Kamenoviny č. 17
Transkript
Kamenoviny č. 17
str. 1 Zajímavé čtení pro občany Kamenice, Řehořova, Kameničky, Vržanova a Brodku Číslo 17 duben 2007 zdarma Vydává Obecní úřad Kamenice u Jihlavy Sponzoři novin: Müller Luboš, Řehořov 72 GASTROMSERVIS Ferda Miloš, Kamenice 476 PEJCHAL s.r.o., Jaroslav Pejchal, Kamenice 33 VOTOP s.r.o. Znojemská 84, Jihlava Jiří Vaněk, Kamenice 238 Keramika U slunečních hodin, Kamenice 28 Truhlářství Jiří Prukner, Kamenice 321 GAMA Kamenička, Ing. Miloš Mach a Marie Machová Pekárna AGROSTAR, Kamenice 38 Řezník-uzenář, Josef Kratochvíl, Kamenice 220 Průmyslové zboží Novotný Jan, Kamenice 220 JEMKA, Ing. Karla Jelínková, Kamenice 18 Řezníček Jaroslav – Drobné zboží, textil Potraviny, Bohumil Paul, Kamenice 442 Autoklempířství Stanislav Sedlák, Kamenice 463 STAVOSPOL, spol. s r.o., U Městského nádraží 10, Jihlava Sdružení klempířů a pokrývačů, Jan Čermák, Kamenice 472 Vysoušení EMZET, Miloš Žáček, Kamenice č. 258 (Brodek) Autodoprava Radek Krčál, Řehořov 76 Pohostinství TEMPO, Jan Kratochvíl, Kamenice 34 Pohostinství Tomáš Hrdlička, Kamenice 493 Pohostinství Na Líchách, Jan Bourek, Kamenice MUDr. Jan Kudrna, praktický lékař, Kamenice FLORAKO, Jaroslav Kolařík, Kamenice 37 STOCO, s.r.o. - prodejna, montáže termofasádKamenice č. 16 str. 2 Rozvoj obce v roce 2007 Vážení občané! Vyrovnaný rozpočet na letošní rok byl schválen 14. 2. 2007 ve výši 19.823.000,- Kč. Do této doby jsme hospodařili dle rozpočtového provizoria, tj. 1/12 roku minulého. Také letos chystáme investiční i neinvestiční akce, které přispějí k lepšímu životu všech generací v Kamenici i místních částech. Dostaveny by měly být 2 obecní byty, nový povrch bude mít komunikace kolem bytovky v Cihelně. Dokončena byla instalace bezdrátového rozhlasu a zahájen byl zkušební provoz. Je teď na vás, abyste nám sdělovali připomínky k hlasitosti a srozumitelnosti. Oprava střechy a rozvody vody se budou realizovat ve 2 obecních bytovkách. Aby obec byla stále upravená, kupujeme novou multikáru pro dvě osoby, která nahradí stávající a poruchovou Magmu. Ta bude odprodána za 180.000,- Kč. V mateřské škole budou mít po prázdninách nové sociální zařízení a na zahrádce pergolu. Dojde také k odkupu pozemků a naopak k prodeji některých obecních lokalit. Postupně se tak srovnávají výměry, zapisují se do katastru postavené budovy. Je to dlouhodobá práce, ale je v zájmu nás všech, aby postupně došlo k nápravě a katastrální mapa odpovídala skutečnosti. Škola již má projekt na učebnu v přírodě s malým arboretem. V rozpočtu jsme mysleli na hasiče, TJ SOKOL, včelaře i myslivce. Jejich práce si vážíme a věříme, že finanční pomoc jim přijde vhod. Nové hasičské auto ve Slavičíně, odkud dojelo šťastně přes 200 km do Kamenice. Tato multikára brázdí ulice města Polná a zanedlouho bude stejný typ zajišťovat údržbu v naší obci. Nákup nového stroje proběhne začátkem dubna. Nezapomeneme ani na památky. Opravena bude poslední z kapliček – tentokrát u Řehořova. Dokončíme parkoviště za kostelem i s brankou v ohradní zdi. Do poutě bude vyměněna mříž za hlavním vstupem do kostela. Počítáme také s údržbou stromů rostoucích kolem ohradní zdi starého hřbitova a v Kameničce na návsi. V souvislosti s výměnou sloupů elektrického vedení bude instalováno nové osvětlení v ulici kolem potoka a fary směrem na Třebíč. Děti se mohou těšit na doplnění dětského hřiště o skluzavku, houpací lavici a most i nezbytné pískoviště. I před domovskou garáží mu to sluší! Hasiči si přivezli 21.února repasovanou cisternovou stříkačku za 750.000,- Kč. S těmito prostředky počítal rozpočet a my věříme, že pořízená technika bude dobře sloužit. str. 3 Upravena bude také náves. Věříme, že se podaří uskutečnit vše, s čím počítá rozpočet. Předem děkujeme jednotlivcům i organizacím všem, kteří se na vylepšení prostředí v obcích budou podílet. Děkujeme také pedagogům a žákům za udržování pořádku kolem školy a v čekárně u školy, která bude opravena. Přejeme hodně zdraví, úspěchů a pěkných zážitků všem čtenářům KAMENOVIN! Eva Jelenová Jan Zeman Pracovní schůzka nad projekty nové mříže do kostelazleva pan farář Stanislav Tvarůžek, Ing. Dana Komárková z památkového ústavu a umělecký kovář pan Pavel Jekl DiS., autor námětu. Také v místních částech se bude tradičně vylepšovat. V Řehořově to letos bude „jenom“ nové hřiště, malá autobusová čekárna pro děti, oprava kapličky a zakoupení dataprojektoru a plátna do kulturního domu.Část prostředků na letošní rok si Řehořovští proinvestovali již loni při výstavbě kulturného stánku. Fasáda a úprava terénu kolem budovy je plánovaná na rok 2008. Kamenička počítá s dokončením obecního bytu, s územní studií pro výstavbu rodinných domků. V kulturním domě vzniknou moderní toalety. Ve Vržanově se budou moci těšit na nové dětské hřiště i rekonstrukci klubovny a kuchyňky v kulturním domě. Vzpomínka na krásný vánoční koncert, kde skupina Reliéf opět nezklamala a svou hudbou potěšila posluchače. Ti zaplnili kostel sv. Jakuba do posledního místečka. TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2007 6. ledna proběhla v Kamenici Tříkrálová sbírka. Čtyři skupinky koledníků v Kamenici vykoledovaly 24.245,50 Kč a v Kameničce 7.940,- Kč, celkem tedy 32.185,50 Kč. Tato částka byla poukázána na konto Charity Česká republika. Následně bude rozdělena, podle příslušných kritérii.( více na www.charita.cz). V roce 2006 Charitní pečovatelská služba v Kamenici získala z Tříkrálové sbírky 2006 finanční částku 150.000,Kč. Tyto finance byly použity na nákup terapeutického materiálu a na ostatní provozní výdaje. Děkujeme Všem, kteří nám jakoukoliv částkou do sbírky přispěli. Děkujeme i koledníkům – Lucce Pojmanové, Ivě Mašterové, Ivetce Kalné, Aničce a Terezce Jelínkovým, Lucce Hrubé, Katce Kozákové, Terezce a Katce Cahovým, Klárce Pelíškové, Elišce a Jiříkovi Vaňkovým, Kristýně, Lucce, Honzovi a Jakubovi Součkovým a Evě Eiglové. Zdislava Součková – Oblastní charita Jihlava str. 4 Střípky z letošní plesové sezóny a z Masopustu Veselá kopa na hasičském plese se inspirovala známou reklamou. Bohatá tombola lidového plesu Masopust 2007- tentokrát téma LAZEBNÍCI a HOLIČI - se opravdu vyvedl. Stovky diváků se za pěkného slunného počasí dobře bavily. str. 5 Pochvala patří všem Na valné hromadě k 15. výročí založení firmy ESKO-T Třebíč jsme obdrželi krásné ocenění. Všem občanům Kamenice, Řehořova, Kameničky a Vržanova i zdejším firmám děkujeme a blahopřejeme k 1. místu, které jsme získali za třídění odpadu v roce 2006. Ve třetí kategorii - v obcích nad 1.000 obyvatel - jsme byli prostě nejlepší! Společná snaha byla odměněna šekem na 5.000,- Kč, které jsme použili na nákup pytlů na svoz plastů. Těšíme se na Vaše další pečlivé třídění a dobrou spolupráci v odpadovém hospodářství ! Několika snímky se vracíme k veletrhu cestovního ruchu GO v Brně, který jsme navštívili 13. 1. 2007. Na stánku VYSOČINY jsme prezentovali mikroregion Loucko. Pohlednice, brožurky i další upomínkové předměty byly hned rozebrané. Věříme tedy, že se turisté do naší krásné oblasti podívají. Pohled na veletržní palác brněnského výstaviště Sikmund Freud zakladatel psychoanalýzy ve stánku města Příbor, kde se narodil Poberounská hudební skupina TŘEHUSK hrála veselé jarmareční písničky, rádi bychom ji do Kamenice také pozvali str. 6 NAŠE ŘEMESLO ZAČÍNÁ NA K……… Milan Jelen Je krásné předjarní počasí, čtvrtek odpoledne a láká nás to ven. Procházíme loudavě od bývalé Jednoty k hlavní autobusové zastávce. Dole u chodníku objevíme „Vítězný oblouk“, který spojuje stavbu čekárny s nápadně hezkou opravenou budovou pokrytou šindelem. A skutečně – duch Paříže se v tomto stavení ukrývá. Vzpomeneme si na Montmartre, kde můžeme spatřit mnoho umělců při práci. Na místě bývalé nevzhledné zelené oprýskané a vlhké budovy, která za svého života sloužila mnoha účelům, vidíme krásný vesnický památkově chráněný dům. Jeho pozemek je ohrazen stylovým kamenným plotem. Místní přece znají Keramiku U slunečních hodin, Kamenice č. 28. Tiše vcházíme s očekáváním dovnitř. Zde vládne Michaela Berková – mladá žena, která toho o keramice hodně ví. Na židli sedí její přítel Martin a v dílně můžeme spatřit ještě dva studenty. On i ona rádi pracují s hlínou. Malá Míša Berková chodila do Základní školy Jihlava, Kollárova. Už od dětství se zajímala o uměleckou tvorbu. V základní umělecké škole / bývalá LŠU / se věnovala některým výtvarným oborům. Postupně zjistila, že ji nejvíce baví práce s hrnčířským materiálem. Své nadání dále rozvíjela v Domě dětí v Jihlavě. Tam už se věnovala výhradně keramice. Jejímu zájmu odpovídala i volba další školy. Vystudovala Střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni. Nová umělkyně potřebovala vlastní dílnu. Naskytla se jí příležitost v Kamenici u Jihlavy. Jednalo se o vhodný objekt v centru obce. Dnes je Michala již čtvrtým rokem v Kamenici a její výrobky jsou známé nejen v širokém okolí naší krásné obce. A skoro každá kamenická rodina má doma něco od Slunečních hodin. Rozhlížíme se kolem sebe po dílně. Hlavními zařízeními jsou klasický hrnčířský kruh, kde lze jeden kus nádobí zkušeným hrnčířem vytočit třeba za pouhé 2 minuty. Začátečník však s rotací kruhu zápasí půl hodiny a ke kýženému cíli to nevede. Dál tu vidíme zatáčecí kruh, na němž je činnost jednodušší. Práci tu usnadňují sádrové formy na talíře, hrnky a misky. Velmi důležitá je samozřejmě elektrická pec, bez které se keramik neobejde. Můžeme tu zjistit, že se pracuje převážně s dvěma druhy hmot. Točířská hlína se používá na vytáčení souměrných rotačních výrobků. Šamotová hlína slouží k modelování nejrůznějších tvarů. Slyšíme celou řadu pojmů. Špachtle opravuje tvary výrobků, struna slouží k odřezávání výrobků od hrnčířského kruhu. Na povrchovou úpravu se používá čepel ze dřeva nebo ji může nahradit použitá telefonní karta. Velmi důležitá je podobně jako ve škole voda a houba. Chcete vědět, co je to šlikr ? Je to takové bahýnko z hlíny, které nám pomáhá lepit k sobě jednotlivé díly výrobku. Důležitý je při lepení zdrsněný povrch částí. Jako náhražka šlikru se někdy používá obyčejná voda. Rozhlížíme se po místnosti. Cože, takového psa lze také vyrobit z hlíny ? Jasně, že ne. Má sice barvu keramiky před vypálením, ale olizuje nám ruce a vrtí ocasem. Je živý…Vidíme tu spoustu dalších věcí – květináče, hrníčky, cukřenky, dózičky, svícny, kalichy, talíře a spoustu dalších předmětů. Umí tu vyrobit nápojové soupravy, jídelní sety, vázy, karafy, džbány. Z dekorativních věcí nám nabídnou zvonky, zvonkohry, aromalampy, kahany, závěsné svíčky i kalíšky. Ptáme se Michaely, zda se účastní výtvarných soutěží nebo přehlídek či výstav. Říká, že by předměty vhodné k těmto příležitostem při dostatku času zhotovila, ale v této fázi své tvorby se věnuje spíše výrobě komerční a užitkové. Ta se může prodávat při různých poutích, trzích a příležitostných prodejních akcích. Krásné keramické jarmarky bychom na mapě naší vlasti našli například v Berouně, v Kunštátu nebo v Kostelci nad Černými lesy. Teď prozradíme obecný postup při výrobě keramiky. Začíná to zhotovením tvaru. Dílo se nechá uschnout a poprvé se vypálí. Každý používá jinou teplotu tzv. str. 7 to, co je naučí. Pomalu se loučíme se čtyřmi lidmi, kteří jsou v zajetí desítek tvarů, barev a nápadů. Na stole mezi hrníčky ukázněně leží nekeramická kočička / už se nenecháme nachytat , i když ten její rezavobéžový odstín …./. Michaela stále pracuje, jako ostatně po celou dobu naší návštěvy. U dveří objevíme předměty, které na sobě mají znak Kamenice nebo různé místní památky či nápisy.Vůbec nemusíme litovat, že jsme nestrávili hodinku venku pod modrou oblohou, ale zde v neméně přitažlivém světě stále přetvářené hlíny. Kdo do kamenické keramiky chodíte, přijďte určitě opět. Vy, kdo jste ještě neměli tu čest, neváhejte. Určitě nebudete zklamáni a pro své nejbližší tu vyberete malý i větší dárek velmi dobré kvality. Více na www.keramikaberkova.cz. přežahu / je to vlastně vypálení na nižší teplotu /. U slunečních hodin se dostaneme na 940 °C. Poté následuje glazování. Glazura se provádí proto, aby hotová keramika nepropouštěla tekutinu. Existuje velká barevná škála glazur. A konečně přichází definitivní vypálení na 1160 °C. Aniž by to Michaela věděla, keramickou výrobu bychom v Kamenici ještě asi před 50 - 60 lety našli, ale to bylo něco úplně jiného. Je moc dobře, že si své zkušenosti a znalosti nenechává pro sebe, ale nezištně je předává dál. V první řadě vede 3 skupinky celkem asi 17 dětí z místní základní školy ve věku 6 – 12 let a učí je vyrábět keramiku. Výhodou je, že si děti mohou do určité míry zvolit, jaký výrobek si udělají. Nejčastěji jsou to figurky. Všechny děti z kamenické školy mají několikaletou průpravu. Dvakrát ročně je navštěvují keramičky z Moravských Budějovic a učí je pracovat s hlínou. Dále slečna Berková působí jako učitelka v Jihlavě na Soukromé vyšší odborné škole grafické a Střední umělecké škole grafické, s.r.o. Druháky střední školy učí keramickému řemeslu. Přijde tedy do styku s malými dětmi i s dospívajícími. Všichni jsou jí určitě vděčni za Veselé Velikonoce, plné slunce, jara, posvátných zastavení, tradičních zvyků a pěkných okamžiků přejí pracovníci OÚ v Kamenici. str. 8 Mladý herec Na kamenickou základní školu chodí jeden herec Horáckého divadla. Nevěříte tomu? Přečtěte si tedy následující řádky. / M – Mirek, R – redaktor / R : Představ se, prosím, všem čtenářům. M : Jsem Miroslav Jirka z Řehořova a chodím do 6. třídy v Kamenici. R : Opravdu hraješ v Horáckém divadle v Jihlavě, v nejvýznamnější krajské scéně? M : Ano, ve hře od Josefa Kajetána Tyla Strakonický dudák, kterou má toto divadlo pro letošní sezónu ve svém repertoáru. R : V jaké roli jsi obsazen? M : Hraji Frantíka, syna Kalafuny a Korduly. R : Kdo hraje tvé divadelní rodiče? M : Maminku Lucie Štorková a tatínka Josef Kundera. R : Která byla tvoje první divadelní role v životě? M : Byl to král v představení Jak děti zachránily svět. Hráli jsme to u nás ve škole v divadelním kroužku pod vedením paní učitelky Evy Jelenové. Chodil jsem tenkrát do první třídy, byla to jedna z hlavních rolí a všechno jsem zvládl. Představení Strakonický dudák (Horácké divadlo – 2007), Josef Kundera, Lucie Štorková, Tereza Buštová, Miroslav Jirka, Ludmila Forétková Představení Jak děti zachránili svět (2002) – zleva Eliška Semerádová, Vendula Dvořáčková, Miroslav Jirka R : Pokračoval jsi dál v dramatické činnosti, když kroužek ve škole musel skončit? M : Už tři roky chodím do Základní umělecké školy v Jihlavě. V dramatickém kroužku nás vede herec a režisér HD pan Josef Kundera. Ten s námi každý rok nacvičil některé hry. R : Jak často kroužek máte a kolik vás tam chodí? M : Scházíme se jednou týdně a je nás kolem dvaceti. Z toho 9 hraje dětské role ve Strakonickém dudákovi. V kroužku procvičujeme divadlo, hrajeme různé hry a zkoušíme jazykolamy. R : Hraješ tu roli sám nebo někteří chlapci alternují? M : Střídáme se tři Frantíci. Mimo mě ještě kluci z Jihlavy Tomáš Neruda a Martin Dokulil. R : Chtěl by ses i do budoucna věnovat divadlu? M : Ano, chtěl bych být hercem, o jiném povolání jsem zatím nepřemýšlel. R : Samozřejmě, jsi ještě mladý a na výběr zaměstnání máš ještě dost času. Přeji ti hodně divadelních i školních úspěchů a děkuji za rozhovor. str. 9 Cestovatelská přání ? Chtěl bych se tento víkend podívat autobusem do Prahy, ale bez většího přestupování a pohodlně ? ! To by šlo, v pátek 15:38 z Kamenice, přestup v Lukách /16:12/ a v 18:00 vystupuješ na zastávce Praha, Roztyly ! ? A co zpátky ? ! V 8:30 v neděli nastupuješ v Praze na Florenci a jedeš přímo – v 10:39 vystupuješ na městečku v Kamenici ! ? V sobotu z Prahy jede taky něco do Kamenice ? ! Samozřejmě, každou sobotu z pražského Florence v 7:00 a v 9:09 se už procházíš kolem kamenické kapličky a přitom vůbec nepřestupuješ ! ? Já zase jezdím do Kamenice ke svým známým i příbuzným a ráda bych se dostala v neděli večer do Luk nebo do Jihlavy / poslední autobus do srdce Vysočiny odjíždí kolem 13:00 / ? ! Žádný problém, v neděli v 18:06 nastoupíte na městečku a v 18:15 jste v Lukách, v 18:30 v Jihlavě, v 18:50 ve Větrném Jeníkově nebo v 19:05 v Humpolci / za Hliníkem / a dokonce ve 20 hodin v Praze / za studiem/! ? A co v sobotu ? ! Přesně o dvě hodiny dříve 16:06, všechny minutové časy platí až do Prahy ! ? To mně by se zase líbilo jet v sobotu nebo v neděli na výlet do Náměště / na zámek / či třeba do Kralic / Památník Bible kralické /, do Mohelna / hadcová step/ nebo do Moravského Krumlova / Slovanská epopej od Alfonse Muchy / ? ! Není nic jednoduššího než v sobotu 9:09 a v neděli v 10:39 vyrazit z Kamenice, náměstí a v 10:45 / sobota / a ve 12:30 / neděle / jste na konečné v Moravském Krumlově. Ostatní zajímavé zastávky jsou po cestě. Zhruba za 4 hodiny zase jedete zpátky bez přestupů přímo do naší obce ! ? Doveze mě tento autobus i někam jinam ? ! V sobotu třeba do Velké Bíteše a v neděli například do Třebíče ! ? Já nejsem náročná, v neděli by se mi třeba nechtělo vařit a jela bych do Měřína na oběd do restaurace s celou rodinou ? ! Jasně, v 10:39 z Kamenice a 12:50 zpět z Měřína linkou ICOMu ! ? A co takhle Velké Meziříčí ? ! Tam jste v neděli v 11:00 / v sobotu v 9:30 / a do Kamenice to jede v 17:45 /neděle / a 15:45 / sobota / ! ? Mám trochu obavy, že by na mě v autobuse nezbylo místo ? ! No stát celou cestu z Prahy nebo do Prahy by nebylo příjemné, ale i na to se myslí. Místenku lze objednat SMS nonstop u každého operátora mobilních služeb ! ? Jak se dozvím, že mé objednávce bylo vyhověno ? ! Přijde vám SMS odpověď, kde bude uvedeno číslo sedadla ! ? A kde si můžu místenku vyzvednout ? ! Nikam nemusíte chodit, vše dostanete přímo v autobusu u řidiče ! ? Všední dny nejsou autobusovým spojením pokryty? ! Ano, je to pravda, ve všední dny se dostanete s odjezdem z Prahy v 7:00 jenom do Luk 9:00 nebo do Okříšek 9:20 a dále do Třebíče, Náměště, …..Moravského Krumlova. To opačným směrem je to trochu lepší. Jedná se už o výše zmíněný spoj 15:38 / ICOM /, který směřuje do Luk a odtud přímo do Prahy! Tak konec sci-fi. Pražská dopravní společnost REBAG spol. s. r. o. požádala Krajský úřad v Jihlavě o udělení licence na novou linku 183 107 Praha – Jihlava - Třebíč / Velká Bíteš / - Náměšť nad Oslavou – Dukovany – Moravský Krumlov, která by oběma směry v sobotu a v neděli projížděla naší obcí. Poprvé by se to mělo stát 10.6. 2007. Za 2 měsíce se dozvíme, zda bude naše dopravní obslužnost zpestřena v duchu našeho článku. str. 10 Vítr a větrníky Milan Jelen K výrobě větrníku potřebujeme: čtvrtku, půlmetrovou hůlku, nůžky, korálek, hřebíček a kladívko. Čtvrtku si upravíme do tvaru čtverce, po diagonále do poloviny nastřihneme a vzniklé růžky ohneme ke středu. Na jednom konci klacku probijeme malý hřebík, papírovou část upevníme korálkem a větrník je hotov. Nebo: ohromné množství umně tvarované oceli, kabely, šrouby, nýty, dráty, počítače, žebříky, schodiště, výtahy a desítky elektrotechnických zařízení. Přesný postup instalace neznám. Tato dvě odlišná zařízení mají něco společného. Ke svému fungování potřebují vítr. Zatímco výroba, provoz a likvidace papírového větrníku se počítá na halíře a koruny, kovový větrník funguje a odstraňuje se v částkách milionových, ale navíc vyrábí elektřinu. Dál už budu mluvit hlavně o větrných elektrárnách. V minulých letech jsme je mimo jiné mohli zpozorovat při našich toulkách Evropou např. v Německu, Rakousku, Dánsku a třeba i u Bratislavy. Teď začal hon v ČR. Na desítky obcí naší země je nyní vyvíjen tlak, aby za svými humny postavily tato technická zařízení. Základní myšlenka je bohulibá – čoudící komíny, spoutané řeky a nebezpečné jádro budou nahrazeny poklidným a vznešeným pohybem velkých vrtulí. Občané přirozeně vedou diskusi – hluk či nehluk, zjevné i skryté výhody nebo nevýhody pro ptáky, zvěř a lidi. Stroboskopický efekt / střídání světla a stínu /, klesání cen pozemků, snad lákadlo pro turisty. Co však hledisko estetické, krajinotvorné a historické ? Budou do budoucna dominantou naší krajiny hrady, zámky, kostely, boží muka, lesy, skály, hory apod. nebo vrtule, vrtule a vrtule. Půjdeme dnes odpoledne na hříbky ke třem vrtulím nebo na křemenáče a bedly na druhou stranu ke čtyřem vrtulím ? Někdy bývají VE přirovnávány k vysílačům mobilních operátorů, ale v rozměrech je často rozdíl obrovský. „Posedy“ mobilů jsou vysoké tak dvě desítky metrů a nejnovější elektrárny dosahují v plné výši 150 m. Představte si ,sportovci, fotbalové hřiště na výšku – tělo stožáru 105 metrů a na něm připevněno další fotbalové hřiště – už menší bez malých vápen – 90 m, to jsou vrtule. Nedávno jsem navštívil 2 větrníky v Pavlově / když ještě byly 2 /. Technicky jsem byl udiven a krajinářsky negativně ohromen. Nevím, zda je vám známo, že vždy ty počáteční dvě na kterémkoliv místě naší republiky, jsou prvními vlaštovkami počínajícího větrného parku, který pak čítá mnohem více staveb, aby práce větru byla technicky a finančně efektivní. S tím samozřejmě souvisí budování přenosové soustavy i síť komunikací, umožňující přístup k větrníkům. Nezanedbatelná je mimo jiné otázka peněz. Kromě vlastníků zařízení a majitelů dotčených pozemků by si prý měly přijít na své také obce nebo města. Kupodivu čím menší obec, tím je zde ochota k budování elektráren větší. Je jasné, že přidat třeba 2 miliony ke stejně velkému rozpočtu vesnice znamená víc než přispět např. k částce 25 milionů. Přemýšlejme však do budoucna. Elektrárna 7 – 10 let pracuje, aby se zaplatila a pak asi 10 let „vydělává“ v případě nízké poruchovosti a velké přízně větru. Co s ní potom ? V zásadě existují zhruba 2 možnosti – buď repasovat a prodloužit o kousek její život nebo zlikvidovat. Kdo to provede ? Bude ještě existovat firma, která ji stavěla a nějaký čas provozovala či snad změní název o jedno písmenko a zřekne se svých závazků ? Sami nejlépe víte, co naše zákony umožňují. A teprve potom mohou obce definitivně zúčtovat své „má dáti…. dal…“ , v době, kdy budou muset stavby odstranit nebo tento pomník navěky obdivovat. Samozřejmě také draze vykoupená elektřina z VE požene ceny energie vzhůru. Zajímavá je také prostorová úvaha o rozmístění a množství větrníků. Pan Daneš Burket ve svém článku Ekologie: Větrné elektrárny v české kotlině uvádí, že jedna farma o výkonu 1000MW (jeden blok temelínské elektrárny) zabere území o velikosti 35 000 km2 , což je území téměř poloviny rozlohy našeho státu (počítáme-li s tím, že ne všude fouká vítr nebo vezmeme-li do úvahy existenci přírodních rezervací). Je potřebné též zmínit, že v současnosti netrpí naše země nedostatkem elektřiny, ale přibližně 25 % přebytek energie vyvážíme sousedním státům. Navíc veškerá větrná energie se musí zálohovat, protože nedostatečná rychlost větru / ale také vichřice / může způsobit obrovské výpadky dodávek. Tato náhrada musí str. 11 Koně, koníci, koníčci být nejen kapacitní, ale i velmi rychlá. To v našich podmínkách dokážou /ať se nám to líbí nebo ne/ pouze tepelné elektrárny. Berme tedy Pavlov jako novodobý skanzen technické památky, který nám dokazuje, že i takto se v nejhorším případě dá elektrika vyrábět, bude – li třeba. Za příznivé viditelnosti můžete tyto technické památky spatřit ze silnice u výkrmny vepřů „SELMY“. O dalších větrných zařízeních musíme nesmírně odpovědně rozhodovat a ne je budovat chaoticky a prakticky nekontrolovaně jako všude kolem nás v Evropě. Své slovo by měli říci občané, zastupitelé obcí, starostové i rady a hlavně představitelé kraje Vysočina, ale i ostatních krajů. Každému, kdo má možnost zvednout ruku pro nebo proti, radím, aby nelitoval cesty do Pavlova nedaleko Stonařova. Podívejte se na větrník zblízka, ale udělejte si také malou procházku od místní mateřské školy asi 500 m k vrcholu silnice směr Telč. Ladí to s věží kostela. Zdůrazňuji, že nejsem odpůrcem technického pokroku a vím, že krásu krajiny je někdy třeba trochu oželet, ale masové brutální zásahy do krajiny podpořit nemohu. Při úrovni současných poznatků je třeba se při postupném útlumu tepelných elektráren zaměřit na malé vodní stavby / svým zanedbatelným významem srovnatelných s VE /, zdokonalení výroby atomové energie s problémy bezpečné výroby a uložení odpadu. Sluneční energie / ač by se mi líbila / u nás nebude mít velkou perspektivu. Biomasa / prostorově k pěstování velmi náročná / a geotermální energie sice elektřinu nevyrábí, ale můžou ji v mnoha případech nahradit. Výhody „mixérů“ oblohy : čistá výroba, nevyčerpatelnost zdroje, poměrně jednoduchá funkčnost. Nevýhody : závislost na síle větru, estetika krajiny, nákladná výstavba a likvidace, neprozkoumané působení na živočichy, nemožnost akumulace vyrobené energie / prozatím /, nutnost pohotovostní rezervy pro případ nepříznivého větru a také způsobí zvýšení ceny elektřiny. Posuďte sami, co je víc ? Volného času není nikdy dost. Stíháme dny, hodiny, někdy i minuty. Denních úkolů je mnoho.V práci i doma. Mít tak někdy celý den pro sebe! Jak bychom jej využili? Nejdříve bychom se asi dobře vyspali, nabrali síly a pak se pustili do všeho, na co nám v pracovním týdnu nezbude prostor. Nově zvolených zastupitelů jsme se zeptali: „Jakým třem koníčkům se věnujete nejraději ve svém volném čase? (Musím dodat, že se všichni této otázce srdečně zasmáli, protože pojem volný čas téměř neznají!) Bumbálek Jaroslav: hory, práce se dřevem, příprava kulturních akcí Caha Václav: hra na saxofon, zahrádka, hospodářství Čáp Radek: četba, jízda na kole, dvě malé dcerky Duba Miloš: internet, počítač, lehce sport (pasivně i aktivně) Javůrek Pavel: fotografování, cestování, sport Jelen Milan: turistika, sport, práce s informacemi všeho druhu Jelenová Eva: divadlo, tanec, ruční práce Jelínková Karla: zahrádka (letos poprvé po 15ti letech od otevření obchodu zasela malé záhonky zeleniny), cestování, tři vnoučata Kalný Jan: zahrada, rybaření, proniká do tajů svého nového počítače Novotná Lenka: četba, cestování, vaření Sedlák Stanislav: lyžování, jízda na kole, pravidelné návštěvy bazénu Šerý Vlastimil: práce na poli, domácí zvířata, hasiči Vařílek Josef: aktivně divadlo, tenis, otužování Vebr Bohumír: hudba, cykloturistika, cestování Zeman Jan: sport, chov holubů, myslivost Caha Stanislav: sport, truhlářské práce, příroda Každý přece jenom věděl, čemu by se rád věnoval. Mnozí by jistě jmenovali i více zálib. Je nedělní večer. Naši zastupitelé se již zase chystají do práce.Zítra začne nový březnový týden. Přejeme nejen jim, ale také všem čtenářům více volného času na hodnotné záliby, které obohacují život a přináší uspokojení. str. 12 Z tvorby kamenických školáků Děti ze 6. třídy dostali v češtině za úkol vymyslet smysluplné vyprávění, ale aby to neměly tak jednoduché, musela všechna slova začínat na stejné písmeno. Dokázali byste to také? MARCEL FERDA Veverka vynášela vysoké větve velkými vraty. „ Vydro, vyjeď, ve vozíku vezu vysoké větve.“ Vydra volá vlaštovku : „Vlaštovko, vynadej veverce!“ Vlaštovka volá: „Veverko, vypadni vodsaď!“ Veverka vzala větve, vyhodila všechny větve vedle vlaštovky. Vlaštovka vypískla : „Vydro, vezmi veverce všechny velký věci!“ Vydra vystartovala. Vzala veverce : vařečky, vidle, vrták, vaničku; vedle veverce vyloupala voříšky. Vzteklá veverka vyházela vlaštovce všechny vzácné věcičky. Vzbouřená vydra vztekle vyřvávala. Ve výšině vznešeně vykračoval vlk. Vyhlídl věci veverky, vydry, vlaštovky. Vychytrale vybafl, vytáhl vousiska, vykulil voči. Velkým výskokem vyrazil vpřed. Všichni vykuleně vřískli. Ve vteřině všichni vychladli. Vlk velkoryse vodešel. „Vyhlídka vyklizená,“ vydechla vyjukaná vlaštovka. ELIŠKA SEMERÁDOVÁ Katka Koldová kráčela kolem krásné kapradiny. Kapradina kypěla krásou. Katka koupila kouzelně krásnou kapraď. Koupená kapradina krásně krášlila koutek Katky Koldové. Katky kamarádka Karolínka Konečná Kristýnce koupila kaktus, který každoročně kvete. Karlík Kolda koupil Katce kanárka káravého. Kristýnčino kotě koulí kotrmelce. Karlík ková koně. Klouček Kuba krásně kreslí. Kristián Kvetovský kluše kolem Karličky Kubištové ke Karlíkovi. Klárka Kozáková koupala krásné kotě. Žáci deváťáci zase vzpomínali na téma Co mi vyprávěl dědeček. Zde jsou malé ukázky : NIKOLA FIALOVÁ Děda mi vždycky vyprávěl, jak vychovával své tři syny a co všechno s nimi zažil. Nejstarší syn se jmenuje Libor, prostřední Milan a nejmladší, můj taťka, Zdeněk. Jednou taťku učil plavat. Můj taťka se ve svém dětství strašně bál vody. Vždycky, když šel okolo rybníka, pokaždé ho obcházel a ostražitě sledoval. Prý raději prolézal ostružinami, než by se přiblížil k vodě. Děda byl sportovec a chtěl, aby všichni jeho potomci uměli plavat, proto se mu taťkův rozmar vůbec nezamlouval. Jednou v létě se šli projít a obhlídnout okolí, aby viděli, co se kde změnilo. Děda začal taťkovi vyprávět nějaký příběh, aby utlumil jeho pozornost. Ve chvíli, kdy došli k rybníku, taťku chytil, a protože byl v té době lehký jako pírko, hodil ho do rybníka pár metrů od břehu. Taťka začal křičet a zoufale máchat rukama. Sice mu to trvalo, ale nějak se dopachtil na místo, kde už dosáhl na dno. Když přišli domů, bábí začala dědovi nadávat : „ Ty máš ale blbý nápady, co kdyby se kluk utopil !“ Celá akce však smysl měla, taťka se přestal bát vody. Teď plave vždy, když má možnost a pro změnu nechce z vody ven. Nás plavat učil a naučil, ale naštěstí se vzdal metody svého otce. RADKA STOJÁNKOVÁ Líbí se mi, když můj dědeček vypráví příběhy. Ke konci 19. století odcházeli koutští občané za prací do Ameriky. Většina z nich našla nový domov ve státě Nebraska. Odešel tam i můj prapradědeček. Děda vypráví: „ Z evrpských přístavů byly vypravovány velké zaoceánské parníky s vystěhovalci, jejich rodinami a většinou velice skrovným majetkem. 12. června 1896 se můj dědeček, tehdy třiadvacetiletý a svobodný, s dvěma koutskými občany vydali na cestu do Hamburku. 22. června už odjíždělli lodí. Cesta byla velmi obtížná a nesnadná. Seděli na lavicích v podpalubí v levné třídě. Bylo tam mnoho lidí a mezi nimi i nemocní. Neměli co jíst a v podpalubí byl veliký zápach. Můj dědeček měl na cestu jen fazole. Občas dostal od spolucestujících i něco jiného k jídlu. Cestování lodí špatně snášel, protože měl mořskou nemoc. Plavba po moři byla pro něj nezapomenutelným zážitkem. Okolo parníku plavali velryby i delfíni, které ve svém vyprávění nazýval mořskými příšerami. Asi po třech týdnech dopluli do New Yorku. Na ostrově byli všichni zadrženi a nemocné vrátili zpět do jejich vlasti. Můj předek v USA zůstal.“ Takto děda často vzpomíná na svého dědečka, který se po deseti letech vrátil a založil rodinu v Koutech. A chlapci z devítky trochu lyricky Proč má sluníčko sedmitečné sedm teček str. 13 JAKUB REITERMAN Nad touto otázkou se moc nezamýšlíme, proto jsem začal bádat a zjistil proč. Tento příběh začíná na samém počátku světa, kdy Velká matka vytvářela přírodu. Nejdřív začala krajinou – vytvářela řeky, hory, nížiny, propasti, bažiny … Pak si ale řekla, že by to chtělo něco, co by se tu dobře vyjímalo. Tak začala tvořit stromy – smrky, jedle, borovice. Jenže !! „ Chtělo by to něco, co by na podzim hýřilo barvami.“ A tak vytvořila jabloně, hrušně, kaštany, topoly … Takto pokračovala i s keři, houbami a květinami … Za několik dní se jí zdálo, že je to nějaké nudné, když vše stojí a nehýbe se. Proto stvořila savce, ptáky, ryby, plazy a hmyz. Od každého druhu vytvořila tisíce poddruhů. Narazila však na problém. Vytvořila predátora pro mšice, ale nevěděla, jak ho vybarvit. Po chvilce ji napadlo, že když mají tygři pruhy a gepardi nepravidelná kolečka, proč by nemohlo mít kolečka pravidelná. Ale kolik ? Dlouho přemýšlela a hudrovala : „ Sedm dní nad tím přemýšlím.“ „ Sedm !“ vykřikla. „No jo, ale jakou barvu ? Je to “to“ sluníčko, zní to však žensky, tak červenou . A tečky černě, protože černá je smrt a ona ji přináší mšicím.“ Tak vzniklo slunéčko sedmitečné – požírač mšic, se kterým si matka Příroda lámala hlavu. kotel nesmazatelné černé barvy a všem beruškám namaluje sedm černých teček na krovky. A od té doby mají všechny berušky na zádech sedm černých teček. A na závěr: Zkusili jste se někdy vcítit do „duše“ neživých předmětů, třeba obyčejných věcí? GABRIELA ADAMCOVÁ Já hmoždíř Jsem velice starý oprýskaný a těžký hmoždíř. Dívám se na Vás z police v krásné moderní kuchyni. Zlatavá barva ze mě už téměř celá opadla a zub času je na mně znát. Hýčkají mě, leští a chodí kolem mě s úctou. Aby také ne, znám generace žen, hospodyněk, které mi daly vůni, a to pokaždé jinou, aniž bych šel na nějaký ples. Vůni drsných muškátových oříšků, vůni hřebíčku a skořice. Žádný Dolce & Gabbana /parfém/ se nevyrovná mé vůni a to ani po 86 letech mé existence. Dýchá ze mě tržiště, kde pra, pra, pra …bába smlouvala s váženým kupcem o mé ceně. Byl jsem mladý, zlatý a velice pyšný ! Byl jsem dominantou kuchyně a při drcení koření jsem se rozezněl jako zvony v kostele. Dnes tyto zvony spí a já s nimi. Nikdo však neopomene zvednout oči k „spící“ historii, která je na polici, kdykoliv přijde do kuchyně. JAN NOHA Kdysi za dávných časů berušky neměly na krovkách žádné černé tečky. Všechno začalo tak, že v lese se konal maškarní bál. Jedna beruška se rozhodla se rozhodla, že se převleče za muchomůrku. Na krovky si namalovala sedm bílých teček, navlékla na sebe bílou sukénku a šla. Tolik jí to slušelo, že i muchomůrky před ní pukaly závistí. O její kráse se dozvěděla i královna berušek, která byla velmi pyšná a závistivá. Poručila svému dvornímu malíři, aby jí také namaloval bílé tečky, ale nesmazatelnou bílou barvou, protože té berušce se tečky časem smažou, ale královně nikdy. Malíř ale odpověděl : „ Má vzácná paní, bílou barvu namíchat neumím. Ve vzdálených zemích jsem se naučil míchat pouze nesmazatelnou černou a žádnou jinou.“ Královna měla na výběr. Buď bude mít nesmazatelné černé tečky na krovkách, anebo nebude mít žádné. Královna rozhodla, ať jí namaluje sedm černých teček. Už se těšila, jak ji všichni budou obdivovat. Když však poprvé vyšla ven, úplně všichni se jí smáli, nejvíce muchomůrky, neboť se už nemusely za sebe stydět. Královna byla hrozně zklamaná a rozhodla se, že už nebude středem posměchu. Poručila malíři, ať namíchá Karneval v tělocvičně str. 14 První výsledky testů na Základní škole V mém posledním příspěvku v Kamenovinách jsem vás informoval o tom, jak chceme zkvalitnit výstup našich žáků na základě nezávislých prověrek či testů jejich znalostí. Trochu mě zamrzel výsledek dotazníků rodičů, kteří vyjadřovali nespokojenost s výukou anglického jazyka. S napětím jsem tedy očekával výsledky hodnocení testů z této oblasti. Prozatím byli testováni žáci šesté a deváté třídy a výsledek je pro nás velmi příjemným překvapením. V anglickém jazyce byli hodnoceni žáci v průměru nejlépe. Dokonce i v rámci testovaných škol jsme v té lepší polovině a to k testům přistupujeme naprosto objektivně, nic nechceme přikrášlovat. Když jsem totiž firmě, která testování bude provádět, zadával počet žáků ve třídách, překvapila mě otázka: „ A kolik chcete testů?“. Zjistil jsem, že většina škol nebere plný počet testů a slabé žáky netestuje. Potom musí zákonitě ke zkreslování výsledků školy jako celku docházet!! U nás jsme do testů zahrnuli všechny žáky, i když jsme věděli, že výsledky školy jako celku to sníží. Každý deváťák však dostal ještě výsledky sám za sebe, a tak rodiče vědí, jak na tom jejich děti jsou. Dobré hodnocení v rámci výuky anglického jazyka nevyšlo jenom v testech, ale historického průlomu jsme dosáhli i v umístění našich žáků na okresní olympiádě v anglickém jazyce, kde se umístili na medailových pozicích. Testy naopak ukázaly, že větší pozornost budeme muset věnovat rodnému - tedy českému jazyku. Přitom bych se ale chtěl učitelů tohoto předmětu již dopředu zastat. Tam je totiž sestupný trend jevem celospolečenským. V době masivního rozšíření počítačů a internetu se děti dokáží pochlubit tím, kolik her na počítači zvládnou, a za čtení knih se málem stydí. Počítačová gramotnost stoupá, ale gramotnost v rodném jazyce klesá. Jen se obávám, aby nešlo o nepřímou úměru - oč lépe děti budou ovládat počítače, o to hůře na tom budou v českém jazyce. Na závěr bych chtěl ještě rodičům vycházejících žáků připomenout, aby se znovu podívali na výsledky svých dětí z testovaných oblastí. Ty jsou totiž popsány velice konkrétně i s upozorněním, v kterých oblastech by měl každý přidat a jaké má předpoklady uspět na zvoleném oboru po ukončení základní školy. Bohumil Lála – ředitel ZŠ Školní fotozastavení Vánoční jarmark Pobyt na horách v Jeseníkách - Kouty nad Desnou str. 15 Zápis budoucích prvňáčků Dne 19. ledna 2007 byl ochromen život v obci, neboť po silném větru došlo v noci k výpadku elektrického proudu. Porucha byla odstraněna až v pátek dopoledne. Ve škole se neučilo, ve školní kuchyni se nevařilo, ale plánovaný zápis do 1. třídy proběhl. Pedagogové prvního stupně připravili netradiční stanoviště, kde se děti cítily velmi dobře. Organizační pomoc ochotně zajistily žákyně Gábina Adamcová, Iveta Kinčíová a sestry Iva a Jana Vrzáčkovy.Odpoledne plné her, barev, pěkných obrázků a povídání, s prvky tělesné výchovy a písničkami, se líbilo nejen dětem, ale také rodičům. str. 16 Na co se můžete těšit ve chvílích volna? Nejbližší kulturní akcí bude 22. dubna divadelní představení ve 14 hodin na fotbalovém hřišti - Don Qichot de la Ancha, které režíroval známý Bolek Polívka. Toto představení v Den Země bude odměnou všem občanům za jarní úklid kolem svých příbytků. Podrobnější informace se dozvíte na plakátech a pozvánkách. V dalším měsíci se můžete těšit na „Rodinný víkend“. V sobotu 12. května se sejdeme ve 14.00 hodin na dětském hřišti, kde připraví program pro děti Zemanovo dřevěné divadlo z Brna.Oslava Dne dětí se změní v oslavu Dne matek. Následovat bude totiž od 16.00 hodin módní přehlídka, kterou zajistí studenti Střední průmyslové školy z Helenína. Pokud by nepřálo počasí, uskuteční se tyto pořady v orlovně. O den později v neděli 13. května začne ve 14.00 hodin v orlovně exhibice mistrů stolního tenisu Milana Orlowského a Jindřicha Panského. V utkáních s místními borci i v utkání vzájemném se můžete těšit na velké sportovní zážitky. Dne 26. května se na svůj den mohou těšit všichni jubilanti narození v roce 1947. Setkání po letech bude jistě příjemné stejně jako zajištěný program, který začne ve 13.30 hodin. Kdy sraz skončí, záleží jen na oslavencích.Realizační tým Sboru pro občanské záležitosti je připraven zajistit vše potřebné ke spokojenosti hostů. Sportovním svátkem bude jubilejní XX. ročník běhu Kamenické patnáctky v pátek 1. 6. 2007. Snažíme se zajistit některou sportovní osobnost, která by v závod odstartovala. Hodnotné budou ceny pro nejlepší i drobnosti pro všechny zúčastněné. Srdečně jste zváni! Využijte toho, že za Vámi kultura i sport přijedou do Kamenice.Podpořte akce svou návštěvou. Je to odměna pro všechny pořadatele i zúčastněné. Současně prožijete pěkné chvíle volna, budete relaxovat a společně se bavit! Příště se dozvíte něco bližšího o programu letošní poutě, o oslavách 40. výročí postavení základní školy připravovaných koncertech v kostele a dalších pořadech. Eva Jelenová str. 17 13. 5. 2007 ve 14 hodin bude kamenická orlovna svědkem zajímavé sportovní podívané. Zájemci uvidí při „práci“ dvě velké sportovní hvězdy minulých let. Představí se nám vynikající bývalí českoslovenští reprezentanti ve stolním tenisu MILAN ORLOWSKI a JINDŘICH PANSKÝ. MILAN ORLOWSKI je pětapadesátiletý trojnásobný mistr Evropy ve dvouhře, čtyřhře /s Maďarem Gergelym/ a smíšené čtyřhře /s Ilonou Uhlíkovou/. Společně se svým kolegou Panským byli finalisty mistrovství světa ve čtyřhře. Dvakrát zvítězil na prestižním turnaji TOP 12 / 1977 a 1983 /. Dvacetkrát získal domácí titul ve dvouhře, čtyřhře i smíšené čtyřhře. Bydlí v Praze. Má jednu dceru. Ve své kariéře hrál za Spartu Praha, Bayreuth a TTC Jülich. Ve volném čase rybaří, hraje tenis a rád lyžuje. JINDŘICH PANSKÝ je šestačtyřicetiletý mistr Evropy ve smíšené čtyřhře / s Marií Hrachovou /. Dvakrát byl ve finále MS ve čtyřhře a smíšené čtyřhře. Dvakrát získal druhé místo v turnaji TOP 12. Dvanáctkrát se stal mistrem Československa ve dvouhře, čtyřhře a smíšené čtyřhře. Také žije v Praze. Je otcem dvou synů. Dosud působil v oddílech Sparta Praha, VŠ Praha, TTF Ochsenhausen, Augsburg, Salder. Má-li čas, věnuje se fotbalu, tenisu a v neposlední řadě také rodině. Společenská kronika Leden: Paní Marie Škodová z Kamenice Paní Anežka Moláková z Kameničky Pan Bohuslav Kratochvíl z Kamenice 85 let 80 let 80 let Na Luboše Valu z Řehořova nikdy nezapomenou příbuzní, kamarádi a spolužáci, kteří se s ním rozloučili v říjnu loňského roku.Odjel navždy do nebeské krajiny klidu a bezpečí.. Únor: Paní Anna Bednářová z Řehořova Pan Petr Kratochvíl z Kamenice 80 let 96 let Také nám zůstaly vzpomínky na tyto občany: Březen: Pan Josef Vostál z Kamenice Paní Milada Jeřábková z Brodku Upřímně blahopřejeme! Marie Zadražilová, Kamenice 460, (29. 12. 2006) 85 let 95 let František Vala, Řehořov 7, (26. 2. 2007) Anděla Valová, Kamenice 185, (28. 2. 2007) str. 18 Dvacátá patnáctka z pramenů Bohumila Nováka Běh patří k nejpřirozenějším pohybům člověka. Jen zlomek lidí dokáže běhat tak dobře, že se nebojí každý týden jít „se svou kůží na trh“ a výkonnostně nebo vrcholově se poměřit s ostatními. Takovouto příležitostí na Vysočině je běžecký vytrvalecký soutěžní cyklus BĚŽEC VYSOČINY. Jeho počátky sahají až do roku 1976. Tehdy byl tvořen 9 závody. V roce 2007 proběhne 32. ročník. Náš závod KAMENICKÁ PATNÁCTKA je o něco mladší. Poprvé se uskutečnil roku 1988. Tehdy už bylo v seriálu zastoupeno spolu s ním 15 klání. V současnosti si mohou vytrvalci vybrat z 19 závodů o délce 6,6 – 21,1 km, mezi nimiž pochopitelně naše trať nechybí. Pro vaši představu uvádíme, kde všude se běhá: /letos od 13.4. do 26.10. s letní přestávkou/ 1. PÁVOVSKÝ BĚH – 8,75 KM 2. BĚH CHOTĚBOŘSKEM – 16,1 KM 3. JARNÍ CENA DATALUSKU – 8,8 KM 4. JIHLAVA – TŘEŠŤ – 14,6 KM 5. PLANDERSKÝ BĚH – 9,4 KM 6. STONAŘOVSKÉ ALEJE – 20 KM 7. KAMENICKÁ „15“ –15 KM 8. DAČICKÁ „14“ – 13,2 KM 9. OPATOV, PŘES TŘI HRÁZE – 8,8 KM 10. NOVÉ VESELÍ – 21,1 KM 11. ALEJEMI V KNĚŽICÍCH – 9,1 KM 12. JIHLAVSKÁ HODINOVKA – 1 HODINA / 14 – 17 KM ? / 13. SÁDECKÝMI VINOHRADY – 6,9 KM 14. ŘÁSNÁ, PŘESPOLNÍ BĚH – 9,6 KM 15. VYSOKÝ KÁMEN – 13,85 KM 16. BŘEZINA V POLNÉ – 10,75 KM 17. BĚH HEULOSEM – 6,6 KM 18. OKŘÍŠKY, BĚH OKOLO DOLŇÁKU – 6,3 KM 19. OKOLO RUDNÉHO – 8,3 KM Na 20 ročnících KAMENICKÉ PATNÁCTKY se podílelo mnoho obětavých pořadatelů. Mnozí z nich si též trasu vyzkoušeli aktivně. Za všechny jmenujme Miroslava Bumbálka, Miroslava Dvořáčka, Ludvíka Hrubého, Josefa Vařílka, Tomáše Hrdličku, Jana Bourka, Aleše Havelku, Aničku Kozovou a vůbec většinu členů výboru TJ SOKOL Kamenice. Obrovský dík patří i desítkám sponzorů, kteří dokázali vždy udržet vysokou úroveň našich běžeckých závodů. Na tomto místě bych rád taky vyjmenoval všechny závodníky, kteří si své jméno spojili s názvem Kamenice u Jihlavy v rámci Běžce Vysočiny : Petr Šťáva, Miroslav Bumbálek, Milan Malý, Miroslav Dvořáček, Josef Vařílek, Jan Zeman, Tomáš Hrdlička, Ludvík Hrubý, Jan Nejedlý, Martin Stejskal, Tomáš Pojman, Jan Hlaváč, Aleš Sochor, Luboš Janoušek a Marek Pojman. Trať závodu pro dospělé měří přesně 15 km, je od samého začátku stále stejná a vede z Kamenice přes Brodek okolo Panského kopce a hájovny na silnici od Svatoslavi. Potom míjí hájenku Cípy a přes radošovskou křižovatku se vrací kolem Urbánkovy samoty zpět do Kamenice. Pro mládež je připraven 1 nebo 2 okruhy / 1750 m /. Z městečka se běží k faře okolo garáží, podél potoka až kousek za plac. U Hrubých zatáčí doprava a za potokem znovu doprava k zadnímu vchodu místní masny. U hasičské zbrojnice směřuje ke tvrzi a okolo dolní kašny do cíle. Tato trať byla také vždy stejná s výjimkou prvního ročníku, kdy se od potoka přiběhlo na městečko „Lamencovkou“. Tam byl i první cíl. V loňském roce /2006/ byl vytyčen miniokruh pro nejmenší po městečku okolo kapličky a kašny v délce 300 m. Ve startovních listinách 19 ročníků našeho běhu se objevilo 279 jmen. Startovali tu běžci z Vysočiny, ale i z Prahy, Brna, Hradce Králové, Turnova, Plzně, Č. Budějovic, Šumperka, Přelouče, Sezimova Ústí aj. Nechyběla ani mezinárodní účast / Polsko, Ukrajina a Maroko /. Nejpočetnější účast jsme zaznamenali poslední květnový den 2002 při 15. ročníku. 186 klasifikovaných běžců – rekord mužů / 69 /, dorostu / 13 / i žactva /101 / doplnily 3 ženy. Žen bylo nejvíce v následujících dvou letech – 5. Pětinásobným vítězem nejsilnější kategorie / ze 7 startů / je Pavel Novák. Tento závodník v současnosti patří k české maratonské špičce. Mezi ženami tu čtyřikrát dokázala vyhrát Jana Kopřivová / z 8 startů /. Pozoruhodná je i pravidelná účast 2 závodníků. Kamenický Miroslav Bumbálek a jihlavský Pavel Hotař nechyběli u nás ani jednou na startu. Nejúspěšnější kamenický běžec Petr Šťáva absentoval pouze jednou. str. 19 Rekordmanem našeho běhu je Andrej Danilev. Ten „patnáctku“ dokázal prolétnout v čase 47:17 min. v roce 1997. Z téhož roku pochází i absolutní výkon žen. Karla Mališová předvedla výkon 1:00, 24 hod. Mezi žáky drží rekord Miroslav Ludes z Třebíče. 1750 m uběhl v roce 2001 za výborných 5:42 min., v žákyních drží primát D. Vykypělová ze Starého Města. Roku 2004 trať zvládla za 6:28 min. Dorostenecké rekordy jsou mladé, na trati dlouhé 3,5 km běhají teprve od roku 2001. Zdeněk Hnilo ze Žďáru n.Sáz. předvedl čas 10:58 min. / 2002 / a Petra Benová z Třebíče zvládla tuto vzdálenost za 13:53 min. / 2002 / „Kamenickou 15“ žáků dokázala 4 krát vyhrát Jarmila Machačová ze Světlé nad Sázavou. Dnes je tato dívka jednou z nejlepších dráhových cyklistek v ČR. Třikrát tu triumfoval Patrik Fink, který byl později velmi dobrým hokejistou Dukly Jihlava. Stejný počet výher mají na kontě i někdejší žáci kamenické ZŠ Luboš Kučera a Věra Kratochvílová. Raritou je, že v kategorii mužů v roce 1997 zvládl bez problémů tuto trať Ladislav Novotný ve věku 72 let. Letošní jubilejní 20. ročník KAMENICKÉ 15 se bude konat v pátek 1.6. 2007. Těšíme se, že se zúčastníte ať už jako diváci nebo dokonce závodníci. Jarní kopaná v Kamenici Miroslav Kopečný, Roman Procházka, Miloš Kráčmar Sponzoři: Jaroslav Dvořáček, Obec Kamenice, Josef Pejchal, Pohostinství Tomáš Hrdlička, Řeznictví Josef Kratochvíl, pohostinství Jan Kratochvíl, SYS Spektrum s.r.o., .... Soupiska hráčů kopané Sokol Kamenice pro jarní sezónu 2007 Kamenický fotbal prošel od podzimu několika změnami, Miroslav Sakmar jako hlavní trenér ukončil tuto činnost a k mužstvu nastoupil nový realizační tým M. Kopečný, P. Kalina, M. Vébr. Mužstvo bylo posíleno o hráče J. Řehoře a M. Kráčmara, který se podílí i na vedení všech tréninků. Družstvo se připravovalo během zimní přestávky 3x týdně a to v tělocvičně, přírodě a na nově osvětleném tréninkovém hřišti, které vybudovali hráči a příznivci kamenického fotbalu. Materiální pomoc nabídla Obec Kamenice. Za toto všem náleží velké poděkování. Na začátku bylo stanoveno 32 tréninků a 5 přípravných zápasů se soupeři vyšších tříd. Tato příprava svoji kvalitou splnila očekávání trenérů. Hlavním cílem oddílu kopané je stabilizace jeho umístění na předních místech tabulky 4. třídy. Další prioritou mužstva je vybudování týmu z řad domácích hráčů. Ve spolupráci s Obcí Kamenice a SDH Kamenice hodláme nadále zvelebovat celý sportovní areál a to nejenom ke sportovním účelům, ale i k jiným celospolečenským akcím. Adamec Auředník Dočekal Fiala Havelka Komárek Kopečný Kráčmar Lipš Maštera Miloš Ondřej Michal Kamil Michal Ladislav Pavel Miloš Jiří Martin Molák Novotný Pojman Procházka Řehoř Sakmar Sakmar Sochor Večeřa Vyzibla Petr Josef Tomáš Roman Jan David Miroslav Vojtěch Jaroslav Lubomír Tabulka po podzimní části Rk. Tým ZápVýhryRemízyPorážkySkóre Body (Prav) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 Ždírec Smrčná Brzkov Střítež Měšín KAMENICE Nadějov B Bítovčice B Hybrálec Věžnice KTS Jihlava 9 8 6 5 5 4 3 3 3 2 2 1 0 1 3 1 2 1 1 0 0 0 0 2 3 2 4 4 6 6 7 8 8 48: 10 48: 16 14: 11 20: 7 20: 14 18: 18 21: 27 23: 34 16: 32 11: 37 18: 51 28 24 19 18 16 14 10 10 9 6 6 (10) (9) (4) (3) (1) (-1) (-5) (-2) (-9) (-9) (-6) str. 20 Zpravodaj pro občany Kamenice, Řehořova, Kameničky, Vržanova a Brodku. KAMENOVINY vydává OÚ Kamenice - 588 23 Kamenice č. 481, okr. Jihlava Tel.: 567 273 309, e-mail: [email protected] Na základě zákona č. 46/200 Sb. je registrován u MK ČR pod čís. E - 14 415 Vychází čtyřikrát ročně. Náklad 700 kusů. Toto 17. číslo vyšlo v dubnu 2007. Uzávěrka 30. 3. 2007 Tiskne ASTERA G, Matky Boží 1, 586 01 Jihlava, www.astera.cz Odpovědný redaktor Mgr. Milan Jelen. Příspěvky přijímá Obecní úřad Kamenice. Foto na titulní straně Jaroslav Bumbálek - kaple Cyrila a Metoděje u Kamenice