Fabrika — Fabry
Transkript
Fabrika — Fabry
Fabrika — Fabry věhlasný pro své důmyslné stroje prádelník na útraty vládní z Francouzska povolán a jemu lOleté privi legium uděleno s tou však výminkou, že musí po třebné к přádelnictví stroje zhotovovati a prodávati, čímž toto odvětví průmyslu i л- Rakousku, jmenovitě pak v ('echách rozšíření došlo. I jinak staráno se o rozšiřování strojů, zvláště tím, že nařízeno dvor ním dekr. 22. ledna 1810, aby se na učilištích tech nických žákovstvo zvláště v mechanice patřičně vzdě lávalo. — A b y se konečně domácímu průmyslu usnadnil přístup к cizozemským užitečným vynálezům, m o h o u se stroje v domácích zemích dosud neznámé, jakož i vzory či modely jich, na pouhé ohlášení u celního úřadu, a po dosaženém povoleni i beze cla, svobodně z ciziny dovážeti. Stojin ch výhod posky tuje se fabrikám při dovážení některý cli surovin a části mašinových z ciziny. T a k např. za nařízením min. fin. od 6. března 1857 (čís. 49 říš. zákonníka) m o h o u fabrikanti, kteří větší množství soli к chemickým s v ý m výrobkům spotřebují, tuto sůl přivážeti beze cla z ciziny, vykážou-li se, že závod jejich příliš vzdálen jest od eis. solnic, a že by se jim sul dale k ý m dovozem příliš zdražila. Za nařízením minist. fin od 5. února 1857 (čís. 27 říš. zák.) slevuje se tiskárnám látek na cle při dovážení měděných válců к tištění potřebných, pokud dokázati m o h o u , že válce takové z ciziny značně levněji kupují. Toto-tě ně kolik z oněch četných výhod, jimiž rak. zákonodár ství domácí fabrikaci podporovati se snaží. Důležitý prostředek k u podpoře užitečných vynálezů a oprav v oboru průmyslu vůbec a fabrictví zvláště, jest za jisté system udělování privilegií, o n ě m ž viz na svém místě. C o se týče nabytí dostatečných kapi tálů, n e m ů ž e zákonodárství účinněji působiti než podporováním neb zřizováním ústavů, ježto by laciné a vydatné peněžité zálohy- průmyslníkům poskyto valy, nebo zákony к rozšíření a upevnění úvěru če lícími. — A b y se v tom ohledu průmyslníkům vý půjčky cizích jistin usnadnily, povoleno jim výminku činiti ze zákona o lichvě. T a k již za Marie Terezie dvoř. dekretem od 4. září 1778 připuštěno fabrikantflm, že m o h o u úroky tak zvané merkantilní (ob chodní) v obchodě se zbožím a směnkami nad zá konní zvýšeny býti a patentem od 4. čce 1792 do voleno soudům v r o z s u d k u přiřknouti merkantilní úroky 6 % i kdyTž nebyly mezi stranami výslovné vyjednány. Ohledů těchto šetřeno i v nejnovějším zákoně o lichvě pd 2. prosince 1803. — A b y se fa brictví dostatečných kapitálů dostávalo, povoluje se — ano již dvoř. dekr. 18. list. 1801 povoleno bylo — že m o h o u přijímáni býti společníci ano i ženské к pro vozování fabrictví, vrch pak vší zákonní podpory jsou solidní z á l o ž n y a ústavy s r á ž e c í č. d i s k o n t n í (v. t.). Základ к tomu položil již cis. Karel V L pomýšleje na to, j a k ý m spůsobem by v í d e ň s k ý b a n k za Leopolda I. a Josefa I. r. 1703 založený, nejvhodněji proměněn býti mohl v tak zvaný pře v o d n í ( G i r o b a n k ) (v. t.j Teprv ale r. 1787 ob držela privátní společnost Vídeňská právo к zřízení směnečného záložního banku, a s tím spolu povinnost, aby na výrobky fabrické půjčovala hotové peníze za měsíční úrok 1/г<"„. N á r o d n í b a n k r. 1816 zalo žený dovršil možnost dostatečné podpory tím, že dle stanov svých od 15. čce 1817. II. §. 13. zakládá fabrikanty potřebnými kapitály- na zastavené u něho zboží a že směnky za levný úrok e s k o m p t u j e (v. t.). V tom úmyslu, aby se dostalo fabrictví, jehož úvěr na m n o z e pouze na osobních vlastnostech fabri kantů se zakládá, od věřitelů též dostatečné důvěry, ustanoveno dvoř. dekr. od 18. srpna 1806, aby se žadatelé fabrického práva vykazovali jistou peněžitou zálohou, z čehož však později sešlo, poněvadž se 9 zřizování fabrik povolovalo bez toho jen tehdáž, když se přesvědčení nabylo, že závod jistý- dosti rozsáhlý jest: dekretem dvorsk. komory od 29. září 1812 fabrikantům pouze na vůli ponecháno, že se, libo-li jim, peněžitým fondem svým u obchodních soudův vy kázati m o h o u , nutnost toho předepsána pouze pro obchodníky. Z a to však nařízeno protokollování i fabrických firem (v. t.) u obchodních soudů, poněvadž to slouží к udržení úvěru, aby se každý, k o m u na tom záleží, porovnáním s protokollovanou firmou o pravosti podpisu mohl přesvědčiti. Jediné ve vojen ském pomezí nebylo až do r. 1858 protokollování fi rem v obyčeji, ježto teprve oběžním nařízením vrch ního velitelství armády d. 10. čce 1858 (č. 104. říš. :-ák.) i v zemi té protokollování firem fabričních nej déle v šesti měsících po uveřejnění nařízení toho přikázáno jest. — Nejnověji došli fabrikanti spolu s obchodníky vymínečného ustanovení, že m o h o u — pokud firmy jejich protokollovány jsou — v případě, když placení zastaviti mnsí, pokusiti se o vyrovnání se s věřiteli cestou mimosoudní (Naříz. minist, práv a obch. 18. kv. 1859 č. 90. říš. zák.). Ss. Jk. Fabrika, v jistém smyslu znamená kostel, totiž budovu kostelní; odtud j m é n i fabriční, jsou statky a příjmy, kostelu nějakému přináležející. Fabrikant, kdo zboží nějaké ve velkém m n o ž ství, ve fabrice vyrábí; majetnik fabriky. Fabrikace, vyrábění, fabrikát, výrobek, fahrikovati, vyhoto vovati, vyráběti, vše po fabricku. F a b r o n i A n g e l o , italský biograf, nar. 1732 v Toskánsku; byl od r. 1773 vychovatel synův vel kovév. Leopolda, f co kurátor akademie v Pise 22. září 1803. Sepsal De vita, et rebus gestis Clementis N11. (v Ř í m ě 1760) ; Vitae Itolorum doctrina excellen tum, qui secul. 17. et 18.floruerunt (v Ř í m ě a Pise 1 7 6 6 — 8 3 , 10 díl., později častěji vyd., italsky 1788 od Fontány v Benátkách); Vita, maqni Cosmi Medice!; Vita Leonis X.; Vita Petrarchae a j. — 2 ) F. G i o v . V a l e n t . M a t h i a s , ital. učenec, *10.ún. 1752 ve Florencii. D o Anglie a Francie poslán, by nové nálezy vědecké seznal, stal se 1780 vicedirektorem velkovojv. kabinetu fvsikálního. Zastá vaje m n o h é úřady, studoval upotřebení chemie v uměních, jmen. v malířství. R. 1798 byl do Paříže poslán к uspořádání m ě r a váh; v čas vpádu Fran couzů zachránil bohaté poklady musea Florentinského před oloupením a stal se dozorcem jeho, později prof. v Pise, gener. ředitelem mincoven a, pracháren, pak ředit, akademie Pisánské, 1809 deputovaným, 1810 rytířem čestné legie, 1811 baronem a státním radou. P o restaurací chtěl jej arcivojv. Ferdinand, býv. žák jeho, direktorem musea Flor. učinit, čehož ale F. ne přijal a f 17. pros. 1822. Sps. O nynějším stavu orby (Pař. 1780); O arseniku (Mil. 1780); Jak se kovy okovají v teplotě jitmosféry (Pař. 1799) ; O ma lířství enkavstickém (Řím 1797); O původu starijih obyv. Ital. (Flor. 1803) ; O rolnictví и Číňanů, Židů a j. v. F a b r o t [fabró] C h a r l e s A n ni b al (Fabrotvs), si. právník franc, a polyhistor, * r. 1581 v Aixu, advokát parlamentu, pak prof. práv v Aixu, konečně do Paříže povolán, by spisy řecké vydával, kdež f 16. led. 1659. Přel. do franc. Soliersovy Antiquita tes Massilienses (1615); sps. Notae ad tit. Cod. Theodosiani de pagodis, sacrificiis et templis a Replicatio ad/versus Salmosii refutationem de mvtuo, a vydal : Theophilvs (1638); Basiliky (1647); spisy Cujaciorg (1658) a Simocatta-ovy Historiae a j. v. F á b r y Ř e h o ř , nar. 6. bř. 1718 v Hrušové v stolici Gemerské na Slovensku. Vzdělav se ve ško lách Kežmarských stal se podrektorem škol těchto, r. 1744 odebral se však na universitu Jenskou, kdež