Více informací - THE VISION CARE INSTITUTE®, LLC

Nutnost ochrany zraku před UV zářením
Profesor James Wolffsohn prostudoval nejnovější poznatky a pomůže
nám pochopit, proč je důležité nepodceňovat expozici oka UV zářením
a také nám poradí, jak oči chránit.
Téměř nikdo nepochybuje o nepříznivých účincích slunečního
záření na kůži a o potřebě chránit se. Je také v našem zájmu
studovat informace v odborné literatuře, které se týkají
škodlivého vlivu ultrafialového záření (UV) na zrak. Tyto
informace nám pomohou uvědomit si důležitost zvyšování
povědomí o účincích UV záření na oko, upozorní nás na
následné problémy a naznačí nám, jak si proti UV záření
chránit zrak.
V loňském roce vyšlo v odborném časopise Eye and Contact
lens celkem 13 článků vysoce respektovaných autorů
s těmito tématy: veřejné zdravotní aspekty účinku UV
záření a nutnost ochrany; poškození ozónové vrstvy; denní
a sezónní odchylky v expozici UV záření; vliv UV záření na
přední segment oka a efekt fokusace periferních paprsků;
fototoxické účinky a sítnice; vliv UV záření na věkem
podmíněnou makulární degeneraci (VPMD); nejlepší ochrana
zraku před UV zářením. Autoři těchto článků byli pozvání na
sympózium sponzorované odborným časopisem Contact Lens
Association Ophthalmologists (CLAO), které bylo financováno
ze vzdělávacího grantu společnosti Johnson and Johnson
Vision Care. Tento článek shrnuje klíčové body ze 104 stránek
nashromážděných poznatků a obsahuje výtah z několika
článků publikovaných po tomto sympóziu.
Přehled klíčových poznatků
• Veřejné kampaně cílené proti škodlivým účinkům UV
záření úspěšně snížily výskyt rakoviny kůže.
• Máme několik alternativ, jak se chránit proti UV záření:
• Ačkoli má UV záření i kladný přínos (například syntéza
vitamínu D chrání proti určitým systémovým onemocněním), není znám žádný kladný efekt UV záření na oko.
 Klobouk a slunečník pomáhá chránit před přímým
sluncem nad hlavou, ale nechrání proti rozptýlenému
UV záření a v případě, kdy je slunce těsně nad
horizontem.
• Na rozdíl od poškození kůže (například přímým
vystavením UV záření), je oko ohrožováno UV zářením po
celý den a po celý rok díky rozptylu a odrazu světla.
 Účinnost ochrany dioptrickými a slunečními brýlemi
před UV zářením je podmíněná jejich tvarem - zvláště
tvar stranic ovlivňuje výskyt PLF efektu.
• Veřejně známý UV index je ve vztahu k očnímu poškození
nepřesný; intenzita UV záření, které má na kůži minimální
efekt, již může poškodit vnitřní struktury oka.
 Kontaktní čočky s UV filtrem s klasifikací třídy 1 a 2
kryjí rohovku, limbus a částečné bulbární spojivku. Tyto kontaktní čočky poskytují ideální řešení pro
celodenní a celoroční ochranu.
• UV expozice způsobuje poškození, které nazýváme
oftalmoheliózy. Řadíme mezi ně fotokeratitidu,
pingueculu, pterygium, skvamózní buněčný karcinom,
kortikální kataraktu a makulární degeneraci.
• Efekt fokusace periferního světla (PLF efekt) obchází
přirozenou ochranu bazálních buněk a zvyšuje intenzitu
v nazální části až 20×; ovlivňuje bulbární spojivku a oční
čočku.
• Sítnice dětského oka je náchylnější k poškození UV zářením.
• Specialisté v péči o zrak mají povinnost:
 Informovat klienty o potencionálních škodlivých
účincích UV záření na oko.
 Komunikovat s pacienty na téma ochrany jejich
zraku, kde je vhodnou ochranou kombinace klobouku,
přilehlých slunečních brýlí a kontaktních čoček s UV
filtrem třídy 1 nebo 2.
Veřejné zdraví
Úloha odborníků v péči o zrak nespočívá pouze v korekci
refrakčních vad a poskytování rad v oblasti korekčních
pomůcek zlepšujících kvalitu života. Mají také důležitou
úlohu v péči o zrak. Oční onemocnění se nemusí jen léčit, ale
lze proti němu i preventivně bojovat, což je zároveň i ideální
zdravotní strategie. Důležité informace z anamnéz klientů
by měly posloužit k identifikaci rizikových faktorů, mezi
které patří například kouření (některé jsou ale neovlivnitelné,
jako například pohlaví). O těchto rizikových faktorech by
se měla vést diskuze o konečném vlivu na jejich zdraví.
Klienti pak mohou sami změnit svůj životní styl na základě
poskytnutých informací.
Počet výskytu rakoviny způsobené UV zářením klesá
nebo stagnuje. Je to dáno efektivním účinkem veřejných
zdravotních programů, které jsou zaměřeny na ochranu před
slunečním zářením a které v nedávné době zvýšily povědomí
o potřebě chránit se a změnit své chování.9 Při pobytu na
slunci se zdá pravděpodobné, že nošení slunečních brýlí
s UV filtrem spolu s nošením klobouku snižuje riziko vzniku
onemocnění způsobeného UV zářením. Bohužel máme
jen pouze omezené důkazy na potvrzení této domněnky.
Můžeme se dokonce domnívat, zda doporučované sluneční
brýle s UV filtrem nezpůsobují v prostředí s vysokou
hladinou UV záření větší oční poškození,1 0 protože zamezily
přirozeným „ochranným“ mechanismům jakým je kontrakce
zornice a mžourání.11
Za několik posledních desetiletí zavedlo mnoho zemí
široce podporované preventivní programy upozorňující na
ochranu proti slunečnímu záření. Důvodem byl častější
výskyt rakoviny kůže a zvětšující se ozónová díra, která
zvyšuje množství dopadajícího UVB záření (280 - 315 nm) na
zemský povrch.1 Kromě dobře známých nežádoucích účinků
UV záření na kůži, je nutné zmínit i pozitivní aspekty UV
záření, jakým je například endogenní syntéza vitamínu D.
S nedostatkem vitamínu D jsou spojené různé typy rakovin,
autoimunitní onemocnění, jakým je například roztroušená
skleróza a cukrovka prvního stupně, infekce v podobě
chřipky a tuberkulózy, nebo psychické a kardiovaskulární
onemocnění.2 Velkým přínosem je bezesporu ovlivnění
spánkového (cirkadiánního) cyklu supresí nedávno
objevených sítnicových receptorů s melatoninem (rovněž
souvisí s výskytem rakoviny a její progresí). Tyto účinky jsou
ale spojovány spíše s modrým světlem, než s UV zářením.3,4
Zmíněné zdraví ohrožující stavy vzbudily veřejnou iniciativu,
jakou je například úspěšná australská kampaň, propagující
nošení triček, klobouku a používání ochranných prostředků
(v roce 2007 k těmto doporučením přibylo vyhledávání
stínu a používání slunečních brýlí).5 Je však otázkou, zda lze
uvedené rady spolehlivě vztáhnout i na ochranu zraku proti
UV záření.
Všeobecně je známo, že sluneční úroveň UV záření se
zvětšuje s nižšími zeměpisnými šířkami,12, 13 v letním období
a každý den od 10 hodin dopoledne do 14 hodin odpoledne.14
Světová zdravotnická organizace vytvořila společně se svými
partnery UV index - lineární škálu s hodnotami od 0 do 10,
založenou na intenzitě UV záření při standardizovaných
podmínkách. Pokud jsou hodnoty vztahovány k současné
úrovni UV záření, momentální úbytek ozónu vede
k hodnotám nad 10 (hodnoceno podle vlnové délky). Hlavním
cílem bylo nalézt vhodný komunikační prostředek pro
širokou veřejnost, která by přijala potřebu chránit svou kůži
v případě vysokých hodnot UV indexu.15 Index je založen na
střední erytematické dávce, pro kterou je největší expozice
UV záření v době, kdy je slunce nad hlavou. Sasaki a jeho
kolegové nalezli ale zcela jiné hodnoty UV indexu vztažené
na poškození očí,16 než na kůži. Pro oko je slunce v pozici nad
hlavou méně škodlivé díky ochranné funkci obočí a očních
víček.11
V roce 2006 zveřejnila Světová zdravotnická organizace
studii o globálním zatížení nemocemi způsobenými UV
zářením.6 Z výsledku této studie vyplývá, že celých 25 %
případů katarakt je způsobeno UV zářením. Konkrétně se
jedná o formu kortikální katarakty, kde se předpokládá
přímá souvislost s UV zářením. Výskyt katarakt může být
snížen až o 5 %, pokud by se výrazně omezila expozice
zraku UV zářením. Lucas7 ve své zprávě poukázal na
některé chybné předpoklady, které se týkaly nerespektování
regionálních rozdílů v demografii populace, životního stylu,
socioekonomického statutu a rozptýleného UV záření.
K obdobným závěrům dospěly i epidemiologické studie, které
uvádí, že katarakta způsobující ztrátu zraku je rizikovým
faktorem pro předčasné úmrtí.8
UV záření a přední segment oka
Denní a sezónní expozice UV zářením
Odražené a lomené světlo se týká zraku mnohem více než
přímé světlo. Rohovka a lidská čočka fokusují dopadající
světlo na sítnici a znásobují jej až se stonásobnou
intenzitou.17 To je jeden z důvodů, proč dávka která
nepoškodí kůži, může již v případě oka ublížit jeho vnitřním
strukturám. Ochrana proti UV záření pouze v letních
měsících nebo jenom v poledních hodinách není adekvátní,
protože UV záření působí v průběhu celého dne a po celý rok.
Poškození způsobené slunečním zářením na očích nazýváme
„oftalmoheliózy“.18 Současné závěry jednoznačně prokazují,
že UV záření má na oko pouze škodlivý účinek. Vysoké
dávky ultrafialového záření způsobují akutní poškození
oka, jakým je fotokeratitida a fotokonjunktivitida. Naopak
nízké dlouhotrvající dávky ultrafialového záření způsobí
vysvětlení pro kortikální katarakty v dolní nazální části
oční čočky.20 Negativní účinky limbální fokusace jsou
částečně určeny tvarem rohovky, hloubkou přední komory
a mírou fokusace na oční čočku. Tyto individuální rozdíly
odůvodňují rozdílnou náchylnost v rámci jednoho prostředí.
Intenzita v ohnisku dopadu na nazální straně je přibližně
20× větší, než je dopadající záření na vnější stranu rohovky.
Vrásky
Spálení sluncem
Fotosenzitivní reakce
Jizevnaté ektropium
Oční víčka
Obrázek č. 1:
Kortikální katarakta (zveřejněno s laskavým svolením Davida Rustona)
Dermatochaláza
Pre-maligní změny
Maligní změny (bazální buněčný karcinom)
Skvamózní buněčný karcinom
zvýšení rizika vzniku katarakty (Obrázek 1), pterygia nebo
skvamózního buněčného karcinomu rohovky a spojivky.
Primárně získaná melanóza
Melanom
Pingékula
U komplikací, jako je oční melanom nebo věkem podmíněná
makulární degenerace, nejsou současné závěry zcela
jednoznačné (Obrázek 2). Oční komplikace způsobené
ultrafialovým zářením jsou vždy nežádoucí, a běžně se
vyskytují na celém světě.
Pterygium
Klimatická keratopatie
Aktinický granulom
Fotokeratitida
Arcus
Povrch
oka
Keratopatie
Korneální endoteliální polymorfismus
Recidiva herpetické keratitidy
Porfyrická skleritida
Senilní sklerální skvrny
Post-fotorefraktivní keratektomická haze
Dysplazie a malignity rohovky nebo spojivky
Vernální katar
Katarakta
Přední kapsulární hernie
Oční
čočka
Brzká presbyopie
Kapsulární pseudoexfoliace
Subluxace u Marfanova syndromu
Intraokulární čočková dysfotopsie
Melanom
Mióza
Obrázek č. 2:
Věkem podmíněná makulární degenerace (zveřejněno s laskavým svolením prof.
Christiny Grupchevy)
Živnatka
Disperze pigmentu
Uveitida
Nedostatečnost krevního oběhu oka
Efekt fokusace periferního světla (Obrázek 3 a 4) vysvětluje
častý vznik pterygia na nazální straně oka, navzdory
větší expozici spojivky vnější poloviny oka. Podrobným
sledováním chodu paprsků se odhalila skutečnost, že vnější
strana rohovky působí jako čočka. Paprsky dopadající na
zevní stranu rohovky jsou soustřeďovány napříč celou přední
komorou na protější (nazální) stranu oka. Efekt fokusace
periferního světla obchází běžnou ochranu povrchových
vrstev a působí na nechráněné bazální buňky.19 Toto je také
Sklivec
Zkapalnění
Světelná makulopatie
Erytropsie
Sítnice
Makulární degenerace
Choroidální melanom
Ztráta zraku s fotostresem při stenóze tepny
Narušení denního rytmu
Tabulka č. 1
Oční komplikace, na kterých se podílí sluneční záření
a mechanické poškození. Škodlivý účinek dopadajícího záření
spočívá také v přímém ovlivnění protonů a elektronů, které
jsou odpovědné za vzniklé fotochemické poškození tím,
že vytváří reaktivní volné kyslíkové radikály. Běžně užívána
léčiva, jako jsou některá antibiotika, nesteroidní protizánětlivé
léky, psychoterapeutická léčiva a dokonce i některé bylinné
přípravky, mohou významně zvyšovat senzitivitu sítnice na
možné poškození UVA zářením nebo i nadměrnou expozici
viditelného světla.27
Obrázek č. 3:
Efekt fokusace periferního světla (PLF)
Samotné sluneční brýle nestačí
Brýlová čočka s UV filtrem
I při použití brýlových čoček s UV filtrem
existuje možná expozice UV záření z
periferních zdrojů.
Sluneční brýle v kombinaci
s kontaktními čočkami s UV filtrem
Kontaktní čočka
Brýlová čočka s UV filtrem
s UV filtrem
Použití kontaktních čoček s UV filtrem
poskytuje dodatečnou ochranu.
Obrázek č. 4:
Grafické znázornění efektu fokusace periferního světla (PLF)
Paprsky, které se hlavně podílejí na PLF efektu, dopadají pod
úhlem 104° a tvoří složitý kruhově soustředěný útvar.21, 22
Oční čočka obsahuje žluté pigmenty 3-hydroxy kynureninu
a glukosidů, které zajišťují relativně nízkou expozici sítnice
UVA a UVB zářením. Navzdory této ochraně způsobuje náhlá
intenzivní nebo dlouhodobá expozice UV zářením vznik
katarakty. Na vině jsou malé změny proteinů v čočkových
vláknech, které se kumulativně načítají v průběhu celého
lidského života.23 Provedené studie, a to jak v laboratorních
podmínkách (in-vitro), tak i přímo na živé tkání (in-vivo),
podpořily hypotézu, která poukazuje na prokazatelný vliv
dopadajícího světla na vznik katarakty. Hlavním důvodem je
fotochemický vznik reaktivních kyslíkových radikálů vedoucí
k oxidativnímu stresu ve tkáni.24 Sítnice mladého oka je
náchylnější k poškození UV zářením. Mladé oko nemá ještě
dostatečně vytvořen žlutý pigment, který by chránil sítnici
před účinky UV záření.25, 26
UV záření a zádní segment oka
Oční čočka dospělého člověka efektivně chrání sítnici před
zářením o vlnové délce do 360 nm. Na sítnici ale dopadá
záření v oblasti od 360 nm do přibližně 550 nm, které je
tvořeno fotony s velkou energií, a ty způsobují fotochemické
poškození. V závislosti na vlnové délce a délce trvání
expozice, působí světlo na tkáň třemi způsoby: termálně,
mechanicky nebo fotochemicky. Přírodní světelný zdroj,
jakým je například slunce, emituje UV fotony s relativně
dlouhou vlnovou délkou. To způsobuje typické fotochemické
poškození. Energie těchto fotonů není omezená svým
účinkem pouze na sítnicové vrstvy, kde způsobují termální
Pigmentový epitel sítnice a živnatka obsahují melanin,
který absorbuje UV záření a chrání sítnici před poškozením
následkem UV záření. Oční melanin s narůstajícím věkem
bledne a efektivnost této ochrany klesá.28 Díky těmto
procesům se okolo 50 let věku stává další rizikem krátkovlnné
modré záření o vlnové délce 430 nm, které má také
nežádoucí fotooxidační účinky.29, 30 Pigmentový epitel sítnice
je oslabován věkem kvůli kumulující se látce lipofuscin. Ten
produkuje jednoduchý kyslík právě na základě dopadajícího
modrého záření, vznikem superoxidů a volných radikálů.31, 32
Sítnicové tyčinky a čípky, které nejsou dostatečně vyživovány
sítnicovým pigmentovým epitelem, zanikají, což vede zřejmě
ke vzniku věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD).
Lutein a zeaxantin, který tvoří makulární pigment, nabízí
dodatečnou ochranu proti zánětům a fotooxidativnímu
poškození. Obsah obou sloučenin ale věkem klesá.33, 34
Na sítnicích zvířat se zjistilo, že dlouhodobá expozice
krátkovlnným světlem, způsobuje obdobné poškození,
jaké bylo sledováno u pacientů s VPMD. Zatím ovšem
neexistuje přímý epidemiologický důkaz, který by spojoval
vznik VPMD s dopadajícím zářením.35 Některé klinické
studie však našly vazby mezi sluneční expozicí a VPMD.
Například ve studii Beaver Dam (USA) hrálo důležitou roli
množství času stráveného venkovní aktivitou a byla zde
nalezena určitá souvislost se vznikem VPMD.36 Obdobně byla
nalezena souvislost mezi modrým krátkovlnným zářením
a VPMD ve dvou Australských studiích.37, 38 Jako protiklad
ovšem existují studie, které předpoklad mezi sluneční
expozicí a VPMD nepotvrdily.39-42 K prokázání, zda vhodná
UV ochrana zabrání makulární degeneraci, by byla vhodná
studie, která by hodnotila celý lidský život. Existuje studie,
které retrospektivně zkoumala pětileté období a poukázala
na opticky vyšší obsah makulárního pigmentu spojovaného
s nižším výskytem VPMD.43
Ochrana očí před UV zářením
Existuje mnoho způsobů, jak se lze chránit před UV zářením.
Například klobouk a slunečník může poskytnout dostatečnou
ochranu před přímým zářením, pokud je slunce nad hlavou
a pomůže tak snížit celkové oslnění. Jak již ovšem bylo
zdůrazněno, tento typ ochrany netvoří dostatečnou ochranu
proti rozptýlenému UV záření a v čase, kdy je slunce blízko
horizontu. V posledním speciálním vydání Eye and Contact
Lens vyšly tři články věnované možnostem ochrany proti UV
záření. Zabývaly se konkrétně ochranou před UV zářením
pomocí dioptrických brýlí, slunečních brýlí a kontaktními
čočkami.44-46 Vzhledem k omezenému prostoru tohoto
článku, nelze odpovědět na všechny vzniklé otázky. Můžeme
ale vyzdvihnout hlavní klíčové poznatky, které z těchto
článků vzešly. Ochrana slunečními brýlemi byla dozimetricky
zkoumána na modelu hlavy. Ukázalo se, že design slunečních
brýlí má zásadní roli,47-52 což je ale současným módním
trendem slunečních brýlí ignorováno.53, 54 Podobné závěry lze
vztáhnout i na dioptrické brýle. Sluneční brýle způsobí snížení
intenzity jasu dopadajícího světla, čímž se rozšíří zornice
a zabrání se mhouření očí. V podstatě se odstaví dva základní
ochranné mechanismy, které má oko proti nadměrné sluneční
expozici. Studie zabývající se biologickým dopadem UV
záření na oko prokázala, že celých 20 % rozptýleného světla
dopadá do oka i při nasazených slunečních brýlích klasického
designu, které nemají periferní ochranu.47-52 Tento závěr,
společně s dříve popsaným efektem periferní fokusace světla,
vyzdvihuje potřebu přilehajících chránících širokých stranic
u brýlí. Ideální je spojení s kontaktní čočkou, která zabraňuje
průchodu UV záření rohovkou. Kontaktní čočka je položena
na rohovce, limbu a částečně i na bulbární spojivce. Kontaktní
čočky s třídou ochrany 1 (Class 1) blokují nejméně 99 % UVB
a 90 % UVA záření; s třídou ochrany 2 (Class 2) pak blokují
nejméně 95 % UVB a 50 % UVA záření. Konečná kombinace
klobouku, slunečních brýlí a kontaktních čoček blokujících UV
záření poskytne komplexní ochranu proti všem zdrojům UV
záření, ať už přímého, odraženého nebo lomeného.
Několik dalších prací, které vzešly z Eye and Contact Lens
a sympózia CLAO, se zabývalo UV blokujícími účinky
kontaktních čoček z moderních nových materiálů. Andley
a kolektiv porovnali silikon-hydrogelovou kontaktní čočku,
která neblokuje UV záření, se silikon-hydrogelovou kontaktní
čočkou senofilcon A (Acuvue Oasys), která má UV filtr třídy
1.55 Svou studii prováděli na umělých kulturách (in-vitro)
epiteliálních buněk a lidských dárcovských očních čočkách,
které úspěšně chránili kontaktní čočkou s UV filtrem před
UVB umělým zářením.56 V testu na živém zvířecím modelu
(in-vivo), byly srovnávané zmíněné silikon-hydrogelové
kontaktní čočky s nechráněným okem. Test spočíval ve
vystavování očí vysokým dávkám UVB záření po dobu 30
minut. Ozářené oči, které nebyly nijak chráněny, měly po
ozáření subkapsulární zkalení v přední části nitrooční čočky,
formace rohovkových vakuol a ztenčený rohovkový epitel,
edém a jednořetězové zlomy v DNA. Oko s kontaktní čočkou
bez UV filtru vykazovalo obdobný nález. Kontaktní čočka
z materiálu senofilcon A obsahující UV blokátor kompletně
ochránila oko proti všem nežádoucím změnám způsobené
UVB zářením.57
Závěr
Z revizí článků ze speciálního vydání Eye and Contact Lens
a dalších nedávno zveřejněných prací, je zřejmá souvislost
mezi poškozením předního segmentu oka a slunečním
zářením. Stále je zde ale prostor pro studie, které objasní
souvztažnost mezi VPMD a dlouhodobým environmentálním
působením UV záření.
Neexistuje žádný důkaz, který by prokazoval, že blokování
UV záření může být pro oko škodlivé. Na tomto základě lze
všem pracovníkům v oblasti péči o zrak doporučit, aby vždy
a aktivně propagovali ochranu proti UV záření. Praktici by
měli upozorňovat své klienty o škodlivém působení UV záření
na jejich zrak a zároveň s nimi komunikovat možnosti, jak
se efektivně chránit - kombinací klobouku, slunečních brýlí
a kontaktních čoček s třídou ochrany 1 nebo 2.
UV index není vhodným ukazatelem, kolik UV záření dopadá
do očí. Máme tak velmi dobrý prodejní argument, proč
začít nosit kontaktní čočky s UV filtrem. Nositel tím získá
celodenní, respektive celoroční, ochranu zraku proti UV záření.
O autorovi
Professor James Wolffsohn je proděkan fakulty životních
a zdravotních věd na Aston Univerzitě. Publikoval přes 110
ověřených článků a mezinárodně přednáší.
Poděkování
Tento článek byl podpořen ze vzdělávacího grantu Johnson
and Johnson Vision Care, divize Johnson and Johnson Medical
Odkazy
  1. Cullen AP. Ozone Depletion and Solar Ultraviolet Radiation:
Ocular effects, a United Nations environment programme
perspective. Eye & Contact Lens 2011;37: 185–190.
  2. Norval M, Lucas R, Cullen AP, et al. The human health effects
of ozone depletion and interactions with climate change.
Photochem Photobiol Sci 2011;10:199–225.
  3. Reiter RJ, Tan DX, Fuentes-Broto L. Melatonin: A multitasking
molecule. Prog Brain Res 2010;181:127–151.
  4. Skene DJ, Arendt J. Human circadian rhythms: Physiological and
therapeutic relevance of light and melatonin. Ann Clin Biochem
2006;43:344–353.
  5. Cancer Council Australia. Slip, Slop, Slap, Seek, and Slide.
Available at: http://www.cancer.org.au/cancersmartlifestyle/
SunSmart/Campaignsandevents/SlipSlopSlapSeekSlide.htm.
Accessed March 4, 2012.
  6. Lucas RM, McMichael A, Smith W, et al. Solar Ultraviolet
Radiation. Global Burden of Disease from Solar Ultraviolet
Radiation. Geneva, Switzerland, World Health Organization,
2006.
  7. Lucas RM. An epidemiological perspective of ultraviolet
exposure—public health concerns. Eye & Contact Lens
2011;37:168–175.
  8. West SK, Munoz B, Istre J, et al. Mixed lens opacities and
subsequent mortality. Arch Ophthalmol 2000;118:393–397.
  9. Hill D, White V, Marks R, et al. Changes in sun-related attitudes
and behaviours, and reduced sunburn prevalence in a population
at high risk of melanoma. Eur J Cancer Prev 1993;2:447–456.
10. Tuchinda C, Srivannaboon S, Lim HW. Photoprotection by
window glass, automobile glass, and sunglasses. J Am Acad
Dermatol 2006;54:845–854.
11. Sliney DH. Exposure geometry and spectral environment
determine photobiological effects on the human eye. Photochem
Photobiol 2005;81:483–489.
12. Merriam JC. The concentration of light in the human lens. Trans
Am Ophthalmol Soc 1996;94:803–918.
13. Javitt JC, Taylor HR. Cataract and latitude. Doc Ophthalmol
1995;88:307–325.
14. Diffey BL, Larko O. Clinical climatology. Photodermatol
1984;1:30–37.
15. World Health Organisation. Global Solar UV Index—A Practical
Guide. 2002.
16. Sasaki H, Sakamoto Y, Schnider C, Fujita N, Hatsusaka N, Sliney
DH, Sasaki K. UV-B Exposure to the Eye Depending on Solar
Altitude. Eye & Contact Lens 2011;37: 191–195.
17. Glickman RD. Phototoxicity to the retina: Mechanisms of
damage. Int J Toxicol 2002;21:473–490.
18. Coroneo MT, Muller-Stolzenburg NW, Ho A. Peripheral light
focusing by the anterior eye and the ophthalmohelioses.
Ophthalmic Surg 1991;22:705–711.
19. Podskochy A. Protective role of corneal epithelium against
ultraviolet radiation damage. Acta Ophthalmol Scand
2004;82:714–717.
20. Abraham AG, Cox C, West S. The differential effect of ultraviolet
light exposure on cataract rate across regions of the lens. Invest
Ophthalmol Vis Sci 2010;51:3919-3923.
21. Coroneo MT, Muller-Stolzenburg NW, Ho A. Peripheral light
focusing by the anterior eye and the ophthalmohelioses.
Ophthalmic Surg 1991;22:705–711.
22. Kwok LS, Daszynski DC, Kuznetsov VA, et al. Peripheral light
focusing as a potential mechanism for phakic dysphotopsia and
lens phototoxicity. Ophthalmic Physiol Opt 2004;24:119–129.
23. Roberts JE. Ultraviolet radiation as a risk factor for cataract and
macular degeneration. Eye & Contact Lens 2011;37: 246–249.
24. Varma SD, Kovtun S, Hegde KR. Role of ultraviolet irradiation
and oxidative stress in cataract formation—medical prevention
by nutritional antioxidants and metabolic agonists. Eye &
Contact Lens 2011;37:233-245.
25. Dillon J, Atherton SJ. Time resolved spectroscopic studies on the
intact human lens. Photochem Photobiol 1990;51:465–468.
26. Dillon J. Photophysics and photobiology of the eye. J Photochem
Photobiol B Biol 1991;10:23–40.
29. Roberts JE. Ocular phototoxicity. J Photochem Photobiol B Biol
2001;64: 136–143.
30. Taylor HR, West S, Munoz B, et al. The long-term effects of
visible light on the eye. Arch Ophthal 1992;110:99–104.
31. Rozanowska M, Jarvis-Evans J, Korytowski W, et al. Blue
lightinduced reactivity of retinal age pigment. In vitro generation
of oxygen-reactive species. J Biol Chem 1995;270:18825–18830.
32. Davies S, Elliott MH, Floor E, et al. Photocytotoxicity of
lipofuscin in human retinal pigment epithelial cells. Free Radic
Biol Med 2001;31:256–265.
33. Khachik F, Bernstein PS, Garland DL. Identification of lutein and
zeaxanthin oxidation products in human and monkey retinas.
Invest Ophthalmol Vis Sci 1997;38:1802–1811.
34. Bernstein PS, Zhao DY, Wintch SW, et al. Resonance Raman
measurement of macular carotenoids in normal subjects and
in age-related macular degeneration patients. Ophthalmalogy
2002;109:1780–1787.
35. Chalam KV, Khetpal V, Rusovici R, Balaiya S. A review: role of
ultraviolet radiation in age-related macular degeneration. Eye &
Contact Lens 2011;37:225-232.
36. Cruichshanks KJ, Klein R, Klein BE, et al. Sunlight and the 5-year
incidence of early age-related maculopathy: The Beaver Dam
eye study. Arch Ophthalmol 2001;119:246–250.
37. Taylor HR, Munoz B, West S, et al. Visible light and risk of
age-related macular degeneration. Trans Am Ophthalmol Soc
1990;88:163–173.
38. Taylor HR, West S, Munoz B, et al. The long-term effects of
visible light on the eye. Arch Ophthalmol 1992;110:99–104.
39. West SK, Rosenthal FS, Bressler NM, et al. Exposure to sunlight
and other risk factors for age related macular degeneration.
Arch Ophthalmol 1989;107:875–879.
40. Wang JJ, Foran S, Mitchell P. Age-specific prevalence and
causes of bilateral and unilateral visual impairment in older
Australians: The Blue Mountains Eye study. Clin Exp Ophthalmol
2000;28:268–273.
41. Klein R, Klein BE, Knudtson MD, et al. Fifteen-year cumulative
incidence of age-related macular degeneration. Ophthalmology
2007;114:253–262.
42. Mukesh BN, Dimitrov PN, Leikin S, et al. Five year incidence
of age-related maculopathy: Visual impairment project.
Ophthalmology 2004;111:1176–1182.
43. Wolffsohn J, Eperjesi F, Bartlett H et al. Does Blocking UltraViolet Light with Contact Lenses Benefit Eye Health? BCLA
Conference, Paper presentation 2012
44. Chandler H. Ultraviolet absorption by contact lenses and the
significance on the ocular anterior segment. Eye & Contact Lens
2011;37: 259–266.
45. Sliney DH. Intraocular and crystalline lens protection from
ultraviolet damage. Eye & Contact Lens 2011;37:250-258.
46. Walsh JE, Bergmanson JPG. Does the eye benefit from wearing
ultraviolet-blocing contact lenses? Eye & Contact Lens
2011;37:267-272.
27. Glickman RD. Ultraviolet phototoxicity to the retina. Eye &
Contact Lens 2011;37: 196–205.
47. Rosenthal FS, Bakalian AE, Taylor HR. The effect of prescription
eyewear on ocular exposure to ultraviolet radiation. Am J Pub
Health 1986;76:1216–1220.
28. Hu DN, Simon JD, Sarna T. Role of ocular melanin in
ophthalmic physiology and pathology. Photochem Photobiol
2008;84:639–644.
48. Sasaki K, Sasaki H, Kojima M, et al. Epidemiological studies
on UV-related cataract in climatically different countries. J
Epidemiol 1999;9(Suppl 6): S33–S38.
49. Sasaki H, Kawakami Y, Ono M, et al. Localization of cortical
cataract in subjects of diverse races and latitude. Invest
Ophthalmol Vis Res 2003;44: 4210–4214.
50. Hedblom EE. Snowscape eye protection. Arch Environ Health
1961;2:685–704.
51. Sliney DH. Bright light, ultraviolet radiation and sunglasses.
Dispens Opt 1975;36:7–15.
52. Sliney DH. Eye protective techniques for bright light.
Ophthalmology 1983;90:937–944.
53. American National Standards Institute (ANSI). American
National Standard for Nonprescription Sunglasses and
Fashion Eyewear—Requirements. New York, NY, ANSI,
Standard Z80.3, 2008.
54. British Standards Institution (BSI). Personal Eye Protection—
Sunglasses and Sunglare Filters for General Use and Filters for
Direct Observation of the Sun. Chiswick, United Kingdom, BSI.
BS EN-1836, 2005.
55. Moore L, Ferreira JT. Ultraviolet (UV) transmittance
characteristics of daily disposable and silicone hydrogel contact
lenses. Cont Lens Anterior Eye 2006;29:115-122.
56. Andley UP, Malome JP, Townsend RR. Inhibition of lens
photodamage by UV-absorbing contact lenses. Invest
Ophthalmol Vis Sci 2011;52:8330-8341.
57. Giblin FJ, Lin L-R, Leverenz VR, Dang L. A class I (Senofilcon A)
soft contact lens presents UVB-induced ocular effects, including
cataract, in the rabbit in vivo. Invest Ophthalmol Vis Sci.
2011;52:3667-3775.
© Johnson & Johnson, s. r. o., 2012