Škůdci obilnin, luskovin a pícnin - ekologická ochrana I.

Škůdci obilnin, luskovin a pícnin - ekologická ochrana I.

Škůdci obilnin, luskovin a pícnin ekologická ochrana proti nim I.
Doc. ing. Jiří Rotrekl, CSc.
Zemědělský výzkum, Troubsko
Škůdci obilnin
drátovci
bejlomorka sedlová
kohoutek modrý
mšice v klasu
zelenuška žlutopásá
obaleč obilní
larva hrbáče osenního
bzunka ječná
vrtalka ječná
Potenciální škůdci obilnin
křísek polní
plodomorka pšeničná
třásněnka spp.
Hrbáč osenní - Zabrus tenebrioides
• brouk je 14 až 17 mm, larva je
bělavá s tmavohnědou až černou
hlavou a předohrudí a na vrchní
straně ostatních hrudních a
zadečkových článků má hnědá
políčka - dorostlé larvy jsou až 30
mm dlouhé
• brouci se živí květy a později i
zrny v mléčné zralosti
• larvy mají v blízkosti rostlinek
kolmé chodbičky, kde se ukrývají
ve dne a v noci provádí žír na
listech – listy rozžvýkají a vysají –
často jsou vtaženy do chodbiček
• žír na podzim a na jaře
• poznáme dle specificky
rozžvýkaných listů – připomínají
koudel
larva a brouk hrbáče osenního
Hrbáč osenní - škodlivost a ochrana
• hlavní škody na jaře, kdy poškodí
•
•
jedna larva asi 25 mladých rostlin
škody lokální – jižní Morava a
několik lokalit v Čechách
hospodářské škody hrozí v místech
výskytu po mírném, suchém
podzimu a mírné zimě
OCHRANA
- prevence proti tomuto škůdci je
založena na důsledném dodržování
osevních postupů, zejména
nepěstovat opakovaně po sobě
ozimy
- obilniny střídat s luskovinami a
řepou
odstraňovat výdrol obilnin a pýr
komůrka larvy
hrbáče osenního
ozimá pšenice poškozená žírem
hrbáče
Mšice na obilninách
• mšice střemchová – Rhopalosiphon
kyjatka osenní – Sitobium avenae je
mšice se štíhle vřetenovitým tvarem
padi je tmavě zelená až olivově
hnědá, 1,7 až 2,2 mm velká mšice. těla, 2,2 až 3,3 mm velká, zelené
barvy, zřídka světle hnědá, ale typicky
konec zadečku je často
černými sifunkuly
červenohnědý

Mšice v klasech pšenice
kyjatka osenní-Sitobion avene
mšice střemchová-Rhopalosiphon padi
Mšice na obilninách
• kyjatka travní –
Metopolophium dirhodum je
VÝVOJ mšic
mšice bledě zelené barvy, včetně mšice střemchová - primárním
hostitelem je střemcha - zde na jaře
sifunkulí o velikosti 2,2 až 3,6
způsobuje svinování a odumírání listů
mm
- letní generace žijí na obilninách,
nejčastěji mezi listovými pochvami, na
dolních částech čepelí listů, v klasech
a latách - způsobují bělání klasu.
kyjatka osenní - přezimuje ve stadium
vajíčka v paždí pupenů na druzích
rodu Rubus a Rose - většina populace
se vyskytuje na klasech.
kyjatka travní - má obdobný vývoj
jako předešlý druh - primární
hostitelskou rostlinou je růže vyskytuje se výlučně na listech.
Mšice na obilninách - škodlivost
• Přímé škody
• mšice poškozují rostliny sáním,
•
•
•
•
které způsobuje žluté skvrny na
posátých místech, kroucení a
usychání listů, snižují hmotnost
a jakost zrna a jeho
potravinářskou, sladovnickou a
osivářskou kvalitu
Nepřímé škody
mšice jsou přenašeči viróz
(BYDV - virová zakrslost
ječmene)
medovice, kterou vylučují, brání
dýchání rostlin a přispívá k
rozvoji hub
škodlivost mšic se mimořádně
zvýšila přenosem viróz zejména
na podzim, ale i na jaře
mšice v klasu
pšenice
virová zakrslost ječmene BYDV
Ochrana obilnin před mšicemi
• HNOJENÍ - porosty nepřehnojované dusíkem a vyváženě
•
•
•
•
•
hnojené ostatními živinami
více mšicemi bývají zpravidla napadeny porosty stresované
špatnou výživou anebo suchem
v ochraně proti mšicím jako přenašečům virové žluté zakrslosti
ječmene (BYDV) v oblastech s pravidelným škodlivým výskytem
tohoto viru je nejúčinnější využívání tolerantnějších odrůd
doporučuje se pozdější termín setí a likvidace rezervoárů
(zelených mostů), výdrolů a trávovitých plevelů na orné půdě
početnost mšic významně snižují predátoři (slunéčka,
pestřenky, zlatoočky, střevlíci, pavouci), blanokřídlí parazitoidi a
entomopatogenní houby
jejich význam je největší v období náletu mšic, kdy mohou
oddálit nástup prudkého populačního vývoje mšic, proto je
důležitá ochrana a podpora přezimujících populací těchto
přirozených nepřátel
predátoři a parazitoidi mšic na
obilninách
Křísi na obilninách
• Na obilí je řada druhů křísů, ale
•
•
•
•
•
•
•
největší význam má
křísek polní – Psammotettix alienus
přezimují vajíčka na jaře se líhnou
nymfy – infikují se na napadených
rostlinách a infekci přenáší uvnitř
porostu ozimů
později v období migrace dospělců se
virus šíří i na jařiny (méně škodlivá)
po sklizni obilnin jsou na výdrolech,
dochází k další infekci a vývoji druhé
generace
po migraci na vzcházející ozimy je
mohou infikovat
aktivita křísů je až do prvních stálejší
mrazů
zde kladou vajíčka, která přezimují
křísek polní
křísek žlutohnědý
pidikřísek polní
pidikřísek Empoasca
Ochrana před křísi – vektory viróz
• preventivními opatřeními nutno snížit
•
•
•
•
výskyt WDV a to přerušení přenosu
virů z výdrolu na vzešlé ozimy
regulace výdrolu obilnin podmítkou či
orbou
důležitá je také prostorová izolace,
která by vedla k dostatečné izolační
vzdálenosti obilnin v jednotlivých
letech
v oblastech se suchou zimou pozdní
výsev ozimů (zejména ozimá pšenice),
kdy je nižší aktivita křísků a tedy i
jejich migrace
pěstování optimálně hustých porostů,
regulace trávovitých plevelů na orné
půdě, optimální hnojení
Kohoutci na obilninách
• kohoutek modrý – Oulema
galleciana celý modrozelený
• kohoutka černého - Oulema
melanopus štít, hruď, břicho a
nohy žlutočervené, krovky, hlavu
a tykadla modrozelené
• koncem dubna a začátkem května
brouci na obilí – samičky kladou
vajíčka na líc listů – podél nervu
• larva se vyvíjí 14 dní, pak se kuklí
(k.modrý v klasech, k. černý v
půdě)
kukla kohoutka
modrého
kohoutek černý
kohoutek modrý
Kohoutci na obilninách - škodlivost
• žír na listech provádí brouci i
•
•
•
larvy
poškození jsou typické podélné
požerky - okénkování na listech
larvální stádia kohoutků jsou
škodlivější než dospělí brouci
napadené rostliny špatně metají
a předčasně dozrávají
silně napadený porost pšenice
larvy kohoutka při žíru na listu
požerky kohoutka na listu pšenice
Kohoutci na obilninách - ochrana
• předpoklad škodlivého výskytu
•
•
•
– více jak 30 - 70 brouků na
100 smyků od konce dubna
do poloviny května (příznivé
podmínky)
k přemnožení přispívá suché
a teplé počasí v době kladení
vajíček, tj. v květnu a
začátkem června
práh škodlivosti: 0,6 – 0,7
vajíček a larev na jednu odnož
při vysokém výnosu u
potravinářské pšenici a
sladovnického ječmene se
práh snižuje na 0,3 a více
vajíček a larev na jednu odnož
vajíčka
a
dospělec kohoutka černého
larva kohoutka
Ochrana obilnin před kohoutky
• prevencí proti škodlivosti kohoutků jsou
•
•
•
•
zapojené porosty a harmonické hnojení
dusíkem.
využívat odrůdy s vyšší polní odolností
tj. úzkolisté odrůdy, s tuhými listy než
odrůdy širokolisté s měkkými listy
vyšší polní odolnost mají odrůdy
s vysokým počtem trichomů na jednotku
plochy
rozdíly jsou mezi odrůdami také ve
schopnosti kompenzace poškození nízkou schopnost tolerance mají rané
odrůdy, vysokou schopnost kompenzace
mají pozdní odrůdy
vajíčka i larvy kohoutků jsou požírány
celou řadou predátorů, ale přirození
nepřátelé nejsou schopni mimo
okrajového efektu snížit hospodářskou
škodlivost
Škůdci kukuřice
Potenciální škůdci kukuřice
Kovaříkovití brouci - bionomie
• samičky kladou vajíčka do půdy
•
•
•
•
(vlhké a s velkým množstvím
organické hmoty)
larvy se první rok živí humusem
– až později ožírají podzemní
části rostlin
vyskytují se ohniskově a v jarním
období ve vrchních vrstvách
půdy, později migrují do hloubky
v závislosti na teplotě a vlhkosti
půdy
vývoj trvá 3 až 5 let – přezimují
brouci a několikrát i larvy
po dokončení vývoje si v červnu
dělají v půdě komůrky, kuklí se,
líhnou se brouci, kteří vyletují až
příští rok
rod Agriotes
Kovaříci – dospělí jedinci
Agriotes lineatus
Agriotes obscurus
Agriotes ustulatus
kovařík obilní
kovařík tmavý
kovařík začoudlý
Signalizace výskytu drátovců
• půdní výkopky o velikosti 50 x 50 x
40 cm
- 8 až 12 sond rovnoměrně na pozemku
• metoda návnad
- odplevelená ploška, trojúhelník 60 x
60 x 60 cm – do vrcholů návnada
(hrst naklíčené pšenice, slunečnice
aj.), černá fólie, kontrola za 4 až 5 dní
předklíčená návnada
odkrytá a uzavřená past na drátovce
Opatření k regulaci drátovců
• rostliny citlivé k poškození od kovaříků vysévat s odstupem 1–2
•
•
•
•
•
•
roky
intenzivně obdělávat půdu v období aktivity larev v povrchových
vrstvách půdy, tj. v dubnu až červnu a v září až říjnu
podmítka negativně ovlivňuje početnost drátovců - redukované
zpracování půdy podporuje výskyty larev
zaplevelení plodiny, zejména jednoděložnými plevely, podporuje
kladení vajíček kovaříka začoudlého v období od června do
července, proto likvidace výdrolu obilnin
hnojení dusíkatým vápnem může snížit populaci larev 2–3×
kovaříci rodu Agriotes upřednostňují kyselé půdy před
zásaditými
zvyšování hodnot pH půdy vápněním přispívá ke snižování
početnosti larev kovaříků.
při opakovaných škodách na citlivé plodiny upravit osevní
postup tak, aby citlivá plodina následovala na plodinách, do
kterých dospělci nekladou vajíčka, například luskoviny
Vliv zpracování půdy na výskyt drátovců
Vliv zpracování půdy na výskyt drátovců
68
70
počet drátovců na m2
60
43
50
40
varianta orba
30
varianta minimalizace
12
20
12
1
10
0
3
6
0
0
2004
2005
9
varianta orba
2006
roky
varianta minimalizace
2007
Celkem
Bzunka ječná – Oscinella frit
černá lesklá muška se žlutými nohami a
červenými očima, 3 mm
• imaga první generace létají koncem
-
-
-
dubna a začátkem května a kladou
vajíčka na rostliny do fáze 3-4 listu
larvy zničí vegetační vrchol
imaga 2.generace létají od konce
června až do zrání obilek a kladou
vajíčka za pochvy mladých listů
nebo na metající či vymetané klasy
larvy 2.generace se živí na základech
kvítků, obilkách, které zasychají
3.generace létá v srpnu až říjnu a
vajíčka kladou na výdrol nebo osení
larvy přezimují uvnitř nebo poblíž
srdéček osení
bzunka ječná
- imago
larva bzunky ječné
Bzunka ječná – Oscinella frit - poškození
POŠKOZENÍ u kukuřice
• u kukuřice je silně poškozen
•
•
•
•
srdéčkový list a ostatní listy
jsou pokroucené, roztřepené,
stočené, zvlněné, hlavní výhon
bývá zničen nebo potlačen
poškození se projeví až po
rozvinutí listů ve fázi 6-8 listů –
škody jsou jen lokální
monitoring modré lepové desky
nebo modré vodní misky
práh škodlivosti 5 % a více
poškozených rostlin
bzunka dává přednost vlhčímu
prostředí a ke škodám dochází
především v teplých letech
bzunka ječná - imago
kukuřice poškozená žírem larev bzunky
ječné
Bzunka ječná - symptomy poškození
Bzunka ječná – Oscinella frit ochrana
• ohrožených oblastech pěstovat
•
•
•
•
obilniny na agrotechnicky dobře
připravených pozemcích
v oblastech s opakovaným
škodlivým výskytem provádět co
nejranější výsevy jařin a pozdní
výsevy ozimů, zakládat hustší
porosty
redukci počtu rostlin způsobenou
larvami 1. a 3. generace lze
kompenzovat podporou
odnožování, agrotechnickými
zásahy, morforegulátory a
přihnojením
likvidovat hostitelské plevelné
zdravá a poškozená kukuřice bzunkou ječnou
trávy jako je pýr
přirozenými nepřáteli jsou
střevlíci, požírající vajíčka a larvy,
a některé druhy parazitujících
blanokřídlých
Zavíječ kukuřičný- Ostrinia nubilalis - bionomie
• přezimují housenky ve spodní
•
•
•
části lodyhy, na jaře od května
do června se kuklí
hromadný let motýlů – od
poslední dekády června do
začátku srpna - dva vrcholy
náletů v červenci – první v
první polovině, druhý ve druhé
polovině července
motýli kladou vajíčka na
spodní stranu listů a na stonky
motýlům vyhovuje vlhčí a
chladnější počasí
čerstvě nakladená vajíčka
housenka zavíječe kukuřičného
Zavíječ kukuřičný - vývoj a poškození
• housenky vyžírají chodbičky ve
vnitřních pletivech stonků
směrem nahoru i dolů
• v době žní jsou v nejspodnější
části lodyhy a zde přezimují
• zavíječ kukuřičný má u nás
obvykle jednu generaci za rok
• POŠKOZENÍ
- ve stéblech a palicích kulovití
otvory a chodby o průměru 3 – 4
mm, v okolí otvorů i v úžlabí
listů drť
žír housenky ve stonku kukuřice
charakteristický žír v palici kukuřice
Zavíječ kukuřičný – škodlivost
• Škody způsobené zavíječem na
kukuřici jsou dvojího typu:
• a) přímé – žír housenek ve
stéblech a palicích oslabuje
rostlinu, poškozuje palici, dochází
ke nižšímu výnosu zrna i zelené
hmoty
žír housenky zavíječe kukuřičného
• následkem žíru se snadno láme
zeslabený stonek kukuřice, což
má za následek značné ztráty při
sklizni – mohou dosahovat až 30
%
zlomená rostlina pod palicí
Zavíječ kukuřičný – škodlivost
• b) nepřímé škody – kukuřice
•
poškozená žírem housenek je
následně napadána houbovými
chorobami, převážně druhy rodu
Fusarium, které jsou producenty
mykotoxinů
mykotoxiny jsou sekundárními
metabolity houbových patogenů s
různou úrovní toxicity pro
teplokrevné živočichy, které mohou
způsobovat ztráty v chovech
hospodářských zvířat
• tímto se zavíječ stal významným
škůdcům i kukuřice pěstované ke
krmení
zdravá a napadená palice - rod Fusarium
Způsoby ochrany před zavíječem kukuřičným
• pěstování kukuřice po kukuřici i pěstování kukuřice v
•
•
•
•
•
•
bezprostředním sousedství kukuřice v minulém roce vede k
vyšší populační hustotě zavíječe
neponechávat nesklizenou slámu na poli přes zimu
pro redukci výskytu je třeba místo minimalizace zpracování
půdy provádět hlubokou orbu
nejvýznamnější redukce populace zavíječe se dosáhne v
kombinaci orby s dokonalým rozdrcením posklizňových zbytků
drcení je nutno provést co nejdříve po sklizni
co nejnižší výška strniště je další významnou zásadou ochrany
vůči zavíječi
další alternativou v pěstování je využití geneticky
modifikovaných hybridů kukuřice tzv. Bt-kukuřice
Způsoby ochrany před zavíječem kukuřičným
• z polyfágních predátorů se na regulaci vajíček a housenek
•
•
•
•
•
•
zavíječe kukuřičného podílejí zejména slunéčka, zlatoočky a dravé
ploštice
ze specifických parazitoidů jsou nejvýznamnější přirozeně se
vyskytující blanokřídlí vaječní parazitoidi drobněnky rodu
Trichogramma, a zejména kuklice z řádu dvoukřídlých rodu
Lydella (čeleď Tachinidae).
biologická ochrana je možná buď přípravky na bázi Bacillus
thuringiensis spp. kurstaki nebo přípravky na bázi vaječných
parazitoidů
povoleno je použití vaječných parazitoidů rodu Trichogramma
(drobněnky) – přípravky:
Trichocap (T.brassicae) Trichoplus (T.evanscens + T. pintoi)
TrichoLet (T.evanscens)
kapsle s kuklami parazitoidů se aplikují ručně v období počátku
kladení vajíček zavíječe-některé z preparátů je nutno aplikovat 2×
distributor přípravku sleduje termíny líhnutí motýlů a podle toho
dodává přípravek pěstitelům nebo zajišťuje aplikaci přípravku
kukly
larvy
Bracon brevicornis
imago
Drobněnka rodu
Trichogramma
kuklice rodu Lydella
Bázlivec kukuřičný - Diabrotica virgifera
virgifera
sameček
samička
„husí krk“
poškození
kořenů
kukla
Bázlivec kukuřičný
žír dospělců
sameček
larva
vajíčka
životní cyklus
samička s vajíčky
Vzrůstající početnost bázlivce kukuřičného na pěti
lokalitách jižní Moravy v letech 2006 až 2013
8250
celkový počet brouků na feromonových lapácích
9000
7252
8000
6670
7000
2006
6000
2007
2008
2009
5000
4000
2711
3000
1413
1062
2000
1000
0
44
213
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
1
jednotlivé roky sledování na pěti lokalitách
2010
2011
2012
2013
ŠKODLIVOST LAREV
husí krky“ způsobené žírem larev
zničený kořenový systém žírem larev bázlivce
Významné
požerky
bázlivce
kukuřičného
na listech a
latách
kukuřice
žír bázlivců na bliznách kukuřice
žír bázlivců v zrnech kukuřice
Bázlivec kukuřičný - ochrana
Genetická ochrana - využití geneticky modifikované (GM)
kukuřice, tzv. Bt-kukuřice
• základem agrotechnické ochrany kukuřice proti bázlivci je
střídání kukuřice v osevním postupu
•početnost bázlivce kukuřičného je dvakrát až třikrát vyšší na
lokalitách, kde se pěstuje kukuřice po kukuřici
•střídání plodin by mělo být upřednostňováno, neboť jde o vysoce
účinnou metodu ochrany proti bázlivci kukuřičnému
•vhodnou předplodinou pro kukuřici jsou zapojené plodiny, jako
jsou obilniny, kde samičky nemají vhodné podmínky ke kladení
vajíček
•hluboká orba přispívá k redukci populace bázlivce kukuřičného,
naopak redukované zpracování půdy vede ke zvýšení početnosti
bázlivce
•v Evropě nemá bázlivec kukuřičný významné specifické přirozené
nepřátele, kteří by byli schopni významně regulovat jeho počty
Srovnání početnosti na lokalitách s kukuřicí
pěstovanou v monokultuře a v osevním postupu
v letech 2006 – 2013
počet brouků na feromonový lapák
2500
2000
2006
2007
2008
1500
2009
2010
2011
1000
2012
2013
500
0
Žabčice
Troubsko