manuál, 7.5 MB - Udrzitelnost.cz

Transkript

CH
Í TOKY
TRNÉ
ĚŘENÝ
D•
NÍ
ENĚŽN
AT
TŮ
M
L
P
ALÉ VĚ
O
K
IV
Ě
A
E
V
M
T
•
•
IT
Y
J
D
Z
•
A
H
Ř
V
U
O
U
U
Ů
N
Ě
C
A
A
R
R
Z
T
Ů V PE
R
P
M
O
IK
ER
AK
VÝ
PROVO
PROJEK
VOLTA
Y • JAK
ROJEKT
Ů • ALT
ÁCH • J
DY PŘÍP
IPLIKÁT
RÁŽKO
ICKÝCH
E
P
D
D
T
ÍM
S
T
N
A
C
L
Í
E
O
S
A
R
N
H
A
U
P
V
G
Á
Á
V
C
IT
Z
R
Š
D
IZ
Ý
É
M
Ž
• FOTO
O
E
L
•
K
U
U
OSTR
A REA
NÍ PITN
ÍCÍCH O
TRNÉ E
NÍCH S
DROEN
ÁLNÍHO
RGETIC
OU • VY
PALIVA
ÁRNY V
ZNIKAJ
ALÉ VĚ
RO-HY
Y ČIŠTĚ
ÍPRAVY
SOLÁR
NÍ LOK
ROENE
N • BIO
V
Ř
NÍ VOD
D
E
M
V
IK
D
Y
P
Á
V
•
O
A
L
Y
M
V
T
A
Y
IN
P
E
A
H
T
E
O
U
D
V
C
ELEKTR
S
IO
IK
B
A
V
O
D
A
• ZÁSA
IČE • B
TIVNÍ M
SANITA
Í POTR
O SPRÁ
U MIKR
A ZÁSO
BLEMA
OVOLT
? • PŘE
NÍ VAŘ
PALIVA
LTERNA
COVÁN
IKU PR
Í • PRO
SPRÁV
? • FOT
OMICE
MATIKA
A
NÝCH N
A
N
N
IO
E
H
O
N
E
•
R
L
D
D
B
C
R
Ř
O
P
Ů
•
B
E
U
P
O
Ě
K
Z
SOLÁR
D
P
T
P
O
E
N
•
U
M
R
ODPA
V TRO
IOPLY
ENTU
TŮ ZA
KÁLNÍ
KÝCH S
ODNIK
ALÉHO
KOMU
DNÍ • P
MPOST
ŘIČE • B
AJÍCÍCH
HO CEM
TURNÍ
PROJEK
KY V LO
BA MĚL
LÉHO P
O
ÍZENÍ M
A
L
CH STU
É
V
IK
E
O
A
K
Ř
V
Ý
U
N
T
A
C
Í
N
K
L
M
Ý
K
Í
T
Č
A
Z
N
L
Í
E
R
R
S
N
O
Ě
V
R
N
E
B
IZ
D
Ý
Ž
L
O
ÁR
ACE A
AT DO
CNÁ V
• SOLÁ
RNÍC
Í V INT
EL ŘÍZE
AVBA M
IT PENĚ
ACI • M
ICKY N
K UDĚL
V SOLÁ
A SANIT
ZUMĚN
ÉPOMO
OVOZU
Á VÝST
I • MOD
A
ERGET
V
O
R
MUNIK
AK MĚŘ
IK
J
N
C
IN
S
J
R
P
N
T
•
C
O
A
V
•
•
E
A
O
K
O
A
H
IK
Y
Í
D
ÍM
D
O
M
R
C
M
N
E
D
N
T
N
E
T
O
NÉ VO
ÝCH VO
ŠÁRNÁ
A ZÁ
ULTUR
PROBL
STROV
ÁZET N
Í KOMU
ÁNÍ PO
NO MÍS
ÍCH SU
ÁŽKOV
NY V O
LTURN
UDNÍ •
INTERK
NÝCH N
ŘEDCH
RACOV
TĚNÍ PIT
N
R
A • VÁP
R
T
E
U
P
P
V
S
R
IŠ
S
Á
Ř
•
K
Í
ÍN
Í
Z
Á
Č
Ě
R
R
•
H
N
L
U
IT
IC
T
E
Y
Ě
M
C
R
O
Ž
U
D
T
K
D
A
S
E
O
MĚLKÝ
E? •
NÍ V IN
EMENT
ROZUM
LIKÁTO
U • VYU
DNÍ ME
EKTŮ Z
AVIN V
RNÉ EL
NOMIC
OZUMĚ
Í VODO
MULTIP
T NEDO
STAVBA
NÉHO C
Í POTR
E PROJ
• PŘÍRO
LÉ VĚT
O
R
E
Ý
Č
)
N
C
N
A
K
O
Z
S
V
O
Á
A
O
E
Á
M
T
Á
Í
ÍH
V
D
R
V
Á
IZ
•
E
E
H
N
N
Á
O
L
O
N
L
A
L
N
DC
ED
A REA
LOKÁL
ZPRAC
ZÁSOB
KRUH (
Í LOKÁ
TICKY N
POMOC
OLTAIK
HÁZET
ODNÍ M
ÍPRAVY
ENTU •
TAVEN
TOKY V
NERGE
ÝCH NA
FOTOV
D • SVÉ
PŘEDC
MĚNNÝ
Í
ÍR
Ř
S
E
M
•
•
N
Ý
Ř
P
O
N
D
E
?
E
O
P
V
V
Ž
E
U
Y
C
Ř
T
•
•
H
Ě
Ř
R
D
H
Ě
)
C
O
P
N
ÍS
U
O
C
A
S
R
• ZÁS
LIKÁT
ICE? •
TROPE
H (LET
OČNÉH
TŮ ZAM
ŽKOVÝ
ĚŘIT PE
NÍ VA
ÁPNO M
MULTIP
PALIVA
POST V
KONOM
SOLÁR
ITÍ SRÁ
KY NÁR
NÝ KRU
• JAK M
ÍNA • V
PROJEK
E
•
O
Ž
M
N
IO
IC
Y
Í
E
IC
U
Ě
O
B
U
T
ÍH
C
D
N
D
Y
K
•
Z
E
M
L
N
A
O
E
V
G
Ý
O
Ý
L
N
Á
V
•
IZ
R
BR
KÁ
PROV
DŮ
REAL
ODNÍ M
ERU • V
BIOPLY
Y V LOK
Í PITNÉ
TO ENE
VODOU
ENÍ LO
H ODPA
RAVY A
ROVNÍM
NÍ TOK
KTŮ V P
AŘIČE •
S) • PŘÍR
ČIŠTĚN
ÍC
T
OVÁNÍ
NO MÍS
ÍP
Ž
E
DSTAV
T
V
J
Y
S
P
Ě
B
Ř
E
Í
E
ÍC
D
J
O
P
O
Á
Ř
L
N
O
N
(
R
E
V
P
S
A
O
R
Y
V
•
P
•
P
T
H
Á
Á
D
Y
E
Z
?
MĚŘIT
A VZNIK
• ZÁSA
DICÍNA
U • SOL
NÝ KRU
ICKÝCH
IVNÍ M
TRÁRN
OMICE
U PRO
Y • JAK
ERGET
ERNAT
É ELEK
NITACE
DNÍ ME
ROVOZ
VÝMĚN
Í EKON
PALIVA
D
T
N
N
A
P
•
O
L
N
E
O
S
R
IO
L
A
U
PODNIK
ÍR
V
T
O
B
A
ÍM
•
Á
R
Ř
Ě
R
É
•
O
E
N
K
P
V
Ů
IK
D
N
H
P
•
V
N
T
É
D
Y
É
)
IT
LO
Y
A
O
V
L
L
A
H
L
S
P
R
A
P
M
A
P
T
Í
PO
D
N
TŮ
ST
M
IO
LE
RO
LE
•M
RÝ KOM
ÍCÍCH O
ŘÍZENÍ
• PROB
Y ČIŠTĚ
TAIKA
KRUH (
PROJEK
VU MIK
J
ŘIČE • B
RNY V O
B
Í
L
L
D
Á
Ý
A
A
Á
H
O
N
E
O
O
R
V
N
R
C
D
V
IK
D
D
T
Í
P
T
Ý
N
E
O
U
N
T
S
O
N
K
Ě
K
T
T
A
R
E
ÝM
U PRO
ÝCH S
ACI • M
CE A VZ
TIVNÍ M
RGETIC
H? • FO
• SOLÁ
VÝC
RNÉ EL
K UDĚL
MUNIK
A MĚLK
PODNIK
ROENE
ROPEC
SANITA
LTERNA
LÉ VĚT
RÁŽKO
CH • JA
O
B
T
OVOZU
D
A
S
A
O
A
Á
K
V
R
Y
Í
•
V
Í
H
N
M
A
P
IK
H
T
IT
É
N
T
•
Ů
R
T
L
S
Ž
S
R
Á
D
A
O
A
ÍM
IK
VN
M
ODPA
H SUŠ
ENÍ MA
U • VYU
CNÁ VÝ
KOMPO
OBLEM
U MIKR
RKULTU
VOLTA
LÁRNÍC
ÁLNÍHO
NÍ • PR
SPRÁV
V INTE
Í VODO
AJÍCÍCH
DEL ŘÍZ
ÉPOMO
DOBRÝ
O
K
Í
D
• FOTO
N
O
V
O
IK
S
T
N
O
U
?
Á
S
R
A
M
L
N
Ě
T
V
V
•
H
P
Í
L
•
Z
S
M
C
I
Ě
O
N
V
D
IN
U
E
U
C
E
EA
TROP
ZÁSOB
OROZ
JAK UD
OTRAV
ĚLKÝCH
UNIKA
ÝCH VO
DSTAV
PODNIK
TO ENE
POST V
VBA M
VÁNÍ P
ET NED
NÁCH •
ÝCH NA
? • PŘE
ÁŽKOV
NÍ KOM
A
Z
O
M
ALÉHO
R
E
R
T
N
R
Á
C
O
Á
S
E
S
M
U
IC
A
H
Í
K
Š
Ý
Ř
Í
T
R
C
M
Ě
NO MÍS
L
U
V
IT
Ý
N
P
D
P
S
O
U
E
R
Ž
M
Á
Z
E
Á
K
B
N
U
H
A
•
N
Ř
V
R
Y
O
O
Z
ŘÍZ
C
P
•
ÍC
U
E
K
V
D
•
O
T
Ů
T
N
•
ĚLAT
A • ZÁ
ÁLNÍ E
EMEN
DICÍNA
OJEKT
NÍ V IN
ÁTORU
SOLÁR
ODOU
VÉPOM
JAK UD
ACE PR
Y V LOK
NÉHO C
IOPALIV
DNÍ ME
VÁNÍ V
AVIN V
OZUMĚ
LTIPLIK
K
VOD • S
Č
B
O
IZ
R
R
O
U
•
O
O
L
H
T
B
ÍR
O
T
M
R
A
C
N
O
Ř
O
Í
D
E
Á
Ý
Y
P
NÁCH •
P
O
S
E
N
L
R
V
Í
N
Á
ÁŽKO
• BIOP
PENĚŽ
LETS) •
TĚNÍ P
AVY A
ÁZET N
TICKY
KÁLNÍH
COVÁN
H NA Z
ŽITÍ SR
MĚŘIT
KRUH (
NERGE
ENÍ LO
ŘEDCH
VAŘIČE
• ZPRA
ŘENÝC
Y PŘÍPR
ODY ČIŠ
E
Í
K
P
V
Ý
Ě
T
D
U
•
A
N
A
N
O
E
J
A
T
M
T
R
T
U
N
•
S
S
A
M
N
Á
Ě
R
ÍS
Í
Á
E
Z
D
U • VYU
Y
L
Z
E
M
LIKÁTO
U • VÝM
NATIVN
ZU • SO
NÉ VOD
LIVA •
ROENE
ÁPNO M
E? • PŘ
OJEKTŮ
ÉHO CE
MULTIP
ÍNA • V
O-HYD
Ů V PER
PROVO
ĚNÍ PIT
• ALTER
NOMIC
• BIOPA
ACE PR
T
T
R
ÁROČN
IC
Ů
O
IZ
N
K
ÍM
IŠ
N
IK
D
K
D
L
E
Y
Č
N
E
E
J
L
Y
A
A
M
Í
V
P
Y
P
O
LNÍHO
E
K
M
U
N
Í
H OD
VY A R
OSTRO
ÝCH PR
METOD
RGETIC
SPRÁV
LOKÁL
ÍRODN
AIKA •
IČE • BIO
IKAJÍCÍC
PŘÍPRA
U PRO
GETICK
ATIVNÍ
TO ENE
ÁRNY V
OVOLT
NÍ VAŘ
N
TS) • PŘ
TOKY V
Y
T
R
R
N
IK
R
ÍS
Í
Z
E
E
D
T
O
R
L
Á
N
V
N
M
(
K
F
N
A
E
L
Ž
D
A
E
•
E
S
T
O
H
Ě
O
L
L
O
?
Á
N
ZU • S
DŮ • A
NITACE
-HYDRO
TRNÉ E
NÝ KRU
IVA • Z
MĚLKÝ
ŘIT PEN
LÉHO P
OPECH
PROVO
ALÉ VĚ
MIKRO
H ODPA
TIKA SA
TAVBA
VÝMĚN
ST V TR
ENÍ MA
JAK MĚ
BIOPAL
ÍM
•
S
A
M
U
•
•
ÍC
O
ÍZ
Ý
•
N
V
P
M
U
Y
Ř
N
ÍC
V
V
Á
E
J
A
R
D
Y
M
L
L
R
E
L
O
Á
A
E
O
IK
O
B
P
NÉ V
TŮ V P
MOCN
VZNIK
ZUM
• MOD
PRO SP
VOLTA
V OSTR
Í • PRO
OBRÝ K
TĚNÍ PIT
• FOTO
EDORO
PROJEK
DNIKU
NIKACI
• SVÉPO
ITACE A
RÁRNY
STUDN
ĚLAT D
?
N
U
O
T
N
H
D
D
H
H
P
T
K
C
A
M
O
C
U
C
E
E
Ý
S
O
O
Ý
V
E
L
Z
K
K
K
A
H
K
P
E
Á
H
A
ODY ČIŠ
Í
É
IK
TIC
OVÝC
Í MALÉ
LTURN
ŘEDCH
BA MĚL
T V TRO
ÁCH • J
U • ZP
VĚTRN
LEMAT
NERGE
Í SRÁŽK
TERKU
L ŘÍZEN
UŠÁRN
ORU • P
EMENT
OMPOS
VÝSTAV
• PROB
E
• MALÉ
IT
S
T
YDROE
IN
C
K
Í
Á
D
Ž
Á
A
H
H
N
V
Ý
O
N
U
O
Í
IK
R
D
IK
ÍC
C
Y
H
O
L
M
N
B
U
A
É
N
V
R
O
T
K
AT DO
PRO
ÉPOM
IKACI •
DOU •
MULTIP
SOLÁR
ÝCH ST
OZUMĚ
ÁROČN
TOVOL
K UDĚL
ÁNÍ VO
LIZACE
LNÍHO
OD • SV
ICKY N
AVIN V
NEDOR
KOMUN
A MĚLK
A
H? • FO
V
A
Á
V
T
Í
R
J
B
T
C
E
O
E
K
•
T
N
H
E
E
V
R
B
G
O
O
R
Z
C
P
A
H
L
R
O
A
P
T
Ý
U
Á
C
O
Í
E
S
Í
S
V
R
Á
LT
NA ZÁ
ŘEDCH
NÁ VÝ
NĚŽ
ÍPRAVY
COVÁN
RÁŽKO
STAVEN
ÍSTO EN
UŠÁRN
TERKU
ENÝCH
ORU • P
• ZPRA
POMOC
• PŘED
ĚŘIT PE
ADY PŘ
PNO M
UŽITÍ S
NÍ V IN
NÍCH S
Ř
T
É
S
U
Ě
Y
Á
R
Ě
M
?
Á
V
Á
T
E
V
V
Á
M
K
M
S
IK
Z
•
•
N
L
•
IC
U
L
A
A
•
E
O
J
A
U
Z
Z
M
S
OD
MULTIP
EDICÍN
JEKTŮ
PALIVA
Í VODO
VODY •
HO CEM
EDORO
EKTŮ
EKONO
AVIN V
N • BIO
CE PRO
ROČNÉ
BOVÁN
ODNÍ M
KÁLNÍ
ÁZET N
Í PITNÉ
Í POTR
ÁLNÍHO
H PROJ
Y
A
Á
O
H
L
O
K
C
N
N
ÍR
S
L
N
Ě
P
C
Ý
IZ
Á
Ř
O
T
L
Á
K
L
D
V
P
V
Y
IO
Í
Z
A
E
•
IŠ
K
O
IC
Y
B
E
Č
T
PŘ
(LETS)
ZPRAC
NÍ TOK
STAVEN
RGETIC
VY A R
ÝCH NA
AŘIČE •
NERGE
RNÉ E
ETODY
PENĚŽ
• PŘED
ENTU •
Ý KRUH
TO ENE
PŘÍPRA
MĚŘEN
ÁRNÍ V
LÉ VĚT
IVNÍ M
YDROE
?
M
IT
N
L
A
ÍS
Y
T
A
H
E
E
Ř
Z
N
O
A
D
M
C
M
Ě
Ě
S
IC
O
N
A
Ů
•
•
O
M
O
R
S
M
R
T
M
A
N
ÉH
• ALTE
A • ZÁ
Y • JAK
RU • VÝ
VU MIK
OVOZU
EKONO
PRO
PROJEK
OLTAIK
A • VÁP
DPADŮ
KÁLNÍ
IOPALIV
UDNÍ •
NÍM PR
O SPRÁ
NÉ VOD
TŮ V PE
FOTOV
EDICÍN
LIZACE
O
T
B
O
R
V
K
•
IT
A
L
S
•
P
M
E
H
O
?
P
E
J
Í
V
Í
R
H
N
U
H
R
ÍC
O
N
T
Y
C
N
Y
C
R
IK
L
A
S
ÍC
D
Ý
VY
MĚLK
NÍ TOK
TROPE
PODN
• BIOP
NIKAJ
Y ČIŠTĚ
RN
NY V O
KÝCH P
• PŘÍRO
PENĚŽ
ALÉHO
POST V
KTRÁR
CE A VZ
VAŘIČE
METOD
STAVBA
(LETS)
RGETIC
RKULTU
IT
E
Í
Í
A
M
M
Ý
E
E
L
Ř
H
Í
N
N
IT
V
O
T
E
N
Ě
R
U
N
K
E
N
IV
Á
É
R
E
IN
Á
M
A
T
O
Ý
N
N
L
K
ÍZ
S
R
R
JAK
ÍP
MĚNÍ V
LTERNA
T DOBR
ATIKA
ZU • SO
O-HYD
POMOC
LÉ VĚT
ODEL Ř
MĚNNÝ
COVÁN
OROZU
UDĚLA
A • MA
OBLEM
PROVO
ADŮ • A
D • SVÉ
U MIKR
A
ACI • M
RU • VÝ
D
R
K
P
R
V
O
IK
E
E
IK
P
A
D
ÍM
P
Á
P
V
A
N
J
•
N
Z
T
R
N
O
Í
•
V
T
H
L
U
•
P
V
N
E
C
H
O
S
M
KTŮ
STUD
RNÁCH
AJÍCÍC
OSTRO
ŽKOVÝ
MENTU
DCHÁZ
U PRO
FOTOV
RNÍ KO
ZAMĚŘ
H SUŠÁ
ĚLKÝCH
ITÍ SRÁ
ODNIK
ECH? •
U • PŘE
ÉHO CE
ÁRNY V
KULTU
A VZNIK
Ž
P
ÍC
P
R
M
R
R
N
E
U
N
E
T
O
O
Č
O
A
C
Y
T
T
R
R
K
JEKTŮ
O
H
B
A
V
Á
E
T
Á
É
R
O
V
IN
•
L
IT
L
L
V
R
Á
IK
A
V
N
O
U
A
T
L
P
T
N
Í
S
A
S
S
O
E
M
IP
N
Y
S
NÉ E
Ý
V
Í
C
O
D
T
Ě
K
N
P
A
ATIKA
O MUL
ÁNÍ VO
OCNÁ V
L ŘÍZEN
LOKÁL
TRAVIN
RGETIC
ROZUM
Ý KOM
REALIZ
OBLEM
SOBOV
OKY V
KÁLNÍH
VÉPOM
ÁNÍ PO
TO ENE
• MODE
AVY A
T
T DOBR
T NEDO
Á
S
O
V
I
R
Í
E
A
ÍS
Z
L
•
C
O
L
N
Z
Í
ÍP
M
A
A
C
D
Ě
Ž
NÍ • PR
Á
N
Ř
A
N
Ě
D
O
O
E
IK
P
H
MUN
U • ZPR
• VÁPN
• JAK U
ENÝCH
PŘEDC
VÝCH V
ŘIT PEN
MĚNNÝ
ÁSADY
EDSTAV
RNÍ KO
EMENT
ZAMĚŘ
RÁŽKO
TORU •
DICÍNA
IVA • Z
RNÁCH
RU • VÝ
JAK MĚ
E? • PŘ
C
S
Á
L
E
E
•
Á
Ů
Í
IC
A
O
P
Š
T
M
IK
Y
P
IT
Í
M
H
U
K
L
V
D
Ž
RKULTU
É
S
E
N
O
IO
IP
O
J
U
N
B
NÉ V
RNÍCH
ÁROČN
ÁRNY V
OJEKTŮ
PŘÍROD
CE PRO
O MULT
NÍ EKO
PLYN •
OU • VY
TĚNÍ PIT
V SOLÁ
ELEKTR
ÝCH PR
LETS) •
E • BIO
TICKY N
LOKÁL
EALIZA
IŠ
(
NÍ VOD
KÁLNÍH
E
K
É
R
Č
IČ
V
Á
O
H
G
N
IC
Ř
A
Y
V
L
Y
R
U
R
T
A
Í
D
K
O
E
Y
T
R
E
RAVIN
V
N
B
O
Ě
Í MET
ZÁSO
ENERG
STAVE
LÁRNÍ
ŘÍPRAV
ĚŽNÍ TO
ĚNNÝ K
ÍSTO EN
MATIK
MALÉ V
• PŘED
NATIVN
ROBLE
PNO M
ZU • SO
SADY P
ÝCH NA
-HYDRO
ŘIT PEN
U • VÝM
AIKA •
R
P
?
Á
Á
O
N
Ě
T
R
O
E
•
E
V
Z
L
E
V
E
Í
T
R
M
•
•
Ř
IC
L
O
O
P
N
IK
Ě
K
A
A
V
R
M
A
V
D
•
A
P
M
O
EDICÍN
VNÍM
PADŮ
RÁVU M
EKONO
UMĚN
CH STU
? • FOT
ODY • J
IOPALIV
OJEKTŮ
OSTRO
KÁLNÍ
ÍCH OD
ODNÍ M
MĚLKÝ
PRO SP
DOROZ
OPECH
LYN • B
PITNÉ V
ÝCH PR
V
E
ÍC
R
ÍR
P
A
U
Í
J
K
T
N
Ř
Y
B
N
IK
IO
A
P
IC
N
T
V
V
Ě
B
•
N
T
E
R
A
IK
T
T
•
)
E
KY V LO
T
D
Z
(LETS
Á VÝS
NÍ ME
HO PO
LEKTRÁ
ENERG
E A VZN
OMPOS
EDCHÁ
ODY ČIŠ
VAŘIČE
Ý KRUH
Í MALÉ
TRNÉ E
LÁRNÍ
OMOCN
HYDRO
PŘÍROD
NÍ MET
OBRÝ K
ANITAC
RU • PŘ
Ě
N
P
•
O
S
D
O
E
V
IV
É
O
)
S
T
A
T
T
R
V
S
É
•
ÍZ
Á
A
A
L
S
T
Ř
IK
IK
U
L
•
E
N
A
IK
ÝMĚNN
T
M
RUH (L
ROVOZ
ULTIPL
MODEL
AK UDĚ
BLEMA
• ALTER
RÁVU M
CH?• F
CH VOD
AIKA •
Í • PRO
ĚNNÝ K
VNÍM P
IKACI •
ÁCH • J
TROPE
NÍHO M
PRO SP
ŽKOVÝ
DPADŮ
OVOLT
N
N
N
L
M
V
T
Á
U
O
D
R
U
Ý
Á
T
R
O
Á
U
V
K
IK
H
S
M
S
F
Š
T
•
Í
N
O
•
O
O
ÍC
S
OSTRO
U
D
IT
ÍL
KOMP
KÝCH
IKAJÍC
PECH?
YAR
URNÍ K
V PERU
NÍCH S
HO PO
• VYUŽ
TAVEN
JEKTŮ
BA MĚL
DOBRÝ
SOLÁR
T V TRO
ŘÍPRAV
E A VZN
ERKULT
Í MALÉ
ODOU
PŘEDS
O
V
S
T
P
C
T
V
N
•
V
R
A
A
O
A
E
Y
Í
T
P
IN
L
?
P
IN
D
IT
S
N
Ě
ÍZ
E
V
H
V
Ý
M
A
N
Á
Ř
D
Í
C
IC
A
A
Editor:
Tožička
• ZÁS
OBOV
NOM
BRÝ KO
• JAK U Tomáš
Í POTR
OCNÁ V
OCNÁ
ETICKÝ
ZUMĚN
MODEL
PALIVA
NA ZÁS
LNÍ EKO
LAT DO
ENERG
COVÁN
RNÁCH
VÉPOM
VÉPOM
IKACI •
EDORO
H
Á
IO
Ě
A
O
S
S
Á
N
C
N
K
B
D
•
R
R
•
Š
Ý
•
U
O
T
P
U
D
U
D
N
L
D
E
N
Z
M
Y
S
K
E
Z
O
O
•
Y
V
A
KO
BIOPL
RNÍCH
ENTU
IKRO-H
ZAMĚŘ
EDCHÁ
Í TOKY
ALTE
VÝCH V
VÝCH V
ÁCH • J
V SOLÁ
JEKTŮ
AŘIČE •
ENĚŽN
RU • PŘ
HO CEM
RÁŽKO
RÁŽKO
RÁVU M
PADŮ •
UŠÁRN
V
O
P
É
S
S
O
P
IN
Í
D
S
R
Í
Í
T
N
S
V
IT
N
P
O
Á
H
Č
IT
IT
A
Ř
R
O
E
H
Ž
Ž
O
Ě
R
ÍC
IK
R
Á
C
R
U
T
L
P
A
Á
RN
AJÍCÍC
U • VYU
• JAK M
V LO
U • SOL
ÁNÍ PO
DNIKU
OU • VY
MULTIP
REALIZ
ICKY N
A VZNIK
Í TOKY
Í VODO
ROVOZ
RACOV
É VODY
HO PO
AVY A
LNÍHO
ERGET
NÍ VOD
E
N
N
P
É
P
N
R
Ž
C
Á
N
Á
Á
L
Z
Ě
E
IT
K
A
V
V
ÍP
•
A
ÍM
P
N
O
O
Ř
IT
O
O
N
M
U
Í
E
L
B
P
B
T
N
Í
P
O
ZÁSO
STROV
ŘÍZENÍ
EMENT
ČIŠTĚN
IKA SA
OM
ÁSADY
NO MÍS
MĚŘIT
STAVEN
LEMAT
ÝCH NA
RNY V O
ETODY
NÉHO C
IVA • Z
MODEL
A • VÁP
Y • JAK
KÁLNÍH
B
• PŘED
N
Á
L
Č
•
M
D
O
E
I
R
O
Í
ÍN
A
O
?
L
Ř
T
O
C
R
P
E
N
R
Í
IC
Ě
K
P
V
A
Á
N
IC
IO
D
IV
E
•
M
É
E
IK
B
OM
Í PITN
TŮ ZA
ERNAT
RNÉ EL
UM
TUDNÍ
DNÍ ME
TICKY N
DSTAV
OMUN
PLYN •
Ů • ALT
ČIŠTĚN
LÉ VĚT
NERGE
KÝCH S
PROJEK
DOROZ
URNÍ K
? • PŘE
E • BIO
• PŘÍRO
A
D
Y
L
E
E
T
E
)
A
IČ
Ě
L
D
M
S
N
O
P
IC
Ř
U
•
T
O
M
T
T
D
A
K
E
T
M
E
ÍS
V
L
E
R
O
O
(
M
HÁZ
ON
OM
RNÍ
NTE
ÍCH
UDRŽITELNÉ
TECHNOLOGIE
PRO ROZVOJ
Příručka pro implementaci
udržitelných technologií
v rozvojové spolupráci
Udrz?itelne? technologie:Sestava 3
11.12.2009
9:04
Stránka 1
UDRŽITELNÉ
TECHNOLOGIE
PRO ROZVOJ
Editor: Tomáš Tožička
Poděkování editora
Tato publikace by nevznikla bez obětavé spolupráce autorů z nevládní i privátní sféry, z ČR i ze
zahraničí, kteří se ochotně a nezištně podělili o své zkušenosti a zpracovali je velmi přístupným
způsobem.
Velký dík patří koordinátorce projektu Martině Mandové, která byla hnacím motorem těchto
aktivit a Katce Kubíkové a Milanu Smržovi, na něž jsem se mohl kdykoli obrátit s prosbou
o pomoc. A také malíř Josef Quis prokázal trpělivost a pochopení, když zpracovával mé návrhy
na schémata, která mají napomáhat pochopení publikovaných textů. Důležitou roli sehrála i korektura Pavla Trkala, jehož poznámky přispěly k větší srozumitelnosti textů.
Zvláštní poděkovaní patří lidem z Ministerstva zahraničních věcí ČR, kteří tematizovali v době
českého předsednictví radě EU obnovitelné zdroje energie pro venkovské oblasti rozvojových
zemí jako prioritní téma.
|1
11.12.2009
9:04
Stránka 2
V roce 2008 vznikla neformální pracovní skupina expertů, kteří se zabývají problematikou přenosu technologií
v rámci projektů rozvojové spolupráce. Lidé z občanských sdružení, firem, výzkumných a akademických pracovišť
se začali scházet, aby si vyměňovali své zkušenosti a hledali nejlepší řešení, jak využít moderních udržitelných
technologických i pracovních postupů pro své projekty v zemích globálního Jihu. Využít je tak, aby byly ku prospěchu všech participujících stran, a především lidem, kterým mají sloužit.
V rámci společných diskusí se ukázalo několik problémů. Mnoho realizátorů rozvojové spolupráce stále využívá
konzervativní postupy, aniž by brali ohled na měnící se situaci ve světě. Využívání technologií na fosilní paliva
v odloučených komunitách rozvojového světa může ohrozit hospodaření komunit i zatížit životní prostředí v lokalitách, kde je obtížné nakládat s nebezpečnými odpady. Zavádění nových technologií s sebou nese mnoho vedlejších efektů, které je nutno důkladně zvažovat a hodnotit jejich dopady nejen na životní prostředí, ale také na
společenství, do něhož jsou umisťovány, na jeho sociální a ekonomické vazby. Na druhé straně udržitelné moderní technologie jsou vyzkoušeny především v prostředí bohatého Severu. Tedy ve zcela odlišné infrastruktuře,
mnohem rozvinutějším dodavatelském a opravárenském zázemí a především ve zcela odlišných klimatických
podmínkách. Svou roli také hraje úroveň polytechnického vzdělání příjemců, které nemusí být nutně horší, jen je
mnohdy odlišné, protože řeší jiné situace a pracuje s jinými technikami.
Důležitým faktorem při implementaci technických řešení v rámci rozvojové spolupráce je také komunikace a pracovní postupy. Problém domluvy v cizím jazyce, v jiném kulturním prostředí, ve zcela odlišných komunikačních formách s sebou nese rizika neporozumění a nedostatečného objasňování problémů.
Pokoušeli jsme se hledat otázky na tyto odpovědi. Obohacením byl každý individuální pohled na problematiku,
zkušenost s řešením i reflexe požadavků a reakcí z rozvojových zemí.
V roce 2009 jsme získali grant z Ministerstva zahraničních věcí, které nám poskytlo prostředky na více cílenou
práci. Jedním z výsledků projektu je i tato publikace. Jejím cílem je přiblížit pracovníkům, kteří se zabývají rozvojovou spoluprací, jaké udržitelné technologie jsou k disposici, jaké možnosti jsou pro jejich využití, s jakými problémy je nutno počítat a předcházet jim, jaké komunikační a pracovní postupy je vhodné volit.
Nejde o manuál ve smyslu sbírky návodů či technických listů, jak implementovat jednotlivé technologie. Není to
ani komunikační příručka, která by mohla sloužit k jednoduché komunikaci a řízení projektu. Jedná se o přehled
úspěšně vyzkoušených a funkčních technologií a postupů, které mohou sloužit jako inspirace při přípravě rozvojových projektů. Mohou však být také využity a dále rozvíjeny na výzkumných pracovištích, ve vzdělávacích institucích a obecně všude tam, kde se lidé odpovědně zabývají rozumným a efektivním přístupem k řešení globálních
problémů. Tím největším je jistě eliminace extrémní chudoby.
A nejde nám ani o jednorázový krok. Na portálu udrzitelnost.cz budou informace doplňovány a dále rozšiřovány.
Využití moderních technologií nepochybně znamená pokrok ve smyslu otevírání nových možností. Velmi často
ovšem jsou to možnosti pro vyšší zneužívání zdrojů, vykořisťování lidí, obohacování jedné skupinky na úkor obyvatel. Cílem by ovšem měl být pozitivní přínos pro všechny. Naše publikace by tedy měla sloužit k tomu, aby efektivní a udržitelné technologie přinášely prospěch všem stranám, které se na jejich realizaci a provozu podílejí,
i s tou neskromnou ideou, že zlepší život těmto i budoucím generacím. Skutečná spolupráce, participace všech zúčastněných, otevřený a rovný přístup jsou nezbytnou podmínkou k úspěšné realizaci každého rozvojového projektu, ať je to v tropickém pralese, buši, či vyloučených lokalitách na Jihu nebo Severu. Zajistit důstojný život není
možné paternalistickými příkazy či entuziastickou touhou pomáhat. Lidé mají kapacity pomoci si sami, k tomu
ovšem potřebují prostředky, znalosti a partnerský přístup. Snad naše publikace bude alespoň malým kamínkem
v mozaice aktivit, které povedou k odstranění nejhorších problémů, k naplňování Rozvojových cílů tisíciletí a zajištění plnohodnotného a důstojného života pro obyvatele naší planety.
Tomáš Tožička - Editor
11.12.2009
9:04
Stránka 3
OBSAH
KONCEPCE A PRAXE PŘENOSU NOVÝCH TECHNOLOGIÍ V BOJI PROTI CHUDOBĚ
Tomáš Tožička
4
UDRŽITELNÉ ZDROJE ENERGIE
OBSAH
FOTOVOLTAIKA - Milan Smrž
MALÉ VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY V OSTROVNÍM PROVOZU - Miroslav Gežo
SOLÁRNÍ VAŘIČE - Iva Šmejkalová
BIOPLYN - Milan Smrž
BIOPALIVA – UDRŽITELNĚ A NA LOKÁLNÍ ÚROVNI - Milan Smrž
9
10
13
22
25
30
32
VYUŽITÍ A OCHRANA VODNÍCH ZDROJŮ
OBSAH
ZÁSADY PŘÍPRAVY A REALIZACE PROJEKTŮ
ZAMĚŘENÝCH NA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU - Katuše Kubíková
VYUŽITÍ SRÁŽKOVÝCH VOD - Katuše Kubíková
SVÉPOMOCNÁ VÝSTAVBA MĚLKÝCH STUDNÍ - Katuše Kubíková, Václav Navrátil
PROBLEMATIKA SANITACE A VZNIKAJÍCÍCH ODPADŮ - Katuše Kubíková
ALTERNATIVNÍ METODY ČIŠTĚNÍ PITNÉ VODY - Milan Smrž
35
36
MANAGEMENT LOKÁLNÍCH CYKLŮ – PODPORA MÍSTNÍ EKONOMIKY
OBSAH
JAK MĚŘIT PENĚŽNÍ TOKY V LOKÁLNÍ EKONOMICE?
PŘEDSTAVENÍ LOKÁLNÍHO MULTIPLIKÁTORU - Stanislav Kutáček
PŘEDCHÁZET NEDOROZUMĚNÍ V INTERKULTURNÍ KOMUNIKACI - Saša Uhlová
MODEL ŘÍZENÍ MALÉHO PODNIKU PRO SPRÁVU
MIKRO-HYDROENERGETICKÝCH PROJEKTŮ V PERU - Teodoro Sanchez
VÝMĚNNÝ KRUH (LETS) - Tomáš Tožička
PŘÍRODNÍ MEDICÍNA - Milan Smrž
VÁPNO MÍSTO ENERGETICKY NÁROČNÉHO CEMENTU
- Mário Drozd, Milan Smrž, Tomáš Tožička
ZPRACOVÁNÍ POTRAVIN V SOLÁRNÍCH SUŠÁRNÁCH - Jan Banout
JAK UDĚLAT DOBRÝ KOMPOST V TROPECH? - Jana Mazancová
63
64
104
108
114
PROFILY AUTORŮ
120
UDRŽITELNÉ TECHNOLOGIE PRO ROZVOJ A LOKÁLNÍ ENERGETIKU
122
38
45
51
54
61
69
72
81
86
93
|3
11.12.2009
9:04
Stránka 4
koncepce a praxe přenosu nových technologíí
KONCEPCE A PRAXE PŘENOSU NOVÝCH
TECHNOLOGIÍ V BOJI PROTI CHUDOBĚ
Tomáš Tožička
Mluvíme-li o technologiích, musíme si uvědomit dvojí smysl toho slova, jak se dnes používá,
zřejmě pod vlivem angličtiny. Technologie ve smyslu pracovně / výrobního postupu a ve smyslu
technického / technologického celku. V následujícím textu jde primárně o technologické postupy, ale mluvím-li o technologiích, mám na mysli i techniku, která je pro ovládnutí takových
postupů potřeba.
Sdílení technologií pro rozvoj
Sdílení technologií a jejich přenos jsou již od počátku základní teoretické stavební kameny rozvojové pomoci a spolupráce. Organizace jako UNDP, FAO, WHO na to často upozorňovaly
a mnohdy i činily praktické kroky při přenosu technologií do méně rozvinutých zemí. Deklarovaným hlavním záměrem bylo zajistit potravinovou bezpečnost (název je sice pozdější, ale smysl
je stejný), základní zdravotní péči, rozvoj infrastruktury a průmyslu; to vše s nadějí na zlepšení životních podmínek obyvatel v chudých zemích.
Hlavní záměr zůstává, jakkoli se ukazuje, že přenos technologie neznamená jen nový výrobní postup a využití nové techniky, ale má obrovský multiplikační efekt, který nelze odhadnout v rámci
vývojových laboratoří. Jako příklad mohu uvést likvidaci měnového systému v Severní Americe,
který byl založen na ručně vrtaných mušlích rodu Venus Mercenaria. Nahrazení kamenných vrtáků
ocelovými znamenalo znehodnocení měny (kolem r. 1660). Stejně tak ovšem zavedení kyanidové
a dalších technologií při získávání zlata vedlo ke znehodnocení měn postavených na této komoditě (mezi lety 1847-1897, následoval 25% nárůst cen v UK a 40% v USA)1. Vynález stroje na zpracování surové bavlny v 19. století utvrdil krutý otrokářský řád v USA a zavedení mechanického
tkalcovského stavu zbídačilo statisíce evropských dělnic, které byly přivábeny do měst textilními
kapitalisty pod příslibem dlouhodobých vysokých mezd – vyhozeny byly okamžitě a bez kompenzace.
Velkým problémem je ovšem zavádění nových technologií v oblasti zemědělství a potravinářství. Již Albert Schweitzer píše ve svých denících o tragických následcích, když byla tradiční strava
Gabonců nahrazována nově dovezenými plodinami. Zavádění nových plodin ovšem přineslo
také obrovské možnosti při zajišťování potravinové bezpečnosti a soběstačnosti i zpřístupnění
levných alternativních léčebných metod.
1) R. Doutthwaite; Ekológia peňazí, 31nn
4|
11.12.2009
9:04
Stránka 5
Jedním z ukázkových problémů přenosu technologií je tzv. zelená revoluce. V sedmdesátých letech 20. století byla zahájena restrukturalizace zemědělství Jihu pod vedením multilaterálních finančních institucí (Světová banka a Mezinárodní měnový fond), velkých firemních nadací
napojených na chemický průmysl (především Rockefellerova) a západních vlád. Byla zaměřena na
intenzifikaci pěstebních metod především prostřednictvím rozšiřování monokultur, širokého využití chemických hnojiv a pesticidů a velkých závlahových systémů. Bohužel se ukázalo, že i když
se skutečně podařilo zvýšit produkci potravin, dopad na boj s chudobou byl minimální.2 Kromě
poškození přírody a zdraví obyvatel neodpovědným používáním chemických prostředků, zasolování půdy závlahou a omezovaní produkce pro obživu na úkor pěstování monokultur na vývoz
vzrostla závislost Jihu na dodávkách produktů od západních firem. Orientace na ropné deriváty
znamenala po ropných krizích obrovský nárůst nákladů. Potravinová bezpečnost i soběstačnost
venkovského obyvatelstva tak paradoxně poklesla. Kritika dnes zaznívá i z FAO a stále více se
klade důraz na využívání udržitelných metod.3
V současné době se pod vedením aliance nadací Billa a Melindy Gatesových a Rockefellerovy rozjíždí tzv. Nová zelená revoluce, která se soustředí především na rozsáhlé zavádění geneticky modifikovaných plodin. Aliance pro zelenou revoluci v Africe (AGRA), jak nazvali svůj program, má
za úkol vyvinout a zavést na 100 nových variet základních plodin jako kukuřice, manioku, čiroku
a prosa. Pomineme-li diskusi o možné škodlivosti GMO a konceptu předběžné opatrnosti, je jasné,
že se jedná o vytváření další závislosti afrického kontinentu na drahých technologiích a produktech Severu.4
Podíváme-li se na zpracovatelský a hi-tech průmysl, pak vidíme, že v této oblasti poskytujeme
chudým zemím skutečně velmi málo. A to v oblasti rozvojové spolupráce, i prostřednictvím přímých zahraničních investic. Za úspěch ovšem můžeme považovat například vývoj a implementaci jednoduchých sanitárních zařízení, pump pro ruční čerpání vody z velkých hloubek5,
elektrifikace prostřednictvím malých fotovoltaických instalací6 a využití odpadové biomasy
v energetice.
Limity přenosu technologií – etické, praktické a legislativní
Z dosavadní praxe je tedy více než patrné, že sdílení technologií nepřináší takový úspěch, jaký bychom za deklarovanými výzvami a programy čekali. Podívejme se na některé možné důvody.
Komu pomáhají
Přenos technologií by měl prospívat příjemcům, často je to ovšem naopak. V mnoha případech
jsou technologie na Jihu využívány pouze k tomu, aby bylo možno levněji a s větším ziskem pro2) Shiva Vandana; The Violence of Green Revolution: Third World Agriculture, Ecology and Politics; Zed Books, New York 1991
3) FAO Asian Chief Calls for Move Away from Green Revolution; http://www.twnside.org.sg/title/bioc2-cn.htm
4) Mariam Mayet; The New Green Revolution in Africa: Trojan Horse for GMOs? African Centre for Biosafety
(www.biosafetyafrica.net) Paper presented at a workshop Can Africa Feed Itself?
5) http://www.wateraid.org/documents/plugin_documents/technology_notes_07_web_1.pdf
6) Martina Mandová; ELEKTRIFIKACE ODLEHLÝCH OBLASTÍ ZAMBIE; Sborník ČESKO PROTI CHUDOBĚ - Informace, fakta a čísla
z rozvojového světa; Editor: Tomáš Tožička; Educon 2007, http://www.ceskoprotichudobe.cz/o-kampani/index.php?id=kestaz
|5
11.12.2009
9:04
Stránka 6
dukovat zboží pro nadnárodní firmy. Pokud je to čistě privátní investice, nelze se tomu divit.
I v takovém případě by však měla existovat mezinárodně vymahatelná pravidla, která omezí outsourcing sociálních a ekologických problémů na Jih. Budování nových technologických celků
v chudých zemích je až příliš často spojeno s porušováním nejzákladnějších lidských práv a masivním poškozováním přírody.
Pokud chceme zajistit skutečně efektivní sdílení a přenos technologií, musíme se zaměřit na příjemce a ve spolupráci s nimi provádět průzkum a vývoj zaměřený na boj s chudobou. Jde především o přístupnou elektrifikaci a zajištění potravinové bezpečnosti a soběstačnosti na venkově.
Další oblastí je pak využití přírodní medicíny a tradičních léčebných metod. Dobrým příkladem
je léčba malárie pomocí prostředků vyráběných z rostliny artemisia anua, které jsou levnou náhradou za drahá antimalarika.7
Životaschopnost v cílovém kontextu
I když se nám může zdát, že je jasné, jak lze s pomocí nových technologií vymýtit chudobu – alespoň na dané úrovni – situace je komplikovaná. Zavedení nové techniky, nových pracovních postupů a nakládání s nimi má svůj sociální rozměr. Musíme vždy zvažovat, jak jsou navrhovaná
řešení akceptovatelná pro cílovou komunitu, jaké jsou vedlejší negativní důsledky, zda existuje
schopnost zajistit na místě udržitelnost a možnosti řešení problémů, jaká je dostupnost materiálů a další a další. Při přípravě, výzkumu a vývoji je třeba zohledňovat co nejvíce těchto faktorů,
což ovšem klade na poněkud redukcionistický přístup současné vědy mnohem větší nároky, než
instalace solárních zařízení na afrického venkovana.
Výzkum a vývoj by tedy v rozvojové oblasti měl být rozšířen o výzkum místa plánované implementace a to samozřejmě opět ve spolupráci s příjemci. V celém systému rozvojové spolupráce
a na ní navázaném technologickém vývoji by měly platit hermeneutické postupy, které by ve spirále poznávání stále dál reflektovaly a revidovaly využívání nových technologií.
Kontrolované vlastnictví
Tak se dostaneme k tomu, co nazývám kontrolovaným vlastnictvím. Jde o to, aby cílová skupina
přijala nové technologie „za vlastní“, naučila se s nimi žít a dokázala přijímat výhody i zvládat nebezpečí, které nové postupy přináší. Například zavádění ručních a ještě více solárních pump bez
dobrého managementu může vést k ohrožení vodních zdrojů nadužíváním a zvětšený objem
odpadní vody ke vzniku infekcí. I zvyšování výnosů malých farmářů pomocí udržitelných metod
může v nekontrolované podobě vést k tomu, že ve snaze po vyšší efektivitě budou rodiny upřednostňovat práci dětí na farmě před školní docházkou. Dobré zkušenosti jsou z Fair Trade projektů,
které mají velmi dobré výsledky nejen na straně zisků, ale i v oblasti vlastnictví projektů, akceptace a sociální odpovědnosti.
Zavádění a využívání nových technologií musí tedy být spojeno se schopností je využívat tak,
aby přinášely výhody, umožňovaly další rozvoj a v maximální míře eliminovaly rizika.
7) Hirt, Lindsey; Natural Medicin in Tropics; anamed international e.V. 2006
6|
11.12.2009
9:04
Stránka 7
TRIPS – omezení rozvoje
Velkou limitou v efektivním boji proti chudobě se stal nástroj, který měl snad alespoň v původní
myšlence světovému rozvoji pomáhat. Jsou to tak zvané dohody TRIPS - Trade Related Aspects
of Intellectual Property Rights. Byly uzavřeny v rámci Světové obchodní organice (WTO), aby chránily investice věnované na výzkum a vývoj a zaručily zisk těm, kdo výzkum zaplatili.8
Bohužel mají velmi negativní dopad právě v oblastech, které jsou pro boj s chudobou nejdůležitější – tedy zdravotnictví9 a zemědělství10. Léky na potírání pandemií malárie či HIV/AIDS jsou
prodávány nadnárodními společnostmi za předražené ceny a chudé země je tak nemohou poskytovat svým obyvatelům11. Naopak bohaté země mohou nákupem těchto léků podporovat
vlastní farmaceutický průmysl a exportem do chudých zemí pokrývat závazky své oficiální rozvojové spolupráce (ODA). To garantuje ekonomickou, ale i politickou závislost chudých zemí
a nadále brání jejich vlastnímu rozvoji. WTO sice má pravidla, v jejichž rámci mohou země ve výjimečných případech ohrožení zdraví populace patentová práva porušovat. V chudých zemích
ovšem neexistují ekonomické kapacity pro takovou výrobu, finanční trhy by pod tlakem farmaceutických koncernů žádnou podobnou aktivitu nefinancovaly a bohaté země neoficiálními cestami varují chudé, aby se do takových kroků nepouštěly a neriskovaly např. snižování ODA.12 USA
se oficiálně staví proti jakémukoli využívání patentů v boji proti chudobě13.
Podobná situace je v zemědělství, kde agrochemické korporace patentují nově i dříve vypěstované plodiny a produkty z nich a pokouší se pak na tomto základě omezit farmáře na Jihu v jejich produkci. Nejhoršími případy zneužití TRIPS je vykrádání tradičních technologií z lokálních
komunit chudých zemí. Nejznámější kauzou je biopirátství výrobků z nýmovníku, které nalézají
široké uplatnění v zemědělství i kosmetice. 8. 3. 2005 neslavili v Indii jen MDŽ (který tam mimochodem narozdíl od nás nepovažují za komunistický svátek). Slavili také rozhodnutí Evropského
patentového úřadu, který rozhodl, že není možné patentovat použití semen z nýmovníku jako
fungicidu (prostředku proti houbám a plísním), jak se o to pokoušela americká společnost Thermo
Trilogy14. Za žalobou proti patentu ovšem nestál žádný stát, ale skupina aktivistů, kterou vedla indická spisovatelka Vandana Šiva. Chudé země totiž nemají dostatek prostředků, aby se pouštěly
do sporů o patenty. Navíc nechtějí ani pohněvat vlády z bohatých zemí, v nichž mají farmaceutické a agrochemické firmy svá silná lobby. Většina politiků z třetího světa má ještě v dobré paměti hlasování Jemenu v Radě bezpečnosti OSN proti USA. Během následujících tří dnů zastavily
Spojené státy této nejchudší zemi světa svou slíbenou pomoc ve výši 70 milionů USD...
8) Arvind Subramanian; Has the intellectual property pact opened a Pandora’s box for the pharmaceuticals industry? www.imf.org/external/pubs/ft/fandd/2004/03/pdf/subraman.pdf
9) Health Case 1.1 - TRIPS and medicines; http://eucoherence.org
10) Interview with John Barton; Law Professor and IPR Specialist; Stanford University;
http://www.silentkillerfilm.org/interview_barton.html
11) Rozvojové cíle tisíciletí; Editor T.Tožička; Str. 37, http://www.ceskoprotichudobe.cz/o-kampani/index.php?id=kestaz
12) TRIPS, AIDS & Generic Drugs; http://www.avert.org/generic.htm
13) USTR Background Paper on IPR and Health;
http://useu.usmission.gov/Article.asp?ID=FC8FA059-0136-41D1-A0FC-C2E690BC470D
14) http://www.organicconsumers.org/patent/neemtree030905.cfm
|7
11.12.2009
9:04
Stránka 8
Přes rozsáhlost diskuse o duševním vlastnictví se již nyní ukazuje jako nezbytné hledat nové cesty,
které by zajistily práva skutečným autorům či autorským týmům, zabezpečily návratnost financí
investorům a umožnily produkci za přijatelných podmínek ve prospěch společnosti.
Cílený výzkum, vývoj a implementace
Z výše uvedeného vyplývá, že dosavadní aktivity v přenosu technologií na pomoc chudým oblastem
jsou, až na pár zářných výjimek, spíše sporadické a nepříliš úspěšné. Zároveň je ovšem jasné, že bez
přístupu k novým technologiím a jejich efektivního využívání v místech příjemců je boj s globální chudobou jen těžko myslitelný. Dobrým základem by mohlo být splnění následujících bodů:
• výzkum a vývoj udržitelných řešení vhodných pro danou lokalitu
• budování kapacit a partnerství v cílových oblastech
• vývoj či přizpůsobení technologií a jejich aplikace
• zpřístupnění nových technologií pro rozvojové projekty
• větší zaměření rozvojových projektů na technologický rozvoj
• úpravy mezinárodního patentového práva podle potřeb globální odpovědnosti
Závěry
Co si tedy vzít z teorie a praxe rozvojových projektů zaměřených na přenos a sdílení technologií?
Kapacity pro příjem technologií jsou nedostatečné, ale investice do lidských zdrojů jsou relativně
levné a přitom velmi snadno realizovatelné. Existují dobré zkušenosti a dostatek expertů.
Implementace nových technologií vyžaduje studium místních podmínek a tím klade finanční
a časové nároky na projekty. Současný projektový cyklus je v tomto velmi omezující. Využívání nových technik a sledování jejich provozu pro použití v dalších projektech není podporováno takřka vůbec.
Největším problémem je ovšem přístupnost nových technologií. Vysoké ceny, výroba jen na Severu, drahý dovoz náhradních dílů a drahá doprava při uplatňování záruk. To vše odsouvá tyto
projekty do okrajové působnosti zahraničních rozvojových projektů a omezuje reálné možnosti
širšího domácího využití. Tady je třeba hledat nové cesty. Ať už v rámci vládních programů, nevládních organizací, nebo privátního sektoru (a to především malého a středního).
Na tomto světě nás limituje čas, který je nám dán, zdroje, které můžeme získat, a nástroje, které
jsme vyvinuli. Je zapotřebí, abychom využívali nástroje a zdroje konviviálně15 k tomu, aby náš čas
v tomto limitovaném prostoru byl příjemným přínosem. Nikoli k tomu, abychom si jej zbytečně
krátili. Máme zdroje, máme nástroje a je jen na nás, zda to dokážeme. Politická reprezentace v tom
může udělat mnoho. V posledku však záleží na všech občanech, zda nástroje a zdroje budou skutečně využívány ku prospěchu všech lidí na této malé planetě.
Tomáš Tožička
15) Ivan Illich, Tools for Conviviality - 1973. New York: Harper & Row, Publishers.
http://clevercycles.com/tools_for_conviviality/
8|
11.12.2009
9:04
Stránka 9
energie
UDRŽITELNÉ ZDROJE
ENERGIE
|9
11.12.2009
9:04
Stránka 10
udržitelné zdroje energie
OBSAH
10 |
FOTOVOLTAIKA
Základní komponenty fotovoltaického systému
1. Off grid – ostrovní systémy
Jaké zvolit napětí?; Projektování off grid systému; Nízkonapěťové
stejnosměrné systémy; Ztráty v nízkonapěťových systémech; AC provedení;
Kombinovaná zapojení
2. Akumulátory a práce s nimi
Zapojení baterií; Běžné baterie (údržbové); Bezúdržbové baterie;
Bezpečnostní instrukce
3. Malý systém se záložní větrnou elektrárnou
4. Ochrana a údržba fotovoltaických systémů
Bezpečnost práce; Ochrana před bleskem; Zastínění; Ohřívání panelů;
Čištění panelů; Kam s přístroji, které nejsou funkční?
5. Zásady první pomoci při poranění elektrickým proudem
13
MALÉ VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY V OSTROVNÍM PROVOZU
1. Elektrická energie je akumulována do akumulátorů a následně využívána
1.1 ve vlastním napětí akumulátorů (stejnosměrné napětí-DC);
1.2 za použití měniče je výsledné napětí akumulátoru DC měněno
na klasické napětí 230 V (střídavé napětí AC)
2. Elektrická energie se akumuluje jinak než do baterií
3. Spojení se solárními fotovoltaickými články
22
22
SOLÁRNÍ VAŘIČE
CooKit
Co je potřeba?; Jak na to?
Krabicový vařič
Co je potřeba?; Jak na to?
25
25
BIOPLYN
Metoda získávání; Produktivita výroby; Aplikace; Technologie
30
BIOPALIVA – UDRŽITELNĚ A NA LOKÁLNÍ ÚROVNI
Ekologická přípustnost biopaliv
Přírodní olej
Využití; Cyklus olejové výroby; Konzervace olejů
Ostatní biopaliva
32
32
32
13
17
18
19
21
23
23
27
34
11.12.2009
9:04
Stránka 11
Podle odhadů OSN dnes na dvě miliardy lidí nemá přístup k elektrické energii a téměř tři miliardy
lidí – polovina lidstva – využívá jako hlavní energetický zdroj pouze biomasu, tedy dřevní hmotu,
dřevěné uhlí a trus zvířat.
Soudobý model energetické výroby a spotřeby v rozvinutých zemích je v principu nepřenositelný
do rozvojových zemí, především s ohledem na jeho vlastní limity a na budoucí vývoj. Chceme-li
pomáhat energetice v nejchudších zemích, musíme mít stále na mysli omezení týkající se fosilně
jaderného energetického systému. V zemích, kde žádná energetika ve smyslu zemí rozvinutých
není, protože tam většina obyvatel nemá žádný přístup k energii, by bylo hlubokým omylem
stavět energetiku na základně euroamerické tradice a tradičního uvažování zavedených energetických expertů. Není ani moudré ani prozíravé budovat novou energetiku rozvojových zemí
„na zelené louce“ podle starých schémat a vzorců fosilní, či dokonce jaderné centralistické energetiky, zatímco některé z regionů v rozvinutých a ekologicky vědomých zemí jsou již dnes zásobovány obnovitelnou energií z desítek procent. Budování energetiky v rozvojových zemích na
zastaralých centralistických představách by přinejmenším mělo za následek další migraci obyvatel za zdroji do měst, překotnou urbanizaci se vznikem slumů při současném dalším pustnutí
rurálních oblastí a z globálního hlediska nedozírné následky klimatické.
Při tvorbě plánů pro rozvojovou energetiku musíme mít na mysli, že většina území rozvojových
zemí má lepší podmínky pro některé typy obnovitelných zdrojů, než jaké jsou kupříkladu
v Evropě. K pozitivům geografickým přistupují navíc ještě odlišnosti sociohospodářské – především jiná infrastruktura, která neumožňuje budování rozsáhlých přenosových sítí. Dále pak nízká
hustota osídlení a postupující deforestace, jejíž příčina tkví ve stále se zvyšující spotřebě
palivového dřeva na vaření. To všechno jsou problémy, kterým lze předcházet právě obnovitelnými zdroji.
Pro rozvojové země lze předpokládat využití určitých typů obnovitelných zdrojů energie – především fotovoltaiky, větru a biomasy. V principu jsou samozřejmě možné i další technologie, jako
třeba geotermie či energie moří (vlnové elektrárny, vodní vrtule do mořských proudů atp.), ale
tady se jedná o složitější celky jen těžko využitelné pro rozvoj chudých venkovských oblastí
v rámci projektů NGDOs.
Pro hrubou představu – jednou kilowatthodinou (kWh) lze při 100% účinnosti – např.
ponorným topným tělískem v izolované nádobě - ohřát asi 11 litrů vody z běžné teploty
k bodu varu; nebo zajistit 10 h svícení 100 W žárovky.
| 11
UDRŽITELNÉ ZDROJE ENERGIE
11.12.2009
9:04
Stránka 12
Soudobé možnosti obnovitelných zdrojů energie lze nejlépe posoudit z následující tabulky:
technika
užití
cena za instalovaný Wp (5/2009)
fotovoltaika off grid
elektřina
od 1 do 3 kW 5 – 7 €/Wp komplet vč. baterií, cena může u větších dodávek klesnout i na polovinu
vítr
elektřina
do 1 kW cca 0,8-1 €/Wp
bioplyn
vaření
pro lokální vaření velmi nízká cca 400 €/jednotku zpracovávající 60 litrů zředěných fekálií denně
a produkující cca 1 m3 bioplynu
bioplyn
elektřina a teplo, mobilita
3-4 €/Wel + práce
biopaliva - olej
mobilita, vaření
0.1- 0.3 €/kWtep + práce
V současnosti se spotřeba energie ve všech částech světa stále zvyšuje. Rozvoj spotřeby a její
podpora jsou dány dnešní orientací společnosti. Energie umožňuje přežití i plýtvání. Úkolem
rozvojové spolupráce není naplnit všechny hypotetické možnosti (našeho) rozmařilého plýtvání
energií podněcovaného stále rostoucí spotřebou zboží a služeb, ale zabezpečit takovou spotřebu
energie, která by usnadnila život především v rozvojových zemích, snížila míru práce dětí a žen
a přispěla k udržitelnému životu.
12 |
11.12.2009
9:04
Stránka 13
FOTOVOLTAIKA
Fotovoltaické panely převádějí zářivou energii slunce na stejnosměrný elektrický proud. Výkon fotovoltaických aplikací se pohybuje v rozmezí 0,01 W v hodinkách až po veliké 100 MW elektrárny
– tedy v rozmezí 10ti řádů. Existují dva základní způsoby užití fotovoltaiky v praxi. Za prvé jako
připojenou k síti (on grid) nebo k síti nepřipojenou (off grid), vytvářející oddělený decentralizovaný systém energetického zásobování „stand alone“.
Pro menší aplikace, zajištění lokálních zdrojů elektřiny a pro rozvojové země má smysl především
uspořádání „off grid“ - tedy ostrovní zásobování elektrickou energií.
Základní komponenty fotovoltaického systému:
1. Fotovoltaické panely – jsou k dispozici v nejrůznějších velikostech, výkonech a provedeních,
především krystalické a tenkovrstvé.
2. Měniče (invertory) – zařízení měnící stejnosměrný proud z fotovoltaických panelů na běžné
síťové napětí (230V, 50 Hz).
3. Regulátory dobíjení (integrované s měniči či oddělené) – přístroje využitelné pro „stand alone“
aplikace, kdy jsou v systému využité baterie pro akumulaci energie.
4. Baterie – musí se jednat o baterie určené pro solární systémy (autobaterie jsou nepoužitelné!),
existuje široká paleta typů, lze doporučit bezúdržbové „gelové“ baterie olověné nebo nejnovější lithium-polymerové, které mají výhodu vysoké účinnosti a mnohem delší životnost
a již začínají být dostupné pro větší výkony.
5. Konstrukce pro instalaci panelů.
6. Rozvody elektřiny.
7. Elektrické přístroje a zařízení.
1. Off grid – ostrovní systémy
Jaké zvolit napětí?
Systémy lze instalovat v širokém rozmezí výkonů od jednotlivých domků, až po ostrovní systém
pro celou vesnici, a mohou být koncipovány na 12 nebo 24 voltů stejnosměrného napětí nebo
na 230 V střídavého napětí.
Pro uvedená stejnosměrná napětí se již v minulosti dělalo množství spotřebičů (např. pro karavany a chaty) a jejich počet poroste. Jedná se o žárovky, mini ledničky pro chlazení sér a vakcín,
nabíječky pro mobily a malé nářadí, přenosné svítilny a další zařízení. Možností jsou také regulátory stejnosměrného napětí, které lze koupit pro různá vstupní a výstupní napětí a výkon a tak
zajistit s malou ztrátou výkonu jiné potřebné stejnosměrné napětí.
| 13
fotovoltaika
Milan Smrž
11.12.2009
9:04
Stránka 14
Pomocí měniče napětí lze rovněž s malou ztrátou zajistit dodávku 230 V, což umožňuje využití
běžných zařízení. Kvalita měničů se velmi různí, stejně jako cena, především v závislosti na kvalitě sinusoidy střídavého proudu (na plynulosti střídání směrů proudu).
Obecně se ukazuje, že pro malé domácí systémy (small home systems - SHS) je lepší zatím využívat systémy se stejnosměrným proudem, pro větší implementace s rozsáhlejšími rozvody pak
spíše proud střídavý.
fotovoltaika
Projektování off grid systému
označení
Jednotka/y
veličina
E
Wh, (kWh, MWh, J, kJ)
nejvyšší denní energetická spotřeba (energie, práce)
W
W, kW, MW
příkon, výkon
η
bezrozměrná veličina
účinnost (podíl vystupující a vstupující energie, 1=100%)
Wp
W
špičkový výkon fotovoltaického zařízení
G
hodina
průměrný sluneční svit v hodinách v rozhodujícím měsíci
A
den
počet dní pro uskladnění energie
Q
Ah, (mAh)
štítková kapacita akumulátorů či baterií
U
V
napětí systému ve voltech
T
bezrozměrná veličina
maximální přípustné DOD (0,3-0,9), z katalogu výrobce
Projekt samostatně stojícího a k síti nepřipojeného systému je třeba koncipovat podle následujících kroků. Zkušenost ukazuje, že větší projekt je lépe rozdělit do více samostatných systémů,
než jej koncipovat jako jeden velký: Při poruchách tak nebude vyřazeno z provozu všechno,
opravy budou méně nákladné, lépe se bude hlídat spotřeba jednotlivých složek.
a) Určení spotřeby podle požadavků a představ uživatele. Celková spotřeba E ve Wh se vyčíslí
jako součet násobků příkonů jednotlivých spotřebičů a průměrné doby jejich denního provozu:
E{Wh}/= W1*h1 + W2*h2...
kde: W1 je příkon žárovky ve wattech a h1 doba jejího denního provozu v hodinách;
W2 je příkon počítače a h2 doba jeho denního provozu, atd. ...
b) Výběr stejnosměrného napětí systému (12, 24, případně 48 V). Napětí lze odvodit od velikosti aplikace. Do velikosti měniče se špičkovým odběrem 2 kW bude postačovat 12V systém,
pro větší výkony pak 24 V a pro velké systémy 48 V.
c) Určení průměrného slunečního výkonu v hodinách v rozhodujícím měsíci, který je definován
jak ten, který má největší podíl zátěže a slunečního osvitu. Nejčastěji to bývá měsíc s nejmenším slunečním osvitem, na severní polokouli prosinec nebo leden, je-li systém v provozu
celý rok a odběr celkem konstantní G /hod/. Podle specifických podmínek, například čerpání
vody v letním období, může být tímto měsícem ale i srpen nebo červenec na severní polok-
14 |
11.12.2009
9:04
Stránka 15
ouli. Údaje o průměrném svitu v měsíci pro danou lokalitu lze najít ve státních institucích příslušné země, v databázích solárních firem nebo v softwaru pro projekci solárních elektráren
d) určení potřebné velikosti fotovoltaických panelů
η=0,6
kde η je účinnost celého systému započítávající, že panel nepracuje vždy s nejvyšší účinností
(ztráty 20 %), ztráty ve vodičích od PV k baterii a od baterie ke spotřebičům a ztráty v regulátoru nabíjení (à 2 %) a ztráty v baterii a měniči (à 10 %).
e) určení minimální kapacity baterií
Pro řádný provoz off grid systému je potřeba určit specifickou potřebu na kolik dní (A) je třeba
zajistit zásobu energie (3-20 dní v severní Evropě) a současně aby baterie nebyla vybíjena
pod maximální přípustnou hranici DOD - degree of discard – (T), pravidelně 0.3-0.9
Q{Ah} = (E*A)/(U*T* ηinv* ηkabel )
kde dále U je napětí systému ve voltech {V}
ηinv účinnost měniče (není-li zapojen, pak se rovná 1)
ηkabel účinnost kabelu přenášejícího proud od baterie ke spotřebičům, jsou-li ztráty např. 3%
pak je rovno 0.97
Nízkonapěťové stejnosměrné systémy
výhody: • úspora za nákup měničů, jejich údržbu a výměnu
• eliminace ztrát v měničích
• vyšší bezpečnost
• v případě přímého použití (nabíječky, laptop...) eliminace ztrát v malých síťových
transformátorech, které dosahují pro malé výkony 5-70 W až 25-15 %
nevýhody: • ztráty ve vodičích (viz dále)
• vyšší náklady na vodiče
• menší sortiment spotřebičů pracujících na nízkém stejnosměrném napětí
Ztráty v nízkonapěťových systémech
Ztráty ve vodičích jsou dány velikostí odporu vodiče a velikostí tekoucího proudu. Čím je odpor
menší a proud menší, tím klesají ztráty napětí a celkového přeneseného výkonu. Při výpočtu
nelze zapomenout na to, že v rozvodu je nutno počítat s dvojnásobnou délkou vodičů, než
odpovídá vzdálenosti zdroje a spotřebiče (proud teče tam a zpět). Kalkulace ztrát a jejich eliminace by měly být součástí dobře provedeného projektu, nicméně pro orientaci uvádíme následující tabulku:
| 15
fotovoltaika
Wp = E*η/G
fotovoltaika
11.12.2009
9:04
Stránka 16
průřez Cu vodiče {mm2}
odpor na metr {Ω/m}
odpor na 100 metrů
vodiče {Ω}
pokles napětí při
proudu 15A {V}
snížení výkonu (12 V,
100 m, 15A) {%}
4
0,0046
0,46
6,9
57,5
10
0,0018
0,18
2,7
22,5
25
0,00073
0,073
1,1
9,1
35
0,00049
0,049
0,735
6,1
Pro ztráty v DC rozvodech je určující protékající proud a nikoliv napětí. Je tedy výhodnější koncipovat systém na vyšší napětí, aby alikvotně poklesl proud - je možné použít zapojení nejenom
12 V, ale i 24 či 48 V. V případě nejvyššího uvedeného napětí bude proud 4 krát nižší než v případě
12V. Vyšší stejnosměrné napětí lze dosáhnout vhodným uspořádáním běžných panelů (12-24 V),
jejich sériovým nebo paralelně sériovým spojením.
AC provedení
Pro více aplikací lze využít přeměny stejnosměrného napětí v měničích, jež se vyrábějí v různých
výstupních výkonech a cenových
relacích. měniče se často vyrábějí
integrované s regulátory napětí
pro baterie. Většinou se uvádí, že
životnost měniče je nižší než
panelů a je potřeba jej vyměnit
jednou za 7-8 let. Na to je možné
průběžně spořit z poplatků za
provoz vybíraných od uživatelů.
Kombinovaná zapojení
Určitou výhodu mohou poskytnout zapojení, kdy se využije jak stejnosměrný proud o nízkém
napětí pro nízkonapěťové aplikace (světla 24 V, přímé napájení notebooků...) a současně měnič
se standardním výstupem 230 V AC. Jejich předností je především vyšší adaptabilita a menší
pravděpodobnost výpadku celého systému. V tomto případě lze s výhodou využít převodníky
DC/DC, které umožňují přeměnu stávajícího stejnosměrného napětí na požadované. Jako příklad takového převodníku lze uvést Steca Solsum VC, který při vstupním napětí 1.5 V až 30 V může
poskytovat stabilní výstupní napětí 3 V; 6 V; 7,5 V; 9 V; 12 V.
!
OR!
P OZ
16 |
Pozor !
Ekologická spotřeba – součástí udržitelného obnovitelného energetického systému
musí být udržitelná spotřeba. Proto je nutné s budoucími uživateli také diskutovat
otázky racionálního využívání elektrické energie a zamezení jejího plýtvání. Vysvětlování
může narazit na problém, že implementátoři z rozvinutých zemí spotřebovávají o několik řádu více energie a s úsporami mají mnohem větší problémy...
11.12.2009
9:04
Stránka 17
2. Akumulátory a práce s nimi
Zapojení baterií
Baterie lze zapojit pro provoz ve fotovoltaickém zařízení i pro externí nabíjení různým způsobem.
Pakliže jsou baterie zapojeny do série, tj. spojují se + a – póly, sčítá se jejich napětí a kapacita (Ah)
zůstává stejná. Pakliže se baterie spojují paralelně, tj. spojují se vždy + a + resp. – a –, zůstává napětí
stejné a sčítá se kapacita (Ah). V obou případech zůstává samozřejmě množství energie stejné.
Obrázek různého zapojení baterií – paralelně, sériově a kombinovaně
Sériové zapojení baterií
+
12 V
200 Ah
12 V
200 Ah
-
+
+
Paralelní zapojení baterií
+
+
+
12 V
200 Ah
-
12 V
200 Ah
-
+
-
12 V 400 Ah ≈ 4,800 Wh
+
12 V
200 Ah
12 V
200 Ah
-
-
+
+
12 V
200 Ah
-
-
24 V 200 Ah ≈ 4,800 Wh
Sériovo paralelní zapojení baterií
12 V
200 Ah
+
-
24 V 400 Ah ≈ 9,600 Wh
Běžné baterie (údržbové)
Tento typ baterií je v současné době nejběžnější a vyžaduje kontrolu hladiny elektrolytu a jeho
dolévání destilovanou vodou. Výhodné jsou automatické doplňovací systémy pro velké baterie,
které hladinu kyseliny samy udržují na stejné výši.
Bezúdržbové baterie
Jedná se o baterie, které jsou bezúdržbové a hermeticky uzavřené (až na pojistný ventil). Regulátor dobíjení baterií nesmí být (má-li tuto funkci) nastaven na EQUALIZACI / EQULIZATION, protože v případě uzavřených baterií by v průběhu tohoto děje došlo k vývinu plynů a následně
k proražení či explozi.
Bezpečnostní instrukce
Kyselina sírová z olověných baterií (tradičních nebo gelových/bezúdržbových) je mimořádně
nebezpečná silně žíravá kapalina, která může poškodit lidskou kůži a velmi těžce zrak. Při potřísnění kůže je nutno smýt kyselinu velkým množstvím vody, případně s přídavkem jedlé sody (ba-
| 17
fotovoltaika
Ostrovní systémy vyžadují akumulaci energie na noc a na období s nízkou intenzitou osvitu.
I když lze do budoucna očekávat rozmach akumulačních technik (díky elektromobilům) jsou
v současné době nejrozšířenější olověné baterie s kyselinou sírovou jako elektrolytem.
11.12.2009
9:04
Stránka 18
king soda – natrium bicarbonicum). V případě vniknutí kyseliny do oka musí být okamžitě oko vypláchnuto velkým množství čisté chladné vody a pak co nejrychleji ošetřeno lékařem. Plochy
polité kyselinou lze neutralizovat obyčejnou sodou či uhličitanem vápenatým (mletým
vápencem).
!
Pozor!
Čištění baterií - povrch baterií by měl být udržován v čistotě, tak aby nebyl znečištěn
prachem, vlhkostí nebo kyselinou.
Zacházení s bateriemi, které dosloužily - je nezbytné mít systém sběru a dočasného
uskladnění s následnou recyklací starých baterií. Tento krok je třeba zajistit především
z hlediska bezpečnosti osob i životního prostředí, nejlépe ve spolupráci s místní komunitou. Staré baterie jsou nejenom zdrojem surovin pro recyklaci, ale mohou být i zdrojem finančního příjmu.
Dobíjení bezúdržbových baterií - regulátor dobíjení baterií nesmí být (má-li tuto funkci)
nastaven na EQUALIZACI / EQULIZATION, protože v případě uzavřených baterií by
v průběhu tohoto děje došlo k vývinu plynů a následně k proražení či explozi.
!
POZOR!! (mimořádně důležité)
Nikdy nesmí dojít ke spojení pólů baterie žádným vodivým materiálem! To platí jak pro
samostatnou baterii, tak i pro společné zapojení více baterií. V blízkosti baterií nelze pracovat s žádným vodivým materiálem, všechny nástroje a nářadí (především klíče na utahování přívodů baterií) musí být izolovány tak, aby se vyloučila možnost krátkého
spojení pólů baterie. Nic se na baterie nesmí pokládat. Kontakty baterií musí být kryty
plastovými čepičkami, tak aby nebyl možný nahodilý vodivý kontakt. V případě spojení
kontaktů baterií dojde k okamžitému přivaření vodivého spoje velkým proudem
(i stovky A). To znemožní rychlé odstranění vodivé spojky. V tomto nešťastném případě
by došlo velmi rychle k prudkému ohřátí baterie, k její destrukci, jež by mohla mít za
následek rozstříknutí kyseliny sírové do okolí.
Toto varování musí být vyvěšeno ve srozumitelném jazyce a doplněno piktogramy
v bezprostřední blízkosti akumulátorů.
Z obdobného důvodu musí být bateriový okruh opatřen ochranou proti krátkému spojení. To je třeba provést pojistkou (nejlépe takovou, kterou lze ručně vypínat), která bude
mít parametry pro DC okruh a potřebnou velikost, jež by umožnila nerušený odběr
z baterie i rychle vypnula okruh v případě krátkého spojení. Pojistka musí být umístěna
co nejblíže kladnému (+) pólu baterie.
fotovoltaika
OR!
P OZ
OR!
P OZ
3. Malý systém se záložní větrnou elektrárnou
Bývá pravidlem, že k snížené sluneční aktivitě dochází při současném zvýšeném pohybu větru. To
platí i pro deštivé počasí, v noci, případně okolo východu a západu slunce. Na místech, kde je silnější
vítr (jako hranice se uvádí průměrná dlouhodobá hodnota 5 m/s), je vhodné kombinovat solární sys-
18 |
11.12.2009
9:04
Stránka 19
tém s větrnou elektrárnou. Obecně lze předpokládat větrná místa na břehu moře nebo velikých jezer,
na hřebenech hor nebo v horských sedlech, ale někdy i na otevřených planinách. Místa s pravidelným větrem určité orientace lze detekovat například na základě deformovaných větví stromů.
Na výstupu větrných generátorů bývá většinou střídavý proud, který nemůže být přímo propojen
s bateriemi jako v případě fotovoltaických panelů, a výstupní proud je nutno usměrnit. Někdy je však
usměrňovač součástí elektrárny. Zde jsou podstatná data výrobce větrné elektrárny. Uzpůsobení je
možné a lze jej realizovat usměrněním střídavého proudu a připojením do systému za regulátor.
fotovoltaika
Zapojení by mělo být realizováno projektantem elektrických zařízení a zapojeno osobou mající
oprávnění, v afrických poměrech alespoň osobou poučenou a znalou.
4. Ochrana a údržba fotovoltaických systémů
Bezpečnost práce
Obecně:
Elektrická energie je v mnoha místech zcela novým prvkem, který vyžaduje nové zásady
bezpečnosti, protože nepoučeným a neznalým osobám hrozí nebezpečí úrazu nebo i smrti. Pro
pravidla provozu elektrických zařízení platí následující zásady:
• Jakékoli úkony údržby či běžných oprav může provádět jen k tomu vyškolený personál. To
platí i o čištění panelů nebo výměně žárovek.
• Uživatelům je zapovězena jakákoliv manipulace s rozvodem elektřiny, především rozvodnou skříní.
• Je třeba dbát na to, aby použité spotřebiče byly v pořádku, aby na nich nebyla poškozena
izolace na přívodních kabelech, a aby nebyly neodborně otevírány a opravovány.
• Vzhledem k tomu, že kabeláž bude ve většině případů vedena venkovně, je třeba ji pravidelně
kontrolovat, zda někde nedošlo k poškození.
• Nečistoty v zásuvkách a špatně upevněné či povolené kontakty mohou způsobit poškození,
v extrémních případech i požár.
Důležité pokyny jak předejít poškození fotovoltaických off grid systémů.
• Jsou-li zapojeny panely k měniči, nelze odpojovat baterie, protože tak se může měnič zničit
vyšším napětím otevřeného obvodu fotovoltaiky (open circuit voltage). Před odpojením baterií je třeba vypnout fotovoltaický zdroj. Shodné platí při instalaci fotovoltaiky, musí se připojit jako poslední.
• Měniče jsou jen málo kdy chráněny proti přepólování. Jejich špatné zapojení může mít za
následek jejich závažné poškození.
• Pojistky nelze vypínat pod napětím – může vzniknout oblouk a nebezpečí požáru.
Ochrana před bleskem
Při propojení fotovoltaických panelů do celého systému – pole – je nutno dodržovat některé zásady,
které radikálně omezí nebezpečí ohrožení systému bleskem nebo vysokým napětím. K poškození
panelů nebo elektroniky může dojít i v případě nepřímého zásahu – uvádí se i 500 metrů.
| 19
•
•
11.12.2009
9:04
Stránka 20
S možností zásahu bleskem je třeba počítat již při správné lokalizaci zařízení. Snaha o ochrana
před krádeží může vést k tomu, že se zařízení postaví na vysoké konstrukci, což zvyšuje
možnost přímého zásahu.
S ohledem na možnou indukci vysokého napětí se nesmí vytvářet z vodičů smyčky, ale propojovací kabely musí být uspořádány podle následujících obrázků:
fotovoltaika
Obr.: el.magnetické pole mezi dráty
Zastínění
Specifickým problémem fotovoltaiky je zastínění. Musíme si uvědomit, že každý fotovoltaický
článek je vlastně odpor, jehož hodnota klesá s osvitem. Při zastínění jednoho elementu (především za podmínek optimálního osvitu) může při souhře nepříznivých okolností dojít k poklesu
výkonu prakticky celého panelu a dokonce i k jeho zničení, poteče-li celkový proud pouze jedním místem. Při návrhu a především montáži je nutno takovou možnost vyloučit.
Ohřívání panelů
Účinnost panelů s rostoucí teplotou klesá. Pokles činí asi 0,15-0,2 % z maximálního výkonu na
jeden stupeň. Pokud možno je proto potřeba mít mezi panely a plochou k níž jsou připevněny
mezeru, kterou bude teplý vzduch pasivně nebo aktivně odváděn.
Čištění panelů
Každé znečištění panelů vede ke zbytečnému snížení jejich účinnosti. V místech, kde je vysoká
prašnost a malé srážky, může být tento efekt velice významný. Na základě vizuální kontroly je
třeba panely udržovat čisté. Lze je například omýt vodou a setřít gumovou stěrkou. Je nutné
dávat pozor, aby nedošlo k poškození panelů.
Kam s přístroji, které nejsou funkční?
Velmi často se objevuje otázka:“Dovedou si obyvatelé rozvojových zemí a příjemci naší pomoci
sami přístroje opravit?“ Odpověď zní: „Ne – stejně jako my v Evropě!“ Proto je nutné pečlivě
uskladnit poškozené přístroje, nepouštět se do jejich opravy a zamezit jejich rozebírání a dalšímu
poškozování. V nejbližší vhodné době je třeba tyto přístroje zaslat výrobci k opravě do země
20 |
11.12.2009
9:04
Stránka 21
původu. V případě, že se jedná o opravy garanční, je třeba opravu zajistit co nejrychleji, aby
garance nevypršela.
5. Zásady první pomoci při poranění elektrickým proudem
Prohlédněte situaci. Nedotýkejte se ničeho. Osoba může být v kontaktu s elektrickým zdrojem
a kontaktem s osobou můžete přijít k úrazu sami.
Vypněte zdroj elektrického proudu, je-li to možné. Pakliže to možné není, odpojte zdroj elektrického proudu od postižené osoby tak, že použijete nevodivý a suchý materiál, což může být
kartón, plast nebo suché dřevo.
Ověřte známky života (dýchání, kašlání nebo pohyb). Nejsou-li přítomny započněte okamžitě
s kardiopulmonální resuscitací. Ta se dělá následovně:
• Provádí se nejlépe za pomoci dvou osob.
• Podložte krk tak, aby hlava byl lehce zakloněna směrem dozadu.
• Jeden poskytuje dýchání z úst do úst (v rytmu asi 2 vdechů na 30 stlačení hrudníku při
frekvenci cca 100/minutu).
• Druhý dělá srdeční masáž tak, že položí spojené obě ruce na hrudní kost a tuto silně stlačuje..
Předcházejte šoku. Položte osobu na zem a je-li to možné umístěte hlavu o něco níže než trup
a zvedněte nohy.
!
OR!
P OZ
Pozor !
• Nedotýkejte se osoby, která je v kontaktu s elektrickým proudem holýma rukama.
• Nepřibližujte se vysokonapěťovým vodičům, není-li elektřina vypnuta. Zůstaňte přinejmenším 20 stop (6 metrů) daleko resp. mnohem dále, když dráty jiskří a pohybují se.
• Nehýbejte s osobou s poraněním elektrickým proudem, pakliže osoba není
v bezprostředním nebezpečí.
| 21
fotovoltaika
Vyčkejte na lékaře, je-li na blízku. Není-li, jednejte sami!
11.12.2009
9:04
Stránka 22
malé větrné elektrárny v ostrovním provozu
MALÉ VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY
V OSTROVNÍM PROVOZU
Miroslav Gežo
Ostrovním provozem malých větrných elektráren rozumíme využití energie (v našem případě
přeměny energie větrné na energii eklektickou) pro přímou spotřebu uživatelem ve vlastní síti.
Tato elektrická energie může být využita dvojím způsobem.
1. Elektrická energie je akumulována do akumulátorů
a následně využívána
1.1 ve vlastním napětí akumulátorů (stejnosměrné napětí-DC)
Pro tato zapojení je nutno použít regulátor dobíjení akumulátorů, který hlídá nejen maximální
nabíjecí napětí baterií, ale také minimální (předepsané) napětí akumulátoru. Při dosažení max.
nabíjecího proudu v akumulátoru regulátor přesměruje energii do umělé zátěže, kterou tvoří
rezistor (odpor). Pro olověný akumulátor 12 V platí max. nabíjecí napětí 13,8-14,2 V DC dle typu
akumulátoru a minimální napětí 10,5 V DC. Spotřebiče v tomto případě nejsou připojeny přímo
na akumulátory, ale na regulátor, který zabezpečí jejich odpojení při poklesu napětí a zabrání tak
případnému poškození akumulátorů. Hodnoty max. a min. napětí akumulátorů jsou uvedeny od
výrobce a liší se podle druhu (olověné, alkalické...).
Výhodou tohoto zapojení je jednoduchost a použití malého množství komponent, což snižuje
případnou poruchovost a také bezpečné nízké napětí v celé soustavě.
Toto zapojení je na Obr 1.
REZISTOR
REGULÁTOR
~=
INVERTOR
A
230 V 50Hz
X Y Z
12V
12V
VÝSTUP 12V DC
Obr. 1:
22 |
R
11.12.2009
9:04
Stránka 23
1.2 za použití měniče je výsledné napětí akumulátoru DC
měněno na klasické napětí 230 V (střídavé napětí AC)
V tomto zapojení je možno použít regulátory, které hlídají pouze maximální napětí akumulátoru.
Podpětí akumulátorů je hlídáno měničem, který se automaticky odpojí při poklesu napětí na akumulátorech pod přípustnou mez.
Tab 1
VÝKON MĚNIČE
PRŮŘEZ Cu VODIČE
max.délka
200 VA
6 mm2
2m
500 VA
10 mm2
2m
1000 VA
25 mm2
2m
2000 VA
50 mm2
2m
4000 VA
100 mm2
2m
Dále je nutné v tomto zapojení dbát na dostatečný průřez vodičů od akumulátorů k měniči viz
Tab 1. Tyto přívodní kabely musí být pokud možno co nejkratší, aby se eliminovaly úbytky proudu
ve vodičích. (Při zanedbání těchto zásad může docházet k odpojení měniče ještě dříve než akumulátory dosahují bezpečné hranice podpětí.)
Toto elektrické zapojení také předpokládá zvýšenou pozornost před úrazem elektrickým proudem. Výhodou je však možnost připojení široké škály spotřebičů v klasickém napětí 230 V.
2. Elektrická energie se akumuluje jinak než do baterií
Nejčastěji se energie akumuluje do vody, buď jako ohřev užitkové vody nebo pro vytápění. (Týká
se nejčastěji malých větrných elektráren od 2,5 kW.)
Větrné elektrárny pro tento účel jsou konstruovány převážně v napětí 230 V, kde lze využívat klasických topných těles nebo spirál.
Tento systém je možno také doplnit o dobíjení akumulátorů a využívat napětí pro další účel, jako
například pro osvětlení a podobně. V případě takového spojení je nutný regulátor dobíjení akumulátorů. Ten opět kontroluje dobíjení a vybíjení akumulátorů.
Větrné elektrárny v tomto zapojení může být výhodné spojit se solárními panely pro ohřev vody
nebo s tepelným čerpadlem. Energie je ukládána do jednoho zásobníku s vodou a následně se
dá využít pro různé účely.
3. Spojení se solárními fotovoltaickými články
Nejčastěji využívané spojení větrných elektráren je v zapojení s fotovoltaickými články .
Toto spojení musí mít jednotné napětí jak větrné elektrárny, tak fotovoltaických článků.
| 23
11.12.2009
9:04
Stránka 24
Pro zapojení musí být použito regulátorů se vstupem AC pro větrnou elektrárnu a vstupem DC
pro fotovoltaické články.
Zapojení akumulátorů a následný vý-stup pro využití se dále nikterak neliší od klasických zapojení uvedených ve schématech.
Při připojování a vůbec při práci s větr-nými elektrárnami je nutno dbát na bezpečnost.
V každém zapojení by neměl chybět blokovací vypínač, který brání otáčení rotoru při montáži
VE. Nedílnou součástí je také elektrické jištění akumulátorů proti zkratu např. pojistkou nebo DC
jističem.
FOTOVOLTAICKÝ
SOLÁRNÍ PANEL
X
Y
24V DC
Z
STOP VYPÍNAČ
3x 24V AC
VÝSTUP 230V 50 Hz
REGULÁTOR
DOBÍJENÍ
INVERTOR
+
24V DC
24 |
-
12V
12V
12V
12V
12V
12V
12V
12V
11.12.2009
9:04
Stránka 25
SOLÁRNÍ VAŘIČE
Solární vařiče jsou nepřímým, ale velmi efektivním, nástrojem v boji proti půdní erozi. Solární
vařiče představují nejjednodušší způsob, jak tepelně zpracovávat potraviny, aniž by se spotřebovávalo jakékoli palivo. To je důležité zejména v zemích, kde je zvykem vařit na dřevě, což vede
k odlesňování velkých ploch a dalším problémům. Navíc při domácím spalování dřeva i jiných
paliv se nevyhovujícím způsobem uvolňují nebezpečné látky, které mohou způsobit širokou škálu
onemocnění.
Používání solárních vařičů má mnoho výhod. Za prvé nepotřebují žádné palivo, tudíž šetří peníze
a čas nutný na jeho obstarání. Při vaření se neuvolňují žádné emisní látky, vařiče jsou tedy ekologické. Také šetří čas, ačkoli samo vaření trvá dlouho, nevyžaduje trvalou přítomnost obsluhy.
Nejsou tu samozřejmě jen výhody, používání solárních vařičů má i své nevýhody. Nesvítí-li slunce,
vařič nevaří. Nelze tedy vařit v noci, pokud prší a pod. Vařič bývá umístěn venku, což také ne
každému vyhovuje. V našich podmínkách bude solární vařič vždycky jen alternativa k jinému vařiči.
V současné době se používají 3 základní typy vařičů. Konstrukčně nejjednodušší, ale také nejméně efektivní, jsou vařiče panelové. Jednoduchý návod na konstrukci takového vařiče je uveden dále v textu. O něco komplikovanější jsou vařiče krabicové, kdy se nádoba s jídlem vkládá
dovnitř. Tyto vařiče jsou lépe izolované od vnějších podmínek a lépe se hodí třeba do oblastí
s nižší teplotou nebo větším větrem. Návod na konstrukci jednoduchého krabicového vařiče je
také uveden dále v textu. Nejsložitější, ale zároveň nejvýkonnější jsou vařiče parabolické. Sluneční
paprsky dopadající na lesklý povrch paraboly se odráží do jednoho bodu – ohniska. Nádoba
umístěná v tomto bodě se tudíž ohřívá velmi rychle. Parabolické vařiče také vyžadují nejčastější
natáčení za sluncem, cca každých 30 minut.
V případě parabolických vařičů existuje nebezpečí popálení, především u dětí, v případě očí je
tento úraz fatální.
CooKit
Nejjednodušším typem solárního vařiče je panelový vařič vyrobený z kartónu polepeného alobalem. V angličtině se tento typ vařiče obvykle nazývá CooKit a jde o skutečnou legendu mezi
solárními vařiči. Jedná se o úplně jednoduchou konstrukci z kartónu polepeného hliníkovou fólií.
Hojně se používá v uprchlických táborech (subsaharská Afrika, Pákistán a pod.), protože jej lze vyrobit velmi rychle, potřebný materiál je poměrně dostupný a náklady na jeho konstrukci jsou
zanedbatelné. Využití je ale omezené, v našich podmínkách nedosahuje moc vysokých výkonů.
| 25
solární vařiče
Iva Šmejkalová
11.12.2009
9:04
Stránka 26
Při testování se jeho výkon pohyboval pouze kolem 35W.
V teplejších oblastech ale údajně funguje dobře.
solární vařiče
Experimentálně byl sestrojen i vařič stejné konstrukce,
kde byly místo alobalu použity lesklé fólie z vnitřku krabiček od cigaret. Při testování tento vařič dosahoval prakticky stejných výsledků jako standardní CooKit, nicméně
doba potřebná na jeho výrobu byla významně delší. Na
sestrojení tohoto vařiče bylo potřeba cca 100 krabiček od
cigaret. Tento model je využitelný v případě nedostupnosti alobalu.
Obr. 1: Panelový vařič
zdroj: Solar Cookers International
http://solarcookers.org
Co je potřeba?
• Kartón o rozměrech asi tak 130 cm na 100 cm, nebo několik menších kartónů slepených
dohromady.
• Asi tak půl role kuchyňského alobalu (tzn. cca 5 metrů o šířce 30cm).
• Lepidlo na papír (běžné vodou ředitelné disperzní lepidlo, bílá lepící pasta nebo jiné běžné
kancelářské lepidlo nebo běžné, vodou ředitelní disperzní lepidlo), v nouzi stačí i krátce povařená směs 1 lžíce hladké mouky s 2 dl vody – viz Tip.
• Řezák na kartón.
• Sáček na pečení (např. ALUFIX), v nouzi stačí i obyčejný mikrotenový sáček nebo také nic.
Obr. 2: Konstrukční plánek pro Cookit
zdroj: Solar Cookers International http://solarcookers.org
CUT LINES
FOLD LINES
(optional fold lines for compact storage)
12"/30cm
12"/3
99°
10"/2
5c
m
73°
0cm
11"/2
8
cm
narrow slot, width of
cardboard thickness
(about ⅛"/0.3cm)
11"/28cm
8"/2
12"/30cm
90°
12"/30cm
12"/30cm
m
8"/20cm
11"/28cm
5"/
13c
61°
24"/61cm
26 |
8"/20cm
8"/20cm
36"/91cm
48"/122cm
36"/91cm
98°
13"/3
3cm
13"/33cm
0cm
11.12.2009
9:04
Stránka 27
Tip
Pro lepší přilepení alobalu je vhodné potřít lepenou (pouze ale tuto) stranu hliníkové
fólie obyčejným neředěným octem a po cca 10 minutách opláchnout vodou. V tomto
případě lze použít všechna vodou ředěná lepidla.
Také je možné použít zracdlovou tapetu. To je ovšem možné jen tam, kde je tento relativně drahý materiál dostupný.
Krabicový vařič
Krabicové vařiče (v angličtině box-type cookers, nebo také
solar ovens) jsou v současné době ve světě asi nejpoužívanější. Vzhledem připomínají klasickou troubu a také
podobně fungují. Nádoba s jídlem se vkládá dovnitř
a ohřívá se slunečními paprsky odraženými od lesklých
stěn krabice nebo také jednoho či soustavy externích zrcadel, kterými se sluneční záření usměrňuje dovnitř. Krabicové vařiče stačí natáčet pouze jednou za dvě hodiny,
což je jejich velká výhoda například oproti vařičům parabolickým. Ve srovnání s panelovými vařiči dosahují významně vyššího výkonu, malou nevýhodou je o něco vyšší
cena a náročnost konstrukce. V našich podmínkách je
potřeba hodně dbát na dobrou izolaci, aby pracně získané
naakumulované teplo neuteklo pryč.
Obr. 3: Krabicový vařič
zdroj: Solar Cookers International
http://solarcookers.org
Vařiče mohou být buď kvádrového tvaru (viz. obrázek 3), nebo různě zkosené (viz. obrázek 4).
Zkosené vařiče dosahují obecně vyššího výkonu, což vyplývá z faktu, že sluneční záření nejsnáze
prochází skleněným krytem vařiče, pokud na něj dopadá kolmo. Míru zkosení vařiče je tudíž
vhodné volit s ohledem na zeměpisnou polohu oblasti, kde jej chceme využívat. Zde presentovaný vařič má zkosení cca 25 stupňů.
Co je potřeba?
• Překližka na vnější kostru vařiče (5 mm tloušťka, ale může být i silnější).
• Rozměry překližky: 60 x 25 cm, 10 x 38 cm, 30 x 38 cm, 37 x 25 cm.
• Vnitřní izolace – papírová lepenka nebo např. cca ¼ standardní 15mm silné polystyrenové
desky používané jako stavební izolace.
• Korek / kartón – 34 x 22 cm, tloušťka cca 8 mm.
• Samolepící zrcadlová fólie na vylepení vnitřku (může být i obyčejný kuchyňský alobal, ale se
| 27
solární vařiče
Jak na to?
Z kartónu se vyřízne kostra konstrukce. Ta se pak polepí pásy alobalu a složí dle návodu (viz
obrázek 2). Doporučuji vařič raději více nepřekládat, alobal se pak snadno trhá.
Doba potřebná na výrobu jednoho vařiče nepřesáhne 90 minut a cena materiálu je zanedbatelná.
•
•
•
•
•
•
•
11.12.2009
Stránka 28
samolepící fólií se pracuje lépe – rozměry: 50 cm x 1m).
Hliníková lišta (J - profil) držící sklo nebo plexisklo, 2 x 38 cm délka.
Zrcadlo v dřevěném rámu (velké tak akorát aby tvořilo víko k vařiči) – 28 x 40 cm.
Sklo nebo plexisklo na zakrytí zrcadla svrchu – rozměry: 28,5 x 38cm.
2x malý mosazný pant na zrcadlo.
Řezák na kartón, vruty, eventuelně úhelníky, vrtačka.
Teplovzdorné lepidlo (např. Patex superfix nebo Chemopren extrém).
2 dřevěné latě (cca 1 m dlouhé) sloužící jako externí podpěry pro zrcadlo.
Jak na to?
Z překližky se za pomoci lepidla udělá základní
kostra konstrukce. Vnitřní izolaci doporučujeme
vyrobit z lepenkových přířezů (nejjednodušeji
z vícevrstvých lepenkových krabic, z nichž se
ostrým nožem vyříznou jednotlivé kusy optimálně tak, aby velikostí odpovídaly celé straně).
Je třeba zajistit, aby lepenka zůstala neprohnutá
a nezohýbaná, alternativně je možno využít
i vrstvy papíru. (Někdy doporučovaný polystyren není vhodný z důvodu odpařování
škodlivého monomeru styrenu.) Pro větší
pevnost je možné konstrukci zvnějšku zpevnit
vruty nebo úhelníky, ale není to nutné. Celý
vnitřek vařiče se pak vylepí zrcadlovou fólií.
Navrch konstrukce se po obou delších stranách
nalepí hliníkový profil, který bude posléze držet
skleněný kryt vařiče.
solární vařiče
9:04
28 cm
20 cm
10 cm
26 cm
38 cm
Obr. 4: Nákres krabicového vařiče
Zarámované zrcadlo se pomocí 2 pantů přivrtá k vařiči tak, aby mohlo sloužit jako víko vařiče
(v době kdy se nevaří) nebo jako externí reflektor (při vaření). Zrcadlo by mělo jít nastavit do
různých poloh (dle úhlu dopadu slunečních paprsků), nejsnáze se toto vyřeší pomocí externích
podpěr. Stačí 2. Není to zrovna nejelegantnější řešení, ale funguje dobře. Na dno vařiče je pro
zvýšení výkonu možné přidat litinovou plotýnku nebo drátěnou podložku, ale není to nutné. Tepelný výkon tohoto vařiče se standardně pohybuje kolem 100 W, maximálně se podařilo dosáhnout 192 W. Nezdá se to moc, ale stačí na přípravu jídla pro 4 osoby.
Do vařiče je nutné používat pouze matné tmavé nádobí s pokličkou, aby pohltilo co nejvíce
záření. Dobře se osvědčil klasický tábornický ešus nabarvený načerno barvou na komíny. Čím
pevněji drží poklička na nádobě, tím lépe.
Materiál na konstrukci takového vařiče stojí cca 600 Kč a výroba zabere necelý jeden den, cca
4 - 6 hodin čistého času dle zručnosti.
28 |
11.12.2009
9:04
Stránka 29
solární vařiče
Obr. 5: Krabicové vařiče
foto: Lukáš Křečan
Obr. 6: Krabicový vařič z krabice od banánů
Obr. 7: Pečení sušenek v krabicovém vařiči
| 29
11.12.2009
9:04
Stránka 30
BIOPLYN
Milan Smrž
Bioplyn je směs plynů s obsahem cca 45- 60 % metanu (CH4), kolem 0,1- 0,5 % sulfanu (H2S)
a zbytek, cca 40-55 %, oxidu uhličitého (CO2).
bioplyn
Metoda získávání
Bioplyn vzniká kvašením za zvýšené teploty. Je možno ho vyrobit z jakéhokoliv měkkého
a nedřevnatého organického substrátu i z bioodpadů. Dřevnaté části rostlin nebudou v procesu
metanizace přeměněny na bioplyn. Bioplyn lze rovněž vyrobit z fekálních nebo i dalších organických zbytků živočišného původu. V Evropě se často využívají pro výrobu bioplynu různé potravinové zbytky ze skladů, domácností a restaurací – to nejspíše bude v rozvojovém světě
marginální zdroj.
Produktivita výroby
V následující tabulce jsou uvedeny průměrné
výnosy z různých biologických substrátů,
výhřevnost plynu je cca 5-6 kWh/m3. (Výhřevnost zemního plynu 9,4 kWh/m3 a propan
butanu 12,8 kWh/m3.)
substrát
hovězí trus
prasečí kejda
zelený odpad
bioodpad
kukuřičná siláž
starý tuk
m3 bioplynu/tunu substrátu
25
35
110
120
200
600
Aplikace
Často se říká, že bioplyn je „multitalent“ a myslí se tím, že je použitelný pro mnohé účely a aplikace.
V rozvojových zemích bude možná jeho aplikační šíře poněkud zúžená. Produkty bioplynové digesce lze ale i v prostých podmínkách využít k následujícím účelům:
• Plyn – vaření, případně ohřev vody, kde je to smysluplné.
• Čištěný plyn - výroba elektrické energie, po kompresi na pohon aut či stacionárních motorů.
• Zbytek pro kvašení (digestát) – přírodní hnojivo s obsahem zbytkových organických látek
i anorganických živin pro zlepšení kvality půdy.
• Využít bioplyn v běžných spotřebičích na zemní plyn či propan butan (průtokové ohřívače či
vařiče) po malé adaptaci na větší specifické objekce plynu, spočívající ve výměně trysek.
Technologie
Bioreaktor může být zhotoven z různého materiálu - kovu, betonu, cihel, ale všechny díly
přicházející do styku s digestátem musí být z nerezové ocele nebo z plastu, mohou se využít i fólie
a vyřazené plastové nádoby. Běžně se taková nádrž zakopá či staví částečně v zemi, v nejjednodušším případě se opatří otvorem pro dávkování čerstvého digestátu (kejdy, kterou je třeba
míchat s vodou) a trubkou se sifonem pro odvod zreagovaného digestátu. Vstupy ústí pod předpokládanou hladinu v nádrži. V horní části nádrže je odvod plynu a vznikající bioplyn odchází
30 |
11.12.2009
9:04
Stránka 31
přes pojistnou láhev s vodou, tak aby nebylo možné, aby došlo k zášlehu plamene do kvasné,
případně skladovací nádrže. V případě, že se zařadí čištění plynu od sulfanu (H2S) zvýší se sice náklady, ale prodlouží se životnost případně provozovaného motoru. Na čištění existuje mnoho
metod (většinou založených na oxidaci sulfanu na elementární síru).
Digestát v metanizační nádrži by měl být zahříván na pracovní teplotu cca 35-40 °C a podle vnější
teploty by měl být opatřen tepelnou izolací. K ohřevu lze využít sluneční kolektory umístěné
optimálně níže než je výměník, nebo vlastní bioplyn. Výměník by měl být z nerezové ocele nebo
z vhodného plastu s větší plochou.
bioplyn
Komerčně jsou dostupné hotové celky, spíše pro větší objemy vstupního materiálu, které jsou
sice drahé, mají ale dobrou návratnost.
| 31
11.12.2009
9:04
Stránka 32
biopaliva – udržitelně a na lokální úrovni
BIOPALIVA – UDRŽITELNĚ
A NA LOKÁLNÍ ÚROVNI
Milan Smrž
Ekologická přípustnost biopaliv
Již několik let se vedou intenzivní diskuze o energetické a ekologické únosnosti biopaliv, o tom,
zda jejich energetická bilance je negativní, a zda je vůbec z ekologického hlediska udržitelné pěstovat rostliny na výrobu biopaliv. Biopaliva však jsou a zůstanou neodmyslitelnou součástí budoucího obnovitelného energetického hospodářství. Je ovšem naprostou nutností, aby nebyla
pěstována na úkor původního biotopu, a aby při jejich pěstování byly dodržovány ekologické
a sociální standardy. Pouze tak se mohou stát zdrojem příjmů vesnických obyvatel.
Pakliže se hovoří o ekologické únosnosti biopaliv, je třeba mít na zřeteli celý cyklus výroby, jeho
energetickou náročnost, ale i další profity. Například zbytkový koláč po lisování oleje obsahující
vysoké procento proteinů je výhodná potrava a krmivo, dusík, fosfor a další minerální látky jsou
dále vhodné jako hnojivo, a tato zbytková biomasa rostliny může být využita také pro zvýšení
obsahu organicky vázaného uhlíku v půdě a zlepšení její kvality, včetně retence vody.
Přírodní olej
Rostlinný olej představuje nejkoncentrovanější formu přírodní energie, kterou lze bez větších
problémů skladovat. Energie obsažená v litru oleje je prakticky shodná s energií v benzínu nebo
naftě, a protože se jedná o obnovitelnou surovinu, rostlinný olej nepředstavuje, za předpokladů
ekologicky korektního pěstování výchozích rostlin i korektního využívání, žádný ekologický problém. Téměř všechna semena rostlin (přes 400 prakticky využitelných) mají průměrný obsah olejů
od 35 do 60 % s hektarovým výnosem od stovek až do několika tisíc litrů.
Mezi nejvýnosnější, které přicházejí do úvahy v mírném pásu, patří řepka olejná, slunečnice,
v tropických zemích pak kokos, palma olejová guinejská, jatropha, jojoba, skočec, podzemnice
olejná a další.
Využití
Rostlinné oleje lze mimo potravinářského využití – jedná-li se o olej jedlý – použít jako zdroje energie v následujících oblastech:
• Kogenerační výroba elektřiny a tepla.
• Využití v dieselových motorech stacionárních nebo automobilových.
• Palivo na vaření.
32 |
11.12.2009
9:04
Stránka 33
Cyklus olejové výroby
• Založení olejové plantáže způsobem agroforestace (malé produkční pole je integrováno do
původního biotopu).
• Sklizeň semen.
• Uskladnění semen.
• Lisování semen.
• Čištění a případná konzervace oleje.
• Prodej či přímé využití oleje nebo výrobky z oleje (mýdlo, svíčky, nátěry...).
• Využití zbytků po lisování (energetické či v případě jedlých semen krmivářské; jako hnojivo).
S výhodou lze zakládat směsné kultury, kdy se spolu pěstují trvalé olejové rostliny spolu s potravinářskými rostlinami s následujícími benefity: využití polostínu, olejové rostliny jako podpora
pro pnoucí se fazole či rajčata, nižší odpar a vysušování půdy…
Konzervace olejů
Vedle syntetických antioxidantů, např. butylhydroxyanisolu (BHA), butylhydroxytoluenu (BHT) či
propylgallátu jsou užívány antioxidanty z přírodních zdrojů, které lépe zapadají do konceptu
lokálního olejového hospodářství, protože potřebné rostliny je možné rovněž pěstovat. Ke stabilizaci olejů lze použít např. extrakt z “ajowanu” (Carum copticum). Aktivní složka extraktu je thymol. Bylo zjištěno, že olej s přídavkem lipofilního extraktu ajowanu je možné skladovat po dobu
jednoho roku, aniž by došlo k jeho zkažení.
Reforestace prostřednictvím olejnaté rostliny Jatropha curcas
| 33
11.12.2009
9:04
Stránka 34
Ostatní biopaliva
Vedle rostlinných olejů existuje celá řada dalších biopaliv, jejich výroba ale zřejmě bude v rozvojových zemích marginální. Může se jednat o biodiesel – metyl či etylestery mastných kyselin
z tuků a olejů, bioplyn, biopaliva 2. generace, tj. synteticky vyrobená na katalyzátorech. Kromě
bioplynu mají tato paliva jistou nevýhodu spočívající v technologické komplikovanosti
a nemožnosti lokální výroby, což je pro udržitelné technologie s aspektem lokálního rozvoje vážnou překážkou, stejně jako častý nedostatek vody, pro tyto výroby nutný.
34 |
11.12.2009
9:04
Stránka 35
vodní zdroje
VYUŽITÍ A OCHRANA
VODNÍCH
ZDROJŮ
11.12.2009
9:04
Stránka 36
OBSAH
využití a ochrana vodních zdrojů
ZÁSADY PŘÍPRAVY A REALIZACE PROJEKTŮ
ZAMĚŘENÝCH NA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU
1. Úvod
2. Příprava projektu
3. Realizace projektu
3.1 Vodní zdroje, jímací objekty a zařízení; 3.1.1 Jímání podzemní vody;
3.1.2 Jímání povrchových vod; 3.1.3 Využívání srážkových vod; 3.2 Úpravy vody;
3.3 Jímání vody, vodojemy, rozvody, odběrná místa; 3.3.1 Čerpací technika;
3.3.2 Akumulace vod; 3.3.3 Rozvody vody, veřejná odběrová místa,
distribuce vody; 3.4 Odpadní vody;
4. Provoz, management, monitoring
36 |
38
38
38
40
43
VYUŽITÍ SRÁŽKOVÝCH VOD
1. Úvod
2. Záchyt srážkových vod ze střech objekzů
2.1 Jednoduché návody pro záchyt srážkových vod ze střech stavebních objektů;
3. Záchyt srážkových vod z málo propustných povrchů
- skalní podloží, betonové plochy, fólie
4. Složitější případy pro záchyt srážkových vod z povrchu
- retenční nádrže, suché poldry
45
45
46
SVÉPOMOCNÁ VÝSTAVBA MĚLKÝCH STUDNÍ
51
PROBLEMATIKA SANITACE A VZNIKAJÍCÍCH ODPADŮ
1. Úvod
2. Venkovské oblasti
3. Města, chudinské čtvrti
4. Odpadní vody
5. Závěr
54
54
54
56
59
60
ALTERNATIVNÍ METODY ČIŠTĚNÍ PITNÉ VODY
Čištění vody výluhem ze semen moringy
Sluneční sterilizace
61
61
62
49
50
11.12.2009
9:04
Stránka 37
VYUŽITÍ A OCHRANA
VODNÍCH ZDROJŮ
Denní množství nezávadné sladké vody na hlavu je dle doporučení OSN 20 až 50 litrů. Téměř 900
milionů lidí na světě však k tomuto množství nezávadné vody nemá přístup.
Světová populace 6 miliard lidí využívá 54 % dostupné vody v jezerech, řekách a vodu podzemní.
Přitom 70 % vody je využíváno pro zavlažování, 22 % vody pro průmysl a 8 % vody pro domácí
spotřebu. Denní spotřeba pitné vody na osobu je 2 až 4 l vody, ale na výrobu denní spotřeby potraviny na osobu je potřeba 2 až 5 tisíc litrů vody.
Nezbytností je také zlepšení podmínek pro základní hygienu. Podle definice OSN jde o zajištění
sanitárního systému, v němž je s exkrementy nakládáno tak, že neohrožují okolí a nestávají se
zdroji dalšího znečištění a přenosu nákaz. Jde tedy v první řadě o bezpečné a hygienicky nezávadné záchody v domácnostech, veřejných institucích i prostranstvích, ale i na pracovištích. Světový summit o udržitelném rozvoji k tomu ještě přidal nezbytnost bezpečných hygienických
praktik a vzdělávání.
Přestože jedním z úkolů rozvojových cílů tisíciletí, je snížit do roku 2015 počet lidí bez kvalitního
přístupu k nezávadné pitné vodě a základní hygieně, je zřejmé, že zásobování obyvatel nezávadnou vodou zůstane i do budoucna velkým problémem, se kterým se budou potýkat zejména
rozvojové země, především pak odlehlé venkovské komunity, které často stojí stranou zájmu
velkých rozvojových i komerčních projektů.
Pod pojmem udržitelné technologie ve vodním hospodářství se skrývá nejen využívání obnovitelných zdrojů energie pro čerpání vody, ale zejména takové nakládání s vodami, kdy nedochází k nevratnému negativnímu narušení vodní bilance oblasti a kdy jsou důsledně
dodržovány zásady ochrany vod před jejich znečišťováním. A nejen to - udržitelné vodní
hospodářství a vhodné technologické postupy mohou i významně zlepšit velmi často narušenou ekologickou rovnováhu rurálních oblastí.
| 37
využití a ochrana vodních zdrojů
Celkový objem vody na Zemi je přibližně 1,4 miliardy km3. Přitom objem sladké vody činí 35 milionů km3. Jsou to pouhé 2,5 % z celkového množství vody, zbývajících 97,5 % tvoří slaná voda
v oceánech a mořích. 70 % sladké vody se vyskytuje ve formě ledovců a sněhové pokrývky. Zbývajících 30 % sladké vody se vyskytuje jako voda podzemní a voda půdní. Voda jezer a řek tvoří
pouze 0,3 % objemu sladké vody. Z uvedeného množství je pouze necelé 1 % využitelné pro
ekosystémy a lidstvo.
11.12.2009
9:04
Stránka 38
ZÁSADY PŘÍPRAVY A REALIZACE
PROJEKTŮ ZAMĚŘENÝCH
NA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU
Katuše Kubíková
1. Úvod
projekty zaměřené na zásobování vodou
Projekty, které řeší zásobování komunit vodou, vyžadují velmi individuální přístup. Jednotlivé
projekty se liší nejen zadáním, ale zejména způsobem řešení, které je dáno specifickými podmínkami té které lokality a finančními a technickými možnostmi řešitele. Projekty řešících zásobování vodou na úrovni jednotlivých domácností či malých komunit, v relativně jednoduchých
přírodních podmínkách nekladou vysoké nároky na odbornost realizačního týmu. Velice časté
jsou však případy, kdy daná problematika vyžaduje vysoce kvalifikovaný tým složený z různých
profesí (vodohospodářů, hydrogeologů, technologů, apod.) a současně klade vysoké nároky na
technické zázemí (vrtná technika, úpravny vody apod.). Je nutné mít na vědomí, že projekty řešící
zajištění vodních zdrojů, mají do značné míry charakter průzkumných prací a je nutno počítat
s průběžným upřesňováním projektu a jeho dílčími modifikacemi.
Cílem příspěvku není podat vyčerpávající návod jak řešit veškeré situace, které mohou nastat, ale
poskytnout alespoň základní představu o hlavních zásadách přípravy vodohospodářských projektů a nastínit možná řešení pro různé situace.
2. Příprava projektu
Nezbytným předpokladem úspěšného projektu je zcela jasné zadání. Sem patří definování zájmového území, údaje o počtu obyvatel, kterým bude projekt sloužit, údaje o požadovaném
množství vody, nároky na akumulaci, rozvody a odběrová místa, předpokládané množství vznikajících odpadních vod a jejich charakter. Součástí zadání by měl být předpokládaný výhled na nejbližší období tak, aby projekt mohl být navržen s dostatečnou rezervou nebo etapovitě.
Následuje etapa sběru a analýzy dat ze zájmového území, v rámci které je nutno ověřit řadu informací. Na této etapě by se podle rozsahu zadání měl již podílet kvalifikovaný odborník. Často
však není z různých důvodů (nejčastěji časových a finančních důvodů) možné provést sběr dat
odborníkem přímo na místě a ten se pak musí spolehnout na informace poskytnuté realizátorem
projektu, případně jeho partnerem v zemi příjemce. Proto je vhodné vyplnit úvodní zjišťovací
dotazník doplněný přílohami, který při detailním i laickém zpracování, poskytne alespoň zák-
38 |
11.12.2009
9:04
Stránka 39
ladní představu o dané problematice a výchozí data pro předběžný návrh řešení. Podklady pro
zpracování projektové dokumentace jsou:
• Rekognoskace zájmového území.
• Ověření průběhu vodotečí, vodních ploch, situace studní a vrtů pokud v území jsou.
• Dokumentace stávajícího způsobu zásobování vodou a stávajících odběrných míst zahrnující
zjednodušenou technickou dokumentaci, ověření vydatnosti, konzultace s místními o stavu
objektů v průběhu roku (období sucha x období dešťů), odběry vzorků vody (povrchové
i podzemní).
• Dokumentace potenciálních zdrojů znečištění, které by mohly záměr ohrozit (skládky, nádrže
na pohonné hmoty, fekální jímky).
• Rešerše archivních materiálů, konzultace s místními kompetentními úřady o obdobných projektech realizovaných v minulosti v okolí, zkušenosti z těchto projektů, sběr dostupných dat
o hydrogeologii území, případně jednoduché geologické a hydrogeologické mapování pro
vytvoření představy o zájmovém území a jeho poměrech.
• Sběr informací o výskytu nemocí způsobených kontaminovanou vodou, četnost onemocnění, údaje o epidemických situacích v oblasti, které mohou být způsobeny požíváním
nevhodné vody apod.
• Mapový podklad území. V případě, že není k dispozici, provést alespoň základní měření GPS
pro následnou konstrukci map a řezů
Dalším krokem je etapa vyhodnocení získaných dat a návrhu optimálního způsobu řešení.
Analýza dat by měla poukázat na hlavní příčiny nedostatku vody či její nevyhovující kvality, které
mohou být velmi různorodé. Nedostatek či š´patná kvalita může být zapříčiněna přírodními podmínkami (hydrogeologické, hydrochemické, klimatické), často se však jedná o příčiny technického charakteru (nevhodně provedené stávající objekty, jejich nevhodné využívání – např.
vzájemné ovlivňování, nedostupnost technických prostředků, znečišťování okolí zdrojů…).
Technické možnosti a finanční otázky
Technické možnosti a otázka financování projektu jsou nejčastějšími limitujícími faktory realizace
projektů. Před návrhem řešení je nutno:
• Ověřit dostupnost stavebního materiálu v místě a jeho okolí, případně v zemi příjemce, specifikovat komponenty, které bude nutno dovézt.
• Ověřit dostupnost elektrické energie v místě.
• Ověřit dostupnost čerpací techniky (s upřednostněním obnovitelných zdrojů), výstrojového
materiálu – např. v případě kopaných sond skruže, filtrační obsyp, jíl či cement, vhodných
akumulačních nádrží a potrubních rozvodů, pokud jsou v projektu navrženy.
• V případě záměru budování hlubších vrtů nebo hloubení jímacích objektů ve skalním podloží
ověřit dostupnost vrtné techniky v místě, resp. zemi příjemce.
• V případě nutnosti úpravy vody před jejím využitím ověřit dostupnost technologií a energetickou náročnost realizace a následného provozu.
• Zvážit finanční možnosti projektu ve vztahu k navrhovaný technologiím.
• Zvážit udržitelnost projektu ve vztahu k nákladům na následný provoz a údržbu zařízení.
| 39
11.12.2009
9:04
Stránka 40
Povědomí obyvatel a kvalifikovaný personál
Již ve fázi přípravy projektu je vhodné vytvořit si představu o úrovni povědomí obyvatel
v otázkách využívání a ochrany vody a na základě toho začlenit do projektu odpovídající blok
„osvěta“ . Současně je nutno již v počátku sběru dat a projektové přípravy vytipovat vhodné
osoby z komunity, kteří budou o projektu „všechno vědět“ a budou v budoucnu osoby odpovědnými za provoz zařízení. Technologická řešení je nutno navrhovat tak, aby komunita, resp. její
pověření zástupci byli schopni v budoucnu zařízení bez větších problémů provozovat a udržovat.
3. Realizace projektu
Širokou problematiku zásobování vodou jsme se pokusili utřídit do několika samostatných oddílů, pojednávajících o různých typech vodních zdrojů a jímacích objektů, o vhodných způsobech
akumulace vod a jejich rozvodů, odběrných místech, o nakládání s odpadními vodami. Některé
z těchto oddílů jsou pak samostatně rozpracovány do podrobnějších příspěvků.
3.1 Vodní zdroje, jímací objekty a zařízení
Pro zásobování komunit vodou připadají obecně v úvahu tři zdroje vody – podzemní, povrchová
a srážky.
3.1.1 Jímání podzemní vody
Jímání pramenních vývěrů
Pramenní vývěry nabízejí nejjednodušší možnost jímání. Pokud se pramenní vývěry v lokalitě
nacházejí, jsou zpravidla využívány a určitým způsoben technicky zabezpečeny. Pramen může mít
charakter soustředěného vývěru nebo rozptýleného prameniště, kdy je účelné soustředit vodu
pomocí drénů do centrální pramenní jímky.
Mělké kopané (spouštěné) široko profilové studny
Tyto objekty jsou vhodné pro případy, kdy se hladina vody nachází relativně mělce pod povrchem
terénu a jedná se o prostředí nesoudržných sedimentů (hlíny, písky, štěrky). Takovéto studny lze
hloubit i svépomocně se zapojením členů komunity. Základní doporučení pro konstrukci studní
je možno převzít z „ČSN 755115 Studny individuálního zásobování vodou.
Hluboké vrty - trubní studny
Vrtné technologie vyžadují kvalifikovaný tým techniků a řídícího geologa a na základě znalosti
místního území je nutno zvolit odpovídající technologii vrtání. Podmínky realizace je pak nutno
specifikovat v samostatném projektu prací..
3.1.2 Jímání povrchových vod
Dosud hojně využívaným zdrojem vody jsou vody povrchové (jezera, vodní toky). Oproti podzemním vodám má tato varianta své nevýhody a to zejména výrazněji kolísající kvalitu a zhoršené
podmínky na ochranu vody. Často jsou totiž vodní plochy i toky místem, kde se nejen odebírá
voda na pití, ale zároveň slouží k praní, mytí, napájení dobytka, mytí automobilů a podobně.
40 |
11.12.2009
9:04
Stránka 41
Pokud to situace dovoluje, je často vhodné nahradit stávající nevhodné využívání povrchových
vod z jezera či toku čerpáním z nově vybudovaných širokoprofilových studní situovaných
v blízkosti jezera či údolní nivě toku (viz kapitola 3.1.1) . Toto řešení má výhodu v tom, že vodu lze
intenzivněji chránit a jakost vody není v čase tolik proměnná jako v případě povrchových vod.
V případě nevyhovující kvality povrchové vody pomůže technologická úprava. Nejjednodušší
úpravou je odstranění kalu a dezinfekce.
Další možností je zachytávání srážkových vod ve svažitých terénech do retenčních nádrží nebo
velkých (podzemních) zásobních tanků. Tato varianta je vhodná zejména v oblastech postižených
erozí, které nemají prakticky půdní kryt .
Využívání srážkových vod sice nemůže ve většině oblastí vyřešit zásobování vodou, může však být
doplňkovým zdrojem vody, zejména užitkové a při vhodné konstrukci záchytu a akumulace vody
může výrazně omezit negativní vliv půdní eroze.
3.2 Úpravy vody
V některých případech je nutné jímanou vodu upravovat v některém z ukazatelů, který nesplňuje
doporučené limity a dlouhodobé využívání vody v surovém stavu by mohlo vést k ohrožení zdraví
obyvatel. Způsob úpravy závisí na konkrétním složení vody, na koncentraci a charakteru ukazatele, který je nutno upravit (např. zákal včetně jemných částic, bakteriologické znečištění, železo
a mangan, tvrdost). V některých oblastech se však vyskytují ve vodách další látky, jejichž
odstranění je předmětem náročnějších technologických úprav (např. obsah kovů, organických
látek, vody znečištěné lidskou činností, zvýšený obsah radonu apod.).
3.3 Jímání vody, vodojemy, rozvody, odběrná místa
Při návrhu jímání, skladování a rozvodů vody je nutno zvažovat udržitelnost projektu a ve vztahu
k tomu zvolit odpovídající techniku. Je nutno mít rovněž na paměti, že snadným přístupem
k vodě se automaticky zvedá její spotřeba a rostou náklady na provoz zařízení.
3.3.1 Čerpací technika
Zcela zásadními podklady pro určení vhodné čerpací techniky je vydatnost vodního zdroje (vrtu,
studny), denní požadované množství vody, velikost akumulace a nerovnoměrnost spotřeby
v průběhu dne. Tam kde je to reálné je velmi účelné navrhnout využití obnovitelných zdrojů
| 41
3.1.3 Využívání srážkových vod
V mnohých oblastech se využívá záchytu srážkové vody ze střech budov, jejich akumulace
a následné využití nejen jako voda užitková, ale i jako voda k pitným účelům a vaření. Kvalita
srážkových vod je velmi proměnlivá, určujícím faktorem je kvalita ovzduší, četnost srážek, ale i matriál, se kterým srážková voda přijde do kontaktu (konstrukce střech apod.). V blízkosti městských
aglomerací a průmyslových oblastí je vysoké riziko, že akumulovaná voda bude obsahovat látky
nebezpečné lidskému zdraví. I při akumulaci srážkových vod v prostředí s nekontaminovaným
ovzduším je vysoké riziko druhotné kontaminace (zejména výrazné riziko množení bakterií).
11.12.2009
9:04
Stránka 42
energie při čerpání (energie Slunce, energie větru), návrh však musí zohledňovat proměnnost
veličin v čase.
Klasická čerpací technika – ponorná či horizontální čerpadla je vhodná tam, kde je zajištěn přívod
elektrické energie, kde se jedná o enormně vysokou spotřebu vody, kde je potřeba přepravit
vodu na větší vzdálenosti s výraznějším převýšením a kde by čerpadla napájená z fotovoltaických systémů nebyla pro odčerpání požadovaného množství vody dostačující. Dlouhodobé
využívání generátorů s benzinovým pohonem v sobě nese rizika možné kontaminace podloží
při nezodpovědné manipulaci s pohonnými hmotami a je náročné finančně.
42 |
11.12.2009
9:04
Stránka 43
3.3.2 Akumulace vod
Akumulace vod (vodojemy) se uplatňují zejména tam, kde je potřeba rozvádět vodu do více
spotřebišť a nebo tam, kde je z důvodu nízké vydatnosti jímacího objektu nutno vodu kontinuálně čerpat a akumulovat v zásobníku a odtud pak vydávat ke spotřebě.
Jako akumulační nádrže buď mohou posloužit plastové polyethylenové tanky, které se v rozvojových zemích dodávají v různých velikostech a lze je vzájemně propojit nebo je možné řešit zásobník jiným způsobem (beton, kámen apod.).
Pro odběry je vhodné jako akumulace používat spíše dva samostatné zásobníky a vždy doplnit
zásobník až po úplném vyprázdnění a tak snížit riziko druhotné kontaminace vody (zejména bakteriologického znečištění) vznikající při dlouhodobé stagnaci vody v zásobníku.
Vhodným řešením pro komunity je centrální odběrové místo situované poblíž místa s nejvyšší
spotřebou vody (centrum obce, škola, zdravotní středisko apod.). Je účelné vybudovat zde např.
i prostor pro praní a mytí (veřejná prádelna, sprchy). Součástí takového místa by mělo být i zařízení
na čištění vznikajících odpadních vod, účelné je i zpětné využití přečištěných odpadních vod pro
závlahu.
3.4 Odpadní vody
Ruku v ruce se snadným přístupem k vodě pitné a užitkové nastává problém s vodou odpadní.
Čistění odpadních vod tak jak ho známe z našich podmínek je ve většině případů v odlehlých komunitách technicky nedosažitelné, finančně a energeticky nákladné a prozatím dlouhodobě neudržitelné. Jednou z hlavních zásad při přípravě projektů řešících zásobování vodu by měla být i
snaha o minimalizaci vzniku odpadních vod a návrh bezpečné likvidace vznikajících odpadních
vod. Jednoduchá zařízení sloužící k akumulaci a čištění odpadních vod jsou akumulační jímky,
septiky, dodatkové pískové filtry. Vhodným zařízením bez náročné údržby a energetických
nároků jsou kořenové čistírny odpadních vod.
4. Provoz, management, monitoring
Velmi důležitou stránkou projektů zaměřených na zásobování vodou je vyškolení místní obsluhy,
která bude zajišťovat provoz zařízení, jeho údržbu a monitoringu. Obsluha by měla být vyškolena
nejen v provozních záležitostech daného zařízení, ale měla by mít povědomí i o obecných zásadách
ochrany vod a péči o vodní zdroje. V provozním řádu vodního zdroje, technologie a vodovodu by
měly být detailně specifikovány nutné činnosti, rozsahy kontrol, popis pravidelné údržby zařízení.
| 43
3.3.3 Rozvody vody, veřejná odběrová místa, distribuce vody
V podmínkách odlehlých komunit se spíše než rozsáhlé vodovodní systémy do každé domácnosti uplatňují veřejná odběrová místa, kam lidé pro vodu chodí, případně je možné vodu do
spotřebišť rozvážet (cisterny, použití tažných zvířat).
11.12.2009
9:04
Stránka 44
Začlenění projektu do lokálního managementu je samozřejmostí, projekty obdobného typu by
měly být určeny co nejširší komunitě. Provozní náklady a náklady na údržbu zařízení by měly být
zakalkulovány do ceny vody. Úhrady za poskytování vody jsou velmi citlivou otázkou a měly by
být stanoveny vždy s přihlédnutím ke konkrétní situaci komunity. Společně se zlepšením přístupu k vodě by se měla vést osvěta o zásadách ochrany vod . Důležitou cílovou skupinou je populace školáků a proto je vhodné osvětu organizovat společně s místními vzdělávacími institucemi.
V rozvojových zemích jsou většinou velmi těžko dostupné analytické služby, přesto by, zejména
u projektů, kde se jedná o zásobování většího množství obyvatel, neměla být tato otázka podceňována. Výstupem projektů zaměřených na zásobování vodou by mělo být: „Voda pro komunity v dostatečném množství a vyhovující kvalitě“. Při hodnocení kvality jímané vody je
vhodné vodítko WHO guidelines for Drinking Water quality, případně v ČR platná Vyhláška
č. 252/2004 Sb. a pochopitelně je nutné seznámit se s platnými předpisy na požadovanou kvalitu pitných vod v dané zemi, kde je projekt realizován. Mělo by být samozřejmostí, aby podrobné
chemické a bakteriologické rozbory byly provedeny v etapě realizace projektu. Přitom je možno
vytipovat rizikový ukazatel kvality vody a zajistit jeho dlouhodobější sledování. V čase velmi
proměnné jsou ukazatele bakteriologické, jejichž sledování by mělo být periodicky zajišťováno.
Práce u vrtné soupravy není nikdy jednoduchá
(lokalita Chudžirijn gol, západně od Erdenetu, autor: Antonín Kopřiva, 2007)
44 |
11.12.2009
9:04
Stránka 45
VYUŽITÍ SRÁŽKOVÝCH VOD
Katuše Kubíková
1. Úvod
Srážky znamenají nezanedbatelný zdroj vody, který může výrazně přispět k řešení problematiky
zásobování rurálních oblastí vodou. Využívání srážkových vod sice nemůže ve většině oblastí
vyřešit zásobování vodou, může však být doplňkovým zdrojem vody, zejména užitkové a při
vhodné konstrukci záchytu a akumulace vody může výrazně omezit negativní vlivy srážek např.
na půdní erozi. Nejčastějším způsobem záchytu a akumulace srážkových vod je svod dešťové
vody ze střech do akumulačních nádrží. Další možností je zachytávání srážkových vod ve svažitých
terénech do zásobních tanků. Tato varianta je vhodná zejména v oblastech postižených erozí,
kde prakticky chybí půdní kryt. Složitější případ představují retenční nádrže, které jsou schopné
pojmout významnou část přívalových vod z širšího povodí.
využití srážkových vod
V tabulce č. 1 je orientačně uvedeno množství zachycených srážkových vod z různě velikých ploch
při různých úhrnech srážek.
Tabulka č. 1 – Množství zachycených srážkových vod (v m3)
pro různé sběrné plochy a srážkové úhrny
srážky (mm)
plocha (m2)
100
200
300
400
500
10
1
2
3
4
5
25
2,5
5
7,5
10
12,5
50
5
10
15
20
25
100
10
20
30
40
50
200
20
40
60
80
100
300
30
60
90
120
150
400
40
80
120
160
200
500
50
100
150
200
250
Při návrhu technických opatření a způsobu využití srážkových vod je třeba mít alespoň základní
představu o množství srážek a jejich distribuci během roku. Pro způsob využití je určujícím faktorem kvalita vody. Množství srážek a jejich distribuce v průběhu roku je regionálně i lokálně
velmi proměnlivé. V případě tropických oblastí je srážková činnost vázána na období dešťů, kdy
spadne většina srážek formou vydatných přívalových dešťů. Následují měsíce, kdy jsou úhrny
srážek velmi nízké až zanedbatelné. Dostupnost podrobnějších dat o rozložení srážek během
| 45
11.12.2009
9:04
Stránka 46
roku umožní navrhnout vhodný způsob záchytu a správnou velikost akumulace a vytvořit si představu, jaké množství srážkových vod bude během roku dostupné k následnému využití.
Kvalita srážkových vod je místně velmi proměnlivá, určujícím faktorem je kvalita ovzduší a četnost
a intenzita srážek. V blízkosti městských aglomerací a průmyslových oblastí je vysoké riziko, že
akumulovaná voda bude obsahovat látky nebezpečné lidskému zdraví. I při akumulaci srážkových
vod v prostředí s nekontaminovaným ovzduším je vysoké riziko druhotné kontaminace (zejména
výrazné riziko množení bakterií). Srážkové vody jsou obecně vody s velmi nízkým obsahem
rozpuštěných látek, s nízkým obsahem vápníku a hořčíku, často se jedná o vody kyselé a k přímému pravidelnému dlouhodobému požívání jsou zpravidla nevhodné. Svým chemismem se
výrazně liší od povrchových i podzemních vod. Jako příklad uvádíme v tabulce č. 2 porovnání
koncentrací vybraných ukazatelů chemismu vody ze tří vzorků vody odebraných v lokalitě
v oblasti Viktoriina jezera. Porovnáván je vzorek podzemní vody, povrchové vody z jezera a vody
srážkové. V kolonce „limit“ jsou uvedeny hodnoty stanovené českými právními předpisy pro pitnou vodu (Vyhláška MZ č. 252/2004 Sb.).
Tabulka č. 2 – Porovnání vybraných ukazatelů chemismu vody
ukazatel
jednotka
pH
jezero
vrt
dešťová
limit
7,78
7,41
6,69
6,5-9,5
vodivost
mS/m
11,4
121
1,8
125
vápník a hořčík
mmol/l
0,36
3
0,06
2-3,5
rozpuštěné látky
mg/l
180
902
104
Nestanoveno
fluoridy
mg/l
<0,5
2,34
<0,5
1,5
sírany
mg/l
15,3
75,1
22,4
250
chloridy
mg/l
<5
32,6
<5
100
huminové látky
mg/l
9,86
4,42
2,38
Nestanoveno
dusitany
mg/l
0,166
<0,02
<0,02
0,5
dusičnany
mg/l
<5
13,3
<5
50
amonné ionty
mg/l
<0,1
<0,1
0,472
0,5
2. Záchyt srážkových vod ze střech objektů
Nejčastějším způsobem záchytu a akumulace srážkových vod je svod dešťové vody ze střech do
akumulačních nádrží.
Výchozími podklady pro návrh záchytného systému by měly být minimálně:
• Velikost a charakter plochy, ze které bude voda sváděna.
• Množství a intenzita srážek a jejich distribuce během roku.
• Požadovaný způsob využití srážkových vod (voda k mytí, zálivce, případně voda pitná).
• Požadovaná spotřeba vody.
• Kvalita vody – zejména v případě využití srážkových vod k pitným účelům.
46 |
11.12.2009
9:04
Stránka 47
Existuje–li riziko, že srážková voda obsahuje zdraví škodlivé látky (například chudinské čtvrti
v blízkosti průmyslových aglomerací s výrazným znečištěním ovzduší), není zpravidla vhodné
používat danou vodu k pitným účelům a to ani po převaření. Dále je nutné mít na paměti, že
dlouhodobějším skladováním vody v akumulačních nádržích dochází zpravidla k druhotné kontaminaci a nárůstu bakteriologického znečištění.
Z výchozích podkladů se stanoví optimální velikost akumulační nádrže (nádrží), jejich umístění,
případně rozvodný systém od akumulace.
2.1 Jednoduché návody pro záchyt srážkových vod ze střech stavebních objektů
Předpokladem pro záchyt vody ze střech objektů je vhodná konstrukce střechy a materiál střešní
krytiny. Dostatečný spád a hladký povrch zaručuje rychlý odtok vody do akumulace, důležité je
i posouzení kvality materiálu z hlediska možné vyluhovatelnosti zdravotně závadných látek do
vody.
Materiál pro konstrukci záchytného a akumulačního systému:
• Okapové žlaby a roury pro svod vody do akumulace.
• Akumulační nádrž vhodné velikosti.
• Odtokové potrubí.
Požadavky na akumulační nádrž (případně systémy akumulačních nádrží):
• Vhodný zdravotně nezávadný materiál.
• Optimální velikost ve vztahu ke množství a intenzitě srážek a předpokládané výši spotřeby
vody.
• V případě velkého množství vody je vhodné
vytvářet kaskádové systémy akumulačních nádrží.
• Tvar nádrže a velikost vstupních otvorů musí
1
umožňovat důkladné čištění nádrže.
2
• Dno nádrže by mělo být opatřeno výpustním
otvorem s kohoutem.
3
• Přepad na vrchu nádrže, který je vyústěn buď
4
do další nádrže nebo do odtokového žlábku.
• Spíše než jedna velká akumulační nádrž je
5
vhodná instalace dvou nebo více menších
navzájem propojených nádrží s možností uzavření mezi jednotlivými nádržemi. K novému
naplnění poslední nádrže by nemělo docházet
před spotřebováním původního objemu vody.
• Pro záchyt hrubých nečistot může být nádrž na Obr. 1: nádrž na vstupu osazena
vstupu osazena sítem či vrstvou filtračního ma- filtračním materiálem; 1-štěrk; 2- písek;
3-dřevěné uhlí; 4-jemný štěrk; 5-ocelové síto
teriálu (viz obr. 1).
| 47
•
•
•
•
11.12.2009
9:04
Stránka 48
Pokud je voda využívána i k pitným účelům a vaření, může být na odběrný kohout nasazen
jednoduchý filtr.
Pokud je voda využívána k pitným účelům, měla by být samozřejmostí dezinfekce.
Akumulační nádrže je vhodné zakrýt, aby byla omezena možnost znečištění vody a omezen
výpar z hladiny.
Opatření případných otvorů v nádrži síťovinou (zabránění přístupu hmyzu a hrubých nečistot).
V řadě rozvojových zemí jsou běžně dostupné polyethylenové akumulační nádrže o různých velikostech (běžně jsou dostupné tanky o objemu 0,3 až 10 m3). Lze rovněž využít svařované plechové nádrže, betonové nádrže, zděné vodojemy a podobně. Vždy záleží na konkrétních
podmínkách daného záměru.
V případě sběru srážkových vod ze střech vícepodlažních budov nebo při dostatečném sklonu
terénu lze využít výškového rozdílu při dopravě vody do spotřebiště .
Příklad konstrukce jednoduchého záchytného systému je uveden na obr. 2.
Dále uveďme konkrétní příklady venkovských lokalit v rovníkové Africe, kde byly v posledních
zhruba deseti letech zaznamenány výrazné změny v charakteru srážkové činnosti. Dlouhotrvající
sucha přinášejí problémy v zásobování vodou a v zemědělské činnosti, krátké intenzivní
deště pak způsobují řadu dalších negativních jevů, zejména
půdní erozi, zhoršení kvality
povrchových vod, ničení vegetace. Roční úhrn srážek je proměnlivý a dosahuje 500 až 700
mm. Většina srážek spadne během dvou období dešťů, během 2 až 3 měsíců. Na plochu
1 km2 spadne v této oblasti
500 000 až 700 000 m3 srážek.
Drtivá většina srážek podléhá
velmi rychle evapotranspiraci,
další významná část stéká po
povrchu a pouze nepatrná část
srážek se vsákne a doplňuje
sporadické zásoby podzeních
vod. Vhodně navržený záchyt
srážkových vod je možnou cestou, jak zvýšit přístup obyvatel
k vodě.
Obr. 2: příklad konstrukce jednoduchého záchytného systému
48 |
11.12.2009
9:04
Stránka 49
Příklad A - Areál internátní školy
Škola se nachází ve velké vzdálenosti od zdrojů povrchové vody a nemá vlastní zdroj podzemní
vody. Voda je po většinu roku přivážena v cisternách od vzdáleného zdroje. Sběr a akumulace
srážkových vod nejsou komplexně vyřešeny, využívána je pouze malá část vod svedených ze
střech objektů. Zbytek srážkové vody ze střech je odváděn volně na terén a v kombinaci s nevhodnou základovou půdou působí škody na stavebních objektech. Ve škole je ubytováno přes 200
studentů, minimální spotřeba vody se pohybuje kolem 6 m3/den, tj. cca 1600 m3 za dobu výuky
(9 měsíců v roce). Dovážka vody ze vzdáleného zdroje neúměrně zatěžuje rozpočet školy.
Návrh na zlepšení situace: Plocha střech v areálu školy je 1000 m2. Množství srážek, které spadnou na střechy, se pohybuje mezi 500 až 700 m3 za rok, což v ideálním případě představuje téměř
½ požadovaného množství vody. Vodu lze přednostně využívat jako užitkovou na mytí a praní.
Při vhodném technickém řešení výškových poměrů mezi akumulací a spotřebištěm lze využít
samospádu.
Příklad B – Africká domácnost
Desetičlenná rodina obývá domek se střechou z vlnitého plechu. Zastavěná plocha je 20 m2.
Zdroje vody jsou ve velké vzdálenosti od domácnosti. Spotřeba vody je proto omezena na minimum a činí méně než 20 l/os/den. Přesto rodina potřebuje denně minimálně až 100 l vody. Roční
množství srážek, které dopadne na zastavěnou plochu domácnosti, se pohybuje mezi 10 až 14 m3
za rok, což představuje množství vody spotřebované v domácnosti za 3 až 4 měsíce. Akumulační
nádrž o objemu 2 x 1 m3 je navržena tak, aby byla schopna pojmout i několikadenní intenzivní
přívalové srážky. Pro omezení výparu a druhotné kontaminace jsou akumulační nádrže zakryty.
V případě, že dochází k dlouhodobější stagnaci vody v nádržích, je voda přednostně využita
k zálivce a k mytí.
3. Záchyt srážkových vod z málo propustných povrchů
- skalní podloží, betonové plochy, fólie
U lokalit se svažitým povrchem lze provádět efektivně sběr srážkových vod z pevných nepropustných povrchů (skalní podloží) nebo lze povrch uměle upravit (betonová plocha, plocha
překrytá fólií). Jednoduchou technickou úpravou terénu a instalací akumulačních nádrží (případně i vybudováním podzemní cisterny) je možné srážkové vody zachycovat a akumulovat pro
pozdější využití. Schématicky je princip záchytu srážkových vod ze zpevněných málo propustných povrchů znázorněn na obrázku č. 3. Podobným způsobem je možné shromažďovat vody
z uměle vytvořených šikmých málo propustných povrchů (např. s využitím nepropustné fólie).
| 49
Nelze však kalkulovat s rovnoměrným využitím vody během roku, vodu nelze dlouhodobě v akumulačních nádržích uskladňovat. Přebytky srážkové vody, které by dlouhodobě stagnovaly v nádrži, je možné efektivně využívat k závlaze. Záchytem srážkových vod je omezeno podmáčení
nezpevněných ploch v areálu v období dešťů.
11.12.2009
9:04
Stránka 50
Příklad C
Modelová lokalita se nachází ve svažitém území. Vlivem dlouhodobého odlesnění a působením
vodní eroze došlo ke smyvu půdní vrstvy a na povrch vychází holé skalní podloží. Při intenzivních
srážkách stéká voda po skalním podloží do nižších partií, kde následně způsobuje další rozsáhlou
erozi níže položených pozemků.
Jednoduchou technickou úpravou terénu a instalací akumulačních nádrží (případně i vybudováním podzemní cisterny) je možné srážkové vody zachycovat a akumulovat pro pozdější
využití.
4. Složitějčí případy pro záchyt srážkových vod z povrchu
- retenční nádrže, suché poldry
Pro záchyt intenzivních srážek mohou posloužit umělé nádrže budované v erozních rýhách, které
se při vydatných srážkách zaplňují periodicky vodou. Jedná se o složitější vodní dílo, které
vyžaduje důkladnou analýzu vstupních údajů (hydrologické údaje, geologické a hydrogeologické údaje), na základě kterých může být teprve zpracován technický projekt stavby. Tuto variantu
zmiňujeme pouze okrajově, právě vzhledem ke složitosti záměru. Při neodborném provedení
stavby a nedostatečné údržbě hráze se mohou tyto objekty stává trvalou hrozbou pro území
ležící pod nádrží. Budování těchto staveb se předpokládá spíše v rámci velkých projektů revitalizačního charakteru než v případě malých komunitních projektů.
50 |
11.12.2009
9:04
Stránka 51
SVÉPOMOCNÁ VÝSTAVBA
MĚLKÝCH STUDNÍ
Katuše Kubíková, Václav Navrátil
Svépomocná výstavba mělkých studní je vhodná v případech, kdy je reálné využít mělký oběh
podzemních vod, a v nesoudržných sedimentech (písky). V příhodných podmínkách je vhodné
nahradit mělkými studnami nevyhovující odběry vody přímo z povrchových toků nebo vodních
nádrží. Takto odebíraná voda má zpravidla lepší a stabilnější kvalitu. Schéma principu jímání
podzemní vody mělkými studnami je patrné z obrázku č.1.
5
7
6
3
9
8
2
4
1
Vysvětlivky:
1 - skalní podloží
2 - terasa
3 - údolní náplavy
4 - hladina mělké zvodně
5 - prostor břehové infiltrace
6 - hladina vody v toku
7 - studna jímající vodu z břehové
infiltrace (v období deficitu suchá)
8 - studna jímající mělkou zvodeň
s podílem infiltrované vody z toku
9 - studna jímající mělkou vodeň
(bez infiltrace z toku)
Jednoduché mělké studny lze hloubit svépomocně se zapojením členů komunity. Základní doporučení pro konstrukci je možno převzít z „ČSN 755115 Studny individuálního zásobování
vodou“, která obsahuje i informativní schémata konstrukce studní.
Níže uvádíme shrnutí základního potřebného materiálu pro konstrukci studní a popis postupu prací:
Materiál a nářadí:
• Nářadí – lopaty, krumpáč, vědra s lanem, vodováha, lana na spouštění skruží, dostatečně
dlouhé dřevěné trámky, nebo spouštěcí zařízení (trojnožka s kladkostrojem).
• Kalové čerpadlo pro průběžné odčerpávání vody ze studny při jejím hloubení.
• Není-i v lokalitě přívod elektrického proudu tak elektrocentrála.
• Dostatečně dlouhé hadice na odčerpávání vody ze studny a její odvod mimo prostor studny.
• Žebřík odpovídající délky.
• Skruže na vystrojení studny (ideálně průměr cca 1 m, výška 0,5 m pro lepší manipulaci při
hloubení.
| 51
svépomocná výstavba mělkých studní
Obr. 1: Mělký oběh podzemních vod a jeho zachycení mělkými studnami viz příloha
•
•
•
•
11.12.2009
9:04
Stránka 52
Štěrk, písek na obsyp, kameny na podložení.
Jíl, případně cement na těsnění.
Zákrytová deska.
Ochranné pomůcky.
Postup prací:
• Vytyčení místa studny, přitom je nutno dbát na dostatečnou vzdálenost od potenciálních
zdrojů znečištění (septiky, jímky, nádrže apod.- viz výše uvedená ČSN).
• Vyčištění pozemku od porostů, odstranění horní vrstvy (drnu), určení místa pro ukládání
vykopané zeminy.
• Zahájení kopání.
• Osazení první skruže. Je třeba dbát na správnou orientaci. Dosedací plocha je opatřena
zámkem který zajišťuje přesné dosednutí skruží na sebe. Zámek dosedací plochy musí být
orientován tak, aby vyvýšené místo bylo uvnitř skruže (první skruž, která je nejhlouběji, může
být vyrobena z porézního betonu).
• Odstraňování zeminy ze dna studny při současném posouvání první skruže (podhrabávání skruže).
• Průběžná kontrola horizontální roviny usazení skruže (při šikmém usazení skruže nebude budoucí studna kolmá a dalším podkopáváním se bude skruž ještě více odchylovat!) Při usazení
druhé skruže již nelze většinou odchylku odstranit!
• Průběžné osazování dalších skruží, nutno dbát na dokonalé dosednutí styčných ploch.
• Po dosažení přítoku vody do studny zahájit odčerpávání vody ze studny kalovým čerpadlem.
• Současně pokračovat až do dosažení konečné hloubky.
• Dodržovat bezpečnostní předpisy! Pracovník ve studni musí být navázán na bezpečnostním
laně a neustále kontrolován, v případě náznaků nevolnosti musí být okamžitě vytažen ze
studny! Pozor na možné výrony plynů zejména při hloubení hlubších studní!
Konečná úprava objektu a jeho testování:
• Spodní skruž se doporučuje vypodložit kameny a dno vysypat štěrkem.
• Prostor mezi stěnou skruže a výkopem těsnit (minimálně do hloubky 2 m) jílem, případně
použít cementaci.
• V případě, že bude budováno podzemní potrubí od objektu, provést napojení cca 1 m pod
terénem (mezi jednotlivými skružemi), bude-li pokládáno podzemní vedení či kabeláž, nutno
zakrýt ochrannou páskou. Zaznamenat průběh vedení, případně znatelně vytyčit průběh vedení v terénu pro zabránění narušení vedení (např. překopy při zemních pracích nebo při
zemědělské činnosti).
• Vyspádování terénu od studny pro zabránění průsaku povrchových vod za plášť výstroje
studny.
• Provedení čerpací zkoušky pro ověření vydatnosti.
• Odběr vzorku vody na analýzy.
• Osazení čerpadlem s odpovídajícím výkonem (zohlednit požadované odběrové množství,
akumulaci, výkon čerpadla, sací výšku a výtlak), zakrytí studny krycí deskou.
• Oplocení objektu, zabránění přístupu nepovolaných osob.
52 |
11.12.2009
9:04
Stránka 53
1
4
7
2
5
8
Foto: postup hloubení studny
3
6
1 - zahájení prací
2 - zapouštění první skruže
3 - zapouštění první skruže obr 2
4 - zapouštění první sktruže obr 3
5 - instalace čerpadla pro odčerpávání v průběhu
hloubení
6 - odčerpávání a hloubení
7 - pomoc žen - bloky pod spodní skruž
8 - osazení horní skruže
Mělké studny na březích jezer a řek mohou nahradit nevyhovující odběry povrchových vod. Povrchové vody jsou enormně zatěžovány lidskou činností a snadno zranitelné, zatímco podzemní
vody vykazují zpravidla lepší jakost a nadložní ochranná vrstva zeminy ztěžuje možnost kontaminace odebírané vody.
V případě, že kvalita vody vyžaduje úpravu některých parametrů (fyzikálně chemický a bakteriologický rozbor), je nutno zpracovat individuálně návrh technologie pro úpravu vody (příklad
viz studie na www.udrzitelnost.cz)
| 53
11.12.2009
9:04
Stránka 54
PROBLEMATIKA SANITACE
A VZNIKAJÍCÍCH ODPADŮ
Katuše Kubíková
1. Úvod
Jedním ze základních problémů komunit v rozvojových zemích je chybějící hygienické zázemí.
Jeho úroveň pokulhává za rostoucím počtem obyvatel a to jak na venkově, tak zejména v rychle
se rozšiřujících chudinských čtvrtích městských aglomerací. Chybějící hygienické zázemí nebo
jeho velmi nízká úroveň mají za následek prudké šíření infekčních chorob, kontaminaci vodních
zdrojů a podobně.
problematika sanitace a vznikajících odpadů
Organizace WaterAid, která se touto problematikou dlouhodobě zabývá, uvádí na svých webových stránkách (www.wateraid.org), že 2,6 miliardy lidí na světě nemá přístup k řádným
toaletám. To výrazně přispívá k šíření nemocí, které mají svůj původ v kontaminované vodě
a v důsledku toho zemře každých 15 sekund jedno dítě.
Zajištění hygienického zázemí pro komunity v rozvojových zemích na úrovni, na kterou je zvyklý
běžný Evropan je velmi vzdálená a finančně velmi nákladná záležitost. Zlepšení situace však může
výrazně napomoci i podpora výstavby jednoduchých latrín. Důležitou součástí je i osvěta pro
místní, jakým způsobem tyto objekty stavět, jak je udržovat, jaká jsou rizika.
Při realizaci nejrůznějších projektů (školy, sociální zařízení, komunitní centra apod.) v rozvojových
zemích se často setkáváme s přáním mít hygienická zařízení na stejné úrovni jako je běžná
v Evropě (např. splachovací toalety). Zde je nutno upozornit na to, že toto řešení klade enormní
nároky na spotřebu vody a zejména tak dochází ke vzniku velkého množství odpadních vod. Bez
řádného čištění odpadních vod a jejich nevhodným vypouštěním pak dochází k daleko větší
zátěži prostředí a narůstá riziko šíření infekčních chorob.
Tento příspěvek prezentuje základní možnosti zajištění vyhovujícího hygienického zázemí
(venkovské oblasti, chudinské čtvrti), okrajově se zabývá i jednoduchými možnostmi čištění
odpadních vod.
2. Venkovské oblasti
Vhodným řešením pro zajištění sociálního zázemí ve venkovských oblastech pro jednotlivé
domácnosti, školy, komunitní centra apod. je výstavba suchých WC. Při dodržení zásad umístění
54 |
11.12.2009
9:04
Stránka 55
Mnoho konkrétních příkladů a zkušeností lze nalézt na www.wateraid.org . Pro rurální oblasti se
jednoznačně osvědčila výstavba latrín (suchých WC). Dále se osvědčilo i další využití obsahu jímek
po úpravě jako hnojiva (po
vyzrání a smísení s popelem,
zeminou, rostlinným odpadem). Výsledkem je pak vedle
výrazného snížení nemocnosti a úmrtnosti obyvatel
i vyšší výnos zemědělských
produktů. V evropských poměrech je možnost následného využití lidských exkrementů velmi omezena legislativou. V rozvojových zemích
může mít při dodržování základních pravidel vysoký ekonomický přínos pro komunitu.
V rozvojovém světě je řada
oblastí, kde se tento způsob
již tradičně využívá.
Obr. 1: Schéma konstrukce latríny
Způsob provedení jednoduché latríny s dvokomorovou
jímkou je uveden na obrázku
č. 1
(podle www.tilz.tearfund.org).
Výstavba latrín není složitá ani náročná na technické a materiálové vybavení. Jako jímky lze využít
buď různé průmyslově vyráběné nádrže nebo je možno vybudovat jímky zděné či železobetonové. Důležitý je návrh konstrukce ve vztahu ke konkrétním podmínkám lokality, kdy je
nutno brát ohled zejména na propustnost podloží, pozici objektu ve vztahu k možným okolním
využívaným zdrojům vody (studny) a úroveň hladiny podzemní vody.
WaterAid uvádí postup výstavby latrín v jednotlivých krocích následovně:
1. Na každou latrínu je potřeba 300 kg cementu. Pro vyztužení podlahy jsou využity kovové pruty.
2. Vytyčí se prostor o výměře cca 3 x 2 m.
3. Ve vytyčeném prostoru je následně vykopána jáma do hloubky 3 metry.
4. Z cementu a říčního písku se připraví zdící bloky, které po složení vytvoří kružnici. Bloky se
před použitím nechají jeden týden vyschnout.
| 55
a výstavby a vhodné bezpečné likvidace obsahu jímek se výrazně snižuje riziko šíření infekčních
onemocnění.
11.12.2009
9:04
Stránka 56
5. Připraví se malta a zahájí se zdění jímky.
6. Vytvoří se krycí železobetonová deska opatřená vstupním otvorem, otvorem pro odvětrání a otvorem pro vybírání (odčerpání) kalu.
7. Deska se nasune na
vyzděnou jímku.
8. Konečná úprava – výstavba nadzemní části
toalety.
Obr. 2:
Postup vybudování
suchého WC
(podle WaterAid)
Příklad konkrétního objektu suchého WC pro školu
a komunitní centrum v Keni
(Rusinga Island) je uveden
na obrázku č. 3.
Obr. 3:
Suché WC pro objekt školy
a komunitního centra na
Rusinga
Island v Keni
(foto K. Kubíková)
3. Města, chudinské čtvrti
Řada velkoměst se dosud potýká s problémem nevyhovujícího způsobu likvidace odpadních
vod. Často jsou vody bez jakéhokoli čištění vypouštěny do řek, otevřených rýh, volně na povrch
terénu. Na obrázku č.4 je záběr z vyústění odpadní kanalizace pod milionovým městem v semi-
56 |
11.12.2009
9:04
Stránka 57
aridní oblasti v severním Iráku (pro představu se jedná o cca 2000 l/s, které jsou takto vypouštěny).
Níže je tato odpadní voda využívána k přímým závlahám zemědělsky využívaných pozemků, což
následně přináší vysoký výskyt závažných infekčních onemocnění obyvatel.
Obr. 4: Nevyhovující způsob likvidace odpadních vod a jejich následné využití
(severní Irák, foto K. Kubíková)
Řešení takových případů
vyžaduje náročná technicko-ekonomická řešení.
S rychle rostoucím počtem
obyvatel měst v rozvojových zemích však dochází
k prudkému rozšiřování
chudinských čtvrtí. Tyto tzv.
slumy se rychle rozrůstají
na okraji stávající obytné
zástavby a to bez předem
vybudované infrastruktury.
Počet toalet je naprosto
nedostačující a vzhledem
k husté koncentraci chatrčí,
ve kterých lidé žijí, často ani
Obr. 5: Slum Kibera v keňském Nairobi (foto K. Kubíková)
| 57
11.12.2009
9:04
Stránka 58
není místo pro výstavbu objektů. V největším keňském slumu Kibera v Nairobi, který obývá přes
1 milion lidí, je dosud častý jev tzv. „flying toilets“ (člověk vykoná potřebu do plastikového sáčku
a ten potom odhodí co nejdále). Uličky mezi chatrčemi jsou pokryty odpadky, včetně lidských
výkalů, v lepším případě je alespoň po straně komunikace vybudován žlábek či dokonce potrubí,
které pak odvádí veškerý odpad do otevřené stoky (viz obrázek č.5). Obdobná situace je v mnoha
dalších chudinských čtvrtích.
V posledních letech se rozvíjí řada projektů, které přispívají k řešení této neutěšené situace v největším keňském slumu. Projekty, které již byly úspěšně realizovány, mohou být inspirací pro další
lokality s obdobnými problémy. Organizace Umande Trust vyvinula "koncept biocenter“. Jedná
se o blok latrín, který generuje bioplyn. Projekt je veden členy komunity. Technologie může být
aplikována kdekoli a je vhodná zejména ve slumech. Odpad je likvidován přímo v místě bez nutnosti zvláštní infrastruktury. Technologii lze zjednodušeně popsat takto: Fekální odpad je smíchán
s vodou v anaerobních podmínkách a vytváří se bioplyn. Tekutina, která zbude, je z 90 % zbavena
patogenních organismů a na místě je filtrována. Vzniklý bioplyn se využívá k vaření, např. v rámci
programů pro výživu dětí ze slumů. Tímto způsobem jsou omezeny emise uhlíku jednak přeměnou methanu na CO2 a vodu a dále v důsledku omezení spotřeby jiných paliv. Součástí projektu
je objekt umýváren a kiosek pro prodej pitné vody. Biocentrum může být většinou vybudováno
z lokálně dostupných materiálů, bez zvláštních požadavků na kvalifikaci stavebních dělníků, obsluha a údržba je minimální a jednoduchá. V roce 2008 byly rozestavěny 4 takováto centra, na
rok 2009 se plánovala výstavba dalších 3 biocenter. Schématický plán biocentra a fotografie
z jeho výstavby jsou na obrázcích č. 6 a 7 (materiály Umande Trust).
Obr. 6: Biocentrum ve slumu Kibera v Nairobi - plán
58 |
11.12.2009
9:04
Stránka 59
Obr. 7: Biocentrum ve slumu Kibera v Nairobi - výstavba
V případě, že vznikají na místě odpadní vody, je nutno tyto vody ošetřit tak, nezpůsobovaly devastaci životního prostředí v okolí, nebyly příčinou kontaminace povrchových a podzemních vod
a v důsledku toho nevedly ke zvýšení výskytu infekčních onemocnění okolní populace.
Nejjednodušším způsobem čištění odpadních vod jsou vícekomorové biologické septiky, které
plní funkci mechanicko-biologického předčištění odpadních splaškových vod. Zpravidla se
používá tří komorový septik, v jednotlivých komorách dochází k oddělení a sedimentaci
nerozpuštěných látek, ke stabilizaci kalu a zachycení plovoucích nečistot. Doporučuje se provádět
pravidelně vizuální kontrolu a jedenkrát za rok (či dle potřeby) odstraňovat kal. Pro chod zařízení
nejsou potřeba energetické vstupy.
Pro dosažení vyššího účinku čištění odpadních vod je vhodné za septik dosadit další čistící stupeň, kterým je zemní filtr. Přečištěné vody je pak zpravidla možné vypouštět přímo do vodoteče,
použít k závlahám nebo zasakovat do podloží. Jedná se v podstatě o nádrže vyplněné pískem či
vhodnou zeminou. Filtr je vybaven nátokovým a odtokovým drenážním potrubím. Životnost filtrační náplně se uvádí až 20 let, filtry nevyžadují zvláštní obsluhu.
Jiným vhodným způsobem čištění jsou tzv. kořenové čistírny odpadních vod. Tyto čistírny jsou založeny na principu horizontálního průtoku odpadní vody propustným substrátem, který je osázen mokřadními rostlinami. Při průchodu odpadní vody filtrační vrstvou dochází k postupnému
odstraňování znečištění v důsledku kombinace fyzikálních, chemických a biologických procesů.
Při využití kořenových čistíren v tropických oblastech s výskytem malárie je však nutno navrhnou
čistírnu tak, aby nebyly umožněny podmínky pro množení moskytů. V našich podmínkách
vyžaduje kořenová čistírna pro 500 obyvatel plochu kolem 2500 m2. V případě využití v rozvojových zemích je nutno přistupovat k návrhu individuálně vzhledem k odlišným podmínkám
a výrazně nižší spotřebě vody na osobu.
| 59
4. Odpadní vody
11.12.2009
9:04
Stránka 60
Další způsoby čištění odpadních vod, které jsou náročné z technického, ekonomického
i provozního hlediska v tomto souhrnu záměrně neuvádíme. Obecně v odlehlých venkovských
oblastech využití těchto náročnějších technologií není příliš vhodné a to zejména z hlediska
udržitelnosti chodu zařízení.
5. Závěr
Na závěr je nutné zdůraznit důležitou roli osvěty širší komunity při realizaci projektů. V již realizovaných projektech se osvědčilo, že vhodným postupem je systém „pilotních projektů“. Pilotní
fungující projekt, na kterém se obyvatelé seznámí se zcela zjevnými pozitivními dopady na
konkrétní rodinu či komunitu, je inspirací i pro ostatní. Předpokladem udržitelnosti je využití
jednoduchých, snadno pochopitelných postupů, které nevyžadují náročnou údržbu a nákladné
provozní prostředky, a aktivní účast komunity při realizaci záměru.
Odkaz na informace:
www.wateraid.org
www.umande.org
Toaleta VIP (Ventilated Improved Pit) ve venkovském zdravotním středisku v Masuku, Zambie
60 |
11.12.2009
9:04
Stránka 61
ALTERNATIVNÍ METODY
ČIŠTĚNÍ PITNÉ VODY
Milan Smrž
Čištění vody výluhem ze semen moringy
Semena stromu Moringa oleifera čistí vodu dvojím způsobem, jednak koaguluje nečistoty (vytváří
z nich pevný sediment) a zároveň působí antibakteriálně. Semena obsahují proteiny s kladným
nábojem, které působí jako flokulanty, agregují částice a umožní jejich sedimentaci nebo filtraci.
Podle probíhajících výzkumů potlačují semena Moringy i růst mikroorganizmů.
Potřebný roztok na čištění vody se získá z jádra semen nebo z usušených zbytků po lisování oleje
ze semen Moringy - tyto látky lze uchovávat, zatímco roztok již nikoliv.
Pro vyčištění 10 litrů vody se použije tento postup: Jedna malá lžička rozdrcených nebo rozemletých vnitřků semen (neodbarvených) nebo stejně upravených zbytků po lisování oleje se přidá
do 250 ml vody a třepe se jednu minutu. Po filtraci čistou textilií se extrakt nalije do čištěné vody
a prudce se roztřepává 1 minutu a pak pomalu (15-20 otoček za minutu) asi 5-10 minut. Následuje sedimentace po dobu nejméně 1 hodiny. Čistá voda nad sedimentem se pak může použít.
Úprava odstraňuje 90-99,9 % nečistot. Moringa nevyčistí 100 % patogenních zárodků.
Semena jiného druhu - Moringa stenopetala - jsou na čištění vody účinnější. Více aktivních látek
je v oříšcích během sucha než v deštivém počasí.
Potřebné množství extraktu
nízký zákal NTU<50
1 semeno na 4 litry vody
střední zákal NTU<150
1 semeno na 2 litry vody
vysoký zákal NTU 150-250
1 semeno na 1 litr vody
extremní zákal NTU >250
2 semena na 1 litr vody
| 61
alternativní metody čištění pitné vody
Od 70. let se intenzivně zkouší čištění vody semeny Moringy a prokázalo se, že tato metoda je
efektivní pro odstranění zákalu způsobeného bahnitými součástmi, jílem a bakteriemi od středních až po vysoké znečištění. Roztoky semen Moringy jsou naopak málo účinné pro slabě
znečištěné roztoky.
11.12.2009
9:04
Stránka 62
Postup
1. Nasbírat zralé lusky Moringa oleifera a vyndat semena.
2. Semena oloupat aby se získalo čisté jádro.
3. Rozdrtit nebo rozemlít semena a prosít prášek přes jemné síto.
4. Vytvořit z prášku a vody pastu. Jedno semeno v principu vyčistí 1 litr vody.
5. Smíchat pastu a jeden šálek čisté vody a třepat minutu.
6. Filtrovat tento roztok jemnou látkou do vody, jež má být vyčištěna.
7. Třepat rychle nejméně minutu a pak pomalu 5-10 minut.
8. Nechat stát v klidu 1-2 hodiny.
Pro úplnou sterilizaci ještě využít další metody:
pískový filtr: http://www.cawst.org/technology/watertreatment/filtration-biosand.php
sluneční sterilizace: http://www.sodis.ch/
chlorace: 1-2 kapky chlornanu sodného na litr surové vody
převaření: minimálně 5 minut
alternativní metody čištění pitné vody
Sluneční sterilizace
Sluneční sterilizace vody (SODIS) je metoda pro maloobjemové použití v tropických oblastech
mezi rovnoběžkami 35° severní, či jižní šířky. Sterilizace je založena na vzájemném působení
teploty, kyslíku a ultrafialového slunečního záření. Proto se musí použít pouze lahve z PET materiálu, který má dostatečnou průchodnost. Před použitím je třeba lahve vypláchnout. Lahve by
se neměly používat déle než jeden rok, protože pak klesá průchodnost UV paprsků. Lahve se
naplní vodou do tří čtvrtin a pak 20 sekund třepou, pro zvýšení obsahu kyslíku. Důležité je, aby
lahve byly dobře uzavřeny, nelze použít větší lahve než 2 litry. Vrstva vody, kterou sluneční paprsky
prochází, nemá být větší než 10 cm. Lahve musí ležet vodorovně, nebo ve sklonu ke slunci.
S výhodou lze lahve položit do vlnitého plechu, například na střeše.
Pro dostatečnou dezinfekci vody, která byla ověřena v laboratořích, postačuje 6 hodin slunečního
svitu za jasného počasí nebo částečné oblačnosti (do 50 %) tak aby teplota vody dosáhla alespoň 50° C. Při plné oblačnosti je třeba lahve exponovat dva následující dny. Použitá vody nesmí
být příliš zakalená, pak metoda nefunguje. Limitou je 30 NTU (Nephelometric Turbidity Units).
Zákal lze určit odhadem, když láhev s vodou podložíme textem s písmeny o výšce 12 mm
a tloušťce čar 2 mm. Přečteme-li tato písmena přes láhev plnou zkoumané vody je NTU nižší než
30 a metoda SODIS je použitelná. Jinak je třeba vodu filtroval nebo nechat usadit. Rovněž nelze
vyčistit vodu chemicky kontaminovanou.
62 |
11.12.2009
9:04
Stránka 63
lokální cykl
MANAGEMENT
LOKÁLNÍCH
CYKLŮ
11.12.2009
9:04
Stránka 64
OBSAH
JAK MĚŘIT PENĚŽNÍ TOKY V LOKÁLNÍ EKONOMICE?
PŘEDSTAVENÍ LOKÁLNÍHO MULTIPLIKÁTORU
1. Ekonomika jako děravé vědro
2. Princip lokálního multiplikátoru
3. Příklad výpočtu
4. První aplikace v České republice
5. LM3 online
6. Závěr
69
69
69
70
71
71
71
PŘEDCHÁZET NEDOROZUMĚNÍ V INTERKULTURNÍ KOMUNIKACI
Muslimské země
Vietnam
Mongolsko
Zambie
Uganda
Místa extrémní chudoby - slumy, ghetta, favely...
Obecná pravidla
Touha pomáhat versus participativní dialog
Poděkování
72
74
75
76
77
78
78
79
79
80
MODEL ŘÍZENÍ MALÉHO PODNIKU PRO SPRÁVU
MIKRO-HYDROENERGETICKÝCH PROJEKTŮ V PERU
1. Úvod
2. Model
3. Aktéři v rámci modelu a jejich role
Vlastník; Malý podnik; Uživatelé; Revizní komise
4. Fungování modelu
5. Proces uvádění modelu do praxe
6. Některé rady a doporučení ze zkušeností s tímto modelem
81
81
81
82
83
84
85
management lokálních cyklů
VÝMĚNNÝ KRUH (LETS)
86
Základní myšlenka výměnného kruhu
87
I bez peněz můžete podstatně zlepšit svou situaci
Jak pracuje výměnný kruh - obecně
Tři dobré důvody pro výměnný kruh
88
1. Sousedská výpomoc; 2. Ekonomická svépomoc; 3. Rozvoj obce / Lokální ekonomika
Pravidla výměnného kruhu
89
1. Organizační struktura; 2. Členství; 3. Výměna; 4. Důvěra jako ručení
64 |
11.12.2009
9:04
Stránka 65
PŘÍRODNÍ MEDICÍNA
93
Česnek setý - Alium sativum
93
Česnekové přípravky: Česnekový med; přípravek proti kašli; česnekový olej
Použití: bradavice, nežity, abscesy; améby; kousnutí a píchnutí hmyzem, moskyty
a škorpióny; lehká malárie; diabetes, vysoký krevní tlak; kašel, nachlazení, bolesti krku;
bolest zubů; kandidóza; „atletická noha“.
Pelyněk roční - Artemisia anua
94
Pěstování
Použití: Malárie; hemoroidy, bilharióza; oční infekce; AIDS; kandidóza v ústech; kašel,
nachlazení, zánět horních cest dýchacích; otevřený absces.
Mango - Mangifera indica
96
Použití: průjem, amébová dysentérie; kašel, bronchitida; zácpa; horečka; zánět dásní,
kurděje; oči; hemoroidy, červy.
Baobab - Adansonia digitata
97
Použití: Podpora trávení; horečka; průjem; potravina; přípravek na rány;
Papája - paw-paw
97
Použití: Ošetření ran; profylaxe červů a améb; lehké případy malárie; avitaminóza;
hepatitida, žloutenka, žlutá zimnice; záněty močových cest; mýdlo; astma; kašel;
trávení a žaludeční vředy; mykózy.
Guava - Psidium Guajava
98
Použití: Průjmy dospělých; kurděje; kašel; rány; bolest zubů; snížení krevního cukru;
otevřené abscesy.
Blahovičník - Eucalyptus globulus
99
Použití: Čaj proti kašli; sirup a kapky proti kašli; bolest v krku; dezinfekce ran; hygiena
ústní dutiny.
Moringa - Moringa oleifera, M. stenopetala
100
Použití: Potravina; AIDS; průjem; zácpa; krevní tlak; onemocnění kůže
Africká kopřiva - Coleus Forskohlii
101
Použití: glaukom (zelený zákal); kardiovaskulární nemoci; hypertense (vysoký krevní
tlak); obesita; ekzémy a lupénka; nespavost a poruchy spánku; křeče a svalové napětí;
astma, městnavé srdeční selhání.
Neem/Ným - Azadiracha Indica
101
Použití: Malárie, prevence zubního kazu; spavá nemoc; veš dětská, svrab; lupénka,
skrofulóza, kandidóza, mykózy, svrab, kožní problémy; průjem a úplavice; insekticid;
skladování potravin.
Černý kámen - „Black stone“
103
Výroba
Použití: Jedovaté uštknutí či kousnutí
Absorpční dřevěné „živočišné“ uhlí
103
Výroba
Použití: otravy, nevolnosti
| 65
66 |
11.12.2009
9:04
Stránka 66
VÁPNO MÍSTO ENERGETICKY NÁROČNÉHO CEMENTU
Z historie
Poměry pro přípravu malty a omítky
Vápno a výroba páleného a hašeného vápna
Základy výroby
Hašení vápna
104
104
105
105
ZPRACOVÁNÍ POTRAVIN V SOLÁRNÍCH SUŠÁRNÁCH
Úvod
Solární sušení
Základní funkční části solárních sušáren s přirozenou cirkulací vzduchu
Základní funkční části solárních sušáren s nucenou cirkulací vzduchu
Technologický postup při solárním sušení zemědělských produktů
Možnosti předzpracování produktů určených k sušení
Blanšírování; Máčení; Solení
Konstrukce a popis solární sušárny s přirozenou cirkulací vzduchu
108
108
108
JAK UDĚLAT DOBRÝ KOMPOST V TROPECH?
Úvod
Vytvoření kompostu
Co dát do kompostu?
Dostupnost materiálu
Umístění kompostu
Založení kompostu
Velikost; Pracovní síla; Jak založit kompostovací hromadu?
Fáze procesu kompostování
Péče o kompost
Zalévání; Obracení; Teplo; Zrání kompostu
Použití kompostu
114
114
115
106
109
111
112
116
116
116
117
118
119
11.12.2009
9:04
Stránka 67
| 67
11.12.2009
9:04
Stránka 68
MANAGEMENT LOKÁLNÍCH CYKLŮ
– PODPORA MÍSTNÍ EKONOMIKY
Pro vytvoření udržitelné ekonomiky zajišťující materiální potřeby komunity je třeba vytvořit lokální
ekonomické cykly, v jejich rámci budou místní společenství velkou část své hospodářské aktivity realizovat na místní úrovni. Míra tohoto důležitého parametru je současně mírou lokální prosperity.
To co platí rovněž ve vyspělých průmyslových státech, platí zejména v zemích rozvojových.
Existuje mnoho příkladů, jak lze jednoduše zvýšit efektivitu řízení lokální ekonomiky, jak zajistit důležité služby a výroby na místní úrovni a zabránit tak odlivu prostředků z komunity, tím ji stabilizovat a zabránit migraci.
V rámci rozvojových projektů a především při přenosu technologií je třeba zohledňovat veškeré
možné dopady, eliminovat negativní a posilovat pozitivní přínosy. To zohledňuje tzv. management lokálních cyklů, který řeší začlenění projektu do širší interakce v rámci komunity a to na ekonomické, sociální i environmentální úrovni. Nejde tedy jen o technická řešení, ale také o celou řadu
personálních a sociálních interakcí v určitém - zpravidla kulturně odlišném - kontextu, které mají
na zdar a dlouhodobou funkčnost projektu podstatný vliv.
Dlouhodobá ekonomická a ekologická udržitelnost rozvojových projektů je spojena s posilováním
lokální ekonomiky. Rozvojové země jsou zvlášť zranitelné při turbulencích světových trhů, které nemohou nijak ovlivňovat, a velká ekonomická krize často znehodnotí výsledky dlouholetého úsilí.
Ukazuje se také, že velké přímé zahraniční investice zpravidla přinášejí pro zemi víc rizik než přínosů. Pro zajištění dostatku potravin a efektivní využívání dalších přírodních zdrojů je lokalizace
ekonomiky nejúčinnější strategií. Proto v této kapitole přinášíme několik ukázek analýz, managementu a jednoduchých návodů a postupů, které přispívají k posilování lokální ekonomiky.
Udržitelnost rozvojových projektů závisí podstatně na tom, nakolik si je přivlastní komunity, pro
které jsou určeny. Nutná je participace všech, kterých se projekt dotýká, aby tak od nejnižší úrovně
podporoval zásadu dobrého vládnutí. Zdařilý projekt pak může sloužit i jako inspirace pro další
vlastní aktivity nebo jako krystalizační bod komunitního rozvoje. Je důležité využít možnost působení na veřejnost k obhajování zájmů partnerů z rozvojové země (advocacy), protože lze důvodně předpokládat, že jednotlivý projekt nevyřešil všechny jejich problémy.
Nejefektivnější projekty jsou ty, které jsou už při své přípravě zařazeny do širší strategie působící
směrem k systémovým změnám ve smyslu ekonomické, sociální a ekologické udržitelnosti, nejlépe
ve spojení těchto důrazů. Takové projekty pak mohou být inspirující také pro nutné změny v rozvinutých zemích.
68 |
11.12.2009
9:04
Stránka 69
JAK MĚŘIT PENĚŽNÍ TOKY
V LOKÁLNÍ EKONOMICE?
PŘEDSTAVENÍ LOKÁLNÍHO MULTIPLIKÁTORU
Stanislav Kutáček
1. Ekonomika jako děravé vědro
Místní ekonomiku si můžeme představit jako vědro. „Přiléváme“ do ní peníze z nejrůznějších
zdrojů: mohou to být výdělky podniků za exportované produkty, státní příspěvky, soukromé investice, útraty turistů a další zdroje. Některé peníze však odtékají stejně rychle, jako přitekly. Ať už
jsou to útraty za energii poskytovanou centralizovanými zdroji, vzdálení dodavatelé služeb či daně
pro státní rozpočet. Přesněji řečeno, můžeme tedy místní ekonomiku přirovnat k děravému vědru.
Druhý uvedený přístup má i svůj politicko-strategický význam, jak píše Naďa Johanisová v úvodu
k české metodice výpočtu lokálního multiplikátoru: „Pokud si uvědomujete rizika a problémy
doby, k nimž patří ekonomická nestabilita (možnost náhlého kolapsu hodnot měn, změny cen
a dodávek stěžejních zdrojů, včetně potravin a energie), globální oteplování a environmentální
destrukce, budete asi považovat podporu lokalizované ekonomiky za velmi důležitou, protože je
štítem právě proti uvedeným hrozbám: proti ekonomické nestabilitě a destrukci přírody, na které
všichni závisíme. Místní ekonomika, která si zachovala alespoň část svých místních ekonomických
vazeb (vlastnictví podniků místními lidmi, místní produkci s využíváním místních zdrojů, místní
prodej a investování místních peněz opět v místě) je jednak méně zranitelná z globálně ekonomického hlediska, jednak je efektivní ve smyslu menšího plýtvání energií a přírodními zdroji, zejména z hlediska dopravy a obalů, případně i zpracování potravin tak, aby déle vydržely.“1
2. Princip lokálního multiplikátoru
Lokální multiplikátor, vyvinutý před několika lety v londýnské New Economics Foundation (NEF),2
pomáhá popsat míru lokalizace místní ekonomiky (obce, regionu), tedy nakolik se peníze uvnitř
takto definované ekonomiky „otáčejí“ a kolik jich utíká nenávratně pryč.
1) Penězům na stopě. Trast pro ekonomiku a společnost. Brno, 2007. ISBN 978-80-254-1690-7.
2) Viz www.neweconomics.org a www.pluggingtheleaks.org.
| 69
jak měřit peněžní toky v lokální ekonomice?
Klasickým přístupem k regionálnímu rozvoji je „přilévat“ pokud možno co nejvíce peněz, bez
ohledu na velikost „děr“, kterými zase odtékají. Je tu však alternativa: pomocí posilování vnitroregionálních ekonomických vazeb můžeme pomoci existující díry zmenšit či ucpat a zároveň zintenzivnit koloběh peněz uvnitř regionu.
11.12.2009
9:04
Stránka 70
Obecně je multiplikátor ekonomický koncept, který se používá k měření toho, jak moc konkrétní
přítok kapitálu obíhá (nebo se násobí) v dané oblasti. Koncept multiplikátoru byl vytvořen v 18.
století a zpopularizován ve 20. století britským ekonomem Johnem Maynardem Keynesem.
Lokální multiplikátor zachycuje vydávání peněz ve vymezeném regionu nebo mikroregionu do tří
úrovní: původní přísun peněz, jak je tento objem peněz utracen a jak jsou tyto peníze znovu utraceny. Měření lokálního multiplikátoru končí ve třetí úrovni, protože 80-90 % celkového multiplikačního efektu je zachyceno v těchto třech úrovních. Následující měření je obtížné a nepotřebné.
Proto hovoříme o Lokálním Multiplikátoru 3, tedy o LM3. Na následujícím obrázku je princip multiplikátoru ukázán názorně:
Z obrázku je zřejmé, že v Lokální Lhotě původní příjem 10 korun vygeneroval dodatečných
14,4 koruny, zatímco v Děravé Lhotě pouhých 2,4 koruny. Pro místní ekonomiku má tedy velký
význam, kde utrácíte svoje peníze.
3. Příklad výpočtu
Výpočet lokálního multiplikátoru spočívá v několika krocích. Prvním krokem je zjištění velikosti
příjmů subjektu, jehož dopad na místní ekonomiku chceme změřit. Může jím být obecní úřad,
firma, nezisková organizace, ale i vymezená skupina lidí (např. zákazníci místní pobočky banky)
či jiný subjekt. Výchozím bodem může být alternativně celkový obrat společnosti nebo rozpočet
zkoumaného projektu.
Ve druhém kroku zjišťujeme, jak velká část tohoto původního příjmu je utracena místně. Určení
toho, co považujeme za místní ekonomiku, se odvíjí od konkrétních podmínek zkoumaného případu a od toho, v jakém území chceme dopad měřit.
Ve třetím kroku se pomocí dotazování zkoumá, jak s penězi od zkoumaného subjektu naložili
jeho dodavatelé. Utratili je v místní ekonomice, nebo mimo ni? Můžeme dojít k zajímavým závě-
70 |
11.12.2009
9:04
Stránka 71
rům – například, že subjekt, který leží daleko za hranicemi vymezené místní ekonomiky, vrací velkou část svých příjmů do zkoumaného regionu a přispívá tak k jeho rozvoji. Přestože tedy zkoumaný subjekt utrácí velkou část peněz mimo region u tohoto dodavatele, může to pro region být
velmi přínosné.
Pak už zbývá jen vypočítat hodnotu LM3: sečteme objemy peněz z jednotlivých kroků a vydělíme
je původním příjmem. Získáme tak indikátor, který ukazuje celkový příjem, který byl vytvořen ve
vztahu k množství peněz, které do ekonomiky vstoupily původně. Názorně to je vidět na výše
uvedeném obrázku.
4. První aplikace v České republice
Jako vůbec první se o aplikaci LM3 v Česku pokusil student Fakulty sociálních studií Masarykovy
univerzity v Brně Došek.3 Systematičtěji se přenosem metodiky do Česka zabýval v roce 2007
Trast pro ekonomiku a společnost (TES). TES vydal metodiku výpočtu LM3, která je dostupá
zdarma na internetu a jsou v ní obsaženy i ukázkové příklady výpočtu lokálního multiplikátoru.
5. LM3 online
Autor původní metodiky, Justin Sacks4, spolu s dalšími partnery vyvinul v roce 2007 elektronickou verzi zjišťování LM3. Pomocí internetového rozhraní je nyní možné ušetřit čas a potřebné kapacity pro samotný výzkum a zpřístupnit koncept širšímu okruhu zájemců. Na internetových
stránkách www.lm3online.org je možné si celý proces podrobně projít a vyzkoušet. Pro neziskové organizace je využití systému zdarma, pro ostatní je přístup zpoplatněn.
Je důležité si uvědomit, že LM3 je ukazatel (indikátor). Ukazatele (indikátory) používáme běžně
– například pro televizní sledovanost nebo odhady akciového trhu. Indikátory je nazýváme proto,
že naznačují, tedy indikují, jak něco funguje. Obvykle to nebývají výsledky přesných měření nebo
nově získaná data, ale údaje, které zjednodušují sledování nebo interpretaci složitých jevů. Spočítáte-li si tedy LM3, výsledek vám nabídne obecný pohled na to, jak funguje jeden aspekt vaší
místní ekonomiky – ne pevná, neměnná fakta. A – podobně jako třeba u televizní sledovanosti –
výsledky získané z výpočtu lokálních multiplikátorů jsou otevřené diskuzi.
Více informací o metodice LM3 lze nalézt v publikaci:
http://www.thinktank.cz/fileadmin/thinktank-upload/texty/TES-penezum-na-stope.pdf
3) Miloslav Došek, Lokální multiplikátor jako indikátor lokalizace: Případová studie obchodních subjektů ve vymezené oblasti
Litoměřicka, Fakulta sociálních studií, katedra Humanitní environmentalistiky, 2006.
4) Justin Sacks: The Money Trail. Measuring your impact on the local economy using LM3. New Economics Foundation and The Countryside Agency, 2002. ISBN 189940760X.
| 71
6. Závěr
11.12.2009
9:04
Stránka 72
PŘEDCHÁZET NEDOROZUMĚNÍ
V INTERKULTURNÍ KOMUNIKACI
Saša Uhlová
Základním předpokladem pro úspěšné jednání s lidmi jiných zvyklostí je pochopení odlišné „gramatiky“ chování a hodnotových systémů. Abychom odlišným systémům mohli rozumět, je potřeba se nejprve zamyslet nad tím, podle jakých nepsaných pravidel žijeme my sami. Při výčtu
nejrůznějších obyčejů, se kterými se můžeme setkat při práci v rozvojových zemích, ale i v běžném kontaktu v naší zemi, se může zdát, že tyto jsou utvářené nekonečným počtem podivných
zvyků a pravidel, zatímco naše způsoby komunikace jsou tzv. normální, založené na přímém, racionálním a logickém jednání.
Nežli se pohroužíme do specifik obyčejů „těch druhých“, je potřeba si uvědomit, nakolik je i naše
jednání podmíněno socializací do středoevropského, českého, intelektuálního, středostavovského, městského či vesnického souboru hodnot. Představa o tom, jak je slušné a účelné komunikovat, je nám vštěpována od nejútlejšího dětství a stává se tak natolik součástí nás samých, že
je těžké odlišit univerzální hodnoty od těch specifických. Následující příklady neslouží v žádném
případě jako ucelený výčet českých zvyklostí, jsou to jen malé podněty k úvaze.
předcházet nedorozumění v komunikaci
Setkají-li se dva Češi z městského prostředí, kteří se vzájemně dosud neznají, budou si pravděpodobně vykat, pokud se nejedná o děti nebo velmi mladé lidi. S postupující známostí a sblížením
může jeden druhému, dle předem určených pravidel, nabídnout tykání. Dá se tedy říci, že tykání
odkazuje na míru známosti. Z tohoto pravidla existuje i v městském prostředí řada výjimek, jako
jsou různé spolky, zájmové skupiny, kde pravidla mohou být nastavena odlišně, tedy například si
zde všichni vzájemně tykají. Také v místech a skupinách, kde převládá tradiční způsob života
a tedy i komunikace, je vykání a tykání používáno na jiném základě. Rozhodujícím faktorem tam
není známost, nýbrž věk, tedy starší tyká mladšímu, který mu ovšem vyká, a to i pokud se dlouho
a dobře znají. Například u Romů existuje pomyslná, leč dodržovaná, hranice deseti let. Přibližně
stejně staří lidé si tykají a to i pokud se vidí poprvé v životě, starším však projevují úctu vykáním.
Vykání a tykání není tedy samozřejmé a je dobré se nad tím zamýšlet, neboť pokud jsou v jazyce
tyto dvě formy odlišeny, bývá to jedna z prvních věcí, která se ve vzájemné komunikaci projeví.
Také první věty rozhovoru mezi dvěma lidmi se liší dle různých obyčejů a je kladen důraz na jiné hodnoty. Pokud povede Čech hovor s např. s Indem, Romem, Alžířanem, budou se tito ptát na příbuzné,
zda jsou všichni zdraví, jak se vede dětem, a to i v případě, že je osobně neznají. Rozhovor Němce
s Čechem se bude spíš týkat toho, co aktéři rozhovoru dělají za práci, studují atp. S trochou empatie se aktéři dialogu ze dvou různých hodnotových systémů v tomto ohledu přizpůsobí. Tedy budou
se bavit trochu o rodině a trochu o práci. Je však dobré mít na paměti, že toho druhého může ve sku-
72 |
11.12.2009
9:04
Stránka 73
Multikulturní dialog není jednoduchý ani pro zkušené vedoucí rozvojových projektů...
Jinou podstatnou složkou komunikace je přístup k darům a příjímání pohostinství. Ve velké části
české společnosti panuje představa, že je otázkou slušnosti a znakem dobrého vychování dary
a pohostinství, byť formálně, odmítat. Tedy nabídne-li někdo Čechovi kávu nebo jídlo, často odvětí: „ne děkuji“ nebo „to nemusí být“ a čeká, že hostitel svou nabídku zopakuje. Pokud je na návštěvě u Čechů, jeho očekávání se většinou naplní. V jiném kulturním prostředí však riskuje, že
zůstane v lepším případě o hladu a žízni, v horším případě může touto poznámkou hostitele z nejrůznějších důvodů urazit. Obdobně jedná mnoho Čechů v situaci, kdy jim někdo dává dárek. Namísto okamžitého úsměvu a poděkování považují za slušné říci minimálně „to nemuselo být“
nebo dokonce dárek formálně odmítat. Pravděpodobně tím chtějí dát najevo, že si dárek ani nezaslouží. V mnoha zemích tím ale mohou darujícího ranit nebo i ponížit. Jinde je navíc obyčej takový, že se očekává, že dar oplatí jiným darem.
Další zajímavou oblastí mezilidských vztahů je vztah ke kritice. V českém prostředí se nepovažuje za slušné někoho otevřeně kritizovat a přestože se tak někdy děje, bývá to spojováno s negativní reakcí okolí. Prohřešuje-li se někdo v nějakém menším společenství proti nějakým
| 73
tečnosti zajímat něco úplně jiného. Trváním na „svých tématech“ může jedna strana tu druhou natolik odradit, že dále povede rozhovor již jen formálně. I to je znakem slušnosti v některých hodnotových systémech: pokračovat formálně v rozhovoru, byť o něj dotyčný nestojí.
11.12.2009
9:04
Stránka 74
pravidlům a někdo jej na to přímo upozorní, obrátí se to většinou proti tomu, kdo kritiku explicitně formuloval. A to i v situacích, kdy si totéž po straně říkali i ostatní. Negativně zaměřená pozornost se mnohdy obrátí proti narušiteli nepsaného pravidla, že „takové věci se neříkají“. Je to
v rozporu s představou o slušnosti, kterou by však pozorovatel z jiného kulturního prostředí mohl
vnímat jako pokrytectví.
Neexistuje tedy univerzální představa slušného chování. Co se může jevit jednomu neslušné,
může druhý považovat za normální nebo naopak za výraz slušného chování. V situaci, kdy se setkají dva jedinci, pro které tentýž akt nese jiný význam, může docházet až ke groteskním situacím. V Somálsku například je výrazem přátelství, když dva lidé jedí ze společného talíře, v Nepálu
totéž symbolizuje velmi intimní záležitost, která se může odehrávat jen mezi mužem a ženou, je
to obdoba zasnoubení. Není ani možné jen mechanicky napodobovat chování místních obyvatel. V Mali například vzbudila pohoršení jedna rozvojová pracovnice, která začala po vzoru některých žen z vesnice chodit od pasu nahoru nahá.
Nestačí pouhá empatie ani neexistuje jakýsi univerzální recept, jak se chovat k lidem odlišných
kultur. Pokud existuje nějaký společný jmenovatel, který je dobrý zohledňovat, je to princip partnerství. Což znamená, že nikdy není dobré stavět se do role spasitele, který přijel proto, aby pomohl méně schopným jedincům. Pomyslná nadřazenost toho, kdo přichází, zákonitě narušuje
jakýkoliv partnerský vztah nezbytně nutný k úspěšné spolupráci.
Povýšené jednání bílých (Evropanů, Američanů) může napáchat o to víc škody, o co je znásobeno
historickými souvislostmi i současným politickým vývojem. I proto je dobré se snažit o co nejslušnější chování v rámci místních pravidel. Nevědomé chyby mohou totiž být čteny jako arogance i v případě, že se jedná pouze o neznalost. A konec konců neznalost místních obyčejů
a nechuť se s nimi seznámit jistou arogancí je.
Obecné zamyšlení nad rozdíly slouží k tomu, abychom byli schopni relativizovat naše vlastní zvyky
a zejména pak k tomu, abychom hodnotově neposuzovali obyčeje jiné. V následující pasáži nastíním
pro lepší orientaci několik odlišností a zajímavostí, které ilustrují jinakost kulturních systémů. Tyto
příklady nemohou sloužit v žádném případě jako manuál k pohybu v jiném kulturním prostředí, jsou
pouze náčrtkem možných komunikačních obtíží, které mohou v různých situacích nastat. Informace
pochází od těch, kteří v daných oblastech pracovali nebo žili, a jimž v závěru statě jmenovitě děkuji.
Muslimské země
Muslimské země představují široký a ne vždy homogenní prostor. Politická situace a další faktory
v jednotlivých zemích velmi ovlivňují podobu islámu. Nicméně lze vystopovat některé styčné
body islámskému světu vlastní.
Při styku s muslimy je potřeba, jako základní předpoklad úspěšné komunikace, respektovat islám,
proroka a každodenní modlení, volání muezzina k modlitbám, a to nejen v blízkosti mešity, ale
74 |
11.12.2009
9:04
Stránka 75
třeba i v televizi. Například pobrukování melodie muezzinova volání k modlitbě, byť se ozývá z
televize, si mohou muslimové vykládat jako nedostatečnou úctu k jejich náboženství. Nevyvracet a nevysmívat se náboženství je pro jednání s muslimy nejdůležitější pravidlo.
Muslimové často uvažují jako členové „ummy“, muslimské komunity a nikoliv jako individua bez
klanové příslušnosti. A rodina, nikoliv jedinec, je základní jednotkou muslimských společenství.
Je tedy dobré nesnižovat význam rodiny ani v žertu či v náznacích.
Muslim, který se rozhodne, že pro druhého udělá nějakou službu, ji chce udělat za každou cenu
(může jít o službu nebo i věcný dar), je dobré mu to nevyvracet a nechat ho to udělat, i když se to
třeba příjemci daru v dané chvíli vůbec nehodí. Odmítnutím jeho služby odmítáte jeho samého.
V rozhovorech je možné dotýkat se mnohých témat politiky, sportu, ale témata „ženy“ a "polygamie" se musí probírat velmi opatrně, a to i v případě, že dotyčný či dotyčná v polygamním
svazku nežijí a ani se nechystají. Zesměšňování může být totiž bráno jako útok na Islám. Při diskuzích může dojít k divoké výměně názorů, je dobré být informován o tom, jak Česká republika
působí v zahraniční politice, kam prodává zbraně atd.
Při styku s lidmi z muslimských zemí lze narazit na nevěřící jedince, kteří sami sebe označují jako
ateisty a o islámu se vyjadřují velmi negativně. Není dobré v rámci všeobjímající tolerance jim
tento pohled na svět vyvracet. Může se totiž jednat o osoby, kterým islámští fundamentalisté zavraždili nějaké příbuzné či jiným způsobem významně zasáhli do života.
Pokud chce nemuslim pozvat muslima k sobě domů, musí své pozvání opakovat velmi jasně
a velmi přátelsky, aby překonal stud a nedůvěru druhé strany. Naopak na návštěvu k muslimům
lze přijít bez velkých oficiálních formalit. Je ale vhodné přinést třeba nealkoholický nápoj nebo
ovoce či zákusek, návštěva je spojena s obdarováním hostitele.
Vietnam
Při jednání na jakékoliv úrovni je potřeba respektovat odlišný rytmus, který ve Vietnamu představuje
základní slušnost. Sejdou-li se dvě strany k tomu, aby cokoliv projednaly, je potřeba, aby nejprve chvíli
probíraly nějaká jiná témata, než je předmět jednání. Je to jakási obdoba pozdravu a výraz slušnosti.
Vietnamci také, jako ostatně většina Asiatů, nejsou zvyklí udržovat během hovoru oční kontakt,
je tedy dobré nepokoušet se o něj a to zejména při komunikaci s lidmi starších generací. Pokus
o navázání očního kontaktu s někým, kdo si jej nepřeje, je porušením intimní zóny, podobně jako
| 75
V období ramadánu mnoho věcí nefunguje jako obyčejně. Ramadán je devátý měsíc islámského
kalendáře (z našeho hlediska pohyblivý), během něhož drží zdraví dospělí muslimové půst od
úsvitu do západu slunce. Činí tak na paměť prvního Božího zjevení proroka Mohameda. Během
tohoto období mívají například restaurace přes den zavřeno.
11.12.2009
9:04
Stránka 76
když se někdo pokouší přiblížit se příliš blízko k osobě, která vyžaduje fyzický odstup, nebo když
někdo kouká při hovoru ženě stále na prsa.
Systém byrokracie má své zákonitosti, nemá smysl snažit se najít nadřízeného, který to zařídí, ale
je třeba postupovat skrz hierarchii zdola, přičemž se mnohdy nelze vyhnout úplatkům.
Vietnamcům se Češi zdají být příliš hluční a žoviální, což při komunikaci může způsobovat nechuť více se sblížit a také v důsledku může znemožnit konstruktivní spolupráci.
Při jednání je zvykem donést nějaký malý dárek, může to být něco spojeného s českou kulturou,
např. CD s vážnou hudbou českého skladatele, při neformálním jednání mohou velmi dobře posloužit třeba plechovky českého piva.
Další odlišností, kterou je třeba brát v potaz při pracovních setkáních, je, že při prezentaci projektu
je nevhodné /nad/užívat grafy a tabulky. Není to ve Vietnamu zvykem a rozhodně to nepřispěje
k lepšímu předání informací.
Mongolsko
Při setkání si Mongolové podávají ruce, někdy se i objímají, úvod jednání nebývá dlouhý, je možné
přistoupit přímo k věci. V komunikaci bývají velmi otevření, nepovažují za neslušné formulovat
otevřeně své výhrady.
Zhruba dvě stě tisíc Mongolů rozumí česky a většina umí rusky.
Mongolové vnímají čas jinak než Evropané, ani několikahodinová zpoždění na smluvenou
schůzku nejsou výjimkou. Je tedy potřeba se na to připravit, mít časové rezervy a počítat s tím,
že vše bude trvat o něco déle.
V Mongolsku se hodně pije pálená vodka, odmítnout smí jen těhotná žena. Na návštěvě v jurtě
je možné přijmout nabízený stakan, napít se jen trochu a podat jej zpátky hostiteli. Při konzumaci alkoholu mohou vyvstat spory a zasutá témata, která jindy napovrch nevyplují. Je tedy
dobré v takové situaci obzvlášť respektovat místní obyvatele a nepovyšovat se nad ně. K uctivému chování patří i respekt kultu Čingischána.
Mongolové mají rádi děti a skrz ně je možné dobře navazovat kontakty. Zároveň však v ulicích
Ulánbátaru žije mnoho opuštěných dětí, které jejich rodiče nedokázali uživit. Rozdíly v životě ve
městě a mimo něj jsou veliké. Mimo města jsou stálá jurtoviště i kočovníci, kteří se přemisťují dle
daných pravidel.
Na návštěvě v jurtě je cizinec hostem a naopak ve městě, sejde-li se s místními v restauraci, očekává se, že zaplatí útratu.
76 |
11.12.2009
9:04
Stránka 77
Za vyloženě neslušné se považuje skákání do řeči a neuctivost vůči starším osobám. Při chůzi na
ulici by mladší nikdy neměl nechávat staršího za sebou, vždy mu musí dávat přednost.
Zambie
Lidé jsou v Zambii přívětiví, stále zde panuje idea nenásilí z období založení svobodné Zambie.
V zemi není rasismus ani větší kmenová napětí. Jistá odtažitost panuje mezi Zambijci a Indy
a v chudších čtvrtích pokřikují hlavně děti a mladší muži na bělochy Muzungu – běloch, což není
třeba přeceňovat. Obdoba je i v mnoha jiných jazycích.
Zambijci nejsou příliš dochvilní, nikam se nespěchá, schůzky mají často zpoždění a to i se zástupci firem. Pokud však jde o placené kontrakty a nájemní práci, je pracovní morálka i dochvilnost dobrá. Je vhodné mít na práci spolehlivého místního předáka, který bude odměňován podle
výkonu pracovní skupiny.
Při jednáních na oficiální úrovni - s úřady, ale i s místními komunitami a především s představiteli kmenů – dbají Zambijci na formální procedury. Formální čistota procedur je překvapující – vedení schůze, zápisy, prezenční listiny, udělování slova atd. Mají rádi květnaté projevy.
Při jednání s tradiční správou – náčelníky, náčelnicemi či jejich radou – je třeba se předem pečlivě vyptat na procedurální postup a plně ho respektovat. Nicméně Zambijci chápou západní cizince a většinou nepožadují, aby návštěvník seděl níže (na zemi). Zajímavé je, že i když tuto
možnost férově nabídnou také zambijskému průvodci cizinců, ten ji neakceptuje.
Dohody nejsou považovány za neměnné a mohou se měnit – jde spíše o proces neustálého jednání. Proto je lepší platit co největší část až po poskytnutí služby. Často je ovšem třeba zaplatit
nějakou zálohu, protože jinak poskytovatel nebude moci vůbec začít…
Zambijci navazují intimní vztahy snáze než Evropané a sex není tabu jako na západě. Promiskuita s sebou ovšem nese rizika chorob.
Podání ruky se provádí se „zalomením palce“. Není výjimkou, že se po potřesení dále drží za ruku
během hovoru. Hlavním tématem hovorů je rodina.
Zambijci jsou po svých dlouhodobých zkušenostech skeptičtí k „pomoci“ bílých. Je třeba je přesvědčit, že se jedná o skutečně partnerský vztah. Je nutné mít dobré vztahy se samosprávou, místními komisemi i tradiční správou. Jako vždy i zde je třeba dbát na to, aby příjemci byli dobře
informováni o stavu projektu a mohli ho v rámci možností upravovat podle svých reálných potřeb.
| 77
Zambijci při obchodování rádi smlouvají, cena se dá snížit o jednu až dvě třetiny. Jednání se zambijskými Indy, kteří zde ovládají obchod, je mnohem tvrdší. Ale dá se domluvit na slevách i na speciálních objednávkách. I zde je ovšem třeba počítat s možnou změnou podmínek a platit až po odběru.
11.12.2009
9:04
Stránka 78
Uganda
Vždy je třeba věnovat pozornost a dostatek času pozdravu. Skládá se z několika „povinných“ vět
a je důležité, pokud zdravíme menší skupinu lidí, zdravit každého zvlášť.
Tradiční pozdrav je dobré se naučit v místním jazyce (obvykle Luganda, ale záleží, v jaké oblasti
Ugandy právě jste). K tomu je dobré naučit se několik základních frází místního jazyka a ty pak při
každé příležitosti používat. Otevírá to dveře.
Velmi neslušné je jíst za chůze nebo ve stoje (platí i u ovoce nebo svačin), protože místní lidé
(především na vesnici) mají k jídlu velký respekt. Člověk, který pojídá ve stoje nebo za chůze nějaké jídlo, může dokonce odradit místní od spolupráce s ním.
Je důležité vnímat konkrétní náboženství lidí, se kterými právě pracujete nebo žijete – u křesťanů je např. důležité vyčkat před jídlem na modlitbu, u muslimů dát pozor na výběr jídla nebo
oblečení. Pokud jste ateisté, je lepší o tom spíše pomlčet a vyjádřit se o své víře neurčitě a s respektem k víře místních.
Co se týče oblékání, ženy by měly nosit dlouhé sukně/šaty a muži plátěné kalhoty a košili – nevhodným oblečením lze zkazit pečlivě připravovaný dojem.
Při rozvojových projektech je důležité dbát na zapojení žen – nezapomenout vyčlenit jim prostor
pro participaci na důležitých rozhodnutích, muži totiž často mají snahu je z rozhodování vyloučit.
Je nutné zachovávat respekt ke starším lidem ve vesnicích stejně jako k místním autoritám – informovat je o všech plánech a konzultovat je s nimi. Musí cítit, že jsou respektováni.
Každé rozhodnutí vždy konzultovat s co nejširším spektrem lidí, kteří zastupují různé zájmové a
náboženské skupiny. Nezapomenout na to, že jako běloši přitahujeme různé podvodníky a často
můžeme být oklamáni, je proto nutné, abychom byli v kontaktu s co nejvíce různými lidmi a svá
zjištění vždy takto kontrolovali.
Alespoň polovinu času je třeba trávit přímo v oblasti, kde projekt působí, a komunikovat s místními
lidmi. Trvá několik týdnů, než ztratí ostych a dovolí si vás oslovit – pak se ale dozvíte ty nejskrytější
strategické informace. Nejlepší dobou dne je večer, kdy mají farmáři hotovou práci na poli.
Místa extrémní chudoby - slumy, ghetta, favely...
Při pohybu v místech, kde je extrémní chudoba, jako jsou například slumy, je potřeba více než
jinde dávat pozor na to, aby přišedší neurážel svým zjevem a způsobem, jakým se po místě pohybuje. Není vhodné jít se na taková místa dívat, jako na nějakou pamětihodnost. Procházející bohatí bílí návštěvníci působí na takových místech, jako kdyby si prohlíželi zoo nebo nějakou
78 |
11.12.2009
9:04
Stránka 79
výstavu, což je nutně pro místní obyvatele degradující. Obzvlášť nevhodné je v takové situaci mít
u sebe fotoaparát nebo dokonce fotit.
Do slumu je dobré jít jen tehdy, pokud tam má návštěvník co na práci, vždy je dobré být v doprovodu někoho místního, svým oblečením či šperky nepoukazovat na své (byť relativní) bohatství.
Obecná pravidla
Kromě konkrétních pravidel, která jsou specifická pro různé geografické oblasti a hodnotové
systémy, je dobré dodržovat základní pravidla pohybu v jiných kulturních podmínkách. Patří
k nim slušné oblékání, což mimo jiné znamená, že je třeba zakrýt oděvem nohy, ramena a paže.
Chodit v tílku a šortkách je považováno za neslušné na velké části naší planety. Ve většině zemí
je také nevhodné projevovat partnerské city líbáním a objímáním či držením se za ruce na veřejnosti. Před vstupem do svátostných prostorů (buddhistických chrámů, kostelů, mešit...) je důležité vědět, zda jsou návštěvy jinověrců vítány, a pokud ano, jaká pravidla je třeba zde dodržovat
a jak být oblečen (zda si zout boty, mít či nemít pokrývku hlavy, apod.).
Co se týče focení, není dobré vytáhnout a použít fotoaparát bez dohody s těmi, kteří by měli být
foceni. To úzce souvisí s respektem k soukromí. Byť jsou v některých oblastech lidé pohostinnější,
nežli v našich zeměpisných šířkách, je vždy potřeba nechat na nich, jak a kdy přijmou hosty a pohostinství nabídnou.
Je potřeba mít též neustále na vědomí, že v různých kulturních systémech se v komunikaci projevuje různá míra explicitnosti. V praxi pak to, co jeden považuje za upřímnost, považuje druhý
za drzost, a naopak, to co je pro jednu stranu znakem slušnosti, je stranou druhou vnímáno jako
pokrytectví. K rozpletení komunikačních zádrhelů a k orientaci v odlišném hodnotovém systému
je dobré konzultovat to s někým, kdo zastane roli kulturního překladatele. Takový člověk může
mnohé vysvětlit a pomoci předejít dalším nedorozuměním.
Touha pomáhat versus participativní dialog
Existuje-li nějaké obecné pravidlo, kterého je dobré se v komunikaci v odlišných kulturních prostředích držet, je to již výše zmiňovaný partnerský přístup. Je-li motivací jedince, který odjíždí do
rozvojové země, „pomáhat těm chudákům“, narazí většinou na odpor, který si mylně vykládá jako
nevděk. Z rozhovorů s rozvojovými pracovníky a z příběhů, které publikují na internetu i jinde,
jasně vyplývá, že k tomuto zásadnímu nedorozumění dochází poměrně často. Snaha pomáhat
| 79
Ve většině zemí je pro místní obyvatele nesrozumitelné, že přicházející cizinec je bezvěrec, tedy,
že se nehlásí k žádnému náboženskému systému a deklaruje, že nevěří v Boha. Práce na komunitní
úrovni se navíc odehrává většinou za pomocí církví a náboženských skupin. Je tedy účelné případný ateizmus příliš nevystavovat na odiv, neboť je pro mnoho lidí jen velmi těžko uchopitelný.
11.12.2009
9:04
Stránka 80
a přezíravost jsou v kontradikci jen zdánlivě. Odjet do rozvojové země s představou, že svou přítomností a činy zde vykonáme mnoho dobrého, a očekávat za tento hrdinský čin vděk, je přezíravé. Pomíjíme tím historické a politické souvislosti, místní zvyklosti a zejména obyvatele těchto
zemí. Odpověď na otázku, jak tedy postupovat, lze najít pouze v participativním dialogu. Problémy, se kterými se v různých lokalitách potýkají, lze úspěšně řešit pouze tehdy, když místní komunita vezme za své to, že se o problému jedná, a způsob, jakým se bude postupovat. Vymýšlet
projekty bez znalostí konkrétního místa a zejména bez lidí, kterých se potom týkají, odsuzuje
tyto aktivity k nezdaru. Pokud se na vymýšlení postupů podílejí místní lidé, zamezí se tím také nefunkčním modelům, neboť jen oni dokážou odhadnout, co bude fungovat a co nikoliv. Z diskuzí
týkajících se možných programů a projektů vyplynou také skutečné potřeby místní komunity.
Z vnějšího a vnitřního pohledu se totiž jeví problémy úplně jinak. Má-li například rozvojový pracovník pocit, že místní lidé ztrácejí čas tím, že perou prádlo v ruce a měli by raději používat pračku,
je to pouze jeho problém, pokud to oni sami za problém nepovažují. Příkladů lze najít mnoho,
podstatné je, že není možné vnucovat místním lidem představu toho, co problém je a co není, ani
postupy, jak je řešit. Neboť v konečném důsledku budou v dané lokalitě žít zase jen oni sami a pracovník se vrátí do pohodlí svého domova. Chce-li skutečně něčím přispět, je nutné, aby jeho
práce odpovídala na reálné potřeby. Ty nemůže definovat nikdy on sám, ale pouze a jedině lidé,
kterých se to týká.
Poděkování
Děkuji Haně Nguyen (Vietnam, Mongolsko), Mileně Fučíkové (muslimské země), Lence Černé
(Uganda), Haně Hindrákové (místa extrémní chudoby), Petře Hůlové (Mongolsko), Evě Kaličinské
(příklad s jídlem), Haně Geroldové (příklad z Mali) a zejména Tomáši Tožičkovi (Zambie a participativní dialog), bez nichž by tento text nemohl vzniknout.
Komunikace je základem vztahů a každé interakce mezi lidmi. Její zkvalitnění napomůže tomu,
aby vynaložené finanční prostředky a práce rozvojových pracovníků nepřicházely vniveč. Participativní dialog může napomoci ke zlepšení situace nejen v rozvojových projektech, ale i globálně.
80 |
11.12.2009
9:05
Stránka 81
MODEL ŘÍZENÍ MALÉHO PODNIKU PRO
SPRÁVU MIKRO-HYDROENERGETICKÝCH
PROJEKTŮ V PERU
Teodoro Sanchez
Tento model řízení pro malé projekty pro výrobu elektřiny mimo
klasickou síť byl navržen a realizován společností Practical Action
v Peru a byl převzat i v jiných částech Latinské Ameriky, v některých
případech s malými úpravami, aby
byl přizpůsoben místním sociálním
a kulturním podmínkám. Model zohledňuje otázky a problémy, které
mají vliv na udržitelnost na úrovni
odloučených malých sídel. První
prototyp tohoto modelu byl realizován v roce 1999 v Conchánu v pro- Obr. 1: Mikro-hydroelektrárna 80 kW, Conchán, Peru
vincii Chota, v peruánských severních Andách (viz obrázek 1). Od té doby převzalo tento model několik dalších maloprovozních
energetických projektů a byl rovněž úspěšně vyzkoušen v dalších částech Latinské Ameriky, jako
je Ekvádor, Guatemala a Nikaragua. Model se rovněž zkouší v malých projektech vodohospodářských služeb. Tento model byl navržen po případové studii o produkci malých energetických
projektů (dieselová zařízení, mini a mikro-hydroelektrárny a solární elektrárny) na národní úrovni
v Peru, kterou v letech 1996 až 1998 vypracovala společnost Practical Action ve spolupráci
s ESMAP (World Bank).
2. Model
Hlavním cílem modelu je účinné řízení malých samostatných energetických projektů, kde jsou
pod tímto termínem míněny veškeré fyzické prvky a složky vztahující se k výrobě a distribuci
elektřiny: energetické zdroje a infrastruktura (stavební objekty, zařízení, přenosová a distribuční
vedení, přípojky do domácností). Pod pojmem řízení se rozumí veškeré činnosti týkající se udr-
| 81
model řízení malého podniku pro správu...
1. Úvod
11.12.2009
9:05
Stránka 82
Obr. 2: Schéma modelu
řízení malého podniku
žitelného provozování, udržování, spravování a poskytování služeb v oblasti elektřiny v malém
měřítku.
Model zavádí pojetí podnikatelského řízení, které je nové v odlehlých venkovských oblastech1,
zdůrazňuje potřebu jasného a průhledného vlastnictví projektu či projektů a potřebu rozumného tarifního programu k podpoře finanční udržitelnosti. Podporuje rovněž rozvoj v rámci komunity.
Aplikace modelu vyžaduje řídící strukturu s jasnými právy a povinnostmi pro různé aktéry a nezbytné nástroje k uplatňování a prosazování těchto práv a povinností. Tyto nástroje jsou následující: obchodní řád shrnující práva a povinnosti jednotlivých aktérů, písemné smlouvy mezi
vlastníkem a podnikem, mezi podnikem a každým zákazníkem, a rozumný tarifní program.
3. Aktéři v rámci modelu a jejich role
Vlastník
Je velmi důležité, aby bylo vlastnictví jasně stanoveno. V praxi to může být komunita, státní
správní orgán, církev, obec nebo jiný činitel. Na čem záleží, je to, aby to byl vlastník schopný prosazovat svá majetková práva za všech okolností a také aby si byl vědom povinností, které musí
plnit.
Vlastník je odpovědný za efektivní řízení projektu, dohlíží na poskytování služeb v oblasti elektřiny v nevyšší možné kvalitě a zároveň bere v úvahu kapacitu a hranice projektu. Vlastník najímá
podnik provozující energetické služby, podepisuje s ním smlouvy, dohlíží na plnění smluv a služeb a působí nebo je zastoupen v revizní komisi.
1)
82 |
V minulosti nebyly projekty mimo klasickou síť nikdy řízeny podnikatelskými subjekty, ale byly řízeny buď komunitou, místním správním orgánem nebo centrální vládou.
11.12.2009
9:05
Stránka 83
Malý podnik
Místní (soukromý) mikropodnik se ujímá řízení projektu. Hlavní povinností malého podniku je
řídit službu efektivně. Zahrnuje to dodávky energie, fakturaci, inkaso faktur, připojování nových
zákazníků, odpojování a přepojování v případě nutnosti a veškeré činnosti související s provozem a údržbou stavebních objektů, zařízení a elektroinstalace projektu. Povinnosti malého provozního podniku jsou podrobně uvedeny ve smlouvách.
Malý podnik proškoluje uživatele (klienty) v otázkách předpisů, tarifů a praktických způsobů, jak
rozumně a efektivně využívat elektrickou energii. Zároveň informuje místní obyvatelstvo o udržitelnosti projektu. Malý podnik dále podepisuje smlouvy s každým uživatelem s použitím standardního formuláře vyvinutého pro tento účel, ve kterém se zavazuje k dodržování norem pro
poskytování dobrých služeb.
Uživatelé
Uživatelé jsou lidé (zákazníci), kteří využívají službu dodávky elektřiny poskytovanou projektem a
platí za ni. K získání práva na tuto službu potřebují o ni požádat a přijmout dané technické řešení
pro dodávky elektřiny. Tato služba může být poskytována pro domácí účely, pro malé podniky,
pro institucionální požadavky či jiné potřeby. Každý uživatel je považován za klienta a obdrží předpisy pro užívání elektrické energie a zaváže se je dodržovat ve smlouvě s provozním podnikem.
Revizní komise
Úlohou revizní komise je dohlížet na dodávky služeb. Komise je složena ze zástupců vlastníka,
malého podniku a uživatelů.
4. Fungování modelu
Provozování služby v dodávkách elektřiny a vztahy mezi různými aktéry jsou jasně stanoveny
v obchodním řádu týkajícím se provozu a funkcí. Smlouvy stanoví pravidla a provozní mechanismy k efektivnímu provozování služby. Smlouva jako taková stanoví základní funkce, povinnosti a práva ve vztazích mezi aktéry.
Vedle najmutí podniku a podepisování smluv s ním se vztah mezi vlastníkem a podnikem řídí
kontraktem vyhotoveným a dohodnutým oběma stranami, podepsaným a veřejně zaregistrovaným. Tento kontrakt dokládá povinnosti, práva a závazky každé ze smluvních stran, určuje pravidla týkající se sporů a bere v úvahu, jak lze tyto spory řešit. Samozřejmě zohledňuje také
příslušné místní zákony. Výměnou za úsilí vynakládané podnikem mu vlastník platí měsíční
| 83
Revizní komise vykonává svoji dozorčí funkci buď z vlastní iniciativy anebo v reakci na stížnosti
ze strany uživatelů, které se týkají špatných služeb nebo dalších problémů. Komise obecně netrestá jednotlivé aktéry, ale zástupce komunity jasně vysvětlí kroky komise na pravidelných shromážděních komunity. Jakákoliv stížnost je v komisi prodiskutována a to, co se ujedná, se sdělí
zainteresovaným stranám.
11.12.2009
9:05
Stránka 84
částku. Pravidla týkající se inkasa plateb od uživatelů a použití těchto peněz jsou stanovena jakožto součást tarifní struktury.
Přímý vztah mezi podnikem a uživatelem je jednoduchý – uživatel požaduje službu, akceptuje tarif
a podepíše s podnikem smlouvu o službě (protože tarif již byl dříve dojednán na shromážděních komunity). Smlouva kryje závazky a sankce podniku, zatímco uživatelé jsou rovněž vázáni podmínkami smlouvy a služby. Smlouvy o dodávkách elektřiny mají jednotný a jednoduchý formát a platí
jednotně pro všechny uživatele. Vztah mezi podnikem a uživateli se rovněž řídí obchodním řádem.
Podnik uživatelům poskytuje službu a veškeré důležité informace o podmínkách projektu a jeho
provozních činnostech. Rozesílá měsíční faktury a inkasuje platby. Rovněž poskytuje pomoc při
instalaci nových přípojek, poskytuje rozšiřování služeb a další služby požadované na úrovni domácností.
5. Proces uvádění modelu do praxe
Tento model řízení, stejně jako jiné, by měl být uváděn do praxe formou spoluúčasti s tím, že
budou komunitě vysvětleny jeho výhody a nevýhody v porovnání s alternativními modely. Jestliže komunita souhlasí s realizací modelu řízení, je důležité dodržet následující hlavní kroky:
•
•
•
•
2)
Prodiskutovat a dohodnout se s komunitou o vlastnictví2 projektu hned na začátku procesu
realizace infrastruktury. Pokud má být model řízení uveden do praxe na stávajícím projektu,
kde je vlastnictví stanoveno, bude realizace tohoto modelu vyžadovat jako první krok konzultační proces a dohodu všech zainteresovaných stran.
Jakmile jsou vlastnictví a model řízení akceptovány, měl by být zahájen vývoj nástrojů (obchodní řád, smlouvy, tarifní program, apod.) a měl by být prováděn za účasti všech zainteresovaných stran.
Různé nástroje by měly být navrhovány smíšeným týmem s širokým zastoupením zainteresovaných stran. Každý navržený nástroj by měl být předložen k úplné diskusi s komunitou
a před vypracováním konečné verze by měla být přijata doporučení a provedeny nezbytné
úpravy a doplňky.
Příprava a realizace procesu výběru podniku vyžaduje: Nejdříve se připraví soupis podkladů
či zadávací podmínky, potom se vypíše konkurz pro ty místní obyvatele, kteří mají zájem
o provozování projektu, tato výzva by měla poskytnout rovné příležitosti tak, aby všichni, kdo
se domnívají, že jsou schopni službu provozovat, se mohli přihlásit. Je vhodné, aby tým realizátorů provedl vzdělávací a instruktážní kurzy a aby poskytl jednoduché informační prospekty o činnosti samotné o povinnostech a právech zúčastněných stran a o důležitosti
správného provozování projektu3.
Je důležité mít na mysli, že u velmi malých projektů mimo síť vlastník má jen zřídka zisk, neboť výnos z inkasa faktur je malý, a tudíž
vlastnictví je formalitou, která přispívá k posílení modelu řízení.
3) Před instalací je důležité posoudit místní schopnosti, zdůraznit příjemcům konsekvence realizace a rovněž zajistit úroveň nutného
zaškolování před procesem získávání zájemců.
84 |
•
•
•
11.12.2009
9:05
Stránka 85
Pro samotný proces získávání zájemců jsou pro kandidáty stanoveny minimální úrovně, kterých je třeba dosáhnout, jsou dohodnuta výběrová kritéria s místními úřady a předáky a výběrové řízení začíná. Je ustavena hodnotící komise, která stanoví kritéria hodnocení a vybírá
podnik.
Jakmile je vybrán, vítězný podnik provede nezbytné procedury k zaregistrování se jakožto
právnický subjekt a poté převezme řízení energetických služeb. Jakmile je podnik vybrán, obdrží veškerou nezbytnou podporu k provedení své registrace u příslušného státního správního
úřadu.
Jakmile je podnik vybrán, realizátoři modelu řízení by měli provozovatele zaškolit ve všech záležitostech nezbytných k technickému a finančnímu chodu projektu, to znamená v záležitostech provozu systému, opravné a preventivní údržby, finančních zásad, fakturace, inkasa
faktur, apod.
•
•
•
•
•
4)
Celková částka zaplacená podniku nesmí překročit částku inkasovanou z fakturace. Je doporučováno, aby se struktura platby skládala ze dvou částí, a to z pevné částky (základní platba)
plus pohyblivé částky, která závisí na úspěšnosti realizace inkasa faktur; takové opatření je
účinnou motivací pro podnik, aby netoleroval pozdní platby od uživatelů a aby propagoval
službu v dodávkách elektřiny pro nové uživatele, nebo aby podporoval využívání energie pro
produktivní účely.
Tarifní program je všeobecně nejkontroverznější otázkou a proto tato věc vyžaduje obratnost
při jednání s komunitou a dobré znalosti o tom, jak kalkulovat faktury. Některé otázky uživatelů
o možné výši jejich účtů za elektřinu je nutno zodpovídat ihned na místě. Spory či polemiky na
téma tarifního programu vznikají proto, že iniciátoři budou vždycky navrhovat takový tarifní
program, který umožňuje dostatečný výnos k zaplacení provozu systému i tvorbu fondu oprav,
zatímco někteří lidé v komunitě budou brát v úvahu jenom částku, kterou budou platit4.
Výběr místního soukromého mikropodniku je komplikovaný a vyžaduje velmi mnoho práce,
neboť ve venkovských komunitách všeobecně takové podniky neexistují. Způsobilost k řízení mikropodniku je často malá, protože většina obyvatel jsou zemědělci. Tento proces by
tudíž měl rovněž zahrnovat hodně výchovy, vzdělávání a informací poskytovaných komunitě.
Smlouvy mezi vlastníkem a podnikem by měly být uzavírány na období nejméně 5 let; podniku to dodá důvěru a zamezí se tím častým procesům získávání zájemců o provozování podniku.
Zástupce uživatelů do revizní komise by měl být demokraticky zvolen; to lze snadno provést
na některém ze shromáždění komunity.
Na základě zkušeností je zjištěno, že lidé, kteří argumentují pro nízké tarify, obecně nejsou ti nejchudší z komunity, ale někteří z těch
s vyššími příjmy.
| 85
6. Některé rady a doporučení ze zkušeností s tímto modelem
11.12.2009
9:05
Stránka 86
VÝMĚNNÝ KRUH (LETS)
Tomáš Tožička
Mnoho lidí si myslí, že jsou jen kolečky v systému, který nelze změnit. Podobně jako v době tzv.
reálného socialismu i v době hroutícího se neoliberálního kapitalismu se domnívají, že všechna
důležitá rozhodnutí se odehrávají někde jinde. Různé ekonomické a sociální teorie a ideologie pomalu nahrazují realitu. Nicméně je to právě síla jednotlivců a místních komunit, co hraje rozhodující roli. To byla také myšlenka zakladatelů výměnných systémů, kteří se rozhodli pomoci si ze
svých potíží sami.
Ekonomické ideologie si vytvářejí vlastní realitu, postavenou na zájmech skupiny, kterou reprezentují. Stručně by se dalo říci, že ekonomie je jen ideologie vyjádřená čísly. Z prostého systému,
který měl efektivněji řídit hospodářství, se stala modla, které se všechno podřizuje, jakkoli je to
nesmyslné či odporující zdravému rozumu. Zdravé hospodaření, které je postaveno na hospodaření místních komunit, bylo nahrazeno výkonnostním hospodářstvím obrovských nadnárodních korporací, jejichž jediným zájmem je zvyšování zisku managementu. Státy i politika jsou
v jejich područí a bohužel nejpostiženějšími v tomto procesu se stávají obyvatelé menších a středních komunit, které nejsou napojeny na činnost velkých koncernů. To snižuje jejich možnost samozásobování a odčerpává zbytky jejich vlastních zdrojů. Také to oslabuje jejich přístup k velkým
státním dotacím, které směřují v největší míře k těm nejbohatším, nikoli, jak nám to politici podávají, k těm nejchudším, či společensky nejslabším.
výměnný kruh (LETS)
Ale občanům stále zůstává možnost tvořivé spolupráce a řízení svých vlastních věcí. A to i mimo
rámec politiky tvarované zkorumpovanými a naprosto nereprezentativními politickými partajemi. Převzetí péče o svůj život do vlastních rukou je základním předpokladem svobody. To ovšem
předpokládá zajistit svůj život mimo struktury vymezené politickými tlaky a černými listinami
nepohodlných zaměstnanců. Proto se stále více lidí snaží hledat alternativní ekonomické modely
na lokální úrovni. Je samozřejmé, že základem je najít alternativní model směny zboží, který není
závislý na oficiálních penězích, které vydávají soukromé banky s požehnáním státu v nekontrolované spirále zadlužení.
Nejjednodušším systémem, jak si pomoci v době krize, je zaměřit se na rozvoj lokální ekonomiky
a co největší místní soběstačnosti. Ale v tom občanům nepomůže ani stát, ani plané, jakkoli oprávněné, žehrání na politiky. Proto je nutné, aby si občané pomohli sami.
86 |
11.12.2009
9:05
Stránka 87
Jak funguje lokální ekonomika
V jedné malé vesnici žili pan Houska, pan Svíčka a paní Krejčová. Pan Houska vyráběl jídlo,
pan Svíčka zajišťoval energii pro vaření a svícení a paní Krejčová vyráběla oblečení a boty. Odnepaměti měl každý z nich dvě mince. Každý z nich utrácel pravidelně jednu minci u jednoho
ze sousedů, aby měl vše, co potřeboval.
Ale jednoho dne se rozhodli nakupovat z výhodných nabídek v levném zásilkovém katalogu. Za jednu minci zde byly k dostání nové boty, barevné svíčky i křupavé housky. Každý
ze sousedů utratil obě mince. „Nevadí,“ říkali si. „Zítra přijde soused, nakoupí si u mě a já
budu zase mít své dvě mince a koupím si pěkné levné zboží z katalogu.“ Ale nikdo nepřišel.
Když už neměli co jíst, co na sebe, ani čím si posvítit, nezbývalo jim, než opustit vesnici i své
živnosti a jít uklízet do tiskárny, kde se tiskly krásné katalogy na levné zboží. Tam mohli vydělávat a utrácet mince, které tu kdysi utratili. Tam také mohli potkávat lidi, které znali z vedlejších vesnic.
Společně si pak stěžovali, že mají menší příjmy, více výdajů a horší bydlení, než měli dříve.
Dokud jim paní Svíčková nenavrhla, aby si založili výměnný kruh.
Základní myšlenka výměnného kruhu
I bez peněz můžete podstatně zlepšit svou situaci.
Myšlenka systematického výměnného obchodu není nová. Už během 30. a 40. let vznikaly lokální výměnné systémy v městských čtvrtích v Evropě a v USA. Dalšímu vývoji zabránila válka.
Jak pracuje výměnný kruh - obecně
V rámci výměnného kruhu (dále jen VK) si mohou všichni jeho členové vyměňovat navzájem své
schopnosti a produkty své činnosti. To se může dít mezi více než dvěma lidmi, jak je to obvyklé
například při tzv. sousedské výpomoci. Výhodou výměnného kruhu, který vlastně navazuje a rozvíjí přátelskou a sousedskou výpomoc, je, že si účastníci mohou volit z velké nabídky služeb ostatních účastníků. Jako hodnotové měřítko výměny slouží nějaká účetní jednotka. Mohou to být
křížky, body, atd. Tyto jednotky existují pouze v účetnictví a na kontech účastníků VK a nejsou
zbožím. I když existuje doporučená hodinová cena, záleží především na účastnících, jak se dohodnou. Příjemce služby pak vyplní potvrzení na dohodnutý počet jednotek a poskytovatel od-
| 87
Nově se myšlenka objevila ve Vancouveru v Kanadě. Tam byl v r. 1983 založen první LETS - systém
(Local Exchange Trading System). Byl to impuls, který nastartoval obrovskou vlnu celosvětového
zakládání výměnných kruhů, v jejichž rámci si lidé v určité malé lokalitě vzájemně vyměňují práci
a zboží bez peněz. Nejvíce jsou tyto systémy rozšířeny v Holandsku, na Novém Zélandě, v Anglii,
Německu, Švýcarsku, USA, Kanadě a Austrálii. Můžeme je ale také najít v méně rozvinutých zemích
– Thajsku, Indonésii, Ekvádoru, Hondurasu či Papui Nové Guineji.
11.12.2009
9:05
Stránka 88
nese toto potvrzení do kanceláře VK. Tady budou jednotky zapsány na konto poskytovatele
a odepsány z konta příjemce. Zjednodušeně si to ukážeme na příkladu:
Pohyby na kontě
Kdo pomohl komu a jak
Mojmír
Karolína hlídala dítě Janě
Mojmír opravil auto Karolíně
20
Jana překládá Mojmírovi dopisy
-20
Závěrečný stav konta
0
Karolína
Jana
20
-20
-20
20
0
0
Tři dobré důvody pro výměnný kruh
1. Sousedská výpomoc
VK umožňuje využívat služeb, které jsou pro mnoho lidí jen těžko dostupné, ať už z organizačních
či finančních důvodů - hlídání dětí, nakupování, péče o staré a nemocné členy rodiny atd. VK odkrývá v lidech nové nebo ukryté schopnosti a umožňuje jim, aby jejich aktivita přinesla prospěch
88 |
11.12.2009
9:05
Stránka 89
i ostatním. VK organizuje také pravidelná setkání účastníků, kde se vedle příjemně prožitého času
dá mluvit i o dalších potřebách.
Praktickým a obsahovým těžištěm VK je také obnovení sousedských vztahů a zlomení anonymity
moderních měst, nebo znovuobnovení či posílení vzájemných solidárních vztahů v menších komunitách. Výměna mezi lidmi buduje nové kontakty a nová přátelství.
2. Ekonomická svépomoc
Členové VK mohou v jeho rámci využívat také služeb, které by si ze svého příjmu nemohli dovolit, nebo by je ani nenapadlo takovou službu požadovat. Účastníci VK mohou také nabízet služby,
které by na běžném trhu byly příliš drahé, nebo by o ně nebyl zájem. Především však vylepšuje
životní podmínky všech účastníků.
3. Rozvoj obce / Lokální ekonomika
Mnoho lidí se dosud domnívá, že smysluplná práce se dá konat jen v rámci trhu s pracovními silami, nebo v rámci dobrovolnických aktivit. Tedy za peníze garantované státem nebo zadarmo.
Díky VK a jeho virtuální měně se ovšem škála možností k zajištění životních potřeb značně rozšiřuje a mohou být aktivovány i další užitečné činnosti, kterými si lidé zvyšují životní standardy.
Tím, že je část služeb prováděna v rámci VK, zesiluje se i „oficiální“ kupní síla obyvatel, a tak se
posiluje lokální ekonomika.
Kde se dozvědět více
www.udrzitelnost.cz
http://lets.ecn.cz
PRAVIDLA VÝMĚNNÉHO KRUHU
(příklad stanov)
Výměnný kruh (dále jen VK) je svépomocná občanská iniciativa v rámci Sdružení XY. Jejím hlavním úkolem je podporovat vzájemnou sousedskou výpomoc. Členové této iniciativy si mohou
mezi sebou vyměňovat své produkty a v rámci výměnného systému si vzájemně pomáhat.
1. Organizační struktura
1.2 Valná hromada
Valná hromada členů upřesňuje pravidla a volí si kontrolní orgány a další pracovníky. Valná hromada se koná minimálně jednou za rok a musí být oznámena nejméně 14 dní předem všem členům
VK. Valná hromada rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných členů. Valná hromada rozhoduje
o pracovních skupinách a o jejich vedení. Valná hromada může měnit pravidla i status VK.
| 89
1.1 Vedoucí kanceláře VK
Vedoucím kanceláře VK je pracovník Sdružení XY a jeho činnost je kontrolována vedením Sdružení.
11.12.2009
9:05
Stránka 90
1.3 Pracovní skupiny
Aktivity pracovních skupin jsou přístupné všem členům VK a ti se mohou podílet na jejich práci.
Vydavatelská skupina - zajišťuje vydávání informačního měsíčníku, propagaci atd.
Společenská skupina - zajišťuje společenské akce VK.
2. Členství
Členy se stávají každý občan či instituce, kteří vyplní přihlášku a zaplatí příslušný roční členský poplatek.
2.1 Informovanost členů
Členové mohou inzerovat své služby i potřeby v informačním měsíčníku. Každý člen VK si může
koupit informační měsíčník s nabídkou i poptávkou služeb. Informační měsíčník obsahuje také seznam adres či telefonních čísel členů. Informační měsíčník je neprodejný nečlenům VK. Veškeré
informace o členech VK a stavech jejich konta jsou přístupné všem členům VK na osobní dotaz
v kanceláři VK. Tyto údaje nebudou poskytnuty nikomu mimo VK, kromě kontrolních orgánů
Sdružení.
2.2 Ukončení členství
Každý člen může ukončit své členství, pokud je stav jeho konta na nule.
Pokud během dvanácti měsíců nedojde k žádnému pohybu na členském kontě, považuje se to
za zrušení členství.
Nezaplacením ročních příspěvků se ruší členství.
Vážné porušování pravidel VK a zneužívání důvěry a informací o členech VK může být důvodem
pro zrušení členství.
3. Výměna
3.1 Konta
Každý člen dostane přiděleno osobní číslo, které se stává zároveň číslem jeho konta. Na toto
konto jsou mu zapisovány body, které ve výměně získá či vydá. Každý měsíc bude odečteno
5 bodů na provoz VK.
3.2 Omezení kont
Počet bodů na kontě se smí pohybovat mezi - 60 a + 100 body. Po třech měsících je možno zažádat o zvýšení limitů. Členové, kteří jsou buď příliš aktivní (překročí horní omezení), nebo naopak málo aktivní (jsou pod dolní hranicí), budou zveřejněni v informačním měsíčníku. Služby
provedené lidem s překročenou minusovou hranicí nebudou započítávány, od služeb provedených nad horní limit bude odečítáno 50 % ve prospěch VK. Celková suma na kontech se totiž
musí stále blížit nule, aby byla zaručena spravedlivá a aktivní výměna.
90 |
11.12.2009
9:05
Stránka 91
3.3 Poukázky a šeky
Každý člen dostane šeky či poukázky, které musí po přijmutí služby vyplnit a odevzdat poskytovateli služby. Ten je musí odnést do kanceláře VK, kde mu budou připsány na konto a z konta příjemce budou odepsány. Pro větší bezpečnost budou první tři měsíce vydávány poukázky
v hodnotě 60 bodů. Šeky ani poukázky nebudou vydány těm, kteří překročí dolní hranici limitu
svého konta. Poukázky ani šeky nejsou zboží a nemohou být vyměňovány či prodávány. Každý
člen by si měl ověřit adresu příjemce pomoci, zda souhlasí s adresou na šeku či poukázce.
3.4 Doporučená hodnota výměny
Protože jde především o sousedskou výpomoc, nemělo by se tolik hledět na odbornost, ale spíše
na časové zaneprázdnění. Proto se velmi doporučuje dvacet bodů za hodinu. Konečná cena je
však závislá na dohodě mezi členy. Zakoupený materiál nutný k provedení práce (náhradní díly,
nátěrové hmoty atd., není myšleno nářadí) je účtován příjemci v Kč. Cena za čas strávený nákupem se doporučuje na 10 bodů.
3.5 Průběh výměny
Člen, který chce využít nějakou službu, kterou našel v nabídce posledního informačního měsíčníku, vyhledá podle čísla konta adresu či telefon poskytovatele a spojí se s ním. Pokud se dohodnou na ceně a dojde k vykonání práce, musí poskytovatel pomoci dostat od příjemce
vyplněný šek či poukázky ve smluvené hodnotě. Ty pak musí být do konce měsíce doneseny do
kanceláře VK, kde budou zaneseny na konta účastníků. Pokud je šek či poukázka donesena po
uplynutí 20 dnů (včetně sobot a nedělí), služba nebude zaúčtována.
4. Důvěra jako ručení
VK neručí za to, že za provedené služby či zboží obdrží člen stejně hodnotnou protislužbu. Vše záleží jen na osobní dohodě mezi členy VK. VK působí pouze jako informační a zprostředkovatelské
středisko.
Příklad šeku Výměnného kruhu v Litvínově (1998)
| 91
11.12.2009
9:05
Stránka 92
Seznam možných nabídek
Co dělám rád? Co mě baví? Co dělám nerad? Co mě nebaví?
Dům a byt
Opravy
Mytí oken, jarní úklid
Praní a žehlení
Hlídání dětí
Zábava
Výuka hry na hudební nástroj či zpěvu
Výuka jazyků
Loutkové divadlo
Video, hudební nahrávky, desky
Vnitřní zařízení
Pokládání lina a koberců
Opravy nábytku
Malování a tapetování
Nabídka použitého nábytku
Počítače, kancelář
Psaní textů
Grafická úprava textů
Kancelářské práce
Poradenství
Opravy počítačů a náhradní díly
Stavby
Zednické práce
Klempířské práce
Svařování
Opravy topení
Tepelné izolace
Pronájem přístrojů a zařízení
92 |
Umění
Portréty, karikatury
Poezie
Batikování a barvení
11.12.2009
9:05
Stránka 93
PŘÍRODNÍ MEDICÍNA
Milan Smrž
Herbální medicína jednoznačně patří do rozvojové spolupráce. Patří tam navzdory zájmům velkých farmaceutických společností, přičemž tento postoj nelze charakterizovat jako principiálně
nepřátelský vůči moderním farmaceutickým přípravkům, protože i v severních průmyslových zemích se každoročně prozkoumávají desítky tisíc rostlin při hledání účinných léků, například proti
AIDS. Herbální medicína představuje základní možnost léčby různých nemocí a má mnoho dobrých vlastností: lokální dostupnost, levné pořízení, lokální zaměstnání, ve srovnání s farmaceutiky
mnohdy nižší vedlejší účinky, podporu vztahu lidí a přírody a příklon k tradicím. V dalším textu
jsou uvedeny některé rostliny, které rostou dosti běžně v Africe (i když mnohé afrického původu
nejsou) a mají velmi zajímavé zdravotní účinky.
Jedním z důležitých příkladů rozvoje herbální medicíny je užívání pelyňku ročního na léčení malárie, nemoci, která sužuje teplé oblasti a jejíž parazitní nositel si vypěstoval imunitu proti běžným
antimalarickým lékům. Tato bylina a její pěstování zasluhuje mimořádnou pozornost, protože je
levným a dostupným lékem proti metle tropických oblastí. Organizace, která její aplikaci prosazuje - Anamed – www.anamed.org, doufá, že užívání této byliny bude brzy podpořeno také Světovou zdravotnickou organizací – WHO.
Následující text je výtahem převážně z knih H.M.Hirta – Natural Medicine in the tropics a M.Castelmana – Velká kniha léčivých rostlin a dalších zdrojů.
Česnek setý - Alium sativum
přírodní medicína
Česnek má rád úrodnou, ale nepříliš vlhkou půdu. Nesnáší přímé hnojení chlévskou mrvou. Pěstuje se z jednotlivých stroužků, které se sází do řádků 30-35 cm od
sebe ve vzdálenosti 8 cm. K sadbě se používají především obvodové největší stroužky. Během sucha je nutno
česnek zavlažovat. Česnek je třeba sklízet, když začne zasychat nať nebo když se narovná květní stvol. Je třeba jej
uchovávat na suchém větraném místě, protože ve vlhku
rychle plesniví.
| 93
11.12.2009
9:05
Stránka 94
Tato rostlina je nejlepší syrová, protože účinné látky (především allicin) se varem ničí. Allicin je
silné antibiotikum, zabíjí e. coli, streptokoky i další mikroorganismy a má padesátinu účinků penicilinu. Česnek má rovněž protitrombotické účinky.
Česnekové přípravky:
• Česnekový med: sklenice se naplní oloupaným a nasekaným česnekem a pomalu se vlije med,
aby naplnil všechen prostor. Nádoba se umístí na teplém místě, med do sebe vtáhne šťávu
z česneku a česnek zprůhlední. Spotřebujte do 3 měsíců.
• Přípravek proti kašli: malá lžička nasekaného česneku se stejným množství cukru nebo medu.
Použít ihned po kašli.
• Česnekový olej: obdobně jako v případě medu, zalít dobrým olejem a nechat stát 3 dny při
teplotě 20 °C. Pak skladovat na chladném místě.
Použití:
• Bradavice, nežity, abscesy: rozmačkaný česnek nanést na požadované místo a fixovat obvazem, dvakrát denně vyměnit.
• Améby: polévkovou lžíci rozsekaného česneku třikrát denně, nekousat, zapít čajem, kůra 5 dní.
• Kousnutí a píchnutí hmyzem, moskyty a škorpióny: co nejrychleji přiložit plátek česneku na
ránu, rovněž v případě, když se rána zanítí, česnek dezinfikuje a snižuje bolest a svědění.
• Lehká malárie: polévková lžíce jemně nasekaného česneku 3krát denně a 2 litry čaje z citronové trávy, po dobu 5 dní.
• Diabetes, vysoký krevní tlak: jezte mnoho česneku, česnek a cibule snižují hladinu krevního
cukru, množství cholesterolu a vysoký krevní tlak.
• Kašel, nachlazení, bolesti krku: jezte stroužek česneku třikrát denně, každých několik hodin
lžíci česnekového medu, děti každých několik hodin přípravek proti kašli.
• Bolest zubů: při prvním náznaku bolesti dejte k bolavému místu plátek česneku a přidržte jej
zuby nebo jazykem z vnitřní strany zubů. Palčivý efekt pomine během několika minut. Česneková silice zabíjí bakterie, které způsobují zubní kazy, a je schopna pronikat dásní, dentinem
i zubní sklovinou.
• Další aplikace: kandidóza (kvasinková infekce) - držet v ústech jak možno, „atletická noha“ potírejte místo šťávou z česneku nebo česnekovým olejem, prevence trombózy, prořezávání
zubů - potírejte stroužkem česneku, aditivní prostředek při léčbě dysenterie, tuberkulózy.
Vedlejší efekty:
• Česnek může způsobovat problémy v případě nízkého krevního tlaku!
Pelyněk roční - Artemisia anua
Tato rostlina se vyskytuje v mírném pásu na celém světě. Hybrid zvaný Artemisia anua Annamed
byl vypěstován z rostlin z Vietnamu a Číny. Rostlina dosahuje až 3 metrů. Pěstování této rostliny
ze semen vyžaduje každodenní péči, ale výsledkem je čaj proti malárii.
94 |
11.12.2009
9:05
Stránka 95
Pěstování:
Semena i sazenice vyžadují každodenní péči a dostatek věnovaného času. Pěstování vyžaduje lehkou půdu, kterou lze
získat smícháním kompostu a písku 1:1. Tuto směs je potřeba zředit dvojnásobným množstvím vody a vařit alespoň
5 minut, aby se zničily všechny zárodky plevelů. Dalšímu vylehčení půdy mohou přispět kuličky pěnového polystyrenu,
v množství asi 10 %. Klíčící nádoba se naplní do výšky asi
5 cm připraveným substrátem a posype se semeny obalenými kaolinem. Substrát musí být řádně zalit, přebytečná
voda musí mít možnost odtéci, nejlépe otvory ve dně. Protože pelyněk klíčí na světle, nelze semena přikrývat žádným
substrátem. Na 1000 semen je třeba 1 metr čtverečný. Nádoba se umístí na světlé místo, ne však na přímé slunce –
kvůli vyschnutí. Je vhodné bránit vyschnutí plastovou fólií.
Zalévat nelze konví, ale pouze jemným postřikem. Semena
vyraší po 4 až 7 dnech. Během 6 týdnů je třeba velmi jemně
zavlažovat, postřikem nebo průsakem vody. Sazeničky je třeba přesazovat, aby nebyly příliš
u sebe. Až budou vysoké 3 cm, přesadí se do kořenáčků nebo nádobek a z nich asi po 10 týdnech po vysazení do volných záhonů - asi při výšce 15 cm. Na jednom metru čtverečném by měly
být maximálně 3 dospělé rostliny.
Rovněž je možné množení vegetativní. Postup je následující: větvičky se nařežou po dvou centimetrech, zbaví se listů a zapíchnou se jeden centimetr do půdy v klíčící nádobě. Další postup je
stejný.
Použití:
• Malárie: listy se vaří v litru vody a dávkují podle věku po dobu 7 dní, pakliže se malarická horečka v oblasti vrací během 3 týdnů, je možno prodloužit kůru na 12 dní, nebo aplikovat jeden
týden a třetí den přidat 3 tablety Fanisdaru či jiného konvenčního antimalarika. Těhotným
ženám nepodávat, především během prvních třech měsíců těhotenství. Nevařte v železném
hrnci, účinná látka reaguje s želeHmotnost pacienta (kg)
věk
g listů v ml vody v denní dávce
zem. Pro řádné dávkování je tře5-6
2-3 měsíce
0,5g/100 ml
ba mít dobré váhy. Pro odhad –
7-10
4-11 měsíců 1/200
plné plastové pouzdro na kino11-14
1-2 roky
1,5/300
film 35 mm představuje cca 5 gra15-18
3-4
2/400
mů. Silnější čaj lze získat z čerstvě
19-29
5-9
3/600
rozdrceného listí, zalít vařící vodou
30-39
10-11
3,5/700
a nechat loužit 15 minut. Pít i s listy.
40-49
12-13
4/800
>50
dospělí
5/1000
| 95
Suché období rostliny stresuje a rychle nasazují na květ. V takovém případě je třeba je rychle sklízet - jakmile se objeví první květy, odtrhnou se listy od stonku a usuší se.
•
•
•
•
•
•
11.12.2009
9:05
Stránka 96
Hemoroidy, bilharióza: čaj z jedné čajové lžíce suchých listů (1,5 g), vařit 10 minut.
Oční infekce: tentýž nálev filtrovat, používat výhradně čerstvý a chladný, nasáknout do kousků
čisté látky a na 10 minut položit na oči.
AIDS: čaj posiluje imunitní systém, užívat podle receptu na malárii.
Kandidóza v ústech: žvýkat mezi jídly a na noc nechat v ústech.
Kašel, nachlazení, zánět horních cest dýchacích: 3x denně inhalovat páru z horkého čaje, jeli to možné, udržujte čaj během inhalace horký.
Otevřený absces: omyté listy se vaří v malém množství vody a pak se přiloží na ránu, na uzavřené nežity upevnit pastu z rozdrcených listů.
Mango - Mangifera indica
V tropech všudypřítomný strom, lze jej pěstovat ze
semene v plastových nádobách a pak jej rozsazovat v osmimetrovém metrovém rozestupu. Plody
poskytuje za 4-6 let. Užívají se mladé listy, kůra,
květy, plody a semena. Kůra se má loupat pouze
z větviček, pouze z jedné strany, nikdy ne z kmene.
Použití:
• Průjem, amébová dysentérie: hrst čerstvých
mladých listů vařit 30 minut v litru vody, pít
během dne.
• Kašel, bronchitida: hrst listů vařit v 1 litru vody
10 minut.
• Zácpa: mnoho hodně zralých plodů.
• Horečka: jako na kašel, použít 3 litry vody, pít
během dne po malých dávkách.
• Zánět dásní, kurděje: jíst mnoho syrového ovoce, není-li, tak žvýkat 3 mladé listy denně.
• Zralému ovoci a šťávě z něj se připisují následující vlastnosti: snižuje horečku a zlepšuje dýchání, je prevencí šerosleposti, změkčuje rohovku, působí proti suchým očím, bolesti a pálení v očích; příznivě působí na sliznice, čímž je prevencí běžných onemocnění, se solí hasí
žízeň a předchází ztrátě soli a železa při nadměrném pocení.
• Prevence: nezralé plody jsou dobrým zdrojem vitamínu C, zlepšuje tvorbu kolagenu a zlepšuje elasticitu cévních stěn, je prevencí kurdějí, zvyšuje odolnost těla, v případě avitaminózy
C, nejsou-li plody, lze je nahradit žvýkáním listů.
• Hemoroidy: 5 hrstí starších listů se vaří v 5 litrech vody a z ní se připraví sedací lázeň.
• Červy: pecka manga se důkladně usuší, opraží a rozdrtí, prášek se vaří se sklenicí vody, nebo
hrst nasekaných květů se dá do 0,7 litru vody a nechá se stát přes noc.
Staré listy manga jsou jedované a proto se nepoužívají!
96 |
11.12.2009
9:05
Stránka 97
Baobab - Adansonia digitata
Zřídka pěstovanému stromu se daří i v suchých oblastech. Roste na Madagaskaru, v Austrálii, Jižní Africe, Zambii, Botswaně, Namibii a Mozambiku. Dužina plodů je
významná vysokým obsahem vitamínu C (100 g obsahuje až 360 mg C). Strom obsahuje substance účinné na
srdeční potíže, průjem, vysoký krevní tlak a horečku.
Plody mají antioxidační vlastnosti jak ve vodorozpustné,
tak i v tucích rozpustné fázi. Jsou vydatným zdrojem železa a dalších minerálů při jejich nedostatku.
Použití:
• Nálev ze sušených drcených listů (na 1 šálek 1-2 malé
lžičky) podporuje trávení; čaj nepodávat dětem
mladším 2 let.
• Kůra se používá ke snížení horečky.
• Dužina se vaří ve vodě a používá proti průjmu u dětí – 20 g dužiny vyvařit v litru vody.
• Mladé listy se jedí vařené jako špenát a semena se mohou pražit nebo se z nich získává olej
na vaření.
• Mladé listy se mohou sušit a použít do jídel obdobně jako v případě moringy.
• Prášek ze sušených listů může být aplikován na nehojící se rány.
• Černá semena lze pražit a pojídat jako oříšky.
Kmen baobabu slouží jako zásobárna vody – velký strom jí může obsahovat až několik kubických
metrů.
Papája - paw-paw
Papája, tradiční ovocný a léčitelský strom, pochází původně z karibské oblasti a Evropané ji rozšířili do tropické Asie a Afriky. Domorodci tuto rostlinu využívali
k léčení povrchových ran, lupénky a infekcí. Ženy ji
používaly k vyvolání menstruace, potratu nebo porodních stahů. Její pěstování vyžaduje dobrou úrodnou půdu s množstvím organického substrátu nebo
kompostu. Zasaďte vždy 3 semena a později odeberte samčí rostliny, jež nenesou plody. Na 10-20 samičích postačuje jedna samčí rostlina. Každých 4-5 let
nahraďte vysoké rostliny, aby sběr plodů nebyl příliš
komplikovaný. Zralé plody jsou zdrojem vitamínů
A, B, C, flavonoidů a enzymu papainu.
| 97
11.12.2009
9:05
Stránka 98
Použití papáji je velmi rozličné:
• Latexová šťáva, která skapává z nezralých plodů na kmen papájovníku, se rozpustí ve vodě
a slouží k omytí špinavých ran.
• Šťáva z nezralých plodů získaná naříznutím nezralých omytých na stromě visících plodů nerezovým nožem se používá na ošetření nekrotizujících ran; rovněž na odstranění červů. Latex
se ordinuje pouze jednou v množství do 1 roku ½ lžičky, do 3 let 1 lžička, do 6 let 2 lžičky, do
13 let 3 lžičky a nad 14 let 4 lžičky. Latex se užívá ráno na prázdný žaludek, kůru po týdnu opakovat pro jisté odstranění červů.
• Infikované rány: alkoholický extrakt - 10 g suchých drcených listů a 100 ml 70% alkoholu, nechat 1 týden, filtrovat - extrakt dávat na rány pravidelně každý den, nebo lze využít každý den
čerstvě vyrobený „papájový cukr“ - 1 kapka nezralé šťávy na 1 g čerstvého cukru a aplikovat
na ránu, když cukr zvlhne, přidat několikrát za den.
• Profylaxe červů a améb: žvýkat denně kousek (5*5 cm) listu nebo lžičku semen.
• Lehké případy malárie: čaj z hrsti listů, nevhodné pro těhotné.
• Avitaminóza: čerstvé plody obsahují množství důležitých vitamínů.
• Hepatitida, žloutenka, žlutá zimnice: jíst mnoho plodů, či vařené nezralé plody nebo čaj
z květů nebo kůry.
• Záněty močových cest: třikrát denně žvýkat vždy lžičku semen.
• Náhrada mýdla: myjte se čerstvými rozdrcenými listy, je třeba se vyvarovat kontaktu s očima.
• Astmatický záchvat: vykuřování suchými mladými listy.
• Kašel: vývar z vedlejších kořenů (hrst kořenů se umyje a pak se vaří 15 minut v litru vody).
• Problémy s trávením: s jídlem snězte 3 semena, trochu papájové šťávy nebo kousek papájového listu.
• Papája má preventivní vliv na vznik žaludečních vředů.
• Mykózy: 10 kapek latexu z nezralých plodů s velkou lžící rostlinného oleje, potírat 3x denně,
každý den čerstvý přípravek.
Guava - Psidium Guajava
Středně vysoký keř původem ze Střední Ameriky je rozšířen do mnoha dalších tropických ale
i subtropických oblastí. Pěstování vyžaduje
mnoho vláhy. Má plody s červenou dužinou a
vysokým obsahem vitamínu C (100-200 mg ve
100 g ovoce) a vitamínu A. Ovoce lze jíst syrové, konzervované, nebo i jinak upravené. Vývary a extrakty listů působí proti průjmu, mají
antiseptické, protikřečové a antimikrobiální vlastnosti; chrání játra, jsou kardioaktivní.
Použití:
• Proti mírnému průjmu dospělých se užívají nezralé plody nebo čaj z hrsti listů vařených v litru
vody 20 minut, scedit, doplnit zpět na litr, pít jako denní dávku.
98 |
•
•
•
•
•
•
•
•
•
11.12.2009
9:05
Stránka 99
Proti silnému průjmu: stejný recept, se 4 lžícemi medu nebo 2 vrchovatými lžícemi cukru a jednou rovnou lžící soli, na 1 kg váhy dítěte 200 ml čaje.
Kurděje (nedostatek vitamínu C): mnoho zralého ovoce.
Kašel: žvýkat 5x denně listy.
Rány: odvar dvou hrstí čerstvých listů v litru vody a omývat.
Proti bolesti zubů: žvýkat 3 mladé listy a rozžvýkané je vpravit do zubu.
Extrakt listů nebo kůry snižuje hladinu krevního cukru.
Olej z guavových listů má předběžně zjištěné protirakovinné vlastnosti.
V některých případech může čaj z listí nebo džus snižovat krevní cukr.
Otevřené abscesy: silný odvar 1:1 na kompresy (gázový polštářek) nebo pražit do hněda hrst
čerstvých listů s cukrem a solí - hmota na kompresy.
Psidium guajava také pomáhá při onemocněních a zánětech střev a žaludku, uvolňuje hleny
z dýchacích cest, pomáhá proti zánětům a otokům lymfatických uzlin, obsahuje mnoho selenu
a je proto vhodný při tumorech. Vedlejší efekty nejsou známé.
Blahovičník
- Eucalyptus globulus
Použití:
• Čaj proti kašli: hrst sušených
nebo čerstvých listů se vaří 5
minut v 1 litru, pije se během
dne – čaj je vhodný také jako doplňková léčba tuberkulózy, malárie, kašle, zánětu močových cest a bolesti v krku.
• Sirup proti kašli: silný vodný extrakt (20 g/250 ml vody), přídavek cukru, krátce povařit, nechat
1 hodinu stát, nevhodné pro děti do 2 let, od 7 let 1 lžičku 3x denně.
• Kapky proti kašli: 365 g čerstvých listů a 35 ml převařené filtrované vody, přidat 700 ml čistého
alkoholu (95%), po týdnu vymačkat a odstranit listy, dospělým dávkovat 30 kapek 3krát denně;
• Bolest v krku: žvýkat pomalu polovinu listu.
• Dezinfekce ran čerstvým odvarem: 1 lžička suchých drcených listů se vaří 15 minut se 100 ml
vody a slouží k omývání ran, vždy se připravuje čerstvý vývar, nebo se připraví olejový extrakt
– hrst suchých a drcených listů se smíchá s olejem.
• Hygiena ústní dutiny: používat malou větvičku jako zubní kartáček.
Ani dospělí by neměli používat tuto rostlinu déle než několik dní.
| 99
Mohutný strom s temně zelenými
podlouhlými listy, původem z Austrálie, nelze pod ním pěstovat další
plodiny, je rezistentní k mrazu.
11.12.2009
9:05
Stránka 100
Moringa - Moringa oleifera,
M. stenopetala
Pěstujte moringu! Domovem moringy oleifery je Indický poloostrov a Arábie, ale zdomácněl rovněž v jiných oblastech, především
v Africe. Středně veliký, ze semen rychle rostoucí strom, lze jej pěstovat v chudých písčitých půdách v teplotním rozmezí 26-40 °C
a srážkách v rozmezí 500-1000 mm, rezistentní na sucho, omlazovat seřezáváním; lze
jej pěstovat i v alkalických půdách. Strom lze
pěstovat i tam, kde se pěstují pomeranče.
M. stenopetala je domácím druhem v Keni
a Ethiopii, roste do výšky 2000 m n.m.
Použití:
• Listy syrové i vařené mohou sloužit jako potravina, dobré zkušenosti při podvýživě dětí,
vhodné i pro kojící matky, jsou zdrojem vitamínů (vysoký obsah vitamínu A, přítomny dále
B a C); vysoký obsah železa a proteinů; listy jsou bohaté na esenciální aminokyseliny. Listy lze
sušit během tří dnů ve stínu, přímé slunce ničí vitamín A. Usušené listy prosít a uložit v uzavřených nádobách na suchém místě. Každý měsíc připravit čerstvou várku. Sušené listy lze
přidat do kteréhokoliv jídla.
• K jídlu lze využít lusky: mladé zelené vařit jako fazolky, jsou-li tvrdší, vyjmout semena, jsou-li
veliké a staré, stále však ještě zelené – použijte jenom semena, opražte na oleji a jezte jako
oříšky.
• Vysoká nutriční hodnota předurčuje produkty z moringy jako výživu pro děti i dospělé.
• Olej lze získat lisováním z měkkých jader k přímému použití (na vaření), rychle žlukne, lze získat 2,3 litru oleje z 10 kg semen; lze z něj dělat mýdlo a svítit s ním.
• Je mnoho dobrých zkušeností s denní aplikací prášku z moringy a čaje z artemisie v případě
léčení pacientů s AIDS, kombinace dramaticky zvyšuje jejich kondici.
• Listy léčí průjem, anemii, odvar z listů vícekrát denně v případě diabetu.
• Extrakt z kořenů má projímavý účinek, stimuluje srdeční činnost, snižuje krevní tlak, působí
na sympatetická nervová zakončení a uvolňuje hladké svalstvo.
• Pasta ze semen na onemocnění kůže.
Výhodné je využití moringy k agroforestaci, poskytuje stín, listí a zbytek semen po lisování
oleje jsou zdrojem potravy pro dobytek. Odtučněný zbytek semen po lisování má vysoký obsah
proteinů (60 %), více než sója. Je vhodný pro výživu lidí i zvířat. Obsahuje dále fungicidní a baktericidní látky.
Vodný extrakt z moringy lze využít při čištění vody, protože obsahuje povrchově aktivní látky
podporující sedimentaci nečistot a mikroorganismů.
100 |
11.12.2009
9:05
Stránka 101
Africká kopřiva - Coleus Forskohlii
Není ani kopřivovitá, ani nepochází z Afriky, je ale pod tímto názvem u nás dobře známá. Coleus
Forskohlii je vytrvalá rostlina, pochází ze subtropické oblasti Indie, Nepálu, Srí Lanky, patří mezi
ajurvédské rostliny a dá se pěstovat na mnoha místech i v Africe. Je vysoká asi 30-50 cm a patří do čeledi hluchavkovitých. Má zoubkované většinou
purpurově fialové listy se zeleným vroubkováním.
Její kořeny se sbírají na podzim, když je purpurová
barva listů nejsytější. Sbírají se kořeny, jež mají zlatohnědou barvu, protože účinná látky forskolin je
přítomna, spolu s dalšími, pouze v kořenech.
Použití
• Glaukom (zelený zákal).
• Kardiovaskulární nemoci.
• Hypertense (vysoký krevní tlak).
• Obesita.
• Ekzémy a lupénka.
• Nespavost a poruchy spánku.
• Křeče a svalové napětí.
• Astma, městnavé srdeční selhání.
K těmto účelů se používá rozdrcený kořen, který obsahuje látku forskolin. Užívá se ve formě čaje.
Většinou se uvádí denní dávka extrakt z 6-12 g suchých kořenů.
Interakce a vedlejší příznaky nejsou známy, není vhodné aplikovat Coleus v těhotenství a je třeba
být opatrný v případech nízkého krevního tlaku, či v kombinaci s léky ředícími krev. Neberte Coleus 1-2 týdny před chirurgickým zákrokem - kvůli zvýšené krvácivosti.
Neem/Ným - Azadiracha Indica
Strom neem je na indickém subkontinentu využíván tisíciletí v tradiční indické medicíně - v Ajurvédě. Strom dosahuje v dospělosti výšky 30 metrů a široký je 20 metrů.
Rozmnožuje se semeny nebo z větviček vegetativně a je
vhodný pro reforestace v Africe i Asii. Za dobrých podmínek poskytuje ročně 50 kg plodů a 350 kg listů. Strom se
dožívá 100 až 200 let a jeho dřevo se s výhodou používá
jako stavební, protože jej nenapadají termiti. Roste ve vlhkém podnebí, ale snáší dlouhodobé sucho.
| 101
11.12.2009
9:05
Stránka 102
Použití:
• Malárie: 1 l vařící vody spaří 40 malých listů (5 g suchých) – denní dávka (ne těhotným).
• Prevence zubního kazu: čistit si zuby větvičkou dvakrát denně.
• Spavá nemoc: užití jako při malárii.
• Veš dětská, svrab: alkoholový extrakt listů (10 g/100 ml 40% alkoholu) nebo neemovníkový
olej 3x denně 5 dní po sobě nebo pastu z neemovníkových semen vetřít do vlasů.
• Lupénka, skrofulóza, kandidóza, mykózy, svrab, kožní problémy: aplikujte olej ze semen neemovníku, samotný, v případě silné reakce v masti nebo jedlém oleji (10%), nebo položte na
postižené místo vařené listy po dobu 15 minut večer a ráno.
• Průjem a úplavice: čaj ze 40 omytých listů.
• Přírodní insekticid: extrakt v koncentrovaném alkoholu (100 g drcených suchých listů na
500 ml alkoholu, nechat 10 dní, pak filtrovat), vykuřování – položte listy na žhavé uhlíky.
• Insekticid z plodů: použijte sušená semena; jeden šálek semen nechte louhovat v litru vody
6 hodin, filtrujte a použijte jako postřik proti hmyzu – tentýž den; opakujte po 6 dnech.
• Skladování potravin: rýži nebo fazole skladovat se suchými větvičkami s listy.
Rovněž lze využívat extrakt kůry neemovníku jako prostředku proti horečce, má protizánětlivý
a antibakteriální účinek.
Plody mají projímavý a tišící účinek. Je mimořádně účinný proti infekcím močových cest a proti
cizopasníkům v trávícím traktu.
Vedlejším efektem dlouhého vnitřního užívání přípravků z neemu může být dráždění ledvin a
jater. Neem nelze doporučit těhotným ženám.
!
OR!
P OZ
Pozor!
Jako neem je v Africe (D.R.Kongo a Angola) chybně nazýván i jiný strom, jenž se liší užitím, je to Melia – Melia azedarach, jemuž se mimo jiné také říká bead tree, Indian lilac,
Persian lilac, pride of China, umbrella tree, nebo white cedar, tento strom je ale jedovatý a nelze jej používat.
Rozdíly jsou následující:
neem
melia
semena
dlouhá
kulatá
květy
bílé
růžové až fialové
listy
zpeřené
dvakrát zpeřené
Je velmi mnoho léčivých rostlin, které naše západní civilizace stále ještě objevuje, a dalších, o jejichž účincích nemáme žádné znalosti. Snahou v rozvojové spolupráci by měla být kooperace
mezi partnery přinášející vzájemné obohacení zkušenostmi, teorií a praxí léčivých rostlin.
102 |
11.12.2009
9:05
Stránka 103
Černý kámen - „Black stone“
Tato technika je velmi prostou a levnou metodou, jež může zachránit život mnoha lidem, například po uštknutí hadem, bodnutí štírem nebo hmyzem.
Výroba:
Výroba černého kamene je snadná. Vezměte
střední část stehenní kosti krávy a nařezejte ji na
kousky velikosti 4x1,5 cm. Vložte tyto kousky do
vody s přídavkem mýdla či sody, aby se odstranil
morek z vnitřku kosti, a přiveďte vodu do varu.
Následně se ještě vyvaří v čisté vodě. Je třeba pracovat opatrně, protože rychlé změny teploty mohou poškodit důležitou vnitřní strukturu kosti.
5 dní sušit na slunci a pak na pánvi nad ohněm. Každý kousek zabalte vícekrát do hliníkové fólie,
dejte na rozžhavené uhlíky a dalšími přikryjte. Po 40 minutách je třeba proces kontrolovat – kousek kosti má být černý a pevný, změněný na uhlí, ale nespálený. Měl by přischnout k jazyku. Pakliže se tak nestane, je třeba v žíhání pokračovat. Pakliže se při žíhání doba překročí, může se kost
spálit na prach.
Použití:
Po uštknutí nebo kousnutí je třeba co nejrychleji na ránu pevně přiložit „black stone“, který se
rychle pevně přisaje a vysaje z rány jed.
Absorpční dřevěné „živočišné“ uhlí
Výroba:
Použije se nepryskyřičnaté dřevo z nejedovatého stromu, z něhož se udělá běžnou cestou dřevěné uhlí. V případě nedostatku dřeva je možno použít větve ze středu mangovníku, protože ty
nenesou plody. Dají se použít i slupky ořechů. V zakryté pánvi se nad ohněm žhaví až do zuhelnatění. Po ochladnutí se proseje rozdrcené uhlí třeba silonovou punčochou a opět se vysterilizuje
na pánvi do vzniku jiskřiček. Po ochlazení se uzavře do nádob.
Použití:
Při alimentárních otravách vyvolat zvracení, pak podat několik lžic práškového uhlí a zapít důkladně vodou. Tento přípravek lze použít v těch případech, kde bychom jinak aplikovali „živočišné“ aktivní uhlí, tedy v případech průjmu, žaludeční nevolnosti a podobě.
| 103
11.12.2009
9:05
Stránka 104
VÁPNO MÍSTO ENERGETICKY
NÁROČNÉHO CEMENTU
Mário Drozd, Milan Smrž, Tomáš Tožička
V mnoha rozvojových zemích se vedle tradičních hliněných nebo dřevených staveb využívá
v současné době především cement, místo aby se používalo vápno. Spotřeba cementu představuje v těchto zemích jeden ze zásadních faktorů vysoké spotřeby energie. Přitom je zřejmé, že cementu se nadužívá a používá se i tam, kde by ho mohl nahradit levnější a energeticky i surovinově
mnohem výhodnější vápenný hydrát. Malty a omítky obsahující vápno potřebují na ztuhnutí oxid
uhličitý z ovzduší, díky němuž karbonizují - přemění se zpátky na vápenec. Tato vlastnost činí vápenné omítky a malty CO2 neutrální, pakliže se ovšem vápno pálí obnovitelně získaným dřevem
nebo dřevěným uhlím, neboť množství CO2, které unikne při pálení vápna, se opět váže při tvrdnutí omítky.
Z historie
vápno místo energeticky náročného cementu
Vápenná malta je v Evropě využívána již několik tisíciletí. Nálezy z východního Turecka ukazují, že
vápno se v maltách používalo již před 14 000 lety. Jeho využití ve velkém však nastává až v Římské říši. První známý návod na míchání vápenné malty, jak ji známe dnes, napsal architekt Vitruvius ve svém díle Deset knih o architektuře.
Portlandský cement se začal využívat na přelomu 18. a 19. století a především v době průmyslové revoluce. Jeho nasazení popularizovalo zejména požadavek na zrychlení stavebních prací
a využití méně zručných a levnějších pracovních sil. To že byl surovinově i energeticky náročnější,
nehrálo žádnou roli, protože suroviny i energie byly tehdy lehce dostupné.
Cementárenský průmysl v rozvojových zemích zcela ovládl stavební technologie. Cement a jeho
využití přešlo z velkých staveb i do povědomí místního obyvatelstva, které připodobňovalo své
stavební zvyky dominantní koloniální síle. Tak se nesmyslně začaly využívat cementové malty
i omítky na stavbách, na něž se v rozvinutém světě využívá vápenné či maximálně vápeno-cementové malty.
104 |
11.12.2009
9:05
Stránka 105
Poměry pro přípravu malty a omítky
Tak, jak se zlepšovala kvalita vápna, klesal i jeho obsah v maltách, až v průběhu renesance se
ustálil poměr vápenného hydrátu k písku na hodnotě 1 : 3, který je používán i dnes. Tento poměr
samozřejmě závisí i na velikosti částic použitého písku, takže jemné štukové malty – omítky – obsahují větší podíl vápenného hydrátu 1 : 2, zatímco malty pro zdění, které jsou poměrně hrubé,
obsahují pojiva méně. Totéž platí i pro malty určené pro hrubé jádrové omítky
Další, málokdy uváděnou předností vápna před cementem je možnost využití lokálně dostupnějšího kopaného písku (pit sand), který může pro vápenaté omítky obsahovat určitá množství
hlíny či jílu, zatímco beton je i na malou příměs jílu nebo hlíny velmi citlivý a prakticky neztvrdne.
Pro beton je zapotřebí říční, praný pásek (river / cement sand)
Tipy:
Nedělat víc, než se spotřebuje za tři hodiny.
Míchat na sucho – skladuje se lépe než samotné vápno, ovšem písek musí být suchý!
Míchání pomocí metly na vrtačku - není potřeba míchačky. Stačí větší ruční akumulátorové vrtačky, které je možno dobíjet z fotovoltaických panelů.
!
OR!
P OZ
Pozor!
Vápno je nebezpečné pro oči. Pokud je zasaženo oko, je nutno jej okamžitě vypláchnout čistou chladnou vodou. Tak lze následky minimalizovat.
Na výrobu cementu je třeba spousta – z větší části neobnovitelné – energie, větší než v případě
pálení vápna, i komplikovanější technologie. Mnohem lepší variantu a pohodlnější práci například při omítání poskytuje vápenný hydrát, který by měl být nakupován místo cementu. Vápenný
hydrát je v mnoha zemích levnější a lze jej vyrábět z místně dostupného vápence, který se nalézá
v různých formách na mnoha místech na zemi.
Vápno je důležitou surovinou, která není jenom stavebním materiálem, ale lze ho využít na
mnohé další aplikace, například na úpravu vody (i odpadní), hrubé dezinfekce staveb a podlah,
nátěry proti ohni, jednoduché chemické procesy.
Zpracování vápna je poměrně jednoduché a na rozdíl od technicky složité a energeticky náročné
výroby cementu ho lze realizovat v malém lokálním měřítku s obnovitelnou energií, což je pro rozvojovou spolupráci důležitý aspekt.
| 105
Vápno a výroba páleného a hašeného vápna
11.12.2009
9:05
Stránka 106
Základy výroby:
Surovinou pro výrobu páleného vápna jsou materiály s obsahem uhličitanu vápenatého - může
se jednat o vápenec, mramor, křídu či skořápky mořských živočichů. V peci se pálí směs topiva
(dřeva, dřevěného či kamenného uhlí) a kusů vápencového materiálu při teplotě asi 1000 °C. Proces poskytuje směs páleného vápna (oxidu vápenatého) a popela.
Vypálené vápno se pak hasí vodou - menší množství vody dává suchý vápenný hydrát, větší množství vody pak vápenné mléko. Čirá část nad sedlinou je nasyceným roztokem málo rozpustného
hydroxidu vápenatého a nazývá se vápenná voda. Především pálené vápno, ale i další uvedené
látky, jsou silně alkalické a je nutno s nimi pracovat v ochranných pomůckách, především brýlích.
Vlastní pálení může probíhat ve dvou zařízeních, jednak v zemní jámě, kde se nechá hořet směs
vápencové suroviny a paliva (toto zařízení má účinnost asi 10-15 %), nebo v šachtové peci s účinností okolo 40 %.
Typická šachtová pec může být vystavěna z cihel ve čtvercovém průměru 1 metr o výšce cca 7
metrů. Prostřední zóna hoření musí mít malé inspekční otvory pro sledování procesu. K hornímu
otvoru musí vést zásobovací trasa, kudy se zásobuje směs přiměřeně velikých kusů uhlí a vápence v poměru 1:8-5, pro dřevo by mělo být množství paliva na horní hranici rozmezí (tedy v poměru 1 díl dřeva ku 5 dílům vápence).
Pro proces je rozhodující proud vzduchu procházející šachtovou pecí.
Podle zkušeností ze Zimbabwe, kde byla vápenná pec postavena ve svahu, byly celkové náklady
na její výstavbu 5000 USD a poskytuje za jeden den 1,5 až 2 tuny páleného vápna na 3-4 tuny vápence.
Hašení vápna
Hašením páleného vápna vzniká hydroxid vápenatý (známý též jako vápenný hydrát), který obsahuje vodu, a proto při dalším mícháním s vodou už nedochází k žádné reakci a vzniká jen suspenze vápna ve vodě.
I když je hašení vápna v podstatě jednoduché, vyžaduje jistou zručnost a zkušenosti. Snadno se
může stát, že při hašení vápna dojde k takzvanému utopení. K tomu dochází, když se při hašení
použije nadměrné množství vody. Pak je reakce pomalá, trvá i několik týdnů a vápno je následně
nepoužitelné pro stavebnictví. Stále se ale ještě dá dobře použít v zemědělství. K podobné degradaci vápenného hydrátu dojde i tehdy, pokud zmrzne.
Vápno je vhodné hasit ve větší otevřené nádobě. Do připravených 35 litrů nasypeme 35 kg páleného (nehašeného) vápna. Pak intenzivně mícháme a při nárůstu teploty dolijeme dalších 35 litrů
vody. Mícháme dalších 30 – 40 minut. Vyhašené vápno je třeba nechat odležet alespoň 10 dní.
106 |
!
OR!
P OZ
11.12.2009
9:05
Stránka 107
Pozor!
Pokud jste nikdy hašení vápna neprováděli, je lepší to nechat lidem, kteří s tím mají zkušenosti, nebo se to od nich předem naučit. Nezvládnutá reakce při hašení může způsobit explozi a poranění.
Orientační složení malty na zdění
Druh
Použití
Tzv. "lopatové normy", poměry komponentů
Písek
v m2
Vápno
v kg
Cement v
kg
Voda v l
Písek
Vápno
Cement
Poměr
P:V:C
Vápenné
Základní zdivo
z kamene
1
120
-
240 - 350
10
2,5
-
4:1:0
Vápenné
Zdivo kamenné,
smíšené a tehlové
1
140
-
240 - 350
10
3
-
3,5:1:0
Vápenno-cementové
Komínové a více
namáhané zdivo
1
100 - 120
50 - 120
240 - 350
10
2,5
1-1,5
4:1:0,5
Orientační složení omítek - počty dílů
Písek
Vápenná kaše
Vápenný hydrát
Cement
3,5-4,5
1
-
-
3-4
-
1
-
10-12
1,5
-
1
10-12
-
2
1
Vápenná
Vápenno-cementová
| 107
11.12.2009
9:05
Stránka 108
ZPRACOVÁNÍ POTRAVIN
V SOLÁRNÍCH SUŠÁRNÁCH
Jan Banout
Úvod
Sušení je jednou z nejstarších metod konzervace potravin. Především sušení na slunci se používá již po tisíciletí. Základním principem sušení je snížení tzv. vodní aktivity (obsahu vody) v produktu, čímž se zastaví mikrobiální procesy vedoucí k jejich znehodnocení. Zásadní výhodou
sušených potravin je fakt, že je možné je skladovat za velmi nízkých nákladů, což je velice významné zejména v rozvojových zemích. K samotnému sušení lze využít celou řadu technologických postupů, počínaje nejprimitivnějšími metodami sušení na slunci až po moderní sušárny,
které většinou využívají konvenční zdroje energie (elektřina, plyn atd.).
Solární sušení
Solárním sušením se rozumí využití tzv. solárních sušáren k dehydrataci různých zemědělských
produktů. Nejedná se ovšem o tradiční metody sušení na slunci na volném prostranství, které se
až doposud velice hojně využívají v celé řadě rozvojových zemí. Základní předností solárních sušáren je, že jsou mnohem efektivnější než tradiční metody sušení na slunci a jejich konstrukční
a provozní náklady jsou mnohem nižší než u sušáren konvenčních.
zpracování potravin v solárních sušárnách
Hlavní výhody solárních sušáren:
• Produkt se suší v uzavřeném prostoru a je tak lépe chráněn před nepříznivými klimatickými
vlivy (déšť), mechanickými nečistotami (prach), hmyzem a domácími zvířaty.
• Rychlejší průběh sušení, doprovázený vyššími teplotami oproti sušení na slunci, vede k menším rizikům kontaminace bakteriemi či plísněmi.
• Vyšší sušící teploty zajišťují zpracování většího objemu produkce za kratší čas.
• Investiční a provozní náklady jsou nižší než při používání sušáren s konvenčním zdrojem paliva.
Solární sušárny můžeme rozdělit do dvou základních skupin. Jednou skupinou jsou solární sušárny s přirozenou cirkulací sušícího vzduchu a tou druhou jsou solární sušárny s nucenou cirkulací sušícího vzduchu. Obě tyto skupiny můžeme pak dělit na tzv. sušárny přímé a nepřímé a to
v závislosti na tom, zdali se produkt suší přímo pod slunečními paprsky nebo ve stínu.
108 |
11.12.2009
9:05
Stránka 109
Základní funkční části solárních sušáren
s přirozenou cirkulací vzduchu
Vzduchový solární kolektor
Zaizolované vzduchovody pro rozvody
ohřátého vzduchu
Sušící komora
Komín
Základní funkční části solárních sušáren s nucenou cirkulací vzduchu
Vzduchový solární kolektor
Zaizolované vzduchovody pro rozvody ohřátého vzduchu
Sušící komora
Ventilátor pro zajištění cirkulace sušícího vzduchu
1. V solární sušárně lze zpracovávat většinu zemědělské produkce na farmě (ovoce, zelenina,
koření, byliny, maso, ryby atd.). Při výběru produktů je třeba vybírat kvalitní a především vyzrálé plody.
2. Z vybraných plodů je třeba selektovat ty, které
jsou nahnilé nebo jinak poškozené.
3. Vyselektované plody je třeba očistit a umýt
v pitné vodě.
4. Pokud je to třeba, je nutné plody zbavit slupky
a následně nakrájet na tenké plátky. Tloušťka
plátků je závislá na daném druhu plodu. Obecně lze doporučit plátky o tloušťce okolo 0,5 cm.
Je výhodnější plody nakrájet na plátky než na-
Technologický postup při solárním
sušení zemědělských produktů
1
2
| 109
11.12.2009
9:05
příklad na kostičky, jelikož se tak zvětší plocha
pro odpařování vody a tím se urychluje proces
sušení. Příprava plodů by měla probíhat v podmínkách s dobrou hygienou a pracovníci by
měli používat ochranných pomůcek (rukavice).
Sníží se tím riziko kontaminace patogeny a mechanickými nečistotami (prach).
5. Takto připravené produkty je možné uložit do
solární sušárny. Nevhodnou techniku sušení
pak reprezentuje obr. 6. Délka sušení je opět
závislá na celé řadě faktorů. Především na klimatických podmínkách (slunečno, zataženo,
déšť) a na druhu sušeného produktu. Různé
druhy ovoce či zeleniny obsahují různé počáteční množství vody. Základním faktorem,
který indikuje to, že je produkt dostatečně usušen, je finální obsah vody, tj. finální vlhkost produktu. Ta může být opět různá pro různé druhy
plodin. Na rychlost sušení má vliv samozřejmě
i sušící teplota. Čím je vyšší, tím probíhá proces rychleji, ovšem sušící teploty by neměly
překročit 70 °C jelikož pak dochází k výraznému poškození produktu. Toto se týká hlavně
produktů obsahujících látky, které jsou na tep-
Stránka 110
3
4
Hodnoty teplot a vlhkostí u vybraných produktů při solárním sušení
110 |
Produkt
Vlhkost v (%)
banány
Sušící teplota (°C)
počáteční
konečná
80
15
70
maniok
62
17
70
chilli
90
20
35-40
káva
65
11
45-50
copra
75
5
35-40
česnek
80
4
55
hrozinky
74-78
18
50-60
byliny
85
11
35-40
cibule
80-85
8
55
pepř
80
10
55
brambory
75-85
10-14
70
rýže
25
12
45
čaj
75
5
50
ovoce a zelenina obecně
70-90
10-20
40-60
maso a ryby obecně
70-80
10-20
60-65
5
6
lotu senzitivní (např. u ovoce a zeleniny
obsah vitaminu C). Dalším nežádoucím efektem je pak výrazné hnědnutí sušených produktů. Optimální hodnoty konečné vlhkosti
a sušících teplot pro vybrané produkty uvádí
tabulka.
11.12.2009
9:05
Stránka 111
Možnosti předzpracování produktů určených k sušení
Pro urychlení průběhu sušení a předně pro zachování určitých kvalitativních vlastností, jakými
jsou barva, měkkost, obsah vitaminu C, je možné zařadit před samotný proces sušení následující
kroky: blanšírování, máčení a nasolení.
Blanšírování
Blanšírování je proces, při kterém se produkt, nejčastěji ovoce a zelenina, na krátký časový úsek ponoří
do horké vody, případně horkého roztoku vody se
solí. Tento postup inaktivuje některé enzymy, které
působí následné hnědnutí při samotném sušení.
Dále snižuje riziko kontaminace nežádoucími mikroorganizmy, které mohou následně znehodnocovat
finální produkt. Kromě horké vody lze blanšírovat
i v páře.
Máčení
Máčením se rozumí ponoření produktu na určitý čas do předem připraveného roztoku. Opět se
jedná o metodu používanou při zpracování ovoce a zeleniny. V praxi se nejčastěji využívá pro zachování barvy a vitaminu C. Existuje celá řada roztoků, které mají nejrůznější konzervační vlastnosti. Pro venkovské oblasti rozvojových zemí lze doporučit máčení v kyselém roztoku. V tomto
případě lze použít roztok vody a citronu (1 lžička citronové šťávy / 2dcl vody), do něhož se produkt ponoří na 5 až 10 min. před samotným sušením. Kromě citronové šťávy lze použít například
šumivé vitaminové tablety (500 mg vitaminu C / 1 litr vody), kam se produkt naloží na 3 až 5
minut.
Solení
Prosolování, ať už samotnou solí nebo máčení do nasyceného solného roztoku, se provádí většinou při sušení masa a ryb. Tato metoda je obdobná těm, které se používají při jiných způsobech
zpracování masa např. uzení.
| 111
Postup při blanšírování zeleniny
1. Připravit zeleninu k sušení (očistit, nakrájet na
tenké plátky).
2. Nakrájená zelenina se umístí do koše případně do
gázy.
3. Následně se produkt ponoří do horké vody případně do páry na několik minut. Nejčastěji 1 až 5
min. podle druhu produktu. Teplota vody by měla
být v rozmezí 70 až 80° C.
4. Po vytažení koše z horké vody je třeba jej zchladit ve studené pitné vodě.
11.12.2009
9:05
Stránka 112
Konstrukce a popis solární sušárny
s přirozenou cirkulací vzduchu
Obrázek znázorňuje příklad možného řešení tzv.
přímé solární sušárny s přirozenou cirkulací vzduchu. Při konstrukci solární sušárny tohoto typu je
možné vycházet z místně dostupných materiálů.
Protože sušárna využívá obnovitelný zdroj energie,
je třeba konstrukci řešit tak, aby byla co možná nejúspornější s minimálními energetickými ztrátami.
Je dobré dbát na to, aby při konstrukci nevznikaly
různé netěsnosti. To bývá jeden z hlavních problémů, jelikož dílenské zpracování v rozvojových
zemích, zvláště pak na venkově, je na poměrně
nízké úrovni. Tj. pokud bude výroba svěřena místním lidem, tak je zpočátku nutná určitá kontrola
kvality provedené práce. Vybrané konstrukční materiály by měly být pokud možno co nejodolnější
klimatickým podmínkám (déšť, vysoká vzdušná
vlhkost) a tam kde přijde materiál do styku s potravinami, tak je třeba volit materiál, který splňuje
příslušnou normu. Například pro síta je vhodné
použít teplotě odolné plastové pletivo, nežli pletivo z galvanizovaného drátu.
Montáž solární sušárny s nucenou cirkulací vzduchu
112 |
11.12.2009
9:05
Stránka 113
1. Svařit ocelovou konstrukci sušárny (lze použít L nebo □ profil).
2. Do připraveného rámu vsadíme stěny a dno sušící komory ( např. tenčí dřevěné desky, nebo
OSB desky).
3. Následně vložíme izolační desky kvůli minimalizaci ztrát tepla (např. polystyren, nebo polyuretan).
4. Vnitřní stranu sušící komory pak opatříme galvanizovaným plechem.
5. Vnitřní strana sušící komory se natře matnou černou barvou pro lepší absorpci sluneční energie. Venkovní strany natřeme libovolnou barvou s větší odolností.
6. Připevníme horní desku pro uchycení transparentních dveří a komínu (deska může být ze
dřeva).
7. Upevníme transparentní dveře vsazené do rámu (lze použít sklo, nebo plexisklo s větší odolností).
8. Jako komín lze použít obyčejná PVC trubka, kterou upravíme na požadovaný rozměr.
9. Sušárna je již připravená a nyní stačí vložit volně stojící síta. Síta je možné umístit nad sebe,
čímž se zvětší kapacita sušárny.
| 113
Samotný konstrukční postup může mít následující kroky:
11.12.2009
9:05
Stránka 114
JAK UDĚLAT DOBRÝ KOMPOST V TROPECH?
Jana Mazancová
Kompostování zbytků ze zemědělských aktivit je nejsnazší a zároveň nejlevnější formou, jak bojovat s vyčerpaností úrodné půdy a půdní erozí. Kompost je produktem přirozené recyklace, kterým do půdy vracíme to, co jsme z ní kultivací vzali – živiny, půdní strukturu. Kompostovat lze
prakticky všude tam, kde se něco pěstuje. Kompostovat lze i v různých měřítkách – od malé hromádky v rohu zeleninové zahrádky až po větší hromady či příkopy na farmách. Navíc tropické
klima vytváří pro proces kompostování velmi příznivé podmínky. Kompostování se tedy může
stát velmi vhodnou doplňkovou aktivitou při aplikaci hlavních zemědělských technologiích
v rozvojových zemích. Příspěvek je zaměřen na kompostování na hromadách a vychází také
z materiálu HDRA: Composting in the Tropics.
Úvod
Zjednodušeně lze říci, že kompost je organická hmota, která vzniká rozkladem zbytků rostlinného a živočišného původu za pomoci mikroorganismů po určitý čas. Kompostováním lze velmi
dobře zužitkovat a zároveň zlikvidovat např. posklizňové zbytky či zbytky ze zpracování zemědělských plodin (slupky, odřezky, nevhodné části plodů apod.). Výsledný produkt – kompost
– se pak vyznačuje naprosto jinými vlastnostmi než vstupní materiál a při správné aplikaci velmi
prospívá kvalitě půdy.
jak udělat dobrý kompost v tropech?
Kompost je levným, jednoduchým a velmi efektivním nástrojem ke zlepšení půdní úrodnosti a tím
i zkvalitnění pěstovaných plodin.
• Kompost zlepšuje půdní strukturu – umožňuje lepší provzdušnění, hospodaření s vodou
a snižuje erozi.
• Kompost přispívá k udržení půdní vláhy v období sucha.
• Kompost dodává do půdy potřebné živiny a umožňuje rostlinám jejich příjem, což má za následek vyšší výnosy.
• Kompost může přispívat ke snížení problémů se škůdci a nemocemi. Lépe živené rostliny jsou
silnější a snadněji odolají útokům škůdců či nemocí.
Použití kompostu je vhodnější metodou výživy rostlin než aplikace chemických hnojiv. Umělá
hnojiva dodávají pouze živiny, ale nezlepšují půdní strukturu či kvalitu půdy. Jejich účinek je často
jen krátkodobý – pouze v sezóně aplikace. Kompost se na rozdíl od chemických hnojiv stává součástí půdy, není tak snadno vymýván a jeho pozitivní efekt je tudíž dlouhodobější.
Rostliny hnojené pouze umělými hnojivy jsou více náchylné k nemocem.
114 |
11.12.2009
9:05
Stránka 115
Vytvoření kompostu
Domácnosti a farmy nabízejí velké množství materiálu, který je vhodný pro tvorbu kompostu.
Většinou se jedná o tzv. zemědělské odpady, tj. organické zbytky, které na dané farmě nemají již
dalšího použití a jsou ponechány ladem. Někdy jsou takové zbytky dokonce i kupeny na hromadu, ale bez správného zacházení se tak ztrácejí cenné živiny a naopak semena plevelů a popřípadě zárodky nemocí v takovém materiálu i nadále zůstávají.
Co dát do kompostu?
Téměř veškeré organické odpady lze použít na kompost. Materiály se ale liší v době rozkladu. Je
proto klíčové správně smíchat suchý a starý materiál s mladým a šťavnatým. Materiály obsahují
odlišný poměr uhlíku a dusíku. Obecně platí, že mladý živý materiál, který se rychle rozkládá, obsahuje málo uhlíku, ale hodně dusíku. Naopak, starý a suchý materiál (např. sláma) se rozkládá pomalu a obsahuje větší množství uhlíku a menší množství dusíku. Pokud bude v kompostu příliš
málo materiálu bohatého na dusík, bude proces rozkladu velmi pomalý. Na druhé straně, pokud
bude kompost obsahovat příliš mnoho dusíkatého materiálu, budou se v procesu rozkladu vytvářet kyseliny a kompost bude nepříjemně zapáchat.
Materiál vhodný pro tvorbu kompostu
Příprava
Poznámka
Slupky z ovoce a zeleniny
Rychlý rozklad
Popel po spálení dřeva
Obsahuje velké množství draslíku a
vápníku
Papír a kartón
Roztrhat na malé kousky
Domácí smetí
Opatření
Používat jen ve velmi malém
množství
Pomalý rozklad. Smíchat s materiálem s vyšším obsahem vody.
Různé množství o různé kvalitě
Posklizňové zbytky
Tuhý materiál nakrájet na malé
kousky. Suchý materiál navlhčit.
Spadané listy
Suché listy je nutné navlhčit
Rostliny účelově pěstované ke kompostování
Nakrájet na malé kousky
Plevele
Nakrájet na malé kousky
Tuhý materiál se rozkládá pomalu.
Nepoužívat v případě že byly
nedávno aplikovány herbicidní
látky.
Doporučené jsou leguminózy
Vynechat kořeny trvalých plevelů a
zralá semena jednoletých plevelů.
Materiál
Není klíčovým materiálem, ale
výborným zdrojem živin.
Hnůj
Močůvka
Obtížně se sbírá. Lze sbírat z
podestýlky zvířat.
Při postříkaní hromady napomáhá
významně urychlit proces rozkladu.
Půda
Použít vrchní 10 cm vrstvu úrodné
půdy
Není klíčovým materiálem, ale
posyp hromady může napomáhat
snížit ztráty dusíku. Lze použít jako
pokryv hromady.
Mořské řasy
Při použití ve větším množství je
doporučeno nejdříve nechat zavadnout. Vždy aplikovat se suchým materiálem.
Obsahuje velké množství stopových
prvků.
| 115
11.12.2009
9:05
Stránka 116
Dostupnost materiálu
Některé materiály je nutné mít k dispozici pouze při zakládání kompostovací hromady, jiné materiály se sbírají pravidelně (kuchyňské zbytky). V případě zakládání hromady je nutné mít všechen
potřebný materiál, tj. i materiál s vyšším obsahem vody. Ztrátám vody se zabrání, pokud bude
takovýto materiál vhodně skladován – např. přikrytím listy banánovníku či trávou.
Materiál, který do kompostu NEpatří
• Rostlinný materiál ošetřený pesticidy či herbicidy.
• Odřezky masa – lákaly by krysy a další masožravá zvířata.
• Velké množství materiálu kontaminovaného nemocí.
• Materiál s trny.
• Vytrvalé plevele. Jejich šíření lze zabránit důkladným usušením či spálením, pak je lze použít
v kompostu.
• Neorganický materiál – kov, plast.
Umístění kompostu
Výběr vhodné lokality pro umístění kompostu závisí na třech faktorech:
• Dostupnost – kompost by měl být umístěn v dostupné vzdálenosti od zdroje materiálu
a místa konečné aplikace (pole, zahrada).
• Blízkost vodního zdroje – kompost by měl být umístěn na stinném místě (lze vyřešit umístěním kompostu pod strom či vybudováním jednoduchého přístřešku), aby se snížil výpar vody.
Kvalitní kompost vyžaduje zavlažování, zejména v období sucha. Pokud je nedostatek vody,
lze hromadu kompostu založit v jámě. Je ale nutné dát pozor na zaplavení hromady v jámě
v období dešťů.
• Dostatečná vzdálenost od obytných prostor – kompost většinou přitahuje hmyz, hlodavce
a hady.
Založení kompostu
Velikost
Při kompostování na hromadě je vhodné zvolit hromadu o šířce 2 m a výšce 1,5 m. Pokud je hromada příliš široká, nedochází k dostatečnému provzdušnění. Minimální rozměr pro hromadu je
pak 1 x 1 m. Délka hromady je variabilní.
Pracovní síla
Založení kompostu by nemělo probíhat v období vysokých nároků na pracovní sílu (např. období přípravy půdy, setí, sklizně). Na pravidelnou údržbu kompostu (např. obracení) by pak měla
být stanovena odpovědná osoba.
116 |
11.12.2009
9:05
Stránka 117
Jak založit kompostovací hromadu?
Hromada se zakládá na půdě bez porostu (nikdy na pevném nepropustném povrchu jako je
beton) dle následujících bodů (obr. 1):
•
•
•
•
•
•
•
•
Vytvořte základy o šířce 2 m a výšce 30 cm z hrubého materiálu – např. větvičky. Takovýto
materiál umožňuje dobrou cirkulaci vzduchu a vsakování přebytečné vody.
Přidejte vrstvu (10 cm) materiálu, který se obtížněji rozkládá – např. kukuřičná stébla a listy.
Přidejte vrstvu (10 cm) materiálu, který se snadno rozkládá – např. slupky z ovoce a zeleniny.
Přidejte vrstvu (2 cm) hnoje, starého kompostu či kejdy, pokud je tento materiál k dispozici.
Přidejte tenkou vrstvu půdy (sebranou z max. 10 cm hloubky).
Pokud máte k dispozici, přidejte popel a močůvku, urychlíte tím proces rozkladu.
Zalijte celou hromadu.
Opakujte klad vrstev od kroku 2, až hromada dosáhne 1,5 m výšky.
Obr. 1. Vrstvy kompostu při kompostování na hromadě
Kryt – tráva, listy
Zemina
Zemina
Popel
Zelená hmota
Zemina
Hnůj
Zralá vegetace
Hrubý rostlinný materiál
Fáze procesu kompostování
Tvorba kompostu je rozdělena do tří fází:
• Zahřívání – ve středu hromady je dosahováno vyšších teplot, které ničí zárodky chorob a semena plevelů.
• Chladnutí – dochází k rozkladu vláknitého materiálu – např. sláma, seno.
• Zrání – dochází ke kompletnímu rozkladu materiálu a jeho promíchání.
| 117
Hromada by měla být chráněna proti výparu a výplachu živin. Vhodné je pokrytí listy banánovníku, senem, slámou apod.
11.12.2009
9:05
Stránka 118
Rychlost rozkladu závisí na:
• Vzduchu – mikroorganismy odpovědné za rozklad organické hmoty potřebují ke svému životu kyslík. Při své činnosti vylučují oxid uhličitý, který musí být z hromady odváděn. Jestliže
v hromadě není dostatečné množství kyslíku, začnou převládat organismy, které ho k životu
nepotřebují. Výsledkem jejich aktivity je zápach a pomalý rozklad materiálu v hromadě.
• Vodě – činnost organismů se zpomaluje v případě nedostatku vody. Jestliže je ale v hromadě
příliš vody, pak není prostor pro vzduch a organismy způsobující rozklad vyhynou. V hromadě
pak bude probíhat spíše kvašení (fermentace). Odhad správného množství vody vyžaduje
trochu praxe.
• Teplotě – vyšší teplota podporuje činnost organismů. Pokud je příliš vysoká, rozklad se zpomaluje.
Péče o kompost
Kvalitního kompostu lze dosáhnout jen pravidelnou péčí, která zahrnuje zalévání a obracení.
Zalévání
V suchých podmínkách se doporučuje zalévat hromadu dvakrát týdně. Správné množství vody v hromadě lze zjistit pomocí jednoduchého testu – doprostřed hromady umístěte hrst sena. Po pěti minutách seno vytáhněte, seno by mělo být na dotek vlhké. V případě, že není, je nutné hromadu zalít.
Vysychání hromady lze zabránit několika způsoby:
• Pokrýt hromadu listy banánovníku.
• Pokrýt hromadu vrstvou bahna.
• Hromadu neobracet.
V případě, že dojde k zavodnění hromady, je vhodné hromadu otevřít, přidat suchý materiál či nechat po nějakou dobu hromadu proschnout na slunci.
Obracení
Po dvou až třech týdnech od založení je nutné provést první obrácení hromady. Hromada zmenšila svůj objem a je třeba ji provzdušnit. Oddělte část hromady, promíchejte ji a pak smíchejte se
zbytkem a znovu z materiálu vytvořte hromadu. Platí, že materiál z povrchu hromady by měl přijít dovnitř, a opačně. Pokud je hromada příliš suchá, zalijte ji. Pokud příliš vlhká, vysušte ji. Další
obrácení se provádí po třech týdnech.
Několik dní po obrácení zkontrolujte teplotu a vlhkost.
Další obrácení se provádí ještě před rozložením obtížněji rozložitelného materiálu (větvičky).
Kompost lze vytvořit i bez obracení, ale materiál na povrchu hromady nebude rozložen. Také zárodky chorob a semena plevelů nemusí být dostatečně zničeny. Z těchto důvodů se doporučuje
nerozložený materiál oddělit od kompostu a použít ho pro novou zakládku.
118 |
11.12.2009
9:05
Stránka 119
Teplo
Správnou teplotu uvnitř hromady lze zjistit pomocí větve, která se po deseti dnech od založení
kompostu, zapíchne do středu hromady a po několika dnech vytáhne. Větev by měla být na dotek
teplá. V případě, že není, proces rozkladu ještě nezačal, což znamená, že podmínky v hromadě nejsou příznivé. Je nutné upravit vlhkostní a vzdušné poměry. Test na správnou teplotu by měl být
prováděn pravidelně.
Zrání kompostu
Po zchlazení přichází fáze zrání. V této fázi již nejsou v hromadě rozeznatelné jednotlivé druhy materiálu. Kompost by měl být černohnědý vydávající příjemnou vůni.
I v této fázi by měl být kompost chráněn proti dešti a vysušení.
Po uzrání by měl být ihned aplikován na místo určení, jinak dochází ke ztrátám živin.
Použití kompostu
Kompost je kvalitní hnojivo, kterým jsou do půdy navráceny potřebné živiny. Přispívá ke zlepšení struktury půdy a v boji proti erozi.
Kompost je často používán na zahrádky blízko obydlí. Vyzrálý kompost se promíchá s vrchní vrstvou (do 10 cm) zeminy na záhonech. Pokud je aplikován příliš hluboko, kořenový systém rostlin
není schopen využít živiny. V případě nedostatku kompostu na celý povrch záhonu jej lze aplikovat pouze přímo do jamek pro semena.
Nevyzrálý kompost lze využít jako mulč
kolem rostlin a stromů, kde probíhá proces
zrání. Je vhodné vrstvu kompostu chránit
vrstvou slámy, která zabraňuje ztrátám živin.
Kompost lze rovněž využít ve školkách či jako
krmivo v chovu ryb.
Obr. 2. Zrající kompost (Angola)
| 119
11.12.2009
9:05
Stránka 120
PROFILY AUTORŮ
V pořadí podle prvního uvedení v publikaci.
Mgr. Tomáš Tožička
profily autorů
Expert a koordinátor projektů zaměřených na komunitní práci a obnovitelné zdroje energie.
Praxe: Práce v energetice (1986-1989). Po ukončení studia v r. 1996 založil a vedl sociální a komunitní zařízení
v Mostě, Litvínově a v Praze. Projektový koordinátor řady neziskových organizací působících v rozvojové spolupráci
(Diakonie ČCE, Ekumenická akademie Praha, Nadace Divoké husy, ADRA, Educon), člen domácích i mezinárodních
rozvojových grémií. Zakládající člen Českého fóra pro rozvojovou spolupráci a Asociace pro Fairtrade. Publikační
a přednášková činnost se zaměřením na Rozvojové cíle tisíciletí a na koncepci a praxi přenosu technologií především v oblasti managementu a energetiky.
Projekty v zahraničí: Koordinátor týmu na elektrifikaci pomocí solární energie, Masuku, Zambie (2005-2006) a Naluyanda, Zambie (2007).
Milan Smrž
Expert na sluneční energetiku.
Praxe: Asistent na katedře energetiky VŠCHT Praha (1973-1992), zakladatel a předseda sdružení EUROSOLAR - národní
sekce evropského sdružení pro obnovitelnou energii, viceprezident evropské organizace Eurosolar (2003, 2007), člen
komise pro udělování Evropských slunečních cen.
Publikační a přednášková činnost: Autor a spoluautor několika desítek článků, odborných sdělení, konferenčních
příspěvků, patentů a autorských osvědčení, překlady literatury zaměřené na sluneční energetiku.
Projekty v zahraničí: Expert týmu na elektrifikaci pomocí solární energie, Masuku, Zambie (2005-2006) a Naluyanda, Zambie (2007). Expert týmu na elektrifikaci pomocí solární energie, Catabola, Angola (2009).
Miroslav Gežo
Expert na malé větrné elektrárny.
Praxe: 10 let praxe v oboru pozemní stavby a investice, dispečer strojního závodu. Od roku 2006 člen TNK-109 větrné elektrárny (Český normalizační institut). Od roku 1992 výpočty, návrh a výroba malých větrných elektráren bez
použití převodů (direct drive) a hybridních zdrojů energie.
Ředitel a jednatel společnosti Aerplast s.r.o.
RNDr. Katuše Kubíková
Hydrogeoložka v oblastech vyhledávání a ochrana vodních zdrojů, sanace znečištění podzemních vod a nesaturované zóny.
Praxe: Hydrogeoložka ve společnostech Agrostav Ústí nad Orlicí, Vodní zdroje Bylany, Orlická hydrogeologická
společnost Ústí nad orlicí, KAP, spol. s r.o. Praha, GEO spol. s r.o. Praha. V letech 1993 až 1994 referentka OkÚ Ústí nad
Orlicí, referát životního prostředí. Od roku 2000 hydrogeoložka spol. WASTECH a.s. Praha.
Projekty v zahraničí: V letech 2006 až 2008 se podílela na přípravě environmentálních projektů pro Irácký Kurdistán
(provincie Erbíl) a na školení iráckých environmentálních pracovníků.
Zahraniční dobrovolnické aktivity: od roku 2002 působila jako dobrovolník v organizaci Humanistické centrum Narovinu a věnovala se přípravě a implementaci rozvojových projektů v ČR a Keni. Účast v projektu "Adopce afrických
dětí"; příprava a realizace projektu „Elektřina ze slunce pro školy v Keni“ (2004 - 2006); příprava a koordinace projektu na výstavbu komunitního centra Rusinga Island – Ostrov Naděje (2003-2008); příprava a realizace dílčí části
projektu na zásobování komunitního centra pitnou vodou "Voda pro Ostrov naděje" (2007 - 2008).
Václav Navrátil
Expert na technologie úpravy vod a přístroje k měření elektrochemických a fyzikálních veličin.
Praxe: Mechanik telekomunikací Okresní správy spojů Kroměříž, mechanik telekomunikací a hlavní technik Okresního radiouzlu OSS Havlíčkův Brod, OSVČ - výroba měřících přístrojů pro měření elektrochemických a fyzikálních
veličin, jednatel a majitel GRYF HB s.r.o. - výroba měřících přístrojů pro měření elektrochem. a fyz. veličin, vývoj
120 |
11.12.2009
9:05
Stránka 121
a výroba zařízení pro úpravny pitných, průmyslových a odpadních vod a pro řízení technologických procesů. Přednášky na Káhirské univerzitě zaměřené na využití moderních technologií pro úpravu pitné vody (2009).
Projekty v zahraničí: Průzkum možností stavby malých vodních zdrojů pitné vody a stavba vodního zdroje v rámci
projektu "Voda pro Ostrov naděje" , Keňa (2007 - 2008).
Mgr. Stanislav Kutáček
Expert na finanční a projektový management.
Praxe: Asistent na Ekonomicko-správní fakultě MU v Brně, asistent pro grantovou agendu Nadace Partnerství, výzkumný pracovník Dopravního centra Brno, od roku 2005 dosud výkonný ředitel Trastu pro ekonomiku a společnost a od roku 2008 dosud finanční ředitel Ekologického právního servisu.
Dobrovolnické práce pro neziskové organizace (Hnutí Duha, Horní mlýn, Autonapůl).
Nezávislá sociální výzkumnice.
Praxe: Učila na Romské střední škole sociální, účast na dlouhodobém stacionárním terénním výzkumu sociálně vyloučených romských komunit, jehož zadavatelem bylo MPSV, publikační a přednášková činnost v oblasti interetnických vztahů. Spoluorganizace dětských táborů a volnočasových aktivit pro romské děti. Redaktorka Deníku
Referendum.
Dobrovolnická pomoc v uprchlickém táboře v Černé hoře (ADRA 1997).
Ing. Teodoro Sanchez-Campos Ph.D.
Specialista na elektrifikace venkovských oblastí v rozvojových zemích.
Narodil se v Peru, pracuje v britské organizaci Practical Action jako expert a poradce na energetické technologie
a strategie. Člen britských i mezinárodních asociací zaměřených na obnovitelné zdroje energie. Poradce a konzultant UNDP, Světové banky, EEU a DFID. Spoluautor „Studie k energetické politice zaměřené na přístup k energii na
místní úrovni“ pro MZV ČR. Autor 8 knih a mnoha článků. Koordinátor elektrifikačních projektů v Latinské Americe.
Mário Drozd
Odborník na přípravu nátěrových hmot a omítek.
Praxe: Od r. 1999 obchodník s barvami, od r. 2006 spolumajitel a obchodní ředitel společnosti FARBY LEMAS, Prievidza a BARVY LEMAS Praha. Člen Cechu maliarov Slovenskej Republiky. Zakladatel společnosti MONET, Prievidza,
která se krom jiného orientuje na míchání, realizaci a prodej speciálních nátěrů, omítek a štukatur. Společnost vede
jako výkonný ředitel.
Realizačně vstupuje také do projektů obnovy a opravy zdí a omítek historických památek a kostelů.
Ing. Jan Banout, Ph.D.
Odborný asistent na Institutu tropů a subtropů při České zemědělské univerzitě v Praze se zaměřením na rozvoj alternativních technologií v zemědělství.
Praxe: Odborný asistent na katedře udržitelných technologií na ITS, ČZU v Praze od roku 2004. V roce 1999 šestiměsíční pobyt na Kassel University v SRN, studium na fakultě International Agriculture and Environmental Protection.
Od roku 2003 člen expertních týmů v rámci realizace projektů ZRS ČR. Zakládající člen o.s. Area Viva ( od roku 2001).
Projekty v zahraničí: Udržitelný rozvoj venkovských oblastí Lejlekského okresu, Kyrgyzstán (2008-2010). Podpora
chovu sladkovodních ryb, Vietnam (2008-2010). Udržitelné nakládání s přírodními zdroji v oblasti Amazonie, Peru
(2007-2009). Udržitelný rozvoj v komunitě Phong My, Vietnam (2006-2009). Zřízení rozvojového a extenzifikačního
centra v amazonské pánvi Peru za účelem vytváření trvale udržitelných technologií v zemědělství (2003-2006).
Ing. Jana Mazancová, Ph.D.
Odborná asistentka se zaměřením na rozvojovou pomoc a výzkum biomasy na Katedře udržitelných technologií
Institutu tropů a subtropů České zemědělské univerzity Praha.
Praxe: Výzkumná pracovnice v oblasti zpracování organického odpadu z agro-potravinářského komplexu, VÚZT
Praha-Ruzyně (2003 – 2004); odborná asistentka na Katedře udržitelných technologií Institutu tropů a subtropů
ČZU Praha; výzkumná pracovnice v oblasti energetického využití biomasy, VÚZT Praha-Ruzyně.
Projekty v zahraničí: Spolukoordinátorka ustavení centra zemědělského vzdělávání v provincii Bié, Angola a následných projektů (2004-2007). Technická a metodická pomoc při zakládání fakulty technického, environmentálního
a zemědělsko-potravinářského inženýrství při Hanojské zemědělské univerzitě ve Vietnamu (2007). Odborná poradkyně při zakládání laboratoře bio-energetiky na Moldavské státní univerzitě v Kišiněvě. (2007). Koordinátorka rozvojového projektu ZRS ČR "Podpora odborné zemědělské školy v Catabola, Angola" (2009).
| 121
profily autorů
Mgr. Saša Uhlová
11.12.2009
9:05
Stránka 122
udržitelné techn. pro rozvoj a lokální energetiku
UDRŽITELNÉ TECHNOLOGIE
PRO ROZVOJ A LOKÁLNÍ ENERGETIKU
Jako lidé, kteří se zabývají problematikou rozvoje na praktické i koncepční úrovni, jsme se sešli, abychom společně
hledali vhodné nástroje pro rozvoj chudých a nejchudších regionů naší planety. Shodli jsme se, že je důležité hledat a využívat technologie, které jsou využitelné na lokální úrovni, jsou udržitelné a mají co největší multiplikační
efekt. K tomu je také třeba hledat vhodné postupy řízení, které budou participativní, interkulturní, transparentní,
kontrolovatelné a přístupné. Proto jsme se rozhodli soustředit na tematické okruhy: obnovitelné zdroje energie; udržitelné zemědělství; využití a ochrana vodních zdrojů; management lokálních cyklů. Důraz na lokální udržitelnost
je důležitý zejména v době globální ekonomické krize, v jejímž důsledku jsou rozvojové země ohroženy více než
dříve.
Klíčovým úkolem v lokálních rozvojových projektech je zajistit co nejvyšší soběstačnost, bezpečí a důstojnost. Je
nutno vytvářet politické a ekonomické podmínky, které umožní zajištění dostatku výstupů, lokálních pracovních
míst a příjmů pro celou komunitu a to s důrazem na zlepšování postavení žen a dalších marginalizovaných skupin
a s ohledem na ochranu životního prostředí. Tyto zásady chceme uvádět do života v rámci rozvojové spolupráce,
při realizaci projektů na kterých se budou podílet aktéři z nevládních organizací, akademických institucí, soukromého a veřejného sektoru.
Jsme si vědomi, že:
- pokud jde o obnovitelné zdroje energie:
122 |
a) Energetické fosilně nukleární zdroje nemohou pokrýt potřebu vzdálených venkovských komunit vzhledem k velkým nákladům na rozvodné sítě
a transfor mační stanice a na jejich údržbu. S ohledem na veliké vzdálenosti
značně rostou ztráty v rozvodech. Především fotovoltaické systémy mají
v rozvojových zemích ustálený výkon a ve srovnání se střední Evropou prakticky dvojnásobný příkon sluneční energie. Cena elektřiny dodané rozvodnými sítěmi bude v nejbližší době vyšší než ta, která by byla vyrobena na
místě z obnovitelných zdrojů. Stále se zvyšující ceny fosilních a jaderných
zdrojů budou mít za následek ochromení života v rozvojových zemích.
A) Je nezbytné hledat vhodné zdroje energie pro odloučené komunity,
s využitím stávajících technologií – fotovoltaika, větrné turbíny, malé vodní
zdroje, biomasa atd. Přitom je třeba myslet na možnost přímého využití
mechanické energie na pohon strojů a zařízení. Je třeba vytvářet jasné
technologické postupy, návody a manuály pro jejich implementaci
a vhodné kombinování a to pro jednotlivé instalace nebo budování lokálních sítí. Je potřebné zvyšovat kapacity v rámci existujících vzdělávacích
systémů pro jejich širší využívání a to zejména v rámci polytechnické výchovy. Vytvářet nejen technické zázemí, ale současně školit odborné pracovníky, kteří budou zodpovědní za provoz zařízení a bezpečnost práce.
Školení mohou probíhat na místě instalace v rozvojových zemích nebo
v rozvinutých zemích, kde budou spojená s praxí ve výrobních a především
montážních firmách, zabývajících se obnovitelnými zdroji energie.
b) Přestože existují udržitelné technologie, které by mohly pomoci chudým
a odloučeným komunitám, nejsou tyto technologie dostatečně připraveny
pro aplikace v rozvojových zemích. Je třeba zajistit funkčnost technologií
v extrémních podmínkách rozvojových zemí
B) Je nutné věnovat se efektivnímu přizpůsobení moderních technologií
pro využití v chudých a odloučených komunitách. Jedná se především
o vytváření modulů umožňujících kombinaci celistvých technologických
celků odpovídajících daným potřebám, nenáročných na finální montáž,
jednoduchých na opravu (bloková výměna) a snadnou manipulaci. Je třeba
brát v úvahu odolnost zařízení vůči extrémním povětrnostním podmínkám
v tropických a subtropických oblastech (např. vysoké teploty, vlhkost, elektrostatické výboje, hmyz a další).
c) Vaření představuje nejvyšší energetickou spotřebu pro chudé lidi v rozvojových zemích. Zvýšená potřeba palivového dřeva vede často k deforestaci.
Kvůli špatným podmínkám při vaření vznikají toxické emise, které mají za
následek poškození zdraví žen a dětí.
C) Je třeba nalézt a uvést do praxe efektivnější metody využití palivového
dřeva (pece, vařiče) s ohledem na tradiční metody přípravy jídla; zlepšit
lesní management; nalézt variantu k palivovému dřevu např.
- využitím lokálně produkovaného rostlinného oleje nebo zbytků po jeho
lisování
- využitím biomasy pro výrobu bioplynu
- uplatněním solárních vařičů.
d) Nové technologie mohou znamenat zvýšenou ekologickou zátěž.
D) Je nutné od počátku projektového cyklu myslet na minimalizaci ekologických rizik a odpadů. Zavádět postupy pro recyklaci odpadů nebo
bezpečné dočasné deponovaní.
11.12.2009
9:05
Stránka 123
a) Jedním z hlavních problémů rozvojových zemí je komerčně a proexportně motivované monokulturní, jednostranné zatížení, které ohrožuje
ekologickou, ekonomickou i sociální stabilitu komunit ve venkovských
oblastech. Chudí trpí nedostatkem vhodné technické asistence, odpovídajících nástrojů, kvalitních osiv a trhu pro jejich produkty.
A) Je nezbytné analyzovat příčiny problémů, podporovat zemědělské systémy založené na ekologické rovnováze respektující místní přírodní a kulturní podmínky, zohlednit zachovávání biodiverzity, kulturní krajiny,
klimatu, vzduchu, vody.
b) Řada systémů je kvůli nevhodným technologickým praktikám především
komerčního zemědělství ohrožena erozí půdy, ztrátou půdní úrodnosti, zasolováním, ztrátou biodiverzity a vystavena silnému vlivu klimatických
změn, chorob, škůdců a jiných biotických faktorů. Ohroženo je také zdraví
pracovníků. Příčinou problémů může být v řadě regionů rozvojových zemí
nedostatek znalostí (např. o využití přírodních hnojiv a pesticidů, o vhodných
zavlažovacích systémech, apod.) nebo nevhodný přenos know-how.
B) Proto je nezbytné podporovat zemědělské postupy, které vycházejí z environmentálně udržitelných systémů a cyklů, pracují s nimi a udržují je; vstupy musí být redukovány recyklací a efektivním hospodařením s materiály
a energií za účelem udržení kvality životního prostředí a zachování zdrojů.
c) Biomasa, která není určena k potravinářskému, krmivářskému či jinému
přímému účelu, skýtá potenciál ve formě energie, nutrientu či mechanické ochrany zlepšující agrotechnické zásahy. Produkce energie z biomasy
může významným způsobem přispět ke zvýšení životního standardu rurálních obyvatel.
C) Proto je nezbytné hledat vhodné technologie využití reziduální biomasy
související se sociálními, ekonomickými a přírodními možnostmi komunit
a podporovat šíření informací a jasných technologických postupů, návodů
a tréninků pro příjemce a realizátory rozvojových projektů určených k implementaci a technologii využití reziduální biomasy.
d) Zemědělství rozvojových zemí je často na úkor potravinové bezpečnosti
a biodiverzity používáno pro komerční pěstování agropaliv určených na export do rozvinutých zemí.
D) Je nezbytné podporovat pěstování agropaliv jen pro regionální spotřebu.
e) Farmaceutika jsou často nedostupná, ať už kvůli ceně či nedosažitelnosti
zdravotních zařízení. Tradiční lékařství využívané v rozvojových zemích je
mnohdy neúčinné, založené na pověrách, či nehygienické.
E) Je třeba školit zdravotní personál i tradiční léčitele ve využití účinných
postupů tradičního lékařství, především pěstování léčivých bylin, přípravě
léčivých přípravků z těchto rostlin a dalším správném zacházení s nimi.
udržitelné techn. pro rozvoj a lokální energetiku
- pokud jde o udržitelné zemědělství:
- pokud jde o využívání a ochranu vodních zdrojů:
a) Jedním ze zásadních problémů rozvojových zemí je nedostupnost nezávadné vody.
A) Proto je nezbytné hledat optimální řešení zásobování vodou, a v maximální možné míře zohlednit přírodní podmínky a potřeby místních lokalit,
vhodnost navrhovaných technologií a udržitelnost využívání a ochrany
vodních zdrojů.
b) Využívání nevhodných zdrojů vody, absence ochranných opatření a nízké
povědomí komunit o zásadách správného hospodaření s vodou vede často
k závažným onemocněním, mnohdy až epidemického charakteru.
B) Je nutné systematicky zvyšovat povědomí obyvatel o zásadách hygieny,
využívání a ochrany vody a upozorňovat na možná rizika; vytvářet technické
zázemí a školit pracovníky, kteří budou zodpovědní za provoz zařízení. Současně
je nezbytné zaměřit se na minimalizaci rizik souvisejících s odpadními vodami.
- pokud jde o management lokálních cyklů:
a) Direktivní prosazování zásad průmyslového managementu, resp.
donorských postupů, není vhodné v podmínkách komunitního plánování.
A) V rámci přípravy a realizace projektů v rozvojových zemích musíme
používat adekvátní prostředky řízení a v partnerské spolupráci je rozvíjet
tak, aby zohlednily místní sociální a kulturní podmínky a posílily vlastnictví
komunit. Je třeba aplikovat princip společné, ale rozdílné, odpovědnosti.
b) Požadovaná míra udržitelnosti rozvojových projektů často nezohledňuje
místní podmínky.
B) Je nutné definovat udržitelnost a její význam podle zaměření a obsahu
rozvojových projektů a specifikovat ji ve vztahu k danému geografickému,
politickému, sociálnímu a kulturnímu kontextu.
c) Dopad projektu na rozvoj lokálních ekonomických mechanismů není v
rozvojových projektech často zohledněn.
C) Je potřeba podporovat místní ekonomické vazby a multiplikační efekt
přicházejících investic pro lokální ekonomický rozvoj - vhodným nástrojem reflexe je například měření fin. multiplikátoru dle New Economic Foundation.
d) Evaluace krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých dopadů rozvojových projektů je nedostatečná.
D) Cílem evaluací musí být především zajištění přenosu zkušeností,
zabránění opakování chyb a koncepční podpora při vývoji nových projektů.
Je třeba zohledňovat specifikovanou udržitelnost rozvojových projektů (viz
bod B) v evaluaci projektů a podporovat její zajištění v odpovídajícím
časovém horizontu. Evaluace musí být postavena na spolupráci se všemi,
kterých se projekt týká na straně partnerů, a ti musí mít možnost spoluurčovat hodnotící kritéria a využívat výsledky evaluace.
| 123
11.12.2009
9:05
Stránka 124
Vyšlo s podporou Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Obsah publikace nemusí vyjadřovat stanovisko MZV,
ani nezakládá odpovědnost z jeho strany.
Udržitelné technologie pro rozvoj
Praha, 2009
Vydavatel: o.s. ADRA, Klikatá 1238/90c, 158 00 PRAHA 5. www.adra.cz
Ve spolupráci s www.udrzitelnost.cz & www.ceskoprotichudobe.cz
Editor: Tomáš Tožička, [email protected]
Obrázky: Josef Quis: str. 42, 47, 48, 55, 67, 70, 73, 82, 88, ..
Jiří Mann: str. 16, 17, 20, 31, 50, 93-103,
Foto a schémata: archiv autorů
ISBN 978-80-254-6105-1
CH
Í TOKY
TRNÉ
ĚŘENÝ
D•
NÍ
ENĚŽN
AT
TŮ
M
L
P
ALÉ VĚ
O
K
IV
Ě
A
E
V
M
T
•
•
IT
Y
J
D
Z
•
A
H
Ř
V
U
O
U
U
Ů
N
Ě
C
A
A
R
R
Z
T
Ů V PE
R
P
M
O
IK
ER
AK
VÝ
PROVO
PROJEK
VOLTA
Y • JAK
ROJEKT
Ů • ALT
ÁCH • J
DY PŘÍP
IPLIKÁT
RÁŽKO
ICKÝCH
E
P
D
D
T
ÍM
S
T
N
A
C
L
Í
E
O
S
A
R
N
H
A
U
P
V
G
Á
Á
V
C
IT
Z
R
Š
D
IZ
Ý
É
M
Ž
• FOTO
O
E
L
•
K
U
U
OSTR
A REA
NÍ PITN
ÍCÍCH O
TRNÉ E
NÍCH S
DROEN
ÁLNÍHO
RGETIC
OU • VY
PALIVA
ÁRNY V
ZNIKAJ
ALÉ VĚ
RO-HY
Y ČIŠTĚ
ÍPRAVY
SOLÁR
NÍ LOK
ROENE
N • BIO
V
Ř
NÍ VOD
D
E
M
V
IK
D
Y
P
Á
V
•
O
A
L
Y
M
V
T
A
Y
IN
P
E
A
H
T
E
O
U
D
V
C
ELEKTR
S
IO
IK
B
A
V
O
D
A
• ZÁSA
IČE • B
TIVNÍ M
SANITA
Í POTR
O SPRÁ
U MIKR
A ZÁSO
BLEMA
OVOLT
? • PŘE
NÍ VAŘ
PALIVA
LTERNA
COVÁN
IKU PR
Í • PRO
SPRÁV
? • FOT
OMICE
MATIKA
A
NÝCH N
A
N
N
IO
E
H
O
N
E
•
R
L
D
D
B
C
R
Ř
O
P
Ů
•
B
E
U
P
O
Ě
K
Z
SOLÁR
D
P
T
P
O
E
N
•
U
M
R
ODPA
V TRO
IOPLY
ENTU
TŮ ZA
KÁLNÍ
KÝCH S
ODNIK
ALÉHO
KOMU
DNÍ • P
MPOST
ŘIČE • B
AJÍCÍCH
HO CEM
TURNÍ
PROJEK
KY V LO
BA MĚL
LÉHO P
O
ÍZENÍ M
A
L
CH STU
É
V
IK
E
O
A
K
Ř
V
Ý
U
N
T
A
C
Í
N
K
L
M
Ý
K
Í
T
Č
A
Z
N
L
Í
E
R
R
S
N
O
Ě
V
R
N
E
B
IZ
D
Ý
Ž
L
O
ÁR
ACE A
AT DO
CNÁ V
• SOLÁ
RNÍC
Í V INT
EL ŘÍZE
AVBA M
IT PENĚ
ACI • M
ICKY N
K UDĚL
V SOLÁ
A SANIT
ZUMĚN
ÉPOMO
OVOZU
Á VÝST
I • MOD
A
ERGET
V
O
R
MUNIK
AK MĚŘ
IK
J
N
C
IN
S
J
R
P
N
T
•
C
O
A
V
•
•
E
A
O
K
O
A
H
IK
Y
Í
D
ÍM
D
O
M
R
C
M
N
E
D
N
T
N
E
T
O
NÉ VO
ÝCH VO
ŠÁRNÁ
A ZÁ
ULTUR
PROBL
STROV
ÁZET N
Í KOMU
ÁNÍ PO
NO MÍS
ÍCH SU
ÁŽKOV
NY V O
LTURN
UDNÍ •
INTERK
NÝCH N
ŘEDCH
RACOV
TĚNÍ PIT
N
R
A • VÁP
R
T
E
U
P
P
V
S
R
IŠ
S
Á
Ř
•
K
Í
ÍN
Í
Z
Á
Č
Ě
R
R
•
H
N
L
U
IT
IC
T
E
Y
Ě
M
C
R
O
Ž
U
D
T
K
D
A
S
E
O
MĚLKÝ
E? •
NÍ V IN
EMENT
ROZUM
LIKÁTO
U • VYU
DNÍ ME
EKTŮ Z
AVIN V
RNÉ EL
NOMIC
OZUMĚ
Í VODO
MULTIP
T NEDO
STAVBA
NÉHO C
Í POTR
E PROJ
• PŘÍRO
LÉ VĚT
O
R
E
Ý
Č
)
N
C
N
A
K
O
Z
S
V
O
Á
A
O
E
Á
M
T
Á
Í
ÍH
V
D
R
V
Á
IZ
•
E
E
H
N
N
Á
O
L
O
N
L
A
L
N
DC
ED
A REA
LOKÁL
ZPRAC
ZÁSOB
KRUH (
Í LOKÁ
TICKY N
POMOC
OLTAIK
HÁZET
ODNÍ M
ÍPRAVY
ENTU •
TAVEN
TOKY V
NERGE
ÝCH NA
FOTOV
D • SVÉ
PŘEDC
MĚNNÝ
Í
ÍR
Ř
S
E
M
•
•
N
Ý
Ř
P
O
N
D
E
?
E
O
P
V
V
Ž
E
U
Y
C
Ř
T
•
•
H
Ě
Ř
R
D
H
Ě
)
C
O
P
N
ÍS
U
O
C
A
S
R
• ZÁS
LIKÁT
ICE? •
TROPE
H (LET
OČNÉH
TŮ ZAM
ŽKOVÝ
ĚŘIT PE
NÍ VA
ÁPNO M
MULTIP
PALIVA
POST V
KONOM
SOLÁR
ITÍ SRÁ
KY NÁR
NÝ KRU
• JAK M
ÍNA • V
PROJEK
E
•
O
Ž
M
N
IO
IC
Y
Í
E
IC
U
Ě
O
B
U
T
ÍH
C
D
N
D
Y
K
•
Z
E
M
L
N
A
O
E
V
G
Ý
O
Ý
L
N
Á
V
•
IZ
R
BR
KÁ
PROV
DŮ
REAL
ODNÍ M
ERU • V
BIOPLY
Y V LOK
Í PITNÉ
TO ENE
VODOU
ENÍ LO
H ODPA
RAVY A
ROVNÍM
NÍ TOK
KTŮ V P
AŘIČE •
S) • PŘÍR
ČIŠTĚN
ÍC
T
OVÁNÍ
NO MÍS
ÍP
Ž
E
DSTAV
T
V
J
Y
S
P
Ě
B
Ř
E
Í
E
ÍC
D
J
O
P
O
Á
Ř
L
N
O
N
(
R
E
V
P
S
A
O
R
Y
V
•
P
•
P
T
H
Á
Á
D
Y
E
Z
?
MĚŘIT
A VZNIK
• ZÁSA
DICÍNA
U • SOL
NÝ KRU
ICKÝCH
IVNÍ M
TRÁRN
OMICE
U PRO
Y • JAK
ERGET
ERNAT
É ELEK
NITACE
DNÍ ME
ROVOZ
VÝMĚN
Í EKON
PALIVA
D
T
N
N
A
P
•
O
L
N
E
O
S
R
IO
L
A
U
PODNIK
ÍR
V
T
O
B
A
ÍM
•
Á
R
Ř
Ě
R
É
•
O
E
N
K
P
V
Ů
IK
D
N
H
P
•
V
N
T
É
D
Y
É
)
IT
LO
Y
A
O
V
L
L
A
H
L
S
P
R
A
P
M
A
P
T
Í
PO
D
N
TŮ
ST
M
IO
LE
RO
LE
•M
RÝ KOM
ÍCÍCH O
ŘÍZENÍ
• PROB
Y ČIŠTĚ
TAIKA
KRUH (
PROJEK
VU MIK
J
ŘIČE • B
RNY V O
B
Í
L
L
D
Á
Ý
A
A
Á
H
O
N
E
O
O
R
V
N
R
C
D
V
IK
D
D
T
Í
P
T
Ý
N
E
O
U
N
T
S
O
N
K
Ě
K
T
T
A
R
E
ÝM
U PRO
ÝCH S
ACI • M
CE A VZ
TIVNÍ M
RGETIC
H? • FO
• SOLÁ
VÝC
RNÉ EL
K UDĚL
MUNIK
A MĚLK
PODNIK
ROENE
ROPEC
SANITA
LTERNA
LÉ VĚT
RÁŽKO
CH • JA
O
B
T
OVOZU
D
A
S
A
O
A
Á
K
V
R
Y
Í
•
V
Í
H
N
M
A
P
IK
H
T
IT
É
N
T
•
Ů
R
T
L
S
Ž
S
R
Á
D
A
O
A
ÍM
IK
VN
M
ODPA
H SUŠ
ENÍ MA
U • VYU
CNÁ VÝ
KOMPO
OBLEM
U MIKR
RKULTU
VOLTA
LÁRNÍC
ÁLNÍHO
NÍ • PR
SPRÁV
V INTE
Í VODO
AJÍCÍCH
DEL ŘÍZ
ÉPOMO
DOBRÝ
O
K
Í
D
• FOTO
N
O
V
O
IK
S
T
N
O
U
?
Á
S
R
A
M
L
N
Ě
T
V
V
•
H
P
Í
L
•
Z
S
M
C
I
Ě
O
N
V
D
IN
U
E
U
C
E
EA
TROP
ZÁSOB
OROZ
JAK UD
OTRAV
ĚLKÝCH
UNIKA
ÝCH VO
DSTAV
PODNIK
TO ENE
POST V
VBA M
VÁNÍ P
ET NED
NÁCH •
ÝCH NA
? • PŘE
ÁŽKOV
NÍ KOM
A
Z
O
M
ALÉHO
R
E
R
T
N
R
Á
C
O
Á
S
E
S
M
U
IC
A
H
Í
K
Š
Ý
Ř
Í
T
R
C
M
Ě
NO MÍS
L
U
V
IT
Ý
N
P
D
P
S
O
U
E
R
Ž
M
Á
Z
E
Á
K
B
N
U
H
A
•
N
Ř
V
R
Y
O
O
Z
ŘÍZ
C
P
•
ÍC
U
E
K
V
D
•
O
T
Ů
T
N
•
ĚLAT
A • ZÁ
ÁLNÍ E
EMEN
DICÍNA
OJEKT
NÍ V IN
ÁTORU
SOLÁR
ODOU
VÉPOM
JAK UD
ACE PR
Y V LOK
NÉHO C
IOPALIV
DNÍ ME
VÁNÍ V
AVIN V
OZUMĚ
LTIPLIK
K
VOD • S
Č
B
O
IZ
R
R
O
U
•
O
O
L
H
T
B
ÍR
O
T
M
R
A
C
N
O
Ř
O
Í
D
E
Á
Ý
Y
P
NÁCH •
P
O
S
E
N
L
R
V
Í
N
Á
ÁŽKO
• BIOP
PENĚŽ
LETS) •
TĚNÍ P
AVY A
ÁZET N
TICKY
KÁLNÍH
COVÁN
H NA Z
ŽITÍ SR
MĚŘIT
KRUH (
NERGE
ENÍ LO
ŘEDCH
VAŘIČE
• ZPRA
ŘENÝC
Y PŘÍPR
ODY ČIŠ
E
Í
K
P
V
Ý
Ě
T
D
U
•
A
N
A
N
O
E
J
A
T
M
T
R
T
U
N
•
S
S
A
M
N
Á
Ě
R
ÍS
Í
Á
E
Z
D
U • VYU
Y
L
Z
E
M
LIKÁTO
U • VÝM
NATIVN
ZU • SO
NÉ VOD
LIVA •
ROENE
ÁPNO M
E? • PŘ
OJEKTŮ
ÉHO CE
MULTIP
ÍNA • V
O-HYD
Ů V PER
PROVO
ĚNÍ PIT
• ALTER
NOMIC
• BIOPA
ACE PR
T
T
R
ÁROČN
IC
Ů
O
IZ
N
K
ÍM
IŠ
N
IK
D
K
D
L
E
Y
Č
N
E
E
J
L
Y
A
A
M
Í
V
P
Y
P
O
LNÍHO
E
K
M
U
N
Í
H OD
VY A R
OSTRO
ÝCH PR
METOD
RGETIC
SPRÁV
LOKÁL
ÍRODN
AIKA •
IČE • BIO
IKAJÍCÍC
PŘÍPRA
U PRO
GETICK
ATIVNÍ
TO ENE
ÁRNY V
OVOLT
NÍ VAŘ
N
TS) • PŘ
TOKY V
Y
T
R
R
N
IK
R
ÍS
Í
Z
E
E
D
T
O
R
L
Á
N
V
N
M
(
K
F
N
A
E
L
Ž
D
A
E
•
E
S
T
O
H
Ě
O
L
L
O
?
Á
N
ZU • S
DŮ • A
NITACE
-HYDRO
TRNÉ E
NÝ KRU
IVA • Z
MĚLKÝ
ŘIT PEN
LÉHO P
OPECH
PROVO
ALÉ VĚ
MIKRO
H ODPA
TIKA SA
TAVBA
VÝMĚN
ST V TR
ENÍ MA
JAK MĚ
BIOPAL
ÍM
•
S
A
M
U
•
•
ÍC
O
ÍZ
Ý
•
N
V
P
M
U
Y
Ř
N
ÍC
V
V
Á
E
J
A
R
D
Y
M
L
L
R
E
L
O
Á
A
E
O
IK
O
B
P
NÉ V
TŮ V P
MOCN
VZNIK
ZUM
• MOD
PRO SP
VOLTA
V OSTR
Í • PRO
OBRÝ K
TĚNÍ PIT
• FOTO
EDORO
PROJEK
DNIKU
NIKACI
• SVÉPO
ITACE A
RÁRNY
STUDN
ĚLAT D
?
N
U
O
T
N
H
D
D
H
H
P
T
K
C
A
M
O
C
U
C
E
E
Ý
S
O
O
Ý
V
E
L
Z
K
K
K
A
H
K
P
E
Á
H
A
ODY ČIŠ
Í
É
IK
TIC
OVÝC
Í MALÉ
LTURN
ŘEDCH
BA MĚL
T V TRO
ÁCH • J
U • ZP
VĚTRN
LEMAT
NERGE
Í SRÁŽK
TERKU
L ŘÍZEN
UŠÁRN
ORU • P
EMENT
OMPOS
VÝSTAV
• PROB
E
• MALÉ
IT
S
T
YDROE
IN
C
K
Í
Á
D
Ž
Á
A
H
H
N
V
Ý
O
N
U
O
Í
IK
R
D
IK
ÍC
C
Y
H
O
L
M
N
B
U
A
É
N
V
R
O
T
K
AT DO
PRO
ÉPOM
IKACI •
DOU •
MULTIP
SOLÁR
ÝCH ST
OZUMĚ
ÁROČN
TOVOL
K UDĚL
ÁNÍ VO
LIZACE
LNÍHO
OD • SV
ICKY N
AVIN V
NEDOR
KOMUN
A MĚLK
A
H? • FO
V
A
Á
V
T
Í
R
J
B
T
C
E
O
E
K
•
T
N
H
E
E
V
R
B
G
O
O
R
Z
C
P
A
H
L
R
O
A
P
T
Ý
U
Á
C
O
Í
E
S
Í
S
V
R
Á
LT
NA ZÁ
ŘEDCH
NÁ VÝ
NĚŽ
ÍPRAVY
COVÁN
RÁŽKO
STAVEN
ÍSTO EN
UŠÁRN
TERKU
ENÝCH
ORU • P
• ZPRA
POMOC
• PŘED
ĚŘIT PE
ADY PŘ
PNO M
UŽITÍ S
NÍ V IN
NÍCH S
Ř
T
É
S
U
Ě
Y
Á
R
Ě
M
?
Á
V
Á
T
E
V
V
Á
M
K
M
S
IK
Z
•
•
N
L
•
IC
U
L
A
A
•
E
O
J
A
U
Z
Z
M
S
OD
MULTIP
EDICÍN
JEKTŮ
PALIVA
Í VODO
VODY •
HO CEM
EDORO
EKTŮ
EKONO
AVIN V
N • BIO
CE PRO
ROČNÉ
BOVÁN
ODNÍ M
KÁLNÍ
ÁZET N
Í PITNÉ
Í POTR
ÁLNÍHO
H PROJ
Y
A
Á
O
H
L
O
K
C
N
N
ÍR
S
L
N
Ě
P
C
Ý
IZ
Á
Ř
O
T
L
Á
K
L
D
V
P
V
Y
IO
Í
Z
A
E
•
IŠ
K
O
IC
Y
B
E
Č
T
PŘ
(LETS)
ZPRAC
NÍ TOK
STAVEN
RGETIC
VY A R
ÝCH NA
AŘIČE •
NERGE
RNÉ E
ETODY
PENĚŽ
• PŘED
ENTU •
Ý KRUH
TO ENE
PŘÍPRA
MĚŘEN
ÁRNÍ V
LÉ VĚT
IVNÍ M
YDROE
?
M
IT
N
L
A
ÍS
Y
T
A
H
E
E
Ř
Z
N
O
A
D
M
C
M
Ě
Ě
S
IC
O
N
A
Ů
•
•
O
M
O
R
S
M
R
T
M
A
N
ÉH
• ALTE
A • ZÁ
Y • JAK
RU • VÝ
VU MIK
OVOZU
EKONO
PRO
PROJEK
OLTAIK
A • VÁP
DPADŮ
KÁLNÍ
IOPALIV
UDNÍ •
NÍM PR
O SPRÁ
NÉ VOD
TŮ V PE
FOTOV
EDICÍN
LIZACE
O
T
B
O
R
V
K
•
IT
A
L
S
•
P
M
E
H
O
?
P
E
J
Í
V
Í
R
H
N
U
H
R
ÍC
O
N
T
Y
C
N
Y
C
R
IK
L
A
S
ÍC
D
Ý
VY
MĚLK
NÍ TOK
TROPE
PODN
• BIOP
NIKAJ
Y ČIŠTĚ
RN
NY V O
KÝCH P
• PŘÍRO
PENĚŽ
ALÉHO
POST V
KTRÁR
CE A VZ
VAŘIČE
METOD
STAVBA
(LETS)
RGETIC
RKULTU
IT
E
Í
Í
A
M
M
Ý
E
E
L
Ř
H
Í
N
N
IT
V
O
T
E
N
Ě
R
U
N
K
E
N
IV
Á
É
R
E
IN
Á
M
A
T
O
Ý
N
N
L
K
ÍZ
S
R
R
JAK
ÍP
MĚNÍ V
LTERNA
T DOBR
ATIKA
ZU • SO
O-HYD
POMOC
LÉ VĚT
ODEL Ř
MĚNNÝ
COVÁN
OROZU
UDĚLA
A • MA
OBLEM
PROVO
ADŮ • A
D • SVÉ
U MIKR
A
ACI • M
RU • VÝ
D
R
K
P
R
V
O
IK
E
E
IK
P
A
D
ÍM
P
Á
P
V
A
N
J
•
N
Z
T
R
N
O
Í
•
V
T
H
L
U
•
P
V
N
E
C
H
O
S
M
KTŮ
STUD
RNÁCH
AJÍCÍC
OSTRO
ŽKOVÝ
MENTU
DCHÁZ
U PRO
FOTOV
RNÍ KO
ZAMĚŘ
H SUŠÁ
ĚLKÝCH
ITÍ SRÁ
ODNIK
ECH? •
U • PŘE
ÉHO CE
ÁRNY V
KULTU
A VZNIK
Ž
P
ÍC
P
R
M
R
R
N
E
U
N
E
T
O
O
Č
O
A
C
Y
T
T
R
R
K
JEKTŮ
O
H
B
A
V
Á
E
T
Á
É
R
O
V
IN
•
L
IT
L
L
V
R
Á
IK
A
V
N
O
U
A
T
L
P
T
N
Í
S
A
S
S
O
E
M
IP
N
Y
S
NÉ E
Ý
V
Í
C
O
D
T
Ě
K
N
P
A
ATIKA
O MUL
ÁNÍ VO
OCNÁ V
L ŘÍZEN
LOKÁL
TRAVIN
RGETIC
ROZUM
Ý KOM
REALIZ
OBLEM
SOBOV
OKY V
KÁLNÍH
VÉPOM
ÁNÍ PO
TO ENE
• MODE
AVY A
T
T DOBR
T NEDO
Á
S
O
V
I
R
Í
E
A
ÍS
Z
L
•
C
O
L
N
Z
Í
ÍP
M
A
A
C
D
Ě
Ž
NÍ • PR
Á
N
Ř
A
N
Ě
D
O
O
E
IK
P
H
MUN
U • ZPR
• VÁPN
• JAK U
ENÝCH
PŘEDC
VÝCH V
ŘIT PEN
MĚNNÝ
ÁSADY
EDSTAV
RNÍ KO
EMENT
ZAMĚŘ
RÁŽKO
TORU •
DICÍNA
IVA • Z
RNÁCH
RU • VÝ
JAK MĚ
E? • PŘ
C
S
Á
L
E
E
•
Á
Ů
Í
IC
A
O
P
Š
T
M
IK
Y
P
IT
Í
M
H
U
K
L
V
D
Ž
RKULTU
É
S
E
N
O
IO
IP
O
J
U
N
B
NÉ V
RNÍCH
ÁROČN
ÁRNY V
OJEKTŮ
PŘÍROD
CE PRO
O MULT
NÍ EKO
PLYN •
OU • VY
TĚNÍ PIT
V SOLÁ
ELEKTR
ÝCH PR
LETS) •
E • BIO
TICKY N
LOKÁL
EALIZA
IŠ
(
NÍ VOD
KÁLNÍH
E
K
É
R
Č
IČ
V
Á
O
H
G
N
IC
Ř
A
Y
V
L
Y
R
U
R
T
A
Í
D
K
O
E
Y
T
R
E
RAVIN
V
N
B
O
Ě
Í MET
ZÁSO
ENERG
STAVE
LÁRNÍ
ŘÍPRAV
ĚŽNÍ TO
ĚNNÝ K
ÍSTO EN
MATIK
MALÉ V
• PŘED
NATIVN
ROBLE
PNO M
ZU • SO
SADY P
ÝCH NA
-HYDRO
ŘIT PEN
U • VÝM
AIKA •
R
P
?
Á
Á
O
N
Ě
T
R
O
E
•
E
V
Z
L
E
V
E
Í
T
R
M
•
•
Ř
IC
L
O
O
P
N
IK
Ě
K
A
A
V
R
M
A
V
D
•
A
P
M
O
EDICÍN
VNÍM
PADŮ
RÁVU M
EKONO
UMĚN
CH STU
? • FOT
ODY • J
IOPALIV
OJEKTŮ
OSTRO
KÁLNÍ
ÍCH OD
ODNÍ M
MĚLKÝ
PRO SP
DOROZ
OPECH
LYN • B
PITNÉ V
ÝCH PR
V
E
ÍC
R
ÍR
P
A
U
Í
J
K
T
N
Ř
Y
B
N
IK
IO
A
P
IC
N
T
V
V
Ě
B
•
N
T
E
R
A
IK
T
T
•
)
E
KY V LO
T
D
Z
(LETS
Á VÝS
NÍ ME
HO PO
LEKTRÁ
ENERG
E A VZN
OMPOS
EDCHÁ
ODY ČIŠ
VAŘIČE
Ý KRUH
Í MALÉ
TRNÉ E
LÁRNÍ
OMOCN
HYDRO
PŘÍROD
NÍ MET
OBRÝ K
ANITAC
RU • PŘ
Ě
N
P
•
O
S
D
O
E
V
IV
É
O
)
S
T
A
T
T
R
V
S
É
•
ÍZ
Á
A
A
L
S
T
Ř
IK
IK
U
L
•
E
N
A
IK
ÝMĚNN
T
M
RUH (L
ROVOZ
ULTIPL
MODEL
AK UDĚ
BLEMA
• ALTER
RÁVU M
CH?• F
CH VOD
AIKA •
Í • PRO
ĚNNÝ K
VNÍM P
IKACI •
ÁCH • J
TROPE
NÍHO M
PRO SP
ŽKOVÝ
DPADŮ
OVOLT
N
N
N
L
M
V
T
Á
U
O
D
R
U
Ý
Á
T
R
O
Á
U
V
K
IK
H
S
M
S
F
Š
T
•
Í
N
O
•
O
O
ÍC
S
OSTRO
U
D
IT
ÍL
KOMP
KÝCH
IKAJÍC
PECH?
YAR
URNÍ K
V PERU
NÍCH S
HO PO
• VYUŽ
TAVEN
JEKTŮ
BA MĚL
DOBRÝ
SOLÁR
T V TRO
ŘÍPRAV
E A VZN
ERKULT
Í MALÉ
ODOU
PŘEDS
O
V
S
T
P
C
T
V
N
•
V
R
A
A
O
A
E
Y
Í
T
P
IN
L
?
P
IN
D
IT
S
N
Ě
ÍZ
E
V
H
V
Ý
M
A
N
Á
Ř
D
Í
C
IC
A
A
Editor:
Tožička
• ZÁS
OBOV
NOM
BRÝ KO
• JAK U Tomáš
Í POTR
OCNÁ V
OCNÁ
ETICKÝ
ZUMĚN
MODEL
PALIVA
NA ZÁS
LNÍ EKO
LAT DO
ENERG
COVÁN
RNÁCH
VÉPOM
VÉPOM
IKACI •
EDORO
H
Á
IO
Ě
A
O
S
S
Á
N
C
N
K
B
D
•
R
R
•
Š
Ý
•
U
O
T
P
U
D
U
D
N
L
D
E
N
Z
M
Y
S
K
E
Z
O
O
•
Y
V
A
KO
BIOPL
RNÍCH
ENTU
IKRO-H
ZAMĚŘ
EDCHÁ
Í TOKY
ALTE
VÝCH V
VÝCH V
ÁCH • J
V SOLÁ
JEKTŮ
AŘIČE •
ENĚŽN
RU • PŘ
HO CEM
RÁŽKO
RÁŽKO
RÁVU M
PADŮ •
UŠÁRN
V
O
P
É
S
S
O
P
IN
Í
D
S
R
Í
Í
T
N
S
V
IT
N
P
O
Á
H
Č
IT
IT
A
Ř
R
O
E
H
Ž
Ž
O
Ě
R
ÍC
IK
R
Á
C
R
U
T
L
P
A
Á
RN
AJÍCÍC
U • VYU
• JAK M
V LO
U • SOL
ÁNÍ PO
DNIKU
OU • VY
MULTIP
REALIZ
ICKY N
A VZNIK
Í TOKY
Í VODO
ROVOZ
RACOV
É VODY
HO PO
AVY A
LNÍHO
ERGET
NÍ VOD
E
N
N
P
É
P
N
R
Ž
C
Á
N
Á
Á
L
Z
Ě
E
IT
K
A
V
V
ÍP
•
A
ÍM
P
N
O
O
Ř
IT
O
O
N
M
U
Í
E
L
B
P
B
T
N
Í
P
O
ZÁSO
STROV
ŘÍZENÍ
EMENT
ČIŠTĚN
IKA SA
OM
ÁSADY
NO MÍS
MĚŘIT
STAVEN
LEMAT
ÝCH NA
RNY V O
ETODY
NÉHO C
IVA • Z
MODEL
A • VÁP
Y • JAK
KÁLNÍH
B
• PŘED
N
Á
L
Č
•
M
D
O
E
I
R
O
Í
ÍN
A
O
?
L
Ř
T
O
C
R
P
E
N
R
Í
IC
Ě
K
P
V
A
Á
N
IC
IO
D
IV
E
•
M
É
E
IK
B
OM
Í PITN
TŮ ZA
ERNAT
RNÉ EL
UM
TUDNÍ
DNÍ ME
TICKY N
DSTAV
OMUN
PLYN •
Ů • ALT
ČIŠTĚN
LÉ VĚT
NERGE
KÝCH S
PROJEK
DOROZ
URNÍ K
? • PŘE
E • BIO
• PŘÍRO
A
D
Y
L
E
E
T
E
)
A
IČ
Ě
L
D
M
S
N
O
P
IC
Ř
U
•
T
O
M
T
T
D
A
K
E
T
M
E
ÍS
V
L
E
R
O
O
(
M
HÁZ
ON
OM
RNÍ
NTE
ÍCH
UDRŽITELNÉ
TECHNOLOGIE
PRO ROZVOJ

manuál, 7.5 MB - Udrzitelnost.cz

Transkript

Podobné dokumenty

Technologie solidifikace popelů a odpadů v globálním měřítku

Občanská odpovědnost ve světle globální

148x148mm:Sestava 1

machacek - priklady

zasobovani_vodou, 4.3 MB

Annual report 2011