Clanek Tanja Askani

Psí konverzace-část9.
Tanja Askani
"vlčí žena"
"Vlci nejsou ani naši bratři, ani
nejsou naši podřízení; jsou jen jiný
národ chycený jako my v síti času
a života."
Henry Beston
Vzácná návštěva
a přelomu února a března navštívila
Českou republiku po dlouhých dvaceti letech ostrav ká rodačka Tanja Askani (rozená
Kovalská).
Tanja Askani, která je významnou "vlčí"
expertkou, se od svých šestnácti let věnovala
sokolnictví. a jednom sokolnickém sympoziu poznala svého pozdějšího manžela - zaníceného sokolníka Lothara. Se svým manželem nakonec vybudovala ve Wildparku
Lůnerburger Heide (nedaleko Hamburku)
vyhlášené sokolnické centrum. Ve Wildparku však "potkala" Tanja i svou další životní lásku - vlky. A vlci jí docela změnili
život ...
Na svém několikadenním přednáškovém
turné po Česku seznámila Tanja Askani, která je autorkou několika knih, tisícovek nádherných fotografií a několika dokumentárních filmů, nadšené posluchače se svými bohatými zkušenostmi ze světa největších psovitých šelem. Tanja je v centru pozornosti
německých médií, v Česku se však představila poprvé. Nezbývá doufat, že nikoliv naposled.
Měl jsem možnost prožít ve společnosti
paní Tanji velmi podnětné a zajímavé hodiny
a o některé její zkušenosti, týkající se našeho
seriálu, se podělit se čtenáři Fauny.
Mysleme empaticky!
Vlci jsou mistry ernpatie, Myslí empaticky ve své rodinné smečce a dokážou se empaticky vcítit i do myšlení své potenciální kořisti. Psi si tuto schopnost ernpatie - společně
i s vrozenou vlčí zvědavostí a zvídavostí- udrželi.
Prvním vlkem, který se dostal do rukou
Tanji Askani, bylo třídenní mládě arktického
vlka, jehož matka tragicky zahynula (nosila
v těle mrtvý plod). Maličká samička, která
dostala jméno Flocke (Sněhová vločka), byla
hladová, podchlazená a na prahu smrti.
Tanja se okamžitě pustila do boje o její život.
Umělá výživa však příliš nezabírala a zdra-
40
stav maličké Flocke se pře veškerou
Tanjinu snahu příliš nelepšil; vlče trpělo
úpornými průjmy a očividně sláblo. Záchranu přinesl pes - respektive fenka drsnosrstého německého ohaře enta, která měla
(štastnou náhodou) falešnou březost (pseudograviditu). "Osmiletá enta měla falešnou
březost," vypráví Tanja Askani. "Její tělo
produkovalo mléko, přestože nemá štěňata.
To se občas u psů stává. Mají tuto vlastnost
zděděnou po svých předcích - vlcích. Když
ve volné přírodě matka vlčice zahyne, ujme
se sirotků další vlčice ve smečce, kojí je a vychovává. Příroda tak zajišťuje zachování
rodu."
Protože však Senta nikdy neměla štěňata chyběly jí mateřské pudy. Obrat nastal,
když se Flocke jednou u kojení nemotorně
překulila a začala úzkostlivě naříkat. enta
maličkou pečlivě olízala a konejšila a přijala
ji za vlastní. Od té doby však nastal i jiný
zlom v chápání v hlavičce malé Flocke: enta se stala její matkou a Tanja sestrou - čili
konkurentkou! Tomu Tanja Askani mu ela
přizpůsobit své chování.
votní
Etologický oříšek
Rozdělení roli ve smečce změnilo chování maličké Flocke. K ostatním členům rodiny je jemná a mazlivá, k Tanje však projevuje agresivitu, nakrčí nos, vrčí a chňapá.
"Jelikož Senta převzala roli matky, já, která
jsem jí nejblíže, mám přisouzenou roli sou-
rozence," vysvětluje Tanja Askani. "Lothar
a Katy jsou pro ni zbývající 'smečka'. V přírodě se vlčata chovají k dospělým vlkům ve
smečce velmi přátelsky. Tak se vytvoří pevný
svazek, kde všichni do pělí členové smečky
mají vztah ke všem mláďatům jako k vlastním. Jako sourozenec Flocke s ní boxuji ve
stejné kategorii. Chce mi ukázat, že je silnější. ezbývá mi nic jiného než s ní o postavení bojovat - jako vlk. Když na mne Flocke
zavrčí, odpovím jí vrčením, když mě kousne,
kousnu ji taky. Převrátím ji na záda a tlačím
k podlaze, až se vzdá, Tak to probíhá dva
týdny. Vždy znovu mě kouše, vždy znovu
musím být zlá. Přitom je Flocke teď tak roztomilá, že se musím přemáhat, abych ji po
takové konfrontaci neutěšovala v náručí.
Musím být důsledná, jinak by se vše zas vrátilo do starých kolejí. Agresivita vlčete se den
ode dne zmenšuje. A když mě jednoho rána
zdraví vrtěním ocásku, slzím ště tím." Jasný
důkaz, jak je třeba u chovu zvířat přemýšlet
o jejich psychologii! Je třeba "proniknout
jim do hlav" a naučit se s nimi komunikovat.
Při práci se psy máme situaci sice snadnější,
vyžaduje však rovněž empatii, zkušenosti,
přemýšlení a trpělivost.
ejen Senta učila Flocke "novým kouskům". Bylo tomu i naopak. "DHve jsem
Sentu nikdy neslyšela výt," vzpomíná Tanja
Askani. "Teprve když se stala vlčí matkou,
pozvedla svůj hlas. Vyjící Flocke probudila
její prainstinkty." Tanja považuje vlčí vytí za
nejkrásnější
hudbu,
čímž nadšeně
souhla-
ím.
Vlka v žádném případě nelze vychovávat
jako psa. Nelze jej trestat za "lidské přestupky".
avíc vlk si každou - ve svých očích- nespravedlnost pamatuje. A hlavně: nikdy
nezapomíná
a neodpouštíl
Křehké pOlitO
mezi šelmou a člověkem lze - často nevědomky - přervat navždy. Zapomeňme na netrpělivost a vyškrtněme z rejstříku vlastností
lidskou prchlivost
(to platí samozřejmě
i v kontaktu
e psy). Přitom zvídavý ničitelský talent nemá u vlků žádné hranice. "Když
jednou dcera neprozřetelně odstavila kolo na
zahradě, aby se zaběhla převléknout, čekalo
ji nemilé překvapení," usmívá se Tanja. "Vlk
nepotřeboval skutečně víc než čtvrthodinu,
aby demontoval všechny nekovové části - sedlem počínaje přes kabely až po pneumatiky.
Bylo k neuvěření, že tato hromada gumy,
plastiku a kůže byla ještě před pár minutami
zcela nové jízdní kolo."
"Každodenní
činnosti pozbyly svou samozřejmost,"
vypráví Tanja Askani. "Například o postupu přenášení nákupu z auta
do domu běžně člověk nepřemýšlí. Když
Saarloosův vlčák - typický úzký
hluboký hrudník, dědicrví po
vlcích. a snímku FenkaAini.
Saarloosův I,lčák exreriérově ani povahou nezapře své vlčí
předky. Fenka Aini.
něco zachránit. V mornenrě už vlče dovádí
s poloprázdným
obalem po zahradě a za ní
se táhne světlá stopa rěstovin. Pět procent
Problémy příbuzenské
plemenitby
Když se před lety jedné vlčici Tanji
Askani narodila mláďata s rozštěpern horní-
však Flocke zaslechne šu tění sáčků, chce vědět, co v nich je. V každém případě vše patří
jí - tím si je zcela jista. Dokud byla menší, dařilo se ji poměrně snadno udržet od těla.
S každým centimetrem
jejího vzrů tu však
ztrát ještě nezničilo žádnou existenci, říkám
si. Prostě bude dnes k večeři něco jiného.
Možná se někdo ptá, proč jsme Flocke jednoduše nezavřeli na těch 10 minut do psího
kotce. Zkusili jsme to. Zoufale se snažila
osvobodit a tak kousala do drátů, že si poranila špičák. Je zvyklá se pohybovat volně.
narůstá také tento problém. Jsme nuceni přenášet nákupy v krabicích, ve zvednutých pažích nad hlavou. Flocke ví přesně: když se jí
nepodaří nás oloupit na třiceti metrech od
branky k domu, zmizí všechny nové, hezké
V psím kotci je spokojena jen tehdy, když
zůstanou dveře otevřené. A to ještě jen na
krátkou dobu, například když chce Sentu
vylákat z boudy a vyprovokovat ji ke hrám."
Flocke nakonec dospěla v nádhernou vl-
Serengeti). V hlavě "vlčí ženy" se zrodil sen:
osvěžit v ěmecku vlčí krev! Cesta za snem
však nebyla jednoduchá-ztížilo
ji mnoho
věci uvnitř. Dělá všechno pro to, abychom
upadli: skáče nám před nohy, strká do nás,
chňape po krabicích, není divu, že při tom
čici a vytvořila partnerskou dvojici s arktickým vlkem Princem. (Ten však později tragicky zahynul,
když se fatálně poranil.)
problémů včetně výbuchu islandské sopky.
Vše však nakonec šťastně dopadlo: Tanja si
do svého domu přivezla z Kanady maličkou
občas sáček nudlí nebo krabice mléka změní
majitele. S kartónem nad hlavou není šance
Druhem sněhobílé vlčice se později stal něžný a klidný arktický vlk Cheenook.
Naaju. "Jméno jsem měla vybrané již dávno
předem," přiznává Tanja."
aaja znamená
v jazyku lnuitů Malá sestra." (Babička
aaji
byla ještě volným vlkem v kanadské divočině.)
Výchovy se kromě Tanji ujal i německý
drsnosrstý
ohař Attila a malá rnuflonka -vskutku kuriózní složení "smečky".
ho patra a nemohla sát ani pít, položila si
Tanja otázku: Proč vlastně? Její "detektivní
práce" přinesla trpké ovoce: takřka všichni
arktičtí vlci chovaní v
ěmecku pocházejí
z malé smečky, kterou přivezl legendární ředitel frankfurtské
zoo Bernhard Grzimek
(legendární
Michaelem
muž, který se se svým synem
zasloužil o záchranu afrického
Patálie začlenění do vlčí
smečky
Potíže nastaly v době, kdy
aaja měla
být začleněna do smečky - k dospělým arktickým
vlkům
oranovi
a
anukovi.
Přestože se k ní vlci chovali s něžnou tolerancí a láskyplně,
aaja vrčela, hryzala je do
čenichů, a jak jen mohla, zmizela v doupěti,
Přitom řeč jejího těla jasně prozrazovala, že
její agresivní chování způsobuje jednoznačně strach. Tanja byla nešťastná a horlivě přemýšlela, jak situaci zvrátit. "Pak mě to kleplo," směje se Tanja. "Východiskem mohl být
teambuilding, tolik populární v německých
manažerských kruzích."
41
Saar}ooští vlčáci Lenky Bonczkové.
Shaeny Wakanda Tachunga.
V popředí Aini, v pozadí Ondra
aaja ještě neměla zkušenosti s říčkami
a řekou. Proto ji Tanja brávala s dospělým
oranem na vycházky k říčce Aue. Nezkušená Naaja ve všem Norana napodobovala
a posléze k němu získala důvěru a přilnula
k němu. Kontakt Nanukem pak již nepřinesl závažnější problémy a Naaja se konečně začlenila do smečky arktických vlků.
Tanjin názor
Tanja Askani je přesvědčena, že hierarchii ve vlčí smečce zoologové tradičně přeceňují. "V čele smečky stojí rodiče a další členové jsou jejich děti z loňského, případně
i předloňského vrhu," tvrdí Tanja Askani.
S jejím názorem je možno do jisté míry souhlasit, i když rozhodně nikoliv dogmaticky.
Při studiu vlčích smeček ve volné přírodě
jsem se setkal i se vzdálenějšími příbuznými
smečky nebo i s jedinci, kteří byli do smečky přijati. U nich byl hierarchický žebříček
postavení ve smečce zřetelný. V podstatě
však vlci žijí především v rodinných smečkách; jejich potomci smečku opouštějí
v době pohlavní zralosti, kdy se rozhodnou
hledat si svého partnera, najít si lovecké teritorium a založit vlastní rodinu.
S dalším Tanjiným názorem je však
možno souhlasit do písmene: "Zoo mají často špatně sestavené vlčí smečky," zdůrazňuje Tanja Askani. Proč? Zoologické zahrady,
které chovají vlky, se dopouštějí zásadní
chyby, když spolu drží sourozence. Odporuje to složení smečky v přírodě. Dlouhodobé držení sourozenců v jednom výběhu
způsobuje nejen (posléze) příbuzenskou plemenitbu, ale především gradující konku-
Opatrný, nedůvěřivý, zvědavý, nádherný-
renční boj (jasný důkaz předložila Tanje již
před mnoha lety maličká Flocke).
K čemu zkušenosti s vlky?
takový je Seerloosův vlčák.
práci a "asijskou odevzdanou trpělivost".
Opatrná, nedůvěřivá plachost a zároveň zvědavost - namíchané v jednom tyglíku - to je
vlčí dědictví, které ve své hlavě nese
Saar!oosův vlčák! Pochopit ho ovšem rozhodně stojí za to. Avšak: v žádném případě
to není cesta pro každého!
Tuto otázku si může položit čtenář našeho seriálu, který se zabývá chovem psů.
Jistě, tento díl je poněkud netypický, poněvadž klade důraz především na vlky. Ale: jak
jsme již zmínili několikrát, vlci jsou psími
P.S.
Stará (a poněkud omšelá) moudrost praprarodiči a vlčí jazyk je původním prajazykem psího "nářečí" či - chcete-li - dialektu. ví, že opakování je prý matkou moudrosti.
A rovněž vlčí psychologie a "vlčí logika" Ale přece: k úspěšné komunikaci s našimi
psy je nutná EMPATlE! Ostatně tato schopnám můžou pomoci rozklíčovat psychologii
psí a "psí logiku". A pochopitelně tak i od- nost nám pomůže i v komunikaci s příslušníky našeho vlastního druhu. Howgh. Pro
stranit některá nedorozumění a problémy,
dnešek jsem domluvil.
které v naší smí' ené smečce mohou nastat.
avíc chov některých psích plemen na
člověku přímo vyžaduje ernpatické vnímání
text: Jaroslav Monte Kvasnica,
{oto: Zdenka Prokešová a archiv autora
vlčí psychologie a vlčího chápání světa.
Mám na mysli především plemena československý vlčák, Saarloosův vlčák, American Tundra
Shepherd Dog (u nás se nechová), plemena severských tažných
psů (zejména grónský pes), shiba
inu, hokkaido ken, západosibiřské a východosibiřské lajky atd.
Výchova těchto plemen a komunikace s nimi vyžadují maximálně citlivý, trpělivý a důsledný
přístup. A samozřejmě zkušenosti a schopnost naslouchat.
Když pro tento díl Zdenka
Prokešová tvořila fotografie plachých
"sarlooských
holek"
Lenky Bonczkové, vyžadovalo
to mnohahodinovou mravenčí
Tanja Askani s autorem článku.
Německý ovčák. Šlěňala NO s PP, tmavá a
celočemá. Tel.: rts 531152.
Německý plnč, červený pejsek s PP, stáří2.
roky, zvyklý v bytě i venku, vhodný na hlldánl.
Plně očkOvaný, pravidelně odčervovaný a tetovaný, zpočá1ku nedůvělivý. Cena symbolická. Č.
Budějovice, www.chsrozarka.wbs.cz. E·mail:
chst.rozarl<[email protected]. Tel.: 606 823 689.
Německý špic malý blacl< and lan, pejsek s
PP, v alraktivním zbarvení, nar. 9.2011, v dospě-
42