Hroznýš_Královský - Teraalfa-cz

Hroznýš královský
(Boa constrictor)
Hroznýš se řadí mezi škrtiče. Svou kořist zabíjí tak, že se ovine kolem jejího těla a při
každém jejím vydechnutí své smyčky o kousek utáhne. Nakonec se již polapené
zvíře nedokáže samo nadechnout a hyne udušením. Když hroznýš svoji kořist uškrtí,
začne ji polykat vcelku a to vždy hlavou napřed.
Zajímavosti:
Hadi fascinují lidstvo už od pradávna. Od ostatních živočichů se velmi liší a u člověka
vzbuzují velký zájem.
Největším dosud změřeným hadem je Krajta mřížkovaná (Python reticulatus) měřila
9,76m. Na druhém místě je Anakonda velká (Eunectes murinus) s délkou 9,15m
která při této délce vážila neuvěřitelných 227kg.
Nejstarším známým jedincem je zatím Hroznýš královský (Boa constrictor), který se
dožil 40 let.
Hadi všeobecně nepotřebují přijímat potravu s takovou frekvencí jako ostatní
živočichové. A to hlavně díky jejich organismu, který je studenokrevný. Proto nemusí
energii z potravy přeměňovat v teplo na rozdíl od teplokrevných živočichů. U
dospělého zdravého jedince je příjem potravy 1 x za 14 dní. Pokud pozře větší
sousto, frekvence se může i prodloužit. Rekordmanem je Krajta mřížkovaná (Python
reticulatus), která vydržela bez potravy 2,5 roku. Bohužel při své dietě zemřela.
Hadí jazyk je jakýmsi symbolem plazů. Jazyk slouží hadovi jako detektor. Pomocí
rozeklaného jazyka sbírá ze vzduchu různé částice a ty analyzuje v Jacobsonově
orgánu v horním patře tlamy. Někteří hadi mají jako doplňkový orgán pro dokonalé
identifikování kořisti a její polohy tepločivné jamky tzv. termoreceptory. Díky nim
dokáží identifikovat teplokrevné živočichy a mohou je lovit i za naprosté tmy s
naprostou přesností. Citlivost těchto termoreceptorů je 0,2 - 0,003oC.
Pokud se Hroznýš královský cítí být ohrožen, syčí tak hlasitě, že je tento zvuk
slyšitelný na vzdálenost 30 metrů.