J. Bažata: Mám rád trvalé hodnoty a kvalitní věci
Transkript
J. Bažata: Mám rád trvalé hodnoty a kvalitní věci
PARTNER časopis skupiny Skanska v ČR a SR, 2/2007, roč. 15 J. Bažata: Mám rád trvalé hodnoty a kvalitní věci Průhlednost s lehkostí i šarmem Jak vyzrát na azbest Editorial Vážení čtenáři, číslo, které právě otvíráte, je poněkud zvláštní. Prolínají se jím totiž tři celkem nestavařská témata – víno, ženy a zpěv. Všechna však se stavebnictvím nějak souvisejí. Víno, ale i ženy a možná i zpěv patří k Jiřímu Bažatovi, firemnímu pamětníkovi a řediteli nově vzniklé divize Pozemní stavitelství. Před pár lety dával dohromady českou divizi pozemního stavitelství, dnes je v podobné situaci – staví „na nohy“ nyní už jen jednu, zato superdivizi. Rozhovor s ním bude určitě lákadlem. Stavební firma a zpěv? Moc to spojení neladí, že? Zato ale hudba ladí k Igoru Timkovi, zpěvákovi a frontmanovi slovenské populární skupiny No Name, která vystoupila na letošním plese společnosti. Košičtí hoši to umějí pěkně rozjet, když chtějí, a mají dobře našlápnuto – i za hra- nice vlasti. Rozhovor se šťastným otcem Igorem rozhodně nevynechejte, protože stojí za přečtení – třeba v něm někteří z vás najdou recept na spokojený život. Zbývají ženy. My jsme se v tomto čísle věnovali superženě, slalomářské jedničce a špičkové závodnici Šárce Záhrobské. Její letošní vítězství na mistrovství světa ve švédském Aare bylo vítaným a milým překvapením. Skanska Šárku podporuje už od jejích 14 let, stejně jako už třetím rokem podporuje program Strom života. A tedy i anketu Strom roku, jejíž šestý ročník právě odstartoval. Tak nezapomeňte poslat tip na váš strom. Přejí pěkné jaro a příjemné čtení. Eva Vítková PARTNER, časopis skupiny Skanska v ČR a SR Vydavatel: Skanska CZ a.s.; šéfredaktor: Ing. Eva Vítková; předseda redakční rady: Mgr. Oto Linhart; spolupracovníci tohoto čísla: Ing. Beáta Voskárová, Kamila Havlínová (Živé stavby); Ing. arch. Věra Kešnerová (Po stopách architektury), Marcela Mádrová (Skanska ve světě, Zajímavosti), Petra Braunová (Rozhovor); Bohumila Weilová (jazyková úprava); obrazový materiál: není-li uveden jiný zdroj, pochází z archivu Skanska CZ a.s.; adresa redakce: Kubánské nám. 11, 100 05 Praha 10; tel.: 267 095 441, fax: 267 310 644, e-mail: [email protected]; registrační značka: MK ČR E 12503; ISSN 1802-419X; design: Petr Štěpán /Studio Najbrt/; sazba: Miroslav Leixner; tisk: Tiskap, Na Louži 2a, 101 00 Praha 10-Vršovice, tel.: 267 216 800, 271 724 259, fax: 271 721 264. Foto na titulní straně: Jan Kroupa, ČSOB; foto na této straně: Tomáš Kubeš Vychází 6x ročně. Toto číslo předáno do výroby: 30. března 2007 Událo se Chodovec City nabízí nové byty Nabídka bytů společnosti Skanska se rozrostla o projekt Bytové domy Chodovec City v městské části Praha 11. Ve čtyřech budovách s jedním podzemním a čtyřmi nadzemními podlažími vznikne celkem 136 komfortních bytů v dispozici od 1+kk do 4+kk. Díky půdorysu ve tvaru písmene F bude v bytech dostatek denního světla. Sluneční paprsky budou pronikat i na schodiště, a to díky luxferovým stěnám. Přístup do vyšších podlaží umožní výtah. Suterénní prostory poskytnou celkem 33 parkovacích míst v každém domě. Jednotlivé části budov budou odlišeny různým barevným a materiálovým provedením. Na fasádách se vystřídá světle olivová doplněná šedou barvou a pískově oranžová. Balkóny pak zvýrazní červené desky. „Bytový areál Chodovec City v budoucnu obklopí moderní administrativní budovy, které budou rozmístěny tak, aby vytvořily bariéru, jež omezí hluk z nedalekých komunikací. Tak vznikne klidné prostředí pro rodinný život,“ sdělil výkonný ředitel divize Project Development Petr Fanta. Celý areál bude doplněn o množství zeleně a pěších tras, které budou příjem- za rok 2006 získala společnost Skanska. Cenu Rhodos za image roku vyhlašuje konsorcium, jehož členy jsou společnosti GfK Praha, Ogilvy CID a Bison & Rose Public Relations. Hlavním mediálním partnerem je společnost Economia. Cenu získávají společnosti na základě výsledků výzkumného šetření prováděného společností GfK Praha. Firmy jsou vybírány pomocí dotazníkového šetření a jejich pořadí je sestaveno na základě výsledků hodnocení. Image firem hodnotí top manažeři, kteří tvoří reprezentativní vzorek top manažerů v České republice. Do soutěže bylo letos zařazeno 10 kategorií, které tvoří průřez spotřebitelským trhem výrobků a služeb. Výsledky letošního, desátého ročníku této prestižní celonárodní soutěže potvrdily, První místo v kategorii Stavební firmy prestižní národní soutěže Rhodos o nejpůsobivější image Střecha ČSOB se zazelená že pozitivní image je společně s vysokou kvalitou nabízených výrobků a poskytovaných služeb a šíří sortimentu nedílnou součástí celkového obrazu úspěšných podnikatelských subjektů. Ocenění může být užíváno jako součást loga firmy po dobu jednoho roku. Ideální místo pro život S přicházejícím jarem se chýlí ke konci práce na budově ČSOB v Radlicích, kterou Skanska vybudovala během období od února 2005 do prosince loňského roku. Na střeše nového ústředí banky jsou nyní vysazovány vzrostlé stromy a keře, po kterých bude následovat položení 2,5 tisíce čtverečních metrů trávníku. Na střeše budovy tak vznikne park, kombinující středomořskou a severskou vegetaci, zavlažovaný recyklovanou a dešťovou vodou. První bankéři se začnou do nové budovy stěhovat počátkem dubna. Poslední divize banky by se ným místem pro relaxaci a procházky. Pěší trasy se přirozeně napojí i na nedaleké parkové plochy u Košíkovského potoka. Cena za image bude tvořit kombinace světlých a tmavých odstínů nebo různobarevné deskové obklady. Byty budou mít dostatek denního světla, a to díky velkým balkónovým oknům. V okolí projektu bude v budoucnu vysázeno rovněž množství zeleně a vznikne zde místo pro příjemné procházky a sporty. Nedaleko Bytových domů Romance II se nacházejí vodní plochy Markéta a Podleský rybník. měla v ekologicky šetrné budově objevit v srpnu. V městské části Praha 22-Uhříněves mezi ulicemi K Netlukám a K Uhříněvsi vzniknou moderní bytové domy projektu Bytové domy Romance II. Projekt je rozdělen do několika navazujících etap. Jako první nabízí Realitní kancelář Skanska dům s označením A, jenž bude ze všech domů největší. Sedmipodlažní objekt nabídne celkem 133 bytových jednotek v dispozicích od 2+kk do 4+kk, přičemž největší byty budou situovány v nejvyšších patrech. V suterénních prostorách pak bude 135 parkovacích míst a sklepní kóje. Každý byt bude mít zapuštěný balkón či lodžii. V domě budou výtahy a schodiště. Fasádu domu Skanska Facility se stará o objekty Telefónica O2 Na začátku února 2007 zahájila Skanska Facility, jež vyhrála ve výběrovém řízení, působení v budovách společnosti Telefónica O2 Czech Republic. Jedná se o významnou zakázku v oblasti facility managementu, a to nejen rozsahem poskytovaných služeb, ale především počtem spravovaných objektů, který přesahuje stovku. Objekty Telefónica O2 Czech Republic jsou totiž rozmístěny po celém území České republiky. Skanska Facility zajišťuje komplexní správu, údržbu a opravy nemovitostí v hlavním městě, v Praze-východ i Praze-západ, v Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji. PARTNER 2/2007 03 Postavili jsme Základní údaje o stavbě Název Dopravně obchodní centrum Mercury Center České Budějovice Projektant Atelier 8000 spol. s r.o. Zahájení Září 2005 Dokončení Listopad 2006 – retailová část Březen 2007 – nádraží Investor CB – Mercury center s.r.o. Realizační tým Divize Pozemní stavitelství, PT 21, Ladislav Kratochvíl – projektový manažer Subdodavatelé Topgeo Brno – zakládání, Lumen – elektro, Skanska CZ a.s. divize Technologie – TZB, HSF – střešní plášť, Hochtief – zemní práce Charakteristika stavby Unikátní spojení nákupního centra a autobusového nádraží vytváří multifunkční objekt se dvěma podzemními a dvěma nadzemními podlažími o celkové užitné ploše 60 016 m2. V suterénu jsou parkovací plochy – část jich je vyhrazena pro občany se sníženou pohyblivostí. Ve druhém podzemním patře jsou i technické místnosti. V nadzemních podlažích se nacházejí prodejní plochy, supermarket a restaurace. V nejvyšším patře je kompletní zázemí pro autobusové nádraží a pro přepravce, společnost ČSAD Jihotrans. Odbavovací hala pro cestující, kanceláře zaměstnanců a vlastní autobusové nádraží včetně přístřešků je na střeše objektu. Autobusy na střechu objektu přijíždějí po speciální zastřešené rampě. Zajímavost stavby Stavba je založena cca 6 m pod hladinou spodní vody. Rampa pro výjezd autobusů na střechu je koncipována jako samostatný monolitický celek; tvoří ji uzavřený monolitický tubus, který má velmi členitý tvar a je navržen jako předpjatá mostní konstrukce uložená na elastomerových ložiscích. Ocelové konstrukce, na něž jsou pomocí lan napnuté plachty, pak vytvářejí přístřešky. Výhodou je, že autobusové nádraží je podchodem propojeno s vlakovým nádražím. PARTNER 2/2007 04 Ladislav Kratochvíl Narodil se v r. 1972. Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Praze 5. Prvním pracovním působištěm byly Montované stavby Praha (1991), které se později staly součástí IPS a poté společnosti Skanska. Ladislav Kratochvíl začínal jako mistr a postupně se přes pozice stavbyvedoucí, specialista, vedoucí střediska vypracoval až na dnešního projektového manažera. Podílel se na výstavbě Hotelu Butterfly v Mariánských Lázních, obchodního centra KOC – Nový Smíchov, chirurgického pavilonu kolínské nemocnice či Terminálu Sever 2 letiště Praha-Ruzyně. Dopravně obchodní centrum České Budějovice je jeho poslední stavbou. L. Kratochvíl je rozvedený, má dva syny. Jako mnoho jeho kolegů relaxuje při sportu – rád sjíždí svahy na snowboardu, chodí po horách a také miluje rychlá kola, ať jde o bicykl či motorky. PARTNER 2/2007 05 Základné údaje o stavbe Názov Dodávka a montáž VZT – Punch Campus Námestovo, hala 5 – fáza 4 Projektant Ing. arch. Ronald Ružička Začiatok Október 2006 Ukončenie Marec 2007 Investor Punch Námestovo, spol. s r.o. Dodávateľ Zipp Bratislava Subdodávatelia Skanska Technológie a.s. Realizačný tím Ing. Martin Prokša – projektový manažér, Ing. Karol Tomasch – zodpovedný projektant VZT Charakteristika stavby Je to výrobná hala s rozmermi 216 x 108 x x 10 m, v ktorej sme realizovali vetranie, chladenie a vykurovanie jednotlivých častí haly 5, vrátane sociálno-administratívnej časti a skladových priestorov. Hala má dve časti. V priemyselnej hale sa budú vyrábať komponenty pre automobilku – výlisky do interiéru áut a elektroinštalácia. Druhá časť má slúžiť na výrobu a montáž plošných spojov. Zaujímavosť stavby Pre úpravu vzduchu sú použité VZT. jednotky s rotačným rekuperátorom o priemere 2,1 m. Rozvod vzduchu je riešený hranatým potrubím o rozmeroch 1600 x 1600 mm, vedenom po obvodom plášti, ktorý prechádza do kruhového potrubia spiro vedeného v odľahčených prievlakoch vo výške cca 9 m. Uvedené riešenie zabezpečí optimálnu distribúciu vzduchu s možnosťou inštalácie mostových žeriavov v jednotlivých lodiach haly. V časti pre výrobu plošných spojov je distribúcia vzduchu riešená veľkoplošnými výustkami, osadenými priamo na úrovni podlahy. Taktiež je zabezpečená aj regulácia vlhkosti v priestore. PARTNER 2/2007 06 Foto: K. Tomasch Postavili jsme Ing. Martin Prokša Vyštudoval Žilinskú univerzitu, odbor Energetická technika. Po ukončení štúdia v roku 2003 nastúpil do spoločnosti Klimavex na pozíciu projektového manažéra. V súčasnosti pôsobí ako projektový manažér v sekcii Ľahká vzduchotechnika Západ. Podieľal sa na stavbách, ako sú rekonštrukcia Nemocnice Ružinov, Matador Púchov a na výstavbe UNI Bánk v rôznych častiach Slovenska. Stavba ,,VZT Punch Campus Námestovo v hale 5–fáza 4“ patrí k jeho najvýznamnejším stavbám od pôsobenia v spoločnosti. Martin Prokša je ženatý, má jedneho syna. Vo svojom voľnom čase sa venuje rodine a rôznym športovým aktivitám, z ktorých najobľúbenejšou je lyžovanie. PARTNER 2/2007 07 Mám rád trvalé hodnoty a kvalitní věci PARTNER 2/2007 08 Foto: T. Kubeš Představujeme Pozemní stavitelství má ve Skanska za sebou asi nejdramatičtější rok v historii, který vyvrcholil vytvořením jediné divize. Stále větší kolos závodů, společností, středisek a týmů řídí Jiří Bažata, nyní ředitel s nevděčnou úlohou integrátora a krizového manažera. Navenek působí téměř bez emocí, při hlubší konverzaci ale důkladnou znalost oboru kombinuje se zaujatým vyprávěním o víně, rodinném životě … a motorkách. Jak se vám vstávalo? Dnes? Jako obvykle – nedobře. Jsem spíš noční typ, rozhodně nejsem skřivan. Nerad ráno vstávám, nerad se budím, nerad rychle začínám den. Než se dostanu do normálního tempa, chvilku to trvá. Potřebuji zkrátka čas na probuzení. Proto mám rád soboty a neděle, kdy je vše v klidu a kdy si ráno, snídani a vše s tím spojené mohu mnou chodí na pracovní společenské akce, absolvuje se mnou i některé pracovní povinnosti a je schopna mi dokonce dělat i vrbu. Tím, že může být doma, je pak o něco snadnější být tolerantní… Určitě by to bylo jiné, kdyby i ona chodila do práce a měla své pracovní problémy. Uznávám, že pokud má tento model fungovat, jeden z partnerů se musí trochu obětovat, vzdát se své uznávám totiž, když rodiče chtějí prostřednictvím svých dětí uskutečnit své ambice, když děti tlačí tam, kam ony samy nechtějí. dosyta užít. pracovní kariéry. Ve vztahu, kdy oba netolerantní partneři chtějí budovat svoji kariéru, to podle mě fungovat nemůže. Jeden se musí obětovat, a my chlapi to většinou děláme neradi, i když tedy znám i případy, kdy je tomu naopak. ten klasický postup od mistra až na šéfa divize. Po škole jsem začínal jako mistr – byl jsem asistentem stavbyvedoucího. To byla tehdy taková pozice, protože vysokoškoláci neměli nastupovat na pozice mistrů, tak pracovali na postech asistentů, ale v podstatě dělali práci mistra. Pak jsem dělal stavbyvedoucího a další funkce. Je pravda, že párkrát, tedy přesněji jednou či dvakrát, maximálně třikrát, jsem chtěl odejít. Vždy jsem se rozhodl zůstat právě kvůli lidem. Někdo, koho jsem si vážil, za mnou v pravý čas – a to je zajímavé – přišel, promluvil se mnou a přesvědčil mě, že by nebylo dobré odcházet. A tak jsem zůstal. Jste ředitelem velké divize. Jste v práci „od nevidím do nevidím“, nebo máte svoji hranici? Já tu hranici nemám přesně definovanou, v podstatě je velmi pohyblivá. Nemohu si říci: je pět hodin, práce končí a jdu domů k rodině. Práce se stala součástí mého života a jako mnoho mých kolegů si ji i já nosím v myšlenkách domů. Přesto zastávám názor, že mezi prací a soukromým životem by měla být rovnováha. Myslím, že je to důležité, hlavně proto, aby si člověk uchoval zdraví a byl spokojený. Přesto si práci nosíte domů. Snáší se to se soukromým životem? Naštěstí rodina moji práci respektuje a tolerance mé ženy je nesmírná – souvisí s tím i to, že se A vy byste to dokázal? Otázka na tělo… Asi ne. Jsem možná sobecký, ale nedokázal bych to. Máte dvě dcery. Půjde některá z nich ve vašich šlépějích? Ani jedna – a ani jsem to po nich nechtěl. Mám na výchovu dětí poměrný jasný názor – je to jejich volba a jejich věc, co budou dělat. Tento přístup jsem si odnesl ze své rodiny – otec se ke mně také tak choval. Proto mi nevadí, že moje děti jdou jinou cestou než já, respektuji to. Ne- Jste u firmy už čtvrt století. Určitě jste měl za tu dobu chuť na změnu, nebo ne? No vidíte, já to ani nepočítám… Aspoň jste mi to připomněla! Je to dlouhá doba. Mám takový Jste takto stálý i v ostatních oblastech? Ano, jsem poměrně stálý člověk. Mám rád, když jsou věci kvalitní, hodnotné a trvají určitou dobu, PARTNER 2/2007 09 Představujeme a vážím si toho. Stejně tak si vážím vztahů, trvalých svazků a přátelství. Proto mám také několik dlouhotrvajících dobrých přátelství, a s mojí ženou jsme spolu také už 25 let. Máte představu, jak? Zdánlivě jednoduchá odpověď: dát správné lidi na správná místa, prosazovat samostatnost jednotlivých částí divize. To je podle mě základ úspěchu. Závody se na regionálním trhu musejí lépe prosadit. Máme nyní nastaven základní systém řízení divize, kdy jsme zakotvili ve dvoustupňovém řízení: divize – závod, divize – řízená společnost/projektový tým. Nemáme závod projektových týmů, ale jako top management řídíme divizi, všechny její závody, společnosti a přímo řízené projektové týmy. Obchodní úsek divize obchodně zastřešuje závody a shání práci pro projektové týmy. Věříte spíše v lidi, nebo v dobré a osvědčené manažerské postupy? Já jsem jednoznačně naladěný na lidi. Manažerské postupy jsou důležité, ale podle mě je ze všeho nejdůležitější člověk – je-li dobrý hráč. A jak to poznáte? To je těžké… A přiznávám, že se občas i spletu. Párkrát jsem se skutečně spálil, když jsem věřil, že mnou vybraný člověk se hodí na danou pozici; byť měl dobré vzdělání, manažerské postupy, lidsky pak naprosto vybouchl. Nejlepší je kombinace dobrých charakterových vlastností a manažerské předpoklady, ovšem to je sen každého manažera. Vloni byly spojeny dvě dříve samostatné divize, z nichž jedna – moravská – byla v dost velkých problémech. Bylo to pro vás těžké rozhodnutí stanout v čele nově vzniklé superdivize, nebo to bylo nařízení? Rozhodnutí o sloučení divizí bylo kolektivním rozhodnutím představenstva, čili nebylo co zvažovat. To přinesl život. Před pěti lety jste se stal ředitelem dosti nesourodé divize Pozemní stavitelství Čechy, PARTNER 2/2007 10 která vznikla sloučením pěti dříve samostatných závodů. Dnes jste na tom podobně… Není to trochu váš osud? Máte pravdu, jsem opět někde na začátku. Při vzniku české divize pozemního stavitelství byla spousta problémů – lidských, s výrobní náplní… Myslím, že dnes jsme někde jinde a já bych chtěl, abychom i dnešní, kvalitativně novou situaci zvládli stejně úspěšně. Nebude to vůbec jednoduché, protože každý závod, každá organizační jednotka divize je v jiném vývojovém stadiu. Celou divizi je potřeba stabilizovat ve všech oblastech její činnosti. Změní se tím něco pro našeho zákazníka? Ne, nezmění. Stejně tak jako je jedna divize Dopravní stavitelství, Technologie, Betonové konstrukce a Project Development, je i jedna divize Pozemní stavitelství. Naši zákazníci se samozřejmě v rámci divize budou potkávat s lidmi, které znají, jiná je jen organizační struktura. Jak se na pozemním stavitelství podepsala loňská krize v oblasti subdodávek, materiálu a lidí? Musím připustit, že jsme tuto skutečnost vnímali velmi intenzivně, zejména od poloviny loňského roku. Nedostatek subdodavatelských kapacit, zejména pak zedníků, fasádníků a obkladačů, byl velmi citelný. Na některých stavbách nám dalo velkou práci se s těmito výpadky vyrovnat. Proto chceme posílit vlastní dělnické kapacity, Má podle vás pozemní stavitelství jako obor budoucnost? Je vůbec poptávka po generálním dodavatelství? Pozemní stavitelství je z nejrozsáhlejších oblastí stavebnictví. Jeho budoucnost je, myslím, jasná a zřetelná. Jiná věc je vlastní organizace výstavby pozemních děl. Chceme-li v budoucnu uspět, budeme se muset naučit pružně reagovat na přání našich zákazníků a v rámci generální dodávky nabízet díla a veškeré modely generálního dodavatelství. Zejména co se vlastního stavění (hlavní stavební výroby) týče, budeme se muset vrátit k zajištění těchto činností vlastními silami, čili mít vlastní dělnické profese. Říkáte, že věříte v lidi. Jak široký okruh svých spolupracovníků znáte? Dobře znám užší vedení divize, projektové manažery a ředitele závodů. Chtěl bych znát daleko širší okruh pracovníků divize, ale bohužel zápasím s časem. Jediná možnost je na firemních akcích. Pravidelně se s lidmi z divize potkáváme dvakrát za rok na celodivizních akcích, jedna je v létě a druhá před Vánocemi. Tam se snažím maximálně komunikovat se zaměstnanci, poznávat je. Mimochodem, účastníte se i tenisových turnajů. Tenis hrajete, nebo je to jen formální a společenská účast? Tenis mám rád a hraji ho dnes už jen rekreačně. U sportu se příjemně odreaguji, stejně jako u sklenky dobrého vína. Víno nejlépe chutná, když je člověk pije v dobré společnosti, toho jsem také zastáncem. Když se bavíme o koníčcích, přiznávám, že i mně učarovala rychlá kola. Ano, na „stará kolena“ jsem se zbláznil do motorek. Ale vyznávám motorky pomalé, takzvané motorky na kochání – choppery, harleye. Jednoho z nich – konkrétně Harley Davidson – vlastním. Velmi rychlé motorky ale fakt nemusím. Foto: T. Kubeš abychom měli dostatek našich vlastních pracovníků a mohli těmto situacím lépe čelit. Takže se rád projíždíte. A vaše paní s vámi jezdí? Ano. Sice mám pocit, že jsem ji v tomto ohledu trochu „znásilnil“, že to úplně nebyla její velká a přirozená touha, ale ona je natolik bezvadná, že se přizpůsobila a dokonce v tom našla zalíbení. Kde jste byl na velké poznávací cestě? Zatím jsem jezdec osamělý vlk, prohánějící se po vlastech českých, do zahraničí to zatím nevyšlo… Nejezdím s žádnou partou motorkářů, ne proto, že bych nechtěl, ale zatím jsem si nevytvořil dostatek přátel, kteří mají stejného koníčka, abychom jezdili společně. Samozřejmě, že bych rád jezdil se skupinou stejně naladěných lidí. Nemusím ale mít partu za každou cenu. Ale nějakou pěknou velkou cestu si určitě naplánuji. Ing. Jiří Bažata Vystudoval Stavební fakultu ČVUT, obor konstrukce a dopravní stavby. Po absolvování v r. 1982 nastoupil na pozici asistent – mistr do tehdejšího závodu 09 – IPS. Od r. 1985 do r. 1991 pracoval jako stavbyvedoucí, poté jako vedoucí střediska. V letech 1996–98 byl výrobním náměstkem odštěpného závodu 09, od r. 1999 jeho ředitelem. V roce 2002 se stal výkonným ředitelem divize Pozemní stavitelství Čechy. Jiří Bažata je ženatý, má dvě dcery. Žije a bydlí v Praze 5. PARTNER 2/2007 11 Živé stavby Ústav může být i moderní, ale přitom domácký Ve východočeském Opočnu se staví nový ústav sociální péče pro ženy. Výstavba probíhá na čtyřech samostatných staveništích. Centrální část ústavu, již tvoří dva objekty pro hospodářské a správní účely a dva ubytovací pavilony pro méně samostatné klienty, bude v lokalitě Opočno – Ořechová. V Českém Meziříčí budou dva dvojdomky a v obci Přepychy se stavějí další dvojdomky – Přepychy I a II. Každý dvojdomek je řešen jako běžný rodinný dům, to znamená, že je zde obývací pokoj s kuchyní a jídelnou, v přízemí a v podkroví jedno- či dvoulůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením o celkové kapacitě 18 osob. Na společenský prostor v přízemí navazuje zimní zahrada. Toto uspořádání umožňuje klientkám žít podobným životem jako v domácím prostředí. V současné době je stavba v Českém Meziříčí již předána a je v užívání. Lokality Přepychy I a II jsou před dokončením, které se očekává v průběhu dubna. Na stavbě v Opočně jsou dokončeny hrubé stavby a v současné době se provádějí omítky, hrubé podlahy a práce na vnitřních instalacích. Základní údaje o stavbě Název stavby ÚSP Opočno – nová výstavba ústavu Lokalita Opočno – Ořechová, České Meziříčí, Přepychy Investor Ústav sociální péče pro dospělé, Opočno Zhotovitel Divize Pozemní stavitelství, závod Skanska CZ region Brno s.r.o. Projektant BKN s.r.o., Vysoké Mýto Projektový tým (manažer) PT 1571, Ing. Petr Kadič Doba realizace září 2005–červen 2007 Přestavba kláštera v centru Prahy běží naplno Luxusní pokoje v klášteře ze 13. století, stinné zahrady, vyhlídka na katedrálu sv. Víta, špičkové služby. Právě takový pětihvězdičkový hotel světové sítě Rocco Forte Hotels se nyní staví přímo v srdci hlavního města, v augustiniánském klášteře v Letenské ulici. Hostům nabídne celkem 100 prostorných pokojů na dosah od Karlova mostu a Pražského hradu. Projekt představuje náročnou rekonstrukci šesti budov. V tuto chvíli byly na stavbě téměř dokončeny bourací práce a demolice, bylo provedeno statické zajištění objektů včetně podchycení základů, probíhají práce na rekonstrukci stávajících historických krovů střech a dřevěných stropů ve spolupráci s pracovníky Národního památkového ústavu. Pokud objekty, resp. krovy nejsou historicky cenné, dostávají střechy nové. „Postupně provádíme nové přípojky inženýrských sítí a budujeme hrubou stavbu, kterou tvoří monolitické konstrukce, plechobetonové stropy, zděné konstrukce. Zároveň probíhá pokládka ležaté kanalizace a výstavba suterénů, vyzdívají se příčky, sanují se stávající konstrukce. Na řadu přicházejí i restaurátorské práce,“ popsal stav prací Milan Vaňkát, projektový manažer. Základní údaje o stavbě PARTNER 2/2007 12 Název stavby Svatý Tomáš – hotel sítě Rocco Forte Lokalita Praha, Malá Strana, Letenská ulice Investor SC Master Zhotovitel Divize Pozemní stavitelství Projektant Omicron-K Projektový tým (manažer) PT 22, Milan Vaňkát Doba realizace říjen 2006–listopad 2007 Kvalitní práce otevírá dveře Areál bývalého Měšťanského pivovaru v Holešovicích prochází velkými stavebními úpravami. Buduje se tu totiž Arena Pivovar Holešovice, která nabídne bytové domy a administrativní budovy, vše včetně prostor pro parkování. Zajištění stavební jámy provádějí odborníci ze Závodu speciální zakládání společnosti Skanska. „Založení představuje provedení 2440 m2 záporového pažení. Zápory tvoří 302 ks ocelových profilů IPE 330, 360 a 400 zajištěných přes ocelové převázky pomocí dočasných horninových lanových kotev. Celkem zde bylo zabudováno 1 096 běžných metrů dvou-, tří- a čtyřpramencových lanových kotev předepnutých na 250, 300 a 450 kN,“ popsal proces projektový manažer Vladislav Pinkas. Objekt je založen na železobetonových pilotách o průměrech 620, 900, 1200 a 1500 mm; dohromady bylo zhotoveno 4,5 km pilot! Na stavbě současně byly nasazeny čtyři vrtné soupravy. „Spokojenost zákazníka s průběhem stavby a hlavně dodržení požadovaného termínu usnadnilo závodu Monolitické konstrukce získat zakázku na provedení hrubé stavby,“ podotkl projektový manažer. Základní údaje o stavbě Název stavby A7 Arena Pivovar Holešovice Lokalita Praha 7-Holešovice Investor ARENA Real Estate Development, a.s. Zhotovitel Skanska CZ a.s., divize Betonové konstrukce, Závod speciální zakládání Projektant Cmc-architects a.s. Projektový tým (manažer) Vladislav Pinkas, Čechmánek Josef, Ing. Dočkalová Michaela Doba realizace listopad 2006–listopad 2007 Rekonštrukcia kanalizácie v srdci Bratislavy V centre Bratislavy na námestí SNP sa začalo s rekonštrukciou kanalizácie. Vzhľadom k historickej lokalite sa práce vykonávajú banským spôsobom, aby sa v čo najmenšej miere narušila plynulosť dopravy a život v meste. Rekonštrukciu kanalizácie, ktorá bude Bratislavskú vodárenskú spoločnosť stáť 14 mil. Sk, dokončí prievidzská Skanska BS v apríli 2007. Jestvujúca kanalizácia, ktorá sa rekonštruuje, odvádza splaškové vody z objektov od Manderlu, prvého bratislavského výškového obytného domu, po Starú tržnicu, v ktorej blízkosti sa nachádzajú vykopávky kostola sv. Jakuba. „Stavba sa nachádza priamo pod električkovou traťou. Mikroštôlňu razíme v hĺbke 3,5 až 5 m. Priečny profil v rozsahu približne 3,5 m2 a v dĺžke 80 metrov bol navrhnutý tak, aby sanačné práce mali čo najmenší vplyv na okolité objekty a aby sa čo najmenej obmedzil život v meste. Razíme prevažne manuálne, klasickým banským spôsobom,“ dodal Marián Oravec, projektový manažér stavby. Súčasná stoka, ktorá je v havarijnom stave, bude nahradená sklolaminátovým potrubím DN 400. Súčasťou rekonštrukcie sú i štyri revízne šachty. Základné údaje o stavbe Názov stavby Bratislava, Námestie SNP, rekonštrukcia kanalizácie DN 300/450 Lokalita Bratislava Investor Bratislavská vodárenská spoločnosť a.s. Zhotoviteľ Skanska BS a.s., Prievidza Projektant Inprokon s.r.o., Bratislava Projektový manažér Marián Oravec Doba realizácie január 2007–apríl 2007 PARTNER 2/2007 13 Jak vyzrát na azbest PARTNER 2/2007 14 Foto. T. Kubeš Významné projekty Potkáte-li na stavbě muže v bílé kombinéze a kukle, s největší pravděpodobností se jedná o specialistu na likvidaci azbestu. Nebezpečné účinky azbestu jsou známé již řadu let, jeho používání je pozůstatkem architektury minulého století. Odborníci z divize Technologie nyní dokazují, že jej lze rychle a účinně odstranit z fasády, a to i za plného provozu budovy. Děje se tak již od května loňského roku v sídle Generálního ředitelství cel ČR v Budějovické ulici v Praze 4. Azbest je zde součástí tzv. boletických panelů, které tvoří fasádu této budovy z osmdesátých let dvacátého století. Jeho likvidace je součástí rekonstrukce a vnějšího zateplení budovy. Likvidace pod plachtou Jak tedy náročná likvidace probíhá? Na desetipodlažní budově byl nejprve proveden stavebně technický průzkum na výskyt azbestu, na jehož základě vznikla projektová dokumentace a podrobný technický postup likvidace azbestu. Na fasádě postupují technologové vertikálně po jednotlivých etapách, což klade zvýšené nároky na množství geodetických bodů, kterých je v každé etapě dvacet. V příslušné části fasády vytvoří na lešení pomocí plachty o rozměrech 34 × 20 metrů a vnitřních příček vzduchotěsné ochranné pásmo, které je napojené na filtrační zařízení a odděluje kontrolované pásmo od zbytku budovy s normálním pracovním režimem investora. Součástí tohoto pásma jsou i materiálové a přechodové komory. Po zkoušce těsnosti jednotlivých stěn zahájí vlastní likvidaci materiálů obsahujících azbest. Poté provede akreditovaná laboratoř měření úspěšnosti likvidace a může se pokračovat v rekonstrukci a zateplování fasády. Měření je základ Podrobnosti a průběh měření přítomnosti azbestu přibližuje ředitel společnosti Skanska Foster Bohemia Petr Balvín: „Během likvidace azbestu provádíme sérii měření. Nejprve změříme účinnost odsavačů, v průběhu sanace měříme koncentraci azbestu v ochranném pásmu a po dohodě s investorem i mimo ně, abychom ověřili, že veškerá opatření jsou účinná, a po ukončení sanace ještě provedeme kontrolní měření. V první fázi rekonstrukce proběhlo celkem 33 měření a veškerá ověření účinnosti vyhovovala limitům. Ve všech etapách rekonstrukce předpokládáme celkem dvě stovky měření.“ nových okenních rámů z hliníkových profilů. Členění fasády se tak zcela změní z vertikálního na horizontální. Součástí projektu je také demolice dnes již nevyužívaného spojovacího mostu se sousední budovou, demontáž a opětná instalace bezpečnostního a protipožárního systému, rekonstrukce části vzduchotechniky, úprava interiérů operačního centra a výpočetního střediska sádrokartonovými příčkami a protihlukové a protipožární přechody jednotlivých kanceláří. Rekonstrukce už je bezpečná Po odstranění boletických panelů se odkryje základní ocelová konstrukce, kterou je nutno staticky zesílit a opatřit protikorozním nátěrem. Další částí rekonstrukce bude montáž ohnivzdorných zateplovacích panelů Trimoterm a osazení Po ukončení rekonstrukce v říjnu 2007 tak v sídle GŘC nebude po azbestu ani památky. Všechny boletické panely budou bezpečně odstraněny a vyměněny. Fasáda bude zateplená a nebude docházet k neúnosným tepelným ztrátám. PARTNER 2/2007 15 Najlepší košický vývozný artikel: No Name PARTNER 2/2007 16 Foto. T. Kubeš Rozhovor Čert vie, čím rodičia Timkovci z Košíc kŕmili svojich štyroch chlapcov, ale isté je, že zo všetkých vyrástli nadaní muzikanti, ktorí tvoria jadro slovenskej kapely No Name. O tom, že táto skupina má šancu dostať sa veľmi vysoko, sa mohli presvedčiť zamestnanci firmy Skanska na plese v pražskom Obecnom dome, kde títo slovenskí „chalani“ roztancovali celú sálu. Rozhovor so spevákom kapely No Name Igorom Timkom prebehol tesne pred koncertom. Igor je bezprostredný, hovorí rýchlo, prudko gestikuluje, dokonca si trúfnem povedať, že mu svietia oči. Je vidieť, že je absolventom hereckej školy a že je v súčasnosti absolútne šťastný. Vy ste skutočne pokrvní bratia? Nedokážem odpovedať, či od jedného otca, ale matku máme spoločnú určite. Prečo je vám Slovensko malé? Je to výzva. Slovensko má predsa len päť miliónov obyvateľov. Pre nás však bolo vôbec fantastické dostať sa za hranice vlastného mesta, Košíc, potom sme pokorili hlavné mesto, Bratislavu… Nasledovalo Brno, Praha… Človek by sa nemal zastavovať. Predstava, že si v päťdesiatke zapálim cigaru a poviem si: je škoda, že sme neskúsili Taliansko ani to Poľsko, mi vadí. Ale keď si budem môcť povedať: nevyšlo to, ale skúsili sme to!, budem spokojnejší – lepšie sa odoberiem pod tú hlinu… Takže je pre vás Česko len prestupnou stanicou, chystáte sa ďalej do sveta? Skúšame ísť ďalej, aj keď je to ťažké. Modelky a tenisti to majú, myslím si, jednoduchšie, pretože je ten boj o kráse alebo o športových vý- konoch, a nie o pôvodnej tvorbe. V hudbe je to trochu aj o politike, najväčšie hviezdy sú Briti, prípadne Íri a Američania. A kto diktuje svetové pravidlá? Londýn, Washington a tak ďalej. Kde ste sa už snažili presadiť? Skúšame Taliansko, Poľsko. Spievate vo svojej materčine, alebo texty prekladáte? Prekladáme. Spievame taliansky, poľsky. Je to pre nás veľkou motiváciou, byť populárni aj tam. S akým úspechom? Zatiaľ je to stále iba o rokovaniach, je totiž naivné myslieť si, že Poľsko čaká práve na šiestich Slovákov, aby im vyžierali slávu. Prečo nespievate aj česky? To nemá zmysel – Češky milujú slovenčinu! Vy nám rozumiete. Slovenčina je v Čechách do istej miery exotika – to je ako keď usadne jedna černoška medzi päť belošiek – všetky sa dívajú na ňu. A navyše, slovenčina je nádherný ľubozvučný jazyk. Máte nejaké hudobné vzory? S tým sme jeden čas bojovali, ale potom sme si povedali: prečo? Sme svoji a vytvorme niečo, čo chceme my, o nikoho sa neopierajme. Samozrejme, že všetky tie veľké slávne skupiny sú našimi vzormi, ale skôr v tom pragmatizme, ako fungujú. Sú to fenoméni, ktorí neprestali pracovať. Ale hudobne nechceme znieť rovnako. Netreba sa báť, odvážnemu šťastie praje. Pre aké hráte publikum? My sa na nikoho nezameriavame. Hráme muziku, ktorá sa páči nám. Muzika nefunguje ako výpočet nejakých informácií, nedá sa povedať – tak teraz napíšeme pesničku, ktorá každého chytí za srdce – a predáme sto tisíc nosičov… Spätne sa dá popísať, že napríklad pesnička „Čím to je“ má fantastický nápad, dobrý text, aranžmá, zvuk – ale vyrobiť ho na zákazku nefunguje. Nás počúvajú deti od piatich rokov, ktoré sa o nás dozvedia od starších súrodencov, až po osemdesiatročných seniorov, ktorí sa nehanbia prísť na náš koncert. To je, myslím si, dôvod, prečo do pražskej Sazka Areny prišli tisíce ľudí… Ale v poslednom čase sledujem, že na nás chodia páry – to je úžasné. Ale niekde na začiatku vás musela niečia hudba osloviť, alebo nie? Náš otec hral dvadsať rokov na svadbách a na zábavách všetko možné od Elánu až po Beatles, v podstate sme to my, deti, logicky vnímali. PARTNER 2/2007 1/2005 17 15 Foto: T. Kubeš Rozhovor kou by niekto z Čechov alebo Slovákov mohol urobiť dieru do sveta. Kapiel, ktoré hrajú britský pop, je milión. To je, akoby sme sa hanbili za to, odkiaľ pochádzame, za svoju prirodzenosť. Je potrebné byť slobodný, či už pri tvorbe, alebo pri obliekaní… Prečo nemáte žiadne meno? Prečo „no name“? Hrali sme hudbu, skladali pesničky a nemali sme meno. Tesne pred festivalom Košický zlatý poklad v roku 1996, keď už sa uzatvárali prihlášky, museli sme si nejaké meno do polhodiny vymyslieť. Nič nás nenapadlo, tak teda preto medzinárodné „no name“. Dnes vieme, že existuje kapela „No Name“ z Venezuely, z Čiernej Hory, z Japonska – keď nám dôjde inšpirácia, tak dáme tieto kapely dokopy a založíme „No Name fest“. Ten košický festival ste vyhrali. Boli ste nad- Takže ste zdedili talent po otcovi? Otec hral na gitare, my sme ako chalani behali medzi káblami… Otcov sen bol, aby sme šli v jeho stopách, aby sme si zarábali hraním tak ako on – tri stovky za večer. Všetci máme preto hudobné vzdelanie. Čo vašej sláve dnes hovorí? Je z toho úplne mimo (smiech). Pred pol rokom mi povedal, že by ho nikdy nenapadlo, kam až to dotiahneme, že budeme hrať s takými ľuďmi, ako je Peter Nagy, Vašo Patejdl, skupina Elán, Olympic… My sme dôkazom toho, že sa to môže podariť aj obyčajným ľuďom, ale musí sa pracovať. Najazdíme aj sto tisíc kilometrov za rok od Ašu až po Michalovce. Minulého roku sme odohrali 143 koncertov. PARTNER 2/2007 18 Zmenila vás sláva, a teda bohatstvo? Ja som si zarábal šoubiznisom od desiatich rokov, keď som ako desaťročný „súdruh“ vyhral konkurz do „Zlatej brány“ – ja som iný život nezažil. Zarábal som už ako malý chlapec – kúpil som vtedy rodičom práčku… Bol som vlastne vždy samostatný. Ale jedna zmena je evidentná – mal som kedysi krásne kučeravé vlasy – a kde sú? Hráte len pôvodnú tvorbu? Áno. Nepáči sa nám, keď sa české alebo slovenské kapely za každú cenu snažia hrať britský pop – to je blud – to nie je naša prirodzenosť! Slovanská melodika je nádherná, také melódie sú v nás. Slovanský folklór je pre cudzinu vzácny. Myslím si, že práve touto melodi- šení? Áno. Aj keď ja som už taká „zožratá hviezda“, ja už dnes iba bilancujem a píšem pamäti. Ale je fakt, že ten festival odštartoval našu profesionálnu dráhu, na ktorú sme sa vydali o dva roky neskôr. V Čechách ste prerazili pesničkou Žily. Je za ňou nejaký osobný príbeh? Áno. Tú pesničku som písal vo chvíli, keď som bol veľmi sklamaný z jednej veľkej lásky, brat Roman, ktorý je spoluautor, tiež. Z tých emocionálnych výkyvov vznikajú tie najväčšie bomby. Možno to veľa ľudí nepochopilo, ale je to recept na to, ako to NEurobiť, recept na sklamanú lásku. Keď je mi dievča, ktoré milujem, neverné, tak mi nestojí ani za to, aby som sa jej pozdravil, nie ešte aby som si kvôli nej podrezal žily. Foto: T. Kubeš Aké ženy sa vám páčia? Všetky, beriem to „rad-radom“. Každá žena je krásna. To, čo máte vy, nemá moja manželka, to, čo má ona, nemáte vy. Pán Boh to tak šikovne zariadil, že každému niečo chýba, ale je jedinečný. Niektoré ženy sú také škaredé, až sú krásne. Češky majú napríklad v priemere väčšie prsia na meter štvorcový ako Slovenky – a všetky sú krásne. Ale odvtedy, čo som sa oženil, tak som verný – len sa dívam. Moja žena mi porodila krásneho zdravého syna, prežívam nádherné obdobie. Vyzeráte veľmi spokojne. Som spokojný! Som úspešný, som zdravý – mám všetko, čo chcem mať. Vy asi máte veľa sebavedomia. A prečo nie, mám. Je to však len otázka popisu – darí sa nám, tak si to užívam. To nie je sebavedomie – to je pokoj. Živí ma to, čo je mojím koníčkom. Nie som nikomu nič dlžný. Život je úžasný, je potrebné ho žiť, je potrebné sa milovať, sex je skvelá vec, ktorú nám Pán Boh nadelil. Veríte v Boha? Áno. O čom budete písať teraz, keď ste taký šťastný? O šťastí, o čom inom! Nebudem sa predsa rozvádzať kvôli tomu, že je potrebné vydať novú platňu! A čo keď tá sláva pominie? Je to možné, to iste. Uvedomujem si to na každom koncerte. Som pokojný, môžem pokojne zomrieť… PARTNER 2/2007 19 Stromy jako symbol PARTNER 2/2007 20 Foto: Š. Špic Ekologie Stromy a zeleň jsou považovány za symbol života. Jsou spojovány se zdravým životním prostředím, čistotou, budoucností planety. Pohled na zdravý strom uklidní, stromy nám dodávají energii. Proto se jim věnuje tolik pozornosti, proto vznikají Aleje národů, nové zelené návsi a prostranství, proto se volí Strom roku. Alej národů se rozrůstá Ve čtvrtek 29. března nemusely děti ze Základní školy v Trnávce do školy. V obci byla ten den velká sláva: sázelo se tu dalších 92 stromků do Aleje národů – stromořadí, které lemuje dálkovou cyklostezku Greenways Krakow –Morava – Vídeň, by se v budoucnu mělo stát nejdelší alejí v Evropě. „Stromy, které dnes vysazujeme, jsou vzpomínkou na loňské stromů. Pokud se podaří každý rok nashromáždit 500 tisíc korun, potrvá výsadba celé aleje 80 let. Poté se Alej národů stane nejdelším stromořadím Evropy. Zatím bylo vysázeno 350 stromů, u Bystrovan na Olomoucku a mezi obcemi Přísnotice a Vranovice na jižní Moravě. Vánoce, kdy lidé využili možnost adoptovat strom jako vánoční dárek pro své blízké. Společnost Skanska pak částku na jarní výsadby navýšila o 250 tisíc korun, které ušetřila posíláním elektronických PF místo běžných papírových. Dalšími prostředky přispěl Prague International Marathon,“ uvedl Michal Veselý z Nadace Partnerství. Nově vysazované stromy budou sloužit cyklistům, bruslařům a běžcům, kteří stezky aktivně využívají. Budou přirozeně vyznačovat stezku, působit jako větrolamy, v horkém létě poskytovat stín a na podzim své plody. Každý ze stromů bude také označen kartičkou nesoucí jméno „adoptivního rodiče“, který na památku obdrží dárkový certifikát a fotografii svého stromu. Na osázení celé trasy Greenways z Krakova až do Vídně bude potřeba vysadit na sto tisíc také na návsi v Dřevčicích, které jsou částí města Dubá na Českolipsku. Projekt Zelená náves Osadního výboru Dřevčice a Sdružení Dubská volba je jedním z projektů programu Strom života, podporovaného Nadací Partnerství. „Inspirací k oživení návsi se stala fotografie z roku 1928, která prostor zachycuje se třemi řadami stromů. Stromy se podařilo podle původního návrhu obnovit i přesto, že bylo nutné kvůli výsadbě odstranit část stávající vozovky. „Bez finanční pomoci – grantu od Nadace Partnerství a finanční částky – města Dubá – bychom se do práce pustit nemohli,“ přiznala Jana Samcová z Poradenského centra pro venkov, která se na projektu výrazně podílela. Podmínkou pro získání grantu od Nadace Partnerství je spoluúčast či zapojení místních iniciativ – sdružení, spolků, škol a veřejnosti. Pro organizátory bylo komunitní pláno- Dřevčická náves se zazelená Nové, mladé stromky přibyly na konci března vání, tedy postup, kdy se místní občané účastní plánování i samotných úprav prostranství, první podobnou zkušeností. „Do plánování projektu se zapojila téměř polovina občanů Dřevčic. Hodně lidí přišlo pomoci i s výsadbou, zúčastnili se dokonce i členové místního sboru dobrovolných hasičů,“ upřesnila Samcová. V příštích letech chce Sdružení Dubská volba upravit i druhou část návsi. Strom roku 2007 Letos už pošesté běží anketa Strom roku. Anketa, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství, má upozornit na význam stromů pro životní prostředí a vzbudit v lidech zájem o krajinu, ve které žijí. Své tipy do ankety Strom roku 2007 mohou lidé letos zasílat od prvního jarního dne. Nezapomeňte tedy ani vy nominovat svého kandidáta na Strom roku! Nadace Partnerství letos na podporu výsadeb stromů a obnovy veřejných prostranství a přírodních lokalit v rámci programu Stromu života rozdělí 4,1 milionu korun. Generálním partnerem programu Strom života je společnost Skanska, která na něj v letošním roce věnuje 6,1 milionu korun. PARTNER 2/2007 21 Průhlednost s lehkostí i šarmem PARTNER 2/2007 22 Foto: J. Kroupa Po stopách architektury Od vzniku prvních skleněných perliček prošlo sklářství pozoruhodným technologickým, řemeslným i výtvarným vývojem. Nikdy ale nebyla výroba skla poznamenána tolika převratnými objevy jako ve druhé polovině 20. století. Sklo se zasloužilo o rozvoj vědy a techniky, změnilo tvář architektury, ovlivnilo životní styl lidí. Ve výtvarném umění se autorské ateliérové sklo stalo součástí dneška. Výroba skla nejen na našem území byla zpočátku doménou církve a mnichů. Hutě „uměly“ jednoduché okenní terčíky do kostelů a klášterů, později perličky a duté sklo. Ve 13. století vznikají první světské sklárny a nedlouho poté už nejstarší české hutě tavily téměř čiré draselnovápenaté sklo a zhotovovaly z něj malovaná kostelní okna, číše a poháry. Patrně někdy kolem roku 1370 v dnes neznámé sklárně byla za pomoci specialistů z Benátek utavena sklovina pro mozaiku na Zlaté bráně svatovítské katedrály na Pražském hradě. Skleněná mozaika z historie sklářství v Čechách Na začátku 14. století výroba skla, do té doby vzácného, značně pokročila. Její rozvoj se dává do přímé souvislosti s rozkvětem řemesel za vlády Karla IV. (1316–1378). Objevují se vyšší číše s plastickými nálepy, v oknech kostelů barevné vitráže. K nejvýznamnějším počinům však patří ozdobení katedrály sv. Víta největší exteriérovou skleněnou mozaikou (1370–1371) ve střední Evropě – Posledním soudem. Její chemické rozbory prokázaly, že není provedena z benátského sodného, ale z tradičního českého draselného skla. V 16. století byli nositeli nejkvalitnějšího skla Benátčané. V Čechách v té době pracovalo asi 34 hutí, které vyráběly drahé i obyčejné sklo, okenní terče a na Šumavě také skleněné perle – pateříky. Čeští skláři ve snaze vyrovnat se kvalitou sklu benátskému zdokonalili konstrukci pecí a tavili sklo lépe odolné vůči žáru a chemickým vlivům. Z té doby pocházejí poháry a číše zdobené vypalovanými pestrobarevnými smalty a malované sklo s rodovými znaky a dalšími motivy. Domácí skláři získali výhradní právo na výrobu plochého skla z válců metodou, jíž se ve Francii začalo říkat „procédé de Boheme“. Na přelomu 16. a 17. století pozval Rudolf II. do Prahy mezi jinými umělci i řezače drahokamů a první rytce skla. O sto let později už zastínili čeští skláři kvalitou svých výrobků do té doby bezkonkurenční benátské sklo. Především ale vynikali ve zdobení křišťálového skla rytými figurálními nebo ornamentálními dekory a v českých hutích se podařilo utavit tzv. „český křišťál“ – čiré draselné sklo, vlastnostmi a vzhledem ukázkou je pražský Obecní dům, zdobený mozaikou a uvnitř s krásnými secesními osvětlovacími tělesy. Pověstné lustry z Kamenického Šenova v klasickém i netradičním provedení ozářily ve dvacátých a třicátých letech interiéry operních budov v Římě, Miláně, Bruselu a luxusních hotelů ve Spojených státech, reprezentační prostory nejvýznamnějších rezidencí i vládních úřadů na mnoha dalších exotických místech. Čechy se po Francii a USA staly třetí sklářskou velmocí ve výrobě secesního skla. Nový revoluční způsob strojní výroby plochého skla se v Evropě dočkal průmyslového využití ve sklárně v Hostomicích už v roce 1919, kde se vyrábělo toto sklo Fourcaultovou metodou. Uspořádání podstrojo- připomínající přírodní křišťál. Zruční čeští skláři dosáhli na přelomu 17. a 18. století s novými výrobky bezkonkurenčního postavení na rozhodujících evropských trzích a pronikli s nimi i do zámoří. Například roku 1743 vznikl nový, po panovnici Marii Terezii pojmenovaný ověskový lustr bez středové nosné tyče, který se jen s malými konstrukčními úpravami vyrábí dodnes. V první polovině 19. století čeští skláři přispěli k technologickému vývoji skla několika vynálezy (barevné lazury, zatavené pasty, černý a červený hyalit) a na Sázavě utavil F. Kavalír první chemicky odolné sklo na světě. vých komor bylo označeno jako „český kříž“. Dvacátá a třicátá léta byla obdobím rozkvětu výroby a praktického využití plochého stavebního skla a skleněných tvárnic především v moderní funkcionalistické architektuře, která odrážela nový trend – více skla na fasádu. Propagátory byli architekti jako Le Corbusier, Mies van der Rohe a další. U nás se tento směr odráží v díle architekta O. Polívky hlavně na palácových stavbách z meziválečného období minulého století v Praze a Brně. Vznikala vynikající monumentální umělecká díla, vitráže a první mozaiky z české mozaikové skloviny pro historickou (katedrála svatého Víta na Pražském hradě) i současnou architekturu. Z nich k nejznámějším a stále obdivovaným patří vila Tugendhat v Brně z roku 1930 s obřím (5 × 3,1 m) plochým zrcadlovým sklem. Při budování elegantních pražských pasáží se v hojné Více světla do interiéru, více skla na fasádu Začátkem minulého století ovládla evropský životní styl secese a uplatnila se zdařile i v architektuře, hlavně jako dekorativní prvek. Skvělou PARTNER 2/2007 23 Po stopách architektury míře uplatnily klenby ze skleněných tvárnic, na jiných místech portálová skla do té doby neví- Unionu Teplice v Řetenicích od r. 1969) přinesla vynikající materiál architektům pro stavby s pro- palác a použitý způsob zavěšení tabulí plaveného skla Spektrofloat o výšce téměř 8 m na daných rozměrů (až 4 × 8 m), ale i skla opaktní a ohýbaná. Na světové výstavě v roce 1937 v Paříži postavila firma St. Gobain celý skleněný palác. sklenými fasádami, ale také automobilovému průmyslu. fasádu. Neopominutelné jsou nové budovy Národního divadla v Praze (Ing. arch. K. Pragner), které poslouží jako důkaz, jak se sklářská výroba s dlouholetou tradicí dokázala dokonale přizpůsobit atypickým požadavkům architekta. Fasáda z velkoplošných panelů tepelně izolačního skla (240 × 188 cm) a u Nové scény ze skleněných kvádrů (80 × 60 cm, hmotnost 42 kg) ze skla SIMAX rozhodně upoutá. Netradiční řešení s předsazenou fasádou je unikátní z technického hlediska. Příkladů je celá řada. Nelze opomenout tři stanice pražského metra trasy B (Náměstí Republiky, Národní třída a Karlovo náměstí) se speciálními obklady ve tvaru obrazovek (sklo Float), a mohli bychom pokračovat… Sklo je jedinečný stavební materiál, uplatnitelný téměř všude, s nesmírně ceněnou vlastností, a tou je průhlednost spojená s lehkostí a šarmem. Je architektonickým a uměleckým artefaktem, který mnozí tvůrci pokládají za rukavici hozenou jejich invenci, kterou stojí za to zved- Rozmanitost a účelnost stavebního skla Velmi početná výrobková základna stavebního skla se díky svému dekoračnímu účinku významným a často jedinečným způsobem uplatňuje v architektonickém ztvárňování interiérů a exteriérů v širokém spektru od běžných druhů užitkového skla, prvků pro konstrukční a izolační účely až po sklo osvětlovací a umělecké. Podle technologie výroby se stavební sklo dělí na sklo ploché, lisované, skleněná vlákna a pěnové sklo. Nejpočetněji zastoupenou druhovou skupinou je sklo ploché (tažené a lité, válcované, tvrzené, tabule rovné a ohýbané). Patří sem vrstvené tepelně izolační sklo, protisluneční, protihlukové, bezpečnostní, protipožární (okna, dveře, stěny) a prosklené rámové konstrukce (skleníky, Ploché sklo zdobí české stavby Ploché sklo vstupuje do stavebnictví již ve středověku, a to pestře zbarvenými barevnými chrámovými okny. Od poloviny 19. století, kdy došlo k rozmachu hutnictví železa, proniká ploché sklo výrazným způsobem do zasklívání kovových konstrukcí. Koncem 19. století se objevuje na stavbách lité válcové sklo, a to nejen v barevném provedení, ale i jako lité sklo s drátěnou vložkou. U nás bylo vzorované barevné lité a válcované sklo poprvé použito v roce 1891 pro zasklení pražského Průmyslového paláce. Nástup strojní výroby taženého skla systémem Fourcault ve 20. letech minulého století a současné rozšíření železobetonových staveb umožnily používání plochého skla pro velké plochy. Typickým příkladem je pražský Veletržní palác, vedle toho se s úspěchem začalo používat sklo i k obkladům obvo- průmyslové stavby), výplně fasádních panelů a také skleněná stavební mozaika na dekorační obklady. Nejpoužívanější ve stavebnictví jsou výrobky z lisovaného skla – skleněné tvárnice (plné nebo duté – ty byly vynalezeny v r. 1887), tvarovky (čtvercové, kulaté) pro sklobetonové konstrukce a výplně, skleněné střešní tašky, dlaždice a kruhové čočky (podlahy, ploché střechy, stropy, vlysy). Profilované stavební sklo může být opatřeno drátěnou vložkou (stěny, parapety…). Skleněná vlákna jsou základem pro další početnou skupinu stavebních materiálů na bázi skla – skleněnou vlnu, izolační rohože, lepenky a provazce. Tabulové pěnové sklo je materiálem pro izolace střech, podlah, stropů a stěn (použito bylo např. při stavbě československého pavilonu na světové výstavě v Bruselu v roce 1958). Automatizovaná výroba plaveného skla Float (ve Sklo dových zdí exteriérů i interiérů – viz budova SVÚ sklářského v Hradci Králové (návrh Ing. arch. J. Reichler v r. 1930). Po nucené přestávce došlo teprve v polovině minulého století k oživení stavebnictví. Mimořádný úspěch československého skleněného pavilonu na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu nastartoval další rozvoj stavebního skla a sklářského průmyslu u nás. Do popředí se dostává výstavba veřejných budov, například bývalého Federálního shromáždění v blízkosti Národního muzea s velkoplošným provedením fasády s použitím skleněných tabulí velkého formátu ze sklárny Chudeřice (systém Bicheroux). Jinou ukázkou je VÚ makromolekulární chemie v Praze na Petřinách, kde šlo o první provedení skleněného obvodového pláště tohoto druhu (sklárna Chodov u Karlových Varů). Do výčtu jistě patří i členitý pražský Kongresový PARTNER 2/2007 24 nout. Soudobá moderní architektura velkých staveb skleněným prvkům opravdu přeje. Vidíme to na každém kroku. Foto: Archiv architektury NTM v Praze Adolf Benš, Josef Kříž: Horní osvětlení administrativní haly v paláci Elektrických podniků, Praha-Holešovice / 1927–1935 Ladislav Machoň: Horní osvětlení obchodní pasáže na třídě Míru v Pardubicích / 1923 Ludvík Kysela: Prosklená fasáda paláce Alfa („U Stýblů“) na Václavském náměstí v Praze / 1927–1929 Kovové okno v Sanatoriu dr. Šilhana v Brně od Jana Víška / 1932–1935 Josef Kaplický: Vitráž ve vestibulu Ředitelství státních drah v Hradci Králové, navrženého architektem J. Gočárem / 1927–1932 Richard F. Podzemný: Obytný dům pro úředníky Zemské banky (tzv. „Skleňák“) v Praze-Dejvicích / 1937–1938 PARTNER 2/2007 25 Skleněná dominanta Varšavy PARTNER 2/2007 26 Zloté Terasy, Foto. H. Staffansson Skanska ve světě Ve Varšavě byly letos v únoru otevřeny Zlaté terasy, jedno z nejmodernějších nákupních center ve střední Evropě. Elegantní zvlněná kupole skleněné střechy nákupního centra se klene nad 200 obchody a 20 kavárnami a restauracemi včetně Hard Rock Café. V den slavnostního otevření navštívilo nové nákupní centrum více než 100 000 lidí. Stavbu, jejímž vlastníkem je ING Real Estate, zahájila Skanska koncem roku 2002. Kromě nákupního centra, které bylo dokončeno jako první, zahrnuje projekt také kancelářské prostory, které budou dokončeny v polovině roku 2007. Výhledově se počítá také s výstavbou kina s osmi projekčními plátny a fitness centra. Komplex se rozkládá v centru polského hlavního města mezi Hlavním nádražím a Zlatou ulicí na ploše 225 000 m2, z nichž téměř polovina připadne na obchody a kanceláře. Impozantní zvlněná střecha ze 4 750 skleněných desek má plochu 10 250 m2. Ve čtyřech nadzemních podlažích se nacházejí obchody a restaurace. V podzemí je parkoviště se 1 650 parkovacími místy a další dvě podlaží obchodů. Kanceláře budou umístěny ve třech budovách – ve třiadvacetipodlažní věži a ve dvou dvanáctipodlažních půlkruhových budovách obrácených do Zlaté ulice. Srdcem projektu je terasovité nádvoří zastřešené skleněnou střechou, které dalo celé stavbě jméno. Zcela nový nápad, velmi netradiční zvlněná střecha, vzhledem ke svým rozměrům a tvaru vyžadoval řešení, jaké v Polsku dosud nebylo použito. Je jakousi metaforou městských parků a kopíruje tři vrcholy viděné z ptačí perspektivy. Nejvyšší budova je vysoká 100 metrů. Střecha spočívá na 11 sloupech připomínajících stromy. Její kupole je vytvořena z tisíců pravoúhlých ocelových profilů a přibližně z pěti tisíc skleněných trojúhelníků. Použité sklo má čtyři stupně propustnosti slunečního záření, aby se zabránilo „efektu skleněné čočky“ – přehřívání uvnitř nákupního centra. Střecha je vybavena systémem bránícím sesouvání sněhu a speciálními okapy pro odvádění dešťové vody. Zlaté terasy jsou největším víceúčelovým komplexem, který kdy byl v Polsku postaven. Hlavním cílem projektu bylo vytvořit živoucí veřejné prostory v centru města. Zastřešené restaurace, bary a obchody se budou prolínat se zelení oživenou vodními hrátkami, to vše dohromady vytvoří skvělé místo pro schůzky a posezení u kávy, večerní procházky i umělecká vystoupení. PARTNER 2/2007 27 Zajímavosti Ocenění pro dobrou architekturu Lokalita je stále důležitějším faktorem pro přilákání zájemců o bydlení. Stále více lidí si přeje bydlet v jedinečném prostředí. Hodnotu zvyšuje také přizpůsobení designu lokalitě. „Protože chceme být nejlepší, snažíme se brát na tyto parametry ohled,“ říká vedoucí rozvoje strategie a obchodu Skanska Residential Development Nordic Urban Hammarlund. Tři zajímavé oblasti na západě Švédska, Östra Trollåsen, Snäckeberget a Ullstorps Gårdar, nabízejí několik cenových segmentů. Jejich design vychází z lokality a také z poptávky na trhu, z čehož vyplývá větší hodnota pro klienty. Každý projekt je výsledkem práce jiného týmu, všechny nicméně využívají stejné metody práce PARTNER 2/2007 28 a bez ohledu na odlišný charakter jsou založeny na stejném konstrukčním základě. V začátku procesu se všechny projekty a lokality probírají v „tvůrčí místnosti“. Zdrojem inspirace pro novou lokalitu mohou být dojmy, zkušenosti a příklady jiných úspěšných projektů. Když je lokalita a její charakteristika jasně definována, je čas myslet na další dva významné faktory úspěchu. Je to industrializace výroby a design. Spojení těchto faktorů vede ke spokojenosti zákazníků a k rychlému prodeji bytů. Je třeba snížit náklady a zároveň zvýšit hodnotu. Efektivitu výroby zvyšují unifikované platformy, zatímco hodnotu pro zákazníka zvyšuje unikátní design. Může se zdát těžké tyto dvě věci spojit, Skanska však již dokázala, že umí zkombinovat větší industrializaci se zaměřením na zákazníka. „Základním požadavkem je přizpůsobení lokalitě a jedinečný design. Tím, že zvyšujeme efektivitu výroby, si uvolňujeme čas a zdroje pro design a pro opatření dotvářející charakter místa. Je ovšem zapotřebí vytvořit potřebné podmínky pro rozvoj kreativity,“ říká Urban Hammarlund. Tvůrčí síly jsou zastoupeny projektanty, architekty, lidmi z marketingu a obchodu, prodejci, inženýry, dekoratéry, designéry, zahradními architekty i stavaři. Jejich společným cílem je maximální hodnota pro zákazníka a každá akce je krokem k tomuto cíli. Nejprve je nutno analyzovat okolní podmínky a přizpůsobit projekt tvaru pozemku. Pak je třeba navrhnout vnější i vnitřní prostory, vše musí navzájem ladit. „Někdo přirovnává naši práci ke vztahu mezi orchestrem a dirigentem,“ říká Urban Hammarlund. „My ovšem pouze společně nehrajeme, my i skládáme.“ Takový přístup se pozitivně odráží na celkovém výsledku. Projekt Snäckeberget byl nominován na Cenu Pera a Almy Olssonových za dobrou architekturu. Recept na špeciálny betón neprezradia Spoločnosť Skanska DS používa pri stavbe vozovky pred vjazdom do tunela Sitina v Bratislave špeciálnu cementobetónovú zmes. Na Slovensku je cementobetónová vozovka mimo tunela raritou, cesty sa doteraz stavali z asfaltu. „Táto technológia je na Slovensku použitá prvýkrát. V Česku sa táto technológia používa bežne,“ vysvetlil novinárom na brífingu hlavný projektový manažér stavby Dušan Lehocký. tunela. Finišer Wirtgen SP 1600 spraví za ideálnych podmienok až 300 m novej vozovky denne. Cementobetónový kryt je hrubý 27 centimetrov a robí ho na jedenkrát. Stroj automaticky vkladá do betónu oceľové tŕne priečne na každých päť a pol metra a takisto dáva tŕne v pozdĺžnom smere. Zariadenie spotrebuje na 100-metrovú cestu približne 90 m3 betónu. Špeciálnu betónovú zmes vyrába Skanska vo vlastnej betonárke, ktorú postavila za mostom Lafranconi v Petržalke. „Ide o špeciálnu receptúru, ktorá má určité dávkovanie cementu, vody a štrkopiesku, ktorý musí mať určitú krivku zrnitosti. Betón musí byť v takej konzistencii, aby ju mohol stroj klásť,“ doplnil Lehocký. Betón vozí na stavbu 15 veľkokapacitných nákladných „tatroviek“. Do 24 hodín sa po vozovke už dá chodiť. Zaťažená však môže byť až po niekoľkých dňoch. Projekt D2 Lamačská cesta – Staré Grunty, ktorého súčasťou je i tunel Sitina, bude verejnosti odovzdaný do užívania v druhej polovici júna 2007. Cena pro Aquapark Barrandov Nový betónový koberec bude na dvoch úsekoch dlhých 650 metrov a širokých 10,75 m na diaľnici pred severným portálom. Robotníci momentálne pracujú na pravom jazdnom pruhu v smere od Brna k severnému portálu Sportovní centrum Barrandov Praha 5, který postavila divize Technologie společnosti Skanska, získal první místo v soutěži Bazén roku. Jde o soutěž, díky které se odborná i laická veřejnost může seznámit s kvalitními projekty v oblasti bazénové výstavby v České republice a s nimi i s jejich investory, projektanty a dodavatelskými subjekty. Hlavními kritérii soutěže je architektonická a funkční úroveň a zejména kvalita a jakost realizovaného stavebního díla. Výsledky 2. ročníku soutěže Bazén roku byly vyhlášeny na společenském večeru ve čtvrtek 8. 3. 2007, který se konal u příležitosti 4. ročníku mezinárodního veletrhu BAZÉNY, SAUNY, SOLÁRIA & WELLNESS. Ocenění za provedení projektu převzal vedoucí sekce 06 divize Technologie Jan Šturma. Areál Sportovního centra – aquapark Barrandov nabízí plavecký bazén 25 × 8 m, dva tobogány, dojezdový bazén, relaxační bazén, vířivku a dětské brouzdaliště. PARTNER 2/2007 29 Zajímavosti Protihlukové stěny jsou skutečná věda Protihluková stěna není pouhá betonová bariéra u silnice. V dnešní době se vlastnostmi, výrobou, designem či optimální variantou použití protihlukových stěn zabývá řada odborníků. Spolu se samozřejmým snižováním hladiny hluku v blízkosti komunikace, které je důležité nejen pro lidi, ale i pro zvířata, se protihlukové stěny mohou stát výraznou estetickou dominantou okolí, přispívat k bezpečnosti provozu nebo lze při jejich výrobě využívat recyklované suroviny. Důležitá je volba materiálu Materiály, které se dají při stavbě protihlukových stěn použít, se liší z hlediska umístění komunikace – zda se nachází ve městě, na jeho okraji nebo mimo město. Mimo město se často uplatňují přírodní prvky, jako jsou stromy a keře, dřevo, kameny nebo hlína. Uvnitř města se častěji používá beton, plasty, cihly nebo ocel, ale ve stále vyšší míře i záměrně vysazované stromy a keře. Stěny z plastů? Proč ne! Při výrobě plastových protihlukových stěn se v rámci snížení ekologické zátěže využívají plasty z recyklovaného komunálního a průmyslového odpadu. Plastové stěny jsou nejen ekologicky šetrné, ale v porovnání s ostatními běžnými materiály (beton, hliník, dřevo apod.) nabízejí nejlepší protihlukové vlastnosti, jsou finančně nenáročné, vysoce odolné a jejich instalace je jednoduchá. Vyrábějí se v široké barevné škále a lze je osadit např. popínavými rostlinami. Problém číslo jedna: hluk Hlavním zdrojem nadměrného hluku dnes již nejsou motory automobilů, ale zvuk, který vzniká při kontaktu pneumatik s vozovkou. S nárůstem intenzity silničního provozu stoupá i počet míst, kde je vhodné instalovat protihluková opatření. Nemusí se přitom jednat pouze o lo- PARTNER 2/2007 4/2006 30 28 kality v bezprostřední blízkosti rezidenčních oblastí. V určitých místech se totiž hluk může šířit až na vzdálenost stovek metrů, přičemž dobře umístěná protihluková stěna pohltí v okolí frekventované silnice či železnice hluk ve výši 7 až 8 decibelů. Setkání mají smysl O technických vlastnostech a výrobě protihlukových stěn diskutovalo počátkem března v Troubelicích na Olomoucku více než sedmdesát odborníků na specializovaném Technickém dni. Zástupci investorů a projekčních firem se zde mohli seznámit také s evropskými normami pro protihlukové stěny, s vlivem barevného designu stěn na řidiče a možnostmi využití tříděného odpadu pro výrobu PHS. Setkání uspořádaly společnosti Skanska DS a MOSEV plast ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu a Centrem stavebního inženýrství. Nemocnice Podlesí už jede naplno Na fínskej E18 prerazený ďalší tunel Nemocnice v Třinci-Podlesí je moderní zdravotnické zařízení s nadstandardními službami pro pacienty. Stavební rekonstrukci objektu provedla již vloni divize Technologie společnosti Skanska. Letos na ni navázala druhá Na diaľnici E18 medzi Turku a Helsinkami pracovníci zo Skanska BS intenzívne pracujú na dvoch tuneloch – Orosmäki a Karnainen. Prvý z nich po necelých deviatich mesiacoch vo februári úspešne prerazili. Dĺžka tunelových rúr je 653 m. Profil tunela je 108. „Aj napriek tomu, že sme raziť začali s dvojmesačným oneskorením, práce sme ukončili v plánovanom termíne. Z dôvodu zimných opatrení však tunely neboli prerazené na plný profil,“ upresnil Juraj Ježek, vedúci pobočky Skanska BS vo Fínsku. Druhý tunel – Karnainen, na ktorom Skanska pracuje, je najdlhší zo siedmich tunelov na uvedenej trase. Dĺžka rúr je 2 200 m a profil 108. Razia ho zo zá- fáze obnovy, během níž byly ve čtyřpodlažní budově lůžkového charakteru s bezbariérovým přístupem, která je součástí nemocničního areálu, provedeny drobné stavební úpravy dilatačních celků. Dispoziční uspořádání pokojů bylo změněno tak, aby lépe vyhovovalo současným potřebám, zrenovována byla i hygienická jádra včetně dlažeb, obkladů i omítek. Nové i stávající pokoje jsou nyní vymalovány a laděny do „veselých odstínů“, které mají kladný vliv na psychiku a tím i na úspěšný průběh léčby. V celém objektu byly vyměněny rozvody vnitřního a požárního vodovodu, odpadů, kanalizace, dále elektroinstalace lůžkových pokojů a vzduchotechnika. Veškeré práce byly provedeny během jednoho kalendářního měsíce! Plný provoz byl ve zmodernizovaném nemocničním objektu obnoven 1. března 2007. padnej strany, oproti ním idú fínski tunelári. Prerazenie sa predpokladá na máj 2007. Projekt E18 je ďalší z PPP projektov realizovaných vo Fínsku. Ide o dobudovanie diaľničného spojenia medzi Turku a Helsinkami, ktoré ďalej pokračuje do Štokholmu, resp. St. Petersburgu. Dĺžka posledného úseku je 51 km, na trase sa nachádza 7 tunelov a viac ako 70 mostných objektov. Nástup do letadel bude pohodlný Na pražském letišti Ruzyně buduje divize Pozemní stavitelství společnosti Skanska šest nových nástupních mostů pro letadla. Celkový počet mostů, které nahradí autobusy, jež vozí cestující k letounům, tak vzroste na 26. Mosty budou na jihozápadní straně nového Terminálu Sever 2. Pevné části mostů budou tvořit dvě úrovně a každá z nich bude ústit do jiného podlaží terminálu – horní do odletového a spodní do příletového. Na pevnou část každého mostu bude navazovat společná část teleskopická, která jej spojuje přímo s letadlem. „Projekt bude dokončen letos v létě a zahrnuje také úpravy v objektu nového Terminálu Sever 2, jako je dodávka souvisejících technologií a doplnění informačního systému,“ říká Roman Hindrich, projektový manažer divize Pozemní stavitelství, který má tuto akci na starosti. PARTNER 2/2007 31 Sázka na jedničku PARTNER 2/2007 32 Foto: Reuters Ze společnosti V půli února v závodu mistrovství světa ve slalomu ve švédském Aare suverénně zvítězila dvaadvacetiletá Šárka Záhrobská. Poprvé v kariéře získala na světovém šampionátu zlatou medaili. Splnil se tak sen mnoha fanoušků sjezdového lyžování, mezi které patří i společnost Skanska. „Šárku Záhrobskou podporujeme již od jejích 14 let, sledovali jsme její první úspěchy v juniorských závodech a stále se zlepšující výkony v posledních letech. Naše sázka na tuto mladou a nadějnou sportovkyni se vyplatila. Její jméno znali donedávna jen skalní fanoušci tohoto sportu, poté, co přivezla domů první zlatou medaili letošního roku a stala se mistryní světa ve slalomu, je Šárka doslova na roztrhání. Vítězství je o to cennější, že sjezdové lyžování bylo dosud doménou seveřanů a sportovců z alpských zemí a Šárka je historicky první Češkou, která získala v tomto sportu mistrovský titul,“ komentoval úspěchy sympatické sportovkyně Zdeněk Burda, generální ředitel společnosti Skanska. Šárka patří ke sjezdařské špičce – ve svých dvaadvaceti letech je i držitelkou několika významných titulů a ocenění, například Sjezdařka roku 2003 a 2004 či Objev roku 2003. Šárce Záhrobské gratulujeme a přejeme jí mnoho dalších vítězství a medailí! Ples: krásné ženy, No Name a ceny Každoroční vrcholnou společenskou událostí společnosti Skanska je její ples, který se koná – dá se říci, že už tradičně – na počátku března. Letos se v Obecním domě v Praze sešlo téměř ke dvěma tisícovkám hostů. Ples je dobrou příležitostí pro setkání s obchodními partnery, pro poděkování za spolupráci nejen investorům a spolupracovníkům, ale i zaměstnancům firmy. Proto zde také byli vyhlášeni a oceněni jak nejlepší zaměstnanci roku, tak i vítězové interních soutěží Velký šéf a Golden Hard Hat. Zlatým hřebem bylo vystoupení populární slovenské skupiny No Name, jejíž „frontman“ Igor Timko dokázal přítomné dostat doslova „do varu“. Inu, kdo umí… Všichni se příjemně bavili, tančili, seznamovali se a užívali si plesové atmosféry do pozdních nočních hodin. PARTNER 2/2007 33 Kaleidoskop Skanska se představila na veletrhu Bydlení 2007 Bytový areál Jahodnice, Řadové domy Romance, Rezidenční čtvrť Botanica II a III či Slunný vrch – vily Černošice, to jsou projekty, o němž měli návštěvníci výstavy Bydlení 2007 největší zájem. Tento veletrh se koná na přelomu zimy a jara a na pražském Výstavišti má své místo. Skanska se zde prezentovala formou 3D modelů a vizualizací. Lidé se tak seznámili se všemi developerskými projekty firmy, jak s aktuálními, tak i připravovanými. Návštěvníci veletrhu se zajímali také o chystané projekty Bytový dům Petřiny či Obytný soubor Milíčovský háj – sever. Nechyběly ani informace o ojedinělé Hypotéce Skanska 20+ a Klientském centru Skanska. Vyplatilo se vydržet – bezesporu příjemným překvapením pro návštěvníky a zároveň zájemce o bydlení byla speciální akce – darovací šek na novou kuchyň do budoucího domova od Skanska. Rok 2006 – vyšší tržby a více prodaných bytů Navýšení tržeb o téměř 7,5 procenta na 36,5 miliardy korun, nové zakázky za bezmála 36 miliard korun a nárůst prodeje bytů o 44 procent dokazují, že společnosti Skanska se v České republice vloni dařilo. „V roce 2006 jsme získali nové zakázky za více než 36 miliard korun, což je o třetinu více než předloni. Máme tak dobrý základ pro budoucnost,“ říká generální ředitel Skanska Zdeněk Burda. Provozní zisk EBIT v roce 2006 poklesl o čtvrtinu na 1,3 miliardy korun, a to především z důvodu zvýšených nákladů v pozemním stavitelství. V loňském roce prodala Skanska rekordních 624 bytů, přičemž největší poptávka byla po bytech v dispozicích 2+kk a 3+kk. „Zájem o byty postupně rostl během celého roku, v jednu chvíli jsme byli dokonce blízko vyprodání PARTNER 2/2007 34 celé nabídky. Po dlouhé době opět nastává stav, kdy je projekt téměř vyprodán už na začátku výstavby,“ říká ředitelka rezidenčního developmentu Skanska Naděžda Ptáčková. Nové bytové projekty, které se loni objevily v nabídce Realitní kanceláře Skanska, jsou například Bytový areál Jahodnice v Praze 14 se 136 byty v první etapě, druhá etapa projektu Botanica v Praze-Jinonicích se 158 byty a třetí fáze téhož projektu. Skanska ve spolupráci s Komerční bankou navíc loni začala poskytovat Hypotéku 20+, neboli nejen stoprocentní financování koupě nového bydlení, ale navíc úvěr ve výši až 20 procent z kupní ceny bytu určený na vnitřní vybavení. Počet zaměstnanců Skanska v České republice se meziročně zvýšil o 3 % na 7 249, zároveň stoupl o 5,5 % i objem stavebních prací v zahraničí na 4,5 miliardy korun. Většinu z těchto tržeb představuje Slovensko, Skanska se ale angažuje i na slovinském a finském stavebním trhu, kde dokončila modernizaci jaderné elektrárny Loviisa nebo silniční a železniční tunel u Vuosaari. Skupina Skanska v ČR a SR vytváří 8,8 % tržeb celosvětové skupiny Skanska. U Rakovníka vyrůstá nová skladová a distribuční hala Ve výrobním areálu Rako firmy Lasselsberger v Lubné u Rakovníka začala letos v březnu Skanska stavět novou logistickou halu, která umožní optimální průběh manipulace a skladování zboží – keramických obkladů a dlažby. Po dokončení v červenci 2007 moderní skladová hala nahradí dosavadní technicky a kapacitně nevyhovující skladování na zpevněné venkovní ploše. „V nové administrativní části navíc vzniknou komfortní kanceláře pro zaměstnance,“ říká stavbyvedoucí Vladimír Krch z divize Technologie společnosti Skanska, která dílo provádí. Expediční a skladová hala navazuje na severozápadní straně na stávající výrobní areál RAKO III a je členěna na tři části. První je střední skladovací a expediční hala o půdorysu 75 × 60,5 metru a výšce 10 metrů. Na jižní straně bude na každé straně fasády umístěno pět expedičních můstků. Mezi nimi bude situována třípodlažní administrativní vestavba (téměř 400 čtverečních metrů užitné plochy) se sociálním a technickým zázemím. Na střední halu navazují na obou stranách zastřešené skladovací zpevněné plochy o rozměrech 88 × 88 metrů, každá o celkové kapacitě více než 15 tisíc europalet. Z výrobního závodu budou obklady a dlažba přemísťovány pomocí nového dopravníkového můstku v délce 83 metrů, který překonává výškový rozdíl 2 x 5 metrů. Součástí projektu je také oplocení areálu, sadové úpravy a výstavba příjezdových komunikací. Hostětín boduje Čestné uznání za trvalý přínos v prosazování energetických principů do veřejného života získala divize Technologie společnosti Skanska (jakožto realizátor) a základní organizace ČSOP Veronica (investor), a to za projekt polyfunkčního areálu „Centra modelových ekologických projektů pro venkov v Hostětíně“. Cenu udělili pořadatelé soutěže „Energetický projekt roku 2006“ – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Nadace ABF. Letošního 5. ročníku se zúčastnilo 17 projektů. „Pasivní dům Hostětín“ slouží nejen jako školicí centrum, ale i jako praktický příklad aplikace ekologických zásad při výstavbě. Komplex současně získal, v souladu s ČSN 730540, tzv. Energetický štítek budovy, kde je hodnocen jako „mimořádně úsporná budova“. Lyžovačka po slovensky Tradiční Zimní hry Skanska se letos konaly nedaleko Štrbského Plesa, ve slovenském středisku Plejsy u Krompachů. Do tohoto moderního střediska, které je i dějištěm Evropského poháru v lyžování, přijelo okolo sta sportovců a sportovkyň ze společnosti Skanska. První den se soutěžilo v běhu na lyžích. Závodní tratě areálu Štrbského Plesa rozhodně nebyly jednoduché a daly všem pořádně zabrat; ženy běžely pětikilometrový okruh jednou, muži si jej dali dvakrát. Druhý den byla připravena slalomová trať. Noční mrazík ji učinil vskutku zajímavou; ranní jízdy byly pro některé i zkouškou odvahy. I přes letošní nepřízeň sněhu se počasí vydařilo, závody také, a tak dvoudenní sportovně společenské setkání svůj účel – poznat se navzájem – rozhodně splnilo. Summary In the sections What Has Happened (page 3) and What We Have Built (page 4–7), we introduce interesting projects that are getting underway, and structures that have already been completed. I like quality and lasting values, says the director of the “young” Building Construction superdivision, Jiří Bažata. In an interview on page 8, he admits that his family is as important to him as his work, that he likes quality wine and good company, and that he adores “slow” motorbikes, on which a ride can be truly enjoyed. How to get the better of asbestos? That you can find out in an article on page 14, which will also tell you how the renovation of the building of the General Customs Inspectorate in Prague’s Pankrác is being done, and why the building is crawling with funny men in white “space suits”. Who knows what those Timko parents from Košice fed their boys. What is certain is that they have grown up to be fine musicians, who form the core of the No Name Band. The band was a guest at Skanska’s annual ball this year. Read an interview with the frontman, Igor Timko, on page 16. Glass is an interesting, aesthetically appealing and, at the same time, highly practical material. From where has it come? When was it first used in this country? How did its technology develop and improve? Find answers to those questions in the section In Architecture’s Footsteps. For more, see page 22. Glass is the theme of yet another article – Warsaw’s Glass Landmark. Skanska recently completed a very interesting project: the construction of a shopping centre in the heart of the Polish metropolis. For more, see the section Skanska in the World, on page 26. Matters of Interest presents brief reports from home and abroad: you will learn new things about projects in the Czech Republic, Slovakia, as well as Finland; find out what houses are being built and awarded, up north in Sweden, and why sound barriers are a real science. For more, see page 28–31. The excellent and talented downhill skier, this year’s gold medallist, Šárka Záhrobská, is a true champion. Skanska bet on her, and did well. For more, read page 32. The Events section on page 35 brings snippets of news from events in the Skanska Group in the Czech Republic and Slovakia. Generální partner programu . L a e a p o r u E a Tili a evropská Líp Možná Vás bude zajímat, že lipové listy spařené vodou a smíchané s vínem se používají jako obklady při popáleninách a svalových křečích. . ročník celostátní ankety Strom roku Nominujte svůj oblíbený strom na prestižní ocenění Strom roku. Vaše návrhy přijímáme do . května. Strom roku se koná pod záštitou ministra životního prostředí. Nadace Partnerství, Údolní , Brno [email protected], www.stromzivota.cz