zpravodaj 2007_1

Transkript

zpravodaj 2007_1

Česká Asociace Námořního jachtingu
Zpravodaj 1 / 2007
Obsah
Obsah ............................................................................................................ 1
Informace ze zasedání výkonného výboru ČANY ....................................... 2
Plavby 2006 .................................................................................................. 5
Ocenění ČANY za rok 2006......................................................................... 6
Námořní Pohár Mistrů ČANY 2007............................................................. 7
Námořní Mezinárodní Pohár ČANY 2007 ................................................... 8
Jak získat průkaz odborné způsobilosti k obsluze některých vysílacích
rádiových zařízení....................................................................................... 10
Námořní radiokomunikace podle GMDSS a vydávané průkazy................ 13
Zeptali jsme se za vás: ................................................................................ 19
Platnost mezinárodních průkazů způsobilosti k vedení rekreačního
plavidla................................................................................................... 19
SPS - nový typ průkazu MPZ a VMP .................................................... 19
Vstupné do národních parků Chorvatska v roce 2007............................ 20
ABC ochranných anod................................................................................ 24
Jak získat předpověď počasí v letošní sezóně ............................................ 29
Sny letní noci (Ein Mittsommernachtstraum)............................................. 31
Plavba na plachetnici O.K. ......................................................................... 40
Atlantský oceán ...................................................................................... 40
Ve vlnách Karibiku ................................................................................ 42
Nové knihy v knihovně ČANY .................................................................. 45
Jachting - Vášeň a profese...................................................................... 45
Karin Pavlosková: MOŘEPLAVECKÁ ODYSEA - Doktorka,
kapitán a pes v zajetí oceánu (Knižní klub 2005) .................................. 48
Karin Pavlosková: DRAMA MEZI OCEÁNY (Knižní klub 2007) ...... 48
Jiří Albrecht: SEDM LET CESTY K LIDEM, díl I. a II. ...................... 49
Ivan Orel: IDIOTI NA PLAVBĚ KOLEM SVĚTA .............................. 49
Knihovna a služby ČANY .......................................................................... 49
V i d e o k a z e t y................................................................................... 51
V i d e o C D D i s k y.......................................................................... 51
V i d e o D V D D i s k y ...................................................................... 52
Č a s o p i s y .......................................................................................... 52
K n i h y .................................................................................................. 52
Stručné zprávy ČANY................................................................................ 63
-
1
-
Zpravodaj 1 / 2007
Informace ze zasedání výkonného výboru
ČANY
Vzhledem k naléhavosti řešených úkolů rozhodl VV ČANY aby se schůze VV konaly do května 2007 v měsíčních intervalech. VV se sešel na jednáních v kanceláři
APC, U Pergamenky 2, Praha 7 ve dnech 14.11., 12.12.2006, 16.1., 30.1., 13.2.,
6.3., 27.3. a 26.4.2007. Zasedání řídil prezident ČANY P. Kundrata (V. Švec).
Na jednáních byly projednány a přijaty následující rozhodnutí VV ČANY:
1.
Námořní zákon
V. Švec s P. Kundratou a S. Bílkem navrhli MD ČR řešení úprav NZ podle
mezinárodně uznávaných norem. Intenzivní jednání probíhají průběžně již od října
2006 na pracovní úrovni, jak na Námořním úřadu MD ČR, tak i na ČLPR a se zástupci organizací ANJ (O. Straka) a APL (L. Záruba). Své případné náměty, připomínky a dotazy adresujte viceprezidentovi ČANY pro legislativní otázky Ing.
Václavu Švecovi, CSc.
V souladu s platnou českou legislativou byl upraven formální vzhled a text
průkazu identifikačního označení plachet CZE. Všem stávajícím držitelům CZE
bude průkaz bezplatně vyměněn po předložení starého za nový. Zhotovením průkazu byl pověřen p. Václav Olmer. Číslo starého průkazu zůstane po výměně zachováno.
2.
Jednání EBA
J. Groch podal informaci o své účasti na zasedáních EBA v Kodani a Oslu,
kde pracoval jako člen legislativní komise. Informace jsou využívány při jednáních
s orgány MD ČR o novelizaci námořního zákona a navazujících prováděcích vyhlášek. Při jednáních navázal úzké kontakty na zástupce Rakouska, Chorvatska a
Velké Británie. S rakouskými kolegy bylo domluveno školení
3.
Web a mail ČANY
Na všech schůzích se VV intenzivně zabýval přípravou a náplní nových webových stránek ČANY (www.cany.cz nebo www.cany.it-consulting.cz). Stránky budou spuštěny do poloviny července 2007. Koordinací přípravy stránek byla pověřena D. Hrdinová.
Pro velkou poruchovost staré mailové adresy ČANY ([email protected]) byla
na webu zveřejněna informace aby se zájemci o informace obraceli na jednotlivé
členy VV dle jejich působnosti. Omlouváme se vám, ale tento problém jsme nebyli
schopni se správcem stránek uspokojivě odstranit. Nová mailová adresa bude zveřejněna současně se spuštěním našich nových webových stránek.
-
2
-
5.
Zpravodaj 1 / 2007
Změny v agendě sekretariátu a VV
Vzhledem k mimořádnému pracovnímu vytížení paní Ing. Olgy Müllerové ,
CSc., převzal agendu členů a členských průkazů P. Kundrata. Ze zdravotních důvodů rezignovali na funkci: předseda KK Jiří Špédl (v KK jej nahradí K. Eliáš),
člen VV K. Eliáš (jehož náplň funkce přebral S. Bílek). Informace byla zveřejněna
na webových stránkách ČANY.
6.
Pohárové soutěže ČANY
P. Sládeček informoval o závodech SANY – Slovak Sailing Week a Junácka
pasovačka, které měly ohlas u českých posádek a jejichž organizátoři se jeví jako
slibní partneři i do budoucna. Soutěže roku 2007 přinášíme v samostatném příspěvku.
7.
Zpravodaj, členské legitimace, lodní deníky
a) Zpravodaj ČANY č. 1/2007 a legitimace
P. Kundrata informoval, že ve Zpravodaji č. 1/2007 jsou rozesílány členské
legitimace. Náklady na Zpravodaj se v roce 2007 předpokládají ve výši 20 000 Kč
na číslo. Se Zpravodajem jsou přikládány informační letáky a mapy Chorvatska.
b) Lodní deníky
P. Kundrata přepracoval Lodní deník pro potřebu pohárových soutěží ve formátu A5 a rozsahu 20 stran (7 dnů plavby). Tyto LD budou dávány na zdarma lodím pohárových soutěží ČANY.
8.
Nákup knih
ČANY zakoupila do knihovny řadu nových titulů – pilotů, odborné literatury i
beletrie. Kompletní seznam publikací ČANY uvádíme na konci tohoto Zpravodaje.
P. Kundrata projednal s našimi sponzory dotaci naší knihovny a pohárových
soutěží ČANY zajímavými knižními tituly. Především k.s. EUROMEDIA
GROUP (B. Peyron a D. Gilles: Jachting – vášeň a profese, K. Pavlosková: Drama
mezi oceány) , dále Liberabooks (J. Albrecht: Sedm let cesty k lidem I. a II.) a od
autorky poutavých publikací o plavbě Atlantickým a Tichým oceánem Karin Pavloskové: Mořeplavecká odysea. Díky.
9.
Různé - účetnictví a finančního rozpočtu
a) Účetnictví
O. Müllerová informovala o předání účetnictví za rok 2006 k auditu účetní firmě p. M. Souška, který přislíbil dodat zpracované účetnictví po mezinárodních závodech, v horizontu přibližně měsíce. Zároveň byla prolongována smlouva s touto
firmou na další rok.
-
3
-
Zpravodaj 1 / 2007
b) Finanční rozpočet
Byl projednán a schválen návrh rozpočtu ČANY na rok 2007, který vychází ze
zásad schválených valnou hromadou v r. 2006 a který byl pojat opět jako vyrovnaný.
Vzhledem k finanční náročnosti tvorby nových webových stránek ČANY, což
bylo vytyčeno jako priorita č. 1 tohoto rozpočtu, bylo nutno krátit většinu položek
v rozpočtu. Byla schválena výše členských příspěvků na rok ve výši 400,- Kč.
c) Změna vedení úseku vzdělávání a předsedy KK
Bylo konstatováno, že současný stav zajištění vzdělávání je v rámci VV ČANY
problematický, neboť K. Eliáš, který byl do vedení tohoto úseku na Valném shromáždění zvolen, není delší dobu dosažitelný a mimo to v jeho případě může docházet i ke střetu zájmů v této oblasti. Byla navržena jeho výměna za J. Špédla
(VV je oprávněn do výboru v případě potřeby kooptovat dalšího člena), s čímž
souzněli přítomní členové VV. J. Špédl souhlasil s tím, že nahradí K.Eliáše v čele
úseku vzdělávání jachtařů. P. Kundrata byl pověřen tuto změnu projednat s K. Eliášem.
d) Setkání jachtařů
Výkonným výborem byl delegován prezident ČANY Petr Kundrata na celostátní, již 37. setkíní jachtařů v Libštátě (10.2.2007), setkání jachtařů Západočeského kraje v Líšťanech (24.2.2007) a setkání jachtařů Moravskoslezského kraje
v Sednici (24.3.2007). Informaci přinášíme na jiném místě tohoto Zpravodaje.
e) Konference ČSJ
Na konferenci ČSJ, konanou 20.1.2007 byl za ČANY delegován P. Kundrata
(pracoval jako člen volební komise) a P. Sládeček, jako předseda KK ČSJ se jí zúčastnil i P. Ondráček. Na konferenci byli zvoleni do funkcí v KK P. Ondráček
(předseda) a P. Sládeček (člen). Více na stránkách ČSJ www.sailing.cz .
Na konferenci byl oceněn Stříbrným čestným odznakem ČSJ za dlouholetou
aktivní činnost v ČSJ námi navržený náš člen a pravidelný úspěšný účastník pohárových závodů ČANY pan Miroslav Pokorný z JO TJ Doksy. Blahopřejeme.
f) Jachtař roku
6.2.2007 v prostorách klubu CERE v Praze 4 – Podolí byly vyhlášeny tradiční
výsledky ankety o „Jachtaře roku 2006“. Na prvním místě se umístila Lenka Šmídová a na druhém náš člen David Křížek, který zároveň vyhrál i kategorii Jachtaře
roku v námořním jachtingu. Ocenění si všichni oprávněně zasloužili svými mimořádnými úspěchy v tvrdé konkurenci světových soutěží i svými domácími aktivitami při propagaci jachtingu. Svou skromností a pílí jsou příkladem pro všechny,
-
4
-
Zpravodaj 1 / 2007
nejenom jachtaře (kéž by si z nich vzali příklad naši politici). Blahopřejeme a přejeme hodně úspěchů v letošní sezóně.
P. Kundrata
Plavby 2006
Loď
Délka m
O.K.
8.89
ODYSSEUS
13,49
POSITIF
6,5
VIKI
6,8
HABANERA
7,8
CHRISTA
9,0
ETERNITY
8,6
ETERNITY
8,6
OCEAN STAR
13,09
CANOPUS
12,7
ETERNITY
8,6
SUNSHINE
12,0
CHRISTA
9,0
Kapitán
Posádka
Ob
last
Karin Pavlosková,
Oldřich Karásek
P
Miloš Křenek, R.Kopeček,
R.Nečas, M.Šimurda,
M.Bednář, E. Sep
David Křížek
sólo
K+
A+
S
A
Jiří Štýbr, Z.Svobodová
Z.Porkert, J.Popelák,
M.Dohnal., P.Andres,
V.Váchová, L.Fremut
Václav Olmer,
J.Svárovský, Z.Žižka,
R.Štambachová, A.Kaprál
Harry Löwit, O.Löwitová,
H.Löwit j., A.Chmelová,
P.Jurečka
Stanislav Bílek, J. Kadlec
M+
S
B
B
B
Stanislav Bílek,
M. Hojný
B
Jan Doležal,
M+B.Kántorová,
K+H.Petr, R+M. Stephen
Lubomír Hofmann, J.Trs,
T.Hofmann, H.Dvořáková,
J.Dvořák, I.Fridrich, J.Göth,
J.Šimek, K.Nedbalcová,
Stanislav Bílek,
M.Pavlíček, J.Egner,
M.Štefan
Petr Kundrata,
H.Kundratová, M. Schaffer,
M.+J.Jungmann, Z.Vachtl,
A.Plačková, J. Homola
Harry Löwit, M.Selucký
J
-
S
B
S
B
5
-
Trasa
Tonga-Marshall Is.-MajuroMoluky-Sulawesi-SingapurPort Dicson (Malaisie)
St. Marten-Azory (Foial, Horta, Terceira, P.Delgado)Gibraltar-Barcelona
Les Sables–Azory– Les SablesZávod „Transat 6,50“
Istanbul-Canakale-IzmirMarmaris-Kypr-Tel Aviv-El
Arish-Alexandrie-Kréta.
Trzeiez-Röne-Kalmar-Visby,
Saltsjöbaden (Ostrov Štírů)Stockholm-Verre-Västervik
Trzebiez-PeenemündeHammeren H.-Visby-LiepajaTrzebiez
Stockholm-SkatanMellanfjärden-ÖregrundStockholm
Warnemünde-KlintholmKalmar-Arkösund-Stockholm
Nm
Výk. tř.
lg.bodů
8700
Ø38
4420
I.
(32286)
2500
I. M
38461
2153
I.
(31661)
Tribunj-Vis-DubrovnikKotor-Cavtat-Kremik-Tribunj
846
II.
10846
836
II.
9288
530
II.
(6162)
504
II.
(5860)
502
Ø42
Marina Portisco-kolem Sardinie: Cagliari - La Madalena
-Marina Portisco.
451
Ø41
-
Stockholm-AnkarrudenKalmar-Štětín
Athina-Sounion-Kea-TinosDilos-Mikonos-NaxosAndiparos-Sifnos-Serifos- Idra-Poros-Egina-Athina
Trzebiez-Sassnitz-KodaňKlintholm-Lohme-Trzebiez
421
I.
(4895)
378
Ø31,5
364
II.
(4044)
CHRISTA
9,0
OCEAN STAR
13,09
TOP ONE
12,0
Zpravodaj 1 / 2007
Harry Löwit, M.Svatoš,
M.Pavlová, B.Dostálová
Jan Doležal, M.Kántorová,
V.Doležal
Petr Kundrata,
T.Vítek, L.Janáčková,
J.Miculka, P.Flisnik,
K.Vertigroch, D.Vávrová
B
J
S
Trzebiez-Röne-ChristiansöAlinge-Peenemünde-Trzebiez
Tribunj-Rogoznice-TermoliPunto Vena-Tribunj
Punta Ala-Elba-CapraiaBastia-Porto Azzuro-Marina
di Grosseto-Punta Ala
354
Ø29,5
354
Ø 39
202
Ø33,6
Kód oblastí: A Atlantik, B Balt, C Černé m., J Jadran, K Karibik, M Marmarské m.,
P Pacifik, S Středozemní m.
Body v závorkách jsou jen informativní, buď chybí závodní licence, nebo se nejedná o člena ČSJ.
Právoplatně získané body a výk. třídy viznásledující tabulku.
Ø - Lodě, které nedosáhly minimálního denního průměru pro sportovní dálkovou plavbu.
Jméno
David Křížek
Václav Olmer
Harry Lövit
Anna Chmelová
Martin Selucký
Číslo platné závodní licence ČSJ
Log.
body
Výkonnostní
třída
1126/020
38461
10846
13332
9288
4044
M
II.
II.
II.
III.
1103/277
1103/271
1103/252
Dle došlých hlášení zpracoval
J. Rössler
Ocenění ČANY za rok 2006
Nejúspěšnější kapitáni v soutěžích vypsaných v roce 2006 byli oceněni při příležitosti 37. setkání jachtařů v Libštátě. V soutěži týmů nebylo možno stanovit pořadí, jelikož nebyly splněny podmínky soutěže. V jednotlivých kategoriích se
umístili:
Námořní pohár mistrů ČANY 2006:
1. Rostislav Mareček
2. Jiří Spurný
3. Karel Mňuk
Mezinárodní námořní pohár ČANY 2006 – soutěž kapitánů:
1. Jiří Michalčin
2. Renata Marečková
3. Lubomír Brabec
Modrá stuha ČANY: Richard Vojta
Osobnost roku: David Křížek
Petr Kundrata
-
6
-
Zpravodaj 1 / 2007
Námořní Pohár Mistrů ČANY 2007
Podmínky pro zařazení závodu do soutěže
• závod musí být zařazen v oficiální CTL jak HJS, tak i ČSJ,
• závod se musí jet na moři a podle pravidel ISAF 2004-2008 (dále ZPJ) a platného SŘ ČSJ,
• závodí se na plachetnicích určených a konstruovaných pro námořní plavbu,
• závod musí být zajištěn odpovídajícím pořadatelským zázemím (doprovodné
lodě alespoň jeden motorový člun, záchranná a zdravotní služba, odpovídající
komunikace mezi závodníky a pořadatelem),
• zařazení závodu musí být schváleno VV ČANY,
• VV ČANY má právo delegovat na závod svého zástupce, případně garanta.
Obecné podmínky pro zařazení posádek do soutěže
• posádka je do této soutěže zásadně nominována na základě svých předchozích
výsledků z Pohárových soutěží ČANY,
• posádku tvoří minimálně 4 závodníci, maximální počet závodníků může omezit
ve Vypsání závodu pořadatel,
• minimální věk závodníka je 8 let, na každého závodníka mladšího 12 let, musí
být v posádce minimálně dva dospělí závodníci,
• všichni závodníci musí být řádně přihlášeni k závodu a být ve všech rozjížďkách v nezměněné sestavě na palubě, výměnu závodníka během závodu, může
v odůvodněných případech povolit ZK, v rámci jednoho závodu není možná
účast jednoho závodníka ve více posádkách.
Způsob hodnocení soutěže
• soutěž bude vyhodnocena při uskutečnění alespoň třech zařazených závodů,
• každému zařazenému závodu ČANY předem přidělí pohárový koeficient, který
bude použit pouze pro hodnocení Poháru,
• body do Poháru se budou vypočítávat logaritmickým ohodnocením výsledného
pořadí lodi násobeným přiděleným pohárovým koeficientem,
• závod lze v kategorii Poháru Mistrů vyhodnotit při účasti minimálně 6 a maximálně 15 lodí v kategorii, z toho minimálně 3 posádky musí být nominovány,
• výsledky z jednotlivých závodů Poháru se každé posádce sčítají,
• vítězná posádka obdrží putovní cenu ČANY (křišťálový Globus Mistrů), na
kterém bude zaznamenáno jméno kapitána (případně týmu), a dále obdrží
osobní cenu, první tři posádky zároveň obdrží diplomy,
• 7 nejlepších posádek bude znovu nominováno do soutěže o Pohár Mistrů ČANY v následující sezóně.
-
7
-
Zpravodaj 1 / 2007
Závody vypsané ČANY do Námořního Poháru Mistrů pro sezónu 2007
Datum
Název
CTL ČSJ
Koef CTL
Koef ČANY
Místo
Pověřený
pořadatel
Kategorie
3.-8.6.
Stylová regatta MČR
071108
Bav42-6mr
6*
Chorvatsko
SK Yachting
Styl
Bavaria 42
Match
ORC*
16.6. 24.6.
IMS European Championship
073201
IMS-10me
10
Chorvatsko
Sailing Club
of Rijeka
IMS
ORC-6mr
6
Chorvatsko
SaS+YC Zadar
ORC
Elan3406mr
6*
Chorvatsko
TPS centrum
ELAN-340
ELAN-333*
22.9. 28.9.
13.10.
19.10.
Pohár Niké
071115
11. Česká námořní rallye
077004
*) nominovaní závodníci budou při účasti v kategorii vypsané jako Interpohár hodnoceni
koeficientem 5
Námořní Mezinárodní Pohár ČANY 2007
Podmínky pro zařazení závodu do soutěže
• závod musí být zařazen v oficiální CTL jak HJS, tak i ČSJ,
• závod se musí jet na moři a podle pravidel ISAF 2004-2008 (dále ZPJ) a platného SŘ ČSJ,
• závodí se na plachetnicích určených a konstruovaných pro námořní plavbu,
• závod musí být zajištěn odpovídajícím pořadatelským zázemím (doprovodné
lodě alespoň jeden motorový člun, záchranná a zdravotní služba, odpovídající
komunikace mezi závodníky a pořadatelem),
• zařazení závodu musí být schváleno VV ČANY,
• VV ČANY může na závod delegovat svého zástupce.
Obecné podmínky pro zařazení posádek do soutěže
• soutěže se nemůže zúčastnit posádka nominovaná do soutěže o Pohár Mistrů,
• posádku tvoří minimálně 4 závodníci, maximální počet závodníků může omezit
ve Vypsání závodu pořadatel,
• minimální věk závodníka je 8 let, na každého závodníka mladšího 12 let, musí
být v posádce minimálně dva dospělí závodníci,
• všichni závodníci musí být řádně přihlášeni k závodu a být ve všech rozjížďkách v nezměněné sestavě na palubě, výměnu závodníka během závodu, může
-
8
-
Zpravodaj 1 / 2007
v odůvodněných případech povolit ZK, v rámci jednoho závodu není možná
účast jednoho závodníka ve více posádkách.
Zvláštní podmínky pro soutěž kapitánů
• posádka je hodnocena pod jménem svého kapitána,
• kapitán musí být v posádce v každém závodě Poháru, kterého se jeho posádka
účastní a nemůže být během závodu nahrazen,
• kapitán se musí zúčastnit s libovolnou posádkou alespoň dvou závodů Poháru.
Zvláštní podmínky pro soutěž týmů
• posádka se musí do této soutěže zvlášť přihlásit během sezóny u delegáta ČANY a může být podle toho hodnocena pod jménem osoby, klubu či organizace,
• minimálně tři členové posádky přihlášené do závodu musí být stálí, tzn. zúčastnit se bez jakékoliv výměny všech hodnocených závodů Poháru, zbylá část posádky, včetně kapitána, může mezi jednotlivými závody alternovat,
• posádka se musí zúčastnit minimálně 3 závodů zařazených do Poháru.
Způsob hodnocení soutěže
• soutěž bude vyhodnocena při uskutečnění alespoň čtyřech zařazených závodů,
• každému zařazenému závodu ČANY předem přidělí pohárový koeficient, který
bude použit pouze pro hodnocení Poháru,
• body do Poháru se budou vypočítávat logaritmickým ohodnocením výsledného
pořadí lodi násobeným přiděleným pohárovým koeficientem,
• pokud byla loď v závodě hodnocena ve více pořadích, bude se pro účely hodnocení Poháru započítávat pro ni nejvýhodnější výsledek,
• pořadí lodě lze vyhodnotit při minimální účasti 5 lodí v hodnocené kategorii,
• stejné body budou přiděleny jak do soutěže kapitánů, tak do soutěže týmů, pokud je posádka do ní přihlášena,
• výsledky z jednotlivých závodů Poháru se každé posádce sčítají, pokud se posádka zúčastní více jak pěti závodů, započítají se jí pouze pět nejlepších výsledků, ostatní se škrtnou,
• vítězný kapitán s nejvyšším součtem bodů v soutěži kapitánů a nejlepší tým
s nejvyšším součtem bodů v soutěži týmů budou odměněni osobními cenami,
vítěz soutěže s vyšším součtem bodů obdrží putovní pohár ČANY, na kterém
bude zaznamenáno jeho jméno, první tři kapitáni a týmy obou soutěží obdrží
zároveň diplomy,
• Tři nejlepší posádky (vítěz ze soutěže týmů doplněný o nejlepší ze soutěže kapitánů) budou nominovány do soutěže o Pohár Mistrů ČANY pro příští sezónu.
-
9
-
Zpravodaj 1 / 2007
Závody vypsané ČANY do Námořního Mezinárodního Poháru
pro sezónu 2007
Datum
Název
CTL ČSJ
Koef CTL
Koef ČANY
Místo
29.4.4.5.
Slovak Sailing
Week 074101
ORC-5ip
5
Chorvatsko
6.-10.5.
Junácká Pasovačka
074102
ORC-5ip
5
Chorvatsko SANY-Východ
ORC
3.-8.6.
Stylová regatta
071108
ORC-5ip
5*
Chorvatsko Yachting Styl
ORC
Bav-42*
14.19.9.
Malá cena YFA
071114
Bav42-5ip
5
Chorvatsko YC RODOP
Bavaria 42
Match
22.28.9.
Pohár Niké
071115
ORC-5ip
5
Chorvatsko SaS+YC Zadar
ORC
30.9.6.10.
Audi SANY Cup
074002
ORC-5ip
5
Chorvatsko SANY
ORC
Chorvatsko TPS centrum
ELAN-333
ELAN-340*
13.19.10.
11. Česká námořní
rallye
077004
Elan333-5ip
5*
Pověřený pořadatel
YC Šibenik,
Club VAL
Kategorie
ORC
*) závodníci budou při účasti v kategorii vypsané jako MČR hodnoceni koeficientem 6
Petr Sládeček, Soutěže ČANY
Jak získat průkaz odborné způsobilosti k obsluze
některých vysílacích rádiových zařízení
Abych mohl podat žádost o udělení individuálního oprávnění k využívání
rádiových kmitočtů :
• radiotelefonními a radiotelegrafními vysílacími rádiovými zařízeními umístěnými na palubách letadel a lodí zapsaných v leteckém, plavebním nebo námořním rejstříku České republiky,
• radiotelefonními a radiotelegrafními pozemními vysílacími rádiovými zařízeními pohyblivé letecké a pohyblivé plavební služby,
• radiotelefonními a radiotelegrafními pozemními vysílacími rádiovými zařízeními provozovanými v pásmu krátkých vln,
• vysílacími rádiovými zařízeními amatérské radiokomunikační služby
-
10
-
Zpravodaj 1 / 2007
musím být podle § 26 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o
změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) držitelem platného průkazu odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení (dále jen
"průkaz"), nebo (jsem-li právnická osoba) musím zajistit, aby obsluhu těchto zařízení prováděla pouze osoba, která průkaz má.
Na základě vyhlášky č. 157/2005 Sb., o náležitostech přihlášky ke zkoušce
k prokázání odborné způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení,
o rozsahu znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti,
o způsobu provádění zkoušek, o druzích průkazů odborné způsobilosti a době jejich platnosti, se vydávají:
a) všeobecný průkaz radiotelefonisty letecké pohyblivé služby,
b) omezený průkaz radiotelefonisty letecké pohyblivé služby,
c) všeobecný průkaz operátora námořní pohyblivé služby (GOC),
d) omezený průkaz operátora námořní pohyblivé služby (ROC),
e) všeobecný průkaz radiotelefonisty pohyblivé radiotelefonní služby
pro námořní pohyblivou službu a vnitrozemské vodní cesty,
f) omezený průkaz radiotelefonisty pohyblivé radiotelefonní služby
pro námořní pohyblivou službu v pobřežních cestách a vnitrozemské vodní cesty,
g) průkaz pozemního radiotelegrafisty,
h) průkaz HAREC operátora třídy A
i) průkaz NOVICE operátora třídy N
j) všeobecný průkaz operátora námořní pohyblivé služby (LRC),
k) omezený průkaz operátora námořní pohyblivé služby (SRC).
Průkazy vydané přede dnem účinnosti zákona č. 127/2005 Sb., resp. vyhlášky
č. 157/2005 Sb., zůstávají v platnosti po dobu v nich uvedenou.
Vydání průkazu je podmíněno úspěšným vykonáním zkoušky odborné způsobilosti. Ke zkoušce k prokázání odborné způsobilosti a vydání průkazů se přihlásím
u Českého telekomunikačního úřadu, kontakt je uveden v části Adresář. Přihlášku
najdu v části Formuláře.
Správní poplatek za vydání průkazu odborné způsobilosti ve výši 400 Kč je
splatný předem na účet ČTÚ:
• u průkazů dle písm. a), c) až g), j), k) na účet č. 3711-60426011/0710, vedený
u ČNB, pobočka Praha město, konstantní symbol 1148 pro platbu bankovním
převodem nebo 1149 pro platbu poštovní poukázkou; variabilní symbol 8,
• u průkazů dle písm. b) pro oblast Čechy na účet č. 3711-5920041/0710, vedený u ČNB, pobočka Praha město, konstantní symbol 1148 pro platbu bankovním převodem nebo 1149 pro platbu poštovní poukázkou; variabilní symbol
pro platbu je nutno dohodnout předem s kontaktní osobou,
• u průkazů dle písm. b) pro oblast Morava a Slezsko na účet č. 37116823761/0710, vedený u ČNB, pobočka Ostrava, konstantní symbol 1148 pro
platbu bankovním převodem nebo 1149 pro platbu poštovní poukázkou; varia-
-
11
-
Zpravodaj 1 / 2007
bilní symbol vytvořím podle vzorce 14XXYYZZZZ, kde první dva znaky jsou
pevně stanoveny a dalších osm znaků je určeno pro identifikaci žádosti datem
mého narození (XX=den, YY=měsíc, a ZZZZ=rok narození, tedy jsem-li například žadatel narozený 3. února 1972, uvedu variabilní symbol 1403021972.
Platbu je také možno provést poštovní poukázkou (s již nadepsanou částkou
a variabilním symbolem), kterou i na základě telefonického vyžádání zašle tajemník zkušební komise.
K přihlášce ke zkoušce rovněž přiložím jednu aktuální fotografii formátu 35 x
45 mm. Technické provedení fotografie musí odpovídat parametrům fotografie požadovaným pro vydání občanského průkazu.
Ke zkoušce budu písemně pozván nejpozději do tří měsíců od podání přihlášky
a to nejméně 14 dnů přede dnem jejího konání. Termíny konání zkoušek jsou vyhlašovány nejméně 30 dnů předem na internetové stránce ČTÚ v části Aktuální informace. Zkouška se koná zpravidla v sídle ČTÚ v Praze (pro oblast Čechy) nebo
v Ostravě (pro oblast Morava a Slezsko).
Zkouška se provádí formou písemného testu z radiokomunikačních předpisů,
radiokomunikačního provozu, elektrotechniky a radiotechniky, který je v případě
některých zkoušek doplněn zkouškou ústní. Otázky pro písemné testy pro získání
jednotlivých druhů průkazů letecké pohyblivé služby, námořní pohyblivé služby
a pozemní radiotelegrafii včetně správných odpovědí jsou uvedeny na webových
stránkách Českého telekomunikačního úřadu: www.ctu.cz.
Na základě úspěšně vykonané zkoušky obdržím příslušný průkaz odborné způsobilosti, který má platnost pět let nebo u průkazů HAREC a NOVICE neomezenou (viz § 8 odst. 1 vyhl. č. 157/2005 Sb.).
Nejdříve šest měsíců před uplynutím doby, na kterou mi byl průkaz odborné
způsobilosti vydán, mohu písemně požádat ČTÚ o prodloužení platnosti průkazu (formulář je uvedený v části Formuláře). Žádost o prodloužení platnosti průkazu
podávám u Českého telekomunikačního úřadu, u zkušební komise, která průkaz
odborné způsobilosti vydala, kontakt je uveden v části Adresář.
K žádosti doložím:
• potvrzení, resp. prohlášení (jsou součástí žádosti), že jsem pracoval
v uplynulém období nejméně jeden rok jako operátor u stanic, k jejichž obsluze je uvedený druh průkazu třeba,
• platný průkaz způsobilosti vůdce plavidla nebo pilotní průkaz (resp. jejich
ověřené kopie), avšak pouze v případě, kdy praxi operátora v minulém období
dokládám jen čestným prohlášením a nikoliv potvrzením např. zaměstnavatele,
• jednu aktuální fotografii formátu 35 x 45 mm. Technické provedení fotografie
musí odpovídat parametrům fotografie požadovaným pro vydání občanského
průkazu.
-
12
-
Zpravodaj 1 / 2007
doklad o úhradě správního poplatku ve výši 200,- Kč (u průkazů s prošlou dobou
platnosti je poplatek za jeho výměnu 400,- Kč.), který je splatný předem na účet
ČTÚ:
- u průkazů označených písmeny VF, OF, GO, RO, LR, SR nebo AG na účet č.
3711-60426011/0710,
- u průkazů označených písmeny OFC na účet č. 3711-5920041/0710 a u průkazů
označených písmeny OFM na účet č. 3711-6823761/0710,
• stávající průkaz.
Podle informací ČTÚ zapsal
Petr Kundrata
Námořní radiokomunikace podle GMDSS a
vydávané průkazy
Při pronájmu lodí v Chorvatsku je již od roku 1998 alespoň od jednoho člena
budoucí posádky vyžadován platný průkaz radiooperátora (v Itálii od roku 2006 –
pozn. redakce). V Německu od roku 2005 musí mít takový průkaz přímo kapitán.
V následujícím budou vysvětleny základy potřebné kvalifikace a druhy jednotlivých oprávnění.
Zánik Titaniku v roce 1914 rozhodujícím způsobem přispěl k ustavení mezinárodní organizace k záchraně lidských životů na moři, nazvané SOLAS (Safety Of
Life At Sea). Celosvětový bezpečnostní systém GMDSS (Global Maritime
Distress and Safety System) je od roku 1988 kapitolou 4 systému SOLAS a upravuje radiokomunikaci na moři.
Za to odpovídá mezinárodní organizace pro námořní plavbu IMO (International Maritime Organisation) v Londýně. Z této organizace pocházejí například také
Pravidla pro zabránění srážkám na moři COLREG.
1.
Obchodní plavba
Veškeré obchodní lodě, to jest nákladní lodě o výtlaku přes 300 brutoregistrovaných tun, lodě pro dopravu více jak 12 platících osob a ostatní pracovní lodě o
délce přes 24 m musí vyhovovat pravidlům SOLAS. Ostatní lodě, spolu s většinou
námořních jachet, pod SOLAS nepatří.
1.1. Rádiové vybavení obchodních lodí
Podle mořské oblasti, kde taková loď pluje, musí mít vybavení podle GMDSS
a mít jej samozřejmě stále připravené k provozu:
-
13
-
Oblast
A1
A2
A3
A4
Zpravodaj 1 / 2007
Spojení přes
pobřežní stanici VKV DSC
pobřežní stanici pro námořní pásma středovlnná
INMARSAT satelit
Povinné rádiové vybavení
stanice VKV DSC
stanice pro námořní
pásma středovlnná
stanice INMARSAT
nebo krátkovlnná stanice pro námořní pásma
cca 150 Nm
krátkovlnná stanice
pro námořní pásma
celosvětový
pobřežní stanici pro námořní pásma na krátkých
vlnách
Dosah
cca 30 Nm
cca 70º N –
70º S
celosvětový
Poznámka:
Pod pojmem „stanice“ se rozumí zařízení, umožňující vysílání a příjem v daném
pásmu.
Oblasti zde uvedené se nekryjí s těmi, které uvádí technická klasifikace jachet, tam
„A1“ je naopak oceánská plavba! (pozn. překl.)
1.2. Průkazy, opravňující k provozu rádiového vybavení obchodní lodě
Na palubě obchodní lodě přebírali až do roku 1999 rádiovou komunikaci k tomu specialisovaní důstojníci. Po zavedení systému GMDSS v roce 1988 se postupně palubní radiotelegrafisté nahrazují krok za krokem elektronickými přístroji. Proto musí od té doby být každý námořní důstojník schopen prokázat vzdělání v tomto
oboru.
K obsluze rádiového vybavení na palubě obchodních lodí jsou zavedeny dva
rozdílné průkazy:
ROC (Restricted Operator certificate) pro VKV zařízení na všech lodích, a
GOC (General Operator Certificate) pro veškerá rádiová zařízení na všech lodích.
Potřebný průkaz se řídí podle skutečně instalovaných zařízení, která se nacházejí na palubě určité lodi.
K tomu, aby mohl vykonávat službu, musí kromě toho každý důstojník kromě
odborného vzdělání absolvovat školení a zkoušku podle normy STCW (Standarts
of Training Certification and Watchkeeping of seafahrers) organizace IMO u příslušného námořního úřadu:
1. Fyzické a povahové vlastnosti (v originále: Körperliche und Geistige Eignung)
2. První pomoc
3. Boj proti ohni („Feuerbekämpfung“)
4. Záchranné prostředky
-
14
-
Zpravodaj 1 / 2007
Absolvování je vyznačeno v průkaze pro obsluhu rádiového vybavení, nebo je
vystaven zvláštní dokument, označený jako „Certificate issued under the provisions of the international convetion on Standarts of Training, Certification and
Watchkeeping for seafarers 1978, as amended in 1995“.
Průkaz musí být každých pět let obnovován. Je to podmíněno buď minimálně
šestiměsíční nepřetržitou službou v průběhu posledních desíti let nebo novým školením v STCW.
V některých zemích, například v Chorvatsku a Norsku, musí být také kvalifikace podle GMDSS opětovným přezkoušením obnovována.
2. Jachty
(užíváme termínu „jachta“ podle originálního článku, i když se v češtině raději přidržujeme překladu anglického „pleasure boat“ – rekreační plavidlo )
2.1. Rádiové vybavení jachet
IMO nemá žádný předpis pro vybavení jachet, předpisy vypisují jednotlivé státy. Požadované vybavení se tedy v jednotlivých státech liší. Tak například v Německu nemusí mít soukromá jachta na palubě žádné povinné rádiové vybavení. V
Rakousku jsou pro oblast FB3 a FB4 předpsány VKV stanice a pro FB4 ještě bóje
EPIRB.
2.2. Průkazy pro jachty
Na jachtách přebírá radiokomunikaci obvykle některý člen posádky. Alespoň
jeden člen musí mít oprávnění k obsluze. Jinak může stanici krátkodobě použít libovolný člen posádky. To se i zákonitě předpokládalo, ale od určité doby to není v
zákoně ošetřeno ani kontrolováno
V některých zemích, například v Německu, (je-li na palubě VKV stanice) je od
roku 2005 požadováno, aby oprávnění k jejímu provozu měl kapitán. Je také snaha,
od roku 2008 požadovat k vystavení úředního kapitánského průkazu pro kapitána
jachty oprávnění k provozu radiostanice, které by pak platilo také jako oprávnění
pro vedení obchodně využívaných jachet. V Rakousku není žádný zákonný vztah
mezi kapitánským průkazem pro jachty a oprávněním k provozu radiostanice, protože stejně oba z nich platí jen pro provoz rekreačních lodí (Vergnügungszwecken).
K obsluze stanice na lodích, nespadajících pod SOLAS, jsou dva druhy oprávnění:
SRC (Short Range Certificate) pro VKV stanice na lodích nespadajících pod SOLAS, a
LRC (Long Range Certificate) pro všechny stanice na lodích nespadajících pod
SOLAS.
-
15
-
Zpravodaj 1 / 2007
Potřebný průkaz se i zde liší podle zařízení, které se na palubě nachází. Průkazy
se vydávají na neomezenou dobu (doživotně), nevyžadují žádné další vzdělání a
nemusí být pravidelně aktualizovány (v Česku musí být). Bohužel ale není zaručena
platnost ve všech zemích. Například v Itálii nejsou v současné době žádná zákonná
ustanovení pro vystavení průkazů SRC nebo LRC. Zde potřebují jachtaři průkazy
ROC nebo GOC, popřípadě zahraniční průkaz (tím je snad míněn průkaz, vystavený v zemi, kde pro to jsou zákonné podklady – pozn. překl.).
Všechny staré průkazy zůstávají v platnosti, ale neopravňují k obsluze žádných
zařízení, spadajících pod GMDSS. Průkazy, zavedené v Chorvatsku k tamnějším
průkazům pro motorové rekreační lodě jsou čistě národní a platí výhradně na jeho
území.
3. Školení a zkoušky
3.1. Evropa
Evropská Konference pošt a telekomunikací CEPT reguluje podklady pro
osvědčení GMDSS, jako SRC, LRC, ROC a GOC
1.
Jednotné školení a zkoušení.
2.
Vystavování národními úřady
3.
Vzájemné uznávání
CEPT má 47 členských států, mezi jinými také Rakousko a Chorvatsko. Na
průkazu, vydaném podle CEPT to musí být uvedeno, aby platil ve všech státech:
„The holder of this certificate has fulfilled the conditions for obtaining a General Operartor´s Certificete, required by the Radio Reguletions annexed to the International telecomunication Convention, and by the Radio Operators Certificates
Law. He passed an examination which fulfills the requirements laid down in
CEPT/ERC/DEC (99) 01.“
To znamená, že v základě nezáleží na tom, ve kterém státě je průkaz vydán,
jestliže splňuje podmínky CEPT a nositel byl školen a zkoušen podle jeho podmínek. Má platnost ve všech členských zemích CEPT. Toho využívají rakouští jachtaři už řadu let, ať už získali průkaz v kterékoliv zemi.
3.2. Německo
Do roku 2002 nebyly v Německu vydávány průkazy SRC ani LRC, jachtaři
mohli získat jen průkaz ROC nebo GOC od Úřadu pro telekomunikace a pošty. Od
roku 2003 je pro jejich vydávání příslušný Spolkový úřad pro námořní plavbu
(Seeschiffahrt) a hydrografii. Školení poskytují námořní vysoké školy. Průkaz
ROC má v Německu označení BBZ, průkaz GOC se označuje ABZ.
Od roku 2003 bylo umožněno Německému Jachetnímu Svazu (Deutscher Segler Verband – DSV) a Německému Svazu Motorového Jachtingu (Deutscher Mo-
-
16
-
Zpravodaj 1 / 2007
tor Yacht Verband – DMYV) vydávat průkazy SRC a LRC. Školit může kdokoliv
a nejsou pro to žádná pravidla. Zkoušky provádí zkušební komisař, kterého si školitel objedná od „Prüfungausschuss“ (obdoba naší dřívější praxe, kdy zkoušky, prováděné školicími středisky Komise Námořního jachtingu ČSJ se konaly pod dozorem úředníka Plavební správy – pozn. překl.) Označení průkazů je rovněž jiné,
průkazu SRC odpovídá BFBZ (Beschränkt gültiges Funkbetriebserzeugnus – průkaz s omezenou platností) a průkazu LRC průkaz AFBZ (Algemeines Funkbetriebserzeugnis – průkaz s všeobecnou platností).
Kromě toho je v Německu možno získat od roku 2003 průkaz pro stanici VKV,
označený BBZ II, který se školí a zkouší jen v německém jazyce a platí jen v oblasti A1 německých pobřežních vod.
3.3 Anglie
Získání průkazů LRC, ROC, a GOC spadá pod organizaci AMERC ( zkratka je
vysvětlena v němčině jako „Marine- und Funkelektronik-Kolleg“, bohužel není
uvedeno původní znění v angličtině). Školicí centra musí prokázat předepsané vybavení rádiovým vybavením a odborně vzdělanými školiteli a zkušebními komisaři.
K vydávání průkazů SRC je příslušná RYA (Royal Yachting Association). Školení a zkoušky provádějí střediska, schválená RYA, která také musejí vykázat příslušné přístrojové vybavení.
3.4. Rakousko
Školení na průkazy SRC, LRC, ROC a GOC provádějí schválená střediska, která musí také vykázat dostatečné přístrojové vybavení. Zkoušky se skládají u Správy spojů (Fernmeldebehörde) a ta vystavuje příslušný průkaz (certifikát).
ROC = UBZ I (UKW Betriebszeugnis I)
GOC = ABZ I (Algemaines Betriebszeugnis)
SRC = UBZ II (UKW Betriebszeugnis II)
LRC = ABZ II (Algemaines Betriebszeugnis II)
Všechny průkazy také opravňují k vysílání na evropských vnitrozemských vodách, např. na Dunaji.
3.5. Švýcarsko
Spolkový úřad pro telekomunikace BAKOM (Bundesamt für Komunikation) je
příslušný pro všechny čtyři průkazy. Školicí střediska musí vykázat vybavení přístroji a kvalifikovanými školiteli. Poskytují přípravné kurzy pro zkoušku na BAKOM.
ROC = BBZ (Beschränkt gültiges Betriebszeugnis)
GOC = ABZ (Algemeines Betriebszeugnis)
-
17
-
Zpravodaj 1 / 2007
SRC = BBZS (Besränkt gültiges Betriebszeugnis für die Sportschifffahrt
LRC = ABZS (Algemaines Betriebszeugnis für die Sportschifffahrt)
Všechny průkazy také opravňují k vysílání na evropských vnitrozemských vodách, na př. Také na Rýnu. Průkazy BBZ a BBZS také opravňují k obsluze zařízení
INMARSAT C.
Překlad z článku „Seefunk im GMDSS – Funker Erzeugnisse“ z č. 5/06 magacínu Rakouského námořního jachtklubu (ÖSYC – Österreichische Hochsee Yacht
Club) – odpovídá našemu Zpravodaji ČANY – má 30 barevných stran formátu A4
na křídovém papíře, snad se časem také zmůžeme.
Překlad J.R
Dodatek:
3.6. Česko
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vydává všechny průkazy podle pravidel
IMO, průkazy pro letecký, námořní a pozemní provoz včetně amatérského. Pořádá
školení i zkoušky. Všechno je obsaženo ve vyhlášce Ministerstva informatiky č.
157/2005 Sb., o náležitostech přihlášky ke zkoušce k prokázání odborné způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení, o rozsahu znalostí potřebných pro
jednotlivé druhy odborné způsobilosti, o způsobu provádění zkoušek, o druzích
průkazů odborné způsobilosti a době jejich platnosti ze dne 19.dubna 2005. Pro
účely námořní komunikace rozeznává vyhláška následující druhy oprávnění:
1. Všeobecný průkaz operátora námořní pohyblivé služby – GOC
2. Omezený průkaz operátora námořní pohyblivé služby – ROC
3. Všeobecný průkaz radiotelefonisty pohyblivé radiotelefonní služby (vnitrozemské vodní cesty)
4. Omezený průkaz radiotelefonní služby, pokud ovládání stanice spočívá jen
v obsluze vnějších ovládacích prvků (vnitrozemské a pobřežní vodní cesty).
5. Všeobecný průkaz operátora námořní pohyblivé služby LRC.
6. Omezený průkaz operátora námořní pohyblivé služby SRC
V dalším se vyhláška zabývá platností jednotlivých průkazů, přihláškami atd.
ČTÚ vydal na svých webových stránkách (www.ctu.cz/main.php?) podrobné
směrnice („Jak získat průkaz odborné způsobilosti k obsluze některých vysílacích
rádiových zařízení“)
J.R.
-
18
-
Zpravodaj 1 / 2007
Zeptali jsme se za vás:
Platnost mezinárodních průkazů způsobilosti
k vedení rekreačního plavidla
Platnost mezinárodních průkazů způsobilosti k vedení rekreačního plavidla vydaných SPS podle dřívějších předpisů platných před účinností vyhlášky
č. 315/2000 Sb., není časově omezena! Omezení se vztahuje výlučně na vedení
„námořní jachty“.
Tyto průkazy shledal v kasační stížnosti žalobce L.W. proti MD ČR nejvyšší
správní soud jako nadále platné. Z rozsudku NSS vyjímáme a citujeme:
Nejvyšší správní soud rozhodl dne 19.12.2006, že vyhláška č. 315/2000 Sb.
„neupravuje pravidla pro vydávání průkazů způsobilosti k vedení rekreační jachty,
nýbrž námořní jachty“; tato vyhláška „… se vztahuje toliko na podmínky pro vydávání (nových – pozn. redakce) průkazů způsobilosti k vedení rekreačních jachet,
nikoliv tedy na průkazy vydávané dříve“. Soud došel k závěru, že „ … z relevantní
zákonné úpravy nevyplývá výslovné zákonné zmocnění (pro MD ČR – pozn. redakce) k vydávání prováděcího podzákonného předpisu, který by omezil časovou
platnost dříve vydávaných průkazů způsobilosti k vedení rekreačního plavidla“.
SPS - nový typ průkazu MPZ a VMP
Od 1. 3. 2006 vydává Státní plavební správa nový typ průkazu MPZ a VMP.
Mezinárodní průkaz vůdce rekreačního plavidla, který opravňuje držitele k vedení malého plavidla v České republice a k vedení rekreačního plavidla v zahraničí. Podmínky získání tohoto průkazu a rozsah oprávnění jsou shodné s dřívějšími
podmínkami pro získání průkazu a rozsahem oprávnění průkazu vůdce malého
plavidla a mezinárodního průkazu vůdce rekreačního plavidla.
Správní poplatky:
- 350,- Kč za vystavení MPZ s oprávněním pro vedení plavidla na vnitrozemských vodních cestách
- - 450,- Kč vystavení MPZ s oprávněním pro vedení plavidla v příbřežní plavbě
na moři
Žadatelé ve věku 15 let mohou získat pouze průkaz s oprávněním pro vedení
plavidla v České republice za správní poplatek 150,- Kč.
Dříve vydané průkazy jsou nadále platné.
-
19
-
Zpravodaj 1 / 2007
Vstupné do národních parků Chorvatska v roce
2007
28.února - V roce 2007 se v porovnání s předcházejícím rokem zvýšilo vstupné
do těchto národních parků: Plitvice, Brijuni a Krka. Vstupné do národních parků
Severní Velebit a Risnjak zůstalo nezměněno. Ostatní národní parky zatím ceníky
pro rok 2007 nezveřejnily.
PLITVICKÁ JEZERA (ceny v kunách)
duben – říjen / leden – březen, listopad – prosinec
dospělí - jednotlivci 110,- /70,skupiny nad 15 osob (za osobu) 95,- /60,děti a mládež 7 - 18 let 55,- /40,skupiny dětí a mládeže 7 - 18 let 50,-/35 ,děti do 7 let zdarma
dvoudenní vstupenka - jednotlivci 140 ,dvoudenní vstupenka - děti a mládež 7 - 18 let 65,V ceně je zahrnuto jízdné speciálním autobusem a parníčkem v rámci vybraného
programu prohlídky a parkovné za osobní vůz nebo autobus.
Návštěvní doba je od 8 do 17 hodin.
Návštěva je možná i se psem, musí však být na vodítku.
BRIJUNI
Výletní okruh "Veliki Brijun" (ceny v kunách)
červenec – srpen/ červen – září/ duben, květen, říjen/ leden –březen, listopadprosinec
dospělí - jednotlivci 190,- /180,-/ 150,-/ 110,děti od 4 od 14 let 95,-/ 90,-/ 75,-/ 55,skupiny nad 25 osob 150,- /140,-/ 130,-/ 90,děti od 4 od 14 let ve skupině nad 25 osob 75,-/ 70,-/ 65,-/ 45,děti od 4 od 14 let ve skupině nad 25 osob 75,- / 70,-/ 65,-/ 45,hosté hotelů na Brijunech sleva 50 %
Výletní okruh "Mali Brijun" (ceny v kunách)
dospělí - jednotlivci 160,skupiny (nejméně 30 osob) lodí "Brijunka" 120,skupiny (nejméně 25 osob) vlastní lodí 100,hosté hotelů na Brijunech 100,hosté hotelů na Brijunech (pouze prohlídka a koupání) 60,dospělí jednotlivci (pouze prohlídka a koupání) 80,skupiny nejméně 30 osob (pouze prohlídka a koupání) 50,-
-
20
-
Zpravodaj 1 / 2007
děti od 4 do 14 let sleva 50 %
Výletní okruh Mali Brijun zahrnuje: plavbu lodí "Brijunka" na ostrov Mali Brijun,
prohlídku pevnosti Brioni Minor, piknik a koupání v moři.
PAKLENICA
Paklenica - vstupné po celý rok na osobu a den (ceny v kunách)
dospělí - jednotlivci (platí 1 den) 30,děti a mládež od 7 do 18 let, osoby starší 65 let (platí 1 den) 20,3-denní vstupenka pro horolezce (povolení) 60,5-denní vstupenka pro horolezce (povolení) 90,celoroční vstupenka pro horolezce (povolení), nepřenosná (na jméno) 500,dodatkové vstupné pro jeskyni Manita peć (platí pro jednu návštěvu) 10,dodatkové vstupné pro bunkry (bunkeri) - podzemní umělé tunely (platí pro jednu
návštěvu) 5,doprovod odborného průvodce polodenní (do 4 hod.) 350,doprovod odborného průvodce celodenní 700,dia či videoprojekce, odborné přednášky v prezent.centru národního parku 180,Stanovat je možno v kempu "Národní park" (Nacionalni park) na pobřeží při informačním středisku parku.
Přístup do národního parku: k soutěsce Velika Paklenica označenou odbočkou z
magistrály na okraji Starigradu-Paklenice, do Malé Paklenice z osady Seline.
KORNATI
Kornati - vstupné po celý rok (ceny v kunách)
dospělí - jednotlivci (pokud je vstupenka zakoupena uvnitř národního parku) 80,dospělí - jednotlivci (pokud je vstupenka zakoupena na prodejních místech mimo
hranice národního parku - v cestovních agenturách, charterových společnostech
apod.) 50,děti od 7 do 14 let polovinu
děti do 7 let zdarma
dospělí v organizované skupině 40,žákovské a studentské exkurze, organizované skupiny důchodců 15,potápěčské povolení na osobu a den (zahrnuje i vstupné),
individuální potápění není v n.p. Kornati dovoleno!
potápění ve skupině (organizované návštěvy) 150,povolení k rekreačnímu rybolovu na osobu a den (zahrnuje i vstupné)
rybářský lístek pro národní park na osobu a den 150,NÁRODNÍ PARK KRKA
Skradinský vodopád (ceny v kunách)
červen-září/ březen – květen, říjen/ leden – únor, listopad - prosinec
dospělí - jednotlivci 80,- / 65,- / 25,-
-
21
-
Zpravodaj 1 / 2007
děti od 7 do 14 let 65,- / 50,- / 15,dospělí v organizované skupině 75,- / 60,-/ 20,děti od 7 do 14 let
v organizované skupině 60,- / 45,- / 15,žákovské a studentské exkurze 30,- / 25,- / 15,V ceně je zahrnuta bezplatná doprava lodí na úseku Skradin - Skradinský vodopád
nebo bezplatná doprava autobusem od vstupu Lozovac ke Skradinskému vodopádu. Na lokalitě Skradinský vodopád je v ceně vstupenky zahrnuta i prohlídka
mlýnů s etnografickou sbírkou.
Výlet lodí:
Skradinský vodopád (vstup Lozovac)- Visovac a zpět (ceny v kunách)
březen – listopad/ leden – únor, prosinec
dospělí - jednotlivci 70,deti od 4 do 14 let 40,dospělí v organizované skupině 60,- / 40,děti od 4 do 14 let
v organizované skupině 35,- / 25,žákovské a studentské exkurze 35,- / 25,Výlet, který trvá 2 hodiny, zahrnuje plavbu lodí po horním toku řeky Krky a návštěvu františkánského kláštera na ostrůvku Visovac.
Skradinský vodopád (vstup Lozovac) - Visovac - Rošský vodopád a zpět (ceny
v kunách)
březen – listopad / leden – únor, prosinec
v organizované skupině 40,- / 35,žákovské a studentské exkurze 40,- / 35,Výlet, který trvá 4 hodiny, zahrnuje plavbu lodí po horním toku řeky krky až k
Rošskému vodopádu, kde je půlhodinová zastávka na prohlídku, a návštěvu františkánského kláštera na ostrůvku Visovac.
Rošský vodopád - pravoslavný klášter (manastir) "Krka"
pevnosti Trošenj, Nečven a zpět
duben – říjen/ leden – březen, listopad - prosinec
-
22
-
Zpravodaj 1 / 2007
v organizované skupině 35,- / 25,žákovské a studentské exkurze 35,- / 25,Výlet trvá 2 hodiny 30 minut.
NÁRODNÍ PARK MLJET
Mljet (ceny v kunách)
vstupenka 90,děti 6 let zdarma
organizované skupiny žáků, studentů a důchodců 30,turistický průvodce (2 hodiny) 200,Vstup na území národního parku je buď v přístavu Polače nebo v Pomeně. Vstupné
zahrnuje prohlídku Malého a Velkého jezera a ostrůvku s benediktinským klášterem. Do parku je zakázán vjezd autům a motorkám, také motorové čluny jsou na
jezerech zakázány (pouze čluny s vesly).
NÁRODNÍ PARK RISNJAK
Risnjak (ceny v kunách)
dospělí 30,děti a mládež do 18 let 15,horolezci s placenými členskými poplatky 15,děti do 7 let zdarma
NÁRODNÍ PARK SEVERNÍ VELEBIT
Severní Velebit - vstupné po celý rok (ceny v kunách)
dospělí na 1 - 3 dny 30,dospělí na 1 - 3 dny - zlevněné vstupné 15,dospělí na 4 - 7 dní 50,dospělí na 4 - 7 dní - zlevněné vstupné 25,roční 100,skupiny (neméně 10 osob s jedním dopravním prostředkem) 20,průvodce na 1/2 dne 200,průvodce na 1 den 400,Na zlevněné vstupné mají nárok:
horolezci, organizovaní (musí prokázat klubovým průkazem)
důchodci (musí prokázat)
osoby nad 65 let (musí prokázat osob.průkazem, pasem)
děti do 7 let
invalidé
Zpracováno podle materiálů: www.chorvatsko.cz
-
23
-
Zpravodaj 1 / 2007
ABC ochranných anod
Převzato z britského časopisu „Practical Boat Owner“ (4/ 2006 – www.pbo.co.uk)
Ochranné (obětované) anody slouží k zamezení koroze kovových částí lodě
pod ponorem, jako je lodní vrtule, její hřídel, kormidlo s kormidelním pněm a
jiné. Nigel Warren vysvětluje principy galvanické a elektrolytické koroze.
Najdete je, obvykle jsou to stříbřitě zbarvené zinkové bloky, na nejrůznějších
místech dna lodi, ale také uvnitř motorů, anebo montované přímo na hřídelích a jiných částech pohonu. Někdy tam na některých místech zůstávají dlouho netknuté a
někde korodují tak rychle, že se vám zdá, že něco vážného není v pořádku. Ale
nejspíše dělají svou práci dobře a rozhodně se vyplatí, protože účinně ochraňují
důležité a drahé kovové součásti vaší lodě.
Musíte si uvědomit, že se jedná o skutečně „obětované“ (sacrifical) součásti.
Jsou určeny k tomu, aby korodovaly namísto vaší lodní vrtule nebo hřídele a všeho, k čemu jsou elektricky připojeny. Neznepokojujte se tedy, když po vyzvednutí
lodi zjistíte, že je jejich polovička pryč! To je v pořádku, to jen dokazuje, že dělají
svoji práci dobře.
Galvanické (elektricky vodivé) spojení
Důležité je pochopit, že když není anoda vodivě spojena se součástí, kterou má
ochraňovat, je to jen inertní kus zinku – nedělá vůbec nic. A že „elektricky vodivé“
spojení neznamená jen montáž na ocelový trup, nebo vnitřní spojení vodičem
uvnitř laminátového trupu. Každý šroubovaný spoj může mít velký elektrický odpor, který zcela znemožní řádnou funkci anody. Takový spoj může vypadat jako
zdravý a různé nečistoty mohou způsobit jeho postupnou korozi a vytvořit přechodový odpor elektrickému proudu.
Jen z tohoto důvodu (a může jich být více), každá loď musí mít ve své výstroji
nějaký měřič elektrického odporu, stačí k tomu nejlevnější „multimetr“ v ceně okolo tří set korun, raději digitální – ručkové přístroje nemívají možnost odečítání malých odporů v jednotkách ohmů. Je za tak málo peněz, že neplatí žádná výmluva jej
nemít, a pomůže vám rozřešit i další iritující elektrické závady. Měli byste naměřit
méně než jeden ohm mezi anodou a součástí, kterou má ochraňovat. Jestliže ukazuje víc, pak postupujte dál až najdete místo, které větší odpor způsobuje. (Před
měřením zkontrolujte, zda přístroj ukazuje nulu při spojení měřicích hrotů – pozn.
překl.)
Když montujete novou anodu, vždy se přesvědčte pomocí multimetru, zda je
spojení v pořádku, jinak byste mařili svůj čas a klamali sami sebe falešným pocitem bezpečnosti. Velikost anod by byla měla být zvolena tak, aby vydržely mezi
jednou a třemi sezónami.
-
24
-
Zpravodaj 1 / 2007
Jak anody pracují?
Může nám pomoci vzpomínka na původní baterii do kapesní svítilny; sestávala
z centrální uhlíkové elektrody, vnější schránky ze zinku a kašovitým elektrolytem
mezi nimi. Během životnosti baterie, která poskytovala napětí 1,5 voltu, se zinek
postupně rozpouštěl. Vnější zinkový obal baterie je analogií vaší zinkové anody,
uhlíková elektroda vaší vrtulové hřídele. Elektrolyt je mořská voda. Vodiče ve svítilně jsou analogií galvanického spojená anody s hřídelí.
Ale proč koroduje zinek a ne uhlík? Odpověď si můžeme demonstrovat na kuchyňském stole. Když naplníte misku slanou vodou a vložíte do ní hliníkovou minci a lžičku z nerezové oceli, pomocí multimetru můžete změřit potenciální rozdíl
(elektrické napětí) mezi nimi. Jestliže pak porovnáte rozdílné kovy proti sobě a použijete například nerezovou ocel jako referenci, můžete sestavit tabulku podle napěťových rozdílů. Kovy, (mezi něž počítáme i uhlík v baterii), nerezová ocel, olovo, měď a bronz jsou na vrcholu, což pokládáme za „ušlechtilý“ konec tabulky, při
čemž magnesium, zinek, ocel a hliník jsou na spodním konci.
Jestliže spojíme dva různé kovy a oba ponoříme do elektrolytu, pak jeden kov
bude korodovat a chránit druhý. Kov, který je „ušlechtilejší“ než druhý, bude chráněn a stává se katodou vzniklého elektrického článku; odtud termín „katodická
ochrana“. To je důvodem, proč zinek je tak vhodným materiálem, protože je na
spodním konci seznamu. Je níže, než kterýkoliv kov, používaný v konstrukci lodí.
Když to shrneme, ochrana nastává jedině v tom případě, jestliže:
• oba kovy jsou ponořeny do elektrolytu (například mořské vody),
• oba kovy jsou elektricky spojeny s co nejnižším odporem.
Instalace
Náš „pokus na kuchyňském stole“ obměníme tak, že dáme do misky s naším
elektrolytem – slanou vodou – zinkové kolečko a k němu přiložíme hliníkovou
desku, aby se oba materiály dotýkaly. Nyní naměříme mezi nimi napětí okolo
0.26 V. To je snahou každého schématu katodické ochrany – udržet potenciál nad
0,2 V. Od této hranice koroze přestává. Ve skutečnosti narážíme u reálné ochrany
na problém, udržet konstantní potenciál podél celé části, která má být chráněna.
Můžeme si představit, že určitá anoda chrání jen to, co může „vidět“ a to není příliš
daleko. Ochranný proud také nejde za roh, nejde dál než několik metrů a jeho efekt
se s přibývající vzdáleností snižuje.
V našem kuchyňském experimentu byly oba kovy čisté. To je splněno v případě vrtulové hřídele nebo samotné vrtule, ale ne už u jejího kozlíku nebo některé
součásti třeba přívěsného motoru. Co se tedy stane, když součást, kterou má anoda
chránit, je pokryta neprodyšnou vrstvou epoxidového nátěru? Ona ale ve skutečnosti nikdy není pokryta na sto procent. Jako příklad vezměme nohu přívěsného
motoru, která je smontována nerezovými šrouby. Ochranná anoda je na spodní čás-
-
25
-
Zpravodaj 1 / 2007
ti nohy v blízkosti vrtule. Hliníkový odlitek nohy je pokryt nátěrem a rovněž i vrtule. Pokud jsou nátěry neporušeny, chrání anoda „jen“ všechny nerezové šrouby a
při poruše nátěru také odřená místa.
Ocelový trup lodě má nevyhnutelně některá odřená místa, která potřebují
ochranu a kromě toho má nechráněná místa z jiných kovů, jako například vrtuli a
vyústění různých potrubí s příslušnými uzavíracími kohouty. Nechráněný ocelový
trup bez nátěrů by vyžadoval obrovské množství zinku ke své ochraně, takže je
mnohem lepší jej natřít a anodami chránit jen „slabá“ místa.
Požadovaná velikost anod
V ideálním případě potřebujete snížit potenciál na 0,2 V, ale není snadné odhadnout, co to znamená, když stojíte v obchodě a vidíte rozdílné typy anod a snažíte se rozhodnout, co vlastně koupit. Není to jen povrchová plocha anody, která
rozhoduje, ale také váha (rozhoduje o jejím trvání) a tvar. Všeobecně se dá říci, že
když je anoda příliš malá, bude také malá ochrana. Je tedy vždy lepší ta větší, než
menší, i když mohou nastat situace, kdy to povede k obtížím. Například na dřevěných lodích může přehnaná velikost ochrany způsobit hnilobu. Nátěry na olejové
bázi (starého typu) mohou být změkčovány a odlupovány působením alkálií, které
vznikají ve vodě, která obklopuje chráněný objekt. Nejlepší řešení je obrátit se na
specialistu, jako třeba firma MG Duff (www.mgduff.co.uk) nebo pro hliníkové
anody firma Performance Metals (www. performance metals.com).
Anody pro přímou montáž
Nejlepší místo pro montáž ochranné anody je přímo na součásti, kterou má
ochraňovat. Anoda ve tvaru disku na ocelovém listu kormidla, anoda ve tvaru pásku na spodu protikavitační desky u přívěsného motoru anebo kruhová anoda, chránící vrtulovou hřídel.
Většina hřídelí je dnes už z nerezové oceli, ale některé její levnější druhy v
mořské vodě také korodují dost rychle. Jestliže není možná přímá montáž na hřídel, montujeme anodu co nejblíže na dno a musíme se postarat o její vnitřní propojení s hřídelí.
Výběr materiálu anody
Jsou ještě kovy, které leží na tabulce potenciálů níže než zinek, jako magnesium, které mohou vytvořit větší potenciál, ale magnesiové anody jsou doporučovány jen pro sladkou vodu. Můžete se divit, proč je vůbec požadována katodická
ochrana v čisté sladké vodě, když je tak málo vodivá. Brakická voda (například v
Hamburku, nebo ve švédských skérách – pozn. překl.) je více vodivá a pro ní se
doporučují hliníkové anody.
Zinek je přirozeným favoritem pro slanou mořskou vodu. Jestliže máte stanoviště vaší lodi ve sladké vodě a použijete magnesiové anody, nezdržujte se s lodí
-
26
-
Zpravodaj 1 / 2007
dlouho v mořské vodě – tam tyto anody budou ubývat velmi rychle.
Na druhé straně když připlujete se zinkovými anodami z moře do sladké vody,
zjistíte, že se brzy pokryjí vrstvou kysličníku, která je učiní neúčinnými.
Elektrolytická koroze
Nyní se dostáváme k ožehavému tématu. Dá se říct, že je opakem galvanické
koroze. Při té napětí, protékající proud a způsobená koroze je produktem samotných materiálů. Při elektrolytické korozi přichází škodlivé napětí z vnějšího zdroje,
z baterie nebo z břehové přípojky. Tato napětí mohou být mnohem vyšší a koroze
mnohem rychlejší. Jestliže je polarita opačná, může být silně napaden „ušlechtilý“
kov.
Abych objasnil, co mám na mysli, vraťme se ke našemu kuchyňskému experimentu. Jestliže připojíte baterii k zinkové anodě a nerezové oceli, můžete velmi
rychle pozorovat korozi na oceli nebo zinku podle toho, na který kov připojíte
kladný pól baterie. Těch 12 V zcela překoná každý galvanický efekt. Součást katodicky chráněná bude nakonec pokryta kovem z korodované části (což je principem
elektolytického pokovování).
Spojení
Jak tedy anody pomáhají i v tomto případě? Jestliže jsou všechny kovové součásti pod čarou ponoru spolu elektricky propojeny, včetně anod, tak každé bludné
napětí (vyvolávající bludný proud), který se snaží najít svoji stopu k zemi, t.j. do
mořské vody, bude korodovat zase jako první anodu a když ji zničí, bude na řadě
další kov a tak anoda i v tomto případě bude hrát důležitou roli, jenomže jelikož
elektrolytický proud, vyvolaný cizím napětím je mnohem silnější, vydrží anoda jen
několik týdnů nebo měsíců.
Spojení v tomto případě znamená položení měděného vodiče síly nejméně
2 mm (může to být kabel) s PVC isolací, propojující uvnitř trupu všechny kovové
díly pod čarou ponoru.
Mohou při tom nastat problémy s vrtulí a její hřídelí. Na první pohled to vypadá, že musí být vodivé spojení mezi hřídelí a motorem; je překvapující, jak vysoký
elektrický odpor tu může ve skutečnosti být. Především je tu mazací olej v převodové skříní, který zamezuje přímému kontakty mezi kovy. Některé spojky mezi
převodovkou a hřídelí jsou zcela izolační v důsledku svých gumových dílů. Když
tedy vrtule a její hřídel mají být propojeny s ostatními díly, potřebujete montovat
kluzný kontakt ze směsi grafitu a měděného prachu, aby bylo docíleno co nejmenšího přechodového odporu (startérové uhlíky), který klouže na vhodném místě hřídele uvnitř trupu. (Nebývá to standardně montováno v sériových lodích – pozn.
překl.) Celou instalaci kontrolujeme multimetrem na minimální odpor, jak bylo
zmíněno dříve.
-
27
-
Zpravodaj 1 / 2007
Připojení na síť v přístavu (břehová přípojka)
V dnešní době je stále častější. V prostředí maríny, kde jsou blízko vedle sebe
lodě, připojené na veřejnou síť, je mnoho příležitosti k bludným proudům, způsobeným poruchami nulového vodiče v zásuvkách a jinými vlivy. Tak jedna loď může nechtěně způsobovat problému svému sousedovi. Poměry mohou být velmi
komplikované a to jen dokládá důležitost dobré katodové ochrany užitím prostých
zinkových anod. Někteří dokonce používají jako prevenci zinkový blok, spojený
se systémem ochrany lodi a spuštěným přes palubu do vody mezi stojící lodě.
Na závěr nutno podotknout, abychom nepředpokládali, že každá loď musí mít
svoji katodickou ochranu. Prosté lodě s nekovovým trupem, s pouhým motorem, a
vrtulovou hřídelí s minimální exponovanou délkou se mohou obejít bez anod.
Jestliže všechny díly pod čarou ponoru jsou z nekorodujícího materiálu, jako například bronzu (ale ne manganového, což je skoro jen mosaz), a nejsou spolu elektricky propojeny, pak každý díl stojí samostatně. Bronzové mořské kohouty s plastikovými hadicemi „přežívají“ bez problémů i bez katodické ochrany.
Je ale dobré si pamatovat: abyste vyloučili možnost bludných proudů, zásadně
vypínejte baterii, když loď opouštíte.
Kterou anodu kam?
Zinkové anody z čistého zinku jsou všude k dostání a jsou všeobecně nejlepší pro lodě stojící a plující v mořské vodě. Ale hliníková anoda dává silnější proud a je vhodnější
pro lodě v brakické vodě. V čisté sladké vodě se může zdát, že není žádné ochrany zapotřebí, protože její vodivost je malá. Tam je možno pro jistotu použít magnesiové anody.
Když ovšem stojíte s lodí v brakické vodě a plujete často do moře, musíte si uvědomit
následující:
• Ve sladké vodě mají zinkové a hliníkové anody tendenci se pokrýt tvrdou vrstvou
oxidu, která brání anodě pracovat, když se loď vrátí do mořské vody.
• Zinkové anody se tak chovají i v brakické vodě.
•
Magnesiové anody se stávají v mořské vodě velmi aktivními, rychle se rozpouštějí a
mohou dokonce poškodit součásti, které měly ochraňovat.
Materiál trupu a vhodné anody:
Saildrive,
přívěsný motor
Konvenční zabudovaný motor s hřídelí
Sladká voda
Brakická voda
Mořská voda
Dřevo
Magnesium
Laminát
Magnesium
Hliník
Magnesium
Ocel
Magnesium
Všechny materiály
Hliník
Hliník
Hliník
Hliník
Hliník
Hliník
Zinek nebo
hliník
Zinek nebo
hliník
Zinek nebo
hliník
Zinek nebo
hliník
Hliník
Přeložil J.R.
-
28
-
Zpravodaj 1 / 2007
Jak získat předpověď počasí v letošní
sezóně
Catalina Schröder v německém časopisu YACHT uvádí přehled dostupných
stanic a operátorů předpovědí počasí, vhodných pro jachtaře. Přinášíme zkrácený
výtah z tabulek, zahrnující jen stanice, vysílající v němčině nebo angličtině.
„Možnosti, získat aktuelní a dobrou předpověď počasí na palubě lodi se rok od
roku zlepšují. Předpovědi přicházejí ve formě SMS na kapitánův mobilní telefon
anebo bezdrátovým připojením na internet do navigačního počítače na mapovém
stole. Zatím co tyto nové technologie získávají na významu, užívání klasických
rádiových předpovědí klesá. Posledním důkazem je zrušení dánské stanice Kalundborg na kmitočtu 243 kHz začátkem tohoto roku.
Shromáždili jsme nejdůležitější stanice v oblasti VKV, středních a dlouhých
vln a rovněž v tzv. námořním pásmu (Grenzwellen), které pracují v Evropě.
Všechny časové údaje odpovídají středoevropskému letnímu času, ne UTC.
V poslední době zvláště vzrůstá nabídka předpovědí ve formě SMS. Je to pro
jachtaře výhodné. Kdo si takovou službu předplatí, dostává předpovědi pohodlně
na svůj mobilní telefon. V pobřežních oblastech celé Evropy je tato služba dostupná skoro všude a pokrytí se stále zlepšuje. V německém prostoru je v současnosti
osm poskytovatelů služeb SMS. Všichni pokrývají Severní moře i Balt, mnozí mají
také předpovědi pro Kanál, Středozemí a někteří dokonce pro celý svět.
Některé firmy vyžadují stálé předplatitele, některé dávají předpovědi automaticky denně po určitý zakoupený čas a u některých je také možné zakoupit „balíček“ od třiceti do sta předpovědí na zavolání v libovolném čase. K ceně je ovšem
nutné připočítat poplatek za roaming, které je ale většinou snesitelný. (Zatím nemáme vlastní zkušenosti o dostupnosti těchto služeb pro naše jachtaře, je na aktivnějších, aby to vyzkoušeli, zájemce odkazujeme na inzeráty v německém odborném
tisku – pozn. překl.)
Důležitější je ale naproti tomu rozdělení oblastí, pro které jsou předpovědi vydávány: čím je toto rozdělení jemnější, tím jsou přesnější.
Klasické předpovědi pobřežních a rozhlasových stanic oproti službám SMS
mají ovšem velkou výhodu v dosahu a ceně. Jsou slyšitelné i mimo dosah telefonní
sítě na širém moři a jsou, tak jako dříve, zdarma. Problémy mohou vzniknout jedině v tom, že například pobřežní stanice dávají předpovědi obvykle jen v místním
jazyce a i když bývají nejdůležitější data opakována v angličtině, nemusí jim být
často dobře rozumět. Jachtaři, kteří plují v zimním období také zjišťují, že mnoho
stanic vysílá jen během letní sezóny.
-
29
-
Zpravodaj 1 / 2007
Kdo má na palubě počítač, může dostat předpovědi také pomocí místních
bezdrátových sítí (WLAN) z internetu (adresy jsou v tabulce). V mnohých
přístavech je také – někde zdarma – standardní přístup na WLAN. Je také možné
využít místních internetových kaváren.
Majitelé přijímačů pro Navtex na kmitočtu 518 kHz mají další možnost získání
předpovědí skoro ve všech oblastech automaticky a těmito přijímači bývají také
vybaveny větší lodě v půjčovnách jachet.“
Severní moře a Balt
Stanice
Kmitočty – kHz
Deutschlandfunk (DLF)
1269, 6190
Deutschlandradio Kultur
177, 6005
NDR Info
702, 972
BBC4 Shipping Forecast
243, 1062
HM Coastguard
1641,1743, 1770,1869,1880,2226
HM Coastguard
kanály 10, 23, 73, 84, 86
Turku Radio
1638 – 2810 , VKV pracovní kan.
Netherlands Coastguard Radio
3673, kanál 28 a 83
Čas
SELČ
0105, 0640, 1105, 2105
0105, 0640, 1105, 2105
0005, 0830, 2205
Poznámka
Jazyk
2105 jen v létě
německy
2105 jen v létě
německy
Meclenburg-Vorpomm.
UKW: 0005
0148, 0620, 1301, 5854
každé 4 hodiny, podle
oblastí
každé 4 hodiny, podle
oblastí
0633, 1833
0805, 0940, 1305, 1905,
2140, 2305
anglicky
ohlášení na 2182 kHz
anglicky
ohlášení na kanálu 16
anglicky
počasí, výška vln
anglicky
holandsky, anglicky
Středozemní moře
Deutschlandfunk (DLF)
1269, 6190
Deutschlandradio Kultur
177, 6005
Olympia-Küstenfunkstelle
kanál 16 a pracovní kanály
Italské pobřežní stanice
kanál 68
Dubrovnik radio
kanály 4, 7, 85
Rieka radio
kanály 4, 20, 24, 81
Split radio
kanály 7, 21, 23, 81
Radio Slovinsko
2105
západní část, jen v létě
německy
západní část, jen v létě
německy
2105
0600, 1000, 1600, 2200
řecky, anglicky
nepřetržitě, aktualizace
každých 6 hodin
0625, 1320, 2120
italsky, anglicky
chorvatsky, anglicky
0535, 1435, 1935
0545, 1245, 1945
pobřežní oblasti, vnitrozemí,
2230
-
30
-
981, 88,5 – 96,4 MHz
Almeria
kanál 73
Barcelona
kanál 10
Cartagena
kanál 10
Castellón
kanál 74
Málaga
kanály 2,6,27,81
Palamós
kanál 74
Palma
Tarifa
Taragona
kanál 10
kanály 10, 67
kanál 74
Valencia
kanály 10, 11
turecké pobřežní stanice,
kanál 67
Zpravodaj 1 / 2007
každá lichá h+15 min
0700, 1100, 1600, 2100
0515, 0915, 1115, 1315
1715, 2115
0703, 1103, 1703, 2103
1133
0830, 1030, 1530, 2030
0635, 0935, 1435, 1935
každá sudá h –15 min
0235, 0635, 1035, 1335,
1835, 2235
každá sudá h –15 min
0900, 1200, 1500,1800,
2100
německy
španělsky, anglicky
španělsky, anglicky jen 07.–
09.
španělsky, vítr a viditelnost
turecky, anglicky
ohlášení na kanálu 16
Internetové adresy
Německo: www.dwd.de,
www.wetteronline.de,
www.wetterklima..de,
www.wetterzentrale.de
Anglie: www.metoffice.gov.uk
Finsko: www.fmi.fi
Holandsko: www.knmi..nl /voorl/weer/marifon.html, www.veeronlin.nl
Švédsko: www.smhi.se
Itálie: www.politicheagricole.it/ucea/dalam/index2.htm, www.meteoam.it
Chrovatsko: http://prognoza.hr/prognozee.html
Slovinsko: www.arso.gov.si/english/climate/climate_of_slovenia.html
Turecko: www.meteor.gov.tr, www.insidersegeln.de
Přeložil: J. Rössler
Sny letní noci (Ein Mittsommernachtstraum)
„Stockholmská skérová oblast patří k nejzajímavějším přírodním oblastem
Baltického moře. Její krásy nejvíce vyniknou v době letního slunovratu. Plavba
těmito oblastmi přinese prvotřídní zážitek jachtařům s vlastní lodí a v poslední
době rovněž zájemcům o jejich pronájem“.
Pan Andreas Fritsch doporučuje v č. 16. časopisu YACHT německým jachtařům
pronájem lodi na předměstí Stockholmu a popisuje okružní plavbu mezi skérami.
Dobře to doplňuje náš článek „Nádherné švédsko“ který jste mohli najít již
-
31
-
Zpravodaj 1 / 2007
v č. 3 našeho Zpravodaje v roce 2003 a přispívá to k další propagaci jachtingu
v severních vodách.
Slow down, Skipper, slow down“, volají Švédové s mola přístavního vjezdu
v Grindě. Gestikulují varovně, jako když někdo chce zastavit auto, ženoucí se
stovkou klidnou ulicí vnitřního města. Při tom naše Oceanis 361 se ještě ani pořádně nerozjela a na jejich bocích se dosud kolébají odrazníky.
Kormidelník Mathias se udiveně mračí. Nevidí žádnou další loď a v mapě není
značena žádná mělčina. „Why?“ řve na ně. „Caribou!“ odpovídají, Posádka nevěří
svým očím, ale skutečně, necelých sto metrů před naší přídí plave něco jako sob
nebo srnec s krátkými parůžky přes skérový záliv. Posádka „Diany“ si vyzkouší
svůj první nouzový manévr, jen kvůli jakémusi sudokopytníkovi.
Buďte vítáni ve Švédsku, zemi velkých kontrastů: Ráno jsme vystartovali
z mondénní metropole Stockholmu a nyní, o necelých osm hodin později, plachtíme jedním z nejkrásnějších přírodních revírů celého Baltu. Na mnohých ze dvaceti čtyř tisíc ostrovů a ostrůvků celé skérové oblasti v okolí Stockholmu, mezi Arholmou na severu a Lanndsortem na jihu najdeme jen několik prázdninových domků, z nichž některé nevidí svého majitele jak je rok dlouhý.
V blízkosti pevniny jsou ostrovy relativně velké a hustě zalesněné, je tu také
méně mělčin. Čím dál na moře jsou ostrovy menší a plošší, vegetace je chudší, až
konečně najdeme jen lišejníky a mechy, které pokrývají z vody vyčnívající kameny, podobné hřbetům velryb.
Plachtit v těchto končinách je zážitek, na který nedají dopustit i všichni místní.
V oblasti Stockholmu najdeme okolo sto padesáti tisíc sportovních lodí. A potkáme
tu jen málo pronajatých lodí, protože až donedávna tu byly k pronajmutí jen jednotlivé soukromé lodě všelijaké kvality. Z tohoto důvodu jen některé německé společnosti, zprostředkující pronájem lodí, jsou ochotny své zákazníky uspokojit nabídkou lodí ve Švédsku, protože v minulosti museli čelit mnohým reklamacím.
V posledních letech se to ale mění: firmy, pronajímající lodě se s flotilami nových
derou na trh a získávají si zákazníky – pro mnohé německé kapitány je na plavbu
po vlastním kýlu během dovolené Stockholm příliš vzdáleným cílem.
Od konce června až do poloviny srpna panuje většinou pěkné počasí – tak alespoň přísahají jachtaři z „kamenné říše“. Tady v Grindě, kde příležitostně najdeme
vysokou zvěř, přeplouvající přístavní bazén, je bláznivě přeplněno ze dvou dobrých důvodů: Přímo vedle mola je sauna a nad přístavem nahoře proslulá restaurace, kde večer hoří v obrovském krbu poctivá polena a kde se shromažďuje pestrá
jachtařská společnost okolo pětieurového piva. Obě místní znamenitosti berou
Švédové v potaz při volbě místa, kde budou s lodí přenocovat. Jejich plavební příručky uvádějí totiž přednostně všechny sauny a hospody i s jejich kvalitou.
-
32
-
Zpravodaj 1 / 2007
Nechtěli jsme příliš dlouho v jejich hospodě prodlévat, protože plachtění ve
skérové oblasti přece jenom vyžaduje respekt. Nás čekala plavba okolo ostrova
Möja ve směru na maličké ostrůvky skupiny Nassa, jedněch z posledních na pokraji otevřeného a tam už hlubokého Baltického moře.
Tady se autor dopouští několika nepřesností. Trasa jejich plavby, tak, jak je vyznačena na uveřejněné mapce, přece nebyla vůbec přímá a když se podíváme na
švédskou mapu, vidíme všechna úskalí, která museli odnavigovat a kromě toho
v jejich mapce najdeme zastávku v zátoce Säck, kterou si v textu k plánkům velmi
pochvalují a která se nachází „mezi ostrovem Möja a Vindö“. Aby se tam dostali,
museli opustit plavební dráhu, překonat bludiště skérových ostrůvků, druhý den se
protáhnout na jih okolo ostrova Lila Möja, pak zase na severovýchod kousek plavební dráhou a odbočit do šutroviště, kde nejsou žádná navigační značení, aby se
dostali k Nassa. Dále: Nassa není skutečným koncem skérové oblasti – pět mil odtud na západ leží Storön („Velký ostrov“– tedy je asi kilometr dlouhý, ale jmenuje
se tak) obklopený na jihu vlastním šutrovištěm, a na něm známý maják Svenska
Högarna, který svítí na volné moře do patnácti mil a to je teprve ta správná hranice oblasti. – pozn. překl. A pokračuje:
Náš kurs směřuje přímo k cíli (?). Jsou tam ale místa, která nelze brát na lehkou
váhu, nebo bychom skončili ve slepé uličce s mělčinou na konci. Proto je nutné
-
33
-
Zpravodaj 1 / 2007
nepřetržité zaměřování okolí: Mario sleduje plavbu s prstem po mapě, stále obhlíží
okolí a nepřetržitě se snaží porovnávat to, co vidí, s mapou. „Kricifix!“ nadává,
mám vidět šest ostrůvků a já vidím jen pět!“ Mapa, zabalená do vodotěsné folie je
totiž většinu času v kokpitu a přesto nastává teď horečné hledání.
Mario není žádný začátečník, mnoho let již plachtí ve středomoří a jeho domácí
revír - pobřeží Chorvatska je také proslulé mělčinami. Přesto se rozšiřuje v kokpitu
lehký neklid. „Na pravoboku před námi musí koukat z vody nějaký šutr, vidíte někdo něco?“ Pit, jeden za členů bavorské části posádky, momentálně pověřený
hlídkou na přídi, kroutí hlavou. Něco tady nehraje.
Konečně Pit najde „číslo šest“. „Mathiasi, zastav!“ řve na kormidelníka. Dvě
délky lodě před přídí vystupuje sotva znatelně balvan z vody. Na zastavení je
pozdě, Mathias tedy uhýbá dalším nouzovým manévrem přes pravobok. Jen o vlásek se otřeme o překážku. „V pořádku, vyostřím na kurz, podívejte se mi na GPS“,
rozhoduje. Přístroj potvrzuje polohu, ale protože byl úplněk a kromě toho vál severovýchodní vítr, byl balvan pod hladinou, místo na povrchu, jak je znázorněno na
mapě. Pěkně zlomyslné.
Rady z plavebních příruček to potvrzují: ve skérách si musí být navigátor
vždycky jistý svou pozicí. Jakmile vznikne pochybnost, musí se zastavit, a to hned,
než se zase zorientujete. Podle toho jsme se celou dobu řídili.
Mohou se tedy kapitáni s pronajatou lodí do těchto končin odvážit? Moje bavorská posádka je zajedno, že když jsou na palubě alespoň dva členové posádky
znalí navigace, není to žádný problém. A po několika dnech se dostaví rutina, bude
to spíše výzva, než stres.
Rozhodně to stojí za trochu námahy. Skérová skupina Nassa na východním
okraji oblasti, je svět sám pro sebe: moře skalnatých hřbetů, na nich malé červenobílé domečky, úzké průjezdy, skryté zátoky. Opravdový labyrint, ale švédská plavební příručka nás tudy spolehlivě vede, je tam zakreslen každý sebemenší kámen
a všechny možné průjezdy značeny tečkovanou čarou. Doporučená místa ke kotvení také, ta příručka je skutečný klenot.
Na hranici oblasti je nejméně takových šest skupin podobných Nassa, nejkrásnější z nich je asi rybářsská skupina Huvudskär, která leží na jižním konci oblasti,
nedaleko ostrova Utö, Už v roce 1450 se tu usadili první rybáři, aby nemuseli stále
opakovat dalekou plavbu do Stockholmu a zpět na moře. V devatenáctém století tu
bylo na hlavním ostrově Alandsskär zřízeno stanoviště lodivodů s majákem. Dnes
jsou tamní mrňavé domečky vytouženým stavovským symbolem pro smetánku
hlavního města Švédska. Pochopitelně: propletené cesty vedou přes vlnité, květy
poseté skalnaté hřbety. Žádná auta, domky jako před sto lety. Stěžeň a nástavby
naší Oceanis 361 vyčnívají mezi těmi pestrými domky, široko daleko je naše „Diana“ jedinou lodí.
-
34
-
Zpravodaj 1 / 2007
„V hlavní sezóně to tady vypadá jinak“, vypráví Björn, který ze svého domku
pozoruje silným dalekohledem tuleně při slunění na osamělém skalisku : „Jsou tu
pak vyvázány stovky lodí v hustých řadách“. Hrozná představa. “Ve Švédsku má
na to každý právo“, vysvětluje: „každý má právo plout, přistát a vystoupit ve skérách všude, i když je to soukromý ostrov nebo pozemek, jen nesmí porušit soukromí domu“ (V originále „Hausrecht“, pozn překl.). To nedělá žádné potíže, jak
vysvětluje, švédští jachtaři jsou vždy diskrétními návštěvníky.
Po dnech, strávených na chudých vnějších skérách nás to táhne zpátky na západ, zpátky k větším, zalesněným ostrovům. Okolo Nämdö a regatového Vyšehradu Sandhamnu se vracíme zpátky do úkrytu mezi velkými ostrovy. Tady se pluje
bez problémů: ostrovy chrání před vlnami a větší plavební dráhy jsou dobře značeny (v originále „gut betonnt“ – dobře vybetonovány, jak praví starý vtip z dob
hromadných jachtařských zkoušek), v důsledku skandinávské tlakové výše, která se
tu v létě usadila, vane během dne spolehlivý vítr síly 3 až 4. Stejně spolehlivě pak
v noci jde spát a proto večer vyhledáme jedno z tisíce zdejších kotvišť, i když teď
slunce v čase slunovratu zmizí jen na tři, čtyři hodiny.
Švédští jachtaři se ve svých skérách topí v luxusu. Nejbližší dobře chráněnou
zátoku s krásným okolím mají vždycky, ale úplně vždycky, nanejvýš čtvrt hodinky
plachtění vzdálenou. Úplně to člověka zkazí: „Tahleta je krásná, ale nic mimořádného“, říkáme si po týdnu před zátokami, které bychom ve zbytku světa brali
„všema čtyřma“.
Před Bjornö jsme ji našli, (Björnö není kupodivu ostrov, ale vesnice na jihovýchodním konci ostrova Ingarö, pozn. překl.) naši zátoku snů – Munkholmen. Je
kruhového tvaru asi šedesát metrů v průměru, orámovaná vlevo strmými skalami a
vpravo plochými skérami, vjezd je chráněn skalnatým výběžkem. Kotviště ve skalním amfiteátru, obklopeném borovicemi a lišejníkem. „Fantastické, chybí tu jen
ten los“, komentuje Pit. To souhlasí, ale při večerním sezení u piva vysvětluje soused, který kotví vedle nás, že tato plachá zvířata, která jsou také výbornými plavci,
se ve skérách potkají jen zřídka. Pár set metrů od našeho kotviště se zvedá místní
druh pralesa: Rozeklané skalky kolem dokola, nohy se boří do deseticentimetrového mechového koberce a všude hustý borový a březový les, žádné stavení široko
daleko. Na sluncem vysušených místech naše kroky praskají, jako bychom běželi
po bramborových lupíncích. Kdybychom chtěli důkladně prozkoumat okolí takové
zátoky, kde kotvíme, potřebovali bychom na to celou naši dovolenou a nikdy bychom se při tom nenudili.
Jachtaři, kteří vyhledávají maríny a města, kde chtějí něco zažít, nejsou tady
rozhodně na správném místě. Zdejší sídliště vypadají typicky po švédsku: přístav,
dvě, tři restaurace, jeden supermarket, jeden kiosk, pár dalších obchodů, prázdninové domky.
-
35
-
Zpravodaj 1 / 2007
Tak to vypadá i v Dalarö: Na úbočí skalnatého svahu jsou malebně nalepena
malá dřevěná stavení, svítí žlutě, červeně a pastelovými barvami jako o závod, na
každém druhém vlajkovém stožáru se ve větru třepetá modrožlutá státní vlajka.
Dole v přístavu leží muzeální trajektové plavidlo a na přístavním molu rybaří a
v malých loďkách okolo krouží švédské děti. Pitoreskní městečko, které se zdá vystavěno jen za účelem obrázku v prospektu cestovní kanceláře. Místní život v okolí
miniaturního kostelíku, obchody se suvenýry a pár restaurací máme prověřené za
necelou hodinu. Po převaze přírodních zážitků přesně správná dávka civilizace.
Okolo velkého ostrova Ornö to jde zase ven ke skérám Fjärdlang. Tam vykonáme standardní švédský manévr: dovnitř do zátoky, najít správný strom, skalní
výčnělek, nebo ocelový hřeb ve skalní rozsedlině, asi tak pět délek lodi před skálou
vyhodit záďovou kotvu a dobrzdit loď přesně na centimetry; uvázat na vyhlédnutý
stromek – hotovo. Záďová kotva je ve Švédsku nejdůležitější palubní výstroj.
Mnoho lodí jí proto vozí trvale na zádi spolu s navijákem kotevního popruhu, řetěz
se většinou neužívá. Při přistání se loď odbrzďuje tak blízko, aby se mohlo vystupovat z přídě přímo na skálu pomocí příďového žebříčku.
Skéra Fjärdlang je znamenité místo, na kterém je možno poznat krásy letní noci: okolo jedné hodiny leží loď jako silueta proti obzoru, nad kterým vysoko stojí
měsíc a současně vidíme červánky před východem slunce jako pozadí. A stejně
pokračuje naše plavba dál: Zážitky z krásné přírody ve skérách, následuje malý
přístav na Utö, zase s oblíbeným „dvojitým balíčkem“ (vynikající restaurace a sauna), nebo také na okraji stockholmské oblasti ostrov Vaxholm.
Švédské hlavní město je se svými tři čtvrtě miliony obyvateli absolutním vyvrcholení naší plavby. Již cesta do jeho blízkosti – zvláště doporučení hodná plavba
Saltsjöbaden – Duvnäs – Skurusundet…
(Správnější by bylo: Smadalarö – Erstaviken – Ingaröfjärden – Saltsjöbaden–
Sumpholmen (Ostrov Štírů!) – Baggensfjärden – Baggensstaket – Duvnäs – Skurusundet a pak už jen doleva necelé tři míle na jihozápad a jste v centru. Náš ostrov leží u západního břehu vjezdu na Baggensfjärden – je na něm skalní rozsedlina
s přistávacím můstkem – ale se zadní kotvou! Byli jsme tam už za celou dobu plaveb obou Štírů šestkrát a dokonce i švédská coastguard, která nás tam navštívila,
konstatovala, že to musí být náš ostrov, když už jsme sem dopluli tolikrát
z Lübecku. Pozn. překl.)
Plavba úžinou Baggenstaket – Duvnäs – Skurusundet nám také poskytne zážitky ze stockholmského přepychu: Oba břehy, někde jen kanálu podobného průlivu,
jsou obklopeny víkendovými domy snů se soukromými přistávacími můstky pro
jachty u samých dveří.
Stockholm byl vystavěn na mnoha ostrovech a bývá také nazýván „Benátkami
severu“. Lodí doplujeme přímo do historického centra města a můžeme s ostatními
turisty procházet Gamla Stan (Staré město), přihlížet vodákům trénujícím na ka-
-
36
-
Zpravodaj 1 / 2007
nále podél Drotningsgatan, nebo si dát přestávku v jedné z kaváren nebo barů.
Vzhůru do kopce směrem na Södermalm se řadí jeden za druhým a večer tu flámují
i mladí Stockholmané. Na prohlídku metropole si musíte vyhradit nejméně dva
dny. To celé množství muzeí, výstav, význačných staveb, pak zábavní park Tivoli
a jiné atrakce se nedají za jeden den stihnout.
Vzdor své všestrannosti je celé město překvapivě kompaktní: Od místa, kde
s vaší lodí přistanete, vám bude stačit nejvýše půl hodiny pěší chůze anebo krátká
plavba přívozem, k dosažení všeho. S trochou štěstí, protože v hlavní sezóně je
všude plno, se vám podaří přistát ve Vasahamn, přímo u muzea válečné lodi Vasa,
kterou každý jachtař, co město navštíví, musí poznat.
Kanóny přetížená loď, která měla svého času nahánět strach útočníkům z moře,
se potopila v roce 1628 hned po vyplutí, ještě v přístavu. Konstruktéři vypočetli
neobvykle vysoké lodi nedostatečnou zátěž a dva silnější závany větru stačily impozantní novostavbu převrátit a poslat ke dnu, kde ležela plných 333 let. Že došlo
k převrácení lodi, protože se kapitán chtěl náhlým, nekontrolovatelným manévrem
vyhnout, když spatřil plovoucího soba, je pravděpodobně pouhou pověstí. (Jiná
verze praví, že konstrukce lodi byla v pořádku, ale král na poslední chvíli rozkázal
přidat na horní palubu další těžká děla, což bylo příčinou katastrofy. To vypadá
mnohem pravděpodobněji, než nějaký sob, nebo špatný výpočet balastu. Pozn. překl.)
Malý okruh skérami
Během deseti dnů se dá poznat jen malá část celé oblasti. Autor absolvoval
s pronajatou lodí plavbu středem celé oblasti a
navštívil také její jižní část nepříliš daleko od
majáku Landsort.
1. Tam, kde plavou sobi Malý přístav pro
jachty, vzdálený den plavby od Stockholmu se
saunou (leží kousek za červeným přístavním
kioskem) a význačnou restaurací s barem a krbem
(výše nad přístavem). Možno se
uvázat na zakotvené bóje.
Číselný kód pro umývárny je vám sdělen po zaplacení
přístavního poplatku – nebo je možné jej získat od souseda.
2. Oblíbené kotviště
Krásná zátoka, zasazená do
skalních útesů mezi ostrovy Möja a Vindö. V mělkém vjezdu se
musí dávat pozor na měřič hloubky, pozor také na osamělé
kameny. cesta pro pěší vede ke kiosku u Krogholmenu. Nepříliš
čisté suché záchody možno doporučit jen otrlejším. Místa ke
stání na záďové kotvě jsou v plánku označena červeně.
-
37
-
Zpravodaj 1 / 2007
3. Amfiteátr Pro jachtaře ve skérové oblasti „cíl
snů“, blízko Björnö na jihu ostrova Ingarö. Na severním
břehu je ohniště. Na vysokém skalnatém břehu bezvadná
místa na večerní barbecue na všude snadno dosažitelném
grilu pro jednorázové použití. Zakreslený vrak je jenom
stará pobřežní pramice.
4. Švédská idyla
z obrázkové knížky: pestré domy, vlídná
přístavní atmosféra, pár obchodů a
restaurací
–
ideální
na
jeden
odpočinkový den. V přístavu je ale
neklidná voda. Jako alternativu je možno
doporučit překotvit na noc k ostrovu
Korsholmen
nebo ke starému
pevnostnímu
ostrovu
Skans
na
jihozápadě. (Nám to tam ale v přístavu
vždy vyhovovalo, o nějakém neklidu čtu
poprvé v tomto příspěvku – pozn. překl.)
Malé švédské městečko jako
5. Přístav, rozdělený na dva
Je rozdělen
můstkem pro pěší a tamní větrný mlýn je zdaleka
viditelný. Může se stát na obou stranách můstku, na
jihu je to klidnější. Excelentní, ale drahá restaurace
Utö Värdhus je na kopci. Krásný rozhled od větrného
mlýna. Sauna je u sprch, půjčovna jízdních kol přímo
v přístavu. Vyzkoušejte sladký kmínový chléb od
místního pekaře!
6. Rybářské
skérové
ostrůvky
Ostrůvky se sporou vegetací a řídkým osídlením,
včetně majáku. Jedinečná atmosféra, tak si lze
představit život před sto lety. (lépe snad před dvěma sty – před sto lety v roce 1905 už měli někteří
rybáři motorové kutry – autor je asi dost mladý,
sto let mu připadá strašně dávno, jako že tenkrát
lidé ještě lezli po stromech – pozn překl.) Jsou
tady pro všechny kotevní bóje, ovšem uprostřed
léta je tu plno. Z ostrova Lökskär krásný rozhled na celé souostroví.
-
38
-
Zpravodaj 1 / 2007
7.
Ostrov Štírů (Sumpholmen) Na zpáteční plavbě byl autorem nevšímavě minut, dá se předpokládat, že jeho
věhlas ještě nedorazil k německým jachtařům, na rozdíl od švédské pobřežní stráže
(viz předchozí poznámku překladatele). Tři
sta metrů dlouhý ostrov s vlastním
přístavištěm, malou písečnou pláží, místem
na táborový oheň a několik stanů, patřící ke
komunitě Saltsjöbadenu. Leží u západního
břehu vjezdu na Baggensfjörden. Stání bez
jakýchkoliv poplatků neomezenou dobu. O
sobotách možná invaze místní mládeže, po
půlnoci odplují, když rozšlapou magnetofon,
se kterým dělali kravál. Zásobování
v Saltsjöbadenu, odtud možno dráhou Saltsjöbannan dojet do centra Stockholmu.
Stockholmské skéry – fakta a informace
Okolo dvaceti čtyř tisíc ostrovů a skér stockholmské „Skargard“ se rozkládá na
ploše 80 krát 50 mořských mil. Zatím co se vzdáleností od města klesá stále velikost ostrovů, stoupá v protikladu navigační obtížnost oblasti.
Počasí a vítr V celé oblasti převládají v letním období slabé větry síly 3° až
4° B. Při vysokém tlaku nasazuje v pozdním dopoledni mořská bríza, která pomalu
zesiluje a v noci ustane. Okolo mysů a v úzkých průlivech mohou nastávat odchylky nebo tryskové efekty, které ale nepřináší nějaké podstatné zvýšení síly větru.
Pronájem lodí My jsme pluli s jednou Oceanis 361 finské firmy Midnighs
Sun Sailing (www.midnightsunsailing.fi). Finové mají pobočku v Saltsjö-Duvnas,
to je jedno z předměstí Stockholmu, vzdáleném asi 12 km od centra. Mají tam asi
50 lodí, ponejvíce Beneteau 361, Gib Sea a Dufour. Bénéteau 361 stojí od 1200 do
2604 euro na týden a ještě zaplatíte za čištění, palivo a ložní prádlo 280 euro. Pozor: V základní výstroji nejsou obsaženy záchranné vesty, místo nich jsou na palubě zde obvyklé vesty regatové a kšíry. Lodě je možno mimo jiné rezervovat přes
Moorings Deutschland, Candidplatz 9, 81543 München, tel. z Německa 089
693508-0, www.moorings.com. Další kontakt je RTC Batkontakten (ww.rtc.se) na
pronájem soukromých lodí.
Navigace Je nutná důkladná terestrická. Na palubě musí být proto nejméně
dva zkušení jachtaři, aby se s tím vypořádali. Větší plavební dráhy jsou vybójkovány (a v noci dobře vyznačeny majáčky s barevnými sektory, které krásně směrují
– někde je snazší plout v noci, než ve dne, pozn. překl.) ale některé mělčiny jsou
často neoznačeny. Stojí-li slunce nízko, není radno se do skér pouštět, mělčiny
nejsou dobře viditelné. (Normálnímu echolotu není radno důvěřovat, hloubky se
-
39
-
Zpravodaj 1 / 2007
mohou změnit skokem a jste na šutru. Snad by se dal použít moderní „vorausschauendes“ - ten, se „dívá dopředu“, pozn. překl.)
Formality / Alkohol Kdo připlouvá dánskými vodami, nepotřebuje se nikde
hlásit a stačí mu normální osobní doklady. Dřívější předpisy o alkoholu byly podstatně uvolněny: Je povoleno 10 litrů tvrdého alkoholu na osobu, 90 litrů vína a
110 litrů piva , ale od 20 let stáří!
Přístavy / Kotviště Několik přístavů a marín střední velikosti s dobrou úrovní
(např. Sandhamn, Utö, Bullandö marina). Stání: buďto jednoduše se zadní bójí nebo v klasických ježkách.. Stovky dokonale chráněných kotevních míst a přirozených přístavů, kde stojíme se záďovou kotvou a příď vážeme na břehu na skálu, na
strom, nebo na skalní hřeby. Někde také nalezneme samotné kotevní bóje.
Literatura / Mapy Švédské sportovní mapy. Nepostradatelný průvodce:
Hässler/Granath: „Arholma – Landsort med Gotland“ k dostání v odborných obchodech, asi 68 euro. Neúplný, ale v Němčině: Gerti Clausen: „Schweden 2“, Delius-Clasing, 28 euro. Výborné informace o skupinách skér celé oblasti, restauracích, obchodech atd. na www.skargardsstiftelsen.se.
Typy pro Stockholm: Velmi užitečná a kompletní je stránka úřadu pro cizinecký ruch: www. stockholmtown.com.
Přeložil a trochu se panu autorovi do toho pletl
J. Rössler
Plavba na plachetnici O.K.
Atlantský oceán
Přes Atlantský oceán jsme
vyrazili
na
devítimetrové
plachetnici O.K. na konci
listopadu roku 2003. Vyplouvali
jsme z ostrova Lanzarote v dosti
netradiční sestavě posádky i
kapitána. Oldřich Karásek /70
let/ přeplul Atlantik na své lodi
s různými posádkami už
několikrát. Tentokrát si však za
své pomocníky vybral českého
tuláka Angela /50 let/, který na
moři ještě nikdy neplul a na Kanárských ostrovech žil se svou fenkou Čikou živo-
-
40
-
Zpravodaj 1 / 2007
tem bezdomovce. Chtěl přeplout oceán a usadit se na některém z teplých Karibských ostrovů, ale žádná plachetnice ho nechtěla vzít s sebou právě kvůli jeho maltézskému psíku, s nímž by mohl být na moři problém. Student Tomáš /17 let/ na
moři plul již se svým otcem na motorové jachtě v Chorvatsku, Atlantský oceán byl
pro něj výzvou, stejně tak jako pobyt na malé lodi v prostředí velice skromném
oproti tomu na něž byl zvyklý z přepychové lodě. Já jsem se k lodi O.K. dostala
čistě náhodou přes inzerát na internetu, kde kapitán hledal posádku. Měla jsem za
sebou týdenní kapitánský kurz v Chorvatsku, kratší přeplavbu na plachetnici mezi
Argentinou a Chile a týdenní plavbu na plachetnici v Dánsku. Původně jsem plánovala plout pouze přes Atlantský oceán, ale kapitán mi těsně před odjezdem nabídnul i pokračování dál přes Pacifik. To, že se plánovaný měsíc dovolené protáhne nakonec na celý rok v době našeho vyplutí nikdo netušil.
Vypluli jsme do bouře. Kapitán si při pobytu na Lanzarote pohmoždil žebra pádem do starého vraku lodi a tak se nemohl moc hýbat. Trval však na vyplutí a tak
jsme se nestačili ani vzpamatovat z toho, jak se loď ovládá a už se na nás valily pětimetrové vlny Atlantiku. Sílu větru na lodi nebylo čím měřit, ale odhadem dosahovala sedmičky Beauforta. Nestačili jsme se divit technickému stavu lodě. Laminátová loď domácí výroby neměla automatické kormidlo, její plachty byly staré,
posbírané od jiných jachtařů a několikrát sletované, loď byla natírána antifoulingem naposledy před čtyřmi roky, takže její kýl byl dokonale obrostlý a posádce
během plavby nezbylo než pravidelně a často
kýl oškrabávat pokud jsme se chtěli vůbec
hnout kupředu. Dieslový motor značky
Nanni, vypadal jako jediný zachovale a to
bezesporu proto, že kapitán jej startuje jen
velmi zřídka. Na přeplavbu Atlantiku vezeme
v podpalubí 60 litrů nafty včetně té v nádrži
motoru, 300 litrů vody v pětilitrových
kanystrech a potraviny typu špagety, rýže,
brambory, vločky, čočka a fazole.
V podpalubí se nedá ani hnout. Angelo s
Čikinou, bicyklem a dalším svým harampádím obsadil přední kajutu, dvě postele
po bocích lodě jsme obsadili my dva s
kapitánem a na šokovaného Tomáše zbyla
tzv. psí kóje, postel na zádi, do níž se leze
jako do liščí nory. Mladý jachtař si vzal s
sebou na loď počítač a další zbytečnou
techniku, kterou jak posléze zjišťuje nemá
kde zapnout. Elektřina na lodi funguje přes
solární panel, jeho výkon však sotva stačí na osvětlení kompasu. Naštěstí máme
díky přítomnosti Tomáše alespoň satelitní telefon, a díky němu se odehrává i kaž-
-
41
-
Zpravodaj 1 / 2007
dodenní spojení z této neuvěřitelné plavby s okolním světem.
Bouře trvá pět dní. Záchranné vesty na lodi nejsou žádné a úvazky taky ne, takže se přivazujeme při službách lany volně visícími z ráhnoví. Jelikož na lodi při
plavbě nefunguje záchod, musí se chodit na toaletu na schůdky, které visí ze zádi
lodi do moře. Tyto akrobatické výkony za přítomnosti kormidelníka na palubě
nejsou v bouři nikterak příjemné a už vůbec ne bezpečné. Kapitán nás však ujišťuje
o tom, že stejně je všechno osud, a tak musíme věřit, že vše dobře dopadne. Jeho
pohled na možnou záchranu jachtařů při ztroskotání je dosti skeptický a tomu také
odpovídá i záchranný člun této lodi, který je sice značky Bombard, ale stěží by se
do něj vešli tři lidé, natožpak čtyři a ještě pes. Záchranný ostrůvek samozřejmě na
lodi žádný není.
Víra v osud je vyslyšena a po bouři přichází bezvětří. To nás bohužel začne od
této chvíle provázet často. Původní předpoklad toho, že doplujeme tak za tři týdny
až měsíc se vytrácí v nedohledno. Kapitánova údajně nejdelší plavba přes Atlantik
trvala 33 dní, letošní rekord 47 dní ovšem nikdo nepředpokládal. Motor se na etapy
bezvětří zapnout nemůže, nafta se totiž po celou tu dobu ponechává na doplutí do
přístavu a na případné krizové situace. Na poslední etapu plavby nám ale docela
krizově dochází voda i potraviny, příděly vody se proto zkracují na půl litru na
osobu a den včetně vaření. K jídlu už nezbývá nic jiného než špagety. Měli jsme
obrovské štěstí, že po celou plavbu se Tomášovi dařilo rybařit a velice chutné dorády nám zpestřily jinak velmi chudý jídelníček. Čika dostávala granule a kupodivu se životu na moři přizpůsobila možná lépe než námořníci samotní. Ponorkovou
nemoc jsme nezažili, ale napětí z dlouhé plavby bylo na každém z nás znát. Od vyplutí z Lanzorote jsme neviděli pevninu ani žádnou jinou loď. Chtěli jsme zastavit
alespoň na Kapverdských ostrovech, ale kapitán prohlásil, že tam zastavují jenom
zelenáči. Teprve mnohem později jsme se dozvěděli, že kapitán tam zastavil jen
jednou a při té příležitosti mu utekla z lodi posádka, takže už raději pokud možno
nikde nezastavuje.
Pět set mil před cílem prasklo jedno z upínacích lan stěžně, takže bylo nutné
vylézt na stěžeň, což se nakonec bez jakéhokoli zajištění a lan podařilo pouze Angelovi a opravu tak zvládl za nás za všechny. Těsně u pobřeží ostrova Martinik
jsme se taktak vyhnuli podmořskému útesu a v polovině ledna konečně šťastně přistáli v městečku St. Anne na Martiniku. Tam se s námi posádka rozloučila. Tomáš
odletěl domů a Angelo loď O.K. opustil s tím, že si najde svou vlastní plachetnici a
dál bude plout na ni. Na O.K. se během pobytu na Martiniku vystřídaly další posádky, a plavba přes Karibské moře byla naplánována na konec února.
Ve vlnách Karibiku
Na přeplavbu Karibského moře jsme se vydali s posádkou manželské dvojice
jachtařů, Slavoje a Evy. Vyplutí se moc nepovedlo, neboť kapitán hned na úvod
prohlásil, že nikde nebudeme zastavovat a poplujeme až na ostrovy San Blas, které
-
42
-
Zpravodaj 1 / 2007
se ale nachází až v blízkosti Panamy. Před námi tak leželo 1300 mil otevřeného
moře a my jen zpovzdálí míjeli krásu Karibských ostrovů. Jelikož kapitán bral
svou posádku na palubu se sliby poznání hned několika ostrovů Karibiku, zklamání
a dusná atmosféra se na lodi potlačovala jen stěží. Vál svěží a příznivý vítr, a skoro
týden jsme uháněli rychlostí sto mil za den, což je pro pomalé O.K. a styl kapitánovy plavby s malými plachtami rychlost rekordní. Krásu plavby jsme si ale nevychutnávali ani jeden z nás, těžké kormidlo, které se na lodi nedá pustit z ruky a vůbec malý prostor s nedostatkem všeho potřebného napomáhal k jediné touze--- doplout co nejrychleji do cíle. To jsme
ovšem netušili, že v blízkosti ostrova
Aruba začneme
toužit nejen po
dosažení cíle, ale hlavně po přežití. Za
jasného nebe jsme zničehonic vpluli
přímo do běsnícího živlu. Vlny dosud
čtyřmetrové zvedly se do výše našeho
stěžně. Valily se na nás nepravidelně ze
všech směrů a co nebylo přivázané
nemělo šanci. Nezbylo než se přivázat
lany z ráhnoví k palubě. Stáhli jsme
všechny plachty a vytáhli vodní kotvu,
tlustý silný provaz, který se nechal
splouvat za lodí tak aby se zmírnilo
povrchové napětí vody a došlo tak
alespoň k částečnému vyčeření vln
valících se na nás zezadu. Poté kapitán
prohlásil, že když přivážeme kormidlo a
dáme loď do driftu nemůže se nic stát a
my se můžeme jít schovat do podpalubí.
Eva se Slavojem však zůstali na palubě. Čas se začal počítat po minutách. Nárazy
vln na loď se stupňovaly a já jen přemýšlela, jestli toto může stará a neudržovaná
loď vůbec vydržet. Kapitán mě uklidnil s tím, že jestli něco nevydrží tak to budou
pravděpodobně okénka. I pro tohoto zkušeného mořeplavce byly tyto vlny nezvyklé, rozhodně prý nic podobného nikdy nezažil. O to více jsme se divili o pár minut
později, kdy se strop podpalubí stal naší podlahou. Za další vteřinu už jsme letěli
na druhý bok lodi a než jsme se stačili vzpamatovat, loď se převrátila zpátky do
původní polohy. Naštěstí. Vyvázli jsme s četnými pohmožděninami, naši mořeplavci si pak ještě stihli v okamžiku převrácení lodi taky zaplavat v oceánu. Podpalubí se změnilo v jednu obrovskou spoušť, vody bylo nad kotníky a plavalo v ní
úplně všechno. Kapitán nemá v lodi totiž nic zajištěného. Do slané břečky, která
vypláchla i špínu podlážek se vysypalo všechno jídlo ze spižírny a samozřejmě i
všechny věci v přepážkách.
-
43
-
Zpravodaj 1 / 2007
Plavba v driftu se nepovedla a velení se ujal
Slavoj, který se snažil s malým cípem kosatky
ovládat loď. Na noc jej vystřídal kapitán,
zatímco Slavoj sledoval vlny a navigoval loď
tak, aby vlny dopadaly na loď pokud možno
zezadu. Já jsem až do večera vyklízela
podpalubí a vynášela nahoru uměle vyrobené
kbelíky vody, které jsem vytvořila z
pětilitrových kanystrů, v nichž vždy vozíme
pitnou vodu. Čerpadlo na lodi žádné není.
Převrácením jsme ztratili skoro všechny potraviny, a dokonce i ty v nepropustných obalech
byly nechutně promáčené směsí mořské vody,
uniklé nafty a špíny, která v podlážkách
podpalubí před převrácením vládla.
Kapitán se Slavojem navigovali loď až do
svítání. Pak zavolali na výměnu mě. Moře bylo
stále děsivé, vlny se nezmenšily, naopak zdálo se mi, že jejich mohutnost ještě
vzrostla. Začínali jsme být prochladlí a
vyčerpaní, nikdo v noci nespal. Vystřídala
jsem Oldu i Slavoje, který usnul na palubě
v mokrém spacáku. V poledne se za zády
ozval neskutečný hukot. Vlna, která šla
přesně zezadu tak jak má být a smetla nás
podruhé pod vodu. Naštěstí ani pro
tentokrát to nebyl obrat kompletní, i když i
napodruhé se dostal stěžeň pod vodu. Měli
jsme obrovské štěstí, že vydržel, masa
vody byla totiž oproti první vlně
dvojnásobná a tak prorazila i dobře zavřený kryt do podpalubí. Vody v
podpalubí bylo skoro až po kolena. Při
převrácení jsem si tentokrát zaplavala v
oceánu se Slavojem já, a k neuvěření
všech možných pravděpodobností s námi
plavala také kormidelní páka, která
nějakým záhadným způsobem vypadla z
upevnění. Také se v poloze dnem vzhůru stačil do moře vysypat kotevní řetěz, a
rozvázali se plachty, které nám poté pomáhaly ještě k rychlejšímu postupu vpřed
do záhuby. Zatímco kapitán lamentoval nad ztrátami / zničená GPS, vysílačka,
elektřina, rádio atd./, Slavoj, který při svém druhém přeletu do vody stačil vyvrátit
i zábradlí na boku lodi, se vyhrabal spolu se mnou zpátky do kokpitu. Připevnili
-
44
-
Zpravodaj 1 / 2007
jsme kormidlo, Slavoj pak přivázal rozvázané plachty a připevnil i neupevněný kotevní řetěz. Já jsem měla opět práci s vyklízením vody a nepořádku v podpalubí,
zatímco na palubě začalo být dusno. Kapitán ani pro tentokrát nechtěl zapnout motor. My se ale mohli jenom s pomocí motoru dostat z této bouřlivé oblasti dále na
jih, k pobřeží Venezuely, kde se dalo předpokládat, že se vlny musí zmírnit. Později jsme se totiž dozvěděli, že oblast Aruby je většími vlnami známá, a to díky přítomnosti mořského protiproudu a silného západního větru, takže normálně tam bývají vlny čtyřmetrové, a pokud se nezadaří počasí tak i desetimetrové- ty jsme bohužel chytli my. Slavoj nakonec puštění motoru prosadil a kupodivu teprve s motorem se loď dala ve vlnách ovládat. Vydali jsme se na jih do zálivu Venezuely a k
ránu dalšího dne se vlny zklidnily úplně. Projeli jsme sice všechnu naftu, ale vítr se
naštěstí změnil v náš prospěch a zajížďku na jih nám pomohl vyrovnat. Na ostrovech San Blas jsme nezastavili. Naše posádka neměla o pobyt na pustých ostrovech po tom všem náladu - týden jsme totiž pluli bez jídla, jen s vodou z pětilitrových kanystrů, v lodi bylo vše mokré a my celkem oprávněně toužili co nejdříve
doplout do Panamy. Záliv v Colónu jsme dosáhli 8.3.2004 po šestnácti dnech plavby, což byl pro loď O.K. rekordní čas. Po takovém rekordu ovšem lodička vypadala hrozně a potřebovala velkou opravu, na kterou jsme naštěstí měli právě ten časový předstih. Datum na proplutí Panamským průplavem jsme měli stanovený na
19.3.2004.
Karin Pavlosková
Nové knihy v knihovně ČANY
Jachting - Vášeň a profese
Autoři v bohatě ilustrované knize vyčerpávajícím
způsobem podávají informace ke všem aspektům
námořní plavby. Po teoretické části, která se zabývá
fyzikálními zákonitostmi pohybu ve vodním
prostředí, působením větru na plachty a celkovou
stabilitou lodi, nás se čtenář seznámí s
meteorologickými jevy a počasím. Pak se již
věnujeme lodím samotným, jejich tvarům, částem
lodi a vybavení. Čtenář má možnost dozvědět se zde
i o tom, jak pracovat s plachtami, jak manévrovat,
seznámí se s navigačními systémy dříve a dnes.
Knihu doplňují i praktické rady ohledně oblečení či
např. o možnostech a relacích při pronajímání nebo
koupi vlastní lodi. Kapitola o závodech dokumentuje, jak se ve 20. století postupně
-
45
-
Zpravodaj 1 / 2007
zdolávaly další a další rychlostní hranice, ať už to byly plavby přes Atlantik, nebo
závody kolem světa.
Bruno Peyron, skipper na vícetrupých lodích, který absolvoval obrovský počet
mil na velkém katamaránu, a první držitel Trofeje Jules-Verne, je iniciátorem a organizátorem The Race, prvního závodu kolem světa bez omezení a bez zastávky.
Daniel Gilles, člen posádky Erica Tabarlyho na Penduick III a Penduick IV, se
zúčastnil závodu Whitbread 77 (závod kolem světa). Redaktor měsíčníku Bateaux
dokáže strhnout čtenáře jako novinář a spisovatel.
Váz., 232 stran, 22,8 x 28,5 cm, barevná publikace
Vydala Euromedia Group k.s., UNIVERSUM
Na doporučení ČANY přeložil známý jachtař PaeDr. Jiří Haškovec
Cena v Knižním klubu 399,- Kč, běžná maloobchodní cena 449,- Kč
K dostání v knihkupectví, prodejnách Knižního klubu a na www.knizniweb.cz
JACHTING – Vášeň a profese
Recenze
Encyklopedie nebo propagace námořního jachtingu? Jako hlavní autoři jsou
uvedeni Bruno Peyron a Daniel Gilles – od nich je hlavně úvodní a závěrečná „beletrie“; jednotlivé technické kapitoly mají každá svého autora, včetně fotografií a
grafiky. Vyšlo v roce 1998 v nakladatelství Hachette Livre v Paříži, české vydání
přeložila Miloslava Žáková, lektoroval Jiří Haškovec a v roce 2006 vydalo nakladatelství Euromedia Group.
V devíti kapitolách seznamuje zájemce se vším, co si pod pojmem jachting může čtenář představit. Text doprovázejí nádherné fotografie, nebo se to také dá obrátit: nádherné a inspirující fotografie jsou doprovázeny vysvětlujícími texty, popisujícími danou problematiku podle nadpisu jednotlivých kapitol. V závěru je přidán
přehled významných dat z historie jachtingu, dosažených rekordů, bibliografie a
stručný slovníček francouzských jachtařských pojmů – pro většinu z nás nepříliš
běžných.
Trochu vadí, že nikde není znát jakékoliv kritické stanovisko; všude je popsán
současný stav a prezentován jako jedině možná alternativa pokroku. Jako kdyby v
knize o letectví, někdy ve dvacátých letech, bylo popisováno vybavení kokpitu
tehdejšího letadla a na další celostránkové fotografii pilot v kožiše, s kuklou a brýlemi s výkladem, jak je nutné se tam chránit proti mrazivému protivětru. Podmanivá poezie fotografií hi-tech takeláže, jako třeba hned na obálce knihy, se stěžněm,
sálingy a pevným lanovím a krásně tvarovanou hlavní plachtou – jen si představte,
jak by se dal dnešní fotografií podat tehdejší dvouplošník dvacátých let!
-
46
-
Zpravodaj 1 / 2007
Tato kniha není také žádnou příručkou, je encyklopedií. Kapitola o teorii
plachtění vás nenaučí plachtit, jen popisuje, o co v té teorii jde. Podle šesté kapitoly o navigaci se nenaučíte navigovat, jen se dozvíte, abych to velmi zjednodušil, že
teď už nepotřebujete sextant, protože máte GPS, (ve specielní kapitole o sextantu
se dozvíte pravý opak) ale že pohled na hvězdnou oblohu z paluby lodě na širém
moři stojí za trochu nevyspání a námahy. Popis jakéhokoliv obrázku, vysvětlujícího danou problematiku se jakoby zastaví v polovině, jen aby vám ukázal, jak je to
zajímavé; tím dosahuje žádoucího účinku – potenciálního čtenáře neodradí, ale přitáhne a ukáže mu, jaká je to nádhera a současně věda, ten náš sport.
Překlad jakékoliv knihy o jachtingu, a že jich v poslední době vyšlo a bude asi
ještě vycházet pěkná řádka, naráží ovšem na nejednotnost české terminologie v našem sportu, kde se mnohdy v různých kruzích používají různé slangové výrazy a
některé cizí termíny vůbec nemají české ekvivalenty. Většina literatury se ovšem
překládá z němčiny nebo angličtiny, frančtina je výjimkou. Některé chyby by se
však neměly vyskytnout a je jich požehnaně hlavně v té šesté kapitole o navigaci.
Podobné perličky jako „Ke snosu dochází zřídka, pokud loď přesně sleduje
kurz. Ve většině případů je vystavena snosu dvojího druhu: buď je způsobený větrem, nebo proudem. Při plavbě musí navigátor využívat svých zkušeností, co nejlépe odhadnout množství parametrů…“atd., nepřispívají příliš ke srozumitelnosti.
Najdeme celé stránky v jednotlivých kapitolách, které přesně odpovídají tomu, co
jsem napsal již dříve – kostrbatým překladem ukazují, o co jde, ale člověk je z toho
jelen. Ještě jeden citát: u obrázku navigačního stolu, kde dívka zapisuje tužkou cosi
do kroužkovaného bloku čteme: „V obtížné situaci je nejdůležitější pevně držet palubní deník“ Bez komentáře. Dívka vůbec nevypadá, že něco pevně drží.
Na českých lodích je kapitán a ne žádný skipper, to je ale už jen otázka vkusu, s
tím asi nic nenadělám. Alespoň se toto hnusné slovo používá důsledně. Pak už nepřekvapí, když se u popisu grafických metod při práci s mapou píše o výpočtu kurzů!
Abych však jen nekritizoval: překladatelce se podařilo geniálním způsobem
přeložit (anebo Jirkovi opravit ?) to, co Němci označují jako „Seemannschaft“:
Lodnické dovednosti! – to mě zaujalo – vždycky jsem si s tím marně lámal hlavu.
Následující kapitola o uzlech je potěšitelně věcná a stručná.
Nesmím už pokračovat, neuměl bych přestat. Překládat název mezinárodního
závodu „Route du Rhum“ jako „Rumová cesta“ je podle mně blbost.
Závěr:
Rozhodně doporučuji knihu koupit, potěšit se krásnými obrázky, přečíst si, jak
důmyslný, všestranný a nádherný sport je náš jachting a pak ji při vhodné příležitosti darovat členu rodiny nebo kamarádovi, který má o našem koníčku nedobré
-
47
-
Zpravodaj 1 / 2007
mínění, zaručeně si ho upraví v náš prospěch a třeba se bude chtít na stará kolena s
námi plavit.
Rozára
Karin Pavlosková: MOŘEPLAVECKÁ ODYSEA - Doktorka,
kapitán a pes v zajetí oceánu (Knižní klub 2005)
Vítejte na palubě devítimetrové kocábky O.K. nazvané po jejím majiteli legendárním českém mořeplavci Oldovi Karáskovi. Vyplouváme, před přídí malé plachetničky leží Atlantský oceán… Kdo by nezatoužil alespoň na chvíli překročit
hranice všedních dnů a vydat se za romantikou dalekých moří! Vytáhnout kotvu,
rozvinout bílé plachty a letět s větrem v zádech až někam za obzor. Nechat se kolébat vlnami oceánu, východy a západy slunce a za jasných nocí splynout
s nekonečným vesmírem kolem. Jen tiše plout měsíční pěšinou …
Další informace najdete v předchozím článku autorky.
Karin Pavlosková: DRAMA MEZI OCEÁNY (Knižní klub 2007)
Přeplout na malé plachetnici Atlantský i Tichý oceán - to je sen všech mořeplavců. Sny se však mohou na oceánu během
několika okamžiků změnit. Devítimetrová
lodička vplouvá do vln, v nichž se ztrácí její
jedenáct metrů vysoký stěžeň. Plachetnice je
přetížena čtyřmi lidmi a ve vlnách se převrací,
námořníci zoufale bojují o záchranu svého
života. Na lodi OK, kterou již čtenáři poznali v
knize Mořeplavecká odysea, tentokrát pohoda
nevládne, ponorková atmosféra jen zhoršuje
bezmocnou situaci. Záchranné prostředky na
palubě žádné nejsou, v obrovských vlnách Karibského moře ale i při setkání s velrybami a
žraloky v opuštěných vodách Tichého oceánu,
nezbývá mořeplavcům nic jiného než věřit.
Tato knížka ale nepojednává jen o plavbě
samotné - zaznívá v ní jímavý příběh o
sounáležitosti lidí žijících na pár metrech
čtverečních celé měsíce uprostřed oceánu,
odkázáni jeden na druhého...
První vydání , vázaná kniha ilustrována barevnými fotografiemi autorky , MOC
229 Kč, 224 stran.
-
48
-
Zpravodaj 1 / 2007
Karin Pavlosková (*1975), členka ČANY, vystudovala lékařskou fakultu v Brně a
pracuje jako praktická lékařka v Ostravě. Za dobrodružstvím dalekých cest vyráží
už od svých dvaceti let, procestovala sama evropské státy, Aljašku a Kanadu, Chile, Argentinu, Nepál, Tibet. Několikrát navštívila Grónsko, o kterém také vyšla v
roce 2004 její první úspěšná publikace.
Na plavbu kolem světa se vydala v roce 2003 s plachetnicí, která měla plout klasickým stylem dávných mořeplavců. Zážitky z autorčiny plavby po Atlantiku vydal
Knižní klub pod názvem Mořeplavecká odysea v roce 2004.
Kontakt na autorku – e-mail: [email protected]
Jiří Albrecht: SEDM LET CESTY K LIDEM, díl I. a II.
Poutavé vyprávění známého mořeplavce Jiřího Albrechta z plavby lodě Libera
kolem světa. Ve vyprávění je do tří dílů vepsán kus těžkého života na mořích i při
zastávkách na ostrovech, životní příběhy lidí z posádek, které se vystřídaly na lodi
během plavby i setkání s lidmi po přistání, hluboké zamyšlení nad odpovědí na
otázky, které napadají jachtaře uprostřed oceánu. Autor knihy si nic neulehčuje,
před ničím neuhýbá. Jeho snaha je upřímná, způsob vyprávění poutavý a jedinečný. Kdo přijme jeho pozvání na cestu, nebude litovat…
Obě knihy i stejnojmenné DVD lze zakoupit i v knihovně ČANY.
Ivan Orel: IDIOTI NA PLAVBĚ KOLEM SVĚTA
Poutavé vyprávění kapitána repliky historické lodě
Viktoria Rudy Krautschneidera z plaveb kolem světa.
Knihu lze zakoupit v ČANY za 300,- Kč.
Knihovna a služby ČANY
ČANY oznamuje, že jsou k dispozici starší čísla Zpravodaje ročníku 2006
(cena 40 Kč/ks) a sešity ediční řady Rukověť námořního jachtaře:
•
Jachtařská knížka (cena 100,- Kč)
•
Soubor testů pro teoretickou zkoušku na stupen A-jachetní kapitán pobřežní plavby s barevnými přílohami (cena 70,-Kč)
•
Lodní deník – na 17 dnů záznamů plavby (cena 85,- Kč)
-
49
-
Zpravodaj 1 / 2007
- na 23 dnů záznamů plavby (cena pro členy ČANY 100,- Kč,
pro ostatní 130,- Kč)
- na 7 dnů záznamů plavby (cena 35,- Kč)
•
P. Ondráček: Před přídí Mys Horn (230,- Kč)
•
J. Čech: Malér lodi Markéta (240,- Kč)
•
Ivan Orel: Idioti na plavbě kolem světa (300,- Kč)
•
J. Albrecht: Sedm let cesty k lidem I. (189,- Kč)
Sedm let cesty k lidem II. (199,- Kč)
Sedm let cesty k lidem - DVD (239,- Kč)
Uvedené publikace je možno zakoupit v sekretariátu nebo objednat na dobírku.
Zájemci o námořní mapy, plavební publikace a knihy s tematikou námořní
plavby od zahraničních vydavatelství se mohou obrátit se svými požadavky na naši partnerskou agenturu APC, Jankovcova 53, 170 00 Praha 7, tel.: 234 602 363,
fax: 234 602 367, [email protected], www.altumare.cz.
Půjčování literatury, videokazet, CD, DVD a časopisů
Níže uvedené publikace je možno si vypůjčit v sídle ČANY – v budově jachetního klubu ČYK, Přístav 5, 140 00 Praha 4 - Podolí (zastávka tramvaje Podolská vodárna) v úředních hodinách každou středu od 17.00 h do 20.00 h, tel.
241 433 212. Výpůjční doba je 14 dnů. Pro mimopražské vypůjčovatele je možno zaslat publikace na dobírku (poštovné bude odečteno ze zálohy), při čemž se
prodlužuje výpůjční doba na 20 dní. Rozhodujícím datem pro posuzování této
výpůjční doby je datum na poštovním razítku. Znamená to, že výpůjční doba začíná datem na pražské podací poště a končí datem na podací poště vypůjčovatele.
Půjčovné je bezplatné pro členy ČANY a ČYK po předložení platného členského průkazu (při objednávce půjčky na dobírku uveďte prosím vaše členské
číslo v objednávce), pro ostatní zájemce 100,- Kč za jakýkoliv kus. Za každý kus
jsou účtovány vratné zálohy:
Kniha (dle tabulky)
Videokazeta
Časopis – 1 číslo
Video CD a DV Disk
1000/500/200/100 Kč
200 Kč
200 Kč
500 Kč
Uvedené zálohy je nutné vždy předem zaplatit, po vrácení zápůjčky budou po
odečtení poštovních poplatků peníze vráceny. Při poškození zápůjčky se záloha
přiměřeně krátí, při znehodnocení se záloha nevrací. Za každých 7 dní z prodlení
se účtuje 20% ze zálohované částky.
-
50
-
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Zpravodaj 1 / 2007
Videokazety
Praxis des fahrtensegeln
UKW Sprechfunk
Modern Navigieren – DECCA, LORAN C
Schneller Segeln ( 2 kusy )
1. česká námořní rallye (TPS Centrum Brno )
2. česká námořní rallye 10. – 17.10.1998 (TPS Centrum Brno )
3. česká námořní rallye - SWEA CUP, 2. -.9.10.1999 Chorvatsko (Mistrovství ČR, TPS Centrum Brno)
4. česká námořní rallye 2000 - SWEA CUP, Chorvatsko (Mistrovství ČR
námořních plachetnic, TPS Centrum Brno)
5. česká námořní rallye - 2001, Chorvatsko (Mistrovství ČR námořních plachetnic, TPS Centrum Brno)
6. Mistrovství ČR námořních plachetnic 2002 - Pohár Niké, Chorvatsko (TPS
Centrum Brno)
Kurz – Karibské ostrovy
Návrat kapitána ( Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski, Newport, 3 kusy)
Presentation Libštát ( Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski,
Newport, 2 kusy )
Pražský maraton 1998 (windsurfing ČWA)
Pacifik 1999
Teorie a praxe plachtění v silných větrech (něm)
Krásy malých Antil
Májová regata 2001- Klubové jachty na Jadranu ( Yacht Club Praha )
International Rolex Cup (Regata, 26 minut)
Jak jsme pluli za Vikingy (díl 1,2,3,4 zlášť a 1-4 na jediné kazetě, ( Seven
Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski, Newport)
Plachetnicí kolem světa pro pírko tučňáka ( Rudolf Krautschnaider)
Mistrovství světe v jachtingu 2002, Capri
Video CD Disky
IYRS, International Yacht Restoration School ( Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski)
3. česká námořní rallye - SWEA CUP, 2. -.9.10.1999 Chorvatsko (Mistrovství ČR, TPS Centrum Brno)
4. česká námořní rallye - SWEA CUP, Chorvatsko (Mistrovství ČR námořních plachetnic, TPS Centrum Brno)
5. česká námořní rallye - 2001, Chorvatsko (Mistrovství ČR námořních plachetnic, TPS Centrum Brno)
-
51
-
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Zpravodaj 1 / 2007
Před přídí mys Horn (2000, Petr Ondráček s fotografiemi Petra Pachromenka)
Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři, SOLAS 1974
(první aktuální a kompletní překlad do češtiny, © Aquagroup s.r.o., M.Říha a
P.Carvan, 280 stran)
Video DVD Disky
ESCAPE ( Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski, Newport)
Sailing is (US Sailing Assotiation, Seven Oceans Video & Multimedia, R.
Konkolski,)
Návrat kapitána ( Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski)
IYRS – Short version (International Yacht Restoration School, Seven Oceans
Video & Multimedia, R. Konkolski)
IYRS (International Yacht Restoration School, Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski,)
Boat of the Year 2000 Awards (Presented by Cruising World Sailing Boat,
Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski)
Časopisy
Zpravodaj ČSJ (od roku 2000)
Ročenka ČSJ 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004
Yachting Revue, čísla ročníků 2001- 2005
Yacht (německý)
Yacht (český)
Boat Owner
Yachting World
Palstek (německy) – jen starší čísla, byla ukončena distribuce časopisu v ČR
Osyc Neues LOGBUCH (Informationen des Osterreichischen Hochsee Yacht
Clubs für den Segel- und Moptoryachtsport auf See), čísla 2/2000, 1/200004-14
Potápěč 2001
Knihy
Plavební publikace
Název
Autor
1
Mediterraean Cruising Handbook
Heikell Rod
2
Mediterran Almanacs Imrays
Heikell Rod
Počet
Rok
vydání stran
1990
-
52
200
-
Nakladatel
Jazyk Záloha
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
500
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1000
3
Turkish Waters &
Cyprus Pilot
4
Greek Waters Pilot
5
Greek Waters Pilot
6
11
Ionian (Corfu to
Zakinthos and the
adjacent mainland)
Adriatic Pilot (A
yachtsman`s guide
to Albania, Yugoslavia & the Italian
coast)
Navigational Guide
to the Adriatic Croatian Coast
777 přístavů a zátok - Jachtařský
průvodce Jadranem (Chorvatsko,
Slovinsko, Černá
Hora), 2. vydání
808 přístavů a zátok - Jachtařský
průvodce Jadranem (Chorvatsko,
Slovinsko, Černá
Hora), 2. vydání
Von Punkt zu
Punkt – GPS 1000
Wegepunkte (Istrien Kavarnen Bucht
Dalmatien Montenegro)
Hafen und Ankerplatze Jugoslavishe
Adria, (Ein Praktishe Begleiter für
Segler und Motorbootfahrer)
Italian Waters Pilot
12
Italian Waters Pilot
13
Pagine Azzurre (Il
portolano dei mari
d`Italia)
Mediterranean
France & Corsica
7
7a
8
8a
9
10
14
Zpravodaj 1 / 2007
Heikell Rod
1993
308
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1000
Heikell Rod
1992
476
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1000
Heikell Rod
2004
506
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1500
Heikell Rod
1996
184
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
500
Thompson
Trevor & Dinah
1990
404
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1000
Pezo Vladimir
2001
160 +
mapa
Zagreb
A
Beständig
Karl-H.
2000
134
Severin - Zindulka
Č
500
Beständig
Karl-H.
2006
134
Severin - Zindulka
Č
500
Beständig
Karl-H.
2000
16+1
Nautischen Fachbuchhandel
N+Č
500
Schenk Robert Schenk
Gerda
1990
304
Delius Klasing
Verlag
N
500
Heikell Rod
1991
372
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1000
Heikell Rod
2002
432
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1500
2001
772
Agip
I
1000
1990
330
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1000
Heikell Rod
-
53
-
Zpravodaj 1 / 2007
15
Mediterranean
France & Corsica
Heikell Rod
2002
344
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1500
16
East Spain Pilot –
Islas Baleares
Brandon Robin
1995
248
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1000
17
Häfen und Ankerplätze Balearen
Radspieler
Gerd
200
Delius Klasing
Verlag
N
1000
18
Costas del Sol &
Blanca
Costas del Azahar,
Dorada & Brava
North Africa
(Gibraltar to Marocco, Algeria, Tunisia & Malta)
North Africa (3rd
edit.) - Piolt to
Gibraltar , Morocco,
Algeria, Tunisia,
Malta, and the Scillian Channel
Küstenhandbuch
Spanien + Portugal
(Atlantikküste El
Ferrol - Gibraltar)
Atlantic Spain and
Portugal (El Ferrol
to the Strait of
Gibraltar)
Atlantic Spain &
Portugal (5th edit. )
- La Coruna to
Gibraltar
Spanische Gewässer (Von Cap Cerbere bis Gibraltar)
The Straits Sailing
Handbook 2002
(4th edit.)
South Biscay Pilot
(The Gironde Estuary to La Coruña)
South Biscay - La
Gironde to La Coruna (6th edit.)
North Biscay
(Ouessant to La Gironde)
North Sea Passage
Pilot
19
20
20a
21
22
22a
23
23a
24
24a
25
26
Brandon Robin
1995
244
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1000
Brandon Robin
1995
292
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1000
van Rijn Hans
1991
192
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1000
Hutt Graham
2006
279
RCC Pilotage
Foundation
A
1500
184
Lufthansa
N
1000
RCC Pilotage
Foundation
RCC Pilotage
Foundation
1995
234
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1000
Walker M.
Hammick A.
2006
336
RCC Pilotage
Foundation
A
1500
Lipps Volker
1992
248
Delius Klasing
Verlag
N
1000
Colin Thomas
2002
182
Ocean Marine
A
100
Brandon Robin
1995
296
Adlard Coles
Nautical
A
1000
Lawson John
2006
205
RCC Pilotage
Foundation
A
1500
RCC Pilotage
Foundation
2000
232
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1500
Navin Brian
1995
220
+8
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1000
-
54
-
Zpravodaj 1 / 2007
27
Faroe, Iceland,
Greenland
Ker Willy
2004
124
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1500
28
Lundy and Irish
Sea Pilot
Taylor David
2001
164
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1000
Brackenbury
Mark
1996
200
Adlard Coles
Nautical
A
500
RCC Pilotage
Foundation
A
1000
29
Norvegian Cruising
Guide (From the
Swedish Sound to
the Russian Border)
29a Norway (1st. edit.)
30
Baltic Southwest
Pilot
The Baltic Sea
(Germany, Poland,
the Baltic States,
Russia, Finland,
Sweden & Denmark)
31a Cruising Guide to
Germany & Denmark (3rd edit.)
32 The Channel to the
Med: a guide to the
mainruotes through
the French Canals
33 The Atlantic Crossing Guide
2007
Bratskenbury
Mark
1983
192
Stanford Maritime
A
500
Sheffield Barry
1992
196
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1000
Navin Brian
2006
249
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1000
Bowskill Derek
1995
180
Opus Cruising
Publications
A
500
Hammick Anne, McLaren
Gavin
1998
230
Adlard Coles
Nautical
A
1000
Hammick Anne
1996
262
+ 16
RCC Pilotage
Foundation
A
1000
Cornell Jimmy
1998
146
World Cruising
Publications
A
1000
Chris Doyle
2000
400
Chris Doyle Publishing
A
500
Chris Doyle
Fisher Jeff
2001
224
A
500
Chris Doyle
2001
468
A
500
Chris Doyle
2001
340
A
500
Schnalbe Zydler Nancy and
Zydler Tom
2001
338
Seaworthy Publications
A
500
31
34
35
36
37
38
39
40
Atlantic Islands
(Azores, Madeira,
Cannary and Cape
Verde Islands)
Canary Islands
Cruising Guide
Sailors Guide to
the Windward Islands (10th Edition)
Cruising Guide to
Trinidad and Tobago (3rd Edition)
Cruising Guide to
the Leeward Islands (7th Edition)
Cruising Guide to
the Virgin Islands
(10th Edition)
The Panama Guide
(A Cruising Guide
to the Isthmus of
Panama)
-
55
-
41
The Pacific Crossing Guide
42
Cruising Bulgaria
and Romania (1st.
edit.) - Turkey
Thrace, Bulgaria,
Romania, river
Danube
Black Sea Cruising
Guide
43
Zpravodaj 1 / 2007
RCC Pilotage
Foundation
1997
196
Adlard Coles
Nautical
A
1000
Allardice Nicky
2007
108
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1000
Nelson Rick
Nelson Sheila
1995
154
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
500
44
Segeln in Dänemark - west
Werner Jan
1981
332
Delius Klasing
Verlag
N
500
45
Segeln in Dänemark - ost
Werner Jan
1984
300
Delius Klasing
Verlag
N
500
46
World Cruising
Routes (4th Edition)
Indian Ocean Cruising Guide
Cornell Jimmy
1998
596
Adlard Coles
Nautical
A
1000
Heikell Rod
1999
262
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1000
Roch Lucinda
2004
224
Reeds Almanacs
A
200
2001
756
Marseille
F
500
2004
68
Kartografie Praha
Č+N
200
130
MacMillan
Reads
A
100
130
MacMillan
Reads
A
100
1993
The MacMillan
& Silk Cut
A
500
1994
The MacMillan
& Silk Cut
A
500
1997
The MacMillan
& Silk Cut
A
500
2001
The MacMillan
& Silk Cut
A
500
2002
The MacMillan
& Silk Cut
A
500
2003
The MacMillan
& Silk Cut
A
500
47
48
53
Marina and Waypoint Guide (England and
Scotland)
Votre Livre de Bord
- Bloc Marine (Mediterranée)
Plavební mapa pro
rekreační plavbu VLTAVA
Seafinder (Zlaté
stránky) - Západní
Evropa
Seafinder (Zlaté
stránky) - Západní
Evropa
Nautical Almanac
54
Nautical Almanac
55
Nautical Almanac
56
Nautical Almanac
57
Nautical Almanac
58
Nautical Almanac
49
50
51
52
Janda Miloš
-
56
-
59
Nautical Almanac
60
Rule of the Road
Seamans Guide,
část I. a II.
Cruising French
Waterways (4rd
edit.)
Red Sea Pilot (2nd
edit.) + plánek
61
62
63
Inland Waterways
of Belgium
Zpravodaj 1 / 2007
The MacMillan
& Silk Cut
2004
1972
Mc Knight
Hugh
A
500
A
100
2005
296
Adlard Coles
Nautical
A
1000
2002
280
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1000
2005
170
Imray, Laurie,
Norie & Wilson
A
1000
Carnegie Peter
2006
164
RCC Pilotage
Foundation
A
1000
Fenzl Manfred
1998
152
Maritim
N
500
Morgan Elain
Davies Stephen
Jones Jacqueline
64
65
66
67
The Channel Islands (2nd edit.) Alderney, Gernsey,
Sark, Jersey, Les
Ecrehous and Plateau des Minquiers,
Iles Chausey
Das Ijsselmeer
Učebnice a příručky
U
Název
1
Admirality List of
Lights and Fog
Signal, volume A –
Brithish Isles and
North Coast of
France
Admirality List of
Lights and Fog
Signal, volume B –
Southern and Eastern Sides of the
North Sea
Gezeitentafeln für
das Jahr 1995,
Band I – Europäische Gewässer
Żeglowanie w warunkach sztormowych
Nawigacja żeglarska
2
3
4
5
Autor
Počet
Rok
vydání stran
Nakladatel
Jazyk Záloha
Crown
1975
440
Hydrographer of
the Navy
A
500
Crown
1975
350
Hydrographer of
the Navy
A
500
BSH
1994
220 +
mapa
N
200
Adlard Coles
K.
1986
468
P
100
Czajewski Jacek
1986
264 +
mapa
P
100
-
57
-
Wydavnictvo
Morskie
Zpravodaj 1 / 2007
6
Navigacja dle żeglarzy
Kaszowski
Aleksandr
1989
370
7
Meteorologia żeglarska
Czajewski Jacek
1988
184 +
mapa
8
Praktyka oceaniczna
Baranowski
Henryk
1984
9
Practical Sailing
Fitzpatrick
Wendy
10
Pravidla pro zabránění srážkám na
moři - COLREG a
systém IALA
Ty, tvá loď na moři
a paragrafy
11
12
12
Ty, tvá loď na moři
a paragrafy
14
Učební osnovy pro
zkoušky způsobilosti k vedení rekreačních plavidel
na moři (č.5, řada
B)
Razezdnye, turističeskie i sportivnye
katera
Jachting
15
First Aid at Sea
13
Soubor testů pro
teoretickou zkoušku na stupen Ajachetní kapitán
pobřežní plavby
17 Plachty
(Vše o seřizování
plachet a takeláže)
18 Příručka kapitána
plavidla (Skipper`s
pocketbook)
19 Kompetentní posádka na lodi
(Competent crew)
20 GMDSS Users
Handbook
21 Průvodce světem
jachtingu
21c Jachting - vášeň a
profese
P
100
WKL Warszawa
P
100
328
Sport i turystyka
P
100
1979
160
Mayflower
Books NY
A
500
Haškovec Jiří
1999
64
ČANY + TPS
Centrum
Č
100
Steffal J.
1989
48
TJ Konstruktiva
Praha
Č
100
Steffal J.
1973
174
ČSVM, Komise
sportovních plaveb
Č
100
1990
SPS Praha
Č
100
Baader Inan
1977
Leningrad
R
100
Vrana Ivan
1990
Olympia
Č
200
A
200
ČANY
Č
100
128
16
Dedekam Ivar
2004
88
Yacht
Č
200
Mosenthal
Basil
2003
120
APC
Č
200
RYA
2003
68
APC
Č
200
500
Sleight Steve
2002
320
Knižní klub
Č
500
Peyron Bruno
Gilles Daniel
2006
232
Knižní klub
Č
500
-
58
-
22
23
24
25
JACHTING (Praktická a teoretická
příručka jachtingu)
Heavy Weather
Sailing
The Seaworthy
Offshore Sailboat:
a guide to essential
features, gear and
handling
VHF DSC Handbook
Zpravodaj 1 / 2007
150
Č
200
1967
290
A
500
Vigor John
1999
232
International
Marine
A
500
Fletcher Sue
1997
152
Thomas Reed
Publications
A
500
A
500
26
The 12 Volt Bible
for Boats
Brotherton
Miner
27
Practical Weather
Forecasting
Karnetzki Dieter
1990
160
Adlard Coles
Nautical
A
500
28
Autopiloten und
Windsteuersysteme
(Bordpraxis Technik)
Self – Steering under Sail, autopilots
and Wind – steering Systems
Vázání uzlů
Foerthmann
Peter Christian
1996
110
Pietsch Verlag
Stuttgart
N
500
Adlard Coles
Nautical
A
500
29
30
31
32
33
Závodní pravidla
jachtingu 2001 –
2004
Knížka o organizaci
a požadavcích na
provozování komerční a rekreační
plavby v Austrálii
Vůdce malého plavidla
34
Navigation
35
Segel im Reich der
Sturme
Boatowner`s
Practical and
Technical Cruising
Manual
Námornické uzly
36
37
38
39
Ocean Yachtmaster
Ocean Yachtmaster Excercises
Foerthmann
Peter Christian
Elstner F.A.
1991
Atos
Č
100
ISAF
2001
ČSJ
A, Č
100
2000
Kocfelda Pavel, Říha Milan
Schenk Boby
200
2000
IC institut
Č
200
N
500
N
500
Adlard Coles
Nautical
A
1000
ALFA Bratislava
S
100
Langley
A
200
Langley
A
200
Schenk Boby
250
Calder Nigel
2001
Skriagin L.N.
1982
-
59
588
-
40
41
42
43
Racing Skipper
(Techniques to
make You a Winner)
Jacht Funkdienst Nord und Ostsee
Medzynarodowe
prawo drogi morskiej
Vademecum sygnalizacji jachtowej
44
Vademecum zeglarskie
45
Vademecum morskich przepisow
jachtowych
Podstawy nawigacji
46
47
Radionawigacja
48
Nawigacja morska.
Zadania z ojasnieniami. 1
Nawigacja morska.
Zadania z ojasnieniami. 2
Ocena dokladnosci
w nawigacji morskiej
Wykorzystanie systemow nawigacyjnych
49
50
51
52
53
54
55
Almanach instruktora zeglarstwa
Znaki i skroty stosowane na polskich
mapach morskich
Zeglarstwo
Zasady manewrowania jach-
Zpravodaj 1 / 2007
Golding Mike
A
200
1993
316
Bundesamt fur
Seeschiffahrt
und Hydrographie
N
200
Rymarz Wladyslaw
1985
448
Biblioteka Nautyki
P
100
Dziewulski J.,
Dziewulska
E., Gaňko A.,
Beblowski A.
1981
156
+20
Sport i turystyka
P
100
Komorowski
Antoni
1988
384
Interster Yachting SA
P
100
Berkowski
Marek
1985
290
PTTK
P
100
Ludwig Jan
1983
20
Centrum Wychowania Morskiego
P
100
Czajewski Jacek
1987
136 +
mapa
Sport i turystyka
P
100
Wrobel Franciszek
1987
408+4
Wydavnictvo
Morskie
P
100
Wrobel Franciszek
1988
420
Wydavnictvo
Morskie
P
100
Gorski Stanislaw
1977
132
Wydavnictvo
Morskie
P
100
Urbanski J.,
Kopacz Z.,
Posila J.
1978
180
Wydavnictvo
Morskie
P
100
Berkowski M.,
Dabrowski
W.R., Makowski M.
1985
104
Interster Yachting SA
P
100
Marynarka
Wojenna
1982
28
BHMW PRL
P
100
1977
224
KAW
P
100
1985
120
POZZ
P
100
Wysocki Stefan
Grzegorski
Klemens
-
60
-
Zpravodaj 1 / 2007
tem zaglowym
56
Meteorológia pre
športového pilota
Lexmann Eugen
1986
216
+1
EDL
S
100
57
První pomoc
Dvořáček Ivan
Hrabovský J.,
Švec Zdeněk
1983
188
ČsČK
Č
100
Steffal Jiří
1988
90
KZP
Č
100
Steffal Jiří
1981
17
KZP
Č
100
Steffal Jiří
1975
52
KZP
Č
100
Steffal Jiří
1971
20
ČSVM, Odbor
sportovních plaveb
Č
100
1981
24
SPS Praha
Č
100
1987
28
KZP
Č
100
Škranz Jiří
1989
60
ČÚV ČSTV
Č
100
Zerer Anton
1982
96
Šport Bratislava
S
100
Mordvinov,
Kondraševskij,
Skubko
1986
168
Katera i jachty
R
100
HovardWilliams Jeremy
1980
96
Fizkultura i sport
Moskva
R
100
Burchanov
M.V.
1986
216
Transport
Moskva
R
100
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
Plujeme za hranice
16. díl. Plavební
mapa Labe - Elbe
(ř. km NDR 0 až
298)
Otázky testu plachetnic
Plavební příručka Přehled map Labe
a Vltavy
Plavební příručka Lodní deník, Kilometráž Dunaje
Značení mořských
vodních cest - systém IALA
Repetitorium meteorologie pro kurs
VMPoblast 2.1
Záchrana ve vodní
turistice
Windsurfing. Nácvik začiatočníkov,
rady skúsenejším,
preteky a pravidlá
Sredstva navigaciji
malych sudov
Uchod za parusami
i ich remont (překlad Care and Repair of Sails)
Spravočnaja knižka
šturmana
69
Morechodnaja astronomija
Titov R.Ju.
Fajn G.I.
1984
248
Transport
Moskva
R
100
70
Morechodnaja astronomija
Krasavcev B.I.
1986
256
Transport
Moskva
R
100
71
Přívěsné motory
Barlet Tim
2006
88
Svojtka
Č
100
72
Vodní dieslové motory
Barlet Tim
2006
92
Svojtka
Č
100
-
61
-
Zpravodaj 1 / 2007
Beletrie
B
Název
1
Po mořích kolem
světa
(dětská námořní
encyklopedie)
Pod hladinou mora
2
3
4
5
6
7
Život na konci světa (Patagonie, Ohňová země, Magalhãesovo souostroví)
Ráj jsem nenašel
(S plachetnicí Jahelka - unplugged)
Cesta do ráje
Na vlnách moří a
oceánů (vybrané
kapitoly z dějin mořeplavby)
Sám proti moři
Autor
Počet
Rok
vydání stran
Nakladatel
Jazyk Záloha
Sacharnov
Svjatoslav
1982
328
Č
200
Topercer Emil
1983
160
S
200
Cousteau J.
Y. Paccalet Y.
1983
256
Č
200
Karel Jan
2001
80
Č
200
Skála Bedřich
1998
Č
200
Švarc Václav
1977
Severočeské
nakladatelství
Ústí n.L.
Č
200
Konkolski Richard
1973
Magnet
Č
200
DTP
8
Dobrodružství křtěné mořem
Konkolski Richard
1976
Olympia Praha
Č
200
9
360 poledníků pod
plachtami
Konkolski Richard
1978
Profil Ostrava
Č
200
10
360 poledníků pod
plachtami
Konkolski Richard
1978
Profil Ostrava
Č
200
11
Sólo přes Atlantik
Konkolski Richard
1980
Olympia Praha
Č
200
12
Sólo přes Atlantik
Konkolski Richard
1980
Olympia Praha
Č
200
13
Sám cez oceány
Konkolski Richard
1980
Šport Bratislava
S
200
14
Dobrodružství křtěné mořem
Konkolski Richard
1981
Olympia Praha
Č
200
15
Před přídí mys
Horn
Malér lodi Markéta
Ondráček Petr
2003
Navigator
Č
200
Čech Jiří
2004
Navigator
Č
200
Mlejnek
Otakar
2000
Rybka Publishers
Č
200
16
17
Český doktor na
moři ( lodní lékař
ČS námořní plavby
vypomíná)
-
62
308
-
18
19
20
21
22
Schody do celého
světa (35 let na palubě lodí ČS námořní plavby)
Osamělí mořeplavci
Last Voyage
Trans – Pacific
Trimaran
Přežili jsme
v Pacifiku
23
Triumf a pád admirála Von Spee
24
Krvavý pomeranč
(napínavé závody
trimaranů
s kriminální sponzorskou zápletkou )
Sturm was tun
25
26
27
28
29
30
Mořeplavecká odysea - Doktorka, kapitán a pes v zajetí
oceánu
Idioti na plavbě kolem světa
Drama mezi oceány
Sedm let cesty k lidem, díl I.
Sedm let cesty k lidem, díl II.
Zpravodaj 1 / 2007
Ptáček František
200
Merrien Jean
1970
260
200
Davison Ann
1953
250
200
Piver Arthur
1963
290
200
Robertson
Dougal
1978
180
200
Perepeczko
Andrzej
2000
Naše vojsko
200
200
Llewellyn Sam
200
Pavlosková
Karin
2005
Orel Ivan
2006
Pavlosková
Karin
2007
192
Albrecht Jiří
2007
Albrecht Jiří
2007
192
Knižní klub
Č
200
Č
200
Knižní klub
Č
200
226
Liberabooks
Č
200
236
Liberabooks
Č
200
Stručné zprávy ČANY
20.1.2007 se za ČANY zúčastnili konference ČSJ P. Kundrata (volební komise), P. Ondráček a P. Sládeček (poslední dva byli zvoleni
do KK ČSJ).
6.2.2007 v jachtklubu CERE vyhlásil ČSJ výsledky ankety „Jachtař roku“. Na 1. místě se umístila L. Šmídová, na 2. pak D. Křížek,
který zároveň vyhrál i kategorii v námořním jachtingu.
20.-21.1.2007 se konal v Brně pod patronací ČANY kurz přežití
na moři (ISAF Survival Course), vedený rakouskými instruktory.
-
63
-
Zpravodaj 1 / 2007
ZPRAVODAJ č. 1 / 2007
Vychází nepravidelně
Vydává Česká asociace námořního jachtingu (ČANY)
Přístav 5, 147 00 Praha 4 – Podolí, IČO 00563498
www.sailing.cz/cany, E-mail: [email protected]
Vydáváno a distribuováno bezplatně výlučně pro potřebu členů ČANY.
Toto číslo vyšlo: 31.5.2007
Šéfredaktor: Ing. Petr Kundrata
Telefon: 272 911 860, 721 232 231
E-mail: [email protected]
Redakce: ČYK, Přístav 5, 147 00 Praha 4 – Podolí
Úřední hodiny: každou středu od 18.00 h do 20.00 h, telefon: 241433 212
Nevyžádané rukopisy, kresby a fotografie se nevracejí. Redakce neručí za obsah
příspěvků čtenářů.
ČANY
(ČYK)
CERE
-
64
-

zpravodaj 2007_1

Transkript

Podobné dokumenty

Milí přátelé,

zpravodaj 2010_1

Stará láska s mladým srdcem. gratis - Business

Vítejte - Nacionalni park Krka

Knihovna ČANY

zpravodaj 2009_1

Katalog 2016