Závislost na sociální síti facebook

Komentáře

Transkript

Závislost na sociální síti facebook
Gymnázium, Brno, třída kapitána Jaroše 14
_________________________________________________________
Facebook: fenomén v komunikaci
21. století
Závislost na sociální síti facebook
Závěrečná práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Mgr. Markéta Chalupníková
Pavlína Borská
Brno 2015
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem práci zpracovala samostatně a použila pouze uvedené
prameny a uvedenou literaturu.
V Brně dne 5. března 2015
__________________
2
Poděkování
Děkuji Mgr. Markétě Chalupníkové za obětavou pomoc, podporu, ochotu a
podnětné připomínky, které mi během práce poskytovala.
3
Anotace
Předložená práce se zabývá závislostí na sociální síti facebook a sociální sítí
facebook jako takovou. Hlavním cílem práce je zjistit, kolik respondentů
v určitém vzorku trpí závislostí na facebooku. Touto problematikou se budu
zabývat v praktické části práce. Cílem teoretické části práce je podrobně
představit facebook jako předmět závislosti. Stanovit výhody jeho používání
a upozornit na jeho možná rizika a nevýhody. Přiblížit způsob komunikace na
facebooku. A především zmapovat facebook z několika úhlů pohledu, které
společně dávají ucelený náhled na tuto problematiku. První úhel pohledu je
pohled uživatele facebooku. Druhý úhel pohledu je pohled majitele firmy
inzerujícího na facebooku. Třetí pohled je pohled psychologa nebo sociologa
zabývajícího se problematikou facebooku.
Klíčová slova: komunikace, sociální síť, facebook, závislost, závislost na
sociálních sítích.
4
Obsah
1
Úvod
7
2
Teoretická část
9
2.1 Charakteristika sociální sítě facebook........................................9
2.1.1
Vznik a vývoj facebooku...............................................10
2.1.2
Struktura sociální sítě facebook.....................................12
2.1.3
Facebook jako předmět výzkumu..................................17
2.1.4
Ostatní sociální sítě a aplikace.......................................20
2.2 Facebook jako prostor pro reklamu..........................................24
2.2.1
Princip marketingu na sociální síti facebook...................24
2.2.2
Reklama na facebooku.....................................................25
2.3 Facebook z pohledu psychologie a sociologie............................27
2.3.1
Sociální komunikace........................................................27
2.3.2
Sociální síť ......................................................................29
2.3.3
Kyberprostor a virtuální realita........................................30
2.3.4
Charakter komunikace na facebooku...............................30
2.3.5 Výhody využívání sociální sítě facebook........................32
2.3.6
Nevýhody využívání sociální sítě facebook...................33
2.3.7 Závislost na internetu a sociálních sítích.........................38
2. 4
Shrnutí teoretické části.............................................................43
5
3
Praktická část
44
3.1 Metoda...........................................................................................44
3.1.1 Vzorek respondentů............................................................44
3.1.2 Výzkumné metody..............................................................45
3.2 Výsledková část.............................................................................48
3.1.1 Vyhodnocení obecné části dotazníku................................48
3.1.2 Vyhodnocení části dotazníku zaměřené na závislost.........53
3.3 Diskuze..........................................................................................56
4
Závěr
58
5
Seznam použité literatury
59
6
Přílohy
61
6.1 Obrázkové přílohy .......................................................................62
6.1.1 Přílohy k podkapitole 2.1.2...............................................62
6.1.2 Přílohy k podkapitole 2.1.3................................................66
6.1.3 Přílohy k podkapitole 2.2.2................................................71
6.1.4 Přílohy k podkapitole 2.3.4................................................72
6.1.5 Přílohy k podkapitole 2.3.7................................................73
6.2 Přílohy k praktické části.............................................................74
6.2.1 Dotazník..............................................................................74
6.2.2 Předloha dotazníku.............................................................79
6
1 Úvod
Facebook 1 se na začátku 21. století stal součástí mezilidské komunikace.
Běžně se používají výrazy „je to na facebooku“ nebo „napsal(a) mi to na
facebook“. Lidé, kteří si nezaložili účet na facebooku, čelí nepochopení svých
známých. Facebook provází své uživatele na každém kroku. Mají ho ve svých
počítačích v zaměstnání i v soukromí. Díky mobilním telefonům a tabletům
mohou být připojeni kdekoliv a kdykoliv.
Podle statistik publikovaných na internetu v červenci loňského roku má
facebook 1,32 miliard uživatelů ze sedmimiliardové světové populace. 2 Jedná se
o více než polovinu z 2,4 miliard celosvětových uživatelů internetu. 3 Od jeho
vzniku v roce 2004 do roku 2012 se na facebook zaregistrovala miliarda
uživatelů. 4 Lze předpokládat, že počet uživatelů bude s přibývajícími roky dále
narůstat. Potvrzuje to fakt, že za den se na facebooku zaregistruje průměrně
400 000 nových uživatelů. 5 Pokud by byl facebook státem, stal by se třetí
nejlidnatější zemí na světě hned po Číně a Indii. V současnosti se facebook
používá v šedesáti osmi jazycích 6 ve sto osmdesáti zemích světa. 7 Největší počet
uživatelů je v Severní Americe (228 miliónů, což představuje 43 % obyvatel
celého kontinentu), dále v Evropě (224 miliónů, což se rovná 30 % všech
Evropanů) a v Asii (235 miliónů, to je 6 % obyvatel tohoto světadílu). 8 Nejvíce
používají facebook obyvatelé USA, kteří tvoří zhruba čtvrtinu všech uživatelů. 9
Podle údajů z roku 2013 mají facebook v České republice zhruba 4 milióny lidí,
což Českou republiku řadí v žebříčku uživatelů této sociální sítě na 43. místo na
1
Jazyková poradna Ústavu jazyka českého určuje psaní velkého a malého písmene ve slově
FACEBOOK podle situace, ve které je slovo používáno. Rozlišuje dva případy: společnost
Facebook a sociální síť facebook.
2
Dostupné z: http://techboard.cz/aktualni-statistiky-facebooku-132-miliardy-uzivatelu-30-z-nichskrze-telefon/ (staženo 21. 11. 2014).
3
Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/rekordni-rok-na-internetu-v-cislech/sc-3-a67865/#utm_medium=selfpromo&utm_source=zive&utm_campaign=copylink (staženo
21. 11. 2014).
4
Walter, E.: Mysli jako Zuckerberg, s. 25.
5
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook (staženo 11. 11. 2014).
6
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook (staženo 11. 11. 2014).
7
Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/cesi-a-slovaci-na-facebooku-kazdy-paty-z-naroda/sc-3-a151036#utm_medium=selfpromo&utm_source=zive&utm_campaign=copylink (staženo
21. 11. 2014).
8
Walter, E.: Mysli jako Zuckerberg, s. 25-26.
9
Kirkpatrick, D.: Pod vlivem facebooku, s. 17-18.
7
světě. 10 Počet žen a mužů, zaregistrovaných na facebooku, je téměř vyrovnaný.
V případě České republiky je nejvíce uživatelů ve věku 18-34 let (70 %),
zbývajících 18 % tvoří teenageři a 12 % uživatelů má mezi 35 až 44 lety. 11
Z výsledků výzkumů společnosti Nielsen Online, která dlouhodobě sledovala
množství stráveného času na facebooku, například vyplývá, že zde uživatelé
v dubnu 2009 strávili 13,9 miliard minut, tj. zhruba 965 799 dní. Z výzkumů také
vyplynulo, že facebook se stal třetí nejpopulárnější činností na počítačích a předčil
dokonce e-mail. 12
S ohledem na tyto statistiky lze zcela oprávněně prohlásit, že sociální síť
facebook se stala novým fenoménem v komunikaci v prvních desetiletích tohoto
století.
V předložené práci se budu zabývat sociální sítí facebook jako předmětem
možné závislosti. Facebook je rozšířen do celého světa a miliardy lidí ho
každodenně používají ke komunikaci. Ovlivnil některé své uživatele do takové
míry, že se na něm stali závislými? Existuje závislost na facebooku?
Hlavním cílem práce je zjistit, kolik respondentů v určitém vzorku trpí
závislostí na facebooku. Touto problematikou se budu zabývat v praktické části
práce. Cílem teoretické části práce je podrobně představit facebook jako předmět
závislosti. Stanovit výhody jeho používání a upozornit na jeho možná rizika
a nevýhody. Přiblížit způsob komunikace na facebooku. A především zmapovat
facebook z několika úhlů pohledu, které společně dávají ucelený náhled na tuto
problematiku. První úhel pohledu je pohled uživatele facebooku. Druhý úhel
pohledu je pohled majitele firmy inzerujícího na facebooku. Třetí pohled je
pohled psychologa nebo sociologa zabývajícího se problematikou facebooku.
10
Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/media-it/198374-pocet-aktivnich-uzivatelufacebooku-prekonal-miliardu/ (staženo 11. 11. 2014).
11
Bednář, V.: Marketing na sociálních sítích, s. 14.
12
Treadaway, Ch. a Smithová, M.: Marketing na Facebooku, s. 33-34.
8
2 Teoretická část
2. 1 Charakteristika sociální sítě facebook
„Facebook vám pomáhá navázat kontakt s lidmi a sdílet s nimi své
příspěvky.“ 13 Tato věta se objeví vedle formuláře k přihlašování každému
návštěvníkovi internetové stránky www.facebook.com a v podstatě shrnuje
činnost uživatelů na facebooku. Facebook umožňuje komunikaci pouze mezi
zaregistrovanými uživateli. Registrace je bezplatná. Každý uživatel komunikuje
s uzavřenou skupinou lidí, na facebooku takzvaných přátel. Obvykle je uživatel
zná osobně a stýká se s nimi i mimo sociální síť. Průměrný uživatel má 130
facebookových přátel. 14
Soukromá
komunikace
mezi
uživatelem
a
jeho
přáteli
probíhá
prostřednictvím zpráv. Dále mají uživatelé širokou škálu možností veřejné
komunikace a sebeprezentace. Zveřejňují statusy nebo nahrávají fotografie. Jejich
přátelé příspěvky komentují nebo tzv. lajkují (viz dále). Je pouze na uživatelích
samotných, kolik informací o sobě chtějí dát k dispozici druhým.
„Facebook patří mezi aplikace tzv. Webu 2.0. Tyto aplikace jsou od počátku
založeny na tvorbě obsahu samotnými uživateli. Typické pro ně je, že neexistuje
žádná redakce nebo profesionální autorita, která by každý text před publikováním
musela schválit.“ 15 Kromě jednotlivých uživatelů se na facebook mohou
zaregistrovat i firmy nebo společnosti. V současnosti firmy využívají facebook ke
svému zviditelňování a reklamě. Reklama je také zdrojem většiny příjmů
Facebooku.
13
Dostupné z: http://www.facebook.com (staženo 14. 11. 2014).
Kirkpatrick, D.: Pod vlivem facebooku, s. 15.
15
Bednář, V.: Marketing na sociálních sítích, s. 12.
14
9
2. 1. 1. Vznik a vývoj facebooku
Sociální síť facebook založil 4. února 2004 tehdy devatenáctiletý Mark
Zuckerberg na pokoji harvardské koleje Kirkland. V té době Zuckerberg studoval
druhým
rokem
informatiku
a
psychologii
na
Harvardově
univerzitě.
Za spoluzakladatele jsou považováni jeho tehdejší spolubydlící Dustin Moskovitz,
student ekonomie, a student literatury a historie Chris Hughes. Jako další
spoluzakladatel je uváděn Eduardo Saverin, v době založení facebooku student
ekonomie. E. Saverin poskytl prostředky potřebné k registraci webové stránky
a na údržbu serverů. 11. ledna 2004 zaregistroval M. Zuckerberg na stránkách
Register.com webovou adresu Thefacebook.com. 4. února 2004 spustil facebook
pro studenty Harvardu. Po třech týdnech měla stránka více než 6 tisíc uživatelů.
Během roku 2004 se facebook rozšířil na další univerzity. V témže roce byl
M.
Zuckerberg
zažalován
studenty
Harvardu
Cameronem
a
Tylerem
Winklevossovými a jejich společníkem Divyou Narendrou kvůli podobnosti
Thefacebooku s jejich sociální sítí Harvard Connection. Zakladatelé Harvard
Connection tvrdí, že si Zuckerberga najali na programování jejich sociální sítě
a že Zuckerberg okopíroval jejich nápad a založil si vlastní sociální síť na principu
Harvard Connection. Spor o vlastnictví nápadu se dostal před federální soud
a skončil odškodněním Winklevossových. Soud ale už nedokázal, jestli byla
žaloba oprávněná. Na konci roku 2004 měl facebook více než 200 tisíc uživatelů,
což pro zakladatele znamenalo věnovat velké množství času udržování serverů.
Proto M. Zuckerberg společně se svými spolupracovníky ukončili studium
a odstěhovali se do kalifornského Pao Alta, kde vznikla základna Facebooku.
Facebook se stal firmou s vlastní kanceláří a zaměstnanci. V roce 2005 měla
stránka Thefacebook.com 5 miliónů uživatelů. Na podzim byl Thefacebook.com
přejmenován na facebook. O rok později se otevřel celému světu. V roce
2008 překročil počet aktivních uživatelů hranici 100 miliónů. Tehdy na facebooku
fungovala zeď, skupiny, kanál vybraných příspěvků a fotografie. Tzv. like
(tlačítko „To se mi líbí“), kterým se facebook odlišuje od ostatních sociálních sítí,
bylo zavedeno až v roce 2010. V září 2012 překročil počet uživatelů hranici jedné
miliardy. M. Zuckerberg se stal dolarovým miliardářem a doposud patří mezi
třicet nejbohatších lidí světa.
10
Nejvýznamnějšími vlastníky akcií facebooku (k roku 2011) jsou Zuckerberg
(24 % všech akcií), společnost Accel, soukromý investor Jim Breyer, ruská
společnost Sky Technologies, Peter Thiel, Dustin Moskowitz (6 %), Sean Parker
a Eduardo Saverin. V roce 2007 odkoupila společnost Microsoft podíl Facebooku
ve výši 1,6 % za 240 miliónů dolarů. Firmy jsou od roku 2007 obchodními
partnery. 16 V současnosti má Facebook kolem pěti tisíc zaměstnanců. Hlavní sídlo
společnosti se nachází v Palo Altu. Ústředí pro Evropu, Afriku a Střední východ
sídlí v Dublinu. 17
Téma založení největší sociální sítě na světě bylo podnětem k napsání
několika knih a natočení filmu. V roce 2010 vyšla kniha Bena Mezricha
„Milionáři z facebooku“ s podtitulem „Jak vznikl facebook; příběh o sexu,
penězích, genialitě a zradě“. Podle této knižní předlohy byl ve stejném roce
natočen film „The Social Network“ (Sociální síť) oceněný čtyřmi Oskary.
16
Treadaway, Ch. a Smithová, M.: Marketing na Facebooku, s. 28-29.
Při sestavování podkapitoly o vzniku a vývoji facebooku jsem čerpala z následujících zdrojů:
Walter E.: Mysli jako Zuckerberg, s. 21-25; Kirkpatrick, D.: Pod vlivem facebooku, s. 20-93;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook (staženo 22. 12. 2014).
17
11
2. 1. 2 Struktura sociální sítě facebook
Mezi základní pojmy týkající se struktury facebooku patří: profil, přátelé,
chat, status (stav), událost, stránka, skupina a místa. Důležitou součástí je kanál
vybrané příspěvky. Všechny funkce facebooku slouží ke komunikaci mezi
uživateli nebo ke zveřejňování informací. Soukromě komunikují uživatelé pouze
přes zprávy. Ostatní funkce (profil, status, událost atd.) jsou veřejné, tzn.
přístupné všem přátelům uživatele.
2. 1. 2. 1 Profil
Profil si může oficiálně založit každý, kdo dovršil třinácti let a má přístup na
internet. Údaj o věku ale není nikde ověřován, takže je možné zaregistrovat se
dříve a uvést falešný věk. Profil musí zpravidla obsahovat uživatelské jméno.
Nemusí se však jednat o pravé jméno uživatele. Na profil si uživatel může nahrát
profilovou fotografii, která se bude zobrazovat u jeho uživatelského jména v chatu
a u příspěvků sdílených s ostatními uživateli, a přidává tam informace o sobě.
Většinou se jedná o fotografie, odkazy a statusy (stavy). Ostatní uživatelé mohou
z profilu vyčíst, jestli je daný uživatel zadaný, jakou školu studuje, popřípadě kde
pracuje, jaké má zájmy atd., pokud uživatel na profilu tyto informace zveřejní.
Každý profil má tzv. zeď, kam mají možnost ostatní uživatelé přidávat příspěvky,
a kde se objevují všechny příspěvky uživatele profilu, ve kterých byl označen
nebo
které
zveřejnil.
Je
zde
také
umístěn
seznam
přátel
uživatele
(viz obr. 1, přílohy s. 62).
V roce 2011 facebook změnil vzhled profilů na „timeline“. To znamená, že
se příspěvky na profilu seřazují od nejnovějšího po nejstarší a uživatelé si na
profil mohou kromě profilové fotografie nahrát i úvodní fotografii (viz obr. 2,
přílohy s. 63).
2. 1. 2. 2 Chat (zprávy)
Nejvýznamnější roli v komunikaci na facebooku hraje chat, někdy nazývaný
zprávy (viz obr. 3, přílohy s. 63). Funguje na principu instant messagingu, což je
služba, která umožňuje uživatelům sledovat, kdo z jejich přátel je právě
12
připojen. 18 Pokud uživatel právě není online, zobrazí si přijaté zprávy, až se znovu
připojí. Komunikace probíhá v reálném čase a celkově se zrychluje, což je
považováno za hlavní výhodu oproti e-mailu.
Jestliže je uživatel plnoletý, může mu poslat zprávu kdokoliv, ale většinou si
uživatelé píší se svými přáteli. Na rozdíl od příspěvků si konverzaci mohou
zobrazit pouze uživatelé, kteří se do ní zapojují. Konverzace může probíhat i mezi
více než dvěma uživateli. Chat je na facebooku jediná aktivita relativně
zachovávající soukromí. Zprávy totiž nejsou nikde zveřejňovány. Jsou mezi
uživateli oblíbené především díky možnosti komunikace zdarma.
2. 1. 2. 3 Stav (status)
Na rozdíl od chatu, kde spolu komunikují většinou dva uživatelé, stav
(status) se zobrazí všem přátelům uživatele. Uživatel může ve svém stavu
zveřejnit fotografie, v nichž označí své přátele, odkazy a jakékoliv krátké sdělení.
V přílohách na str. 64 (obr. 4) je uveden příklad statusu, který je specifický mimo
jiné tím, že jsou v něm použity zkratky typické pro vyjadřování na facebooku.
Přátelé uživatele mají možnost na stav reagovat. To znamená, že status
komentují nebo tzv. lajkují. Jako „lajkování“ je na facebooku označováno kliknutí
na tlačítko „To se mi líbí“, které se nachází u většiny zveřejněných informací na
facebooku. Výraz „lajkování“ je odvozen od anglického like. Za pozornost stojí
fakt, že na facebooku neexistuje možnost vyjádření nesouhlasu. Tlačítko „unlike“
nebo „To se mi nelíbí“ neexistuje. Jediná možnost, jak vyjádřit nesouhlas, je
negativně okomentovat daný příspěvek nebo ho ignorovat.
Podle statistik uživatelé facebooku zveřejní každý měsíc 20 miliard
příspěvků a nahrají přibližně 3 miliardy fotografií. 19 Více než 35 miliónů
uživatelů publikuje alespoň jeden status denně a každý den se na facebooku objeví
více než 60 miliónů statusů. 20
18
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Instant_messaging (staženo 15. 11. 2014).
Kirkpatrick, D.: Pod vlivem facebooku, s. 12-13.
20
Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/cesi-a-slovaci-na-facebooku-kazdy-paty-z-naroda/sc-3-a151036#utm_medium=selfpromo&utm_source=zive&utm_campaign=copylink (staženo
21. 11. 2014).
13
19
2. 1. 2. 4 Události a místa
Události podstatně usnadňují organizaci akcí nebo setkání v reálném světě.
Na facebooku lze vytvořit událost prakticky pro cokoliv, od oslavy narozenin po
politickou demonstraci. Když uživatel vytvoří událost, smí na ni pozvat pouze své
přátele. Událost se však dál šíří přes přátele přátel uživatele (příklad události je
uveden v přílohách na str. 64).
U většiny příspěvků má uživatel možnost uvést místo, kde se právě nachází.
Označení místa se používá hlavně u zveřejňovaných fotografií.
2. 1. 2. 5 Stránky
Kromě komentování a „lajkování“ příspěvků uživatelé dávají najevo své
zájmy „lajkováním“ stránek a spoluvytvářením jejich obsahu – příspěvků na
stránce. Stránku může vytvořit každý uživatel pro jakýkoliv účel.
Mezi nejsledovanější patří stránky známých hudebních interpretů,
sportovců, filmů, seriálů, organizací aj. Stránky jsou hlavním prostředkem, který
využívají firmy k reklamě nebo například politické strany k propagaci
a zviditelnění (viz obr. 6, přílohy s. 65).
2. 1. 2. 6 Skupiny
Skupiny slouží ke komunikaci mezi více uživateli. Od zpráv určených pro
více uživatelů se liší možností přidávání příspěvků. Lze je však využít
k hromadné korespondenci (rozeslání zprávy všem členům skupiny najednou). 21
Každá skupina má svou vlastní stránku s příspěvky.
Existují tři typy skupin: otevřené (obsah se zobrazuje komukoli a kdokoliv se
může přidat do skupiny), uzavřené (k psaní příspěvků mají přístup pouze pozvaní,
ale obsah vidí všichni) a tajné (obsah netvoří ani nevidí nikdo kromě pozvaných).
Do uzavřených a tajných skupin přidává uživatele do skupiny její správce.
Ve skupinách se sdružují například uživatelé se stejnými zájmy, spolužáci
(v současnosti je běžné, že třídy nebo kruhy mají na facebooku skupiny, kde sdílí
materiály do školy) nebo přátelé, kteří se zde domlouvají na setkáních.
21
Bednář, V.: Marketing na sociálních sítích,s. 36.
14
2. 1. 2. 7 Vybrané příspěvky
Všechny veřejné aktivity uživatelů se zobrazují a aktualizují ve vybraných
příspěvcích (viz obr. 7, přílohy s. 65). Zde si uživatelé prohlížejí statusy přátel,
příspěvky skupin a stránek nebo odkazy na události.
Ve vybraných příspěvcích lze najít záznam všech aktivit přátel (změny
profilových nebo úvodních fotografií apod.). Uživatelé zde sledují, kdo z jejich
přátel „olajkoval“ status nebo fotografii někomu jinému apod. Informace se
neustále aktualizují a jsou seřazovány od nejnovějších. Dalo by se říci, že vybrané
příspěvky jsou centrem facebooku. Sbíhají se zde všechny veřejné informace, tedy
celý obsah facebooku kromě chatu. Proto si je uživatelé často prohlížejí, aby
zjistili, co je nového a co dělají jejich přátelé.
2. 1. 2. 8 Aplikace facebooku v mobilních telefonech a tabletech
V současnosti se rozmáhá trend připojovat se na facebook přes mobilní
telefon nebo tablet. Ze statistik publikovaných loni v červenci vyplývá, že
30 % z 1,32 miliardy uživatelů se přihlašuje na facebook přes mobilní telefon
prostřednictvím aplikací Facebook nebo Messenger (aplikace Messenger
umožňuje pouze posílání zpráv). 400 miliónů uživatelů používá facebook pouze
v mobilním telefonu. 22
2. 1. 2. 9 Nastavení soukromí
Facebook nabízí uživateli nastavení soukromí podle jeho vlastních představ.
Ve volbách „Nastavení účtu“ si uživatelé zvolí, kdo může vidět jejich příspěvky
a kdo je může požádat o přátelství (buď přátelé přátel nebo všichni uživatelé).
Uživatelé si také nastaví, jestli mají zájem o uvádění odkazu na jejich profil
v internetových vyhledávačích.
I když na facebooku funguje nastavení soukromí, zveřejňování osobních
údajů a informací ovlivňují pouze sami uživatelé.
22
Dostupné z: http://techboard.cz/aktualni-statistiky-facebooku-132-miliardy-uzivatelu-30-z-nichskrze-telefon/ (staženo 22. 11. 2014).
15
2. 1. 2. 10 Shrnutí struktury facebooku
•
každý uživatel má profil s uživatelským jménem a komunikuje s okruhem
přátel, ve většině případů uživatel zná své facebookové přátele ze života mimo
sociální síť
•
uživatel může na facebooku zveřejňovat stavy, vytvářet události, být členem
skupiny nebo založit stránku
•
své zájmy a sympatie uživatel dává najevo tzv. lajkováním nebo
komentováním příspěvků
•
jediná neveřejná aktivita na facebooku je chat
•
uživatel si nastavuje své soukromí sám
•
obsah facebooku vytváří pouze jeho uživatelé, není nikým kontrolován
•
uživatel se může na facebook připojit na počítači, notebooku nebo přes
aplikaci v mobilním telefonu nebo tabletu
16
2. 1. 3 Facebook jako předmět výzkumu
Christina Sagioglougová a Tobias Greitemeyer z univerzity v Innsbrucku
publikovali v roce 2014 v odborném časopise Computers in Human Behavior
studii, ze které vyplývá, že facebook zhoršuje svým uživatelům náladu.
Psychologové zkoumali reakce 123 osob poté, co strávili čas prohlížením
příspěvků na facebooku. Čím déle byli jedinci připojeni na facebooku, tím horší
měli náladu. Důvodem může být skutečnost, že lidé považují čas na facebooku
sice za promarněný, ale přesto se na facebook znovu připojují, protože doufají, že
budou šťastnější. 23
Vědci z michiganské univerzity jejich závěry potvrdili. Z jejich výzkumu
„Envy on Facebook: A Hidden Threat to Users' Life Satisfaction?“ (2013) se
dozvídáme, že za hlavní příčinu nepříjemných pocitů spojených s užíváním
facebooku lidé považují závist (29,6 % respondentů), jako další příčiny následují
nedostatek pozornosti (19,5 % dotázaných), osamělost a ztráta času. 24
Na základě amerického výzkumu „Pew Internet and American Life Project“
byl v roce 2011 uveden přehled každodenních činností uživatelů na facebooku:
15 % uživatelů aktualizuje svůj status, 22 % uživatelů komentuje status nebo
příspěvky někoho jiného, 20 % uživatelů komentuje fotografie a 26 % „lajkuje“
zveřejněný obsah. Zprávy posílá 10 % uživatelů. 25
Časopis National Geographic loni v květnu zveřejnil na svých internetových
stránkách článek s názvem „Facebook jako diagnóza osamělosti“. Čerpá v něm
z nové studie odborníků z univerzity v Novém Jižním Walesu. Podle ní uživatelé,
kteří se cítí osamělí, zveřejňují na facebooku více osobních informací než ostatní.
„Facebooková deprese existuje. Lidé s pocity osamělosti, na které působí sociální
tlak, se snaží něco dokázat ostatním online uživatelům,“ uvádějí vědci Yeslam
Al-Saggaf a Sharon Neilson ve studii „Sebeodhalení na Facebooku“. 26
23
Dostupné z: http://www.huffingtonpost.com/2014/07/17/facebook-study_n_5595890.html
(staženo 23. 11. 2014).
24
Dostupné z: http://www.slideshare.net/victori98pt/envy-on-facebook-a-hidden-threat-to-userslife-satisfaction-slides (staženo 23. 11. 2014).
25
Dostupné z: http://www.m-journal.cz/cs/internet/socialni-site/socialni-site-v-nasich-zivotechaneb-prumerny-den-na-facebooku__s416x8325.html (staženo 23.11. 2014).
26
Dostupné z: http://www.national-geographic.cz/clanky/facebook-jako-diagnozaosamelosti.html#.VHEYAWc3gUW (staženo 23. 11. 2014).
17
Podle britského výzkumu společnosti OnePoll z roku 2011 46 % dotázaných
starších čtyřiceti pěti let uvažuje o zrušení profilu na facebooku. Mají obavy ze
ztráty soukromí a zneužívání osobních údajů. 27
Výzkum v Huffingon Post (2011) přinesl fakt, že 57 % budoucích partnerů
před začátkem vztahu hledá na sociálních sítích informace o svém protějšku. 28
Pozitivní pohled na facebook má průzkum britských vědců z univerzity
v Portsmouthu. Ti přirovnávají prohlížení starších příspěvků na profilu
k procházce parkem. Alice Goodová, která se na průzkumu podílela, tvrdí, že
facebook zlepšuje svým uživatelům náladu a díky němu jsou šťastnější. 29
Ze studie amerického institutu Pew Research Center (2011) lze rovněž
vyvodit pozitivní dopad facebooku na uživatele. Podle této studie uživatelé
sociálních sítí vykazují vyšší míru spokojenosti se svým společenským životem.
Také se prý více politicky angažují.
V létě roku 2014 se objevila zpráva informující o provedení výzkumu na
facebooku, kterého se nevědomky zúčastnilo asi půl miliónu lidí. Spekuluje
se o možné souvislosti s průzkumem občanských nepokojů, prováděným
Pentagonem. „Trend je jasný – vláda a ozbrojené síly se daly do plného začlenění
sociálních médií mezi nástroje sociální kontroly a manipulace, přičemž Facebook
na tomto procesu spolupracuje,“ uvádí článek publikovaný na internetové stránce
ac24.cz. 30
Na problematiku facebooku se kromě světových vědců a odborníků zaměřili
také čeští psychologové, sociologové a žurnalisté. Na stránkách psychologie.cz
byl před třemi lety zveřejněn seriál „Facebook a psychologie“. V prvním článku
seriálu („Psychologie facebooku“) student psychologie na MU v Brně M. Papp
přirovnává facebook k nástroji přesvědčování. „Facebook využívá našeho strachu
ze ztráty: přijdu o informace, neuvidím fotky, kamarádi se mi vzdálí.“ 31 Další
článek „Chcete se líbit na facebooku?“ věnoval Papp uživatelům facebooku.
Tvrdí, že uživatelé se na facebooku chovají stejně jako v reálném životě. Opírá se
27
Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2011/06/vyzkum-temer-polovina-lidi-uvazuje-o-odchoduz-facebooku/#.VNYdxCwn3To (staženo 23. 11. 2014).
28
Dostupné z: http://skutecnosti.cz/socialni-site-fenomen-21-stoleti-aneb-facebook-slavi-deset-let/
(staženo 7. 2. 2015).
29
Dostupné z: http://magazin.dobravec.cz/facebook-je-jako-prochazka-v-parku.-udela-vam-dobretvrdi-vedci (staženo 23. 11. 2014).
30
Dostupné z: http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/4313-emocni-experiment-facebooku-ma-vazbyna-vyzkum-obcanskych-nepokoju-pentagonu (staženo 11. 11. 2014).
31
Dostupné z: http://psychologie.cz/psychologie-facebooku/ (staženo 23. 12. 2014).
18
přitom o tvrzení psychologa Sama Goslinga: „Lidé, kteří jsou extroverti a mají
hodně přátel v reálném životě, mají hodně přátel i na facebooku. Lidé mající
hodně zájmů v offline světě, je mají i online.“ 32 A. Kšiňan přispěl do seriálu
článkem „Facebook jako symbol narcistické doby“. Podle Kšiňana si uživatel na
facebooku vytváří profil, na kterém se prezentuje ostatním takový, jaký by si přál
být. „Nedostatek kvality vztahů je nahrazován kvantitou.“ Opírá se také o závěry
britského psychoanalytika Donalda Winnicotta. Podle Winnicotta si lidé na
facebooku kompenzují pocit vlastní nedostatečnosti. Kompenzace probíhá díky
prostoru, který je pro každého uživatele vymezen stejně. „Podle Lipovetskeho
došlo v mezilidských vztazích k revoluci – dnes záleží na tom, aby byl člověk sám
sebou a rozvíjel se nezávisle na druhých. Lidé touží po emoční intenzitě vztahů
stejně, ne-li více, ale čím více v ni doufají, tím jsou osamělejší. Proto se
domnívám, že Facebook není sám o sobě nástrojem zlým a odcizujícím,“
zakončuje Kšiňan citací Gillese Lipovetskeho. 33
Vedle statistik, které informují o velkém počtu uživatelů facebooku, se
objevují i statistiky poukazující na pokles počtu uživatelů. Podle facemag.cz
američtí teenageři opouští facebook a upřednostňují Instagram (více o Instagramu
dále). Průzkum probíhal loni v říjnu a zúčastnilo se ho 7 200 amerických studentů.
Počet teenagerů na facebooku v USA podle průzkumu klesl o 27 %. 34
V případě českých teenagerů a dětí průzkum marketingové společnosti
Studio x51 tvrdí opak. Průzkumu pořádaného v lednu a únoru 2014 na základních
školách ve třech největších českých městech se zúčastnilo 450 dětí ve věku 9 až
15 let. Profil na facebooku má 70 % respondentů, z nichž 44 % se na facebook
připojuje minimálně dvakrát denně. Nejvíce dětí a mladistvých (67 %) využívá
facebook na chatování s přáteli. Čtvrtina dotázaných si založila profil před
dovršením třinácti let. 35
32
Dostupné z: http://psychologie.cz/chcete-se-libit-na-facebooku/ (staženo 23. 12. 2014).
Dostupné z: http://psychologie.cz/facebook-jako-symbol-narcisticke-doby/ (staženo
21. 11. 2014).
34
Dostupné z: http://facemag.cz/teenageri-opousti-facebook/ (staženo 21. 11. 2014).
35
Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2014/02/pruzkum-cesti-teenageri-facebook-neopousteji/
(staženo 21. 11. 2014).
19
33
2. 1. 4 Ostatní sociální sítě a aplikace
K současným konkurenčním sociálním sítím patří Twitter a LinkedIn.
Facebooku konkuruje také Instagram, Snapchat a Flickr, sociální sítě zaměřené na
sdílení fotografií. Instagram je v současnosti největším konkurentem facebooku,
který by mohl v budoucnosti ohrozit pozici facebooku jako světové sociální sítě
číslo jedna. Instagram je ale už dva roky v jeho vlastnictví, takže by nadvláda
společnosti Facebook na poli sociálních sítí trvala i nadále.
Oblíbenost facebooku spočívá v nabídce velkého množství služeb v jednom.
Instagram, Snapchat a Flickr se zaměřují pouze na zveřejňování fotografií a videí.
Twitter neposkytuje uživatelům možnost psaní zpráv a LinkedIn je pracovní
sociální síť zaměřená na prezentaci lidí různých profesí.
V této podkapitole jsem uvedla sociální sítě a aplikace, které jsou nejvíce
používané v Evropě a v České republice. Například v Číně a Rusku zmíněné
sociální sítě nefigurují ani v první desítce. Nejvýznamnější čínskou sociální sítí je
QQ. V Rusku dominuje VKontakte. 36
Ukázky webových stránek zmíněných sociálních sítí (obr. 8-17) najdete
v příloze na stranách 66-70.
2. 1. 4. 1 Plaxo
Plaxo není přímo sociální síť, ale internetová společnost, přesto se v mnohém
podobá sociálním sítím, které začaly vznikat v následujících letech. Plaxo založil
v roce 2001 Sean Parker, pozdější prezident Facebooku. Funguje jako adresář
kontaktů a sdílený kalendář, slouží k osobnímu nebo hromadnému plánování. 37
2. 1. 4. 2 Friendster
Friendster, první sociální síť, která si okamžitě získala oblibu několika
miliónů uživatelů, byla spuštěna v roce 2003 ve Spojených státech a zahájila
proces vzniku sociálních sítí, jež o rok později vyústil ve vznik facebooku.
Friendster fungoval na podobném principu, byl však mnohem méně
propracovaný a nenabízel tolik služeb.Tuzemské publikace zabývající se
36
Pavlíček, A.: Nová média a sociální sítě, s. 125.
Kirkpatrick, D.: Pod vlivem facebooku, s. 62 – 63; Bednář, V.: Marketing na sociálních sítích,
s. 32.
37
20
marketingem na sociálních sítích dnes považují Friendster za neatraktivní, protože
v současnosti 90 % jeho uživatelů pochází z Asie. 38
2. 1. 4. 3 MySpace
Sociální síť MySpace vznikla v roce 2003 jako napodobenina Friendsteru
a byla první úspěšnou celosvětovou sítí před vznikem facebooku. Facebook ji
však brzy po svém vzniku zbavil prvenství v počtu uživatelů a s přibývajícími léty
její oblíbenost klesá. Počet uživatelských minut na facebooku (10,5 miliard
denně) je více než dvakrát vyšší než počet uživatelských minut na MySpace (4,9
miliard uživatelských minut denně). Nejvíce je MySpace rozšířená ve Spojených
státech, kde vznikla. V České republice ji používá poměrně malé množství
uživatelů. MySpace funguje podobně jako facebook, tzn. umožňuje uživatelům
komunikaci přes instant messaging, zveřejňování příspěvků atd. Na MySpace je
možné vytvořit si profil podle vlastních představ, což facebook v tak velké míře
neumožňuje. Odtud také název – MySpace jako můj prostor. 39
2. 1. 4. 4 Twitter
Sociální síť Twitter je méně navštěvovaný současník facebooku, vznikla
v roce 2006. Uživatelské minuty na Twitteru se pohybují v řádech miliónů, na
facebooku
v řádech
miliard.
Na
Twitteru
není
možné
komunikovat
prostřednictvím zpráv. Zaregistrovaní uživatelé zveřejňují krátké textové zprávy
maximálně o 140 znacích (tzv. tweety), které sledují jejich odběratelé. „Tweety“
mohou obsahovat kromě textu i odkazy a fotografie. „Twitter exceloval na
mediálním poli, a to hlavně díky tomu, že ho využívají mnohé známé
osobnosti.“ 40
38
Kirkpatrick, D.: Pod vlivem facebooku, s. 62-66.
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Myspace (staženo 26. 12. 2014), Kirkpatrick, D.: Pod
vlivem facebooku, s. 66-69; Treadaway Ch. a Smithová M.: Marketing na Facebooku, s. 48;
Bednář, V.: Marketing na sociálních sítích, s. 32-33.
40
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Twitter (staženo 26. 12. 2014); Treadway, Ch.
a Smithová M.: Marketing na Facebooku, s. 48.
39
21
2. 1. 4. 5 Flickr, Snapchat a Instagram
Flickr (založen 2004), Snapchat (z roku 2011) a v současnosti velmi
rozšířený Instagram (založený v roce 2010)
jsou aplikace určené ke sdílení
fotografií.
Flickr je z trojice uvedených sociálních sítí nejvíce propracovaný a nabízí
možnost ukládat fotografie bez jakékoliv komprese zhoršující kvalitu obrazu.
Poskytuje svým uživatelům jeden terabajt pro uložení fotografií, což nenabízí
žádná jiná sociální síť ani internetová stránka. 41
Snapchat je aplikace na zasílání (výměnu) fotografií určená pro mobilní
telefony a tablety. Nelze ji nainstalovat na stolní počítače nebo notebooky.
Instagram se v mnohém podobá Snapchatu a umožňuje svým uživatelům
sdílet fotografie a upravovat je velkým množstvím filtrů. Nabízí možnost sdílet
fotografie na ostatních sociálních sítích (facebooku, Flickru nebo Twitteru).
Aplikace je dostupná pouze pro mobilní telefony a tablety. I když se
o Instagramu mluví jako o velkém konkurentu facebooku, zatím ho rozhodně
počtem uživatelů nepřevyšuje. Podle článku publikovaného v loňském prosinci
má Instagram přes 300 miliónů aktivních uživatelů. 42
2. 1. 4. 6 Google +
Sociální síť Google + (také Google plus) byla spuštěna v roce 2011 a je
odpovědí společnosti Google na úspěch a rozšíření facebooku. Podobného
úspěchu jako facebook se však nedočkala. Google + nabízí funkci Kruhy pro
třídění kontaktů, funkci Setkání (skupinový videochat s přáteli), tlačítko
+ 1 (doporučuje obsah) a další funkce včetně chatu. Struktura je velmi podobná
struktuře facebooku. 43
2. 1. 4. 7 Foursquare
Foursquare je sociální síť a aplikace zároveň. Slouží k oznamování polohy
uživatelů. Vznikla v roce 2008. Cílem uživatelů Foursquare je sdílet s ostatními,
41
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Flickr (staženo 26. 12. 2014).
Dostupné z: http://www.lidovky.cz/instagram-je-popularnejsi-nez-twitter-alespon-podle-poctuuzivatelu-1kj-/media.aspx?c=A141210_211731_ln-media_El (staženo 26. 12. 2014).
43
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Google+ (staženo 26. 12. 2014).
22
42
kde byli a co tam dělali. Uživatelé v mapě označují místa, které navštívili
a zobrazují si místa navštívená svými přáteli. 44
2. 1. 4. 8 YouTube
Internetový server YouTube slouží od roku 2005 ke zveřejňování videí.
YouTube je rozšířený po celém světě a každý měsíc je na něj nahráváno několik
miliard videí. Jenom v České republice YouTube aspoň jednou navštívilo
82 % obyvatel ze všech obyvatel připojených k internetu. 45
2. 1. 4. 9 Tuzemské sociální sítě
Mezi nejznámější české sociální sítě patří Lidé.cz a Líbímseti.cz.
V posledních letech Češi dávají přednost spíše zahraničním sociálním sítím,
a proto počet uživatelů tuzemských sociálních sítí stále klesá. Stránka Lidé.cz,
provozovaná Seznamem.cz, prošla změnami a stala se z ní internetová seznamka
a chat. Stránka Líbímseti.cz už od svého vzniku funguje spíše jako seznamka než
sociální síť.
44
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Foursquare (staženo 26. 12. 2014).
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/YouTube (staženo 26.12. 2014); Treadaway, Ch.
a Smithová, M.: Marketing na Facebooku, s. 48-49.
45
23
2. 2 Facebook jako prostor pro reklamu
Facebook nepožaduje po svých uživatelích, aby platili za registraci nebo za
používání poskytnutých služeb, protože má dostatečné příjmy z reklamy.
S počtem uživatelů rostou příjmy z reklamy, proto je v zájmu facebooku udržet si
co nejvíce uživatelů. Reklamu nelze vypnout ani odstranit, přijímá ji všech
1,32 miliard uživatelů nejrozšířenější sociální sítě na světě.
Příjmy z reklamy se pohybují v řádech miliard, což potvrzuje odhadnutá cena
celé společnosti Facebook, cena jedné její akcie a majetek zakladatele
M. Zuckerberga. Hodnota společnosti byla vyčíslena na 104 miliard amerických
dolarů, v přepočtu 2 277 600 000 Kč. 46 Cena jedné akcie Facebooku se pohybuje
kolem 7 488 USD (169 565 Kč). 47
2. 2. 1 Princip marketingu na sociální síti facebook
Reklama mimo sociální sítě je většinou nabízená bez ohledu na zájmy
potenciálních zákazníků, jejich věk, pohlaví atd. Je pro všechny stejná. Facebook
a ostatní sociální sítě umožňují přesné zacílení reklamy a její šíření méně
nápadnou a násilnou formou přes přátele a známé potenciálního zákazníka,
a proto mají nesporně obrovský potenciál pro marketing.
První a hlavní výhodou inzerce na facebooku je možnost přesného
zacílení. 48 Facebook nabízí uživatelům reklamu podle informací, které o sobě
zveřejnili na svém profilu a ve svých příspěvcích. Zobrazuje se jim cílená reklama
podle jejich zájmů, věku, pohlaví, jazyka, vztahů, vzdělání, zaměstnání, místa
bydliště apod. Pokud je reklama cílená a individuálně zaměřená, je
pravděpodobné, že více zaujme uživatele, protože inzerenti jim nabízejí produkty,
které by uživatele mohly zajímat.
Druhým aspektem, zvyšujícím efektivitu reklamy na facebooku, je
distribuce reklamy přáteli, rodinnými příslušníky a známými uživatele, tzn. její
„virální šíření“. „Pojem virální šíření označuje, že informace se po síti šíří od
jednoho uživatele ke druhému. Za standardních okolností ovšem platí, že se
46
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook, částka převáděná podle
http://www.mesec.cz, směnitelná v České spořitelně (staženo 25. 12. 2014).
47
Dostupné z: http://hotinvestor.cz (staženo 9. 10. 2014).
48
Pavlíček, A.: Nová média a sociální sítě, s. 144.
24
informace šíří pouze mezi uživateli, kteří jsou vzájemně označeni jako přátelé. To
znamená, že v prostředí sociálních sítí, a Facebooku zejména, záleží při šíření
jakýchkoliv informací především na tom, kolik virtuálních přátel mají ti, kteří
informace distribuují.“ 49 Úspěšnost virálního šíření tedy nejvíce ovlivňuje aktivita
uživatelů. Pokud uživatel „olajkuje“, popřípadě okomentuje stránku nebo
příspěvek nějaké firmy, aktivita se zobrazí jeho přátelům v kanálu vybrané
příspěvky. Přátelé uživatele se tímto způsobem dozví o existenci firmy, a pokud
se jim její produkty zalíbí, je možné, že později zakoupí nějaký výrobek u dané
firmy, když se líbí jeho příteli, nebo některý z nabízených produktů firmy zakoupí
příteli jako dárek. Takto aspoň přemýšlejí firmy inzerující na facebooku.
„Facebook je souborem nástrojů, které vám, pokud je budete používat správně,
umožní novým a zajímavým způsobem oslovit spoustu lidí,“ píše Ch. Treadway
v Marketingu na Facebooku. 50 Úspěšnost reklamy na facebooku je dána její
atraktivitou. Je tedy možné, že pokud reklama nebude pro uživatele dostatečně
atraktivní, může firma díky inzerci na facebooku nebo na jiné sociální síti naopak
odradit současné i budoucí zákazníky.
Pokud je reklama pro uživatele opravdu atraktivní, může nastat „efekt
masového virálního šíření“. Efekt masového virálního šíření probíhá podobně
jako samotné virální šíření, ale v mnohe větším rozsahu a zpravidla méně často
než virální šíření. Na facebooku může efekt masového virálního šíření nastat
v případě, že uživatel pošle informaci všem svým přátelům, což bývá průměrně
kolem 130 ti lidí, kteří informaci poté také šíří dál. 51
2. 2. 2 Reklama na facebooku
Placená reklama na facebooku funguje na principu PPC (pay per click),
tzn. platba za kliknutí a PPV (pay per view, tj. platba za zobrazení). 52 U PPC
inzerent neplatí za každé zobrazení reklamy (jako např. u reklamy v televizi), ale
49
Bednář, V.: Marketing na sociálních sítích, s. 17.
Treadaway, Ch. a Smithová, M.: Marketing na Facebooku, s. 36.
51
Bednář, V.: Marketing na sociálních sítích, s. 17-18.
52
Dostupné z: http://optimal-marketing.cz/slovnicek /facebook (staženo 25. 12. 2014).
50
25
za počet kliknutí na reklamu. 53 Facebook si účtuje za jedno kliknutí kolem
dvaceti korun. 54
Druhá možnost inzerce firmy je neplacená reklama založená na komunikaci
se zákazníky (výraz firma používám v tomto případě i pro ostatní společnosti,
ziskové organizace a skupiny fungující za účelem zisku, které inzerují na
facebooku). „Marketing na facebooku je zdarma. Samozřejmě vytvoření, autorská
práva, návrh, marketing, plánování, realizace, kampaň a udržování komunitní
základny něco stojí. Ovšem vytvoření fanouškovské stránky firmy na facebooku
nic nestojí.“ 55 Neplacená reklama stojí firmy hlavně čas. Firmy se prezentují
většinou na stránkách, méně využívají skupiny, které umožňují např. hromadnou
korespondenci (o vzhledu a struktuře stránek a skupin více na s. 14). Na stránkách
zveřejňují příspěvky s fotografiemi produktů nebo odkazy na své internetové
stránky apod. Mohou zde také propagovat události související s činností firmy.
Účelem stránky je mapovat život firmy a být se zákazníky stále v kontaktu, tzn.
stále jim dávat na vědomí, že daná firma existuje a že se zajímá o své zákazníky
a jejich názory. Sympatie s danou firmou uživatelé dávají najevo tím, že se jim
tzv. líbí. Pokud uživatel takto projeví zájem o danou firmu, je to něco podobného,
jako by si ji přidal do přátel, a stává se tak jejím fanouškem.
Placená reklama se na facebooku zobrazuje na liště vpravo buď jako odkaz
na internetovou stránku firmy s její nabídkou, nebo jako odkaz na stránku firmy
na facebooku (viz obr. 18, přílohy s. 71). Neplacená reklama se objevuje v kanálu
vybraných příspěvků, protože uživatelé sdílí stránky firem a jejich příspěvky.
Neplacená reklama zahrnující stránky inzerentů funguje pouze na facebooku,
pokud inzerenti na svých stránkách neuvedou odkaz mimo facebook.
53
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Platba_za_kliknut%C3%AD (staženo 25. 12. 2014).
Dostupné z: http://pcworld.cz/internet/krok-za-krokem-jak-na-reklamu-na-facebooku-45751
(staženo 25. 12. 2014).
55
Treadaway, Ch. a Smithová, M.: Marketing na Facebooku, s. 70.
54
26
2. 3 Facebook z pohledu psychologie a sociologie
2. 3. 1 Sociální komunikace
„Lidská společnost představuje síť vztahů mezi lidmi. Přirovnáváme-li ji
k síti rybářské, pak uzly představují lidi a provázky či lana vztahy mezi nimi. Ale
co to vlastně je, toto lanoví v lidském světě? Jedna odpověď je, že je to
komunikace.“ 56
Facebook si můžeme představit podobným způsobem. Funguje jako síť
spojující obyvatele vesnic, měst, států a kontinentů. Každý uživatel je nějakým
způsobem propojen s dalšími uživateli a za účelem komunikace si kolem sebe
tvoří síť vztahů a vazeb. Uživatel nejčastěji udržuje kontakt se svými přáteli,
známými a s rodinou. Jeho dalším zájmem je více se seznamovat s novými lidmi
ze svého života nebo s lidmi, které zná pouze z prostředí sociální sítě.
Pojem komunikace je používán v mnoha oborech a existuje více jeho definic.
Příručky a slovníky definují komunikaci jako „proudění informací z jednoho bodu
označovaného jako zdroj k druhému bodu (příjemci)“, případně jako „přenos nebo
vytváření znalostí“. M. Kunzik definoval komunikaci následovně: „Komunikace
je jednáním, jehož cílem z hlediska komunikátora je přenos sdělení jedné či více
osobám prostřednictvím symbolů.“ 57 Verbálními symboly komunikace jsou řeč
a písmo. Mezi neverbálními symboly patří např. pohledy, gesta, mimika obličeje
apod. 58 Zjednodušená definice komunikace zní: „Komunikace je přenos informací
od určitého jedince nebo skupiny k jiným.“ 59 Z. Vybíral uvádí zajímavý fakt
týkající se komunikace. Osoba pouze přihlížející komunikaci jiných osob také
komunikuje, protože kdyby nebyla přítomná, informace sdílené mezi ostatními
osobami by teoreticky měly jiný obsah. Z toho vyplývá, že osoba komunikuje
samotnou přítomností. 60
56
Vybíral, Z.: Psychologie lidské komunikace, s. 17.
Kunzik, M.: Základy masové komunikace, s. 11.
58
DeVito, A. J.: Základy mezilidské komunikace, s. 151-157.
59
Viz dokument „Komunikace“ dostupný z http://www.sociologieunas.cz (staženo 28. 12. 2014).
60
Vybíral, Z.: Psychologie lidské komunikace, s. 17-18.
27
57
2. 3. 1. 1 Funkce sociální komunikace
Z. Vybíral rozlišuje pět hlavních funkcí komunikace: informační
(informovat), instruktážní (instruovat), přesvědčovací (přesvědčit), vyjednávací
nebo také informační funkci (vyjednat nebo domluvit se) a zábavní funkci
(pobavit). Dále pak funkci kontaktní (kontaktovat) a funkci sebeprezentační
(předvést se).
Informační funkce spočívá zejména v předávání zpráv a oznamování
informací. Komunikace za účelem instrukce probíhá např. tehdy, když jedna
osoba učí druhou osobu něčemu novému. Krajním případem instruktážní funkce
komunikace je rozkazování. Cílem přesvědčovací funkce je přesvědčit osobu
o správnosti svého názoru a získat ji na svou stranu, v extrémních případech
přesvědčování dochází k manipulaci. Během vyjednávání nebo domlouvání
probíhá řešení problémů a uzavíraní dohod. Zábavní funkce spočívá v pobavení,
rozveselení nebo rozptýlení druhé osoby. Kontaktní funkce znamená užít si
blízkost osoby a užít si pocit, že se mnou chce osoba mluvit. Sebeprezentační
funkce se projevuje snahou zapůsobit, prezentovat se, dát na vědomí ostatním,
v čem vynikám. 61
Facebook je svými uživateli využíván hlavně k pobavení a rozptýlení.
Komunikace má zábavní funkci i z důvodu, že facebook je mnohými uživateli
brán jako volnočasová aktivita. Zbývající čtyři funkce komunikace se na
facebooku samozřejmě také vyskytují. Persuazivní funkci využívají firmy při
reklamě a informační funkce je na facebooku rovněž velmi rozšířena, stejně tak
jako funkce vyjednávací. Z ostatních funkcí komunikace se na facebooku
objevuje často snaha se předvést a prezentovat, k tomu je také facebook z části
určený. Komunikace na facebooku dává uživatelům pocit kontaktu, sounáležitosti
a blízkosti.
2. 3. 1. 2 Motivace k sociální komunikaci
Motivaci komunikovat má každý člověk, protože patří mezi základní lidské
potřeby, konkrétně jde o potřebu sounáležitosti. Z. Vybíral rozlišuje motivaci
kognitivní (potřeba sdílet svoje myšlenky, názory, znalosti a zážitky s ostatními),
zjišťovací a orientační (vytváření názorů podle názorů druhých, získávání
61
Vybíral, Z.: Psychologie komunikace, s. 31-32.
28
přehledu), sdružovací (za účelem navázat vztah a uspokojit potřebu bližšího
kontaktu), sebepotvrzovací (rozvíjení a potvrzování osobní identity – osoba je
ochotná se mnou komunikovat), motivaci adaptační (upevňování pozice ve
společnosti, např. v profesním životě), motivaci „přesilovou“ (vyplývající
z potřeby
uplatnit
se),
motivaci
požitkářskou
(nezávazná
konverzace)
a existenciální motivaci. Z. Vybíral k existenciální komunikaci uvádí:
„Komunikujeme, abychom se udržovali psychicky zdraví a lidsky celiství.“ 62
Dalo by se říci, že všechny motivace ke komunikaci jsou v případě
facebooku zastoupeny relativně stejně a žádná z nich nepřevažuje nad ostatními.
2. 3. 2 Sociální síť
Pojem sociální síť byl v předchozích kapitolách velmi frekventovaný, ale
dosud nebyl přesně definovaný. A. Pavlíček definoval sociální síť z pohledu
sociologie „jako propojenou skupinu lidí bez ohledu na příbuznost, v níž se lidé
navzájem ovlivňují.“ „Sociální síť se tvoří na základě společných zájmů,
rodinných vazeb nebo z jiných, více pragmatických důvodů, jako je například
ekonomický, politický či kulturní zájem.“ 63 Sociální sítě přenášejí do virtuálního
světa vztahy a vazby uživatelů z reálného světa. Svým uživatelům tak umožňují
zůstat v kontaktu s přáteli, které nemají možnost často vídat ve svém skutečném
životě. Boyd a Ellision definovali pojem sociální síť jako službu založenou na
webových
technologiích,
které
nabízejí
jedincům
používajícím
síť:
„a) vybudovat v rámci této sítě veřejný či poloveřejný profil uživatele,
b) definovat seznam dalších uživatelů v rámci této sítě, se kterými je daný uživatel
propojen (...).“ 64
A. Pavlíček uvádí ve své publikaci rozdělení typů komunikace na internetu
na many-to-one, one-to-many, many-to-many a one-to-one. Many-to-one zahrnuje
internetové ankety, hlasování apod. V případě, že jedinec něco sděluje většímu
množství lidí (one-to-many), sdělení je zveřejňováno přes blog, noviny zveřejněné
na internetu apod. Sociálních sítí se týkají typy komunikace many-to-many, která
kromě sociálních sítí
probíhá na online diskuzích fórech i na Wikipedii,
62
Vybíral, Z.: Psychologie komunikace, s. 32-35.
Pavlíček, A.: Nová média a sociální sítě, s. 125.
64
Pavlíček, A.: Nová média a sociální sítě, s. 130-131.
63
29
a one-to-one zastoupená instant messagingem. Typ komunikace one-to-one se
vyskytuje mimo prostředí sociálních sítí také na e-mailu. 65
2. 3. 3 Kyberprostor a virtuální realita
Sociální sítě jsou součástí kyberprostoru a s trochou nadsázky lze říci, že
v nich uživatelé mohou žít jako v paralelním světě. Tedy jako v realitě odlišné od
té skutečné. Odtud také pochází pojem virtuální realita. Pojmy kyberprostor
a virtuální realita však navzájem nejsou synonymy, i když mezi sebou mají úzkou
souvislost. Termín virtuální realita označuje „způsob zobrazení informací,
manipulace a interakce člověka s nimi prostřednictvím počítače a toto umělé
prostředí vytvořené počítačovým hardwarem a softwarem prezentované uživateli
způsobem, který se jeví i pociťuje jako skutečné prostředí.“
66
Kyberprostor je
zjednodušeně definován jako „označení virtuálního světa vytvářeného moderními
technologiemi např. počítači.“ 67 P. Lévy označuje
kyberprostor „jako
komunikační prostor otevřený vzájemným spojením počítačů a počítačových
pamětí.“ Jeho vymezení kyberprostoru zahrnuje i telefonní a rádiové sítě. 68
2. 3. 4 Komunikace na sociální síti facebook
Charakter komunikace na facebooku (obecně na internetu) je odlišný od
charakteru běžné sociální komunikace tváří v tvář. Na facebooku se uživatel
v průběhu komunikace nemůže osobně setkat s lidmi, se kterými komunikuje.
Z toho vyplývá, že komunikace probíhá vždy písemnou formou.
Komunikace na facebooku se vyznačuje absolutní eliminací neverbální
komunikace; eliminací jakýchkoliv gest, ilustrátorů, afektivní projevů, regulátorů,
mimiky obličeje, doteků apod. 69 Z toho vyplývá, že při komunikaci nejsou plně
zapojovány všechny smysly: sluch, zrak, hmat, čich a chuť. Nezapojování sluchu
se projevuje neschopností rozpoznat tempo, tón, hlasitost a zabarvení hlasu. Nic
z toho totiž nelze vyčíst z písemného projevu uživatele. Zrak není úplně
65
Pavlíček, A.: Nová média a sociální sítě, s. 8-9.
Gojná, M.: Virtuální světy matrix, Metaverzum, Second life. Bakalářská práce, s. 6-8. 67
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberprostor (staženo 9. 1. 2015).
68
Lévy, P.: Kyberprostor, s. 109-112.
69
Gesta přímo vyjadřují slova nebo slovní spojení, ilustrátory doprovázejí slovní sdělení, emoce
vyjadřují afektivní projevy a regulátory monitorují řeč druhého. DeVito, A. J.: Základy mezilidské
komunikace, s. 151-157.
30
66
eliminován, ale není možné vidět neverbální reakce druhého uživatele. Eliminace
hmatu, čichu a chuti je zřejmá, ve virtuální realitě jsou tyto smysly naprosto
omezeny. 70
Pro tento typ komunikace je typické odlišné vnímání času než ve skutečné
komunikaci a možnost komunikovat s více lidmi zároveň. Uživatel nemusí
odpovídat na zprávu hned, jakmile ji obdrží, může ji ignorovat a odpovědět
později, nebo nemusí odpovědět nikdy. V případě komunikace tváří v tvář je toto
řešení krajně nevhodné a může být bráno jako urážlivé. Uživatel může
komunikovat s větším množstvím lidí zároveň než v případě osobní komunikace.
D. Šmahel nazývá tento typ komunikace „multiplicitní komunikací“. Při
multiplicitní komunikaci není důležitá kvalita rozhovoru, ale dobrý pocit
uživatele, že komunikuje s tolika lidmi zároveň. 71 Ve svých očích se tak uživatel
stává vyhledávaným a žádaným. V důsledku toho však dochází ke tříštění jeho
pozornosti a komunikace je povrchnější. Uživatelé v některých případech ztrácí
schopnost naslouchat a komunikace se mění v osamocené výkřiky jednotlivých
zúčastněných. Při komunikaci dvou uživatelů na facebooku dochází k častým
nedorozuměním, protože se komunikující navzájem nevidí a neslyší. Překvapivým
faktem je, že hlavně dospívající vyjadřují v prostředí internetu více emocí a mají
pocit, že jsou v rovnoprávném postavení s ostatními. 72 „Ve virtuálních
rozhovorech byl oproti tomu vztah podstatně více rovnocenný, i nejmladší
dospívající se mnou mluvili jako ‚rovný s rovným‘,“ srovnává D. Šmahel virtuální
a osobní komunikaci s dospívajícími. 73
2. 3. 4. 1 Jazykové prostředky typické pro komunikaci na
facebooku
Jazykové prostředky, které uživatelé používají při komunikaci na facebooku,
jsou velmi specifické; v mnohém se však podobají jazykovým prostředkům
využívaných při komunikaci přes mobilní telefon prostřednictvím SMS.
Komunikace na facebooku má z hlediska jazyka dvě hlavní zvláštnosti: používání
specifických zkratek a používání emotikon. Jazyk je celkově ochuzován a sdělení
70
Šmahel, D.: Psychologie a internet, s. 132-135.
Šmahel, D.: Psychologie a internet, s. 136-137.
72
Šmahel, D.: Psychologie a internet, s. 106-118.
73
Šmahel, D.: Psychologie a internet, s. 118.
71
31
jsou zjednodušována v důsledku spěchu uživatelů, kteří často reagují bez
rozmyšlení, což může být důvodem častých překlepů a nepřesností. Důraz je
kladen na obsah sdělení, nikoli na formu sdělení.
První zvláštností komunikace na facebooku je používání zkratek většinou
odvozených z angličtiny (tabulka nejznámějších zkratek na s. 72 v přílohách).
Cílem zkratek je urychlovat komunikaci a nezdržovat se psaním dlouhých slov.
Zkratky se využívají pro slova, která se ve sdělení často opakují. Jsou rozšířené
hlavně mezi dospívajícími. 74 Další příklad používání zkratek je uveden
v přílohách na str. 64 v rámci příkladu stavu (obr. 4).
Emotikony (uživateli nazývané smajlíci) slouží k vyjádření emocí uživatelů,
mají nahrazovat neverbální komunikaci uživatelů. Existuje velké množství
emotikon (viz obr. 20, přílohy s. 72), podle D. Šmahela však většina uživatelů ve
svých sděleních používá maximálně pět různých emotikon. Nejčastěji uživatelé
používají usměvavý smajlík: :-), který podle většiny uživatelů vyjadřuje pozitivní
emoce. Interpretace emotikon však nemusí být vždy jednoznačná a všichni
uživatelé nemusí chápat určení emotikony stejně. Někteří mohou usměvavý
smajlík považovat za vyjádření ironie. 75
2. 3. 5 Výhody využívání sociální sítě facebook
Většina výhod využívání facebooku byla už v práci zmíněna, a proto toto
téma nebudu ve větší míře rozvádět. Za hlavní výhodu je považováno zrychlení
komunikace díky instant messangingu (viz str. 12-13), výhoda především oproti
e-mailu. Další výhodou je dostupnost kontaktů na jednom místě, umožňující
obnovení a udržování vztahů se známými, se kterými se uživatel často nevídá.
Rychlost komunikace na facebooku je například vzhledem k rychlosti pošty
nesrovnatelná. Vezmeme-li v potaz, že doba doručení dopisu trvá dva až tři dny
a doba doručení zprávy na facebooku řádově sekundy, je komunikace přes
facebook daleko výhodnější nejen z hlediska času. Navíc je možné komunikovat
kdekoliv v dosahu internetu. Další výhodu má facebook v nezpoplatnění
registrace, což ho zvýhodňuje před mobilním telefonem.
74
75
Šmahel, D.: Psychologie a internet, s. 123-125.
Šmahel, D.: Psychologie a internet, s. 126-131.
32
2. 3. 6 Nevýhody a rizika sociální sítě facebook
Sociální sítě sice urychlují a zjednodušují komunikaci mezi uživateli, ale
jejich používání nemusí být vždy bezpečné. Mezi hlavní rizika a nevýhody
sociálních sítí patří možné zneužití zveřejněných osobních údajů, falešná identita
uživatelů, nedůvěryhodnost informací (např. hoax), ztráta soukromí, kyberšikana,
kybergrooming a kyberstalking (viz dále, s. 35-38). Může také dojít
k negativnímu ovlivnění uživatele sociální sítí projevující se závislostí na sociální
síti nebo neschopností rozeznávat rozdíl mezi skutečností a virtuální realitou.
Internet a sociální sítě by se z právního hlediska daly nazvat „územím
nikoho“. 76 Skutečnost, že sociální sítě nejsou právně napadnutelné, vyplývá
z jejich licenčních podmínek odsouhlasených uživateli při registraci. Sociální sítě
si vymezují vztah s uživateli licenčními podmínkami, které musí uživatelé
přijmout, pokud se chtějí zaregistrovat na dané sociální síti a dále ji používat.
Zájemci o registraci většinou licenční podmínky podrobněji nestudují a mnohdy
jsou dodatečně udivení, s čím souhlasili. Většina provozovatelů sociálních sítí si
dále vyhrazuje možné změny v licenčních podmínkách bez souhlasu uživatelů. 77
Konkrétně proti facebooku neexistuje žádná jiná obrana než jeho opuštění
a smazání profilu, avšak i po smazání profilu uživatele zůstává na síti obsah
sdílený s jinými uživateli na jejich profilech.
Hlavní riziko, týkající se komunikace na facebooku, spočívá v možné
anonymitě uživatelů. Protože nikdo neověřuje skutečnou identitu uživatelů,
uživatelé mohou vystupovat pod falešnou identitou a vydávat se za někoho jiného.
Této skutečnosti využívají především uživatelé provozující kyberšikanu,
kybergrooming a kyberstalking.
Nejohroženější skupinou uživatelů na sociálních sítích jsou děti a mladiství,
kteří stále ve větší míře používají internet ke komunikaci (podle průzkumů až
75 % z nich) 78 a tráví na něm velké množství času (denně v průměru 88 minut).79
Internet se pro děti a mladistvé stal místem zábavy a poskytuje jim široké
spektrum možností, jak komunikovat se svými vrstevníky. Děti se se svými přáteli
setkávají
virtuálně
z pohodlí
domova.
Rozšíření
internetu
mezi
dětmi
76
Pavlíček, A.: Nová média a sociální sítě, s. 161-163 (stav k roku 2010).
Pavlíček, A.: Nová média a sociální sítě, s. 164-165.
78
Eckertová L. a Dočekal D.: Bezpečnost dětí na internetu, s. 23.
79
Eckertová L. a Dočekal D.: Bezpečnost dětí na internetu, s. 20.
77
33
a mladistvými přináší množství rizik, o kterých nejsou někteří mladší uživatelé
informováni svými rodiči. Výzkum společnosti Microsoft z roku 2010 tvrdí, že
rodiče neumí své děti na internetu chránit a třetina z nich se o to ani nesnaží.
Kromě tohoto faktu z výzkumu vyplynulo, že 79 % dětí a dospívajících aktivně
používá internet a 43 % z nich považuje za bezpečné zveřejňovat osobní
informace na internetu. Výzkum byl prováděn v jedenácti evropských zemích
mezi asi pěti tisíci dětmi a dospívajícími a zhruba osmi a půl tisíci rodiči. 80
2. 3. 6. 1 Kyberšikana (cyberbullying)
Kyberšikana je šikana realizovaná v internetovém prostředí, např. na
sociálních sítích; může být také prováděná přes mobilní telefon. Kyberšikana by
se jinak dala nazvat jako neosobní šikana. V době internetu se stala běžným
problémem v kolektivech dětí a mladistvých. Její rozmach je způsobený
rozšířením internetu a mobilních telefonů mezi dětmi a mladistvými. Drtivá
většina žáků druhého stupně základních škol vlastní mobilní telefon a 91 % žáků
třetí až osmé třídy má přístup k internetu. 81 Díky těmto možnostem může být
každý žák základní školy potenciální obětí kyberšikany, nebo možným agresorem.
Hlavní lákadlo kyberšikany pro agresory v sobě skýtá možnost anonymity.
Anonymita totiž v případě osobní šikany není možná. Kyberprostor zajišťuje
agresorovi bezpečný úkryt před jeho možnými pronásledovateli a dodává mu
pocit nepolapitelnosti. Kyberšikana může být na rozdíl od šikany realizována
kdykoli a kdekoli, jestliže agresor i oběť mají přístup k internetu nebo u sebe mají
mobilní telefon.
Kyberšikana funguje na stejném principu jako šikana. Agresoři však mohou
na oběť vyvíjet pouze psychický nátlak, nemohou jí fyzicky ubližovat. Může být
prováděna např. formou zastrašujících a ponižujících zpráv na facebooku nebo na
jiné sociální síti. V některých případech agresoři zatahují do šikanování oběti
i pozorovatele, tzn. na sociálních sítích vystavují videa se záznamem z šikanování
oběti. Agresoři také někdy oběť vydírají tím, že videa nebo fotografie zveřejní.
80
Bureš, L.: Internetové sociální sítě, pohled na jejich využívání především žáky ZŠ a s tím
spojená případná rizika. Diplomová práce, s. 41-42.
81
Rogers, V: Kyberšikana, s. 12-13.
34
Kyberšikana se může prolínat s šikanou. Oběť je šikanována a přitom
fotografována nebo natáčena. Záznamy ze šikanování jsou poté zveřejněny
agresorem v kyberprostoru.
2. 3. 6. 2 Kybergrooming
Pojem grooming se dá v českém překladu vysvětlit jako synonymum ke
slovům důvěra a péče. Celý pojem kybergrooming označuje aktivitu uživatele
internetu, jejímž cílem je získat důvěru oběti, sejít se s ní a sexuálně ji zneužít. Poté
může dojít k vraždě oběti nebo distribuci dětské pornografie.
Uživatelé provozující kybergrooming jsou většinou pedofilové, kteří si na
sociální síti založí profil s falešnou identitou a navážou kontakt s obětí. Během
komunikace s obětí se snaží získat její důvěru a citově ji k sobě připoutat.
Kybergroomer se zajímá o oběť a vzbuzuje v ní dojem, že je její nejlepší přítel,
jemuž se může svěřit s čímkoliv. Pokud má kybergroomer pocit, že mu oběť
dostatečně věří, domluví se s ní na osobním setkání a zneužije ji. 82
Výsledky statistik zabývajících se kybergroomingem jsou podle mého názoru
alarmující, což poukazuje na mezery v prevenci. Podle výzkumu E-Bezpečí je
42,5 % dotazovaných dětí ochotných jít na schůzku s člověkem, kterého znají pouze
z internetu. Z výzkumu zveřejněného v roce 2006 v USA vyšlo najevo, že každé
páté dítě ve věku 10 až 17 let bylo na online chatu kontaktováno kybergroomerem.
Pouze čtvrtina dětí to oznámila někomu dospělému. 83
2. 3. 6. 3 Kyberstalking
Kyberstalking nebo také pouze stalking v internetovém prostředí znamená
pronásledování nebo slídění. Oběť kyberstalkingu přichází před agresorem o své
soukromí a je opakovaně obtěžována pokusy agresora o komunikaci.
Kyberstalking zahrnuje opakované posílání nevyžádaných zpráv na
sociálních sítích, SMS zprávy, e-maily a telefonáty. Někdy jde také o posílání
dopisů nebo dárků. Agresorovi jde o vzbuzení strachu u oběti, touží ji ovládat.
82
Sborník studií Děti a online rizika dostupný z http://www.jihocesky-kraj.cz, s. 92-99; Bureš, L.:
Internetové sociální sítě, pohled na jejich využívání především žáky ZŠ a s tím spojená případná
rizika. Diplomová práce, s. 36-37.
83
Dostupné z: http://www.socialnisite.estranky.cz/clanky/nebezpeci-socialnich-siti.html (staženo
23. 12. 2014).
35
Kyberstalking stejně jako kybergrooming a kyberšikanu mohou uživatelé
provádět díky anonymitě a zveřejňování osobních údajů uživatelů na internetu
a sociálních sítích.
Někteří kyberstalkeři si kromě virtuálního pronásledování oběti dokazují
svoji moc nad obětí fyzickým obtěžováním a následným znásilněním. O sexuální
požitek jim však jde až na druhém místě. Fyzické obtěžování oběti realizuje
agresor poškozováním a ničením věcí oběti nebo jejím přímým fyzickým
pronásledováním. 84
2. 3. 6. 4 Flaming, hoax a sexting
S flamingem se můžeme setkat na internetových fórech, v diskuzích
probíhajících na internetu nebo na sociálních sítích. Termín flaming zahrnuje
napadání uživatelů urážlivými vzkazy, používání nadávek nebo vyhrožování.
Cílem je přimět druhého uživatele k hádce. Flamer útočí na uživatele, který
nesouhlasí s jeho názory. V hádkách nepoužívá propracovanou argumentaci, ale
pouze uráží a ponižuje.
Jako hoax je označována poplašná zpráva zveřejněná na internetu, která má
svým obsahem donutit příjemce k nějakému unáhlenému činu. Většinou
nepochází z ověřeného zdroje, s čímž také souvisí nedůvěryhodnost zveřejněných
informací na internetu. Hoax může být např. varování před neexistujícím
počítačovým virem.
Sexting je poměrně nové riziko sociálních sítí a internetu. Termínem sexting
se rozumí zveřejňování informací (textových zpráv, fotografií nebo videí) se
sexuálním obsahem. Pohnutkou ke zveřejňování takových informací bývá
rozchod partnerů, zvláště mladistvých. 85 Se sextingem také souvisí možné
zveřejňování pornografie nebo odkazů na pornografické stránky na sociálních
sítích.
84
Sborník studií Děti a online rizika dostupný z http://www.jihocesky-kraj.cz, s. 99-105; Bureš, L.:
Internetové sociální sítě, pohled na jejich využívání především žáky ZŠ a s tím spojená případná
rizika. Diplomová práce, s. 38.
85
Sborník studií Děti a online rizika dostupný z http://www.jihocesky-kraj.cz, s. 55-56 a s. 101;
Bureš, L.: Internetové sociální sítě, pohled na jejich využívání především žáky ZŠ a s tím spojená
případná rizika. Diplomová práce, s. 39.
36
2. 3. 6. 5 Ztráta soukromí, zneužívání osobních údajů a další
nevýhody
Pokud uživatelé na sociálních sítích neuváženě zveřejňují velké množství
osobních údajů a informací o své osobě, dochází ke ztrátě jejich soukromí.
T. Kučerová si v publikaci Manéž informačního věku pokládá zajímavou otázku:
„Ví toho o mně Velký bratr víc než já sama?“ Pod pojmenováním Velký bratr si
lze představit jak internetový vyhledávač, tak sociální síť. 86 Chování některých
uživatelů na sociálních sítích se liší od jejich chování v běžném životě. Uživatelé
jsou schopni prozradit o sobě na facebooku více informací, než by komukoli
sdělili v reálném životě. Navíc pokud si uživatel přidává do seznamu přátel osoby,
které nezná z života mimo sociální síť, dává k dispozici své osobní informace
cizím lidem. Ty pak mohou být zneužity.
V současnosti vyvolalo negativní odezvu ze strany veřejnosti vydání nových
podmínek používání facebooku, které vstoupilo v platnost 1. 1. 2015. Nad právní
nepostihnutelností Facebooku se 5. prosince 2014 pozastavily Lidové noviny
ve článku „Na Facebook jsou lidé i úřady krátcí“, zveřejněném na titulní straně.
Z článku vyplývá, že pokud by se Češi chtěli právně bránit proti Facebooku, soud
by se odehrával v USA; v České republice ani v celé Evropě (kromě irského
Dublinu) totiž společnost Facebook nemá zastoupení. D. Pavlát z českého Úřadu
pro ochranu osobních údajů v komentáři pro Lidové noviny uvedl: „Podmínky
facebooku evropská pravidla nakládání s osobními údaji nerespektují a lidé si
musí být vědomi, že přistupují na něco, co jejich právní ochranu ignoruje.“87
Facebook bude od roku 2015 ve větší míře využívat informace uživatelů k cílené
reklamě a ve svých podmínkách si vyhrazuje, že může využívat zveřejněné
informace uživatelů. „Povolujete nám použít vaše jméno, profilovou fotografii,
obsah a informace ve spojení s komerčním, sponzorovaným nebo souvisejícím
obsahem (například značku, která se vám líbí), který poskytujeme nebo
zprostředkováváme,“ stojí v bodu č. 9 podmínek užívání. 88
Mezi ostatní nevýhody využívání facebooku a obecně sociálních sítí mohou
patřit neustálé vyrušování od jiných aktivit nebo používání facebooku jako
86
Pilný, I. a Kučerová, T.: Manéž informačního věku, s. 15-16.
Lidové noviny. 5. 12. 2014, s. 1.
88
Dostupné z: http://www.m-journal.cz/cs/aktuality/co-prinasi-nove-podminky-uzivani-facebookuaneb---vase-data-jsou-moje-data-__s288x10995.html (staženo 26. 12. 2014).
37
87
nástroje prokrastinace (prokrastinace = tendence odkládat plnění povinností
a úkolů na pozdější dobu) a jiné.
2. 3. 7 Závislost na internetu a sociálních sítích
Internet a sociální sítě se staly pro část populace nezbytnou součástí
každodenního života. Díky masovému rozšíření internetu a přenosu komunikace
na sociální sítě se stále zvyšuje procento uživatelů, kteří si vytvářejí závislost na
internetu. Do závislosti na internetu spadá např. hraní online počítačových her,
prohlížení pornografických stránek a závislost na komunikaci přes internet
(komunikace na sociálních sítích, chat, e-mail atd.).
2. 3. 7. 1 Definice a druhy závislosti
Stručná definice pojmu závislost zní: „Závislost je stav, kdy je někdo
podmíněn nějakou okolností nebo situací, kterou potřebuje (nebo si myslí, že
potřebuje) ke své existenci.“ 89 K. Nešpor uvádí šest znaků závislosti: silná touha
nebo pocit puzení užívat látku (bažení neboli craving), nižší míra sebeovládání při
rozhodování o množství látky a frekventovanosti jejího užívání, průkazná
tolerance k účinku látky projevující se zvyšováním dávek látky, postupné
zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů, pokračování v užívání látky přes jasný
důkaz jejích zjevně škodlivých účinků a tělesný odvykací stav, kdy je látka
užívána s úmyslem zmírnit příznaky vyvolané užíváním látky v dřívější době.
Definitivní diagnóza závislosti je stanovena v případě, že během jednoho roku se
projevily alespoň tři uvedené znaky závislosti. Dalšími znaky závislosti jsou:
trávení velkého množství času užíváním látky, dlouhodobá snaha, nebo jeden či
více pokusů omezit užívání látky a zanedbávání vlastních povinností i obvyklých
činností (od zanedbávání základních hygienických návyků přes zhoršení vztahů
po zanedbávání pracovních povinností nebo vzdělávání). 90
Závislost se dělí na psychickou a fyzickou závislost. Psychická závislost se
projevuje touhou po navozování příjemných pocitů způsobených podáváním
drogy (v tomto případě je slovo droga myšleno obecně jako návyková látka).
89
Struminská, D.: Závislost pubescentů na sociální komunikaci na Facebooku. Bakalářská práce,
s. 36.
90
Nešpor, K.: Navykové chování a závislost. 2. vydání, s. 14-15; Nešpor, K.: Návykové chování a
závislost. 3. vydání, s. 9-10.
38
Chování závislého člověka je zaměřeno pouze na drogu, nezajímá ho nic
jiného.V případě,
že
závislý
neužívá
drogu
delší
dobu,
může
dojít
k abstinenčnímu syndromu, což je typický rys fyzické závislosti.
Psychická závislost bývá vzhledem k fyzické závislosti podceňována,
protože se tolik neprojevuje navenek. „Fyzická složka bývá často vnímána jako
příčina všech problémů, naopak psychická bývá bagatelizována; stačí drogu
vysadit a až odezní ‚absťák‘, není už moc co řešit, stačí mít pevnou vůli.“ 91
Překonání psychické závislosti vyžaduje v mnoha případech změnu životního
stylu, prostředí, vyčlenění některých osob ze života odvykajícího a trvá až několik
měsíců.
2. 3. 7. 2 Závislost na prožitcích
Závislost na prožitcích je součást psychické závislosti. Je způsobená
hormony a neurotransmitery, které se do organismu uvolňují při vykonávání
činnosti přinášející závislému příjemné pocity. Mezi hormony způsobující
závislost na prožitcích patří adrenalin. Neurotransmiter dopamin způsobuje pocity
štěstí při dosažení vytyčeného cíle a je zodpovědný za vnitřní motivaci.
Teoreticky by se dalo předpokládat jeho uvolňování při workoholismu. Závislost
na prožitcích způsobuje také neurotransmiter serotonin, který se podílí na
změnách nálad. Zvýšená hladina serotinu se projevuje dobrou náladou, naopak
snížená hladina je důvodem podrážděnosti a deprese. 92 Podle některých zdrojů
náleží závislost na internetu do kategorie závislost na prožitcích. 93
2. 3. 7. 3 Závislost na internetu
Autoři odborných publikací uvádějí, že závislost na internetu není
diagnostikovaným psychickým onemocněním. Podle L. Eckertové a D. Dočekala
je však jenom otázkou času, kdy se pojem závislost na internetu stane oficiálně
potvrzenou psychickou poruchou. Závislost na internetu je ve světě známá jako
91
Dostupné z: http://www.odrogach.cz/skola/uzivani-navykovych-latek/zavislost/ (staženo
6. 1. 2015).
92
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1vislost_%28psychologie%29 (staženo
6. 1. 2015).
93
Struminská, D.: Závislost pubescentů na sociální komunikaci na Facebooku. Bakalářská práce,
s. 37-38.
39
IAD (Internet Addiction Disorder). 94 E. Kandell ji definuje „jako psychickou
závislost na internetu, pro kterou je charakteristické zvyšování investic do online
činností, nepříjemné pocity při stavu offline, zvyšující se tolerance vůči efektům
způsobeným používáním internetu a popírání problematického chování.“ Další
možnou definici uvádějí W. Beard a M. Wolf. Závislost definují: „jako takové
používání internetu, které způsobuje psychologické, sociální, školní nebo
pracovní problémy v životě jednotlivce.“ 95
Mezi pojmy týkající se závislosti na internetu patří také pojem nadměrné
užívání internetu. L. Blinka definuje nadměrné užívání internetu jako: „takové
chování způsobující jedinci fyzické, psychické či sociální problémy, které se
projevuje především velkým množstvím času stráveným na internetu; toto
chování však není patologické.“ Nadměrné užívání lze označit jako předstupeň
závislosti. 96
Samotná závislost na internetu naopak splňuje některá kritéria patologie.
Jako závislost se označuje nadměrné užívání internetu, které závislí nejsou
schopni sami zvládat a ztrácí nad ním kontrolu. M. Griffiths rozlišuje 6 hlavních
kritérií, které musí být u jedince přítomny, aby mohl být označen za závislého na
internetu:
1. význačnost (internet se stává nejdůležitější aktivitou v životě závislého,
závislý se jí behavionárně podřizuje – omezuje své fyziologické potřeby kvůli
internetu a stále na něj myslí);
2. změny nálad ovlivněné používáním internetu (pozitivní ovlivnění nálady
používáním internetu, špatná nálada způsobená odnětím internetu);
3. abstinenční příznaky;
4. tolerance (vyznačuje se stále narůstajícím množstvím času stráveným na
internetu);
5. konflikt (zanedbávání zájmů a volnočasových aktivit kvůli internetu,
interpersonální konflikty závislého se svými blízkými kvůli používání
internetu);
94
Struminská, D.: Závislost pubescentů na sociální komunikaci na Facebooku. Bakalářská práce,
s. 38-40.
95
Večeřa, P.: Závislost jedince i celé společnosti na internetu a informačních technologiích.
Bakalářská práce, s. 13.
96
Ševčíková, A. a kolektiv: Děti a dospívající online, s. 38-39.
40
6. relaps (závislý se vrací k používání internetu i potom, co uznal jeho negativní
dopad na svou osobu, popřípadě potom, co získal nad svou závislostí relativní
kontrolu). 97
Výsledky výzkumů z roku 2009 uvádějí, že 3,4 % populace vykazuje znaky
závislosti na internetu a zhruba stejné množství lidí je ohroženo rizikem
internetové závislosti. Nejohroženější skupinou jsou dospívající ve věku od
12 do 15 let. Údajně až 23 % z nich je závislých na internetu. 98 Nejvíce jsou na
však internetu závislí lidé spadající do věkové kategorie 16-29 let. 99
2. 3. 7. 4 Závislost na sociální síti facebook
Závislost na facebooku je úzce propojena s uspokojováním základních
lidských potřeb. Abraham Maslow vytvořil hierarchii lidských potřeb rozdělující
lidské potřeby na pět kategorií (viz obr. 21, přílohy s. 73). Potřeby ze čtyř
kategorií lze uspokojovat používáním facebooku. Jedná se o potřebu
sounáležitosti, potřebu uznání a úcty, dále potřebu bezpečí a jistoty a potřebu
seberealizace.
Závislost na facebooku nebyla prozatím označena za psychickou poruchu,
stejně jako závislost na internetu (IAD). O zařazení obou závislostí na seznam
psychických poruch se diskutuje. Závislost na facebooku dostala mezinárodní
název FAD (Facebook Addiction Disorder) a je definována „jako chorobné
užívání
facebooku,
které
negativně
ovlivňuje
kvalitu
života
závislého
uživatele.“ 100
Psychologové se neshodli na jednotné diagnóze a v současnosti existují dva
možné způsoby diagnózy. První metodu rozpoznání závislosti na facebooku
sestavil v roce 2009 M. Fenichel. Skládá se z následujících příznaků: únava
během dne způsobená dlouhým nočním pobytem na facebooku, trávení více než
jedné hodiny denně užíváním facebooku, zanedbávání pracovních a dalších
povinností a z příznaků projevujících se pocity úzkosti, které jsou způsobené
97
Ševčíková, A. a kolektiv: Děti a dospívající online, s. 43-44.
Struminská, D.: Závislost pubescentů na sociální komunikaci na Facebooku. Bakalářská práce,
s. 41.
99
Eckertová L. a Dočekal D., Bezpečnost dětí na internetu, s. 123.
100
Dostupné z: http://www.tyinternety.cz/socialni-site/zavislost-na-facebooku-jako-psychickaporucha/, pozn. neodzrojovaný článek Jindřicha Lauschamanna (staženo 9. 1. 2015).
41
98
odnětím facebooku nebo jenom pomyšlením na delší dobu bez připojení
k facebooku.
Druhá diagnostická metoda zahrnuje šest příznaků závislosti. Projevují-li se
aspoň 2 až 3 příznaky z uvedených šesti po dobu 6-8 měsíců, jedná se o závislost.
Příznaky jsou rozděleny na toleranci (doba strávená na facebooku stále narůstá,
jinak už dostatečně neuspokojuje závislého), abstinenční příznaky (stres, úzkost,
napětí a podrážděnost) a dále se závislost projevuje omezováním ostatních aktivit
ve prospěch času stráveného na facebooku, přesouváním schůzek ze skutečného
světa do prostředí sociální sítě a posedlostí vyznačující se neadekvátními pocity
při používání facebooku. Závislý uživatel má např. takovou radost z obdržení
žádosti o přátelství, že ji přirovnává k radosti z výhry v loterii. Posledním
příznakem facebookové závislosti je přidávání naprosto cizích lidí do seznamu
přátel. Závislý nezná osobně více než osm z deseti „přátel“ ze seznamu. 101
Závislost na facebooku může závislého jedince negativně ovlivňovat ve třech
hlavních oblastech: kariéra, duševní zdraví a sociální vztahy a tělesné zdraví
(např. pokřivení páteře a zhoršení zraku). 102
Doposud nebyly v češtině oficiálně publikovány žádné statistiky udávající
procenta závislých uživatelů v populaci. Lidové noviny v internetovém vydání
z února roku 2014 tvrdí, že závislostí na facebooku a na jiných sociálních sítích
trpí tisíce Čechů. Tuto informaci ale nelze do jisté míry brát objektivně, protože
poznat, kdy se už jedná o závislost, je složité. Ve článku jsou uvedeny rovněž
možné metody léčby závislosti. Psycholog K. Nešpor radí omezit čas strávený na
počítači na minimum a umístit si vedle počítače seznam nepříjemností
způsobených závislostí na sociálních sítích. 103
101
Struminská, D.: Závislost pubescentů na sociální komunikaci na Facebooku. Bakalářská práce,
s. 40-42 a http://www.tyinternety.cz/socialni-site/zavislost-na-facebooku-jako-psychicka-porucha/,
pozn. neodzrojovaný článek Jindřicha Lauschamanna (staženo 9. 1. 2015).
102
Struminská, D.: Závislost pubescentů na sociální komunikaci na Facebooku. Bakalářská práce,
s. 40-42.
103
Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/na-socialnich-sitich-jsou-v-cesku-zavisle-tisice-lidi-p0l/media.aspx?c=A140202_122608_ln-media_hm (staženo 9. 1. 2015).
42
2. 4 Shrnutí teoretické části
Facebook je v současnosti nejpoužívanější sociální sítí na světě a podle
statistik si na něm založilo účet více než 1,32 miliard lidí z celého světa. Od roku
2004, kdy byl založen Markem Zuckerbergem, se rozšířil do sto osmdesáti států
světa. Komunikace na facebooku probíhá písemně prostřednictvím zpráv,
uživatelé mají možnost zveřejňovat informace o sobě a svých aktivitách (např.
psát příspěvky nebo nahrávat fotografie atd.). Facebook se stal předmětem
zkoumání různých vědních disciplín (psychologie, sociologie, mediálních studií
aj.). Některé výzkumy poukazují na negativní důsledky používání facebooku, jiné
informují o jeho pozitivním dopadu na uživatele. Mezi současné konkurenční
sociální sítě facebooku patří Twitter, Instagram a LinkedIn. Registrace na
facebooku je bezplatná, přesto společnost Facebook provozováním stejnojmenné
sociální sítě neprodělává. Každoročně vydělá několik miliard korun díky velkým
příjmům z reklamy.
Sociální síť facebook je rozsáhlá komunikační síť spojující své uživatele.
Uživatelé
používají facebook k interpersonální komunikaci a uspokojují tím
jednu ze základních lidských potřeb: potřebu sounáležitosti. Komunikace na
facebooku se podstatně liší od běžné komunikace tváří v tvář. Uživatelé navzájem
komunikují pouze písemnou formou, neverbální komunikace zahrnující vyjádření
emocí je značně omezena. Zčásti ji nahrazují emotikony, ale jejich recepce může
být často matoucí. Mezi hlavní výhody využívání facebooku patří celkové
zrychlení komunikace a dostupnost kontaktovaných na jednom místě. Za hlavní
nevýhody je považovaná ztráta soukromí a patologické chování některých
uživatelů (kyberšikana, kyberstalking, kybergrooming, flaming apod.). Za největší
riziko používání sociální sítě facebook je považována závislost na facebooku. Ta
spadá pod psychickou závislost, závislost na prožitcích a závislost na internetu.
Hlavní příznaky této závislosti jsou podobné jako příznaky závislosti na internetu:
význačnost, tolerance, kontrola, abstinenční příznaky, sociální konflikt a relaps.
43
3 Praktická část
Praktická část práce je zaměřena na závislost na sociální síti facebook. Jejím
hlavním cílem je zjistit, kolik respondentů z vybraného vzorku trpí závislostí na
facebooku, popřípadě je touto závislostí ohroženo. S hlavním cílem souvisí také
dílčí cíle: zmapovat, jakým způsobem respondenti používají facebook; zvláště
kolik času zde tráví, dále např. kde se nejčastěji připojují, kdy si založili účet atd.;
a zjistit, kolik respondentů z vybraného vzorku nemá založený účet na facebooku.
Na základě studia literatury jsem si stanovila následující hypotézy:
1. procento závislých respondentů ve vybraném vzorku bude malé, nebude však
zanedbatelné; domnívám se, že méně než 5 % respondentů z vybraného
vzorku bude projevovat sklon k závislosti nebo bude ohroženo touto
závislostí, svůj odhad opírám o zveřejněné statistiky závislosti na internetu ;
2. míra závislosti nebude souviset s pohlavím, počty závislých mužů a žen budou
zhruba vyrovnané;
3. ve vybraném vzorku bude mít drtivá většina respondentů založený účet na
facebooku.
3. 1 Metoda
3. 1. 1 Vzorek respondentů
Výzkumu se zúčastnili studenti brněnského gymnázia na třídě Kapitána
Jaroše ve věku 14 až 20 let. Při výběru vzorku respondentů jsem kladla důraz na
rovnoměrné zastoupení všech věkových kategorií. Z toho důvodu jsem zvolila
vždy dvě třídy v každém ročníku, které se následně zapojily do výzkumu.
Průměrný věk respondentů ve vybraném vzorku činil 16,96 let. Směrodatná
odchylka v případě věku všech respondentů dosáhla hodnoty 1,27. 104 Její hodnota
odpovídá skutečnosti, že respondenti byli zhruba ve stejném věku. Dva nejstarší
respondenti dosáhli věku 20 let. Nejmladší respondent měl 14 let. Věk ostatních
respondentů se pohyboval od 15 ti do 19 ti let.
104
Směrodatná odchylka vyjadřuje, jak jsou data rozptýlena kolem průměru. V tomto případě se
vztahuje k průměrnému věku respondentů.
44
Výzkumu se zúčastnilo celkem 199 respondentů. 107 respondentů
představovali muži (53,8 %) a 88 respondentů bylo ženského pohlaví (44,2 %).
Čtyři respondenti (2 %) neuvedli pohlaví.
3. 1. 2 Výzkumné metody
Výzkum probíhal formou kvantitativního šetření. Respondenti vyplňovali
anonymní dotazník čítající 18 položek (viz přílohy s. 74). Dotazník se skládal ze
dvou částí. První část (dále nazývaná jako obecná část) obsahovala otázky týkající
se používání facebooku. Otázky ve druhé části byly zaměřeny na zjištění míry
závislosti na facebooku. Data získaná z dotazníků byla zpracována ve statistickém
programu IBM SPSS Statistics 20.
3. 1. 2. 1 Postup sestavení dotazníku
Prvních šest otázek zjišťovalo obecné informace o používání facebooku.
Respondenti odpovídali na otázky týkající se jejich účtu na facebooku (Máte
založený účet na facebooku? Jak dlouho máte založený účet na facebooku? Kdy
jste si založili účet na facebooku?), doby strávené aktivním používáním
facebooku (Jak často se připojujete na facebook? Kolik času trávíte aktivním
používáním facebooku, pokud se na něj připojíte?) a místa, kde se nejčastěji
připojují na facebook (Kde se nejčastěji připojujete na facebook?).
Dalších devět otázek dotazníku bylo zaměřeno na závislost na facebooku. Při
vytváření dotazníku jsem se inspirovala dotazníky sestavenými za účelem
zkoumání závislosti na internetu, protože jsem nenašla žádnou mně přístupnou
publikaci ani studii v češtině, která by se zabývala přímo sestavováním dotazníku
pro závislost na sociálních sítích. Z tohoto důvodu jsem využila některé položky
z dotazníků D. Šmahela a L. Blinky, kteří oba zkoumají závislost na internetu.
Dotazník D. Šmahela je sestavený spíše pro orientační zjištění míry závislosti na
internetu, proto jsem z něho přímo nečerpala. 105
Z dotazníku L. Blinky jsem převzala většinu otázek. L. Blinka rozdělil svůj
desetipoložkový dotazník o závislosti na internetu podle 6 dimenzí této závislosti.
První tři položky představují behaviorární dimenzi, dimenzi měřící toleranci
reprezentují položky 4 a 5, dimenzi změn nálad představuje 6. položka a dimenzi
105
D. Šmahel publikoval svůj dotazník v knize Psychologie a internet na s. 144-145.
45
abstinenčních příznaků představuje položka 7. Poslední dvě dimenze reprezentují
osmá položka (dimenze relaps) a devátá s desátou položkou, měřící dimenzi
sociálního konfliktu (Blinkův dotazník je v celém znění uveden v přílohách,
s. 79.) Behaviorární dimenze zahrnuje také kritérium význačnost (více o kritériích
závislosti na internetu na s. 40-41 v teoretické části). 106
Část dotazníku zabývající se závislostí na facebooku se sestává
z následujících devíti tvrzení. Respondenti odpovídali na pětibodové škále
(vůbec nesouhlasím – spíše nesouhlasím – ani nesouhlasím, ani souhlasím – spíše
souhlasím – zcela souhlasím) podle toho, do jaké míry dané tvrzení vystihovalo
jejich chování.
1. Kvůli facebooku občas zanedbávám některé své potřeby; 2. Kvůli
množství času na facebooku omezuji své volnočasové aktivity a zájmy; 3. Když
nejsem připojený/á na facebooku, často přemýšlím, co budu dělat, až se na něj
znovu připojím. – všechna tři tvrzení charakterizují kritérium závislosti
význačnost;
4. Pokud nemám delší dobu možnost být připojený(á) na facebooku, mám
nepříjemné pocity. Jsem mrzutý(á), neklidný(á) nebo podrážděný(á). – toto
tvrzení představuje abstinenční příznaky závislosti;
5. Občas se přistihnu, že trávím čas na facebooku, i když mě to už nebaví;
6. Od doby, kdy jsem založil(a) facebook, trávím aktivním používáním facebooku
stále více času. – dvě tvrzení poukazující na kritérium tolerance;
7. Někdy se hádám se svými blízkými (rodina, přátelé, partner/ka) kvůli
množství času strávenému na facebooku. – tvrzení charakterizující kritérium
závislosti nazvané sociální konflikt;
8.Chtěla(a) jsem omezit čas strávený na facebooku, ale nepodařilo se mi to.
– tvrzení odkazující na kritérium závislosti relaps;
9. Když se připojím na facebook, předem si stanovím čas, který tam strávím.
– tvrzení charakterizující kritérium kontrola.
Reliabilita škály v případě otázek na závislost dosáhla hodnoty 0,763; což je
poměrně akceptovatelná hodnota. Škálu lze považovat za spolehlivou. 107
106
Blinkův dotazník byl publikován v publikaci Děti a dospívající online na s. 47; možnosti
odpovědí respondentů zachycovala čtyřbodová Lickertova škála (nikdy – zřídka – často – velmi
často).
107
Reliabilita měří spolehlivost škály. Její hodnoty se udávají v intervalu <0,1>.
46
Poslední dvě tvrzení (Se svými přáteli komunikuji raději na facebooku než
osobně; Myslím si, že facebook je bezpečný prostor pro zveřejňování osobních
údajů a informací.) byly zahrnuty do obecné části dotazníku: V případě prvního
tvrzení respondenti svými odpověďmi dávali najevo postoj ke způsobu
komunikace na facebooku. U druhého tvrzení se vyjadřovali k problematice
zveřejňování osobních údajů na facebooku a celkové důvěryhodnosti facebooku.
Na konci dotazníku byly uvedeny dvě demografické otázky zjišťující věk
a pohlaví respondentů. Obecná část dotazníku zahrnovala tedy osm otázek, část
zaměřená na závislost devět otázek.
3. 1. 2. 2 Postup zpracování dat
Data z dotazníků vyhodnotil statistický program IBM SPSS Statistics 20.
V případě osmi otázek obecné části program spočítal frekvence výskytu odpovědí
respondentů. Ty jsem poté zanesla do grafu a uvedla jsem procenta jejich výskytu.
Při vyhodnocování dat jsem použila metodu korelace pro zjištění možné
souvislosti mezi některými otázkami a odpověďmi respondentů v obecné části
dotazníku a části zaměřené na závislost. 108 K porovnání míry závislosti mužů
a žen jsem využila t-test. 109
108
Korelace je definována jako vzájemný vztah mezi dvěma veličinami nebo jevy. Konkrétně jsem
v případě vyhodnocování dotazníků využila Pearsonovy korelace.
109
T-test slouží ke zjištění, do jaké míry se od sebe navzájem liší nebo se navzájem shodují
odpovědi různých skupin respondentů. Pro aplikaci t-testu je nutné, aby zkoumané skupiny měly
rozdílné charakteristické rysy.
47
3. 2 Výsledková část
3. 2. 1 Vyhodnocení obecné části dotazníku
Máte založený profil na facebooku?
96,5%
100%
80%
60%
40%
20%
3,5%
0%
ano
ne
Graf 1 Používání facebooku
Z přiloženého grafu vyplývá, že drtivá většina respondentů má založený účet
na facebooku (celkem 192 respondentů). Pouze 7 respondentů účet nemá.
Do následujících grafů (2-8) jsou započítány pouze odpovědi respondentů,
kteří mají založený profil na facebooku, protože respondenti bez založeného účtu
na další otázky dotazníku neodpovídali. Z tohoto důvodu nedávají procenta součet
100 %, ale 96,5 %.
Většina respondentů používá facebook více než 2 roky. Skoro polovina
(41,2 %) má založený účet na facebooku 3-4 roky a o zhruba 10 % méně
respondentů využívá facebook více než 5 let (viz graf 2).
Jak dlouho máte založený profil na facebooku?
100%
80%
60%
40%
20%
0%
41,2%
35,2%
3 - 4 roky
více než 5 let
14,1%
2,0%
4,0%
méně než 1 rok
1 - 2 roky
2 - 3 roky
Graf 2 Doba založení účtu
48
Kdy jste si založili profil na facebooku?
100%
80%
60%
52,3%
44,2%
40%
20%
0%
před dovršením třinácti let
po dovršení třinácti let
Graf 3 Věk v době založení účtu
Oficiálně je možné založit si profil na facebooku až po třináctých
narozeninách. Z výsledků výzkumu však vyplývá, že 44,2 % respondentů při
zakládání svého účtu podvádělo. To znamená, že uvedli falešný věk a dělali se
staršími, než skutečně byli.
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Jak často se připojujete na facebook?
70,9%
13,6%
několikrát denně
jedenkrát denně
9,0%
3,0%
několikrát týdně
méně než jedenkrát týdně
Graf 4 Četnost připojování na facebook
Graf 4, určující návštěvnost facebooku, ukazuje, že drtivá většina
respondentů se na facebook připojuje denně (skoro 80 % respondentů);
nadpoloviční většina respondentů dokonce několikrát denně. Naopak respondentů,
kteří se připojují méně než jedenkrát týdně, je velmi málo. Jedná se pouze
o 3 respondenty.
Na otázku, která zjišťovala dobu strávenou aktivním používáním facebooku,
respondenti nejčastěji odpovídali časovým údajem „méně než 30 minut“. Ve
všech případech se však nejedná se o 30 minut denně, ale o 30 minut strávených
používáním facebooku, pokud se na něj respondent připojí. V potaz je nutné brát
i odpovědi „30 min-1 hod“ a „1-2 hod“, které uvedlo více než 40 % respondentů.
V některých extrémních případech respondenti aktivně tráví na facebooku více
než 3 hodiny denně z celých 24 hodin. Takových případů je však poměrně málo
49
(12 respondentů tráví na facebooku 2 až 3 hodiny, 12 respondentů více než
3 hodiny). Otázkou však je, kolik času tráví respondenti na facebooku
tzv. pasivně. To znamená, že aktivně nepoužívají facebook (nepíšou zprávy,
nesdílejí příspěvky, ani si neprohlížejí příspěvky ostatních), a přesto jsou
připojeni. „Zhozený na liště mám facebook snad v průběhu celého odpoledne.
Nevypínám ho, i když u něj nesedím,“ uvádí jedna z respondentek jako poznámku
k této otázce. Další respondent okomentoval pasivní a aktivní používání
facebooku následovně: „Jsem k dispozici po celý den (mobilní data), používám
místo SMS.“ 110 Je tedy možné, že někteří z respondentů se automaticky připojují
na facebook, hned když si zapnou počítač nebo notebook; nebo jsou připojeni na
facebooku celý den přes mobilní telefon nebo tablet a aktivně používají facebook
pouze, když odpovídají na zprávy nebo je píší. Množství času, které respondenti
pasivně stráví na facebooku, jsem však v tomto dotazníku nezkoumala.
Kolik času trávíte aktivním používáním facebooku, pokud se na něj
připojíte?
100%
80%
60%
40%
43,2%
28,1%
13,1%
20%
0%
méně než 30 min
30 min - 1 hod
1 - 2 hod
6,0%
6,0%
2 - 3 hod
více než 3 hod
Graf 5 Doba aktivního používání facebooku
110
V dotazníku jsem přímo nevyžadovala komentáře respondentů. Někteří respondenti však
otázky spontánně okomentovali.
50
Kde se nejčastěji připojujete na facebook?
100%
80%
60%
40%
20%
0%
46,2%
2,0%
ve škole
1,0%
doma
v dopravních
prostředcích
19,1%
10,6%
ve škole a doma ve škole, doma,
na veřejnosti a v
dopravních
prostředcích
9,5%
uvedené
možnosti
kombinuji
Graf 6 Místo používání facebooku
Respondenti se nejčastěji připojují na facebook z domova (viz graf 6). Pouze
doma používá facebook 92 respondentů, což je téměř polovina všech respondentů.
Na druhé straně 24 respondentů (10,6 %) se na facebook připojuje ve škole, doma,
na veřejnosti i v dopravních prostředcích. Výhradně ve škole se na facebook
připojují pouze 4 respondenti, což odpovídá skutečnosti, že facebook je brán spíše
jako volnočasová aktivita.
Z předcházejících grafů (1-6) vyplývá, že se facebook stal součástí
každodenního života respondentů. Drtivá většina z nich má založený účet na
facebooku a nadpoloviční většina respondentů ho používá několikrát denně.
Facebook provází respondenty od začátku jejich dospívání až po jejich dospělost.
Asi polovina respondentů si založila facebook dokonce před dovršením třinácti
let. Respondenti se na facebook nejčastěji připojují doma a v průměru na něm
tráví hodinu času. Z těchto údajů lze usoudit, že facebook se u respondentů ze
vzorku stal trendem v komunikaci a je možné, že někteří z nich by si už
nedokázali představit život bez něj.
Podle grafu 7 nadpoloviční většina respondentů (téměř 85 %) vnímá
facebook jako prostor, který není vhodný a bezpečný pro zveřejňování osobních
údajů a informací o jejich soukromí. 10 % respondentů nemá na uvedené tvrzení
(vztahuje se ke tvrzení nadepsanému nad grafem 7) vyhraněný názor
a zřejmě nemá v této problematice zcela jasno. Pouze 3 respondenti považují
facebook za důvěryhodný a vhodný pro sdílení v podstatě čehokoliv. Názor na
zveřejňování osobních informací však nemusí vypovídat nic o tom, kolik
osobních údajů a soukromých informací o sobě respondenti zveřejňují. Jeden
z respondentů uvedl, že na facebooku doposud nezveřejnil nic kromě jména, což
je podle mého názoru spíše ojedinělý případ než pravidlo.
51
Jak správně poznamenala jedna z respondentek, ve tvrzení nebylo přesně
určeno, jaké informace jsou považovány za nevhodné ke zveřejnění. „Záleží na
tom, co tam člověk dává a co považuje za osobní.“
Myslím si, že facebook je bezpečný prostor pro
zveřejňování osobních údajů a informací.
100%
80%
60%
40%
47,2%
37,7%
10,1%
20%
0,5%
0%
vůbec
nesouhlasím
spíše
nesouhlasím
1,0%
ani nesouhlasím spíše souhlasím zcela souhlasím
ani souhlasím
Graf 7 Tvrzení o důvěryhodnosti facebooku
Z grafu 8 vyplývá, přestože respondenti často a s oblibou komunikují přes
facebook – jak vyšlo najevo z předchozích grafů –, stále upřednostňují
komunikaci tváří v tvář. Platí to u většiny respondentů až na několik jedinců. Tři
z nich vyjádřili naprostý souhlas s tvrzením (tvrzení uvedeno nad grafem výše),
šest respondentů s tvrzením spíše nesouhlasí. 7,5 % respondentů nemá vyhraněný
názor. Jeden z respondentů tvrdí, že záleží na situaci. O čem se raději osobně baví
s ostatními a co je pro něj příjemnější probírat na facebooku, ale neuvedl.
Se svými přáteli komunikuji raději na facebooku než
osobně.
100%
80%
60%
40%
62,3%
22,1%
20%
7,5%
3,0%
0%
vůbec
nesouhlasím
spíše
nesouhlasím
ani nesouhlasím
ani souhlasím
1,5%
spíše souhlasím zcela souhlasím
Graf 8 Srovnání běžné komunikace a komunikace na facebooku
52
3. 2. 2 Vyhodnocení části dotazníku zaměřené na závislost
3. 2. 2. 1 Souvislost mezi obecnou částí a částí zaměřenou na
závislost
Souvisí spolu závislost a doba strávená aktivním používáním facebooku
a ovlivňuje doba strávená na facebooku míru závislosti? Funguje to také tak
v případě závislosti a četnosti připojování na facebook? Pro nalezení odpovědí na
tyto otázky jsem použila Pearsonovy korelace. U první korelace mezi závislostí
a položkou „Jak často se připojujete na facebook?“ dosáhl korelační koeficient
hodnoty -0,316. V případě druhé korelace mezi položkou „Doba aktivního
používání facebooku“ a závislostí korelační koeficient nabyl hodnoty 0, 436. 111
Vzhledem k oběma relativně vysokým hodnotám korelačních koeficientů lze
prohlásit, že doba strávená aktivním používáním facebooku a četnost připojování
na něj souvisí se závislostí na facebooku. Některé položky s obecné části tedy
korelují s položkami zaměřenými na závislost.
3. 2. 2. 2 Určení míry závislosti u daného vzorku respondentů
Míru závislosti na facebooku jsem určovala, stejně jako u ostatních položek
dotazníku, ve vzorku 192 respondentů. K určení míry jejich závislosti jsem
použila devět tvrzení vymezujících příznaky závislosti, u kterých respondenti
určovali, do jaké míry vystihují jejich chování. U každého tvrzení respondenti
odpovídali na škále 1 až 5. 1 = vůbec nesouhlasím, 2 = spíše nesouhlasím, 3 = ani
nesouhlasím, ani souhlasím, 4 = spíše souhlasím, 5 = zcela souhlasím. Maximální
dosažitelné skóre u těchto devíti tvrzení bylo 45. Minimální možné skóre dosáhlo
hodnoty 9.
Celkový skór míry závislosti u daného respondenta jsem určila sečtením
skórů u všech jeho devíti položek. Čím vyššího skóru respondent dosáhl, tím větší
byla míra jeho závislosti na facebooku.
111
Míru korelace určuje korelační koeficient, který nabývá hodnot < -1, 1>; statistická
průkaznost = p < 0, 05; 0,01 a 0,001.
53
Výše uvedený histogram 112 znázorňuje rozložení respondentů podle míry
jejich závislosti na facebooku. Osa x vyjadřuje skór dosažený u devíti položek
vymezujících příznaky závislosti. Osa y znázorňuje počet respondentů.
Podle průběhu histogramu byla hranice závislosti určena pro skór
21. Z čehož vyplývá, že respondenti, kteří mají vyšší skór než 21, jsou ohroženi
závislostí na facebooku. Hranice mezi ohrožením závislostí a skutečnou závislostí
byla stanovena pro skór 29 včetně. To znamená, že respondenti se skórem nad
30 jsou pravděpodobně závislí.
U respondentů s dosaženým skórem 29 včetně lze uvažovat pouze
o ohrožení závislostí. V budoucnu však u nich existuje vysoká pravděpodobnost
výskytu skutečné závislosti. Těchto respondentů je 23 a představují 11,979 % ze
zkoumaného vzorku 192 respondentů. Jejich podíl ve vzorku se tedy blíží ke
12 %. Respondenti, kteří dosáhli vyššího skóru než 30 včetně pravděpodobně trpí
závislostí na facebooku. Jedná se o tři respondenty (1,562 % z vybraného vzorku).
U těchto respondentů však musíme zvážit, jestli skutečně odpovídali upřímně,
112
Histogram je jiné označení pro sloupcový graf.
54
nebo lhali. Pravdivost jejich odpovědí nelze nijak ověřit. Celkový součet možných
závislých (respondentů ohrožených závislostí) a pravděpodobně závislých celkem
dává 26 respondentů z 192 respondentů (13,541 %).
Histogram poměrně strmě roste až k hodnotě průměru, poté stupňovitě klesá
k hodnotě nejvyšší možné míry závislosti. Za hodnotou 20 významně klesá počet
respondentů. Za hranicí možné závislosti (hodnota 21) se počet respondentů stále
snižuje, až skončí u jednoho respondenta. Průměr skórů respondentů u všech
položek je 15. Nejmenšího možného skóru (9) dosáhlo 18 respondentů, kteří
představují 9,375 % ze všech respondentů. Nejvíce respondentů dosáhlo skóru
12 (20 respondentů). Z rozložení respondentů v histogramu lze vyvodit, že
potencionálně závislí a závislí respondenti jsou oproti ostatním v menšině, což
potvrzují i uvedená procenta.
3. 2. 2. 3 Jsou ženy závislejší na facebooku než muži?
Výsledky t-testů ukazují, že ženy jsou na facebooku spíše závislé než muži.
106 mužů má nižší průměrný skór u devíti položek určujících závislost než
88 žen. Ženy vykazují průměrný skór 17,1860, muži 14,7736. Jejich skóry se tedy
liší o 3,158 ve prospěch žen. Rozdíl mezi muži a ženami je statisticky průkazný
na hladině průkaznosti p = 0,002.
55
3. 3 Diskuze
U uvedených tří hypotéz vyšlo najevo, že dvě z nich relativně odpovídají
výsledkům výzkumu. Hypotéza č. 1: „Procento závislých respondentů ve
vybraném vzorku bude velmi malé, nebude však zanedbatelné; domnívám se, že
méně než 5 % respondentů z vybraného vzorku bude závislých na facebooku nebo
ohrožených touto závislost,“ zhruba souhlasí s výsledkem výzkumu, kdy
1,562 % respondentů je pravděpodobně závislých. V úvahu v tomto případě
musíme vzít i pravděpodobně závislé, kterých je o poznání více (12 %). Údaje z
hypotézy a údaje získané z výzkumu se tedy liší o několik procent, ale nejde o
podstatný rozdíl. Hypotéza č. 2: „Míra závislosti nebude souviset s pohlavím,
počty závislých mužů a žen budou zhruba vyrovnané,“ se ukázala jako nesprávná,
protože z výsledků výzkumu vyšlo, že ženy jsou na facebooku závislejší než
muži. Hypotéza č. 3: „Ve vybraném vzorku bude mít drtivá většina respondentů
založený
účet
na
facebooku,“
zcela
odpovídá
výsledkům
výzkumu.
192 respondentů ze 199 zcela odpovídá drtivé většině respondentů.
Výsledky části výzkumu zabývajícího se závislostí na facebooku lze srovnat
s výzkumem závislosti na internetu citovaným L. Blinkou v publikaci Děti
a dospívající online. Jedná se o kvantitativní šetření závislosti na internetu ve
vzorku dětí ve věku 14 až 17 let – věk zčásti odpovídá věku respondentů v mém
výzkumu – v sedmi evropských zemích.
Výsledky výzkumu závislosti na internetu a výsledky mého výzkumu se
příliš neliší. Výzkum závislosti na internetu určil, že 1,2 % respondentů je
závislých na internetu. Výsledek se tak zhruba shoduje s 1,562 % respondentů
závislých na facebooku v případě mého výzkumu. Toto srovnání je však pouze
orientační. Výzkumy se totiž neshodují v metodě ani počtu respondentů. Oba však
dospěly k závěru, že počet závislých na facebooku a na internetu v populaci je
velmi malý.
Pokud bych se tématem závislost na sociální síti facebook zabývala
v budoucnu, zaměřila bych se na zahraniční studie publikované v angličtině,
odkud bych mohla získat informace týkající se přímo závislosti na facebooku. Při
sestavování dotazníku bych tím pádem mohla využít přímo stupnici určenou pro
měření míry závislosti na facebooku a položky určené ke zjišťování míry této
56
závislosti. V předložené práci využívám dotazník určený pro zjišťování závislosti
na internetu, a tudíž jsou výsledky výzkumu méně přesné.
57
4 Závěr
Z výsledků výzkumu vyplývá, že počet závislých jedinců ve vybraném
vzorku je velmi nízký, ale přesto není zanedbatelný. Ze 192 respondentů jsou na
facebooku pravděpodobně závislí 3 respondenti, to odpovídá 1,562 %
z vybraného vzorku. Respondentů ohrožených závislostí na facebooku je
o poznání více. Jde o 23 respondentů (téměř 12 %). Dále jsem z výsledků
výzkumu vyvodila dva závěry a to sice: „Ženy jsou závislejší na facebooku než
muži,“ a „Doba strávená na facebooku a četnost připojování na facebook souvisí
s mírou možné závislosti.“
Přestože závislých respondentů je poměrně málo, předpokládám, že do
budoucna bude jejich počet stále narůstat. Je také pravděpodobné, že během
následujících let bude závislost na facebooku přidána na seznam psychických
poruch, a podle mého názoru se stane jedním z problémů 20. let 21. století.
58
5 Seznam použité literatury
BEDNÁŘ, V.: Marketing na sociálních sítích. Prosaďte se na Facebooku a
Twitteru. Brno 2011.
BUREŠ, L.: Internetové sociální sítě, pohled na jejich využívání především žáky
ZŠ a s tím spojená případná rizika. Diplomová práce. Brno 2010.
Masarykova
univerzita,
Fakulta
pedagogická,
Katedra
technické
a
informační výchovy.
DEVITO, A. J.: Základy mezilidské komunikace. Praha 2008.
ECKERTOVÁ, L.; DOČEKAL, D.: Bezpečnost dětí na internetu. Rádce
zodpovědného rodiče. Brno 2013.
GOJNÁ, M.: Virtuální světy matrix, Metaverzum, Second life. Bakalářská práce.
Brno 2009. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy.
LÉVY, P.: Kyberkultura. Praha 2000.
KIRKPATRICK, D.: Pod vlivem Facebooku. Příběh z nitra společnosti, která
spojuje svět. Brno 2011.
KUNZIK, M.: Základy masové komunikace. Praha 1995.
MEZRICH, B.: Miliardáři z Facebooku. Jak vznikl Facebook: příběh o sexu,
penězích, genialitě a zradě. Brno 2010.
NEŠPOR, K.: Návykové chování a závislost. Současné poznatky a perspektivy
léčby. 2. vydání. Praha 2000.
NEŠPOR, K.: Návykové chování a závislost. Současné poznatky a perspektivy
léčby. 3. vydání. Praha 2007.
PAVLÍČEK, A.: Nová média a sociální sítě. Praha 2010.
PILNÝ, I.; KUČEROVÁ, T.: Manéž informačního věku. Kdo uvízl v síti
internetu. Brno 2014.
ROGERS, V.: Kybešikana. Pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty.
Praha 2010.
ŠEVČÍKOVÁ, A. a kolektiv: Děti a dospívající online. Praha 2014.
ŠMAHEL, D.: Psychologie a internet. Děti dospělými, dospělí dětmi. Praha 2003.
59
STRUMINSKÁ, D.: Závislost pubescentů na sociální komunikaci na Facebooku.
Bakalářská práce. Brno 2013. Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická,
Katedra sociální pedagogiky.
TREADWAY, CH.; SMITHOVÁ, M.: Marketing na Facebooku. Výukový kurz.
Brno 2011.
VEČEŘA, P.: Závislost jedince i celé společnosti na internetu a informačních
technologiích. Bakalářská práce. Brno 2010. Masarykova univerzita,
Filozofická fakulta, Katedra české literatury a knihovnictví.
VYBÍRAL, Z.: Psychologie lidské komunikace. 1. vydání. Praha 2000.
VYBÍRAL, Z.: Psychologie komunikace. 2. vydání. Praha 2005.
WALTER, E.: Mysli jako Zuckerberg. Pět podnikatelských tajemství šéfa firmy
Facebook. Praha 2013.
60
6 Přílohy
61
6. 1 Obrázkové přílohy
6. 1. 2 Přílohy k podkapitole 2. 1. 2 (Struktura sociální
sítě facebook)
Obr. 1 Profil uživatele facebooku, který fungoval do roku 2011
Zdroj:
http://img.ihned.cz/attachment.php/760/31150760/iou345CFGJKLMN6QcdefhpqrxyzSTwRm
/facebook_profil.png.jpg
profilová fotografie
zeď
Obr. 2 Profil „timeline“
Zdroj: http://nilsmerker.de/wp-content/uploads/2011/10/facebook-timeline.jpg
profilová fotografie
úvodní fotografie
Obr. 3 Zprávy
Zdroj: http://www.insidefacebook.com/wp-content/uploads/2013/11/ChatBubbles.png
63
Obr. 4 Příklad statusu se specifickými zkratkami pro komunikaci na facebooku
Zdroj:
http://www.cnews.cz/sites/default/files/oldcnews/archive/clanky/2011/12prosinec/facebook2011/lms-thb-2.jpg
Obr. 5 Příklad události
Zdroj: http://www.blogspoteee.com/wp-content/uploads/2013/07/UD%C3%81LOST.png
64
Obr. 6 Příklad stránky na facebooku
Zdroj: http://www.symbian-nokia.cz/wpcontent/gallery/vodafone_na_facebooku/vodafon_na_facebooku.jpg
Obr. 7 Kanál vybraných příspěvků
Zdroj: http://img.svbtle.com/pugis6oroxzxcg.png
záznam aktivit přátel
vybrané příspěvky přátel
65
6. 1. 2 Přílohy k podkapitole 2. 1. 3 (Ostatní sociální sítě a
aplikace)
Obr. 8 Sdílený internetový adresář a kalendář Plaxo
Zdroj: http://screenshots.en.sftcdn.net/en/scrn/65000/65957/plaxo-toolbar-9.jpg
Obr. 9 Friendster, první sociální síť
Zdroj:
http://www.statcounter.com/images/installguide/friendster_edit
_profile.jpg
66
Obr. 10 Sociální síť MySpace
Zdroj: http://www.usatoday.com/tech/_photos/myspace/myspace1.jpg
Obr. 11 Sociální síť Twitter
Zdroj:
http://static.androidnext.de/2013/09/twitter-app-android-tablet-5.jpg
67
Obr. 12 Aplikace Flickr
Zdroj:
http://static.androidnext.de/2013/09/twitter-app-android-tablet-5.jpg
Obr. 13 Aplikace Snapchat
Zdroj: http://phandroid.s3.amazonaws.com/wp-content/uploads/2013/07/Snapchat-forAndroid-update.jpg
68
Obr. 14 Aplikace Instagram
Zdroj:
http://phandroid.s3.amazonaws.com/wp-content/uploads/2014/05/Instagram-updateprivacy.jpg
Obr. 15 Aplikace Foursquare
Zdroj:
http://1u88jj3r4db2x4txp44yqfj1.wpengine.netdna-cdn.com/wpcontent/uploads/2012/10/foursquare-home.png
69
Obr. 16 Sociální síť Google +
Zdroj:
http://cdn.dejanseo.com.au/wp-content/uploads/2012/04/Google-Plus-New-LayoutDesign1.png
Obr. 17 Internetový server YouTube
Zdroj:
http://i.stack.imgur.com/Fhh39.png
70
6. 1. 3 Přílohy k podkapitole 2. 2. 2 (Reklama na
facebooku)
Obr. 18 Reklama na facebooku
Zdroj:
http://www.sunmarketing.cz/system/images/2011/08/27/13_04_10_667_PPC_reklama_v_soci
alnich_sitich___Infografika___Facebook___ukazka_reklamy.png
71
6. 1. 4 Přílohy k podkapitole 2. 3. 4 (Charakter
komunikace na facebooku)
Obr. 19 Tabulka zkratek používaných v komunikaci na facebooku
Zdroj: http://technet.idnes.cz/jazyk-jen-pro-vyvolene-zkratky-v-internetovych-chatech-adiskusich-1ph-/sw_internet.aspx?c=A080302_102951_sw_internet_NYV
Zkratka
LOL
Anglický překlad
Laughing Out Loud
BTW
By The Way
Český překlad
Směji se, až se za břicho
popadám
Mimochodem
OMG
Oh My God
Panebože (proboha)
WTF/WTH
What The F*ck?/ What the Co to sakra?
hell?
Sorry
Promiň, omlouvám se
SRY
THX
TBH
NWM
YOLO
ROFL
2U a 4U
NZ
NJN
Thanks
To Be Honest
Never Mind
You Only Live Once
Rolling On The Floor
Laughing
To You a For You
Děkuji, díky
Abych byl(a) upřímný(á)
Nevadí, nevím
Žiješ jenom jednou
Válím se smíchy po
podlaze
Tobě a pro Tebe
Není zač
No jo no
Obr. 20 Emotikony (smajlíci)
Zdroj:
http://nd03.jxs.cz/697/122/31d77e2168_61671767_o2.jpg
72
6. 1. 5 Přílohy k podkapitole 2. 3. 7 (Závislost na
internetu a sociálních sítích)
Obr. 21 Maslovowa hierarchie potřeb
Zdroj:
http://www.osacr.cz/wpcontent/uploads/2013/04/maslowova_hierarchie_potreb_a_hodnot.png
73
6. 2 Přílohy k praktické části
6. 2. 1 Dotazník
Dobrý den,
obracím se na Vás s prosbou o vyplnění krátkého dotazníku týkajícího se
Vašich aktivit na facebooku. Účast na výzkumu je dobrovolná a všechny
zaznamenané odpovědi jsou anonymní. Výsledky výzkumu budou použity pouze
pro účely mé závěrečné maturitní práce. Odpovědi označte křížkem. Pokud není
uvedeno jinak, u každé otázky označte, prosím, pouze jednu odpověď.
Vyplněním dotazníku souhlasíte s podmínkami výzkumu.
Pavlína Borská, 3. D
1. Máte založený profil na facebooku?
ano
ne (pokud jste odpověděli ne, nemusíte vyplňovat další otázky a můžete
dotazník odevzdat)
2. Jak dlouho máte založený profil na facebooku?
méně než 1 rok
1 až 2 roky
2 až 3 roky
3 až 4 roky
více než 5 let
3. Profil na facebooku jsem si založil(a):
před dovršením třinácti let
po dovršení třinácti let
4. Kde se nejčastěji připojujete na facebook? Je možné označit více
odpovědí.
ve škole
doma
74
na veřejných místech (kavárny, knihovny, obchodní centra aj.)
v dopravních prostředcích
5. Jak často se připojujete na facebook?
několikrát denně
jedenkrát denně
několikrát týdně
méně než jedenkrát týdně
6. Pokud se připojíte na facebook, kolik času celkově strávíte aktivním
používáním facebooku (psaním zpráv, prohlížením příspěvků, přidáváním
fotografií, zveřejňováním statusů apod.)?
méně než 30 minut
30 minut až 1 hodinu
1 hodinu až 2 hodiny
2 hodiny až tři hodiny
více než tři hodiny
7. Od doby, kdy jsem si založil(a) profil na facebooku, trávím aktivním
používáním facebooku stále více času.
vůbec nesouhlasím
spíše nesouhlasím
ani nesouhlasím, ani souhlasím
spíše souhlasím
zcela souhlasím
8. Kvůli facebooku občas zanedbávám některé své potřeby (např. jídlo nebo
spánek).
vůbec nesouhlasím
spíše nesouhlasím
ani nesouhlasím, ani souhlasím
75
spíše souhlasím
zcela souhlasím
9. Pokud nemám delší dobu možnost být připojený(á) na facebooku, mám
nepříjemné pocity. Jsem mrzutý(á), neklidný(á) nebo podrážděný(á).
vůbec nesouhlasím
spíše nesouhlasím
ani nesouhlasím, ani souhlasím
spíše souhlasím
zcela souhlasím
10. Se svými přáteli komunikuji raději na facebooku než osobně.
vůbec nesouhlasím
spíše nesouhlasím
ani nesouhlasím, ani souhlasím
spíše souhlasím
zcela souhlasím
11. Chtěl(a) jsem omezit čas strávený na facebooku, ale nepodařilo se mi to.
vůbec nesouhlasím
spíše nesouhlasím
ani nesouhlasím, ani souhlasím
spíše souhlasím
zcela souhlasím
12. Do seznamu přátel si přidávám cizí lidi, se kterými se osobně neznám.
vůbec nesouhlasím
spíše nesouhlasím
76
ani nesouhlasím, ani souhlasím
spíše souhlasím
zcela souhlasím
13. Když se připojím na facebook, předem si stanovím čas, který tam
strávím.
vůbec nesouhlasím
spíše nesouhlasím
ani nesouhlasím, ani souhlasím
spíše souhlasím
zcela souhlasím
14. Když nejsem připojený/á na facebooku, často přemýšlím, co budu dělat,
až se na něj znovu připojím.
vůbec nesouhlasím
spíše nesouhlasím
ani nesouhlasím, ani souhlasím
spíše souhlasím
zcela souhlasím
15. Někdy se hádám se svými blízkými (rodina, přátelé, partner/ka) kvůli
množství času strávenému na facebooku.
vůbec nesouhlasím
spíše nesouhlasím
ani nesouhlasím, ani souhlasím
spíše souhlasím
zcela souhlasím
77
16. Občas se přistihnu, že trávím čas na facebooku, i když mě to už nebaví.
vůbec nesouhlasím
spíše nesouhlasím
ani nesouhlasím, ani souhlasím
spíše souhlasím
zcela souhlasím
17. Kvůli množství času strávenému na facebooku omezuji své volnočasové
aktivity a zájmy.
vůbec nesouhlasím
spíše nesouhlasím
ani nesouhlasím, ani souhlasím
spíše souhlasím
zcela souhlasím
18. Myslím si, že facebook je bezpečný prostor pro zveřejňování osobních
údajů a informací.
vůbec nesouhlasím
spíše nesouhlasím
ani nesouhlasím, ani souhlasím
spíše souhlasím
zcela souhlasím
Jsem:
muž
žena
Věk: ______________
Děkuji Vám za Váš čas věnovaný dotazníku.
78
6. 2. 2 Předloha dotazníku
Dotazník L. Blinky pro zjišťování závislosti na internetu:
1. Zanedbáváte někdy své potřeby (např. jídlo či spánek) kvůli internetu?
2. Představujete si, že jste na internetu, i když na něm právě nejste?
3. Stává se Vám, že jste na internetu byl/a výrazně déle než jste původně
zamýšlel(a)?
4. Máte pocit, že na internetu trávíte stále více a více času?
5. Přistihnete se, že brouzdáte po internetu, i když vás to vlastně už nebaví?
6. Cítíte se veselejší a šťastnější, když se dostanete konečně na internet?
7. Cítíte se neklidný/á, mrzutý/á nebo podrážděný(á), když nemůžete být online?
8. Pokusil/a jste se někdy neúspěšně omezit čas, který jste na internetu?
9. Hádáte se někdy se svými blízkými (rodina, přátelé, partner/ka) kvůli času,
který trávíte na internetu?
10. Strádá Vaše rodina, přátelé, práce, práce či zájmy kvůli času, který trávíte na
internetu? 113
113
Blinkův dotazník byl publikován v publikaci Děti a dospívající online na s. 47; možnosti
odpovědí respondentů zachycovala čtyřbodová Lickertova škála (nikdy – zřídka – často – velmi
často).
79

Podobné dokumenty

Karel Makoň - Otázky a odpovědi V.

Karel Makoň - Otázky a odpovědi V. jako z metody poznání. Byl si jist, že svou zkušenost neprosadí psaním, ale doufal, že i ten, kdo pouze čte, by si mohl všimnout, že dávno před tím, než žil a také v nové době právě ti nejodvážnějš...

Více

Zaměstnanci v SP Soubor

Zaměstnanci v SP Soubor rozvoje1. Vše je nutno propojit do kontextu poslání a cílů organizace. Sociální podniky se liší od podniků ziskových zejména svým posláním. Hlavním cílem neziskových organizací je jejich sociální m...

Více

Spoluzávislost - living free

Spoluzávislost - living free V teoretické části popisuji modely závislosti, ze zahraniční literatury jsem převzal některé poznatky o spoluzávislosti a popsal jsem některé teorie, kterými lze chování a prožívání lidí, jejichž b...

Více

Neal Stephenson

Neal Stephenson už půl roku, což je podle jeho měřítek velice dlouhá doba, a dosud žádnou pizzu nedoručil za více než jednadvacet minut. Jistě, kdysi docházelo k dohadům ohledně času dodání a organizace tím přišla...

Více

Informační entity, jejich identifikace a popis

Informační entity, jejich identifikace a popis dokumentů dále zúžit. Z definice mimo jiné vyplývá také to, že elektronické publikování začíná jako činnost, kterou mnozí z nás považují již za zcela samozřejmou součást své práce: tvorba dokumentů...

Více

psychology now! 2015 - Časopis Pedagogika – Support Storage

psychology now! 2015 - Časopis Pedagogika – Support Storage výchova. Když se podaří zabránit agresivitě u dětí, sníží se tím i u dospělých, protože agresivní chování z dětství často přechází do dospělosti (Krainová, 2014). V této práci jsou popsány faktory ...

Více

Sborník závěrečných prací studentů

Sborník závěrečných prací studentů V té době ještě neexistovaly webové stránky, internetové portály, sociální sítě ani zpravodajské deníky. Sít’ byla určena pro pouhou výměnu textových zpráv mezi několika počítači. V roce 1977 bylo ...

Více