zpráva k výzkumu „the beat of the street“

ZPRÁVA K VÝZKUMU „THE BEAT OF THE STREET“
ZPRACOVATEL
ZADAVATEL
Morgan OKane, New York City. Foto: The Busking Project.
ZPRÁVA K VÝZKUMU „THE BEAT OF THE STREET“
OBSAH
1
2
3
3.1
3.2
3.3
4
4.1
4.2
5
5.1
edstavení
Shrnutí
Úvod
Pouli ní um ní: práva, p edpisy a povinnosti
Jak m že busking pomoci ve ejným prostranstvím
Pouli ní hudebníci, kte í to dotáhli z ulice na stadiony
Analýza
Strategie a licen ní systémy pro pouli ní um ní ve
sv tových m stech
Dopad strategií a licen ních systém na pouli ní
um ní
Záv r
Jaké strategie by m la m sta zavést na podporu
pouli ního um ní?
ÍLOHA
Výzkum „The Beat of the Street“ ve 35 m stech
Hodnotící kritéria
Šestnáct klí ových m st
Vyjád ení um lc k hodnotám buskingu
Výzkumné cíle a otázky
Metodika
Grafy
1
P EDSTAVENÍ
Pouli ní hudebníci – známí v mnoha anglicky mluvících zemích jako buske i (buskers) –
baví lidi po celém sv
už celá tisíciletí. S rozmachem, r stem a postupným vývojem m st a obcí
se m ní i prost edí, ve kterém pouli ní um lci provozují své emeslo a vyd lávají si na živobytí.
Zpráva The Beat of The Street (Rytmus ulice) zadaná spole ností Tullamore D.E.W. Irish
Whiskey a vypracovaná organizací The Busking Project zkoumá stav pouli ního um ní v r zných
ástech sv ta – identifikuje rozdílné praktiky používané místními zastupitelstvy a poukazuje na
úsp chy a neúsp chy jednotlivých p ístup .
Zjišt ní, ke kterým tato studie dosp la, byla použita k vytvo ení doprovodného pojednání
o budoucím sm ování v oblasti managementu um ní provozovaného na ve ejných
prostranstvích. Doporu ení v tomto pojednání, které zpracoval The Busking Project, jsou
navržená tak, aby pouli ní um ní i nadále p inášelo ve ejnosti prosp ch, a to na základ
odpov dného a demokratického procesu, v n mž bude dodržována svoboda vyjad ování, kterou
zaru uje lánek 19 Všeobecné úmluvy o lidských právech.
Hnutí The Busking Project založil v roce 2010 Nick Broad jako celosv tovou sí na
podporu komunity pouli ních um lc s cílem zm nit zp sob, jakým ve ejnost tento druh um ní
vnímá a znovu m st m vdechnout kreativitu.
Tullamore D.E.W. je irská spole nost a má v sob tedy p irozen zako en ný vztah k živé
hudb . Ve spolupráci s hnutím The Busking Project se snaží vydobýt uznání pouli ním um lc m,
kte í se nebojí postavit se na otev ené jevišt ulice a p ijmout kritiku kolemjdoucích. Tullamore
D.E.W. se rozhodla zadat vypracování této zprávy o stavu pouli ního um ní proto, aby ocenila
ínos pouli ních um lc pro naše m sta, a za ú elem odstran ní p ekážek, které jsou v r zných
sv tových m stech pouli nímu um ní kladeny do cesty.
Tane níci breakdance, Koda , Foto: The Busking Project.
2
SHRNUTÍ
Pouli ní um lci provozují své emeslo v ulicích a na nám stích už od doby vzniku t chto
ve ejných prostranství. Své um lce m l antický ím i st edov ká Británie i renesan ní Itálie.
I v jedenadvacátém století je tento druh um ní provozován ve všech sv tových velkom stech.
Pouli ní p edstavení jsou jednou z nejstarších a také nejodoln jších forem um ní.
Zpráva The Beat of The Street zkoumá, jaké role m že pouli ní um ní zastávat
v sou asném m stském prost edí, a klade si otázku, jak m že být do budoucna ochrán n a posílen
zdravý rozvoj této formy um ní.
Život v m stských centrech v sou asné dob vzhledem recesi, rozmachu nákup po
internetu a dalším faktor m upadá. Myšlenka, že pouli ní um ní by mohlo pomoci k revitalizaci
života v m stských centrech vzbuzuje stále více zájmu. Místotvorný p ístup k rozvoji ve ejných
prostranství je založen na myšlence, že m stská centra by m la být p ív tivá, p íjemná a lákat lidi
k návšt
. St edem m stských center by nem ly být parkovací plochy a centra by nem la mít
ist komer ní charakter. Naopak, centra m st by m la být navrhována, ízena a používána tak,
aby p inášela dobro a prosp ch obyvatel m a byla místy, kde se lidé cht jí setkávat. Existují
kazy, že pouli ní um ní m že v tomto procesu hrát svou roli.
Stále více m st zárove uvádí v platnost legislativu na regulaci pouli ního um ní a vymezení
zp sobu využívání ve ejných prostranství. V této zpráv jsou shromážd ny informace o r zných
ístupech, které 46 vybraných m st z celého sv ta aplikuje v rámci regulace pouli ního um ní. Od
35 z t chto 46 m st se nám poda ilo získat informace pot ebné pro plnohodnotné vyhodnocení
a srovnání r zných p ístup a politik.
Na základ tohoto srovnání jsme vytvo ili kategorizaci strategií za ú elem indexace
a ohodnocení p ístup od t ch, které jsou k pouli nímu um ní „p átelské“ až po ty, které jsou spíše
„omezující“. N která m sta p istupují k pouli nímu um ní jako ke kriminálnímu inu nebo ho
posuzují z hlediska hluku, jiná ho naopak vidí jako kulturní snahu. Zkoumali jsme také povinnosti,
které musí pouli ní um lci dodržet v rámci jednotlivých systém a co jim za to na oplátku radnice
nabízí.
V rámci hodnocení jednotlivých politik jsme se zam ili nap íklad na povinnost vlastnit
licenci, ú astnit se konkurzu p ed komisí, asová omezení, podmínky používání zesilovací
techniky, povolené ná iní a vybavení a podobné faktory. Hodnotili jsme, zda ve m stech funguje
speciální kontaktní pracovník pro problematiku pouli ního um ní a jakou podporu um lc m
poskytuje. Zjiš ovali jsme, který m stský odbor (pokud v bec n jaký) má pouli ní um ní na
starosti. Spadá busking do kompetence odboru kultury a um ní, m stského plánování,
živnostenského odboru, nebo pod na ízení o kontrole hluku?
Na základ tohoto hodnocení jsme se adili zmín ných 35 m st od t ch nejvíce p átelských
po ta omezující. Na nejvyšších pozicích se umístila m sta s p ív tivým p ístupem k pouli nímu
um ní umož ující volný projev na ve ejných prostranstvích. Takovýto p ístup zaujímají první dv
sta žeb ku – Melbourne a Sydney. Jejich p ístup je p ív tivý a radnice zapojují pouli ní um lce
do procesu tvorby p íslušné politiky a do procesu rozhodování o této problematice. M sta zárove
podporují pouli ní um ní jako prvek své kreativní a kulturní identity. Zatímco m sta v Evrop a USA
stále rozvíjejí své strategie a politiky, aby získaly reputaci „kreativních m st“, Sydney a Melbourne
do tohoto stádia již dosp ly a pot eby pouli ních um lc a místních ú ad jsou zde v rovnováze.
Lze diskutovat o tom, zda m sta s mírnými omezeními, která zárove nabízí podporu
a propagaci komunity pouli ních um lc , mohou být považována za p átelská k buskingu.
íkladem je Singapur: um lci zde na jedné stran musí projít konkurzem a ú astnit se
soust ed ní, na druhé stran jim ale místní ú ady nabízí propaga ní a manažerské služby. Mezi
regulací a poskytováním podpory je možné vytvo it zlatou st ední cestu. Rovnováha mezi zájmy
zainteresovaných stran p ináší všem t mto stranám prosp ch.
Ve m stech, jejichž skóre získané p i hodnocení se pohybuje kolem nuly (nap . Sofie), platí
na ízení omezující pouli ní um ní, ovšem kontrola dodržování p íslušných zákon je benevolentní.
Um lci z t chto m st vypov
li, že pokud dodržují b žná pravidla slušného chování (tj. rozumná
hluková hladina, neomezování pohybu ostatních na ulici), policie proti nim nezasáhne, i kdyby
oficiáln porušovali zákon. Tyto p íklady zd raz ují, jak je p i provozování pouli ního um ní
ležitá seberegulace a jak rozumné uvažování a respekt mohou p isp t k dobru v ci aniž by
um lc m hrozilo zat ení nebo obt žování.
Hodnocení nazna ují, že m sta vyžadující po um lcích ú ast v konkurzu a striktn
dodržující kvalitu, jsou pro um lce spíše odrazující. Nap íklad v Mnichov se každé ráno po ádají
konkurzy pro získání licence. Ta je platná pouze jeden den a m sto krom povolení vystupovat na
ulici nep ináší um lc m žádný prosp ch. Nízké skóre získala také m sta uplat ující p ísné tresty,
z nichž nejvyšším je odn tí svobody. N která m sta trestají pouli ní um lce ve ejnou službou.
Je velice zajímavé, i když možná ne až tak p ekvapivé, že místa tradi
považovaná za
centra pouli ního um ní, uplat ují restriktivní opat ení. Na ízení platná ve m stech jako je
Amsterdam, Madrid, San Francisko, New Orleans, Vancouver nebo ím nejsou k pouli nímu
um ní p íliš p átelská. P ítáme to faktu, že tato m sta jsou mezi buskery tak populární, že bylo
nezbytné nastavit obranné mechanismy.
kolik m st s pov stí center pouli ního um ní, nap íklad New Orleans, Camden
a Madrid, zavedlo nedávno obzvlášt tvrdý režim. Bude velmi zajímavé sledovat, zda si svou
reputaci udrží i v pr
hu dalšího roku, nebo se vydají cestou Barcelony, kde je z pouli ního
um ní možné vid t jen lidské sochy.
Na základ výsledk studie jsme pro pouli ní um lce vytvo ili Praktického pr vodce (Best
Practices Guide) a pro m sta jsme navrhli podrobný návrh systému dobrovolných licencí nazvaný
SPACE. V nich jsme shromáždili a popsali postupy a p ístupy b žné v místech, kde efektivn
funguje partnerství mezi pouli ními um lci a místními ú ady.
Oba systémy vyžadují vzájemný respekt. Dialog a interakce mezi um lci a tv rci politiky
funguje nejlépe v p ípad , že se na pouli ní um ní nahlíží jako na p ínos, který by m l být
podporován, spíše než na problém, který je t eba ešit. Aby m sta získala nejtalentovan jší um lce,
musí vytvo it prost edí, kde tito nejlepší um lci budou chtít pracovat.
Toho lze dosáhnout pouze tak, že p íslušná politika a zásady pouli ního um ní budou
vznikat na základ spolupráce vedení m sta a pouli ních um lc . Pokud jsou pravidla správn
implementována, mohou být obrovským p ínosem pro všechny zainteresované. Pouli ní um lci
mohou provozovat své emeslo, vyjad ovat se, prezentovat své um ní a vyd lávat si na živobytí za
pomoci a podpory m sta, kde pracují.
Pokud místní ú ady udržují spokojenou pouli ní scénu schopnou seberegulace, pomáhají
vytvá et vzkvétající a kulturn bohaté m stské prost edí jak pro obyvatele, tak pro návšt vníky.
Prozíravá místní zastupitelstva investují do pov sti pouli ní scény s cílem zhodnotit sv j kulturní
kapitál.
Co je nejd ležit jší, lidem žijícím i pracujícím v daném m st , stejn tak jako turist m
a dalším návšt vník m p inese zážitek z dynamického a um leckého pouli ního života m sta
prosp ch. astou stížností obyvatel je, že m stská centra upadají a jsou bez života a úsp šná
komer ní centra jsou ím dál tím více homogenní. Barvitá pouli ní scéna m že do m stských
center p ilákat lidi a p im t je trávit zde sv j as. Živá a rozmanitá scéna také m že p isp t
k jedine nosti daného m sta a odlišit jej od konkurence.
3 ÚVOD
3.1 POULI NÍ UM NÍ: PRÁVA, P EDPISY
A POVINNOSTI
Zosen a Erakiel, Barcelona. Foto: The Busking Project.
Studie sledovala pouli ní um ní ve 46 m stech po celém sv . V p ípad 35 m st se
nám poda ilo shromáždit dostatek informací pro to, aby mohla být za azena do hodnocení Beat
of the Street (Str. 14) . Tato tabulka poskytuje stru né informace o sou asném stavu pouli ního
um ní v 35 sv tových metropolích a umíst ní jednotlivých m st v žeb ku. Na prvním míst
žeb ku je Melbourne, které je k buskingu nejvíce p átelské a pouli ní um ní je tam vnímáno
jako cenný p ísp vek ke kulturní pov sti m sta. Na posledním míst skon ilo Mexiko City, které
je pouli ním p edstavením nejmén naklon no, tento zp sob um ní je zde nelegální a porušení
kterých zákon m že vyústit až v trest odn tí svobody.
Historie pouli ního um ní za ala už v nejran jších fází spole nosti. Pouli ní um lci se na
ve ejných prostranstvích objevují od jejich vzniku – od pouli ních um lc ve starov kém Egypt ,
ím , ecku a Indii p es st edov ké francouzské trubadúry až po moderní mexické pouli ní
kapely mariachi. Pouli ní vystoupení tu byla d íve než divadla a koncertní sály a p ežila i CD.
Historicky se jedná o nejb žn jší vyjád ení lidského ducha.
Historii pouli ního um ní je bohužel možné sledovat p evážn na zákonech mí ených
proti n mu. Ve starov kém ím mohli být pouli ní um lci bez licence s ati a ve st edov ké
Anglii t i dny bi ování. S t mito tvrdými opat eními už se dnes sice nesetkáme, p esto je toto
um ní nelegální ve 4 ze 46 m st za azených do této studie a u 21 z nich je t eba k provozu
tohoto emesla licence. V 5 z t chto 46 m st m že být porušení zákon o pouli ním um ní
potrestáno uv zn ním, v 19 m že být ud lena pokuta a deset umož uje zabavení um lcova
ná iní1.
Stále v tší množství m st zavádí legislativu na regulaci pouli ního um ní a kontrolu
zp sob využívání ve ejných prostranství. Z povahy pouli ního um ní vyplývá, že bylo vždy
emeslem, které si volili potulní hudebníci i herci z okraje spole nosti. Sou ástí krásy tohoto
um ní je jeho nep edvídatelnost, prvek p ekvapení, kultura prostých lidí a nedostatek autority. Je
snadné íci, že pouli ní kultura a p edpisy nemohou jít ruku v ruce. To je ovšem omyl.
Na základ studia a hodnocení podmínek pro pouli ní um lce ve 35 m stech z celého
sv ta si tento dokument klade za cíl ukázat, že toto um ní není nep ítelem ve ejného po ádku.
Ve skute nosti je možné více než jednoduše vy ešit jakékoli st ety zájm mezi tv rci pravidel
a um lci z ulice. P i citlivém a spolupracujícím p ístupu m že tento starov ký druh um ní pomoci
revitalizovat centra m st a vylepšit jejich reputaci.
1
Je t eba brát v úvahu, že ísla a statistiky v této zpráv se mohou s dalším pr
hem pr zkumu radikáln zm nit.
3.2 JAK M ŽE BUSKING POMOCI VE EJNÝM PROSTRANSTVÍM
Význam ve ejného zájmu a ve ejného života ve m stech je stále ast ji tématem diskusí
akademických pracovník i ve ejných institucí. Nakupování po internetu, ekonomická recese
a nákupní centra situovaná mimo m sta p ispívají ke snížení pot eby trávit as ve m st . Podle
britské studie The Portas Review: an independent review into the future of our high streets
(Pr zkum Portas: nezávislé posouzení budoucnosti centrálních m stských t íd) pot ebují centra
našich m st promyšlenou p estavbu a revitalizaci v nejv tším rozsahu od konce druhé sv tové
války.
Stále více je uznávána skute nost, že pokud chceme m stská prostranství revitalizovat
a p ilákat na n obyvatele, je t eba zaplnit tyto prostory životem, kulturou a um ním – ve zkratce
im t lidi, aby toužili trávit ve m st sv j as.
Gehl Architects, jedna z p edních a nejvlivn jších agentur na sv
zabývajících se
stským plánováním popisuje „dobré m sto“ jako takové, které „se vyzna uje širokou nabídkou
aktivit, z nichž je možné si vybrat... [a] je kladn hodnoceno díky skute nosti, že velké množství
lidí volí možnost trávit na jeho ve ejných prostranstvích sv j as. (...) „dobré m sto“ nabízí
širokou škálu nezbytných i p itažlivých aktivit, a protože se t chto aktivit ú astní velké množství
lidí, je zde vždy možné setkávat se s ostatními, pozorovat je a hovo it s nimi. Toto m sto se m ní
na živoucí a úžasné. M sto pro lidi.“ 1
i navrhování udržitelných strategií pro r zná m sta vidí urbanisté velký potenciál
v kreativním využití ve ejných ploch. K propojení lidí a míst kolem nich se zvažuje využití stánk
s ob erstvením, trh , festival , maleb na st nách, soch, p ív tivé architektury, zelen , fontán
i digitálních aplikací. V tšina t chto možností ale vyžaduje nákladné investice a ne všechny jsou
prov ené. Pouli ní um ní je ale levné ( asto zdarma) a má tisíciletou historii.
Pojmy jako „místotvornost“, „triangulace ve ejného prostoru“ 2, „taktický urbanismus“
a další p edstavují inkluzivní a kreativní p ístup orientovaný na místní obyvatelstvo. William H.
Whyte, jeden ze zakladatel místotvorného hnutí považoval pouli ní um ní za nezbytnou
sou ást triangulace ve ejného prostoru.
Triangulace je zásadním faktorem pro kvalitní ve ejné místo. Zahrnuje v sob takové
postupy a innosti v rámci ve ejného zájmu, které lidi vzájemn spojují. Jinými slovy je to n co,
co Whyte definoval jako „takový proces, na jehož základ vn jší stimuly vzájemn propojují
jedince a podn cují neznáme lidi, aby spolu hovo ili tak, jakoby se znali.“3
Podle Whyta „Hudebníci a bavi i vzájemn spojují lidi. (...) Není p itom d ležitá
dokonalost vystoupení. Lidi propojuje už samotná p ítomnost pouli ního um ní. N kdy dokonce
špatný po in spojí lidi více, než dobrý. (...) Síla pouli ních vystoupení spo ívá v jejich
nep edvídatelnosti. Když lidé vytvo í dav kolem bavi e – a to m že prob hnout velice rychle, ve
40 nebo 50 vte inách – vypadají jako d ti, které si p išli pro sladkost. N kte í se usmívají a jsou
jednoduše pot šeni. Tyto okamžiky p edstavují skute né osv žení, a koli se o nich z ídkakdy
emýšlí, a už v bec se nezamlouvají obchodník m, kte í se je snaží vyt snit. Je zde ale n co,
co má obrovskou hodnotu a je t eba to p stovat. Pro um lce zakazovat? Pozv me je místo toho
4
na nám stí.“
estože o t chto možnostech odborníci asto diskutují a komunity je využívají, ú ady
a tv rci zákonných ustanovení se zdráhají je zavád t. A to hlavn v p ípad pouli ního um ní.
Pouli ní um lci jednak p itahují lidi na ve ejná prostranství a zárove p edstavují
ve ejnosti um ní. Um le tí kuráto i jsou si v domi toho, že v sou asné dob žijeme ve sv ,
kde lze lidi rozd lit na dv skupiny. Jedni chodí za um ním a ú astní se ho, zatímco jiní nikdy
ani nezajdou na koncert. Um lecké rady a auto i grant výrazn investují do tv rc um ní, kte í
získávají nové publikum p evážn z ad menšin a mladých lidí. Je tedy namíst navrhnout, aby
pouli ní um ní se svou schopností dotknout se 100 % obyvatel, bylo za azeno na vrchol
žeb ku podporovaných druh um ní.
1
2
3
4
(Gehl Architects, 2004, str. 28)
William H. Whyte a Project for Public Spaces
(Whyte, City - Rediscovering the Center, 1988, str. 154)
(Whyte, The Social Life of Small Urban Spaces, 1980, str. 96-97)
tšina ú ad zodpov dných za dohled nad ve ejnými prostranstvími a za jejich údržbu
rad ji klade pouli nímu um ní p ekážky a zavádí opat ení na jeho omezení. D sledkem toho
jsou systémy licencí a regulací, které omezují revitalizaci ve ejných míst skrze kreativní tvorbu.
To našt stí neplatí všude. Existuje n kolik významných m st, která se oprostila od
tradi ního p ístupu a snaží se pouli ní um ní povolit nebo dokonce poskytují pomoc p i jeho
rozvoji a po ádání akcí. Tento projekt zkoumá postoje a p ístupy k plánování v r zných
sv tových m stech po celém sv
a snaží se zd raznit jejich p ínos jak pro ob any, tak pro
pouli ní um lce.
Cílem je pomoci pouli ním um lc ukázat nep ízniv naklon ným a nep átelským
zákonodárc m, že tento druh um ní je v mnoha ohledech kulturn a spole ensky prosp šný jak
pro obyvatele m st, tak pro um lce, obchod a turismus, a že podpora pouli ního um ní (namísto
jeho omezování r znými na ízeními) je jediným zp sobem, jak zajistit, že v centrech m st budou
um ní p edvád t kvalitní, ohleduplní a profesionální um lci.
3.3 POULI NÍ HUDEBNÍCI, KTE Í TO DOTÁHLI Z ULICE
NA STADIONY
Pouli ní vystupování nemá jen pozitivní p ínos pro rozvoj m stského života, ale hrálo roli
i v um lecké karié a mnoha dnešních uznávaných interpret . D ležité události jsou n kdy
otázkou ne ekané náhody. Elvis Costello byl v roce 1977 v Londýn zat en, když hrál na ulici
ed budovou, kde probíhalo zasedání spole nosti CBS Records. Tento incident poté vedl
k tomu, že Costello podepsal s CBS smlouvu na vydání desky ve Spojených státech.
Následující um lci, jejichž seznam není ani zdaleka úplný, se také v novali pouli nímu
um ní: Amanda Palmer, B.B. King, Beck, Benjamin Franklin, Billy Bragg, Bon Jovi, Bruce
Springsteen, Cirque du Soleil, Dixie Chicks, Django Reinhardt, Eddie Izzard, Elvis Costello, Eric
Clapton, Glen Hansard, Jewel, John Butler, Joni Mitchell, Justin Bieber, Kanye West, KT Tunstall,
Leonard Cohen, Louis Armstrong, Manu Chao, Norah Jones, Paul McCartney, Penn Jilette, Pierce
Brosnan, Robbie Williams, Rod Stewart, Rolf Harris, Russell Crowe, Simon a Garfunkel, Steve
Martin, Sting, Stomp, The Violent Femmes, Toby Keith a Tracy Chapman.
Zde je výb r citát um lc , jejichž kariéra zahrnovala vystupování na ulici:
KANYE WEST
„Když jsem byl malý, moje matka p ijala práci v ín a já jsem tam za drobáky
edvád l ukázky karate. Abych byl up ímný, dost m to bavilo a to, co jsem vyd lal, jsem utratil
za zmrzlinu... ekl bych, že už v páté t íd jsme byl p kný šejdí , který bavil lidi.“
ZDROJ: HTTP://UK.ASKMEN.COM/CELEBS/ENTERTAINMENT-NEWS/KANYE-WEST/KANYE-WEST-KARATEBUSKING.HTML
JEWEL
„Rozhodl jsem se, že se nau ím ty i akordy na kytaru... a pak v Detroitu nasednu na
vlak, budu jezdit po celé zemi a vystupovat na ulici. Vymýšlel jsem si texty o tom, co jsem vid l
hem svých cest. Trvalo mi n kolik dní prozpívat se nap Státy. Pokaždé, když jsem n kde
zastavil, vyd lal jsem si na rohu peníze na další jízdenku. "
ZDROJ: HTTP:/WWW.JEWELJK.COM/ABOUT.HTML
GLEN HANSARD (THE FRAMES)
„Pro pouli ního um lce nefunguje jedna v c – nesm lost. Pouli ní um lec musí pracovat.
Musí zahodit své ego a pustit se do práce. Hrát své písni ky, hrát je dob e, vyd lat si peníze a
neplést se lidem do cesty."
ZDROJ: HTTP://WWW.AVCLUB.COM/ARTICLE/GLEN-HANSARD-2140
KETCH SECOR (OLD CROW MEDICINE SHOW)
„Rádi hrajeme pro davy lidí. Našim cílem vždycky bylo, aby lidi n co zaplatili a p išli se na
nás podívat. Všechno ale za alo na rozích ulic a to stále ovliv uje to, co d láme. Je to opravdu
skv lá(validating) zkušenost. Hraní na ulici je pokorný a state ný in a taky to vyžaduje odvahu.
Je to taky o energii, kterou p ináší hudba hraná živ venku ve m st . Jasn , pro n které lidi jsi jen
další chlápek s nataženou rukou, takže n kdy to m že být skv lý sociální barometr. M žeš
zm it, s kým na téhle zemi žiješ.“
ZDROJ: HTTP://WWW.PASTEMAGAZINE.COM/ARTICLES/2008/09/CATCHING-UP-WITH-OLD-CROW-MEDICINESHOW.HTML
AMANDA PALMER
„Tak jsem zažila nejhlubší setkání s lidmi, hlavn s t mi osamocenými, kte í vypadali, jako by
s nikým nepromluvili už celé týdny. S nimi jsem zažívala ty krásné chvíle dlouhého o ního
kontaktu, který ulice velkom sta umož uje. A jako bychom se do sebe na chvíli zamilovali. A
moje o i íkaly: „D kuji, všimla jsem si t .“ A jejich o i íkaly: „M si nikdo nikdy nevšímá.
kuji.“
ZDROJ: http://www.ted.com/talks/amanda_palmer_the_art_of_asking
4 ANALÝZA
4.1 STRATEGIE A LICEN NÍ SYSTÉMY PRO
POULI NÍ UM NÍ VE SV TOVÝCH M STECH
Za ú elem zm ení a srovnání toho, jak podp rný (nebo naopak potla ující) postoj r zná
sta k pouli nímu um ní zaujímají, jsme p id lili kladné nebo záporné body podmínkám
a na ízením, která se na um lce vztahují. Nap íklad m st m, která vyžadují pro tuto innost
licenci, jsme ud lili -1 bod m st m, kde je licence zdarma a -2 body t m, kde se za ni musí platit.
sta, kde existuje manažer nebo kontaktní osoba pro pouli ní um ní získala +2 body. Další
kritéria se týkala toho, který odbor nebo odd lení místní samosprávy se regulací pouli ního
um ní zabývá, jaká podpora a propagace je um lc m nabízena a jaká (pokud n jaká) omezení
se vztahují na prodej zboží.
Náš systém také hodnotí, jaké povinnosti mají pouli ní um lci v rámci r zných systém
a jaké výhody jim dodržování pravidel p ináší. Kompletní list kritérií a jejich váha jsou uvedeny
v tabulce . 2.
sta s vysokým skóre aplikují politiku, která pouli ní um ní podporuje. M sta s nízkým
skóre toto um ní nepodporují. M sta, jejich skóre se pohybuje kolem nuly používají systém
pravidel, jejich vzájemná kombinace má neutrální efekt.
Na základ tohoto systému hodnocení vykázala zkoumaná m sta následující skóre:
(v po adí od nejp átelšt jších k nejmén p íznivým pravidl m/p ístup m)
O BR ÁZ EK 1 : UMÍST NÍ M ST PODLE ROZSAHU, V JAKÉM JEJICH PRAVIDLA A P ÍSTUPY PODPROUJÍ POULI NÍ UM NÍ.
ZDROJ: AUTOR V VÝZKUM – THE BU SK IN G PROJECT
átelská
nep íznivá
4.2 DOPAD STRATEGIÍ A LICEN NÍCH SYSTÉM
NA POULI NÍ UM NÍ
Výsledky tohoto pr zkumu vyhodnotily Melbourne a Sydney jako nejlepší m sta pro
pouli ní um ní. Nejenže jejich vedení vykazuje p ív tivý p ístup k pouli nímu um ní, ale navíc
zapojují samotné um lce do tvorby pravidel a do procesu rozhodování. Tato m sta navíc
využívají p íležitosti propagovat pouli ní um ní jako prvek své kreativní a kulturní identity, protože
zjistily, že pouli ní um ní m že mít pozitivní vliv na to, jakým zp sobem lidé vnímají ve ejná
prostranství.
Na druhé stran žeb ku se umístil Mnichov, který k pouli ním um lc m zaujímá
mnohem více omezující p ístup. K získání licence, která platí jen jeden den, se musí um lci vždy
astnit konkurzu. Za toto každodenní divadlo ovšem m sto um lc m neposkytuje žádné výhody.
V d sledku toho byl Mnichov vyhodnocen jako t etí nejmén p átelské m sto ve vztahu
k pouli nímu um ní.
Na nejspodn jší p ce žeb ku pr zkumu se jako nejmén p íznivé m sto pro pouli ní
um lce usadilo Mexico City. Na rozdíl od Melbourne a Sydney zastupitelé v Mexico City uplat ují
zákony potla ující pouli ní vystoupení, spíše než aby se tento zdroj um ní snažili ho využít jako
kulturní kapitál. Pouli ní um ní je zde dokonce nelegální a lidé p istižení p i jeho provozování
mohou dostat pokutu nebo jim m že být zabaveno vybavení. Navzdory tomu existuje v Mexico
City živá pouli ní scéna.
Nejedná se p itom o ojedin lý úkaz. Londýnská m stská ást Camden i m sta jako
Amsterdam, Madrid, San Francisco, New Orleans, Vancouver a ím jsou považovány za
významná centra pouli ního um ní, a to i p esto, že v nich platí p ísná omezení. Tém všechny
z nich za ínají být k pouli nímu um ní mén p átelská, p inejmenším co se tý e zp ísn ní
edpis . Náš výzkum tohoto problému je dlouhodobý, ale zdá se velmi pravd podobné, že
popularita t chto míst mezi pouli ními um lci vedla k defenzivní reakci místních zastupitelstev.
Existuje p itom zlatá st ední cesta. M sta s mírnými omezeními, která ale um lc m
nabízí podporu nebo propagaci jsou považována za p átelská k pouli nímu um ní. Jedním
z t chto p ípad je Singapur. Um lci zde sice musí projít konkurzem a ú astnit se soust ed ní,
poté je jim ale ú ady nabízí propagaci a management.
Mezi omezeními pouli ního um ní a jeho podporou je t eba najít rovnováhu. Správná
rovnováha p edstavuje pro m sta p ínos. Stále více autor urbanistických plán hledá strategie,
které by pomohly vdechnout život stagnujícím centr m m st. Pouli ní um ní má potenciál
zlepšit pov st m st jako kulturn bohatých míst vhodných pro život, práci i turistiku.
5
ZÁV R
5.1 JAKÉ STRATEGIE BY M LA M STA ZAVÉST NA
PODPORU POULI ÍHO UM NÍ?
Každé m sto na sv
má k pouli nímu um ní vlastní p ístup. N která se ho snaží co
nejvíce regulovat nebo dokonce zakazovat, v jiných neexistují žádná omezení a pouli ní um ní je
stskou a kulturní aktivitou s prostorem pro vyjednávání.
Zdá se, že každá místní metoda kontroly pouli ního um ní odráží p ístup daného m sta
k managementu ve ejných prostranství. Ten se odvíjí od p evažujícího postoje k sociální inkluzi,
svobod slova, navazování kontakt , p ístupnosti a rovnosti p íležitostí, které toto m sto
zaujímá.
sta, která se v hodnocení umístila na vyšších p kách, uplat ují jen mírná na ízení
umož ující um lc m svobodné vyjád ení na ve ejných prostranstvích. P íklady tohoto p ístupu
jsou Melbourne a Sydney. Tato dv m sta nejenže uplat ují jen mírná na ízení, ale navíc zvou
pouli ní um lce k podílu na tvorb postup a k rozhodovacím proces m.
Melbourne a Sydney využily šance podpo it pouli ní um ní jako prvek své kreativní
a kulturní identity. Zatímco m sta v Evrop a USA stále rozvíjejí strategie a politiky s cílem získat
vizitku „kreativní m sto“, Sydney a Melbourne do tohoto stádia již dosp ly a pot eby pouli ních
um lc a místních ú ad jsou zde v rovnováze.
Pokud n jaké m sto uplat uje jen mírná na ízení, ale zárove poskytuje um lc m
podporu a propagaci má šanci být považováno za místo, které úsp šn podporuje pouli ní
interprety. Takovým m stem je t eba Singapur.
sta, jejichž skóre se pohybuje okolo nuly (nap . Sofie), p edstavují p ípady, kdy sice
existují omezení pouli ního um ní, ale vymáhání jejich dodržování je velice benevolentní.
Um lci z t chto m st uvedli, že pokud se chovají podle všeobecných pravidel (tj. dodržují
rozumnou hlukovou hladinu, neomezují pohyb ostatních na ulici, nechovají se úto
), policie proti
nim nezasáhne, ani když oficiáln porušují zákon. Tyto p íklady zd raz ují, jak je p i provozování
pouli ního um ní d ležitá seberegulace a jak rozumné uvažování a respekt mohou p isp t
k ve ejnému dobru.
Hodnocení nazna ují, že m sta, kde je nutné projít konkurzem a je striktn dodržována
kontrola kvality, jsou pro um lce spíše odrazující. Nízké skóre získala také m sta uplat ující p ísné
a nespravedlivé tresty za porušení na ízení.
V Melbourne, Sydney a dalších m stech, kde pouli ní um lci obohacují kulturní život,
aplikují místní ú ady podobná pravidla a strategie. Tato pravidla pomáhají synchronizovat cíle
pouli ních um lc a místních ú ad . Není možné vytvo it jedinou strategii, kterou by bylo možné
aplikovat na všech místech. Jakýkoli program musí být dostate
flexibilní a ho mohla využít r zná
sta. Náš Praktický pr vodce (Best Practices Guide) ur ený pouli ním um lc m a SPACE –
podrobný návrh systému dobrovolných licencí uvádí procedury a p ístupy spole né pro m sta,
v nichž panuje harmonické a efektivní partnerství mezi pouli ními um lci a místními ú ady.
Hnutí The Busking Project v í, že k vytvo ení rovnováhy mezi požadavky místních ú ad
a pouli ních um lc je dosta ující dobrovolný kodex provozu pouli ního um ní. Pokud m sta cht jí
zavést systém licencí, m l by být dobrovolný a zú astn ným um lc m by m l na oplátku poskytovat
podporu a propagaci. Aby takový systém fungoval, musí mít pozitivní p ínos pro ú ady i pro um lce.
Oba systémy vyžadují vzájemný respekt. Dialog a interakce mezi um lci a tv rci politiky
pouli ního um ní funguje nejlépe v p ípad , že se na toto um ní nahlíží jako na p ínos, který by m l
být podporován, spíše než jako na problém, který je t eba ešit.
Aby m sta získala nejtalentovan jší um lce, musí vytvo it prost edí, kde tito um lci budou
chtít pracovat. Toho lze dosáhnout tak, že pravidla a zásady provozování pouli ního um ní budou
vytvá eny ve spolupráci s um leckou komunitou. P ísný policejní dozor nad dodržováním pravidel
a kodex nebudou pravd podobn p íliš produktivní. Je t eba dát pouli ním um lc m as a prostor,
aby se s potížemi vyrovnali sami. Spole ná
m že být dosažena pouze tehdy, pokud bude
v komunit pouli ních um lc fungovat seberegulace.
Pokud jsou pravidla správn implementována, mohou být obrovským p ínosem pro všechny
zainteresované. Pouli ní um lci mohou provozovat své emeslo, vyjad ovat se, p edvád t své um ní
a vyd lávat si na živobytí za pomoci a podpory m sta, kde pracují.
Když místní ú ady udržují spokojenou a seberegulující pouli ní scénu, pomáhají vytvá et
vzkvétající a kulturn bohaté m stské prost edí jak pro obyvatele, tak pro návšt vníky. Prozíravá
místní zastupitelstva investují do pov sti pouli ní scény s cílem zvýšit svou kulturní reputaci. Pokud
má pouli ní scéna kvalitní management, m že být i hodnotnou vizitkou.
Co je nejd ležit jší, lidem žijícím i pracujícím v daném m st , stejn tak jako turist m
a dalším návšt vník m p inese zážitek z dynamického a um leckého pouli ního života m sta
prosp ch. astou stížností obyvatel je, že m stská centra upadají a jsou bez života a úsp šná
komer ní centra jsou ím dál tím více homogenní. Barvitá pouli ní scéna m že do m stských
center p ilákat lidi a p im t je trávit zde sv j as. Živá a rozmanitá scéna také m že p isp t
k jedine nosti daného m sta a odlišit jej od konkurence
Pouli ní um ní poskytuje p íležitost jak zajistit, aby centrum m sta nesloužilo pouze
komer ním ú el m. M že ob any kteréhokoli m sta znovu p ilákat a hrát významnou roli v jeho
kulturní politice. Zavedení pravidel uvedených v Best Practices Guide, jehož autorem je The
Busking Project umožní nám všem užívat si p ínos prosperující pouli ní scény.
ÍLOHA
PR ZKUM „THE BEAT OF THE STREET“ V 35 M STECH
Níže uvedená tabulka p ibližuje r zné p ístupy, strategie a na ízení, která používají
jednotlivá sv tová m sta za ú elem managementu pouli ních vystoupení od vytvo ení pravidla
po zp sob jeho vymáhání.
UMÍST NÍ
1.
1.
1.
2.
3.
3.
STO
POZNÁMKY
Melbourne
Melbourne uplat uje ty i druhy licencí v závislosti na typu pouli ního um ní, díky emuž
jsou podmínky ud lování jednotlivých licencí spravedliv jší a p im en jší. Ve m st
existuje rozmanitá pouli ní scéna, kterou m sto podporuje jako sou ást svého kreativního
pr myslu. Funguje zde také speciální koordinátor pouli ního um ní, který komunitu um lc
podporuje. Sou ástí ud lování licencí pro nebezpe né kousky je bezpe nostní certifikát.
Ten je ud lován v revizním ízení, za n ž odpovídá organizace pouli ních um lc .
Sao Paolo
V Sao Paolu jsou na ízení ohledn pouli ního um ní velmi mírná a systém dovoluje
um lc m vstupovat bez poplatku a veškeré situace ešit samostatn . Pouli ní um lci se
nicmén mohou setkat se zabavením ná iní a jinými tresty. V sou asné dob se hledá
zp sob, jak platné zákony zm nit.
Sydney
sto s bohatou pouli ní scénou. Licen ní systém je mírný, ale um lci za licenci musí
zaplatit. Existuje také omezení trvání p edstavení a jeho místa. Na místní radnici ale
pracuje konkrétní osoba pro styk s pouli ními um lci a místní komunita busker se aktivn
podílí na tvorb p íslušné politiky. ást ud lování licencí (nebezpe né prvky vystoupení) je
v kompetenci organizace pouli ních um lc . Pouli ní um ní je sou ástí kulturní politiky
sta tvorby jeho reputace.
Glasgow
Glasgow, obzvlášt jeho ást Style Mile, je místem s bohatou pouli ní scénou. P ístup
sta je uvoln ný, pouli ní um lci jsou uznáváni a funguje zde kodex provozování tohoto
um ní, který byl vytvo en ve spolupráci s um lci s cílem umožnit jim vlastní regulaci jejich
ítomnosti na ve ejných místech. Existuje ovšem možnost za ur itých podmínek zabavit
um lc m ná iní.
Dublin
Dublin p istupuje k pouli nímu um ní jako ke kultu e provozované v rámci ve ejných
prostranství. Tamní omezení jsou mírná, ale existují konkrétní místa, kde platí p ísn jší
opat ení (p edevším ohledn zesilování zvuku). Platí zde také omezení týkající se asu,
trvání vystoupení a použitého ná iní. V nedávné dob za al Dublin pracovat na zm
zákon týkajících se tohoto typu um ní.
Milán
Ve spolupráci s místní organizací pouli ních um lc spustil Milán specializovanou
internetovou platformu, ve které si m že kdokoli zarezervovat n které z m stských
ve ejných míst pro své vystoupení. Platí zde omezení místa, asu a délky trvání
vystoupení. Mnoha um lc m ale tento systém nevyhovuje, protože má výrazné
nedostatky.
3.
Praha
3.
Spokane
(W.DC)
Historické centrum Prahy je považováno ze ideální scénu pro pouli ní um lce a jejich
vystoupení. Praha a její centrální m stský obvod vytvo ili strategii pouli ního um ní
a p íslušnou vyhlášku s cílem podpo it tento druh um ní a zárove regulovat po et
pouli ních um lc v centru. Tato strategie zahrnuje i Etický kodex buskera a vyhlášku, která
edevším ur uje místa, kde je vystupování zakázáno, a kde povoleno. Um lci nepot ebují
licenci, ale vyžaduje se od nich, aby dodržovali etický kodex. Vzhledem k vysokému po tu
pouli ních hudebník ve m st byla vyhrazena místa, kde není povoleno hrát hlasit . Zdá
se, že zastupitelstvo zde s pouli ními um lci spolupracuje. Funguje zde i platforma/webová
stránka pro pouli ní um lce propagovaná m stem jako nástroj a služba pro buskery www.busking.cz
Spokane je malé m sto s dob e fungujícím systémem managementu buskingu. Puli ní
um ní je tu ovšem vnímáno jako hlukové zne išt ní a na základ toho je s ním
i zacházeno. Pouli ní um ní sice není nijak omezeno, ovšem busker m nejsou ani
nabízeny žádné výhody.
4.
Edinburgh
Edinburgh nabízí skv lá místa a je m stem s bohatou pouli ní scénou. Za vystupování na
ve ejných místech se neplatí žádný poplatek a platí zde jen n kolik málo omezení. Pro
pouli ní um lce je tu konkrétní kontaktní osoba. Existuje ale i možnost zabavení
um leckého ná iní.
4.
Liverpool
Liverpool je m sto s bohatou kreativní a kulturní identitou, na které neustále pracuje.
Pouli ní um ní je zde regulováno velice mírn . Je ho ale možné provozovat jen na
vyhrazených místech a um lci nesmí prodávat své výrobky.
5.
Berlín
Berlín a jeho moderní kreativní komunita nabízí skv lé základy pro rozvoj pouli ního
um ní. Místní um lci v í, že Berlín poskytuje pro busking výjime nou atmosféru. Dle
platných pravidel ale musí um lci získat zpoplatn nou licenci a za jakékoli porušení
pravidel hrozí pokuty. Systémy licencí se v jednotlivých m stských obvodech liší, což je
pon kud neobvyklé.
6.
Bristol
Bristol je svou pouli ní kulturou dob e známý. Platí zde jen n kolik omezení (povinná
licence, omezení trvání vystoupení atd.), ale m sto busker m nenabízí žádnou podporu.
Christchurch
V australském m st Christchurch je pouli ní um ní legální, um lci používající zesilova e
zvuku musí mít licenci, za kterou se platí. Jsou zde místa, kde mohou buske i vystupovat,
aniž by pot ebovali povolení. Platí zde drobná omezení (nap . omezení délky vystoupení)
a m sto buskerské komunit nenabízí žádnou podporu nebo propagaci.
Singapur
Než zde za nou pouli ní um lci vystupovat, musí projít konkurzem a ú astnit se
soust ed ní. Celé schéma pouli ního um ní je ízeno národní um leckou radou –
k buskingu se tedy p istupuje jako ke kulturnímu prvku. Rada zú astn né um lce propaguje
a poskytuje jim podporu. P ísná m ítka kvality, ur ená místa a asová omezení spolu se
zákazem vystupování pro zahrani ní um lce ovšem nelze považovat za p íliš podp rné
prvky.
San Francisco
koli je San Francisko považováno za m sto p átelské k buskingu, jeho na ízení taková
nejsou. Pro použití zesilova e je t eba mít licenci a um lci nesmí prodávat své výrobky.
Zatímco ur itá místa (nap íklad Fisherman's Wharf) mají p esná pravidla, celkový p ístup
sta k této problematice není zcela p ehledný.
7.
Stockholm
Stockholm je považován za centrum pouli ního um ní severní Evropy. Pouli ní vystoupení
jsou legální, jeho regula ní systém je mírný a neobsahuje p íliš mnoho omezení. Nevypadá
to ale, že by m l Stockholm pro busking specifickou strategii. Um lci musí mít licenci pouze
v p ípad , že používají zesilova e. Hlavními neoficiálními místy, kde um lci p edvádí svá
vystoupení dav m, jsou centrální p ší zóny a náb eží. M sto také hostí pouli ní festival
nazvaný Stockholm Street Festival, který v roce 2013 navštívilo tém 60 000 lidí.
8.
Oakland
Oakland má velice mírná omezení pouli ního um ní. Právní dopady porušení zákon jsou
ale pom rn p ísné a zahrnují pokuty, zabavení ná iní, nebo dokonce zat ení a trest odn tí
svobody.
Toronto
V Torontu je povinná placená licence a je zakázáno používat zesilova e. Pouli ní um ní
spadá pod odbor obchodu a m stské ekonomiky, který se zabývá licencemi pro obchodní
innost provozovanou na ve ejných místech. M sto buskerské komunit nenabízí p ílišnou
podporu a právo získat licenci a vystupovat mají jen um lci s pracovním povolením
a povolením k pobytu.
Bratislava
Pouli ní um lci v Bratislav musí zaplatit 1 Euro/m zabraného prostoru. V n kterých
místech je navíc zakázáno používání zesilova a existují omezení týkající se asu a délky
trvání vystoupení a použitého ná iní. Jako pozitivní vidíme to, že buske i mají svého
konkrétního kontaktního pracovníka.
6.
6.
7.
8.
2
9.
9.
9.
Heidelberg
ím
Heidelberg je považován za kulturní centrum N mecka a funguje tu rozmanitá pouli ní
scéna. Pro vystupování není pot eba žádná licence, ale platí zákaz používání zesilova .
Existují zde omezení asu, trvání vystoupení a použitého vybavení. M sto vytvo ilo
konkrétní místa, kde jsou pouli ní vystoupení povolená (p edevším v historickém centru).
Um lc m není nabízena žádná speciální podpora nebo propagace.
sto se skv lým po asím, kulturou, prost edím, turismem a také živou pouli ní scénou.
Busking zde spadá do kompetence m stské kulturní politiky a um lci mají svou kontaktní
osobu. Existují zde p ísn vyhrazená místa pro vystoupení, p ísné jsou i postihy za
porušení p edpis , mezi které pat í t eba zabavení ná iní.
10.
Kapské M sto
Kapské M sto se nedávno objevilo ve zprávách v souvislosti s násilnými zásahy proti
pouli ním um lc m. A koli papírov nejsou omezení m sta nijak p ísná (zákaz zesilova ),
policie se proti pouli ním vystoupení aktivn staví. Informace ohledn p íslušné legislativy,
které se nám poda ilo získat, jsou ale omezené.
10.
Chicago
Pouli ní um lci v Chicagu pot ebují licenci bez ohledu na to, zda používají zesilovací
techniku. Ostatní místní zákony jsou velice mírné. Pokud jsou ovšem buske i usv
eni
z porušení t chto zákon , hrozí jim až trest odn tí svobody.
New York
Vzhledem k milion m turist , mírnými zákony a programu MUNY (Music Under New York –
Hudba pod New Yorkem) je New York mezi pouli ními um lci považován za nejlepší
lokalitu. Newyorská policie nicmén místní politice p íliš nerozumí a um lc m, kte í poruší
zákony o ve ejných prostranstvích, hrozí uv zn ní. Pouli ní um ní je regulováno
edevším místní policií. Jiné m stské odbory (pro kulturu, ve ejné um ní, plánování)
neposkytují pouli ním um lc m pomoc nebo podporu. Velmi asté jsou pokuty.
Sofie
Pouli ní um ní je sou ástí kultury a historie Sofie. A koli na webových stránkách m sta
nejsou k buskingu žádné informace, od místních pouli ních um lc a výzkumných
pracovník máme informace, že zde platí systém povinné placené licence (pro obchodní
innost) a zákaz použití zesilova . Existují také konkrétní místa, kde je pouli ní um ní
zakázáno. Vymáhání zákona je ale v tomto ohledu velmi benevolentní a tento aspekt
pravd podobn p ispívá k rozvoji místní pouli ní kultury a života.
10.
10.
10.
Tokio
V Tokiu funguje program konkurz . Jsou zde ur ena místa, na kterých mohou um lci
vystupovat. Omezení je tu minimum. Program konkurz nazna uje, že um lc m je
poskytována podpora a propagace.
10.
Vancouver
koli je ve Vancouveru silná pouli ní scéna, m sto od um lc vyžaduje opat ení placené
licence a je možné jim zabavit ná iní. Busking není považován za kulturní, ale za obchodní
innost.
11.
Amsterdam
Amsterodam má pulzující pouli ní scénu, ale v centrálním obvodu m sta došlo ke spoust
zm n v p íslušných na ízeních. Nyní je t eba mít placenou povinnou licenci a není povolena
zesilovací technika. Pouli ní vystoupení jsou povolena jen na n kolika málo místech a je
pro n stanoven asový limit 30 minut.
11.
Tel Aviv
Tel Aviv by mohl být skv lým místem pro pouli ní um ní – skv lé po así, spousta lidí
a barvitá kulturní a pouli ní scéna. Ve m st je ovšem jen malé množství míst ur ených
k vystupování a o licenci mohou žádat jen místní obyvatelé.
Camden
Londýnská m stská ást Camden, ve které funguje skv lá a temperamentní pouli ní scéna,
nedávno zavedla v rámci vyhlášky o hluku p ísná opat ení týkající se buskingu. Nová
na ízení zahrnují nutnost vlastnit zpoplatn nou licenci, omezení asu, délky trvání
a použitého vybavení, zákaz zesilovací techniky a možnost zabavení nástroj . Funguje zde
panel, který rozhoduje, zda um lec spl uje požadovaná kritéria.
12.
New Orleans
New Orleans je uznávaným hlavním m stem kultury, um ní a hudby. Po ád ní hurikánu
Katrina požádal starosta m sta um lce, aby se vrátili a znovu vdechli New Orleansu život.
Radnici se ale neda í nalézt rovnováhu mezi inností pouli ních um lc a pot ebami regulovat
ní na ve ejných místech, obzvlášt pak hlukovou hladinu. V sou asnosti se tu zpracovává
studie a probíhá diskuse ohledn zm ny s cílem upravit a ješt více zp ísnit p edchozí
vyhlášku. To s sebou p inese snížení hlasitosti, omezení asu a trvání vystoupení a tvrdé
zákroky policie s možností trestu odn tí svobody v p ípad porušení zákon .
13.
Brusel
V Bruselu funguje systém konkurz . Um lci, kte í obdrží licenci, musí dodržovat omezení
týkající se asu, doby trvání, vybavení, míst ur ených k p edstavením a prodeje svého zboží.
koli politika pouli ního um ní je sou ástí kulturních strategií m sta, program neposkytuje
zú astn ným um lc m žádnou další podporu a propagaci.
Mnichov
Mnichov má reputaci m sta s bohatým pouli ním um ním. M sto nicmén zavedlo systém
konkurz , které se konají každé ráno. Platí zde také omezení použití zesilovací techniky,
asu a trvání vystoupení a použitého vybavení. A koli zákonná opat ení nejsou p ísná
a zdá se, že m sto si uv domuje d ležitost pouli ního um ní pro místní kulturní identitu,
systém každodenních konkurz um lce k vystupování v Mnichov p íliš nepovzbuzuje.
14.
Madrid
Madrid v sou asnosti zavádí tvrdá opat ení proti pouli nímu um ní. V posledních
sících zavedlo m sto systém konkurz , je zde také zakázáno používat zesilova e
zvuku a jsou ur ena místa, kde je možné vystupovat. Na oplátku m sto busker m nic
nenabízí. Tento p ístup byl p ijat v rámci vyhlášky o hluku na ve ejnosti.
14.
Mexico City
Z m st, se kterými jsme se setkali, je Mexico City jedním z mála, kde je pouli ní um ní
nezákonné. Pokud jsou um lci p istižení p i vystupování na ulici, mohou dostat pokutu,
nebo jim jsou zabaveny nástroje. P esto zde existuje barvitá pouli ní scéna.
.
12
13.
TABULKA 1 : HODNOCENÍ 35 M ST P ÍPADOVÉ STUDIE U NICHŽ BYL HODNOCEN P ÍSTUP VEDENÍ M STA K POULI NÍMU
UM NÍ A MÍSTNÍ ZÁKONNÁ OPAT ENÍ NA REGULACI TOHOTO DRUHU UM NÍ. V TABULCE JE VŽDY UVEDEN I KRÁTKÝ POPIS
ÍNOSU VYUŽÍVANÝCH STRATEGIÍ. ZDROJ: AUTOR V VÝZKUM
HODNOCENÝ ASPEKT
ÍSTUP VEDENÍ M STA
BODOVÉ
HODNOCENÍ
Legální
1
Nelegální
-3
Právní pojetí vystupování na ve ejnosti
Zpoplatn ná
-2
Bez poplatku
-1
Ano
Povinnost vlastnit licenci
Zesilovací technika
Ne
1
Povolena (bez licence)
1
Zakázána
-1
Povolena s licencí
0
Ano
-2
Ne
1
Ano
0
Ne
0
Konkurzy
asové omezení
<45 minut
-2
< 1 .5 hodiny
-1
Ano
Omezení doby trvání
Ne
0
Ano
-1
Ne
1
Ano
1
Ne
-1
Omezení používání nebezpe ného
ná iní (ohe , nože, me e atd.)
Ano
0
Ne
0
Jiná omezení týkající se ná iní (bicí
sady, dechové nástroje atd.)
Ano
-1
Ne
0
Vyhrazená místa
Povolení prodávat zboží
Ano
-1
Ne
1
Ano
0
Ne
1
Ano
-2
Ne
1
Ano
-3
Ne
1
Pokuta
Odn tí licence
Tresty
Zabavení ná iní
zení
Manažer/kontaktní osoba pouze pro
pouli ní um lce
Speciální nástroje
Zodpov dný orgán
Rozvoj p íslušné politiky...
Povolení podle bydlišt pouli ního um lce
Ano
2
Ne
0
Propagace
2
Aplikace / Platformy
1
Žádné
0
Odbor kultury
1
Odbor m stského plánování
1
Odbor životního prost edí
1
Odbor um ní
1
Odbor plánování spole enských událostí
1
Odbor dopravy
0
Odbor podnikání
0
Ve ejná správa
0
Vyhláška o hluku/zne iš ování prost edí
-1
Policie
-2
...ve spolupráci kulturními institucemi
2
...ve spolupráci s pouli ními um lci
2
...bez spolupráce s kýmkoli jiným
-1
Pouze pro místní (povolení k práci/pobytu)
-1
Povolení i pro mezinárodní um lce
1
TABULKA 2: SYTÉM HODNOCENÍ MÍRY PODPORY POULI NÍHO UM NÍ ZE STRANY MÍSTNÍCH ORGÁN
K POULI NÍMU UM NÍ.
A JEJICH POSTOJE
ŠESTNÁCT KLÍ OVÝCH M ST
Na ízení vztahující se na pouli ní um ní se v jednotlivých m stech mohou siln lišit. Liší
se také míra vymáhání jejich dodržování.
V mnoha p ípadech dochází ke st et m mezi zájmy tv rc p íslušné politiky a pouli ními
um lci. V rámci tohoto výzkumu jsme cht li zd raznit pohled busker na tuto politiku a poukázat
na obtíže, se kterými se v ur itých p ípadech setkávají.
Následujících šestnáct zpráv o klí ových m stech ilustruje množství r zných na ízení
týkajících se pouli ního um ní. Hodnotí, jak p ísn je vymáháno dodržování na ízení, a obsahují
zp tnou vazbu pouli ních um lc na jejich efektivitu.
Zprávy jsou azeny abecedn podle názvu zem a poté (v p ípad více m st z dané
zem ) podle názvu m sta. Každému m stu je p id leno bodové hodnocení neboli skóre, které je
kombinací sou tu hodnot faktor a na ízení vztahujících se na pouli ní um ní v daném m st .
V Londýn je pouli ní um ní legální, ale jednotlivé m stské ásti mají právo z velké ásti
stanovovat sv j autonomní postoj k tomuto tématu. Do této sekce jsme za adili m stskou ást
Camden i Londýn jako celek, protože Camden sv j systém nedávno zp ísnil.
MELBOURNE AUSTRÁLIE
Skóre: 9 – Umíst ní: 1. místo
— Pouli ní um ní je legální.
— Získání licence je povinné, ale existují ty i typy povolení podle typu p edvád ného um ní,
díky emuž jsou podmínky pro získání licencí férové a p im ené pro r zné druhy um ní.
— Konkurzem procházejí jen um lci p edvád jící nebezpe né kousky, a to z bezpe nostních
vod . Konkurzy má na starosti asociace pouli ních um lc (ACAPTA).
— Z pohledu busker je tento licen ní systém férový a flexibilní.
— Dodržování zákona je podle pouli ních um lc vymáháno p im eným zp sobem a dochází
mu jen v p ípad , že se objeví stížnost.
— Zvuková technika je povolena bez speciální licence, ale místní policie reguluje hladinu hluku.
— Za speciální licen ní p íplatek mohou um lci prezentovat a prodávat své výrobky.
— Existují zde konkrétní místa ur ená pro pouli ní um ní, je ale možné vystupovat i jinde.
Obsazování míst funguje systémem „Kdo d ív p ijde, ten d ív mele“.
— V Melbourne funguje koordinátor pouli ního um ní.
— Melbourne oficiáln uznává pouli ní um ní jako sou ást své kultury a za le uje ho do
budování reputace m sta. (Melbourne je považováno za australské hlavní m sto
kultury.)
— Pouli ní um lci jsou podn cováni k ú asti na tvorb p íslušné politiky.
SYDNEY AUSTRÁLIE
Skóre: 9 – Umíst ní: 1. místo
— Pouli ní um ní je legální
— Licence je povinná, ale poplatek za ni je nízký.
— Konkurzem procházejí jen um lci p edvád jící nebezpe né kousky, a to z bezpe nostních
vod . Konkurzy má na starosti asociace pouli ních um lc (ACAPTA).
— Existují zde vyhrazená místa, kde mohou um lci vystupovat. Problematické je to, že v tšina
dobrých míst je v soukromém vlastnictví a vztahují se na n p ísn jší na ízení.
— Na radnici funguje koordinátor pouli ního um ní.
— Busking je sou ástí kulturní politiky a budování reputace m sta Sydney.
— Místní pouli ní um lci se aktivn podílí na tvorb p íslušné politiky.
SOFIE BULHARSKO
Skóre: -1 – Umíst ní: 10. místo
— Pouli ní um ní je legální.
— Povinnost vlastnit licenci.
— Pouli ní um ní je povoleno na vyhrazených místech.
— Pro vystupování na náb eží je t eba licence v cen okolo 150-200 lev (75 – 100 eur) m sí
konkrétní cena se vypo ítává podle na velikosti zabraného místa (informace od místního
zdroje).
–
— Na pouli ní um ní se vztahují na ízení platná pro podnikání a obchod na ve ejných místech.
— Místní um lci se na ízeními p íliš ne ídí (informace od místního zdroje).
— Zákon je vymáhán obvykle jen v p ípadech stížností (informace od místního zdroje).
— Proces získání licence je komplikovaný a byrokratický (informace od místního zdroje).
— Um lci používají zesilovací techniku hlavn na velkých otev ených místech, nap íklad v parcích
a na nám stích. Oficiáln je to ale zakázáno.
PRAHA
ESKÁ REPUBLIKA
Skóre: 7 – Umíst ní: 3. místo
— Pouli ní um ní je legální.
— Existuje zde konkrétní strategie pro tuto oblast a p íslušná vyhláška.
— Nová vyhláška omezuje vystupování na n kterých ve ejných místech – místa pro provozování
pouli ního um ní jsou konkrétn ur ena.
— Sou ástí strategie je Etický kodex buskera.
— V kodexu je obsažen i seznam míst, kde je pouli ní um ní zcela zakázáno, nebo je na nich
povolen jen ur itý druh hudební produkce.
— Licence není povinná.
— Zesilovací technika je povolena bez licence, ale pouze v místech, kde je to nezbytn nutné.
— Pro hlasitou hudební produkci jsou vyhrazena speciální místa.
— Lze íci, že místní politici se zajímají o podporu pouli ního um ní.
— V centru m sta je ale pouli ní um ní vid no jako problémové a obtížné. Jeden lánek p íslušné
vyhlášky uvádí, že „Provozování pouli ního um ní na ve ejn p ístupných místech je inností,
která m že narušovat ve ejný po ádek m sta Praha“.
— Mezi zastupitelstvem a buskery funguje spolupráce.
— Existuje zde speciální platforma/webová stránka pro místní pouli ní um lce, která je
podporována místními ú ady jako služba/nástroj pro busking – www.busking.cz
— Etický kodex zahrnuje velké množství aspekt a možných problém , které se v pr
hu
pouli ního vystoupení mohou vyskytnout, ale objevují se v ní i velice zajímavá vyjád ení
ohledn chování, které by m l busker dodržovat (nap . „za hranicemi slušného chování“,
„použití zdravého rozumu“).
DUBLIN IRSKO
Skóre: 7 – Umíst ní: 3. místo
— Pouli ní um ní je legální.
— Politika/místní p edpisy vztahující se na busking se teprve vytvá í.
— Neexistují zde licence.
— Zesilovací technika je povolena všude, krom konkrétn ur ených míst.
— Omezení délky trvání se vztahuje jen na hudební vystoupení.
— Používání bicích souprav je zakázáno.
— Pokuta za porušení na ízení m že dosáhnout až 1500 Euro. Dochází k tomu ale jen z ídka.
— Zdá se, že místní politici jsou si v domi d ležitosti pouli ního um ní a p ejí si ho podporovat.
— Snaží se také zapojovat komunitu busker do tvorby politiky pouli ního um ní.
— Zajímavý fakt: v roce 2012 byl navržen etický kodex pouli ního um ní. Zpo átku se zdálo, že
funguje, ve výsledku ale nep inesl snížení po tu stížností týkajících se hluku.
— Místní ú ady navrhují, že na oplátku za dodržování kodexu pouli ního um ní by busker m
poskytly propagaci a podporu – v kodexu se uvádí, že: „Na oplátku (místní ú ady) vynaloží
veškerou snahu vedoucí k rozvoji možností pouli ního vystupování v ulicích Dublinu formou
izvání pouli ních um lc do Um leckého panelu a k vytvá ení programu pouli ního um ní
hem významných kulturních událostí ve m st .
MEXICO CITY MEXIK0
Skóre: -5 – Umíst ní: 14. místo (poslední)
— Pouli ní um ní je považováno za nelegální.
— Právním postihem za jeho provozování jsou pokuty nebo dokonce zabavení ná iní.
— Navzdory zákazu se zdá, že v Mexico City existuje živá pouli ní scéna.
— Místní pouli ní kultura je siln zako en na v národních tradicích (nap . mexické pouli ní
kapely Mariachi a hrá i na varhany).
BRATISLAVA – CENTRUM M STA SL0VENSKO
Skóre: 0 – Umíst ní: 9. místo
— Neexistuje zde konkrétní strategie pro pouli ní um ní.
— Pouli ní um ní je legální.
— Je nutné mít licenci. Její cena se odvíjí od plochy, kterou p i vystoupení um lec zabírá – za 1
2
m se platí 1 Euro. Licence je povinná pro všechny, kte í cht jí vystupovat více než sedm dní
v roce.
— Zesilova e jsou povoleny jen v ur ených oblastech, stejn tak jako ur ité pom cka a nástroje,
(nap . ohe , bicí souprava)
— Hudební vystoupení jsou zakázány na Hviezdoslavov nám stí.
— Pouli ní um ní je považováno spíše za formu žebrání, než za druh um ní (informace
od místního buskera)
— Ú ady m sta Bratislava se k vydávání povolení staví velice neochotn . Podle místního zdroje
ob as dochází k tomu, že se úrady aktivn podílí na tom, aby n kterým um lc m nebylo
povolení vydáno.
— Po et pouli ních vystoupení se zvyšuje (informace od místního buskera).
— M sto po ádá Bratislavský festival pouli ního um ní.
— P ístup policie je benevolentní (informace od místního buskera).
— Pouli ní um ní není místními ú ady p íliš podporováno a propagováno.
— Aktuální politika pouli ního um ní je pro buskery odrazující (podle informací místních um lc
a dosavadního pr zkumu)
STOCKHOLM ŠVÉDSKO
Skóre (odhadem): 2 – Umíst ní: 7. místo
— Pouli ní um ní je legální.
— Pro pouli ní um ní neexistuje konkrétní strategie.
— Pouli ní um lci mají povinnost zakoupit si licenci.
— Použití zesilovací techniky je povoleno se standardní licencí.
— Omezení týkající se no ního klidu, vybavení, délky trvání a místa vystoupení jsou mírná.
— Ve m st se koná Stockholmský festival pouli ního um ní, který v roce 2013 navštívilo
tém 60 000 lidí.
CITY OF LONDON VELKÁ BRITÁNIE
Pro toto finan ní a obchodní centrum Londýna nebylo vypo teno bodové ohodnocení a p id leno
umíst ní, protože jednotlivé londýnské obvody mají rozhodování týkající se regulace pouli ního
um ní ve vlastní kompetenci. P inášíme zde ale strategii, kterou City of London používá
a doporu uje ostatním m stským ástem.
— Pouli ní um ní je legální.
— Pro pouli ní um ní v sou asné dob neexistuje konkrétní strategie.
— V rámci City of London nejsou zavedena opat ení na ud lování licencí.
— A koli vlastnit licenci není povinností, jednotlivé m stské ásti mají možnost ve významné mí e
ovliv ovat provozování pouli ního um ní na svých ve ejných prostranstvích.
CITY OF LONDON: CAMDEN VELKÁ BRITÁNIE
Skóre: -3 – Umíst ní: 12. místo
— Ve velmi nedávné dob se situace výrazn zm nila – doposud neexistovalo žádné omezení,
nyní ale platí p ísná regula ní opat ení.
— Pouli ní um ní je legální.
— Licence je povinná, její cena je 19 liber za rok.
— Um lci vyžadující výjimku ze standardních podmínek si musí zaplatit speciální licenci
v hodnot 47 liber.
— Zákaz zesilovací techniky.
— Omezení používaného ná iní (bubny a dechové nástroje).
— Pokuta za porušení p edpis m že být až 1000 liber.
— Jedním z možných trest je zabavení ná iní.
— Na ízení byla stanovena bez ú asti pouli ních um lc , kte í jsou d razn proti t mto
novým pravidl m.
NEW YORK USA
Skóre: -1 – Umíst ní: 10. místo
— Pouli ní um ní je legální.
— Licence je nutná pouze pro vystoupení v parcích. Tato povinnost ale není p íliš dodržována.
Lidé s licencí ovšem mohou mít nárok na ur ité výhody.
— Pro použití zesilova
je nutná licence. Toto pravidlo je op t široce ignorováno.
— No ní klid platí pouze pro um lce používající zesilova e.
— Management pouli ního um ní spadá p edevším do kompetence Policejního odd lení m sta
New York (New York Police Department). To m že nazna ovat, že místní newyorská
samospráva nevidí v pouli ním um ní potenciál pro rozvoj m sta.
NEW ORLEANS USA
Skóre: -3 – Umíst ní: 12. místo
— Pouli ní um ní je legální.
— Licence je povinná, ro ní poplatek za ni je nízký.
— Zesilovací technika je povolena, ale jen s licencí a hlasitost zvuku musí být nižší než 85 db.
— Na ízení ohledn buskingu v sou asné dob prochází revizí a od nyn jška bude tato otázka
ešena v m stské vyhlášce o hluku.
— Na n kterých místech nejsou pouli ní vystoupení povolena ani s licencí.
— Za porušení zákona hrozí i uv zn ní.
— V n kterých centrálních ástech m sta se názory na pouli ní um ní mezi um lci na jedné
stran a místní samosprávou/obyvateli m sta na stran výrazn liší.
SAN FRANCISCO USA
Skóre: 2 – Umíst ní: 7. místo
— Pouli ní um ní je legální.
— Existují zde konkrétní místa, ve kterých se koná speciální program (nap . Fisherman's Wharf),
ale m sto jako celek nemá pro pouli ní um ní žádnou strategii.
— Není povinnost mít licenci (a koli v tomto ohledu panují mezi buskery nejasnosti).
— Použití zesilova e je povoleno se licencí, ta je ale velice drahá (498 dolar ro
).
— Omezení ohledn no ního klidu, délky vystoupení a použitého ná iní nejsou nijak p ísná..
— Bez zajímavosti není to, že m sto má zavedený program pro pouli ní malí e a emeslníky,
existuje zde i organizace, která má tyto otázky na starosti. Ze strany místní samosprávy jsou
ale služby a podpora buskingu velmi omezené.
BRISTOL VELKÁ BRITÁNIE
Skóre: 3 – Umíst ní: 6. místo
— Pouli ní um ní je legální.
— Licence je zdarma.
— Zesilovací technika je povolena bez licence.
— Místní samospráva si uv domuje hodnotu pouli ního um ní a p eji si ho podporovat.
— V sou asné dob se zpracovává konkrétní politika pro pouli ní um ní.
— Navrhuje se, aby pouli ní um lci v novali náležitou pozornost místním obyvatel m a vyžádali
si jejich povolení, pokud cht jí vystupovat v blízkostí n í nemovitosti.
— Obecn je systém mírný a místním pouli ním um lc m vyhovuje.
EDINBURGH VELKÁ BRITÁNIE
Skóre: 6 – Umíst ní: 4. místo
— Pouli ní um ní je legální.
— Není povinnost mít licenci.
— Zesilovací technika je povolena bez licence.
— Nejsou ur ena konkrétní místa pro provozování pouli ních vystoupení.
— Na ízení jsou považována za mírná.
— Na radnici funguje kontaktní osoba speciáln pro buskery.
— Porušení na ízení ale zahrnuje i možnost zabavení ná iní.
— Pouli ní um ní tu má silnou tradici, která je místní samosprávou podporována.
— Busking je i sou ástí slavného edinburského festivalu Fringe.
GLASGOW VELKÁ BRITÁNIE
Skóre: 8 – Umíst ní: 2. místo
— Pouli ní um ní je legální.
— Není povinnost mít licencí.
— Krom no ních hodin je povolená zesilovací technika.
— Existuje zde etický kodex pouli ního um ní.
— Nezjistili jsme žádná omezení ohledn ná iní um lc .
— V extrémních p ípadech ovšem m že dojít k zabavení ná iní a trestním opat ením.
— Místní samospráva si uv domuje d ležitost pouli ního um ní a p eje si ho
podporovat, a to p edevším v ásti Style Mile.
— Místní samospráva podporuje samoregula ní p ístup k monitorování a managementu
buskingu.
VYJÁD ENÍ UM LC K HODNOTÁM BUSKINGU
Abychom pro náš výzkum získali co nejvíce vstupních informací, spojili jsme se r znými
pouli nímu um lci, aby nám ekli n co o své zkušenosti s buskingem a o tom, co pro n tento typ
um ní znamená.
SOPHIA MACRAE, HUDEBNICE
V SOU ASNÉ DOB STUDENTKA POLIKY A PLÁNOVÁNÍ (MAGISTERSKÝ PROBRAM
V OBORU UDRŽITELNOST)
„Provozování um ní na ulici mi dalo nedocenitelné zkušenosti pro vystupování, získala jsem
marketingové dovednosti a dovednosti v oblasti management asu a ízení lidí. Mnoho let mi
busking poskytoval slušný p íjem pro m i mého syna. Díky buskingu jsem mohla pracovat po
celém sv . Obohatil moje spole enské a politické názory a umožnil mi interakci s lidmi z r zných
spole enských t íd, národností, se schopnostmi i s postiženími.
Pouli ní um ní je d ležité, protože umož uje lidem, kte í jinak mají k um ní omezený
ístup – chudí, sta í, velmi mladí, postižení, bez hlasovacího práva nebo znevýhodn ní – aby p išli
do styku s um ním a živým vystoupením. Busking umož uje, aby um ní bylo p ístupné za obnos,
kterým je „konzument“ schopen p isp t.
Busking nabízí um ní, za které se platí pouze tehdy, když um lec skute
n ím
poslucha e nebo diváka obohatí. Busking je p íkladem ryzí obchodní vým ny. Navíc obohacuje
stské prost edí o lidský prvek. A samoz ejm je d ležitým zdrojem p íjmu pro vystupujícího
um lce a hodnotným zp sobem um leckého vyjád ení.
Z t chto d vod by m lo být pouli ní um ní chrán no. Je lehce zranitelné, protože je
považováno za „okrajovou“ innost a asto se mu v nují (a naslouchají mu) lidé, kte í nemají ve
spole nosti tém žádný vliv.
Zákony m žou pouli ní vystupování ovlivnit, pokud jsou psány v komer ním zájmu – tedy
pro majitele pozemk , komer ní nájemce a nadnárodní, celostátní nebo drobné podnikatele.
estože je pro dobro všech lidí využívajících ve ejná prostranství (a soukromé pozemky
ed obchody a soukromé pozemky p iléhající k ve ejným) d ležité, aby pouli ní um ní nebylo
zbyte
rušivé, sou asné zákony na v tšin míst umož ují, že pouli ní um lci a jejich diváci
podléhají n kolika málo jedinc m, kte í podávají stížnosti.
Je podivné, že „hluk“ je dostate ným d vodem, aby byl hudebník vykázán z míst, kde má
podporu, když v m stském prost edí hlu í nákla áky a auta a houkají sirény v každou denní
i no ní dobu...“
ROBYN BELLOSPIRITO, VÝTVARNÍK A & SPIRIT-BUSKER
„Nejd ležit jší a nejskv lejší v cí je interakce s lidmi. Pouli ní um lci toho m st m a obcím tolik
dávají. Ulice ožívají hudbou, tancem a kouzly. To dodává míst m speciální druh energie. Lidé,
kte í jinak nikdy nejdou do divadla nebo na koncert, mají najednou p ímo p ed svými zraky hudební
edstavení. Od po átku v
lidé pot ebují um ní, hudbu a kulturu. Pouli ní um lci jim k tomu
všemu dávají p ístup.“
CHARLOTTE BROAD, VYSOKOŠKOLSKÁ PROFESORKA
„Žiji v Mexiku, kterým momentáln zmítá nevídané násilí. Ale i ve m stech s nejv tší hrozbou
násilí se mladí lidé, odpadlíci a nezam stnaní, obrací k hudb , aby p ekonali každodenní
strach z napadení. Jejich váše je zárove duchovním osvobozením.“
FERGUS MCKAY, „ONE-MAN BAND“.
„Kdo je to, to malé množství lidí, kte í si myslí, že omezování pouli ního um ní je dobrý nápad?
Pouli ní um ní nabízí zábavu, barvitost, život a vitalitu v jinak fádním a neinspirujícím sv
televize. Dává lidem inspiraci a ambice. Umož uje lidem, jejichž talent není v souladu s hlavním
kulturním a mediálním proudem, získat p íležitost p edvést své nadání ve ejnosti, která ji jako
celek ocení. Umož uje um lc m rozvíjet se a objevovat své silné a slabé stránky. Umož uje
lidem setkávat se a vym ovat si kreativní nápady. Pouli ní um ní už pomohlo TOLIKA lidem se
znovu zvednout, když byli zlomení nebo v bezvýchodné situaci. Pomohlo nastartovat spoustu
kariér. Je ventilem pro kreativní lidi, kte í necht jí být za každou cenu hv zdy...“
C. NEIL SCOTT, VÝROBNÍ EDITEL/UM LECKÝ GRAFIK, UNIVERSITY OF SOUTH
CAROLINA
„Za celých více než šestnáct let, co provozuji pouli ní um ní v Columbii v Jižní Karolín , jsem
nikdy neslyšel jediné slovo ani od jednoho strážce po ádku, který kolem m projel nebo prošel
i když jsem hrál mezi jedenáctou ve er a jednou ráno o páte ní nebo sobotní noci. Až nedávno mi
za ali íkat, že je to nelegální a pohlíží se na to jako na žebrání.“
ALEXANDER FREIESLEBEN
„Autonomie. To je d vod, pro je pro m pouli ní um ní d ležité. Busking je nenásilný
manifest svobodné volby.“
CATHERINE DAVIS, BUSKER
„Jsem nevidomá. M j manžel zahynul p i nehod , když pracoval jako p ístavní d lník a m zbyly
jen sociální dávky. Mám p t d tí, tak jsem znovu za ala vystupovat na ulici, abych nakrmila svou
rodinu. Sebeúcta pro m byla a je nejd ležit jší.
Miluji atmosféru ulice, malé d ti a malé zázraky, které se d jí každý den. Pouli ní um ní
není snadné, ale nep íze osudu vytvá í lidský charakter.“
KENNETH KAHN
„Pouli ní vystupování mi dalo d
ru vystupovat kdekoli a umožnilo mi zlepšit mé hudební
dovednosti, bez toho bych dnes um lecky nebyl tam, kde jsem. Ale právní na ízení mi velmi
zt žovala život, musel jsem zaplatit stovky dolar za to, že jsem prodával balónky bez povolení,
i když to nebyla pravda – ve skute nosti každý rok rozdám ZDARMA balónky za tisíce dolar
turist m, kte í p ijdou navštívit San Francisco a sanfranciskou zátoku. P ijímám jen dýška a dary,
ale za balónky peníze nechci.
Spousta lidí si myslí, že pracuju pro Fisherman's Wharf nebo pro m sto San Francisko.
Nebo že to beru jako p íležitost dostat n co zadarmo, že za vtipy se klaunovi nemusí platit. Já to
beru, a když lidi odcházejí, íkám jim: ,Díky, že jste p ijeli do San Fran(srandi ky)cisca‘. V tomhle
ohledu je placení za to, že zdarma rozdávám balónky p inejmenším hodn odrazující. Tím spíš,
že v tomhle m st se ob as prodává koks p ímo p ed policejní stanicí (ve tvrti Tenderloin).“
Podobných vyjád ení máme ješt tucty. Dobrovoln nám své názory sd lili lidé, kte í v í, že
pouli ní um ní je základním prvkem ve ejných prostranství, ale zárove je „v ohrožení“.
VÝZKUMNÉ CÍLE A OTÁZKY
VÝZKUMNÉ CÍLE
Cílem tohoto výzkumu je zd raznit význam pouli ního um ní jako revitaliza ní,
sociální a kulturní urbanistické innosti s místotvorným efektem.
íme, že se diskuse mezi tv rci p íslušné politiky, akademickými pracovníky
a komunitou pouli ních um lc na téma nejvhodn jšího p ístupu k buskingu bude nadále
rozvíjet. Tento výzkum se dotýká i problematiky m stského plánování z hlediska revitalizace
ve ejných prostranství a jejich regenerace a kvality. Zahrnuje problematiku sociální inkluze,
získávání spole enských kontakt a spole enské p íslušnosti, lidských práv, svobody
vyjad ování a také kulturní identity a osv ty.
V návaznosti na výsledky našeho výzkumu jsme zpracovali Praktického pr vodce pro
pouli ní um lce a SPACE – podrobný návrh fungujícího systému licencí. Ob p íru ky mohou
být na základ konkrétních pot eb m sta pozm
ny a upraveny.
OTÁZKY
Abychom dosáhli stanoveného cíle, vytvo ili jsme sérii výzkumných na sebe navazujících otázek
ohledn dané problematiky. Otázky jsou rozd leny do dvou hlavních témat:
— Jaké strategie m sta v r zných ástech sv ta využívají v otázce kreativního vyjad ování na
ve ejných prostranstvích (tj. buskingu neboli pouli ního um ní)?
— Do jaké míry slouží pouli ní akce po ádané na ve ejných prostranství jako prost edek
místotvorné strategie?
METODIKA
Za ú elem získání odpov dí na naše otázky jsme se rozhodli zvolit kombinaci více
výzkumných p ístup .
Nejprve jsme shromáždili p ehled literatury, abychom získali p ehled o problematice
pouli ního um ní. Použili jsme akademické zdroje i lánky z masmédií (novin, asopis , blog ,
televizních po ad ). Tyto zdroje obsahovaly informace o systémech ud lování licencí, pohledu
ve ejnosti na pouli ní um ní a o historii tohoto um ní a umožnily kvalitativní ohodnocení m st
za azených do studie.
Významným zdrojem informací byly i výpov di, jejichž databázi vytvo ila sí The Busking
Project. Osobní zkušenosti a názory vyjád ené v t chto výpov dích získaných od r zných autor
ly pro výzkum obrovský kvalitativní p ínos.
Druhým krokem naší metodiky bylo srovnání systém ud lování licencí a managementu
problematiky spojené s pouli ním um ním v r zných sv tových m stech. Abychom mohli
vyhodnotit rozdíly mezi jednotlivými systémy a p ístupy, shromáždili jsme informace získané od
stských samospráv a z webových stránek dalších autorit zodpov dných za tuto problematiku.
Za ú elem získání vstupních informací od kteréhokoli pouli ního um lce z kteréhokoli
sv tového m sta jsme provedli online pr zkum, ve kterém nám um lci poskytli informace
a zp tnou vazbu ohledn opat ení na regulaci pouli ního um ní v jejich m st .
etím krokem metodiky byla analýza shromážd ných dat. Bylo nesmírn pou né
porovnávat oficiální politiku jednotlivých m st a její dopad na místní pouli ní scénu. Auto i
výzkumu použili seznam aspekt na jejichž základ bylo jednotlivým m st m p id leno bodové
ohodnocení (Tabulka 2, str. 14). Výsledkem tohoto ohodnocení je se azení m st do žeb ku od
nejp ív tiv jších a nejvíce podporujících po ta nejvíce nep átelská a odrazující.
Mariachi, Mexico City. Foto: The Busking Project.
GRAFY
Následující grafy vychází ze zákon a p íslušných politik, které jsou asto nep esn
formulovány a r zné místní ú ady si je vykládají r znými zp soby (což bylo ostatn prvotní
motivací pro tento výzkum). V New Yorku se nap íklad m žeme setkat s tím, že policie trvá na
tom, aby všichni pouli ní um lci m li licenci. T m, kte í ji nemají, ud lují pokuty. Licence pro
pouli ní um ní tu p itom neexistují (pouze pro buskery, kte í vystupují v metru a používají
zesilova e). Je také t eba poznamenat, že grafy vychází z informací získaných od malého vzorku
st a nejsou tedy reprezentativní pro všechna sv tová m sta. P ipomínáme také, že zákony
týkající se pouli ního um ní se v mnoha m stech neustále m ní.
LEGÁLNOST BUSKINGU
Není informace
2%
Nelegální
9%
Legální 89 %
Procento m st, kde je
pouli ní um ní legální
POVINNOST MÍT LICENCI
Není informace
15 %
Kombinovaný systém
6%
Ne
33%
Procento m st
s povinností vlastnit licenci
Ano – s poplatkem
35 %
Ano – bez poplatku
11%
KONKURZY
Není informace
9%
Procento m st, kde
se konají konkurzy.
Ano
13 %
Ne
78%
PRÁVNÍ POSTIHY/TRESTY
Po et m st používajících právní postihy a
jejich typy.
Legenda k grafu:
Yes fine - Ud lení pokuty
No fine - Pokuty se neud lují
Yes Licence Seizure - Odn tí licence
No Licence Seizure - Trest odn tí licence se nepoužívá
Yes Equipment Seizure - Zabavení ná iní
No Equipment Seizure - Trest zabavení ná iní se nepoužívá
Yes Imprisonment - Uv zn ní
No Imprisonment - Trest uv zn ní se nepoužívá
Unknown - Není informace
Po et m st a druh ú adu,
do jehož kompetence
spadá pouli ní um ní.
ODPOV DNÝ Ú AD
Odbor kultury
Odbor m stského plánování
Odbor životního prost edí
Odbor um ní
Odbor plánování spole enských událostí
Odbor podnikání
Dopravní odbor
Ve ejná správa
Vyhláška o hluku/zne iš ování prost edí
Policie
Spolupráce r zných odbor
VÝVOJ SOU ASNÉ POLITIKY
Není informace
11 %
Ve spolupráci s kulturními
institucemi
13 %
Ve spolupráci
s pouli ními
um lci
9%
Ve spolupráci s ob ma 4%
Bez spolupráce 63%
Procento m st
a spolupráce p i vývoji
íslušné politiky.