Policejní řád

A. Část všeobecná.
Čl. I.
Tento řád policejní vchází v působnost dnem 1. února 1906.
Čl. II.
Tímto dnem pozbývají platnosti všechny vyhlášky obecním zastupitelstvem vydané ve
věcech místní policie, pokud tímto policejním řádem jinak jsou upraveny.
Čl. III.
Přestupky řádu tohoto, pokud nespadají pod obecný zákon trestní, trestají se peněžitou
pokutou až do 20 korun a v případě nedobytnosti pokuty vězením až do 48 hodin, pokud jiná
sazba trestní zvláštními zákony a nařízeními není stanovena.
Čl. IV.
Pokuty plynou do pokladny místních chudých, není-li zvláštními zákony jinak ustanoveno.
Zaplacením pokuty aneb vytrpěním trestu na svobodě není vyloučen nárok obce neb
soukromníků proti vinníku na náhradu škody z přestupku vzcházející.
Čl. V.
Při místně policejních neodkladných opatřeních pomíjející povahy, na něž v tomto
policejním řádě pamatováno nebylo, může starosta výjimkou ustanoviti peněžitou pokutu až
do 10 kor. a v případu nedobytnosti pokuty vězení až do 24 hodin. (§§ 63. a 64. ob. zř.)
Č1. VI.
Z nálezu učiněného dle §§ 62. a 64. ob. zř. lze se odvolati k okresnímu úřadu
politickému.
Čl. VII.
Právo zmírniti pokutu v cestě milosti přísluší vedle § 5. min. noř. z 31. ledna 1860 č.
31. ř. z. politickému úřadu zemskému.
Čl. VIII.
Kdykoliv čeled' a osoby služebné přestoupí některý předpis tohoto policejního řádu,
budou z toho odpovídati též ti, kdož je mají ve službě, pokud opomenutím nebo přímo ku
přestupku přispěli.
Podobně ručí rodiče v tomto případu za přestupky a škody dětmi jejich spáchané.
Zaměstnavatelé necht` předpisy tohoto policejního řádu uvedou čeledi na poměl?.
Čl. IX.
Městské radě zůstavuje se stanoviti, pokud platnost těch kterých předpisů policejního
řádu nevztahuje se na Limperka, Vinice, Derflík, Harta a samoty.
B. Část zvláštní.
§ 1.
Každý dům musí býti zcela znatelně nad vchodem označen číslem popisným. Označení
to musí se státi u domů starších nejdéle ve čtyřech nedělích od prohlášení tohoto řádu, při
domech nových ve 14 dnech ode dne doručení výměru číslo popisní ustanovujícího.
§ 2.
Bydlí-li majitel domu buď stále aneb jen na čas v místě jiném, jest povinen obecnímu
úřadu jmenovati správce svého domu a zástupce svého, jemuž spisy úřední doručovati se
mají; k němu také vztahují se veškeré předpisy platící pro majitele domu, při čemž však
vlastník domu zůstane zodpovědným za svého zástupce.
§ 3.
Každá změna ve vlastnictví domu budiž od nabývatele domu oznámena nejdéle ve 14
dnech po vkladu vlastnictví do knih pozemkových obecnímu úřadu, aby v patřičný seznam
mohla býti zanesena.
§ 4.
Vlastníci domů a jich zástupcové jsou povinni každého nájemníka u obecního úřadu
nejdéle do 8 dnů ohlásiti.
Totéž platí i při vystěhování se, při čemž udán budiž čas a pokud známo i místo, kdy a
kam strana přesídlí.
Taktéž jest i vlastník domu, přestěhuje-li se do něho, povinen do 8 dnů u obecního
úřadu to ohlásiti.
§ 5.
Nájemník, najme-li část svého bytu dalšímu podnájemníku, říditi se musí dle § 4.
tohoto řádu.
§ 6.
Taktéž kdo do bytu přijme někoho ať cizího, příbuzného neb sešvakřeného, jest povinen, trvá-li pobyt ten déle 1 měsíce, oznámení učiniti dle § 4. tohoto řádu.
§ 7.
Každý majitel domu jest povinen oznámiti obecnímu úřadu každé dítě školou povinné
(ve věku od 6-14 let), jež v domě jeho bydlí a do školy zapsáno není, ani domácího
vyučování nepožívá.
§ 8.
Každý, jenž v obci zdejší domovského práva nepožívá, jakmile se do obce přistěhuje,
jest povinen v 8 dnech obecnímu úřadu předložiti svůj domovský list.
§ 9.
Zaměstnavatelé a službodárci vůbec jsou povinni dělnictvo, služebnictvo i učně, ať
jakéhokoliv druhu, byť i u nich nebydleli, nejdéle do 3 dnů po nastoupení u obecního úřadu
ohlásiti a jich čelední knížky neb jiné průkazy proti stvrzení k uschování odevzdati. Při
odhlášení třeba ono stvrzení předložiti.
§ 10.
Tuláky nebo jinak podezřelé osoby nemá nikdo přechovávati a nebylo-li by lze je
odbýti, budiž ihned o tom učiněno policii oznámení.
§ 11.
Veškeří hostinští, kteří jsou oprávněni cizince na nocleh bráti, jsou povinni předepsanou knihu cizinců řádně vésti a na požádání předložiti ji k nahlédnutí policii, která má
právo přesvědčiti se o řádném zanášeni v knihu tu.
Hostinští jsou zodpovědni za správné vedení a nepoškozené zachování této knihy, která
musí býti co do stran číslována, obecním úřadem stvrzena a pouze k účelu naznačenému
upotřebována.
Hostinský má knihu cizinců předložiti nebo dáti předložiti každému nocleháři, který
jest povinen příslušné rubriky této knihy úplně a zřetelně vyplniti nebo dáti vyplniti.
Jestliže by noclehář se zdráhal to učiniti, budiž to bez prodlení oznámeno policii.
Hostinský, který není oprávněn k přechovávání cizinců, nesmí žádného cizince na
nocleh bráti.
§ 12.
Majitel noclehárny jest povinen vésti předepsaný protokol o noclehářích t. j.
noclehujících živnostenských pomocnících, musí jeho rubriky dle pracovních knížek neb
jiných cestovních listin nocleháře vyplniti a míti jej pohotově k nahlédnutí úřadů.
Ohledně tohoto protokolu platí táž ustanovení, jaká v knihách cizinců v § 11. jsou
uvedena.
Zdráhal-li by se noclehář své výkazy ukázati, nebo neměl-li by jich, anebo byl-li by i
jinak podezřelý, nesmí býti na nocleh přijat.
§ 13.
Zakazuje se přenocování cizích osob ve stodolách, kůlnách a stájích, vyjma oněch
osob, které ku střežení zvířat jsou určeny, anebo které jsou u dotyčného hospodáře jen na čas,
jako v době sklizně neb mlácení obilí zaměstnány, pak vyjma hostinců; rovněž zakázáno
přenocování ve stozích, na ulici, neb na jiných veřejných místech.
§ 14.
Majitelé nemovitostí v živějších ulicích povinni jsou chodníky kolem jejich nemovitostí vedoucí a není-li jich, tedy cestu místo chodníku kolem nemovitosti pro chodce určenou
chovati v čistotě. Tato povinnost platí nejen pro majitele domů obytných, nýbrž i pro každou
nemovitost na chodník neb ulici hraničící.
Bláto i suché smetí budiž vždy v krátké době odstraněno.
§ 15.
V zimě jsou majitelé nemovitostí neb jich zástupci povinni chodníky v celé jejich šířce
a tam, kde chodníků není, cestu místo chodníku pro chodce určenou, podél svých
nemovitostí, tudíž i při zahradách a jiných objektech, kudy se chodí, co nejdříve dáti od
sněhu čistiti a při náledí pískem neb popelem posypati, a sice takovým způsobem, aby
chodníky a stezky vždy ve stavu schůdném, bez každého nebezpečí pro chodce udržovány
byly : zejména pahrbky sněžné na chodnících se tvořící musí za dne dle potřeby býti
odklízeny.
§ 16.
Sníh se střech shazovati ve veřejné ulici a na náměstí dovoluje se v čase, kdy po ulicích
méně se chodí a jen tenkráte, když jest dáno a vyvěšeno výstražné znamení, že se sníh
shazuje. Spadne-li někomu sníh se střechy, nebo dal-li někdo se své střechy sníh sházeti,
musí jej po ulici dáti takovým způsobem rozházeti, aby ani chůzi ani jízdě nepřekážel. Sníh
neb náledí ze dvora na ulici vyhazovati není dovoleno.
Na střechách břidlicových jest každý majitel domu povinen sněžáky poříditi a je v
patřičném stavu udržovati.
§ 17.
Každý, kdo vozí led, má povoz svůj tak upraviti, aby kusy ledové z něho padati nemohly a kdyby přes to nějaký kus z něho spadl, musí jej opět na vůz naložiti.
Veškerý led, který byl přivežen a složen, jakož i veškeré odštěpky ledové, mají býti
ještě před večerem z ulice a chodníků odklízeny, otvory do sklepů a lednic náležitě opatřeny
a místo, kde se led skládal, zvláště pak chodníky musejí pečlivě pískem posypány býti.
§ 18.
Vysypávati popel, smetí, střepy, saze, odstřižky plechu a pod. na ulici neb jiné veřejné
prostory nebo do řeky házeti se přísně zakazuje
Vozy s nákladem popele, vápna, jílu, drobného kamení, uhlí a pod. mají býti tak
upraveny, aby náklad nepropadával.
Vymetávati prach z vozů na ulici, když byl náklad složen, přísně se zapovídá.
Vyhazovati smetí anebo jakékoliv jiné předměty z oken, vyvěšovati a vyprašovati z
oken neb balkonů a pavlačí přikrývky, peřiny, koberce, hadry, utěráky a pod. se přísně
zakazuje.
Trestné jest stavěti neb vyvěšovati různé předměty před okny neb do oken, není-li
učiněno bezpečnostní opatření, aby předměty ty nespadly.
Čistiti okna mimo přízemí jest dovoleno pouze těm osobám, které jsou ochranným
pásem kolem těla připevněným opatřeny.
§ 19.
Každé znečisťování náměstí, ulic, sadů, veřejných a soukromých budov vůbec a zejména znečisťování chodníků a míst před hostinci a nalévárnami vykonáváním přirozených
potřeb jest přísně zakázáno.
Rovněž tak se zakazuje vylévání špíny a vody odpadkové na ulici do pouličních rygolů,
na kanálové mříže, neb svádění jich na chodník a pouliční dlažbu zvláště upraveným
kanálkem. Dále se zakazuje odhazovati na chodník odpadky zeleniny a ovoce (pecky, kůru
pomerančovou) a vůbec jakékoliv jiné předměty, jimiž by úraz mohl býti způsoben.
§ 20.
Každé znečisťování studní, mytí vozů, nádobí, prádla, šatstva a jiných předmětů při
veřejných pumpách nebo stojanech vodovodu, na veřejných ulicích nebo náměstích se
zakazuje. Rovněž jest zakázáno odvážení vody ze stojanů vodovodu nebo z veřejných pump
ve vozích.
§ 21.
Vystavování beden, sudů, zboží, vozíků a pod. na ulici, chodnících a veřejných místech, vyjma při nakládání a skládání se zakazuje. Také nesmí nezapřažené prázdné vozy
nikde v ulici státi a nákladem opatřené jen tak dlouho, jak toho ku skládání nevyhnutelně
třeba.
Dále zakazuje se po chodníku, po cestách pro pěší, ve stromořadích a stezkách v sadě
jízda velocipedy, motorovými koly, vozíky, trakary neb koňmo, nošení objemných břemen,
jako : velkých košů, prken, nábytku, železa, plechu a pod., taktéž ti, kdož mají na sobě oděv
tak znečistěný, že by šat kolemjdoucích snadno poškoditi mohli, nemají choditi po
chodnících. Zapovídá se choditi v širokých řadách po chodníku, nebo stavěti se na něm,
pokud by se tím cesta ostatnímu obecenstvu zamezovala, rovněž nemají dětské vozíky vedle
sebe po chodnících jezditi, nýbrž jen jednotlivě.
§ 22.
Výkladní skříně smí zřizovány býti jen se svolením a dle předpisů obecního úřadu.
Záclony a svítilny před krámy smí nejníže 2~3 m nad zem dosahovati; postranice u
záclon se nedovolují. Také se nedovoluje vystavování židlí, lavic a stolů před hostinci neb
vůbec před domy.
Zakazuje se dále všeliké vyvěšování zboží na ulici, na krámech, na stěnách a průčeIích
domů, kterými se volná chůze stěžuje.
§ 23.
Označovací tabule živnostníků, zavěšené na zdi, musí býti podél zdi pevně a tak umístěny, aby to vkus neuráželo. Štítky nad chodníkem vyčnívající bez svolení obecního úřadu
se nedovolují ; taktéž nesmí tyto vrzáním noční klid rušiti, ani světlu svítilen neb pasáži
překážeti.
§ 24.
Venkovní okna přízemních bytů podél chodníků neb veřejných cest smí se otvírati
jediné takovým způsobem, aby až k samé zdi přiléhala a pasáž tím netrpěla.
Vrata a dvéře v přízemí na. straně k ulici nesmí se na venek otvírati a kde jsou tak
zřízeny, buďtež předělány tak, aby se otvíraly dovnitř.
Střechy, jichž okap jde na ulici, musí býti opatřeny nepromokavými žlaby a odkapními
rourami s příslušnými mísami.
Vodorovné otvory (díry) do sklepů zřizovati tam, kde se veřejně chodí, není dovoleno,
a kde takové otvory jsou, buďtež bezpečně opatřeny. Také naprosto se zapovídá zřizovati
zaklopené (padací) dvéře ke vchodům do sklepů a kde ještě jsou, buďtež ihned odstraněny.
§ 25.
Vystavování bud a stánků na ulicích a náměstích může se díti jen se svolením obecního
úřadu, který stanoví místo a rozměr stánků.
V neděli a ve svátek obmezuje se prodej tento na hodiny obecním úřadem stanovené.
Po uplynutí jich musí jak stánky, tak i zboží býti odstraněny.
Prodavači jsou povinni místo svého stánku denně očistiti. O postavení bud a stánků o
výročních trzích jedná řád tržní. Železné neb dřevěné koly při stavbě bud a stánků do dlažby
zarážeti se nedovoluje.
§ 26.
Všechny stavby jak domů, tak i stavby kanálů, chodníků, dále rozkopaná místa v ulici,
kde se dláždí atd. musí býti ohraženy a výstražným znamením ve dne, v noci pak světlem
opatřeny.
Skládání jakýchkoli stavebních hmot na ulici smí se díti pouze se svolením obecního
úřadu a jen na místě vykázaném. Při tom buď dbáno toho, aby hydranty materialem
zastaveny nebyly neb přístup k nim stižen nebyl. Stromy, kolem nichž musí býti plocha
nejméně 1 m2 volná, buďtež prkny ohraženy. Kde toho frekvence vyžaduje, musí býti zřízen
pod lešením chodník pro chůzi.
Hasení vápna a dělání malty, jakož i prohazování písku na veřejné ulici se nedovoluje,
leč jen ve zvláštních případech nutných po předchozím svolení obecního úřadu.
Vytrhovati dlažbu uliční a kopati na ulici, ať se to děje k jakémukoliv účelu, smí se jen
s povolením úředním.
Shazování rumu ze žlabů a úžlabí se z ohledů veřejné bezpečnosti nepřipouští, nýbrž
rum ten musí se vždy do kbelíku házeti a půdou dále odstraňovati. Také padání rumu
drobného při čistění krytu musí býti zamezeno. Rum neb vykopaná zem při stavbě složený na
místě na ulici neb náměstí vykázaném musí se každý den tak odvážeti, aby přes neděle a
svátky nic před domem na ulici neb na náměstí nezůstalo.
Při opravách střech a domů buďtež vždy tím, kdo opravu provádí, obvyklá však snadno
viditelná znamení výstražná na chodníku umístěna.
§ 27.
Krmení koní a tažného dobytka vůbec na ulici trpí se jen v nejnutnějších případech a
musí se při tom užívati na krmivo závěsních pytlů.
Průhon dobytka jest dovolen pouze ulicemi městskou radou k tomu určenými.
Dobytek musí býti vespolek svázán a dobře hlídán. Zůstavení dobytka na ulicích a
náměstích jest vyjma dobytčí trhy zakázáno.
Dobytek hospodářský a drůbež na ulici a místa veřejná pouštěti se zakazuje.
Kosy na sekání polních plodin buďtež opatřeny pouzdry tak, aby při chůzi městem
nemohlo se nikomu ublížiti.
§ 28.
Ulice nesmí býti v noci ničím zastaveny. Musí-li nezbytně někde před domem, ať na
chodníku neb jízdní dráze či na náměstí zůstati přes noc vozy, zboží, dříví, stavební hmoty a
pod., musí umístěny býti tak, aby frekvence tím rušena nebyla a musí výstražnými svítilnami
býti osvětleny.
Vedle toho dlužno to oznámiti dříve městské policii.
§ 29.
Rychlá jízda, zvláště vozů nákladních, dále na koních v ulicích a náměstích, neopatrné
předjíždění, přivěšování vozů na vozy, vyskakování dětí ze zadu na vozy neb saně,
bezpotřebné a svévolné práskání a ohánění se bičem se zapovídá.
Na velocipedech, motorových kolech a vozech automobilních smí se po ulicích a
náměstích jezditi pouze v jízdní dráze a mírnou rychlostí, která nesmí býti větší rychlosti
koně v klusu. Tato rychlost jízdy musí býti ještě zmenšena a v případě potřeby vůz automobilní (kolo motorové, velociped) zcela zastaven, lekají-li se blížením takového vozu koně
a jiná zvířata a mohly-li by se tím způsobiti nepořádek a neštěstí.
Zapovídá se po ulicích; zvláště pak po náměstí krále Otakara a náměstí Kostelním
projíždění se pro zábavu neb výcvik na velocipedech, motorových kolech a vozech
automobilních, jakož i projíždění koní a kočárů.
O trzích, větších shromážděních obecenstva (pohřebních anebo veřejných průvodech),
pak v úzkých a příkrých ulicích, na křižovatkách a záhybech ulic, při vjíždění do domu i z
domu a vůbec všady, kde jízda jakýmkoli způsobem stižena jest, musí se jezditi volněji, a
sice nikoli rychleji, než jak jde chodec, a kočové jsou povinni voláním chodce varovati.
V zimě, když leží sníh, musí býti každý potah opatřen dobře znějícími zvonky.
Vyhýbání díti se musí již z přiměřené vzdálenosti a sice vždycky na levo, předjíždění pak
vždycky na pravo; saně když se setkají, mají se vyhýbati v pravo.
Od soumraku počínajíc až do rozednění musí veškeré povozy, kočáry, velocipedy,
motorové dvoukolky i automobilní vozy býti osvětleny.
§ 30.
Při jízdě nesmí se vozka od povozu vzdáliti a při velkém nákladu nesmí na voze seděti,
nýbrž podle vozu jíti. Jede-li s kopce, musí brzditi. Vozy s dlouhým dřívím nesmí vysoko
naloženy býti a kmeny musí nejméně na dvou místech silnými řetězy bezpečně sepjaty býti,
aby skutálení se možno nebylo. Povozy takové musí býti mimo kočího vždy nejméně ještě
jedním mužem doprovázeny a nesmí vůbec hlavními ulicemi jezditi. Povozy určené pro těžký
náklad, přesahující 2 tůny (2.000 kg.), musí míti kování loukotí nejméně 10 cm. široké.
Veškeré povozy určené pro dopravu zboží, tedy i s přípřeží psí, musí opatřeny býti
předepsanou tabulkou, obsahující jméno a bydliště vlastníka. Na povozy se psí přípřeží nesmí
nikdy vozka ani jiná osoba sednouti aneb je nákladem přetížiti. Průvodce vozíku psy
taženého má voj nebo vidlici držeti stále v ruce a tak vozík říditi. Psi nesmějí ani ku voji ani
k vidlici býti zkrátka přivázáni. Naopak smějí psi tažní býti přivázáni pouze volně a to tak,
aby károu nebyli smýkáni, nebo nemusili převahu nákladu držeti a mohli si ulehnouti.
§ 31.
Žebrání od domu k domu, na ulici a veřejných místech vůbec se zakazuje. Rodičové
neb opatrovníci dítek, které budou při žebrání s jich vědomím prováděném přistiženy, budou
též trestáni.
Potulným a žebravým hudebníkům, kteří hudbu provozují bez povolení policejního,
jest vstup do domů a obcházení po městě zakázán.
Blízko chrámů po čas bohoslužby, u škol po dobu vyučování, u veřejných úřadů během
úředních hodin a u nemocnic se hudba vůbec nedovoluje.
§ 32.
Konati sbírky peněžité dům od domu bez úředního povolení jest zakázáno.
§ 33.
Hry dětí jsou dovoleny pouze tam, kde nejsou na překážku frekvenci, žádné škody
nepůsobí a sousední obyvatele neobtěžují.
Všeliké výtržnosti a povykování na veřejných místech ať ve dne nebo v noci, pak každé
rušení nočního pokoje podléhá trestu.
Po 10. hodině večerní nesmí se hraním na jakékoliv nástroje, zpíváním a vůbec jakýmkoliv povykem v soukromých bytech sousedstvo obtěžovati.
V hostincích smí se v době noční hráti pouze při zavřených oknech.
§ 34.
Veřejné průvody, maškarní průvody, jakož i pobíhání jednotlivých mask díti se smí jen
s úředním povolením.
Obcházení dětí ustrojených za „Mikuláše“ neb „Tři krále“, pak v den sv. Štěpána, sv.
Matěje, v neděli smrtelnou a v pondělí velikonoční za účelem sbírání milodarů není
dovoleno.
§ 35.
Střelba z hmoždířů, vypalování ohňostrojů atd. vyžadují předběžného povolení
policejního; rovněž hudba po městě a veškeré produkce, postavení panoram, kolotočů a hra
na kolovrátek.
Toto povolení může býti učiněno závislým od složení poplatku až do 20 korun pro fond
chudých. Tento poplatek bude vybrán i tehdy, když povolení vyžádáno nebylo.
§ 36.
Konání veřejných slavností, divadelních představení, uměleckých produkcí, národních
slavností a shromáždění vůbec, budiž nejméně 24 hodin před tím obecnímu úřadu s programem oznámeno za příčinou policejních opatření.
§ 37.
Divadelní představení, plesy, taneční zábavy a koncerty jsou dovoleny pouze v místnostech k tomu způsobilých a úředně schválených.
Dvéře těchto musí se vesměs otvírati ven, při představení nesmí býti uzavřeny a musí
býti opatřeny nápisy „Východ“. Při plynovém neb elektrickém osvětlení musí býti jestě
několik světel z nouze (buď svíčky neb petrolejové lampy s plechovými nádobkami) v
místnosti vhodně umístěno a po čas divadelního představení, plesu, zábavy neb velké schůze
rozžato.
Kromě toho musí býti poblíž sálu při ruce nádoba s vodou nejméně 1 hl. obsahu,
putynky s pískem a několik větších vlhkých hader. Rovněž musí býti osvětleny všecky
schody a chodby.
K divadelním představením, taneč. zábavám a koncertům vyšlou se hasičské hlídky, za
které jsou pořadatelé povinni zaplatiti předem pro hasičský sbor ustanovený poplatek. Místní
policii náleží po čas divad. představení, taneč. zábav neb velkých schůzí dbáti pořádku a
pokoje a zameziti všeliké neslušnosti a rušení zábavy.
§ 39.
Každá taneční zábava a ples musí býti obecnímu úřadu ohlášena a jest pořadatelstvu za
každou takovou zábavu mimo kolek zapraviti předem poplatek (4 K při vybírání vstupného a
2 K bez vybírání vstupného) ve prospěch místních chudých.
Hostinští a pořadatelé jsou zodpovědni za pořádek při plesích a tanečních zábavách a
propadají trestu, zanedbají-li povinnou v tom směru péči, zejména také připustí-li ku taneční
zábavě známé rváče a rušitele pořádku neb školou povinné dítky a mladistvé osoby do
šestnácti let.
K udržení pořádku jest jim dovoleno vyžádati si policejní assistenci, nahradí-li předem
poplatek 3 K za muže u polic. úřadu.
V hostincích, kde se přiházejí rvačky a rušení pořádku, dovolí se taneční zábavy jen do
určité hodiny.
V době letní obmezují se taneční zábavy do 12. hodiny noční.
Pak-li hodina ta se překročí, stává se trestným nejen hostinský a pořadatel, nýbrž i
hudebníci, kteří přes čas hrají, po případě i hosté, kteří by vyzvání hostinského nebo
pořadatele, by od tance upustili, neuposlechli.
Taneční hodiny, které pořádá oprávněný taneční mistr, a jež se na jeho chovance
neobmezují, dále spolkové zábavy taneční, třebas i výhradně pro členy spolku pořádané,
podléhají týmž poplatkům, jako taneční zábavy veřejné.
Hostinští, kteří předem nezapravili všeobecné hudebné, nemohou obdržeti povolení k
tanečním zábavám.
Obecní úřad má právo konání tanečních zábav z veřejných ohledů obmeziti neb je
vůbec zakázati.
Konání taneční zábavy proti výslovnému zákazu obecního úřadu se přísně tresce.
§ 40.
Prodlévání školních dětí a mladistvých osob do 16 let při veřejných zábavách tanečních
se nedovoluje ani v průvodu rodičů neb jiných osob, jimž svěřen dohled nad nimi, vyjímaje
případy, kdy osoby takové navštěvují taneční hodiny za účelem vycvičení se v tanci.
Dětem školním neb mladším zapovídá se vstup za účelem nákupu piva neb jiných potřeb do hostinců, v kterých se přechovávají nevěstky veřejné.
§ 41.
Prodlévání dítek a mladistvých osob, jež 16 roků stáří nedosáhly, po 10. hodině večerní
na ulici se zapovídá.
Rodiče, opatrovníci, zaměstnavatelé a službodárci vůbec jsou povinni dítky neb učně
mladší 16 let, kteří u nich bydli, po 10. hod. večerní doma držeti.
§ 42.
Školou povinné dítky nesmí ničeho po domech neb ulicích prodávati, aniž v hostincích
neb nalévárnách snad nějak se zaměstnávati. Rovněž nesmějí se školní dítky v době
vyučování používati při honbách.
§ 43.
Veřejné nevěstky, které pobíhají po ulicích, zdržují se v tanečních sálech aneb okázale
staví se do oken a dveří hostinců, neb které svým chováním a vystupováním mravopočestnost
urážejí, propadají trestu a budou postrkem, nejsou-li sem příslušnými, do své obce domovské
dopraveny.
Trestné jest též přivádění takových ženštin do hostinců neb soukromých bytů.
§ 44.
Nemravné, neslušné a hrubé chování se na veřejných místech, při tanečních zábavách a
pod. se tresce.
§ 45.
Vyvěšování neb vystavování obrazů, soch a jiných předmětů, jimiž mravopočestnost
neb stydlivost hrubě se uráží, neb zavdává příčina k pohoršení, na domech a ve výkladních
skříních, se zakazuje.
V takovém případě vyzve policie dotyčného k odstranění těchto předmětů; neuposlechne-li týž, má policie právo předměty takové konfiskovati,
§ 46.
Zlomyslné poškozování neb mazání soch, obrazů, pamětních desk, veřejných nápisů,
firem, domovních zdí, plotů, vyměňování a shazování návěštních tabulí, vodovodů, požárních
telegrafů, pouličních svítilen, poškozování keřů, květin a stromů ve veřejných sadech a
stromořadích a pod. jest co nejpříměji zapovězeno.
§ 47.
Koupání dovoleno jest pouze v plavkách neb koupacím oděvu a jen na vykázaných
místech, na nichž každého roku dána budou příslušná výstražná znamení.
§ 48.
Domy a průčelí jejich buď'tež v řádném a slušném stavu udržovány.
Majitelově domů, jich zástupci neb správcové jimi ustanovení bedlivě přihlížejtež k
zachovávání čistoty v domech vůbec; zvláště pak hleďte k čistotě v nádvořích domů. Žumpy
musí býti nepropustně vyzděny a vydlážděny a vrchem neprodyšně zakryty a buďtež častěji
vyklízeny. Zdechne-li komu z obyvatelů domu zvíře, nesmí se do žumpy nebo smetiště
hoditi, nýbrž musí se pohodnému odevzdati.
Vytékání hnojůvky do ulice a na místa veřejná budiž naprosto zamezeno. Jámy pro
vsákání vody tzv. trativody nejsou dovoleny a kde se nalézají, buďtež ihned odstraněny.
§ 49.
Studny pro pitnou vodu musí býti vesměs tak zřízeny, aby zabráněno bylo znečisťování
vody v nich vnikáním látek zdraví škodlivých a to jak s povrchu, tak i ze stok, žump a
hnojišť.
Zakazuje se pokrývati a obalovati v zimě čerpadlo neb rouru hnojem k zamezení zamrznutí. K tomu účelu smí býti užito pouze čerstvé slámy, drtin, řezanky a pod. zcela čistých
věcí.
Zpozoruje-li se, že čerpaná voda nápadně se zkazila, že se zbarvila, že zapáchá nebo
nápadně chutná, náleží na toho, kdo studny užívá, by to ihned obecnímu úřadu ohlásil.
§ 50.
Ukládání sena, slámy, neb dříví na půdě stavení obytného se nedovoluje; tam pak, kde s
obytným stavením hospodářské souvisí, musí předměty takové nejméně na 1 m od komínu
vzdáleny býti a komín k vytnetání ze shora upraven býti.
Dvéře půdu uzavírající musí býti železné nebo plechem pobité. Vazební dříví musí býti
nejměně 15 cm. od komínového zdiva vzdáleno a otvory k čistění komínu musí opatřeny býti
dvojitými železnými dvířky mimo čistění stále uzavřenými. Komíny buďtež čistěny od
kominíků k tomu oprávněných a sice komíny úzké nejméně jednou za měsíc a kde se více
topí i častěji; vypalovati smějí se jen ruské komíny po ohlášení a povolení obecního úřadu.
§ 51.
Vozy naložené senem, slamou, lnem a pod. nesmí přes noc na ulici, na veřejných
přístupných místech a před hostinci býti zůstaveny, nýbrž musí býti umístěny v uzavřených
dvorech. Kouření poblíže míst, kde jest snadné nebezpečí ohně, se zapovídá.
Rovněž zapovídá se odhazování hořících doutníků, sirek, neb žhavého popele z dýmky
poblíže snadno chytlavých látek.
Na půdu, do stodoly, do stáje nebo do takového místa, kde se dříví, uhlí, seno, sláma
nebo jiné snadno chytlavé věcí nalézají, nesmí se choditi s otevřeným světlem.
§ 52.
Ukládání popele nevyhaslého v místě nebezpečném, vysypávání jeho na hnojiště neb
smetiště a uschování v dřevěných nádobách se zakazuje. Popel žhavý smí se sypati jen do
zděných a zakrytých jam.
§ 53.
Fiakrům, drožkářům a vůbec vozkům, když někoho vezou, zakazuje se kouřiti. Rovněž
kouření při dovážení obilí, sena, slámy atd. se zapovídá.
§ 54.
Obchodníci a živnostníci musí snadno chytlavé látky na bezpečném místě uschovávati.
Místnosti pro ukládání líhu, petroleje, benzinu atd. musí býti komisionelně ohledány a úředně
schváleny.
§ 55.
V hostincích, výčepech a jiných veřejných místnostech na zem plivati se zakazuje. Ve
všech těchto místnostech buďtež plivátka umístěna.
§ 56.
V soukromých zahradách povinen jest majitel v pravý čas housenky a chrousty sbírati a
ničiti.
§ 57.
Stohy na obilí a slámu smí býti nejméně alespoň 400 m od nejbližšího stavení postaveny. U stodol složená sláma vymlácená musí býti do 48 hodin po vymlácení odklízena.
§ 58.
Dělání kompostu a jam pro ukládání řízků na veřejných místech, v ulicích a v
bezprostřední blízkostí města se zapovídá.
Vypouštění výkalů v blízkém okolí města jest jen tehdy dovoleno, když se dají do
kompostu a neprodleně vrstvou hlíny nejméně 5 cm. silnou přikryjí.
Vyvážení výkalů a hnoje z domů, kde panuje nakažlivá choroba, jest po dobu nemoci
zakázáno. Po ukončení nemoci nakažlivé a vykonání desinfekce, má se díti vyvážení faekalií
po předcházejícím desinfikování žumpy pouze faekalním přístrojem.
Řízky ,ukládati v hospodářských staveních v obvodu města dovolí se jen tomu, kdo si k
účeli tomu ve dvoře zřídí řádnou žumpu vyzděnou a náležitou vrstvou hlíny, popélu a pod.
zakrytou tak, aby okolí nebylo zápachem obtěžováno.
§ 59.
Nakládání hnoje se musí díti tam kde jest dům opatřen průjezdem ve dvoře, kde však se
musí hnůj prve vynášeti, a pak na ulici nakládati, budiž ho pouze tolik vynešeno, co by se na
jeden vůz naložilo a to budiž ihned odvezeno. Takovéto vyvážení hnoje, jakož i vyklízení
žump a stok musí se díti pouze v hodinách ranních a sice od 1. dubna až do konce září do 9
hodin a od 1, října až dokonce března do 10 hodin.
§ 60.
Při čerpání močůvky a vyvážení výkalů má se používati obecního ssacího přístroje.
Vyklízení žump pomocí faekalního přístroje není vázáno na dobu v § 60. stanovenou.
Použije-li se k vyvážení tomuto vozu jiného druhu, musí se vyvážení to díti též jen v
době v § 60. stanovené a musí vozy tyto býti tak opatřeny a slamou kryty, aby z nich na ulici
nic padati neb vytékati a ji znečisťovati nemohlo.
Po vyvezení hnoje a obsahu žumpy buďtež místa na ulici před domem důkladně
vyčistěna.
V neděli a ve svátek nesmí se hnůj městem voziti.
§ 61.
Veškeří živnostníci a obchodníci, kteří se zabývají drobným prodejem předmětů, jež
náležejí k nejnutnějším potřebám denní výživy, zejména masa, mléka, másla, brambor,
chleba, mouky, cukru, kávy, soli atd. mimo to dříví a uhlí, musí ceny těchto předmětů dle
předepsaných jednotk míry a váhy označovati v platné korunové měně, způsobem každému
snadno patrným, tudíž úplnými cenníky na zevnějších stěnách, dveřích neb oknech místností
obchodních umístěnými, které musí obsahovati druh zboží, příslušnou jednotku váhy, po
případě míry a cenu za ni požadovanou.
§ 62.
Provozovatelé živností hostinských a výčepních, počítajíc v ně pachtéře a zástupce,
jsou povinni v místnostech pro hosty určených vyznačiti ceny pokrmů a nápojů dle jakosti a
množství, jakož i ceny her v platné měně korunové vyvěsením cenníku na místě patrném a
vyložením na stolech. Mimo to musí hostinští a hotelieři oprávnění ku přechovávání cizinců,
v každém pro hosty určeném pokoji vyznačiti poplatek za použití pokoje, včetně vedlejších
poplatků (za otop, osvětlení, posluhu a p.) rovněž v korunové měně cenníkem na místě
viditelném a snadno přístupném.
§ 63.
Všichni, kdož potraviny prodávají a je u vchodu do krámů na ukázku vystavují,
zejména kávu, rýži, ovoce, povidla atd., ať již v pytlích, nebo rozličných nádobách otevřených, jsou povinni opatřiti je skleněnými příklopy. Prodavači potravin jsou povinni k
zabalování jich užívati jen čistého, dosud neupotřebeného, nepotisknutého a nepopsaného
papíru.
K omalováni dětských hraček nesmí se žádných zdraví škodlivých a jedovaté látky v
sobě obsahujících barev užívati.
Rovněž zapovídá se užívání zdraví škodlivých barev ku okrášlení zboží cukrářského a
pernikářského.
§ 64.
Zapovězeno jest prodávati nezralé, od prachu, much a jiného hmyzu znečistěné a
nahnilé ovoce a pod.; totéž platí o houbách, jsou-li jen poněkud podezřelé neb neznámé.
Ovoce, houby a p., na nichž podobná závada se shledá, budou ihned policií zabaveny a
zničeny; mimo to prodavač jich bude potrestán. Ryby a raky smí se na trhu prodávati pouze
živé; ryby leklé a pošlí raci k prodeji nabízení se ihned zničí.
Na prodávané ryby musí prodávající opatřiti si dodávací lístek vydaný pánem rybolovu
neb nájemcem a opatřený . pečetí obecní a obsahující udání počtu a druhu ryb, místa, odkud
pocházejí a dne i roku vydání lístku toho.
Ryby a raci nesmějí býti ani prodáváni ani v hostincích připravováni v čase, pokud
trvají doby jejich hájení.
Žádná zvěř vůbec nesmí býti prodávána bez dodavacího lístku pánem myslivosti vydaného a razítkem výboru okresního opatřeného. Od čtrnáctého dne, když nastane čas hájení
zvěře a po všechen ten čas dále není dovoleno prodávati zvěř, která se má šetřiti.
Zapovězeno jest dále prodávati vůbec potraviny falšované, zkažené, nebo které na své
výživnosti pozbyly, nebo prodávati potraviny pro oklamání pod falešným označením. Umělé
máslo (margarín) a vůbec uměle vyrobené poživatiny ku prodeji určené musí jako uměle
vyrobené označeny býti.
§ 65.
Pivní tlakostroje musí býti přiměřeně zařízeny tak, jak platnými předpisy ustanoveno
jest.
Jednotlivé částky tlakostroje, zvláště vodící trubice pivní musí býti chovány stále čisté.
Čistění trubic konej se co nejčastěji, nejméně jednou za 4 neděle a to tak, že se vede skrze ně
vodní pára neb horká voda nebo dvouprocentní roztok sodový, při čemž se trubice vodou
proplachují tak, až čistá voda odtéká.
§ 66.
Maso syrové, lůj a pod. musí býti dopravovány na úplně čistých vozech vždy čistým
plátnem přikryté a nesmí s vozu dolů viseti. Zakázáno jest při dopravě na masném zboží
seděti. Maso nesmí se na dvéře krámů řeznických vyvěšovati ani na holou zem neb nečisté
nářadí pokládati. Naprosto zakázán jest prodej masa v průjezdech a otevřených stáncích, pak
pokoutní a podomní prodej masa vůbec.
§ 67.
V pekárnách, mlékárnách, udírnách, v řeznických krámech, v dílnách a krámech
uzenářských a vůbec v obchodních místnostech a skladištích všech živnostníků, kteří vedou
obchod potravinami, buď dbáno největší čistoty. V místnostech těchto není dovoleno
přespávati.
Roznášení uzenářského, pekařského a cukrářského zboží smí se díti jen od živnostníků
oprávněných a osobami oznámenými policii.
Ohmatování pečiva, masa a uzenin v místnostech, kde je toto k prodeji vyloženo, se
zakazuje.
§ 68.
Každý pes ať ke hlídání neb užitku vůbec neb pro zábavu chovaný musí býti opatřen
obojkem, na kterém upevněna budiž známka, svědčící o zaplacení daně; psi zlí, dráždiví a
nebezpeční musí mimo to stále býti opatřeni bezpečným náhubkem kovovým.
§ 69.
Psi ustanoveni výhradně ku hlídání domů neb dvorů mají býti stále uvázáni; v dobře
oploceném a uzavřeném dvoře neb zahradě může býti pes odvázán, nejsou-li tím kolemjdoucí
ohroženi.
§ 70.
Bráti ssebou psy do hostinců a výčepů, do obchodů s potravinami, do lázní a jiných
veřejných místností, na tržiště (na místo, kde se potraviny prodávají), na hřbitov a pod: se
zakazuje. Do veřejných sadů dovoleno jest psy jen na šňůře voditi.
§ 71.
Psi bez známek, pak zlí psi bez náhubku pobíhající budou pohodným schytáni a pakli
by zvláštní okolnosti nevyžadovaly delšího pozorování, budou po uplynutí tří dnů utraceni.
Majitel takového psa může jej zpět obdržeti, pokud není závady z ohledů zdravotních ; avšak
pouze se svolením policejního úřadu, když přihlásí se do tří dnů a zaplatí pokutu a výlohy
ošetřovací a neohlásil-li řádně psa za účelem předepsání dávky, když zapraví ještě
dvojnásobný obnos dávky.
§ 72.
Povalování se psů ve dne na chodníku a pobíhání jich v noci se netrpí.
Psi nečistí, nemocní a vůbec ošklivost vzbuzující nesmí býti na ulici pouštěni; dopadnou-li se, budou utraceni.
§ 73.
Pozorují-li se na psu známky vztekliny, nebo třeba jen takové známky, pro které jest se
obávati vypuknutí vztekliny, musí takový pes ihned osamocen, střežen a zvěrolékařem
ohledán býti; v takovém případě budiž policii neprodleně učiněno oznámení, která
zvěrolékařské ohledání zařídí.
§ 74.
Vlastník jakéhokoliv domácího zvířete, o kterém jest mu známo, že jest nebezpečno,
musí jej tak opatřiti, aby nikomu ublížiti nemohlo.
§ 75.
Všeliké svévolné týrání zvířat vůbec, kruté zacházení se zvířaty, když se jich používá
ku práci (zejm. k tahu) nebo při jich dopravě a hnaní, jakož i hrubé opomenutí povinné
zvířatům potřebné péče (zejm. co do krmení, napájení, umístění a čistoty) tresce se ,jako
týrání zvířat.
§ 76.
Zakázáno jest svazovati drůbež tak, že se poutka zařezávají, stěsnávati ji do vozů, košů,
klecí a pod. schránek, že dobře dýchati nemůže, nositi drůbež za krk nebo za nohy. že hlavy
dolů visí, jakož i smýkati drůbeží.
§ 77.
Každý, v jehož domácnosti vypukne nakažlivá nemoc, i ošetřující lékaři povinni jsou
oznámiti to ihned, jakmile nemoc nakažlivá jest zjištěna, obecnímu úřadu.
§ 78.
Vypukne-li nakažlivá nemoc v rodině obchodníka, který má byt při krámu, musí
onemocnělý náležitě osamocen býti, aneb není-li to možno, musí býti odevzdán do
nemocnice.
§ 79.
K zamezení dalšího rozšiřování nakažlivé nemoci, budiž zavedena ihned, jakmile
nemoc nakažlivá zjištěna, desinfekce dle nařízení lékaře a budiž v ní pokračováno i po skončení nemocí.
§ 80.
Převážení nemocných nakažlivou chorobou stižených a mrtvol dětí, jež zemřely
nakažlivou nemocí, ve veřejných povozech (kočárech povozníků) se zakazuje..
§ 81.
Rovněž se přísně zakazuje roznášení nebo rozprodávání šatstva, prádla, peřin a j. po
osobách nemocí nakažlivou stižených, pokud věci ty nebyly prve dle daných předpisů
desinfikovány.
§ 82.
Vystavování mrtvol osob nakažlivou nemocí zemřevších se vůbec zakazuje.
§ 83.
Každý případ úmrtí musí býti neodkladně městskému lékaři v příčině ohledání mrtvoly
oznámen s udáním veškerých potřebných dat zesnulého se týkajících; a ohledací lístek budiž
pak předložen městskému důchodu.
§ 84.
Účastníci pohřbu mají se připojiti k průvodu za truchlícími příbuznými dle pohlaví; v
řadách ve čtyrstupu ubírá se napřed ono pohlaví, jemuž náležel zesnulý a tento pořádek
dlužno zachovati až na hřbitov.
Při pohřbech, jichž se súčastní spolky korporativně, zahajují tyto průvod a sice tak, že
spolky v stejnokroji jdou před spolky v občanském oděvu.
§ 85.
Není-li při pohřbu v některé ulici jízda povozy přímo zastavena, platiž za pravidlo, že
povozy, které se proti průvodu pohybují, mají se vyhnouti z cesty a zůstati státi.
Kočové musí sestoupiti a po čas, kdy se průvod kolem ubírá, koně za úzdu držeti.
Zakazuje se hromadění se lidstva na překážku postupu průvodu, jakož i doprovázení
téhož po stranách mimo stanovený pořádek.
§ 86.
K zamezení neštěstí splašením se koní do pohřebního vozu zapřažených jest povinen
dotyčný povozník dáti ssebou spolehlivou osobu, která před koňmi jíti a je v nutném případě
vésti musí.
Pohřební vůz budiž po každém upotřebení vyčistěn.
Tento policejní řád byl schválen usraesením obecního zastupitelstva král. věnného
města Vys. Mýta ze dne 20. prosince 1905.
Ve Vys. Mýtě, dne 8. ledna 1906.
Starosta:
ANT. TŮMA