houby - Monitoring přirozených lesů ČR

EEA Grants
Norway Grants
Monitoring přirozených lesů
České republiky
Mykologie
(monitoring lignikolních hub)
Jan Běťák, VÚKOZ, v.v.i.
28.4.2015
Monitoring přirozených lesů České republiky
Proč lignikolní houby?
lignikolní houby:
• ideální modelová skupina pralesních organismů
• zásadní role v koloběhu živin v lesním ekosystému:
přímé ovlivňování procesů spojených s odumíráním a rozkladem dřeva,
zpřístupňování živin dalším skupinám organismů
• diverzita a složení společenstev lignikolních hub odráží míru přirozenosti
lokality
• zásadní je dostatečná nabídka spontánně odumírajícího a tlejícího dřeva
(v různých formách a stádiích rozkladu) a nepřerušený přirozený vývoj
porostu (kontinuita)
• časově náročné studium (x jen 1 sezóna!!) a ne vždy snadná interpretace
výsledků (metodické problémy)
• vybrané tlející kmeny jako reprezentativní modelový studijní objekt
Monitoring přirozených lesů České republiky
Metodické problémy studia hub
Metodická úskalí mykologického monitoringu:
•
•
•
•
tradiční (studium plodnic)
studujeme plodnice, nikoli celý
organismus
časová náročnost (více
návštěv za sezonu, výkyvy
počasí, nepravidelná
fruktifikace, mikroskopická
determinace)
nenajdeme-li plodnici, nemusí
to znamenat, že na lokalitě
druh není přítomen
efekt sběratele, řada
determinačně obtížných skupin
x
moderní (molekulární metody)
• jednorázový odběr vzorku
• technická a finanční náročnost
zpracování (sekvenace)
• nespolehlivá determinace
taxonů do druhové úrovně
• v současnosti stále ještě
omezená využitelnost v
praktické druhové a územní
ochraně
• „invazivní“ metoda
Monitoring přirozených lesů České republiky
Mykologický
Metodické monitoring
problémy
studia hub
plodnice nebo molekuly?
Ovaskainen et al. 2010
Jde nám spíše o konkrétní druhy – o jejich ekologické nároky a hledání
jejich indikačního významu pro praktickou ochranu přírody
Monitoring přirozených lesů České republiky
Mykologický monitoring – výběr lokalit
Lokality mykologického monitoringu
• nejrozšířenější typy potenciální lesní vegetace na výškovém gradientu od
nížin do hor na území ČR
• tvrdé luhy (NPR Ranšpurk)
• doubravy a dubohabřiny (NP Podyjí – Lipina, NPR Velká Pleš)
• bučiny a jedlobučiny (NPR Kohoutov, NPR Mionší, NPR Polom, NPR Salajka,
NPR Žákova hora, NPR Žofínský prales)
• horské smrčiny (NPR Boubínský prales, NPR Praděd – Bílá Opava)
Monitoring přirozených lesů České republiky
Mykologický monitoring – pracovní tým
Quercus spp.
Fagus sylvatica
Abies alba
Picea abies
Velká Pleš
Kohoutov
Polom
Bílá Opava
Žákova hora
Mionší
Salajka
Boubínský
prales
Žofínský prales
NP PodyjíLipina
Ranšpurk
Monitoring přirozených lesů České republiky
Metodika – výběr monitorovaných kmenů
Tlející kmeny:
• na každé lokalitě 32 kmenů jedné z našich hlavních porostotvorných dřevin
(druhu, který je na daném území „v optimu“)
dub – 96 buk – 128 jedle – 64 smrk – 64
Hlavní kritéria výběru
monitorovaných kmenů:
• DBH (nejtlustší kmeny
dané dřeviny)
• stupeň rozkladu
(stupnice I – V)
(+/– rovnoměrné
zastoupení)
• způsob odumření
(přirozeně padlé,
vývrat x zlom),….
Monitoring přirozených lesů České republiky
Metodika – výběr monitorovaných kmenů
1. Předvýběr 100 kmenů z
mapových podkladů
dendrometrických šetření
2. Samotný výběr 32 kmenů v
terénu (doplnění o čerstvě
padlé kmeny, úprava
stupnice rozkladu, atd…)
Záznam ekologických faktorů na jednotlivých
kmenech
lokalita
dřevina
zaznamenal
datum
délka kmene (dle mapy)
DBH (dle mapy)
stupeň rozkladu dle mapy (pahýl a živý zlom může být i v kombinaci s ležícím
kmenem v některé z kategorií rozkladu)
rozklad reálný (aproximace pro celý kmen)
pahýl výška
vývrat/zlom
počet a místa zlomů (vzdálenost v metrech od báze) jednotlivých částí kmene
(případně schematický nákres)
směr pádu kmene (zákres do mapy, případně azimut)
kontakt se zemí v procentech (pro každou část kmene zvlášť)
stupeň rozkladu (pro každou část kmene zvlášť)
zakornění viditelné části kmene (pro každou část kmene zvlášť a pro celý kmen)
pokryvnost mechorostů (pro každou část kmene zvlášť a pro celý kmen)
pokryvnost lišejníků (pro každou část kmene zvlášť a pro celý kmen)
pokryvnost semenáčků na jednotlivých částech kmene (od 1%)
foto (autor a čísla snímků) (ideálně na jaře)
pokryvnost stromového patra (E1) nad polygonem ohraničujícím zvnějšku ve
vzdálenosti ca 1m všechny vnější body zaznamenávaných částí kmene (v létě)
pokryvnost dřevin nižších než 5m (E2) (v létě)
pokryvnost E1+E2 (v létě)
slovní popis či poznámky
ID:
živý celistvý – živý zlom – pahýl –
souš – tvrdý – nahnilý – rozložený
I – II – III – IV – V
Monitoring přirozených lesů České republiky
Metodika – studované skupiny hub
– s makroskopickými plodnicemi či stromaty > 2 mm
– i opomíjené (ale indikačně významné) taxonomické skupiny
Ascomycota: pyrenomycety (vybrané rody), makroskopické diskomycety
Basidiomycota: heterobasidomycety, Polyporales s.l., Corticiaceae s.l., lupenaté
houby
Monitoring přirozených lesů České republiky
Metodika – vlastní monitoring hub
lokalita
datum
pracovník
číslo kmene:
ID kmene:
návštěva:
2015/
poloha
poloha
stupeň
horizontální vertikální rozkladu
P V B SP HP
TeV TlV
1
A A
2
N N
3
NBS
DOL
I - II – III IV – V
poznámka
foto
1
skutečný stupeň rozkladu (celý strom):
I – II – III – IV – V
položka
1 Camarops tubulina
rozklad dle mapy:
živý celistvý – živý zlom – pahýl – souš –
tvrdý – nahnilý – rozložený
početnost
zakornění
mech
druh
pahýl vývrat/zlom
a /n
část kmene
číslo
počet částí kmene:
dřevina
–
–
Monitoring přirozených lesů České republiky
Metodika – časový rámec
• srovnatelnost výsledků a podchycení co největší diverzity v omezené
době trvání projektu
• 4 návštěvy za sezónu: JARO – LÉTO – PODZIM – POZDNÍ PODZIM
• doplňkový terénní průzkum lignikolních makromycetů
(nestejná probádanost zájmových lokalit)
Halme & Kotiaho 2012
Monitoring přirozených lesů České republiky
Metodika – časový rámec
Halme & Kotiaho 2012
Monitoring přirozených lesů České republiky
Cíle projektu
Cíle mykologické části projektu
• sumarizace dosavadních znalostí o diverzitě lignikolních druhů hub v našich
nejvýznamnějších pralesních rezervacích (rešeršní část projektu + využití
vlastních terénních šetření) s komentářem k ochranářsky významným
taxonům
• založení sítě studovaných kmenů/stromů, na kterých bude v budoucnu
možné sledovat vývoj společenstev v reálném čase (společně s bryology)
• interpretace výsledků jednosezónního monitoringu vybraných tlejících kmenů
(352 kmenů/4 návštěvy) – nové poznatky o ekologii vzácných druhů hub
(mikrostanovištní nároky, mezidruhové vztahy, apod…)
• (anti-)managementová doporučení k druhové i územní ochraně
• posun v hledání fungující množiny „indikačních druhů přirozených lesních
porostů“, využitelných v ochranářské praxi
Děkuji za pozornost!