dánsko pro děti - Noc s Andersenem

MINISTRY OF FOREIGN AFFAIRS DENMARK
DÁNSKO PRO DĚTI
Obsah
Dánsko v kostce ...................................................................................................................................................... 3
Na severu Evropy .................................................................................................................................................... 4
Grónsko ................................................................................................................................................................... 5
Faerské ostrovy ....................................................................................................................................................... 6
Parlament a vláda .................................................................................................................................................... 7
Národní symboly ..................................................................................................................................................... 8
Tradice ..................................................................................................................................................................... 9
Dánské Vánoce ...................................................................................................................................................... 12
Co jíme .................................................................................................................................................................. 14
Královská rodina ................................................................................................................................................... 16
Čím je Dánsko známé ........................................................................................................................................... 18
Malé rodiny ........................................................................................................................................................... 21
Vzdělání ................................................................................................................................................................. 22
Volný čas a sport ................................................................................................................................................... 23
Prázdniny v Dánsku ............................................................................................................................................... 24
Chceš se dozvědět víc? .......................................................................................................................................... 26
2
Dánsko v kostce
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
3
Počet obyvatel: 5 445 000
Rozloha: 43 098 km2
Hustota obyvatelstva: 126,4 obyvatel na km2
Zeměpisná oblast: Skandinávie
Sousední země: Německo, Norsko, Švédsko
Hrubý domácí produkt: 280 miliard dolarů
(1642 miliard DKK, čili asi 6 bilionů Kč)
HDP na obyvatele: 45 000 dolarů
Hlavní město: Kodaň – 1,1 milionu obyvatel, další
velká města: Århus (čti orhus) – 228 000, Odense –
158 000, Aalborg (čti olbor) – 122 000
Státní zřízení: království
Vláda je tvořena koalicí liberálů a konzervativců pod
vedením liberálů.
Hlava státu: královna Margrethe II. (od 14. ledna 1972)
Předseda vlády: Lars Løkke Rasmussen (od 5. dubna
2009)
Národnostní skladba obyvatelstva: 91,2 % Dánové,
přistěhovalci a jejich potomci činí asi 8,8 %
obyvatelstva.
Průměrná délka života: ženy – 80,4 roku
muži – 75,9 roku
Úřední jazyk: dánština
Náboženství: protestantské – 90 % obyvatelstva
Měna: dánská koruna (DKK). 1 koruna = 100 øre
(1 DKK = 3,60 Kč v dubnu 2009)
Členství v OSN, OECD, EU, NATO, v schengenském
prostoru, v OBSE, MMF, WTO a v dalších
organizacích
P
P
P
P
Na severu Evropy
Dánsko leží v části severní Evropy, která se nazývá
Skandinávie.
Všichni se sem ale vejdeme, protože nemáme ani
hory, ani pouště, ani další oblasti, kde by se nedalo
bydlet. Lidé mohou žít a také žijí všude po celém
Dánsku.
Když se podíváš na mapu, zjistíš, že Dánsko je malý
výběžek na severu Německa, na jih od dalších dvou
skandinávských zemí, Norska a Švédska, se kterými
máme hodně společného. Když nemluvíme moc
rychle, navzájem si rozumíme.
Největší část Dánska sousedí s Německem, tato
oblast se nazývá Jutsko. Ostatní části státu leží na
ostrovech. Ostrovů je asi 400, z nich je 100 obydleno.
Jutsko spojují s největšími ostrovy mosty, ale na malé
ostrovy se musíme přepravovat loděmi. Nedávno byl
postaven také most do Švédska, takže je možné dojet
do Švédska vlakem za pouhou půlhodinu.
Dánové jsou na své mosty velmi pyšní. Dánsko
neměří více než 300 km v každém směru (tedy ze
severu na jih a z východu na západ) a žije v něm
přibližně 5 milionů lidí, takže k sobě mají všichni
velmi blízko.
4
Grónsko
(Kalaallit Nunaat)
V Grónsku žije jen asi 56 000 lidí, protože obyvatelná
jsou jen pobřežní území a v severní části země panují
opravdu drsné podmínky.
Forma vlády
Autonomie (samostatnost v určitých oblastech) v
rámci Dánského království, s vlastní vládou a
parlamentem
Většinu ostrova pokrývá ledovec, ale podél západního
pobřeží Grónska je podnebí relativně mírné, a proto
tam žijí dvě třetiny obyvatel. Ale i tam se letní teploty
málokdy vyšplhají nad 10 stupňů. Většina lidí bydlí
v malých městech, ale po ostrově jsou také rozptýlené
izolované lovecké osady. Hlavní město Nuuk leží
rovněž na jihozápadním pobřeží. Na samém jihu země
se nacházejí i ovčí farmy.
Rozloha
2,17 milionů km2, z toho 410 449 km2 bez ledu
P
P
P
P
Obyvatelstvo
56 648 obyvatel
Hlavní město
Nuuk (Godthåb, čteme gothob),
15 047 obyvatel
Od roku 1979 má Grónsko autonomii, která spočívá ve
vlastní zodpovědnosti za sociální, politickou, finanční
a kulturní oblast. To znamená, že ve všech těchto
oblastech rozhoduje grónská vláda.
Měna
dánská koruna (DKK)
Tento obrovský a neuvěritelně krásný ostrov je
součástí Dánska od 14. století. Obyvatelé Grónska,
kteří jsou potomci Inuitů (Eskymáků), sem přišli před
několika tisíci let z Kanady.
V ostatních oblastech (jako je např. zahraniční
politika) rozhoduje dánská vláda. Grónsko má v dánském parlamentu dva poslance.
5
Faerské ostrovy
(Føroyar)
Forma vlády
Autonomie v rámci Dánského království
Žije zde 48 000 obyvatel, z toho jedna třetina
v hlavním městě Tórshavnu.
Rozloha
1 399 km2
Faerské ostrovy mají autonomii s vlastním
parlamentem a vládou a do dánského parlamentu volí
dva poslance. Grónsko má podobné zřízení. Faeřané
mají vlastní jazyk, který je pokračováním
staroseverštiny ze středověku, lidé však ovládají i
dánštinu, kterou se učí ve školách.
P
P
Obyvatelstvo
48 200 obyvatel
Hlavní město
Tórshavn (čteme törshaun), 19 339 obyvatel
Svou autonomii v rámci Dánského království Faeřané
postupně rozšířili. Už mnoho let je tématem
politického programu otázka ustavení samostatného
státu nezávislého na Dánsku, ale k rozhodnutí zatím
nedošlo. Jedním z důvodů jsou i dotace, které faerské
úřady získávají od dánského státu.
Měna
dánská koruna (DKK)
Přibližně na půl cesty mezi Skotskem a Islandem leží
osmnáct malých krásných ostrovů ošlehaných větrem,
z nichž vyrůstají velké zaoblené kopce, které vypadají
jako natřené nazeleno. To jsou Faerské čili Ovčí
ostrovy, které jsou součástí Dánska od roku 1380.
Ostrovy se skládají ze starých, dnes již neaktivních
sopek a jsou zbrázděné fjordy, hlubokými údolími a
úzkými průlivy. Krajina je ohromující, často ale
nepřístupná.
6
Parlament a vláda
Vláda usiluje vždy o určitou politickou pozici Dánska,
ale protože většinové vlády v Dánsku jsou neobvyklé,
musí spolupracovat s jinými politickými stranami
v parlamentu, aby mohla prosadit své návrhy zákonů.
Politický systém v Dánsku je založený na demokratických principech. To znamená, že si obyvatelé
volí politiky, kteří pak rozhodují, jak bude Dánsko
spravováno. Dánský parlament má 179 poslanců,
z nichž dva jsou z Grónska a dva z Faerských ostrovů.
Liberální strana premiéra Rasmussena tvoří vládu společně s Konzervativní lidovou stranou. Většina v parlamentu je zajišťována mimo jiné i ve spolupráci
s Dánskou lidovou stranou.
Minimálně jednou za čtyři roky se musejí konat řádné
všeobecné volby, ale předseda vlády může vyhlásit
volby kdykoli během těchto čtyř let.
V Dánsku musí být člověku aspoň 18 let, aby mohl
volit a také kandidovat na místo v parlamentu.
Dánská vláda
Dánsko má vládu vedenou předsedou vlády Larsem
Løkke Rasmussenem z Liberální strany. Po vyhlášení
výsledků všeobecných voleb jde vždy nově zvolená
vláda na hrad Amalienborg představit se královně.
Vláda se skládá z předsedy vlády, který je šéfem
vítězné strany, a z ostatních ministrů, kteří mají na
starosti jednotlivé oblasti. K nim patří např. ministr
zahraničních věcí, ministr školství, ministr potravinářství, ministr pro církevní záležitosti a další.
7
Národní symboly
ních utkáních, kterých se Dánsko zrovna účastní,
hrají právě tu „špatnou“.
Vlajka
Nejdůležitějším národním symbolem Dánska je
samozřejmě vlajka. Stejně jako v mnoha jiných
zemích má naše vlajka i jméno. Říkáme jí
„Dannebrog“ (čti danebrou). Je to jedna z nejstarších
vlajek na světě, možná dokonce vůbec nejstarší.
Podle legendy spadla dánská vlajka z nebes při bitvě
mezi Dány a Estonci na východním pobřeží Baltského
moře v roce 1219. Jak vlajka padala, zazněl z nebe
silný hlas, který pravil, že Dánové vyhrají, pokud se
semknou kolem nové vlajky. A tak se i stalo.
„Pravá“ státní hymna se jmenuje „Je to krásná země“
a vypráví o krásách dánské krajiny a o mírné povaze
Dánů. Byla napsána v roce 1844 a právě ji Dánové
považují za svoji oficiální hymnu. Proto by se tato
píseň měla hrát při oficiálních sportovních utkáních.
„Pravou“ hymnu si můžeš poslechnout na těchto
stránkách:
http://www.um.dk/um_files/Denmark/
music/DerErEtYndigtLand.mp3.
„Druhá“ státní hymna se jmenuje „Král Kristián stál u
vysokého stěžně“ a používá se při formálnějších
příležitostech, často v přítomnosti královské rodiny.
Slova této písně oslavují činy dávných válečných
hrdinů.
Tuto píseň najdeš tady: http://www.um.dk/um_files/
Denmark/music/KingChristian.mp3.
Bitvu Dánové skutečně vyhráli a od té doby máme
naši vlajku.
Bílý kříž na vlajce symbolizuje kříž křesťanský.
Červená barva se používala již předtím na vlajkách
vikinských. Vikingové vytahovali červené prapory,
když táhli do bitvy. Místo kříže však přišívali na
červený podklad vyobrazení Ódinových havranů.
Státní hymna
Všechny nezávislé země mají obvykle státní hymnu.
My v Dánsku máme dokonce dvě. Způsobilo to už
spoustu zmatků. Často se totiž stává, že na sportov 8
Národní pták
Dánsko má také národního ptáka. Ve skutečnosti byl
demokraticky zvolen. Až do roku 1984 byl za
národního ptáka považován skřivan. Rozhodli o tom
odborníci. Ale televizní kanál DR uspořádal diváckou
anketu. Ankety se zúčastnily tisíce diváků a vítězství
si z ní odnesla labuť. Tak se projevila vůle lidu.
Tradice
Možná už víš, že Dánsko je velice stará země. A proto
jsou i mnohé naše tradice velmi staré.
Kočičí královna, tedy ten, kdo nalomí soudek jako
první, a Kočičí král, ten, kdo rozbije jeho poslední
část.
A víte, proč má hra tak ošklivý název? To proto, že za
starých časů bývala v sudu živá kočka. Je vidět, že to
byla dost krutá hra a nikdo už ji takhle nehraje.
Tradice se ale částečně zachovala.
Hra se hraje ve školách nebo u sousedů, když se někdo
rozhodne ji zorganizovat, nebo si ji děti můžou zahrát
v některém z klubů či organizací, jejichž členy Dánové
často bývají.
„Fastelavn“ - masopust
Brzy na jaře slavíme „fastelavn“ (čti fastelaun),
dánskou verzi masopustu či karnevalu. Za starých časů
trval fastelavn tři dny. Lidé ho slavili spoustou dobrého
jídla a pití a potom se čtyřicet dní postili. Půst končil
oslavou křesťanských Velikonoc.
O tomto svátku si všechny děti oblékají kostým. Sami
si rozhodují, za co nebo za koho chtějí jít. Mohou jít za
robota, za baletku, za ducha nebo za kominíka. Nejsou
stanovena žádná pravidla, každý musí využít jen svou
fantazii, cílem je jen to, abychom se všichni dobře
bavili.
Také hrajeme hru, která se jmenuje „Slå Katten af
tønden“ (Vypráskej kočku ze sudu). Hra má tato
pravidla: Vezmi dřevěný soudek a naplň ho bonbony a
hračkami. Zavěs ho tak, aby visel ve vzduchu.
Všechny děti se pak postaví do řady a postupně se
snaží soudek zasáhnout dřevěným špalíkem. Cílem je
zasáhnout a rozbít soudek tak, aby z něj všechny věci
vypadly. Každý soutěžící dostane podíl z kořisti, ale
praví vítězi jsou dva:
„Fastelavnsboller“ (masopustní vdolky) jsou zvláštní
druh vdolků, které se jedí v době masopustu. Jiným
zvykem je, že děti dostávají „fastelavnsris“, masopustní
metličku, kterou tvoří březové větvičky nazdobené
papírovými ozdobami a sladkostmi.
Součástí tradice je i to, že děti v kostýmech chodí od
domu k domu a dostávají nadílku, sladkosti nebo
drobné peníze.
Když někdo otevře, zazpívají děti písničku, která zní
nějak takhle:
9
„Uhádnout mé jméno stačí, to je to, oč dnes tu kráčí.“
Pokud uhodneš, kdo ti dopis posílá, odpověz mu tímto
textem:
„Sem tam přemítám, myslím, že tvé jméno znám. Ty
jsi napsal psaníčko, já dostanu vajíčko.“
„Ňam, ňam, do bříška,
patří malá kobližka,
dejte něco sladkého,
nedočkáte se špatného.“
Tato část masopustní tradice je podobná české
velikonoční pomlázce nebo americkému svátku
Halloween, kdy také děti chodí koledovat od domu
k domu. Ve skutečnosti dnes mnoho dánských dětí
s oblibou slaví podzimní Halloween a chodí i o tomto
svátku od domu k domu. Mohou aspoň využít svůj
masopustní kostým. Přesto však sladká odměna chutná lépe o masopustu.
Když uhodneš, kdo ti dopis poslal, dluží ti pak
odesílatel čokoládové vajíčko. Ale když se spleteš,
musíš dát ty vajíčko jemu.
O Velikonocích jsou vajíčka všude. Máme rádi
speciální čokoládová velikonoční vajíčka, která bývají
někdy velká a dutá, naplněná menšími vajíčky. Říká se,
že kolem chodí velikonoční králík a schovává dětem
vajíčka do křoví nebo za nábytek. Přesto my děti
podezíráme rodiče, že s tím mají cosi společného. Ale
na tom nezáleží, hledání velikonočních vajíček je
vždycky ohromná zábava.
Velikonoce
Velikonoce slavíme stejně jako ostatní křesťané. Je to
svátek, a tak máme prázdniny. Lidé se setkávají
s přáteli a s rodinou, aby si společně vychutnali
velikonoční oběd. Jedním z našich velikonočních
zvyků je posílat anonymní dopisy někomu, koho
známe. Dopis je zároveň hádankou. Místo podpisu se
napíše tolik teček, kolik písmen má jméno odesílatele,
a adresát musí jeho jméno uhodnout:
Samozřejmě máme i jiné velikonoční zvyky. Zvláštní
tradicí, která se praktikuje jen někde, je zdobení
vařených vajec.
10
Všichni si pak vezmou své vejce a jdou na nějaký
předem určený vršek. Odtud pak vejce kutálejí dolů.
Čí vejce se dokutálí nejdál, ten vyhraje.
Další tradice
23. června večer slavíme svatojánskou noc, čili Sankt
Hans. Oslavy tohoto svátku se podobají Vánocům
v tom, že jsou také kombinací staré pohanské a novější
křesťanské tradice. Oslavujeme svatého Jana Křtitele,
současně připadá na tenhle den letní slunovrat, tedy
nejdelší den v roce. Lidé se setkávají u ohňů a zpívají.
Na vrcholku hranice bývá často umístěn panák
v podobě čarodějnice.
Svatojánská noc znamená začátek léta a pak začínají i
letní prázdniny, které v Dánsku trvají šest týdnů.
V říjnu máme také týden volna. Neslavíme žádný
náboženský svátek, máme prostě podzimní prázdniny.
Za starých časů měl tento volný týden jiné jméno.
Říkalo se mu „bramborové prázdniny“, protože
venkovské děti dostávaly volno, aby mohly rodičům
pomáhat se sklízením brambor.
11
Dánské Vánoce
Několik dní před Vánoci chodíme do průvodu svaté
Lucie. Tyto průvody organizují školy a školky.
Tradice průvodů na svatou Lucii pochází ze Švédska a
slaví se přitom nejen svátek svaté Lucie, ale i zimní
slunovrat.
Dalším prosincovým zvykem, který je pro dánské děti
důležitý, je adventní kalendář. Pomocí kalendáře si
odpočítáváme, kolik dnů ještě zbývá do Štědrého
večera. Každý den až do 24. prosince najde každý
v kalendáři drobný dárek. V neděli bývají dárky větší.
Všechny dárky jsou umístěné přímo v kalendáři, a tak
se musí člověk dokázat ovládnout, aby nešvindloval a
nerozbalil všechny dárky najednou. Ten, kdo to udělá,
je opravdu podvodník.
Štědrý večer
Vánoce v Dánsku jsou stejně jako v mnoha jiných
zemích zajímavou směsicí oslav. Slavíme narození
Ježíšovo, ale protože nikdo přesně neví, kdy se Ježíš
narodil, rozhodla se křesťanská církev v roce 354
slavit jeho narození v období kolem slunovratu, 25.
prosince, tak aby oslavy připadly na pohanský svátek
zimního slunovratu, který je 21. prosince. 21. prosinec
je nejkratší den v roce, den, kdy se navrací světlo a
dny se opět začínají prodlužovat. Z nějakých důvodů
slavíme Vánoce už večer před samotným dnem
vánočním, tedy 24. prosince.
Tradiční oslava Vánoc o Štědrém večeru má ve většině
dánských domovů stejný scénář. Shromáždí se co
nejvíc blízkých příbuzných. Obvykle se hosté dostaví
už v podvečer. Přinesou dárky a položí je pod vánoční
stromeček.
Různé dánské televizní společnosti připravují pro
vánoční odpočítávání zvláštní programy. Vysílají
vlastní odpočítávací zábavní pořady. Většinou jde o
vánoční příběh, který má 24 dílů, z nichž poslední
připadá na Štědrý večer. Tyto pořady jsou nesmírně
populární, a i když jsou určené hlavně pro děti, dívají
se na ně rádi i dospělí.
Štědrovečerní večeře
A když se všichni usadí ke stolu, začíná se podávat
tradiční vánoční večeře. Před hlavním jídlem se může
podávat malý předkrm, například ryba. Hlavní jídlo se
vždycky skládá buď z vepřové pečeně, kachny nebo
pečené husy.
12
Tradiční vánoční večeře se skládá z pečené kachny a/nebo vepřové pečeně
s vařenými brambory, nakládaným červeným zelím a šťávou z masa. Jako
dezert míváme „ris à l’amande“, něco jako rýžový pudink s vmíchanou šlehačkou a mandlemi.
V některých rodinách se podávají všechny tři druhy
pečínky. K masu jíme vždycky brambory, nejen
vařené, ale také oblíbené malé brambory na sladko.
K tomu míváme nakládané červené zelí a spousty
šťávy z masa.
Dánská vánoční večeře je velmi tradiční a dezert, který
následuje, není výjimkou. Říká se mu „ris à l’amande“
(čti rizalamand), a je to rýžová kaše smíchaná se
šlehačkou, vanilkou, sekanými mandlemi a cukrem. Je
to ve skutečnosti moc dobrý, ale docela těžký moučník,
zvlášť když už je člověk nacpaný vepřovým a
kachnou. Ale není možné ho odmítnout, musí se sníst.
Dospělí totiž vždycky do hrnce s kaší schovají jednu
celou mandli a ten, kdo ji najde, vyhraje drobnou cenu.
Vánoční hostina může trvat několik hodin a my děti už
pak často býváme netrpělivé. Bojíme se, že nedojde na
nejdůležitější bod večera: na všechny dárky, které
čekají pod stromečkem. Dobře však víme, že rodina
musí nejdřív odejít od stolu a shromáždit se kolem
vánočního stromečku, kde se zpívají koledy. Teprve
pak se rozdělují dárky.
13
Co jíme
Dánské děti se stravují povětšinou velmi dobře.
Stejně jako v mnoha jiných zemích na světě jíme
určité množství nezdravých jídel z rychlých občerstvení a sladkostí a příležitostně také pijeme hodně
limonády. Jinak ale bývá naše jídlo většinou zdravé a
výživné. Nejčastějí jíme tradiční dánská jídla a pak
jídla nová, která jsme se naučili od cizích zemí.
Náš jídelníček vypadá třeba takto:
Snídaně:
jogurt
krajíc celozrnného chleba s marmeládou nebo se sýrem
ovocný čaj
mléko nebo džus
Oběd:
Když jsme ve škole, nosíme si oběd s sebou.
V krabičce míváme většinou nějaký obložený chleba.
Někdy jsou to prostě dva krajíce žitného chleba se
salámem nebo s nějakým masem. Takovému obloženému chlebu říkáme „klapsammen“, což doslova
znamená „sklapnutý“. Je to velice praktické, dá se to
rychle sníst a přežije to bez problémů přepravu
v krabičce.
14
Obvykle k tomu patří ještě kus okurky nebo mrkev
nebo jablko či jiný druh ovoce.
Když jsme doma, často obědváme s rodinou. V takovém případě je jídlo trochu bohatší. Málokdy však jíme
k obědu teplé jídlo.
Odpolední svačina:
Když přijdeme ze školy domů, dostaneme většinou
nějaké ovoce. Někdy se nám ale podaří přemluvit
rodiče, aby nám dali kousek koláče nebo sklenici
čokoládového mléka.
Večeře:
Večeře je pro nás nejdůležitějším jídlem dne a skoro
vždycky jíme teplé jídlo. Míváme třeba pizzu nebo
lasagne. Jako hlavní jídlo jíme také docela často
domácí těstoviny. Klasickou večeří jsou dánské masové
kuličky, vepřové kotlety a hovězí karbanátky. Jako
příloha se podávají rýže nebo brambory.
Jíme hodně rýže a spoustu brambor. Brambory
míváme nejčastěji vařené. Skoro nikdy nejíme
hranolky, s výjimkou dnů, kdy večeříme jinde než
doma.
Je docela zvláštní, že jsme obklopeni mořem, máme
spousty ryb, ale nejíme je moc často, tak nanejvýš
jednou za týden. Jíme hodně salátů a také hodně druhů
zeleniny. Běžně také nemíváme před večeří žádný
předkrm. Jen když je nějaká slavnostní příležitost nebo
když jíme v nějaké pěkné restauraci. Zato se ale často
podává po hlavním jídle malý dezert. Může to být
ovoce, malá porce zmrzliny nebo miska ovocného
kompotu.
Protože dánské rodiny cestují často do zahraničí,
obsahuje dnes naše kuchyně čím dál tím víc
mezinárodních chutí. Není neobvyklé, když se
v dánské rodině jí thajské jídlo, mexická tortilla nebo
pokrm z Blízkého východu. Tohle všechno nám
chutná. A Dánové nejenom rádi jedí, ale i rádi vaří.
Proslulá dánská jídla
Některá dánská jídla jsou známá po celém světě. Platí
to například pro sladké pečivo, kterému se říká prostě
„dánské pečivo“. Mezi další dánská jídla, která jsou
známá i jinde ve světě, patří mandlové tyčinky, pečená
jablka „charlotte“ a teplá jídla jako husí nebo vepřová
pečeně s jablky, sušenými švestkami, brambory na
sladko, červeným zelím a šťávou z masa.
15
Královská rodina
Dánská monarchie je nejstarší na světě. V dávných
dobách byl král jediným vládcem, což znamenalo, že
rozhodoval v podstatě o všem. Dneska už je to jinak,
ale královská rodina je stále důležitým národním
symbolem jednotnosti.
Naši monarchii vede královna. Margrethe Alexandrine
Thorhildur Ingrid se stala dánskou královnou v roce
1972. Královna Margrethe II. se narodila 16. dubna
1940 v paláci Amalienborg jako dcera krále Frederika
IX., který zemřel roku 1972, a královny Ingrid.
Mottem královny je „Pomoc boží, láska lidu, síla
Dánska“.
10. června 1967 se tehdy ještě korunní princezna
Margrethe vdala za francouzského hraběte rodu
Laborde de Monpezat (čti labord d monpeza), jménem
Henri Marie Jean André (čti anri mari žan andré),
který sňatkem získal titul Jeho královská výsost, princ
Henrik z Dánska. Královna Margrethe II. a princ
Henrik mají dva syny.
Jeho královská výsost korunní princ Frederik André
Henrik Christian se narodil 26. května 1968 a Jeho
královská výsost princ Joachim Holger Waldemar
Christian se narodil 7. června 1969.
Dánský královský rod má stejně jako mnoho dalších
evropských královských rodů trochu mezinárodní
minulost. Po dlouhá léta existovala tradice, že si
královské rody v Evropě „vyměňovaly“ prince a
princezny, protože ten, kdo byl z královského rodu, si
musel podle pravidel vzít opět někoho s královskou
krví.
Matkou naší současné královny Margrethe II. byla
švédská princezna Ingrid. Manžel královny Margrethe
II., princ Henrik, je francouzský hrabě, jedna mladší
královnina sestra se vdala za německého šlechtice a
druhá za řeckého krále.
Dneska už si sice členové královské rodiny jiné
šlechtice brát nemusejí, ale přesto bývají jejich partneři
často ze zahraničí. Mladší z dánských princů, princ
Joachim, si vzal Alexandru Manleyovou, dívku
z Hongkongu. Dnes jsou rozvedení.
24. května 2008 se princ Joachim oženil s Marií
Agathou Odile Cavallierovou z Francie, která se tímto
sňatkem stala Její královskou výsostí princeznou Marií
z Dánska, hraběnkou de Monpezat.
16
Mary se nenarodila v královské rodině. Její maminka a
tatínek, Henrietta a John Donaldsonovi, bydleli v Tasmánii na jih od Austrálie. Tam Mary vyrůstala, chodila
do školy a žila docela obyčejný život. Vůbec netušila,
že si jednoho dne vezme za muže prince a bude žít
v královském zámku na opačném konci zeměkoule. Ale
přesně to se stalo. Frederik a Mary se poznali během
letních olympijských her v Sydney, o tom si můžeš
přečíst víc později, pokud tě to zajímá.
Dnes spolu bydlí v paláci Amalienborg v centru
Kodaně. Léta tráví na zámku Fredensborg na sever od
Kodaně.
15. října 2005 porodila korunní princezna Mary zdravého syna, budoucího dědice trůnu, prince Christiana
Valdemara Henriho Johna.
Z manželství s hraběnkou Alexandrou má princ
Joachim dva syny: prince Nikolaie, který se narodil
28. srpna 1999, a prince Felixe, narozeného 22. června 2002.
Starší syn královny Margrethe II. se jmenuje Frederik,
a protože je korunním princem, zdění po ní i trůn.
Víc o královské rodině si můžeš přečíst i anglicky na
jejích internetových stránkách: www.kongehuset.dk.
U
U
Korunní princ a korunní princezna
Budoucí dánský král se bude jmenovat Frederik X.,
jeho manželka se jmenuje Mary a bude příští dánskou
královnou.
Dnes mají titul korunní princ Frederik a korunní
princezna Mary z Dánska.
Už od dětství princ Frederik věděl, že se jednou stane
dánským králem. Frederik je následníkem trůnu,
protože se narodil jako první syn tehdejší korunní
princezně Margrethe, která je nyní dánskou královnou
Margrethe II.
17
A 21. dubna 2007 se princi Christianovi narodila sestřička, princezna Isabella Henrietta Ingrid Margrethe.
Více o rodině korunního prince si můžeš přečíst i
anglicky na jejích internetových stránkách:
www.kronprinsparret.dk.
HTU
UTH
Čím je Dánsko známé
Hans Christian Andersen
Dánského pohádkáře Hanse Christiana Andersena znají
po celé zeměkouli. Napsal spoustu pěkných pohádek,
které četla nebo slyšela většina dětí i dospělých všude
ve světě. Hans Christian Andersen se narodil v roce
1805 a dožil se 70 let.
Během svého života stihl napsat asi 190 pohádek a
příběhů. Mezi nejznámější patří Ošklivé kačátko,
Císařovy nové šaty, Princezna na hrášku a Malá
mořská víla. Ta sedí na malé skalce v kodaňském
přístavu. Tedy vlastně její socha.
Hans Christian Andersen psal ale i romány, cestopisy,
básně a divadelní hry. Možná znáš rčení „cestovat
znamená žít“ – i to je slavný Andersenův výrok. Jeho
díla byla přeložena do 120 jazyků.
18
Tivoli
Tivoli leží uprostřed Kodaně a je to jeden
z nejstarších zábavních parků na světě. Najdeš tu
spoustu různých atrakcí, kolotoče, střelnice, herny a
také plno restaurací. Tivoli je hodně slavné a skoro
každý turista, který přijede do Kodaně, ho chce
navštívit.
Jednou ho navštívil i Walt Disney a Tivoli se mu tak
zalíbilo, že se rozhodl postavit si vlastní zábavní park.
Výsledkem byl Disneyland, který možná znáš. Ale
Tivoli není Disneyland, Tivoli je něco úplně jiného.
Maersk
Dánská společnost pro přepravu zboží v kontejnerech
Maersk Sealand je jedním z největších přepravních
podniků na světě. Její kontejnery dopravují zboží do
všech koutů světa. Maersk Sealand je součástí
koncernu A. P. Møller Group, který se kromě přepravy
Také umíme vyrábět docela dobré bonbony a žvýkačky.
zboží zabývá také hledáním a těžbou ropy a zemního
plynu, stavbou lodí, leteckou dopravou, strojírenstvím, maloobchodem a počítačovými službami. Jeho
ředitel Mærsk McKinney Møller je jedním z nejbohatších lidí v Dánsku.
Většina dětí na světě už určitě někdy držela v ruce
kostku lega. Lego vyrábí hračky od roku 1932 a za
více než 60 let prodeje této stavebnice překročil počet
prodaných kostek 320 miliard. To odpovídá 52
kostkám lega na osobu, protože na světě žije šest
miliard lidí.
Čím ještě se Dánsko může chlubit
K věcem, díky nimž je Dánsko známé po celém světě,
patří stavebnice Lego, slanina a mléčné výrobky jako
třeba máslo Lurpak, dánské sýry a mléko.
Angličané milují slaninu. V říjnu roku 1847 ji začali
do Anglie dodávat právě Dánové. Dánská slanina se
stala v Anglii tak populární, že stála na počátku
největšího dánského vývozního úspěchu všech dob.
Máslo Lurpak bylo zase prvním mléčným výrobkem,
který se z Dánska vyvážel. Lurpak je jednou
z nejznámějších značek másla na světě a prodává se
ve více než 100 zemích.
V Dánsku máme také vynálezce a designéry. Někteří
navrhli jedno z nejlepších hřišť na světě. Jiní zase
přišli s chytrými vynálezy, které dokážou hráčům
usnadnit třeba fotbalový trénink.
19
Slavní dánští architekti
Možná znáš velkou budovu opery v australském
městě Sydney, která je sestavená z bílých
betonových mušlí, které se rozevírají směrem
k přístavu jako napjaté plachty. Tuto budovu
navrhl dánský architekt Jørn Utzon (čti jörn
utson) v roce 1957. Opera v Sydney tohoto architekta proslavila a zajistila mu i další zakázky.
Krátce nato navrhl Utzon budovu banky Melli
v Teheránu a kuvajtský parlament.
Johann Otto von Spreckelsen (čti fon sprekelsen)
je další světově známý dánský architekt. Navrhl
obří vítězný oblouk zvaný „La Grande arche“ (čti
la grandarš) v supermoderní pařížské čtvrti La
Défense (čti la defáns). Oblouk je 110 m vysoký a
je postavený z betonu, mramoru a skla. Slavnostně
byl otevřen v roce 1989.
Máme také několik výjimečných bytových
architektů a návrhářů nábytku. Někteří z nich
navrhují i nábytek pro děti.
Křesla zvaná „Tlustá kočka“
20
Malé rodiny
Některá dánská manželství se nepovedou a každý rok
se asi 13 500 párů rozvádí. A i když mají děti, mnoho
rozvedených se znovu ožení nebo vdá, takže pak žijí
v rodinách, kde jsou „moje“ děti, „tvoje“ děti a „naše“
děti. Každé třetí dánské dítě má rozvedené rodiče.
Dánské rodiny nebývají většinou
moc velké. Většina rodičů má jedno nebo dvě děti.
Samozřejmě některé rodiny mají i pět dětí a jiné žádné,
ale průměrně připadá na jednu ženu 1,7 dítěte. Ve
srovnání s ostatními evropskými zeměmi se rodí stejný
počet dětí na ženu v Dánsku a ve Francii, zatímco třeba
španělské ženy mají průměrně jen 1,2 dítěte.
Jinde ve světě existují rodiny, v nichž bydlí dospělí a
děti společně s rodiči a prarodiči. V Dánsku se ale moc
často nevidí, že by pod jednou střechou bydlelo
společně víc generací.
V posledních 20 letech počet dětí s nevlastními nebo
polovičními sourozenci vzrostl. Mít poloviční sourozence znamená, že má člověk stejnou maminku nebo
tatínka jako jeho sestra či bratr. Nevlastní sourozenci
nemají žádného rodiče společného – stali se sourozenci
proto, že se maminka znovu vdala za něčího tatínka
nebo se tatínek znovu oženil s něčí maminkou.
V Dánsku se ročně koná asi 35 500 svateb, ale často
lidé volí možnost žít prostě spolu bez svatby, to platí
hlavně o mladých lidech.
24 % dánských dětí ve věku do 17 let má polovičního
bratra či sestru, a to je více než dvojnásobek počtu před
20 lety.
21
Vzdělání
Dánské děti a dánská mládež tráví spoustu let ve školách. Malé dítě, které dnes začíná v jesličkách, stráví
průměrně 16–17 let studiem, než získá závěrečné
vysvědčení nebo diplom. Je to o pár let víc než ve
většině evropských zemí.
Nazpaměť se učí jen velmi málo věcí, protože učitelé
si myslí, že důležitější je naučit se jednat s druhými a
dobře komunikovat.
Ve většině škol mívají jen krátkou polední přestávku,
takže si všichni s sebou nosí svačiny, které jedí jako
studený oběd.
Děti začínají chodit do školky ve třech letech, a když
jim je pět nebo šest, nastupují do opravdové školy.
Stejně jako v jiných zemích se i dánské děti musejí
učit cizí jazyky. Prvním cizím jazykem, který se žáci
ve škole učí, je angličtina. S angličtinou se začíná ve
čtvrté třídě a pokračuje se minimálně do deváté třídy.
Od sedmé třídy musejí školy nabízet i výuku
němčiny, ale můžou dát žákům vybrat mezi němčinou
a francouzštinou.
Dánské školy jsou zadarmo a všechny děti tam musejí
chodit aspoň devět let. Víc než polovina se později
rozhodne pro další vzdělávání formou sebevzdělávání,
z těch, kteří pokračují ve studiu, si asi polovina volí
vyučení v nějakém praktickém oboru, třeba kadeřník
nebo automechanik, zatímco zbylá polovina jde na
střední školu. Mnozí z nich se chtějí naučit ještě víc a
studují pak na univerzitě. V dnešní době může člověk
v Dánsku strávit na školách 20 let, pokud se rozhodne
i pro univerzitní vzdělání.
Učitelé mají zákonem zakázáno žáky tělesně trestat.
Obecně je atmosféra ve škole velice uvolněná a
neformální, žáci oslovují své učitele křestními jmény a
žádní studenti v žádné škole nenosí uniformy.
22
Volný čas a sport
Dánské děti mají celkem dost volného času. Ve škole
tráví asi 5–6 hodin denně a obvykle nemusejí moc
pracovat.
Dánské děti tráví rády volný čas aktivně. To
neznamená, že netráví čas koukáním na televizi nebo
zdřímnutím na pohovce. Obecně řečeno mají rády
různé aktivity.
Velice populární jsou počítačové hry. I ty internetové,
protože většina dánských dětí má přístup na internet.
Dánské děti také rády čtou. Díky systému knihoven,
které jsou zdarma, si snadno můžou sehnat knížku,
kterou právě chtějí. Docela často také chodí do skauta
nebo do hudební školy.
Běžný den dánského školáka vypadá asi takhle:
8:00–13:00: výuka ve škole
13:00–16:00: družina. Většinou je to místo, kde si děti
mohou bezpečně hrát pod dohledem učitelů nebo
vychovatelů. Může to být ve škole nebo v nějaké jiné
instituci.
16:00–18:00: doma. Úkoly, odpočinek, časná večeře
(hlavní jídlo dne).
18:00–20:00: ven a tak podobně. Možná nějaký sport,
třeba fotbalový trénink.
Po 20:00: zpátky doma, další úkoly, něco k zakousnutí.
Smlouvání s rodiči, kdy se musí do postele.
23
Hodně dánských dětí také sportuje. V posledních dvou
letech dělá 89 % dětí ve věku od 7 do 15 let pravidelně
nějaký sport. Nejpopulárnější je fotbal, plavání,
nejrůznější cvičení venku i v tělocvičně, házená,
badminton a kolečkové brusle.
Dívky mají nejraději gymnastiku a na rozdíl od kluků si
také oblíbily jízdu na koni. Stejný počet kluků a holek
plave a stejný počet fandí kolečkovým bruslím.
72 % dětí ve věku od 7 do 15 let je členem nějakého
sportovního oddílu. V Dánsku existuje tradice organizovaného sportu v oddílech a ve svazech a skoro každé
město má sportovní svaz, který je otevřený dětem i
dospělým.
Prázdniny v Dánsku
Dánsko je přímo skvělá země pro prázdninové
pobyty. Aspoň to si myslíme my Dánové. Můžeš tady dělat, cokoli chceš, tedy kromě horolezectví a
sjezdového lyžování. Klima je celkem příjemné. Léta
nejsou tak horká a zimy bývají jen výjimečně
opravdu chladné.
Když máš štěstí, můžeš zahlédnout i vikinskou loď. Ale
nelekej se, samozřejmě že to není pravá vikinská loď,
jenom její model. Možná že její posádku tvoří potomci
vikingů, aleurčitě budou úplně neškodní.
Pokud máš raději poklidný výlet na kánoi na jednom
z mnoha jezer nebo říček, jen směle do toho! Míst, kde
se dá půjčit kánoe nebo veslice, je v Dánsku plno.
Pobřeží
My Dánové jezdíme na prázdniny a na dovolenou
často jen po Dánsku. Bezprostředně nás to láká
k moři a k plážím, jako by to bylo řízeno nějakým
přírodním zákonem. Dánské pobřeží měří 73 000 km
a po celé zemi jsou nádherné pláže. Voda je čistá, jít
si zaplavat můžeš dokonce i v centru Kodaně.
Cestování po celém Dánsku
Po Dánsku se dá cestovat vlakem, autobusem nebo
autem. Jestli chceš ale opravdu strávit prázdniny
v dánském stylu, budeš potřebovat kolo. Po celé zemi
jsou tisíce speciálních cyklostezek, po kterých se dá
bezpečně jezdit. Jedním z mnoha míst je například
ostrov Bornholm, který leží v Baltském moři.
Tisíce lidí s oblibou brázdí dánské vody na
plachetnici či motorovém člunu. V létě sem připlouvají na svých lodích na návštěvu i cizinci z okolních
zemí, vlastně z celé Evropy. Díky malým ostrůvkům,
zálivům a fjordům je plavba v dánských vodách
úžasným zážitkem.
Na vodě ale nejsou k vidění jen samé moderní luxusní
jachty. Ještě pořád můžeš potkat spoustu starých
dřevěných plachetnic.
Další možností pro celou rodinu je vypůjčit si vůz tažený
koňmi. Je to skoro jako cestování s karavanem, ale s tím
rozdílem, že se auto nahradí párem koní. A je to
mnohem zábavnější než jezdit autem, a navíc nepotřebuješ jako palivo benzín, stačí Ti mrkev.
24
Ubytování
Najít ubytování je lehké. V Dánsku je spousta hotelů,
penzionů, ubytoven a kempů, ve kterých se dá
přespat. A také tu jsou hostely. Úroveň ubytování
v nich je vysoká, hostely jsou skoro jako menší
hotely. Mimochodem, hostely jsou vynikající zejména proto, že v nich můžeš potkat i jiné turisty svého
věku.
Dánsko jako za starých časů můžeš navštívit ve
Starém městě (Den gamle by) v Århusu (čti orhus)
nebo ve skanzenu zvaném Frilandsmuseet (čti
frilensmusee) na sever od Kodaně.
Jestli tě ale zajímá život v opravdu staré době, jako je
doba kamenná nebo bronzová nebo období vikingů,
měl bys navštívit zážitkové centrum Lejre, které leží
v blízkosti Roskilde. Tady můžeš život v dávné
minulosti doslova ochutnat. Nejenže tu uvidíš, jak se
kdysi žilo, ale můžeš si tehdejší život vychutnat všemi
smysly a dokonce i ochutnat historické jídlo.
Staré věci nemusejí být nudné
V určitou chvíli se tě budou rodiče snažit přesvědčit,
že by bylo dobré navštívit nějaké muzeum. Nemrač se
na ně a dej muzeu šanci. Dánsko je velice stará země a
my se moc rádi staráme o své dědictví. Takže jestli do
nějakého muzea půjdeš, budeš mít zaručený zajímavý
zážitek.
V některých krajích máme zachované celé vesnice ze
starých časů. To znamená, že všechny stavby jsou
původní. Opatrně, cihlu po cihle, byly rozebrány a
přestěhovány z míst, kde původně stály, a pak znovu
postaveny. Poskytují nám mimořádnou příležitost
udělat si živý obrázek o tom, jak vypadal život
v minulosti.
Výpravy za zábavou
V různých krajích máme také zábavní parky.
Nejslavnější je Tivoli, dále pak Dyrehavsbakken na
sever od Kodaně a Legoland. To ale nejsou jediné
atrakce, po celé zemi je spousta míst, kde si můžeš
hrát a bavit se celé hodiny.
Dospělé možná trochu unaví celý den strávený v zoo,
v muzeu či v zábavním parku. Kdyby se ti něco
takového stalo, stačí je vzít někam na pláž. To je
vždycky povzbudí.
25
Chceš se dozvědět víc?
Doufáme, že ti toho tahle brožura řekla o Dánsku docela dost.
Na internetu ale najdeš ještě mnohem zajímavější informace.
Obecné informace o Dánsku v zábavných videích a ještě něco navíc:
www.kids.denmark.dk
Natoč si vlastní fílm o Dánsku:
www.considerdenmark.dk
Jaké je Dánsko z pohledu turisty:
www.visitdenmark.dk
(http://www.visitdenmark.dk/uk/en-gb/menu/turist/turistforside.htm)
U
U
Všechny tyto stránky jsou k dispozici zdarma.
26
Ministerstvo zahraničních věcí Dánska
Asiatisk Plads 2, DK-1448
København K, Dánsko
telefon: +45 33 92 00 00
fax: +45 32 54 05 33
e-mail: [email protected]
webové stránky: www.um.dk
ISBN 978-87-7087-114-3 (tištěná verze)
ISBN 978-87-7087-113-6 (elektronická verze)
Autoři:
Text: Lars Mathiasen, swift & gelinde
Fotografie: Ole Akhøj, Alletiders Kogebog,
Klaus Bentzen, Steen Brogaard, Colourbox,
Ireneusz Cyranek, Steen Evald, Jon Fossa, Fritz
Hansen A/S, Niclas Jessen, Kam & Co., Bob
Krist, Dorthe Krogh, Kristian Krogh, Marianne
Rasmussen, Cees van Roeden, RoomMate, John
Sommer, Henrik Stenberg, VisitCopenhagen,
VisitDenmark , Michael Damsgaard
České vydání: květen 2009
27