Vladimír Sadek NOVOHEBREJŠTINA

Vladimír Sadek
NOVOHEBREJŠTINA
ACADEMlA PRAHA
Vladimír Sadek
H e b r e
j
§
t i
n a
Vydala ACADEMIA~
nakladatelství
Oeskoslovenské akademie ved,
Praha 1970
Redaktorka publikace Ilona Stanková
Vydání 1. - 56 stran
Vytiskla Státní tiskárna,n.p.,závod 1
Praha 1, Karme1itská ul.6
3,50 AA - 3,60 VA
Náklad 2 000 výtiskd - 12/12 - 8383
21 - 093 - 70
Cena brožovaného výtisku 9,- Kcs
510 - 21 - 851
Tem. skup. 12/12
21 - 093 - 70
Cena
brož.výt.
510 - 21 - 851
_
9,- Kcs
1
(Civrit) se hovorí v dnešním Izraeli. Patrí mezi
semitské jazyky a vznikla ze staré hebrejštiny (v níž jsou psány
starozákonní texty) a z !hebrejštiny, ve které je psána hebrejská
stredoveká i novejší litergtura.
Kdo zvládne základy 'nqyohebrejštiny, muže si proto' lehce rovnež osvojit základy hebrejštiny biblické a otevírá se mu též prístup k bohaté pobiblic,ké židovské literature. Gramatika novohebrejštiny je v podState totožná s gramatikou biblické ci
stredoveké !hebrejštiny: je ovšem znacne zjednodušená a slovní
zásoba je obohacena o cetné novotvary.
Novohebrejština je jazykem' literárním i hovorovým. Existuje
v ní pocetná literatura, vznikající vetšinou na území Izraele, ale
i Jinde. Je príbuzná s', ostatními semitskými jazyky - zvlášte
ten, kdo studoval klasickou arabštinu, nalezne mnohé jazykové
shody v gramatické stavbe a místy i podobnosti v jednotlivých
slovech.
Tato cvicebnice je pouze strucným úvodem do jazyka. Má
sloužit k první a základní orientaci. Gramatické výklady omezuje
proto jen na základní jevy a až na malé výjimky se vedome
vyhýbá odborné jazykovedné terminologii. Hebrejské texty jsou
z technických duvodu prepisovány latinkou a zachycují mluvenou
podobu novohebrejštiny. Je však pripojena tabulka hebrejské
abecedy, sloužící k základní orientaci.
Pri studiu novohebrejštiny je ovšem nutno mít na pameti, že
se jedná o jazyk, který je stále ve vývoji a rychle se mení nekterá slova zastarávají, jiná se tvorí. Proces premeny staroveké a stredoveké hebrejštiny v moderní jazyk není dosud úplne
dokoncen a bude záležitostí nejen této, ale j budoucích generací.
Prameny, kterýc!h užil autor této cvicebnice, jsou následující:
Reif, T. A.-Levinson, A.: Hebrew Basic Course, Washington 1965
Ben-Šefer, T.-Rozen, A.: 'Elef milim, I, Terušalajim 1965
Rozen, A.-Ben-Šefer, T.: 'Elef milim, II, Terušalajim 1966
Rozen, A.: 'Elef milim we cod 'alpa jim, III, Terušalajim 1963
Riklis, L. T.: Mori, Terušalajim 1961
Krome techto moderních cvicebnic bylo užito nekolik cvicebnic
s:taršího data.
Novohebrejštinou
1
)
1.
Písmo
Jako hebrejština biblická, plse se i novohebrejština zvláštnlm
hebrejským písmem (tzv. písmem ctvercovým), které existu!e
v tištené a psané forme.
V písme se nerozlišují malá a velká písmena a byla prejata
bežná evropská interpunkce (tecky, cárky, otazník, vykricník,
závorky atd.). Hebrejská abeceda obsahuje 22 znaku pro 23
hebrejských souhlásek. Pet písmen (k, m, n, p, c) má jinou
podobu na zacátku ci uprostred slova a na konci slova.
Samohlásky (vokály) se znací ruznými znaménky (tecky a
malé cárky), umístené pod ci nad príslušnou sou~láskou. r ako
v jiných semitských jazycích, jsou i v novohebrejštine nositelem
významu slova predevším sou~lásky. Vetšina moderních novohebrejských textu je proto psána (podobne jako arabština) pouze
v souhláskách: samohlásky se vyslovují, ale nepíší S8. Texty
jsou opatreny samohláskami jen v nekterých prípadech, a sice:
a) texty urcené pro zacátecníky, b) slova, jež by bylo možno
císt ruzným zpusobem, a musí být proto opatrena samohláskami,
c) básnické texty, které jsou zpravidla 'lokalizovány (tj. opatreny
samohláskami) .
2. Hebrejské
souhlásky
a jejich
prepis
Prepis 23 souhlásek novohebrejštiny není snadnou záležitosti,
ponevadž a) výslovnost nekterých ruzných souhlásek v novohebrejšti ne skoro splývá, b) nekteré souhlásky sice píšeme, ale
nevyslovujeme, c) nekteré souhlásky je možno vyslovit dvojíll'
ri'lzným zpusobem (tzv. tvrdá a mekká výslovnost).
Výslovnost novohebrejštiny nemusí být také u každého stejná:
jiná je výslovnost Židu, pocházejících z arabských zemí (kde
se blíží výslovnosti arabštiny) a jiná je napr. výslovnost Židu
evropských, kde rovnež muže kol!sat podle tradicní výslovnosti
lé které oblasti.
Hebrejské souhlásky vyslovujeme a v této cvicebnici prepisujeme následujícím zpusobem:
Název
'alef
písmene
II
III
Výslovnost
Prepis
Tato souhláska slouží v písmu
jako
nositel
samohlásek.
V podstate je nasazením ~lasivek k výslovnosti. Casto se
píše, ale nevyslovuje.
napr.: '+ e- cti "e"
atd.
'+ 0- cti "ou
'+ a- cti "a"
Název písmene
bet
gimel
dalet
he
waw
zajin
!.let
~et
jod
kaf
lamed
mem
nun
samech
Cajin
pe
cade
!5of
reš
šin
sin
taw
II
III
Výslovnost
Prepis
Vyslovuje se jako "b"
(tvrdá, tzv. ražená výslovnost)
ci jako "v" (mekká, tzv. spirantní výslovnost).
b, v
g
d
g
d
h (na konci slova se mnohdy
nevyslovuje)
v (jestliže je vokalizováno sa~ohlás~?u ,,:;" ci "o", cte se
Jako "u , "o )
z
ch (výslovnost mezi "h"
a "ch")
t (silnejší "t")
j (casto slouž[ též k oznacen!
"i". V tomto prípade se nevyslovuje jako "i")
k (tvrdá výslovnost) nebo "ch"
[mekká výslovnost)
h
IV
z
i).
k, ch
I
m
n
s
souhláska,
vzniklá
sel'i'enim
hlasivek. V novohebrejštine se
vyslovuje lehce; vyslov za sebou dvakrát "a" (a- a). Nasazení hlasivek
pred druhým
"a" odpovídá približne výslovnosti souhlásky Cajin v novohebrejštine.
p [tvrdá výslovnost) ci
f [mekká výslovnost)
c [v biblické hebrejštine se" vyslovovalo jako durazné "s .
V presných, vedeckých prepisech se prepisuje ,,~"),
k (silneji vyslovené)
r
Š
S
t
111
n
s
p,
c
15
l
Š
s
t
Zapamatuj si:
Všech 23 souhlásek hebrejštiny se puvodne vyslovovalo odlišným zpusobem. V novohebrejštine však výslovnost rady souhlásek se približuje, až splývá.
se vyslovují jako "ch"
a) "l)." a mekce ·vyslovené "k"
(c~J
_"
"s" a "s"
cJ "I.< a "k
bJ
dJ
e)
(tyrdá
"t
~ýslovnost J
a "t
,,:.'Ialef" a "CajinU
"
se vyslovují jako "s
se vyslovují jako "k"
se vyslovují jako "t"
jsou nasazením hlasivek
k výslovnosti
Naproti tomu nekteré souhlásky se vyslovují dvojím zpusobem.
aj b- vyslovuje se jako "b" ci "v"
b J p- vyslovuje se jako "p" ci "f"
Tvrde se tyto souhlásky vyslovují na zacátku slova ci po jiné
souhlásce, mekce se vyslovují v prípade, jestliže jim predchází
samohláska.
Napríklad:
pe - ústa
jafe - hezký
pa!5id - úredník
sefer - kniha
bol.<er - jitro
bavel - Babylón
3. Cizí slova v novohebrejštine
Novohebrejština prijala radu cizích (nesemitských) slov, která
bez ootíží pohebrejštila. Nekterá cizí slova však obsahují souhlásky, jež novohebrejština nezná (ž, c.). Pro vyjádrení takovýchto souhlásek se v hebrejském písmu používá znaku pro neJbližší hebrejskou souhlásku, který je opatren apostrofem.
"ž" - se píše pomocí znaku pro "z" + apostrof
"c" - se píše pomocí znaku pro "c" + apostrof.
4. Samohlásky
Samohlásky (vokály) se oznacují zvláštními znaménky, která
jsou umístena pod ci nad príslušnou souhláskou. Nekdy se k vyjádrení samohlásek užívá i souhlásek "j", "w"; "j" slouží k vyjádrení "i\' (prípadne "e"J, "w" slouží k vyjádrení "o" ci "u".
Biblická hebrejština puvodne obsahovala samohlásky dlouhé,
krátké a zkrácené. V novolhebrejštine se rozdíl mezi dlouhými,
krátkými a zkrácenými (polokrátkými)
samohláskami setrel,
i když v písmu (pokud je souhláskový text vubec vokalizován)
zustal.
Podobne jako splynula výslovnost nekterých souhlásek, splynula tedy i výslovnost mnohých samohlásek. Tak napr. výslovnost samohlásek "á", "a", "a" (krátké "a"), které nacházíme
v biblické hebrejštine, splynula ve výslovnost "a".
Tlm vznikl v novohebrejštine
rozpor mezi starou tradicní vokalizací a zjednodušenou
výslovností.
Vzhledem k této skutecnosti
prepisujeme
veškeré samohlásky
jako krátké a pri prepisu nebereme ohled na tradicní vokalizaci.
která již neodpovídá
výslovnosti
a v bežných textech se jí rovnež zpravidla nepoužívá.
Souhláskový
text prepisujeme
naproti
tomu v této cvicebnici
podle pravopisu,
tj. podle zpusobu jeho psaní. Napr.: i když
"s" vyslovuje v novohebrejštine
jako "s", prepisuse souhláska
jeme ji jako "s". Ciníme tak z duvodu, aby studující si mohl ucinit predstavu
o zpusobu
psaní novohebrejštiny
v Ihebrejském
písmu. Pokud se nekteré
souhlásky
píší, ale nevyslovují,
upozornujeme
na nekteré takové nejduležitejší
prípady v gramatickém výkladu.
Malým e znacíme krátké "e", které se v novohebrejštine
v nekterých prípadech
vkládá mezi dve vedle sebe stojící souhlásky.
Výslovnost tohoto krátkého
"e" v novohebrejštine
kolísá: nekdy
se blíží výslovnosti
normálního
"e", nekdy ve výslovnosti
skoro
ci úplne mizí.
Napr.: !50tana (malá], ale: p!5ida (úrednice).
Užívání krátkého
e vyplývá v podstate z obtížnosti pri výslovnosti dvou za sebou jdoucích
souhlásek.
Pokud by byla jejich
výslovnost
obtížnou, vkládá se mezi ne krátké
p.
5. Pi'ízvuk
Je v novohebrejštine
vetŠinou na konci slova, nekdy na predposlední slabice. V takovýchto
prípadech
znacíme v této cvicebnici prízvuk cárkou. Prízvuk se vyslovuje jen velmi lehce.
6. Urcitý clen
Hebrejské podstatné
ci prídavné jméno muže být neurcené (nejaká kniha) ci urcené (ta urcitá kniha). Urcenost se vyjadruje
pripojením
urcitého clenu pred jméno. Urcitý clen zní ha- (v nekterých prípadech
he-) a píše se s následujícím
jménem dohromady. Má stejný
tvar pro všeclhny rody (mužský
a ženský)
a císla (jednotné,
množné, duál).
Neurcitost
jména se vyjadruje
neprítomností
urcitého
clenu.
Príklady:
toto ráno
b6!5er
ráno,
hab6!5er
'érev
hacérev
tento vecer
vecer,
jom
den,
hajom
tento den (dnes)
;avúca
hašavúca
týden,
tento týden
Urcitý
Napr.:
har
clen
-
zní Ihe- pred
hora.
neprízvucným
heharím
7
"h",
-
"c" a pred
(ty)
hory
,,1;1".
'awon
- vína,
he'awón
- (ta) vina
!}ag
- svátek,
he!).ag
- (ten) svátek
Prídavné jméno jako prívlastek
následuje
za jménem podstatným. Jestliže je urceno podstatné
jméno, musí být urcen i jeho
prívlastek.
Jestliže podstatné
jméno není urceno,
nemuže
být
urcen ani jeho prívlastek.
Príklady:
'iš
bajt
'iš
ha'iš
-
muž,
dum,
gadol
hagadol
lel:Jem tav
hale!).em hatov
gadol 15atan·-
velký, lel~em malý, mic
(nejaký)
velký muž
(ten)
velký muž
(nejaký)
dobrý chléb
(ten]
dobrý chléb
bajt
clhléb,
štáva,
tov
15ar
15atan
habajt Iha15atan
mic 15ar
-
hamic ha15ar
-
-
dobrý
studený
(nejaký)
malý dum
(ten)
malý dum
(nejaká) studená štáva
(ta] studená štáva
Jestliže
je pOdstatné
Jméno urceno
a následující
prídavné
jméno je ve tvaru neurcitém
(tj. bez urcitého clenu "ha_"], prekládáme
prídavné
jméno jako prísudek.
Novohebrejština
muže tedy sponu "jest, jsou" atd., vyjádrit
pomocí vazby: urcitý podmet - neurcitý
prísudek.
Pro vazbu "jest, JSOU" atd., má ovšem novohebrejština
ješte
zvláštní tvar, se kterým se seznámíme
pozdeji.
Príldady:
jafe
bajt jafe
habajt haJafe
habajt jafe
hezký
(nejaký]
hezký dum
(ten] hezký dum
(ten] dum (je] hezký
Cvicení (targll]
SlovIcka:
targi!
rišon
cvicení
první
težký
lekce
ale
ne (psáno: l'J
poslední
žák
Ezra
(osobní jméno)
vzduch
príjemný
~aše
ši'ur
'aval
10
'a!).aron
talmld
cezra
8
cistý
zajímavý
a
film
teplý
sladký
káva
cerný
caj
cal:i
me'anjen
we
seret
l:iam
mato!:,
!5:afe
šal:)of
tej
Hebrejský
text:
hatargi!
halj:aše. hatargi!
Ij:aše. haši 'Ul' rlson. haši 'Ul' harišon.
haši'ur rišon, aval 10 'al).aron. talmid tov. hatalmid hatov. hatal
mid tov. 'ezra talmid tov [osobní jméno je urceno samo sebou,
nemuže mít tedy urcitý clen). ha'awir n~'im. ha'awir cal).. haséfer
hame'anjen.
'érev tov. bóker tov. habajt gadol wejafe. haseret
me'anjen.
hatej I).am. I!:afe šal).or. hatej Ij:ar. hatej matolj:.
Preklad:
Težké cviceni. Cvicení je težké. Lekce je prvnh První lekce. Lekce
je první, ale ne posledni.
(Nejaký)
dobrý žák. Dobrý žák. Žák
je dObrý. Ezra je dobrý žák. Vzduch je príjemný. Vzduch je cistý.
Zajímavá kniha. Dobrý vecer. Dobré jitro. Dum je velký a hezký.
Film je zajímavý. Caj je horký. Cerná káva. Caj je ~tudený. Caj
je sladký.
7. Osobní
zájmeno
V novohebrejštine
existuje
pouze
mužský
Tvary osobních zájmen:
ani
'ata (psáno: " t, h)
'at
hu (psáno: h, w, ')
!li (psáno: h, j, ')
'anu (nebo: anál).nu]
'atem
aten
-
rtem
hen
a žpnský
rod.
já (pro mužský i ženský rod)
ty (mužský
rod)
ty (ženský
rod)
on
ona
my (pro mužský i ženský rod
vy (mužský rod)
vy (ženský rod)
oni
ony
Osobní za)meno je urcené již samo seb'm, nepripojujeme
k nemu urcitý clen ha-o
Ríkáme tedy: !Im melamed - on [je] ucitelem.
9
J
tedy
Príklady:
'ani rofe
llU menahel
'ata tov
hu citonaj
'ani talmid
hu more
hi mora
hu mazkir
hi mazkira
Pozor na výslovnost:
ni, ti, di -
jsem lékarem
je reditelem
isi dobrý
je novinárem
jsem žákem
je ucitelem
je ucitelkou
je sekretárem
je sekretárkou
cti vždy ny, ty, dy.
8. Vyjadrování prítomného casu slovesa
Slovesné tvary jsou v novohebrejštine
znacne komplikované.
Pro zacátek se seznámíme
s vyjadrováním
prítomného
casu sloves základního
slovesného
kmene.
Základ hebrejského
slovesa tvorí zpravidla tri souhlásky,
které
tvorí "koren" slovesa. Od nich se tvorí slovesné tvary a ruzné
rozšírené
slovesné
kmeny, se kterými
se seznámíme
na konci
této cvicebnice.
Zatím budeme probírat
tvary základního
kmene
slovesa.
Napr .. sloveso "psáti" má koren "k-t-b".
Prítomný cas se vyjadruje
cinným prícestím slovesa.
"Já píši" se vyjadruje
vazbou "já píšící", tj. "já [jsem) píšícf' = "já píši".
Prícestí
od slovesa "psáti" zní "kotev"
(koncové
"b" vyslov
mekce jako "v").
Tvorme podobným zpusobem
prítomný
cas od dalších sloves:
-
se
'omel'
ríkám
coved
lomed
seslovesa:
šo'el
(koren[koren
táži
vím
sedím
'ochel
holech
'aniucím
comed
š-'
-I][koren
'-k-I)
'-m-r)
h-I-k)
(koren
jdu
c-b-dJ
pracuji
c-m-dl
I-m-d)
jodéCa
j_d_C)
jošev
j-š-b]
jím
stojím
U sloves, která koncí souhláskoLl
cas typu "jodeC", ale "jodéca".
'ani potéal;
- otvírám (koren slovesa: p-t-I;)
Pamatuj:
Pamatuj:
U sloves, která koncí souhláskoLl
cas typu "poteh", ale "potéal;".
10
Cajin, není
prítomný
!;let, noní
prítomný
'ani gomer 'ani saméal). 'ani col).e!.'
koncím
raduji se
srneji se
[koren slovesa: g-m-r)
[koren slovesa: s-rn-I).)
[koren slovesa: c-l;1-!.')
Cvicení
Nová slovícka:
le'an
dag
mecujan
safsal
kam
ryba
znamenitý
lavice
otec
na
zde
príjemný, -e
pOlévka
velice
unavený
osobní mužské jméno
'av
cal
po [psáno: ph)
na'im
mara~
me'od
'ajef
david
Hebrejský
text:
'ani talmid. 'ani holech we'ata 'omed. hu lomed we'ani kotev.
we'ata david le'an 'ata holech? hadag mecujan. 'ezra col).eJ.c
'ani jošev cal hasafsal. po na'im. ha'av šo'el. hamara!.' mecujan.
haséfer me'anjen me'od. hatalmid 'ajef.
Preklad:
Jsem žák. Já jdu a ty stojíš. On se ucí a já píši. A ty, Davide,
kam jdeš? Ryba je znamenitá. Ezra se smeje. Sedím na lavici.
Zde je príjemne. Otec se táže. Polévka je znamenitá. Kniha je
velice zajímavá. Žák je unavený.
9. Tvorení
prítomného
casu od nekterých
nepravidelných
sloves
I v novohebrejštine existuje množství nepravidelných sloves,
která tvorí prítomný cas jiným zpusobem [jinou vokalizací), než
slovesa, která jsme dosud probrali.
Již známe takové výjimky:
'ani potéal).
[otvírám)
'ani jodé'a
[znám, vím)
'ani lo!.'éal).
beru [koren slovesa: 1-15-1).)
'ani šomé'a
- slyším (koren slovesa: š-m-')
Zapamatuj si další:
'ani roce
chci
'ani 'one
'ani 'ose
odpovídám
ciním
[koren slovesa:
Koncove ·-h- se
(koren slovesa:
[koren slovesa:
r-c-iJ.-.
píše, ale necte)
'-noh)
'-s-h)
"
nalézám
souhláskou
ba
bydlím
ctu
moce
,:'''' , 'anise joce
Tvary
vlastne:
slovesa:
ro'e
vidím
pricházím
b-w-')
15-1'-'
m-c-')
j-c-'
vycházím(koren
(koren
-)) odpocívám
(koren
slovesa:
r-'-h)
[koren
je
gal'sloves,
jejichž
slovesa
je
150re
n-w-!))
m zpiísobem)
Slovesa, která vyjadrují nejaký stav (býti veselý, težký, spící,
tvorí prítomný cas následujícím zpusobem:
E'.td.)
-
'ani jašen
(koren slovesa: j-š-n)
Cvicení [pokracování)
já spím
came [koren slovesa: c-m-')
racev (koren slovesa: r-C-b)
ma' amar
žíznivý, žíznící
hladový
clánek
be
v
miSrad
lua!)
cíton
Hebrejský text:
úrad
tabule
casopis
'ani šote tej l~am. 'ani 'ohev tej mato15. 'ani came, 'ani racev
ha'av 150re citon. 'ata lamed civrit. haciton meCanjen. hu 1.<ore
ma' amar. hu coved bemiSrad. 'ani kotev Cal halua!).
Preklad:
Piji horký caj. Mám rád sladký caj. Jsem žíznivý. Jsem hladový.
Otec cte casopis. Ucíš se civrít. Casopis je zajímavý. Cte clánek.
Pracuje v úrade. Píši na tabuli.
10. Vyjadrování ženského
a prídavných jmen
rodu
(jednotné
císlo)
podstatných
Zatím známe pouze mužský rod jednotného císla podstatných
a prídavných jmen a prítomný cas mužského rodu jednotného
císla.
žen~~ý rod jednotného c,!sla s~, tvorí" zpr.a~idla koncovko~~
,,-a[h)
nebo koncovkou ,,-t (,,-et, ,,-ut, ,,-lt ). Koncové "h
se necte (ve výslovnosti zní tedy koncovka ženského rodu .,-a").
Tvorme ženský rod:
dobrý,
žák,
hezký,
úredník,
dobrá
žákyne
hezká
úrednice
malý,
chlapec,
král,
ucitel,
malá
dívka
královna
ucitelka
tov
talmid
jafe
pa~id
tova
talmida
jafa
p~ida
t<atan
jéled
melech
more
t<etana
jalda
malka
mora
Nekteré
koncovky
zmeny.
z uvedených
príkladu
ukazují, že prrpojením
ženské
mohou vzniknout
nekdy ve jm~nu urcité vokalizacní
,,-t":
Príklady jmen ženského rodu s koncovkou
sešit
ma!)beret
mazkeret
- sllvenýr
- šlišit (tretí, ž. r.]
šliši (tretí, m. r.]
Tvorení ženského rodu od cinného prícestí (prítomný
cas slovesa] :
,,-et".
Ženský rod cinného prícestí se tvor! koncovkou
hi'oméret
(ona ríká]
nu'omer
(on ríká]
hi 'ohévet (ona miluje
hu'ohev
(on miluje]
hi šo'élet
(ona se ptá]
hu šo'el (on se ptá]
hu moce (on nalézá]
hi mócet (ona nalézá]
hu jodé'a (on ví]
hi jodá'at
(ona ví]
Ale pozor:
hu roce (on chce]
hi róca (ona chce]
hu 'one (on odpovídá]
hi 'óna (ona odpovídá]
hu gal' (on bydlí]
hi gára (ona bydl!)
Slovesa tohoto typu tvorí ženský rod jednotného
císla koncovkou -a(h].
Nekterá jména jsou ženského rodu, avšak nemají ženskou koncovku (ženská jména, jména zemí aj.].
Napr.: 'em (matka),
'érec (zeme), rlla!) (vítr), b'er (studne].
Množná císla: 'imot, 'aracot,
ru!)ot, b'erot.
11. Množné císlo podstatných a prídavných jmen mužského rodu
Tvorí se koncovkou
,,-ím"
Podobne jako prí pripojení
prípade nastat ve vokalizaci
(psáno: -jm].
ženské koncovky, mohou
jména urcité zmeny.
13
i v tomto
Tvorme
množné
císlo
mužského
séfer
mélech
jadid
jafe
talmid
'agas
limon
tapúal)
rimon
tapuz
'anav
rodu:
kniha,
král,
prítel,
hezký,
žák,
hruška,
citrón,
jablko,
granátové
pomeranc,
hrozen,
sfarim
mlachim
jdidim
jafim
talmidim
'agasim
limonim
tapul)im
rimonim
tapuzim
jablko,
knihy
králové
prátelé
hezcí
žáci
hrušky
citróny
jablka
granátová
jablka
pomerance
r zkratka
tapual) zahav - zlaté
- hrozny
'anavim
výrazu:
jablko)
Pomocí koncovky
,,-im" se tvorí množné císlo
cinného pNcestí slovesa (prítomného
casu):
'ani kotev (píši) - lhem kotvim (píší)
mužského
12. Množné císlo podstatných
rodu
jmen žellského
jmen a prídavných
rodu
Tvorí se koncovkou· ,,-ot" (psáno: -wt).
Tvorme množné císlo žensk~ho rodu:
tov - dobrý, tovim - dobrí, tóva - dobrá, tovot - dobré
gadol - velký, gdolim - velcí, gdóla - velká, gdolot - velké
~atan - malý, ~etanim - malí, ~etána - malá. !}etanot - malé
Pomocí této koncovky
se také tvorí množné císlo ženského
rodu cinného prícestí
(prítomného
casu):
ani jošev (sedím).
hi jošévet
(sedí), hem jošvim (oni sedí),
hen jošvot (ony sedí)
'ata sámeal) (raduješ
seJ. hi smél)a (raduje se), 'anu smel)im
(radujeme
se), hen smel)ot (ony se radují)
Nekterá jména
covky množného
mužského rodu tvorí množné
císla ženského rodu.
14
císlo pomocí
kon-
c.:
'avot)
re1).avot)
1).alamot
'aronot)
1).alonot)
me!5:omot)
Napr.:
[mn.
(mn.
sen
ulice
skrín
otec
místo
okno
'av
Pokud stají u množného
koncovku množného císla
císla techto jmen jméno
mužské'ho rodu ,,-im":
prídavné,
má
Napr.:
hezké
hezká
hezká
hezké
ma!5:om jafe
'aron jafe
mel5amat jafim
'aranat jafim
místo,
skrín,
místa
skríne
Nekterá jména ženského rodu tvorí naapak množné císlo pomocí kancavky množnéha císla mužského rodu ,,-im":
Napr.:
bejca - vejce
(mn. c.: bejcim)
'iša - žena
(mn. c.: našim
nepravidelné mn. císlo)
šana - rok
(mil. c.: šanim)
Pokud stají u množného císla techto jmen jméno prídavné, má
koncovku mnažnéha
císla ženskéha
rodu:
Napr.:
bejca terija
cerstvé vejce
cerstvá vejce (mn. c.)
bejcim terijat
císle
Ženská jména, která kancí na ,,-ut", mají v množném
koncovku ,,-ujat".
Napr.: malchut - králavství
(mn. c.: rnalchujat)
Ženská jména, která koncí na ,,-it" , mají v množném
císle
koncovku ,,-ijot".
Napr.: kal kalit - ekonomický
(mn. c.: kalkétlijot)
Ženská jména, která kancí na ,,-et", mají v mnažném
císle
kancovku ,,_ot".
Napr.: ma1).béret - sešit (mn. c.: ma1).berat)
13. Dvojné císlo
(duál)
Krome jednatného
a množného císla existuje v navohebrejštine
Ješte císlo dvojné (duál). Užívá se ho málo: vetšinou k ,oznacení
vecí, jež existují ve dvojici (ruce, nahy, uši, oci, atd.), ci k vyjádrení
císelné
hadnoty
"dva". Dvajné císla se tvorí pomací
koncovky ,,-ajim" (mužský rod] nebo pomocí kancovky
,,-tajim"
(ženský rad).
15
Napr.:
jad
'ozen
regel
jom
šana
šavú'a
ruka,
ucho,
noha,
den,
rok,
týden,
jadájim
'oznájim
raglájim
jomájim
šnatájim
švu'ájim
(dve]
(dve]
(dve)
(dva]
(d va]
(dva]
ruce
uši
nohy
dny
roky
týdny
Prídavné jméno nebo prícestí, které stojí u jména v dvojném
císle, má koncovku
množného
císla ženskétlo
rodu.
Napr.: ha 'ozen šomá'at - ucho slyší
ha 'oznájim šome'ot - uši slyší
Koncovku ,,-ajim" mají též slova: májim (voda], šamájim (ne·
besa), cohorájim
(poledne],
Jerušalájim
(Jeruzalém].
Cvicení
Nová slovícka:
recini· .
'adam
mišpal).a
šeleg
jored
kalkali, -t
medini, -t
medinijut
macav
jaral< (mn.
'el
-- vážný (recinit - vážná)
_. clovek
rodina
sníh
sestupující
(koren
slovesa:
j-r-d)
ekonomický,
-á
politický,
-á
politika
stav, situace
zelenina
c. jera!5ot)
do
'avoda
še'ela
hajom
jal<ar
zoI
Hebrejský
práce
otázka
dnes
dra'hý
levný
text:
hi joševet 'al 'hasafsal. hi 'ajéfa. hem 'ajefim. hen 'ajefot. heru
l<orim ma'amarim
me'anjenim
(hen l<orot ... ). hu 'a dam recini.
hi 'iša
recinit.
hapl<ida
Covédet bemišrad.
hap!5idim
'ovdiru
16
bemlSrad.
hapl<idot
Covdot bemlSrad.
hamišpa!J,a
jošévet
we.
'oClhélet. hatalmida
lomédet
civrit. hatalmidim
lomdlm
civrlt.
hatalmidot
lomdot <ivrlt. hašé leg jored.
hem holchim
'el ha·
cavoda. hen holchot 'el hacavoda.
haše'elot
hamedinijot.
haše'elot hakalkalijot.
hamacav hakalkali.
hajeral<ot jel<arim Ihajom.
hajeral<ot zolim hajom.
Preklad:
(Ona) sedí na lavici. Je unavená.
Jsou unavení.
Jsou unavené.
(OnI) ctou zajimavé clánky (Ony ctou ... ). Je vážný (seriózni)
clovek. Je vážná
(seriózní)
žena. Úrednice
pracuje
v úrade.
Úrednici pracuji v úrade. Úrednice
pracují
v úi'ade (mn. c.).
Rodina sedí a jí. Žákyne se ucí ivrit (jedn. c.). Žáci se ucI ivrlt.
Žákyne se ucí ivrit (mn. c.). Sneží (doslova: sestupuje
snIh).
(Oni) jdou do práce.
(Ony) jdou do práce.
Politické
otázky.
Hospodárské
otázky.
Hospodárská
situace.
Zelenina
je dnes
drahá. Zelenina je dnes laciná.
14. GenitivnÍ spojení (tzv. "status constructus")
Jméno muže být v novohebrejštine
urceno nejen urcitým clenem "ha_", ale i jiným jménem.
Jestliže rekneme:
"dum otce", nemuže se jednat o dum jakýkoliv, ale jedná se o otcuv dum. Spojení dvou jmen tohoto typu
je v novohebrejštine
(a vubec v semitských
jazycich) velmi casté
a nazýváme
je "genitivní
spojení"
(nebo latinsky:
"status constructus").
Prvé jméno je v tomto spojení urcováno jménem druhým, které stoji v druhém pádu (- genitivu. Odtud název "genitlvní spojení").
Prvé jméno muže (ale také nemusil získat v tomto
spojení ponekud odlišnou
podobu (muže se napr. zmenit jeho
vokalizace) .
U rady !hebrejských
slov je proto treba se naucit: a) formu,
kterou má to které slovo, jestliže stojí samostatne,
b) formu,
kterou má to které slovo, jestliže stojí v genitivním
spojení (ve
statu constructu).
PrIklady:
maral< - polévka
bajt - dum
namal - pristav
meral< jeral<ot
bejt ).{áfe
nemal te'ufa
17
(1)ar6šet - prtlmysl, bejt 1)ar6šet = továrna; doslova: dtlm
prtlmyslu]
Jak je patrno z uvedených prlkladtl, zmeny jména, které stojI
v genitivnlm spojenI (ve statu constructu] se projevujI predevšlm
ruznými zmenami samohlásek.
U jednotného clsla ženského rodu poznáme status constructus
pomerne snadno: místo ženské koncovky -a(h] nacházime ve
statu constructu koncovku ,,-at" (nebo ,,-et"].
Napr.:
mišpa1)a
(rodina]
l;lOchma
(moudrost]
mil!;J.ama
(válka]
memšala
(vláda]
- mišpa1)at
(status constructus]
1)ochmat
(status constructus]
- mil1)emet
(status constructus]
- memšelet
(status constructus]
Jména mužského rodu, která koncí v množném clsle koncovkou ,,-im", majl ve statu constructu koncovku ,,-ej".
Napr.: jom - den, jamim - dny (nepravidelné množné císlo],
jmej (status constructus]
jmej ihabejnajim (bejn - mezi, uprostred, bejnajim stred, doslova: dny stredu, tj. stredovek].
Koncovka ,,-ot" mnOžného clsla ženského rodu ztlstává zachována i ve statu constructu.
Napr.: banot (dcery] - bnot (status constructus]
V dvojném cisle (duálu] nalézáme ve sta tu constructu namisto koncovky ,,-ajim" koncovku ,,-ej".
Napr.:
moznajim
váhy (toto slovo existuje
pouze v duálu],
cede1.<
spravedlnost
moznej cede1.<
váhy spravedlnosti
Nekt.erá jmé~,a se ~e s.t~,tu co~str~ctu nemen.l, napr.: jmena,
konclcl na ,,-at , ,,-et , ,,-lt , ,,-ut. JlI1á se mem pouze v psané
vokalizaci, nikoliv ve výslovnosti.
Napr.: slovo "otec" (,,'av" ) je v samostatné forme vokalizováno
dlouhým "á" (,,'áv"], ve statu constructu krátkým "a". Ponevadž
v novohebrejštine výslovnost dlouhých a krátkýcih samohlásek
(a-á,
e-é, i-i, u-úl
splynula (všeclhny tyto samohlásky se
vyslovují krátce), nejsou tyto zmeny v prepisech latinkou podle
výslovnosti postižitelné.
Prvnl jméno genitivního spojeni (statu constructu] je obecne
urceno jménem druhým. Nemuže tedy u neho stát urcitý clen
ha-o Pokud chceme genitivn! spojeni urcit jako celek (nikoliv
"nejaká kavárna", ale "ta urcitá kavárna"], vkládáme urcitý clen
"ha-" pred druhé jméno genitivního spojeni:
bejt !;1ar6šet
18
bejt ~áfe
bejt ha~áfe
<iton b6~er
(nejaká) kavárna
(ta) kavárna
(nejaký) -ranní list (doslova: list rána)
<lton hab6ker
(ten) ranní list
'aruJ.1at b6~er
(nejaká) snídane (doslova:
jídlo rána)
'aruJ.1at hab6~er
- J ta) snídane
,arul)a t <érev
- nejaká vecere (doslova:
jídlo vecera)
'arul)at ha<érev
- (ta) vecere
Jak je patrno z príklad 0., genitivní ·spojení (status constructus)
se v novohebrejštine užívá k oznacení nejaké veci, jejího po.vodu, látky ci k oznacení vlastnictví veci. Pomocí této vazby
se také v novohebrejštlne vyjadruje rada pojmo., které stará
Ihebrejština neznala.
Príklady:
'arul)a (status constructus: 'arul)at) - jídlo
cohorájim - poledne
'arul)at cohorájim ~ obed (doslova: jídlo poledne)
tal)ana (status constructus: tal)anat) - stanice
rakévet - vlak, 'otobus - autobus
tal)anat rakévet - železnicní stanice (nádraží)
tal)anat 'otobusim - autobusové nádraží
do' ar - pošta, 'awir - vzduch
do'ar 'awir - letecká (vzdušná) pošta
mgrad - úrad, tajarut - turistika
misrad tajarut - turistická kancelár
15. Možnost vyjádrení genitivního spojení pomocí cástice "šel"
Genitivní spojení je možno v novohebrejštine opsat zpusobem,
pri kterém odpadá prevádení prvého jména vazby do formy statu
constructu. Genitivní spojení je možno vyjádrit pomocí cástice
"šel".
Výraz "byt otce" je tedy možno vyjádrit dvojím zpo.sobem:
dira ----! byt (status constructus: dirat)
a) dirat 'av (nebo: dirat ha'av)
b) dira šel 'av (nebo: hadira šel ha'av)
Cvicení
Nová slovícka:
~upa
Mle
šir
pokladna
nemocný
písen
lid
zeme
cam
'adama
19
mlvréšet
šen (mn.
rrilš!)a
maclema
ša'a
15abala
C.
šinájim)
hacaga
sar
!)uc
'ole (koren slovesa: '-I-h)
15ufsa
sardlnim
káma
!)avlla
!)em'a
zug
carlch
(cricha,
crichim,
crichot)
na'alajim
me'i!
gešem
1;Iadaš
Hebrejský
-
-
kartácek
zub (zuby)
pasta
fotografický
aparát
hodina
prijet( (též: tradice, mystická tradice - kabala)
predstavenI
ministr
vnejš!, mimo
stoj! (rozumí se cenove)
krabicka
sardinky
kollk
baHcek
máslo
pár
potrebný
(potrebuji,
potrebují)
strevíce
plášt
déšt
nový
text:
15upat !)ollm
(15upa šel l;lOllm). širej
'am.
tapu!)ej
'adama
(tapu!)im šel adama).
mivréšet
šinájim. mlš!)at šinájlm. maclemat av (maclema
šel av). še'ot ha15abala. hacagat
'érev. sar
ha!)uc. mišrad ha1;Iuc. 15ufsat sardinim.
káma 'ola 15ufsat sardinim? kama 'ola !)avilat !)em'a.? 'ani carich (cricha) zug na'alájim.
'anu crichim
(crichot]
me'il gešem 1;Iadaš. séfer telefonim.
Preklad:
Nemocenská
pokladna.
Lidové písne. Brambory
(doslova jablka
zeme).
Kartácek
na zuby. Pasta na zuby. Otcuv fotografický
aparát. Prijímací
hodiny. Vecerní predstavení.
Ministr zahranicních vecí. Ministerstvo
zahranicních
vecí. Krabicka
sardinek.
Kolik stojí krabicka
sardinek?
Kolik stojí balícek másla?
Potrebuji pár strevícu. Potrebujeme
nový plášt do dešte. Telefonni
seznam (kniha].
16. Vyjadrování
pádu
Novohebrejštlna
nemá pádové koncovky.
Existuje jeden tvar jména pro všeCilmy pády.
Pády se vyjadrují pomoc! ruzných cástic a predložek.
a] Druhý pád [genitiv] se vyjadruje· genltlvnlm
spojenlm [status
constructus]
nebo cástici "šel".
b] Tretl pád [dativ] se vyjadruje
pomoci predložky
"le-" [k),
která se píše s následujlcím
jménem dohromady.
Napr.: ledávld - Davidovi
Jestliže má následujlcl
jméno urcitý
clen ha-, zlskává
tato
predložka tvar "la·" a urcitý clen odpadá.
Neríkáme
tedy. lehajeladim,
,ale ríkáme lajeladlm
[detem).
Tvar "la·" má tato predložka
také v prlslovclch.
Napr.: laveta!;J. - jiste
laneca!;J. - vecne
Jestliže po "le." následuje
slovo, zacínajlcl
souhláskou
"j",
získává tato predložka
tvar "li_".
Nerlkáme tedy: lejehuda, ale lihuda (Jehudovi - osobnl mužské jméno].
Pomocí predložky
"le." lze také vyjádrit vlastnický
stav.
Napr.: ledávld 'av - David má otce, doslova: Davidovi [je) otec.
c] Ctvrtý pád [akusat1v)
se shoduje s prvním pádem, jestliže
slovo, stojící ve ctvrtém páde, není urceno.
Napr.: 'av holech - otec jde, ani ro'e 'adam - vidlm cloveka.
Pokud je jméno, které se nachází
ve ctvrtém
pádu, urceno,
predcházl mu cástice ,;'et", která oznacuje akusativ.
Cástice 'et a následujlcl
jméno se píší zvlášt.
Napr.: 'ani ro'e 'et-josef - vidím Josefa [osobnl jméno je urceno
samo sebou!]
'ani kotev 'et haši'ur - píši [to] cvicení
d] Sedmý pád [instrumentál]
se casto vyjadi'uje
pomocí predložky "be" ("v"]. Predložka
se píše s následujícím
jménem dnhromady.
Napr.: racon - vule, ochota
beracon - s radostí
nosé'a - cestující
[koren slovesa: n-s·')
'ani nosé'a beotobus - cestuji autobusem.
Jestliže je následující
jméno urceno urcitým clenem, predložka
zni "ba-" a clen odpadá.
V príslovcích
má rovnež zpravidla tvar "ba-".
Napr.: régel - noha
barégel - pešky
Jestliže po "be." následuje
slovo, zacínající
souhláskou
"i",
zní tato predložka
"bi-".
Neríkáme tedy: bejerušalájim,
ale rlkáme: birušalájim
[v Jeruzaléme].
Sedmý pád se rovnež vyjadruje
predložkou
,,'al jde i" [doslova: prostrednictvím,
skrze].
Napr.: cal jdej more - ucitelem
e] Zbytkem staré pádové koncovky je koncovka "a·" (nezamenuj
s koncovkou ženského rodu!]. Oznacuje smer.
Napr.: bajta - domu
21
V novohebrejšt1ne
napr. s predložkami:
za, atd.
existuje
'ecel -
rada dalš!ch predložkových
vazeb,
u, 'el - k, Hfnej - pred, aJ.1arej -
Cviceni
Nová slovícka:
cal jad
na'ar
u
gan
šam
mlchtav
šoléaJ.1
(koren
gam
šabat
menul,1a
slovesa:
š-l-l,1)
také
sobota
odpocinek
zábava
úcet
porádek
'oneg
J.1ešbon
séder
na'lm
(ne'ima,
ne'imot)
ne'imlm,
prIjemný
lzák (osobnI mužské ]meno]
Gideon (osobnI mužské jméno)
Hana (osobnI ženské
jmé'
no)
týden
mesIc (casove)
!.lana
šavú'a
!.l6deš
(mn.
mladIk
park
tam
dopis
posIlaj!cí
C.
J.1odašim)
minuta
mIr (slouž!
též jako pozdrav)
mlc
házejIcI
(koren slovesa: Z-l'-J,<J
c!slo
strýc
teta
Menachem
(osobn!
mužské
jméno)
jevište
myj!cI (koren slovesa:
l'-J.1-c)
dal.{6
šalom
kadul'
zorel:<:
mispal
dod
dMa
menaJ.1em
bíma
l'ol,1ec
I:<:arov (I:<:erova, i:<:erovim,
I:<:erovot)
panlm
bHzký
tváre, oblicej
22
radjo
~olnóca
-
'0
Cagvanija
-
rádio
biograf
nebo
rajské jablícko
Hebrjeský text:
dávld J.<ore 'et haséfer, 'ani J.<ore 'et haciton. haáacal' comed
cal jad ha!Jalon weJ.<ore'et Ihaséfer. hem holclhim 'el hagan. šam
lov. 'ani šoléa!J 'et hamichtav bado'ar 'awir. tlana covedet bebeJt
!Jarošet wegam babajt. gam habájta 'ani holech barégel. hašabat
hu jom menu!Ja waConeg. ha!Ješbon beséder. !Jalomot neCimim!
'ani comed 'a1}.arej jic1}.aJ.<
welifnej gidon. lifnej šavúca, šana,
šaca, Mdeš, daJ.<a, 'a1}.arej cohorájim, lifnej cohorájim. al;1arej
'arutJat bóJ.<er 'ani 'omel' šalom le'av weholech lacavuda. hu
comed cal jad ha!Jalon. dávid zoreJ.<'et hakadur. 'ata jodé'a 'et
mispar halelefon šel dod mena!Jem? hameJ.<omot J.<erovimlebíma.
'ani ro!Jec 'et hajap.ájim we'et hapanim. 'ani potéatl 'et haradjo.
'ani holech le~oncerl '0 leJ.<olnóca.'ani 'ohev sala~ šel Cagvanijot.
Preklad:
David cte knihu, já ctu casopis. Chlapec stojí u okna a cte
knihu. Jdou do parku. Tam je pekne [dobre). Posílám dopis
leteckou poštou. Hana pracuje v továrne a také doma. Také domu
jdu pešky. Sobota je dnem odpocinku a zábavy. Úcet je v porádku. Pr!jemné snyl Stojím za Izákem a pred Gideonem. Pred
týdnem, rokem, hodinou, mesícem, minutou, odpoledne, dopoledne. Po snídani zdravím otce [doslova: reknu otci šalom) a
jdu do práce. Stojí u okna. David hází mlc. Znáš telefonní císlo
strýce Menachema? Mlsta jsou blIzká jevišti. Myji si ruce a
oblicej. Otevlrám rádio. Jdu na koncert nebo do biografu. Mám
rád salát z rajských jablícek.
17. Zájmenné prípony
Ke jménu lze pripojit zájmenné prlpony jednotného ci množného císla. Tyto prípony jméno urcujI; u jména se zájmennou
prIponou nemuže proto již stát urcitý clen. Zájmenné pr!pony
se pripojuj! ke jménu, které je ve forme statu constructu.
Zájmenné prípony u jmen vyjadrují vlastnický vztah.
Zájmenné pi'!pony jednotného císla:
dod - strýc
prípona
[st. constructus: dod)
-i
dodi
- muj strýc
-cha
dodcha - tvuj strýc lm. 1'.)
-ech
dodech - tvuj strýc [ž. 1'.)
-o
dodo
- jeho strýc
-ah
dodah
- jejI strýc
dodenu
-
náš strýc
-911U
-chem
dodClhem - váš strýc (m. r.)
dodchen - váš strýc (ž. r.]
dodam
- jejich strýc (m. r.)
dodan
- jejich strýc (ž. r.)
d6da - teta
(st. constructus: d6dat]
dodati
dodatcha
dodatech
dodato
dodatah
-chen
-am
-an
dodatenu
dodatchem
dodatclhen
dodatam
dodatan
Zájmenné prtpony množné!ho císla:
dodim - strýcove
Prípona
(st. constructus: dodej]
moji strýcove
dodaj
-aj
-echa
dodájioh
- tvoji strýcove (m. r.)
dodecha
-ajich
- tvoji strýcové (ž. r.)
dodaw
-aw
- jeho strýcove
-eha
dodeha
její strýcove
dodejnu
-ejnu
naši strýcove
vaši strýcove (m. r.)
dodejchem
-ejchem
-ej<;:hen
vaši strýcove· (ž. r.)
dodejchen
-ejhem
jejich strýcové (m. r.]
dodejhem
-ejhen
dodejhen
jejich strýcove (ž. r.)
dodot - tety
(st. constructus: dodot)
dodotaj, dodotejcha atd.
Podobne jako lze vlastnický vztah u jmen vyjádrit dvojím Zpt1sobem (pomocí statu constructu nebo pomocí cástice "šel", napr.:
bejt 'avi, nebo: habajt šel 'avi - dum meho otce), je možno i zájmennou príponu pripojit k cástici "šel".
Mt1žeme tedy ríci: dodcha (tVt1j strýc), nebo: hadod šelcha
(doslova: strýc, jenž je tVt1j]
dodo (jeho strýc), nebo: hadod šelo
ma'amari (mt1j clánek), nebo: hama'amar
šeli
Citoni (mt1j casopis), nebo: haCiton šeli
'ani jošev Cal hamal.<om šeli (sedím na
svem míste),
nebo: 'ani jošev Cal mel.<omi
Vlastnický vztah lze tedy vyjádrit nekolika zpt1soby:
Napr.: temuna - obraz, cajar - malír
Výraz "obraz malíre" lze vyjádrit nekterým z následujících Zpt1sobt1:
24
a) temunat cajar
b) temuna šel cajar
c) t9munato šel cajar
(vyjádrení
(vyjádrení
(vyjádrení
a pomocí
pomocí statu constructu)
pomocí cástice "šel")
pomocí zájmenné
prípony
cástice "šel")
Zájmenné
prípony
lze pripojit
i k ruzným predložkám
nebo
cásticím. K nekterým
se pripojují
zájmenné
prípony jednotného
císla, k jiným se pripojují
zájmenné
prípony
množného
císla.
Zájmenné prípony
ložkám: mul (proti,
(naproti tobe) atd.
'ecel (u)
jednotného
naproti)
-
císla se pripojují
mull (naproti
napr.
mne),
k predmulClha
'im (s)
bišvil (pro)
- 'ecli (u mne), 'eclcha
(u tebe) atd.
- 'Imi (se mnou), 'imcha (s tebou) atd.
- bišvili (pro mne), bišvilcha (pro tebe) atd.
te ("k", predložka
sloužící k vyjádrení
3. pádu)
11 (mne), lecha, lach, 10, la, - lánu, lachem, lachem, lahem,
min (od) - pozor na zvláštní formy této predložky:
miméni, mimcha, mimech, miménu, miména
me'itánu,
mlmchem, mimchen, mehem, mehen
Zájmenné
ložkám:
prípony
množného
císla
se pripojují
napr.
k pred-
'el (k) - 'elaj (ke mne), 'eléjcha
(k tobe) atd.
cal (na) - 'alaj (na mne), 'aléjclha (na t'Obe) atd.
Pomocí cal s príslušnou
zájmennou
príponou a pomocí
tivu slovesa se vyjadruje
vazba "býti treba".
Napr.: laléchet - jíti (nepravidelný
infinitiv
od slovesa
jehož koren je: h-l-k)
'alaj
Ufnej
laléchet
musím jít, je treba,
na mne jest jít)
abych
šel
lahen
infini"jIti",
(doslova:
(pred)
'al;J.arej (za, po)
tal)at (pod)
- lefanaj (prede mnou), lCfanéjcha(
pred tebou)
atd.
- 'a1).araw (za nIm] atd.
- tal)taj (pode mnou) atd.
Zacátecník muže snadno zamenit cástici ,,'et" (oznae:ujicí
pád) s predložkou
,,'et", která snací "s".
Odllšnost je patrná v prípade, jestliže
predložce
pripojíme
zájmenné
prípon y.
k této
cástici
ctvrtý
a k této
Proto pozor:
'oU
'otcha
'otach
'oto
'otah
'otánu
'etchem
'etchen
'otam
'otan
'iti
'itcha
'itach
'ito
'itah
'itánu
'itchem
'itchen
'itam
'itan
Príklady:
'ani ro'e
mne
tebe
tebe
jeho
(m. 1'.)
(ž. r.)
ji
nás
vás
vás
(m. 1'.)
(ž. r.)
je (m. r.)
je
se
s
s
S
(ž. r.)
mnou
tebou (m.
tebou (ž.
ním
1'.)
1'.)
s ní
s
s
s
s
s
'oto
hu holech 'ito
hu ro'e 'otánu
hu holech 'itánu
já
cí.
on
on
on
námi
vámi (m.r.)
vámi [ž. 1'.)
nimi lm. r.)
nimi (ž. r.)
jej vidím (ro'e - vidouKoren slovesa r-'-~l)
jde s ním
nás vidí
jde s námi
Jak vyplývá z uvedených príkladu, pripojením
zájmenných
prípon mohou ve slove, ke kterému
jsou tyto prípony
pripojeny,
nastat zmeny ve vokalizaci.
Zapamatuj
si nekolik typu techto zmen:
- odev
béged
bgadim
(mn. c.)
bigdej
mn. c.)
(st. constructus
bigdi
(muj odev)
séfer
- kniha
sfarim
(mn. c.)
sifrej
[st. constructus
mn. c.)
sifri
(moje kniha)
davar
- slovo, vec
dvar
(st. constructus
jedno c.)
dvarim
(mn. c.)
divrej
[st. constructus
mn. c.)
dvari
[moje slovo)
- zákon
l)Oi5
l).ui5im
(mn. c.)
l).ui5i
(muj zákon)
18. Spona ;,jest" (..lell")
Víme již,
zpusobem.
a vyjadruje
mám, máš
ješ li
ješ lecha
ješ Iach
ješ 10
atd.
Napr.:
že sponu "jsem, jsi, jest" atd. lze vyjádrit
ruzným
Cástice "ješ" se užívá ve spojení s predložkou
"Ie"
se jí vlastnický
vztah (jest mi, jest ti, atd., to jest:
atd.).
mám
máš (m. r.)
máš (ž. r.)
má (m. r.)
ješ lánu séfer - máme knihu (doslova jest nám kniha)
ledávid ješ glida (glida = zmrzlina)
- David má
zmrzlinu
(doslova: Davidovi jest zmrzlina)
19. Zápor
Zápor lze vyjádrit nekolikerým
zpusobem:
a) pomocí cástice ,,10" (psáno 1'), kterou lze užít samostatne
(ken - ano, 10 - ne), nebo ve vete.
Napr.: hu 'amerilj:aj - je American
hu 10 'amerilj::aj - není American
hu 'ochel 'et haglida - jí zmrzlinu
hu 10 'ochel 'et haglida - nejí zmrzlinu
b) pomocí "ejn" ("není"),
které je opakem "ješ" (jest).
Napr.: ješ li glida - mám zmrzlinu
'ejn li (lecha, 10, lánu atd.) glida - nemám (nemáš,
nemá, nemáme atd.) zmrzlinu
Nejsem, nejsi, není atd. se tvorí pomocí
,,'ejn" ve spojení
s osobním zájmenem
ci ve spojení se zájmennou
príponou:
nejsem
'ejn 'ani
nebo: 'ejnéni
nejsi (m.r.)
'ejn 'ata
nebo: 'ejncha
nejsi (ž.r.)
'ejn 'at
nebo: 'ejnech
není (m.r.)
'ejn hu
nebo: 'ejnénu (prípadne: 'ejno)
není (ž.r.)
'ejn hi
nebo: 'ejnéna (prípadne: 'ejna)
nejsme
'ejn 'anu
nebo: 'ejnénu
nejste (m.r.)
'ejn 'atem
nebo: 'ejnchem
nejste (ž.r.)
'ejn 'aten
nebo: 'ejnchen
nejsou (m.r.)
'ejn hem
nebo: 'ejnam
nejsou (ž.r.)
'ejn hen
nebo: 'ejnan
Použití vazby s ,,10" ci ,,'ejn" v novohebrejštine
kolísá. Lze
použít obojílho zpusobu. Vazby s ,,10" se používá zvlášte v hovorove reci.
20. Otázka
Lze použít tež tázací cástice "ha-" (približne odpovídá
"zda").
Tuto cástici
nesmíme
zamenovat
s urcitým
ceskému
clenem.
Cástice zahajuje
tázací vetu a plše se s následujícím
dohromady.
Napr.: ješ lecha séfer - máš knihu
haješ lecha séfer? - máš knihu?
Otázka se casto liší pouze intonací.
slovem
Cviceni:
Nová slovícka:
ma -co,
jak
'iša - žena
'éšet (st. constructus
Jedn.c.)
bácal - manžel
'adon - pán
mar - pán
!;laver - prítel, druh
gvéret - panl
beracha
- požehnáni
toda - dlk
raba - mnohý
toda raba - mnohokráte dekuji
lehitra'ot
- na shledanou
ja\.<ar - drahý
nazélet - rýma
'éjfo - kde?
po - zde
pina - roh
cail10v - žlutý
jaro\.< - zelený
ka!;lol - modrý
!;lum - hnedý
ragi! - obycejný, bežný
dó'ar ragi! - bežná pošta
(opak je:
dó'ar 'awir - letecká pošta)
zman - cas
maspi\.< - dostatecný,
-e
panuj - volný
harbe - mnoho
késef
penlze
\.<upaj - pokladník
Hebrejský
!;lalav - mléko
bel1 - bez
sukar - cukr
beva\.<aša - proslm
ba\.<aša - prosba
mevin(a)
- rozumejicí
(ž.r.]
mafrlca - vyrušujicl
mlscada - restaurace
hajom - dnes
gar(a]
- bydl1ci (ž.r.)
\.<arov - bl1zký, pribuzn Ý
\.<erovim - prlbuzní
'emet - pravda
cévac - barva
šul!;lan - stul
ša!;lor - cerný
lavan - bllý
'adom - cervený
kartis - I1stek
šloša .- tri
ma!;lar - zítrejšl den
(Iema!;lar nazítrí)
jaciCa - balkón
'emcac - stred
michtav - dopis
!;lajav - dlužný
!;lajevet - dlužná
hine - zde
lama? - proc?
kan - zde
meCat - málo
(opak: me'od - mnoho)
text:
ma šlomcha?
šlomi tov. ma šlol11 'ištcha?
ma šloll! hamišpa!;la?
ma šlom baCalech? šalom, 'adon!. šalom uveracha. toda raba lach,
gVlrt!. ma šlomclha? 10 tav, ješ li nazelet. !;laveri haja\.<ar! 'ejfo
bejt haJ.<afe? po, bapina. ma 'ata roce? 'ani roce \.<áfe. cim '0
bell l;1alav? 'ani roce l;<áfe bel).alav. 'at roca l;1alav late]? 10,
'ani roca Hmon wesukar.
bišvi!i tej 'im Umon. beval;<aša. 'ata
mevin? 'at mevina? 'ani 10 mevin ('ejneni
mevin). 'ani mafri'a
leooa. 10, 'ata 10 mafri'a
li. bemis'ada.
ma ješ lachem hajom
la'aruJ;1at hacohorájim?
jše lanu maral;< wedagim.
'ejfo 'ata gar?
ma ha céva 'šel hašulJ;1an?
ješ 11 ).<erovim betel aviv. be'emet?
hašull;1an šator,
lavan, 'adom, cahov, jarol;<, kaJ;1ol, J;1um. 'ani
šoléat 'et hamichtav
bed6'ar ragll (d6'ar 'awir). ješ lánu maspi).<
zman. ješ U zman panuj. hašavú'a
ješ li harbe 'avoda.
'ejn li
késef. ješ U késef.
'ani 'omed 'al jad haJ.<upa. 'ani šo'el et
ha).<upaj. haješ
lecha šloša
!,{artisim lemal;1ar?
ješ U šloša
kartisim
bajaci'a.
ba'émca'?
ken.
kama
'ani
tajav
lecha?
hamiSrad šeU (miSradi) !,{arov 'el habajt šeU ('el bejti). bamisrad
'ani moce michtavim.
'ani potéat 'otam we'6ne.
'ejfo ha 'iton?
hine ha'iton.
ma 'ata '6se kan? lama 'ata 'ochel me'a~ bab6).<er?
Pamatuj! Novohebrejština
nezná vykání.
Preklad:
fO
Jak se máš? Mám se dobre. Jak se darí tvé žene? Jak se darí
tvé rodine? Jak se darí tvému muži? Bud zdráv, muj pane! Mír
a požehnáni.
Dekuji ti, má paní. Jak se máš? Ne dobre, mám
rýmu. Drahý príteli! Kde je kavárna? Zde, na rohu. Co si preješ?
Preji si kávu. S mlékem ci bez? Preji si kávu s mlékem. Preješ
si do caje mléko? Ne, chci citr6n a cukr. Pro mne caj s citr6nem. Prosim. Rozumíš?
(m.r.)
Rozumíš?
(ž.r.) Já nerozumim.
Já te vyrušuji.
Ne, nevyrušuješ
mne. V restauraci.
Co máte
k obedu? Máme polévku a ryby. Kde bydlíš? Mám v Tel Avivu
pribuzné.
Skutecne?
Jaká je barva stolu? Stul je cerný, bilý,
cervený, žlutý, zelený, modrý, hnedý. Posílám dopis pravidelnou
poštou (leteckou poštou). Máme dost casu. Mám volný cas. Tento
týden mám mnoho práce. Nemám peníze. Mám peníze. Stojím
u pokladny. Táži se pokladníka.
Máš tri lístky na zítrek? Mám
tri lfstky na balk6n.
Uprostred?
Ano. KoUk jsem ti dlužen?
Muj úrad je bHzko mého domu. V úrade nalézám
dopísy. Otevírám je, ctu je a odpovídám.
Kde je casopis?
Zde je casopis.
Co zde deláš? Proc jíš ráno málo?
21. Zájmeno a príslovce
Ukazovací zájmeno zni:
ze
zo (zot)
'ele
Klade se za jméno:
šulhan ze
matberet
za
V samostatném
užití (jako
pred jménem.
tento
tato
tito, tyto
(psáno:
tento stul
tento sešit
podnet)
stoji ukazovaci
'-l-h)
zájmeno
Napr.:
ze šull)an
- toto (je) stul
za mal)beret
- toto (je J sešit
Se clenem zní ukazovací
zájmeno:
haze, hazot, ha'ele.
Napr.:
ha'iš haze
- tento muž
Na predmety
vzdálenejší
ukazuje
zájmeno:
hahu - onen
haJhem - oni
hahi - ona
hahen - ony
Tázací zájmeno:
'éjze - jaký
'éjza - jaká
'éjlu - jací
Napr.:
'éjze séfer 'ata !5ore?
jakou knihu cteš?
'éjzo lašon 'ata jodé<a?
jaký jazyk znáš?
(lašon - jazyk, mn.c. lšonotj
mi - kdo? ma - co?
Napr.: mi 'ata? Kdo jsi?
Pomocí "ma" se vyjadruje
zvolání (jak ... ")
Napr.: ma na<im 'awir po. jak je zde vzduch príjemný!
ma gadol habajt. jak je dum veliký!
Tázací "jak" zní "ejch".
Napr.: ejch 'ata margiš? - jak se cítíš (margiš - cítíš se)
jak se máš?
Zájmeno "kol":
Pozornosti je treba pri užívání zájmena "kol", které muže znamenat a) celý, bJ každý.
.
jestliže se zájmeno "kol" užívá ve významu "celý", musí být
následující
jméno urceno urcitým clenem "ha_".
Napr.:
kol hašavú'a
celý týden
kol halajla
celou noc
kol ha<érev
celý vecer
'ani <oved kol hajom
pracuji celý den
jestliže
se zájmeno
"kol" užívá ve významu
"každý",
nemá
následující
jméno urcitý clen "ha_".
Napr.:
kol šavú'a
každý týden
každou noc
kol lajla
kol <érev
každý vecer
každý den pracuji
- kol jom 'ani 'oved
Vztažné zájmeno:
"kterýu,
"jenž" se vyjadruje
ponlocí ,,:)ašer", nebo pomocí "šel'
(zvlášte ve spojení: ma še ... , ml še ... ).
Tvar pr!slovcu se nekdy neliš! od pr!davného
jména:
Napr.: tov - dobrý i dobre.
Zapamatuj si další
heHev
haškem
harbe
mil)uc (vlastne:
min l)uc)
le'olam
hajom
'efšar
'i'efšar
me'at
me'od
šam
'az
príslovce:
dobre
casne ráno
mnoho
zvnejška
provždy
dnes
možno
nemožno
málo
mnoho
tam
tehdy (me'az
. od té doby)
22. Spojky
Spojka "že" se vyjadruje:
aj pomocí "še", prípadne pomocí ,,'ašer". "še" píšeme dohromady
s následujícím
slovem,
,,'ašer"
píšeme zvlášt. Novohebrejštína
používá predevším
spojky "še".
Napr.:
habajt gadol wejafe
dum je velký a hezký
'ani l)ošev šehabajt
gadol
myslím, že dum je velký a
wejafe
hezký
"še" se pojí i s ruznými cásticemi,
napr.:
"šelo" "že ne", "luaše" "co" atd.
"ka'ašer"
prekládáme
"když".
Napr.:
mataj šavta (šavta - vrátil jsi
Kdy jsi se vrátil domu?
se) habajta?
Když jsem dokoncil
svou
ka'ašer gamarti
(gamarti dokoncil jsem) 'et 'avodati
práci.
b) spojku "že" lze rovnež vyjádrit
pomocí "ki". Tatáž spojka
znamená
též "ponevadž".
Napr.:
'ani jode'a
ki lhu 'adam me.
chubad (mechubad . vážený)
- Vím, že je vážený clovek.
- Jdu pešky,
ponevadž
muj
'ani holech barégel ki mišradi
úrad je blízko mého domu.
!.<arov levejti
Spojka "a" zní "we" a prse se dohromady
s následujícím
slo·
vem. Její vokalizace
je ruzná, podle toho, jaká hláska za ní následuje.
a) Pred "m", "p" ("f"), "b" ("v") zní tato spojka "u".
Napr.: bó!.<er we'érev (jitro a vecer), ale: 'érev uvó!.<er (vecer
a jitro)
mMe we'aharon (Mojž1š a Aharon), ale: 'aharon um6še
(Aharon a Mojžlšj.
b] Tvar "u" má tato spojka také v prípade, jestliže stoj! pred
souhláskou, která je vokalizována pomocí "e".
Napr.: sof - konec, lesof - na konec, ulesof - a na konec.
šlomi tov ušlomcha? Já se mám dobre, a jak se máš
ty?
V !hovorové reci lze však bežne použivat ve všech prípadech
tvaru "we".
c] Jestliže po spojce "we" následuje "j", které se cte jako "l"
ci jako "je", má tato spojka tvar "wi".
Napr.: jeladim (deti), wiladim (a deti].
d) Jestliže po spojce "we" následuje "a", muže v nekterýClh prípadech tato spojka získat tvar "wa".
Napr.: 'ani (já), wa'ani (a já].
23. Neurcitý zpusob slovesa
Zatlm -známe pouze prítomný cas slovesa, který se tvor! pomoc!
cinného pr!cestl, napr.: 'ani soger - já zavírám.
Neurcitý zpii.sob (infinitiv] od tohoto slovesa (jehož kmen
je: s-g-rj zní: lisgor (zavírati).
Tento neurcitý zpii.sob se tedy tvorí pomocí tvaru sgor, pred
kterým stojí predložka "li" (nebo "la", "le"].
Ponevadž nekteré souhlásky zabarvují urcitým zpii.sobem okolní
samohlásky, je ovšem tvorení neurcitého zpusobu znacne složitejší.
Zapamatuj si nekteré zpusoby tvoren! neurcitého zpusobu
slovesa:
'ani 'oved
pracuji
(1. souhláskou slovesa je:
••<ajin"]
la<avod
pracovat
'ani 'ohev
le'ehov
'ani šameal;1
miluji
milovat
raduji se
lišm6a!)
radovat se
'ani roce
lircot
(obdobne: llr'ot
lištot - pIt]
'ani 150re
li15ro
'ani jošev
chci
c!htít
- videt,
ctu
clst
sedím
(1. souhláskou slovesa je:
••'alef" j
(1. souhláskou slovesa je:
,,1;1")
(3. souhláskou slovesa je:
"h", které se necte)
(3. souhláskou slovesa je:
,,'alef", které se necte)
(2. souhláskou
lavo
'ani J:<am
jlt
vstávám
laJ:<um
'ani nal)
-
vstát
odpoclvám
lanúa1)
'ani 10J:<ca1J
la15ál;1at
'ani holeeh
laléehet
'ani joee
odpoclvat
beru
brát
jdu
jH
vyobázím
lacet
'ani 'omer
lemor
'ani jasen
lišon
'ani lJoten
latet
vycházet
ríkám
ríkal
spím
spát
dávám
dávat
24. Príl!estí
"w",
3.
slovesa
je:
,,~81ef')
(2. s9uhláskou
"w ):
slovesa
je:
(2. souhláskou
slovesa
"w", 3. souhláskou:
,,1).")
(nepravidelný
neurcitý
zpusob):
(nepravidelný
neurcitý
zpusob):
je:
[I. souhláskou
je "jod", 3. souhláskou slovesa je ,,'alef")
[nepravidelný
neurcitý
[1. souhláskou
slovesa
(11epravidellJÝ neurcitý
zpusob):
je:
"f'):
zpusob]:
trpné
Známe již aktivní prícestí, kterým se [voh prltomný cas, napr.:
'ani soger - já zavírám
Trpné pricestí od tohoto slovesa zní: sagur (zavrený]
sagur
zavrený
segura
zavrená
segurim
zavrení
segurot
zavrené
Napr.: 'ani soger 'et haséfer
(Zavírám tu knihu)
haséfer sagur (Ta kniha je zavrená )
hasfarim
segurim
[Ty knihy jsou zavrené)
hama'atefa
segura (Ta obálka je zavrená)
hama'atefot
segurot (Ty obálky jsou zavrené)
Zapamatuj si tvorení trpného prlcestí od nekterých
sloves:
'ani 'osé já cinlm [1. souhláskou
je: 'ajin, 3. souhláskou:
"h", které se necte):
ucinený, -á, -í, -é
'asuj, 'asuja,
'asujim,
'asujot
jsem ženatý
'ani nasuj
'ani nesu' a
jsem vdaná
jsem nalezený
[-á)
'ani macuj (mecuja]
Cvil!ení:
Nová slovícka:
Opakuj infinitlvy:
lašévet - sedet
lafus
-
obsazený
llgmor - ukoncit
lištot - pit
la'asot - cinit, delat
le'echol - jíst
lišon - spát
llsl).ot - plavat
liJ.<ro - císt
lalechet - jlt
lImsor - predat
latet - dát
llšm6'a - slyšet
laševet - posadit se
llJ.<not - koupit
panuj - volný, prázdný
musiJ.<a - thudba
min - od (pred slovem, jež
zacíná souhláskou 'alef: me-)
l;1anut (l;1anujot) - obchod (y)
'asuJ.< - zamestnaný, zaneprázdnený
'ír - mesto
J.<aw- linka (telefonn!]
batúal;1 - jistý
patllal). - otevrený
banJ.<- banka
kos - šálek
kvar :.- již
pejrot - ovoce
'ani jachol - já mohu
-jam - more
mašehu - neco, neceho
niJ.<uj - vycišteni
gihuc - vyžehlení
te'atron - divadlo
hacaga - predstaveni
lIns6'a . - jezdit (koren slovesa: n-s-')
bli - bez
'01' svetlo
maher - rychle
'asur -
zakázaný
Hebrejský text:
hu roce laševet. 'ani roce lIštot. urna carich la'asot? 'aval 'ani
roce le'echol. 'ani roce llštot 'od kos J.<afe. 'ani roce lišon. ma
'ani jachol la'a80t blšvllcha? bevaJ.<aša lašévet. 'ani kvar 'ajef,
'ejneni jacthoI lalechet. 'anu jecholim laléchet. 'alaj lalechet.
'anI roca liJ.<n
ot pejrot. hem rocim lisl).ot bajam hajom. 'atem
l'ocim llštot mašehu? 'ani roce lImsor 'et habgadim leniJ.<uj(legihuc). 'ani l).ošev laléchet late'atron.
'ani roce me'od lir'ot
'et hahacaga. 'ani 'ohev lIšm6'a musiJ.<a.hamal$:om panuj. haJ.<aw
tafus. 'ani batúal). šeze baseder. me'ejzo ša'a cad 'ejzo ša'a
patúal;1 habanl$:? be'ejzo ša'a segurot hal).anujot bacohorájim?
'anál).nu 'asul$:im me'od. ba'erev 'asur lins6'a bli '01'. ba'ir
'asur lins6'a mather.
Preklad:
Chce si sednout. Chci pIt. A co je treba ucInit? Ale já chci jl.st.
Chci si vypit ješte šálek kávy. Chci spát. Co mohu pro tebe
ucinit? ProsIm, sedni si (doslova: prosIm sednout). Jsem již
unavený, nemohu jít. My mužeme Jít. Je treba, abych šel. Chci
koupit ovoce. CthtejI dnes plavat v mori. Chcete se neceho napit?
Chci dát odevy k vycištenI (k vyžehlenI). ZamýšlIm jlt do divadla. Velmi si preji videt to predstavenI. Rád naslouchám hudbe.
Místo je volné. Linka je obsazena. Jsem jistý, že je to v porádku. Od které hodiny a do které !hodiny Je banka otevrená?
V kterou l).odlpu v poledne jsou obchody uzavreny? Jsme velrp.i
zamestnánI.
Veller Je zakázáno
zakázáno
rychle jezdit.
Jezdit
bez
svetla.
V meste
Je
25. Minulý cas slovesa
Minulý cas se tvorI prlpojenim
koncovek minulého casu k základnimu
tvaru slovesa, jImž je 3. osoba mužského
rodu jednotného císla (katav - psal, sagar - zavrel atd.).
Minulý cas od slovesa spát (kmen: k-t-b, já píši - 'ani kotev,
se tvorí následujícím
zpusopsaný - katuv, psáti - llchtov)
bem:
koncovka
katávtl
katávta
katavt
psal jsem (m. I. Ž. rod)
-ti
psal jsi
-ta
psala jsi
-t
katav
psal
O
katva
psala
-a
katávnu
psall (-y) Jsme lm. j ž. r.l-nu
ketávtem
psali jste
-tem
ketávten
psaly jste
-ten
katvu
psali [-y)
(m. i Ž. rod)
-u
Novohebrejština
by nebyla
príliš obtížnou recí, kdyby v nI
neexistovalo
množstvl výjimek z každého obecného pravidla. Již
vime z rady pripadt'l., že tyto výjimky jsou vetšinou zpusobeny
tím, že nekteré souhlásky
zabarvují urcitým zpusobem sousední
samoÍllásky
(težko bych mohl napr. vyslovit li'vod - pracovat,
ale snadno vyslovím la'avod,
jak také zni infinitiv
tohoto slovesa). Mnoho takovýcihto výjimek nacházime
i pi'i tvorení minulého casu: pi'lpony minulého casu sice zustávajl stejné, ale mení
se vokalizace
korene slovesa. Proto se musíme zvlášt naucit nekteré zpusoby tvorenI minulého
casu u nejduležitejších
sloves:
maca - nalezl
(3. souhláskou
slovesa je: 'alef]
macátl
macánu
macáta
mecátem
macat
m~cáten
maca
mac'u
mac'a
raca - chtel
(3. souhláskou
slovesa je "h", které se necte)
racínu
racftl
recltem
raclta
I'ecíten
raclt
racu
raca
racta
(3. souhláskou
slovesa je "h", které se necte)
haja - byl
hajítl
hajínu
hej Item
hajíta
hejlten
hajit
haju
haj a
haJta
3Q
~am - vstal
~ámti
~ámta
~amt
~am
~ama
natan - dal
(2. souhláskou
slovesa je "w"j
~ámnu
i5ámtem
15ámten
i5amu
(3. souhláskou
s koncovkami
slovesa
je: "n",
mlnulé'ho casu)
natánu
netátem
neláten
natnu
na láti
natála
natat
natan
natna
Podobne splýv1i napr.
s urcitými
následujícími
jsem z Prahy).
koncove "n"
souhláskami.
které
spl9vá
v predložce
"min" ("z"l
Napr.: 'ani miprag
(Iá
Cvicení:
Nov~ slovícka:
'avner - osobní jméno
ba - prišel
'ejfo - kde
'etmol - vcera
jašav - sedel, usedl
réva' - ctvrtina
l)aci - polovina
halach - šel
hal'a - dále
'avlgdor - osobní jméno
Ii~not - koupit
~ana - koupil
(~aníti koupil jsem)
po - zde
bezol - levne
lašuv - vrátit se
(šav vrátil se)
Hebrejský
mataj . " ka'ašer
- kdy ... když
IIr'ot - videt
(ra 'fti - videl jsem,
•.a'a - videl)
nasa' - jel
ínechonit - vuz
jaca - vyšel
haškem - casne ráno
l)azar vrátil se
me'ul)ar
(me'ul;1éret)
- pozdní (ž. r.)
'od 10 - ješte ne
ra'ev - hladový
miscada - restaurace
male (mle'a)
- pln9 (ž.
kise - židle
r.)
texl:
'avner ba habajta. 'ejfo hajíta? 'etmol hajíli ba~oln6ca. jašávnu
l'évac ša'a (l)ací šaCa). ~ámnu wehaláchnu
h:.ll'a. 'avigdv" halach
'el ha~upa li~not kartis. 'ejfo 'ochlim
po bezol wetov? mataj
šátva 'etmol
habajta?
ka'ašer
gamárti
cavodati.
l'a'íti
josef
wera'Hi gam et l)ana. ra'íti 'otam 'aval hem 10 ra'u 'oti. nasácnu
bimechonit. jacánu bav6~er haškem min habajt wel)azárnu bešaca
me'ul)éret
bacérev. cod 10 'achálti
hajom wa'aI)i racev me'od.
hamiscada hajta mle'a. 10 haja klse panuj.
Preklad:
Avner prišel domu. Kde jsi byl? Vcera jsem byl Íl biografu. Sedeli
jsme ctvrt hodiny
(pul hodiny).
Vstali jsme a šli jsme dál.
Avigdor šel k pokladne
koupit lístek. Kde se zde jí levne a
dobre?
(Pamatuj:
množným
císlem vyjadrujeme
neurcité
tvary
,,§Bu]. Kdy jsi se vrátil vcera- domu,' Když jsem skoncil
práci.
Videl jsem josefa a videl jsem také Hanu. Videl jsem je, ale
oni nevideli mne. jeli jsme vozem. Vyšli jsme casne ráno z domu a vrátili jsme se v pozdní hodinu vecer. ješte jsem dnes
nejedl a jsem velmi hladov. Restaurace byla plná. Nebyla volná
židle.
26. Budoucí
cas
Budoucí cas se tvorí predponami
a príponami,
které se pripojují ke koreni slovesa.
Budoucí cas od slovesa "katav" - psal (kalavti - psal jsem,
'ani kotev píši, katuv psaný, IIchtov psát) se· tvorí
následujícím
zpusobem:
e'echtov
budu psát
tich tav
tibudeš psát (m. r.)
tl-j
ticntvi
budeš psát (ž. r.)
jichtov
jibude psát (m. 1'.1
tichtov
tI- bude psát (ž. r.]
nlchtov
nibudeme psát
tlchtvu
-u
tibudete psát (m. 1'.)
tichtóvna
-na
tibudete psát (ž. r.)
-u
tijichtvu
budou psát (m. r.)
tlchtóvJla
ti-na
budou psát (ž. 1'.)
V hovorové a novinái'ské
reci se nekd y neužívá tvaru "tlchtóvna" a místo nich se používá
pro ženský rod tvarl1 mužského
rodu "tichtvu",
"jlclhtvu".
Užívání budoucího
c~u
Tval'li budoucího
casu slovesa se též užívá k vyjádrení
pobídky, zdvorilého
príkazu a záporného
rozkazu.
2. osoby budoucího casu se používá k vyjádrení zdvorilého príkazu. Napr.:
pana
obrátil se (3. souhláskou
slovesa je: "he")
tifne
rac se obrátit (m. r.)
tifni
rac se obrátit (ž. r.]
tifnu
racte se obrátit (m. 1'.)
tifnéna
racte se obrátit (ž. r.]
Ufne smola bapina harišona
(smola - vlevo, pina - roh, rišon
- první) - Obrat se vlevo na prvém rohu!
tisgor 'et hadélet (délet - dvere) - Zavri dvere!
Pobldka "at", "necht" se vyjadruje pomoci "še" a prlslušného
slovesa v budoucím case.
Napr.: ba -- prišel, Javo - priJde, lavo - prijlt
šejavo mal.J.ar -- at prijde zltra
Tlmto zpiisobem se vyjadruje i veta úcelová (se spojkou "aby").
Napr.: 'ani roce šejavo mal.J.ar - Chci, aby prišel zltra.
2. osoby budoucího casu ve spojení s cásticí ,,'al" se používá
k vyjádrení záporného rozkazu. Cástlce ,,'al" ("at ne") se píše
zvlášt.
Napr.: Ihalach - šel, jelech - ptljde, 'ani holech -- Jdu, lalechet - Jít.
'al telech!
nejdU (m. r.]
'al teleni!
nejdi (ž. r.]
'al telchul
neJdetel (m. r.]
'al teléchna!
nejdete! (ž. r.]
K vyjádrení bezprostrední budoucnosti lze použlt vazby:
'ani comed 1... (doslova: stojím k ... , rozumí se: jsem hotov
k ... J.
Napr.: 'ani comed linsoca le'amerl~a - jsem' na odjezdu do
Ameriky.
Jako v mlllulýC'h prípadech, i pri tvoreni budoucího casu se
setkáváme s radou odchylek od 'uvedeného základního vzoru.
Zapamatuj si hlavní typy tvoreni budoucího casu:
'achal - jedl
jochal, tochal atd. -- bude Jíst, budeš jist atd.
'amar - rekl
jomar, tomar, 'omar atd. - reknu, rekneš, rekne atd.
jašan -- spal
jišan, tišan, atd.
bude spát, budeš spát atd.
Jašav - usedl
ješev, tešev atd.
usedne, usedneš atd.
jadaC -- vedel
jedaC, te.dac atd. -- budu vedet, budeš vedet atd.
Jarad - sestoupil
jered, tered atd. - sestoupí, sestoupíš atd.
halach - šel
jelech, tel ech atd. - piijde, piijdeš atd.
cavad -- pracoval
jaCavod, taeavod ... 'eeevod atd. - budu pracovat, budeš
pracovat ... bude pracovat atd.
~ara - cetl
jlJ.tra, ti~ra, ti~re'i, 'el}ra, jil}re'u atd.
- bude clst, budeš císt, budu císt, budou císt atd.
natan -- dal (koncové "n" v budouc'!m case mizí Jako v case
minulém]
jlten, tlten ... 'eten, jitnu ... nlten atd.
- dá, dáš... dám, dají... dáme atd.
la~al) - vzal (hudoucí cas se tvorí podobným zpusobem jako
u slovesa natan)
jl~al), ti~al)... 'e~al) atd. - vezme, vezmeš... vezmu atd.
raca - Clhtel
jirce, tirce, 'erce atd. - bude chtH, budeš chtH, budu chtít atd.
l5am - vstal
ja~um, ta~um, ta~um, taJ.wml, 'al,wm, ja~umu, taMmna, ta~umu,
ta~6mna, nal5um - vstane, vstaneš, .vstanu, vstanou, vstanete,
vstaneme
šam - položil
jašlm, taslm, as'lm, jaslmu, tašemna atd. - položí, položíš,
položhn, položí, položlte atd.
27. Rozkazovaci
zpusob
Rozkazovací zpfisob od slovesa "lIchtov - psát" zní:
ketovI
piš! (m. L)
kltv!!
pišI (ž. r.)
kltvu!
pište! (m. r.]
ket6vnaI
pište I (ž. r.)
od slovesa l1šmo'a - slyšet:
šema'l
slyš! (m. r.]
šim'll
slyš! (ž. r.)
šimcuI
slyštel (m. r.]
šeIÍJa'nal
slyštel (ž. r.)
U nekolika sloves odpadá v rozkazovacím zpusobu první souhláska korene, napr.:
lal5al) - vzal,
l,{al)I- vezmi!
halach - šel,
lech! - jdI!
natan - dal
ten! - dejl
jašav - usedl,
šev! - sedni!
Napr.: ~al) 'et hamizwadot (mlzwada - zavazadlo, kufr) welech
'el hamisrad! - Vezmi zavazadla a jdi k úradovne I
28. Rozširené
slovesné
kmeny
Jako v ostatních semitských jazycích, existují i v novohebrejštine tzv. rozšírené slovesné kmeny.
Zatím jsme studovalL pouze základní slovesný kmen (katav.psal, natan - dal, atd. atd.). Krome tohoto základního slovesného kmene muže však hebrejské sloveso existovat i v podobe
tzv. kmenu rozšírených, které se tvorí od kmene základního.
Koren slovesa zustává i ve tvarech rozšírených kmenu zachován a lze jej pomerne snadno urcit. Každý rozšírený slovesný
kmen se casuje obdobným zpusobem jako slovesný kmen základní, tj. pomocí prípon a predpon, s nimiž jsme se již seznámilI.
Jako vzor pro tvorení
forem techto
rozšlr!Jných
slovesných
kmenu se užlvá v hebrejské
gramatice
sloveso
pa'al
[cinil) .
. Zapamatuj
si:
Základní
slovesný
kmen [který
již známe)
se oznacuje
jako
"l5al" [lehký, snadný).
Rozšírené
kmeny
se nazývajl:
nif'al,
pi'el,
pu'al,
hitpa'el,
l1iI'il, hof'al.
Ve slovnících
novohebrejštiny
nalezneme
tyto rozšírené kmeny
zpravidla
pod heslem základního
slovesného
kmene. Pokud se
tedy setkáme
s tvary rozšírených
slovesných
kmenu, je nutno
zprvu vždy urcit jejich koren, který odpovídá základnímu
slovesnému kmenu.
Prlklad slovníkového
hesla:
katav
- psal
nichtav
nif'al
kltev
pleJ
hichtiv
hif'i1
huchtav
hof'al
hitkatev
hitpa'el
Ne ovšem každé slovo se vyskytuje ve formc všech rozšlrenýcll
slovesných
kmenll - zpravidla
se vyskytují
jen nekteré
rozšírené slovesné
kmeny k tomu ci onomu záldadnímu
kmenu a
jiné chybí.
Napr.: k základnímu
slovesnému
kmenu "halach"
[šel) existuje
pouze pi'el [hilech),
hlf'i! [holích)
éI
hitpa'el
[hithalech).
K základnímu
slovesnému
kmenu "ba" [prišel), exístuje pouze
hiI'i! [heví) a hof'al [huva) atd.
Jestliže
se ucíme rozšírené
slovesné
l{ll1eny, urceme
zprvu
jejich koren a pak se tyto rozš[rené formy ucme jako normální
slovícka.·
V dalším se seznámíme s tvorením techto rozšírených
slovesných
kmenu, s jejich významem a casováním.
29. Nif'al
Rozšírený
kmen, zvaný nif'al,
má význam pasivní nebo reflexIvní ("se").
Tvorí se predražen[m
cástice "ni-" pred koren slovesa.
Napr.: katav (psal) - nichtav (byl napsán),
sagar (zavrel)
nisgar (by I zavren).
jestliže je prvn[ souhláskou
slovesa ,,1;1", "h", ,,''', predráží se
cástice "ne". Napr. I:lašav - nel;lšav, hadar - nehdar, 'achal
ne'echal.
jestliže je první souhláskou
slovesa ,,''', predráží
se cástice
"na·u• Napr.: oasa - na 'a se
se cástice
jestliže je první souhláskou
slovesa "i", predráží
"no·u• Napr.: jada' noda'
Casování
nH'alu
nichtav - byl napsán
minulý cas
nichtávti
niohtávta
nichtavt
nichtav
nichtva
Prítomný cas
nichtav
nichtévet
Budoucí cas
'ekatev
tikatev
tikatvi
jikatev
Ukatev
Rozkazovací zpflsob
hikatev
hikatvi
Infinitiv
IChikatev
Zapamatuj
si tvorení
'achal
(jedl)
maca
nichtávnu
nichtávtelll
nichtávten
níchtvu
nichtavim
níchtavot
nikatev
tikatvu
tíkatávna
jikatvu
tikatávna
'hikatvu
hikatávna
ntf'alu
[nalezl)
jalad (zrodil)
Cvicení
Nová slovícka:
l).anut - obchod
šilšom - predevcírem
malon hotel
nir'eti
- byl jsem viden
(ntf'al od ra'a - videl)
badal.< - prohlédl
od sloves:
ne'ecihal
(budoucí cas:
je'achel)
nilllca [budoucí cas: jilllace)
nilllc'a
nimceti atd.
nolad (budoucí cas: jiwaled)
pagaš - potkal
'a! jdej skrze
niš'ar - zustal
níšpach - by! vylit
mapa ubrus
Hebrejský
text:
ša!l).u 'oti lal;anut. nišlál).ti lal}anut. pagášti 'et 'avigdor ŠilŠOill.
nifgášti
'im 'avigdor
šilšom. hu ra'a 'otí bernalon dan. nir'éti
bemalon
dan. Iharofe badal.< 'ota nu. nivdál.<nu cal jdej harofe.
bCva!.<aša IChikanes!
I;ana niš'ara
babajt.
hal.<afe nišpach
Cal
hamapa hal vana.
Preklad:
Poslali
mne
do obchodu.
Byl jsem
poslán
do obchodu.
Prede-
vClrem jsem potkal Avigdora. Potkal jsem se s Avigdorem predevcírem. Videl mne v hotelu Dan. Byl jsem viden v hotelu Dan.
Lékar nás prohlédl.
Byli jsme prohlédnuti
lékarem.
Prosím,
vstupte! Hana zustala v dome. Káva byla vylita na bílý ubrus.
30. Pi'el
Další rozšírený kmen se nazývá pi'el. Vyjadruje intenzívní cinnost, nekdy má význam kauzativní
(zpusobit neco), deklarativní
ci demonstrativní.
Puvodne se tvorí zdvojením
druhé [strední)
souhlásky
korene slovesa. Ve výslovnosti
novohebrejštiny
není
však již toto zdvojení patrné.
Casování pi'elu
diber - mluvil
Minulý cas
dibárti
dibárta
dibárt
diber
dibra
Prítomný cas
medaber
medabéret
Budoucí cas
'adaber
tedaber
tedabri
jedaber
tedaber
Rozkazovací zpusob
daber
dabri
Infinitiv
ledaber
dibárnu
dibártem
dibárten
dibru
medabrim
medabrot
nedaber
tedabru
tedabérna
jedabru
tedabérna
dabru
dabérna
Príklady:
moše 15ibel michtav 'etmol. - Mojžíš obdržel vcera dopis.
mirjam te15abel michtav
maJ:1ar. Mirjam obdrží dopis zítra.
'asur le'ašen
(le'ašen
- kourit] bifnim [pnim - vnitrek].
Uvnitr je zakázáno
kourit.
Zapamatuj si tvorení pi'elu od sloves, jejichž tretí souhláskou
je "h" (které se ovšem necte]:
J:1ika - cekal
Minulý cas
J:1ikíti
J:1ikínu
I
!)ikítem
1)ikíta
!)ikit
!)iklten
!)iku
!)ika
\ !)ikta
Prítomný cas
me!)akim
me!)ake
mel.lakot
me!)aka
Budoucí cas
ne!)ake
'a!)ake
te!)ake
te!)aku
tel)aki
te!)akéna
je!)ake
je!)aku
te!)ake
te!)akéna
Rozkazovací zpusob
!)ake
!)aku
I)aki
!)akéna
Infinitiv
le!)akot
Napr.: 'ani 10 'a!)ake cad šehem jagi'u (jagi'u - dostaví se) Nebudu cekat, až se dostaví.
'ani 10 roce le!)akot cad šehem jagi'u.
Nechci cekat,
až se dostaví.
Zapamatuj si tvorení pi'elu od sloves typu !5um (vstát; 2. souhláskou slovesa je "waw").
Minulý cas
!5omamti, !5omamta, !5omamt, !5omem, !5omema atd.
Prítomný cas
me!5omem 'atd.
Budoucí cas
je!5omem, te!5omem atd.
Infinitiv
le!5omem
Zapamatuj si tvorení pi'elu od sloves, která koncí
'alef: mile, mil'a ... miléti atd. (naplnil)
31. Pu'al
Rczšírený
kmen, zvaný pu'al,
má význam
rodu) k rozšírenému
kmenu pi'elu.
Napr.: ti!5en - opravil, tu!5an - byl opraven
Príklad casování
sider - usporádal,
sudar - byl usporádán
Minulý cas
sudárti
sudárnu
sudárta
sudártem
sudart
sudárten
sudar
sudru
sudra
43
pasíva
souhláskou
(trpného
Prítomný cas
mesudar
mesudéret
Budoucí cas
'asudar
tesudar
lesudri
jesudal'
teslldar
mesudarim
mesudarot
neslldar
reslldrll
lesudárna
jeslldrll
teslld,írnil
Príklady tvoi'ení pu'alll:
ša'on - hodiny
J:1ajat - krejcí
!5icer - zkrátil
michnasájim
- kalhoty
'a. ti!5en 'et haša'on. - Otec opravil hodiny.
haša'on tul5an cal jdej 'av. - Hodiny byly opraveny otcem.
l~(1)ajat !5icer 'et hamichnasájim.
- Krejcí zkrátí! kalholy.
ha!!lichnasájim
!5ucru cal jdej ha!)ajat. - Kalhoty byly zkráceny
krejcím.
32. Hitpa'el
Rozšírený
kmen slovesný,
zvaný hitpa'el,
má význam reflexivní ("se" - cinnost se vrací k ciniteli. Napr.: oblékám se, myji
se atd.), nebo pasívní
(napr. !5ibel prijal, hitl5abel byl
prijat) .
Tvorí se pred ražením cástice "hit·" pred koren slovesa.
Napr.:
hitlamed - ucil se
Iimed - ucil,
!5ibel - prijal,
hit!5abel - byl prijat
Príklad
casovár.
hit!5ašer
-
i
spojil
se
Minulý cas
hit!5ašárti
hi tl5ašárla
hitl5ašárt
hitl5ašer
hitl5ašra
Prítomný cas
mitl5ašer
mitl5ašérltt
hitl5ašárnu
hit!5ašártem
hitl5ašárten
hit!5ašrll
mit!5ašrim
mit!5ašrot
Budoucí
cas
nitlj:ašer
titlj:ašru
titlj:ašérna
jitlj:ašru
titlj:ašérna
'etlj:ašer
titlj:ašer
titlj:ašri
jitlj:ašer
titlj:ašer
Rozkazovací
hitlj:ašer
hitlj:ašri
zpusob
hitlj:ašru
hitlj:ašérna
Infinítiv
le:hitlj:ašer
Pri tvorení hitpa'elu
nutno dávat pozor na slovesa, která zacínají souhláskami:
s, Š, š, c, z.
Slovesa, která zacínají souhláskou
"s", "š", "š" mají v hitpa'elu
vloženo "t" za (nikoliv tedy pred) svou prvou soUlhláskou. Neríkáme tedy: hitšage'a,
ale ríkáme hištage'a (hitpa'el
od slovesa šaga').
Neríkáme:
hitšameš,
ale ríkáme: hišlameš (hitpa'el
od slovesa šimeš).
vloSlovesa, která zacínají souhláskou
"c", mají v hitpa'elu
ženo po prvé souhlásce
"t". Neríkáme tedy: hitcaref, ale ríkáme:
hic!aret (hitpa'el
od slovesa ceraf).
Slovesa, která zacínají souihláskou "z", mají v hitpa'elu
vloženo
po této své prvé souhlásce
"d". Neríkáme
tedy: hitzamen,
ale
ríkáme: hizdamen (hitpa'el
od slovesa zimen).
Príklady tvorení hitpa'elu:
litoval
hitl:Jaret
hitlabeš
oblékl se
hitral)ec
umyl se
aJit!:,omem
povstal (hitpa'el
od Ij:omem)
hitmale
naplnil se (hitpa'el
od mile)
hitgala
byl odkryt, objevil se
(hitpa'el
od gila, koren slovesa: g-l-h)
'ata mitl:Jaret šehaláchta?
- Lituješ, že jsi šel?
babolj:er 'ani loveš beged. - Ráno si oblékám šaty.
babolj:er 'ani mitlabeš. ~ Ráno se oblékám.
'ani mitral:Jec bemájim Ij:arim kol bólj:er. Myji se studenou
vodou každého jitra.
lehitra'ot
- na shledanou
(infinitiv hitpa'elu
od slovesa, jehož
poslední souhláskou
je: "h").
33. Hif'i]
Rozšírený slovesný
kmen, zvaný hif'il, má zpravidla
význam
kauzativní
(tj. zpusobit neco). Napr.: dalalj: (horel),
hidlilj: (zapálil, rozsvítil, tj. zpusobil Ihorení).
Hif'iI se tvorí predražením
cástice "hi-" pred
Napr.: šal~at [byl klidný], hiš~it (uklidnoval).
Príklad
casování
11idli~ -
zapálil
koren
slovesa.
Minulý cas
hjcllá~nu
hidlá~tem
llidlá~ten
hidliJ5u
hidlá~ti
hidlá~ta
hidla~t
hidli15
hidli~a
Prítomný cas
madli~
madli~a
Budoucí cas
'adli~
tadli~
tadlí~i
jadli15
tadli~
Rozkazovací zpllsoh
hadle~
hadI!~i
madli~im
madli~ot
nadli~
tadli~u
tacllé~na
jaclli~u
tacllé!5na
Ihacllí~u
hadlé15na
Infinitiv
lehadliJ:l:
Príklady tvorení hif'i1u:
l.lašmal - elektrické
svetlo
hal.lašmal dole~. - Elektrické
svetlo svítí.
'ani maclli~ 'et hal).ašmal. - Rozsvecuji elektrické
svetlo.
hitl).i1 zacal,
hifsi~
prerušil,
himšich
pokracoval,
hichnis - vešel, hilbiš - oblékl (nekoho).
'ani malbiš 'et hajéled. - Oblékám díte.
'ani 'ochel tapuz. - Jím pomeranc.
'ani ma'achil
'et hajélecl tapuz. - Krmím clíte pomerancem.
~~p_am~~,uj si hif'il
sloves, jejichž strední
souhláskou
je
"W
CI ul
hechin
-
:
pripravil
[koren
slovesa:
Minulý cas
hechánti
hechánta
hechant
hechin
hechína
k-w-n)
hechánu
lhechántem
hechánten
hechínu
46
Prítomný cas
mechin
mechina
Budoucí cas'
'achin
tachin
tachíni
jachin
tachin
Rozkazovací zpusob
hachen
hacihíni
mechinim
mechinot
nachin
tachínu
tachéna
jachínu
tacihéna
hachínu
hachéna
Infinitiv
lehachin
Stejne
rozumím (mcvi na,
tak: hevin (rozumel).
'ani mevin
mevinim, mevinot)
'ejnéni
mevin (nerozumím)
Zapamatuj
si hH'il sloves, jejichž prvou souhláskou
je ni":
jasaf - hosif (pridal, pokracoval),
jada' - hodi'a (oznámil)
Zapamatuj
si hif'il sloves, jejichž prvou souhláskou
je "n":
jestliže sloveso zacíná souhláskou
"n", tato souhláska se v hif'ilu
ztrácí. Napr.: higiš - priblížil se (ihH'il od korene n-g-š).
'ani magiš, 'agiš, hagešl, lehagiš.
Zapamatuj
si hif'il sloves, jejichž poslední souhláskou
je "h":
ra'a videl, nir'a
(nH'al),
her'a
(hif'il),
hitra'e
(hitpa'el).
pana (koren: p-n-tll) - obrátil se, hifna (hifnéti, jafne, mafne,
hafne! lehafnot atd.)
Zapamatuj
si hH'il sloves, jejiclhž poslední souhláska
je 'aleL
maca (nalezl) - himci (himcéti, himcéta, himcet, himci, himci'a
himcénu, himcétem,
himcéten,
himci'u)
jamci
hamce! (hamci'i,
hamci'u, hamcéna)
mamci
lehamci
si hif'il od následujícíClh sloves:
Zapamatuj
he'emid
(3. os. jedno c.)
'amad
(stál)
(3. os. jedno c.)
hišlíaQ.
šalaQ. (poslal)
he'echil
(3. os. jedno c.)
, achal (jedl)
34. Hof'al
Podobne jako je pu'al pasívní formou k pi'elu, je rozšírený
slovesný kmen zvaný hof'al pasívní formou k hif'ilu.
Príklad casování:
huzman
-
byl pozván
(hof'al
k hizmin
-
pozval]
Minulý cas
huzmánli
huzmánta
huzman
rrluzmena
Prítomný cas
muzman
muzmanet
Budoucí cas
'uzman
tuzman
tuzmeni
juzman
tuzman
Pamatuj: pu'al
huzmánu
huzmántem
l1uzmánten
huzmcnu
l1luzmanim
muzmanot
a hof'al
nuzman
luzmenu
tuzmánna
juzmenu
tuzmánna
nemají rozkazovací
zpi:Isob.
Cvicení
Nová
slovicka:
ma'aracha
dejství,
jednání
šimeš - sloužil
hištameš
- posloužil si
[necím),
použil [neco)
ma'afera
popelník
mutar - je dovoleno
(opak: 'asur - je zakázáno)
le'ašen
kourit
['išen - kouril)
mecalcel - zvoní
hikir - znal [hif'il od slovesa
nachar)
sviva - okolí
hizmin - objednal [si)
1)alifa - odev
mida - míra
lefj - podle
gever - muž
gveret - paní
kmo - jako [rozumí se:
-jako bys byl ... )
higzim prehánel
'adajin
- ješte
he'emin
- veril
sala1) - prominul
hevin - rozumel
sara, ra1)el - osobní ženská
jména
njel - procházel
se
memaher
[memahéret,
memaherim,
memaherol)
- spechám
!higi'a (hif'il
od: naga')
- dostat se, dosíci
'edenráj
'oto ha - tentýž
'ota ,ha - tatáž
'otam ha - titíž
'otan ha - tytéž
'asu!!: - zamestnaný
!!:iwa - doufal
be'od po dobu, behem
1)amiša - pet
šiša - šest
'az - tehdy
hivtia1) - ubezpecoval
ke - jako
hirgiš - cítil se
hitateš
- kýchal
!hišta'el - kašlal
mC'u1)ar - pozde
kvar - již
nimca - nalézá se
mizral) - východ
ma'arav
- západ
hajarden
- Jordán
jotel' min
více než
pa1)ot min - méne než
(užívá se pro stupnování
prídavných jmen)
mechonit - vuz, automobil
sam - položil, uložil
(koren: s-j-m)
šuv - opet
hajam hatichon
- StredozemnI more
réga' - chvíle
hitra1)ec - koupal se
ra'jon - myšlenka
mecujan - znamenitý
Hebrejský text:
hama'araclha harišona nigmCra. lhištameš bama'afera!
mutar
le'ašen? haša'on mecalcel. 'ata makir 1)ajat tov basviva? 'ata
jachol lehazmin 1)alifa lefi mida ba1)anut lebigdej gevarim. 'ani
roce letajel welir'ot 'et ha'ir. 'at memahéret? 'ani memaher
lal.wlnó'a. 'ani roce lehagi'a le~olnó'a 'eden. ra'íti 'et 'ota
hahacaga. 'oto ha'iš. 'ota ha'iša. hašavú'a 'ani 'asu~ me'od, ,aval
'ani me~awe ligmor 'et 'avodati be'od 1)amiša, šiša jamim we'az
'avo lir'ot 'otcha. 'ani mavUa1) lecha zot. hi 'ovedet kmazkira.
'ata medaber 'ivrit kmo jisra'eli. 'al tagzim, kmo jisra'eli 'adajin
'ejnéni medaber. 'ani ma'amin še ... tisla1) li, 'ani 10 mevin.
tisla1) li, 'adoni, 'ani roce lehagi'a lemiSrad hatajarut. sara joter
jafa mera1)el. ra1)el pa1)ot jafa miSara. samnu bamchonit 'et kol
hadvarim ha1)adašim wešuv nasa'nu. ejch 'ata margiš? 'ani 10
margiš tov. 'ani mitateš.
'ani mišta'el. kvar me'u1)ar wa'ani
roce lehagi'a lateatron. hajarden nimca bamizra1), hajam hatichon
nimca bama'arav. 1)ake réga'l bo nelech lehitra1)ec bajaml ze
ra'jon mecujan.
Preklad:
První dejství je (bylo) ukonceno. Použij popelníku! Je dovoleno
kourit? Budík zvoní. Znáš v okolí dobrého krejcího? Mužeš si
objednat odev podle míry v obchode s mužským šatstvem. Chci
se procházet a videt mesto. Pospícháš? Pospíclhám do biografu. Clhci
se dostat do biografu Eden. Videl jsem to samé predstavení.
Tentýž muž. Tatáž žena. Tento týden jsem velmi zamestnaný,
avšak doufám skoncit svou práci v peti, šesti dnech a pak prijdu, abych te uvidel. Pevne ti to slibuji. Pracuje jako sekretárka.
Mluvíš ivrit jako Izraelita. Neprehánej, jako Izraelita ješte nemluvím. Verím, že... Promin mi, nerozumím. Promin mi, pane,
chci se dostat k turistické kancelári. Sara je hezcí než Rachel.
Rachel není tak hezká Jako Sara. Uložil jsem všechny nové veCi
do vozu a opet jsme jeli. Jak se cítíš? Necítím se dobre. Kýchám.
Kašlu. Již je pozde a já se chci dostat do divadla. Jordán se
nalézá na východe, Stredozemní more se nalézá na západe.
Pockej chvíli! Pojd, pujdeme se vykoupat v mori. To je výborná
myšlenka.
35. Císlovky
Základní císlovky [jedna, dve atd.] existují v novohebrejštine
v mužském a ženském rode. S výjimkou císlovky "jedna" [která
následuje za pocltaným jménem] se kladou pred pocítané jméno.
Napr.: jom 'el)ad [jeden den], ale: šloša jamim [tri dny].
Mohou existovat ve tvaru samostatném, ci ve tvaru statu constructu. Jestliže má pocítané jméno clen, stojí císlovka ve tvaru
statu constructu.
Napr.: šloša batim [tri domy]
šl6šet habatim.
Zapamatuj si:
se spojují s pocítaným jménem
Ženské tvary císlovek 3-10
mužského rodu a naopak, mužské tvary císlovek 3-10 se spojují s pocltaným jménem ženského rodu.
Základní císlovky.
Ve spojení s pocítaným jménem
Ve spojení s pocítaným jménem
ženského rodu
mužského rodu
1
'al)at
'el)ad
2
štájim [štej)
šnájím [šnej]
3
šaloš
šloša
4
'arba'
'arba'a
5
l)ameš
l)amiša
6
šeš
šíša
7
šéva'
šiv'a
8
šmóne
šmona
9
téša'
tiš 'a
10
'éser
'asara
11
'al)at 'esre
'al)ad 'asar
12
štejm 'esre
šnéjm 'asar
13
šloš' esre
šloša 'asar
14
'arba' 'esre
'arba'a 'asar
15
l)ameš 'esre
l)amiša 'asar
16
šeš 'esre
šiša 'asar
17
ševa' 'esre
šiv'a 'asar
18
šmone 'esre
šmona 'asar
19
teša' 'esre
tiš'a 'asar
20 - 'esrim, 30 - šlošim, 40 - arba'im, 50 - l)amišim,
60 - šišim, 70 - šiv'im, 80 - šmonim, 90 - tiš'im,
100 - me'a, 200 - matájim, 300 - šloš me'ot, 400 - arba'
šeš me'ot, 700- ševa' me'ot,
me'ot, 500 - l)ameš me'ot, 600 800 - šmone me'ot, 900 - teša' me'ot, 1000 - 'elef.
Napr.: šloša jeladim [tri chlapci]
šaloš jeladot [tri dívky]
Tvary císlovek, které stojí ve statu constructu, se liší od základníclh tvaru jen nepatrne [napr. šloša - šlóšet, arba'a -
arbá'at, l)amiša - l)améšet, šiv'a - šiv'at, šmona - šmonat,
šnej,
tiš'a - tiš'at, 'asara - 'aséret, štajim - štej, šnájim
šaloš - šloš).
Príklady:
135 chlapcu: me'a ušlošim wal)amiša jeladim (doslova: 100 a 30
a 5 chlapcu)
21 devcat: 'esrim we'al)at jeladot (doslova: 20 a 1 devce)
Cís·lovka "dve" má pred pocítaným jménem tvar šnéj, štéj,
2 letadla: šnéj 'awironim
2 lodi: štéj 'onijot
Tedy pozor "mám dve knihy a také on má dve" se rekne
následujícím zpusobem: ješ li šnéj sefarim wegam 10 ješ šnajim.
Radové císlovky (první, druhý, atd.) mají tvary pro mužský
a ženský rod:
ž. r.
m. r.
rišon
rišona
první
šeni
šenija
druhý
šliši
šlišit
tretí
revi'i
revi'it
ctvrtý
l)amiší
l)amišit
pátý
šiši
šišit
šestý
šiv'i·
šiv'it
sedmý
šemin!
šeminit
osmý
teši'i
teši'it
devátý
'asirí
'asirit
desátý
Zapamatuj si oznacení dnu v týdnu. Dnem odpocinku (podobne
jako krestanská nedele) je v židovském kalendári sobota
šabat. "nedele" se rekne - jom rišon (prvý den], pondelí
jom šeni, úterý - jom šliši, streda - jom revi'i, ctvrtek
jom l)amiši, pátek - jom šiši.
Židovský rok zacíná na podzim (v zárí). Zapamatuj si názvy
židovských mesícu:
tišrí, marl)ešwan, kislew, tevet, ševat, 'adar, nisan, 'ijar, siwan,
tamuz, 'av, 'elu!'
Židovský letopocet pocítá roky "od stvorení sveta".
Rok 1969/1970 je podle židovsj(ého letopoctu rokem 5730.
V novohebrejských textech se však též bežne setkáváme s užíváním krestanského letopoctu. Rovnež je užíváno evropských
názvu mesícu. Casto vedle sebe stojí židovský a krestanský
letopocet (napr. v záhlaví novin aj.).
V novohebrejských textech se též bežne používá arabských
císlovek.
Napr.: 'omer. 'iton jomi menu!5ad
jom h', k"z nisan, tšk"h - 29. 4. 1965
Preklad: omer. Denní vokalizovaný list (menu!5ad = vokalizovaný. Jedná se o casopis, urcený pro ctenáre, kterí
nejsou ješte schopni císt nevokalizované texty).
51
Pátý den (tj. = ctvrtek], 27 nisan 725 - 29. 4. 1965
Zapamatuj si: židovský letopocet se casto uvádí zkrácene, bez
oznacení tisíciletL V uvedeném príkladu se napr. uvádí pouze
rok 725, nikoliv 5725. Krestanský letopocet vypocteme vetšinou
tím zpusobem, že ke zkrácenému židovskému letopoctu pripocteme císlo 1240. Napr. 725 + 1240 = 1965 (krestanský letopocet).
Ponevadž hebrejština nemá pro císlovky zvláštní písemné
znaky, užívá se pro oznacení císlovek znaku hebrejské abecedy.
Znaky jsou v tomto prípade oznaceny apostrofem. Císelné hodnoty jednotlivýclh znaku hebrejské abcedy jsou následující:
, -
1, b 9, J , - 70, P Cvicení
t -
2, g - 3, d - 4, h - 5, w - 6, z - 7, 1). - 8,
ID, k - 20, 1 - 30, m - 40, n 50, s - 60,
80, c - 90, l.< - IDO, r - 200, š - 300, t - 400.
Nová slovícka:
gvina - sýr
lira - izraelská libra
'agora - 1/100 izraelské
bekáma - za kolik
l.<éma1).- mouka
ze ja'ale - to stojí
bul - poštovní známka
cachšaw - nyní
réva' - ctvrt
1).éci - polovina
bedijul.<- presne
ta'arich - datum
prutot - drobné
'odef - nazpet (peníze)
kan - zde
mikan - odsud
cala - vystoupil
l.<oma - poschodí
libry
Hebrejský text:
ma 'ani jachol lacasot bišvnech? ten li matájim gram gvinal
káma 'ani 1).ajévet lecha? ze ja'ale lach šmonim wešaloš 'agorot.
bekáma hatapu1).im? ten li šnéj l.<ílol.<éma1).!ten li 1).amiša bulim
šel céser 'agorotl ma hašaca cachšaw? haša'a šeš waréva'
(wa1).éci). bedijul.<? hašaca šéva' pa1).ot révac. í!1ašaca štáJim
wa1).éci. haša'a césrim we1).ameš a!)arej šéva'. haša'a 1).ameš dal.<ot
le'a1).at cesre. hašaca réva' letéšac. éjze ta'arich hajom? hajom
cesrim ušloša beapril. 'éjze jom hajom? 'ejn li codef. 'ejn lecha
prutot? ten li 1).ameš 'agorot 'odef weha1).ešbon beséder. lech
arba' re1).ovot, bare1).ov harevi'i pne jaminal hu gal' arba'a casar
re1).ovot mikan. calinu lal.<oma Ihašlišit.
Preklad:
Co mohu pro tebe ucinit? Dej mi dve ste gramu sýra. Kolik jsem
ti dlužná? To stojí 83 agorot. Za kolik jsou jablka? Dej mi dve
kila mouky! Dej mi pet známek po deseti agorot. Kolik ~e nyní
hodin? Je ctvrt na sedm (pul sedmé). Presne? Je tri ctvrte
na sedm. Je pul tretí. Je sedm hodin patnáct minut. Je za pet
minut jedenáct. Je tri ctrte na devet. Jaké je dnem datum?
52
Je 23. duben. Jaký je dnes den? Nemám nazpet. Nemáš drobné?
Dej mi pet agorot nazpet a úcet je v porádku.
Jdi ctyri ulice,
ctvrtou ulicí se obrat vpravo! Bydlí ctrnáct ulic odtud. Vystoupili jsme do tretího poschodí.
36. Výber z novohebrejského
hebrejštine
tisku
pro
zacátecníky
v novo-
hasofer šetirgem
lecivrit 'et kitvej šalom Caléjchem, jicl;1als dov
berlsovic, met hašavúca begil 82 šana. berlsovic hitl;1aten cim bito
šel šalom Caléjchem,
'éster.
sofrim we'anšej
rúal;1 liwu 'oto
hašavúca limenul;1a al;1arona levejt-halsevarot
hajašan btel-'·-aviv.
Slovícka:
sofer - spisovatel
tirgem - preložil
ketav - písmo, spis,
ŠalomCAlejchem
- spisovatel
v jidiš - 1859-1916
gil - vek
bat (mn. C. banot) - dcera
hitl;1aten - oženil se
'anšej rual;1 - mužové
(inteligence)
liwa - doprovodil
menul;1a - odpocinek
bejt Isevarot - hrbitov
Isever - hrob
'al;1aron - poslední
jašan - starý
ducha
be'ašlselon
necerach festival seratim jišra'eli.
'af se ret jišra'eli
10 Isibel 'et hapras
barišon.
'et :l1apras hašeni
Isibel haseret
"nerom" šel menal;1em šuval.
Slov!cka:
'ašlselon - Askalon
Isibel - obdržel
'af - nicméne
caracb usporádal
necerach
- byl usporádán
seret, seratlm - film, -y
pras - cena
gal Isor l;1azals cover cachšaw
Cal kol hal;1élels hamizral;1i šel
'arcot
habrit,
min hagvul
halsanadi
bacafon
wecad lemifrac
melssilso badarom.
Slov!cka:
'arcot habrit - Spojené státy
gal - vlna
severoamerické
Isor - chladný
gvul - hranice
l).azals - silný
cafon - sever
cavar - prešel
mifrac - záliv
l;1elels - cást
darom - jih
mizral;1i - východn!
lešalom
mazkir
ha'umot
me'ul;1adot 'u tant
hechin
tochnit
bewijetnam.
Slovícka:
'urnot me'ul;1adot
OSN
he~hin - pripravil
(Spojené
národy)
tochnit - plán
mézeg ha'awir:
bacafon
jitaken metarot
bodedim. temperaturot
hamaksimum
(bemacalot):
jerušalájim
18, tel-aviv 22,
l;1ejfa -21, b'er ševac we'ejlat - 25.
53
temperatura
maksimum
macala -
mézeg 'awir - pocasí
jitaken - je možno, muže být
matar (mn. c. metarot) - déšt
boded jednotlivý,
ojedinelý
- teplota
- maximum
stupen
ha Cirija modica ki haral;ca
mutéret
ra!!: mul ta!)anot hahacala
haCirjonijot wera!!: bišCot hara!)ca. bime!!:omot še'ejn bahem ta!)anot hacala hara!)ca 'asura wehi calula lesaken !)ajej'adam.
Slovícka:
Cirija
ihodica
ra!)ca
mutar,
ra!!: mul -
-
mestská
rada
- oznámil
- koupání
-té ret - dovolený,
pouze
proti
hacala - záchrana
Cirjoni - mestský
calul - schopný, zpusobilý
k necemu
lesaken - ohrozit (piCel)
!)ájim - život
-á
tino!!:ot wiladim
juchlu mecachšaw
'ach cad gil "7 jihje córech beliwuj
leva!!:er be'muze'on
šel mevugar.
jiSra'el,
Slovícka:
tino!!: - malé díte
cachšaw - nyní
mecachšaw - od nynejška
bi!!:er - navštívil
(infinitiv:
lcva!!:er)
'ach - pouze, jen
corech - potreba, nutnost
liwuj - doprovod
mevugar - dospelý
me!)!!:ar hadarim.
mis rad ha!)a!!:la'ut he!)lit lehar!)iv 'et mehkar hahadarim.
hu jaCamid leme!)!!:ar ze hašana 2 miljon lirot le'umat 1,6 miljon lirot
'ešta!!:ed.
.
Slovícka:
me!)kar - výzkum
hadar - citrusový plod
!)al5la'ut - zemedelství
he!)lit - rozhodl se
Ihir!)iv - rozšíril
hecemid - stanovil
le'umat - oproti
'eštal5ed - vloni, minulého
roku
Ceský preklad:
Spisovatel,
který preložil do ivritu spisy Šaloma Alejchema,
Jicchak Dov Berkovic, zemrel tento týden ve veku 82 let. Berkovic
byl ženat s dcerou Šaloma Alejchema Ester. Spisovatelé
a (predstavitelé)
inteligence
jej tento týden doprovodili
k (místu) posledního odpocinku,
na starý hrbitov v Tel Avivu.
e
V Askalonu byl usporádán
ský film neobdržel
prvni
rom" Menachema
Šuvala.
izraelský
festival filmu. Avšak izraelcenu. Druhou cenu obdržel film "Ne-
Silná chladná vlna prochází nyní celou
státu, na severu od kanadské
hranice
jihu.
Sekretár
OSN U-Thant
pripravil
Pocasí: na severu je možnost
lota (ve stupníC1h): Jeruzalém
Be'ér ševa a Ejlat - 25.
plán
východní cástí" Spojených
až po mexický záliv na
pro
mír ve Vletnamu.
ojedInelých
deštu. Maximální tep- 18, Tel Aviv - 22, Hajfa - 21,
Mestská rada oznamuje,
že koupání je dovoleno pouze naproti
mestským
záchranným
stanicím
a pouze v hodinách
koupání.
V místech, kde nejsou záchranné
stanice, je koupání
zakázáno
a muže být životu nebezpecné.
Malé deti a mládež
ské muzeum. Pouze
lého.
bude moci od nynejška
navštevovat
do veku 7 let bude treba doprovodu
Výzkum citrusových
plodu.
Ministerstvo
zemedelství
se rozhodlo rozšírit výzkum
plodu. K výzkumu urcuje letos 2 milióny liber oproti
liber predcházejícího
roku.
Izraeldospe-
citrusových
1,6 miliónu
UkázkamI z novohebrejské'ho
tisku pro zacátecníky
jsme ukoncili tuto cvicebnicL Samotný ctenár jiste poznal, že gramatická
stavba novolhebrejštiny
není príliš obtížná; co ciní studium tohoto
jazyka tak težkým, je však mimorádné
množství odchylek od základních
gramatických
pravidel.
V dusledku
malého
rozsahu
této cvicebnice
(približne
70 stránek strojopisu)
jsme mohli probrat jen malý zlomek techto nepravidelností.
Tomu, kdo by chtel
hloubejl
proniknout
do ducha jazyka a seznámit
se se všemi
jeho gramatickými
detaily, doporucujeme
prostudovat
gramatiku
biblické
hebrejštiny,
která je základem
gramatiky
novohebrejštiny (Klíma, O. - Segert, S.: Mluvnice hebrejštiny
a aramejštiny, Pra'ha 1956) a zároven i prostudovat
gramatické
prehledy,
uvedené na záver novohebrejsko-ruskélho
slovníku (Šapin .•, F. L.:
Ivrit-russJí;ij slovar, Moskva 1963), který je ceskému ctenári nejvíce dostupný a posta~nJe 'pro preklady bežných novohebrej~kých
textu.
3.
~
:l
)
"1
,
1
i1
n
tl
I)et
o
'aj in
D( '11
pe (v závorce tvar písmene na konci slova)
cade (v závorce tvar písmene na konci slova)
o(ej
)[l)
Sír]
p
l
~
It'
l'l
str.
str.
str.
str.
waw
zajin
?
,
str.
he
tet
jod
kaf (v závorce tvar písmene na konci slova)
lamed
mem (v závorce tvar písmene na konci slova)
nun (v závorce tvar písmene na konci slova)
samech
:>[1]
.38.
str.
str.
str.
str.
str.
plSMO
'aief
bet
gimel
dalet
~of
reš
šin
sin
taw
Poznámka: V novohebrejštine znak pro "Slil
a "sin" splývá. V nevokalizovaném textu se totiž nepíší rozlišovací tecky nad pravou ci levou
cást! písmene .
Opravy.
14: ~etanot ... , ... 'ata samea!) ...
2!:. 'ani ro'e 'et josef .
23; hana'ar 'omed ... ,
dodech ...
27: 'ameri~a'i - American
29: ješ lanu maral.( ... , ... ma haceva' šel ... , ... šloša kartisim ...
32, 'ani jošev ~ sedím, laševet - sedet ... , ... 'ani ba . jd,u; lavo - jít ...
36: ma. aj šavtu
, ra'íti 'et josef ... , ... jacánu babó~er ...
38: 'e~ra, ji~f€'u
.
39: ta~umi, 'a!.'um, ja~umu ... šemá'na! ... , ... 'asim ...
34: patúa!)