Magistrát HMP - Česká mykologická společnost

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č. DAG/54/11/006191/2010
„Průzkum mykoflóry zaměřený na vzácnější a ohrožené druhy makromycetů,
inventarizace ve vybraných chráněných územích a vyhodnocení výsledků“ v r. 2011
* grant hlavního města Prahy, pro oblast životního prostředí 2010
ke dni 31. prosince 2011
řešitel Česká mykologická společnost /ČMS/
Houby tvoří nedílnou součást veškerých biotopů a rostou prakticky na všech místech, a to i tam,
kde by je laická veřejnost naprosto neočekávala. Přitom mnohé z nich lze nalézt nejen v přirozených
lesních společenstvech, ale také v parcích v samém centru města, na sídlištích nebo na malých
travnatých pásech podél cest. V Praze se tak díky rozličnosti těchto biotopů vyskytuje celá řada hub
a celková druhová biodiverzita tak má velký potenciál. Ten je podpořen i různým podložím, relativně
příznivým klimatem, vč. přítomnosti vodních toků i určitým (byť omezeným) výškovým profilem. Za
negativní vliv samozřejmě lze považovat znečištění města, které způsobuje, že se zde prakticky
nevyskytují ekologicky citlivé druhy. Činnost člověka ale paradoxně má vliv na některé jiné druhy,
které jeho přítomnost vyžadují či se zde mohou vyskytnout v důsledku jeho činnosti.
ČMS si stanovila dlouhodobý cíl: sledovat biodiverzitu hub Prahy. V tomto výzkumu její
členové pokračovali i v roce 2011. Sledovány přitom jsou tzv. makromycety, tj. houby, které tvoří
okem viditelné plodnice (2 mm a více).
Na sledování hub v daném období mají největší 3 faktory: voda, teplota a vítr. S ohledem na
klimatické podmínky a nepravidelnou fruktifikaci plodnic hub je žádoucí, aby výzkum na
sledovaných lokalitách probíhal více let. Hlavním zdrojem dat jsou cílené exkurze. Dalšími
důležitými zdroji dat jsou podchycené nálezy z poradny a z pražských přednášek /Poznámka:
o výzkumu pražské mykoflóry se uskutečnily v roce 2011 tři přednášky, které považujeme za důležitý
výstup projektu mající osvětovou funkci i funkci zpětné vazby přispěvatelům údajů./
Sametovka mléčná - Conocybe lactea
Zahradní město - 16.6.2011 - foto J.Burel
Pstřeň dubový – Fistulina hepatica
Chuchelský háj - 2.8.2011 - foto J.Burel
Celkem bylo v roce 2011 zaznamenáno 1504 nálezů (položek) a z nich určen 631 druh
(taxony). Neopakoval se tak nadprůměrný rok 2010. Odhadujeme, že z celkového množství
makromycetů ČR (cca 5000) se jich v Praze přitom vyskytuje kolem 1500 druhů. Dlouholetý výzkum
ČMS tento předpoklad potvrdil: za období let 2004-2011 bylo určeno 1054 druhů (taxonů) rozdělení hub dle trofismu a hlavních skupin hub ukazují následující souhrnné tabulky.
2004-2011 Trofismus
Lignicolní druhy (PL, PL-SL, SL)
Mykorhizní druhy (M)
-1-
Počet
291
390
Podíl z celkem (1054)
27,6 %
37,0 %
Počet
74
980
11
137
718
64
50
2004-2011 Skupiny
Ascomycetes
Basidiomycetes
Phragmobasidiomycetes
Aphyllophorales s. l.
Agaricales s. l.
Boletaceae
Gasteromycetales
Podíl z celkem (1054)
7,0 %
93,0 %
1,0 %
13,0 %
68,1 %
6,1 %
4,8 %
Součástí vyhodnocení zjištěných druhů hub je upozornění na chráněné druhy hub, a to druhy
zákonem chráněné, resp. uvedené ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., a druhy uvedené v Červeném
seznamu hub (makromycetů) ČR, podle kterého můžeme více zjištěných druhů přesněji ochranářsky
klasifikovat a zejména zhodnotit jednotlivé lokality z hlediska důvodů jejich cennosti a případné
ochrany. Níže uvedené údaje se vztahují pouze k roku 2011.
Zvláště chráněné druhy dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. MŽP ČR:
Muchomůrka Vittadiniho – Amanita vittadinii, hřib Fechtnerův – Boletus fechtneri, hřib
královský – Boletus regius a lanýž letní – Tuber aestivum - celkem 4 druhy.
Lanýž letní - Tuber aestivum
Chuchelský háj - 14.9.2011 - foto J.Burel
Druhy uvedené v Červeném seznamu hub (makromycetů) ČR (2006):
Polnička bažinná – Agrocybe paludosa, muchomůrka ježatohlavá – Amanita echinocephala,
muchůmůrka jarní – Amanita cf. verna, muchomůrka Vittadiniho – Amanita vittadinii, hřib pružný –
Aureoboletus gentilis, hřib bronzový – Boletus aereus, hřib přívěskatý – Boletus appendiculatus, hřib
Fechtnerův – Boletus fechtneri, hřib plavý – Boletus impolitus, hřib královský – Boletus regius, hřib
nachový – Boletus rhodoxanthus, hřib mokřadní – Boletus ripariellus, hřib satan – Boletus satanas,
pavučinec olšový – Cortinarius alnetorum, pavučinec napitý – Cortinarius bibulus, bedla
Bucknallova – Cystolepiota bucknallii, závojenka lesklá – Entoloma nitidum, kržatka zrnitá –
Flammulaster granulosus, kržatka šikmá – Flammulaster limulatus, kržatka ostnitá – Flammulaster
muricatus, trsnatec lupenitý – Grifola frondosa, voskovka lišková – Hygrocybe cf. cantharellus,
voskovka vosková – Hygrocybe ceracea, voskovka luční – Hygrocybe pratensis, šťavnatka
holubinková – Hygrophorus russula, vláknice mokřadní – Inocybe acutella, vláknice chloupkatá –
Inocybe hirtella (zahrnující i Inocybe hirtella var. bispora), vláknice tmavonohá – Inocybe
tenebrosa, ryzec bažinný – Lactarius lacunarum, ryzec nálevkovitý – Lactarius omphaliformis, ryzec
strakatý – Lactarius musteus, ryzec křídlatovýtrusý – Lactarius pterosporus, ryzec pásovaný –
Lactarius zonarius, kozák barvoměnný – Leccinum variicolor, houžovec medvědí – Lentinellus
ursinus, bedla namasovělá – Lepiota subincarnata, pýchavka závojová – Lycoperdon mammiforme,
líha kouřová – Lyophyllum leucophaeatum, bedla Konrádova – Macrolepiota konradii, řasnatka
-2-
síromléčná – Peziza succosa, hlíva hnízdovitá – Phyllotopsis nidulans, štítovka síťnatá – Pluteus
phlebophorus, štítovka stinná – Pluteus umbrosus, choroš oříš – Polyporus umbrellatus, bělochoroš
terčovitý – Postia folliculocystidiata, kuřátka květáková – Ramaria botrytis, kuřátka finská –
Ramaria fennica (zahrnující Ramaria fennica var. fennica i Ramaria fennica var. fumigata), kuřátka
sličná – Ramaria formosa, kuřátka načervenalá – Ramaria rubripermanens, holubinka hnědofialová
– Russula brunneoviolacea, holubinka habrová – Russula carpini, holubinka krátkonohá – Russula
curtipes, holubinka štíhlá – Russula gracillima, holubinka rašeliníková – Russula sphagnophila,
lošák jelení – Sarcodon imbricatus, límcovka natřená – Stropharia inuncta, čirůvka kroužkatá –
Tricholoma cingulatum, zvoneček pohárkovitý – Urnula craterium a kukmák Taylorův – Volvariella
taylori - celkem 59 druhů.
Štítovka stinná - Pluteus umbrosus
Satalice – 29.5.2011 - foto J.Burel
Bedla Bucknallova – Cystolepiota bucknallii
Chuchelský háj – 2.8.2011 - foto J.Burel
Hřib satan – Boletus satanas
PR Chuchelský háj - 28.6.2011 - foto J.Burel
Hřib nachový – Boletus rhodoxanthus
PR Chuchelský háj - 9.8.2011 - foto J.Burel
Z nebezpečných jedovatých hub byly nalezeny:
Muchomůrka zelená – Amanita phalloides (smrtelně jedovatá houba byla nalezena opakovaně
v létě v Chuchelském háji), muchomůrka tygrovaná – Amanita pantherina, hřib satan – Boletus
satanas (oba druhy rovněž v Chuchelském háji, hřib satan ale i na Strahově), strmělka listomilná –
Clitocybe phyllophilla, vláknice Patouillardova (začervenalá) – Inocybe erubescens (ale i další
jedovaté vláknice), třepenitka svazčitá – Hypholoma fasciculare a helmovka narůžovělá – Mycena
rosea. Z dalších jedovatých hub pak velmi běžná pečárka zápašná – Agaricus xanthodermus
a kuřátka sličná – Ramaria formosa (tento vzácný druh, neodlišitelný od jiných kuřátek bez
mikroskopování a znalostí rodu Ramaria, byl nalezen na Točné).
-3-
Muchomůrka zelená - Amanita phalloides
PR Chuchelský háj - 2.8.2011 - foto J.Burel
Helmovka narůžovělá - Mycena rosea
Obora Hvězda - 13.10.2011 - foto J.Burel
Blíže byly sledovány lokality v roce 2011
PR Chuchelský háj
Lokalita je dlouhodobě mykologicky sledována, vyskytuje se na ní velké množství druhů hub,
a to včetně těch nejvzácnějších. Ze zákonem chráněných druhů zde byl v roce 2011 opakovaně
nalezen lanýž letní – Tuber aestivum a prvně také hřib Fechtnerův – Boletus fechtneri.
Z nejvzácnějších mykorhizních hub fruktifikovaly v roce 2011: muchomůrka šedožlutavá –
Amanita lividopallescens, hřib pružný – Aureoboletus gentilis, hřib bronzový – Boletus aereus, hřib
nachový – Boletus rhodoxanthus, jedovatý hřib satan – Boletus satanas, lišák bílý – Hydnum albidum
(který zde má jedinou známou lokalitu v ČR) a podzemka loupavka výběžkatá – Hysterangium
stoloniferum. Dále zde rostlo několik druhů vzácných vláknic, pavučinců, ryzců a holubinek.
Ze saprotorofních druhů byl nejvýznamnější růst bedly Bucknallovy – Cystolepiota bucknallii,
štítovky stinné – Pluteus umbrosus, zvonkovky závojové – Tarzetta velata, urničky pohárové –
Urnula craterium a zejména růst kriticky ohroženého druhu límcovky natřené – Stropharia inuncta
(jedná se pravděpodobně o prvonález na tomto území a třetí nález v Praze – po údolí Pitkovického
potoka a Blatově, kde byly objeveny před několika lety; na území hlavního města je tak tento druh
pravděpodobně nejvíce rozšířený z území celé České republiky, stejně jako urnička pohárová).
Holubinka zlatá – Russula aurea
PR Chuchelský háj - 28.6.2011 - foto J.Burel
-4-
Vláknice šedoliláková – Inocybe griseolilacina
Chuchelský háj - 2.8.2011 - foto J.Burel
Ryzec fialovějící – Lactarius violascens
PR Chuchelský háj - 2.8.2011 - foto J.Burel
Hřib bronzový – Boletus aereus
PR Chuchelský háj - 2.8.2011 - foto J.Burel
PP Prameniště Blatovského potoka a okolí
Lokalita je dlouhodobě sledována Ing. Landou. V roce 2011 byla sledována včetně širšího
okolí vymezeného západně od Klánovic, přičemž bylo podniknuto cca 50 návštěv.
Nalezeno a určeno bylo 422 druhů, z toho 24 druhů uvedených v červeném seznamu.
Nejvzácnější mezi nimi je byl bělochoroš terčovitý – Postia folliculocystidiata (kriticky ohrožený
druh dle červeného seznamu), zajímavé jsou ale také nálezy následujících druhů: houžovec medvědí
– Lentinellus ursinus, bedla namasovělá – Lepiota subincarnata, líha kouřová – Lyophyllum
leucophaeatum, štítovka síťnatá – Pluteus phlebophorus, holubinka krátkonohá – Russula curtipes
či kukmák Taylorův – Volvariella taylori.
Lokalita je význačná mykorhizními druhy vázanými na tento podmáčený až rašelinný biotop,
jako pavučinec olšový – Cortinarius alnetorum, pavučinec hezoučký – Cortinarius bibulus,
vláknice mokřadní – Inocybe acuta, ryzec nálevkovitý – Lactarius omphaliformis, kozák
barvoměnný – Leccinum variicolor, holubinka rašeliníková – Russula sphagnophila a hřib
mokřadní – Boletus ripariellus. Ze saprotorofních dalších druhů byly nalezeny mj. polnička bažinná
– Agrocybe paludosa, závojenka lesklá – Entoloma nitidum a kržatka zrnitá – Flammulaster
granulosus.
Uhříněves a okolí
V údolí Pitkovického potoka výrazně převládají saprotrofní druhy hub, přičemž až na výjimky
se jedná o běžnější druhy. Nalezeny byly pečárka necudná – Agaricus impudicus, pařezník pozdní –
Panellus serotinus a outkovka rumělková – Pycnoporus cinnabarinus.
V PP Pitkovická stráň byl potvrzen výskyt vzácnějších druhů hub z minulých let, v roce 2011
však houby rostly pouze omezeně. Nejvzácnějším nálezem tak byla zde pravidelně fruktifikující
voskovka vosková – Hygrocybe ceracea, která je uvedena v červeném seznamu hub, dále přehlížená
vlasokožka drsná – Crinipellis scabella a méně častý druh na přirozených loukách bedla bílá –
Lepiota alba.
Na houby velmi zajímavá lokalita je PP Obora v Uhříněvsi, a to zejména na saprotrofní druhy
(včetně lignikolních). V případě, že by bylo na místě ponecháno více padlých mohutných stromů
(zejména kolem potoka), existuje předpoklad, že by biodiverzita hub byla výrazně vyšší a mohly by
se zde objevit i další vzácné (červenoseznamové druhy). Z druhů, které se v roce 2011 zde objevily
prvně či zde fruktifikují pouze výjimečně, lze vyzdvihnout růst hrotnatečky žluté – Mycoaccia uda,
helmovky pařezové – Mycena tintinabulum, dřevomoru velkého – Hypoxylon macrocarpum,
-5-
sametovky ošacené – Conocybe vestita či hnojníku mizivého – Coprinus ephemeroides (ten roste ze
země na pohnojených místech, např. na místech, kde byl koňský trus).
Hrotnatečka žlutavá - Mycoacia uda
PP Obora v Uhříněvsi - 17.8.2011 - foto J.Burel
Čirůvka masová - Calocybe carnea
PP Obora v Uhříněvsi - 9.8.2011 - foto J.Burel
Satalická bažantnice
Mykoflóra Satalické bažantnice (parku) je výrazně obohacena díky přítomnosti několika
mohutných padlých kmenů ponechaných na místě - lignikolní druhy hub (i vzácné) pak neomylně
dokáží tlející dřevo "nalézt" a využít. Z celkové mykoflóry zaznamenané v roce 2011 lze
vyzdvihnout tyto druhy: čirůvku zaškrcenou – Calocybe constricta, hnojník zlatohlavý – Coprinus
auricomus, outkovku francouzskou – Coriolopsis gallica, trsnatec lupenitý – Grifola frondosa,
helmovku rýhovanou – Mycena polygramma, dřevomor velký – Hypoxylon macrocarpum, štítovku
hlízečkatou – Pluteus semibulbosus, štítovku stinnou – Pluteus umbrosus a choroš smolonohý –
Polyporus badius.
Štítovka hlízečkatá - Pluteus semibulbosus
Satalice - 29.5.2011 - foto J.Burel
-6-
Hnojník zlatohlavý - Coprinus auricomus
Satalice - 29.5.2011 - foto J.Burel
Závěr
Průzkum růstu velkých hub v Praze členy České mykologické společnosti pokračoval i v roce
2011. Bylo sledováno v rámci možností celé území Prahy, zahrnující nejen chráněná území. Růst hub
v roce 2011 byl ovlivněn méně příznivým klimatem, který se odrazil v množství i diverzitě hub.
Přesto byly zaznamenány i nové druhy v rámci cyklu od roku 2004.
V roce 2011 byly nalezeny 4 zvláště chráněné druhy dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. MŽP ČR
(muchomůrka Vittadiniho – Amanita vittadinii, hřib Fechtnerův – Boletus fechtneri, hřib královský –
Boletus regius a lanýž letní – Tuber aestivum) a 59 druhů uvedených v Červeném seznamu hub
(makromycetů) ČR. Celkem bylo zaznamenáno 1504 položek a určen 631 druhy (taxon).
Data z výzkumu pražských makromycetů mohou, kromě aktuálních ochranářských účelů
a využití managementem, sloužit i jako signální i historická informace pro různá použití. K dispozici
jsou kromě zpracovatele také zadavateli tj. Magistrátu hlavního města Prahy, tak i pro ostatní
zájemce v oblasti mykologie, případně i v oblastech souvisejících a navazujících jako je ekologie,
lesní hospodaření a plánování v těchto odvětvích. V neposlední řadě je k dispozici AOPK. Široká
veřejnost (odborná i houbařsky zaměřená) je pak s údaji seznámena prostřednictvím Mykologického
sborníku a zejména na pražských přednáškách.
Samostatnou přílohou zprávy je i krátká souhrnná zpráva o provedeném mykologickém
výzkumu na území Prahy za období 2004-2011 (navazující na zprávu za období 1997-2003) - za
toto období bylo určeno celkem 1054 různých hub.
Tento projekt byl realizován s finančním přispěním Hlavního města Prahy.
-7-