UHI Newsletter - Issue 2 - CZ

Informační bulletin
projektu
č. 2, říjen 2013
Úvodní komentář
Joachim Fallmann a Stefan Emeis
Karlsruhe Institute of Technology, partner projektu UHI
“Existuje stálá snaha o zvyšování populace”
Thomas Robert Malthus, 1798. Esej o podstatě lidstva
Od roku 2007 žije více jak 50%
celosvětové populace ve městech,
přičemž více než 70% z těchto lidí
žije v rozvojových zemích (Molina et
al. 2008). Očekává se, že do roku
2015 více než 16% všech velkoměst budou tzv. megapole (Fernando et al. 2001). V roce 2005 žilo v
megapolích 9.3% celosvětové populace (OSN 2006). V současnosti tvoří
města asi 1.2% celkové rozlohy souše (Shephard 2005) a přeměna venkova v součást města je jednou z nejzávažnějších antropogenních změn
ve využití půdy. Rovněž hustota městského osídlení vzrůstá, mimo jiné díky
větší stavbě výškových budov. Podle
Yanga a kol. (2010) bylo v roce 2003
téměř 44% celkové rozlohy residenčních ploch ve vnitřní části Šanghaje
zastavěno výškovými budovami.
Průměrné teploty vzduchu v městských oblastech a zvláště v megapolích jsou vyšší než v okolní venkovské
krajině. Tyto oblasti zvýšených teplot
vzduchu se nazývají „městské tepelné
ostrovy“ (MTO). Vyšší teploty vedou
k intenzivnějšímu přímému tepelnému
diskomfortu obyvatel měst. Kromě
toho se vyskytují další nepřímé efekty jako např. zhoršená kvalita ovzduší, omezená dostupnost vody a jejích
zdrojů, problémy s dodávkou energií atp. Je proto rozumné omezovat
nárůst teploty ve městech a vyhnout
se tak zvýšeným rizikům s negativními dopady na kvalitu života a zdraví obyvatel měst. Tato rizika by měla
minimalizovat navrhovaná mitigační
a adaptační opatření.
Městské tepelné ostrovy jsou zároveň
populačními ostrovy (Crutzen 2004).
Proto musí být při návrhu adaptačních a mitigačních strategiích velmi
dobře zohledněna vazba mezi ostrovy tepla a znečištěním ovzduší. Jelikož tepelné ostrovy měst interagují
rovněž s klimatem v globálním měřítku, je nutné uvažovat i o těchto vzájemných vazbách.
Negativní projevy MTO lze redukovat konkrétními urbanistickými zásahy, např. fasádami domů a jejich
střech pokrytými zelenou vegetací, použitím vysoce odrazivých stavebních materiálů apod. Tato opatření pak snižují nejvyšší letní teploty
(Taha 1997) nebo výrazně omezují spotřebu energie vynaloženou
na chlazení v klimatizacích (Solecki
2005). Podobné příklady lze najít v
celé řadě publikací na celém světě,
vědeckých článcích zaměřených na
nejrůznější témata meteorologie města, jakož i studiích fenoménu MTO v
různých klimatických oblastech. Více
informací lze najít v souhrnné zprávě
„Knowledge Report“ (Emeis 2013),
dostupné na http://www.eu-uhi.eu/.
Angevine a kol. (2003) v minulosti uváděli, že ačkoliv MTO a rozdíly mezi venkovem a městem jsou
velmi podrobně studovány, společenské porozumění problematiky zůstává nadále spíše v rovině kvalitativní
a omezené na jednotlivé zajímavos-
1
ti. Kvantitativní porozumění pak stále čeká na budoucí správně navržené
studie. Ačkoliv od roku 2003 bylo
učiněno mnoho práce, tvrzení autorů
zůstává v mnohém pravdivé i dnes.
Kvantitativní porozumění je nezbytným předpokladem pro navržení
vhodných adaptačních a mitigačních
opatření zmírňujících projevy MTO.
Důležitou roli při kvantifikaci efektu scénářů urbanistického plánování
a jejich vlivu na vývoj MTO a další
s ním spjatých jevů (zhoršení kvality
ovzduší, tepelného diskomfortu) má
provádění pilotních případových studií a jakož i simulování různých scénářů.
V průběhu projektu „UHI – Vývoj a
aplikace mitigačních a adaptačních strategií a opatření pro omezení dopadů jevu MTO“ (3CE292P3 –
Operační program CENTRAL Europe,
2011-2014) jsou tyto typy scénářů zkoumány pro aglomeraci města
Stuttgart. Díky své zeměpisné poloze v údolí vede cirkulace vzduchu v
rámci údolí a okolních mírných návrší k nárůstu přirozeného zadržování
tepla v oblasti města. Modely ukazují, že rozloha oblasti tepelného diskomfortu s výskytem 30 a více dní v
roce vzroste z 6% (1971-2000) až
na 57% (2071-2100). To je plně
v souladu s výpočty Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC)
týkající se globální změny klimatu. Karlsruhe Institute of Technology
provádí simulace na regionální škále pomocí numerického mezoměřít-
Newsletter, n. 2 October 2013
Editorial
1. Rozdíl mezi simulovaným a skutečným polem teploty vzduchu dne 13. 8. 2013 v 18 hod. UTC dle modelu WRF. V závislosti na uvažované mitigační strategii je patrné ochlazení až o 2°C.
kového modelu Weather Research
and Forecasting (WRF) (Skamarock 2005) se speciálním schématem
parametrizace města (Kusaka 2001,
Martilli 2002). Výsledky simulací jasně odráží následky jednotlivých strategií urbanistického plánování na
teplotu vzduchu a intensitu MTO.
Celkově byly provedeny čtyři případové studie odrážející různá mitigační opatření (Obr. 1)
1. Zvýšení odrazivosti střech a kolmých stěn v oblasti města („Albedo“)
2. Snížení hustoty zástavby o 20%
zvýšením tzv. „sky view“ faktoru
(„Hustota“)
3. Nahráda městského povrchu přirozenou vegetací v centru města („Centrální park“)
4. Náhrada jednotlivých oblastí zástavby rozmístěných v prostoru
města („Více parků“)
Rozdíl teploty ve 2 metrech mezi
scénářem a referenčním případem
(„skutečností“) dobře poukazuje na
účinnost daného mitigačního opatření. Jako ukázka extrémního případu byla zvolena horká vlna ze srpna 2003 (přesněji 11. až 18. srpna
2013), která zasáhla velkou část
evropského kontinentu. Výstupy z
modelu ukazují pokles teploty až o
2°C oproti skutečně pozorované teplotě v závislosti na uvažovaném scénáři. Jak je zřejmé z Tabulky 1, zvýšená odrazivost má největší potenciál
na redukci intenzity MTO vyjádřenou
jako rozdíl mezi teplotou města a
venkova. Dalším aspektem, který by
měl být zohledněn při studiu klimatu města je probíhající a budoucí globální změna klimatu. Za tímto účelem
byl model WRF spřažen s globálním cirkulačním modelem ECHAM5
a výpočet spuštěn pro oblast Evropy
(Wagner 2013).
Tato oblast pokrývala Německo a
blízké okolí a vysoké rozlišení 7 km
umožnilo použít výstupy integrace
pro projekt UHI. Vliv budoucí změny
klimatu na teplotu ve městě shrnuje
Tabulka 2. Výsledky simulace předpokládají v rámci integrační oblasti oteplení o 0.8 až 1.1 °C. Zároveň
dojde k nárůstu ročního úhrnu srážek
o 2-9%, s vyššími úhrny zejména v
podzimních a zimních měsících.
Na základě výsledků simulací modelu WRF bylo možné zkonstruovat statistické rozložení teploty vzduchu v
minulosti (1971-2000) a do budoucna (2021-2050). Jak je zřejmé z
Obr. 2. na příkladu Stuttgartu a Vídně, posun křivky směrem do vyšších
hodnot teploty indikuje větší pravděpodobnost výskytu extrémních vysokých teplot, což je v souladu se sig2. Intenzita MTO dne 13. 8. 2013 v 18
hod. UTC vyjádřená jako rozdíl mezi prostorově zprůměrovanou teplotou vzduchu v
oblasti města o blízkého venkova (založeno
na simulaci modelu WRF a analýze v prostředí GIS).
2
Informační bulletin projektu
č. 2, říjen 2013
Úvodní komentář
3. Projektová změna sezónní teploty vzduchu
pro 6 metropolitních oblastí projektu UHI.
Rozdíl třicetiletí 1971-2000 a 2021-2050.
Založeno na simulaci regionálního klimatického modelu WRF řízeného modelem globálním ECHAM5. Modena reprezentuje regiony
Emilia Romagna Padua a Veneto. Varšava
leží mimo integrační oblast modelu WRF.
nálem změny klimatu.
Literatura
Předchozí poznatky popisují klimatologické a meteorologické pozadí pro následující mitigační a adaptační opatření k zmírnění MTO a jeho
dopadů. Kromě výsledků z modelů nyní nabývá na důležitosti nalézt
nejlepší možné urbanistické strategie
pro konkrétní zájmové městské oblasti a uvážit při tom široký mix možných mitigačních postupů. Výsledky
projektu UHI by měli nabídnout podporu při rozhodování místním samosprávám a úřadům, jakož i přispět k
lepšímu pochopení fenoménu MTO
a potlačení jeho negativních projevů v podmínkách městských aglomerací střední Evropy. Konečně by měly
v době probíhající globální změny
klimatu rovněž přispět k budoucímu
rozvoji měst střední Evropy.
Angevine, W.M., A.B. White, C.J. Senff, M. Trainer, R.M. Banta, M.A. Ayoub, 2003: Urban-rural
contrasts in mixing height and cloudiness over
Nashville in 1999. J. Geophys. Res., 108, D3,
4092. DOI: 10.1029/2001JD001061.
Crutzen, P.J., 2004: New Directions: The growing
urban heat and pollution “island” effect – impact
on chemistry and climate. Atmos. Environ., 38,
3539-3540.
Fernando, H.J.S., S.M. Lee, J. Anderson, M. Princevac, E. Pardyjak, S. Grossman-Clarke, 2001:
Urban Fluid mechanics: Air Circulation and
Contaminant Dispersion in Cities. Environ. Fluid
Mech., 1, 107-164.
Kusaka, H., Kondo, H., Kikegawa, Y., and Kimura, F., 2001: A Simple Single-Layer Urban Canopy Model For Atmospheric Models: Comparison
With Multi-Layer And Slab Models. - Kluwer
Academic Publishers; Boundary-Layer Meteorology 101 (3): 329-358
Martilli, A., Clappier, A., and Rotach, M., 2002:
An Urban Surface Exchange Parameterisation
for Mesoscale Models. - Kluwer Academic Pub-
lishers; Boundary-Layer Meteorology 104 (2):
261-304
Molina, L.T., S. Madronich, J.S. Gaffney, H.B.
Singh, 2008: Overview of MILAGRO/INTEX-B
Campaign. IGACtivities, 38, 2-15.
Solecki WD, Rosenzweig C, Parshall L, Pope G,
Clark M, Cox J, Wiencke M (2005) Mitigation
of the heat island effect in urban New Jersey.
Global Environmental Change Part B: Environmental Hazards 6(1):39–49
Shepherd, J.M., 2005: A review of current
investigations of urban-induced rainfall and
recommendations for the future. Earth Interactions, 9, Paper 12, 1-27.
Skamarock, W. C., Klemp, J. B., Dudhia, J., Gill, D.
O., Barker, D. M., Wang, W., and Powers, J. G.,
2005: A Description of the Advanced Research
WRF Version 2. - ; http://oai.dtic.mil/oai/oai?v
erb=getRecord&metadataPrefix=html&identifi
er=ADA487419 , 16/04/2013.
Taha, H., 1997b: Urban climates and heat
islands: albedo, evaporation, and anthropogenic heat. Energ. Buildings 25, 99–103. Available
online at: http://www.javeriana.edu.co/arquidis/educacion_continua/documents/Urbanclimates.pdf.
United Nations, Department of Economic and
Social Affairs, Population Division, 2006: World
Urbanization Prospects: The 2005 Revision.
Working Paper No. ESA/P/WP/200. http://
www.un.org/esa/population/publications/
WUP2005/2005WUP_FS7.pdf (read: Feb. 9,
2009)
Wagner, S., Berg, P., Schaedler, G., & Kunstmann, H. 2013. High resolution regional climate
model simulations for Germany: Part II projected
climate changes. Clim Dyn, 40, (1-2) 415-427
available from: http://dx.doi.org/10.1007/
s00382-012-1510-1
4. Histogram teploty vzduchu (průměrná denní
teplota za období 30 let) pro dvě vybrané
lokality ve střední Evropě v měsíci lednu (vlevo)
a červenci (vpravo). Modrá čára představuje
období 1971-2000, červená 2021-2050.
Pro oba měsíce je projektován posun křivky k
vyšším hodnotám teploty vzduchu.
3
Informační bulletin projektu
č. 2, říjen 2013
Pilotní oblasti
Italský region Benátsko se účastní projektu UHI v rámci Operačního programu CENTRAL Europe s cílem soustředit
se na aspekty, které spojují lokální klima se strukturou osídlení a s efektem
MTO, a následně zlepšit nástroje pro
plánování a hospodaření s půdou. V
těchto souvislostech lze chápat oblast
města Padovy jako jakousi venkovní “laboratoř”, kdy zde dosažené
výsledky budou použity v dalších
oblastech regionu a v širších souvislostech. Práce začínají s určitými před-
poklady vycházejícími ze specifických
místních charakteristik Benátské planiny, pro kterou jsou typická převážně malá města a rozšiřující se systém
osídlení, který se v posledních letech
významně rozšířil. Jedná se tedy již
o výrazně antropogenní oblast, která
je charakterizována velmi rozmanitými typy osídlení, a pro kterou jediná
možná proveditelná opatření (zásahy), realizovaná v blízké budoucnosti,
budou vždy primárně spojena s přeměnou již existujících budov.
Pilotní
Padova, Itálie
V první fázi studie bylo vybráno pět
území v rámci města Padovy za účelem analýzy plánování výstavby a
zkoumání MTO. Oblasti byly vybrány na základě umístění, s ohledem
na severovýchodní a jihozápadní
dělení města a na městské charakteristiky: historické centrum, smíšená
zástavba, obytná oblast s vysokou/
nízkou hustotou osídlení, průmyslová
oblast.
Výběr pilotní oblasti z pěti uvažovaných byl proveden také s ohledem na jeho užitečnost pro studium
“typické” oblasti středního Benátska
s úmyslem kopírovat výsledky a studované zmírňující techniky i v jiných
oblastech.
Ve vybrané oblasti probíhá detailní analýza efektivity různých zmírňujících technik s využitím simulačních modelů.
Po jejím dokončení budou následovat práce na analýze nástrojů pro
řízení a plánování při hledání těch,
které budou nejvhodnější pro předcházení jevu tepelného ostrova.
Jak již bylo zmíněno, studované území (v pěti dříve vybraných oblastech) obsahuje typy osídlení s největší pravděpodobností výskytu v
1. Půdní analýza provedená metodami dálkového průzkumu. Oblast 3; obytná – vysoká hustota; legenda; zelené plochy; stromy; budovy; nepropustná půda.
2. Analýza obsahu zeleně ve městě provedená metodami dálkového průzkumu. Oblast 3; obytná
– vysoká hustota; nepropustná půda/jiná půda; legenda; zelené plochy; stromy; nepropustná půda.
4
Informační bulletin projektu
č. 2, říjen 2013
ostatní části středního Benátska.
Byl proveden analytický průzkum
zohledňující pokyny vypracované Technickou univerzitou ve Vídni
(prof. A. Mahdavi) a byl dokončen
sběr dat s využitím dvou technik.
První z nich využívala tradiční metody pro shromažďování informací daného typu, které detailně klasifikují různé typy povrchů, výšku
budov a typologický druh budov
a také zajišťují sběr fotografického
materiálu.
Druhá metodologie využívá systémy dálkového průzkumu a zpracování tří-dimenzionálních dat LiDAR
(obr. 1-4).
Prostřednictvím zpracování dat
LiDAR je možné vytvořit DSM (digitální povrchový model, Digital Surface Model) a DTM (digitální model
terénu, Digital Terrain Model), který umožňuje velmi detailně identifikovat a katalogizovat horizontální povrchy.
Prostřednictvím kombinace DEM
(digitální výškový model, Digital
Elevation Model) získaného zpracováním LiDAR dat s multispektrálními ortofotosnímky (obsahující pásmo blízkého infračerveného záření)
je možné automaticky detekovat
horizontální povrchy v dané oblasti podle typu a výšky, díky čemuž
získáme atlas obsahující informace o zelených oblastech, stromech
(o jejich šířce a výšce) a neprostupných oblastech.
Následná analýza, provedená s
využitím volného softwaru (Saga
Gis, Lastools a Grass), konečně
umožňuje kartografické zpracování,
užitečné při vyhodnocování zmírňujících a adaptačních opatření, jako
jsou „Sky View Factor“ (parametr
udávající velikost oblohy viditelné z
daného místa) a mapa solární radiace (obr. 5).
Pilotní oblasti
3. KW-h za rok (budovy), provedeno metodami dálkového průzkumu. Oblast 3; obytná
– vysoká hustota; kW-h za rok – budovy; legenda; budovy; prům. Direc.
4. KW-h za rok (ulice), provedeno metodami dálkového průzkumu. Oblast 3; obytná – vysoká
hustota; kW-h za rok – ulice; legenda; nepropustná půda; prům. Direc.
5. Sky View Factor, provedeno metodami dálkového průzkumu. Oblast 3; obytná – vysoká
hustota; legenda; nepropustná půda; prům. SWF.
5
Informační bulletin projektu
č. 2, říjen 2013
Pilotní oblasti
Modena, Itálie
KLIMA MĚNÍ MĚSTA
Je možné prostřednictvím nové spolupráce mezi klimatology a
projektanty měst učinit z našich měst příjemnější místa k životu?
Výzva pro projekt UHI a příklad Modeny
Města a metropolitní oblasti jsou
motory ekonomického růstu a zaměstnanosti, hrají klíčovou roli coby centra pro inovace na jedné straně a
jsou první v řadě, pokud jde o sociální soudržnost a environmentální
udržitelnost.
Plánované trvání projektu je 36 měsíců. Zapojeno je do něj 17 partnerů ze sedmi členských států z oblasti
střední Evropy zahrnujících 8 pilotních oblastí.
Jedním z témat, na které se soustředí
pozornost projektantů měst s výhledem na lepší život, je problém MTO
(městského tepelného ostrova).
Bohužel je pravděpodobné, že klimatická změna zhoršuje efekt městského tepelného ostrova. Z tohoto
důvodu zkoumá projekt UHI možnosti adaptace na klimatickou změnu za
účelem zmírnění, či dokonce zastavení jevu MTO, který spočívá ve
výrazném teplotním nárůstu v městských centrech v porovnání s blízkými venkovskými oblastmi. Projekt
UHI chce taky ukázat, jakým způsobem mohou být strategie zmírňující
dopady MTO prakticky uplatňovány politiky i obyvateli.
Výrazná pozornost Evropské unie
věnovaná tématu MTO se projevila
tím, že byl schválen projekt „Vývoj
a aplikace mitigačních a adaptačních strategií a opatření pro omezení dopadů jevu MTO“.
Modena západ, ortofoto
6
Jaké jsou specifické příčiny problému MTO? Jev MTO je znám a studován od počátku 80. let minulého
století a je z velké části způsoben
fyzikálními vlastnostmi povrchů, jako
Informační bulletin projektu
č. 2, říjen 2013
je asfalt, který víc slunečního záření pohlcuje, než odráží, nedostatkem
přirozeného povrchu, ze kterého se
může odpařovat voda (vegetace),
který ve venkovských oblastech přispívá k zachování stabilní energetické balance, dále zvětšování ploch
vertikálních povrchů, které zvětšují jak absorpci, tak i odraz záření a
navíc tlumí vítr, což vede ke zmenšení ochlazování vzduchu.
Dalším faktorem vedoucím k rozvoji
MTO je lidská činnost a to zejména
produkce tepla při vytápění a chlazení budov a v průmyslové výrobě, průmyslová činnost jako taková, doprava ale i vysoké znečištění
ovzduší, které narušuje přirozené
složení atmosféry.
Intenzita jevu MTO se zvyšuje úměrně velikosti a počtu obyvatel dané
městské oblasti, tudíž v příštích
letech, kdy se očekává pokračující zvyšování počtu obyvatel v těchto
oblastech, bude dále narůstat.
Jedním z pozoruhodných příkladů
z 8 pilotních oblastí je Řemeslnická
vesnice Modena (v regionu EmiliaRomagna), vybudovaná na konci 50.
let. K té inženýr okresu Modena pan
Marcello Capucci vysvětluje, že “tato
oblast musí být spíše přetvořena než
znovu vybudována“, čím se myslí, že
hypotetická transformace musí zpětně odkazovat k logickému procesu
počínajícímu tím, co již na místě existuje, pracovat na tom, znovu objevovat, přizpůsobovat odlišným potřebám a samozřejmě měnit, s logikou,
že struktura má svá přesná pravidla,
na jejichž základech je vybudována, a díky kterým je schopna definovat vlastní identitu.
Během let se ve vesnici usadily nové
společnosti, odlišné od těch původních, které pokračují, jak je zřejmé
při bližším pohledu, v tradici vesnice především. Je tomu proto, že mají
výrazný charakter ve výrobě dle
ochranné známky jejich řemeslného
Modena západ, dělnická čtvrť
7
Pilotní oblasti
oboru, akcentovaný silnou schopností inovace a kreativity, a nacházející se zde právě proto, že se jedná o vesnici a již nyní se podílející
na vytváření její historie, aniž by si
to pravděpodobně ještě samy uvědomovaly.
To jsou důvody, proč je třeba na tuto
oblast nahlížet jiným, inovativním
pohledem směrem do budoucna a v
tomto směru může zásadně pomoci
právě projekt UHI. Přínosy v porovnání s negativními dopady tepelného ostrova města jsou evidentní: zvýšená kvalita života, zlepšená kvalita
ovzduší, úspora energie, ale i úspory nákladů zdravotní péče o obyvatele.
Klíčovou výzvou do budoucna je
plánovat v městská centra výrazně
„zelenějším způsobem uvažování“
(tj. více udržitelně a ekologicky příznivě) a projekt UHI se chce k této
výzvě postavit čelem.
Informační bulletin projektu
č. 2, říjen 2013
Mítinky
3. setkání nadnárodní vědecké rady a 4. setkání řídící komise
Varšava, 3.10.2012-4.10.2012
3. a 4. října 2012 hostil Institut geografie a územního plánování třetí operativní mítink ve Varšavě. Šlo o první
mítink, na kterém se začaly řešit všechny pracovní skupiny (WP) a tak bylo
možné diskutovat způsob, jak lépe
zahrnout informace a výstupy z jednotlivých řešených úkolů do ostatních
pracovních skupin, z témat více vědecké skupiny WP3 k více aplikované
problematice WP 6 a pilotních oblastí. Byly analyzovány metodologické
záležitosti týkající se vyhodnocování
efektů MTO , prezentovány různé přístupy a nástroje k hledání lepších řešení. Pod koordinací Vídeňské univerzity
byli všichni partneři zapojeni k vysvětlení charakteristik každé pilotní oblasti a k popisu typu analýzy, která by
mohla lépe simulovat dopady pilotních akcí.
4. setkání nadnárodní vědecké rady a 5. setkání řídící komise
Praha, 17.4.2013-18.4.2013
Tento mítink, který zahájil finální rok
řešení projektu, se konal pod záštitou
Útvaru pro rozvoj města Praha. Hlavní pozornost byla věnována klíčovým
úkolům, které se dotýkají současně více
WP, jako je výběr pilotních oblastí a
analýza pilotních akcí, výsledky simulací vlivu MTO a návrhy pro politiku
městského plánování. Klíčovým nástrojem k propojení různých stanovisek a
ke sběru výsledků z jednotlivých WP je
tzv. Systém pro podporu rozhodování. V rámci mítinku byla představena
první analýza jeho struktury a podán
přehled udržitelnějších technologií a
prostředí vhodného softwaru k implementaci různých závislostí a k vytvoření uživatelsky přívětivého designu tak,
který umožní snadnější konzultaci širokým okruhem lidí s různou úrovní zkušeností.
8
Mítinky
Informační bulletin projektu
č. 2, říjen 2013
Nadnárodní
odborné skupiny
Nadnárodní odborné skupiny
Celková logika sítě UHI se snaží reagovat na potřeby povzbuzení hluboké spolupráce mezi jednotlivými
účastníky (techniky a úředníky/politiky), a to z různého úhlu pohledu (městští plánovači, klimatologové, architekti ….) na nadnárodní
úrovni prostřednictvím nadnárodních
odborných skupin (NOS). Důležitým
aspektem je také podpora dialogu mezi teoretickými záležitostmi a
“lokálními” reáliemi. V rámci UHI
projektu dochází i k vytvoření národních podskupin NOS - tzv. lokálních
pracovních skupin. Má jich být alespoň 7, tedy 1 pro každou zemi, která je zahrnuta do řešení projektu
UHI. V rámci skupiny se spolu setkávají partneři z místních zájmových
skupin za účelem řešení technických
kompetencí a odpovědí na otázky,
které se objeví při řešení jednotlivých pilotních akcí v různých metropolitních oblastech. Lokální pracovní
skupiny tvoří lokální body sítě projektu a vznikly pro řízení toku informací a získaných znalostí mezi partnery a zainteresovanými účastníky.
Během posledního mítinku v Praze
byly vytvořeny NOS s úkolem definovat jakési “opravdové místo”, kde
byla zdůrazněna vazba mezi NOS a
lokálními pracovními skupinami: pracovní setkání NOS bylo kompletně
věnováno výměně zkušeností na místní a nadnárodní úrovni.
Výsledné závěry jsou následující:
• Potíže v šíření povědomí o jevu MTO jsou dvojího typu: na úrovni politiků a na úrovni
•
•
•
•
•
•
městských plánovačů
Malé vnímání dopadů MTO na budoucí možnost obývání našich městských oblastí
Nedostatek ve finančním a ekonomickém modelu k zahrnutí hluboké regeneraci měst k boji s
tímto jevem
Potřeba definovat pobídky, finanční a regulační akce k podpoře zásahů v komplexním
městském prostoru
Jak kvantifikovat a měřit mitigační opatření a odpovídající dopady
Dlouhodobý výhled dopadů efektů plánování
Nesnadné získání obyvatel (podnikatelů) pro rozvoj intervenčních akcí
Další kroky:
• Zapojit občany, aby se zvýšilo jejich povědomí o problematice MTO
• Zapojit politiky a odpovědné úředníky, aby se podíleli na mitigačních a adaptačních
opatřeních
Chcete-li se vice dozvědět o dalším vývoji debaty v rámci NOS nebo chcete-li přispět vlastním pohledem či
názorem, můžete napsat panu Davidu Favovi, manažerovi NOS (za vedoucího partnera ARPA)
Davide Fava – [email protected]
9
Informační bulletin projektu
č. 2, říjen 2013
Zápatí strany 6
Zápatí strany 6
Regional Agency for Environment
Protection in Emilia-Romagna
www.arpa.emr.it
Vienna University of Technology
- Department of Building Physics
and Building Ecology
www.bpi.tuwien.ac.at
Emilia Romagna Region. General
Directorate Territorial and negotiated
planning, agreements
www.regione.emilia-romagna.it
Municipal Department 22
- Environmental Protection
Departement in Vienna (MA 22)
Veneto Region - Territorial and
Strategic Planning Department
www.ptrc.it
www.wien.gv.at/english/
environment/protection
Hungarian Meteorological Service
www.met.hu
CORILA. Consortium for Coordination
of Research Activities Concerning the
Venice Lagoon System
www.corila.it
Karlsruhe Institute of Technology
www.kit.edu
Charles University in Prague,
Faculty of Mathematics and
Physics
www.mff.cuni.cz
City Development Authority of
Prague
www.urm.cz
Municipality of Stuttgart
www.stuttgart.de
Czech Hydrometeorological
Institute
www.chml.cz
Meteorological Institute University of Freiburg
www.meteo.uni-freiburg.de
Scientific Research Centre of the
Slovenian Academy of Sciences
and Arts
www.zrc-sazu.si
Institute of Geography and Spatial
Organization, Polish Academy Of
Sciences
www.igipz.pan.pl
Nofer Institute of Occupational
Health
www.imp.lodz.pl
Municipality of Ljubljana
www.ljubljana.si
Informační bulletin projektu UHI č. 2, říjen 2013
Redakční rada: Matteo Morgantin, Enrico Rinaldi, CORILA - NL Responsible Partner. Valentina Manzato, Emilia
Romagna Region. Za hlavního partnera Chiara Pederzini, Democenter Sipe aa Chiara Licata, Euris S.r.l.
Pro další informace navštivte webové stránky projektu UHI: www.eu-uhi.eu
Tento projekt probíhá v rámci programu CENTRAL EUROPE spolufinancovaného ERDF (www.central2013.eu)
10