Zeitschrift für Geschichte und Kultur der böhmischen Länder A

Zeitschrift für Geschichte und Kultur der böhmischen Länder A

Bohemia
Zeitschrift für Geschichte und Kultur
der böhmischen Länder
A Journal of History and Civilisation
in East Central Europe
Herausgegeben
im Auftrag des Collegium Carolinum
von Martin Schulze Wessel, Michaela Marek und Frank Hadler
Band 48 Heft 2 2008
Redaktionsbeirat:
Christoph Boyer (Salzburg), Peter Bugge (Aarhus),
Gary B. Cohen (Minneapolis, MN), Mark Cornwall (Southhampton),
Horst Förster (Tübingen), Steffen Höhne (Weimar),
Miroslav Hroch (Prag), Elena Mannová (Bratislava),
Sheilagh Ogilvie (Cambridge) und Jiří Pešek (Prag)
Editorial
AUFSÄTZE
DER DEUTSCHE INSIGNIEN- UND ARCHIVALIENRAUB AUS DER
PRAGER UNIVERSITÄT 1945
THE THEFT, BY GERMANS, OF INSIGNIA AND DOCUMENTS FROM
PRAGUE UNIVERSITY ARCHIVES IN 1945
Karel Hruza
In the april of 1945, authorities of the German administration ordered the historical
insignia and many important archive documents of Charles university in Prague to
be taken away. These items never reappeared, their whereabouts remaining
unknown. Among the stolen items were five 16th-century sceptres and ceremonial
chains worn by high functionaries of the university as well as more than six tons of
archive materials ranging from the 14th to the 19th century. Even the two charters
which decreed the setting-up of the university, one from 1347 and the other from
1348, disappeared in this context. This event is one of the unsolved mysteries of
World War II, and the loss it entails constitutes an important part of the Czech
collective memory of the German occupation. The present contribution portrays
national policies that determined the respective positions of the different ethnic
groups from the 19th century onwards and then proceeds to reconstructing the
administrative process in 1944 and 1945 that culminated in the seizure of the
memorabilia. Among the persons involved, apart from high representatives of the
German administration and the curator and the rector of the German university in
Prague, were two historians who occupied important functions on the staff of the
university at that time: Heinz Zatschek, head of the university archives, and
Joachim Beyer, Dean of the philosophical faculty. The article is complemented by
reprints of documents including the correspondence between Zatschek and the
president of the “Monumenta Germaniae historica” society, Theodor Meyer.
AU SUJET DU VOL DES INSIGNES ET DES DOCUMENTS D’ARCHIVES
DE L’UNIVERSITÉ DE PRAGUE COMMIS PAR LES ALLEMANDS EN
1945
Karel Hruza
En avril 1945, des insignes historiques et des documents d’archives d’importance
de l’université Charles de Prague furent dérobés et transportés par des agents
administratifs allemands et sont toujours portés disparu à ce jour. Le butin
comprenait notamment cinq sceptres du XVIe siècle, des chaînes d’or de fonction
ainsi que des documents d’archives du XIVe au XIXe siècle pesant plus de six
tonnes. Les deux actes de fondation de l’université de 1347 et de 1348 disparurent
aussi dans les mêmes circonstances. Leurs pertes font partie des énigmes non
résolues de la Seconde Guerre mondiale et occupent une place importante dans la
mémoire tchèque sur l’occupation allemande. Ensuite, la contribution présente les
facteurs déterminants politico-nationaux virulents depuis le XIXe siècle et elle
reconstruit le déroulement technico-administratif des années 1944 et 1945 qui mena
à ce convoi. Parmi ceux qui y prirent part, on comptait – outre de hauts
représentants de l’administration d’occupation allemande, l’administrateur et le
recteur de l’université allemande de Prague – les historiens qui y travaillaient, à
savoir l’archiviste de l’université Heinz Zatschek et le doyen de la faculté de
Philosophie Hans Joachim Beyer. En annexe, on trouve imprimés d’autres
documents ainsi que la correspondance épistolaire entre Heinz Zatschek et le
président des Monumenta Germaniae Historica, Theodor Meyer.
ODCIZENÍ INSIGNIÍ A ARCHIVÁLIÍ PRAŽSKÉ UNIVERZITY NĚMCI
ROKU 1945
Karel Hruza
V dubnu 1945 byly historické insignie a významné archiválie Univerzity Karlovy
v Praze odvezeny německými správními orgány neznámo kam a jsou od té doby
považovány za ztracené. Mezi zcizenými předměty bylo například pět žezel z
16. století, řetězy a archiválie ze 14. až 19. století o celkové váze přes šest tun.
V této souvislosti zmizely také obě zakládací listiny univerzity z let 1347 a 1348.
Tato ztráta patří k nevyřešeným záhadám druhé světové války a zaujímá významné
místo v českých vzpomínkách na dobu německé okupace. Příspěvek nejprve
sleduje od 19. století virulentní národnostně-politické determinanty a poté
rekonstruuje správně-technické procesy let 1944 a 1945 vedoucí k odvozu. Do
těchto procesů byli vedle vysokých reprezentantů německé okupační správy,
kurátora a rektora pražské Německé univerzity zapojeni také zde činný historik
Heinz Zatschek jako archivář univerzity a Hans Joachim Beyer jako děkan
Filozofické fakulty. V příloze k článku je vedle jiných dokumentů otištěna také
korespondence Heinze Zatscheka s prezidentem Monumenta Germaniae Historica,
Theodorem Meyerem.
DEUTSCHE UND TSCHECHISCHE ARCHIVARE IN DER ERSTEN
TSCHECHOSLOWAKISCHEN REPUBLIK. EIN
BEZIEHUNGSGESCHICHTLICHER BEITRAG
GERMAN AND CZECH ARCHIVISTS IN THE FIRST CZECHOSLOVAK
REPUBLIC. A CONTRIBUTION TO THE HISTORY OF INTERNATIONAL
RELATIONS
Stefan Lehr
On the staff of the archives of the Interior Ministry, the largest archives in interwar Czechoslovakia, were several German officials, among them Josef Bergl,
Gustav Pirchan, and Anton Blaschka. Having offered comprehensive information
about the biographies of these three archivists, the author of the present
contribution examines their respective relationships with Czech archive directors
Ladislav Klicman and Josef Prokeš, and with their Czech co-workers. These
relations, as is convincingly demonstrated, were characterized by cooperation, by
contacts and exchanges. Both Czech supervisors always showed a benevolent
attitude towards their German staff members. The author draws the conclusion
that the relations between German and Czech citizens in the democratic First
Czechoslovak republic had considerable potential for improvement. But he also
uses the example of the three archivists to demonstrate how easily many Germans
adopted Nazi positions towards Czechoslovakia in 1938. The final part of the
article deals with the fact that the three archivists witnessed different memories of
the inter-war period once they had been evicted from Czechoslovakia.
LES ARCHIVISTES ALLEMANDS ET TCHÈQUES PENDANT LA
PREMIÈRE RÉPUBLIQUE TCHÉCOSLOVAQUE.
UNE CONTRIBUTION SUR LES RELATIONS HISTORIQUES
Stefan Lehr
Plusieurs fonctionnaires allemands, dont Josef Bergl, Gustav Pirchan et Anton
Blaschka, travaillèrent dans les archives du ministère de l’Intérieur, les plus grandes
archives tchécoslovaques de l’entre-deux-guerres. La contribution relate d’abord
avec force détails les biographies de ces trois archivistes et elle étudie leurs relations
avec les directeurs Ladislav Klicman et Jaroslav Prokeš ainsi qu’avec leurs collègues
tchèques. Il apparaît que leurs relations se déroulaient sous la forme de travail en
équipe, d’échanges et de contacts. Les deux chefs tchèques se montrèrent en
permanence bienveillants avec leurs collaborateurs allemands. L’auteur en conclue
que la cohabitation professionnelle des Allemands et des Tchèques pendant la
Première République tchécoslovaque portait en elle un potentiel de développement.
Mais toujours à l’exemple des archivistes, il montre avec quelle rapidité de
nombreux Allemands adoptèrent en 1938 les vues national-socialistes de la
Tchécoslovaquie. La dernière partie de la contribution est consacrée aux différents
souvenirs sur l’époque de l’entre-deux-guerres des archivistes présentés ici après
leur déplacement forcé hors de Tchécoslovaquie.
NĚMEČTÍ A ČEŠTÍ ARCHIVÁŘI ZA PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÉ
REPUBLIKY. PŘÍSPĚVEK Z DĚJIN VZTAHŮ
Stefan Lehr
V Archivu ministerstva vnitra, největším československém archivu meziválečné
doby, pracovala celá řada německých úředníků, mezi nimi Josef Bergl, Gustav
Pirchan a Anton Blaschka. Příspěvek na jedné straně poskytuje obsáhlé biografie
těchto tří mužů a na straně druhé se zabývá jejich vztahy s českými řediteli
Ladislavem Klicmanem a Jaroslavem Prokešem a ostatními českými kolegy. Přitom
se ukazuje, že vzájemné poměry se vyznačovaly spoluprácí, výměnou a kontakty.
Oba čeští nadřízení byli svým německým spolupracovníkům po celou dobu
příznivě nakloněni. Autor z toho vyvozuje, že soužití Čechů a Němců
v demokratické první československé republice v sobě mělo vývojový potenciál. Na
příkladu archivářů ale zároveň ukazuje, jak rychle roku 1938 mnoho Němců
převzalo nacistický pohled na Československo. Poslední část příspěvku je pak
věnována rozdílným vzpomínkám prezentovaných archivářů na meziválečné
období po jejich nuceném vysídlení z Československa.
DEUTSCHE KRIEGSGESCHÄDIGTE IN DER TSCHECHOSLOWAKEI
1918-1938
GERMAN VICTIMS OF WAR IN CZECHOSLOVAKIA
Natali Stegmann
This contribution deals with German victims of war in the First Czechoslovak
republic. It examines the influence injuries and losses inflicted by the war exerted
on national interpretational patterns adopted by the German minority, in particular
those connected to the lost war. The analysis draws attention to injuries, social and
national losses all contributing to bring about a depressive overall mood
determining, among other things, the attitude of the German war victims’
organisation, “Association of victims of wartime injuries, widows and orphans in
the Czechoslovak republic”: In the first few years, the “Association” did clamour
for welfare payments from state coffers, albeit not without demonstrating widely
divergent attitudes towards the new order. The national administration reacted by
making tempting offers and stressing, at the same time, its intention to be the
governing force. Beginning with the mid-1930s, with the Sudeten German Party
becoming stronger and stronger, the respective positions of the “Association” and
“Prague” grew somewhat closer. From that point onwards, pacifism and
safeguarding democratic government became common goals of the German war
victims, who suddenly found their interests threatened, and Czechoslovak
politicians. Not before 1938 did the “Association” yield to the pressure and adopt
the Sudeten German position, a position of which the Sudeten German party
claimed to be the sole representative. It was possible, in this process of bringing
everyone into line, to make good use of customary patterns of reasoning, some of
them of considerable vintage, by adapting them to a view placing national descent
above everything else.
LES SPOLIÉS ET BLESSÉS ALLEMANDS PAR LA GUERRE EN
TCHÉCOSLOVAQUIE
Natali Stegmann
La contribution traite des Allemands spoliés et blessés par la guerre durant la
Première République tchécoslovaque. Elle pose la question de savoir comment les
dommages occasionnés par la guerre s’accordait au modèle de signification
nationale de la minorité allemande, notamment à celui de guerre perdue. Ce faisant,
il se dessine une atmosphère de fond dépressive dans laquelle les pertes corporelles,
sociales et nationales se liaient. Cela influa aussi sur l’attitude de l’organisation des
spoliés et blessés de guerre allemands, l’„Association des blessés de guerre, des
veuves et orphelins en République tchécoslovaque“: au cours des premières années,
l’association réclama haut et fort, il est vrai, des prestations sociales de la part de
l’État, mais montra en même temps un comportement très ambigu vis-à-vis de
l’Ordre nouveau. L’administration d’État réagit en faisant des offres alléchantes,
mais attesta clairement ses prérogatives de domination. Avec le renforcement du
parti des Allemands des Sudètes, il y eut un rapprochement au milieu des années
1930 entre l’„Association“ et „Prague“. Le pacifisme et la préservation de la
démocratie furent dès lors les buts communs des spoliés et blessés de guerre
allemands des hommes politiques tchécoslovaques, qui avaient tournés à la
défensive. Ce n’est qu’en 1938 que l’association changea de direction sous la
pression de la ligne „sudète-allemande“, qui réclamait pour elle le droit de
représenter toute seule le parti sudète-allemand. Dans ce processus de nivellement,
d’anciens modèles d’agitation purent continuer à être utilisés et ils furent dès lors
adaptés à une conception du monde „völkisch“.
VÁLKOU POSTIŽENÍ NĚMCI V ČESKOSLOVENSKU
Natali Stegmann
Příspěvek se zabývá válkou postiženými osobami německé národnosti v první
Československé republice. Předmětem zájmu je otázka, jak byla válečná újma
zakomponována do nacionálních interpretačních vzorů německé menšiny,
především do představy o prohrané válce. Vychází přitom najevo depresivní
tendence, v níž se spojovaly tělesné, sociální a národní ztráty. Ta určovala i postoj
německé organizace válkou postižených osob, kterým byl „Spolek válečných
invalidů, vdov a sirotků v Československé republice“: V prvních letech republiky se
sice „Spolek“ na státu hlasitě dožadoval sociálních dávek, zároveň ale k novým
pořádkům zaujímal velmi rozpolcený postoj. Státní administrativa na to reagovala
propagačními nabídkami, dávala ale také jasně najevo svůj mocenský nárok.
S posílením Sudetoněmecké strany došlo od poloviny třicátých let ke sblížení mezi
„Spolkem“ a „Prahou“. Společným cílem v defenzivě se nacházejících osob
německé národnosti postižených válkou a československých politiků se stal
pacifizmus a zachování demokracie. Teprve roku 1938 se „Spolek“ pod tlakem
přiklonil k „sudetoněmecké“ linii, na jejíhož jediného zástupce se pasovala
Sudetoněmecká strana. V rámci tohoto zglajchšaltovacího procesu mohly být zčásti
nadále využity staré agitační vzory, které byly nyní přizpůsobeny národoveckému
pojetí.
„DEUTSCHBÖHMEN“ ALS KONSTRUKT DEUTSCHER
NATIONALISTEN IN ÖSTERREICH UND DEM DEUTSCHEN REICH
GERMAN(IC) BOHEMIA, AN ARTIFICIAL NOTION ESTABLISHED BY
GERMAN NATIONALISTS IN AUSTRIA AND THE GERMAN EMPIRE
Julia Schmid
Beginning with the 1890’s, equality among the constituent ethnic groups became
more and more the norm in the cisleithanian part of the Habsburg monarchy. As a
consequence, ethnic German bourgeois circles reduced their agenda for Bohemia,
relinquishing their previous goal of overall German dominance in favour of
demanding German administration for a separate territory yet to be established.
German nationalists sought to establish “German(ic) Bohemia” in a multitude of
ways. Both “historical merit” and an alleged cultural superiority were cited to
legitimatize territorial demands. Geographical theories then current were exploited
to construe “German(ic) Bohemia” as part of what allegedly constituted “natural
Germany.” Nationalistically-coloured travel guides and travel accounts contributed
to support the notion of a “German(ic) Bohemia,” its history, culture, economy,
and social system bearing an exclusively German imprint. Names of streets and
squares or the erection of monuments signalled the “Germanness” of a town to
citizens and visitors alike.
LA „BOHÊME ALLEMANDE“ EN TANT QUE CONSTRUCTION DE
NATIONALISTES ALLEMANDS EN AUTRICHE ET DANS L’EMPIRE
ALLEMAND
Julia Schmid
À partir des années 1890, dans la partie cisleithanienne de la monarchie des
Habsbourg, on instaura progressivement l’égalité des droits nationaux. En
conséquence, les forces bourgeoises allemandes réduisirent pour la Bohême leur
programme de la conception de la domination allemande et revendiquèrent un
territoire administratif allemand séparé. En Autriche et dans l’Empire allemand, les
nationalistes allemands travaillèrent de manière variée à la création d’une „Bohême
allemande“. Des „mérites historiques“ ainsi que le postulat de valeur supérieure
culturelle servaient également à la légitimation des revendications territoriales. En
ayant recours à des représentations géoscientifiques de l’époque, ils conçurent la
„Bohême allemande“ en tant que partie d’une „Allemagne naturelle“. Des guides
touristiques nationaux et des récits de voyage contribuèrent également à consolider
l’idée d’une „Bohême allemande“ historique, culturelle, économique et sociale
d’empreinte purement allemande. Le nom de rues ou de places, ou encore
l’érection de monuments mettaient l’accent à l’intérieur comme à l’extérieur sur le
„caractère allemand“ d’un lieu.
„DEUTSCHBÖHMEN“ JAKO KONSTRUKT NĚMECKÝCH
NACIONALISTŮ V RAKOUSKU A NĚMECKÉ ŘÍŠI
Julia Schmid
Od devadesátých let 19. století se v předlitavské části habsburské monarchie
postupně prosazovala národní rovnoprávnost. V důsledku toho zredukovaly
německé měšťanské síly v Čechách svůj program z představy německé dominance
na požadavek oddělené německé správní oblasti. Němečtí nacionalisté v Rakousku
a Německé říši pracovali nejrůznějším způsobem na vytvoření „Německých Čech“
(Deutschböhmen). K legitimizaci územních vlastnických nároků přitom stejnou
měrou sloužily „historické zásluhy“ jako postulát kulturní nadřazenosti.
V návaznosti na tehdejší geografické představy byly „Německé Čechy“
koncipovány jako část „přirozeného Německa“. K upevnění představy o historicky,
kulturně, hospodářsky a sociálně čistě německy formovaných „Německých
Čechách“ přispěly svým dílem i nacionalisticky orientované turistické průvodce a
cestopisy. Signál o „německém charakteru“ místa pak dovnitř i navenek vysílalo
pojmenování ulic a náměstí či zřizování pomníků.
ADEL UND ARMENFÜRSORGE IN BÖHMEN (1848-1914)
THE NOBILITY AND THE ALIMENTATION OF THE POOR IN
BOHEMIA, 1848-1914
Tatjana Tönsmeyer
Even after the revolution, Bohemian aristocrats did still possess large estates, which
were administrated with a view to maximizing profit. These estates were the reason
why the nobility was able to maintain a form of governing power with regard to a
distinct territory even after its privileges had been withdrawn. One of the tactics
exploited towards this end was charity. The Czernin Endowment for the Poor is a
good example to demonstrate that the “alms” distributed mostly went to people
who had once been on the payroll of the count’s estates, provided they were as
loyal as they were in need of support. As an instrument of power, the funds
donated were aimed at overcoming anonymity by singling out individual recipients,
thereby transforming economic or legal ties into affective ones. To the local poor
this meant that they had to seek the means to cover their needs from either
communal institutions or the ones established by the count. They stood the best
chance of success when they managed to “use” local authorities to make sure their
interests were acted upon by the count’s endowment for the poor.
LA NOBLESSE ET L’AIDE CHARITABLE AUX PAUVRES EN BOHÊME
ENTRE 1848 ET 1914
Tatjana Tönsmeyer
Après la révolution, la noblesse conserva ses grands domaines exploités en vue de
faire des profits. Ils étaient le fondement qui lui permirent, après l’abolition de ses
privilèges, de continuer à exercer une forme de domination locale. Une des
pratiques qu’elle utilisait était les dons de bienfaisance. A l’exemple de l’Institution
des Pauvres de Czernin, il apparaît que les „dons charitables“ étaient surtout
attribués aux anciens serviteurs des domaines comtaux, lorsqu’il s’avérait que ceux-
ci étaient aussi loyaux que nécessiteux. Ces mesures en tant qu’instruments de
domination avaient pour but d’individualiser et de lever l’anonymat pour
transformer ainsi des liens économiques, voire juridiques en liens affectifs. Au
niveau local, pour les pauvres, cela signifiait qu’ils devaient prouver qu’ils étaient
dans le besoin soit auprès des communes, soit auprès des institutions comtales. Ils
avaient le plus de chance de réussir s’ils arrivaient à „utiliser“ les administrations
pour faire prévaloir leurs intérêts face à l’institution caritative des pauvres dirigées
par les comtes.
ŠLECHTA A PÉČE O CHUDÉ V ČECHÁCH 1848-1914
Tatjana Tönsmeyer
České šlechtě zůstaly i po revoluci její velké statky se správou zaměřenou na zisk.
Díky nim si mohla i po zrušení svých privilegií udržet lokálně ukotvenou formu
vlády. Jednou z praktik, kterých přitom využívala, byla dobročinnost. Na příkladu
Černínské nadace pro chudé je možné ukázat, že „laskavé dary“ byly především
v případě bývalých zaměstnanců hraběcích statků udělovány tehdy, pokud se
ukázalo, že tito jsou stejně loajální jako potřební. Jako mocenský instrument byla
opatření zaměřena na individualizaci a odstranění anonymity, aby mohlo dojít k
přeměně ekonomických, resp. právních vazeb v afektivní. Pro místní chudé to
znamenalo, že své potřeby museli vyjednat buď s komunálními nebo s hraběcími
zařízeními. Jejich pozice pak měla nejvíc nadějí, pokud se jim podařilo „využít“
úřadů k prosazení svých zájmů u hraběcí nadace pro chudé.
MISZELLEN
Das Münchner Abkommen 1938 in europäischer Perspektive (Jana Osterkamp)
Clashes in European Memory. The Case of Communist Repression and the
Holocaust (Peter Hallama)
Loyalitäten im Staatssozialismus – DDR, Tschechoslowakei und Polen (Volker
Mohn/Thomas Oellermann)
Die Wandlungen des Diskurses der tschechischen marxistischen Historiografie
(Jitka Rauchová)
Medien und Öffentlichkeit seit dem 19. Jahrhundert. Zur nationalen und
transnationalen Wirkungsmacht von Massenmedien im Spannungsfeld zwischen
Tschechien, der Slowakei und Deutschland (Christiane Brenner)
Verlorene Nähe – Prag und Nürnberg im Wandel der Jahrhunderte (Martina
Maříková)
Die deutschsprachige Bevölkerungsgruppe in der Tschechoslowakei nach 1945
(Lenka Šteflová)
Die wissenschaftliche Selbstbeschreibung der sozialistischen Gesellschaft:
Soziologie und Ethnologie/Ethnographie in Ostmittel- und Südosteuropa 19451989 (Jan Arend)
NEUE LITERATUR
České země v evropských dějinách (Manfred Alexander)
Nechutová, Jana: Die lateinische Literatur des Mittelalters in Böhmen (Franz
Machilek)
Halas, František X.: Fenomén Vatikán. Idea, dějiny a současnost papežství (Jaroslav
Šebek)
Durajová, Miroslava/Smíšek, Rostislav (Hgg.): Hieronymus der Ältere Schlick: Das
Tagebuch (Ivan Hlaváček)
Schadel, Erwin (Hg.): Johann Amos Comenius – Vordenker eines kreativen Friedens
(Franz Machilek)
Wäntig, Wulf: Grenzerfahrungen. Böhmische Exulanten im 17. Jahrhundert
(Martina Thomsen)
Řezník, Miloš (Hg.): Grenzraum und Transfer. Perspektiven
Geschichtswissenschaft in Sachsen und Tschechien (Susanne Fritz)
der
Mat’a, Petr/Winkelbauer, Thomas (Hgg.): Die Habsburgermonarchie 1620 bis 1740
(Helmut Reinalter)
Dahlmann, Dittmar (Hg.): Unfreiwilliger Aufbruch. Migration und Revolution von
der Französischen Revolution bis zum Prager Frühling (Katja Hoyer)
Fischer, Erik (Hg.): Musik-Sammlungen – Speicher interkultureller Prozesse
(Rüdiger Ritter)
Trvdík, Milan/Wiesmüller, Wolfgang (Hgg.): Stifter und Böhmen (Steffen Höhne)
Hanuš, Jiří/Vlček, Radomír (Hgg.): Historik v proměnách doby a prostředí
19. století (Bedřich Loewenstein)
Lorenz, Torsten (Hg.): Cooperatives in Ethnic Conflicts. Eastern Europe in the
19th and early 20th Century (Tim Mathias Schmidt)
Triendl-Zadoff, Mirjam: Nächstes Jahr in Marienbad. Gegenwelten jüdischer
Kulturen der Moderne (Peter Hallama)
Frankl, Michal: „Emancipace od židů“. Český antisemitismus na konci 19. století
(Anke Zimmermann)
Judson, Pieter M.: Guardians of the Nation. Activists on the Language Frontiers of
Imperial Austria (Martina Winkler)
Michel, Bernard: Prague, Belle Epoque (Georg Escher)
Nekula, Marek/Fleischmann, Ingrid/Greule, Albrecht (Hgg.): Franz Kafka im
sprachnationalen Kontext seiner Zeit (Barbora Šrámková)
Binder, Hartmut: Kafkas Welt. Eine Lebenschronik in Bildern. – Wagenbach, Klaus:
Franz Kafka. Bilder aus seinem Leben (Steffen Höhne)
Jagow, Bettina von/Jahraus, Oliver (Hgg.): Kafka-Handbuch. Leben – Werk –
Wirkung (Steffen Höhne)
Musilová, Dana: Z ženského pohledu. Poslankyně a senátorky Národního
shromáždění Československé republiky 1918-1939 (Květa Jechová)
Pehr, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám
křesťanských stran v českých zemích (Raimund Paleczek)
Dejmek, Jindřich: Edvard Beneš. Politická biografie českého demokrata (René
Küpper)
Lovčí, Radovan: Alice Garrigue Masaryková. Život ve stínu slavného otce (Sarah
Lemmen)
Mändl Roubíčková, Eva: „Langsam gewöhnen wir uns an das Ghettoleben“. Ein
Tagebuch aus Theresienstadt (Helena Srubar)
Škrábek, Josef: „Die gestrige Angst“. Deutsche und Tschechen – schwierige
Nachbarschaft in der Mitte Europas (Volker Strebel)
Spurný, Matěj u.a. (Hgg.): Proměny sudetské Krajiny (Marco Zimmermann)
Schroubek, Georg R.: Studien zur böhmischen Volkskunde (Hans Lemberg)
Kossert, Andreas: Kalte Heimat. Die Geschichte der deutschen Vertriebenen nach
1945 (Karin Pohl)
Zídek, Petr/Sieber, Karel: Československo a subsaharská Afrika v letech 1948-1989
(Martin Pavlík)
Vaněk, Miroslav/Mücke, Pavel/Pelináková, Hana: Naslouchat hlasům paměti. –
Vaněk, Miroslav/Urbášek, Pavel (Hgg.): Vítězové? Poražení? Politické elity a disent
v období tzv. normalizace (Sarah Scholl-Schneider)
Kovařík, David: Proměny českého pohraničí v letech 1958-1960 (Eagle Glassheim)
Segert, Dieter: Prager Frühling. Gespräche über eine europäische Erfahrung
(Bedřich Loewenstein)
Fuchs, Gerhard: Ein Sechsstaatenbürger. Teil II/2. Als deutscher Historiker mit
Böhmen verbunden (1953-2006) (Christiane Brenner)
Srubar, Helena: Ambivalenzen des Populären. Pan Tau und Co. zwischen Ost und
West (Petr Bednařík)
Segert, Dieter (Hg.): Postsozialismus. Hinterlassenschaften des Staatssozialismus
und neue Kapitalismen in Europa (Christiane Lahusen)
SUMMARIES
RÉSUMÉ
RESUMÉ
ABKÜRZUNGSVERZEICHNIS
MITARBEITERINNEN UND MITARBEITER DES HEFTES