llHistoric Papers in Electrochemistry"

This paper is in a collection of
llHistoric Papers in Electrochemistry"
which is part of
Electrochemical Science and Technology Information
Resource (ESTIR)
(http://electrochem.cwru.edu/estir/)
...: .-.
.~..
.'
- "":. :----. .- .....
....
..
P!T'~
.
veda a pdiimy,sil.
Organ nCeskoslovenske spolecnosti chemicke v Praze'il:
9rgane de Ia ;,Ceskoslovenska spoIecnost chemicka. it Pragpe".
(Societe chimique de T checos!ovaquie).
'.
R <e,a ,allt c'rn K rr la dill:
.
- Dr. pRf. BABOROVSK'l, proJ. ·";soie~koly lechniekev Bm,;; 'CIr. lOS. BURIAN. prol. -ry.so\:~ho·ueeaI teClmi.c'kEho
v Praze, dr. FRT. PLzAK. prof. Karlovy wii~ersily ., Praze. dr. JAN SATAVA, prof. ,;"s. ucen£iechnickeho v Praze·
dr, E~lL VOTOCEK. prof. vys. ucenf technickeho v Praz.e.
Poradal:
Ing.
lOS. HANUS.
prof. vys. uceni technickeho v Praze.
"·l1lUIU"··
ROCNIK
XVI. (922).
~llJis'W IQhemic!k~ ~«c" ~LVJ1" - <Caso;pi's IPM IpmmJ's1 <tl'hemi'c'l,; I~.m. XX>Xllt
:55 vy;o'hr;azeaI la :2 poddbiznY).
··,.mlllll""
V PRAZE,f 1922
Vydivi a naltladi Ceskoslovenski spoieonos~ c.~emiCl,i v Praze.
Tiskem Alberta Mal1re Da Kril. Vinohradech.
,.
256
5. Navrhuje se, ab)' se napfiste hydratace
iontti udavala re I at i v n e, pri cemi by se
hydratace iontu H', jalw iontn nejpohyblivejsiho,
pokladala za rovnou Ilule.
Z lIstavu teoreticke a fysikalni chemie
na ces1<e v.ysoke skole technicke v Brne.
s korrodovaneho povrchu casteH upotfebellC
kathody iQdpadavaji castice Agel resp. Ag Sll{lze, kdyz el' pfechazi do 11oztoku, netli kclyz
se na anode Z l"Oztoku vylucuie. Z to11Oto dllvodu se doporucuje upotfebovati p.fi shant
llvedenych pukusech e1ektrod co mozml. s
hladkym povrchem. Zato pri stanovcnl pfevedene vody (veliciny ~) poskytuie anoda
zneZIHl.111e priciny vysleclky splSe vysoke.
Na konec budiz jesie poznameml.l1o, ze !JOl1z1vEtme reenr »Li·ion aclduje x l1lolekul vody«
iako vyrazu .neikratSlho, l1echtej]ce niktcrak
rozhodovati 0 tom, vaze-li ion Li' vodu chcmicky, 6i ide-Ii tn 0 volnejsl vazbu, pllsohenOll elektrostatickymi silami ve smyslu n{lzor(l
Bor.novych a Lorenzovych':').
Dalsi propracovanf teto metody stanovenl
hydratace iontn vyhrazu,ieme si pno sve prist[
pnice.
Res u m e.
[( e s U III e.
.1. Baborovsky et J. Velisek: L'hydratation de I'ion Lioo
1. Les auteurs construisent un nouvel appareil
propre a determiner Ie transport des iOllS en
meme temps que leur hydratation. II est llIuni:
III de deux membranes de papi<:r parchemin ser arant la couche mediane des solntions catllOdique
et anodique; 2° de deux fermetures bouchees a
l'emeri permettant de demon tel' l'appareil sans
produire de perles, et de peser Ie vase cathodique
(avec son contenu) separement du vase anodique.
2. IIs calculellt l'hydratation de 1'ion Li' en
1. Konstruovan byl novy prlstroj, vhadny determinant les changements de poids et de
ke stanovenf prevodu a zaroven hydratace iontli, coIlcentration que suhissent les solutions aux
opatl'eny dvema blanami z pergamenoveho pa- electrodes. Pour la mesure de ces derniers ils
. plm, jez dell stFedni vrstvu ad roztoku katho- operent par voie gravime1rique .
doveho a anodoveho, a opatfeny dale dvema
3.· L'eleclroostllose complique la determination
zabrusy tak, aby bylo lze pffstroj rozebrati de l'hydratation des ions par la methode decrite.
a beze ztr:.ity vaziti kathodovou nactobu i s roz- Pour l'evaluer, les auteurs constatent - apres avail'
tokem zvl!isf a oddelel1e od anodove.
remplace, dans leur appareil, les deux membranes
2. Hydratace iontu Li' se stanovlze zmeny par une seule - les differences qU'il y a, dans
vahy roztokti eleldrodovych a ze zmeny jejich I les concentrations et les poids specifiques de la
couche mediane, avant et apres chaque expekoncentrace, jez seurcuje gravimetricky.
rience.
3. Elektroosmose,. ktera lwmplilmje stanovenf
4. L'ion Li' ne fixe que 1 mol. d'eau de
hydratace iontu touto. metodou, se urcuje
plus
que l'ion Clf. Le veritable nombre de
kvantltativne ze zmeny koncentrace a ze specifickych hmot stfednf ·vrstvy pfed pokusem transport du cathion Li', en solution n /l 0 de
0'0048.
a po nem, upotfebf-li se v popsanem pflstroji LiCI, est 0'3128
jen jedine bIany pergamenove.
5. Les auteurs proposent qu'a l'avenir on
Uo-ion adduje toliko 0 1 mol~kulu vody exprime l'hydratation des ions par des valeurs
vice nefti Ion CI/. Prave pfevodne cislo katl- rei at i v esse rapportant a ce1le de I'ion Ii',
ontu Li' v O·l-norm. roztoku LiCl je 0'3128 + Ie plus mobile de tous, et qu'ol1 metlrait
egal a O.
E. Votocek.
0'·0048.
I
+
Uv 0 d.
. Profesor B.. K U C ¢i r a zavedl (Drud. Anll.
11 ,p 698, r. 1903) pro pi'esne merenr jJovrcIlOvehortapetipolarisovane l'tuti metoclu vazeni
*) Viz
R. Lor e n z, I.
C.
str.216 a nasI.
kapilary
kapilarnl
povrcho'
k polari:
K Heel'
Pfi pI
no, ze S'
dOll, v n
znacl1e .
vznikne
Proto s
vhodlltJl
se kovil
vaifce '
alkalick
Kr0111
cUi yen
skytuie
v okoli
tickeho
nov}' c
odstrar
trody, •
Hnak v
ky dot
anoell!,
pokryv
chiori~l
znamy
111crku
polari~
S t[
·ltuti v
a mag
illk, a:
ne sie
.liz
c10by
snacln
p
251'
kapil,il'\ ; i ,b(I i'Pthuh.\ dCn·aji stejllc "elcktrohilpihiml !,;mlbnly •. zll,izuri'llIiici \'ztah lllezi~--Zn··
P'l\'J'dH/vdli' uapeti llll'zi rtuli a roztokelll
h pularlsuiid dl'litrollmtorick0 sile. metoda
K II C l r II \" ~\ ,\est Y:,ak pf"eslleiSi.
Ph pradcll (OUlO metodou iJylo pozorOVtllHl. It' se na I,;!(llddl 1'111ii, ~illillle-1i .ie katlIodou . \, 'lell!r,~llljl;,1 ,I all\alid:0m prostrcdi i pri
Zlla~Jlt~ polansat:l \illlih llCVy\'ijj a ze spise
\2111 k lIl' ;1I11akarna i nejpositi\llejs1ch koviL
Proto St' I.lhila takOVC1!O kapklWel elektroda
vhml!liHl kL stlldiu Imthodickeho vvlu~ov{lIli
se k()\lI ..lei hy jillak rea~O\aly s Vi[){.lOU. dttvaike vmlik.ialm ,;SOli kirq' alkalii ,a Iwvv
all-:alidvi'..:h I.tmill.
.
Krome tohoto Iltsiladn6ho vSi\oje vcjdiku
~ili v..:lkt;!IU "PI'cpeti« eiste kapaHd rtllti. po- i
Skytlli-' kapkuv,i kathoda takG jine vy hody; 4l
\' olwli c1l'1drodv se stS'I;Ct n(l..,lct!lwlll autOllla- ~
\id:0ho llIkl"iui odpaMlvllHdmi knpkmlli stelle ~
IIDVS' 0ish' povrch rtllti s roztokelll. ei1l12 se
odstr'l(lIl.1e Zlllell,1 kOIl..:elltrllce v okoli eIcktrody, t. zv. })kol1celltra(;ui ])olaris'lcc«. jet
iiutll; vzlly rusi llICf'cni ])olarisaclli; dCtlckapkV dopadaHci do rtllti na dIll;. ,icZ SlilliZi za
2;0
;:5
, IJt.' //DUeck.
auodll. InkhaH rozto!\ i tam. Tato vrstva rtnti.
pnl\l'~'vaHd dllo luhlohy, udl'zujc v roztoku
Obr. 1.
I.'hloridll l1<.;ho hydroxydi'l helle111 pohuisace
ZII(ltll~' lllltellciiU clel\trod Iwlollle!ovvch 110ho ktlch urcn.iicichintcnsitu prochazejidllo prO\1-'
incrkllri-o\yd()v~·ch. nil lIel IlliliclIIC 'potenci{l! dn, 1. j, l1avelikosti a ryclliosti kapek, kO'lIpolarisuvllue ka1hOll\' vztahovati.
centraci roztoku a rozmerecll mldohv
S 1alw\~'llilo IIspoi'(lt!(ll1illl Izc n<:l Iwpkach
Avilak mnohem presnejsi metoda, jii Ize vy- .
I\Uti vylucovati z vOlIII~cll roztokfl i ka1cilllD lucov{l\1i se kovu lIa kapldch rtuti od pocata 1II11I::nc;-;illlll l!riVC. lid sc poenc vyvi,ieti vo- ku prcsne sledovati, sp6civa ve mereni velilIik. a tvoreni .io.iich al11,lIg-mn lze tak pot!rob- kosti ])l'oudu zpCtsobcn6ho poI,arisaci, t. .i. urcelie s1edovati.
l1im 1. zv. ](fivky intensity a napetLPojecln{ltJi,
.J il. prostSlIl stanO\'cllim v{thy kapok neho .iez tnto nasleduje. popisu.ie takova mereni.
dolly kapok po!arisonllle rtuti lze vysetfiti
snadllust, snit sc Iwv na rtll(oVl: katllode vyMefel1i proudu.
lUCllk. .J akmilc totiz nastanc elel\trolysa rozUsporadanl prlstro.ie je naznaceno,nf\ obr.i·
toku <l nH katll'oue vzuiktt alna!g;all1a. nelze poPop
is p 1"1 s t r 0 j e: Proud z dVlojIho aklarisovati rtuf na vyssi !Jotcnci{lIy a valla kapck . .ialwz i doba kapek se dalc pri zvetSovani kumulatoru A byl veden c1vema kol1ckoyymi,
])olarisu.iici c1ektrol11otorick(~ .sOy (zkr(lce,nc' rheostat JT R. Z jeclnoho z nich.byl proud odvetven do elektrolyticke 'midobky B, konicke
E. M. S.) 1101lH11li.
to
sklenene bai1ky; vchazel do vetS! .vrstvy
V tom bode se zmeni pak c]ektrokapi1{lI',ni
Parnhu.]a a krivka postllPujc rOVl10beZlle duti na dne n{ldobkypoll1oci pIatil1oyeho
kontaktu. ncgativnf pol pak bylspojen se rtu:-; nsou (lsecek (viz obI'. n.
Oraf lIa obraze 1... zntlzorllu,iici zmen\1 po- fovym reservoirem (na obI', nenaznacel1) umistenym nad sklenenou kapilarou C, s niz.
v rchov6hn napeti rtuti polarisovanlS v decillorJmUnich roztocich chloridil prislusllychka- byI spojen tlustostennou kaucukovou rourou
tiCillti'l. llkaZllj:;: radu. podle niz sC kavy S vegi duti naplne11Jou, R.tuf procMzela dale 1<a,pilallcbo lnensi ochotou ~l~l kathodi::vylucu.ii. Vy- rou vkorkove zatce mido,bky. a vykapclvala
slcdky lIc.iSOIt v!ink (IPlne pfl:snc. nebof o!lyb do roztoku. Dve skl,=nelle rourky v .z{tlce s10uparaholy z(t1di..iak se shledalo. lIa padmin- ii k pflvoclu a lInikani vodiku, Proud ·.do na-
258
o
oRo
o
o
o
o
o
A
o
R
000
+
0br. 2.
dobky odvetveny' proc!ul.zel eitlivym galvanometremO.
KapiJary by!y vytazeny v uzounky konec
'z tlustostennyeh (teplomerovych) rour 0 svetlosti asi 1 mm; byly vpraveny do konee kaueukov~ roury, s reservoiremrtuti spoiene, tin
vhodnem uiiste nafiznuty a hrotpak ulom en
pod VOdDU, takze rtll! z reservoiru vnikIa. do
uzkeho konce kapilary drive nei voda. jest
di'llezito,aby vnitrek ;kapilar nehyJ zaprMen
nebo.iinak znecisten; jezto se vsak nesm] kapilary propirati, nutno pouifti skJa co llejno~
ve.isiho, jezjeuvnitr dokonaJe elsfe. Ulomenf
jerime vytazeneho l\Once kapiIary nej]6pe voIitifak,aby doba kapky vdestilovalie 'lode
prJ' reservoiru asi 25 em nad koncem kapilary
trvala 5 ai8 v-terin;' takovyto otvorma asi
0'02-0'05 mm v prumeru a. poskytuje v roztOclchkitpky 3 az5 vtefin trvaHef.
. ' ,
Pfi delsiin poJa.risovanf se do kapilliry 00sif!.va casto vlhkost, jet pakzpusobujevy~
voj· vodfku·' uvnitf kapi1<lrYi . protobyly kapiIary casto vynienovanynovymi a neuzivalo-Ji
se Heh,' neehalase rhH.'znichzvolna kapati ..
dodestiJovane vody,
,
Btiuifva.nygalvanometr byl jednoduchy
zrcMkdvY, tyPU Kelvinoya, ~ astatickou mag-
lietkoll, () odporll 50 oh111l1; (Ichylka 1 111m pJ'i
skaJe 2 m od zrcatka odpovidala lO-K amperfl.
I~tuf byJa vyci§tena chemicky aDak destiJaci 'Ie valmu.
Po stu p p f i J11 ere 11 f: Ncjprve byl celkov:\! odpotr v rheostatech upraven tak, aby
pocet ohmll odpovidal poctu milivoltll eIektroJ11otoricke sfly akkul1lulMoru (tedy kol 4000).
Tato E, M. S. bvla stanovena kompensaci
S l1orma!nil1l Westonov:9m clankem
(1'0184
'foltu pri 201) C) s pfesnlosti na desetinu milivoltu a casto kO<J]trolovana. Eleldrolytick<i n{ldobka byla pak napJnetJa roztokem pfipravenym z nejcistSfch preparatU (finny Kahlbanlll
nebo Merck) a zMka zalita parafinem. Aby Se
zabranilo oxydaci vzduchem v okol1 kathod:v,
bylo tfeha pfed clektroJysotl provadeti roztokem po 30 at 40 minut vodik.
Teplota mis tnosti hyJa ucJrzOV[lna eo 11lOzm'l
na 20"; maximalnl llchylky, pfj nichz bylo
pracovano, byly ± I" C; v tomto rozmezi nebyl IJ"}zorovan vliv tepIoty; zllshlva patrne
v ll1ezfch pozorovat1ch ehyb.
KcJyzbyl urcen nuJovy hod galvanometru,
hyI.apolarisu.iici E. M. S., vysilana Ila rtufove
elckt'rody Iladobky ocJvetvenfm z rheostatu,
pozvolna stupnovite zvetSov~na, pri eemi prisJusne (Ichylky galvanom.etru byly odcftany.
Puzorovani: Nektere typieke kfivky
znazornuiici zavislost proudu prostupujiciho
eleMrolytem na POiJari~ujfcf E. M, S., jei byly
takto obdrZcny; pOdava diagram ohr. 3.
9
8
nFli.
faliM
1
-
6
./
s
/ /"
r~ ~
~
~/
V- ,-
~
"'~
srCfe v
ml10herl
zi
(IP]l1(
vzrtlshl
~
E. M.
takze p
VOItLI p
skaly.
Tat-o,
vzrllst'
merech
vzduch
lezl tol
nnst
te
zvati })
note 51
_byla zj
UZIVal1l
od 1 d<
6
~
'j-rts-t-
~
~
~
-I.--
,
~
~
I
~.~ it, fet
~
Mlcl
J
0/'65,
E
L..-: ~
v ~
.It
.~
I%C(,
a
""lta
IJ IIC1
/
Iff!t'T f---
l7
J
"} [;-
Zfel
neho ••
deni ~
'--
frr
~
D
jiste zp
\Tch v:v
oxyduit
Kdyz'
'i;Z
.
31------
oscilace
sYllchro
{}l
0-*
06
Ef'1,i."toJ'{,tIl.
Od
{~
f.R.
f~
10
fS
~o
.2l'
'.
U-
J:8
Obr. ,3.
Pozol'ujeme, ze roztoky, jet byly eJektroJysovany ll<l vzduchu v otevfenekadince bez
predchoziho zav{lclenf vod1ku, vykazuHznac-,
ne vetSiproud nez roztoky" z niehz vzduch
bylvYPllzen vodfkem.. Galvanometrieka oclcHanf s roztoky na vzcluchu vykazovala vitly
(jalm
prllill(
dvoin
Hl . (ja
v
nieil
centn
1 11n e
37, p;
Rm
(rOVar
259
oscilac,' \ \ir.:illlli rtlZlll~zi (I, .1 dilcil sk,il\')
i\<Ipck karhod\' "()Z· Z"l.'\·lh.:hrll"id't· "
jisl\,~ Zl'll'l,hlll\.· l'liZlJ:1 n\:hlost. .s nil Se Il,;'
\I'ch nl\ '·li'tih.·Jdl ~L' <i "t!pad,\vt\jkkh kapek
•
~
.... ,.
"
,L
(J'.ydll,il:.
Kd\'i \S;lk !lld"-,'iI! i.~( III pro\;hl0l1a v atllli)·
,i(,j'l..' \odikm to
pak 'Irlh:I1,'IZL'iici prollt! jc
iIllHJhl'lll ll'UISi ,I uscilace :-.:.al\anOl1lell'lI lllli,d l'l(lln..:'. Sv l\US\j\;illilll pol,lrislI.iid t. lVl. S.
\'lrllst,i proud ZPl'\U \ellni IIl'!latrJIe. od 1Il'cit0
E. M. S. \'Sal, pl;dlE1Hc n;\l1le I'ydlle \'zritst(l.
talize pak Z\l:!:,,'lli i:.\l. S. u nl'kolik centi..'O!tll pf"indc zrdtli(1 g.·,:h·:mulIll'tl'lI z...:e1a ze
~ldh·.
r;tto krilkli:l I:. tvt S., pi'i niZ naSU't\r(1 lI;'tI1I~'
\'Zl'ust proUoJll, jest leela IICi.(IVIS!{1 Il;l rozllll'l'edl eh:ktrod, duh": kape!\ \lcbo lllllozstvi
ndlldlll \' 1'llz[{lku; !lylo nalcZl'llO, zt: z;'tlezI lolikll Il;l IWlhx'ntrtld. Pi'csn{l stanovitelIlOst kIn krith.:k(' llolarisace, Hz lllllznu nalvati )·rozldadlle Ilapet"" iczto pf'i tL-tuhol!noti: Sl: IHldli{1 elektrolyt "i'c.irne \'o"kl{ldati.
. hyla zjist(}n<l II I'm:u~dl ]'oz,tukil, v uichi poUZi"{lllO hylu rtIZll~'eh kallil{lr, s duholl kapek
od ( do 5 vtdin, S ril%n~'l11i v"l![llelloStl11i l1Iez,i
--
t1ektrnLlallli (0'5 ai 6 cm) a rttznymi povn.:hy
rtllti na dnl: (9 ai (JU Clll~) pri ml:nlivem odporu \' rheostatcch (oLi In nz k 10 OhmtllJl lJa
I milivolt E, M, S,).
Toliko pri rychlc kapaHd \'tuti (ph dahe
kapky mcnsi ,iednc vtei'iny) uast{lva!a elektro'
lysa 0 1\l:CO POZUl:ji; avgak u lJol11a[-\'ch kapek (od 1'5 sek.) hyl~r v~'sledky na iase nedlVisJe. Clm ]lllll1ale.ii rtil{ kape, tim precisue.ii Ize odcCitati lkhy!ky p:alvanometrll; Pl'Qito
!J(lllZiv{ll1o by!o kapi!{lr s veimi PCllJlillYl11 v~'­
to!<em. duvaHcich ph ))rozldadnclll napet!"
kapky asi 3 vteriny trvajicL
Za huduotu tohoto rozldal!ncho naputi byln
nata ucjmcnsi E. M. S., ph niz proud po6inCI
vzn'lstati v g-colnctrickcm pCilTlenl sc vzrflstem
v lltlpeti. N{lsledkem nuhh)sti VzrllStU proudll
!lylo !l10Z110 tuto hodnotu urciti ve vet!:iine
pr'ipadll 11;( 2-4 l1lilivolty preSl1e, ve ZV({ISt(;
pfizniv.<rch pak l1a millivolt. Za tim I'lcelem
hyla zvetsov{llla E. M. S. v kriticke ohlasti po~tllpl1e vzdy 0 .5 Inilivoltil a hoclnota I'ozklaclllcho napeti b.vla stanovcna. z grain (vir,
obI'. 4.).
- ..------4.:...w--.tr--+-----,--+----+----+----I
Obr. 'I,
Zfedenc roztoky vyzadu.i! vetsiho rozkladnapGtf. H to pri c1esatero"{lsobncm zfeL1enl soli jcdl101ll0cn:¥'ch kationtu a aniontfl
Oako NaC!) se POSlIllC tentn rozklaclny bod
prlunerne 6 110 l1Iilivo[tl'l, kdezto u soil z
dvojll1ocnych kationtfl a ,iednomocny'eh aniontil (jako Ba(Ol'lh) {} 75 milivoltil; cisla to,
v nkhz pozn{tv{trnc dife\'cnce Zn{lnle z ](onl..:entrncnich c!tml\i\ },hez previ(ldlu< (na Pl'. Nk
Inn e saP ark t r .fOlll'll. Amer. Chent. Soc.
llC!j(}
37, P. 1445, 1915).
RozuO'ky, at pripraveny v[lzenim nebo zrccfovanim. rilwe provenience a v rllznych do-
bach, davaly viLly shodn6 hod1lO'ty.
Stopy llslechtileJSich kOVll noho o<Xydacnic.h
ciniclel v roztoclch zpusobu,ii nepravidelllY
vzri\st Pl10udu a obtize ph odecitani, zejmena
v silne l<Ollcclltrovanych roztocich, pro' nez,
by[oproto nl1tno pouzivati obzvlai\tt\ cist~lch
preparMt'I.
Pft elektrolyse s velmi malau kathodou (t,
j. kapkoll rtuti),jjz jestpouzivl1no V techto
pakusech, a pO'll1erne velikou anodou SDusti'ed'u.ie ~e veskera po\arisace na kathodu, takie
jen tam se men! potencial polarisovane rtuti,
Zllstava vsak nczl1lenen 11[1 velke rtutov6 Lt110-
260
1,4
,~
ue. JcIil((JZ potencit'tl rtuti na d ne iest znaIll.
lze snadno zjistiti, ie pfj rozkladnem napeti
potencial kathocly zavisi toliko na kOllccntraci
kationti'l v roztokll. K verifikaci tohn byly
elel,tro]ysovuny ri)zl1e koncentrovane roztoky chloridtl a hydroxych) tehoz kOVll a z pozorovaneho mzldadncho napeti byl vypoCten
potenci{ll. ph ne1112 se kation vylllcllje odectenim potenciMu anoclove clektrody, vztazen6ho na l10rrmilni kalome1ovOll elektroclu.
Li
K
Na
C~
I~b
- 2'0.33 volt
- 1'883 »
- 1'860 »
Sr -
1'837
1'797
1'787
2'023
1'903
-- 1-862
Ba
-
NIi',
Ca
Mg
-
»
-
»
»
»
})
"
1'814 })
jet vyzaduj! obK [omu bylo Heba stanoviti potenciftlne cli- zvluste vellH~hJ(» rozldadneho 1HlPeti, galva noTerence rtllfov6 vrstvy na c!lle elektrolytu
metrickcl 'llereni vykazovala casto nestalosti.
proti norm{tlni elektr,oclea proto kazd~'m rozpatrne PrDito, ie !Jyly zllecistenc ostatllimi altolcem byla pInena kalomelova, po pripad~
kaliemi, jez sc vesmes snadneji vylucuj1. Kro1I1erkuri-oxYcloVEI elektrocla a jeji potencial rnc toho pri tak velkepolarisaci, ZVIEISte pri
proti Bormalni kalomclov6 elektrode stano~ lychlych kapk<ich a dele pouzivanych kapilftYen. Bylo nalezenlOi, ze potencial techtoyomoc- ruch se \rYvLii obcas bublinky vodiku. TakonycII elektrod sOllhlasil i behem Clektrolysy veto poruchy byly u berylnatych soli, rcaS po,tenciaIem vrstvy i·tuti na dne ncidobky gujicich nasleclkcm hydrolysy kyscIe, tak
pinene tyrnz roztokem.' Difllsni jJotcncialy znacne, ie hodnotu 'r1ozkladn6ho napeti ncmeziroztoky a Jlonn{l!nim roztokem chlmiclu
byIo Ize zjistiti. Jiz slabYlll okyselenim meni
draseln6ho kalomelove elektrody byly elirni- 5e tatii elektrolysa soli na elektrolysn kysenov{my roztokem chlol'idu clraselncho ze ctvr-" liny (l1a pro fICI na obr. 3) a pak se vocUli: vytiny, z fJD,loviny a (lpIne naSwenYlll, ,z cehoi viii nejclrive. Naproti tomu prosti'ecli i velmi
byIa extrapo]ovLln<l hodnota bez clifllSnilJo po- sIaM alkalicke zv~"si velicc prepetf vodlku na
tencialu. '
kapkach rtuti a f1uktuace galvano1l1ctru up]ne
odstranuje. Pro,to priclani nekolika Impel( louv y s 1e d k y Jsousestaveriy V tab. 1.a 2_ hu k 110Ztok11, neutr£llnl soli, jenz pri elektroIy'se cini obtize, zlepsi znacne odecitani galJestliie tecly jest rozklaclne napetiErovllo vanometru; nutno Ysak pamatovati, ze alka.rozdljl1· potenci&lu TIo cistC rtutj poln-yvajfci lickynt prostfedim se men! potel1ch\1 rtnti na
duo n{lcloby apotencIalll .71:', pfj nemz se vy- c1ni.S. jeji jestpak treba zvl{lsf zmeriti.
lucuje Im,lion, pak potcl1ciCtly, 'it' vypoctene
NejvhodnejSfmi roztoky pro mereni polarijako E--1to. musi se pri rllzn$'ch zreden1ch sace touto metodou jSOL! roztoky alkalickych
meniti s logaritmem koneentrace Jwticntll hydroxydtl, nejen prozncmoznenl Vyvojc vo(jaklQ>· u koncentracnfchcl{u'lkfl). Pak lze vy- dlku ti111, ie se potiaci koncentracc vodikovych
pocisti z rflznychzrec!eni pro kaidy 1~<l:Hon iont1l, nybri i' pro dokonalollzvratnost prohodnotll 71: N {tab. 1 a· 2) oznaouiki potencial, ceSu na rtutove anode; ttuf se tam behelll
pfj nerni sena rturovej(ath()d~ vyIucujiionty
prtlchodu proudu do jistemiry oxydllje a
ze sveho nOl'lnal11iho roztoku,K temto Vy- vznika kyslicnik rtnfnaty, jenz vsale z{lrovei'i
jJOCtl1111 bylo poniito' znumych vYsledkfl z k011- SIOHi! jalw. depolarisator rtlltov6 vrstve, jez
centracnich clankfJ priteplote. 18-20° C, lIMt- v tomto pripade jest eJektrocl'ou merkurivajlcich jJl'odesateronas(}bne .zrecleni ' pokles oxydovou. KrometJoho kysIicnik rtufnaty jest
potencialu u jednomocny'chkationti:'J (jako .ieste incnc rozpnstn}" nez kalo1l1el, takzc
1"1', Ag') 0 56 iniIiViolltfJ,pri stonasobnem. 0
se rtllt tim 111Cne dostane do roztoku..,
114, kdeito 11 dV1ojmocnych kaUontfL (napr.
Ze vsech nejpriznivejsi pro mereni ,iSO'll roz~
u 211", Ba", Jig") 0 26, resp. 0' 54 111ilivoltfl.
ioky hydroxycllI barnateho, nebof v nieh jsou
(Viz Ab eg g. A 11 C l' bach,.. Lu the r: , ionty znecistenin llslechlili1ch,l(>Dve! vylo1.lCC»MesSllng. e, K.« Abhancll. d. Bnnsen-(Jcsc!. lIlY zusaditosti prostfecli a stojJY alkalif nc\)o
efs. 5 a 8.)·'
alkaJickych ,zen'1in se mohoil vyl(}lIciti az pri
napetl mnohem vetSilll.
Elektrolysazfedenych roztoku chloriclu
Rada techto normaJnichpotencialftvy.ll1co.vanikationtil nartllti vycMzf (podle tab. ,all1;nont1cho se Usda ad pripadu s,oli kovI1 ,ien
aZ):
jJozvo]nej§lm PrkLIstkem intensity :proudu pri
U roztdktl soli Li a Ca,
n Lie!
0/1 0 L
'I·,
~
I
!i
i1
0/20 1
0-0382
1'1221
_
0'1081
n NaC
n/10 t
nflOO
1-076'1
0-100:
O'OlOC
o KG
n/101
0/100
--o-Rbi
0/10:
u/IOO
oj10
0/100
n Nt'
0/10
01100
*
ITlN
mil<
i
mjl(
\
mill
0-04
,-:m~
tIl/11
tIl/I
O'lt
.
'0'01
-m1
n 13
.
\
~~,'
O"o'(
261
Tab_ I_
V y In
c() v :i tI f
E
flizldadnc
IlaPL~!i
liD
l.iCI
11,20 Lie! , _
O'u:1.s2 n Ii <:I _
I'122 II l. Kill ,
O'I!J1) n UOll
2'Uii
;,i'11i
:2'22
2'2fi
1'867
l'UGO
1:8(iO
u
II/Ill
II
I'::lCI
..
1110 Nat:1 ,
n IOU NaCI _
l'Om 11 NaCH I
0100 II NaOl1
0'010011 NaOlI
Il!,Cl . ,
nlO l\CI .
n/lOO l\Cl '
n
Rht:C
1'!)fiX
:'.hJl'l\l
1-70U
1-810
1-U25
.Fsg;rl'UUO
2'108
Fi05--
_
u/iO RbCI ,
n/lOO RhO,
'Il/Il)
(:s(;\
I-HOS
:.1'tl20
\,\j;nf
,
n/lOO esCI
2'055
n/lO Nll,Cl
1-900
2-010
n""Nfl,(:I __
Fig,')"
n!lOO Nf-I,Cl
sea II, a lie k y c h k 0 v u_
'i:u
I ...
'j"C:N
l:::::it,-E
potcncialnfJ difcpotenci;jJ vyluco'
renee anody ad
:n-kalolllel. clektrody, vani sc kationtu
I
I
.
l10fmalni vylucovaei potenciAl
kationtu
~~~·~!~m .~.~.....
=: Iz!
+ 0'085
- 2'07
.. - 2'U25
-- 2'021
0-1.552
i
- 0'1138
-\~ lF0002-!
+ 0-0521
I
+0-1072
[
- 0-IMl8
i')
0-104
"..1..
'i') _ 0-048
.
I
-- 2'17
2-U22
2-074
-l'b60"
- ..
-~~~.-
-- U1l6
- 1'8liO
1'973
-1-S59
- 1-860
--·1'862
- 1'914
- 1-858
-- H 1 7 3 · - I' 859
~:~~i-- I~r~~r---- == n~~
-...--- ::? ~~n~-
;~) 0-053~
0-1077
I--~T~~~
'-",,-- n~~
:~.- 1'839
I -----1'895
!
--- 1'947
- 1'833
''-:: 118i----
"(j:-oM-- ···--.-::-F19"C
0'056
1 ' 8 4 4 - - 1'788
0-110-1-900
--1'786
i') Hodnoty ncpol.Ol'Ovanc primo, nyhl'z prcjate z jinych stejue kOl1centl'ovanych foztol<u_
Tab. 2.
V y I II C0 v it n i s c k 0 V Ll a 1k a lie k y c h z e 111 in,
-,-...-,.-,-...-,.-,-~~...-,.~~-,-~=""""",,'-~-'-~""""'=-="""""'=====--"--
I.~, n '" 1,: E I . ' .1 ~ '.- E ' ,
~i;;~~:~'~· ..:I_·_·'~~_· ·"r"~'~g2i'T-- =\:i::. -:~~~
:
t "
..
·~~~~(~;D::
·m~'I·· ;rfz~lo-i --~l!!---I---- =~l~r""~'
"-:~',"flC~~~C-:':"":'-~""-: I--'----i :~~ . _... -------- *) +-g:g§T""--r------ i:~~i "-"~"I--"-=T:~~~'
m/100 SrC~ •. ,
0-11 9 n Sr(U f-Ih, ,
0'0120 n Sr{OH)t '
:'/'
~;~;'W;~~:·· .:1
2'010
1'782
]'857
*)+0'095
- 0'1140
- 0'0627
-1-915
'- 1'896
, - - 1'920
I
I
I
'
--,--~-]'86l
- 1'862
1'862
.-
'mr- tZ!~7--'~r~H---r·---~-r~i~ - -
n/100 BaCl, . _
,1'981
O'~~97 n Ba(OI-!)!
-I
Hi99
0-0426 n f3a(OHl!:
1'770
.. 2.~(:1.2,~t~?'1.~Il~2.t:!)"
'i
1-862
+0'1088
-1'872
---- 0-1337
~ 1 833
c_ 0 ' 0 8 7 . 5 - l'8S8
- 0-0363
,- 1'898
_1-810
- 1'815
- 1'813
--]'826
*) Huunoty llepOZOl'OVlllle primo, nybrz prcjate z jinych stejne l<oncentrovanych roz'(Q1<i'l.
!
!
I
262
rozkladu (viz obI'. 3). Tot6i b:vlo pozorov{l!1o
110<ztokll magnesia it II velmi koncclltrovanycll roz(ok(l kalcia, lithia a strollcia.
V kOJlc~ntradch mcnsich nei n/lOll hy]y zmeny v proudu nepatrn6 it boel ohyhu se elal nesnadno s:tanoviti; ve velmi koncel1trovan~'ch
roztocfch chl·()IJ'icl(1 pfek{lzi vedic IIvedell~ch
znecistcnin take ta okolnost. ze rtui tvoric
kQmplexy. sc elost{iv<i ellOI roztoku. Ci111Z se
proud behcm ele](trolysy zvetsuj e. Z podobneho dllvoclu nebrlo Ize pOllzivati slIli<itfl, IIChot behclII clek (ro]ysy vznikci neco siranu
rtntneho. jenz .iest closti rozPllstny a zvetsllje
tim elel\trolysll.
II
lIlalgamy v povrchu. a to ztivisi na potendillil
na nejz jc kapka !Jolarjsovaml, vztahelll
'IT,
" =!<E
log k . C
uF
kde k je konstanta zllvisla na p'ovaze kovu:
jest intcnsita i promlll zPilSO!1eneho difllsi amalgamy roVlJa
TInY'
i=K.C=K.e
-R1'
Kfjvka ozn<lcujici z{tvislost prouclu na napeti mol tedy b.Hi exponencia]ou. Na obr. 3 a
4 pozOorujeme, ic krivky poStllPUji oel rozkladncho hoclll ve· tvaru exp,oncncial.
NovejSi meferJi. potencialCl zfcclel1ych amalTeoreticke dusledky.
gam alkalick}"ch kOVll (0. N. Lewis etc. .IiOUl'l1.
Ncmllze byti pochyby, ze nahly" vzril.st Amer. Chen!. Soc. 32, p. 1460, 34, p. 119, 35.
Ilro·ndu. jevici se na grafech (obI'. .3 a 4) na- P. 340, 37, P. 1983) dovo!llji nam odhaelnouti
hlym nhybem kfivky vzhflrll. jestzpusoben kOllcentraci anlaigarny. .iez rnusl panovati v
!vorcl1im se amalgamy v kapk{lcl! rtuti na povrchn kapky pri potenciiilll oclpovidaHcim
. kathode. Elektrolyticke tvO'fcni se amalgam rOzklacInemu napeti. PrecIpo)d(ld{lme-]i, ZC clena rtufovc kathocle. jet bylostucioval'1CJ n<:l sater,oll1llsobnYllJ zredenirnncjzredenejMch aloztocich kalcia:. stronciaa barya (Pnl_CC
malgam alka!ickYc!l kOVll se zmeni jcjich ])0Co e h n a a Kettembeila z r. 1901-4) nedalo tencialy 0 O'O(i v,oltu. ohdrzirne poclle uvedepodo,bne jako v. jinych prlPaclecll studia clek- J1ych 'praci koncentraci alrJalgamy v kapc~
trolysJT alkalick5;clt 'kOVll spolehliv~'.ch vy- pri Tozkladncm napeti rovnn W- Ii grarnatomll
sleelldl, nehoi ve v!iech techto pfjpadech bJTlo
alkalickeho kOVll v Iitru rtuti. t. j. amalgamu
pouzlvuno rtuti se s.iEtIY-m povrcllem. n<:l nernz <isi miJiontinuprocentni.
vyvoj vodikll znemoitluje presne,isl mereni;
Pot e n c i ci I y pol a r i s:u j i c i c Ii k akrome tohn preMil znacn{l kOI~centracnl po]a- IJ e Ie by)y s.tanoveny pi'i elektrolyse norm(l!risace vznikaHci na .povrchu kathody. Po- l1iho a cIecinorm(tll1lho' l'oztoku chloriclu sodkusy v tom smerll, opakovanc auto,rem, .uda~
neho tim, ze kapky ddkapavajici v n{lclobce 13
valy poc(ttek prostliPU prolldu pt'i znElcne men- (obr. 2) byly zachywvany v kalisku s platisini. a menlivcm napeti, zpusobcncrn 11 Clhocl- Inov~rm kQntaktem a jc,iich potencial l11eren
nYl11 vyvojelll v,odlkov~-ch1Jublinek.
proti potencit1lu rtuti na dne resp. p1'oti kaPodle.teol'ie elektrolysy zPliso!Juje inej- lomclov6 eiektrode spojcI16 sroztokeltl.
mens! polarisl.liici E.M. S.Hz vylouceni jaPri malych lH:wet1c!1 <:Ii do rozkladnellO se
kehOtsimnozstvl kationtilna j)()vrchl.l kapky
potenci,il techVozachycovan}'ch kapek ne!isil
rtuti kathodicky polarisovElnc, 6imz vznikne
od potencia]u eiste rtuti v tcmze roztoku. Pri
, l1esmlrne zredena amalgama. Nepatrn)' proud "10 az 60 milivoltech nad rozkladnYJn napetlll1
ekvivalentnltomuto vy].ouceni prosi:oupi T02- sepoealy ysak potenci{lIy kapek Iisiti od eistc
-tokem; jello vsak povrch takto amalgarnortllti.iiz 0 mi!fvolt a vzr{lstaly rychle s polavane rtuti ma potenciCtI.negativne,iSi,proucJ za-. risac1. takze pH 12.M. S. 2'10 voltll mela rtllf
nlka nasledkem prortichtldne e. M. S, Prj usta- vkaJiskll' zachYGovan'a .iiz PQtenci(lI 0,2 v!olty
vienem tvoreni se kapek atomy kovu S~ sUtie . negativnejSj net cista rtue kalomelove ele]\uklada.ii elo nov6hopovrchu rtnti a P1"oo(o pro- trocly a z povrchu rtuti v ,kaJisku sebrzoj)o,"
chuzi hncd oel pocatkuelektrolyternstalYne. cal Vyvijet'vodik.
palmy proud ..
P1eolarisov:st-nc kapky ztn1cejj nepochybne pfl. Zvetsuilce p'))ari3uifci E. M.S. zvetSllje111c sobenim roztokutak rychle onurid'ounl(ou pok0l1Centn1ci amalgamyv· povrchu kapky, cimi vrchovou ama]gamu.ze d,opadaji do .kaJisku
nastane difuse al11algamy z povrchll c1o'vnitra jii jako cista rtut; ai kdyz difllsi vnikt11c a. Icapky. Tim ochudi se povrch rtutia 110V(; ka- maIgarna poel povrch. rtuf zachycena. v kalistionty scmusi llsaz,ovati: prochazeHci pr,aud ku poene jevi ti potencial amaIgamy.
se zesiluje. Jelikoz ire mHozstvi cliiulldu.iici
Afinita alkalickych kovu ke
pOd povrch kapky Lunerno koncentraci C a- r t II t 1. Vseobecllc se p!·iHm{l. ze se alkaJicke
kovy slJ
SdrHzuji
sHne hy
s c he.
Phail S
P.77).
Neda'
(lourn.,
se ani
Drac.) ]
Cl1jice ~
zr~
pri
Patrne
stale p
Predpo
kEml zi
i. ze d:
Ili moll
to- zre(
kapky
pod PI(
rtuti p
Jakmil
sovan)
se s v
centra
vnitr.
ceni 1
tiUl
i ,
Havet]
Ato
roztol
je jej
na elr
iieh )
Prf
kOVlt
afinit
poter
Jel
kinell
Held
staY]
Inflz.1
nity
l11id
lads
ci{liJ
plna
elek
se r
E; l
I"tnt
Z
. ~l
11
263
kov:\"w..:uii ~:'rlllli a h: iylh ~lnllcellil1Y St:
sdrl~ c- l' 5J :" I.lillsllnllilH!1.'hillami rtmi. (:ili ze .isoll
sihl Q "'- ~ l:" _'ih;ll'~yn,\;IllY d {t' ~'k III a 11 II aLi eSC}l'
Zt~ch, ;mll!':';, \...hcli1. \1), p. IT!. ,\h:.
PhL:li t·~
p,
77").
Hl
i tll.
IIl1ll'll.\1II1:1'.
.'
.
..
,
.
cuj i c:·c:""\.: Ilrilis \CHi~'llIi pnklesy \' pntenci~1111
::? i' ct.iI':l1i a znaclI~'ln tepk·lll Zi·clfo\'adm.
Pitt 1- J1 i:' i pi'i ll.'chlli zi'cdellkh hydrargyrace
Si(ll (,~ P OStllPlIi\:. nc.isouc jeSte pine l!nsnzella.
PI-Cd }Jlthh'lde.lIllC. z\: pfj JistC'1Il ncsl1lirnG vell,e1n y;fcd('ni nast.i\,i h\·drnr.\!;yrace (ill Im't, t.
.i. %:<.:..' d.:d silll zfcdcnim llcpi'ihil'aii .iiz komplexni 1l1oh..: kllly ;\lliah;;dlly \ kl' rtllli; pak taknv0to. z f.;.: d l:ni. panllji,;-li 11([ \wvn:llll polarisovallt:
kanh;~rtnli. nl'zPlIsobi pozornvatclnt: difllsc
PCH.l l){)'\n.:h, Ilchut' (:,i.slecky a1nal.l!,'<lIny JSUll
l i l l ti
1,111(: n;o;ycelly a s\lcdikky vzdy 1ehd.
J a k I l l i h . . \'snk kOlh.:cntracc anllll~,;alllr ph zvi::tsov i't 11 i polarisace vUllsle, snaha po slon0c111
se s ,- e Eilll nlllo;l.stvilll rtilti a i 7.vYSen(t k011l~elltraC(; sllIna Ilot!porujc difllsi komplexfl dovn i t r. To Sl; '(Jatme dejt.: \' kapkCtch po prckrnce n i rozkladn(:ho nllPcti a nruio dEnst.: a
ti III i z'\ 6tscni pl"lllldu SC l!ustavlljt.: od lIrcit0ho
llc.l.I:>cli milt!e.
A tenll',' all\alick\\:h kOvli v povrL:!llI J'tuti v
)'02, tin k u' pod10haji' dvu.HlIIll pllsohcni: jcdnali
.Ie h.:i kll afinita kc rtnti lltlr:t.n,ie v povrdlll.
n a d r uhC: stmlle vsak .Ie pudi do roztoku .len cIt;» e lckrolyth.:kd tense l'OZn(H1Sli:ck
.
1:;)1"( JtCl J'ozklado\t: potenditly alkalick~'cJl
kd'\.'it Tla· J'lnfovL' katlHldU z{tvisl i Bn .ie]ieh
af ill i tc kc rtllti i lHl je,ih.:h elcktrolytickcm
p o-t (,:lll:iCd u.
•T ~ 1 j t<oi llliiicllll..: pI·ctlpoklCtduti. 'i.e pfi roz"
klacinclll nnpctl jsou [lllwlg;anIY vsceh alkalic k ~. t; 11 kovit V pO\'I'c1m rtllti v analol{ickclll
51 nyu. 1. j, VC st'1VlI llplnchn dosyccni I'tuti.
11.1. Ii z c me !lflllziti hodnl),i 1t N k vY!Joctu afinity Hlkalicl\~'ch kmr(1 ke rtlltt Tltcnnodyna. Tn i t:.k:v mhivlt potclJci(lI 'it N 1J1l Iluji jsoll nol~~ixov(tl1Y l<apky pr'j rozklatlnem nanetl. pa!Cl tt In i
lensi ull.;alickclJo kn\1l v amalgame;
p hl<H I . tcnsi alkalick6ho lWVl1 vy.\adfll.lc kilo
e 1 c. k t l'olvtick\' lJotcnci{t1t::. P. Siouceni Imvn
5 e
1" til ti 'ZIIlCI1Silo tcdy .ielw aktivitu zlwdnoty
t->, IJH 'it N' Afiilita A alkalickeho lwvu kc
rhl ti h:st tudiZ rll\'l1H 1t N " 1 E. P.
Z e 'zminel1vch oat U. N. Lew i s cOOl:. l:it.)
<':'l
hlntllloi 1t~ (tah. 1). ohdrilmc l)a].; atinitll
e.
~:ralll-atOll1
kO\'11 (viz tah. 3).
Tab. 3.
Chelll. Soc. 37/
N(:~i;;:i " H ' \H\~tl.lJrllll. Ill. \\. I~ I c h a rd. s
(.rOll _O_\lll\l". UH.'m. :--oc./I. p. 11111.19.:2), ze
se "'ll i ",..'Imi li'uklll: :llll:l!:.:;allP, lIatria (\1'112
~ II
I
... I ' . \ ' \ '
k
PHle)
n1.:~ 10\il!l l;:.;U lui:a 111 rnzto 'Y. vyzna-
pf'j
A. \'~'jadfenou v jcduotkltch volt-faraday pro
11\OV I
I"·
I
E.r······1
jA~7tN--E.P.i
7t N
''''C!",-=~c=,,,,,==~.cl'·~·~=11
Li
Na
K
Rb
Cs
- 3 ' 3 0 4 - 2'[)2:3
2'998·- 1'800
- :l'20S
1'883
- 3'205
-- 1'796
(-3'34)
-1'837
III
-
--",,-==,
l'LSI
) '138
1'325
)'409
(1'50)
Poznrlljemc. ic afinita kovtl ke rtuti vz1'l\stlt sc stollpaiicj atoJ110VOU vahon. Natrinm
zaujilllit tu, iako v[I1Jec vprvni sku pine pcriodkkC' soustavy, allomMni postavenf chovn.ik se spise iako llslechtily kov (snov. Mc,
Phail Smith, Ztsch.
,1110,1';;.
ChC111. 58,
i 1908].
P. 381); Jehu Hmah::amn jest ve voe!e neobyce.ille st{tlil. uikdy vhoj voe!ika be-hem techtu praci pfi elcklrolyse socln~rch soH nerusi1.
U caesia..iehoz e. p, dosue! stanoven nebyl. lzc z extrapolacc odhadnout afinitn l(c
rtuti un 1'5 volt-iarad .. coz vede Ie hodnote
dekt1'olytick6ho potenei<'tlu -, 3';,4 voItn.
Za pf"ipra Vll a poskytn nti vz{tel1e)sfch roztokit. ja!(()7, i za proj)ii.iccni pfistrojll a mlstnost! vdecl autor laskavosti prof. B. Dr au'
,n C J' a. jC1l111Z a t(:z prot. S t e rho v i-B (j 11m 0 v i a Z it vis k (} vi dGkl1je za (lcinnon pomoe a za Zltj CIll.
Antell' povazn.ic ta SVOl1 povil1l1ost vy,i;'ldfiti
~vou zltvaznost zesllul6mu pnof. B. K 11 C e l' 0 vi, jenz .iej' zanracoval do sv6 metOdy po·
larisace kapaHei rtllti. '
Res u m e.
Dr, J. Hey I' 0 V sky: L'electrolyse avec
l'lHectrode
a gouttes
de mercure.
Pour rechercher les phenomenes d'electrolyse
des solutions aQueuses de sels alca1ins et
alca1ino·terreux, l'aut\'!ur utilise l'electrode a
gOl1ttes de mer cure introduite en physique par
B. Kucera.
.
.
Le schema de l'apparei1 employe est. donne I
dans 1a figure 2.
.
I
,Il a pu determiner ainsi 1a rnarche exaete
de l'electrolyse. D'apres les. experiences .g e
I'auteur l'electrolyse se prodl1itJorsque 1a force
eledron'totrice attelnt un~ valeur determinee.
caracteristlque du compose employe, et qui
264
depend elLl logarithme de la cOllcentration \voir
les fig. 3 et 4),
L'accroissement rapide du courant se Iaisse
expliquer par une diffusion, vers l'interieur
des gouHes de mercure, de I 'amalgame Ires
dilue. Cette diffusion commence lorsque les
atomcs du m~tal ne trouvent pas une quantite
suHisante de mercure pour s'y allier.
A ['aide des resultats reunis dans la colonne
E el no' des tabl. 1 et 2, I'auteur calcule les
potentiels auxquels les cathions se deposent, de
leur solutions normales, a la cathode de mer·
cure (coJ. nN)'
L'affinite des metaux pour ie mercure est
donnee par la difference qu'il y a entre les
potentiels caracteristiques des gouttes polarisees
et les potentiels eIeetrolytiques normaux dcs
metaux alcalins purs (voir Ie tableau 3).
E. Votocek.
M
Me'
ani.
h1Z~.,
I-Jn
sel
sI,
jseT
Hall
1
mel
2-4
Kriticka studie
0 masle pOrllSelle1l1
kokoso VYlll tlll{elll.
R.
Dr. Jan Lukas.
ho
Dliletity a znacne praletickeho VYZ113l11II
pllvodoi praei uV{ldi vysleelky POkUSll, j(cle
majic1 problem v potravoi chemii jest stano: mnozstvi pfielaneho kokosoveho tnlen v 1l1{lslc
vCini kokosoveho tUkll v masle. Ot{lzku tuto
bylo l1f:jvyse 209'(;. J e-li toto mnoistv! vetS!
studoval znacny pocet badatelll a jest i mno- nei 2W;{, MIV{l metoela ieho v}Tsledky mcnc
110 metod navrzeno, licelu SVell1u vice neb
do·hrc:, a TIQi tim horsi, eim mnoistvi pridamt'Jle vyhoVuHcich.
neho tuk11 kokosoveho jest vetSi.
Z tete fadv metod jest v potravnich laboChybuteto jinak pelme metody pozoroval
ratorfeh tem~r vyhradllC pouiivana methcla jii dr. Phi zen 111 a i e r, ktcry nachtlzel rovPol ens k chon, jez spolu s cislem zmydcl- nei vysokc vysleclky pri rrrasleporusenem
nen! tvori [l masla elvojiei metod, ,na jejichi kOkosovymtukem, a tll, ally vysledky tyt'o
zaklade sc z,iisfuje cis,tota 111aSelncho. tllku. I. lcpc oc!povidaly skutcenelllll 11111"02stvi kokoMetoda tatDllVadena j eSlt na miste prvclI1, a I' soveho tukli. POll'iiv,al mist!) koresponelujidch
to ne nepravcllTl, 11ebo f jest volmi jednoc1l1ch<i, ' eisel R c i c h er t-M e iss 10 v Ych s P,arenprj eemz .ie.iiprovecleni nevyiadu,ie dlouheho skeho tech eisel, kterc Polcnske uvadi jako
casu, C02 zejmcna pro analytiek6 labombore nejvyse pripustne (tahulka B,· prace Polenjako
I h )
•iest
, nemale dfileiitosti. r~ada badatelf\,
)
4)
S (C <0 •
CIl. Bar t h.c 12 ), Pre s c. 11 e r 3 , K rei s , .
.)
I~ovnci Thure S m icl b c r gil seznal, 11POV 0 gt h c a r")vzdavaji metode teta neOlllCzornen Phi z c 11111 a i e rem, ie metoda P 0zrmou chvdlu.
I e 11 s ke ho skyt{r vysleelkyproti teoretie- .
Rovnei Fa i·.n s te i n e r uvacH, zemeto- kY111 vyssi, zejmc11a pak v pripaclech, July
ely zaloiene na' principech podobnych, jakoz trInoistvi prielaneho koklosoveho tuku v musle
i melody spocivajici. na. st,a,noveni smbr~
jest vetSf .'1ez 20%. Aby pak v:l'sledkyposkytnych, lnll'natych, horecnat§Th a knc1emnatyeh nute metodoll 1"'0 len s ke h 0 uvedl na spravso!illcmolIo,u zatlaeiti metodu Pol ens k 0- nou l11iru, pouiiva redukcni fOrlll11le:
h 0, ae]wliv' i tyto metod:!; 111ohou v jeelnotlia X 100
vyeh pr!padech konati vel!l1li eenne slu~hy.
% kokosoveho tll]m v '11aslc K :=c 100
a
Lee mctodOll presne. analytickou metoda
tato prcce neni, nehof6dmetodY talwyeza- kde tl 1"Ovn<1 se vypoctenylU % kokos. tuku,
c]flme. ahyna111 poskytla spnl.vn$' resultat za· dleP <0 Iens]( e m navriene souvislosti cis'~1
.
'
· to
1
P<olenskekaidYcIJ
okol11ostl,.
jestza .{azVd'j
e 10 Tlmoz- ~cich.·ert-.Meissl(,YY·cha
h 10' (tabulka B).
'
stv!pfidunehokokosc)\ie!IO tuleu v 111<1sle. Teto plocll11ince vyhovuje metoda Pol ens k e~
Lee i red~lkeniho vzorce toho, ac dIe m:('ch
ho jen. castecJ;)e.Po I en sk esan'! ve sve POkUSll vcde skuteene k vyhornym result{l··
HIm, nelze pouzitiv takavem pripacle. kdy·
') 2.f, Untersuch. d.. Nahrungs- 11. Oeuussm,1904,
mnozstvi pficlaneho kokoSO'veho tuku. jest
7. 273.
.
vetS! nez 50 %. Tu ncdavu HZ metoda Polen~) .Ch, Zig. 1906, 30. 770.
") Allg. Ch . .ltg. 1905, 5. 955.
5li.eho spr{tvne vysl'edky.
. ,
me
rna
+
v
1906, 30. 768. ,
B. d. Deutsch. Pharm. Oes. 1906, 16. 12,
4) Ch. Ztg.
~)
;6)
z. f. Dnter.s. d.Nahrungs; u. Genus. 1913,26.422.
3-0
;:j'0
pri
me
]
as!
jal
jOI
He