fakta a fikce o lykantropii

FAKTA A FIKCE O LYKANTROPII
aneb kde je pravda
Vlkodlaci se nakazili lykantropií, když je pokousal jiný vlkodlak - MÝTUS
Lidé, jež se v budoucnu stanou vlkodlaky, takzvaní Dalu, se s vnímavostí k astrálnímu světu
již rodí. Mladý vlkodlak může být pokousán jiným vlkodlakem před svou první proměnou, ale
samotné kousnutí ( nebo dokonce sliny ) tento stav nepřenáší. Bolest způsobená kousnutím
lykana je spíše iniciace, první krok na cestě k objevení toho, kým doopravdy je. Mnohdy je
tak velká, že to mladého vlka přímo vrhne za Závoj a tam bloudí, dokud nepřijme pravdu.
Dokud mysl bezcílně bloudí v astrálu, upadá tělo do stavu totální apatie. Tomuto stavu
hledání se říká Cesta.
Vlkodlaci se mění během noci nebo v noci za úplňku - MÝTUS
Lykan se však může proměňovat bez ohledu na měsíční fázi. Mění se na základě síly svého
spirituálního vnímání ( popřípadě je posilován Esencí ), nikoli na síle měsíce. Vlkodlak se
tedy může přeměnit do své vlčí podoby kdykoli uzná za vhodné. Pokud má dostatečně silný a
vyvinutý cit pro astrál, může svou vlčí podobu na sebe brát dokonce každý den.
To, že se vlkodlaci mění pouze za úplňku má své kořeny v některých faktech, které se lykanů
a vlků týká. Při jasném úplňku jsou totiž vlci daleko aktivnější a lykani samotní jsou emočně
nestálí a častěji na sebe berou svou vlčí podobu.
Nicméně úplněk má dramatický účinek na to, čím vlkodlak je, ale ten mají i ostatní fáze
měsíce. Důsledkem toho jsou vlkodlaci víc než jen pouhými podobu měnícími monstry, která
jsou spojena s měsícem, a dá se s tím dělat mnohem víc, než se jen zavřít každý měsíc na tři
noci do sklepa.
Vlkodlaka lze zabít pouze stříbrem – MÝTUS ( založený na skutečnosti )
Vlkodlaci mohou zemřít na masivní poškození z téměř každého zdroje. Jejich regenerační
schopnosti se opět odvíjejí od jejich spojení se spirituálním světem. Pokud například vlkodlak
dostatečně rychle vyhledá Zřídlo, odkud načerpá dostatečné množství Esence, je jejich
schopnost uzdravovat se posílena natolik, že se jim rány hojí během několika minut. Takže to
vyžaduje obrovské množství úsilí, aby byl vlkodlak zabit.
Autor textu: Lady Kinyan Saint-Gray du Nox
Zdroj informací: Přepis knihy/hry WoD ( Zavržení );
hra Dragon age; Astrální putování pro začátečníky; a další.
Nicméně stříbro lykanům způsobí velmi nepříjemné popáleniny, které se hojí daleko hůře.
Takže ano, stříbrné kulky zabijí vlkodlaka mnohem pohotověji než ty s ocelovým pláštěm.
Lykantropie je choroba, která se přenáší krví a slinami vlkodlaků – MÝTUS
Jak jsme psali v prvním odstavci, lykantropie není choroba a rozhodně se nepřenáší slinami
ani krví. Člověk / lykan se již rodí s přirozenou dispozicí k manipulaci s astrálem. Bolest
způsobená například kousnutím lykana je pouze prvním krokem k Cestě.
Vlkodlaci jsou alergičtí na vlčí mor – MÝTUS
Oměj vlčí mor je jedovatá rostlina. Obsahuje jedovaté alkaloidy jako lykoktonin a lykakonitin
a jejich štěpné produkty. Latinské i české jméno poukazuje na starý zvyk trávit touto rostlinou
vlky a lišky. Maso se jednoduše potřelo šťávou této rostliny a po pozření způsobilo vlkovi
nebo lišce smrt. Lykanům oměj nezpůsobí příliš velké obtíže díky jejich zvýšené regenerační
schopnosti. Jejich krev totiž jedy filtruje a odstraňuje stejně jako infekční choroby.
Přeměna ve vlkodlaka se dá zastavit vlkodlačím lektvarem obsahujícím dusičnan
stříbrný – MÝTUS ( založený na skutečnosti )
Podle mnoha análů bychom mohli říci, že existuje jakýsi vlkodlačí lektvar, směs dusičnanu
stříbrného, která odvrací nebo dokonce dokáže zastavit vlkodlačí přeměnu. Tento lektvar se
údajně používá požitím ústy nebo vpichem jehlou přímo do srdce. Potom vlkodlaka dokáže
zcela oslabit nebo dokonce až zabít, při špatné koncentraci.
Vlkodlačí lektvar skutečně existuje, ale funguje na úplně jiné bázi, než popisuje výše zmíněná
pověra. Tento lektvar se dá klasifikovat jako velmi nebezpečná droga. Jeho příprava a složení
se doposud veřejnosti tají.
Lektvar působí ztrátu vědomí a to i astrálního, při vyšším dávkování koma a v krajních
případech smrt. Způsobuje mimo jiné také halucinace a bludy. Apatie, kterou v lykanovi
droga způsobí, je podobná jako při plnění Cesty, avšak jeho mysl neopustí Hraniční pomezí
a je tak uvězněna mezi hmotným světem a astrálem. Na základě nemožnosti využití své
astrální síly není schopen vlkodlak na sebe vzít vlčí podobu.
Vlkodlaci jsou čarodějnice, které se odívají do vlčí kůže, aby se mohly proměnit –
MÝTUS
Opět musíme opakovat, že vlkodlaci se s predispozicí k spirituálnímu vnímání již rodí a
přeměna probíhá při spojení s astrálem, nikoli jako magický rituál. Vlčí kůže k přeměně není
vůbec potřeba.
Vlkodlaci ztrácí svůj lidský rozum, když mění podobu – částečně MÝTUS
Vlkodlak si i po přeměně zachová svou plnou inteligenci, ačkoli je mu vlastní určité množství
instinktů dravce. Výjimkou se stává podoba Gauru. Vlkodlak, který na sebe vezme tuto
podobu, má stále lidskou inteligenci, ale jeho racionální stránka je potlačena touhou ničit.
Když je v podobě Gauru, chce to mít velkou sílu vůle, aby udělal něco jiného, než zaútočil a
zabil.
Vlkodlak může být v lidské podobě odhalen díky znamením, jako jsou srostlá obočí nebo
ukazováček a prostředníček stejné délky – MÝTUS
Lidská podoba poskytuje vlkodlakům mnohem lepší kamufláž.
Autor textu: Lady Kinyan Saint-Gray du Nox
Zdroj informací: Přepis knihy/hry WoD ( Zavržení );
hra Dragon age; Astrální putování pro začátečníky; a další.
Vlkodlaci jsou samotářská monstra – částečně MÝTUS
Vlkodlaci jsou velmi společenští. Žijí ve smečkách obdobně jako vlci. Jejich hierarchie je
velmi rozvětvená, a přesto je uceleným společenstvím. Existují ovšem i výjimky, kdy lykan
žije osamoceně mimo svou smečku. Stává se tak v případech, kdy byl vyhoštěn za nějaký
přečin proti svému druhu nebo se odmítl společnosti podřídit a odešel sám. Tito osamělí lovci
jsou odpadem Společnosti. Často se z nich stanou Gauru - vlci, jež ztratí veškeré morální
zábrany a jejich racionální stránka je potlačena touhou po krvi.
Nicméně všichni vlkodlaci většinou nezapadají dobře mezi lidské bytosti a většinou dávají
přednost společnosti vlastního druhu.
Vlkodlaci se živí pouze masem. Lidská strava je pro ně téměř jedovatá – MÝTUS
Jídelníček lykana obsahuje mnoho druhů potravy, ale lidské maso nepatří. Útoky na lidskou
rasu vlkodlaci nepořádají už jen proto, aby i nadále zůstali nenápadní a nemuseli být
konfrontováni s pravidly vlastního Covenu nebo s lidskými zákony. Jedinou výjimkou bývají
nenasytní Gauru, kteří si s morálními kodexy a zákony hlavu nelámou.
Pro uzavření tedy - lidská strava pro lykany rozhodně není jedovatá. V přípravě jídel se
dokonce vyžívají. Dávají si obrovskou práci se správnou chutností pokrmu i s jeho
servírováním.
Autor textu: Lady Kinyan Saint-Gray du Nox
Zdroj informací: Přepis knihy/hry WoD ( Zavržení );
hra Dragon age; Astrální putování pro začátečníky; a další.