2/2004 633 kB

L i l i á ř – informativní zájmový zpravodaj specializované základní
organizace pěstitelů lilií ZO ČZS MARTAGON – č. 2/2004
Výbor ZO ČZS MARTAGON:
předseda:
místopředseda:
jednatel:
hospodář:
výstavy:
členové výboru:
redaktor Liliáře:
korespondenci zasílejte:
příspěvky do Liliáře, reklamace zpravodaje:
Ing. Stanislav Ševčík
Ing. Jaroslav Simandl
Ing. Petr Šrůtka
Milan Michal
Jiří Hloušek
Jiří Kovář,
Ing. Jiří Svoboda
Dr. Karel Vereš
Ing. Petr Šrůtka
Katedra ochrany lesů
Kamýcká 129
165 21 Praha 6
Dr. Karel Vereš
Mochovská 33
198 00 Praha 9
Obsah:
Letošní výstavy
Úvodník (Karel Vereš)
Cestování za martagony III. (Petr Šrůtka)
Hybridizace, kouzlo přírody? I. (I.J. Černohorský)
Botanické lilie 41. (Karel Vereš)
Hybridní lilie 41. (Karel Vereš)
Galerie liliářů – Petr Šrůtka (Václav Vinčálek)
Zpráva o členské schůzi, konané 17. ledna 2004 (Petr Šrůtka)
Zpráva z březnové členské schůze, konané 20. 3. 2004 (Petr Šrůtka)
Zpráva o hospodaření ZO ČZS Martagon Praha za r. 2003 (Milan Michal)
Návrh rozpočtu ZO ČZS Martagon Praha na r. 2004 (Milan Michal)
Jubilanti
Registrované odrůdy lilií VIII (Břetislav Mičulka)
Adresář členů ZO Martagon
21
22
22
26
30
31
31
35
36
37
38
39
39
41
Pozvánka na jarní exkurzi
Letošní exkurze do Botanické zahrady v Praze – Troji se koná ve čtvrtek 27. května
2004. Sraz v 16.00 hod. u vrátnice zahrady.
Doprava:
autobusem jako do ZOO, od zastávky pěšky cca 5 min. do kopce po ukazatelích
Vedení PBZ i letos vychází našemu přání neobyčejně vstříc, je domluveno, že nám
umožní m.j. shlédnout i nový tropický pavilon, který bude oficiálně otevřen až
v červnu t.r.
Srdečně zve výbor
*****
Letošní výstavy
Rakovník 2004: 25. – 27. června v Rabasově galerii
Příjem květů ve čtvrtek 24.6. od 12.00 do 16.30 hod., otevřeno denně 9.00 –
17.00 hod.
Soutěžní kategorie budou stanoveny podle skladby dodaných exponátů.
S ohledem na zvolený termín se dají očekávat především botanické lilie, asijské,
martagon a LA-hybridy.
Pro zájemnce je zajištěno ubytování v místní zemědělské škole jako obvykle
(cca 180,- Kč/noc). Plánujeme také večerní posezení ve čtvrtek 24.6.
Další informace: Jiří Hloušek, Pražská 998, 269 00, Rakovník, tel.:
313 512 817.
Lysá nad Labem – výstava lilií a jiných okrasných květin: 8. – 11. července na
výstavišti
Přejímka květů 7.7. od 9.00 hod. Soutěžní kategorie zatím nebyly vypsány. Pro
naše členy je to další příležitost pro prezentaci čínských hybridů i ranějších orienpetů.
Další informace: RR ČSZ Praha, Ing. Z. Konrádyová, tel.: 222 781 620.
Květy – Volyně 2004: 7. – 8. srpna v tamější radnici
Ve městě se současně koná oblíbená pouť a proto lze očekávat dobrou
návštěvnost. Přejímka a instalace květů 6. srpna (pátek) odpoledne a 7. srpna
dopoledne. Kromě později kvetoucích lilií budeme vystavovat i jiné okrasné rostliny,
především mečíky a jiřiny. Aranžování provedou vystavovatelé sami, doprovodná
zeleň je zajištěna, ale také vítána. Místo odborné soutěže proběhne anketa návštěvníků
o nejhezčí exponát. V sobotu večer se koná přátelské posezení, ubytování pro
vystavovatele zdarma zajištěno.
21
Přihlášky přijímá a další informace poskytne Jiří Kovář, Na Vyhlídce 624, 387
01, Volyně. Tel.: 383 372 984.
Lilium Brno pořádá svou každoroční výstavu v Rožnově pod Radhoštěm v tamějším
skanzenu 1. – 6. července.
Soutěžní kategorie nebyly předem vypsány. Další informace: Bohumil Fridrich,
Želešice 94, 664 43, tel.: 547 211 948.
*****
Vážení přátelé!
Po posvícení bývá půst, druhé letošní číslo se bude zdát ve srovnáním s tím
jubilejním poněkud šedé. Nedá se nic dělat, důvody jsou ekonomické, vynasnažíme se
ale mít v každém ročníku jedno číslo barevné.
I obsah čísla je poněkud civilnější, je to dáno tím, že členy, kteří se schůzí
nemohou zúčastňovat, musíme podrobněji informovat o průběhu obou letošních
členských schůzí. Přesto si myslím, že odborné články, byť na menším počtu stránek,
tohoto čísla jsou natolik zajímavé, že si je rádi přečtete. Neměli byste přehlédnout, že
naše organizace udělila čestné členství dvěma významným zahraničním liliářům, panu
Joe Hoellovi z Austrálie a panu Bronislavu Kondrotovi z Polska a současně také
dvěma našim seniorům, přátelům Josefu Kašparovi a Boleslavu Královi. Není pochyb
o tom, že všichni jmenovaní, byť každý jiným způsobem, významně přispěli k životu
naší organizace. Je smutnou ironií osudu, že v tomto čísle najdete také nekrolog na
přítele Kašpara. Také byste neměli přehlédnout informace o letošních výstavách.
Tyto řádky píši koncem března, L. hansoni, martagony, ba í některé asijské už
raší, a tak je také na čase Vám popřát úspěšnou sezónu.
Karel Vereš
Cestování za martagony III.
aneb: Lilií mnoho, ale jejich krásy málo
Petr Šrůtka
Příchod jara znamená vyrušení liliáře z poklidného zimního života. Jaro bývá
nejprve klidné a s optimistickým očekáváním, později, když zjistíme zimní ztráty již
trochu pesimističtější, a nakonec, s příchodem května, změní se v těžko zvládnutelnou
hektiku a chaotický úprk všech rostlin včetně plevelů k nezvladatelnému houstnutí a
kvetení. Čas se náhle krátí a jeho běh zrychluje. Vykvete první lilie. A druhá a třetí. A
potom snad všechny. A vtom přicházejí výstavy. A také první, druhá a třetí, a
kdovíkolikátá nakonec.
A mezitím by si liliář (zvláště z klubu Martagon) měl najít čas podívat se, jak
rostou a kvetou lilie venku, v lese. Ale jak to udělat, když je třeba být na zahradě.
Musejí (měly by) počkat. Jenže ony nepočkají, také prchají ke svému slavnostnímu dni
a některé z nich potom ke zrání semen.
22
Takže se letos přihodilo, že jsme na martagony vyrazili pozdě. Inu, říkali jsme
si, týden není přece o tolik později a loni teprve nakvétaly, mohlo by to vyjít – a ono
nevyšlo.
Stanovit přesný termín „ideálního kvetení“ (na výpravě se bude fotografovat a
snímky musejí být co nejlepší) je dosti obtížné, neboť konečný termín ovlivňuje, jak
jsme poznali, množství srážek během jara, které, když je jich dost, zpožďují nástup
kvetení, a samozřejmě teplé a suché jarní periody, které jednak příchod kvetení
uspišují, jednak zkracují jeho trvání. A to venku v přírodě mnohem výrazněji, nežli
doma na zahradě, jelikož zde za sucha nikdo nezalévá.
Tuto „zradu přírody“ jsem tušil již když jsem s přáteli Petrlíkem a Kovářem
domlouval termín naší výpravy, a příliš snadno jsem se nechal přemluvit k jejímu
odložení o týden.
Konečně přišel pátek 27. června a po zabalení několika věcí (fotoaparátu
především) jsem se vydal na autobus do Volyně, kde s rodinou, psíkem Čikouškem a
se svými liliemi sídlí přítel Kovář. Dorazil jsem dopoledne, a hned jsme odjeli do
Blatné, kde měl kolega povinnosti spojené s pompézním zakončením základního
uměleckého školního roku. Několik hodin po poledni jsme nasedli do auta a začali
plnit naše liliářské povinnosti. Zajeli jsme do Lnář, kde pan Masopust pěstuje jiřiny,
lilie a další okrasné rostliny. Jiřiny se mohou dobře hodit k srpnové výstavě květin ve
Volyni. Přestože jsme nebyli ohlášeni, byli jsme vlídně přijati a mohli jsme si
prohlédnout i zahradu. Zde je největší prostor věnován jiřinám, záhon s liliemi je jen
jeden. Na něm dominoval řádek „Marksova bronzu“. Pozoruhodné byly také některé
okrasné jehličiny, zejména kompaktní keřík jedle. Přítel Kovář zaagitoval s pomocí
pozvánky pro svou výstavu a po rozloučení jsme se vydali směrem k „další štaci“,
tentokrát do hloubi Šumavy. Zde, v Nové Peci, sídlí pan Svoboda, jehož vzorně
udržovaná zahrádka hostí i značný počet lilií. Pan Svoboda nebyl osobně přítomen,
ovšem od jeho potomků jsme obdrželi povolení si zahradu prohlédnout. Zde jsem si
povšimnul dokvétajících posledních květů Lilium martagon var. album, i kvetoucí L.
martagon var. cattaniae – též již za zenitem, a zmocnila se mě zlá předtucha vzhledem
k našemu zítřejšímu úmyslu. Vždyť Šumava je mnohem chladnější, nežli místa, kam
se chceme zítra podívat na martagony. Nicméně předali jsme pozvánku a vydali se
dále na projížďku pohraniční Šumavou.
Cestou jsme obdivovali zdejší kvetoucí a rozvinutý podnikatelský obor,
kterému, jak jsem dodal, se zvláště dobře daří v blízkosti „vyspělých západních
demokracií“. Nicméně neměli jsme oči jen pro toto komerční prostředí. Kousek za
Vimperkem jsem zavelel příteli Kovářovi „Zastav – na louce jsou lilie!“ „Ty tam
někdo vysadil.“, odvětil přítel Kovář. „No – pokud budou mít zelené pacibulky, mohlo
by to být ono.“ řekl jsem. Prodral jsem se příkopem s kopřivami, tužebníkem,
angelikou a nakonec vysokou travou k liliím – a skutečně, bylo to přesně to, co to má
být – Lilium bulbiferum, měla zelené pacibulky i poměrně velké květy se světleji
oranžovými středy okvětních plátků – zkrátka žádný hybrid to nebyl. Překvapení bylo
silné, a tak přispěchal i přítel Kovář a nastalo fotografování, s liliemi v popředí,
krajinou v pozadí, liliáři s lilií, lilie v detailu, a tak podobně.
23
Cestou zpět jsme již nevěnovali tolik pozornosti podnikatelskému prostředí
v okolí, ani méně atraktivnímu nabízenému zboží, nýbrž diskusi o možné minulosti a
budoucnosti shlédnutých lilií. Jejich minulost je zahalena mlhami, a budoucnost patrně
neradostná, ale místo růstu je louka – je zde tudíž možnost, že se jedná o původní
výskyt. Ideální „management“ lilií by byl obsekávat tyto dvě lilie a dozrálé pacibulky
„zapichovat“ do okolí „mateřských“ rostlin nebo na částečně zastíněná a vlhčí místa na
louce. Do dvaceti let by se louka musela podobat polím v liliářských farmách. Jenže
kdo uvede tento úmysl v čin a přesvědčí majitele louky, aby lilie obsekával a nechával
růst? Ještě, že se náš klub nejmenuje „Bulbiferum“ (cibulkonosné – red.), ale
„Martagon“, jinak bychom neunesli tuto těžkou morální povinnost. Zkrátka – my jsme
je ještě viděli, a našim potomkům ukážeme fotografie. To bude radosti! Nebo, a to
spíš, je někde v šuplíku vyhrabou a potom vyhodí.
Nález Lilium bulbiferum je skutečně vzácný zážitek, je nesrovnatelně vzácnější
než Lilium martagon. Já jsem ji viděl jen třikrát – v Orlických horách, pěstovanou na
Českomoravské vysočině a potom tuto na Šumavě. Její „záchranu v kultivaci“
znemožňuje skutečnost, že tato lilie na zahradě nevydrží, slábne a nekvete, až ze
zahrady zmizí. I to jsem již vyzkoušel (měl jsem pacibulky z Orlických hor). A tak
jediná dobrá možnost pro její záchranu je ta výše naznačená.
A aby nedošlo k omylu – ten pěstovaný klon, běžný na některých zahradách je
Lilium bulbiferum var. croceum – větší, vzrůstnější, s většími květy, ale bez pacibulek.
Zde se jedná o osvědčené zahradní klony. Ještě pro zajímavost – v asijských hybridech
tato lilie téměř zapojena není, na jejich vzniku mají lví podíl Lilium dauricum a Lilium
davidii. Ale pamatuji si na její nádherný hybrid „Fire King“.
Druhý den jsme sice vstávali celkem časně, ale neodkladné drobnosti poněkud
zdržely náš odjezd z Volyně, a tím i příjezd do Boru u Tachova. Náš příjezd o dvě
hodiny později, nežli by bylo ideální, nebyl hodnocen příliš kladně. Snad se nám příště
podaří polepšit se, dočkáme-li se a bude-li nám poskytnuta nová příležitost.
V Boru u Tachova, kam jsme přijeli v půl jedenácté, jsme byli očekáváni přáteli
Hoškem, Petrlíkem i naší liliářskou celebritou – přítelem Zákopčaníkem. Byli jsme
nuceni odložit občerstvení, přestože Hoškovic zahradní stůl se pod koláčky, kávičkou
a chlebíčky přímo prohýbal, a neprodleně jsme vyrazili k lokalitě „VH“. Ve vísce pod
kopcem opět vládlo pouťové veselí a s ním spojené atrakce – což by teoreticky
znamenalo, že termín byl zvolen dobře (viz minulé reportáže), ale nepředbíhejme.
Na lokalitě jsme se převlékli do terénního, postříkali repelenty a vyrazili
k liliím. Lilie nás sice očekávaly – avšak v jak zuboženém stavu! Především jich bylo
nejméně 80% spaseno srčí zvěří. Přednostně pochopitelně ty silnější a vyšší z nich. A
z těch zbývajících byly téměř všechny odkvetlé – jen tu a tam se podařilo nalézt
exempláře s posledními květy, a za fotografii stály tak dva z nich. Pokračovali jsme po
hřebenu až na obvyklý konec naší vycházky – vyhlídku pod starým dubem. Okolní
příroda byla úchvatná, výhled nádherný, avšak vzhledem k hrozící bouřce jsme se
raději vydali na zpáteční cestu. Přes mírné zklamání jsme všichni hodnotili návštěvu
kladně – vždyť jsme viděli, s čím vším se musejí zdejší lilie vyrovnávat, takové sucho
zde jistě není poprvé, a kdyby zde byly podmínky jiné, asi by tu zase nebyly lilie.
Osobně jsem (i když s váháním) odpustil i těm srncům, vždyť přece nebudou žrát jen
24
suchou trávu, když jsou tu šťavnaté lilie. Až některého příštího jara zas pořádně zaprší,
a všechno dobře vyroste, budeme se z toho radovat všichni – lilie, srnci i my.
Tak jsme hodnotili výlet u piva v místní hospodě a nakonec i na zahradě u
Hošků. Okolo čtvrté hodiny odpoledne opustil naši společnost přítel Zákopčaník,
štědře obdařen přítelem Hoškem sazenicemi azalek a cibulemi lilií. Nakonec, tento
rostlinný materiál si od přítele Hoška odvážel každý z nás. Asi o hodinu později jsme
se nechali přemluvit přítelem Petrlíkem a po rozloučení s Hoškovými se vydali k němu
do Aše.
Cestou jsme se stavili ve Františkových Lázních a v Chebu, a konstatovali jsme,
že podnikatelské prostředí je zde stejného rázu jako na Šumavě. Soudě podle jazyka
zvoleného pro inzerci, je nabídka konzumována rovněž převážně občany z blízké
vyspělé západní demokracie. Náladu prostředí dotvářely růžově blikající emblémy
provozoven ve tvaru srdcí, což mne vedlo k úvahám o tom, co asi chtěl minulý
president naznačit tím, že úplně stejné znamení umístil v závěru svého funkčního
období na pražský Hrad.
Přítel Petrlík bydlí ve velmi krásném prostředí na polosamotě pod lesem. Sídlo
má již téměř dobudováno a nyní věnuje část úsilí také liliím. Paní Petrlíkovou jsme
byli přijati vlídně a bohatě pohoštěni. Naše večerní aktivita zahrnovala kromě
konzumace večeře také návštěvu ašské hospody, kde jsme diskutovali převážně
liliářské problémy a zajímavosti místního okolí. Ještě před půlnocí jsme se vrátili
k Petrlíkům a uložili se ke spánku.
Na druhý den jsme se vydali podél Ohře do Ostrova nad Ohří, kde by podle
údajů měla být bohatá lokalita s Lilium martagon. Po dosažení udaného údolí jsme se
snažili v diskusi s místními obyvateli zjistit, kde se nalézá nebohatší místo výskytu.
Tato diskuse však nebyla příliš plodná – nejprve jsme se mohli domnívat, že zde lilie
zlatohlávek neroste (což mi připadalo zcela nepravděpodobné – okolo byly hlavně
listnaté lesy, hlavní horninou v podloží je zde čedič, v podrostu bylo vidět mnoho
bazifilních květin) a potom se dozvěděli o zákazu vstupu na soukromé pozemky,
ochraně všeho a nevhodnosti návštěvy lesa, i naprosté zbytečnosti, např. jak je cenná
zanedbaná louka porostlá kerblíkem lesním, kdy se má sekat, ale nakonec jsme
z místního obyvatele „vytloukli“ přiznání, že hledaná rostlina se zde nalézá.
Rozhodli jsme se nejprve obnovit naše psychické i fyzické síly v restauraci v
Ostrově nad Ohří. Potom jsme zajeli k lesu, odhodláni do něj vstoupit. Naše síly byly
sice obnoveny, nikoli však sjednoceny a panovala velká různost názorů na směr a
nejvyšší zvládnutelnou příkrost postupu. Asi proto, že moje autorita v předchozích
diskusích s místním obyvatelstvem poněkud utrpěla, jen stěží jsem své dva kolegy
přesvědčoval, že bychom měli postupovat pokud možno vzhůru, k hřebenu svahu, a
potom zvolit, na kterou stranu pokračovat a kudy se vrátit. Navrhl jsem též, že na mně
mohou jeden a půl hodiny počkat u auta. Bez zjištění, kolik zde asi roste martagonů,
jsem se odtud vrátit nechtěl. Nakonec mě kolegové následovali v postupu po mírně
stoupající pěšině vyšlapané zvěří, tzv. „vekslu“. Výstup byl obtížný. Nešlo jen o
příkrost terénu, ale zřejmě také o limity našich sil. Již ve spodní třetině výstupu se nás
přítel Petrlík optal, zda nám nepřipadá příliš bledý, že se o něj asi pokouší infarkt (ve
skutečnosti byl přítel Petrlík stále normálně osmahlý). Přítel Kovář se zmínil jednak o
svém nedomykavém pravém raménku (snad srdeční chlopně, v jeho případě) a
25
vyjádřil názor, že vrcholu lze dosáhnout i v základním táboře, že se to některým
horolezkyním stává.
Volil jsem dál naši cestu svahem tak, aby byla co nejsnazší, vedla přes co
nejméně kamenů, padlých kmenů, houštin, kopřivišť a nezvladatelně příkrých míst. Po
překonání dalších asi padesáti výškových metrů, pod jednou ze skalek, mohl jsem
kolegy upozornit asi na desítku hledaných lilií. Při dalším postupu vzhůru již lilií ani
moc neubývalo, byly tu a tam ve skupinách o několika desítkách kusů. Konečně jsme
dosáhli lomu svahu a vrcholové plošiny. Během krátkého odpočinku na skalním
výchozu jsme v okolí mohli napočítat snad padesát martagonů. To jsme ještě netušili,
co nás očekává dále. Pokračovali jsme po vrcholové plošině, a Lilium martagon tu
byla všude. Nakonec jsme se dostali ke zřícenině hradu, v jejímž okolí bylo martagonů
snad tisíc. Nebo dva tisíce? Možná to někdy někdo z liliářů spočítá. Inu – martagony
jsou tam, kde si je najdeš. Náš úžas kalil jen fakt, že všechny rostliny byly odkvetlé.
Měli jsme zde být tak někdy okolo 15. června. Ale nebylo jich tolik okousaných –
snad se zdejší zvěři již přejedly.
Tato lokalita se charakterem terénu a výskytu lilií velmi podobá dříve zmíněné
lokalitě „K“ (viz „Cestování za martagony I.“). Je zde však bučina, místy na sušších
místech doubrava. Na nižších svazích je bučina chudá, výše přibývá květin, dominuje
zde mařinka vonná a věsenka nachová. Na vrcholové plošině trávy.
Vydali jsme se po zelené turistické značce zpět. Za půl hodiny jsme došli
k prvním chalupám a k našemu autu. Podle mapy jsem zjistil, že výškový rozdíl byl
pouhých 300 metrů.
Cíle naší cesty bylo tedy dosaženo, ale úspěch nebyl tentokrát korunován
pohledem na kvetoucí lilie.
Přítel Kovář, který celou cestu řídil a ničil si svůj luxusní automobil na lesních a
polních cestách, nás ještě ochotně odvezl na vlak, přítele Petrlíka do Karlových Var a
mně do Plzně.
V rozloučení, i přes to, že se za pár dní uvidíme v Rakovníku, bylo dost
nostalgie. Lilie tu jistě ještě dost dlouho budou, ale kolikrát se ještě takto sejdeme a
budeme mít možnost potěšit se jejich krásou? A podaří se nám vybrat si takový rok,
kdy budou v lepší kondici?
Hlavně se ovšem musíme trochu poučit u legendárních vojsk a příště přijít včas.
Hybridizace, kouzlo přírody? I.
I.J. Černohorský
Nepleteme-li se Přírodě do práce, proběhne opylení a oplodnění kompatibilních,
tj. vzájemně si (geneticky) vyhovujících lilií za pomocí hmyzu, možná i větrem
přenášeným pylem. Výsledkem bude v případě kompatibilních rostlin vývoj semeníku
obsahujícího až stovky semen. V případě inkompatibilních lilií se semeník buď
nevyvine nebo bude obsahovat jen plevy. Případy ležící mezi těmito mantinely jsou
semeníky plné semen bez embrya, se slabým embryem, nebo semeníky, které abortují
kolem 60. dne vývoje a jsou nejlepšími kandidáty na kultivaci vypreparovaného
26
embrya na agarovém živném mediu. To, že semeno obsahuje embryo poznáme lehce
při zkoumání semínka na podsvětleném mléčném skle nebo pohledem proti světlu, v
tom případě semínko musíme držet v pinzetě. Uvidíme tenkou, různě dlouhou tmavší
čárku. Ta čárka je základ budoucí rostliny, embryo. Hmota kolem je zásobárna pro
první dny růstu, endosperm.
Kouzla kolem ploidity, tj. počtu chromozomů v buňkách embryí nebo
endospermu si zaslouží zvláštní příspěvek. Embryo se dá vypreparovat při troše cviku
celkem bez problémů, dokonce nevadí, pokud se nám nepodaří vypreparovat embryo
celé. Pokud se semeník neotevře, máme značnou naději, že semena uvnitř jsou sterilní.
Ze "zelených" semen se dá embryo mírným tlakem na konec embrya blíže ke středu
semene vytlačit ven a za použití preparační jehly přenést na agar. Pak už zbývá jen se
modlit, aby se neobjevila nějaká infekce a embryo začalo růst. Problémy sice nekončí
(optejte se těch, kteří malé rostlinky z agarové kultury přenášeli do zahradnického
substrátu!), ale první krok byl zvládnut.
Malé upozornění: Z velikosti semene či embrya vůbec nelze usuzovat na
vitalitu budoucí rostliny a už vůbec ne na kvalitu květu, jeho barvu, velikost. V tomto
směru si příroda uchovává možnost překvapení, protože genetická informace uložená
na DNA chromosomů si může vyměňovat pozici s jinou informací a tak může získávat
dominantní postavení nebo naopak svou důležitost ztrácet. Neexistuje nějaký
matematický model pro odhad vlastností budoucího hybridu.
V lokalitě, ať již přírodní, nebo umělé např. v (botanické) zahradě, kde vedle
sebe rostou desítky rostlin stejného botanického druhu je vysoká pravděpodobnost, že
potomstvo bude shodné s rodičovským párem. Že tomu tak nemusí vždy být potvrzují
klonové selekce, jak je známe např. u L. longiflorum nebo speciosum.
Když se liliář a další (doplňte šlechtitel pivoněk, růží a jiných rostlin) pustí do
díla a nanáší pyl na blizny, je tato zábava odborně nazývána hybridizací. Přiznejme si,
spíše je to pro nás amatéry zábava a jsme puzeni zvědavostí, co vznikne. Hrát si na
Stvořitele je přece tak zábavné! U lilií máme ještě tu výhodu, že blizna a prašníky jsou
značně velké. Zkusil jste někdo křížit krokusy? To je dřina, viďte!
Pro ty, kteří ještě tuto hru nezkusili, několik užitečných informací.
1. Pokud si chcete být jisti původem hybridu, zajistěte si, že mateřská rostlina
bude chráněna proti nahodilému opylení. Jak? Jednoduše, dříve, než se poupě
rozevře, učiňte tak, s jistým násilím sami a nasaďte na bliznu kryt. Namotejte
proužek jemného alobalu (opravdu slabého, potravinářského, aby vzniklá
trubička příliš nenamáhala čnělku) na tužku. Konec kroucením uzavřete,
trubičku stáhněte z tužky, nasaďte jemně na bliznu a lehce stiskněte ke čnělce.
Lehce proto, že při křížení budete muset kryt sundat a po opylení znovu nasadit.
Konečné odstranění provede rostlina sama. Až bude čnělka dostatečně zteřelá,
odpadne a Vám zůstane jediný úkol, záhony poseté kousky alobalu vyčistit.
2. K jistotě původu je také potřeba vědět, co jsem opylil čím. Povšimněte si, co čím. Tedy nejprve matečnou rostlinu, jinými slovy maminku a pak pylodárnou
rostlinu, vlastně tatínka. Příklad Káťa x Přemysl Oráč. Tato informace se dá
vytlačit do proužku alobalu a ten připevnit těsně pod květ. Dají se také použít
samolepící štítky, proužky, popis tužkou nebo skutečně světlu a vodě
odolávajícím popisovačem. Zároveň si udělejte poznámku v sešitě,
27
zaznamenejte datum, rodiče a pokud jste zkoušeli např. různé stáří matečného
květu, tak i tento údaj. Jinak řečeno, vše, co by později mohlo být důležité.
3. Máte-li možnost, proveďte stejné křížení několikrát, jeden pokus není žádný
pokus!
4. Vývoj pylového zrnka je poněkud komplikovaný a nebudeme se tím zabývat.
Důležité je to, aby pyl nebyl kontaminován pylem jiné rostliny (pokud to
nechceme úmyslně, pak to ale děláme sami). Jak toho dosáhnout? Takto:
Jakmile se květ otevře, tedy v době, kdy prašníky ještě nejsou otevřené,
prašníky odebereme. Já dávám přednost odběru prašníku i s nitkou. Prašníky na
vzdušném místě na čistém kousku papíru nebo alobalu nechám otevřít (proces
se odborně nazývá dehiscence) a pyl uschnout. Takto získaný pyl lze vhodně
uzavřený uchovat do příštího roku. Zaschlá nitka mi umožní vzít do pinzety
jeden prašník a otřením prašníku o vlhkou bliznu nanést při křížení pyl. Mám-li
pylu dost, použitý prašník zahodím (nemohu si být jist, že na blizně již nebylo
pár zrnek jiného pylu).
Někdo zaznamenává křížení pod čísly, jiný čísla přiřazuje až pytlíčkům
sklizených a vyčištěných semen. (Mimochodem, když jsme u semen, od loňského roku
není možno poslat do USA semena čehokoliv bez fytosanitárního certifikátu. Celníci
buď balíček pošlou zpět, nebo zničí.)
Co se děje po opylení? Nastává řada dějů, která může a nemusí končit
splynutím, vlastně proniknutím genetické informace obsažené v pylovém zrnku do
vajíčka matečné rostliny. Tato konečná fáze je oplodnění. Pak již zbývá jen úspěšný
vývoj do semene a zralého semeníku. Když semeník "nesežere" plíseň, nebo vytříděná
semena myši, případně pytlíček se semeny někde nezaložíte, jako se to stává mě a
semenáčky uspokojivě rostou, tak za x let můžete vidět, co všechno budete muset
vyhodit do kompostu, protože půjde o rostliny mizerné kvality, květy nepěkné a tak
podobně. Úspěšné křížení, tedy získání něčeho nového, pěkného, je záležitost velkých
čísel. Čím více je ten který druh rostlin prošlechtěn, tím větší počty semenáčů je třeba
získat. U růží se již před 30 roky tvrdilo, že něco nového naleznete ve statisíci
semenáčků.
Jak vybrat co s čím budete křížit? Tak za prvé, to co máte k dispozici. Když si
vezmete McRaeovu knihu, tak se dočtete, jak ve firmě, kde pracoval, shromáždili co
nejvíce dostupných kultivarů, koupili něco, co se nějakému amatéru povedlo a křížili s
řadou kultivarů, které měli k dispozici. To se amatéru těžko podaří zopakovat. Ostatně,
mezi našimi členy je celá řada úspěšných amatérů a nejméně dva profesionálové, Ti by
měli popsat jak jejich volba probíhala. Omezené možnosti amatéra znamenají, že kříží
pěkné s lepším a čeká, zda se objeví něco mimořádného. To, že profesionálové
prolomili bariery inkompatibility znamená, že amatér má nyní více možností,
kombinuje totiž genetický materiál, který ještě neprošel desítkami křížení a zpětných
křížení, takže možnosti něčeho nového jsou o několik řádů lepší.
V každém případě jsou při rozhodování co opylit čím důležité dřívější záznamy.
Při pečlivém čtení se ukáže, že některé vlastnosti jsou přenášeny na potomstvo trvale,
s vysokou pravděpodobností a u jiných je tomu naopak. Na této znalosti je možno
jakousi strategii postavit. Jinou možností je začít od začátku, od botanických druhů. Je
28
to obtížné, ale výsledky jsou mimořádné a nemusí vždy jít o Black Beauty. L x
testaceum a June Fragrance jsou historickými případy.
Známá liliářka (nyní editorka čtvrtletního bulletinu NALS, Linda Darnton) loni
v říjnu oznámila, že při úklidu zahrady nalezla tlustý, dobře vyvinutý semeník na
diploidní rostlině Black Beauty. Poznamenává, že rostliny tetra Black Beauty rostou
značně daleko, takže opylení pylem těchto rostlin je s velkou pravděpodobností
vyloučeno. Diploidní rostliny BB jsou, jak dokázali mnozí, sterilní.
Takže, jak to vlastně je? Proč jsou triploidní kultivary sterilní, proč lze opylit
tetraploidní rostliny diploidním pylem a hlavně, platí tato pravidla absolutně, nebo jen
do jisté míry? Přírodovědci znají celou řadu dějů, kdy některý typ děje je tak zvaně
"zakázán", nedovolen, a přesto někdy proběhne. Fyzika je toho příkladem, rostlinná
genetika také a ze zoologie je takovým případem mula.
Nezbude nám, než začít od Adama, tedy přesněji od pylového zrnka a vajíčka.
Předem upozorňuji, že budu značně zjednodušovat. Jednak to pro naše účely bude
stačit a za druhé, nemáme ani tolik času, ani místa v Liliáři, aby se tato část vývoje
rostlin dala představit přesněji. Ostatně, zájemci by jistě našli potřebný kurz v seznamu
přednášek Univerzity třetího věku na fakultě, která poskytuje místo naším schůzím.
Tak tedy, pylové zrnko je docela zajímavý útvar. Vyvíjí docela komplikovaně,
obsahuje polovinu genetické informace rostliny, ze které pochází, obsahuje dostatek
zásobních látek, které poskytnou energii pro růst pylové láčky z blizny skrze čnělku až
do vaječníku a k proniknutí do vajíčka. Je také značně odolné. V literatuře pro včelaře
jsem jednak viděl obrázky pylových zrnek různých pylodárných stromů a keřů. Jsou to
někdy až pitoreskní tvary celé škály barev. Zrnko také údajně snese po jistou dobu var
ve zředěné kyselině sírové. Když jsme na chemické průmyslovce dělali analýzu
cementu, museli jsme cement roztírat v achátové misce tak dlouho, až neskřípal mezi
zuby. Achátová miska to bez úhony přestála. Když zkusíte třít v téže misce pyl stejně
dlouho, lesklý povrch achátu zmatoví, bude odřený! To by fakticky chtělo alespoň tři
vykřičníky.
Stejné pylové zrnko po dosednutí na vlhkou bliznu rozpozná vhodné prostředí a
začne "klíčit". Ze zrnka se otvorem, pórem, vysune část vnitřního obsahu krytá vnitřní
membránou a začne prorůstat bliznou a následně čnělkou. Růst je různě rychlý,
dokonce i u stejného typu rostlin, jako např. lilií. Při kontaktu pylové láčky s bliznou a
vnitřní stěnou čnělky může dojít k rozpoznání pylové láčky jako tkáně cizí, nevhodné.
To je to, co nazýváme inkompatibilitou, nesnášenlivostí.
Předpokládejme ale, že jde o pyl, který je doslova "vítán" na blizně. Takže
láčka roste, tzv. klovým otvorem proroste do vaječníku, nalezne dosud neoplozené
vajíčko (i to dokáže rozeznat!) a pronikne do něj. Dojde ke konečné fázi celého
procesu, ke splynutí dvou haploidních sad genetické informace. Růst pylové láčky je
zřejmě řízen přítomností a změnou koncentrace (gradientem) chemických látek.
Samotný růst láčky je různě rychlý, od několika milimetrů za hodinu až po několik
dnů, týdnů až měsíců. Tyto dlouhé doby se na lilie nevztahují. Ještě k růstu láčky
musím dodat, že některé neúspěchy při křížení mohou být výsledkem jisté
nedostatečnosti pylové láčky. Jen si představme délku čnělky u trubkovitých lilií, u
denivek a dalších. Láčka doroste jen určité délky a nedoroste až do vaječníku, k
oplození nedojde, byť by pyl byl jinak z vhodné rostliny. V takovém případě je ku
pomoci metoda mnohými z Vás použitá, "cut style" metoda, neboli odříznutí části
29
čnělky a nanesení pylu na řeznou plochu. V tomto případě převlečená trubička z
alufólie brání vysychání řezné plochy. Nevýhodou je, že na značně omezenou řeznou
plochu se nedá mnoho pylu nanést. V sezóně 2003 jsem zkusil tuto nevýhodu obejít
tak, že jsem, jako pokličku, seřízl tak asi 2 mm silnou vrstvičku tkáně z horní části
budoucího semeníku, na řeznou plochu nanesl pyl a "pokličku“ přiklopil. Ochrana a
upevnění hliníkovou fólií bylo nezbytné. Výsledků jsem se však nejspíše díky
extrémně horkému počasí nedočkal. I přes zakrytí řezná plocha vysychala během
velmi krátké doby. Faktem však také je, že s představou, že jsem obešel "ochrannou"
bariéru proti nevhodnému pylu v čnělce, zkusil ty nejdivočejší kombinace. Kdo by mě
chtěl napodobit, měl by použít křížení, o kterém je známo, že se "chytá". Pak negativní
výsledek znamená, že nápad není k ničemu, kladný výsledek by naznačoval, že by na
celém triku něco mohlo být.
Proč je pylové zrnko z diploidní rostliny haploidní, tedy "vybaveno" jen
polovičním počtem chromosomů? Pylové zrnko vzniká ze základní samčí buňky tak,
že v závěru redukčního dělení, tj. procesu, kdy se buňka dělí bez zdvojení počtu
chromosomů, vzniknou 4 jednobuněčná zrnka, mikrospóry.
Děj probíhající při vývoji každé rostlinné buňky je značně komplikovaný,
chromosomy se oddělují, stěhují k opačným pólům buňky, následně se počet
chromosomů zdvojí a buňky oddělí přepážkou, buněčnou stěnou. Tedy, z diploidní
zárodečné buňky 2n se jedna sada přestěhuje k jedné straně a druhá na druhou stranu
buňky. Není ale možné, aby se v triploidní buňce celkový počet chromosomů rozdělil
na dva stejně velké díly. Životní zkušenost říká, že každý složitý proces je náchylný k
chybám. Nejinak je tomu i při zmnožování buněk. A teď si představme, že namísto
sudého počtu sad chromosomů máme u triploidní rostliny lichý počet, 3 sady
chromosomů. Jak si s tím buňka poradí? Navíc, chromosomy jsou v některých místech
značně křehké, dochází v těch místech ke zlomům a ztrátám části genetické informace.
Taková ztráta vede ke vzniku buněk, tedy v závěru semen, která se plně nevyvinou,
nemají embryo, neklíčí, či klíční rostlinka zahyne. Znovu zdůrazňuji, při popisu dějů
značně zjednodušuji.
Botanické lilie 41.
Karel Vereš
L. lophophorum, Franchet
Původní rozšíření: Čína, provincie, resp. oblasti Sečuan, Kansu, Junan,
Severovýchodní Tibet, v nadm. výšce 2 750 až 4 000 m.
Květy: Jeden až dva v odstínech jasně žluté, krémově či zelenkavě žluté. Šíře při
plném otevření až 10 cm. Petaly jsou jemně čárkované. Tyčinky mají poloviční
délku, lodyha je trojhranná.
Lodyha: 10 až 45 cm výšky
Listy: v nižší části lodyhy jsou jakoby šupinaté, ve vyšší části rostou shlukovitě po pěti
až deseti, rozměry 10-13 x 2 cm.
Cibule: průměr 4-5 cm, šupiny jsou podlouhlé a masité
30
Údaje o klíčení jsem nenašel, semeník je cca 2,5 cm dlouhý. Pokud by se potvrdila
příbuznost s L. wardii, klíčení by mělo být epigeické.
- var. wardii ze Severovýchodního Tibetu má užší listy i petaly.
Poznámky: Tato lile byla nejdříve řazena mezi fritilarie, později do rodu Nomocharis,
posléze mezi lilie. Ve starší literatuře její popis coby lilie nenajdeme, a ani
v prvním vydání Mezinárodního registru lilií. D. Fox se zmiňuje o jejím
pěstování v Edinburghu (Skotsko), jiné údaje o zahradním pěstování, tím
méně o křížení, jsem nenašel.
Literatura: Derek Fox: Growing Lilies, str. 145, Croom Helm
Hybridní lilie 41.
Karel Vereš
Lambarosa, VIII (a/b)
Rodičovství: klon (nepojmenovaný semenáč x (longiflorum x „Aristo“)), křížení
provedeno r. 1991, selekce 1994, pojmenováno 2000, introdukce a
registrace Bischoff Tulleken Lelies B.V.
Lodyha: 90-130 cm, zelená s tmavšími tahy
Listy: 130-190 mm x 15-20 mm, rozloženy střídavě
Květy: Vnitřní barva petalů je tmavě červená až tmavě fialová, hrdlo ostře žlutozelené,
rub vnitřních tepalů stejně, rub vnějších petalů je ostře purpurově rudý, nektarie
jasně oranžové, tečky a papily jasně tmavě červené. Blizna je výrazně červená,
pyl tlumeně červenooranžový. Průměr květů 160-170 mm, petaly 125 x 45-55
mm.
Poznámka: Tento hybrid je představitelem moderní skupiny intersekčních výpěstků
s poutavým habitem. S venkovním pěstováním LA-hybridů jsou
zkušenosti různé a dost individuální.
Literatura: ILR, Suppl. č.12, str. 27
Galerie liliářů – Petr Šrůtka
Václav Vinčálek
Jak jsme slíbili v minulém čísle zpravodaje Liliář, budeme vás blíže seznamovat
s těmi lidmi z našeho středu, kteří se nechali okouzlit krásou lilií tak, že značnou část
vlastního života věnovali jejich šlechtění a pěstování. Dnes to bude ing. Petr Šrůtka,
který letos v lednu oslavil své padesátileté narozeniny. Pro mnohé z nás, kteří ho již
léta vídáme na členských schůzích Martagonu, bylo jeho jubileum velké překvapení.
31
Pozorní čtenáři zpravodaje Liliář si jistě povšimli, že je jednatelem naší
organizace a že působí na Katedře ochrany lesů v Praze – Suchdole. I jeho lesnické
ošacení samo napovídá, že má blízko k lesu a přírodě. A proto začínáme náš rozhovor
z tohoto soudku.
Jste absolventem Vysoké zemědělské školy v Suchdole? Jaké je vaše profesní
zaměření?
To je trochu jinak. Studoval jsem na lesnické fakultě brněnské Vysoké školy
zemědělské. Lesnická fakulta v té době v Praze nebyla – byla zrušena v šedesátých
letech, a obnovena až v roce 1991. Navázal jsem tím jednak na studium na lesnické
škole v Písku i na učňovská léta na lesnickém učilišti. V době, kdy jsem se rozhodoval
pro své povolání (to znamená, když mi bylo čtrnáct let) nebyla ještě tak populární
ekologie (zaplať Pámbu !) a rozhodl jsem se pro lesnictví. Musel jsem tehdy ale
nejprve na lesnické učiliště.
Lesnictví je dnes přeplněno všelikými technickými informacemi a vědami – a
mne nejvíce zajímaly biologické vědy - kytky a zvířata. Proto mne zaujal předmět
ochrana lesů, který dopodrobna pojednává o životě zvířat a hub (kromě jiného) ovšem
hlavně těch „škodlivých“ a „užitečných“. I o tom, jak původce poškození poznat jen
podle příznaků na rostlině (stromu, v tomto případě) a jak škodu napravit. Z ochrany
lesů jsem maturoval, a i moje diplomová práce byla z tohoto oboru. Kromě krátké
doby, kdy jsem se domníval, že musím z vlastní vůle „udělat nějaký krok“ (ten byl
pochopitelně vedle) jsem v tomto oboru pracoval a pracuji v podstatě dodnes. Tato
moje profese mi poskytuje i jistou výhodu – když vidím strádající rostlinu, zpravidla
mě napadne, čím by to mohlo být způsobeno, i jak by to možná šlo napravit.
Když se s ing. Šrůtkou dostanete do hlubšího hovoru tak brzy poznáte, že jeho
znalosti z botaniky jsou mimořádně rozsáhlé. Není proto divu, že se připravuje na
vědeckou kandidaturu, nebo jak se teď říká, je doktorandem. Přes své rozsáhlé
botanické znalosti měl před doktorandskými zkouškami téměř nepochopitelné obavy a
připomínal nezapomenutelného Jindřicha Plachtu ve filmu Cesta do hlubin študákovy
duše. Ten také pochyboval o svých vědomostech a složil univerzitní zkoušky
z biologie jen díky úskoku svých studentů.
Z čeho plynou vaše obavy a nedůvěra ve své odborné znalosti a jaký je váš
názor na doktorandské studium ve zralém věku?
Pravda, zkoušek jsem už od maturity složil více jak padesát, a to třeba i státnici,
tudíž bych měl vědět, jak na ně. Připusťme ale nejprve, že film a život jsou různé věci,
ačkoli souhlasím, že studenti jsou schopni různých úskoků vůči svým pedagogům.
Úplně nejmodernější trend je pedagoga zmlátit (nejlépe basebalovou pálkou) nebo
zapíchnout.
U málokteré zkoušky můžete znát všechno, a takové „komplexní zkoušky“ jako
například státnice nebo zmíněná doktorandská zkouška, jsou i z předmětů, které
člověka moc nebaví a špatně se učí.
Studovat nyní, „u vysokém věku“ je jednoznačně spíše trest nežli zábava nebo
radost. Trest za to, že tak člověk neučinil už dříve, kdy by takové studium mělo své
přirozené místo. Ale není to trest za nějakou mou vinu - o zařazení do „vědecké
přípravy“ jsem žádal už na svém druhém pracovišti ve Výzkumném ústavu lesního
32
hospodářství. Nebylo mi umožněno, přednost dostal jiný, který tehdejším straníkům
„lezl kamsi“. Mým motivem pro odchod z tohoto ústavu byla z velké části právě tato
faleš.
V roce 2000 redigoval ing. Šrůtka exkluzivní číslo zpravodaje Liliář vydaného k
35. výročí založení Martagonu. Číslo bylo věnováno především Lilium martagon a
jejím hybridům. Ing. Šrůtka sám je velkým šlechtitelem právě na poli martagon
hybridů.
Jaké hybridy se vám podařilo získat, jaké vypěstovat a jaké jsou vaše další
úmysly?
No, nemyslím si, že jsem „velkým šlechtitelem“. Vypěstoval jsem v podstatě
jen třikrát nějaké martagony od semene do květu, a moje „sbírka lilií“ se podobá spíše
trosce, v důsledku malé píle a nedostatku času, který kytkám mohu věnovat.
U martagon hybridů je překvapující, jak jsou variabilní, a to i v případě ( spíš
hlavně v případě), že se jedná o prosté křížení L. martagon x L. hansonii. Když
použijete jako matku L. martagon var. cattaniae, kterou jsem kdysi šťastnou náhodou
získal, dostanete překrásné, vzrůstné červené martagony, a podle toho, kterou rostlinu
jste zvolil jako otcovskou, mají i další barevné vlastnosti – žlutý lem, větší nebo menší
tečky, jistý podíl žluté barvy nebo barvu rozptýlenou do droboučkých
červenofialových čárek, většinou na žlutém podkladu. Tak takové jsem jednak
vypěstoval, ale také jsem o řadu z nich v extrémní předminulé zimě přišel. Nesmějí
totiž zimovat v přílišném vlhku, jenže jak to zajistit, když leje a leje.
Zapojení dalších druhů do křížení je ohromnou výzvou, protože jednak by
z něho mohly vzniknout rostliny velice krásné, a navíc i odolné a s pyramidálním
květenstvím, zkrátka to nejlepší do zahrady. Zapojit by bylo možno různé druhy lilií,
nejlépe ale americké hybridy. Problém je v tom, že křížení na diploidní úrovni vám
sice může přinést dílčí výsledek, ale nebudete mít možnost s takovou rostlinou
pokračovat, protože kříženci geneticky vzdálených rodičů nebývají plodní. Málo
plodné jsou mimochodem už obyčejné martagon hybridy při vzájemném křížení mezi
sebou. Je proto naléhavé i zde začít s polyploidy.
Vzhledem k dlouhé době, které je zapotřebí pro dovedení martagon hybridů do
květu, není vypěstování tří generací těchto cibulí zase tak malý úspěch.
Už jste některý ze svých hybridů registroval?
Řadu vypěstovaných hybridů bych k registraci mohl přihlásit. Nejhezčí jsou již
zmíněná křížení s L. martagon var. cattaniae. To, že jsem je neregistroval má dva
důvody. Jednak jsem nedokázal namnožit dost jedinců od jedné odrůdy – a to je jedna
z hlavních zásad seriozní registrace, a za druhé nesouhlasím s registračními
procedurami. Mám tím na mysli přežitou instituci „rigistrátora“. Principiálně
nevylučuji, že jednou svůj výpěstek k registraci přeci jenom předám. Pravděpodobněji
je ale moje dosavadní cesta - semenáče namnožit a cibule rozdat opravdovým
zájemcům o tyto krásné ale náročné květiny.
Krásu botanických lilií a martagon hybridů zachycuje ing. Šrůtka také na
fotografiích. Zdá se, že i v tomto oboru je mistr. V roce 1993 byla jedna z jeho
33
nejlepších fotografií použita v reprezentativním kalendáři Severoamerické liliářské
společnosti.
Jak to s výběrem vaší fotografie pro prestižní publikaci Severoamerické
liliářské společnosti bylo?
V jednom z čísel bulletinu NALS byla uveřejněna výzva, aby liliáři, kteří
vlastní pěkné fotografie lilií, aby je zaslali k uveřejnění v onom kalendáři výboru
Severoamerické liliářské společnosti. V tu dobu se mi podařilo vypěstovat a
vyfotografovat křížení pocházející z hybridu podobného Romeu. Vyznačovalo se
výraznou velikostí květů. Fotografii jsem do Ameriky poslal, líbila se jim a tak ji
použili. Myslím si, že pomohla i skutečnost, že L.martagon a jeho hybridy nejsou
v Americe až zas tak běžné.
Jaké jsou vaše další botanické zájmy? Myslíme tím jak profesionální tak
neprofesionální.
V rámci své profese se nemusím zabývat pěstováním rostlin, takže botanika je
po mě převážně koníčkem. Kytky jsou krásné, a jejich život je čistý. Velice zajímavé
jsou primulkovité rostliny, z nich nejhezčí se mi zdají dřípatky. Mají svůj „názor na
krásu“ do kterého zahrnují i subtilitu čili jakousi něžnost. Řada obyčejných kytek je
něčím zajímavých. Třeba puškvorec, vemeníky a lesní jahody umějí úžasně vonět. To
ostatně řada rostlin. Velmi pozoruhodné jsou například hruštičky, z nich vynikají
hlavně jednokvítek a zimozelen okoličnatý. Nejdou přesazovat, protože mají
mykorrhizu, a nikdo je neumí vypěstovat ze semen. Překrásné i do zahrady jsou
vřesovcovité rostliny – vřesy, vřesovce, rhododendrony, pierisy a kalmie a řada
dalších. Ty mě přitahují nejvíc, několik rhododendronů jsem už také ze semínek
vypěstoval (je to mnohem obtížnější, nežli u lilií). Jen kdyby nepotřebovaly tolik vody.
Škoda, že orchideje nejdou přesazovat a jejich množení semeny je také v podstatě
nemožné (pokud se týká našich druhů orchidejí, ty by mi stačily).
Přesto, že je ing. Šrůtka dlouholetým a věrným členem naší organizace, obětavě
pracuje v jejím výboru a podílí se na většině jejich aktivit, má o její budoucnosti jisté
pochybnosti.
Nejste příliš skeptický k dalším perspektivám Martagonu? Plyne váš
skepticismus z vašeho obecného nazírání na svět anebo máte na mysli něco
konkrétního?
Jistě že svým založením nejsem čistý optimista, to ale neznamená, že se ve
svém soudu musím mýlit a že perspektiva naší organizace je skvělá.
Můj skepticismus plyne především z toho, že není zájem členstva o práci ve
výboru a některé funkce ve výboru nejsou snadno nahraditelné. Už v minulosti vznikla
v naší organizaci krize okolo předsednictví, která by dnes byla naprosto neřešitelná.
Podobně kritická situace může nastat i okolo našeho klubového zpravodaje. Mohli
jsme v poslední době sledovat problémy, které brněnské organizaci přineslo hledání
nového redaktora nebo nějakého pokračování Liliářských zpráv. Nedokážu si
představit jakékoli řešení podobné situace u nás. Ani já osobně nejsem šťasten z toho,
že dělám jednatele organizace, a pro mě skutečně platí slova, která byla na stránkách
Liliáře otištěna v nekrologu za tehdejšího jednatele: „Budeš nám, příteli Maudře,
chybět“.
34
Řada z nás má pravděpodobně méně chmurné vize o budoucnosti Martagonu. I
náš další rozhovor s ing. Petrem Šrůtkou pokračoval v mnohem optimističtějším duchu
a dotýkal se celé řady zajímavých temat – mimo jiné vztahem mezi profesionálním a
amatérským liliařením, smyslem liliářských výstav a na nich pořádaných soutěžích.
Pokusíme se tato temata shrnout v samostatném článku a seznámit vás s nimi v příštím
čísle zpravodaje Liliář. Na dnešní závěr ještě poslední otázku:
Na co ze svého dosavadního života rád vzpomínáte?
Jak jsem byl malý kluk a jak příroda v tu dobu byla volná a bohatá. Vzpomínám
na jez s dírami, do kterých jsem se vešel, na pstruhy, které jsem mohl lovit. Otec mě
posílal sbírat kytky a dodnes se mi vybavuje podvečerní bílá vůně vemeníků, zvonku
broskvolistého nebo jahod. Pocházím z Vlašimi, i když jsem se narodil v Benešově,
neboť před padesáti roky nebyla u nás ještě porodnice. Strávil jsem hodně času u vody,
u řeky s jejím neopakovatelným kouzlem. Bylo to hezké a je to pryč – i když si voňavé
jahody ještě i teď rád natrhám.
S ing. Petrem Šrůtkou hovořil Václav Vinčálek
Zpráva o členské schůzi, konané 17. ledna 2004
Petr Šrůtka
Členská schůze se konala v budově katedry botaniky v Benátské ulici,
v Krajinově posluchárně. Na programu byly tři hlavní body: předání cen z výstavy
v Lysé nad Labem, schválení zprávy o činnosti organizace, a přednáška o
explantátových kulturách.
Schůzi zahájil předseda př. Ševčík přivítáním přítomných členů (přišlo kolem
čtyřiceti členů), předsedy ČZS Dr. Klimeše a doktorky Zoubkové z PBZ v Tróji. Poté
př. Ševčík přečetl ještě program schůze a požádal přítomné členy o jeho doplnění.
Následovalo předání cen z výstavy v Lysé nad Labem výhercům v jednotlivých
kategoriích. Předání cen se ujal Dr. Klimeš. Cenami byly pěkné vázy z čirého hutního
skla. Negativní skutečností bylo, že osobně si přišel převzít cenu pouze př. Kovář,
ostatní výherci nebyli přítomni, ani nikdo od nich pověřený převzetím cen, takže
vznikl hned problém se zasláním nebo dopravou cen výhercům, i to, že prozatím
někdo musí tyto poměrně těžké vázy zase odnést. Předání cen proto také vyznělo
z větší části „poněkud do prázdna“. Lépe by to mohlo dopadnout při podzimní schůzi,
kdy předáváme ceny také za výstavu v Rakovníku.
Poté př. Ševčík přednesl zprávu o činnosti organizace a požádal o její schválení.
Ke zprávě neměl nikdo podstatnější připomínky a byla schválena. ZO Martagon má
nyní 60 kmenových členů a 102 členů-hostů, celkem 162 fyzických členů a 4
právnické osoby.
Předseda ZO Martagon též oznámil, že na příští členské schůzi bude nutné
zvolit nový výbor, a vybídl přítomné, aby do těchto voleb kandidovali, neboť členové
výboru jsou ve funkcích již dlouho a z hlediska další existence ZO Martagon je
nanejvýš nutné získat do výboru nové členy.
35
Během přestávky, která následovala, měli všichni přítomní možnost vyzvednout
si výhru v tombole. Př. Hošek dodal do tomboly snad desítku cibulí a cibulek L.
pyrenaicum, která je na zahradách našich členů vzácná a hodila by se z těchto důvodů
spíše do aukce. Tato lilie není snadno pěstovatelná, ale dobře poroste na poloslunné
svažité lokalitě, zasazena do rostlé půdy s přirozenou zásobou vápníku (nikoli
nadbytkem).
Po přestávce následovala přednáška o explantátových kulturách, používaných
k množení rostlin, kterou přednesla Dr. Zoubková z Pražské botanické zahrady v Tróji.
Během přednášky zmínila Dr. Zoubková složení používaných půd, včetně poměru
přidávaných hormonů – auxinů a cytokininů, způsoby odebírání primárních
explantátů, způsoby vyjmutí embryí ze semen v případech embryové kultury, zásady
sterilní práce a nutné nástrojové a přístrojové vybavení. Podrobně popsala také postup
používaný při pěstování explantátů na umělých půdách a jejich pasážování na půdy
jiného složení pro indukci růstu kořenů, cibulek nebo listů. Následoval popis problémů
s převedením rostlin do nesterilního substrátu a posléze do půdy, a další možnosti
použití tkáňových kultur, např. při ozdravení starých klonů od virových nákaz.
K přednášce vznikla živá diskuse, během které nabídla Dr. Zoubková zájemcům
předvedení některých prací s explantátovými kulturami, pokud se zájemci s ní
dohodnou na nějakém termínu.
Po diskusi požádal př. Petrlík o urychlené zaslání semen do burzy semen na
jeho adresu, aby mohla být nabídka uveřejněna v tomto čísle Liliáře. Dr. Hošek
k tombole podotkl, že by bylo vhodné méně známé rostliny vybavit i návodem
k pěstování.
Zpráva z březnové členské schůze, konané dne 20. 3. 2004
Petr Šrůtka
Březnová schůze měla na programu některé velmi naléhavé body. Především
bylo nutno zvolit nový výbor, seznámit členy se zprávou o hospodaření organizace a
s revizní zprávou. Schůzi vedl př. Simandl, neboť předseda př. Ševčík byl na cestě
v zahraničí.
Průběh schůze byl zpočátku ovlivněn skutečností, že jsme nalezli Krajinovu
posluchárnu zavřenou, a její otevření se podařilo zajistit asi až po půlhodině. Proto
některé body schůze proběhly na chodbě před posluchárnou.
Po přivítání členů a schválení programu schůze přešel př. Simandl k dalšímu
bodu, kterým bylo odstoupení starého a volba nového výboru. Kandidáti do výboru
byli pouze „staronoví“, čili členové výboru původního, neboť zatím nikdo z členstva
se zatím neodhodlal reagovat na výzvy k práci ve výboru, přednesené předsedou na
předchozích schůzích. Do výboru kandidovali tedy př. Simandl, př. Vereš, př. Ševčík,
př. Kovář. Př. Svoboda, př. Michal, př. Šrůtka, př. Klíma. O kandidátech bylo
jednotlivě hlasováno a všichni byli do nového výboru zvoleni.
36
Dalším bodem byla zpráva o hospodaření organizace, kterou přednesl př.
Michal, a revizní zpráva, přednesená př. Klímou. Zprávy byly poté členstvem
schváleny.
Během přestávky, která následovala, měli přítomní členové možnost
vyzvednout si výhru v tombole, ve které bylo tentokrát množství okrasných keřů i
sazenice exotických stromů, které dodal př. Hošek.
Následovala očekávaná přednáška př. Zákopčaníka o počasí. Obsah přednášky
byl velmi zajímavý, př. Zákopčaník zmínil nejprve zákonitosti vzniku běžných projevů
počasí, jako je vítr, déšť, mráz, včetně možnosti obrany proti jarním mrazíkům,
tlakové níže a výše, podmínky na teplé a studené frontě, včetně komplikovaných
podmínek na zvlněných frontách. Přednášející zmínil i vliv člověka na počasí a
možných důsledků. Přednáška se těšila značnému zájmu členů a tak již v jejím
průběhu vznikla diskuse k některým záležitostem. Mnoho otázek bylo položeno i na
konci přednášky, takže z časových důvodů již nedošlo na promítání záznamů
z výstavy v Rakovníku,jak bylo původně plánováno.
Po přednášce oznámil př. Simandl akce, které budou pořádány v letošním roce.
Jsou to zejména: návštěva Pražské botanické zahrady (v druhé polovině, spíše koncem
května), výstava v Rakovníku bude 25. – 27. června, příjem květin bude již 24. května.
Výstava ve Volyni bude v termínu 7. – 8. srpna, příjem květů a instalace výstavy 6.
srpna a 7. srpna dopoledne. Výstava v Lysé nad Labem bude 8. – 11. července.
Podzimní členská schůze bude 16. října, na této schůzi bude organizována i aukce
cibulí.
Schůze byla ukončena až po 13. hodině.
Zpráva o hospodaření ZO ČZS Martagon Praha za r. 2003
Milan Michal
Dle řádné účetní závěrky provedené k datu 31.12.2003 byl stav finančních
prostředků naší organizace následující:
• zůstatek na běžném účtu
• hotovost v pokladně
• celkové roční příjmy
z toho: členské příspěvky
dotace ÚR ČZS
prodej cibulí a semen
příspěvky členů na pronájem posluchárny
vstupné výstava Rakovník a Volyně 2003
prodej řezaných květů
prodej odborné literatury
Kč 45.431,94
Kč 14.566,Kč 63.658,50
Kč 17.100,-Kč 26.300,-Kč 4.133,50
Kč 2.405,-Kč 10.860,-Kč 1.110,-Kč 1.750,-
37
• celkové roční výdaje
z toho: tisk Liliáře
poštovné
režijní náklady výstavy Rakovník 2003
režijní náklady výstavy Volyně 2003
pronájem posluchárny
náhrady cestovních výloh členům výboru
grafická úprava textů do Liliáře
ostatní výdaje (kanc. potřeby, kopírování
příspěvků, atd)
nákup členských známek
bankovní poplatky za vedení účtu
odvod srážkové daně
přednášky
• rozdíl příjmů a výdajů
Kč 46.238,10
Kč 15.561,-Kč 8.494,50
Kč 6.039,60
Kč 4.300,-Kč 1.500,-Kč
708,-Kč 3.000,-Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
425-3.800,-1.280,-630,-500,--
Kč 17.420,40
Dle stanov naší organizace podléhá tato účetní závěrka revizi zvoleného
kontrolního orgánu.
S výsledkem kontroly budou členové seznámeni ve zprávě přednesené na členské
schůzi v březnu 2004.
Stav finančních prostředků ve fondu Vladimíra Pernici činil k 31.12.2003 800,Kč.
Návrh rozpočtu ZO ČZS Martagon Praha na r. 2004
• Příjmy
z toho: členské příspěvky
dotace ÚR ČZS na r. 2003
prodej cibulí a semen
tombola
jiné příjmy
Kč 33.300,Kč 4.500,Kč 25.000,Kč 1.800,Kč 1.500,Kč
500,-
z toho: tisk Liliáře
textová příprava a distribuce Liliáře
poštovné
režijní náklady na uspořádání výstav
pronájem posluchárny
náhrady cestovného členům výboru
odměny lektorům
bankovní poplatky
jiná vydání
Kč 55.000,Kč 22.000,Kč 2.000,Kč 7.000,Kč 15.000,Kč 1.500,Kč 1.500,Kč 1.500,Kč 1.500,Kč 3.000,-
• Výdaje
• Rozdíl příjmů a výdajů
38
Kč - 21.700,-
Komentář:
Naše organizace má cca 60 základních členů, ostatní jsou členové – hosté. Většina
z nich platí zvýšený členský příspěvek schválený dřívější členskou schůzí ve výši
120,- Kč nebo více. Proto tato pohyblivá částka není zahrnuta mezi plánované příjmy,
avšak úhrn těchto zvýšených příspěvků slouží ke krytí plánovaného schodku rozpočtu.
Josef Kašpar
(1916 – 2004)
Přítel Kašpar patřil mezi zakládající členy našeho Martagonu. Naši mladší
členové nemohou vědět, že v těch obtížných dobách rozjezdu naší organizace, v letech
1974-76, zastával funkci redaktora tohoto zpravodaje.
V občanském životě přítel Kašpar dlouhé roky pracoval v obchodním domě
Bílá labuť v Praze. Zaníceným zahrádkářem byl rovněž dlouhá léta, stejně jako
liliářem. Nejvíce miloval botanické lilie, mezi nimi pak martagony. Jednou mi
vypravoval, jak v přírodě posbíral semena martagonu a vysel je v místech, kde kdysi
martagony byly.
Přítel Kašpar byl tichý, nenápadný, velmi zdvořilý člověk. Na schůzích se
projevoval málo, i na exkurzích spíš postával na okraji houfu, ale málokdy vynechal
nějakou naši akci.
Neměli bychom na něho zapomenout.
Karel Vereš
Naši jubilanti:
Červenec
Václav Bíža – 60 let
Zdeněk Jelínek – 70 let
Srpen
Boleslav Král – 90 let
Josef Litner – 83 let
Iva Stodolová – 50 let
Září
Alexandr Křemen – 75 let
Říjen
František Volenec – 92 let
Prosinec
Růžena Chládková – 70 let
Dagmar Otisová – 70 let
Registrované odrůdy lilií VIII
Břetislav Mičulka
'Kadina' – Ibc/d – 146-583-55 ('Connecticut King' x 'Červená Karkulka') J.
Dudek 2001. Tmavě červená, nektarie červené s oranžovým plamínkem, špičky
světlejší, tečky 3/4, středně husté, malé, černé, pyl hnědý, blizna tmavě červená, vně
tmavě červená s červenými žebry, petaly 65x30 mm, silně zahnuté, tenké, květy 85
mm široké, turbanovité, převislé, květenství středně dlouhé, stopky 85 mm, zelené,
plstnaté, sekundární poupata, listy 105x6 mm, tmavě zelené, lesklé, středně husté,
lodyha 130 cm, středně silná, plstnatá, hnědé tečkovaná, VII-2.
39
'Karibik' – Ib/b – 133-844-23 ('Mirage' x ('Leandra' x 'Windahloo')) B.
Mičulka 2003. Červenohnědě bronzová na meruňkově žlutém podkladu, střed sytější
s červenohnědým plamínkem, okraje meruňkově žluté, vně žebra žlutá, bez teček,
nektarie zelené, bíle zrnité, pyl meruňkově hnědý, blizna bledě žlutá, petaly 85x37
mm, mírně zahnuté, slabě zvlněné, člunkovité, pevné, silnější, květy 135x43 mm,
ploché hvězdicovité, vybočené, květenství střední, stopky 60 mm, silně tečkované
tmavě hnědé, listy 170x8 mm, středně zelené, matné, vodorovné, slabě zahnuté, husté,
lodyha 65 cm, silnější, hnědočerná, VI-2.
'Karolinka' – VIbc/c – 644-115-55 ((((henryi x ?) x 'Gold Eagle') x (Palmer
582812 x Palmer 56221)) x ('Oneida' x 'Apricot Trumpet')) B. Mičulka 2003. Bledší
pastelově žlutá se zelenavým nádechem, jícen sytěji žlutý, vně žebra nazelenalá,
nektarie zelenožluté, pyl tmavě hnědý, blizna zelená, petaly 105x45 mm, silně
zahnuté, silné, nezvlněné, květy 145x55 mm, ploše miskovité, polonící, květenství
střední, stopky 90 mm, středně tečkované hnědě, list 105x17 mm, žlutavě zelené, slabě
lesklé, vodorovné, středně husté, lodyha 125 cm, méně pevná, středně tečkovaná
červenohnědě, VII-2.
'Krakonoš' – Ia/b – 113-564-23 ('Hanka' x ('Target' x 'Endeavour')) B. Mičulka
2003. Červená blednoucí do oranžovočervené, jícen meruňkový, brašmark 1/2, slabě
mahagonově červený, vně střed tepalů červeně oranžový, žebra bledě zelenožlutá, ,
tečky 2/5, středně četné, větší, hnědočervené, nektarie silně bíle plstnaté, pyl skořicově
hnědý, blizna bledě béžová, petaly 80x40, téměř nezahnuté, nezvlněné, květy 135x45
mm, miskovité, vzpřímené, květenství kratší, stopky 70 mm silné, zelené, plstnaté,
listy 80x12 mm, tmavě zelené, matné, mírně šikmé, husté, lodyha 75 cm, tmavě
zelená, slabě tečkovaná hnědě, VI-2.
'Kvaker' - Ia/c – 114-584-34 ('Ranger' x 'Amorette') B. Mičulka 2002. Sytě
karmínově červená s meruňkovým středem a jícnem, vně žebra zelenavá, tečky 3/5,
velmi četné, větší, tmavě čokoládové, blizna nafialovělá, nektarie bíle plstnaté, papily,
petaly 75x42 mm, středně zahnuté, silné, květy 140x45 mm, poněkud vypouklé,
vzpřímené, květenství krátké, vrcholíkovité, stopky 100 mm, silné, slabě hnědé, listy
105x16 mm, matné, vodorovné, středně husté, lodyha 100 cm, tmavě zelená, u báze
slabě tečkovaná, VI-3.
'Kvintán' – Iab/b – 123-123-12 (((('Quinella' x ?) x ('Juno' x ?)) x 'Majáles') x
('Windahloo' x 'Endeavor')) B. Mičulka 2002. Citronově žlutá, špičky bledší se slabým
červenavým nádechem, vně bledě žlutá, tepaly s růžovým nádechem, žebra sytě
zelenožlutá, malé rozplývavé kapkovité brašmarkovité mahagonové skvrny, tečky 2/3,
četné, velké, tmavě červenohnědé, pyl oranžovohnědý, blizna narůžověle béžová,
nektarie zelené, bíle zrnité, petaly 65x37 mm, nezahnuté, květy 105x50 mm,
miskovité, polovybočené, květenství středně dlouhé, stopky 60 mm, silně tečkované,
listy 80x8 mm, tmavozelené, slabě lesklé, vodorovné, husté, lodyha 45 cm, silná,
pevná, slabě tečkovaná (u báze silně), VI-1.
'Ladaho' – VIb/a – 631-014-56 ((regale x ?) x ?) J. Dudek 2001. Krémově bílá,
jícen žlutooranžový, bez teček, pyl hnědý, nektarie zelené, vně krémová, žebra růžová,
petaly 120 x 48 mm, zahnuté, pevné, zvlněné, květy 120x100 mm, trubkovité,
květenství okolíkovité, stopky 90 mm, hnědě tečkované, listy 72x8 mm, středně
zelené, matné, lodyha 145 cm, rovná, purpurově tečkovaná, VII-2.
40
Adresář členů ZO Martagon:
Václav
Jan
Stanislav
Helena
Josef
Pavol
Jan
Miroslav
Helga
Miroslav
Václav
Ing.
Roman
Růžena
Karel
Marie
Václav
Stanislav
Ing.
Jindřich
Miloslav
Josef
Petr
Dr.
Igor
Hana
Ing.
Emil
Jaromír
Jiří
Věra
Věra
Jiří
Josef
Ing.
Stanislav
Ing.
František
Josef
Jana
Josef
František
Bohumil
Jana
Ing.
Daniel
Jan
Václav
Doc.
Rudolf
Jaroslav
Jiří
Alexandra
MVDr. Petr
Dr.
Vladimír
Růžena
Ivan
Marcela
Vlastimil
Ing.
Václav
Baloun
Bareš
Barta
Bartoníčková
Basík
Benčič
Beneš
Beránek
Beranová
Bláha
Bíža
Bubák
Buchnerová
Braun
Brožová
Breburda
Brůha
Burkovič
Carvan
Čermák
Čermák
Černohorský
Červenková
Diblík
Dítě
Dlouhý
Dobiášová
Drábková
Dudek
Dufek
Dugovič
Enderle
Fait
Fellnerová
Filip
Forejt
Fridrich
Frýdlová
Frydrych
Gregora
Hejda
Herich
Hesoun
Hloušek
Hloušková
Hošek
Chaloupecký
Chládková
Chmelík
Chmelová
Chráska
Jareš
Malá Hleďsebe
Františka Hrubína
A.Bernoláka
V Hájku
Tyršova
Dorostenecká
Baarova
Hlavní
K Verneráku
B.Němcové
MUDr.Ducháčkové
Čechova
Palackého
U Kapličky
Nerudova
Strašín - hájenka
V zahrádkách
Chvojenec
Úholičky
Havlíčkova
K Ovčínu
Třebohostice
č.p.
U Sparty
Za Sadem
Harantova
Osek
Václavská
Cihelní
Kostnická
1.mája
Na Chodovci
Jankovského
Svatý Jan p.Skalou
č.p.
Raková
Sadová
Sklenářka
Šeříková
Bavorovská
Vnitřní
Spoločenská
Velké Nepodřice
Pražská
Pražská
Školní
Alšova
č.p.
Fibichova
Zlíchovská
Vysokov
Albertova
16
433
2
65
265
37
266
461
59/23
264
283
219
9
21
1808
43
2469
102
80
989
1525
34
315
16
101
589
280
16
33
561
19
2547
161
1
166/B
58
94
818
2130
156
975
44
57
998
998
360
394
165
672
14
9
826
Mariánské Lázně
Chlum u Třeboně
Detva
Konárovice
Chýnov
Bratislava
Staňkov II
Hradec Králové 8
Praha 4
Jirny
Pardubice
Úvaly
Praha 1
Rousínov
Nový Bydžov
Říčany u Prahy
Velký Borek
Vysoké Chvojno
Velké Přílepy
Mladá Boleslav
Praha 8
Škvorec
Cerhovice
Praha 7
Děčín
Kladno-Dubí
Rokycany
Praha 2
Hlučín
Kolín
Modra
Praha 4
Staňkov
Beroun
Radvanice v Čechách
Rokycany
Želešice
Hořovice
Nymburk
Lhenice
Pelhřimov
Bratislava
Písek
Rakovník
Rakovník
Bor
Úvaly
Nekoř
Rakovník
Praha 4
Náchod
Hradec Králové
353 01
378 04
962 12
281 25
391 55
831 07
345 61
500 08
148 00
250 90
530 03
250 82
110 00
683 01
504 01
251 01
277 31
533 21
252 64
293 01
182 00
250 83
267 61
170 00
405 01
272 03
338 21
120 00
748 01
280 00
900 01
141 00
345 61
266 01
542 12
337 01
664 43
268 01
288 02
384 02
393 01
818 00
397 01
269 01
269 01
348 02
250 82
561 63
269 01
143 00
549 12
500 02
41
Jiřina
Věra
Jožka
Zdeněk
Ing.
Václav
Vladimír
Radek
Ivana
Jiřina
Jaroslav
Jaroslav
Jan
Ing.
Roman
Ludmila
Vladimír
Jindřich
Emil
Jiří
Bronislaw
Věra
Štefan
Jiří
Vladimír
Boleslav
Václav
RNDr. Alexandr
MUDr. Josef
Josef
Pavla
Olga
Valerie
Josef
Vojtěch
Stanislav
Dana
Hana
Svatopluk
Anton
Karel
Ing.
Břetislav
Milan
Ing.
Roman
Marie
Jan
Štefan
Miroslav
Ing.
Pavel
Vlasta
Božena
Vratislav
Emil
Jiří
Dagmar
Jaroslaw
Ing.
42
Javůrková
Ječná
Jedličková
Jelínek
Jošt
Kabát
Kabelka
Kakosová
Karásková
Karbusický
Kiprov
Klement
Klíma
Kloučková
Kmoch
Kolařík
Komorous
Kolc
Kondrot
Kořínková
Koštialík
Kovář
Kožurík
Král
Krechter
Křemen
Kříž
Kubička
Kůsová
Kymlová
Ledvinková
Litner
Macháček
Mareš
Marešová
Marešová
Masopust
Mego
Meloun
Mičulka
Michal
Mikoláš
Mlsnová
Morávek
Marafkó
Munzar
Nejedlo
Nohejlová
Němcová
Novák
Olah
Orlíček
Otisová
Pajda
Svojetice
Nedomice
Na Zemance
Na Pátku
Konopišťská
Husova
Kunštátská
Dvořákova
Vítězství
Za drahou
Husova
č.p.
Pod Strání
Náhorní
Smetanova
Kosmonautů
č.p.
kpt.Fechtnera
Ogrodowskiego
Bělá
A. Hlinku
Na Vyhlídce
1.mája
Vršovická
Suchý Vršek
Střítež
Komenského
Miloňovice
Nádražní
č.p.
č.p.
č.p.
Třešňovecká
Pavlíkova
Lohenická
Hostěradice
č.p.
Korytnická
Jívanská
č.p.
Doležalova
Štúrova
Petříkov
Mnětice
č.p.
Štítného
č.p.
Příčná
Máchova
Hrdinova
Topolová
Javorová
Na pískách
Kojszówka
39
16
1
720 / II
711
1325
1138
1316
152
119
92
23
2221/20
757/10
533
2276
270
440
15/10
26
38
624
9756
796/37
2136
11
345
12
770
16
58
1589
187
604
518
139
234
2
664/18
225
1044/18
1154/30
58
99
126
1064
31
1410
622
275
607/32
18
504
127
Mukařov
Dřísy
Praha 4
Rokycany
Heřmanův Městec
Kadaň
Poděbrady
Vlašim
Mariánské Lázně
Cerhenice
Nová Role
Rouchovany
Praha 10
Praha 8
Osek u Duchcova
Louny
Nezvěstice
Hradec Králové
Rybnik 3 - POLSKA
Turnov
Zvolen
Volyně
Pov.Bystrica
Praha 10
Praha 5
Hluboká
Žirovnice
Strakonice
Planá u Mar.Lázní
Počepice
Slabce
Rychvald-Podlesí
Lanškroun
Praha 4 -Kamýk
Praha 9 - Vinoř
Kamenný Přívoz
Lnáře
Bratislava
Praha 9
Velehrad
Praha 9
Praha 4
Velké Popovice
Pardubice 2
Hrubý Súr
Dvůr Králové
Lovčice
Přelouč
Votice
Praha 9- Čakovice
Partizanske
Krucemburk
Hostivice
Juszczyn 34-231,PL
251 62
277 14
147 00
337 01
538 03
432 01
290 01
258 01
353 01
281 02
362 25
675 57
100 00
180 00
417 05
440 01
332 04
500 09
511 01
960 01
387 01
017 01
101 00
158 00
539 73
394 68
386 01
348 15
262 55
270 41
735 32
563 01
142 00
190 17
252 82
387 42
821 07
193 00
687 06
198 00
142 00
251 09
530 02
925 25
554 00
503 61
535 01
259 01
196 00
958 04
582 66
253 01
Vladimíra
Vladimír
Ludmila
Pavel
Václav
Zdeňka
Peter
Jitka
Jan
Jaromír
Božena
Josef
František
Jana
Josef
Jiří
Věra
Josef
RNDr. Tomáš
Ing.
Zdeněk
Věra
Karel
Ing.
Jaroslav
Stanislava
Radomíra
Ing.
Marie
Monika
Václav
Iva
Květa
Jaroslav
Ing.
Jiří
Eva
Alexandr
Ing.
Stanislav
Jana
PhDr. Josef
Ing.
Albert
Jiří
Ing.
Petr
Stanislav
Miroslav
Ing.
Miroslav
Oldřich
Blanka
Jaroslav
Ing.
Jaroslav
Naďa
Dezider
Věra
Václav
PhDr. Alena
Karel
Blahoslav
Pánková
Pernica
Pešková
Petrlík
Poslední
Pospíšilová
Pošefka
Prokůpková
Pulec
Rezek
Reisová
Ribij
Rohlíček
Roušarová
Rus
Rybár
Rýnová
Řehák
Sehnoutka
Seidl
Semeráková
Scheibal
Simandl
Skořepová
Skružná
Slavíková
Slavíková
Srb
Stodolová
Stolaříková
Svoboda
Svoboda
Svobodová
Szalai
Ševčík
Šimonová
Šmatlák
Šotola
Šrůtek
Šrůtka
Šupita
Štoček
Štverák
Švaříček
Tomanová
Toušek
Třešňák
Třešňáková
Turčianský
Turková
Tyle
Urbanová
Utratil
Vajgent
č.p.
Dr. Nešpora
č.p.
Vernéřov
Komenského
Farská
Suvorovova
Na sídlišti
č.p.
Kupkova
Husinecká
č.p.
Stavbařů
Litvínovská
Horní Dohalice
Husova
Nádražní
B.Pokorného
Generála Mrázka
Vinohradská
Španielova
Sosnová
Komenského
Na Barevně
Petříkov
Horní Ves
Velenice
Kostelní
kp. Stránského
Mádrova
Jižní
Evropská
Evropská
Jana Masaryka
Hrdličkova
Přeštická
Koněvova
28. pluku
Labská kotlina
Roškotové
Václavice
Komenského
Suchodol
Nádražní
Lidická
č.p.
Přítkovská
Na Šutce
č.p.
Staňkovského
Račiněves
Jirečkova
Králova
Lhota
31
5
109
205
157
320
620
765
122
43
3
26
10
8590
26
94
307
195
16
57
1279
471
431
580
96
43
13
1
1000
3032
214
92
92
1320
1/2208
1096/4
138
43
1013
1355
171
628
29
210
997
161
345
385 / 39
1123
1583
106
3
115
46
Číměř
Olomouc
Radostín n/O.
Aš
Hrob
Praha 9
Klatovy
Kostelec n.L.
Podhorní Újezd
Brno
Praha 3
Předslavice
Plzeň
Praha 9
Dohalice
Nová Role
Opočno
Doksy u Kladna
Jablonec n/N
Hlučín
Praha 6
Liberec
Jílové u Prahy
Městec Králové
Velké Popovice
Horní Cerekev
Dymokury
Radomyšl
Praha 9
Praha 4
Dýšina
Praha 6
Praha 6
Hradec Králové
Praha 4
Praha 10
Praha 3
Praha 10
Hradec Králové
Vlašim
Hrádek nad Nisou
Velký Osek
Příbram
Janovice n. Úhlavou
Mnichovo Hradiště
Sruby
Proboštov
Praha 8
Vranov
Čelákovice
Straškov
Praha 7
Praha 9
Dol. Břežany
378 32
779 00
594 44
352 01
417 04
198 00
339 01
277 13
507 54
638 00
130 00
387 01
307 08
190 00
503 13
362 25
517 73
273 64
466 01
748 01
163 00
460 01
254 01
289 03
251 69
394 03
289 01
387 31
198 00
143 00
330 02
160 00
160 00
500 12
148 00
102 00
130 00
100 00
500 02
258 01
463 34
281 51
261 01
340 21
295 01
565 44
417 12
182 00
093 01
250 88
411 84
170 00
196 00
252 41
43
Nataša
Valentová
František
Veček
Anna
Velebilová
RNDr. Karel
Vereš
Anděla
Veselá
Ing.
Václav
Vinčálek
Věra
Voborská
Marie
Vojtová
František
Volenec
Petr
Volštát
Ing.
Věra
Vorlíčková
Martin
Vyšvařil
Antonín
Wolf
Ján
Zákopčaník
Vladimír
Zima
Ivo
Zmrhal
Botanický ústav AV ČR
Knihovna Národního musea
Pražská botanická zahrada
Státní vědecká knihovna
44
Sekaninova
č.p.
č.p.
Mochovská
Ve Svahu
Počernická
Norská
Dubějovice
Sedlec
Rooseveltova
K Lochkovu
Pod strání
Nedvězská
Ovčí hájek
č.p.
Michelský vrch
527
55
30
33
428
29
3520
24
13
571
5
535
2230
2156/10
44
369/41
Královská obora
Nádvorní
Pospíšilova
56
134
395
Hradec Králové
Praskačka
Slověnice
Praha 9
Vrbno pod Pradědem
Praha 10
Praha 10
Trhový Štěpánov
Karlovy Vary
Čelákovice
Praha 5
Hradec Králové 6
Praha 10
Praha 13
Loučeň
Liberec-Ruprechtice
Průhonice
Praha 7
Praha 7
Hradec Králové
500 11
503 33
257 26
198 00
793 26
100 00
101 00
257 63
360 15
250 88
154 00
500 05
100 00
158 00
298 37
460 14
170 00
170 00
500 09