Z D A R M A

Æ
KRKONOäE / 14
O snÌmek na titulnÌ stranu VeselÈho v˝letu jsem poprosil Ji¯Ìho Havla. Uk·zal mi nÏkolik kolekcÌ barevn˝ch diapozitiv˘
a jen tak mezi ¯eËÌ se zmÌnil, ûe mu na zaË·tku lÈta vyjde
dalöÌ obrazov· publikace s†fotografiemi Krkonoö. ìMoûn· jsou
hory na m˝ch z·bÏrech kr·snÏjöÌ neû ve skuteËnosti, ale j·
p¯Ìrodu fotografuji tak, jak ji m·m r·dî shrnul svÈ pocity. Asi
proto jsou jeho snÌmky oslavou krkonoösk˝ch kr·s. Nov· publikace je toho opÏt dokladem. Sto dvacet barevn˝ch fotografiÌ autor rozdÏlil do öesti cykl˘ - Podh˘¯Ì, KvÏty, Voda,
SnÏûka, Les a H¯ebeny. Podle mÏ v nich dalöÌ roli hrajÌ VÌtr,
Led, Mraky, SnÌh, Mlha a Slunce.
Ji¯Ì Havel zd˘raznil, ûe neusiluje o dokument·rnÌ zachycenÌ Krkonoö a vÏtöina za¯azen˝ch fotografiÌ je z†jeho nejnovÏjöÌ tvorby. P¯esto v knize uloûil vz·cnÈ a neopakovatelnÈ krkonoöskÈ okamûiky na fotografiÌch, ale takÈ ve vlastnÌm doprovodnÈm textu. V ˙vodu jednotliv˝ch kapitol vzpomÌn· na
pokraËov·nÌ na stranÏ 2
L…TO 1999
Z
D
A
R
M
A
Galerie, informaËnÌ centrum
a pension Vesel˝ v˝let
Krkonoösk˝ n·rodnÌ park
Svoboda nad ⁄pou
HornÌ Maröov
Mal· ⁄pa
éaclȯ
Pec pod SnÏûkou
Mapa v˝chodnÌch Krkonoö
äpindler˘v Ml˝n
DoporuËujeme osvÏdËenÈ sluûby
Servis pro bouda¯e
Fotoalbum
str. 3
str. 4 - 5
str. 6
str. 7
str. 8 - 10
str. 11
str. 12 - 19
uprot¯ed
str. 20 - 21
str. 19, 26
str. 22 - 23
str. 27
DO KRKONOä
2
Æ
ochrann· zn·mka
Vydavatel/redaktor: Miloslav a Pavel Klimeöovi
Jazykov· ˙prava: VÏra Pokorn·
Grafick· ˙prava a ilustrace: Daniela Jandov·,
KvÏta Krh·nkov·, ZdenÏk Petira, Stanislav äpelda
Fotografie na titulnÌ stranÏ: Ji¯Ì Havel
Fotografie: Wenzel Pfohl, Miloslav Klimeö, Pavel Klimeö
a archiv vydavatel˘
Mapa: ZdenÏk Petira
Sazba: Old¯ich M. älegr, OFSET ⁄pice, tel. (0439) 881 171
Tisk: Progrestisk, Hradec Kr·lovÈ, (049) 5410061
P¯eklad do angliËtiny: Josef HavlÌËek, Bernie Higgins
P¯eklad do nÏmËiny: Hans-J. Warsow
P¯eklad do polötiny: Andrzej Magala
ReklamnÌ agenda: Lenka Klimeöov· (0439) 874 221
Uz·vÏrka tohoto vyd·nÌ: 12. 5. 1999
dokonËenÌ ze strany 1
svoje objevov·nÌ Krkonoö, na to jak se stal ìdvornÌmî fotografem v·ûenÈho botanika a v˝jimeËnÈho ËlovÏka Josefa äourka
a tÌm i znalcem nejvz·cnÏjöÌch kvÏtin a jejich krkonoösk˝ch lokalit. Havlova kniha je i proto vz·cn˝m dokumentem. Text je p¯eloûen do dalöÌch dvou ìkrkonoösk˝chî jazyk˘ - polötiny a nÏmËiny a celosvÏtovÈ angliËtiny. Ji¯Ìho Havla jsem poû·dal, aby ¯ekl
svÈmu p¯Ìteli a vydavateli Emilu Gaislerovi z†trutnovskÈho EGA
Pressu, ûe budeme jejich knihu v†galerii Vesel˝ v˝let r·di prod·vat.
»trn·ctÈ ËÌslo sezÛnnÌch novin Vesel˝ v˝let vych·zÌ
v celkovÈm n·kladu 60.000 kus˘ v˝tisk˘, z toho 25.000 kus˘
v ËeskÈ a 35.000 kus˘ v nÏmeckÈ verzi. »eskÈ vyd·nÌ je
rozö̯eno o anglickÈ a polskÈ resumÈ.
Noviny rozöi¯uje InformaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let v TemnÈm
Dole v HornÌm MaröovÏ, d·le je k dost·nÌ na ve¯ejn˝ch
parkoviötÌch v Jansk˝ch L·znÌch, MalÈ ⁄pÏ, VelkÈ ⁄pÏ a Peci
pod SnÏûkou, v cestovnÌch a informaËnÌch kancel·¯Ìch, ve
vybran˝ch prodejn·ch, pensionech, za¯ÌzenÌch Spr·vy
KRNAP apod.
VESEL› V›LET JE PRO V¡S ZDARMA.
M·te-li z·jem o zasl·nÌ zimnÌho vyd·nÌ VeselÈho v˝letu
(15/2000) poötou dom˘, poölete n·m spolu s vaöÌ adresou
40 KË, jste-li z »eskÈ republiky, a 190 KË, jste-li cizinci, nebo
si noviny objednejte osobnÏ v InformaËnÌm centru Vesel˝ v˝let
v TemnÈm Dole. Tato Ë·stka kryje n·klady spojenÈ
s administrativou poötovnÌ distribuce.
Veöker· autorsk· pr·va vyhraûena !
Vesel˝ v˝let
Temn˝ D˘l 46, 542 26 HornÌ Maröov
tel., fax (0439) 948 298, fax 874 221
(novÈ tel. ËÌslo: 874 298)
e-mail: [email protected]
Vesel˝ v˝let vyöel dÌky pochopenÌ zastupitelstev mÏst a obcÌ
HornÌ Maröov, Svoboda nad ⁄pou, Pec pod SnÏûkou, Mal·
⁄pa, äpindler˘v Ml˝n, vedenÌ Spr·vy KrkonoöskÈho
n·rodnÌho parku ve VrchlabÌ a dobrÈ v˘li v˝öe uveden˝ch
spolupracovnÌk˘.
P¯ed lety, po dlouhÈ a ˙mornÈ pouti mezi kavkazsk˝mi ötÌty
a ledovci, po kamenit˝ch svazÌch a h¯ebenech, jsme se sv˝mi
druhy usedli okolo ohnÏ a ukonËili nam·havou a nebezpeËnou
t˙ru se slovy: ÑTo byl ale vesel˝ v˝let!ì. PonÏkud trpkÈ rËenÌ
vesel˝ v˝let n·s pak prov·zelo nejen na dalöÌch cest·ch za
dobrodruûstvÌm a exotikou vzd·len˝ch velehor, kraj˘ a mÏst,
ale i doma p¯i proch·zk·ch s rodinou, na obyËejn˝ch vandrech
kousek za humna, nebo p¯i n·vötÏv·ch mÌst d˘vÏrnÏ zn·m˝ch.
Ona pr˘povÌdka poprvÈ vy¯Ëen· na Kavkaze ztratila svou
ho¯kou p¯Ìchuù a stala se znamenÌm pro ryzÌ a neopakovateln˝
z·ûitek, pro nav·z·nÌ kontaktu, pov˝öila na oznaËenÌ cesty,
kter· m· pro poutnÌka smysl a p¯itom je i pln· poesie.
V·ûenÌ hostÈ, vstupujeme do t¯etÌho, a vϯÌme ûe z·vÏreËnÈho,
roku v˝stavby novÈho informaËnÌho centra a galerie Vesel˝ v˝let
v†Peci pod SnÏûkou. D˘m uprost¯ed mÏsta naproti hotelu HvÏzda jde na svÏt pomalu, snad proto, ûe se snaûÌme neslevit
z†p˘vodnÌch p¯edstav. Nosn· konstrukce je cel· z†d¯evÏn˝ch tr·m˘, kterÈ jsou vz·jemnÏ pospojov·ny klasick˝mi spoji ñ rybinami, Ëepy, kampy a kolÌky. Jako u kaûdÈ stavby jsme museli projekt upravovat a nÏkterÈ vÏci i p¯edÏl·vat, ale nynÌ m·me hotovou hrubou stavbu, osazena okna a dve¯e. ObËas sl˝ch·me, ûe
n·m ìletÌî st¯echa a vodorovnÈ ËlenÏnÌ oken se k†domu nehodÌ.
Vϯte, ûe st¯echa ìneletÌî, m· pouze promÏnn˝ sklon a dÈlku, coû
je d·no tÌm, ûe se d˘m rozöi¯uje a tÌm se mÏnÌ vzd·lenost vaznice a pozednice. Okna jsou ËlenÏna†netradiËnÏ, protoûe nechceme stavÏt repliku historickÈho domu, ale modernÌ d˘m, kter˝ se
materi·lem a technologiÌ k†tradici co nejvÌce p¯iblÌûÌ, ale bude mÌt
souËasn˝ vzhled.
Do letoönÌch v·noc chceme dokonËit pr·ce v†interiÈru a nov˝
Vesel˝ v˝let otev¯Ìt. PodobnÏ jako ve ìstarÈmî infocentru
v†TemnÈm Dole, kde provoz bude pokraËovat i nad·le, v·m budeme poskytovat vöechny druhy informacÌ o cestovnÌm ruchu ve
v˝chodnÌch KrkonoöÌch. InformaËnÌ centrum bude navÌc rozö̯eno o samostatn˝ obchod s†v˝robky z†p¯ÌrodnÌch materi·l˘
a produkt˘. V†novÈ galerii nebudeme nabÌzet obrazy a fotografie
vöech kmenov˝ch autor˘ najednou, ale po¯·dat v˝stavy autorskÈ a tÈmatickÈ. Tu prvnÌ uû m·me vymyölenou. ProzradÌme jen,
ûe to budou fotografie t¯Ì autor˘ a ûe se na ni moc tÏöÌme.
S VESEL›M V›LETEM
3
Dob¯e zn·me z†naöich cest po svÏtÏ tÏûkÈ rozhodov·nÌ, kdy
chceme vybrat pÏkn˝ d·rek pro svÈ nejbliûöÌ. MÏl by b˝t hezk˝,
origin·lnÌ nebo alespoÚ typick˝ pro navötÌvenÈ mÌsto a jeötÏ
pat¯it do oblÌbenÈho stylu obdarovanÈ osoby. Poznali jsme
mÌsta, kde takov˝ch vÏcÌ majÌ p¯ehröle, mohu jmenovat Nep·l,
Guatemalu, Peru Ëi Bolivii. HoröÌ pozici majÌ turistÈ v†zemÌch,
kde se dom·cÌm lidem nepoda¯ilo trefit do jejich vkusu nebo
se o to snad ani nepokusili. Takovou jsem vidÏl t¯eba jinak
n·dhernou Argentinu a Chile, kterÈ ztratily p˘vodnÌ obyvatele
i tradice a nov˝ch vzniklo poskrovnu. P¯estoûe umÏleckÈ
p¯edmÏty a d·rky pro galerii Vesel˝ v˝let sami netvo¯Ìme a jsme
odk·z·ni na pr·ci druh˝ch, urËitÏ n·s pozn·nÌ ze svÏta nutÌ ke
kritickÈmu pohledu na dom·cÌ produkci. NaötÏstÌ m·me z†Ëeho
vybÌrat.
Jsme hrdÌ na to, ûe mezi naöimi p¯·teli je tolik öikovn˝ch lidÌ,
kte¯Ì majÌ chuù tvo¯it a my v·m m˘ûeme nabÌdnout hezkÈ vÏci.
Vϯte, ûe vybÌr·me zboûÌ podle toho, jestli se n·m lÌbÌ a nikoli
podle ˙spÏönosti v†prodeji. Nechceme se p¯izp˘sobovat vkusu
naöich host˘, ale naopak oslovit ty z v·s, kte¯Ì m·te stejn˝
pohled na svÏt a snad i podobn˝ vkus. Proto v†galerii
a informaËnÌm centru Vesel˝ v˝let vystavujeme a prod·v·me
obr·zky KvÏty Krh·nkovÈ, kter· vytvo¯ila bÏhem letoönÌ zimy
kr·sn˝ soubor grafiky i olejovÈ malby Venduly a Milana
Henclov˝ch, jejichû obr·zky n·s vûdy pohladÌ po duöi. Velmi si
v·ûÌme spolupr·ce s†fotografem krkonoöskÈ krajiny Ji¯Ìm
Havlem. OpÏt jsme do vystaven˝ch soubor˘ za¯adili ËernobÌlÈ
fotografie Ji¯Ìho BrunÌka. Naopak, ˙plnÏ nov˝m autorem je ve
VeselÈm v˝letu LubomÌr Dvo¯·k ZviËina, kterÈho jsme poû·dali
o osobitÈ obrazy krkonoöskÈ krajiny. VÌme, ûe vÏtöina host˘ si
vybere jen drobn˝ d·rek, ale snad si odnesou i trochu zdejöÌ
atmosfÈry.
V†minulÈ zimÏ mÏly nejvÏtöÌ ˙spÏch hraËky a z†nich hlavnÏ
ty autorskÈ. V˘bec n·s nep¯ekvapuje, ûe si s†nimi v†galerii pohrajÌ
i staröÌ p·novÈ, kdy zkusÌ jak se toËÌ k·Ëa nebo poskakuje
kuliËka po zob·ËcÌch d¯evÏn˝ch pt·Ëk˘, jak se h˝bou na bagru
vöechny p·Ëky a objevÌ, ûe t¯Ìhlav˝ drak nejen kroutÌ vöemi krky,
ale m· v†sobÏ jeötÏ skr˝ö. LeötÏnÈ p¯ÌrodnÌ d¯evo je p¯ÌjemnÈ
na omak a je ˙plnÏ nez·vadnÈ. Proto majÌ ˙spÏch i takovÈ
obyËejnÈ hraËky jako mal· myöka, hroch, vl·Ëek s vagÛnky,
housenka, ûirafa Ëi panenka s†pan·Ëkem. I to n·m dÏl· radost.
ObecnÈ informace o KrkonoöÌch neposÌl·me poötou, za uveden˝ch podmÌnek v·m m˘ûeme poslat sezÛnnÌ noviny Vesel˝
v˝let.
I pro malÈ skupiny zajistÌme kvalitnÌho pr˘vodce, kter˝ zn·
velmi dob¯e naöe hory i PodkrkonoöÌ a dok·ûe v·s doprovodit
nejen pÏöky, ale i na kole. ZajÌmavÈ povÌd·nÌ zvl·d·
i v†nÏmeckÈm jazyce. StejnÏ tak v·m m˘ûeme zajistit mikrobus
na jednodennÌ v˝let na jakÈkoliv zajÌmavÈ mÌsto uvedenÈ na
stranÏ 24 a 25.
InformaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let najdete v TemnÈm Dole mezi
HornÌm Maröovem, PecÌ pod SnÏûkou a Malou ⁄pou. PoradÌme v·m s v˝bÏrem ubytov·nÌ, navrhneme t˙ry nebo v˝lety do
okolÌ Krkonoö i mÌsta, kde se dob¯e va¯Ì. Prod·v·me vöechny
d˘leûitÈ i zajÌmavÈ krkonoöskÈ mapy, pr˘vodce ve t¯ech jazycÌch, ËeskÈ i nÏmeckÈ knÌûky, pohlednice se zn·mkami. M·me
i dalöÌ mapy a automapy nap¯Ìklad Polska, PodkrkonoöÌ, Adröpachu, Orlick˝ch hor, jednotliv˝ch mÏst a obcÌ.
Pension Vesel˝ v˝let**, HornÌ Maröov, Temn˝ D˘l Ëp. 46, PS»
542 26, nabÌzÌ ubytov·nÌ se snÌdanÌ ve dvou a t¯Ìl˘ûkov˝ch pokojÌch i apartm·, telefonick· rezervace na tel., fax (0439) 948 298
(novÈ 874 298), dennÏ od 8.30 do 17.45. Fax (0439) 874 221,
e-mail: [email protected]; http://www.volweb.cz/veselyvylet. DalöÌ informace o ubytov·nÌ v pensionu v·m poöleme na
poû·d·nÌ poötou. DomluvÌte se i nÏmecky a anglicky.
Zprost¯edkovat ubytov·nÌ v nÏkterÈm hotelu, pensionu
i priv·tu v˝chodnÌch Krkonoö, v·m m˘ûeme p¯Ìmo v infocentru, nebo kdyû n·m napÌöete, zatelefonujete, zafaxujete nebo
nejlÈpe poölete e-mail. Abychom v·m mohli vyhovÏt, pot¯ebujeme nutnÏ zn·t termÌn, poËet osob, poûadovan˝ standard, stravov·nÌ a vaöi adresu i telefon. M·me aktu·lnÌ p¯ehled o voln˝ch
mÌstech, proto se budeme snaûit v·m pomoci i na poslednÌ
chvÌli. Pro rychlÈ vy¯ÌzenÌ doporuËujeme uûitÌ internetu.
Galerie doplÚuje informaËnÌ centrum a dotv·¯Ì p¯ÌjemnÈ prost¯edÌ. Vystavujeme a prod·v·me fotografie, kresby, malby, grafiku naöich p¯·tel, profesion·lnÌch i amatÈrsk˝ch v˝tvarnÌk˘.
D·rek Ëi pam·tku z Krkonoö si vyberete z fotografiÌ, obr·zk˘
kreseb, grafiky, autorskÈ i uûitkovÈ keramiky, öperk˘, ze sbÌrkov˝ch kamen˘, z kovan˝ch p¯edmÏt˘ a velkÈho v˝bÏru d¯evÏn˝ch hraËek.
Pension, kter˝ vyuûÌv· vÏtöÌ Ë·st historickÈho domu, vych·zÌ z celkovÈ koncepce VeselÈho v˝letu. Je mÌstem klidu, pohody a pozn·nÌ mÌstnÌho kraje. ZajÌmavÈ architektonickÈ ¯eöenÌ
interiÈru doplÚuje autorsk˝ a historick˝ n·bytek. Pro potÏöenÌ
i pouËenÌ na chodb·ch i pokojÌch najdete obrazy, fotografie,
mapy, dobovÈ p¯edmÏty z Krkonoö i naöich vesel˝ch v˝let˘ do
hor celÈho svÏta.
Z praktick˝ch informacÌ zb˝v· dodat, ûe pokoje rodinnÈho
pensionu Vesel˝ v˝let jsou vybaveny sprchou a toaletou, r·diem, v apartm· je navÌc mal˝ kuchyÚsk˝ kout. VÏtöÌ kuchyÚka je
k dispozici vöem host˘m. Pod·v·me bohatou snÌdani. Auta parkujÌ p¯Ìmo p¯ed domem. Jen 50 metr˘ od pensionu je restaurace Temn˝ D˘l s v˝bÏrem jÌdel i toËen˝m pivem. Za pensionem
zaËÌn· Krkonoösk˝ n·rodnÌ park s öirokou moûnostÌ zimnÌch
a letnÌch aktivit.
INFORMACE
doporuËenÌ sluûeb, ubytov·nÌ, program˘ - mapy, pr˘vodce, pohlednice, publikace
ZPROSTÿEDKOV¡NÕ UBYTOV¡NÕ
GALERIE
autorskÈ pr·ce, skuteËnÏ kvalitnÌ d·rky z Krkonoö
- obrazy, kresby, grafika, fotografie, dobovÈ snÌmky (moûnost objedn·vky snÌmk˘ konkrÈtnÌho mÌsta i lokality)
- keramika, sbÌrkovÈ kameny, öperky a jinÈ
PENSION
ubytov·nÌ se snÌdanÌ v pokojÌch a apartm· se soci·lnÌm za¯ÌzenÌm
SMÃN¡RNA
Distribuce sezÛnnÌch novin Vesel˝ v˝let - HornÌ Maröov - Temn˝ D˘l - dennÏ 8.30 - 18.00 hodin
KRKONOäSK›
4
FunkcÌ KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku (KRNAP) je vedle ochrany a konzervace p¯Ìrody takÈ p¯Ìprava zajÌmav˝ch program˘ pro
hosty. Mezi hlavnÌ prost¯edky k pozn·v·nÌ p¯Ìrody pat¯Ì nauËnÈ
stezky a vych·zkovÈ trasy z¯izovanÈ a udrûovanÈ TerÈnnÌ sluûbou Spr·vy KRNAP. Jsou to vlastnÏ expozice p¯Ìmo v†p¯ÌrodÏ,
kde dÌky upozornÏnÌ objevÌte jednotlivÈ v˝jimeËnÈ Ëi vz·cnÈ prvky
p¯Ìrody, v˝tvory lidÌ i mÌsta historick˝ch ud·lostÌ. VybavenÈ trasy
protk·vajÌ celÈ Krkonoöe v†dÈlce nÏkolika desÌtek kilometr˘.
Informace v·m jsou nabÌdnuty na panelech p¯Ìmo v†terÈnu nebo
na tiötÏn˝ch pr˘vodcÌch. NÏkterÈ jsou opat¯eny vÌcejazyËn˝mi
texty. Na nauËn˝ch stezk·ch a vych·zkov˝ch tras·ch jsou p¯ednostnÏ opravov·ny cesty a chodnÌky a umisùov·ny doprovodnÈ
objekty jako nap¯Ìklad p¯Ìst¯eöky proti deöti, stojany s†turistickou
mapou Krkonoö, stud·nky, odpoËinkov· a vyhlÌdkov· mÌsta
a v†neposlednÌ ¯adÏ i opravovanÈ drobnÈ historickÈ objekty. Jen
v†loÚskÈm roce byly do za¯ÌzenÌ Spr·vou KRNAP investov·ny
skoro t¯i miliony korun, v†nichû nejsou zahrnuty dalöÌ nemalÈ
prost¯edky na opravy turistick˝ch cest. NauËnÈ stezky i nÏkterÈ
vych·zkovÈ trasy v·s zavedou Ëasto do I. a II. zÛny, tedy nejcennÏjöÌch Ë·stÌ n·rodnÌho parku. Nejsou urËeny horsk˝m cyklist˘m, pro nÏ Spr·va KRNAP vyznaËila 27 cyklotras v†celkovÈ
dÈlce 400 kilometr˘.
NauËn· stezka »ernohorsk· raöelina
V†plochÈm sedle mezi SvÏtlou a »ernou horou
se vytvo¯ily asi p¯ed öesti tisÌci lety vhodnÈ podmÌnky ke vzniku nejvÏtöÌho krkonoöskÈho vrchoviötnÌho raöeliniötÏ lesnÌho typu. Dostatek vody vyuûila mal· rostlinka raöelinÌk, tvarem i barvou podobn· mechu, aby se na ploöe p¯esahujÌcÌ öedes·t hektar˘ stala dominantnÌm druhem. Oproti
jin˝m zdejöÌm rostlin·m dok·ûe znovu vyr˘st na odum¯el˝ch
tÏlech sv˝ch p¯edch˘dc˘ a tÌm vytv·¯et vrstvu raöeliny. »ernohorskÈ raöeliniötÏ m· na nejhluböÌch mÌstech aû dva a p˘l metru
mocnou zvodnatÏlou vrstvu. Proto nauËn· stezka zaloûen· uû
v†roce 1978 obch·zÌ raöeliniötÏ po obvodÏ, pouze na dvou okra-
jov˝ch mÌstech v·s zavede po povalov˝ch chodnÌcÌch p¯Ìmo nad
vrstvy raöeliny.
Jeden panel nauËnÈ stezky je trochu bokem od raöeliniötÏ
u »ernÈ boudy tÏsnÏ pod vrcholem »ernÈ hory. Odtud je n·dhern˝ pohled na cel˝ hlavnÌ h¯eben v˝chodnÌch Krkonoö, kter˝
je pops·n na vy¯ez·vanÈ desce a m˘ûete si ho p¯iblÌûit pomocÌ
zabudovanÈho dalekohledu. Kdyû na okruh nauËnÈ stezky nastoupÌte od »ernÈ hory nebo od Pece pod SnÏûkou, dostanete
se snadno k†atraktivnÌ zast·vce s vyhlÌdkovou vÏûÌ. StojÌ na kraji
zdejöÌ nejvÏtöÌ, skoro t¯ÌhektarovÈ raöelinÌkovÈ ìloukyî. P¯ed tisÌci lety tu bylo vÏtöÌ jezero, kterÈ postupnÏ zar˘stalo aû zbyla jen
mal· raöelinn· oka. P¯estoûe i dalöÌ cesty vedou po okraji raöeliniötÏ, vedou vÏtöinou takÈ po vyv˝öen˝ch povalech. Po nich se
dostanete k†zast·vce Hubertova vyhlÌdka s†v˝hledem podobn˝m tomu od »ernÈ boudy a hlavnÏ do MrtvÈho lesa. Tady stezka proch·zÌ p¯es mohutnÏjöÌ vrstvy raöeliniötÏ a proto kolem
sebe vidÌte bÌlÈ st¯apce suchop˝ru ˙zkolistÈho a pochvatÈho
a takÈ uschlÈ skupinky smrk˘. Na svÏdomÌ je nemajÌ cizÌ vlivy,
ale zajÌmav˝ proces. SmrËky vyrostlÈ na bultech - vyv˝öen˝ch
n·r˘stech raöelinÌku†r˘stem ztÏûknou a postupnÏ se propadajÌ
do mÏkkÈ vrstvy, aû se jim ìutopÌî ko¯enov˝ systÈm. Jedna
z†dalöÌch zast·vek je na Velk˝ch Pardubick˝ch boud·ch, nÏkdejöÌm seniöti velko˙psk˝ch horal˘. VÏtöina luk byla opÏt zalesnÏna, ale i p¯esto je odtud dalek˝ v˝hled do PodkrkonoöÌ. Sem
p¯ich·zÌ zelenÏ znaËen· cesta od Modr˝ch kamen˘, Jansk˝ch
L·znÌ a HornÌho Maröova. NauËn· stezka je otev¯en· od Ëervna
do 15. z·¯Ì, kdy se kv˘li neruöenÈmu pr˘bÏhu jelenÌ ¯Ìje uzavÌr·.
Novinkou jsou doplÚujÌcÌ nÏmeckÈ a anglickÈ texty.
NauËn· stezka R˝chory
Nejv˝chodnÏjöÌ a z·roveÚ nejklidnÏjöÌ Ë·st Krkonoö tvo¯Ì R˝chorsk˝ h¯eben.†P¯estoûe p¯evyöuje tisÌcimetrovou nadmo¯skou v˝öku
jen o nÏkolik metr˘, pat¯Ì mezi nejv˝znamnÏjöÌ botanickÈ lokality s†velk˝m zastoupenÌm alpÌnsk˝ch druh˘. Celkem 50 zdejöÌch
druh˘ roste na jin˝ch mÌstech Krkonoö v†mnohem vyööÌ nadmo¯skÈ v˝öce, v†Alp·ch dokonce o tisÌc a vÌce metr˘ v˝öe. P¯Ìmo u cesty uvidÌte nap¯Ìklad koniklec bÌl˝, sasanku narcisokvÏtou, omÏj pestr˝, lilii zlatohlavou, straËku vyv˝öenou a celÈ porosty ho¯ce tolitovitÈho. P˘vodnÌ nauËn· stezka z†roku 1974
s†tabulemi byla nahrazena jednotliv˝mi ËÌslovan˝mi zast·vkami, popsan˝mi v†Ëesky tiötÏnÈm pr˘vodci. Ten zÌsk·te na R˝chorskÈ boudÏ, kde Spr·va KRNAP provozuje St¯edisko ekologickÈ v˝chovy (tel. 895 107). Proch·zejÌcÌm turist˘m slouûÌ bufet, otev¯en˝ dennÏ mimo pondÏlÌ a ˙ter˝ od 10 do16 hodin.
Tady zaËÌn· pÏtikilometrov˝ okruh s†deseti zast·vkami nauËnÈ
stezky. Na R˝chory je to ze vöech stran nejmÈnÏ hodinov˝ v˝stup (tÈû str. 6), ale kdyû uû tu jste, chodÌte tÈmϯ po rovinÏ.
Takov· je i cesta ìparkov˝mî lesem ke SlatinÏ u DvorskÈho lesa
s†p·tou zast·vkou. JistÏ v·s zaujme pronikav· v˘nÏ poch·zejÌcÌ z†n·padnÈho porostu Ëesneku hadÌho. Odtud je to jen kousek do DvorskÈho lesa. SmÌöenÈmu porostu s dominantnÌmi
pokroucen˝mi buky se nÏkdy ¯Ìk· R˝chorsk˝ prales. BizarnÌ tvary
strom˘, zachycenÈ na mnoha snÌmcÌch krkonoösk˝ch fotograf˘, nevznikly st·¯Ìm lesa, ale hlavnÏ okusem pasoucÌho se dobytka v†prvnÌ polovinÏ 20. stoletÌ. Jinou zajÌmavou zast·vkou je
ËÌslo 9 na luËnÌ enkl·vÏ SnÏûnÈ domky. Z†p˘vodnÌch pÏti trvale
obydlen˝ch usedlostÌ tu zbyly dvÏ chalupy. éivobytÌ bylo tak
tÏûkÈ, ûe prvnÌ zanikla uû v†minulÈm stoletÌ, druh· v†roce 1925
a t¯etÌ v†roce 1960. Jestliûe je od R˝chorskÈ boudy n·dhern˝
v˝hled na Krkonoöe, ze SnÏûn˝ch domk˘ uvidÌte na opaËnou,
v˝chodnÌ stranu daleko do kraje. Kdyû se na podzim smÌöenÈ
porosty v†okolÌ éaclȯe, z†kter˝ch vyËnÌv· jenom zdejöÌ z·mek,
zbarvÌ do Ëervena, vznikne jeden z†nejkr·snÏjöÌch pohled˘ v KrkonoöÌch. Stezka je p¯Ìstupn· od 1. kvÏtna do konce ¯Ìjna.
N¡RODNÕ PARK
Vych·zkov· trasa Labsk˝ d˘l
PrvnÌ kilometry evropskÈho veletoku Labe tvo¯Ì jednu
z†nejkr·snÏjöÌch p¯ÌrodnÌch scenÈriÌ v†KrkonoöÌch. Jsou tu vodop·dy, nejvÏtöÌ sk·ly na ËeskÈ stranÏ hor, pam·tky na dobu
ledovou i zbytky p˘vodnÌho pralesa. Proto sedm a p˘l kilometru
dlouh· vych·zkov· trasa proch·zejÌcÌ Labsk˝m dolem pat¯Ì
k†nejlepöÌm turistick˝m cÌl˘m. ZaËÌn· u soutoku Labe a BÌlÈho
Labe v†mÌstÏ, kterÈmu se ¯Ìk· DÌvËÌ l·vky. Kdysi tu st·la m˝tnÌ
bouda, pozdÏji p¯emÏnÏn· na hospodu U dÌvËÌ l·vky. Dnes v·s
uvÌt· stejnojmenn˝ informaËnÌ srub Spr·vy KRNAP s†prodejem
ochran·¯sk˝ch a turistick˝ch materi·l˘. Labsk˝ d˘l, typickÈ
horskÈ ˙dolÌ p¯emodelovanÈ ledovcem, m· öirokÈ mÌrnÏ stoupajÌcÌ dno a velmi strmÈ boËnÌ i z·vÏreËnÈ stÏny. DÌky tomu jsou
prvnÌ Ëty¯i kilometry pohodlnÈ jako prav· promen·da. Pam·tky
na dobu ledovou uvidÌte na kaûdÈm kroku. KromÏ jiû zmÌnÏnÈho tvaru ˙dolÌ do pÌsmene U, tu jsou velkÈ ledovcovÈ morÈny
i jednotlivÈ ledovcovÈ kameny. Kdyû p¯ed deseti tisÌci lety rozt·l
poslednÌ ledovec, klesl na zem un·öen˝ materi·l a z˘stal tu leûet dodnes. NejlÈpe je to vidÏt na velkÈ holinÏ v†z·vÏru dolu,
kde se vpravo od cesty povalujÌ tisÌce transportem v ledu zakulacen˝ch ûulov˝ch kamen˘.
V†LabskÈm dole se netÏûily rudy a tak z˘stal dlouho nejdivoËejöÌm a nejnep¯ÌstupnÏjöÌm mÌstem Krkonoö. Teprve v†minulÈm
stoletÌ nechal majitel panstvÌ Jilemnice, kam pat¯ila pravob¯eûnÌ
Ë·st äpindlerova Ml˝na, hrabÏ Harrach postavit sv·ûnou cestu.
Nejprve ve svahu a pozdÏji i podÈl Labe a p¯ed vÌce neû sto lety
aû nahoru k†LabskÈ boudÏ. Od konce stoletÌ slouûila vÌce turist˘m neû lesnÌmu provozu. Zvl·öù poslednÌch öestn·ct serpentin
stoupajÌcÌch mezi skalami LabskÈ rokle je kr·snou uk·zkou
horskÈho stavitelstvÌ. V†loÚskÈm roce Spr·va KRNAP dokonËila
p¯edl·ûdÏnÌ tohoto ˙seku. Cesta nese Harrachovo jmÈno, kterÈ
je tu spojeno i s†dalöÌ d˘leûitou ud·lostÌ. Jen kousek za mÌstem,
kde ˙zk˝ chodnÌk vystoupÌ z†lesa na dr·hu velkÈ laviny z†roku
1956, z¯Ìdil Jan Nepomuk hrabÏ Harrach v†roce 1904 prvnÌ krkonoöskou p¯ÌrodnÌ rezervaci s prastar˝m lesem o rozloze 60
hektar˘ . Lesnick· problematika v†LabskÈm dole, kterÈ je vÏnov·n takÈ jeden z†instalovan˝ch panel˘ vych·zkovÈ trasy, je uËebnicov˝m p¯Ìkladem v†mnoha smÏrech. V†niûöÌch partiÌch uvidÌte
smÌöenÈ porosty s†d˘leûit˝m bukem. Takov˝ les se nynÌ Spr·va
KRNAP snaûÌ obnovit na vÏtöinÏ imisnÌch holin. MladÈ buky, ale
i jinÈ listnatÈ druhy, lesnÌci kv˘li drsnÈmu klimatu a hlavnÏ okusu jelenÌ zvϯe schov·vajÌ do zelen˝ch fÛliÌ. V†imisemi zniËenÈm
a potÈ vytÏûenÈm lese z˘staly jen ojedinÏlÈ v˝stavky star˝ch
buk˘. Kdyby byl v†minulosti ponech·n les v†p˘vodnÌm mnoho
druhovÈm sloûenÌ, byl by dopad imisnÌ katastrofy mnohem mÌrnÏjöÌ. V z·vÏru LabskÈho dolu z˘stal poslednÌ zbytek smrkovÈho pralesa. Dob¯e si prohlÈdnÏte obrovskÈ, snad stopades·tiletÈ smrky s typickou ˙zkou kuûelovitou korunou. Takov˝ch strom˘ tu b˝valy celÈ porosty, neû je zniËily kyselÈ deötÏ. Podle
okolnÌch such˝ch a vyvr·cen˝ch strom˘ sami pozn·te, ûe i ty
poslednÌ jsou dnes, kdy imisnÌ zatÌûenÌ v˝raznÏ pokleslo, ohroûeny k˘rovci a vÏtrn˝mi bou¯emi. »Ìsla a dalöÌ znaËky na stromech napovÌdajÌ, ûe je lesnÌci ze Spr·vy KRNAP vyuûÌvajÌ k v˝zkumu. NejvÏtöÌmu smrku, kter˝ st·l p¯Ìmo u cesty, se ¯Ìkalo
Harrach˘v a protoûe uschl, byl poraûen. DolnÌ Ë·st pÏtikubÌkovÈho kmene je umÌstÏna p¯ed sÌdlem Spr·vy ve VrchlabÌ.
Jin˝m fenomÈnem LabskÈho dolu je voda. V†niûöÌch Ë·stech
je Labe spoutanÈ vzornÏ opravenou kamennou regulacÌ
z†poË·tku 20. stoletÌ, v˝öe je kr·sn˝m p¯ÌrodnÌm tokem s†nÏkolika
vodop·dy. P¯i pohledu shora zjistÌte, ûe pod z·vÏreËnou stÏnou
dokonce vytv·¯Ì meandry, jakÈ zn·me z†nÌûin. Uû po dvou kilometrech od DÌvËÌ l·vky je u promen·dnÌ cesty terÈnnÌ zlom
s†mÌrn˝m vodop·dem. Brzy za mÌstem, kde se zpevnÏn· pohodln· cesta mÏnÌ na horsk˝ chodnÌk je vpravo vidÏt Pudlavsk˝
vodop·d. DÌky strm˝m svah˘m teËe voda ze vöech skal, ale
hlavnÌ scenÈrie v·s Ëek· aû v†z·vÏru ˙dolÌ. Ze skalnatÈ hrany do
5
hloubky 251 metr˘ pad· PanËavsk˝ vodop·d, nejvyööÌ v†»eskÈ
republice. Labsk˝ vodop·d pod stejnojmennou boudou nenÌ
odspodu vidÏt. PracovnÌci Spr·vy KRNAP proto obnovili vyhlÌdkovou terasu a dokonce i starÈ stavidlo, kterÈ hrabÏ Harrach na
ìslapu LabskÈmî z¯Ìdil uû p¯ed sto lety. Zadrûenou vodu za poplatek obsluha vypouötÏla k ˙ûasu turist˘. Ale my vÌme, ûe p¯i
jarnÌm t·nÌ nebo po vÏtöÌch deötÌch je vodop·d stejnÏ mocn˝
jako po zvednutÌ stavidla. Od LabskÈ boudy je to jen kilometr
k†prameni Labe, kde letos Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku provede nezbytnÈ ˙pravy zanedbanÈho okolÌ.
Na t¯i kilometry dlouhÈ nauËnÈ stezce »ertova strouha ve
stejnojmennÈm dole spat¯Ìte †nejzajÌmavÏjöÌ krkonoöskÈ hrazen·¯skÈ dÌlo postavenÈ ze ûulov˝ch kv·dr˘ v†letech 1901 aû 1902.
ZaËÌn· kousek nad boudou U BÌlÈho Labe u informaËnÌho srubu. Do SvatÈho Petra v·s dovede vych·zkov· trasa V˝r. V†okolÌ
äpindlerova Ml˝na Spr·va KRNAP vybavila jeötÏ dalöÌ dvÏ nen·roËnÈ vych·zkovÈ trasy. Po ZelenÈ udÏl·te okruh p¯es Bed¯ichov, Krausovky, hr·z vodnÌ n·drûe Labsk· a p¯es Hromovku
zpÏt do centra mÏsta. Modr· se drûÌ vÌce ve mÏstÏ a je zamϯen· na mÌstnÌ pamÏtihodnosti. Letos jsou otev¯eny dvÏ ˙plnÏ
novÈ vych·zkovÈ trasy. Harrachovsk· se jmenuje Liöka a provede v·s p¯edevöÌm kr·sn˝mi partiemi okolo Mumlavy. Na trasu
od informaËnÌho srubu ve Str·ûnÈm se napojuje odboËka z DolnÌho Dvora a spoleËnÏ v·s vedou klidnou oblastÌ okolo Lahrov˝ch a Tet¯evÌch bud.
Novinkou loÚskÈho lÈta bylo z¯ÌzenÌ informaËnÌch a kontrolnÌch mÌst na nejfrekventovanÏjöÌch krkonoösk˝ch horsk˝ch cest·ch. V mal˝ch srubech na cestÏ z†Jansk˝ch l·znÌ na »ernou
horu, z†»ernÈho Dolu na HrnË̯skÈ boudy, z†Pece na Richterovy
boudy, na HornÌch MÌseËk·ch i ZlatÈm n·vröÌ, ve Str·ûnÈm
u lomu, v†DolnÌm Dvo¯e a v†HornÌch Albe¯icÌch u V·penky obsluha od 1. 7. kontroluje nejen povolenÌ k†vjezdu vozidel, ale pod·v· turist˘m informace a nabÌzÌ ochran·¯skÈ a turistickÈ materi·ly. Spr·vu KRNAP k†takovÈmu kroku vedlo zlepöenÌ informovanosti a takÈ snÌûenÌ poËtu motorov˝ch vozidel na hor·ch. To
vede ke snÌûenÌ z·tÏûe p¯Ìrody a pohodÏ pÏöÌch turist˘.
http://www. krnap.cz.
SVOBODA NAD ⁄POU
6
SVOBODSK¡ NEJ...
NejstaröÌ socha¯skou pam·tkou ve SvobodÏ nad ⁄pou je
sousoöÌ Panny Marie, svatÈho AntonÌna Padu·nskÈho
a svatÈho Floriana od nezn·m˝ch autor˘. StojÌ v†kovovÈ
ohr·dce pod lipami na kdysi trhovÈm n·mÏstÌ prokazatelnÏ
od roku 1844. Tento letopoËet je na zadnÌ stranÏ prost¯ednÌho
sloupu. PrvnÌ pÌsemn˝ z·znam o jeho existenci zapsal do
farnÌ kroniky jejÌ zakladatel far·¯ Pohley jiû roku 1837. RozdÌln˝
druh pÌskovce na samotn˝ch soch·ch a na datovanÈm d¯Ìku
st¯ednÌho sloupu, kter˝ je ozdoben kartuöÌ s†ryt˝m nÏmeck˝m
n·pisem (POPROS ZA N¡S, ABYCHOM äLI CESTOU
CTNOSTI A KE SL¡VÃ Z†HROBU POVSTALI) nasvÏdËuje, ûe
p˘vodnÏ mnohem staröÌ skupina svÏtc˘ byla v†polovinÏ
minulÈho stoletÌ upravena. PozdnÏ empÌrov˝ vloûen˝ pil̯ se
takÈ v˝raznÏ odliöuje od baroknÌch tvar˘ postav i podstavc˘.
To posouv· p˘vod dÌla nejmÈnÏ do osmdes·t˝ch let 18.
stoletÌ. Od prvnÌ svÏtovÈ v·lky se v†r˘zn˝ch vln·ch aû do
öedes·t˝ch let objevovaly snahy o p¯emÌstÏnÌ sousoöÌ v†z·jmu
bezpeËnÏjöÌ dopravy. SlouûÌ ke cti nÏkolika generacÌm
mÏstsk˝ch zastupitel˘, ûe se tak nestalo.
NejhezËÌ vych·zkovou cestou ze vöech, kterÈ Svoboda nad ⁄pou rozma¯ile nabÌzÌ, je zelenÏ znaËen· turistick· trasa od n·draûÌ
k†R˝chorskÈ boudÏ. »tvrtÌ rodinn˝ch domk˘
v†okolÌ h¯bitova a po ˙boËÌ KravÌ hory vystoup·te kdysi peËlivÏ
ötÏtovanou cestou na rozlehlÈ louky s†P¯ÌrodnÌ pam·tkou SluneËnÌ str·Ú - oplocen˝m ˙zemÌm vz·cn˝ch krkonoösk˝ch rostlin, p¯edevöÌm orchidejÌ. Od zbytk˘ b˝valÈ kapliËky je ˙chvatn˝
pohled na panor·ma fotogenick˝ch dvojËat »ernÈ a SvÏtlÈ hory,
dominantnÌ SnÏûku a znovu zalesnÏnÈ m˝tiny DlouhÈho h¯ebene. Zelen· znaËka pokraËuje kousek po asfaltovÈ lesnÌ silnici, nesoucÌ jmÈno lesnÌka M·nka, aû se na k¯iûovatce u pamÏtnÌho kamene napojuje na p˘vodnÌ ROSA WEG - R˘ûeninu cestu. Letos stolet· cesta byla slavnostnÏ otev¯ena 14. 6. 1899.
Vedla od maröovsk˝ch papÌren p¯es Nov˝ SvÏt k†nÏkdejöÌ
MaxovÏ boudÏ, dneönÌ vyhlÌdkovÈ terase na R˝chor·ch.
AntonÌn
Tich˝
Z†popudu v˝znamnÈho svobodskÈho podnikatele Prospera
Piette-Rivage a nejspÌö i s†jeho v˝razn˝m finanËnÌm p¯ispÏnÌm
ji zbudovala sekce RakouskÈho krkonoöskÈho spolku (÷RGV)
z†Maröova I. a II. Nedejte se zm˝lit souËasn˝m n·pisem na
pamÏtnÌ desce, kde nezn·m˝ ìdobrodinecî upravil poË·teËnÌ
÷ na D. VÌme, ûe z†rakouskÈho na nÏmeck˝ se spolek p¯etvo¯il
aû mnohem pozdÏji. Cesta nese jmÈno mecen·öovy manûelky
Rosy. O z·sluûn˝ch aktivit·ch ìotce Krkonoöî a ËestnÈho obËana mÏsta Svobody nad ⁄pou, Prospera Piette-Rivage, byly
pops·ny stohy papÌru. M·lo zn·m je jeho kavalÌrsk˝ hold ûen·m, kterÈ osudovÏ zas·hly do jeho ûivota. JmÈno jeho matky
nesl AlûbÏtin dÏtsk˝ domov pro dÏti zamÏstnanc˘ papÌren, coû
byl v˝znamn˝ soci·lnÌ poËin svÈ doby. Po jeho prvnÌ ûenÏ se
Star· alej, vedoucÌ z†centra Svobody do Maröova I., jmenovala
kdysi HedviËina. Cesta z†dneönÌho Pietteho n·mÏstÌ p¯es
Muchom˘rku k†Jansk˝m L·znÌm dostala jmÈno jeho sestry
Pauly a jiû zmÌnÏn· cesta na R˝chory zapsala do svobodskÈho
mÌstopisu i Piettovu druhou manûelku Rosu Karolinu Marii Amalii, dceru tov·rnÌka Fiedlera z†P¯erova.
Od stoletÈho pomnÌku stoup·te lesem, zaloûen˝m postupnÏ po povodni v†roce 1897 na b˝val˝ch louk·ch a polÌch. Dodnes tu jsou patrnÈ hromady kamenÌ uloûenÈ sem p¯ed mnoha
stoletÌmi p¯i zakl·d·nÌ l·n˘. Naöi p¯edci vr·tili souvisl˝ les na
˙boËÌ R˝chor, aby zpomalili odtok vody z†hor. Projdete kolem
V·vrovy loveckÈ chaty k†dalöÌmu otev¯enÈmu v˝hledu, kde se
do panoramatu vklÌnÌ jeötÏ StudniËnÌ hora se sedlem V˝rovky.
OdmÏnou za dalöÌ v˝stup je chladiv˝ douöek ze zurËÌcÌ R˝chorskÈ stud·nky v†p¯ÌrodnÌ rezervaci s†mal˝m raöeliniötÏm
porostl˝m bujn˝m a vz·cn˝m rostlinstvem, kde vyvÏr· Max˘v
potok. Odtud je to jen nÏkolik krok˘ k†R˝chorskÈ boudÏ
a nejkr·snÏjöÌ vyhlÌdce na v˝chodnÌ Krkonoöe od b˝valÈ Maxovky. Podle vöeho vznikla R˘ûenina cesta pro snadnÏjöÌ p¯Ìstup k†nÏkdejöÌmu hostinci. Existenci d¯Ìve velmi popul·rnÌ
boudy p¯ipomÌn· uû jen upraven· terasa a n·pis Maxh¸tte na
starÈm ûulovÈm rozcestnÌku u R˝chorskÈ boudy.
NejstaröÌ stezkou v†okolÌ mÏsta projedete
snadno na horskÈm kole p¯es Jansk˝ vrch. Ze
Svobody nad ⁄pou se vyd·te po silnici smÏrem
do Trutnova a na prvnÌ k¯iûovatce v Mlad˝ch
Buk·ch zahnete doprava smÏrem na VrchlabÌ a HostinnÈ.
Vyjedete jen Ëty¯i sta metr˘ po silnici na h¯eben, po kterÈm öla
star· cesta z†Trutnova do VrchlabÌ. Vlevo nech·te vÏû
mladobuckÈho kostela z†roku 1599, faru, starou budovu
nÏkdejöÌ ökoly a h¯bitov s†pomnÌkem padl˝ch z†let 1914 aû 1918
od v˝znamnÈho socha¯e Emila Schwantnera. Vyd·te se po
historickÈ stezce doprava, aû na Jansk˝ vrch je znaËen· zelenÏ.
Louky se st¯ÌdajÌ s†lesem, jÌzda do kopce nenÌ ˙plnÏ snadn·.
Po deöti jsou nÏkterÈ partie mÌrnÏ bahnitÈ. Z†JanskÈho vrchu
pokraËujte po ûlutÏ a zelenÏ znaËenÈ cestÏ, ale pozor, ta brzy
uh˝b· z†h¯ebene doprava nad JanskÈ L·znÏ. LepöÌ je d·t se po
starÈ ˙vozovÈ cestÏ doleva, aû vyjedete na louky HladÌkovy
v˝öiny. D¯Ìve se tomuto hezkÈmu mÌstu ¯Ìkalo Ladig nebo takÈ
Galgenberg - äibeniËnÌ vrch. VysvÏtlenÌ tajemnÈho jmÈna se
podle mÌstnÌho znalce Stanislava äedivÈho ned· hledat
v†poprav·ch na öibenicÌch, ale v†obtÌûnosti starÈ stezky, kter·
ìzabÌjelaî formanskÈ povozy, aû musely nÏkterÈ ˙seky jezdit
s†poloviËnÌm n·kladem nadvakr·t. U JanskÈ boudy, odkud
je†n·dhern˝ v˝hled do kraje, se znovu napojÌte na ûlutou znaËku
a ta v·s dovede p¯es Zlatou vyhlÌdku k HoffmannovÏ boudÏ. To
uû jste starou stezku klesajÌcÌ k†»ernÈmu Dolu opustili a m˘ûete
se vr·tit po silnici do Svobody nad ⁄pou nebo stoupat d·l na
»ernou horu.
HORNÕ MARäOV
V†pr˘bÏhu lÈta bude na trase †od h¯bitovnÌho kostela, p¯es maröovskÈ n·mÏstÌ, Temn˝ D˘l, lesnÌ hr·dek Aichelburg, VelkÈ Tippeltovy boudy aû na Valöovky postupnÏ vyznaËena vych·zkov· cesta Aichelburg. V†minul˝ch dvou letech a hlavnÏ letos je opravov·no nÏkolik kilometr˘ p˘vodnÌch horsk˝ch cest a pÏöin, restaurov·n a dostavÏn lesnÌ hr·dek Aichelburg, v˝znamnÈ objekty a mÌsta na trase budou opat¯eny informaËnÌmi tabulemi s†vÌcejazyËn˝m
textem. JistÏ se v†dalöÌch vyd·nÌch VeselÈho v˝letu k†vych·zkovÈ
cestÏ Aichelburg vr·tÌme podrobnÏji. Jednou z†nejv˝znamnÏjöÌch
pamÏtihodnostÌ na celÈ trase je kostel NanebevzetÌ Panny Marie,
kter˝ nem˘ûete p¯i vjezdu do†HornÌho Maröova p¯ehlÈdnout.
V†druhÈm ËÌsle VeselÈho v˝letu v†zimÏ 1993 jsme si vöÌmali jeho
nesporn˝ch architektonick˝ch kvalit. VÌme, ûe maröovsk˝ kostel
je dÌlem Josefa Schulze, jednoho z†nejv˝znamnÏjöÌch Ëesk˝ch architekt˘ druhÈ poloviny 19. stoletÌ. Dnes si povöimneme spÌöe okolnostÌ, za jak˝ch byl postaven. To, ûe byl do Maröova povol·n tak
skvÏl˝ stavitel, mezi jehoû nejzn·mÏjöÌ dÌla pat¯Ì velkÈ praûskÈ stavby jako N·rodnÌ muzeum vÈvodÌcÌ V·clavskÈmu n·mÏstÌ, Rudolfinum i N·rodnÌ divadlo, kterÈ dokonËil po odstoupenÌ architekta
ZÌtka, je z·sluhou osvÌcenÈ hrabÏnky Aloisie Czernin-MorzinovÈ.
Ta stavbu nejen iniciovala, ale spolu se synem z†osmdes·ti procent i financovala. ZaËtÏme se do jejÌho denÌku, v nÏmû p¯ed sto
lety popsala pr·ce na novÈm patron·tnÌm kostele v†MaröovÏ:
PotÈ, co jsem zakoupila panstvÌ maröovskÈ 31. prosince 1882,
bylo mi zn·mo, ûe zdejöÌ farnÌ kostel nach·zÌ se ve öpatnÈm stavu.
To mÏ vöak nemohlo odradit, protoûe p¯ipojenÌ k†panstvÌ vrchlabskÈmu se mi jevilo û·doucÌ a p¯ÌznivÈ. V†roce 1893 se objevily v·ûnÈ stavebnÌ poruchy ve starÈm kostele, kterÈ hrozily nutnostÌ kostel uzav¯Ìt. Velmi v·ûnÏ a zavËas se vÏc ¯eöila provedenÌm nejz·vaûnÏjöÌch oprav a z·roveÚ stavbou novÈho kostela, kter· byla svϯena vl·dnÌmu radovi doktoru Schulzovi. ChtÏla bych p¯ejÌt vöelijakÈ
nep¯Ìjemnosti a nepochopenÌ, kterÈ se p¯i p¯ÌpravÏ stavby i v˝bÏru
stavitele vyskytly. KoneËnÏ se obeplula vöechna ˙skalÌ a vybojovalo pot¯ebnÈ. B˘h dal svÈ poûehn·nÌ k†pokraËov·nÌ pr·ce a dokonËenÌ tohoto dÌla. V†kr·tkosti bych chtÏla p¯ehlednÏ pr˘bÏh pracÌ
po dobu öest let stavby shrnout.
V†roce 1894 bylo vyhled·no vhodnÈ mÌsto, kterÈ se naölo velmi
brzy a proto se mohlo se stavbou z·klad˘ zaËÌt jeötÏ na podzim.
BÏhem roku 1895 se stavbÏ da¯ilo aû do dokonËenÌ z·klad˘. 22.
z·¯Ì se p¯i kouzelnÈm poËasÌ konalo slavnostnÌ zah·jenÌ stavby. Ve
stavebnÌm roce 1896 se poda¯ilo veökerÈ zdivo lodÏ aû po st¯echu
vËetnÏ krov˘ provÈst. St¯echa byla lepenkou pokryt·. Na stavbÏ
kostela se pilnÏ pracovalo aû do konce Ëervence 1897. Bylo dokonËeno zdivo vÏûe, kdyû povodeÚ 29. a 30. Ëervence zp˘sobila
katastrofu a stavba se ˙plnÏ zastavila. Velk· voda zaplavila stavbu
balvany a ötÏrkem a obzvl·öù odplavila celou tesanou vazbu krovu
vÏûe. V†roce 1898 doölo ke klenutÌ vnit¯nÌch strop˘, byl vyroben
7
nov˝ krov vÏûe vËetnÏ pokrytÌ st¯echy b¯idlicÌ a nakonec 9. Ëervence provedeno zajÌmavÈ a ûivotu nebezpeËnÈ vyzvednutÌ vÏûnÌho
k¯Ìûe. Rok 1899 p¯inesl vymalov·nÌ interiÈru, nad kter˝m se musÌme pozastavit. VybavenÌm vnit¯ku se stavba zavröila. NynÌ stojÌme
p¯ed hotov˝m dÌlem, öùastnÏ dokonËen˝m a p·nem Bohem poûehnan˝m maröovsk˝m kostelem, kterÈmu dne 15. 10. 1899 biskup Brymich z†Hradce Kr·lovÈ slavnou möÌ svatou poûehnal. Zapsala v†den vysvÏcenÌ hrabÏnka Czernin Morzin (redakËnÏ zkr·ceno).
Shodou okolnostÌ se po 99 letech jejÌ pravnuk Josef hrabÏ Czernin-Kinsky zapsal znovu do historie kostela i HornÌho Maröova. P¯i
prvnÌm t˝dennÌm setk·nÌ maröovsk˝ch rod·k˘ v†novÈ demokracii
v†srpnu 1994 se hlavnÌ organiz·tor akce Hans Reinwand zeptal,
ËÌm mohou starousedlÌci pomoci. VzpomnÏli jsme si na ztracenÈ
kostelnÌ zvony, kterÈ byly z†Maröova odvezeny na konci v·lky. Ten
nejvÏtöÌ ˙dajnÏ nebyl roztaven a z˘stal v†nÏkterÈm nÏmeckÈm depozitu. Hans jeötÏ ten den p¯i bohosluûbÏ vyhl·sil p·tr·nÌ po ztracenÈm zvonu a inicioval zaloûenÌ sbÌrky na obnovu zvon˘. Maröovsk˝ rod·k Josef Czernin-Kinsky se stal jejÌm patronem. P·tr·nÌ skuteËnÏ probÏhlo, ale bezv˝slednÏ. Pan hrabÏ se svou manûelkou TheresiÌ vy¯eöili celou vÏc stejnÏ mecen·ösky, jako kdysi
prababiËka Aloisie. Na svÈ n·klady nechali odlÌt nov˝, 750 kilogram˘ tÏûk˝ zvon pojmenovan˝ Duch Svat˝. Nejv˝raznÏjöÌm n·pisem
na kr·snÈm dÌle proslulÈ zvona¯skÈ dÌlny Marie Tom·ökovÈ-DytrichovÈ z†Brodku u P¯erova je ËeskÈ a nÏmeckÈ ìPro sm̯enÌ a mÌrî.
Na 15. srpen loÚskÈho roku byla farnÌky a obecnÌm ˙¯adem p¯ipravena velk· slavnost. Radnice zajistila nejen instalaci zvonu, ale
i nov˝ elektrick˝ rozvod nutn˝ k†automatickÈmu ovl·d·nÌ zvonÏnÌ.
SvÏcenÌ zvonu provedl svÏtÌcÌ biskup Josef Kajnek z†Hradce Kr·lovÈ spolu s†nÏkolika dalöÌmi duchovnÌmi. Ud·lost se stala dalöÌm
p¯·telsk˝m setk·nÌm mÌstnÌch lidÌ s nÏmeck˝mi starousedlÌky zcela
ve smyslu hlavnÌho mota novÈho zvonu. Po möi svatÈ se v†poledne,
poprvÈ po vÌce neû pades·ti letech, rozeznÏl hlas zvonu.Hned mÏ
napadlo, ûe vÏci skuteËnÏ zÌsk·vajÌ sv˘j star˝ ¯·d. ZvonÏnÌ
v†poledne a v 18. hodin naveËer n·m to kaûd˝ den p¯ipomÌn·.
Mal˝ maröovsk˝ okruh
HornÌ Maröov je dobr˝m v˝chodiötÏm k†turistick˝m i cyklistick˝m v˝let˘m do oblasti R˝chor,
SvÏtlÈ a »ernÈ hory (str. 4, 18), ale i MalÈ ⁄py
s†n·vratem p¯es LyseËiny nebo Albe¯ice. My v·s pozveme na proch·zku, kterou m˘ûete projÌt i kdyû nenÌ hezkÈ poËasÌ nebo se
v·m nechce stoupat vysoko na hory. ZaËÌt m˘ûeme u novÈho kostela na hlavnÌ ulici. Nov˝ se stoletÈmu kostelu ¯Ìk· jen proto, ûe
v†MaröovÏ je jeötÏ renesanËnÌ h¯bitovnÌ kostel z†roku 1608. Po silnici se vyd·me jen 200 metr˘ smÏrem na Trutnov a zahneme
doprava do prudkÈho kopce. U starÈho kostela je cel· ¯ada dalöÌch pamÏtihodnostÌ ñ Ëty¯i sta let star· lÌpa, baroknÌ fara a socha
sv. Jana NepomuckÈho, na h¯bitovÏ hrobka ölechtickÈho rodu
Aichelburg i dalöÌ starÈ n·hrobky. Z†hornÌho pravÈho cÌpu vede
˙zk· travnatÈ pÏöinka zpÏt do Maröova, do mÌstnÌ Ë·sti Slovany.
Z†nÌ je nejkr·snÏjöÌ pohled na obec a hlavnÏ na novogotick˝ kostel a novou ökolu. Na tomto pohledu si uvÏdomÌme, kde Ëerpala
inspiraci architektka Jind¯iöka Crickettov·, kdyû novou ökolu
v†z·vÏru roku 1990 navrhovala. P¯es Slovany projdeme mezi rodinn˝mi domky a na vöech k¯iûovatk·ch se d·me doleva. MÌstnÌ
cesty n·s brzy dovedou aû k†d¯evÏn˝m domk˘m, kter˝m se ¯Ìk·
L·gry. Byly z¯Ìzeny za 2. svÏtovÈ v·lky jako pracovnÌ t·bor a budou postupnÏ nahrazeny novou z·stavbou. DokonËuje se prvnÌ
domek, v†nÏmû bude sÌdlo polesÌ Velk· ⁄pa. Projdeme po cestÏ
nad prvnÌ ¯adou L·gr˘ a na konci vejdeme do lesa. Tady nad ¯ekou
⁄pou vede star· s·Úka¯sk· cesta po kterÈ se sv·ûelo d¯evo na
rohaËk·ch z†Honzova potoka na pilu. Cesta ˙stÌ v†TemnÈm Dole
u galerie a lapid·ria Vesel˝ v˝let. Do Maröova se vr·tÌme podÈl
hlavnÌ silnice kolem b˝valÈ textilnÌ tov·rny, splavu a are·lu pily.
Vöechny tyto a dalöÌ objekty najdete popsanÈ na trase novÈ vych·zkovÈ cesty Aichelburg.
MAL¡ ⁄PA
8
boudami, kterÈ dostaly svÈ jmÈno podle p¯ÌchozÌch z†nedalekÈho
hornickÈho mÏsta éaclȯ, znovu kutalo a ne naposledy. Dosud nezarostlÈ, dob¯e patrnÈ haldy u bezejmennÈho potoka mezi SmrËÌm a éaclȯsk˝mi boudami jsou z†pades·t˝ch let, kdy byly ötoly
opÏt kompletnÏ vybaveny. P¯esto ölo spÌö jenom o pr˘zkum bez
zn·mÈho v˝sledku.
SouËasnÈ obecnÌ zastupitelstvo pracuje na tvorbÏ znaku Mal·
⁄pa, kter˝ obec dosud nikdy nemÏla. Je pravdÏpodobnÈ, ûe se
v†nÏm promÌtne kut·nÌ ve SmrËÌ hornick˝m symbolem, zk¯Ìûen˝m
ûelÌzkem a palicÌ.
OSADA SMR»Õ
Mal· ⁄pa je obcÌ uprost¯ed les˘. Uû kdyû sem jedete z†hlavnÌho
˙pskÈho ˙dolÌ, klikatÌ se silnice podÈl ¯ÌËky Mal· ⁄pa mezi sam˝mi lesy. KoneËnÏ se po Ëty¯ech kilometrech objevÌ na protÏjöÌ str·ni
prvnÌ chalupy Latova ˙dolÌ a najednou sjÌûdÌte z†kopce do Sp·lenÈho Ml˝na ñ br·ny MalÈ ⁄py. Napravo uh˝b· ˙zk· mÌstnÌ silnice
ke kostelu a hlavnÌm luËnÌm enkl·v·m, ale st·tnÌ silnice pokraËuje
rovnÏ opÏt do hustÈho lesa. Kdo tu jede poprvÈ musÌ nab˝t dojmu, ûe Mal· ⁄pa znamen· sam˝ les. Po dalöÌch t¯ech kilometrech
se koneËnÏ stromy rozestoupÌ a silnice vjede do osady SmrËÌ. Je
tu dvacet horsk˝ch chalup roztrouöen˝ch po louk·ch kolem nejvÏtöÌho stoup·nÌ silnice, kter· pokraËuje uû jen k nedalekÈ st·tnÌ
hranici na PomeznÌ Boudy. V osadÏ SmrËÌ nenÌ û·dn· dominanta
a v†pamÏti p¯i kr·tkÈ n·vötÏvÏ z˘stane snad jen dlouh· serpentina v†jejÌm z·vÏru. A p¯esto byla v†MalÈ ⁄pÏ nÏËÌm v˝jimeËn·. Dolovaly se tu rudy. Vöude ¯Ìk·me, ûe Malou ⁄pu zaloûili po roce
1566 d¯eva¯i, ale mÏli bychom jeötÏ dodat, ûe osadu SmrËÌ se éaclȯsk˝mi boudami takÈ hornÌci. Ve star˝ch dob·ch se v†MalÈ ⁄pÏ
kutalo jenom v†neobydlenÈm LvÌm dole a tady ve SmrËÌ. Zachovala se n·m o tom dokonce Ëesky psan· zpr·va. V†roce 1609 do
v˝chodnÌch Krkonoö p¯iöla komise ˙¯ednÌk˘, aby zjistila stav z·sob d¯eva pro kutnohorskÈ st¯ÌbrnÈ doly. O tom 23. z·¯Ì sepsala
z·pis, ve†kterÈm kromÏ d¯eva¯sk˝ch ot·zek zachytila moûn· nechtÏnÏ i vznik MalÈ ⁄py a dalöÌch obcÌ. Zpr·va je nejd˘leûitÏjöÌm
pramenem z†tÈ doby a zmiÚuje se i o osadÏ SmrËÌ: Odtud opÏt
jsme p¯es velik˝ oudolÌ öli na jin˝ velik˝ vrch, kdeû FichtnÌk slove
(Fichtig ñ SmrËÌ, pozn. redakce). Tu oznamov·no, ûe p¯ed 16 a 17
lety sek·no a mejceno (1592), vöudy se d¯ÌvÌ pÏknÏ osazuje a roste. Ve Fichtingu takÈ nÏkolik tÏch bud a chalup jest, v†nichû takÈ
dobytci a to dosti namnoze se chovajÌ a po m˝tech pasou. Tu
v†Fichtingu jest takÈ jedna budka hornÌ, pro hory ûeleznÈ, kter·û tu
jsouc vystavena a jeötÏ p¯ed t¯ema lety (1606) se tu ruda ûelezn·
dobejvala a ötola tu hn·na jest, ale nynÌ pusta stojÌ, proto, ûe tu
huti k†ömelcov·nÌ ûeleza pro nedostatek vody b˝ti nemohly. Neû
ruda se do Maröendorfu (Maröov) skoro na dvÏ mÌle voziti musila a
tak n·kladu nevyn·öela.
JistÈ je, ûe se sem tÏûba rud vr·tila jeötÏ nÏkolikr·t. Jedna zpr·va ¯Ìk·, ûe se v†MalÈ ⁄pÏ kutalo za Schaffgotsch˘ v†roce 1735,
ale nejvÏtöÌ pr·ce provedla firma Gustava H. Ruffera se sÌdlem
v†Peci pod SnÏûkou v†letech 1842 aû 1866. JeötÏ p¯ed odvezenÌm
rudy do hutÏ Jedov· ch˝öe v†Peci byl arzenopyrit ìrozömelcov·nî
ve stoupÏ neboli†pochwerku. St·l kv˘li dostatku vody pod soutokem »ernÈ vody a potoka SmrËÌ asi od roku 1842 v†mÌstÏ dneönÌ
autobusovÈ zast·vky »ern· Voda. RovnÈ mÌsto se d¯Ìve jmenovalo Uheln· pl·Ú. Pr˝ se tu za d·vn˝ch Ëas˘ p·lilo d¯evÏnÈ uhlÌ hlavnÏ z†bukovÈho d¯eva, kterÈ bylo moc tÏûkÈ na to, aby se mohlo
plavit ke KutnÈ Ho¯e. Pochwerk vydrûel asi sto let, kdyû v†nÏm
p¯estali drtit rudu, p¯emÏnili ho na norm·lnÌ obydlÌ. Zbytky n·honu
p¯iv·dÏjÌcÌ vodu na pohon jednoduchÈho stroje byly dob¯e patrnÈ
jeötÏ v†roce 1920. V†tu dobu se ve LvÌm dole i pod éaclȯsk˝mi
Vych·zka p¯es SmrËÌ a éaclȯskÈ boudy m˘ûe
zaËÌt u parkoviötÏ a zast·vky autobusu Za vÏtrem. JmÈno a ¯ada jasan˘ jsou jedinou pam·tkou na vyho¯elou hospodu, kter· byla jednou
z†nejstaröÌch v†obci. Za Ëek·rnou p¯ejdeme mostek a po cestiËce
se d·me doleva kolem dvou chalup k†SovÌmu potoku. Hned za
zdejöÌm mostkem vede vpravo p˘vodnÌ ˙zk· cesta na éaclȯskÈ
boudy, kam dojdeme za deset minut. Chalupa na pravÈ stranÏ
pat¯Ì Mohorn˘m ze starÈho malo˙pskÈho rodu. Josef Mohorn, kter˝
zem¯el jako†jednadevades·tilet˝ p¯ed dvaceti lety, se ˙Ëastnil kut·nÌ ve LvÌm dole na zaË·tku stoletÌ a jeötÏ si ho ìvyp˘jËiliî
v†pades·t˝ch letech p¯i poslednÌm dolov·nÌ tady pod jeho chalupou. JeötÏ p¯ed v·lkou chodil nÏjak˝ Ëas ze éaclȯsk˝ch bud dennÏ kutat rudu do Kowar na slezskÈ stranÏ hor. To je nÏjak˝ch osm
kilometr˘ tam a osm zp·tky. My radÏji p¯ekroËÌme sv·ûnici vedoucÌ k†NiklovÏ Vrchu a äÌmov˝m chalup·m a zaËneme sestupovat
po pÏöinÏ na kraji lesa k†dolnÌ éaclȯskÈ chalupÏ. Jen kousek pod
nÌ jsou u potoka zbytky haldy vykutanÈho kamene. Kdyû nesejdete k†PodÏbradskÈ chalupÏ, ale d·te se doleva k†hornÌ stanici lyûa¯skÈho vleku Karel, otev¯e se v·m pÏkn˝ pohled na starou hornickou osadu SmrËÌ.
Po nÏkolika letech jsou v†MalÈ ⁄pÏ opÏt pravidelnÈ bohosluûby
v†historickÈm kostelÌku sv. Petra a Pavla zaloûenÈm z†popudu cÌsa¯e Josefa II. v†roce 1791. KonajÌ se kaûdou poslednÌ nedÏli
v†mÏsÌci od 14. hodin. Velk· slavnostnÌ möe tu bude ve sv·tek
Petra a Pavla v†˙ter˝ 29. Ëervna v†patn·ct hodin za ˙Ëasti malo˙psk˝ch rod·k˘.
LETECK… NEäTÃSTÕ NA SNÃéCE
Poho¯Ì jsou pro leteck˝ provoz nebezpeËn·. I v †KrkonoöÌch letadla padala nebo spÌö nar·ûela do vysok˝ch hor. Hav·rie vrtulnÌku
na KozÌch h¯betech na podzim 1997 st·la ûivoty t¯Ì lidÌ ze Ëty¯ËlennÈ pos·dky prov·dÏjÌcÌ v˝zkum v˝skytu radonu. Jeden muû se
zachr·nil jen proto, ûe po prvnÌm n·razu ze stroje vypadl. 20. listopadu 1978 narazila sovÏtsk· vojensk· stÌhaËka SU do vrcholu
LuËnÌ hory. Smrt obou pilot˘ tu p¯ipomÌn· mal˝ pomnÌk. Na konci
pades·t˝ch let havarovala stÌhaËka MIG 15 na severnÌm svahu
MedvÏdÌna nad äpindlerov˝m Ml˝nem. VÏtöina leteck˝ch neötÏstÌ
se v†KrkonoöÌch stala bÏhem druhÈ svÏtovÈ v·lky. TÏsnÏ pod vrcholem StudniËnÌ hory narazilo v†mlze 17. z·¯Ì 1939 velkÈ, blÌûe
neurËenÈ civilnÌ letadlo spoleËnosti Lufthansa p¯i letu z†VÌdnÏ do
Breslau (Wroclaw). Na palubÏ byla jen t¯ÌËlenn· pos·dka, kter·
nehodu nep¯eûila. VÌce ötÏstÌ mÏli t¯i muûi z†nÏmeckÈho vojenskÈho letadla, kterÈ muselo kv˘li silnÈ n·mraze 10. b¯ezna 1940 nouzovÏ p¯ist·t na Ob¯Ìm h¯ebenu. PalubnÌ st¯elec byl sice n·razem
vymrötÏn a zabil se, ale zbylÌ muûi vyv·zli jen s†lehk˝m zranÏnÌm.
Letadlo bylo rozebr·no a na sanÌch rohaËk·ch svezeno do ˙dolÌ.
V†˙noru 1941 se z¯Ìtilo jinÈ vojenskÈ letadlo na svahu v†ModrÈm
dole a v†jeho trosk·ch uho¯eli t¯i voj·ci. Jeden Ëlen pos·dky vËas
vyskoËil s†pad·kem a zachr·nil se. O dalöÌ hav·rii letadla v†oblasti
MalÈ ⁄py je z·znam ve starÈm denÌku loveckÈ chaty na Kouli. Na
zaË·tku zimy 1942 jen 300 metr˘ od chaty nouzovÏ p¯ist·lo letadlo, buÔ JU-52 nebo bombardovacÌ Dornier, se sedmi muûi na
palubÏ. Nikomu se nic nestalo. Aû do jara 1943 p¯eb˝vala v†chatÏ
pos·dka hlÌdajÌcÌ letoun, kter˝ byl potom rozebr·n a snesen dol˘.
Ne vöechny p¯Ìpady byly zaznamen·ny, ale zn·mÈ nehody majÌ
9
spoleËnou p¯ÌËinu. Letadla havarovala kv˘li velmi öpatnÈmu nebo
p¯Ìmo extrÈmnÌmu poËasÌ nad horami. P¯Ìkladem je nejzn·mÏjöÌ
leteckÈ neötÏstÌ v†KrkonoöÌch, kterÈ se stalo na konci druhÈ svÏtovÈ v·lky v†masivu SnÏûky. Do povÏdomÌ lidÌ se zapsalo hlavnÏ
tÌm, ûe trosky letadla pokr˝valy Ë·st ˙boËÌ Ob¯Ìho h¯ebene cel˝ch
53 let a sedm mÏsÌc˘.
V†˙noru 1945 Rud· arm·da obklÌËila †Breslau, proto odtud NÏmci letecky rychle evakuovali zranÏnÈ voj·ky. Po p˘lnoci 23. ˙nora
p¯i p¯ist·v·nÌ vojenskÈ dopravnÌ letadlo Junkers 52 s†ËÌslem trupu
7759 †na letiöti v†Breslau havarovalo. Stroj se ˙plnÏ rozbil, ale Ëty¯Ëlenn· pos·dka i s†pilotem Ottou Kloppmannem vyv·zla bez ˙hony.
Hned p¯esedla do druhÈho Junkerse typu JU-52/3m g4e pilotovanÈho Emilem Hannemannem a druh˝m pilotem Albertem Linkem. KromÏ obou kompletnÌch pos·dek bylo v†letadle jeötÏ 20
zranÏn˝ch voj·k˘, celkem 28 lidÌ. Jejich cÌlem bylo pravdÏpodobnÏ letiötÏ a lazaret v†MladÈ Boleslavi nebo v†Hradci Kr·lovÈ. Nad
Krkonoöemi se letadlo dostalo do silnÈ snÏhovÈ bou¯e. Meteorologick· stanice na SnÏûce ˙dajnÏ namϯila rychlost vÏtru p¯es 110
kilometr˘ za hodinu. Horsk˝ nosiË Robert Hofer tehdy na SnÏûce
nocoval a velmi öpatnÈ poËasÌ potvrdil. Ve Ëty¯i hodiny r·no slyöel
siln˝ hluk leteck˝ch motor˘, kter˝ n·hle ustal. To jeötÏ netuöil, ûe
letadlo narazilo do SnÏûky na ˙boËÌ Ob¯Ìho h¯ebene jen tÏsnÏ pod
Traversem. Podle rozbitÈho prost¯ednÌho motoru, letadlo pravdÏpodobnÏ narazilo ËelnÏ do svahu. Uû asi nikdy nezjistÌme, kolik
lidÌ bylo bezprost¯ednÏ po hav·rii naûivu. VÌme jen, ûe se asi pÏt Ëi
öest muû˘ dok·zalo vyprostit z†trosek. NejspÌö mezi nimi nebyl
nikdo z†obou pos·dek. ZranÏnÌ voj·ci se jen v†nemocniËnÌm obleËenÌ ocitli ve snÏhovÈ v·nici na jednom z†nejodlehlejöÌch krkonoösk˝ch mÌst. Jen n·hodou naöli ve tmÏ tyËovÈ znaËenÌ na Traversu,
podÈl kterÈho se Ëty¯i kilometry proölap·vali smÏrem k†R˘ûovÈ
ho¯e a k†R˘ûohork·m. ZbÏdovanÌ sem dorazili o p˘l osmÈ. Jeden
z†nich, asi Siegfried Szewezyk hned zem¯el. V†tu chvÌli se o neötÏstÌ dozvÏdÏli lidÈ na SnÏûce a vypravili z·chrannou skupinu.
I p¯esto, ûe je vedl mÌstnÌ znalec Robert Hofer, nemohli ve v·nici
dlouho havarovanÈ letadlo nalÈzt. Kdyû k†nÏmu dorazili, byli i zranÏnÌ voj·ci, kte¯Ì p·d ˙dajnÏ p¯eûili, mrtvÌ.
JeötÏ ten den vyrazili z†MalÈ ⁄py chlapi s†rohaËkami, aby kaûd˝ naloûil jednoho mrtvÈho voj·ka a svezl ho na mÌstnÌ h¯bitov.
TÏla neboûtÌk˘ zmrzla ve vöech moûn˝ch poloh·ch, takûe sv·ûenÌ
nebylo jednoduchÈ. Voj·ci byli poh¯beni ve dvou ¯ad·ch na malo˙pskÈm h¯bitovÏ vlevo od vchodu. Vloni malo˙pötÌ obËanÈ mÌsto
na h¯bitovÏ oznaËili malou ohr·dkou. UrËitÏ sem p¯evezli i voj·ka
zem¯elÈho na R˘ûohork·ch. I p¯estoûe se v†malo˙pskÈ matrice
zachoval tuûkou psan˝ seznam se†jmÈny pochovan˝ch voj·k˘ stvrzen˝ razÌtkem farnosti, nenÌ ˙plnÏ jasnÈ, kolik lidÌ p¯i hav·rii nakonec zem¯elo. PamÏtnÌci ¯ÌkajÌ, ûe 24, ale v†seznamu je jenom 23
poh¯ben˝ch. ChybÌ tu jmÈno radisty a navig·tora Ericha Kˆniga,
kter˝ je uveden v protokolu Luftwafe o nehodÏ jako jedna z obÏtÌ.
NÏkter· jmÈna byla zaps·na ve farnÌm protokolu nep¯esnÏ, coû
zkomplikovalo pozdÏjöÌ p·tr·nÌ »ervenÈho k¯Ìûe p¯i sestavov·nÌ
zpr·vy pro poz˘stalÈ.
Letadlo z˘stalo na ˙boËÌ SnÏûky. Nezn·me û·dnou fotografii
trosek tÏsnÏ po hav·rii, ale vÌme, ûe byly rozh·zeny na vÏtöÌ ploöe.
Jen kus trupu drûel dlouho pohromadÏ. ZvÏdavÌ turistÈ i mÌstnÌ
obyvatelÈ postupnÏ letadlo rozebÌrali a odn·öeli si zajÌmavÈ kusy.
Nejd¯Ìve zmizely vöechny ìbudÌkyî, pak i sedaËky a vlnit˝ plech
z†trupu byl dokonce uûÌv·n na v˝robu ruËnÌch bubnov˝ch praËek
na pr·dlo. NejzajÌmavÏjöÌmi kusy byly t¯i motory BMW, z†nichû dva
z˘staly skoro ˙plnÈ. VelikÈ kolo s pneumatikou leûelo mnoho let
aû dole v†JelenÌm potoce, neû ho v†roce 1995 nÏkdo odnesl. V†tu
dobu se zaËalo uvaûovat o vyzvednutÌ zbytk˘ letadla z tÏûko
p¯ÌstupnÈho terÈnu. Mluvili a psali o tom historici i sbÏratelÈ, ale
nakonec jednal starosta MalÈ ⁄py Ji¯Ì äkoda s p¯·teli. Letadlo leûelo
v†prvnÌ, tedy nejcennÏjöÌ zÛnÏ n·rodnÌho parku a turistÈ sem Ëasto
po st·le se rozöi¯ujÌcÌch pÏöink·ch p¯ich·zeli si zbytky prohlÈdnout.
Proto mÏla i Spr·va parku z·jem o jeho vyzvednutÌ. Doölo velmi
rychle k†dohodÏ a povolenÌ transportu. Starosta s†p¯·teli posbÌral
vöechny kusy i kousky letadla do transportnÌch sÌtÌ a 23. z·¯Ì 1998
p¯iletÏl dopravnÌ vrtulnÌk firmy Aerocentrum pilotovan˝ zkuöen˝m
pilotem Jaroslavem R·kosem. Ve 14.15 se vznesly motory a Ë·st
trupu JU-52 k†poslednÌmu letu nad LvÌm dolem. O dvacet minut
pozdÏji byl odnesen i druh˝ n·klad s drobn˝mi zbytky a na Ob¯Ìm
h¯ebenu z˘stala jen p¯Ìroda . VyzvednutÌ p¯ineslo i malÈ p¯ekvapenÌ.
Starosta naöel na zadnÌ Ë·sti letadla †ËÌslo trupu 8620, p¯estoûe
v†protokolu o nehodÏ je uvedeno ËÌslo 6820. P¯ehozenÌ ËÌsel
m˘ûeme p¯iËÌst na vrub zmatk˘m na konci v·lky. Zbytky letadla
jsou uloûeny v†MalÈ ⁄pÏ, moûn· se doËk·me i jejich vystavenÌ.
http://www.malaupa.cz
Junkers JU-52, transportnÌ letadlo na st¯ednÌ tratÏ, dolet 1 500 km, rozpÏtÌ k¯Ìdel 29,20 m, dÈlka 18,90 m, pohon 3 motory BMV 132T2 kaûd˝ o v˝konu 619 kW, cestovnÌ rychlost 257 km/hodinu, uûiteËn· z·tÏû je trojËlenn· pos·dka a 18 cestujÌcÌch nebo 13 nosÌtek
a zdravotnÌ person·l, maxim·lnÌ vzletov· hmotnost 11 030 kg.
V éACL…ÿI SE ZASE F¡R¡
10
AntonÌn Tich˝
PENSION U DOLU
HORSK› HOTEL RUSALKA
Jen nedaleko od star˝ch dol˘ stojÌ ve SmrËÌ pension, hl·sÌcÌ
se sv˝m jmÈnem k†d·vnÈ historii. V†novÈm domÏ, kter˝ stojÌ
na mÌstÏ nÏkdejöÌ chalupy malo˙pskÈho kapelnÌka Josefa
Sagassera, jsou Jitka a Vratislav Greölovi uû dvan·ct let. Oba
pracujÌ na hor·ch v†MalÈ ⁄pÏ p¯es dvacet let a z†toho patn·ct let je Vratislav aktivnÌm Ëlenem HorskÈ sluûby. K†tomu
jeötÏ stihl t¯Ìletou praxi v†Hannoveru, kde pracoval
v†pohostinstvÌ. Vöechny nabytÈ poznatky Greölovi dok·zali
vnÈst do svÈho pensionu, kter˝ se stal jednÌm z nejlepöÌch
nejen v†MalÈ ⁄pÏ.
NabÌzÌ ubytov·nÌ s†polopenzÌ ve dvoul˘ûkov˝ch pokojÌch
s†p¯ist˝lkou, vöechny pokoje majÌ vlastnÌ sprchov˝ kout s†WC.
SatelitnÌ televize se Ëty¯iceti programy je v kaûdÈm pokoji
a v†jÌdelnÏ je takÈ videop¯ehr·vaË. V†rodinnÈm pensionu majÌ
role manûelÈ rozdÏlenÈ. Jitka se star· o kuchyni, zaloûenou
na ryze Ëesk˝ch jÌdlech s†mouËnÌky. SvÌËkovÈ na smetanÏ
s†prav˝mi brusinkami odol· jen m·lokdo. Vr·ùa je spoleËensk˝ ËlovÏk, kter˝ m· na starosti kromÏ provozu domu i v˝Ëep v†jÌdelnÏ, kde si r·d a dlouho do veËera povÌd· s†hosty.
»epuje ¯ÌznÈ trutnovskÈ pivo Krakonoö. TakÈ si tu m˘ûete
objednat pitÌ podle bohatÈho n·pojovÈho lÌstku, samoz¯ejmÏ i zmrzlinovÈ poh·ry a nÏkolik druh˘ k·vy s†mouËnÌkem.
V†pensionu U dolu v·m pomohou i s†programem. P¯Ìmo
u domu je v†lÈtÏ pÏknÏ upraven˝ velk˝ pozemek, h¯iötÏ na
volejbal, lÌn˝ tenis, badminton i ohniötÏ pro veËernÌ piknik.
V†zimÏ je v†cenÏ pobytu i dÏtsk˝ prov·zkov˝ vlek s†bezpeËn˝m dojezdem. Lyûa¯sk˝ vlek Karel se sjezdovkou je pro
zdatnÏjöÌ lyûa¯e 300 metr˘ od pensionu a pohodlnÏ k†nÏmu
i zpÏt sjedete na lyûÌch. Nedaleko za domem proch·zÌ upravovan˝ pÏtikilometrov˝ okruh pro bÏûka¯e Haida. Greölovi
znajÌ vöechny okolnÌ trasy vhodnÈ pro pÏöÌ t˙ry, horsk· kola,
bÏûky i sjezda¯skÈ terÈny a dob¯e v·m poradÌ s†v˝letem do
polsk˝ch Krkonoö i PodkrkonoöÌ a t¯eba dohodnou i exkurzi
v†pivovaru Krakonoö. Na zimu p¯ipravujÌ dom·cÌ l·zeÚ se
saunou, whirpoolem a ochlazovacÌm bazÈnem. Otev¯eno majÌ
po cel˝ rok.
Buchtov· bouda ñ historick· zajÌmavost!
Jste-li na cestÏ do†Pece pod SnÏûkou a odboËÌte-li jeötÏ p¯ed
Velkou ⁄pou na K¯iûovatce doprava, dojedete po pÏti kilometrech jÌzdy smrkov˝m lesem do obce DolnÌ Mal· ⁄pa se
zn·m˝m Sp·len˝m Ml˝nem. Podobnou cestou nep¯iöel p¯ed
v·mi nikdo menöÌ, neû cÌsa¯ Josef II., aby dal podnÏt
ke†stavbÏ nejv˝öe poloûenÈho kostela v†»ech·ch. Ze Sp·lenÈho Ml˝na to nenÌ ani 200 metr˘ ke starÈ horskÈ boudÏ,
kter· si vÏrnÏ zachovala sv˘j historick˝ r·z. PoË·tky tÈto
boudy sahajÌ do obdobÌ kolem roku 1830, kdyû se zdejöÌ
osadnÌci ûivili horsk˝m hospod·¯stvÌm s chovem dobytka.
PozdÏji, ve dvac·t˝ch letech naöeho stoletÌ zÌskala bouda
vÏhlas jako turistick· ubytovna a Buchtelbaude ñ Buchtov·
bouda. A to nejen v†KrkonoöÌch. Kdo by je neznal, ËeskÈ
buchty plnÏnÈ bor˘vkami, m·kem, tvarohem nebo övestkov˝mi povidly pod·venÈ s teplou vanilkovou om·Ëkou. To se
musÌ prostÏ ochutnat. Rusalka je hostinec pln˝ z·koutÌ
s rustik·lnÌ a ˙tulnou atmosfÈrou. Na†jÌdelnÌËku je vöechno,
co zdejöÌ dobr· gastronomie umÌ - p¯edevöÌm Ëesk·, ale
i evropsk· kuchyÚ s†pozorn˝m servisem a za dobrou cenu.
D˘m, z†kterÈho je moûnÈ dojÌt pÏöky na SnÏûku, nabÌzÌ stylovÏ za¯ÌzenÈ hotelovÈ pokoje se sprchou, WC a televizÌ se
satelitnÌm p¯Ìjmem aû pro 40 osob za p¯Ìznivou cenu.
Kaûd˝ zde najde nÏco pro svou pohodu - veËery u krbu,
posezenÌ p¯i hudbÏ na ìpivnÌî terase, t·bor·k a nebo jen
odpoËinek vedle zurËÌcÌho horskÈho potoka. Horsk˝ hotel je
otev¯en celoroËnÏ dennÏ od 11 hodin. V†lÈtÏ se tu v sobotu
a v nedÏli odpoledne griluje. Pro kaûdÈ zvl·ötnÌ p¯·nÌ, t¯eba
p¯i rodinn˝ch nebo podnikov˝ch oslav·ch, m· person·l nejen odpovÌdajÌcÌ moûnosti, ale hlavnÏ nastavenÈ ucho! ParkoviötÏ je u domu, vaöe Ëty¯nohÈ p¯·tele m˘ûete vzÌt s sebou. Majitel pan Kelle ¯Ìk·: ìHorsk˝ hotel Rusalka, d˘m pln˝
historie a zajÌmavostÌ zav·zan˝ svou tradicÌ, spojuje n·rody.
Kdyby cÌsa¯ Josef II. jeötÏ mohl, urËitÏ by n·s poctil svou
n·vötÏvou!î
Pension U dolu, Mal· ⁄pa, PS» 542 27, majitelÈ Jitka
a Vratislav Greölovi, tel., fax (0439) 891 283, ubytov·nÌ
s†polopenzÌ, pokoje se sprchov˝m koutem a WC, sat. TV,
celoroËnÌ parkov·nÌ na vlastnÌm parkoviöti p¯Ìmo u pensionu. DomluvÌte se i nÏmecky.
Horsk˝ hotel a restaurace Rusalka, Mal· ⁄pa, PS» 542
27, spoleËnost Aneûka Turistika, tel. (0439) 891 111, fax
891 170, ubytov·nÌ (40 l˘ûek) se stravov·nÌm, restaurace
s†p¯ev·ûnÏ Ëeskou kuchynÌ je otev¯ena dennÏ od 11. hodin,
SAT TV, parkov·nÌ u hotelu, domluvÌte se i nÏmecky.
Opat Kaöpar z†kl·ötera cisterci·k˘ v†KrzezsÛwÏ povolil rycht·¯i
Jakobu Rabe z†pruskÈ p¯ÌhraniËnÌ vesnice Opavy dob˝vat uhlÌ
v†okolÌ éaclȯe 15. srpna 1570. Tak jest ps·no. Opravdov˝ rozvoj
tÏûby ËernÈho zlata nastal aû v 18. a 19 stoletÌ. Na rozs·hlÈm
loûisku otev¯enÈm sÌtÌ ötol Egydi, Josefi, Prokop, Karel, VilemÌna
a ¯adou dalöÌch, vznikly po roce 1811 i svislÈ öachty Marie, Julie,
Eliöka, Frantiöka a Ji¯Ì. Jiû koncem 19. stoletÌ se jednotliv· tÏûa¯stva spojila do Z·padoËeskÈho b·ÚskÈho akciovÈho spolku.
V†roce 1950 vznikl slouËenÌm nÏkolika jam nynÏjöÌ d˘l Jan äverma, nejstaröÌ d˘l na ËernÈ kamennÈ uhlÌ v†»ech·ch. V†tÈ dobÏ
zaËalo hloubenÌ hlavnÌ tÏûnÌ j·my Jan, kterÈ chybÌ jen docela m·lo
metr˘ do rovnÈho kilometru. Zhruba 600 hornÌk˘ z†tÈmϯ 900
zamÏstnanc˘ dolu vyv·ûelo na svÏtlo boûÌ 200 - 250 tisÌc tun uhlÌ
za rok. P¯echod na trûnÌ hospod·¯stvÌ odhalil ekonomickou ne˙nosnost dalöÌ tÏûby. éaclȯskÈ hlubinnÈ hornictvÌ je po vÌce neû
Ëty¯ech stoletÌch od 31. 12. 1992 uû jen historiÌ. V†zemi z˘stalo
nejen 8 a p˘l milionu tun vytÏûiteln˝ch z·sob, ale takÈ vÌc neû 77
km chodeb a p¯ekop˘ na rozloze 10 km2, kterÈ je t¯eba postupnÏ
zasypat. DlouhodobÈho ˙kolu se ujala spoleËnost Gemec. PoslednÌ parta hornÌk˘ postupnÏ rozebÌr· pouûiteln˝ d˘lnÌ materi·l
a opuötÏnÈ chodby zaplavuje elektr·rensk˝m popÌlkem, kter˝ po
odËerp·nÌ vody vyplnÌ prostor kompaktnÌm ìporobetonemî.
Spoustu d˘lnÌch za¯ÌzenÌ je proto nutno jeötÏ nÏkolik let udrûovat
v†provozu. Tak se zrodil n·pad zp¯Ìstupnit Ë·st dolu ve¯ejnosti.
AdrenalinovÈ sporty jako bungie - jumping nebo pad·kovÈ lÈt·nÌ
nejsou pro kaûdÈho. ZaûÌt ale malÈ dobrodruûstvÌ p¯i f·r·nÌ, jeû
bylo d¯Ìve dennÌm chlebem nejednoho ûaclȯskÈho chlapa, si
m˘ûe smÏle dovolit kaûd˝ zdrav˝ ËlovÏk staröÌ 15 let.
Naöe t¯ÌËlenn· redakËnÌ skupina se na zkuöebnÌ proch·zku podzemÌm vydala 19. dubna. MuËiv· ot·zka, zda si dole neumaûu
polobotky, mÏ pron·sledovala aû do are·lu dolu, kterÈmu vÈvodÌ
42 m vysok· tÏûnÌ vÏû. Kdyû n·s smÏnov˝ technik LudÏk VlËek
pozval na vstupnÌ ökolenÌ o bezpeËnosti a sezn·mil n·s
s†obsluhou samoz·chrannÈho d˝chacÌho p¯Ìstroje, zaËalo mi
doch·zet, ûe tady konËÌ legrace. JeötÏ, ûe n·s ujistil o dlouh˝ch
300 minut·ch ˙Ëinnosti p¯Ìstroje. NavÌc pr˝ nikdo na dole nepamatuje jeho praktickÈ pouûitÌ. Optimisticky naladÏni p¯ech·zÌme
n·dvo¯Ìm k†pokladnÏ. Vstupenka je vkusn· a 250 KË se n·m po
vyf·r·nÌ nezd· za ten z·ûitek zas tak mnoho. N·sleduje öatna
a p¯ekvapenÌ. Je to tu ìpo hornickuî se vöÌm vöudy. PÏknÏ do
naha a ustrojit se do er·ru - od tren˝rek, koöile a ponoûek, aû po
ËernÈ f·raËky, Ëili hornickÈ montÈrky, bytelnÈ gumovÈ holÌnky
a rukavice. Vöe je ËistÈ a srovnanÈ. Klasick· öatna s†¯etÌzky od
stropu slouûÌ jen opravdov˝m hornÌk˘m, pro n·s ìturistyî jsou
p¯ipraveny ponÏkud civilizovanÏjöÌ öatnÌ sk¯ÌÚky. Nezbytn· p¯ilba
s†bludiËkou ËelnÌho svÏt˝lka a bateriov˝m zdrojem na opasku,
p¯es rameno z·chrann˝ p¯Ìstroj a smÌch uû nejde zadrûet. SmÏje
se i vöudybyl pan StuchlÌk, kter˝ tady a v†lampovnÏ kraluje.
S†podivn˝mi cejchovacÌmi kleötÏmi v†ruce si n·s ost¯ÌûÌm zrakem
prohlÌûÌ. NaötÏstÌ jimi cvak· jen chybÏjÌcÌ dÌrky do opasku tÏm
zvl·öù vychrtl˝m. K†baterii a d˝chacÌmu p¯Ìstroji dost·v·me
v†lampovnÏ proti podpisu i tradiËnÌ plechovou zn·mku s†ËÌslem.
Ta z˘stane v†c·chovnÏ zavÏöen· na orientaËnÌ tabuli, dokud opÏt
nevyjedeme na povrch. OsvÏdËenÈ, jednoduchÈ a dokonalÈ.
TÏûnÌ klec je ûeleznÈ monstrum o Ëty¯ech et·ûÌch, kaûd· pojme 15 lidÌ nebo dva hunty - d˘lnÌ vozÌky. V†tÏûbÏ dok·ûe uh·nÏt
rychlostÌ 16 metr˘ za sekundu. S†n·mi se sk¯ÌpajÌcÌ a vrzajÌcÌ ìplouûÌî rychlostÌ sotva poloviËnÌ aû do p¯ÌstupnÈho ËtvrtÈho patra
v†hloubce 250 m. SpodnÌ patra se jiû postupnÏ zaplavujÌ. VstupnÌ
j·ma Jan je z·roveÚ vtaûn·. JÌ proudÌ do spleti chodeb neust·le
Ëerstv˝ vzduch. To vysvÏtluje i trochu neËekan˝ pr˘van. Mrtvou
muzejnÌ expozici ale neËekejte. Vöechno je autentickÈ a p¯es ìstaroûitn˝î vzhled i funkËnÌ. Chodby jsou pomÏrnÏ prostornÈ, zpevnÏnÈ ocelovou v˝ztuûÌ s†betonov˝mi paûnicemi nebo d¯evÏn˝m
obloûenÌm. V†mezer·ch se lesknou ûilky ËernÈho uhlÌ. Po nÏkoli-
11
ka krocÌch mazlav˝m bl·tem se nauËÌte vertik·lnÏ öilhat. Jedno
oko hlÌd· prostor nad hlavou, druhÈ pod nohama. ObËas mÌjÌme
na kolejÌch se¯azenÈ ûeleznÈ vozÌky naloûenÈ materi·lem. Proch·zÌme p¯es vÏtrnÈ mosty, kom˘rky z†obou stran opat¯enÈ tÏûk˝mi ûelezobetonov˝mi vraty. LechtivÈ mrazenÌ v†z·dech mÏ kaûdou chvÌli nutÌ k†ohlÈdnutÌ. Pichlav· svÏtÈlkujÌcÌ oËiËka permonÌk˘ jsem ale nespat¯il. NavötÏvujeme minidepo d˘lnÌch lokomotiv
a ËerpacÌ stanici, kde mohutn· Ëerpadla zajiöùujÌ kolobÏh d˘lnÌ
vody. Gum·ky tÏûknou nalepen˝m bl·tem, p¯ilba mi nesedÌ
a ¯emen samoz·chrannÈho p¯Ìstroje zaËÌn· tlaËit do ramene. »lovÏk si n·hle uvÏdomÌ, ûe by p¯i tom vöem mÏl pracovat a v†duchu
se skl·nÌ p¯ed hornick˝m ¯emeslem. JeötÏ podejÌt ¯adu vaniËek
s†vodou, umÌstÏn˝ch ledabyle u stropu a v˘bec ne proto, aby
pr˘chozÌm nekapalo za krk! Je to protiv˝buchov· uz·vÏra. Nem·
cenu si nÏco nalh·vat. V†uheln˝ch slojÌch, se jak zn·mo, tvo¯Ì
v˝buönÈ plyny. BezpeËnostnÌch opat¯enÌ nenÌ nikdy dost. Proto
ustaviËnÈ vÏtr·nÌ, hr·zovÈ dve¯e a p¯Ìsn˝ z·kaz otev¯enÈho ohnÏ.
V†öatnÏ jsme museli odloûit fotoapar·ty a dokonce i digit·lnÌ
hodinky. P¯i zp·teËnÌ cestÏ se klec jakoby n·hodou prudce zastavÌ a pÏknÏ zhoupne. Jen öibalskÈ ohnÌËky v†oËÌch ötajgra Engelberta Kirsche, kter˝ n·s celou dobu prov·zel, napovÌdajÌ, ûe
stejnou kuliö·rnu m˘ûete oËek·vat i od jeho kolegy Bohumila
Feesta. Oba jsou profesion·lnÌ hornÌci, n·ö pr˘vodce i to ötajgrov·nÌ zdÏdil po otci, a dob¯e vÏdÌ, co si mohou dovolit. Jak je
v†éaclȯi tradicÌ, hovo¯Ì i plynnÏ nÏmecky. Na povrchu n·s Ëek·
jeötÏ prohlÌdka strojovny, odevzd·nÌ v˝stroje panu StuchlÌkovi
a hupky pod sprchy. Brali jsme to docela sviûnÏ; ale i tak poËÌtejte s†dobr˝mi dvÏma hodinami. V†budoucnu se vyhlÌdkov· trasa
p¯estÏhuje do 1. patra, kde by podle pl·nu ¯editele ûaclȯskÈho
z·vodu Karla NovotnÈho mÏla z˘stat natrvalo. To n·s potÏöilo,
protoûe stejnÏ veselÈ i pouËnÈ dopoledne m˘ûete zaûÌt i vy.
Zda¯ B˘h.
TuristickÈ f·r·nÌ v†éaclȯi, SpoleËnost GEMEC s†r.o., ¯editel ing. Karel Novotn˝, rezervace tel: (0439) 876 154 a 7, fax:
876 123, v†provozu je od ledna letoönÌho roku vûdy v ˙ter˝
a ve Ëtvrtek v 9 a v 11 hodin. Exkurzi m˘ûe absolvovat vûdy
nejv˝ö 20 z·jemc˘, nejmÈnÏ 3 osoby. V†sobotu je exkurze moûn· p¯i objedn·vce nejmÈnÏ 3 dny p¯edem a pro nejmÈnÏ 15
osob. Zaparkujete p¯ed z·vodem. V˝klad je i v†nÏmeckÈm
jazyce.
HlavnÌ aktivitou spoleËnosti Gemec je tÏûba a prodej ËernÈho uhlÌ v novÏ otev¯enÈm povrchovÈm dole na nedalekÈm
kopci Ji¯Ì a hlavnÏ v˝roba a prodej öirokÈ ök·ly tv·rnic suchÈho zdÏnÌ. Odbyt zajiöùuje pan LudÏk VlËek, tel. 876 154,
876 111, v†pracovnÌ dny od 6.00 do14.00 hodin.
PEC POD SNÃéKOU
12
HISTORICK… CENTRUM PECE POD SNÃéKOU
JE VE VELK… ⁄PÃ
13
»ESK¡ POäTOVNA NA SNÃéCE
Jeden·ctÈho z·¯Ì 1999 uplyne sto let ode dne, kdy z†vrcholu SnÏûky odeslali turistÈ prvnÌ pohlednice a dopisy
s†kulat˝m razÌtkem C.K. rakouskÈ poöty SCHNEEKOPPE - B÷HMEN. SbÏratelÈ poötovnÌch kuriozit se
budou letos tÏûko rozhodovat, jestli si poölou ze SnÏûky pohlednici s†datem ze dne stÈho v˝roËÌ nebo uû
o dva dny d¯Ìve se zajÌmav˝m 9.9.99 v 9 hodin. RazÌtko z†vrcholu nezajÌm· jen sbÏratele, ale potÏöÌ kaûdÈho
p¯Ìjemce. Proto prvnÌ poötovna na SnÏûce vznikla, na tehdy nÏmeckÈ stranÏ dokonce uû p¯ed 127 lety.
Asi nezjistÌme inici·tora zaloûenÌ prvnÌ poötovny na SnÏûce, ale j· podezÌr·m tehdejöÌho majitele obou
vrcholov˝ch bud Friedricha Sommera, ûe to byl pr·vÏ on, kdo v†roce 1872 dos·hl otev¯enÌ ÿÌöskÈ nÏmeckÈ
poötovnÌ agentury v†PrusskÈ boudÏ. Z¯ÌzenÌ je stvrzeno ˙¯ednÌm listem ze dne 22. kvÏtna 1872. Proto m˘ûeme
toto datum povaûovat za skuteËn˝ poötovnÌ zaË·tek na SnÏûce. P¯ed vznikem poötovny na ËeskÈ stranÏ
o ËtvrtstoletÌ pozdÏji, vöechna poöta odtud putovala p¯es NÏmecko. KromÏ pohlednic a dopis˘ hostÈ posÌlali
i penÌze a dokonce balÌËky. V†tabulce rekord˘ je uvedeno, ûe v roce 1890 z†vrcholu odeölo 130 balÌk˘.
V nejpilnÏjöÌm roce 1895 ze SnÏûky vypravili 80 760 r˘zn˝ch poötovnÌch z·silek. P¯itom nÏmeck· a pozdÏji
i rakousk· poötovna byly otev¯eny jen v†lÈtÏ od poloviny kvÏtna do z·¯Ì. O mezin·rodnÌm statutu SnÏûky
svÏdËÌ i obsazenÌ poötovny. Od roku 1875, kdy uû obÏ boudy vlastnil Friedrich Pohl, vedl poötovnu rakousk˝
poötovnÌ a telegrafnÌ zamÏstnanec Johann Kirchschlager z† MalÈ ⁄py. V†sezÛnÏ p¯eb˝val na »eskÈ boudÏ
aû do svÈ smrti v†roce 1921, kdy ho nahradila Marie Mitlˆhnerov· z Pece. NÏmeck· poötovna pat¯ila pod
poötovnÌ ˙¯ad v†Karpaczi a mÏla i svÈho vlastnÌho listonoöe, kterÈmu se†nÏmecky ¯Ìkalo Koppenbrieftr‰ger,
tedy ìSnÏûkov˝ listonoöî. P¯ich·zel nahoru kaûd˝ den odpoledne, po uzav¯enÌ poötovny pomohl
s†orazÌtkov·nÌm a r·no seöel se z·silkami do ˙dolÌ.
Poötovna CÌsa¯skÈ a kr·lovskÈ rakouskÈ poöty byla otev¯ena 11. 9. 1899 na »eskÈ boudÏ z†podnÏtu
p·n˘ Kleina a VotoËka. JistÏ k†tomu p¯ispÏl st·le rostoucÌ turistick˝ ruch a ˙spÏön˝ provoz nÏmeckÈ poötovny.
P¯estoûe »esk· bouda n·leûela katastr·lnÏ do MalÈ ⁄py, poötovnu od samÈho zaË·tku spravoval lÈpe
p¯Ìstupn˝ poötovnÌ ˙¯ad v†Peci. Odtud takÈ chodil v†letnÌ sezÛnÏ dennÏ poöù·k, aby veËer snesl na krosnÏ
vöechny z·silky. Nez¯Ìdka bylo jen pohlednic patn·ct kilogram˘. Podle ¯ÌmskÈ sedmiËky na razÌtku pozn·me,
ûe expedice byla v 19. hodin. DalöÌ horskÈ poötovny rakouskÈ poöty slouûily od roku 1901 takÈ na Petrovce
a na »ernÈ boudÏ. Po vzniku »eskoslovenska vöechny pracovaly d·l, jen ta na SnÏûce byla v†letnÌ sezÛnÏ
1919 uzav¯ena. Snad k†tomu p¯ispÏla skuteËnost, ûe majitel Emil Pohl byl nÏmeck˝m obËanem. Moûn· i dÌky
loaj·lnosti rodiny Pohl˘ v˘Ëi »SR byl od roku 1920 obnoven bÏûn˝ provoz. HoröÌ osud »eskou poötovnu
potkal v†roce 1938, kdy po obsazenÌ Sudet nÏmeckou arm·dou byla uzav¯ena a tak z˘stala i po v·lce.
Smutnou skuteËnost potvrdil ˙¯ednÌ z·pis z 1. dubna 1947. P¯es v·lku pracovala na vrcholu jen sbÏrna
poöty, kterou razÌtkovali aû v†HornÌ Karpaczi. Stejn· praxe se tu udrûela do roku 1958.
Dlouh· desetiletÌ jsme povaûovali likvidaci poötoven na vrcholu SnÏûky za definitivnÌ, aû nov· svoboda
uk·zala, ûe i takovÈto Ëinnosti br·nily oba po sobÏ jdoucÌ totalitnÌ reûimy. Se z·nikem toho poslednÌho
mohla poötovna znovu na svÏt. S†n·padem p¯iöla b˝val· poötmistrov· z†VelkÈ ⁄py Jaroslava Skrbkov·.
Poötovnu nemohla otev¯Ìt v†»eskÈ boudÏ, kter· je v†havarijnÌm stavu, tak se svou rodinou opravila mal˝
domek mezi kaplÌ a boudou a 20. srpna 1994 otev¯ela »eskou poötovnu na vrcholu SnÏûky. Nejprve se
razÌtkovalo jen ilustrovan˝m gumov˝m pam·teËn˝m razÌtkem, ale brzy Jaroslava ìKaËaî Skrbkov· zÌskala
statut skuteËnÈ poötovny a tÌm i ˙¯ednÌ kovovÈ razÌtko »eskÈ poöty. PrvnÌ orazÌtkovanÈ pohlednice z†vrcholu
SnÏûky odeöly 1. z·¯Ì 1995, tedy po öestapades·tiletÈ p¯est·vce.
RAZÕTKO ZE SNÃéKY
HlavnÌm smyslem razÌtkov·nÌ poöty je znehodnocenÌ zn·mky, kterou za doruËenÌ platÌme. RazÌtkov·nÌ na
vrcholu SnÏûky m· v†sobÏ jeötÏ nÏco vÌc, neû pouh˝ ˙¯ednÌ ˙kon. ÿÌk· adres·tovi, ûe jsme tam naho¯e byli
a vzpomnÏli si na nÏho. NejstaröÌ r·meËkovÈ t¯Ì¯·dkovÈ razÌtko nÏmeckÈ poötovny bylo zvl·ötnÌ tÌm, ûe
kromÏ jmÈna poötovny SCHNEEKOPPE (SnÏûka) a datem obsahovalo i geografickÈ up¯esnÏnÌ lokality DES
RIESENGEBIRGS (v KrkonoöÌch). Jinou kuriozitou ze SnÏûky jsou prvnÌ pohlednice. Vznikaly nalepenÌm
malÈho litografickÈho obr·zku vrcholu SnÏûky na korespondenËnÌ lÌstek. Protoûe nezn·m nikoho, kdo by
tuto vz·cnou ìpohledniciî mÏl ve sbÌrce, p¯etiskli jsme ji z†publikace pana Hanse Veita. Je nejstaröÌ poötovnÌ
obr·zkovou z·silkou s motivem z†ËeskÈho ˙zemÌ, i kdyû na nÏmeckÈm korespondenËnÌm lÌstku.
PoötovnÌ razÌtka se postupnÏ mÏnila a tak druhÈ razÌtko ze SnÏûky bylo jednokruhovÈ. PrvnÌ razÌtko
ËeskÈ resp. rakouskÈ poötovny bylo dvoukruhovÈ a aby se odliöilo od nÏmeckÈho, doplÚovalo jmÈno
dokonËenÌ na stranÏ 18
Velk· ⁄pa v†roce 1891. Zleva je ökola, star· fara, hostinec s poötou, p˘vodnÌ koloni·l a ¯eznictvÌ Bˆnsch˘,
vpravo vedle kostela Restaurant Habsburg s†valbovou st¯echou a za nÌm lesnÌ spr·va s†v˝razn˝m p¯ednÌm
sedlov˝m vik˝¯em. VÏtöÌ d˘m ˙plnÏ vpravo je jiû zanikl· Adolf-Nesseniho brusÌrna d¯eva.
Pec pod SnÏûkou je mÏstem sloûen˝m ze dvou mÌstnÌch Ë·stÌ ñ
Pece samotnÈ a VelkÈ ⁄py. Kdyû horsk· osada v 16. stoletÌ vznikala,
byla jednÌm celkem a jmenovala se pr·vÏ naopak ⁄pa, pozdÏji Velk·
⁄pa. PrvnÌ ËÌslov·nÌ dom˘ zavedenÈ podle v˝nosu cÌsa¯ovny Marie
Terezie v†roce 1771 bylo pro celou obec spoleËnÈ. Ovöem uû
o p˘lstoletÌ pozdÏji, p¯i vzniku stabilnÌho katastru v†roce 1841, byla
obec rozdÏlena na t¯i dÌly. JednotlivÈ luËnÌ enkl·vy na pravÈm b¯ehu
¯eky ⁄py pat¯ily do prvnÌho, na levÈm b¯ehu do druhÈho a Pec do
t¯etÌho dÌlu VelkÈ ⁄py. To byl prvnÌ krok vedoucÌ k vytvo¯enÌ t¯Ì
samostatn˝ch obcÌ v†roce 1871. Vydrûely oddÏlenÏ aû do roku 1945,
kdy se v†˙plnÏ nov˝ch podmÌnk·ch slouËily prvnÌ dva dÌly VelkÈ
⁄py. Ke spojenÌ v†jednu obec Pec pod SnÏûkou doölo v†roce 1960
a p¯eËkalo i mÌstnÌ referendum za osamostatnÏnÌ VelkÈ ⁄py v†roce
1990 a znovu v†roce 1992. ⁄pu a Pec vûdy spojoval spoleËn˝ kostel
a hlavnÏ h¯bitov. V†okolÌ vznikly dalöÌ v˝znamnÈ stavby a tÌm se
utvo¯ilo p¯irozenÈ historickÈ centrum horskÈ obce . Postupem Ëasu
se spr·va sice posunula do Pece, ale nejstaröÌ pam·tky z˘staly ve
VelkÈ ⁄pÏ. Je pravdou, ûe v†pov·leËn˝ch desetiletÌch v˝znam tohoto
mÌsta pod tÌûÌ ud·lostÌ poklesl, ale s†novou dobou si vÌce a vÌce
mÌstnÌch obyvatel uvÏdomuje jeho nenahraditelnost. Uû se jistÏ
nebude opakovat situace z†roku 1962, kdy byl schv·len SmÏrn˝
˙zemnÌ pl·n, kter˝ kromÏ bour·nÌ stovky historick˝ch dom˘ poËÌtal
i s†likvidacÌ h¯bitova nejpozdÏji do roku 1975. O novÈm p¯Ìstupu
svÏdËÌ i opravenÈ a udrûovanÈ domy v†tÈto Ë·sti mÏsta. I proto si
v·s dovolujeme pozvat ke kr·tkÈ n·vötÏvÏ pozoruhodnÈho mÌsta.
Skupinou historick˝ch dom˘ proch·zÌ p˘vodnÌ uzounk· silnice,
kter· jen na kousek odboËÌ z†tÈ novÈ - hlavnÌ. Ani se nechce vϯit,
ûe tudy aû do roku 1970 projÌûdÏla veöker· doprava do Pece pod
SnÏûkou. Pamatuji se na sloûitÈ vyh˝b·nÌ autobus˘, kterÈ musely
Ëasto i couvat, aby postupnÏ projely. A to p¯Ìmo pod kostelem
b˝valy jeötÏ zast·vky v†obou smÏrech. P¯ed vstupem do ˙zkÈ uliËky
ve smÏru od ˙pskÈho n·mÏstÌ se podÌvejte vpravo do str·nÏ na
prvnÌ v˝znamn˝ d˘m. Roubenou chalupu nechala postavit v†roce
1824 hrabÏnka Am·lie Schaffgotschov· jako velko˙pskou lesnÌ
spr·vu. I kdyû se polesÌ p¯estÏhovalo do HornÌho Maröova, b˝val˝
fo¯t Jan Rousek tu bydlÌ dodnes. D˘m je zajÌmav˝ nejen svou
historiÌ, ale i jako doklad p˘vodnÌ krkonoöskÈ architektury.
JednotlivÈ prvky jsou v†harmonickÈm souladu ñ sedlov· st¯echa,
svislÈ bednÏnÌ zakr˝vajÌcÌ tr·my roubenÌ i ötÌt˘, vzadu velk˝
senÌkov˝ vik˝¯, veranda a p¯edevöÌm na dvou podpÏr·ch stojÌcÌ
p¯ednÌ sedlov˝ vik˝¯ nad hlavnÌm vchodem. Z dobov˝ch fotografiÌ
vypl˝v·, ûe je to v†˙pskÈm ˙dolÌ pravdÏpodobnÏ prvnÌ uûitÌ
p¯ednÌho vik˝¯e, kter˝ umoûnil z¯ÌzenÌ hostinskÈho pokoje na p˘dÏ
chalupy. NevÌme, zda nejlepöÌ pokoj v†domÏ p˘vodnÏ slouûil
lesnÌmu person·lu nebo i cizÌm letnÌm host˘m, ale jeho uûitÌ
p¯edeölo svou dobu. Byl do chalupy vestavÏn jistÏ p¯ed rokem
1890, kdeûto prosvÏtlov·nÌ p˘dy tÌmto elegantnÌm zp˘sobem se
stalo bÏûnÈ aû o dvacet let pozdÏji.
Jen o kus d·l stojÌ mezi starou a novou silnicÌ dalöÌ rouben˝
d˘m, jeden z†nejkr·snÏjöÌch v†Peci pod SnÏûkou. Byl na z·kladech
starÈ chalupy postaven nejpozdÏji v†roce 1906 Vinzenzem
Hintnerem, peka¯em a pozdÏjöÌm starostou VelkÈ ⁄py I. dÌl. Jako
jeden z†prvnÌch pouûil zv˝öen˝ krov na tzv. p˘lötok, kter˝ z†p˘dy
udÏlal velik˝ obytn˝ prostor. Na nezakryt˝ch tr·mech roubenÌ si
m˘ûete na pravÈm rohu dob¯e prohlÈdnout star˝ zp˘sob spojov·nÌ
tr·m˘ na tzv. rybinu. Je jen ökoda, ûe vyhl·öenou cukr·rnu manûel˘
Fialov˝ch komunistÈ zav¯eli a po Ëty¯ech desetiletÌch majitelÈ
nemÏli sÌlu ji obnovit. Ani v†protÏjöÌm domÏ se hospoda neudrûela.
NÏkdejöÌ Restaurant Habsburg stojÌ asi od roku 1835 na vysokÈm
sklepÏ a m· valbovou st¯echu typickou vÌc pro vesnickÈ fary nebo
ökoly. KlenutÈ z·rubnÏ zdobÌcÌ kamenn˝ suterÈn p¯ipomÌnajÌ dobu,
kdy se i ve sklepÏ nalÈvalo vÌno a ko¯alka.
Dlouh˝ d˘m p¯Ìmo pod kostelem je ˙dajnÏ nejstaröÌ v†Peci pod
SnÏûkou. Byl sice na zaË·tku 20. stoletÌ rodinou Bˆnsch˘ p¯i
p¯estavbÏ zv˝öen o jeden a p˘l patra, ale kamenn˝ suterÈn
a p¯ÌzemÌ jsou prastarÈ. V†domÏ b˝val obchod, ¯eznictvÌ
a povoznictvÌ se sklady a st·jemi. U domu nebyly û·dnÈ pozemky,
proto BˆnschovÈ mÏli seniötÏ na hor·ch. Jako jedni z†prvnÌch
promÏnili obyËejnÈ letnÌ boudy na hostince a z vydÏlanÈho kapit·lu
koupili dalöÌ horskÈ boudy. Pat¯ila jim t¯eba LuËnÌ a Rennerova
bouda na BÌlÈ louce, Richtrovky, KlÌnovka i »ern· bouda.
Z†velko˙pskÈho domu povoznÌci a nosiËi z·sobovali jejich boudy
na hor·ch. I sousednÌ, modernÏji vyhlÌûejÌcÌ d˘m m· svou bohatou
dokonËenÌ na stranÏ 16
HELMUT HOFER
POSLEDNÕ Z DYNASTIE NOSI»Ÿ NA SNÃéKU
16
pokraËov·nÌ ze strany 13
historii. Od roku 1866 v†domÏ sÌdlil poötovnÌ ˙¯ad a pozdÏji i mÌstnÌ
spo¯itelna. P˘vodnÌ rouben· chalupa byla po roce 1900 z†poloviny
zbo¯ena a doplnÏna souËasn˝m vysok˝m zdÏn˝m domem. Ve starÈ
d¯evÏnÈ Ë·sti z˘stal hostinec U poöty aû do roku 1945, pak byla
zbo¯ena. Levou stranu historickÈho centra zakonËuje pomnÌk
padl˝ch voj·k˘ z prvnÌ svÏtovÈ v·lky. Vzadu na nÏm najdete
letopoËet 1908, kter˝ vypovÌd· o jinÈm ˙Ëelu z¯ÌzenÌ pomnÌku.
P˘vodnÏ na velkÈm kameni st·l cÌsa¯ Josef II., kterÈmu sloûili mÌstnÌ
obyvatelÈ hold za pomoc p¯i z¯ÌzenÌ kostela a farnosti. Po vzniku
»eskoslovenska byly podle na¯ÌzenÌ ˙¯ad˘ odstranÏny vöechny
symboly starÈ moci a Josef II. musel rovnÏû dol˘. K·men byl
p¯esek·n a opat¯en deskou se jmÈny padl˝ch velko˙psk˝ch rod·k˘
v†letech 1914 aû 1918. Ta zmizela po roce 1945, aby snad nov˝m
obyvatel˘m nep¯ipomÌnala skuteËnost, ûe Velkou ⁄pu kdysi zaloûili
osadnÌci s†nÏmeck˝mi jmÈny.
NedÌlnou souË·stÌ kr·snÈho mÌsta je ökola z†roku 1860 a fara
p¯estavÏn· do dneönÌ podoby kolem roku 1895. Oba domy uû
neslouûÌ svÈmu ˙Ëelu, ale architektonicky v˝raznÏ ovlivÚujÌ cel˝
soubor staveb. PÏknÏ je to vidÏt z†cesty k†Janov˝m boud·m
na†protÏjöÌ str·ni. Lokalitu d¯Ìve doplÚovaly na obou koncÌch dvÏ
tov·rniËky s d¯evobrusem. Kneifelovu pod ökolou vzala povodeÚ
uû v†roce 1897, vÏtöÌ Adolf-Nesseniho brusÌrna st·la v†cestÏ novÈ
silnici. HlavnÌ dominantou je p¯ece jen kostel NejsvatÏjöÌ Trojice
z†roku 1788. Na stropÏ uvnit¯ kostela je vyobrazen JeûÌö Kristus
ûehnajÌcÌ obci. Celou v˝zdobu vytvo¯il p¯i gener·lnÌ opravÏ v†roce
1933 moravsk˝ v˝tvarnÌk Alfred Meissner. VyobrazenÌ historickÈho
centra VelkÈ ⁄py odr·ûÌ stav v†dobÏ rekonstrukce. Kostel je
otev¯en˝ vûdy p¯i bohosluûbÏ v†sobotu o†p˘l p·tÈ. Spr·vcem
kostela je poslednÌ ûijÌcÌ nosiË n·klad˘ na SnÏûku pan Helmut Hofer.
JeötÏ se podÌvejte na h¯bitov. Mal· vr·tka jsou u domku s†m·rnicÌ
z†roku 1900. Do tÈ doby st·la mal· m·rnice, zcela naho¯e
u h¯bitovnÌ zdi, kde je nynÌ hrobka Vinzenze Bˆnsche z†LuËnÌ boudy.
⁄plnÏ stejn· se zachovala v†MalÈ ⁄pÏ. StarÈ, Ëasto povalenÈ
n·hrobky, travnat˝ povrch bez cestiËek a letitÈ stromy mÌstu
dod·vajÌ romantickou atmosfÈru. Takovou m· i celÈ ìStarÈ mÏsto
velko˙pskÈî.
Po trase nosiˢ z†VelkÈ ⁄py na SnÏûku
Na SnÏûku m˘ûete vyjet snadno lanovkou nebo
si zkr·tit cestu z†VelkÈ ⁄py lanovkou na Port·öky.
My v·s zveme k†v˝stupu po trase, kudy nosiËi
vyn·öeli z·soby do »eskÈ boudy na SnÏûce. P¯ekon·te vzd·lenost
necel˝ch osm kilometr˘ a v˝ökov˝ rozdÌl 870 metr˘. V˝stup je
p¯Ìjemn˝, protoûe neponesete stokilovou krosnu, jako kdysi
velko˙pötÌ nosiËi. Cesta v†dolnÌ Ë·sti nenÌ znaËen·, d·vejte tedy
pozor na orientaci. Zato pozn·te hezkÈ, mÈnÏ zn·mÈ partie Pece
pod SnÏûkou.
⁄zk· cestiËka stoup· od velko˙pskÈho n·mÏstÌ mezi hotelem
Hela a prodejnou potravin. Hned po nÏkolika metrech stojÌ vlevo
zajÌmav· star· rouben· chalupa Ëp. 135. StoletÈ jasany lemujÌcÌ
zaË·tek cesty p¯ipomÌnajÌ, ûe chodnÌk byl d¯Ìve hlavnÌ obecnÌ
cestou, kter· vedla na ZadnÌ V˝slunÌ. Proch·zÌ kolem skalnÌch
v˝choz˘, kv˘li kter˝m nebyly tyto partie p¯emÏnÏny na d¯Ìve tolik
pot¯ebnÈ louky. Cesta je dokladem öetrnosti horal˘, kte¯Ì ji postavili
radÏji ve sloûitÈm terÈnu, neû by obÏtovali jen nÏkolik akr˘ sv˝ch
luk. P¯ed pensionem U Mod¯Ìnu uh˝b· naöe trasa doleva. Pod n·mi
z˘stanou st·je a v˝bÏhy konÌ zdejöÌho chovu americk˝ch
kovbojsk˝ch Quarterhorse, dovezen˝ch sem p¯Ìmo z†Texasu. Po
pÏti serpentin·ch dojdeme na öirokou pevnou cestu. D·me se
doleva ke srubovÈ farmÏ rodiny äimral˘. DÌky jejich chovu dobytka
jsou vöechny louky na ZadnÌm V˝slunÌ pÏknÏ posekanÈ i spasenÈ
a svÏûe se zelenajÌ.
Za chalupou FomÏnka uhneme doprava a po travnatÈ pÏöinÏ
podÈl kamennÈ terasy dojdeme k lesu. Tady cesta prudce stoup·
po starÈm pr˘seku. NovÏjöÌ öiröÌ cesta se serpentinou vede takÈ
SeniötÏ na R˘ûohork·ch
naöÌm smÏrem, ale jiû po nÏkolika metrech z†nÌ musÌme uhnout
doleva, protoûe za chvÌli konËÌ u malÈ chalupy. OrientaËnÏ sloûitÏjöÌ
mÌsto p¯ekon·me i tÌm, ûe se vyd·me podÈl telefonnÌho vedenÌ. Ve
stoup·nÌ je dob¯e vidÏt p˘vodnÌ ötÏtov·nÌ. P¯i tÈto prastarÈ
technologii stavby cest se jednotlivÈ placatÈ kameny stavÏly na
v˝öku a d˘kladnÏ vyklÌnovaly drobn˝mi kamÌnky. Takov˝ povrch
vydrûel i p¯i nejvÏtöÌch pr˘trûÌch mraËen. Starou cestu n·hle protÌn·
nov· lesnÌ sv·ûnice spojujÌcÌ Janovy boudy a Karl˘v Vrch . P¯estoûe
star· ötÏtovan· cesta pokraËuje rovnÏ do svahu, my uhneme kv˘li
zajÌmavÏjöÌm partiÌm doprava a p¯ejdeme po sv·ûnici p¯es louky.
Podejdeme pod lanovkou na Port·öky a hned po t¯iceti metrech
zahneme doleva na prudkou cestu. Brzy mineme malebnou
chalupu Helmuta Hofera, kde nosiËi z†jeho rodiny na noc ukl·dali
vyn·öen˝ n·klad. V†roce 1902 ji d˘kladnÏ opravil Ignaz Hofer a v†tÈ
podobÏ stojÌ dodnes. UrËitÏ nep˘jdeme p¯es louku, protoûe ta
zdejöÌ je jeötÏ po¯·d vz·cnou loukou p¯in·öejÌcÌ obûivu sv˝m
hospod·¯˘m. Po pÏöinÏ projdeme lesem aû nahoru na Port·öky.
élutÏ znaËen· cesta od Janov˝ch bud n·s dovede aû na vrchol
SnÏûky. Jen kousek nad hornÌ stanicÌ lanovky Port·öky byla prvnÌ
rannÌ zast·vka nosiˢ. Neû doöli na R˘ûohorky, odpoËÌvali jeötÏ
jednou v†lese. R˘ûohorky b˝valy v˝znamn˝m seniötÏm ˙psk˝ch
hospod·¯˘. St·lo tu sedm letnÌch chalup, do kter˝ch se
i s†dobytkem na lÈto stÏhovaly celÈ rodiny. I HoferovÈ tu mÏli jednu
letnÌ boudu. Od Ëervna do konce ¯Ìjna v†okolnÌch lesÌch p·sli sv·
zv̯ata a suöili seno, kterÈ uloûili na p˘du a v†zimÏ sv·ûeli na sanÌch
rohaËk·ch do sv˝ch trval˝ch domov˘ ve VelkÈ ⁄pÏ. HorskÈ seno
jim umoûÚovalo chovat vÌce kus˘ dobytka a tÌm se snadnÏji uûivit.
Podle vypr·vÏnÌ pana Friedricha Kneifela tu 29. Ëervna v †roce
1917 napadlo p˘l metru snÏhu, kter˝ z˘stal t˝den leûet. Tehdy
jeho otec a dalöÌ horalÈ museli naopak z†˙dolÌ seno vyn·öet, aby
jim öedes·t ust·jen˝ch jalovic nepoölo hlady. Vöechny letnÌ boudy
v†r˘zn˝ch letech zanikly, pouze jedna byla p¯estavÏna na hostinec
pro hosty a pozdÏji na rekreaËnÌ chalupu. Mnohem zn·mÏjöÌ se
stala dneönÌ bouda R˘ûohorky, postaven· v†sousedstvÌ teprve
v†roce 1903 hostinsk˝m Ignazem Richterem. ⁄tuln˝ interiÈr i dnes
l·k· ke kr·tkÈmu obËerstvenÌ. NosiËi s†n·kladem na z·dech
sed·vali venku na lavici na z·praûÌ a na rozdÌl od n·s do hostince
zavÌtali jen z¯Ìdkakdy cestou zpÏt.
P¯Ìjemn· cesta Star˝m lesem proch·zÌ kolem†mezistanice
lanovky na R˘ûovÈ ho¯e. DalöÌ ˙sek pouti n·s vede mezi rozs·hl˝mi
porosty kosod¯eviny a po chvÌli koneËnÏ vidÌme i n·ö cÌl. NejlepöÌ
pohled na vrchnÌ Ë·st SnÏûky je z†velkÈ louky, kde jsou i malÈ
laviËky. PohodlnÏ sejdeme do sedla mezi SnÏûkou a R˘ûovou
horou, odkud zaËÌn· z·vÏreËnÈ vÌce neû kilometrovÈ stoup·nÌ. Tady
nosiËi odpoËÌvali celkem t¯ikr·t, naposledy tÏsnÏ pod vrcholem.
My to projdeme urËitÏ rychleji a jeötÏ si stihneme povöimnout
kr·sn˝ch ûlut˝ch jest¯·bnÌk˘, kterÈ kolem chodnÌku kvetou
v†polovinÏ lÈta. P¯i opravÏ cesty byly oöet¯eny okolnÌ plochy zniËenÈ
mnohaletou erozÌ, takûe se i na nÏ vz·cnÈ rostlinky vracÌ. NosiËi si
moûn· p¯ed lety tuhle obyËejnou kr·su neuvÏdomovali, v†jejich
dobÏ bylo vöude plno kvÌtÌ. Ale jedno m·me spoleËnÈ. Po dosaûenÌ
vrcholu si oddechneme, ûe m·me v˝stup za sebou.
P¯estoûe se v†KrkonoöÌch nosily n·klady na krosn·ch nÏkolik stoletÌ, z˘stalo nosiËskÈ ¯emeslo spojeno p¯edevöÌm s† rodem Hofer˘
z†VelkÈ ⁄py. Vyn·öeli tÏûkÈ n·klady na vrchol SnÏûky nejmÈnÏ sto
let. N·m prvnÌ zn·m˝ v†¯adÏ Ignaz Hofer nosil stavebnÌ materi·l uû
v†roce 1868 na stavbu »eskÈ boudy na SnÏûce. Jeho syn Johann
Hofer vyn·öel n·klady na SnÏûku v†letech 1883 aû 1933, tedy cel˝ch pades·t let. Johann˘v syn Emil Hofer dÏlal p¯ed·ka partÏ nosiˢ z†VelkÈ ⁄py. Emil˘v bratr Robert byl nosiËem na SnÏûku ˙plnÏ
poslednÌm. SkonËil s†vyn·öenÌm aû v†roce 1961. Robert˘v syn Helmut vyn·öel n·klady na SnÏûku od klukovsk˝ch let. Opustil†nosiËskÈ
¯emeslo teprve nÏkolik let po spuötÏnÌ lanovky na vrchol naöÌ nejvyööÌ hory. Dodnes ûije v†chalupÏ sv˝ch p¯edk˘ na svahu Port·öek
nad Velkou ⁄pou. Pr·vÏ tudy vedla hlavnÌ trasa vyn·öek na SnÏûku.
HoferovÈ promÏnili nÏkdejöÌ prales na louky koncem 16. stoletÌ,
aby tu mohli chovat dobytek a zajistit si z·kladnÌ ûivobytÌ. SvÈ zahrady, jak d¯Ìve intenzivnÏ obhospoda¯ovan˝m louk·m ¯Ìkali, z¯Ìdili
na prudk˝ch jiûnÌch svazÌch VelkÈ ⁄py. Dnes louky tvo¯Ì nejvyööÌ Ë·st
sjezdovky s†lanovkou Port·öky. Aû do roku 1945 se cel· str·Ú jmenovala podle zakladatel˘ Hoferovy boudy. A pr·vÏ dÌky mÌstu dostali zdejöÌ horalÈ p¯Ìleûitost st·t se hlavnÌmi z·sobovaËi obou bud
na SnÏûce. Prusk· i »esk· bouda pat¯ily tehdy rodinÏ Pohl˘
z†Karpacze a byly perfektnÏ fungujÌcÌmi hotely s†velk˝mi restauracemi a Ëty¯icetiËlenn˝m person·lem. Z·sobov·nÌ obstar·valo dalöÌch nejmÈnÏ deset nosiˢ. NÏkolik jich nosilo hlavnÏ d¯evo z†Ob¯Ìho
dolu, dalöÌ chodili od†Karpacze a vyn·öeli zboûÌ dopravenÈ povozy
k†Ob¯Ì boudÏ, ale nejvÏtöÌ parta nosila potraviny a ostatnÌ z·soby
z†VelkÈ ⁄py.
äest dnÌ v†t˝dnu, po cel˝ rok, sch·zeli z†Hoferov˝ch a sousednÌch Sagasserov˝ch bud kaûd˝ podveËer chlapi do skladu na n·mÏstÌ ve VelkÈ ⁄pÏ, aby si p¯ipraven˝ n·klad nav·zali na krosny.
B¯emena to byla ˙ctyhodn·. Pro dobr˝ v˝dÏlek nenosili mÈnÏ neû
osmdes·t kilogram˘, Ëasto i sto kilo. Na jednoduchÈ d¯evÏnÈ krosny, tvo¯enÈ pouze z·dovou deskou a popruhy, navazovali sudy
s†pivem, basy s†lahvemi vÌna, krabice cukru, masa, mouky, s˝r˘,
vöeho co pot¯ebuje dobr˝ hotel. Zpest¯enÌm b˝valo vynesenÌ malÈho pras·tka, kterÈ se dokrmovalo zbytky z kuchynÏ p¯Ìmo na vrcholu SnÏûky. Zachovala se fotografie z roku 1929, na nÌ HoferovÈ
s†dalöÌmi nosiËi vyn·öejÌ klavÌr. Zn·mÈ jsou v˝kony ötÌhlÈho Roberta
Hofera, kter˝ vynesl z†VelkÈ ⁄py nap¯Ìklad 140 kilogram˘ tÏûkou
pokladnu. Asi v˘bec nejtÏûöÌm n·kladem byla dvou a p˘lmetrov·
ocelov· roura pro meteorologickou stanici. Stoöedes·t kilogram˘
tÏûk˝ n·klad vynesl Robert po zasnÏûenÈ ìZick-zack wegî od Ob¯Ì
boudy v†b¯eznu 1944.
P¯i bÏûn˝ch vyn·ök·ch si jeötÏ veËer kaûd˝ nosiË vynesl krosnu
do svÈ chalupy, kde i se zboûÌm p¯enocoval. Robertu Hoferovi trvala
cesta se stokilovou krosnou z†VelkÈ ⁄py do chalupy v†hornÌ Ë·sti
Port·öek hodinu i s†jednou zast·vkou. R·no spoleËnÏ vyrazili na
nejmÈnÏ t¯i a p˘l hodiny dlouh˝ v˝stup na SnÏûku. V†zimÏ se vyn·öka podle podmÌnek prot·hla o hodinu, ale i na dvojn·sobek. Na trase mÏli celkem deset kr·tk˝ch zast·vek. Aniû by sundali krosnu ze
zad, sed·vali nap¯Ìklad na laviËce u R˘ûohorek, na svahu cesty ve
StarÈm lese p¯ed pozdÏji postavenou stanicÌ lanovky R˘ûov· hora
nebo na upravenÈm kamennÈm sed·tku v†poslednÌ zat·Ëce tÏsnÏ
pod vrcholem. Naposledy si sedli s†plnou krosnou na v·hu v†»eskÈ
boudÏ. Podle vynesen˝ch kilogram˘ jim spr·vce p¯ipsal dalöÌ penÌze k† v˝platÏ. Po sloûenÌ n·kladu si nosiËi nav·zali pr·zdnÈ sudy
a jinÈ obaly, aby mohli sestoupit po stejnÈ trase dol˘. Sn·öenÌ pro
nÏ bylo Ëasto stejnÏ nam·havÈ, jako vyn·öka. Jejich kolena trpÏla
hlavnÏ v†prudkÈm kles·nÌ do VelkÈ ⁄py. Doma v†chalupÏ se zastavili
na jÌdlo a uû spÏchali dol˘ do vsi, aby sloûili obaly a p¯ipravili si dalöÌ
vyn·öku.
Helmut Hofer vynesl sv˘j prvnÌ n·klad na SnÏûku v†roce 1939, ve
sv˝ch †öesti letech. Byl to öestikilov˝ poötovnÌ balÌËek. Potom nosil
s†otcem Ëasto a bez odmÏny. Pat¯ilo to k†rodinn˝m povinnostem
stejnÏ jako t¯eba suöenÌ sena pro dobytek.
DÌky ¯emeslu mohli HoferovÈ z˘stat ve svÈ chalupÏ i po roce 1945.
Helmut Hofer si dodnes pamatuje na den, kdy se louËili se sv˝m
domovem, protoûe mÏli naposledy sestoupit do VelkÈ ⁄py a odjet
s transportem na Usedom ve v˝chodnÌ zÛnÏ pov·leËnÈho NÏmec-
17
ka. Uû p¯iöli sousedÈ, aby jim pomohli s†ranci. Do tichÈho posezenÌ
jen hodinu p¯ed odchodem, vtrhl Frantiöek Nov·k, prvnÌ n·jemce
»eskÈ boudy na SnÏûce. M·val potvrzenÌm z†Prahy, ûe nosiËi mohou z˘stat. Oddechli si HoferovÈ i hoteliÈr, kter˝ by se bez nich jen
tÏûko obeöel. Pak byli sbaleni jeötÏ jednou, ale opÏt kv˘li svÈ profesi z˘stali. Po t¯ech letech se stali znovu Ëeskoslovensk˝mi obËany
a mohli si koupit zpÏt svou chalupu, louku i dobytek.
V†roce 1948, kdyû mu bylo necel˝ch patn·ct let, stal se i Helmut
Hofer nosiËem z†povol·nÌ. Nejprve nosil poloviËnÌ n·klady, ale brzy
dospÏl a i jemu krosny ztÏûkly na osmdes·t aû devades·t kilo. Po
spuötÏnÌ lanovky ubylo nosiˢm pr·ce, Robert a Helmut HoferovÈ
z˘stali poslednÌmi. P¯i öpatnÈm poËasÌ z·sobovali »eskou boudu
zboûÌm ze stanice lanovky na R˘ûovÈ ho¯e. Pr·ce vöak bylo st·le
mÈnÏ a kdyû Helmut Hofer v†roce 1953 onemocnÏl ûloutenkou, rozhodl se s†noöenÌm skonËit. Pr·ci naöel v†textilnÌ tov·rnÏ v†HornÌm
MaröovÏ, kde se postupnÏ douËil a devÏtat¯icet let mÏl na starosti
elektro˙drûbu celÈho provozu. Vedle toho dodnes udrûuje horskÈ
hospod·¯stvÌ sv˝ch p¯edk˘ s†jednÌm aû dvÏma kusy dobytka. Zelen˝ Ëtverec perfektnÏ obhospoda¯ovanÈ louky s†chalupou uprost¯ed
rozezn·te na celÈ str·ni i z†velko˙pskÈho n·mÏstÌ. Otec Robert Hofer
nosil na SnÏûku aû do roku 1961, jen t¯i roky nato zem¯el. Jeho hrob
na malebnÈm h¯bitovÏ ve VelkÈ ⁄pÏ pozn·te snadno. Na ËernÈ desce je zachycena SnÏûka a ötÌhl˝ nosiË se stokilov˝m sudem na krosnÏ, kterou si nadlehËuje nezbytnou holÌ. PovöimnÏte si, ûe porosty
kosod¯eviny na obr·zku jiû protÌn· pr˘sek pro budoucÌ lanovku.
V˝tvarnÌk moûn· ne˙myslnÏ zachytil konec starÈ a zaË·tek novÈ
doby v KrkonoöÌch.
Pro turisty b˝valo setk·nÌ s†nosiËi vÌtanou atrakcÌ. Jedni je litovali pro tÏûkou
pr·ci, jinÌ obdivovali jejich houûevnatost a dost bylo takov˝ch, co se s†nimi
vyfotografovali. I tak vzniklo nÏkolik fotografiÌ nosiˢ z†rodiny Hofer˘, z†nichû ty
nejhezËÌ si m˘ûete prohlÈdnout v†˙tulnÏ »eskÈ poötovny na vrcholu SnÏûky.
Tato fotografie je jednou z†poslednÌch. Otec Robert (vlevo) vynesl na SnÏûku
tzv. p˘lku, tedy sud s 50 litry piva. Jeho n·klad v·ûil skoro 100 kilo. Syn uËednÌk
Helmut Hofer mÏl tehdy na krosnÏ poloviËnÌ n·klad.
18
19
pokraËov·nÌ ze strany 12
poötovny i jmÈno zemÏ B÷HMEN. Na to reagovala i nÏmeck· strana
zavedenÌm dvoukruhovÈho razÌtka s†m˘stkem a v†z·vorce uveden˝m
PREUSS., pozdÏji PREUSSEN a nakonec Preufl. (Prusko). RazÌtko
C.K. rakouskÈ poöty nach·zÌme na pohlednicÌch i po vzniku
»eskoslovenska, aû se od roku 1920 objevuje dvojjazyËnÈ SNÃéKA
ñ SCHNEEKOPPE. Zcela nepochopitelnÏ se v†»eskÈ poötovnÏ od
roku 1922 pouûÌv· r·meËkovÈ t¯Ì¯·dkovÈ razÌtko jinde urËenÈ pro
vlakovou poötu a jeötÏ navÌc s†chybou v†ËeskÈm jmÈnÏ. NamÌsto jiû
zn·mÈho a uûÌvanÈho Pec je tu fonetick˝ p¯epis PECR z nÏmeckÈho
PETZER. To bylo Ë·steËnÏ napraveno aû v†roce 1934, kdy v novÈm
r·meËkovÈm razÌtku se skosen˝mi rohy bylo jmÈno obce uvedeno
spr·vnÏ. SouËasnÈ razÌtko »eskÈ poötovny je dvoukruhovÈ
s†m˘stkem a netradiËnÏ se siluetou SnÏûky. UpozorÚujeme, ûe ke
stoletÈmu v˝roËÌ p¯ipravuje Jaroslava Skrbkov· spolu s†»eskou
poötou p¯ÌleûitostnÈ razÌtko. Vedle poötovnÌch razÌtek je na star˝ch
i nov˝ch pohlednicÌch velikÈ mnoûstvÌ r˘zn˝ch ilustraËnÌch razÌtek,
kterÈ p¯ipomÌnajÌ n·vötÏvu SnÏûky a dalöÌch mÌst. I ty sbÌrejte, jistÏ
udÏlajÌ po letech sbÏratel˘m radost. Poötovna je v†letnÌ i zimnÌ sezÛnÏ
otev¯ena dennÏ podle pot¯eb turist˘ a poËasÌ nÏkdy od 7 do 19, ale
kdyû pröÌ t¯eba jen do dvou.
ZajÌt nebo vyjet lanovkou na SnÏûku se jistÏ vyplatÌ nejen kv˘li
razÌtku na pohlednici nebo ve vandrovnÌ knÌûce. Mimo¯·dn˝m
okamûikem letoönÌho lÈta je zatmÏnÌ slunce 11. srpna v 11 hodin
a devÏt minut. P¯ipravte si zaËouzenÈ sklÌËko nebo br˝le p¯ekrytÈ
tmav˝m filmem. JedinÏ tak si tÈmϯ ˙plnÈ zatmÏnÌ dob¯e prohlÈdnete.
O den d¯Ìve, 10. 8. v 11 hodin je v†kapli sv. Vav¯ince möe svat·. Nejen
v†tyto dny v·m p¯ejeme hezkÈ poËasÌ.
Okolo »ernÈ hory vedou lesnÌ cesty, kterÈ
jsou jako stvo¯enÈ pro horskou cyklistiku.
DoporuËen˝ okruh nenÌ obtÌûn˝, ale jako
vöude v†KrkonoöÌch, budete ölapat hodnÏ do
kopce. NejjednoduööÌ v˝jezd z†Pece pod SnÏûkou je po
zpevnÏnÈ cestÏ na LuËiny. Mod¯e znaËen· silniËka okolo
hotelu PoustevnÌk a p¯es Vysok˝ Svah je kratöÌ, ale v˝raznÏ
prudöÌ neû ûlutÏ znaËen· pod HnÏd˝m Vrchem a p¯es
Zahr·dky (tady uû neznaËen·). Na LuËiny ale nejlÈpe vyjedete
od dolnÌ stanice lyûa¯skÈho vleku Javor m·lo frekventovanou
ûlutÏ znaËenou lesnÌ cestou (trasa 20) p¯es Javo¯Ì a Vebrovy
boudy. Vöechny t¯i cesty v·s dovedou k†PraûskÈ boudÏ na
LuËin·ch, kde konËÌ nejvÏtöÌ stoup·nÌ celÈ t˙ry. PohodlnÏ
projedete kolem KolÌnskÈ boudy aû na d˘leûitou k¯iûovatku
v†sedle za nÌ. Tady se dejte napravo, trasa je oznaËena 19B,
po nÌ projedete jihoz·padnÌ svahy »ernÈ hory. Cesta je
za¯Ìznut· do velmi prudkÈho svahu, z prostoru pod v·mi se
aû tajÌ dech. Sv·ûnice proch·zÌ p¯es luËnÌ enkl·vu Zrcadlovky
a ˙stÌ na lesnÌ silniËku na »ernou horu. T·hl˝m stoup·nÌm se
dostanete nad Zineckerovy boudy a po 300 metrech se
vyhnete dalöÌmu prudkÈmu v˝jezdu odboËenÌm doprava na
neznaËenou lesnÌ cestu. Projedete kolem lyûa¯skÈho vleku
AndÏl a uû po rovinÏ p¯ijedete na k¯iûovatku turistick˝ch cest.
Dejte se dol˘ k†Velk˝m Pardubick˝m boud·m a d·l po zelenÈ
znaËce (1B) k†Modr˝m kamen˘m a Krausov˝m boud·m nad
HornÌm Maröovem. P¯i sjezdu jste si odpoËinuli, proto zahnÏte
doleva mezi dvÏ b˝valÈ h·jovny a za nimi po kamenitÈ sv·ûnici
hned doprava. TÏûk˝ kousek brzy vyst¯Ìd· jÌzda po vrstevnici
kr·sn˝mi partiemi ˙boËÌ SvÏtlÈ hory. I u malebnÈho souboru
p˘vodnÌch krkonoösk˝ch chalup Velk˝ch Tippeltov˝ch bud
se drûte vyznaËenÈ trasy Ë. 23, kter· v·s dovede aû na
Valöovky. Odtud sjedete do VelkÈ ⁄py. Asi t¯Ìhodinov˝ okruh
pat¯Ì mezi nejhezËÌ v†okolÌ Pece pod SnÏûkou a p¯i variantÏ
p¯es Javo¯Ì boudy v·s provede tÏmi nejklidnÏjöÌmi partiemi
v˝chodnÌch Krkonoö.
P˘jËovna horsk˝ch kol je v†centru Pece pod SnÏûkou ve
sportovnÌm are·lu u kapliËky, kde si m˘ûete dohodnout
i pr˘vodce nebo dalöÌ program v†p¯ÌrodÏ jako turistiku, rafting
i horolezectvÌ s instruktory. Jsou tu tenisovÈ kurty s†p˘jËovnou
vybavenÌ a podle z·jmu s†v˝ukou tenisu. Otev¯eno je dennÏ
od 15. Ëervna do poloviny z·¯Ì v†dobÏ od 9 do 19 hodin.
P˘jËovnu i programy vede Ji¯Ì MatÏj˘, telefon 0603 701050.
S†instruktory se domluvÌte i nÏmecky a anglicky.
http://www.krkonose-net.cz/pec
Z¡SOBOVACÕ SERVIS V†PECI POD SNÃéKOU
Pro hosty nabÌzÌ transport zavazadel i osob na horskÈ boudy
terÈnnÌm vozidlem a v†zimÏ snÏûnou rolbou. Na p¯ekladiöti u peckÈho n·mÏstÌ najdete ˙schovnu zavazadel i kol.
Pro turisty je v†centru sluûeb Klondike dennÏ od 7 do 19
hodin prodejna peËiva s†mlÈËn˝m bufetem, kde si p¯ed i po
t˙¯e d·te levnÏ t¯eba kafe s†koblihou.
Pro bouda¯e slouûÌ p¯ekladiötÏ, kam si mohou nechat sloûit
od sv˝ch dodavatel˘ zboûÌ a bÏhem dne kdykoli v†lÈtÏ i v zimÏ
v dobÏ od 7 do 18 hodin vyzvednout. V˝hodou je soust¯edÏnÌ
vöech n·kup˘ na minim·lnÌ poËet z·voz˘ na boudu s†˙sporou
Ëasu bouda¯˘, kter˝ mohou vÏnovat sv˝m host˘m. DalöÌ
sluûbou je kompletnÌ z·sobovacÌ servis, kde si bouda¯i
objedn·vajÌ vöe od rohlÌk˘, mlÈËn˝ch v˝robk˘, zeleniny,
mraûenÈho zboûÌ, drogerie, n·poj˘ vËetnÏ piva za ceny
dodavatel˘ s moûnostÌ dopravy zboûÌ aû do boudy a pomoc
p¯i zimnÌm p¯edz·sobov·nÌm.
P¯ekladiötÏ a z·sobovacÌ servis, Pec pod SnÏûkou 188,
provozuje Pavel Volk, tel. (0439) 796 353, 0601 249460,
celoroËnÏ 7 ñ 18 hodin, v†plnÈ sezÛnÏ dÈle.
U Berger˘ na Richterov˝ch boud·ch
P¯i n·vötÏvÏ rodiny Herberta Bergera na Richterov˝ch boud·ch vysoko
nad PecÌ pod SnÏûkou m·te jedineËnou moûnost poznat pravou horskou
chalupu. Kdysi letnÌ boudu zaloûili Herbertovi p¯edci - horötÌ zemÏdÏlci
a jeho dÏda ji p¯ed 90 lety upravil pro trvalÈ bydlenÌ i pobyt host˘. Z centra
Pece je to sem pÏt kilometr˘. OkolÌ s horskou p¯Ìrodou je kouzelnÈ. Kdo
nepoznal r·na a veËery vysoko v hor·ch, bude nadöen. Vöe je umocnÏno
pobytem v dom·cÌm prost¯edÌ rodiny krkonoösk˝ch horal˘. Horsk˝ dv˘r
nabÌzÌ ubytov·nÌ (16 l˘ûek) s polopenzÌ. Odvoz zavazadel i host˘ je moûn˝.
DalöÌ kontakt zÌsk·te i v HospodÏ Na Peci nebo v IC Turista v centru Pece
pod SnÏûkou. U chalupy je vlastnÌ lyûa¯sk˝ vlek.
Horsk˝ dv˘r na Richterov˝ch boud·ch, Pec pod SnÏûkou, PS» 542 21,
majitel Herbert Berger, tel. (0439) 96 2424 (novÈ 796 324), domluvÌte se
i nÏmecky.
Pension Nikola
V samÈm centru Pece pod SnÏûkou, u hlavnÌ ulice vedoucÌ k lyûa¯skÈmu
are·lu, najdete rodinn˝ pension Nikola. Z·kladem kvalitnÌ sluûby je ubytov·nÌ (24 l˘ûek s moûnostÌ p¯ist˝lky) ve vÏtöÌm apartm· a v jeden·cti dvoul˘ûkov˝ch pokojÌch vybaven˝ch WC, sprchou, ledniËkou a t¯eba i mal˝m
trezorem. HostÈ mohou posedÏt v klubovnÏ se satelitnÌ televizÌ nebo jeötÏ
lÈpe v prostornÈ stylovÈ jÌdelnÏ rozö̯enÈ o mal˝ bar. ZdejöÌ kuchynÏ je
v˝hradnÏ Ëesk· a dennÏ dostanete mimo jinÈ i peËenÈ ËeskÈ mouËnÌky.
V pensionu Nikola si m˘ûete objednat ubytov·nÌ se snÌdanÌ, polo- nebo
plnou penzÌ.
V zimÏ si p¯ed domem nazujete lyûe, sjedete k p¯ibliûovacÌmu vleku a za
deset minut sjedete k nejlepöÌm vlek˘m a sjezdovk·m v Peci. ZpÏt sjedete
na lyûÌch aû k pensionu. Po t˙¯e i lyûov·nÌ potÏöÌ proh¯·tÌ v modernÌm sol·riu. P¯ed domem je vlastnÌ parkoviötÏ s dostateËnou kapacitou po cel˝ rok.
Pension Nikola v Peci pod SnÏûkou, PS» 542 21, majitel Alena Novotn·,
tel. (0439) 796 151, fax 796 251, domluvÌte se i nÏmecky.
Bouda Pod StudniËnou
Boudu Pod StudniËnou najdete samotnou na kr·snÈm mÌstÏ na zaË·tku
p¯ÌrodnÌ rezervace Ob¯Ì d˘l. Z ekologickÈho pohledu je toto ˙zemÌ to
nejcennÏjöÌ, co mohou Krkonoöe n·vötÏvnÌk˘m nabÌdnout. P¯itom je to sem
ze st¯edu Pece pod SnÏûkou jen kousek. Od st¯eûenÈho parkoviötÏ
u kapliËky (P3) p˘jdete aû na konec silnice, minete odboËku k lanovce na
SnÏûku, ekologickÈ muzeum a h·jovnu a po patn·cti minut·ch jste na
BoudÏ Pod StudniËnou. Najdete tu nejen ubytov·nÌ, ale i obËerstvenÌ p¯i
t˙¯e. Ubytov·nÌ (celkem 36 l˘ûek) se stravov·nÌm je v pÏti pokojÌch se
sprchou a WC, ostatnÌ pokoje majÌ hygienickÈ kouty. Pod·vajÌ se speciality
ËeskÈ kuchynÏ, obËerstvit se mohou i neubytovanÌ hostÈ. DÏti do osmi let
majÌ slevu. Po dohodÏ m˘ûe v lÈtÏ omezen˝ poËet aut parkovat u boudy.
Bouda Pod StudniËnou v Peci pod SnÏûkou, PS» 542 21, spr·vce Karel
Koula, tel., fax (0439) 96 2267 (novÈ 896 267), domluvÌte se i nÏmecky.
Pension »SA
V Peci pod SnÏûkou na VelkÈ Pl·ni najdete zrekonstruovan˝ pension
»esk˝ch aeroliniÌ. NabÌzÌ ubytov·nÌ (45 l˘ûek) s polopenzÌ nebo plnou penzÌ
ve dvou, t¯Ì a Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch rodinnÈho typu. Pokoje jsou standardnÌ
a vöechny majÌ hygienick˝ kout s teplou a studenou vodou. Z·kladem
spokojenosti host˘ je klasick· Ëesk· kuchynÏ. K dispozici je bar, TV,
sportovnÌ mÌstnost a lyûa¯sk˝ vlek p¯Ìmo na str·ni u pensionu. Na velkÈ
sjezdovky do are·lu SKI Pec se dostanete za 15 minut. Jen kousek je to i do
centra Pece. K »SA zajedete autem po cel˝ rok, v zimÏ zaparkujete nÌûe
na st¯eûenÈm parkoviöti u kapliËky (P3), v lÈtÏ p¯Ìmo u pensionu. Ubytov·nÌ
i vybavenÌ pensionu je zvl·öù vhodnÈ pro ökoly v p¯ÌrodÏ a lyûa¯skÈ v˝cviky,
kterÈ v mezisezÛnÏ uvÌtajÌ dobrÈ finanËnÌ podmÌnky.
Pension »SA, Pec pod SnÏûkou, PS» 542 21, n·jemce Zdena Klementov·,
tel., fax (0439) 896 228, e-mail: [email protected], domluvÌte se i anglicky
a nÏmecky.
Pension U Vesel˝ch
V centru VelkÈ ⁄py doporuËujeme navötÌvit pension U Vesel˝ch. P˘vodnÌ
horsk˝ d˘m s modernÌ p¯Ìstavbou v z·padnÌm ötÌtu stojÌ mÌrnÏ ve str·ni, od
˙pskÈho n·mÏstÌ je oddÏlen ¯ekou. V lÈtÏ zajÌûdÏjÌ auta aû k pensionu, kde
mohou parkovat. Pension je rodinn˝m podnikem s klidn˝m dom·cÌm prost¯edÌm. NabÌzÌ ubytov·nÌ (32 l˘ûek) v jedno aû Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch, Ë·st
z nich m· hygienick˝ kout s teplou a studenou vodou. Polopenze obsahuje
tradiËnÌ jÌdla ËeskÈ kuchynÏ doplnÏn· z·kuskem Ëi ovocem. Pobyt zp¯ÌjemnÌ stylov· jÌdelna s barem a satelitnÌ TV. P¯ed domem je terasa s kr·sn˝m v˝hledem na PÏnkavËÌ vrch a Port·öky. K pensionu pat¯Ì lyûa¯sk˝ vlek
Hubert II v dÈlce 400 metr˘. SevernÌ svah upravovan˝ vlastnÌ rolbou poskytuje lyûa¯˘m kr·snÈ z·ûitky z jÌzdy dlouho do jara. Z·roveÚ p¯ibliûuje i 500
m dlouh˝ lyûa¯sk˝ vlek Hubert I v Javo¯Ìm dole.
Pension U Vesel˝ch, Velk· ⁄pa Ëp. 222, PS» 542 22, majitel ing. Ji¯Ì Vesel˝, tel., fax (0439) 96 2335 (novÈ 796 235), domluvÌte se i nÏmecky
a anglicky.
äPINDLERŸV ML›N
20
JAK äPINDLERŸV ML›N KE JM…NU PÿIäEL
äpindler˘v Ml˝n je nejzn·mÏjöÌm horsk˝m st¯ediskem
v†»ech·ch, ale m·lokdo vÌ, ûe se takto jmenuje skoro n·hodou. StaËilo m·lo a mohli jsme jezdit do Hollmannov˝ch nebo
äpaltov˝ch Bud, Krausova Ëi V¯etenskÈho Ml˝na nebo nejspÌöe do mÏsta Svat˝ Petr. Ale vÌdeÚötÌ a pozdÏji praûötÌ ˙¯ednÌci nechtÏnÏ rozhodli jinak.
⁄dolÌ hornÌho Labe bylo trvale osÌdleno teprve v 16. stoletÌ p¯i tÏûbÏ nerost˘ a d¯eva.
JedinÈ mÌsto s†hustöÌ z·stavbou osada
Svat˝ Petr, kde se kutalo jiû od roku
1516, jistÏ vznikla d¯Ìve. OstatnÌ mÌsta zaloûen· d¯eva¯i mÏla jen p·r
chalup. Svat˝ Petr i samoty pat¯ily pod hornÌ dÌl mÏsta VrchlabÌ. Na
soutoku Labe a SvatopetrskÈho,
dnes DolskÈho potoka vym˝tila
rodina d¯eva¯e Hollmanna kus
lesa a pozdÏji ho p¯emÏnila na
luËnÌ enkl·vu. V roce 1784 tu bylo
jen pÏt chalup, ml˝n a h·jovna.
Mal· osada p¯ekvapivÏ nedostala jmÈno podle sv˝ch zakladatel˘, jak bylo v†KrkonoöÌch bÏûnÈ,
ale jmenovala se Spaltenbauden.
Snad podle toho, ûe d¯eva¯i dost·vali jako deput·t dennÏ jedno
poleno, nÏmecky Spalte. Ml˝n
s†n·honem byl na Labi postaven
v†roce 1734. ⁄dajnÏ ho sem p¯enesli ze SvatÈho Petra. Uû asi
nezjistÌme, zda rodina Spindler˘
ml˝n vlastnila jiû na p˘vodnÌm
mÌstÏ nebo aû ve äpaltov˝ch boud·ch. SpindlerovÈ byli kdysi hornÌky nebo d¯eva¯i a pat¯ili spolu
s†Hollmanny, Erlebachy, Adolfy,
Bradlery a Krausy k†prvnÌm osadnÌk˘ zdejöÌho kraje. P¯enesenÌ
ml˝na bylo prvnÌm a zdaleka ne
poslednÌm oslabenÌm SvatÈho
Petra ve prospÏch äpaltov˝ch
bud. P¯ineslo to nejen ukonËenÌ
tÏûby st¯Ìbra, mÏdi a arzenu pod
KozÌmi h¯bety, ale i p¯ÌznivÏjöÌ terÈnnÌ a klimatickÈ podmÌnky
v†öirokÈ ¯ÌËnÌ nivÏ Labe. RozhodujÌcÌm momentem pro vznik obce
se stala stavba kostela.
Rakousk˝ cÌsa¯ Josef II. zruöil
¯adu kl·öter˘, ale ze zÌskan˝ch
prost¯edk˘ pomohl mnoha odlehl˝m mÌst˘m k†vlastnÌmu kostelu
a duchovnÌ spr·vÏ. Kdyû se mÌstnÌ horalÈ dozvÏdÏli, ûe sv˘j kostel zÌskala i sousednÌ obec Velk·
⁄pa a dokonce i Mal· ⁄pa, seöli se v†roce 1784 ve ml˝nÏ
p˘vodnÏ zbudovanÈm Spindlery, aby napsali cÌsa¯i ponÌûenou û·dost a osobnÏ ji ve VÌdni p¯edali. Protoûe povolenÌ nedostali, vydal se†roku 1787 chalupnÌk ze SvatÈho Petra Karel
Hollmann a mlyn·¯ Josef Kraus ze äpaltov˝ch bud s listinami znovu do VÌdnÏ. OpÏt neuspÏli. Aû po smrti Josefa II. poû·dali horalÈ pot¯etÌ a koneËnÏ nov˝ cÌsa¯ Frantiöek I. jim vyhovÏl. 13. Ëervence 1793 vydal patent povolujÌcÌ stavbu kostela a zaloûenÌ farnosti. Protoûe vöechny t¯i û·dosti byly seps·ny ve ml˝nÏ, kterÈmu se ¯Ìkalo äpindler˘v nebo zkr·cenÏ äpindel˘v a v†û·dostech nebyla uvedena jin·
zp·teËnÌ adresa, byl cÌsa¯sk˝ v˝nos vyd·n pro
obec Spindelm¸hle. TÌm vznikajÌcÌ obec dostala jmÈno, kterÈ ji uû z˘stalo.
JeötÏ v†roce 1793 si osadnÌci postavili
mal˝ d¯evÏn˝ kostelÌk a p¯enesli sem
bohosluûby ze SvatÈho Petra. Svatopetrskou kapli, zaloûenou uû hrabÏtem Rudolfem Morzinem nÏkdy
v†polovinÏ 17. stoletÌ, dokonce pozdÏji zbo¯ili. Velk˝ zdÏn˝ kostel svatÈho Petra byl vysvÏcen v†roce 1807
a bez velk˝ch ˙prav se zachoval dodnes. Jedinou pam·tkou z†p˘vodnÌ
svatopetrskÈ kaple je obraz sv. Petra. Je to snad ten, kter˝ nynÌ visÌ vlevo od hlavnÌho olt·¯e. Kostel je p¯Ìstupn˝ kaûd˝ den, ale kv˘li bezpeËnosti pam·tek si interiÈr m˘ûete prohlÈdnout p¯es m¯Ìû ze zadnÌ Ë·sti lodi.
HlavnÌ Ë·st kostela je otev¯ena p¯i
bohosluûbÏ kaûdou nedÏli ve Ëtrn·ct
hodin.
»eskÈ pojmenov·nÌ obce Spindelm¸hle se vyvÌjelo trochu kostrbatÏ.
V †roce 1842 byly v horskÈ obci zakresleny vöechny pozemky do katastr·lnÌch map. P¯i tom bylo poprvÈ
zcela ˙¯ednÏ pouûito nÏmeckÈ jmÈno p¯idÏlenÈ cÌsa¯sk˝mi ˙¯ednÌky, kterÈ zemÏmϯiËi p¯eloûili z†neznalosti
vÏci jako V¯etensk˝ (B¯etensk˝) Ml˝n.
Vych·zeli z†toho, ûe nÏmeckÈ Spindel je Ëesky v¯eteno. Kupodivu se
tento otrock˝ p¯eklad uchytil v†˙¯ednÌch dokumentech a dokonce se po
vzniku »SR stal ˙¯ednÌm jmÈnem
horskÈ obce. Tak se dostal i na dvoujazyËn· poötovnÌ razÌtka V¯etensk˝
Ml˝n ñ Spindelm¸hle. Aû teprve
v†roce 1922 celou vÏc podrobnÏ prostudoval a popsal jednatel KrkonoöskÈ ûupy Klubu Ëesk˝ch turist˘ a znalec regionu Jind¯ich Ambroû. Na jeho
n·vrh ministerstvo vnitra v†Praze v˝nosem ze dne 23. 6. 1923 obec p¯ejmenovalo na äpindler˘v Ml˝n ñ
Spindlerm¸hle. T¯i stoletÌ dlouh˝ proces utv·¯enÌ jmÈna nakonec uzav¯eli
opÏt ˙¯ednÌci.. Je zajÌmavÈ, ûe jeötÏ
v†dobÏ, kdy Jind¯ich Ambroû n·vrh ˙pravy jmÈna p¯ipravoval, ¯ada horal˘ a hlavnÏ star˝ch lidÌ od VrchlabÌ uûÌvali pro
celou obec jmÈno Svat˝ Petr. Tak hluboce bylo jedno
z†nejstaröÌch krkonoösk˝ch jmen zako¯enÏno.
21
LETNÕ AKTIVITY
V†r·mci äpindlerovskÈho kulturnÌho lÈta jsou od 4. 7. do
29. 8. kaûdou nedÏli ve 14. hodin na n·mÏstÌ promen·dnÌ
koncerty. PostupnÏ zahrajÌ Podkrkonoösk· dechovka z†NovÈ
Paky , JilemniËanka, Semilsk· 12 a Krkonoösk· dechovka
z†Jablonce nad Jizerou. Ve dnech 26. a 27. Ëervna je tradiËnÌ
prvnÌ ud·lost letnÌ sezÛny äpindlerovsk· pouù. Na 17. a 18.
7. p¯ipravuje mÏsto a Hotel Group äpindler˘v Ml˝n PivnÌ slavnosti. BÏhem vÌkendu budete moci v centru mÏsta ochutnat
r˘znÈ znaËky Ëesk˝ch piv. K†tomu budou hr·t kapely r˘znou
taneËnÌ hudbu a pozdnÌ lÈto zp¯ÌjemnÌ i obËerstvenÌ pat¯ÌcÌ
k†pivu v†nÏkolika st·ncÌch.
LetnÌ bobov· dr·ha je novou atrakci äpindlerova Ml˝na,
na kterou se tÏöÌ hlavnÏ dÏti, ale dospÏlÌ se r·di svezou s nimi.
V˝hodnÏjöÌ je koupit dÏtem permanentku na vÌc jÌzd, protoûe
v·s stejnÏ umluvÌ na dalöÌ jÌzdy a platÌ po celou sezÛnu.
Bobovou dr·hu najdete hned vedle hotelu Harmony na ˙boËÌ
MedvÏdÌna, kam v·s bezpeËnÏ dovedou smÏrovky. Usednete
do vozÌku pro jednu aû dvÏ osoby a vlekem vyjedete nahoru
na start 1400 metr˘ dlouhÈho tobog·nu. JÌzda korytem
z nerezovÈho plechu s 22 zat·Ëkami, t¯emi tunely a pÏti
terÈnnÌmi zlomy je snadn· a bezpeËn·, protoûe rychlost
regulujete ˙Ëinnou brzdou. Nakl·nÏnÌ do oblouk˘ v·m dovolÌ
jet rychleji. Otev¯eno je dennÏ od devÌti hodin aû do veËera.
HorskÈ kolo si vyp˘jËÌte v hotelu Ëi pensionu, kde bydlÌte
nebo v nÏkterÈm osvÏdËenÈm cyklocentru ve st¯edu mÏsta.
V domÏ sluûeb mezi TIC a Horskou sluûbou je ROSSI sportservis (tel. 93948, Luk·ö VohnÌk), kde si vyberete kvalitnÌ kolo.
ZajiöùujÌ tu i servis vËetnÏ sloûitÏjöÌch oprav. P˘jËovna je
spojena s prodejem sportovnÌch vÏcÌ vËetnÏ souË·stek na
kola. ROSSI za¯ÌdÌ pro skupinu i dovoz kol na dohodnutÈ mÌsto
a zorganizuje cyklov˝let s pr˘vodcem. U historickÈho öpindlerovskÈho mostu najdete v Pavilonu p˘jËovnu kol Sport Kraus
(93364) spojenou s prodejem sportovnÌch pot¯eb. T¯etÌ z hlavnÌch p˘jËoven M sport je na k¯iûovatce cest mezi n·mÏstÌm
a kostelem. Je takÈ souË·stÌ sportovnÌho obchodu a ätÏp·n
Dunka (93343) v·m spolu s kolem pro snadnÏjöÌ orientaci p¯i
v˝letu p˘jËÌ i cyklomapu. Prov·dÌ i drobnÏjöÌ opravy.
1. roËnÌk KrkonoöskÈ ì70î ñ MTB I. DruûstevnÌ z·loûny
ñ vloni probÏhl nult˝ roËnÌk letnÌ cyklistickÈ varianty zn·mÈho z·vodu na bÏûk·ch Krkonoösk· ì70î. Pokus se vyda¯il
a letos 25. z·¯Ì v†sobotu odstartuje prvnÌ roËnÌk z·vodu horsk˝ch kol t¯ÌËlenn˝ch hlÌdek v†kategorii muû˘, ûen a muû˘
veter·n˘. äedes·tikilometrov· traù pro muûe vede ze äpindlerova Ml˝na z are·lu Svat˝ Petr p¯es Hromovku, Str·ûnÈ, H¯ÌbÏcÌ boudy, ZadnÌ Rennerovky, V˝rovku, Pec pod SnÏûkou,
HrnË̯skÈ a Tet¯evÌ boudy, Hanapetrovu paseku, Luisino ˙dolÌ
a Kr·snou Pl·Ú zpÏt do SvatÈho Petra. Traù v†okolÌ Pl·nÏ pro
ûeny a veter·ny mÏ¯Ì 29 kilometr˘. Propozice z·vodu zÌsk·te
stejnÏ jako v p¯ÌpadÏ klasickÈ bÏûka¯skÈ Sedmdes·tky v TJ
LOKO Trutnov u panÌ Margarety GertnerovÈ, tel. 0439/811306.
LÈt·nÌ na kluz·kovÈm pad·ku neboli paragliding je kr·sn˝
sport, se kter˝m se sezn·mÌte i ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ. Dokonce m˘ûete letÏt hned bez jak˝chkoliv p¯edchozÌch zkuöenostÌ. Na tandemovÈm pad·ku poletÌte spolu s profesion·lnÌm instruktorem nad äpindlerov˝m Ml˝nem od hornÌ stanice lanovky na Pl·ni nebo z MedvÏdÌna. SeznamovacÌ kr·tkÈ kurzy se z·klady lÈt·nÌ jsou pro ty, kte¯Ì chtÏjÌ lÈtat sami.
Z·jemce uËÌ instrukto¯i s mezin·rodnÌ licencÌ na mÌrn˝ch
svazÌch v podh˘¯Ì na cviËn˝ch pad·cÌch. äkolu paraglidingu,
tandemovÈ lÈt·nÌ a p˘jËovnu pad·k˘ provozuje Czech Fly
(tel. 0602 730557 Aleö KoËÌ, 0602 440398 Renata Blahov·),
dalöÌm vaöim partnerem m˘ûe b˝t Paragliding klub äpindler˘v Ml˝n (tel. 93035 Old¯ich éÌla). Informace zÌsk·te i v Pavilonu v p˘jËovnÏ sportovnÌch pot¯eb Sport Kraus (tel. 93364).
TuristickÈ jÌzd·rny a vyjÌûÔky na konÌch najdete
nedaleko äpindlerova Ml˝na. Nejzn·mÏjöÌ je Farma Hucul
na JanovÏ ho¯e ve VÌtkovicÌch (tel. 0432/582819) s chovem
huculsk˝ch konÌ. DennÏ od 9 do 17 hodin vyjÌûdÏjÌ hostÈ
podle dohody na r˘znÏ dlouh˝ v˝let v sedle. P¯i öpatnÈm
poËasÌ se jezdÌ v jÌzd·rnÏ. O sluûby farmy je velk˝ z·jem,
proto je lepöÌ se telefonicky objednat. V malÈ vsi KnÏûice
mezi Beneckem a VrchlabÌm jsou hned dvÏ jÌzd·rny. VÏtöÌ
je ve SmejkalovÏ boudÏ (0438/24737), kde chovajÌ jezdeckÈ
konÏ. KnÏûick· chalupa (0438/24655) je urËen· pro klidnou
rodinnou n·vötÏvu s dÏtmi. ObÏ farmy po¯·dajÌ vyjÌûÔky
do kr·snÈho okolÌ pod horou éal˝. Novou hezkou jÌzd·rnu
najdete ve Str·ûnÈm nad VrchlabÌm. K FarmÏ Str·ûnÈ
Sedlo, dojdete za pÏt minut od velkÈho parkoviötÏ
u obecnÌho ˙¯adu. V˝cvik vede Lucie Kopeck· (tel. 0438/
434 218, 0603 249676) a je poznat, ûe proöla anglickou
ökolou. VÏnuje se z·jemc˘m o opravdovou jÌzdu i tÏm, kte¯Ì
si jen ÑchtÏjÌ sednout na konÏì. DÏti tu dostanou p¯ed jÌzdou
podrobnÈ instrukce. Pr·vÏ pro nÏ a pro zaË·teËnÌky na
farmÏ chovajÌ Ëty¯i huculy a ponÌka. PravÈ jezdeckÈ konÏ
z plemene ËeskÈho teplokrevnÌka jsou urËeny pro
n·roËnÏjöÌ jezdce. CeloroËnÌ vyjÌûÔky do hor nebo na louky
nad VrchlabÌ trvajÌ nejmÈnÏ hodinu, ale optim·lnÌ je
Ëty¯hodinov˝ v˝let s programem. Je dobrÈ se objednat
p¯edem, v lÈtÏ je jÌzd·rna otev¯ena od 9 do 20 hodin.
KoË·rovÈ vyjÌûÔky po äpindlerovÏ Ml˝nÏ a nejbliûöÌm
okolÌ zaËÌnajÌ u hotelu Nechanick˝ nedaleko historickÈho
mostu.
TuristickÈ informaËnÌ centrum (TIC, telefon (0438) 936
56, fax 939 89) najdete v budovÏ mÏstskÈho ˙¯adu ve
äpindlerovÏ Ml˝nÏ, je otev¯eno dennÏ od 9 do 17 hodin
s p˘lhodinovou polednÌ p¯est·vkou. V ËeskÈm, nÏmeckÈm, anglickÈm a ruskÈm jazyce tu zÌsk·te informace
o mÏstÏ, turistice, lyûov·nÌ, ËerstvÈ zpr·vy HorskÈ sluûby
a Spr·vy KRNAP. P¯i n·vötÏvÏ pod·v· TIC rovnÏû informace o moûnosti ubytov·nÌ. Vedle propagaËnÌho materi·lu jsou k dost·nÌ mapy, pr˘vodce, pohlednice i drobnÈ
suven˝ry. TIC spravuje i nonstop informaËnÌ telefonnÌ linku 048 5225980, kde pomocÌ tlaËÌtkovÈho telefonu volÌte
jazyk a okruh poûadovan˝ch informacÌ vËetnÏ tÏch o ubytov·nÌ vöech kategoriÌ.
KRKONOŠE
MÏsÌËnÌk o p¯ÌrodÏ a lidech z Krkonoö, Jizersk˝ch hor a PodkrkonoöÌ, vyd·v· Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku, tel. (0438) 456333,
fax 422095. Objednat lze u PNS, a.s. nebo na
adrese redakce: »asopis Krkonoöe, DobrovskÈho 3, 543 11 VrchlabÌ.
SERVIS PRO BOUDAÿE
22
PR¡DELNA MLAD… BUKY
Pr·delna v Mlad˝ch Buk·ch je nejvÏtöÌ pr·delnou na
Trutnovsku a pere i pro nejv˝öe poloûenÈ boudy v cel˝ch
KrkonoöÌch. V pr·delnÏ vyperou veökerÈ pr·dlo v plnÈ sezÛnÏ
do 14 dn˘ za norm·lnÌ cenu, do 7 dn˘ s mÌrnou p¯ir·ûkou.
P¯Ìmo v pr·delnÏ se dohodnete na konkrÈtnÌm termÌnu vypr·nÌ,
cenÏ, m̯e naökrobenÌ, navonÏnÌ a pop¯ÌpadÏ vybÏlenÌ loûnÌho
pr·dla. Pr·delna v·m zajistÌ i dopravu pr·dla.
Pr·delna, MladÈ Buky, PS» 542 23, majitel Petr Luk·Ëek,
tel. (0439) 871 120, otev¯eno je od pondÏlÌ do p·tku v dobÏ
od 6.00 do 14.00, v plnÈ sezÛnÏ aû do 16 hodin.
23
TISK¡RNA OFSET ⁄PICE
STAROéITNOSTI
FiremnÌ tiskoviny, prospekty, vizitky, pohlednice, plak·ty, samolepÌcÌ etikety, broûury, Ëasopisy, reklamnÌ katalogy a kniûnÌ produkce v mÏkkÈ vazbÏ. ⁄plnÈ zpracov·nÌ - p¯Ìprava makety, sazba,
zpracov·nÌ fotografiÌ a vlastnÌ jednobarevn˝ i vÌcebarevn˝ tisk.
NejvÏtöÌ d˘m staroûitnÈho
n·bytku a bytov˝ch doplÚk˘ ve
V˝chodnÌch »ech·ch (650 m2):
Hradec Kr·lovÈ - StÏûery,
tel., fax (049) 539 3103, 0601 244035, pondÏlÌ - p·tek 10 - 17
hodin, informace i na internetu www.regioninfo.cz
Vykupuje s platbou ihned i do komise malovanÈ sk¯ÌnÏ, truhly,
komody, sklenÌky, kredence, öpajzky, vitrÌny do r. 1920,
i poökozenÈ, po dohodÏ k v·m p¯ijedou i v sobotu a v nedÏli.
D·le vykupuje hodiny, betlÈmy, v·noËnÌ ozdoby, hracÌ stroje,
obrazy, starÈ vÏci z pÌskovce, v·zy, sochy a jinÈ zajÌmavÈ
p¯edmÏty.
Tisk·rna Ofset, Spojenc˘ 282-283, ⁄pice, PS» 542 32,
majitel Old¯ich M. älÈgr, tel./fax (0439) 881 171.
ECOFLUID
VYÿEäÕ VAäE PROBL…MY
S†ODPADNÕ VODOU
GEOD…ZIE KRKONOäE S.R.O.
* Prodejce a ökolitel vöech softwarov˝ch produkt˘
INTERGRAPH - BENTLEY SYSTEMS vËetnÏ MDL
aplikacÌ GEOD…ZIE KRKONOäE
* Dodavatel znaËkovÈho hardware pro grafick· pracoviötÏ
* PoradenstvÌ a prodej v˝stupnÌch za¯ÌzenÌ
(plotter˘,tisk·ren) firmy
CALCOMP, HEWLETT PACKARD, vËetnÏ materi·l˘ pro
tisk - VELMI V›HODN… CENY
* KomplexnÌ geodetickÈ pr·ce, tvorba a obnova bodov˝ch polÌ metodou GPS
* VydavatelstvÌ orientaËnÌch pl·n˘ mÏst a region˘, map
ËÌsel popisn˝ch, podrobn˝ch pohledov˝ch map mÏst,
obcÌ a region˘. KlasickÈ kartografickÈ zpracov·nÌ, tisk ofset
* KomplexnÌ ¯eöenÌ grafick˝ch informaËnÌch systÈm˘
mÏst, obcÌ a sportovnÌch are·l˘, ¯ezacÌ plotter ¯Ìzen˝
softwarem CorelDRAW.
* Tvorba geografick˝ch informaËnÌch systÈm˘ (software
Micro Station)
KontaktnÌ adresy jednotliv˝ch pracoviöù: Harrachov, Z·koutÌ
599, 512 46 (tel. 0432/529 376, fax 529447) * Jilemnice, U
z·mku 86, 514 01 (tel.0432/543 051, fax 543 106 * Trutnov,
SlovanskÈ n·mÏstÌ 165, 541 01 (tel. fax 0439/53 97) * VrchlabÌ, Na bÏlidle 900, 543 11, (tel. 0438/ 24542) * JiËÌn, ValdötejnskÈ n·mÏstÌ 90, 506 01, (tel. 0433/23139) * Mlad·
Boleslav, StaromÏstsk· 23, 293 01, (tel., fax 0326/727 332).
STAVEBNÃ INéEN›RSK¡ FIRMA
KLIMEä
PORADENSK¡, PROJEK»NÕ,
INéEN›RSK¡ »INNOST, REALIZACE STAVEB
Ing. Miloslav Klimeö - autorizovan˝ stavebnÌ
inûen˝r
RNDr. Pavel Klimeö - krajinn˝ ekolog
HornÌ Maröov n·mÏstÌ Ëp. 65,
PS» 542 26, tel. 0439/ 874 296
mobil 0603 218 346, 0603 218 336
NabÌzÌ st·le vÌce neû 100 kus˘ staroûitnÈho n·bytku, vËetnÏ
opravenÈho klasickÈho n·bytku z mÏkkÈho d¯eva vhodnÈho
pro stylovÈ za¯ÌzenÌ chalupy, pensionu, restaurace i rodinnÈho
domu.
R¡MOV¡NÕ
Stanislav äpelda
KvÌËala 115, 542 32 ⁄PICE
Telefon: 0439/933331
R·mov·nÌ - velk˝ v˝bÏr d¯evÏn˝ch a kovov˝ch liöt,
paspartov·nÌ - grafik, kreseb, reprodukcÌ apod.,
v˝roba stoj·nk˘ a leporel pro fotografie.
Spolupr·ce s v˝tvarnÌky, fotografy, galeriemi,
v˝zdoby interiÈr˘.
PASPARTOV¡NÕ
CYKLOSERVIS MIKLI
Opravy silniËnÌch i horsk˝ch kol
Prodej n·hradnÌch dÌl˘ (pl·ötÏ, duöe, ¯etÏzy, r·fky,
volnobÏûn· vÌcekoleËka, kazety na kola MTB apod.).
DuralovÈ p¯evodnÌky silniËnÌ, nÏkterÈ na MTB.
Komplety SHIMANO ñ objedn·me dle poûadavku.
Miloslav Klimeö sen., Slovany 122, HornÌ Maröov.
Tel. (0439) 948 236 (novÈ 874 236).
SchÈma instalace »OV MICROCLAR u rodinnÈho
domu.
A) N·tok splaök˘
B) Odtok vyËiötÏnÈ vody
C) Kompresor stlaËenÈho vzduchu
StavÌte Ëi prov·dÌte rekonstrukci rodinnÈho domu, chaty, chalupy,
hotelu, restaurace nebo jinÈho objektu a nem·te moûnost p¯ipojenÌ
na splaökovou kanalizaci vedoucÌ do obecnÌ nebo mÏstskÈ »OV?
ÿeöenÌm jsou osvÏdËenÈ ËistÌrny odpadnÌch vod MICROCLARÆ
a MINICLARÆ.
DomovnÌ ËistÌrny splaökov˝ch vod MICROCLARÆ jsou urËeny pro
zneËiöùovatele do 30 EO (EkvivalentnÌch Obyvatel), BalenÈ ËistÌrny
odpadnÌch vod MINICLARÆ jsou pro 30 aû 500 EO. »istÌrny se vyr·bÏjÌ jako hotov˝ v˝robek ve v˝robnÌm z·vodÏ a plnÏ nahrazujÌ jiû p¯ekonanÈ septiky jak po str·nce ˙Ëinnosti, tak po str·nce n·kladovÈ.
UmoûÚujÌ Ëistit odpadnÌ vodu, kter· vznik· v dom·cnostech p¯i bÏûnÈm provozu, tj. ze soci·lnÌch za¯ÌzenÌ, koupelen, automatickÈ praËky,
myËky n·dobÌ atd. Pouûit· voda z†dom·cnosti se pak po vyËiötÏnÌ
vracÌ zpÏt do p¯Ìrody v†kvalitÏ, splÚujÌcÌ s†velkou rezervou limity Na¯ÌzenÌ vl·dy »R Ë. 171/92 Sb, kter˝m se stanovÌ ukazatele p¯ÌpustnÈho
stupnÏ zneËiötÏnÌ vod. V†Ëasech p¯ich·zejÌcÌho 21. stoletÌ by mÏly jiû
nadobro vymizet p·chnoucÌ ûumpy a septiky.
Princip ËiötÏnÌ a technologie firmy ECOFLUIDÆ spoËÌv· ve vyuûitÌ
efektu vloËkovÈho mraku - fluidnÌho filtru k oddÏlenÌ suspenze biologickÈho aktivovanÈho kalu od vyËiötÏnÈ vody. Tato technologie je v˝sledkem vÌce neû pades·ti let v˝zkumu, v˝voje, zkouöek a praktick˝ch realizacÌ. Technologie ECOFLUIDÆ umoûÚuje soust¯edit vöechny procesy ËiötÏnÌ odpadnÌ vody v jedinÈ n·drûi. Takto vytvo¯en˝ kompaktnÌ biologick˝ reaktor m· menöÌ rozmÏry neû klasick· ËistÌrna,
snadnÏjöÌ obsluhu a menöÌ provoznÌ n·klady.
Technologii ECOFLUIDÆ je moûnÈ uûÌt pro ËiötÏnÌ komun·lnÌch odpadnÌch vod, pr˘myslov˝ch odpadnÌch vod, vod z potravin·¯skÈ v˝roby, zemÏdÏlstvÌ apod. Tato technologie nenÌ omezena mnoûstvÌm
odpadnÌ vody, pokr˝v· kapacity od jednotek ekvivalentnÌch obyvatel
aû po nejvÏtöÌ komun·lnÌ a pr˘myslovÈ ËistÌrny a ˙pravny vod - ¯·dovÏ
s kapacitou miliÛn˘ ekvivalentnÌch obyvatel. Pouûit· technologie je
firmou ECOFLUIDÆ v ¯adÏ zemÌ celÈho svÏta patentovÏ chr·nÏna.
»istÌrny firmy ECOFLUIDÆ na principu fluidnÌ filtrace byly ocenÏny
Bronzovou medailÌ na Mezin·rodnÌ v˝stavÏ vyn·lez˘ IENAí94 v Norimberku (NÏmecko) a Zlatou medailÌ na Mezin·rodnÌ v˝stavÏ vyn·lez˘ INPEXí95 v Pittsburghu (USA).
Velmi perspektivnÌ aplikacÌ je pouûitÌ menöÌch ËistÌren MICROCLARÆ a MINICLARÆ v decentralizovan˝ch systÈmech jako lok·lnÌch
ËistÌren. TÌmto zp˘sobem se v˝raznÏ snÌûÌ investiËnÌ n·klady, jelikoû
nenÌ nutnÈ budovat p¯eËerp·vacÌ stanice a kilometry kanalizaËnÌch
sbÏraˢ pro svedenÌ odpadnÌch vod do jedinÈ centr·lnÌ »OV.
Tuto filozofii p¯ijali za svÈ i odbornÌci, zab˝vajÌcÌmi se ûivotem a problÈmy modernÌ obce. U p¯Ìleûitosti 6. Mezin·rodnÌho veletrhu technologiÌ, v˝robk˘ a sluûeb pro rozvoj obcÌ a mÏst URBIS¥99 byla firma
ECOFLUIDÆ ocenÏna za svoji dosavadnÌ Ëinnost. P¯i vyvrcholenÌ veletrhu na celost·tnÌ konferenci starost˘ a prim·tor˘ mÏst a obcÌ »R
byla Ëasopisem ModernÌ obec (p¯Ìloha Hospod·¯sk˝ch novin) udÏlena firmÏ ECOFLUIDÆ cena za jejÌ p¯Ìnos, kvalitnÌ pr·ci a nov·torskÈ
postupy v†¯eöenÌ problÈm˘ ûivotnÌho prost¯edÌ.
ECOFLUID Group, spol. s†r.o., PavlÌkova 5, 602 00 Brno. Tel., fax: (05)
4323 6403-4, e-mail: [email protected], http://www.ecofluid.cz
V›LETY DO
24
OKOLÕ
ve stejnÈ budovÏ, zaloûeno r. 1938, textilnÌ suroviny, v˝voj v˝roby
tkanin, spolupr·ce s†v˝znamn˝mi v˝tvarnÌky (Aleö, J. »apek, Svolinsk˝, Trnka), pro obÏ muzea jedno vstupnÈ, dennÏ mimo pondÏlÌ,
kvÏten ñ srpen 8-17, duben a ¯Ìjen jen ve vöednÌ dny 8-14, tel. 0441/
452406.
OkolÌ Krkonoö nabÌzÌ celou ¯adu v˝jimeËn˝ch cÌl˘ i jednor·zov˝ch
akcÌ. NÏkterÈ uvedenÈ objekty jsou evropsk˝mi unik·ty. I za jeden
den stihnete pomocÌ auta poznat alespoÚ dvÏ mÌsta. Z†v˝chodnÌch
a st¯ednÌch Krkonoö jsou vöechna snadno dostupn·, pro p¯edstavu jsme v†z·vork·ch uvedli vzd·lenosti cÌl˘ od informaËnÌho centra Vesel˝ v˝let v†HornÌm MaröovÏ.
N·chod (54 km) ñ renesanËnÌ z·mek v 16. stoletÌ Smi¯ick˝mi p¯estavÏn z†p˘vodnÌho gotickÈho hradu, unik·tnÌ gobelÌny, rokokov˝
öpanÏlsk˝ s·l, medvÏdi v†hradnÌm p¯Ìkopu. DennÏ mimo pondÏlÌ,
kvÏten ñ z·¯Ì 9-16, duben a ¯Ìjen jen o vÌkendech 9-15, tel. 0441/
21201. Galerie U Mistra s†palmou v†KomenskÈho ulici s†prodejnÌ
expozicÌ obraz˘, kreseb a grafiky od dvaceti autor˘. AutorskÈ v˝stavy 25.6. ñ srpen AntonÌn KroËa, 10.9. ñ ¯Ìjen V·clav JÌrovec, 29.10.
ñ listopad zakladatel papiri·dy (kol·ûe z†propalovan˝ch papÌr˘) Svatopluk Klimeö, pondÏlÌ ñ p·tek 10 ñ12, 13-17, tel. 0441/ 422216.
JanskÈ L·znÏ (5 km z†HornÌho Maröova) ñ Promen·dnÌ koncerty
u l·zeÚskÈ kolon·dy od Ëervna do srpna kaûdou nedÏli ve 14. hodin. MistrovstvÌ svÏta veter·n˘ v bÏhu do vrchu JanskÈ L·znÏ ñ
»ern· hora, 14. 8. start hlavnÌho z·vodu ve 13 hodin.
éaclȯ (25 km) ñ TuristickÈ f·r·nÌ (viz str. 11). NovÏ otev¯enÈ MÏstskÈ muzeum se st·lou expozicÌ o†historii a osobnostech regionu,
dolov·nÌ uhlÌ, n·rodopisu a p¯ÌrodnÌch zajÌmavostech, otev¯eno st¯eda ñ nedÏle v†lÈtÏ 10-16, v†zimÏ st¯eda ñ p·tek 13-18, vÌkend 1016, tel. 0439/ 876 660, www.krkonoöe-net.cz/zacler. DÏlost¯eleck· tvrz Stachelberg ñ BabÌ je souË·stÌ soustavy opevnÏnÌ hranic
»eskoslovenska z†let 1936-38, muzeum Ës. opevnÏnÌ je otev¯eno
kaûd˝ vÌkend kvÏten ñ z·¯Ì po cel˝ den, tel. do pevnosti 0439/ 95673.
NovÈ MÏsto nad MetujÌ (63 km) ñ n·mÏstÌ s†renesanËnÌmi domy
s†podloubÌm z†poloviny 16. stoletÌ, Mari·nsk˝ sloup a NejsvatÏjöÌ
TrojÌce, socha Bed¯icha Smetany, renesanËnÏ baroknÌ z·mek na
mÌstÏ tvrze z†poloviny 16. stoletÌ, vÏû M·selnice, baroknÌ sochy trpaslÌk˘ (snad od Maty·öe Brauna), kvÏten ñ ¯Ìjen otev¯en· zahrada
v†italskÈm stylu. DennÏ Ëervenec ñ srpen 9-17, duben ñ Ëerven
a z·¯Ì ñ ¯Ìjen dennÏ mimo pondÏlÌ 9-16, ostatnÌ mÏsÌce jen na objedn·vku, tel. 0441/ 73568. NÏkterÈ akce Z·meckÈho kulturnÌho
lÈta ñ 3. a 31.7. trhy umÏleck˝ch ¯emesel, 17.7. Folk Ji¯Ìho DÏdeËka, 7. a 28. 8. letnÌ koncert v·ûnÈ hudby v†zahradÏ Ëi na n·dvo¯Ì,
20.8. ìN·dvo¯Ì plnÈ tanceî folklornÌ soubory ze zahraniËÌ, 11.9. Br·na
vÏk˘ ñ Dny evropskÈho dÏdictvÌ.
VrchlabÌ (29 km) ñ z·mek: p¯Ìstupn˝ vestibul s†obrazy poslednÌch
uloven˝ch medvÏd˘ v†KrkonoöÌch, z·meck˝ park. KrkonoöskÈ
muzeum p¯i Spr·vÏ KRNAPñ kl·öter: st·l·†ekologick· expozice
K·men a ûivot, n·rodopisn· Hory a lidÈ, v˝stava Mapy Krkonoö
Ëerven - srpen, Krajina Krkonoö z·¯Ì - listopad, T¯i historickÈ domy:
st·l· krkonoösk· n·rodopisn· expozice, v˝stava VrchlabÌ ve starÈ
fotografii do 27.6., ÿemeslnickÈ lÈto 1999 - uk·zky ¯emesel dennÏ
mimo pondÏlÌ 9-12 a 13-16 Ëerven aû srpen, V˝chodoËeskÈ bibliofÛrum 1999 (umÏleck· kniûnÌ vazba) z·¯Ì - ¯Ìjen. Muzea jsou otev¯ena dennÏ mimo pondÏlÌ 8-17 hodin, tel. 0438/ 456 111, www.
krnap.cz. VyhlÌdkovÈ lety z†letiötÏ Aeroklubu podle poËasÌ dennÏ
9-18. hodin, tel. 0438/ 421292.
Harrachov (58 km) ñ Muzeum skla, ve vöednÌ den i s†prohlÌdkou
skl·rny s†v˝robou a brouöenÌm skla 9ñ12.30 hodin. Za¯ÌzenÌ skl·rny z†roku 1896 je st·tnÌ technickou pam·tkou za¯azenou na seznam UNESCO. Muzeum s prodejnou skla je otev¯eno v t˝dnu 917, o vÌkendu do 13 hodin, skupin·m doporuËujeme objedn·nÌ prohlÌdky, tel. 0432/ 528141. Muzeum SKI s†historiÌ Harrachova a lyûov·nÌ, dennÏ mimo pondÏlÌ 9-15, tel. 0432/ 529169.
HostinnÈ (26 km) ñ renesanËnÌ radnice se sochami dvou obr˘
Roland˘ a Mari·nsk˝ sloup na n·mÏstÌ, v†radnici novÏ otev¯enÈ
muzeum s†historickou expozicÌ mÏsta: selsk· svÏtnice
s†malovan˝m n·bytkem, dobovÈ dokumenty z v˝voje mÏsta a jednotliv˝ch dom˘, obraz·rna s†motivy mÏsta, otev¯eno v†nedÏli 2x
v†mÏsÌci nebo lÈpe kdykoli po telefonickÈm objedn·nÌ na MÏ⁄
u pana Tom·öe AndÏla tel. 0438/ 441 333. Galerie antickÈho umÏnÌ
v†kl·öternÌm, ranÏ baroknÌm kostele frantiök·n˘ s†odlitky antick˝ch
soch a plastik z†evropsky v˝znamnÈ sbÌrky budovanÈ od 18. stoletÌ
p¯i KarlovÏ univerzitÏ v†Praze. Jsou tu vystaveny i odlitky, jejichû
origin·ly jsou dnes ztraceny nebo poh¯eöov·ny. Otev¯eno je od 1.
5. do 31. 10. dennÏ mimo pondÏlÌ 9-12 a 13-17, tel. 0438/ 541239.
Porcinkule, lidov· slavnost a pouù s†kulturnÌm programem po oba
dny 31. 7 a 1. 8.
Trutnov (15 km) ñ Krakonoöovo n·mÏstÌ: v†dolnÌ Ë·sti radnice
postaven· roku 1591, upraven· do pseudogotickÈho slohu roku
1862, ¯ada renesanËnÌch, pozdnÏ baroknÌch a empÌrov˝ch dom˘
spojen˝ch souvisl˝m podloubÌm, kaöna se sochou Krakonoöe,
baroknÌ sloup NejsvatÏjöÌ Trojice z†r. 1704. Muzeum PodkrkonoöÌ:
ve äkolnÌ ulici u dominantnÌho baroknÌho kostela, pozdnÏ empÌrov· budova, trval· expozice k†prusko-rakouskÈ bitvÏ roku 1866,
Poklady minulosti z†depozit·¯e muzea, Ëerven ñ z·¯Ì v˝stava
Z†dom·cnostÌ naöich p¯edk˘, dennÏ mimo pondÏlÌ, 9-12 a 13-17,
tel. 0439/ 811897. MÏstsk· galerie na SlovanskÈm n·mÏstÌ, 15.6.
ñ 30.7. v˝stava obraz˘ VladimÌra Kom·rka (moûn· spoleËnÏ se so-
25
Dobroöov (68 km) ñ Pevnost na DobroöovÏ je souË·stÌ soustavy
opevnÏnÌ hranic »eskoslovenska z†let 1936-38, dÏlost¯eleckÈ sruby a vÏûe, velkÈ podzemnÌ prostory pro 600 voj·k˘, expozice uniforem a model˘ pevnostÌ, dennÏ mimo pondÏlÌ, kvÏten ñ z·¯Ì 10-12
a 13-18, duben a ¯Ìjen 10-12 a 13.30-16, tel. 0441/ 426047. Jir·skova chata s†rozhlednou 622 m n.m. s†v˝hledem po celÈm kraji.
chami Olbrama Zoubka), 3.8. ñ 11.9. v˝stava obraz˘ MarkÈty JÌrovÈ a soch Jasana Zoubka, 21.9. ñ 16.10. v˝stava obraz˘ Dana Richtera. DoprovodnÈ v˝stavy region·lnÌch fotograf˘. DennÏ mimo nedÏle a pondÏlÌ 9.30-16.30, v†sobotu do 15., tel. 0439/ 2638.
Dv˘r Kr·lovÈ nad Labem (36 km) ñ ZOO Safari: rozloha 100 ha,
1700 zv̯at z†celÈho svÏta, p¯edevöÌm z†Afriky, projÌûÔka autobusem po Safari, nejoblÌbenÏjöÌ je pavilon PtaËÌ svÏt s†volnÏ lÈtajÌcÌmi
tropick˝mi pt·ky. Otev¯eno je celoroËnÏ dennÏ, v†letnÌ sezÛnÏ 818, tel. 0437/ 829513-18. MÏstskÈ muzeum Kohout˘v dv˘r se
st·lou expozicÌ z†historie mÏsta a galeriÌ s†expon·ty z†N·rodnÌho
muzea v†Praze. DennÏ mimo pondÏlÌ 9-12 a 13-17, tel. 0437/ 3800.
VyhlÌdkovÈ lety z†letiötÏ Aeroklubu podle poËasÌ dennÏ, tel. 0437/
2602.
Kuks (37 km) ñ b˝val˝ l·zeÚsk˝ komplex z†poË·tku 18. stoletÌ zaloûen˝ hrabÏtem F. A. äporkem (z·mek, divadlo, z·vodiötÏ), dochoval se öpit·l s†p˘vodnÌ lÈk·rnou (druh· nejstaröÌ v†EvropÏ) a
kostel s†hrobkou äpork˘. Unik·tnÌ jsou dvÏ ¯ady baroknÌch soch
od Maty·öe Brauna ñ alegorickÈ sochy Ctnosti a Ne¯esti. Otev¯eno
je dennÏ mimo pondÏlÌ od kvÏtna do srpna 9-12 a 13-17, v†z·¯Ì 912 a 13-16, tel. 0437/ 632161.
Josefov (45 km) ñ JedineËn· vojensk· pevnost zaloûen· cÌsa¯em
Josefem II., postavena za sedm let do roku 1787, vrchol pevnostnÌho stavitelstvÌ. Novinkou je prohlÌdka padacÌho mostu a obnovenÈho hradebnÌho p¯Ìkopu. V†lapid·riu jsou sochy Maty·öe Brauna.
ProhlÌdka trv· 45 aû 60 minut, skupinovÈ objedn·vky p¯edem, dennÏ
mimo pondÏlÌ, kvÏten ñ z·¯Ì 9-12 a 13-17, duben a ¯Ìjen o vÌkendech, tel. 0442/ 812343.
Nov· Paka (47 km) ñ ÿeckokatolick˝ celod¯evÏn˝ kostelÌk p¯enesen˝ na Hus˘v kopec z†PodkarpatskÈ Ukrajiny. MÏstskÈ muzeum v†SuchardovÏ domÏ se st·lou expozicÌ Klenotnice drah˝ch
kamen˘ a expozicÌ spiritismu. AutorskÈ v˝stavy v†p¯ÌzemÌ, Ëervenec ñ srpen Mikol·ö Aleö. DennÏ mimo pondÏlÌ 8-12 a 13-16.30,
tel. 0434/ 621943.
MalÈ SvatoÚovice (33 km) ñ PoutnÌ kostel Panny Marie SedmiradostnÈ se ìz·zraËnouî mari·nskou stud·nkou. Muzeum brat¯Ì
»apk˘ se st·lou expozicÌ rukopis˘, p¯eklad˘ a cestopis˘ zdejöÌho
rod·ka Karla »apka, galerie s†obrazy p¯ednÌho ËeskÈho kubisty
Josefa »apka. ⁄ter˝ aû p·tek 8-12 a 13-16, tel. 0439/ 9342.
»erven˝ Kostelec (40 km) ñ BaroknÌ kostel sv. Jakuba ze 17. stoletÌ postaven˝ K.I. Dienzenhoferem na n·mÏstÌ.
Ratibo¯ice (47 km) ñ empÌrov˝ z·mek a malebnÈ BabiËËino ˙dolÌ
dolnÌho toku ¯eky ⁄py, lidov· architektura ñ StarÈ bÏlidlo, Pansk˝
ml˝n, Pansk· hospoda, otev¯eno je mimo pondÏlÌ, kvÏten ñ srpen
9-11.30 a 13-16, tel. 0441/ 452123. 7.-13.6.- Setk·nÌ s†panÌ knÏûnou, t˝den postav z†BabiËky v†dobov˝ch kost˝mech.
»esk· Skalice (50 km) ñ Muzeum Boûeny NÏmcovÈ zaloûenÈ r.
1902, nynÌ v†b˝valÈm hostinci U bÌlÈho lva. ñ TextilnÌ muzeum je
Broumov (61 km) ñ Benediktinsk˝ kl·öter z†poË·tku 14. stoletÌ
naposledy baroknÏ p¯estavÏn˝ K.I. Dienzenhoferem, kl·öternÌ kostel sv. VojtÏcha, soubor gotick˝ch a baroknÌch plastik a obraz˘,
kl·öternÌ knihovna, Muzeum Broumovska. otev¯eno je duben ñ ¯Ìjen dennÏ mimo pondÏlÌ 9-16 kaûdou celou hodinu, v†nedÏli od
10, tel. 0447/ 21678, 22171. HistorickÈ j·dro mÏsta s†renesanËnÌmi, baroknÌmi a empÌrov˝mi domy, kostel Panny Marie na mÏstskÈm h¯bitovÏ je nejstaröÌ d¯evÏnou cÌrkevnÌ stavbou ve st¯ednÌ
EvropÏ.
Adröpaösko ñ TeplickÈ sk·ly (43 km) ñ DvÏ skalnÌ mÏsta vzd·len· od sebe 4 km, 1500 skalnÌch vÏûÌ, dalöÌ skalnÌ ˙tvary, jezÌrka
a vodop·dy, r·j horolezc˘. ProhlÌdka obou skalnÌch mÏst trv· nejmÈnÏ 6 hodin, radÏji cel˝ den, otev¯eno je st·le, v†Adröpachu od 817 s†pr˘vodcem, tel. 0447/ 586038.
POLSKO
Kowary (27 km) ñ B˝val· hornick· osada s†mÏöùansk˝mi domy z 18.
stoletÌ, klasicistnÌ radnice z†roku 1788, p˘vodnÏ gotick˝ kostel p¯estavÏn˝ do baroknÌ podoby, socha baroknÌho svÏtce Jana NepomuckÈho na kamennÈm mostÏ.
HornÌ Karpacz (37 km) - Unik·tnÌ d¯evÏn˝ kostel Viking˘ Wang,
nejpozdÏji z 12. stoletÌ, p¯enesen˝ z†Norska do slezsk˝ch Krkonoö
v†roce 1842, prohlÌdky dennÏ (mimo dobu bohosluûeb) v†lÈtÏ 9-18,
v†zimÏ 9-17.
SobieszÛw (48 km) - Hrad ChojnÌk zaloûen˝ na stejnojmennÈm
vrchu jiû ve 13. stoletÌ, od roku 1675 z¯Ìcenina v†kr·snÈ krajinÏ
s†jedineËn˝m v˝hledem na severnÌ Krkonoöe. P¯Ìstupn˝ pouze pÏöky
(v˝stup 40 minut), otev¯eno je dennÏ mimo pondÏlÌ.
DOPORU»UJEME
OSVÃD»EN… SLUéBY
26
äPINDLERŸV ML›N
NA STAR›CH POHLEDNICÕCH
Pension a samoobsluha U Hlav·Ë˘
Dominantou n·mÏstÌ v HornÌm MaröovÏ je opraven˝ historick˝ d˘m, kter˝ nechal postavit v roce 1855 hrabÏ Berthold Aichelburg. Dnes je tu pension U Hlav·Ë˘ s kvalitnÌm
ubytov·nÌm se snÌdanÌ ve dvoul˘ûkov˝ch pokojÌch (15 l˘ûek) s moûnostÌ p¯ist˝lky. Pokoje
majÌ vlastnÌ TV a kompletnÌ soci·lnÌ za¯ÌzenÌ. Ve spoleËenskÈ mÌstnosti je mal˝ bar
a televize. U celoroËnÏ otev¯enÈho pensionu je zajiötÏno i parkov·nÌ. V p¯ÌzemÌ domu je
samoobsluha se öirok˝m sortimentem potravin a n·poj˘. M˘ûete tu nakoupit i drogistickÈ zboûÌ, ovoce a zeleninu. Obchod je otev¯en sedm dnÌ v t˝dnu v dobÏ od 6,30 do 12
a od 13 do 18 hodin, v sobotu od 6,30 do 13, v nedÏli od 8 do 12 hodin. CelÈ lÈto je
u obchodu v zahr·dce otev¯eno posezenÌ pod sluneËnÌky. KromÏ zmrzliny a z·kusk˘ si
m˘ûete d·t k·vu a vybrat si z rozö̯enÈho sortimentu nealkoholick˝ch n·poj˘. Zahr·dka
se zmrzlinou je otev¯ena i o vÌkendech po cel˝ den.
Pension a samoobsluha U Hlav·Ë˘, HornÌ Maröov, PS» 542 26, majitelÈ Miluöka a Milan
Hlav·Ëovi, tel. (0439) 948 112 (novÈ 874 112), domluvÌte se i nÏmecky.
SEVER - v˝chova pro trvale udrûiteln˝ ûivot
V novÈ budovÏ z·kladnÌ ökoly v HornÌm MaröovÏ sÌdlÌ nevl·dnÌ neziskov· organizace
St¯edisko ekologickÈ v˝chovy a etiky R˝chory - SEVER. CeloroËnÏ po¯·d· pobytovÈ
akce s ubytov·nÌm (35 l˘ûek) hlavnÏ pro û·ky z·kladnÌch ökol, studenty st¯ednÌch
a vysok˝ch ökol, uËitele, pracovnÌky s dÏtmi a ml·deûÌ i dalöÌ z·jemce o ekologickou
v˝chovu. Na programu jsou exkurze po KrkonoöÌch s terÈnnÌm pozorov·nÌm p¯Ìrody,
v˝tvarn· tvo¯ivost, aktivity zamϯenÈ na rozvoj spolupr·ce, simulaËnÌ hry, glob·lnÌ v˝chova pod n·zvem ÑSvÏt ve t¯ÌdÏì aj. K dispozici je spoleËensk˝ s·l, klubovna, knihovna
(tÈmatickÈ Ëasopisy, publikace) a videotÈka se zhruba 200 filmy, kuchyÚka, sprchy. CelodennÌ stravov·nÌ je zajiötÏno p¯ev·ûnÏ ve ökolnÌ jÌdelnÏ. Do st¯ediska p¯ijÌûdÏjÌ i û·ci
z bliûöÌch ökol na nÏkolikahodinovÈ v˝ukovÈ programy anebo pracovnÌci st¯ediska vyjÌûdÏjÌ za nimi s Ñp¯enosn˝miì programy. ÑSeve¯anÈì majÌ zkuöenosti i s po¯·d·nÌm mezin·rodnÌch semin·¯˘ a program˘ pro zahraniËnÌ skupiny. DomluvÌ se anglicky, nÏmecky,
rusky a polsky. O program a konzultace se star· osm st·l˝ch zamÏstnanc˘ a okruh
externÌch spolupracovnÌk˘.
St¯edisko SEVER, HornÌ Maröov, PS» 542 26, tel. kancel·¯ a ubytovna (0439) 874 280,
874 326, byt ¯editele tel. a fax 874 181, e-mail: [email protected].
Na fotografii z†roku 1891 je uprost¯ed öipkou oznaËenÈ stavenÌ, ve kterÈm b˝val ml˝n,
jemuû mÏsto vdÏËÌ za svÈ pojmenov·nÌ.
Horsk· bouda Renerovka **
V dolnÌ Ë·sti Rennerov˝ch bud, jen pÏt minut ch˘ze od malo˙pskÈho kostelÌka, najdete
v pensionu Renerovka jednu z nejlepöÌch sluûeb ve v˝chodnÌch KrkonoöÌch. TradiËnÌ
horsk· bouda nabÌzÌ ubytov·nÌ (26 l˘ûek + p¯ist˝lky) se stravov·nÌm. V pensionu majÌ
vöechny dvou a t¯Ìl˘ûkovÈ pokoje i apartm· ˙plnÈ soci·lnÌ za¯ÌzenÌ. K vybavenÌ pat¯Ì
sol·rium, sauna, v lÈtÏ p˘jËovna horsk˝ch kol, v zimÏ lyûÌ, snowboard˘ i sanÌ. Dobr·
jÌdla p¯ev·ûnÏ ËeskÈ kuchynÏ jsou pod·v·na v pohodlnÈ jÌdelnÏ, ale m˘ûete posedÏt
i v baru s TV a s pultov˝m prodejem nebo v malÈ hosp˘dce s pivem Krakonoö. OblÌben·
jsou i p¯·telsk· setk·nÌ a rodinnÈ oslavy. NejdelöÌ lyûa¯sk˝ vlek a sjezdovka v MalÈ ⁄pÏ
zaËÌnajÌ jen 50 metr˘ od Renerovky. V zimÏ hostÈ parkujÌ na st¯eûenÈm parkoviöti na
PomeznÌch Boud·ch (dovoz osob a zavazadel je zajiötÏn), v lÈtÏ se parkuje p¯Ìmo
u pensionu.
Horsk· bouda Renerovka ** v MalÈ ⁄pÏ Ëp. 91, PS» 542 27, majitelka Jaroslava Olivov·, tel., fax (0439) 891 108,e-mail: [email protected], http: //www.renerovka.cz, domluvÌte se i nÏmecky.
Sola fide
Sola fide ñ Pouze vÌrou ñ toto evangelickÈ Lutherovo heslo dalo jmÈno cÌrkevnÌmu domu
v†Jansk˝ch L·znÌch. D˘m i sousednÌ kostel v†centru l·zeÚskÈho mÏsta pat¯Ì »eskobratrskÈ
cÌrkvi evangelickÈ, coû ale neznamen·, ûe je uzav¯en˝ ostatnÌm k¯esùansky sm˝ölejÌcÌm
lidem. Na prvnÌ pohled pomÏrnÏ velk˝ d˘m Sola fide uvnit¯ p¯ekvapÌ svou ˙tulnostÌ a aû
rodinnou atmosfÈrou. M˘ûete sem p¯ijet i s ˙plnÏ mal˝mi dÏtmi. MajÌ tu pro nÏ post˝lky,
ûidliËky, hernu a p¯edevöÌm trpÏlivost. D˘m je bezbariÈrov˝, s†v˝tahem. Dvou- aû t¯Ìl˘ûkovÈ
pokoje s WC a sprchou mohou b˝t doplnÏny p¯ist˝lkou. Pokoje pro tÏlesnÏ postiûenÈ
majÌ telefon. SouË·stÌ domu je jÌdelna, kde se pod·v· pln· penze, spoleËensk· mÌstnost,
klubovna ñ ËÌt·rna, herna pro malÈ dÏti a herna se stolnÌm tenisem. UbytovanÌ hostÈ
majÌ moûnost si vyp˘jËit horsk· kola, jednou t˝dnÏ majÌ k†dispozici tÏlocviËnu a bazÈn
K†bohosluûbÏ se mohou p¯idat kaûdou nedÏli v†p˘l dev·tÈ i dalöÌ hostÈ. V†Sola fide se
po¯·dajÌ i r˘znÈ p¯edn·öky, besedy i biblickÈ hodiny. V†cÌrkevnÌm domÏ m˘ûete proûÌt
aktivnÌ sportovnÌ dovolenou spojenou s†klidnou pohodou.
CÌrkevnÌ d˘m Sola fide, JanskÈ L·znÏ, PS» 542 25, spr·vce ing. Miroslav Cejnar, tel.
a fax (0439) 875 425, e-mail: [email protected], domluvÌte se i nÏmecky a anglicky.
VybranÈ a doporuËenÈ sluûby vych·zejÌ z n·zoru redakce Vesel˝ v˝let na v˝voj zdejöÌ turistiky. Naöe kritÈria pro jejich v˝bÏr a hodnocenÌ
provozovatel˘ jsou p¯edevöÌm seriÛznost a st·l· kvalita sluûby, stav objektu a jeho soulad s horskou krajinou, urËit· v˝jimeËnost v ˙zemÌ. Jsme
si vÏdomi, ûe v˝bÏrem sluûeb p¯ebÌr·me i odpovÏdnost za jejich kvalitu a ûe ta je i zn·mkou kvality naöich novin. Proto se setk·v·te v tomto
vyd·nÌ VeselÈho v˝letu s osvÏdËen˝mi sluûbami z p¯edchozÌch vyd·nÌ. Vesel˝ v˝let jsme mohli vydat p¯edevöÌm z·sluhou zdejöÌch mÏst a obcÌ a za
podpory pr·vÏ tÏch podnikatel˘, kte¯Ì doporuËovanÈ sluûby provozujÌ. TÏöÌme se na vaöi spokojenost a z·roveÚ v·s chceme poû·dat o naöi
podporu. Aû je navötÌvÌte, zmiÚte se, ûe jste se o nich dovÏdÏli pr·vÏ v naöich novin·ch. DÏkujeme.
Redakce
Na mÌstÏ ml˝na postavili na konci 19. stoletÌ hotel äpindler˘v ml˝n. (Foto Wenzel Pfohl, 1907)
Kostel sv. Petra z†roku 1807. (Foto Wenzel Pfohl, kolem r. 1910)
Fotografie doplÚujÌ povÌd·nÌ o vzniku äpindlerova Ml˝na na stranÏ 20.
27
InformaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let je otev¯eno v TemnÈm Dole
p¯Ìmo u hlavnÌ silnice z HornÌho Maröova do Pece a MalÈ ⁄py.
KromÏ mezisezÛny v dubnu a v listopadu je otev¯eno dennÏ.
R·di v·m poskytneme z·kladnÌ informace o KrkonoöÌch, moûnostech p¯i jejich pozn·v·nÌ, poradÌme v·m p¯i v˝bÏru ubytov·nÌ, doporuËÌme trasy v˝let˘ a upozornÌme v·s na aktuality
z v˝chodnÌ Ë·sti Krkonoö.
InformaËnÌ centrum je spojeno s galeriÌ. Vedle umÏleck˝ch p¯edmÏt˘ - obraz˘, fotografiÌ, keramiky, öperk˘ - si u n·s m˘ûete koupit
turistickÈ pr˘vodce, mapy, pohlednice (vËetnÏ autorsk˝ch), kalend·¯e, publikace o KrkonoöÌch ap. SouË·stÌ informaËnÌho centra je
i smÏn·rna. Zaparkujete p¯Ìmo p¯ed domem. Ve VeselÈm v˝letu v·m
poradÌ panÌ Anita Spilkov· a sleËna Monika T. Hoferov·. ObÏ hovo¯Ì
dob¯e nÏmecky.
INFORMA»NÕ CENTRUM VESEL› V›LET
v TemnÈm Dole v HornÌm MaröovÏ
GALERIE - SMÃN¡RNA
dennÏ 8.30 - 18.00
telefon (0439) 948 298 (novÈ 874 298)
e-mail: [email protected]
www.volweb.cz/veselyvylet
DalöÌ informaËnÌ st¯ediska: MÏstskÈ informaËnÌ st¯edisko (MiS) na
n·mÏstÌ v Jansk˝ch L·znÌch tel. 875 161, TuristickÈ informaËnÌ centrum (CIS) Krkonoöe na n·mÏstÌ ve SvobodÏ nad ⁄pou 871 167, IC
Turista v centru Pece pod SnÏûkou 96 2380 (796 280), Infocentrum
v TrutnovÏ v radnici na n·mÏstÌ 6426, TIC äpindler˘v Ml˝n p¯i mÏstskÈm ˙¯adu 0438-93 656, IC Flora v domÏ sluûeb v Benecku 0432582606, informaËnÌ st¯ediska Spr·vy KRNAP (viz. nÌûe) aj.
Telefonov·nÌ: V˝chodnÌ Krkonoöe jsou v trutnovskÈm telefonnÌm
obvodu s volacÌ znakem 0439, ze zahraniËÌ 00420-439, st¯ednÌ Krkonoöe jsou ve vrchlabskÈm obvodu (i äpindler˘v Ml˝n) se znakem
0438, ze zahraniËÌ 00420-438. Sign·l mobilnÌch telefon˘ Paegas:
HornÌ Maröov a Temn˝ D˘l (bez Albe¯ic a LyseËin), Pec pod SnÏûkou
a Velk· ⁄pa, Mal· ⁄pa vËetnÏ PomeznÌch Bud, Svoboda nad ⁄pou,
JanskÈ L·znÏ, VrchlabÌ, äp. Ml˝n. Eurotel: Pec pod SnÏûkou, VrchlabÌ, äp. Ml˝n. POZOR! P¯i digitalizaci sÌtÏ je postupnÏ p¯eËÌslov·na vÏtöina telefonnÌch stanic v oblasti v˝chodnÌch a st¯ednÌch
Krkonoö.
ParkoviötÏ: St¯eûenÈ parkoviötÏ Velk· ⁄pa P2 - tel. 96 2156 (896
156), Pec u kapliËky P3 - 96 2079 (796 179) a Zelen˝ Potok P4 - 96
2158 (896 158), Mal· ⁄pa ve Sp·lenÈm Ml˝nÏ 891 213, na PomeznÌch Boud·ch 891 145, JanskÈ L·znÏ u lanovky 875 124, äpindler˘v Ml˝n 0438-931 19.
ZdravotnictvÌ: rychl· z·chrann· sluûba Trutnov a VrchlabÌ tel. 155,
pro v˝chodnÌ Krkonoöe je pohotovostnÌ sluûba ve SvobodÏ nad ⁄pou
871 121, pohotovost Trutnov 5111, lÈka¯skÈ a zubnÌ ordinace Pec
pod SnÏûkou 96 2444 (796 344), zubnÌ lÈka¯ nonstop (0603 413 113),
HornÌ Maröov 948 144 (874 144), JanskÈ L·znÏ 875 116, Svoboda
nad ⁄pou 871 140, äpindler˘v Ml˝n 933 44 (493 344), lÈk·rna je
v HornÌm MaröovÏ otev¯ena po-p· 8.00-12.30, 14.00-17.00, 948 121
(874 121), ve SvobodÏ nad ⁄pou (942 016), pohotovostnÌ sluûba
VrchlabÌ (i pro äp. Ml˝n) (0438) 21 155.
Horsk· sluûba: st·l· pohotovost je ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ tel. (0438)
93 430, 93 439. V Peci pod SnÏûkou je sluûba na tel. 0603 496981.
Policie: st·l· pohotovost Trutnov a VrchlabÌ tel. 158, dopravnÌ nehody 804392, sluûba Pec pod SnÏûkou 96 2333 (796 233), Svoboda
nad ⁄pou 942 333, äpindler˘v Ml˝n 933 33 (493 333), pohraniËnÌ
policie HornÌ Maröov 948 133 (874 133), äpindler˘v Ml˝n 932 60,
mÏstsk· policie JanskÈ L·znÏ 875 133, 0603 345538, Pec pod SnÏûkou 96 2166 (896 166), äpindler˘v Ml˝n 934 10 (493 410).
HasiËi: st·l· sluûba Trutnov 150.
MÏstskÈ a obecnÌ ˙¯ady: HornÌ Maröov tel. 948 156 (874 156), JanskÈ L·znÏ 875 101, Pec pod SnÏûkou 896 215, Mal· ⁄pa 891 157,
Svoboda nad ⁄pou 871 105, éaclȯ 878510, äpindler˘v Ml˝n 936
76 (493 226), ˙¯ednÌ hodiny jsou vûdy v pondÏlÌ a ve st¯edu 8.0012.00, 12.30-17.00.
Bohosluûby: HornÌ Maröov sobota 17.30, Svoboda nad ⁄pou nedÏle
11.00, JanskÈ L·znÏ nedÏle 8.30, Velk· ⁄pa sobota 16.30, Mal·
⁄pa poslednÌ nedÏle v†mÏsÌci 15.00 (far·¯ Jaroslav ätancl tel. 0603
570945), äpindler˘v Ml˝n nedÏle 14.00.
Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku: st¯edisko Pec pod SnÏûkou 896 213, v zimÏ po-p· 7.30-12.00, 12.30-16.00, Harrachov (0432)
929 249 po-p· 7.00-12.00, 13.00-16.30, äpindler˘v Ml˝n (0438) 932
28 dennÏ v zimÏ 8.00-16.45, v lÈtÏ 8.00-18.00, HornÌ Rokytnice nad
Jizerou (0432) 92 694 v zimÏ po-p· 9.00-12.00, 13.00-16.00, so 9.0012.00, v lÈtÏ po-so 9.00-12.00, 13.00-16.30, KrkonoöskÈ muzeum
VrchlabÌ dennÏ mimo pondÏlÌ 8.00-16.00 (0438) 456 111. Muzeum
v Ob¯Ìm dole v Peci pod SnÏûkou 96 2411 (796 311), po-p· 9.0012.00, 13.00-16.00, informace a smÏn·rna Temn˝ D˘l v HornÌm MaröovÏ 948 264 (874 264), po-Ët 8.00-16.30, p· 8.30-18.00, so + ne
9.00-16.30, v plnÈ sezÛnÏ i dÈle.
LesnÌ hospod·¯stvÌ HornÌ Maröov (v are·lu pily) 948 161-2 (874
161-2), polesÌ - Latovo ˙dolÌ 948 110 (874 110), »ern· hora 875 320
(875 320), R˝chory 947 152 (875 152), Pec pod SnÏûkou 96 2214
(896 214), Velk· ⁄pa 948 212 (874 212), Mal· ⁄pa 891 293, éaclȯ
95 459, äpindler˘v Ml˝n 937 39, Labsk· 93 388.
RADIO »ERN¡ HORA - 105,3 FM
Meteorologick· stanice v Peci pod SnÏûkou 96 2403 (796 303).
BenzinovÈ pumpy jsou ve SvobodÏ nad ⁄pou otev¯eny dennÏ od
6.00 do 22.00 hodin (Benzina, tel. 871 128) a 6.00 - 21.00 (Lucraco
Oil, tel. 871 188), ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ dennÏ 7.00-17.00 (nedÏle
od 8.00, tel. 932 95). »erpadla s nep¯etrûit˝m provozem jsou v TrutnovÏ a ve VrchlabÌ.
Autoopravna a pneuservis: Svoboda nad ⁄pou - Hl·vka 871 153,
dennÏ 7.00-12.00, 13.00-17.00, Autoklub Bohemia Assistance nonstop 0/124.
HraniËnÌ p¯echody: Mal· ⁄pa 891 133 - i pro vozidla (pouze osobnÌ
vozy) nep¯etrûit˝ provoz, stejnÏ jako p¯echody v Kr·lovci u éaclȯe
a v HarrachovÏ. TuristickÈ hraniËnÌ p¯echody jsou u LuËnÌ boudy,
u SlezskÈho domu, v SovÌm sedle, u VoseckÈ boudy, v Bobru - NiedamirÛw, otev¯eny v zimÏ 9.00-16.00, v lÈtÏ 8.00-20.00. Pas s sebou.
Autobusy: p¯edprodej mÌstenek (pouze z v˝chozÌ stanice) a informace OSNADO v Peci pod SnÏûkou 96 2480 (796 380), dennÏ 8.0012.00, 12.30-15.00 hodin, ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ tel. 935 63 (493 263),
pondÏlÌ - p·tek 8.00-16.00, v sezÛnÏ i v sobotu, pop¯. v nedÏli 8.0013.00.
LanovÈ dr·hy: Na SnÏûku (Pec p. Sn., tel. 895137) dennÏ v kaûdou
celou hodinu 8-18 hodin, v ˙seku R˘ûov· hora - vrchol SnÏûky podle poËasÌ, kaûd˝ lich˝ t˝den je v pondÏlÌ zav¯eno. Port·öky (Velk·
⁄pa, tel. 96 2447 - 796 347) dennÏ 8.30 - 17.00, od 15. 2. do 17.30.
»ern· hora (JanskÈ L·znÏ, tel. 875152) dennÏ v 7.30 a potom kaûdou celou hodinu 8-18 hodin, Na Pl·Ú (äp. Ml˝n - Sv. Petr, tel. 0438/
966215) a MedvÏdÌn (äp. Ml˝n, tel. 0438/93794) dennÏ 8.30 - 16.00
a v 18.00.
Panoramatick· kamera: dennÏ na »T2 8.00-8.30 panoramatickÈ
z·bÏry v p¯ÌmÈm p¯enosu z Harrachova, LysÈ Hory, MedvÏdÌna, SvatÈho Petra ve äp. Ml˝nÏ, Pece pod SnÏûkou a »ernÈ hory.