraudovy
básně, charakteristické barokně zjitřenou
obrazivostí a takřka surrealistickou fantastičností,
dohromady nevytvářejí ucelený příběh: jde
o silné, jaksi nahodilé a ve vzájemném kontextu
absurdní obrazy z Pierotova života, které
Schönberg znamenitě převedl v typicky
expresionistické miniaturní výjevy plné extrémů,
s názvuky německého kabaretu.
29
Sopranistka Irena Troupová (1967)
spolupracuje s četnými domácími i zahraničními
soubory zaměřenými na starou hudbu (Musica
Antiqua Praha, Musica Florea, Capella
Sagittariana, Barocco sempre giovane,
Dresdner Barockorchester). V současné době
působí především v Německu a vystupuje
s ansámblem Orpheon, pravidelně účinkuje
v koncertních řadách berlínské Státní opery
a Berlínského symfonického orchestru.
Ensemble Lumineux je komorní soubor
složený převážně z hráčů Filharmonie Brno,
které doplňuje koncertní mistryně orchestru
Janáčkovy opery houslistka Lenka Koplová
a pedagog brněnské konzervatoře a JAMU
Radim Pančocha.
Pavel Šnajdr (1975), absolvent oborů skladba
a dirigování na JAMU, spolupracuje s předními
českými orchestry a divadelními scénami.
V současné době je angažován v Národním
divadle Brno. Je zakladatelem a dirigentem
souboru BCO – Brno Contemporary Orchestra.
Miloš Zapletal
French composer Claude Debussy
(1862–1918) was one of the most outstanding
seekers of a new musical language at the end of
the 19th and start of the 20th centuries. His
Sonata for Flute, Viola, and Harp from
1915 was the first serious composition for this
at-the-time-unusual instrumentation, and an
excellent example of the author’s later style.
Debussy had used the combination of flute and
harp to good effect in his previous compositions.
The intimate, harmonically relatively simple
Sonata was a turn towards French music masters
Couperin and Rameau: it is characteristic for the
equality given to the individual instruments.
It contains old-fashioned-sounding modal
passages, and makes good use of polytonality.
30
man in a futile struggle, or as a prophet and
ironic commentator. The individual poems by
Giraud, characteristic for their baroque
picturesqueness and almost surrealistic
imagination, do not fit together as a connected
narrative, but as a series of vivid, random, and
in mutual juxtaposition absurd pictures from
Pierot’s life, which Schönberg ably turns into a
typically expressionistic vignettes full of
extremes, echoing with the sounds of a German
cabaret.
Partneři večera
rodinné vinařství Jindřich Kadrnka
a Vinotéka „vasevino.eu“ zvou posluchače
koncertu do foyeru Besedního domu
k ochutnávce vín za dotovanou cenu
Partners of the evening
Jindřich Kadrnka’s family winery and the wine
shop “vasevino.eu“ invite the audience to
a wine tasting in the foyer of the Besední dům.
The wines will be offered at a subsidised price.
Pavel Šnajdr
Amid his struggle with cancer and sadness over
the raging World War, Debussy wrote one of
his climactic works.
Maurice Ravel (1875–1937) created his own
unique form of musical impressionism different
than that of his countryman Debussy. He wrote
his Introduction and Allegro for Harp,
Flute, Clarinet, and String Quartet in 1905 on
commission from the Érard Company, famous
makers of harps and pianos, in order to
demonstrate the broad range of expression of
their new pedal harps. This piece fits the
purpose to a T. The part for harp is virtuoso,
and thoroughly chromatic; through it Ravel
blurred the era’s conventional borderline
between concert and chamber music. Although
the composition is usually labeled as a septet,
in reality it is a work for concertante harp
accompanied by a chamber ensemble.
Arnold Schönberg (1874–1951) finished his
atonal melodrama Pierrot lunaire on a poem
by Albert Giraud in a creative intoxication over
a few days in the summer of 1912. The hero of
the cycle is Pierot, a character from commedie
dell’arte, popular among fin de siècle artists in
his role as the alter ego of the “garret” artist.
Pierot is thus properly seen with the appropriate
pathos not as a fool, but as a tragically brave
Soprano Irena Troupová (1967) works with
a number of Czech and foreign ensembles
focusing on early music (Musica Antiqua Praha,
Musica Florea, Capella Sagittariana, Barocco
sempre giovane, Dresdner Barockorchester).
At present she performs mostly in Germany,
appearing with the ensemble Orpheon; she
regularly performs in the orchestra series of the
Berlin State Opera and the Berlin Symphony
Orchestra.
Ensemble Lumineux is a chamber ensemble
composed mainly of musicians from the Brno
Philharmonic, along with concertmaster from the
orchestra of the Janáček Opera violinist Lenka
Koplová and teacher at the Brno Conservatory
and JAMU Radim Pančocha.
Pavel Šnajdr (1975), graduated at JAMU in
the field of composition and conducting, works
with leading Czech orchestras and theaters.
At present he is engaged with the National
Theater in Brno. He is founder and conductor of
the ensemble BCO – Brno Contemporary
Orchestra.
Miloš Zapletal
31
30/10
KREMERATA BALTICA
19:30 Besední dům
GIOACCHINO ROSSINI
Sonata a quattro č. 6 D dur
„La tempesta“ (Bouře)
Sonata for Strings No. 6 in D major
“La tempesta“ (Tempest)
1.Allegretto spiritoso
2.Andante assai
3. Tempesta: Allegro
GIOACCHINO ROSSINI
Une larme (Slza), téma a variace pro
violoncello a smyčce (arr. Eliodoro Sollima)
z cyklu Péchés de vieillesse
Une larme (Tear), theme and variations for
violoncello and strings (arr. Eliodoro Sollima)
from the cycle Péchés de vieillesse
1.Téma / Theme
2.Variace / Variations
GIOVANNI SOLLIMA
Cesta po Itálii (výběr)
Viaggio in Italia (selections)
Giotto – Dante
L‘ortolano (L‘Arcimboldi)
Alone
La camera bianca (Federico II)
MOISEJ VAJNBERG
Sinfonietta č. 2 op. 74
Sinfonietta No. 2 Op. 74
1.Allegro
2.Allegretto
3.Adagio (att.)
4.Andantino
32
Kremerata Baltica
GIUSEPPE VERDI
Smyčcový kvartet e moll
(verze pro smyčcový orchestr)
String Quartet in E minor
(version for string orchestra)
1.Allegro
2.Andantino
3.Prestissimo
4.Scherzo fuga: Allegro assai mosso
Kremerata Baltica
dirigent a sólista / conductor and soloist
Mario Brunello violoncello
Gioacchino Rossini (1792–1868) se díky
svým operám stal slavným, bohatým
a populárním jako žádný jiný skladatel té doby
– a několik jeho operních titulů patří podnes
k repertoárním evergreenům. Málokdo ovšem
zná jeho komorní hudbu; na počátku 19. století
napsal půl tuctu sonát pro dvoje housle,
violoncello a kontrabas. Šestá z nich v tónině
D dur Bouře navazuje na zvukomalebné
skladby oblíbené už od baroka. Téma s variacemi
pro violoncello a klavír Slza vzniklo v posledním
desetiletí Rossiniho života, kdy skladatel
komponoval už jen pro vlastní potěšení a pro
přátele.
Cellista a skladatel Giovanni Sollima (1962)
studoval na konzervatoři v rodném Palermu,
pak ve Stuttgartu a v Salcburku. Vyučuje na
Romaniniho nadaci v Brescii a na prestižní
Akademii svaté Cecílie v Římě. Cesta po
Itálii (2000) na texty Michelangelovy,
Giordana Bruna a Francesca Borrominiho je
rozsáhlým cyklem pro hlas, violoncello
a smyčcové kvarteto; jeho části se mohou
provozovat samostatně.
Moisej Vajnberg (1919–1996) začal studovat
ještě jako Mieczysław Weinberg dvanáctiletý
na konzervatoři v rodné Varšavě, od roku 1939
pokračoval v Sovětském svazu na konzervatoři
v Minsku. V roce 1943 přesídlil do Moskvy
a spřátelil se se Šostakovičem, jenž ho také
uchránil před žalářováním. Vajnbergovy
skladby jsou často programní, autobiografické,
s humanistickým poselstvím, převážně rozjímavé
a reflektující jeho židovský původ. Druhá
sinfonietta pro smyčce a tympány vznikla
roku 1960.
Giuseppe Verdi (1813–1901) se své
celoživotní operní tvorbě zpronevěřil jen
několika málo skladbami. Do nástrojové
33
komorní tvorby zasáhl jen jednou –
smyčcovým kvartetem: v roce 1873 uvázl
nečekaně v Neapoli během příprav na
představení Aidy, prodloužených kvůli
onemocnění české sólistky Terezy Stolzové
v titulní roli, a pokusil se zasáhnout do oboru,
jenž mu byl – stejně jako celé hudební Itálii té
doby – dosud cizí. Jeho kvartet je zároveň
polemikou zkušeného tvůrce se středoevropským
pojetím této formy; jako pokus jej dlouho
odmítal představit veřejnosti, ale ukázalo se, že
jím vstoupil – poprvé a naposledy – mezi
klasiky evropské komorní hudby.
Italský cellista a dirigent Mario Brunello
(1960) je znám publiku Evropy, Ameriky
a Japonska. Studoval hru na violoncello na
konzervatoři v Benátkách a soukromě. Jako
první Ital zvítězil roku 1986 v Mezinárodní
soutěži P. I. Čajkovského v Moskvě. Vystupuje
jako sólista pod taktovkou světových dirigentů
a věnuje se i komorní hudbě. Natáčí pro přední
nahrávací společnosti. Hraje na nástroj
slavného houslaře Giovanniho Paola Magginiho
ze 17. století.
Lotyšský houslový virtuos Gidon Kremer založil
roku 1997 komorní těleso Kremerata Baltica
z vynikajících mladých hudebníků pobaltských
republik. Soubor pořádá několikrát ročně
mezinárodní turné, vystupuje na prestižních
festivalech a v proslulých sálech. Pro velké
nahrávací společnosti natočila Kremerata řadu
pozoruhodných alb, za která získala četná
ocenění včetně Grammy.
Jana Slimáčková Michálková
34
age of nineteen in his native Warsaw; from
1939 he continued in the Soviet Union at
conservatory in Minsk. In 1943 he moved to
Moscow and befriended Shostakovich, who
also saved him from imprisonment. Vainberg’s
works are often programmatic, autobiographical,
with a humanistic message, contemplative and
reflecting on his Jewish origin. His Second
Sinfonietta for strings and timpani is from
1960.
Mario Brunello
The operas of Gioacchino Rossini
(1792–1868) brought him fame, riches, and
popularity like no other composer of his time
– and several of his operatic titles are still
among today’s evergreens. Few people,
however, are aware of his chamber music: in
the early 19th century he wrote a half-dozen
sonatas for two violins, cello, and contrabass.
The Sixth of these in the key of D major
Tempest is written in the tradition of
onomatopoeic compositons popular since
Baroque.
The theme with variations for cello and piano
Tear was written in the last decade of Rossini’s
life, when he was writing only for the pleasure
of himself and friends.
1997, choosing from excellent young musicians
from that Baltic republics. The group tours
abroad several times a year, appearing at
prestigious festivals and renowned venues.
The Kremerata has recorded a number of
remarkable albums for leading labels, and has
won many awards including the Grammy.
Jana Slimáčková Michálková
Giuseppe Verdi (1813–1901) wrote only
a few pieces apart from his operas. He took
only one try at instrumental chamber music:
a string quartet. Verdi was unexpectedly
stranded in Naples in 1873 during preparations
for Aida, which was delayed by the illness of
Czech soloist Tereza Stolzová in the title role.
He took the opportunity to dabble in a field that
was totally foreign to him, as it was to all of
musical Italy at the time. His quartet is at the
same time a polemic by an experienced artist
with the Central European form of the genre. He
long refused to have the work performed in
public, but with his first and last attempt he
entered the ranks of European chamber music
classics.
Cellist and composer Giovanni Sollima
(1962) studied at conservatory in his native
Palermo, later in Stuttgart and Salzburg. He
teaches at the Romanini Foundation in Brescia,
and at the prestigious Academy of St. Cecilia in
Rome. His Travels in Italy (2000) on texts by
Michelangelo, Giordano Bruno and Francesco
Borromini is an extensive cycle for voice, cello,
and string quartet; its individual parts can be
performed separately.
Italian cellist and conductor Mario Brunello
(1960) is well-known to audiences in Europe,
America, and Japan. He studied the cello at
conservatory in Venice and privately. In 1986
he became the first Itialian to win the
P. I. Tchaikovsky International Competition in
Moscow. He performs as a soloist under the
world’s leading conductors, also specializes in
chamber music, and records for the top music
labels. He plays on an instrument made by
famous violin maker Giovanni Paolo Maggini in
the 17th century.
Moisey Vainberg (1919–1996) began his
musical studies as Mieczysław Weinberg at the
Latvian violin virtuoso Gidon Kremer founded
the chamber ensemble Kremerata Baltica in
35
31/10
CLAUDE DEBUSSY
Preludia (výběr z I. a II. knihy)
Preludes (excerpts from Book I and II)
1./I.Delfské tanečnice / Danseuses de Delphes
(Lent et grave)
2./II.Suché listí / Feuilles mortes
(Lent et mélancolique)
4./I. „Zvuky a vůně víří ve večerním vzduchu“ /
„Les sons et les parfums tournent dans l‘air
du soir“ (Modéré)
4./II.„Vybraných půvabů je tanec víl“ /
„Les fées sont d‘exquises danseuses“
(Rapide et léger)
5./II.Vřesoviště / Bruyères (Calme)
6./II.Generál Lavine – výstředník / Général
Lavine – eccentric (Dans le style
et le mouvement d‘un Cakewalk)
7./II.Audienční terasa ve svitu luny / La terrasse
des audiences du clair de lune (Lent)
8./II.Rusalka / Ondine (Scherzando)
9./I.Přerušovaná serenáda / La sérénade
interrompue (Modérément animé)
10./II.Egyptská váza / Canope
(Très calme et doucement triste)
11./II. Střídavé tercie / Les tierces alternées
(Modérément animé)
12./II.Ohňostroj / Feux d‘artifice
(Modérément animé)
Alexej Ljubimov klavír / piano
LJUBIMOV / TARASOV –
DEBUSSY
19:30 Besední dům
CLAUDE DEBUSSY
(dekonstrukce / deconstructions
ALEXEJ LJUBIMOV,
VLADIMIR TARASOV)
Preludia (výběr)
Preludes (excerpts)
2./I. Plachty / Voiles (Modéré)
3./I. Vítr na pláni / Le vent dans la plaine
(Animé)
1./II. Mlhy / Brouillards (Modéré)
dva fragmenty ze scénické hudby
ke hře Gabriela d‘Annunzio Umučení
svatého Šebestiána
two fragments from incidental music
for Gabriele d‘Annunzio‘s play
Le Martyre de Saint Sébastien
Extatický tanec / Danse extatique
Raněný vavřín / Le laurier blessé
Preludia (výběr)
Preludes (excerpts)
6./I.
7./I.
Stopy ve sněhu / Des pas sur la neige
(Triste et lent)
Co vyprávěl západní vítr / Ce qu‘a vu
le vent d‘ouest (Animé et tumultueux)
Alexej Ljubimov klavír / piano
Vladimir Tarasov bicí nástroje /
drums and percussion
Pod záštitou Sergeje Kiseljova,
Neutuchající životaschopnost a inspirativnost
hudby Clauda Debussyho (1862–1918)
potvrzují nejen její častá provozování, ale i její
reinterpretace. Jedna z nich vzešla ze setkání
dvou dlouholetých přátel, světoznámých
muzikantů z různých hudebních prostředí:
klasicky vzdělaného klavíristy Alexeje
Ljubimova a jazzového bubeníka Vladimira
Tarasova, kteří loni, při příležitosti 150. výročí
narození skladatele, připravili projekt
postavený na jeho klavírních Preludiích
(1909–1913). V první polovině vystoupení
hraje Ljubimov originální verze vybraných částí
cyklu, následně oba hudebníci improvizují
(převážně) na jejich témata.
Naše ‚dekonstrukce‘ jsou volným zpracováním
Debussyho [hudebních] textů na základě
tematických a harmonických komplexů
stanovených v každé skladbě. Východiskem je
pro nás zachování ‚obrazu‘ dané skladby –
emocionálního, koloristického, popisného stavu
– a jeho zesílení, dosažitelné především díky
mnohovrstvé sémantice bicích nástrojů,
dodávajících nové dimenze a horizonty
a rozšiřujících impresionistickou, barevnou
vrstvu této hudby. (…) Vedle toho se snažíme
zdůraznit surrealistickou, mystickou stránku
Debussyho zvukové magie. (Alexej Ljubimov)
Pro nás improvizátory vyšlé z jazzu je Debussy
zvěstovatelem průzračného komorního
pianismu, kde zvuk žije nejen v interpretovaných
notách, ale i mezi nimi. (…) Pro mě coby hráče
na bicí nástroje je to názorný příklad, kdy
pauza také zní a hudba se jakoby zadržuje
nad hudebníky a posluchačem. Dekonstrukce
Debussyho v našem podání, to je především
společné prožívání tématu zadaného
skladatelem. (Vladimir Tarasov)
Alexej Ljubimov (1944) se již od studijních
let začal repertoárově ubírat dvěma směry:
jednak se věnoval autentické interpretaci staré
hudby na historických nástrojích, současně
36
Alexej Ljubimov
však tíhnul k hudbě 20. století. V ruských
premiérách uváděl západní avantgardní
skladatele, horlivě propagoval i tvorbu svých
progresivních současníků z postsovětského
teritoria – Schnittkeho, Gubajduliny, Pärta či
Silvestrova. Od 80. let pravidelně vystupuje po
celém světě se svými recitály, v komorních
sestavách či jako sólista s předními orchestry
(filharmoniemi Losangeleskou, Mnichovskou,
Královskou londýnskou, Torontskou atd.) pod
vedením renomovaných dirigentů (Parrott,
Järvi, Pletněv, Salonen, Saraste aj.). Jeho
nahrávky vydaly významné společnosti, mj.
Teldec, Erato, Melodija, BIS, Sony, Harmonia
Mundi; od roku 2003 nahrává především pro
ECM (Lamentate Arvo Pärta, Preludia Clauda
Debussyho, skladby Johna Cage atd.).
Vladimir Tarasov (1947), rodák
z Archangelsku, se ve druhé polovině 60. let
usadil ve Vilniusu a spolu s klavíristou
37
thanks to the many-layered semantics of the
percussion instruments, which give new
dimensions and horizons, and expand the
impressionistic, colorful layers of this music. (…)
We also try to emphasize the surrealistic,
mystical side of Debussy’s aural magic.
(Alexey Lyubimov)
For we improvisationists brought up with jazz,
Debussy is the prophet of the clear, crystalline
chamber piano, where the sound is not just in
the notes being played, but between them. (…)
For me as a player on percussion instruments
this is a graphic example, when the pauses are
sounding too, somehow hanging above the
musicians and audience. Our deconstruction of
Debussy is mainly living together the theme
given by the composer. (Vladimir Tarasov)
Vladimir Tarasov
Ganělinem a saxofonistou Čekasinem vytvořil
legendární freejazzové Ganělinovo trio.
Od počátku 90. let se věnuje také tvorbě
audiovizuálních instalací (sólově nebo ve
spolupráci s dalšími umělci, mj. s Iljou
Kabakovem). Kooperoval s předními jazzovými
hudebníky (mj. A. Cyrillem, Rova Saxophone
Quartetem, A. Braxtonem, L. Newtonovou,
M. Satohem), nezřídka tvoří i s osobnostmi
z jiných hudebních oblastí (např. se
skladatelem V. Martynovem) a uměleckých
oborů (s básníky D. Prigovem, A. Bitovem,
K. S. Keysem, choreografem J. Nadjem atd.).
Jeho bicí jsou zaznamenány na více než stovce
alb. V roce 2005 mu vyšla výpravná sada
s názvem Atto, která obsahuje 11 CD s týmž
počtem jeho stejnojmenných sólových opusů
z let 1984 až 2004 a DVD Zvukové hry
s ukázkami jeho instalací.
Vítězslav Mikeš
38
The undying vitality and inspiration in the music
of Claude Debussy (1862–1918) is reflected
not only in how often his music is played, but
how often it gets reinterpreted. One such project
came out of the meeting of two old friends,
world-renowned musicians from different
musical backgrounds: classical pianist Alexei
Ljubimov, and jazz percussionist Vladimir
Tarasov, who prepared a project last year for
the 150th anniversary of the composer’s birth
based on his piano Preludes (1909–1913).
In the first half Ljubimov plays the original
versions of selected parts of the cycle, then the
two musicians improvise (mostly) on the cycle’s
themes.
Our “deconstruction” is a loose reworking of
Debussy’s musical texts on the basis of thematic
and harmonic systems set for each piece. What
we try to do is preserve the “picture” of the
given piece – its emotional color, descriptive
bent – and magnify it, which is possible mainly
Ganelin Trio. Since the early 1990s he has also
done audiovisual installations (solo or working
with other artists like Ilja Kabakov). He has
cooperated with leading jazz musicians
(A. Cyrill, Rova Saxophone Quartet, A. Braxton,
L. Newton, M. Satoh); he often works with
musicians from other genres (composer
V. Martynov) and branches of art (poets
D. Prigov, A. Bitov, K. S. Keys, choreographer
J. Nadj, etc.). His drums are recorded on more
than a hundred albums. In 2005 he put out
a collection entitled Atto consisting of 11 CDs,
the same number as his solo work of the same
name from 1984–2004, and a DVD Sound
Games with clips from his installations.
Vítězslav Mikeš
Since his student years Alexey Lyubimov
(1944) has taken off in two directions in terms of
repertoire: on one hand authentic interpretation
of early music on historical instruments, and at
the same time the music of the 20th century.
He has performed the Russian premiers of
western avant-garde composers, and feverishly
promoted the work of his progressive
contemporaries from the post-Soviet world:
Schnittke, Gubajdulina, Pärt, or Silvestrov. Since
the 1980s he has regularly played all over the
world at recitals, with in chamber ensembles,
and as a soloist with leading philharmonics (Los
Angeles, Munich, Royal London, Toronto) under
renowned conductors (Parrott, Järvi, Pletnev,
Salonen, Saraste etc.). He has recorded on top
labels (Teldec, Erato, Melodiya, BIS, Sony,
Harmonia Mundi), since 2003 mainly for ECM
(Arvo Pärt’s Lamentate, Preludes by Claude
Debussy, the works of John Cage, and more).
Vladimir Tarasov (1947), from Archangelsk,
settled down in the mid-1960s in Vilnius, and
along with pianist Ganelin and saxophonist
Chekasin formed the legendary free-jazz
39
1/11
ISHA TRIO
VE SKLENĚNÉM POKOJI
ISHA TRIO IN THE GLASS
ROOM
19:30 vila Tugendhat
7:30pm Villa Tugendhat
JOHANN SEBASTIAN BACH
MILOŠ ŠTĚDROŇ
Was Gott tut, das ist wohlgetan
(Co bůh činí, dobře činí),
árie ze stejnojmenné kantáty BWV 100
Was Gott tut, das ist wohlgetan,
aria from the cantata BWV 100
2 texty různě
Two Texts in Different Ways
Adagio pro flétnu a klavír
Adagio for flute and piano
1.Rondel I.
2.Wie ein Hund I.
3.Rondel II.
4.Wie ein Hund II.
5.Rondel III.
6.Wie ein Hund III.
7.Tempo ultimo
GIUSEPPE VERDI
LUCIANO BERIO
Composizioni da camera
(Komorní skladby)
výběr / selections
Quattro canzoni popolari
(Čtyři lidové písně)
RICHARD WAGNER
Il poveretto (Ubožáček)
Stornello (Špaček)
MAURICE RAVEL
La flûte enchantée
(Kouzelná flétna)
JOAQUÍN RODRIGO
Dos poemas de Juan Ramón Jiménez
(Dvě básně Juana Ramóna Jiméneze)
1.Verde verderol (Zvonek zelený)
2.Pájaro del agua (Vodní pták)
SÁRA ŽALČÍKOVÁ
Písně dcery siónské (výběr)
Songs of the Sion Daughter (selections)
1.Psalm
2.Jirej Adonaj
40
1.Dolce cominciamento (Sladký začátek)
2.La donna ideale (Ideální žena)
3.Avendo gran disio
4.Ballo (Tanec)
GYÖRGY LIGETI
Der Zauberlehring
(Čarodějův učeň)
IVO MEDEK
Ancient Stories
(Dávné příběhy)
ISHA trio:
Lucie Rozsnyó soprán / soprano
Jana Pavlíčková flétna / flute
Sára Žalčíková klavír / piano
ISHA trio
Pro skladatele – a nejen pro ně – má postava
Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750)
rysy starozákonního Mojžíše – jeho hudba jako
by zvěstovala Zákon nejvyšší hudební
dokonalosti. Protestantský chorál z 16. století
Was Gott tut, das ist wohlgetan byl
v Lipsku Bachovy doby s oblibou zpíván při
svatbách. Bach jej použil ve třech kantátách;
v posledním zpracování je využita obligátní
flétna k bohatě zdobenému doprovodu.
Richard Wagner (1813–1883) je znám
především operami, a přestože rozuměl
nástrojům znamenitě, existuje od něj jen velmi
málo čistě instrumentální hudby. Adagio
(původně určené pro klarinet) patří k jeho
raným skladbám a svým pozdně klasicistním
stylem prozrazuje málo známá slohová
východiska budoucího romantického operního
génia.
Giuseppe Verdi (1813–1901) se rovněž
zapsal především do historie opery; jeho
zdánlivě prostá hudba je ve skutečnosti
výsledkem svrchovaného kompozičního
mistrovství. Dvě písně z jeho sbírky
Composizioni da camera ukazují schopnost
vystihnout jemnou psychologii v rámci drobného
komorního útvaru.
Maurice Ravel (1875–1937) je spolu
s Debussym pokládán za hlavního představitele
francouzského hudebního impresionismu. Jeho
orchestrální debut Shéhérazade neměl v roce
1897 úspěch, proto Ravel skladbu zavrhl.
O šest let později použil stejný název pro
třídílný písňový cyklus na básně Tristana
Klingsora. La flûte enchantée s virtuózně
pojatým flétnovým partem je jeho prostředním
číslem.
41
Joaquín Rodrigo (1901–1999) dosáhl svojí
melodickou hudbou, založenou na španělském
folklóru, velké popularity a za svého života byl
pokládán za nejvýznamnějšího žijícího
španělského skladatele. Dos poemas de
Juan Ramón Jiménez z roku 1959 jsou
příkladem jeho melodické invence a niterné
lyriky.
Sára Žalčíková (1983) působí jako
skladatelka a klavíristka, je činná také
v pedagogických projektech, věnuje se též
improvizaci a multimediální kompozici. Pětidílný
cyklus Písně dcery siónské zkomponovala
v roce 2009 jako reakci na konflikt v Izraeli.
Miloš Štědroň (1942) zpracovává ve skladbě
2 texty různě (2010) pokaždé na tři způsoby
jednak báseň Georga Trakla Rondel a jednak
tři poslední slova z Procesu Franze Kafky –
„Wie ein Hund.“ Odlišným zhudebňováním je
dosaženo vždy jiného významu krátkých textů.
Luciano Berio (1925–2003) byl pokládán za
jednoho z nejvýznamnějších umělců své doby
a jeho smrt byla vnímána jako národní smutek.
Quattro canzoni popolari (1946–47)
používají lidové či zlidovělé písňové texty.
Melodie ovšem zkomponoval Berio sám – jako
student druhého ročníku konzervatoře.
György Ligeti (1923–2006) uprchl v roce
1956 z Maďarska a zařadil se mezi přední
autory Nové hudby. Zanechal po sobě
monumentální dílo a jeho klavírní Etudy patří
dnes k základnímu klavírnímu repertoáru
20. století. V Etudě č. 10 Der Zauberlehring
se inspiroval polyrytmikou středoafrických
Pygmejů.
Ivo Medek (1956) je z brněnských skladatelů
mezinárodně nejznámější. Jeho tvorba má
široké rozpětí – od elektroniky a multimediálních
děl až po opery. Ancient Stories
zkomponoval v roce 1999 pro americkou
42
zpěvačku Jacqueline Bobak a hráče na bicí
Dana Dlouhého. Výběr z tohoto cyklu upravil
v roce 2010 pro ISHA trio. Bicí nástroje jsou
zde nahrazeny flétnou a preparovaným
klavírem.
ISHA trio bylo založeno v roce 2007 na půdě
Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.
Jeho repertoár zahrnuje skladby od baroka až
po hudbu soudobou, která tvoří jeho stěžejní
část. Soubor vystoupil na mnoha koncertních
pódiích v České republice i dalších evropských
státech a také v USA. V roce 2011 natočil své
debutové CD Ancient Stories s kompozicemi
českých soudobých autorů (Miloš Štědroň, Peter
Graham, František Emmert, Ivo Medek).
Jaroslav Šťastný
For a composer – and others – the great
personage of Johann Sebastian Bach
(1685–1750) looms like Moses of the Old
Testament – his music sets forth the Law of High
Musical Perfection. The 16th-century Protestant
chorale Was Gott tut, das ist wohlgetan
was a favorite at weddings in Leipzig during
Bach’s era. Bach used it in three of his cantatas;
in the last of these, the obligatory flute is used to
provide an ornate accompaniment.
Richard Wagner (1813–1883) is known
mainly for his operas; even though he
understood the instruments very well, he wrote
little purely instrumental music. His Adagio
(originally intended for clarinet) is among his
early works. Written in late Classicist style, it
provides a little-known compositional preview of
the future romantic opera genius.
Giuseppe Verdi (1813–1901) likewise went
down in history for his operas; his seemingly-
simple music is actually the product of
a sovereign compositional mastery. Two songs
from his collection Composizioni da camera
show his ability to capture delicate psychology
in a small chamber format.
Quattro canzoni popolari (1946–47)
used folk or popular song texts.
The melodies, however, were composed by
Berio himself – as a second-year student at
conservatory.
Maurice Ravel (1875–1937) is, along with
Debussy, regarded as the main representative of
French musical impressionism. His orchestral
debut Sheherazade in 1897 was unsuccessful,
so Ravel cast it aside. Six years later he used
the same title for a three-part song cycle on the
poetry of Tristan Klingsor. The middle movement,
La flûte enchantée, features a virtuoso flute
part.
György Ligeti (1923–2006) fled his native
Hungary in 1956 and went on to become one
of the leading authors of New Music. He left
behind a monumental body of work, and his
piano Etudes are part of the basic piano
repertoire of the 20th century. Etude No. 10
Der Zauberlehring was inspired by the
polyrhythms of the Pygmies of Central Africa.
The melodic music of Joaquín Rodrigo
(1901–1999), based as it was on Spanish
folklore, was hugely popular even during the life
of the author, who was regarded in his own
time as Spain’s greatest living composer. Dos
poemas de Juan Ramón Jiménez from
1959 are an example of his melodic invention
and intimate lyricism.
Sára Žalčíková (1983) is a composer and
pianist. She works as a pedagogue, and also
does improvisation and multi-media
composition. Her five-part cycle Písně dcery
siónské (Songs of the Sion Daughter) was
written in 2009 as a reaction to the conflict over
Israel.
In his 2 texty různě (2 Texts in Different
Ways) (2010), Miloš Štědroň (1942) works in
three different ways with a poem by Georg
Trakl entitled Rondel, and the final three words
of The Trial by Franz Kafka: “Wie ein Hund.”
Setting these short texts to music in three
different ways gives them different shades of
meaning every time.
Ivo Medek (1956) is Brno’s most well-known
composer internationally. His work is broad,
from electronics and multimedia to opera.
He composed Ancient Stories in 1999 for
American singer Jacqueline Bobak and
percussionist Dan Dlouhý. In 2010 he adapted
a selection from the cycle for the ISHA Trio.
Percussion instruments are replaced here by
flute and prepared piano.
The ISHA Trio was formed in 2007 at the
Janáček Academy of Music and Performing Arts
in Brno. Its repertoire ranges from Baroque to
contemporary, with emphasis on the latter. The
ensemble has appeared in many concert venues
in the Czech Republic and elsewhere in Europe
as well as the USA. In 2011 they recorded their
debut CD Ancient Stories, with compositions by
contemporary Czech authors (Miloš Štědroň,
Peter Graham, František Emmert, Ivo Medek).
Jaroslav Šťastný
Luciano Berio (1925–2003) was seen as
one of the greatest artists of his time, and
Italy mourned his death as a nation.
43
2/11
KRZYSZTOF PENDERECKI
Capriccio per Siegfried Palm
Per Slava
Divertimento
1.Serenade
2.Scherzo
3.Notturno
4.Sarabande
5.Tempo di valse
6.Aria
SOFIJA GUBAJDULINA
Deset preludií pro violoncello
Ten Preludes for violoncello
1.Staccato – Legato
2.Legato – Staccato
3.Con sordino – Senza sordino
4.Ricochet
5.Sul ponticello – Ordinario – Sul tasto
6.Flagioletti
7.Al taco – Da punta dárco
8.Arco – Pizzicato
9.Pizzicato – Arco
10.Senza arco – Senza pizzicato
Štěpán Filípek violoncello
44
MATINÉ S VIOLONCELLEM
MATINEE WITH CELLO
11:00 Janáčkovo divadlo, foyer
11:00am Janáček Theatre, foyer
Krzysztof Penderecki (1933) patří
k nejznámějším autorům tzv. novopolské
kompoziční školy. Jeho tvorba zasahuje
prakticky do všech žánrů artificiální hudby.
Vzhledem k rozsahu a kvalitě díla je dodnes
jedním z těch, kteří určují trend v současné
západoevropské hudební tvorbě. Capriccio
per Siegfried Palm napsal v březnu a dubnu
1968 jako relativně krátkou skladbu (cca
6 minut), v níž se snažil maximálně využít
technické a zvukové možnosti violoncella.
Kompozice Per Slava vznikla v roce 1986,
opět, jak už název napovídá, jako dar pro
interpreta, v tomto případě Mstislava
Rostropoviče. Její vznik spadá do období
autorova tvůrčího vrcholu, kdy se už odpoutal
od avantgardního zvukového experimentování
šedesátých let, zato však v instrumentálních
skladbách hojně užíval prvků tradiční virtuozity.
Jednotlivé části Divertimenta vznikaly
prakticky dvanáct let (skladba byla dokončena
roku 2006); díky tomu můžeme dobře sledovat
Pendereckého kompoziční vývoj v poslední
době – konkrétně jde o jeho neoromantické
a sentimentální tendence.
Sofija Gubajdulina (1931) je jednou
z nejvýznamnějších hudebních skladatelek
současnosti. Ve své tvorbě kombinuje hudební
prostředky postwebernistické seriality
a témbrových experimentů s obsahovým
zaměřením v symbolismu a mysticismu. Díky
tomu je její kompoziční styl i ve světovém
měřítku zcela jedinečný.
Cyklus Deseti preludií pro sólové violoncello
z roku 1974 je vtipnou reakcí na tehdejší trend
„témbrové hudby“. Autorka zde totiž využívá
zcela standardních technik violoncellové hry,
ale kombinuje je tak, že výsledný zvuk působí
ve výsledku velmi neobvykle. Každé z preludií
má v názvu způsob hry, nebo kombinaci
způsobů hry, které jsou v nich použity (staccato
– legato; con sordino – senza sordino atd.).
Poslední, desáté preludium je relativizací celého
cyklu s názvem senza arco – senza pizzicato.
Pod záštitou Grażyny Bernatowicz,
Jaký zvuk nástroj vydává, když interpret
nemůže ani brnkat, ani hrát smyčcem? Nechme
se překvapit…
Štěpán Filípek (1981) patří k nejvýraznějším
představitelům nastupující generace českých
interpretů. Během posledních let se vyprofiloval
jako violoncellista se širokým záběrem, který se
však primárně zaměřuje na interpretaci autorů
Nové hudby.
Štěpán Filípek
Krzysztof Penderecki (1933) is the most
famous member of the so-called New Polish
School of composition. As an author he has
reached into almost every genre of music.
For the extent and quality of his work he
remains today one the foremost trend-setters for
the Western European musical tradition.
Penderecki wrote Capriccio per Siegfried
Palm in March and April 1968 as a relatively
short work (around 6 minutes), for which he
sought to make maximum use of the technical
and sound possibilities of the cello.
The composition Per Slava was written in
1986, again, as the title suggests, as a gift to
a performer, in this case Mstislav Rostropovich.
At that time Penderecki was at the height of his
powers. He had abandoned the avant-garde
experimentation of the 1960s, and was making
rich use in his instrumental compositions of the
more traditional elements of virtuosity.
The cycle Divertimento took almost twelve
years to write (he finished it in 2006). Thanks to
this we can follow Penderecki’s compositional
development during his later years, particularly
his tendency towards the neo-romantic and
sentimental.
Štěpán Filípek
Sofia Gubaidulina (1931) is one of the most
important composers today. Her work combines
the musical means of post-Weberian experiment
in seriality and timbre along with content full of
symbolism and mysticism. This renders her
compositional style entirely unique in the music
world.
The cycle Ten preludes for solo cello from
1974 is a witty reaction to the then-popular trend
of “timbered music”. The author employs the
standard cello techniques, but combines them in
a way that makes the resulting sound very
unusual. The preludes are titled each after their
featured technique (staccato – legato; con sordino
– senza sordino etc.). The tenth and last prelude
pokes a little fun at the whole cycle: senza arco
– senza pizzicato. What sound can a violin
make if the player can’t pluck or use the bow?
Štěpán Filípek (1981) is one of the most
prominent among the younger generation of
Czech performers. Over the last few years he
has established a profile as a cellist with a wide
range, but primarily concentrates on interpreting
the authors of New Music.
Štěpán Filípek / translated by Todd Hammond
45
2/11
POCTA HENRYKU
GÓRECKÉMU
TRIBUTE TO HENRYK
GÓRECKI
K 80. výročí narození skladatele
To mark the 80th anniversary of the composer´s
birth
HENRYK GÓRECKI
Muzyka staropolska op. 24
(Staropolská hudba)
Old Polish Music Op. 24
HENRYK GÓRECKI
Symfonie č. 3 op. 36
„Symfonie písní žalostných“
Symphony No. 3 Op. 36
“Symphony of Sorrowful Songs“
1.Lento – Sostenuto tranquillo ma cantabile
2.Lento e largo – Tranquillissimo
3.Lento – Cantabile semplice
Ewa Vesin soprán / soprano
Národní symfonický orchestr
Polského rozhlasu Katovice /
Polish National Radio Symphony
Orchestra Katowice
dirigent / conductor Tadeusz Strugała
46
Národní symfonický orchestr Polského rozhlasu Katovice / Polish National Radio Symphony Orchestra Katowice
Koncert je zasvěcen nedožitému jubileu
Henryka Mikołaje Góreckého (1933 až
2010), jedné z hlavních skladatelských postav
polské hudby druhé poloviny 20. století.
Na počátku své tvůrčí dráhy patřil Górecki
– spolu s Pendereckým či Kilarem – k vůdčím
představitelům polské poválečné avantgardy,
brzy se však v jeho skladbách začaly se stále
větší intenzitou projevovat osobitě absorbované
folklorní vlivy a sklony k redukci hudebního
materiálu, což lze zaznamenat např. v cyklu
Tři kusy ve starém slohu (1963) nebo ve
Staropolské hudbě (1967–69). Tato
tendence v Góreckého tvorbě ještě více zesílila
v 70. letech a vyvrcholila v Symfonii č. 3
(1976), již skladatel opatřil podtitulem
Symfonie písní žalostných a kterou věnoval
své ženě. Tři věty symfonie plynou bez
výrazných kontrastů ve velmi pomalém tempu
a vytvářejí tak mysteriózní drama, jehož
hlavním tématem je lidské utrpení sugestivně
zdůrazněné zhudebněnými texty. Dílo a jeho
autora světově proslavila nahrávka z roku
1992, která se usadila na vrcholu anglických
i amerických žebříčků klasické hudby; po celém
světě se jí prodal více než milion.
Sopranistka Ewa Vesin zahájila pěveckou
kariéru již během svých studií debutem ve
Vratislavské opeře, a to v Mozartově Kouzelné
flétně (2003); na téže scéně pak působila až do
roku 2012 jako sólistka. Letos se stala sólistkou
Velkého divadla v Lodži, věnuje se však také
koncertní (oratorní, kantátové) literatuře. Je
držitelkou mj. Zvláštní ceny a stipendia ministra
kultury a národního dědictví (2007) či Bronzové
medaile Gloria Artis za přínos kultuře (2010).
Od roku 2010 vyučuje zpěv na Hudební
akademii Karola Lipińského ve Vratislavi.
Národní symfonický orchestr Polského
rozhlasu byl založen v roce 1935 ve Varšavě,
po druhé světové válce obnovil svou činnost
v Katovicích. V jeho čele stáli mj. Grzegorz
Fitelberg, Jan Krenz, Tadeusz Strugała, Jacek
Kaspszyk či Antoni Wit. Od sezony 2012/2013
je uměleckým vedoucím a šéfdirigentem
Alexander Liebreich. Vedle archivních záznamů
pro Polský rozhlas nahrál orchestr více než 200
alb. Premiéroval orchestrální díla Lutosławského,
Góreckého a Pendereckého. Spolupracoval
s významnými světovými dirigenty a sólisty
(Martha Argerich, Leonard Bernstein, Plácido
Domingo, Pierre Fournier, Barbara Hendricks,
Leonidas Kavakos, Kirill Kondrašin, Charles
Mackerras, Kurt Masur, Maurizio Pollini,
Mstislav Rostropovič, Arthur Rubinstein ad.).
Vystoupil téměř ve všech evropských zemích,
dále v Americe, Japonsku, Hongkongu, Číně,
Austrálii, Koreji, Perském zálivu, na Novém
Zélandu a Tchajwanu.
47
Kondrashin, Charles Mackerras, Kurt Masur,
Maurizio Pollini, Mstislav Rostropovich, Arthur
Rubinstein etc.). It has performed in almost all
the European countries, along with America,
Japan, Hong Kong, China, Australia, Korea, the
Persian Gulf, New Zealand, and Taiwan.
Tadeusz Strugała
Ewa Vesin
Henryk Mikołaj Górecki
Tadeusz Strugała (1935), jeden
z nejvýznamnějších současných polských
dirigentů, stál v čele řady předních polských
orchestrů (mj. Vratislavské a Krakovské
filharmonie, Národního symfonického orchestru
Polského rozhlasu Katovice) a Prezidentského
symfonického orchestru v Ankaře.
Spolupracoval s více než stovkou prestižních
těles po celém světě a s mnoha věhlasnými
sólisty. Vedle klasického repertoáru věnuje
velkou pozornost soudobé hudbě: uvedl
(nezřídka v premiérách) a také nahrál četná díla
současných polských autorů. Nezanedbatelná
je též jeho činnost organizační – např. po třicet
let řídil festival Wratislavia Cantans.
This concert is dedicated to the anniversary of
the late Henryk Mikołaj Górecki
(1933–2010), one of the main composers in
Polish music in the late 20th century. When he
started his career Górecki – along with
Penderecki and Kilar – was one of the leading
figures of the postwar avant garde in Poland.
Soon his works began to exhibit more and more
the influences of folklore, and a tendency
towards reduction of the musical material, which
can be observed for example in the cycle Three
Pieces in the Old Style (1963) or in Old Polish
Music (1967–69). This tendency in Górecki’s
music further intensified in the 1970s in his
Symphony No. 3 “Symphony of
Sorrowful Songs“ (1976), which he
dedicated to his wife. The symphony’s three
movements flow along without marked contrast
and at a very slow tempo, creating a mysterious
drama the main theme of which is human
suffering, suggestively emphasized by the texts
set to music. The work and its author were made
famous by a 1992 recording that reached the
top of the English and American classical music
charts, and sold more than a million copies
around the world.
Soprano Ewa Vesin began her music career
while she was still a student, debuting in 2003
at the Wrocław Opera in Mozart’s Magic Flute;
she was at home on that stage as a soloist until
2012. This year she became a soloist at the
Great Theater in Łodż, while also performing
concert works (oratorios, cantatas). She holds
the Special Award and Stipend from the
Ministry of Culture and National Heritage
(2007) and the 2010 Gloria Artis Bronze Medal
for contribution to culture. Since 2010 she has
taught singing at the Karol Lipiński Academy of
Music in Wrocław.
Vítězslav Mikeš
48
Tadeusz Strugała (1935), one of today’s
leading Polish conductors, has conducted
several of the top Polish orchestras (including the
Wrocław and Krakow Philharmonics, the Polish
National Radio Symphony Orchestra Katowice),
as well as the Presidential Symphony Orchestra
in Ankara. He has worked with more than
a hundred prestigious ensembles all over the
world and with many renowned soloists.
Besides the classical repertoire, he devotes
much attention to contemporary music: he
performs, often premieres, and records the
works of contemporary Polish authors. His
organizational activity is also remarkable:
for example, he has been organizing the
Wratislavia Cantans festival for more than thirty
years.
Vítězslav Mikeš
Polish National Radio Symphony
Orchestra was founded in 1935 in Warsaw;
after the Second World War it resumed its
activities in Katowice. Its head conductors
have included Grzegorz Fitelberg, Jan Krenz,
Tadeusz Strugała, Jacek Kaspszyk, and Antoni
Wit. As of the 2012/2013 season the artistic
director and chief conductor has been
Alexander Liebreich. Besides recording for the
Polish Radio archive, the orchestra has put out
more than 200 albums, and has premiered the
works of Lutosławski, Górecki, and Penderecki.
It has worked with the leading world conductors
and soloists (Martha Argerich, Leonard
Bernstein, Plácido Domingo, Pierre Fournier,
Barbara Hendricks, Leonidas Kavakos, Kirill
49
3/11
Smyčcový kvartet č. 3
„Listy z nenapsaného deníku“
String Quartet No. 3
“Leaves from an Unwritten Diary”
jednovětý / in one movement
WITOLD LUTOSŁAWSKI
Smyčcový kvartet
String Quartet
1.Vstupní část / Introductory movement
2.Hlavní část / Main movement
LUDWIG van BEETHOVEN
Smyčcový kvartet (č. 8) e moll op. 59 č. 2
String Quartet (No. 8) in E minor
Op. 59 No. 2
1.Allegro
2.Molto adagio
3.Allegretto (Thème russe)
4.Presto
Apollon Musagète Quartett:
Paweł Zalejski housle / violin
Bartosz Zachłod housle / violin
Piotr Szumieł viola
Piotr Skweres violoncello
APOLLON MUSAGÈTE
QUARTETT
19:30 Besední dům
Krzysztof Penderecki (1933), snad
nejvýznamnější žijící tvůrce klasické hudby
v dnešním světě, dosáhl v prvních desetiletích
své tvorby mezinárodní proslulosti jako
výrazně avantgardní tvůrce nemilosrdně
experimentující s netradičním hudebním
materiálem; v sedmdesátých letech se začal
přiklánět k neoromantickým představám.
Tento obrat zračí také intimní tvorba kvartetní:
v kontrastu k prvním dvěma je třetí kvartet
(2008) mnohem shovívavější ke kvartetní
tradici. Jednovětý průběh jedenáctiminutové
skladby ustavičně překvapuje nečekanými
zastaveními, přechody, sólovými kadencemi,
náhlými změnami tempa a dynamiky;
soustředěný posluchač však zjistí, že za vším je
přesný odhad – a citové zaujetí, za jaké by se
moderní skladatel dvacátého století možná
styděl. Pendereckého Listy však můžeme
považovat za zatím nejvýznamnější kvartetní
skladbu mladého jednadvacátého století.
Witold Lutosławski (1913–1994) si udržel
od svého prvního vystoupení v šestatřicátém
roce čestné místo ve vývoji polské hudby,
v padesátých letech dosáhl světové proslulosti
a dal se pak v dalších desetiletích do nových
kompozičních postupů; skladby psané
aleatorní technikou jej zařadily mezi čelné
osobnosti světového vývoje. Jeho jediný
smyčcový kvartet z roku 1964 není jen
působivou demonstrací nových postupů, nýbrž
hluboce osobním vyznáním. Formálně sleduje
dávný princip dvoudílného tvaru s úvodem
a hlavní částí; členění jednotlivých ploch
a drobnějších úseků, jejich řazení, délka
a vzájemné kontrasty jsou v průběhu skladby
obrazem soustřeďování, ponoru do vlastního
nitra.
Svůj třídílný kvartetní opus 59 napsal Ludwig
van Beethoven (1770–1827) na objednávku
hraběte Razumovského, ruského vyslance ve
Vídni. Razumovského kvartety (Beethoven jejich
objednavatele poctil také zařazením ruských
50
Apollon Musagète Quartett © Marco Borggreve
lidových motivů thèmes russes do každého
z nich) vzbudily ve vídeňském hudebním světě
úžas a nevoli: symfonická šíře jednotlivých vět
prorostlých neuspořádaným houštím
motivického rozvoje způsobila, že připadaly
neschůdné a zmatené i nejzkušenějším
kvartetním hráčům. Druhý „razumovský“
kvartet je mollovým číslem cyklu; málo častá
e moll je tu nositelkou výrazu romanticky
vášnivého. Těžiskovou větou kvartetu je však
Adagio: vlahý klid, třpytná záře a melodická
linie, budící představu vesmírných dálav,
naplňují rozlehlý sonátový prostor
a křišťálová E dur působí, jako by byla hlavní
tóninou celé skladby. Scherzo má zvláštní
taneční grácii; v kontrastu k uhlazené
melancholii hlavního dílu nastoupí durové trio
plebejsky a zdravě znějícím ruským tématem.
Finální presto navazuje pružnou rondovou
myšlenkou; vzlykavý patos vedlejšího tématu je
míněn ironicky. Beethovenovsky obsáhlá kóda
pak opakuje pozpátku vstupní motiv první věty,
zdůrazňujíc tak celistvost velké skladby.
Čtveřice polských umělců vystupujících pod
francouzsko-německým názvem Apollon
Musagète Quartett urazila od svých
vídeňských počátků v roce 2006 do dneška
ohromující úsek své hvězdné dráhy: už jako
Rising Stars vídeňského Konzerthausu
a Musikvereinu prošli mladí hráči řadou
nejznámějších evropských koncertních sálů,
v roce 2008 zvítězili v 57. ročníku proslulé
mnichovské soutěže ARD a od té doby se
pohybují ve světové interpretační špičce jako
hosté prestižních festivalů (Schleswig-Holstein,
Berlín, Rheingau, Mnichov, Ženeva, Lipsko)
a velkých orchestrů (BBC, Drážďany, Budapešť,
Vratislav), také jako patroni vlastního Apollon
Musagète Festivalu v Goslaru. Pedagogicky
51
Krzysztof Penderecki
působí v mistrovských kurzech v Goslaru,
Augsburgu a v projektech Letní akademie
Vídeň–Praha–Budapešť.
Jiří Beneš
Krzysztof Penderecki (1933), perhaps
today’s most important living composer, became
internationally famous during his early career as
a strikingly avant-garde artist who experimented
mercilessly with non-traditional material. In the
1970s he began to lean towards more
neo-Romantic ideas. This turnaround is reflected
in his intimate quartets: in contrast to the first
two, his Third Quartet (2008) conforms much
more to the quartet tradition. Its single elevenminute movement relentlessly surprises us with
unexpected halts, transitions, cadenzas, and
sudden changes in tempo and dynamics.
The careful listener finds, however, that behind
everything stands an exact calculation – and an
emotional involvement that a twentieth-century
composer might even find embarrassing.
Penderecki’s Leaves from an Unwritten Diary
may perhaps be regarded as the single most
important quartet of the young twenty-first
century.
52
Witold Lutosławski
Witold Lutosławski (1913–1994) has held
a place of honor in the history of Polish music
since his debut in 1936. In the 1950s he
achieved worldwide renown. During the
following decades he began to develop new
approaches to composition; his aleatory
technique put him in the world musical
vanguard. His one and only string quartet
from 1964 is not only a powerful demonstration
of the new style, but a deep personal statement.
Formally it follows the ancient two-part form
with introduction and main body; the structuring
of the individual themes and motifs, their
ordering, length, and mutual contrast, come
together to reveal a picture of deep inner
concentration.
Ludwig van Beethoven (1770–1827) wrote
his three-part quartet opus 59 on commission
from Count Razumovsky, the Russian
ambassador to Vienna. In the Razumovsky
Quartets Beethoven further honored his client by
working Russian folk motives into each of them.
In the Vienna music world they brought both
cheers and hisses: the symphonic breadth of the
individual movements, interwoven with a wild
thicket of developing motifs made the quartets
seem disorganized and confused even to the
most experienced quartet musicians.
The Second Razumovsky Quartet is the
minor-key piece of the cycle. The rare E minor
evokes romantic passion. The quartet’s main
movement is the Adagio: a balmy, radiant glow,
and a melodic line invoking the limitless
heavens, fill the broad sonata-like space; here
the crystalline E major almost becomes the main
key of the whole piece. The Scherzo conveys an
odd dance-like grace. In contrast to the calm
melancholy of the main movement, the trio in
major sounds a healthy, plebian Russian theme.
The final Presto is a bouncing rondo; the pathos
of the subordinate theme is intended ironically.
The long Beethoven coda repeats the first
movement’s initial motif in reverse, thus
emphasizing the unity of this great work.
The quartet of Polish artists performing under the
French-German name of Apollon Musagète
Quartett has enjoyed a stellar career since its
Viennese beginnings in 2006: as the Rising
Stars of Vienna’s Konzerthaus and Musikverein,
the young players played at some of Europe’s
most famous concert halls. In 2008 they won
the 57th annual Munich ARD competition, and
have since remained at the international
pinnacle, guests at prestigious festivals
(Schleswig-Holstein, Berlin, Rheingau, Munich,
Geneva, Leipzig) and great orchestras (BBC,
Dresden, Budapest, Wroclaw), and as patrons
of their own Apollon Musagète Festival in
Goslar. They teach masters courses in Goslar,
Augsburg, and projects for the Vienna–Prague–
Budapest Summer Academy.
Jiří Beneš
53
4/11
AMARCORD
19:30 kostel sv. Janů (u minoritů)
7:30pm Church of Saint John the Baptist and
Saint John the Evangelist (the Minorite Church)
Pod záštitou Detlefa Lingemanna,
velvyslance Spolkové republiky Německo v ČR
Under the auspices of Detlef Lingemann,
Ambassador of the Federal Republic of Germany
K 40. výročí partnerských vztahů mezi Brnem
a Lipskem
To commemorate the 40th anniversary
of the partnership between the cities of Brno
and Leipzig
Z kůru sv. Tomáše – od středověku
k Heinrichu Schützovi
Aus dem Notenschrank der Thomaner
– Vom Mittelalter bis Heinrich Schütz
Gaude felix India, sekvence
Deus, sator mortalium, hymnus ante cibum
PANDOLFO ZALLAMELLA
Ingrediente Domino
Inventor rutili, hymnus vespertinus
ORLANDO di LASSO
Confitemini Domino
Te lucis ante terminum, hymnus vespertinus
JOHANN WALTER
Mitten wir im Leben sind
JOHANN HERMANN SCHEIN
Da Jesus an dem Kreuze stund
GIOVANNI BATTISTA STEFANINI
Christus resurgens
Ades Pater supreme, hymnus vespertinus
HEINRICH SCHÜTZ
Viel werden kommen SWV 375
O Pater coelestis, oratio Dominica
THOMAS STOLTZER
Magnificat sexti toni
54
amarcord © Martin Jehnichen
SIXT DIETRICH
Heilig ist Gott der Vater
De Sancte Thomas, sekvence
Vokální soubor amarcord /
amarcord vocal ensemble:
Wolfram Lattke tenor / tenore
Martin Lattke tenor / tenore
Frank Ozimek baryton / baritone
Daniel Knauft bas / bass
Holger Krause bas / bass
Koncert je ohraničen dvěma chorálními zpěvy
ke svátku svatého Tomáše, patrona původně
augustiniánského kostela v Lipsku. Obě
sekvence, tedy na rozdíl od nejstarší chorální
vrstvy zpěvy s pravidelnou strukturou
a veršovaným textem, pocházejí z nejstaršího
lipského pramene, svatotomášského graduálu
z počátku 14. století.
Odvěkou součástí školní výuky byla hudba.
V 16. století se v každodenním školním provozu
uplatňovaly už i vícehlasé skladby.
Od slavnostnějších a náročnějších motet se liší
strofičností a čtyřhlasou homofonní sazbou.
Členové žákovského sboru se při jejich
každodenním zpěvu ráno, před jídlem i večer
tímto způsobem modlili, ale osvojili si také
cenné hudební zkušenosti a naučili se množství
latinských textů, které se jim hodily při výuce.
Čtyřhlasé hymny, otištěné v lipské sbírce
Florilegium selectissimorum hymnorum, vytvořil
jeden z nejdůležitějších hudebníků Lutherovy éry
Georg Rhau (1488–1548).
V polovině 16. století se ve střední Evropě
výrazně uplatňovala také domácí tvorba.
Thomas Stoltzer (1480–1526) se narodil ve
slezské Svídnici a působil na dvoře krále
Ludvíka Jagellonského v Budíně. V Magnificat
využívá dobově oblíbené praxe alternatim,
která z důvodů praktických (časových) ale
i kvůli vhodnému kontrastu uplatňuje střídání
chorálních a vícehlasých, rytmicky velmi
pestrých veršů.
Za vysloveně reformační lze považovat
vícehlasé skladby Johanna Waltera
(1490?–1570) a Sixta Dietricha (1492/94–
1548), psané na německé texty nebo přímo na
písňové předlohy. Melodie je umístěná tradičně
do tenoru a zůstává i v této vícehlasé struktuře
čitelná, podobně jako je dobře srozumitelný text.
55
Pozdně renesanční polyfonie se na rozdíl od
předchozích skladeb na repertoáru udržela
velmi dlouho, o čemž svědčí právě sbírky,
vydávané v Lipsku v první polovině 17. století
a užívané ještě v době nejslavnější –
svatotomášského kantora J. S. Bacha. V těchto
dobových antologiích se vedle sebe často
objevovala díla středoevropských i italských
skladatelů, vedle dodnes slavného Orlanda
Lassa (1538–1594) také skladby autorů už
zcela zapomenutých.
Nejmladší skladby programu pocházejí od
německých raně barokních skladatelů,
vrstevníků Johanna Hermanna Scheina
a Heinricha Schütze. Podobně jako jeho
předchůdci ve funkci svatotomášského kantora
Rhau nebo Calvisius uspořádal i Schein
obsáhlou sbírku německých protestantských
zpěvů, upravených do čtyřhlasé sazby s melodií
v horním hlase. Uplatnil zde také své vlastní,
často kontrapunkticky rozvržené skladby.
Z rozsáhlého díla Schützova zazní pětihlasé
moteto Viel werden kommen ze sbírky
Geistliche Chormusik, vydané až roku 1648
v Drážďanech, kde Schütz působil jako dvorní
kapelník. Duchovní sborovou hudbu, jak zní
překlad sbírky, věnoval právě Lipsku a jeho
slavným sborům.
Ansámbl amarcord založili v roce 1992
bývalí členové Svatotomášského chlapeckého
sboru v Lipsku. Soubor se postupně stal jedním
z předních světových vokálních ansámblů.
Věnuje se různým žánrům i hudebním epochám,
od gregoriánského chorálu přes renesanční
polyfonii k současné vážné i populární hudbě.
Své skladby pro amarcord složili např. Ivan Moody,
James MacMillan, Bernd Franke nebo Dimitri
Terzakis. V roce 1997 soubor založil v Lipsku
festival zasvěcený repertoáru a cappella.
Vladimír Maňas
56
Today’s concert is bookended by two chorales
for St. Thomas’s Day, Thomas being the patron
saint of the originally augustinian church in
Leipzig. Both sequences, unlike older chorale
settings with regular structure and versed text,
come from the oldest Leipzig source,
a St. Thomas gradual from the early
14th century.
published in Leipzig in the first half of the
17th century and still in use during the city’s
golden era, that of St. Thomas cantor J.S. Bach.
These period anthologies would often contain
the works of both Central European and Italian
composers, from the still-beloved Orlando
Lasso (1538–1594), to works by authors whose
names are long forgotten.
Music has long been part of education; in the
16th century compositions for multiple voices
were part of the everyday school curriculum.
Their strophic, four-part harmony set them apart
from the more elaborate and difficult motets.
In this way the choir members prayed as they
sang in the morning, before dinner, and in the
evening; this gave them excellent experience
with music and many Latin texts, which helped
them in their lessons. These hymns for four
voices, printed in the Leipzig collection
Florilegium selectissimorum hymnorum, were
written by one of the most important musicians
of Luther’s time, Georg Rhau (1488–1548).
The youngest works on today’s program are by
German early Baroque composers,
contemporaries Johann Hermann Schein
and Heinrich Schütz. Like his predecessors in
the post of St. Thomas cantor Rhau and
Calvisius, Schein, too, put together an extensive
collection of German Protestant songs, arranged
into four parts with the melody in the upper
voice. He also included his own, often
counterpointed compositions. Of Schütz’s broad
repertoire we will hear the five-part motet Viel
werden kommen from the collection
Geistliche Chormusik, published in 1648 in
Dresden, where Schütz worked as court
conductor. He dedicated his Spiritual Choral
Music, as the title translates, to the city of
Leipzig and its outstanding choirs.
The region of today’s Czech Republic made its
contribution as well. Thomas Stoltzer
(1480–1526) was born in Schweidnitz (now
Świdnica, Poland), and served at the court of
Louis II of Hungary in Buda. In his Magnificat
he uses the then-popular alternatim, which
alternates between choral and multi-voice,
rhythmically ornate verses.
The Reformation is explicitly present in
multi-voice compositions by Johann Walter
(1490?–1570) and Sixt Dietrich
(1492/94–1548), written on German texts or
song patterns. The melody, in line with tradition,
is written into the tenor part, and remains clear
even through the multi-voice structure, as does
the song’s text.
Unlike the forms of the previous songs, Late
Renaissance polyphony remained popular for
a very long time, as evidenced by collections
The amarcord vocal ensemble was founded in
1992 by former members of the St. Thomas
Boys’ Choir in Leipzig. It soon became one of
the world’s leading vocal ensembles. They take
on various genres and musical epochs, from
Gregorian chorale and Renaissance polyphony
to contemporary classical and popular music.
Composers such as Ivan Moody, James
MacMillan, Bernd Franke, and Dimitri Terzakis
have written works for the choir. In 1997
amaracord ensemble founded a festival in
Leipzig devoted to the a cappella repertoire.
Vladimír Maňas
57
5/11
GÁBOR BOLDOCZKI /
GERGELY BOGÁNYI
19:30 Besední dům
KARL WILHELM BRANDT
FRANZ LISZT
Koncertní kus č. 2 Es dur op. 12
pro trubku a klavír
Concert Piece No. 2 in E-flat major
Op. 12 for trumpet and piano
Gnomenreigen (Rej skřítků)
FRYDERYK CHOPIN
Balada g moll op. 23
Ballade in G minor Op. 23
FRYDERYK CHOPIN
FRIGYES HIDAS
Fantazie pro trubku a klavír
Fantasy for trumpet and piano
Gábor Boldoczki trubka / trumpet
Gergely Bogányi klavír / piano
Nokturno F dur op. 15 č. 1
Nocturne in F major Op. 15 No. 1
OSKAR BÖHME
Koncert f moll op. 18
pro trubku a klavír (výběr)
Concerto in F minor Op. 18
for trumpet and piano (selections)
2.Adagio religioso
1.Allegro moderato
STANLEY FRIEDMAN
Fanfára, 4. část cyklu Solus pro trubku
Fanfare, IV. mvt from the cycle Solus
for trumpet
RICHARD WAGNER
(arr. FRANZ LISZT)
Isoldina smrt z lásky
Isolde´s Liebestod
GEORGE ENESCU
Legenda pro trubku a klavír
Légende for trumpet and piano
FRANZ LISZT
La leggierezza (Lehkost)
58
Gábor Boldoczki © Marco Borggreve
K legendárním virtuosům romantismu patří
německý trumpetista a skladatel Karl Wilhelm
Brandt (1869–1923). Jeho Koncertní kus
Es dur op. 12 je oblíbeným číslem koncertních
programů.
K typickým projevům klavírní poetiky
Fryderyka Chopina (1810–1849) náleží
balady, inspirované epickými básněmi Adama
Mickiewicze. Balada g moll op. 23 z let
1831–33 souvisí s básní Konrád Wallenrod
o litevském hrdinovi. Podle Schumanna jde
o „jedno z nejdivočejších, ale
i nejpodivuhodnějších děl autora“.
Nokturno F dur op. 15 č. 1 osmnáctiletého
Chopina předjímá pozdější balady.
Dnešní doba znovu objevuje dílo Oskara
Böhmeho (1870–cca 1938). Rodák z okolí
Drážďan působil 24 let v Leningradě, během
stalinských čistek byl odsunut na Ural, kde
Gergely Bogányi © Adam Urban
údajně zemřel. Z třívětého Koncertu pro
trubku a orchestr (nebo klavír) f moll
zaznějí (v opačném pořadí) první dvě části –
po harmonicky barevném Adagiu religiosu
Allegro moderato v romanticky pojaté sonátové
formě.
Fanfára pro sólovou trubku je součástí
kompozice z roku 1975 s názvem Solus
amerického trumpetisty, skladatele, dirigenta,
sbormistra a pedagoga Stanleyho
Friedmana (1951).
Franz Liszt (1811–1886) oslňoval ve svých
vystoupeních také virtuózními parafrázemi
cizích skladeb. Jednou z nich se stala Isoldina
smrt z lásky, závěrečná scéna z Wagnerovy
opery Tristan a Isolda.
Legenda pro trubku a klavír z roku 1906
houslového virtuosa a skladatele George
59
Eneska (1881–1955) prozrazuje rumunský
původ svého tvůrce. Její baladická forma je
vystupňována k účinnému vrcholu, ale ústí do
klidného závěru – příběh odezněl a je
dovyprávěn.
La legierezza Franze Liszta v tónině f moll
je číslem 2 ve Třech koncertních etudách z let
1845–49. Poetická etuda přerostla – velmi
lisztovsky – svůj původní účel technický: stala se
hudební básní. Po rubatovém úvodu zpívá
sladkou melodikou na vlnách jemných figurací,
vystřídaných vírem třpytivých stupnicových
běhů. Obdobnou výrazovou nosnost, byť
poznamenanou groteskním nádechem, má
i stejně brilantní Rej skřítků (Gnomenreigen)
– číslo 2 ze Dvou koncertních etud z roku 1862.
Široký žánrový záběr charakterizuje dílo
maďarského skladatele Frigyese Hidase
(1928–2007), který vyšel z kompoziční třídy
Jánose Viskyho na budapešťské Lisztově
akademii. Jeho Fantazie pro trubku a klavír
roste podobně jako jiná četná komorní díla
z tradiční stylové základny, obracejíc se
k romantické výrazovosti.
Jeho dráhu věnčí soutěžní úspěchy, ve věku
22 let byl jmenován čestným občanem rodného
města; roku 2004 poctěn významnou
Kossuthovou cenou. Spolupracuje se světovými
orchestry a dirigenty, nahrál řadu CD. Roku
2010 provedl kompletní klavírní dílo Chopinovo.
Alena Borková
German trumpeter and composer Karl
Wilhelm Brandt (1869–1923) is one of the
legendary virtuosos of Romanticism. His
Concert Piece in E-flat major op. 12 is
a favorite on the concert program.
Part of the typical vernacular of piano poeticism
by Fryderyk Chopin are the ballads inspired
by the epic works of Adam Mickiewicz. His
Ballad in G minor op. 23 from 1831–33 is
based on the poem about Lithuanian hero
Konrad Wallenrod. Schumann called it “one of
the author’s wildest, but most amazing works”.
The Nocturne in F major op. 15 No. 1 by
the eighteen-year-old Chopin presages his later
ballads.
Maďarský trumpetista Gábor Boldoczki
(1976) studoval ve Vídni a v Budapešti
u F. Reinholda. Získal řadu cen, roku 2010 se
stal jako „doktor svobodných umění“
profesorem hry na trubku na budapešťské
Lisztově akademii. Letos byl oceněn Čestnou
cenou Franze Liszta – jedním z nejvyšších
maďarských vyznamenání. Z jeho četných
nahrávek je mezinárodně nejvíc ceněn soubor
skladeb J. S. Bacha.
The works of Oskar Böhme (1870–cca 1938)
are just now being rediscovered. A native of the
Dresden area, he lived 24 years in Leningrad.
During the Stalinist purges he was deported to
the Ural, where he evidently died. Of his
three-movement Concerto for Trumpet and
Orchestra (or piano) in F minor we present (in
reverse order) the first two parts – the
harmonically-colorful Adagio religioso is
followed by the Allegro moderato in a romantic
sonata form. Gergely Bogányi (1974) hrál na klavír od
čtyř let. Studoval na Hudební akademii Franze
Liszta v Budapešti, Sibeliově akademii
v Helsinkách a univerzitě v Bloomingtonu (USA)
u profesorů Baranyaiho, Seböka, Raekallia.
Fanfare for Solo Trumpet is part of a 1975
composition entitled Solus by American
trumpeter, conductor, choirmaster, and teacher
Stanley Friedman (1951).
Franz Liszt (1811–1886) fascinated his
60
audiences with his virtuoso paraphrases of other
artists’ compositions. One of them was Isolda’s
Love Death, the final scene from Wagner’s
opera Tristan and Isolda.
Legend for Trumpet and Piano from 1906 by
violin virtuoso and composer George Enescu
(1881–1955) reflects the composer’s Romanian
origin. Its ballad form rises to an effective
climax only to wind down into a peaceful
conclusion: the story has been told.
La legierezza by Franz Liszt in the key of
F minor is number 2 of the Three Concert Etudes
from 1845–49. The poetic etude, in a very
Liszt-like manner, technically outgrows its
original purpose, and becomes a musical poem.
After a rubato beginning it sings a sweet
melody on the waves of delicate figuration,
interspersed with a scintillating whirlwind of
runs over the scales.
A similar expressive charge, tinged with the
grotesque, is contained in the equally- brilliant
Dance of the Gnomes (Gnomenreigen) – the
second of his Two Concert Etudes from 1862.
distinctions. His many recordings include an
internationally-recognized collection of works
by J. S. Bach.
Gergely Bogányi (1974) began his piano
studies at the age of four. He studied at the
Franz Liszt Academy of Music in Budapest, the
Sibelius Academy in Helsinki, and at university
in Bloomington, Indiana with professors
Baranyai, Sebök, and Raekalli. He has earned
many competition prizes, and became a “citizen
of honor” in his home city at the age of 22.
He received the Kossuth Prize in 2004. He has
worked with world-class orchestras and
conductors, and recorded numerous CDs.
In 2010 he performed the complete piano works
of Chopin.
Alena Borková
A broad cross-section of the genres
characterizes the work of Hungarian composer
Frigyes Hidas (1928–2007), who studied
composition under János Visky at the Liszt
Academy in Budapest. His Fantasy for
Trumpet and Piano, like many other chamber
works stems from the traditional repertoire
styles, and reaches back for a romantic
expression.
Hungarian trumpeter Gábor Boldoczki
(1976) studied in Vienna and Budapest under
F. Reinhold. He has won a number of awards:
in 2010 he became professor of trumpet as
a “doctor of the free arts” at the Liszt Academy
in Budapest. This year he earned the Franz Liszt
Award of Honor – one of Hungary’s greatest
61
6/11
TRONDHEIMŠTÍ SÓLISTÉ
TRONDHEIM SOLOISTS
19:30 Besední dům
Pod záštitou Jense Eikaase,
velvyslance Norského království v ČR
Under the auspices of Jens Eikaas,
Ambassador of the Kingdom of Norway
EDVARD GRIEG
Z časů Holbergových, suita ve starém slohu
pro smyčcový orchestr op. 40
Suite “From Holberg´s Time” Op. 40
1.Preludium / Prelude
2.Sarabanda / Sarabande
3.Gavota / Gavotte
4.Air
5.Rigaudon
LASSE THORESEN
Sprang (Skok)
Leap
GEIRR TVEITT
Reisebilleder (Obrázky z cest, výběr)
Pictures from a Journey (selections)
1.Středozemní moře / The Mediterranean
(Andante)
3.Sicílie / Sicilia (Allegretto deciso)
4.Tripolis / Tripoli (Tranquillo e grazioso)
GJERMUND LARSEN
Osa-suite
Ragnhild Hemsing housle / violin
Eldbjørg Hemsing housle / violin
Gjermund Larsen housle / violin
Einar Olav Larsen housle / violin
TrondheimSolistene
dirigent / conductor Øyvind Gimse
62
TrondheimSolistene
Dnešní festivalový koncert nabízí jedinečnou
možnost seznámit se s reprezentativním
výběrem u nás dosud málo známé norské
artificiální hudby, a to od zakladatele národní
skladatelské tradice přes klasika 20. století až
po čerstvé kompoziční novinky. Všem skladbám,
které dnes zazní, je společná především
inspirace norským folklórem. S vlastní hudební
kulturou nás navíc seznámí renomovaný komorní
orchestr z norského Trondheimu:
Původní klavírní verze suity ve starém slohu
Z časů Holbergových pochází z roku 1884
a její autor Edvard Grieg (1843–1907) ji
zkomponoval u příležitostí dvoustého výročí
narození dánského národního literáta Ludviga
Holberga, který stejně jako Grieg pocházel
z norského Bergenu. O rok později skladatel
dílo instrumentoval pro smyčcový orchestr.
Pro skladbu zvolil formu barokní suity: svižné
preludium založené na akordických figuracích
vystřídá uvolněný tanec sarabanda, následující
gavota obsahuje ve střední části názvuk hry
norských dudáků. Air nám svou melodickou šíří
připomene stejnojmenné části bachovských suit.
Celé dílo uzavírá ohlas starého francouzského
tance rigaudon.
Skladba Sprang je horkou novinkou norské
artificiální hudby. Současný norský skladatel
Lasse Thoresen (1949) ji vytvořil na
objednávku Trondheimských sólistů a její
premiéra se konala letos v květnu v Bergenu.
„Sprang“ znamená norsky „skok“ a právě skoky
jsou charakteristickou složkou mnoha norských
lidových tanců. Hudební materiál této skladby
se skládá především z rytmických schémat,
tónin a charakteristických zvukových barev
norského folklóru.
Jedním z mnoha rukopisů, které shořely spolu
s domem klasika norské hudby 20. století
Geirra Tveitta (1908–1981) při požáru roku
1970, byl i autograf jeho prvního smyčcového
kvartetu Z cestovatelského deníku, který měl
formu suity a premiérově zazněl v roce 1960.
Nedlouho po premiéře však Tveitt dílo upravil
pro komorní orchestr, přičemž přidal jednu větu
a dvě vypustil. Tato verze dostala název
Reisebilleder (Obrázky z cest). Skladba byla
naštěstí po svém vzniku poměrně často
uváděna, takže nám v opisech zůstala
zachována. Vychází z norských hudebních
tradic, především je však inspirována lidovou
hudbou středomoří – vyjadřuje totiž autorovy
dojmy z výletu do Itálie a okolních zemí.
Navštíveným místům také odpovídají názvy
jednotlivých částí této pozoruhodně pojaté suity.
Mladý norský houslista a skladatel Gjermund
Larsen (1981) žije ve Verdalu nedaleko
Trondheimu. Je synem lidového hudebníka
Geira Egila Larsena. V lidové hudbě se
63
Øyvind Gimse
vzdělával na Hudební akademii v Oslu.
Vystupuje společně se svým starším bratrem
Einarem Olavem (1979), který je rovněž
skladatelem a houslistou. Jejich duo nahrává
kompaktní disky s hudbou inspirovanou norským
folklórem a sbírá značné úspěchy na norských
koncertech a soutěžích.
Trondheimští sólisté (TrondheimSolistene)
hrají od roku 1988 a kromě bohaté koncertní
činnosti ve významných evropských, amerických
a asijských hudebních centrech natočili 25
nahrávek v širokém žánrovém rozpětí od
barokní hudby po tango, jazz, pop a rock.
Jejich umělecký vedoucí Øyvind Gimse,
původně koncertní mistr violoncell
v Trondheimském symfonickém orchestru, se
vedle svého současného působení mezi nimi
věnuje aktivní sólové i komorní činnosti.
Petr Ch. Kalina
Today’s festival concert offers a unique
opportunity to experience a selection of
heretofore little-known Norwegian music, by
composers in the national tradition through the
64
Lasse Thoresen
classics of the 20th century, to fresh works by
new composers. All the works to be heard
today share an inspiration in Norwegian
folklore. The renowned chamber orchestra from
Trondheim will acquaint us with their own
specific music culture.
The original piano version of the Suite
“From Holberg’s Time“ by Edvard
Grieg (1843–1907) dates from 1884. It was
composed for the two hundredth anniversary
of the birth of Danish national writer Ludvig
Holberg, who like Grieg hailed from Bergen,
Norway. One year later the composer added
the instrumentation for string orchestra.
He gave the work the form of a Baroque
suite: a lively Preludium based on chord
figuration is followed by a relaxed
Sarabanda dance; the subsequent Gavotte
contains a middle passage reminiscent of
Norwegian bagpipes. A melodic Air reminds
us of a Bach suite. The work closes with
a reference to the old French dance
Rigaudon.
The composition Sprang is a fresh new piece
of Norwegian music. Contemporary Norwegian
composer Lasse Thoresen (1949) wrote it on
commission from the Trondheim Soloists, who
premiered it in Bergen this May. “Sprang”
Geirr Tveitt
means “jump” in Norwegian, and jumps are the
characteristic element of many Norwegian folk
dances. The material for this composition is built
mainly on rhythmic schemata, tones, and
characteristic hues of Norwegian folklore.
One of the many manuscripts that burned along
with the house of 20th century Norwegian
composer Geirr Tveitt (1908–1981) in 1970
was that of his first string quartet From a Travel
Diary, which took the form of a suite; it
premiered in 1960. Not long afterward, Tveitt
adapted the work for chamber orchestra,
adding one movement and dropping another
two. This version was given the title
Reisebilleder (Travelogue). Fortunately the
work was performed several times soon after it
was written, and thus it has survived in copy.
The composition is grounded in the Norwegian
music tradition, but its main inspiration is the
folk music of the Mediterranean, and the
author’s impressions from a trip to Italy and
surrounding countries. Hence the place names
attached to the individual movements of this
remarkable suite.
Gjermund Larsen
in folk music from the Academy of Music in
Oslo. He performs alongside his older brother
Einar Olav (1979), who is also a composer and
violinist. The duo records music inspired by
Norwegian folklore has earned them much
success at concerts and competitions in
Norway.
The TrondheimSolistene have been playing
since 1988. Besides concert tours in Europe,
America, and Asia, they have made 25
recordings over a broad range from Baroque to
tango, jazz, pop, and rock. Their artistic
director Øyvind Gimse, formerly first cello for
the Trondheim Symphony Orchestra, also
pursues his own solo and chamber career.
Petr Ch. Kalina
Young Norwegian violinist and composer
Gjermund Larsen (1981) lives in Verdal not
far from Trondheim. His is the son of folk
musician Geir Egil Larsen, and got his education
65
7/11
VILÉM VEVERKA /
MARTIN KASÍK
19:30 Besední dům
BENJAMIN BRITTEN
ANTAL DORÁTI
Temporal Variations (Světské variace)
pro hoboj a klavír
Temporal Variations
for oboe and piano
Pět kusů pro hoboj (výběr)
Five Pieces for oboe (selections)
1.Téma / Thema (Andante rubato)
2.Proslov / Oration (Lento quasi recitativo)
3.Pochod / March (alla Marcia)
4.Cvičení / Exercises
(Allegro molto e con fuoco)
5.Hrozba / Commination (Adagio con fuoco)
6.Chorál / Chorale (Molto lento)
7.Waltz (Allegretto rubato)
8.Tempo di Polka (Allegretto)
9.Řešení / Resolution
(Maestoso, non troppo lento)
KLEMENT SLAVICKÝ
Tři skladby pro klavír (výběr)
Three Piano Pieces (selections)
2.Intermezzo: Andantino
3.Toccata: Molto vivo
KLEMENT SLAVICKÝ
Suita pro hoboj a klavír
Suite for oboe and piano
1.Pastorale: Tempo rubato
2.Scherzo: Allegro con spirito
3.Triste: Molto tranquillo
4.Bacchanale rustico: Molto vivo
FRANCIS POULENC
Sonáta pro hoboj a klavír
Sonata for oboe and piano
1.Elegie
2.Scherzo
3.Déploration
In memoriam Arnošt Parsch († 19. 9. 2013)
1.Cvrček a mravenec – podle Lafontaina /
La cigale et la fourmie – dáprès Lafontaine
(Allegro rubato)
5.Lehounce / Légerdemain
(Moderato rubato, spiegato)
ARNOŠT PARSCH
Vyletěl fták hore nad oblaky
pro hoboj a klavír (výběr)
A Bird Flew High Above The Clouds
for oboe and piano (selections)
PAVEL HAAS
Suita pro hoboj a klavír
Suite for oboe and piano
1.Furioso
2.Con fuoco
3.Moderato
Vilém Veverka hoboj / oboe
Martin Kasík klavír / piano
Vilém Veverka
Benjamin Britten (1913–1976) je
nejvýraznějším anglickým skladatelem
20. století. Z roku 1936 pocházejí jeho
Temporal Variations (Světské variace) pro
hoboj a klavír. Odvíjejí se ve tvaru suity
o 9 kontrastních částech attacca; Vycházejí
z dokonalé znalosti nástrojových možností.
Klement Slavický (1910–1999) byl ovlivněn
stylem Stravinského, Prokofjeva, Bartóka,
později přišlo okouzlení moravským folklorem,
ve zralém období lze hovořit o syntéze. Roku
1947 zkomponoval Tři skladby pro klavír,
z nichž zazní zadumané Intermezzo a jiskřivá
Toccata. K jeho oblíbeným komorním
skladbám z padesátých let patří Suita pro
hoboj a klavír (1959).
Francis Poulenc (1899–1963) se přiklání
k diatonice a neoklasicismu. Z pozdního
tvůrčího období vyniká třívětá Sonáta pro
66
Martin Kasík
hoboj a klavír op. 185 (1962), věnovaná
Prokofjevovi. Po melodické Elegii následuje
razantní a virtuózní Scherzo a teskná věta
Déploration.
Antal Doráti (1906–1988), budapešťský
rodák, proslul jako šéfdirigent řady špičkových
amerických a evropských orchestrů, skladatelsky
pak jako postbartókovský modernista. Pro
slavného hobojistu Holligera napsal v letech
1980–1981 Pět sólových kusů spojujících účin
technické brilance s poetickým obsahem.
Arnošt Parsch (1936–2013) se do brněnské
hudební historie zapsal jako dlouholetý
pracovník Mezinárodního hudebního festivalu
Brno (od 1976 tajemník, v letech 1990–2008
prezident direktoria), pedagog JAMU
a skladatel, jehož objemné dílo velmi osobitě
zrcadlí hlavní stylové trendy druhé půle
20. století. Prvním výrazným dílem jeho
67
neofolklorní orientace je třívětá koncertantní
skladba pro hoboj s orchestrem (nebo klavírem)
Vyletěl fták hore nad oblaky (1975) těžící
ze tří variant slovácké lidové balady motivický
materiál pro tónovou i rytmickou výstavbu
terénů, na nichž soudobý posluchač pociťuje
souvislost svých vnitřních prožitků s dávnými,
místně určenými znějícími vzorci. Skladbu
premiérovala v roce 1976 brněnská filharmonie
se sólistou Jiřím Kaniakem a dirigentem Jiřím
Bělohlávkem.
se četných mistrovských kurzů v zahraničí.
Od mládí sbírá soutěžní i jiná ocenění doma
i za hranicemi (New York 1999, Davidoff Prix
2000, Cena Harmonie 2002). Koncertuje po
celém světě. Natáčí pro rozhlas i televizi;
z jeho CD je ceněna interpretace skladeb
Roberta Schumanna a Sergeje Rachmaninova.
K nejtalentovanějším žákům Leoše Janáčka
patří Pavel Haas (1899–1944), jenž hledal
inspiraci v lidové písni, husitské i staročeské
motivice i hebrejských a jazzových podnětech.
Třívětá Suita pro hoboj a klavír op. 17
z roku 1939 obsahuje bojovné Furioso,
vášnivé Con fuoco s evokací husitského
chorálu a Moderato s motivem svatováclavským.
Benjamin Britten (1913–1976) was the
outstanding English composer of the
20 th century. His Temporal Variations from
1936 were written for oboe and piano, in the
form of a suite consisting of 9 contrasting
parts, attacca; and are based on a thorough
knowledge of each instrument’s possibilities.
Vilém Veverka (1978) absolvoval Pražskou
konzervatoř u F. X. Thuriho a HAMU u Liběny
Séquardtové, mistrovský kurz u Jeana-Louise
Capezzaliho. Upozornil na sebe v soutěži
Concertino Praga (laureát 1996) i vítězstvím
v Soutěži konzervatoří (1997); zásadní impuls
mu poskytlo účinkování v Mahlerově
Jugendorchestru, následné studium u Dominika
Wollenwebera a dvouletá praxe v Berlínské
filharmonii. Dalších podnětů se mu dostalo od
několika evropských špičkových hobojistů –
a poté (2003) triumfoval v prestižní soutěži
v Tokiu. Spolupracuje s velkými českými
orchestry, v zahraničí hrál s Tokijskou
a Neubrandenburskou filharmonií, Bavorským
komorním orchestrem nebo s Dohnányiho
orchestrem Budafók. Působí jako sólohobojista
Filharmonie Brno.
Martin Kasík (1976) hraje na klavír od čtyř
let. Po absolutoriu ostravské konzervatoře
vystudoval AMU u Ivana Klánského a zúčastnil
68
Alena Borková
Klement Slavický (1910–1999) was
influenced by the styles of Stravinsky,
Prokofiev, and Bartók. He later became
enchanted by Moravian folklore, but by his
mature stage had arrived at a synthesis. In
1947 he wrote Three Works for Piano, with
a contemplative Intermezzo and lively
Toccata. Among his popular chamber works
from the 1950s is his Suite for Oboe and
Piano (1959).
Francis Poulenc (1899–1963) was
a proponent of diatonic music and NeoClassicism. Among his later works was
Sonata for Oboe and Piano Op. 185
(1962), dedicated to Prokofiev. The melodic
Elegy is followed by a vigorous Scherzo and
a sorrowful Déploration.
Born in Budapest, Antal Doráti (1906–1988)
became famous as the chief conductor of
many top American and European orchestras;
in composition, he was a post-Bartókian
modernist. For the celebrated oboist Holliger
he wrote in 1980–1981 Five solo pieces,
which wed technical brilliance with poetic
significance.
Arnošt Parsch (1936–2013) made his mark in
Brno’s musical history with his long-term
engagement in the Brno International Music
Festival (from 1976 he served as its secretary, in
1990–2008 as the chair of its board), his
teaching at JAMU, as well as his compositional
career. Parsch’s voluminous oeuvre mirrors, in its
own distinctive fashion, the main stylistic trends
of the second half of the twentieth century. The
first important work in Parsch’s neo-folklorist
orientation is the three-movement concertante
piece for oboe with orchestra (or piano) A Bird
Flew High Above The Clouds (1975); the
motivic materials used for the construction of its
tonal and rhythmic terrains derive from three
variants of a folk ballad from Moravian
Slovakia. Hearing this work, the contemporary
listener feels the connexion of his internal
experiences with ancient, locally-determined
sound patterns. The composition had its
premiere in 1976 with the Brno Philharmonic
conducted by Jiří Bělohlávek, with Jiří Kaniak as
the soloist.
One of Leoš Janáček’s most talented students
was Pavel Haas (1899–1944), who sought
inspiration in folk songs, Hussite and Old
Czech motifs, Hebraic and jazz themes.
His Suite for Oboe and Piano Op. 17
from 1939 consists of a passionate Furioso,
a belligerent Con fuoco evoking a Hussite
chorale, and Moderato with a symbolic
St. Wenceslas motif.
the Conservatories (1997). He got excellent
experience performing with Mahler’s
Jugendorchestra, followed by studies under
Dominik Wollenweber, and two years in the
Berlin Philharmonic. He was further influenced
by working with several top European oboists,
and later (2003) triumphed at the prestigious
competition in Tokyo. He has played with the
big Czech orchestras, and abroad with the
Tokyo and Neubrandenburg Philharmonics,
the Bavarian Chamber Orchestra, and
Dohnányi’s Budafók Orchestra. He is currently
solo oboist with the Brno Philharmonic.
Martin Kasík (1976) has played piano since
the age of four. After Ostrava Conservatory he
studied at AMU under Ivan Klánský, and took
several masters’ courses abroad. At a young
age he began winning awards at home and
abroad (New York 1999, Davidoff Prix 2000,
Harmonie 2002), and has performed all over
the world. He records for radio and television;
his CDs include well-regarded interpretations
of Robert Schumann and Sergei Rakhmaninov.
Alena Borková
Vilém Veverka (1978) graduated from the
Prague Conservatory under F. X. Thuri and
HAMU with Liběna Séquardtová, and
attended master’s courses by Jean-Louis
Capezzali. He won the Concertino Praga
competition (laureate 1996) and the Battle of
69
8/11
závěrečný koncert
final concert
Pod záštitou Jan Thompson, velvyslankyně
Spojeného království Velké Británie
a Severního Irska v ČR, a Sergeje Kiseljova,
Under the auspices of Jan Thompson,
Ambassador of the United Kingdom,
and Sergey Kiselev,
HECTOR BERLIOZ
Waverley, předehra op. 1
Waverley, overture Op. 1
Písně letních nocí
šest melodií op. 7 na slova Théophila Gautiera
Les nuits d´été op. 7 (The Nights of Summer)
six mélodies Op. 7 sur des poèmes
de Théophile Gautier
1.Villanella / Villanelle (Allegretto)
2.Přízrak růže / Le spectre de la rose
(Adagio un poco lento e dolce assai)
3.Na lagunách / Sur les lagunes (Andantino)
4.Odloučení / Absence (Adagio)
5.Na hřbitově – Měsíční svit / Au cimetière –
Clair de lune (Andantino non troppo lento)
5.Neznámý ostrov / L‘îIe inconnue
(Allegro spiritoso)
Fantastická symfonie op. 14,
epizoda ze života umělcova
Symphonie fantastique Op. 14
(Fantastic Symphony), épisode de la vie
d‘un Artiste
1.Snění, vášně / Rêveries, passions
(Largo – Allegro agitato ed appassionato
assai)
2.Na plese / Un bal
(Valse, Allegro non troppo)
3.Scéna v polích / Scène aux champs
(Adagio)
4.Pochod na popraviště / Marche au supplice
(Allegretto non troppo)
5.Sabbat čarodějnic / Songe d‘une Nuit de
Sabbat (Larghetto – Allegro)
Karen Cargill mezzosoprán / mezzosoprano
Londýnský symfonický orchestr
London Symphony Orchestra
dirigent / conductor Valerij Gergijev
70
Londýnský symfonický orchestr / London Symphony Orchestra © Alberto Venzago
Jako tolik svých romantických souputníků
vtěloval se Hector Berlioz (1803–1869) do
hlavních postav svých skladeb, vybíraje si
ovšem ty nejpůsobivější předlohy. Hned pro
opus 1 se jí stal Edward Waverley, hrdina
prvního historického románu Waltra Scotta:
anglický šlechtic vychází ze všech osudových
nástrah jako věrný poddaný svého krále
a manžel skotské dívky, která mu celou dobu
zůstala věrná…
Písně letních nocí napsal Berlioz na texty
z básnické sbírky Komedie smrti svého přítele
Théophila Gautiera. Její název napovídá, co je
spojuje: představa umírající lásky. Obě lehce
laděná vnější čísla mezi sebou uzavírají
básnická sdělení, jež mají co činit s umíráním
a se smrtí – dohasínající život Přízraku růže,
vzpomínání na zemřelou v Lagunách,
nekonečnou touhu Odloučení a ledový klid
písně Na hřbitově.
Ve své Fantastické symfonii realizoval
Berlioz (1828–1830) poprvé novoromantickou
představu programní hudby s použitím
ústředního tématu, procházejícím všemi (pěti)
větami. Ve Fantastické je to idée fixe, neodbytná
představa milované bytosti; ve vstupní větě se
zjeví jako obsáhlá hlavní myšlenka plná
démonické přitažlivosti, v plesové scéně druhé
věty rozvrací pohodu rozkošnického valčíku, na
venkově v polích (třetí část) pastorální idylu.
V opiovém snu čtvrté věty se hrdinovi zdá, že
původkyni svých útrap zavraždil a je veden na
popraviště. Popravený je pak na hřbitově
svědkem reje čarodějnic; v jedné z nich
poznává bytost, která ho do této situace
dohnala...
Karen Cargill vystudovala zpěv na královské
skotské akademii hudby a herectví v Glasgowě,
poté na univerzitě v Torontu a v londýnském
Národním operním studiu; v roce 2002 získala
Cenu Kathleen Ferrierové a zahájila úspěšnou
dráhu po světových operních scénách
a koncertních síních. Letos zpívá Verdiho
Rekviem jednak s Rotterdamskou filharmonií,
jednak se Skotským BBC na festivalu v Edinburku,
Berliozovy Letní noci s LSO, Schönbergovy Písně
z Gurre s Berlínskými filharmoniky...
Londýnský symfonický orchestr (LSO),
nejstarší z dnešních nejméně pěti velkých
koncertních těles v britské metropoli, vznikl v roce
1904. Ve své víc než stoleté historii musel s nově
vznikajícími orchestry o svou roli vrcholové
instituce soupeřit; od šedesátých let si však zase
udržuje svou vůdčí pozici a v současné době se
těší pověsti nejnatáčenějšího orchestru na světě.
71
Karen Cargill studied singing at the Royal
Scottish Academy in Glasgow, then at the
University of Toronto, and the National Opera
Studio in London; in 2002 she won the Kathleen
Ferrier Prize and began her successful rounds of
the world opera stages and concert halls. This
year she will sing Verdi’s Requiem with the
Rotterdam Philharmonic and with the Scottish
BBC at festival in Edinburgh, Berlioz’s Summer
Nights with the LSO, Schönberg’s Songs of
Gurre with the Berlin Philharmonic.
Valerij Abisalovič Gergijev © Marco Borggreve
Valerij Abisalovič Gergijev se narodil
(1953) osetským rodičům v Moskvě,
leningradskou konzervatoří poté prošel jako žák
proslulého Ilji Musina. V roce 1981 se stal
šéfdirigentem Arménské filharmonie, od roku
1988 je uměleckým ředitelem Mariinského
divadla, stálé angažmá měl také v Rotterdamské
filharmonii a v newyorské Metropolitní opeře.
S LSO začal spolupracovat v roce 1988, v roce
2007 nastoupil po Siru Colinu Davisovi jako
patnáctý šéfdirigent tohoto orchestru.
Jiří Beneš
As with so many romantic fellow-travelers,
Hector Berlioz (1803–1869) chose to put to
music the most powerful stories he could find,
with himself in the title role, of course. For his
opus No. 1 he chose Edward Waverley, hero
of the first historical novel by Walter Scott. An
English nobleman passes through fearful trials
as a loyal subject of his king, and husband of
a Scottish girl who remains faithful through it all.
Karen Cargill © K. K. Dunda
love. The two less-grave external pieces are
linked by a poetic statement on death and
dying: the ebbing of life in The Specter of the
Rose, remembrance of the dead in Lagoons,
endless yearning in Separation, and the icy
calm of the song At the Cemetery.
In his Fantastic Symphony Berlioz
(1828–1830) realized for the first time his
neo-romantic idea of program music, with
a central theme running through all five
movements. In Fantastique the idée fixe is the
insistent vision of a beloved one: in the first
movement it appears as the main theme full of
devilish attraction, in the ball scene of the
second movement it upends the serenity of
a seductive waltz, in country fields (third
movement) it becomes a pastoral idyll. In the
opium dream of the fourth movement the hero
imagines that he has murdered the font of his
suffering and is being led to the gallows. At the
cemetery the dead man is witness to the dance
of the witches, one of whom he recognizes as
the very soul who has driven him to this terrible
end…
The London Symphony Orchestra (LSO),
the oldest of at least five large concert
ensembles in the British capital today, was
founded in 1904. Over the more than one
hundred years of its history it has stood tall in
the face of excellent competition from the
newly-founded orchestras, and continues to
uphold its reputation as the world’s most
often-recorded orchestra.
Valery Gergiev (1953) was born to Ossetian
parents in Moscow. He attended the Leningrad
Conservatory as a student of the famed Ilya
Musin. In 1981 he became chief conductor of
the Armenian Philharmonic, in 1988 artistic
director of the Mariinsky Theater, and has
served long-term engagements with the
Rotterdam Philharmonic and the Metropolitan
Opera in New York. He began working with the
LSO in 1988; in 2007 he succeeded Sir Colin
Davis as fifteenth chief conductor of that
orchestra.
Jiří Beneš
Berlioz wrote his Summer Nights song cycle
on a collection of poems Comedy of Death by
his friend Théophile Gautier. The title reveals
what they have in common: the idea of a dying
72
73
ČESKÁ TELEVIZE
PARTNER VÝZNAMNÝCH KULTURNÍCH UDÁLOSTÍ
www.ceskatelevize.cz
ze všech novin složíte malířskou čepici,
ALE JEN SERIÓZNÍ DENÍK
VÁM POMŮŽE, ABYSTE MĚLI I POD ČEPICÍ
74
75
Světové Brno?
To jsme my !
v exkluzivním partnerství
s Vilou Tugendhat
SehranýorchestrMedia agehrajeprosvéklientyjižosmousezónu.
Můžebýtpřitomhrdýnapráci,kterouproněodvádí.Jakojejich
komunikačnípartnerjimtotižpomáhá,abynatrhunehráli
druhéhousle.FilharMonieBrnojetohonakonecdůkazem.
Přesvědčímevás,žeBrnonavizitcejepříležitost.www.mediaage.cz
76
77
1004_krizovatka_165x235mm_CZ 2.9.13 14:07 Stránka 1
23. ročník
13—27|4|2014
Inspirace
východem
Iva Bittová, Libor Pešek, Richard Novák/Leoš Janáček,
Antonín Dvořák, Antonio Caldara/Stabat mater,
Glagoská mše, z Jistebnického kancionálu...
a mnoho dalšího!
Pronájem Pražské křižovatky
sledujte aktuality na www.mhf-brno.cz a Facebooku
Přáním Nadace VIZE 97 je pořádat v Pražské křižovatce akce
různého charakteru, včetně těch charitativních. Proto, aby bylo
možné objekt důstojně udržovat a poskytovat jej na různé
bohulibé akce, snažíme se o jeho pronájem také komerčním
subjektům a peníze takto získané věnovat zpět na program
Pražské křižovatky. Budeme velmi rádi, pokud nás touto formou
podpoříte a v Pražské křižovatce uskutečníte své výroční zasedání,
recepci, koncert, divadelní představení či jiné aktivity.
Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97
Voršilská 10, 110 00 Praha 1
Tel.: +420 234 097 811, Fax.: +420 234 097 812
E-mail: [email protected]
www.prazskakrizovatka.cz, www.vize.cz
č.ú.: 2102134244/2700
78
Nechte se svést
krásou hudby
Láska prochází
ušima
79
Programový katalog
Programme Catalogue
Vydala Filharmonie Brno / Published by Brno Philharmonic
Redakce / Edited by Vítězslav Mikeš, Lucie Šnajdrová,
Jiří Beneš, Jana Baláčová
Texty / Texts by Jiří Beneš, Alena Borková, Emil Drápela,
Štěpán Filípek, Petr Ch. Kalina, Vladimír Maňas,
Vítězslav Mikeš, Jana Slimáčková, Jaroslav Šťastný,
Jiří Zahrádka, Miloš Zapletal
Anglický překlad / English translation Todd Hammond, Štěpán Kaňa
Foto / Photos archív Filharmonie Brno (není-li uvedeno jinak)
Brno Philharmonic Archive (unless otherwise stated)
Produkce / Produced by Petr Tejkal Design
Náklad 250 ks / Print run 250 copies
Redakční uzávěrka / Information correct as of 27 I 9 I 2013
Filharmonie Brno, příspěvková organizace
MHFB Moravský podzim / BIMF Moravian Autumn
Komenského nám. 534/8
602 00 Brno, Česká republika / Czech Republic
e-mail [email protected]
www.mhf-brno.cz | www.filharmonie-brno.cz
 +420 539 092 801
 +420 539 092 839 manažerka festivalu / festival manager
 +420 539 092 811 předprodej vstupenek / ticket office
Statutární město Brno finančně podporuje Filharmonii Brno
Statutory City of Brno financially supports the Brno Philharmonic
Změna programu vyhrazena!
The programme is subject to change!
80

Moravský podziM - Mezinárodní hudební festival Brno

Transkript

Podobné dokumenty

zde - Jakub Klecker