wating vydechnout

Komentáře

Transkript

wating vydechnout
5
ISSN 1803-7267 MK ČR E 18760
2015
Časopis nejen pro
dialyzované pacienty
Dovolená
na vodě:
Baťův kanál
10 let
dialyzačního střediska
v Uherském Brodě
Když tělo a duše
volají o pomoc
Lázeňská dovolená v Teplicích
Zvýhodněná nabídka pro dialyzované pacienty
Teplice jsou nejstarší české lázně. Svým návštěvníkům nabízejí zrekonstruovaný komplex s celou řadou lázeňských domů,
Krušnohorské divadlo, nový plavecký areál se squashovými kurty či řadu proslulých restaurací a kaváren. K opravdovým
zážitkům patří výhledy z Doubravského vrchu, Bořně, Milešovky nebo z Komáří vížky, kam vede sedačková lanovka. V létě
lze využít vodní nádrže, v zimě horský terén se sjezdovkami různé obtížnosti a upravované běžecké trasy.
Lázeňský dům Beethoven***
Hlavní sezona
9 040 Kč / jednolůžkový pokoj
(26. 4.–3. 10.)
8 456 Kč / dvoulůžkový pokoj
9 040 Kč / dvoulůžkový pokoj komfort
Vedlejší sezona (4.–31. 10.)
7 873 Kč / jednolůžkový pokoj
7 290 Kč / dvoulůžkový pokoj
7 873 Kč / dvoulůžkový pokoj komfort
Zimní sezona (1. 11.–23. 12.)
6 707 Kč / jednolůžkový pokoj
6 124 Kč / dvoulůžkový pokoj
6 707 Kč / dvoulůžkový pokoj komfort
Cena zahrnuje
ƒƒ6x ubytování s polopenzí pro jednu osobu
ƒƒ5 lázeňských procedur (pondělí–sobota) podle doporučení lékaře
ƒƒ1x denně volný vstup do termálního bazénu na 1 hodinu
Bonusy pro
Vá
Volně prod s:
ejné
procedury
s 20% slev
ou
Rezervace: C
entrum prázdninových dialýz, B. Braun Avitum s.r.o.,
V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4, tel. +420-271 091 922, fax +420-271 091 923,
e-mail: [email protected]
B. Braun Avitum s.r.o. | V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4
Tel. +420-271 091 911 | Fax +420-271 091 912 | e-mail: [email protected] | www.bbraun-avitum.cz
Z OBSAHU VYBÍRÁME
Lidé kolem nás
nás
4
4
S psychiatrem Radkinem
Honzákem o tom, proč mají
Češi „blbou“ náladu, kde vázne
komunikace mezi lékařem
a pacientem nebo jak se dostal
k dialyzovaným pacientům.
Cestujeme
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
14
Chcete být sami sobě
kapitánem, kormidelníkem, lodníkem
i strojníkem? Půjčte si
obytnou loď a vydejte se
na dobrodružnou plavbu
Baťovým kanálem.
prázdniny už jsou neodvratně za námi a přichází
podzim. Příroda se začíná barvit a babí léto už nás také
navštívilo. Přesto se někteří z nás neubrání podzimním
chmurám a zkracující se dny mnohým ubírají energii.
Proto jsme se rozhodli zaměřit toto číslo na tematiku duševního
zdraví. Právě o něm jsme se pod žlutočervenými stromy v areálu
bohnické psychiatrické léčebny v Praze bavili s psychiatrem
Radkinem Honzákem, nesmírně inspirativním člověkem, který má
Dnes na téma
12
Kde nestačí klasická medicína, přichází
na řadu medicína psychosomatická.
Co se děje s tělem, když duše volá o pomoc?
za sebou padesátiletou praxi v oboru. V rozsáhlém rozhovoru se
dozvíte třeba to, proč Češi často působí jako chmurný národ nebo
jaké to je, zasedat v transplantační komisi. Samozřejmě nechybí
další zajímavé články z rubrik, na které jste zvyklí.
Vždy nás velice potěší vaše dopisy, ve kterých chválíte náš personál.
Lékaři a zdravotní sestry v našich dialyzačních střediscích se
každý den snaží, abyste se cítili co nejlépe. Některé z vašich dopisů
Reportáž
uveřejňujeme a děkujeme za ně. Pište dál!
8
Spokojení pacienti, rostoucí počet domácích peritoneálních dialýz a vysoký počet
transplantací. Dialyzační středisko v Uherském Brodě pomáhá lidem už deset let.
Dámy a pánové, hezké počtení vám přeje
vaše redakce
Hobby
23
Když před zimou správně odvzdušníte
radiátory, ušetříte si spoustu problémů.
Dialog · Časopis nejen pro dialyzované pacienty
Vychází jednou za dva měsíce. Zdarma. ISSN 1803-7267
Redakční rada: Ing. Petr Macoun, Ph.D., MUDr. Martin Kuncek,
RNDr. Martin Kalina, Ph.D., Luděk Hajský, Šéfredaktorka: Marie Polášková,
Redakce: Kristýna Tesařová, Mgr. Michal Dušek, prim. MUDr. Roman Kantor, Luděk Hajský,
Grafika: Tomáš Komůrka, BA, a Pavel Cindr
Vydavatel: B. Braun Avitum s.r.o., V Parku 2335/20, CZ-148 00 Praha 4, IČ: 61856827, DIČ: CZ61856827, tel. +420 -271 091 111,
fax +420-271 091 912, e-mail: [email protected], www.bbraun-avitum.cz
Veškeré články publikované v tomto časopisu mají pouze informativní charakter a nejsou právně závazné. Veškerá doporučení
uveřejněná v tomto časopisu týkající se zdravotního stavu, dietních a režimových opatření je nutné konzultovat s ošetřujícím lékařem
nebo sestrou. Redakce si vyhrazuje právo na úpravu veškerých textů.
3
lidé kolem nás
S psychiatrem
Radkinem Honzákem
o zdraví, nemoci, smrti a humoru
Radkin Honzák za svůj život stihl zažít nacistickou okupaci, tři roky demokracie, únorový puč, třídní boj,
měnovou reformu, pád kultu osobnosti, Pražské jaro, sovětskou okupaci, smrt Jana Palacha, jednadvacet let
normalizace a pád reálného socialismu. Posledních pětadvacet let svobody je podle něj nejhezčí doba jeho
života. V psychiatrii má neuvěřitelnou padesátiletou praxi, pracoval jako psychiatr v léčebně, ve výzkumném
ústavu, jako nemocniční konziliář, v ambulanci, v manželské poradně, v AT ordinaci, ve svépomocných
pacientských organizacích, v několika redakcích, na zdravotní škole, na lékařské fakultě i v postgraduálním
vzdělávání. Největší uspokojení ale paradoxně našel v oboru, do kterého se mu původně vůbec nechtělo –
v nefrologii. Vydal několik knížek a zdůrazňuje, že je třeba brát život s humorem.
Mají Češi vážně pořád tak
blbou náladu, jak se říká?
Tu skutečnou depresi má 5,5
procenta lidí. Zbytek je jen taková česká otrávenost. Myslím
si, že my jako národ máme pocit, že by pro nás ostatní měli
4
dělat něco víc. A když nedělají,
tak je to hanebné. Jsme takoví
líní konzervativci.
Čím to?
Nejsme sžiti s vlastním státem.
Jakákoliv idea se musí vybojo-
vat. V dobách, kdy nám tatíček
Masaryk vybojovával republiku,
byli lidé s tím státem skutečně
sžití. Jenže pak postupem času
celá řada státnických činů našich představitelů toto zkrátka
zničila. Představte si, že by dnes
někdo zavelel, že se má rukovat.
Kolik lidí by tam běželo jako
v roce 1938?
Asi moc ne…
Přesně tak. Problém je v tom,
že českému národu chybí spo-
lidé kolem nás
nicnedělání. To mi přijde jako
nepříliš dobrý vklad do budoucnosti mých vnoučat.
Češi jsou ateistický národ,
má to také vliv na naši náladu?
Češi se tím chlubí. A má. Máme
největší spotřebu alkoholu
i marihuany v Evropě. Spirituální potřeby jsou u nás naplňovány spiritusem (smích).
Foto Ester Horovičová
lečná idea. Jediná, kterou tu
máme, je bohužel, stejně jako
po celé Evropě, idea konzumu. A také závist, za plotem
je přece tráva zelenější. A pocit takové ukřivděnosti. Kdybyste přišla do hospody čtvrté cenové kategorie a řekla
jim, že v současné době je tu
nejlepší ekonomická situace,
jaká kdy byla, tak vám v dobrém případě vynadají a v tom
horším skončíte s monoklem.
Pořád jsme totiž přesvědčení,
jak jsme na tom špatně. Také
si přestáváme vážit práce, začínáme odměňovat takové
Myslíte, že spotřeba těchto
látek souvisí s absencí spirituálního naplnění?
No jistě. Všechny drogy pozměňují vědomí. Kdysi dělali dva
vědci pokus. Nechali spoustu
lidí dvanáct minut přemýšlet,
jak vypadá bůh. A zjistili, že je
úplně jedno, jestli to jsou křesťané, pohani, ateisti nebo bojovníci proti církvím. Jakmile
se museli koncentrovat, mozková aktivita se u všech zklidnila podobným způsobem. To
má racionální vysvětlení. Když
se soustředíte na tak abstraktní pojem, musíte tomu věnovat
hodně úsilí a opravdu se vám
to v hlavě uklidní. A právě to je
základem všech náboženských
systémů. Tyto potřeby určitým
způsobem sytí a regulují.
Takže za naši špatnou
náladu může také ateismus?
To ano, jenže lidé nevědí, že
něco takového potřebují, že
nemají regulované spirituální
potřeby. To je taková pěkná
paralela s nedostatkem jódu.
Ten způsobuje kretenismus, tak
se začal přidávat do soli, aby
jej měli všichni dostatek. Totéž
platí i v sociální sféře. Spirituální potřeby by se zkrátka
měly sytit.
To vidíte českou společnost docela černě.
Já to nevidím černě, ale realisticky. Není tu jednotící motiv,
který by z tohoto společenství
udělal spolupracující tým. Lidé
tu také vůbec neumí diskutovat. To mi věřte, dělal jsem pět
let v protimanželské poradně.
V protimanželské poradně?
No ano. To máte protimanželskou, protialkoholní a protidětskou, ve všech jsem dělal
(smích). Lidé, kteří tam přišli,
se vůbec neposlouchali. A je
to tak všude, neposlouchají se
váni za svaté. Někteří svatí byli
epileptici. Profíci určují, jestli
to patří do kompetence medicíny. My v podstatě uznáváme
jedině „evidence-based medicine“, tedy medicínu založenou na takzvaných důkazech.
Ty se řadí do různých úrovní.
Jsou rozdělené, klasifikované
a roztříděné v knihách. Problém nastává, když přijde pacient s něčím, co v těch knihách není.
partneři, neposlouchají se politici, všichni melou to své. Není
tu prostor k rozumnému dialogu. Ten tu chybí.
Dáte mi nějaký příklad?
Třeba únavový syndrom. Když
s ním půjdete k doktorovi v Čechách, budete s tím mít akorát
trápení. V Německu vás s únavovým syndromem budou posílat na kardiologii, ve Francii
na játra, v Anglii vás poženou
k psychosomatickému doktorovi, v USA půjdete na alergologii nebo imunologii. Každá
kultura má svá řešení, ale řešit to pořád neumí. Objektivně
vidí, že vám něco je, ale neví,
co je za tím.
V jedné ze svých knih mluvíte o tom, proč vázne i komunikace lékaře a pacienta.
Nemoc pro mě, jako pro pacienta je něco, co nemůžu. Změny
ve vzhledu, ve funkci, v projevu mají za následek, že člověk
dostane ve svém laickém okolí nálepku prvního typu, tedy
že s ním je něco v nepořádku.
Za účelem profesionálního
zhodnocení mají všechna společenství své „profíky“. Počínaje šamany, konče univerzitními
klinikami. Ti mají rozhodnout,
jedná-li se o zdravotní problém. Deprese například bývají
často zaměňovány za lenost.
Někteří epileptici byli považo-
Takže problém v komunikaci nastává v momentě, kdy
pacientovy symptomy nejsou
jednoduše zařaditelné?
Máme tu celou řadu obtíží, kde
se nemocný nevejde do škatulky deklarovaných chorob. Tím
svého doktora znejistí. V celé té
psychosomatické problematice
nejde o to, že je na jedné straně
pacient a na druhé straně doktor. Jde o spolupracující dyádu
jednoho, který by možná měl
vědět víc, a druhého, který je
zase jediným expertem na svůj
život. Máme tu množinu obtíží, které jsou sice obtížemi,
ale nejsou to choroby. Doktor
neví, co s tím. Znejistí a nejistý
Spirituální
potřeby jsou
u nás naplňovány
spiritusem
5
lidé kolem nás
doktor může napáchat mnoho
škod. Pacient očekává experta,
který mu řekne: „Vezmi si tyto
kořínky, tyto neber, tento odvar pij, tento ne…“ Jenže tady
se dostáváme do situace, kdy
doktor neplní očekávání pacienta a pacient neplní očekávání doktora.
Jak takové situace potom
lékař řeší?
Věc začne řešit technologicky.
Pošle pacienta na ušní, krční,
na imunologii, rentgen, a když
bude doktor obzvlášť mstivý,
tak na gastroskopii. Jenže to
nic nevyřeší, protože za pacientovými příznaky stojí například stres z nějakého psychosociálního konfliktu. A to
žádný z těch expertů nezjistí.
Jak se psychosomatické
onemocnění nejčastěji projevuje?
Taková klasika. Dívka se špatně provdá. Někoho si najde, má
s ním dvě děti, on pije, občas ji
praští. Ona se bojí od něj odejít,
protože by třeba nemusel platit alimenty. Takových příběhů
není málo. Dívka se pak dostane do emoční krize a nakonec
MUDr. Radkin Honzák,
Csc. (*1939) promoval na Fakultě všeobecného lékařství v
Praze. Po čtyřech letech v Psychiatrické léčebně v Kosmonosích nastoupil jako psychiatrický
konziliář do tehdejšího Ústavu
pro výzkum výživy lidu v Krči,
posléze integrovaného do IKEM,
kde stále pracuje v ambulanci
a v transplantačním programu. V souvislosti s ním byl devět let členem etické komise
CAHBI ve Štrasburku. Věnoval
se pacientům s gastroenterologickými, kardiovaskulárními
a nefrologickými problémy, což
ho přivedlo k psychosomatice. Po roce 1989 vedl deset let
Oddělení lékařské psychologie,
psychoterapie a psychosomatiky 1. LF UK, další dekádu působil
na Psychiatrické katedře IPVZ,
odkud přešel na částečný úvazek do Psychiatrické nemocnice
v Bohnicích. Víc než deset let
působil jako šéfredaktor časopisu Praktický lékař, v roce 1989
založil pro pacienty na dialýze
a v transplantačním programu
časopis Stěžeň, který vede dosud.
6
ji z toho něco rozbolí. A tím, že
dostane chorobu, říkejme tomu
funkční obtíž, dostane zároveň
i omluvenku. Může nějakou
dobu nechodit do práce, nedělat to nebo ono. Personifikovaná nemoc vstupuje do jejího
prostředí, sedí s nimi u stolu
a zachraňuje tu situaci. Manžel
ji také nemůže opustit, když je
nemocná. Je to zaseknuté. Nemoc přináší to, čemu říkáme
sekundární zisk, tedy ty psychologické „zisky“. Nemoc vám
určitým způsobem stabilizuje
rozpadající se systém.
Lze vůbec v takových situacích, kdy se nějakou nemoc
nedaří léčit, někoho vinit?
Pacienta nebo doktora?
Doktor není vůbec vycvičený
k tomu, aby se na věci díval
Facebook
je parodie
na komunikaci
z úhlu, o kterém jsem mluvil. Když budu tu ženu léčit
a v průběhu léčby nastane neodůvodněné zlepšování a zhoršování stavu, nepřijdu na to,
čím to je, pokud neznám právě
ten kontext.
Pacienti také často vnímají
své problémy mylně. Píchání
v této části (ukazuje si na levou část hrudníku), signalizuje
úzkost a napětí, ne srdce. Lidé
to ale nevědí. A tak když je to
tu bolí, berou to jako problémy
se srdcem. Když vy budete doktorka, někdo k vám přijde a vy
mu v dobrém řeknete, že trpí
úzkostí, odpoví vám: „Doktorko, vy byste taky měla úzkost,
kdyby vám srdce dělalo tohle.“
Máte za sebou padesátiletou praxi. Vnímáte rozdíly
v prožívání dnes a v minulosti?
Pamatuju si na funusy u dědečka na vesnici, když jsem
byl malý kluk. Celá vesnice šla
na pohřeb a pak do hospody,
kde nebožtíka konečně mohli
pomluvit, protože při obřadu
se museli tvářit vážně (smích).
Když mi bylo sedm nebo osm,
zemřel mi malý bratříček. Bydleli jsme v Praze, byli jsme
normální městská rodina, žili
normálním životem. Tehdy ale
bylo zvykem nosit šest neděl
na rukávu černou pásku jako
symbol smutku. Lidé tedy měli
šest neděl na to, aby nešťastnou událost nějak zpracovali.
Navíc byli označkovaní, takže
se k nim okolí chovalo s jistou
empatií. Dnes vám umře kamarád, vy sednete na tramvaj, dojedete do krematoria, tam strávíte půl hodiny, utratíte 150
korun za kytku a je to.
To je docela rozdíl.
To, co bylo společensky ritualizované a zpracovávané, tu
dnes chybí. Dnes máte strašně
málo lidí, se kterými si můžete jenom tak popovídat. Lidé si
myslí, bůhví co to není, když
mají facebook, přes který si
pořád něco posílají. Ale to
přece není komunikace. To je
paskvil. To je parodie na komunikaci. Nemáte tu blízkou
sociální síť, ve které se můžete
pohoupat a za kterou se koneckonců můžete v nouzi i zavěsit. I proto dnes lidé hůře snášejí psychosociální stres. Když
vám před padesáti lety někdo
ublížil, mohli jste to s někým
probrat, nějak to ventilovat. To
je dnes těžší.
lidé kolem nás
MUDr. Radkin
Honzák a profesor
Jan Pirk na křtu
knihy Jak přežít
léčení
nekontraindikoval. Jsem tou
institucí, která to zastaví, když
už to není úplně košer.
(foto Leoš Chodura)
O jaké případy třeba jde?
Například jsem posuzoval
muže s depresí, který si nechal
domluvit, a přitom vůbec neměl chuť to dělat. Taky se mi
moc nelíbí, když se do toho vrhají devatenácti až dvacetileté
dívky, které ještě nerodily. Myslím si, že alespoň do těhotenství by ženy měly být plně fit.
Kromě dlouhé psychiatrické praxe také už desítky let
pracujete s dialyzovanými
pacienty. Jak jste se dostal
k ledvinám?
Atestoval jsem v psychiatrické
léčebně v Kosmonosích. Vyhrál
jsem potom konkurz na místo konziliárního psychiatra
v ústavu pro výzkum výživy
v Krči. Jednak se tam dělala
fyziologie výživy, gastroenterologická psychosomatika. Pak
z výzkumných ústavů udělali
IKEM a zrušili gastroenterologický ústav. A když mi bylo čtyřicet let dostal jsem se k umělé
ledvině. Takovým obyčejným
reorganizačním způsobem.
To je docela změna. Jak
jste přestup snášel?
Vůbec jsem tam nechtěl jít. To
říkám všem nešťastným lidem,
kteří jsou v téhle situaci. Já
tam totiž nakonec prožil nejlepších deset patnáct let svého
života. Ale na začátku jsem
tam nechtěl tak moc, až jsem
z toho dostal žaludeční vředy.
Ale potom, co jsem tam přišel,
jsem se do toho zakousl.
Jak vypadala nefrologie
v šedesátých a sedmdesátých letech?
V Čechách jsme se duší dialyzovaných zabývali čtyři. Víte,
dialyzovaní byla skupina, která
nejčastěji páchala sebevraždy.
Dokonce víc než lidé s depresí.
Tenkrát vznikla psychonefrologie, tedy obor, který mísil psychologické vědy a nefrologii.
Čtyři lidé v oboru, to jste
měli asi spoustu práce.
Tenkrát jsme vymýšleli, co bychom pro dialyzované mohli dělat, a přišli jsme na to, že bychom
mohli začít s „dialyzačními dovolenými“. Na poslední týden
v sezoně nám půjčili zámeček
v Kosmonosích a tam se dialyzovalo. Tenkrát jsme v „prodialyzovanosti“ populace byli na 24.
místě. Dnes jsme na desátém, to
už je lepší. Takže tenkrát mohli
jet dialyzovaní poprvé se svými
blízkými na dovolenou. Pak jsme
začali přemýšlet, že bychom vytvořili společenství, které by se
pralo za práva dialyzovaných.
A vymysleli jsme Společnost
dialyzovaných a transplantovaných, jejíž členové se za ně prali ještě za bolševika a perou se
za ně dodnes.
Jak jste se dostal do etické komise?
Po nějakém čase jsem se přestal společnosti věnovat naplno, dostal jsem se k transplantacím a dodnes mi je dopřáno
posuzovat žadatele o darování
svých orgánů, tedy živé dárce ledvin. Moc jsem toho tedy
Setkal jste se s nějakými
případy dárcovství, které vás
opravdu zarazily?
Jednoho člověka jsem vyhodil hned ve dveřích. Ten přišel
dát jen tak komukoliv ledvinu
Nemoc vám
určitým
způsobem
stabilizuje
rozpadající se
systém
a chtěl za to dvě maličkosti. Invalidní důchod do smrti
a byt na Vinohradech. Dodnes
nad tím bádám, proč zrovna
na těch Vinohradech, a lituji, že jsem se ho na to neoptal
(smích).
Jak je na tom duše dialyzovaného dnes?
Dnes už dobře. Člověk nepotřebuje život zachráněný, ale
chce život kvalitní. Dialýza
v začátcích, to nebyla žádná
legrace. Dialyzační roztok se
míchal v takových velkých kádích, občas tam bylo něčeho
trochu víc… Když jsem začínal,
pacienti byli něco jako dvouhlavá telata. Říkali: „Ukažte,
kde máte přišitou tu umělou
ledvinu.“ (smích). Teď mají
dialyzovaní daleko kvalitnější
život. Dnes tu navíc máme peritoneální dialýzu. Těžko říct,
kam půjde vývoj dál.
Kromě vaší činnosti
v transplantační komisi, učitelské praxe a psychiatrické
praxe také píšete blog. Při
jeho čtení se nelze ubránit
smíchu. Dá se skloubit léčba
s humorem?
Jistěže dá. Humorem samozřejmě nesmíte ranit. Humor
je obrana. Je někde na cestě
mezi agresí a přijetím. Humor
vám pomůže. Já mám půl rodiny kriminálníků, naše máma
dostala metál za odboj. Za války jsme mohli skončit všelijak,
naštěstí jsme to nějak doklepali. Od svých osmačtyřiceti jsem
šel proti proudu. Dělal jsem
kandidaturu v padesáti letech.
To už jsem ani nechtěl. Když
jsem přišel na fakultu, tak mi
děkan řekl: „Musíš mít ocásek
před jménem nebo za jménem,
za jménem to budeš mít rychleji.“ Když máte takové životní postoje a podmínky, tak je
humor bezvadný. Já nevěřím
na statistiky, ale udělal jsem
si takovou malou soukromou
statistiku a spočetl jsem si, že
je tu jistá pravděpodobnost, ne
moc velká, že těch dní, které
mám před sebou, je míň než
těch, které mám za sebou. Takže si je nebudu kazit. Jak říká
Renčín, když se život bere jako
muzikál, tak se to dá docela
přežít (smích).
Marie Polášková
7
Reportáž
V současnosti dojíždí na klasickou hemodialýzu v Uher­
ském Brodě 36 pacientů. Někteří sem putují na vlastní žádost
i ze vzdálených koutů regionu.
Za celou dobu existence tak
lékaři a sestry provedli takřka
30 000 dialýz a jejich počet každoročně stoupá. V nefrologické
ambulanci se v roce 2005 začínalo se 40 ošetřenými pacienty
ročně a jen od ledna do srpna
tohoto roku jich bylo již 342.
„Velký důraz u nás klademe také
na peritoneální dialýzu. Takových pacientů s velmi dobrými
léčebnými výsledky letos evidujeme v Uherském Brodě osm,“
popisuje vedoucí lékařka dialýzy MUDr. Markéta Kratochvilová. Uherskobrodská dialýza je
vybavena nejmodernější v současnosti dostupnou technologií
včetně on-line hemodiafiltrace,
vylepšenou technologií úpravy vody, má zavedený systém
monitoringu kvality a speciální
moduly na dialyzačních monitorech, které sledují optimální
průběh léčby a kvalitu funkce
cévního přístupu.
8
Jako blahopřání k desetiletému
výročí a ocenění práce zdravotníků
přinesl dokonce jeden z pacientů dort
ve tvaru ledviny.
Osm transplantací
během čtyř let
Dialyzační středisko
v Uherském Brodě
pomáhá lidem
už 10 let
Transplantační program, který je nedílnou součástí služeb
poskytovaných v nefrologické
ambulanci, má výborné výsledky již několik let. „Doposud se nám podařilo připravit
a předat k transplantaci šest
pacientů z tzv. waiting listu
a tři odeslat k transplantaci
v rámci párové výměny u pacientů s inkompatibilitou v krevní skupině, kdy dárcem ledviny
byl vždy někdo z příbuzných
nebo blízkých,“ popisuje výsledky předtransplantační péče
Markéta Kratochvilová. Poslední transplantací je letošní
kombinovaná
transplantace
ledviny a aorty realizovaná
v pražském IKEMu. V současnosti jsou na transplantačním
waiting listu zařazeni čtyři
pacienti z peritoneální dialýzy
Reportáž
a pět pacientů s klasické hemodialýzy. „Moje
transplantace proběhla
kvůli neshodě v krevní
skupině v programu párových výměn. To znamená, že moje maminka
dala ledvinu někomu jinému
a jeho příbuzný zase dal ledvinu mně. Přístup lékařů dialyzačního střediska v Uherském
Brodě byl úžasný. Nejenže příprava proběhla naprosto hladce, ale navíc jsem nebyl ani
Dialyzační středisko a nefrologická ambulance B. Braun Avitum v Uherském Brodě
už deset let pomáhá lidem s onemocněním
ledvin. Za celou dobu existence prošly uherskobrodskou dialýzou stovky pacientů.
Osmisměrka
„Kapka lásky je víc než... TAJENKA" Friedrich von Bodenstedt
chvíli dialyzován. V okamžiku,
kdy mi selhaly ledviny, přišla
transplantace. Je to již deset
měsíců a cítím se výborně,“
říká transplantovaný pacient
Roman Janča.
redakce Dialogu
Návod: Luštěte ve všech osmi
směrech a ze zbylých písmenek
čtěte po řádcích tajenku.
AKUMULÁTOR, BOROVODÍK,
BULDOK, DOKONALÁ, EXKRET,
FILOSOF, FOUET, GOMBÍK,
HLUPÁK, HROT, IMANDRA,
IRONIK, JIŽNÍDAKOTA,
KAMENOLOM, KANOE,
KNAPSACKS, KOFEIN, KOMÍNY,
KRIMINÁL, KUTÁ, LELEK,
LIKI, LUCEMBURK, LUMPÁK,
MALINOVSKIJ, MANIFESTANT,
MANTRY, MEDIA, MLEJNEK,
NAIROBI, NÁRAZ, NESVÁR,
NONSTOP, OČISTKY, ODDÍL,
PISATELÉ, POMALÁ, POOL,
POVODÍ, PROTÍT, PŘÍKOP,
PSOVODI, RECEPTORY, RUBATI,
SHOZENÍ, SMYKY, SNADNÁ,
SOUKUP, SPANILÝ, ŠTEMPL,
TEUTON, TRUSKA, TUHO,
UNIFORMA, UROK, VLÍDNÁ,
VTOK, YSAT, ZINKOVÁNÍ,
ZOBNOUTI.
9
PORADNA
? Synovi (10 let) minulý
týden zjistili „totálně destrukturovanou polycystickou
ledvinu“. Má v ní viditelných
asi osm cyst, nejvetší mají
9, 6 a 4 mm, ostatní kolem
2–3 mm. Ultrazvuk byl dělán
pro podezření na slepé střevo, ale syn si už tři roky stěžuje na bolesti zad, bříška,
únavu. V moči má trošku krev
(místo hodnot pod 10 000 má
17 000). Druhá ledvina je zatím úplně v pořádku. Je normální, že ve druhé ledvině nic
není? Jedná se i přesto o polycystické onemocnění ledvin?
Nikdo v rodině ho nemáme.
Tzv. multicystická degenerace ledviny postihuje na rozdíl
od dědičné polycystické degenerace ledvin typu dospělých
jen jednu ledvinu a je projevem
její vývojové degenerace. Vyšetření ledvin většinou prokáže
její nefunkčnost. Zatímco v minulosti se provádělo chirurgické
Poradna
odstranění této ledviny,
v současnosti preferujeme konzervativní postup, kdy
časem většinou
poškozená ledvina zanikne
zcela. Cílem
vyšetření
a sledování je vyloučit
přítomnost vývojové vady
druhé ledviny. Její odstranění
by bylo zvažováno pouze v případě, že by ledvina dělala potíže – způsobovala útlak, nekontrolovatelný vysoký krevní tlak
či byla příčinou opakovaných
infekcí.
? Je mi 61 let, jako dárci
krve mi třikrát po sobě
našli krev v moči. Při dnešním
vyšetření ultrazvukem na urologii byly ledviny
i močový měchýř
v pořádku. Z cévkované
moči
mám tyto výsledky: močový sediment-krev 2+, erytrocyty 7. Je třeba další
vyšetření na nefrologii, nebo
je to v pořádku?
Nález červených krvinek
v moči je relativně častým nálezem a může se za ním skrývat jak bezvýznamná drobná
porucha, jejíž příčinu často
nejsme schopni odhalit, ale
stejně tak může být příčinou
život ohrožující onkologické onemocnění. Mezi těmito
krajními polohami je celá řada
Odpovídá
MUDr. Roman Kantor
z Dialyzačního střediska B. Braun
Avitum Třinec
2 1 9
4 3
3
5
6
7
1 2
4
3
2
3
1 6 5 7
5
8
2
7
8
1
8
1 4 6
Vážení čtenáři, své dotazy nám zasílejte na adresu redakce: Časopis Dialog,
B. Braun Avitum s.r.o., V Parku 2335/20, CZ–148 00 Praha 4
nebo e-mailem na adresy: [email protected], [email protected]
nebo prostřednictvím internetu v poradně na www.ledviny.cz.
Dotazy je také možné předat personálu dialyzačních středisek B. Braun Avitum.
Sudoku
ádná číslice se nesmí v jednom
Ž
řádku opakovat dvakrát
ádná číslice se nesmí v jednom
Ž
sloupci opakovat dvakrát
ádná číslice se nesmí ve čtverci
Ž
3 x 3 opakovat dvakrát
snadné
dalších příčin, od zvětšené
prostaty přes záněty močového
měchýře, ledvin po přítomnost
kamenů v močových cestách.
Cílem vyšetření je vyloučit zásadní nález. Urologické vyšetření včetně cystoskopie odhalí
právě většinu závažných onemocnění. Pokud v moči není
přítomna bílkovina, pacient
netrpí celkovým onemocněním, například lupénkou, revmatoidním onemocněním a má
normální odhadovanou funkci
ledvin (v krvi normální hladinu
kreatinu), pak již nefrolog nemusí pacienta dále vyšetřovat.
I při negativním kompletním
urologickém vyšetření je však
vhodné tyto pacienty nadále
urologicky sledovat. Trvající
mikroskopická hematurie totiž
kromě banálních příčin může
závažnějšímu
onemocnění
předcházet i několik let. Je
tedy vhodné vyšetření po čase
zopakovat.
velmi obtížné
3
6 8
1
6
9 1
2
4
1
7
6 2
7 8 2
3 8 6
5
4 5 8
4
Reportáž
víte, že…
Zdraví
není jen nepřítomnost
nemoci
P roblémy v rodině, v práci
nebo ve škole a další podobné stresové situace, to vše
může u lidí vyvolávat nebo
zhoršovat různá duševní onemocnění. Ta mohou mít také
fyzickou příčinu způsobenou
nerovnováhou některých látek
v mozku. Člověk, kterého postihla duševní choroba, ale může
i tak žít šťastný a zdravý život.
Duševně zdraví lidé mají pod
kontrolou své myšlenky, pocity a chování, cítí se sebejistě
a mají dobré vztahy se svými
blízkými. Tito lidé sice mohou
mít citové problémy, mohou
dokonce trpět psychickou chorobou, naučili se ale, jak své
problémy a stres zvládat, případně kdy zavolat lékaři.
Světový den
duševního zdraví
Duševní zdraví je nedílnou
součástí celkového zdraví člověka. Vyjadřuje stav osobní
pohody, při které může člověk
naplnit a uplatnit své individuální schopnosti, dokáže přiměřeně zvládat každodenní životní zátěž a stres, práci a rozvíjet
vzájemně obohacující vztahy
s druhými lidmi.
Hlavním záměrem vyhlášení Světového dne duševního
zdraví je snaha soustředit zájem odborné i široké veřejnosti na otázky duševního zdraví
a také podpora úsilí o dosažení
co nejvyšší možné úrovně duševního zdraví ve všech jeho
souvislostech.
Dny duševního zdraví jsou
každý rok věnovány určitým
tématům. Tím letošním je „důstojnost v oblasti duševního
zdraví“.
Důstojnost si zaslouží
každý
Pokud se člověk nevejde do škatulky „duševně zdravého“, bývá
velmi často terčem stigmatizace, tedy diskriminace okolí, které jej zbavuje důstojnosti. Lidé
trpící duševní nemocí bývají
uzavíráni v různých institucích,
kde jsou izolováni od společ-
nosti a často také vystavováni
nelidskému zacházení.
„My, lidé s problémy s duševním zdravím, se musíme
potýkat s řadou předsudků
a s diskriminací. Když jste
označen jako duševně nemocný člověk, čelíte sociální deprivaci. Ztrácíte svoji práci, společenskou prestiž a stáváte se
izolovaným od rodiny i společnosti,“ popisuje pro Světovou
federaci duševního zdraví pro-
K tomu, aby se člověk mohl považovat
za zdravého, nestačí jen „nebýt nemocný“.
Zdraví člověka je komplexní stav, který
zahrnuje jak fyzickou, tak i psychickou
pohodu. Toto poselství už přes dvacet let
předává Světová federace pro duševní zdraví,
která vyhlašuje Světový den duševního
zdraví. Ten každoročně spadá na 10. října.
blémy s udržením důstojnosti
Matrika Devkota z Nepálu.
Duševně zdravým může
být i nemocný
Častým synonymem pro člověka s duševní chorobou je slovo
„blázen“. Stigma duševní nemoci a mylné představy o tom,
co duševní nemoc znamená,
způsobují, že bývá duševně
nemocným často upírána možnost pracovat a samostatně si
vydělávat na živobytí. Dětem
bývá odepírán přístup ke vzdělání, a tak se dostávají do začarovaného kruhu vyloučení ze
společnosti. Aby byli lidé, kteří
trpí duševními obtížemi, zbaveni stigmatu podivínů na okraji společnosti, je potřeba šířit
osvětu. A právě to je cílem Světového dne duševního zdraví.
Protože i „blázni“ mohou být
vlastně zdraví.
redakce Dialogu
11
DNES NA TÉMA…
Nejčastější
psychosomatická
onemocnění:










chronické bolesti
(hlavy, břicha, zad či
kloubů)
chronická únava
neurologické problémy
gynekologické obtíže
(např. silný premenstruační syndrom)
kožní problémy
a ekzémy
nespavost
bušení srdce, píchání
na hrudi, dušnost, brnění
končetin a obličeje
nechutenství nebo nadměrná chuť k jídlu
zažívací obtíže
jiné zdravotní problémy,
které přetrvávají nebo se
stále vracejí
Trápí-li vás některé výše
zmiňované tělesné obtíže, které se nedaří léčit klasickou medicínou, nezabírají vám léky
nebo se obtíže stále vracejí, za-
e je
Prevenc vně
a hla
účinná
spočívá
,
á
n
m
e
příj
lné due
d
i
v
a
r
v p
ieně.
g
y
h
í
n
v
še
čněte uvažovat o psychosomatické příčině svých problémů.
Příčiny psychosomatických
onemocnění
Při tělesných obtížích pacient
obvykle vyhledá lékaře a ten
12
Když tělo
a duše volají
o pomoc
Psychosomatická onemocnění
provede nezbytné testy. Pro
stavy, které mají původ v narušené psychice, je typické,
že lékař nezjistí žádné abnormality – výsledky vyšetření
jsou v normě. Pacientovi předepíše léky, které
nijak zvlášť
nepomohou. A tak
pacient
chodí k lékaři znovu a znovu
a stále slyší, že
je zdravý, i když
jeho obtíže přetrvávají. Řešení
fyzických problémů může být
v tom, že přehodnotíte dosavadní způsob života – je opravdu nutné, abych odpracoval
tolik přesčasů, neměl
bych se raději
věnovat rodině? Poslední
dobou se s
jejími členy
více
hádám...
Odborníci tvrdí, že
až 70 procent
všech tělesných
obtíží má na svědomí psychika. Pokud se
u člověka vyskytnou
tělesné problémy, duše
tím volá o pomoc: trápení,
nespokojenost
a stres jsou pro organismus natolik zatěžující, že se s nimi nedokáže vyrovnat jinak,
než že odstartuje nějaký tělesný problém.
Kde se tedy onemocnění, která souvisejí s naší psychikou, berou?
Příčiny jsou různé – například
potlačovaný strach ze ztráty
zaměstnání, trvalý stres v práci, rozpad partnerského vztahu, úmrtí blízkého člověka,
nefungující rodinné vztahy,
nespokojenost v životě či obavy z budoucnosti.
Odboura
t
stres
a napět
í
Starejte se o svou duši
a budete méně nemocní
Jak předcházet psychosomatickým onemocněním? Prevence
je účinná a hlavně příjemná,
neboť spočívá v pravidelné
duševní hygieně. Pro každého je coby psychická očista
příjemné něco jiného – sport,
kultura, děti, příroda, tvorba,
autogenní trénink apod.
Cílem psychohygieny je
odbourat napětí a stres, uvolnit se, zapomenout na problémy všedního dne a být sám se
sebou. Pokud se vyskytne ja-
Reportáž
poradna
Jak ovlivňuje stav duše naše tělo?
Psychosomatická medicína chápe člověka
jako komplexní celek a neodděluje tělo
(sóma) a duši (psyché). Tento přístup k
medicíně vám může být užitečný, když
zdravotní problémy i přes intenzivní léčbu
přetrvávají nebo se příznaky nemoci stále
vracejí. Je možné, že se za tím skrývá právě
psychosomatické onemocnění.
kýkoli problém, je vhodné jej
řešit hned, neodsouvat jej, nezavírat před ním oči do té doby,
než problém naroste do větších
rozměrů a jeho řešení bude obtížnější.
Léčba psychosomatických
onemocnění
Na léčbu psychosomatických
onemocnění je zapotřebí celostního přístupu k pacientovi. Na této komplexní léčbě se podílí různí specialisté
z oblastí somatické medicíny,
psychologie a psychiatrie. Tito
specialisté dohromady odhalí
pravou příčinu pacientových
Na léčbě se také podílejí internisté. Lékaři této specializace se starají o zdraví vnitřních
systémů lidského organismu,
především o krevní oběh, srdce, trávicí systém, hormony,
imunitu, ledviny, alergie či nádorová onemocnění.
V neposlední řadě vám
může pomoci i rehabilitace.
Na rehabilitačních odděleních
provedou diagnostiku a léčí
všechny typy poruch pohybového aparátu od chronických
bolestí až po poúrazové stavy. Mnoho psychosomatických onemocnění se projevuje
gynekologickými
problémy,
a proto se ženám budou věnovat i gynekologové.
Převzato z
potíží a nastartují uzdravení
těla i duše.
Psychiatři a psychologové
se v rámci léčby budou zabývat
hlavně pocity úzkosti a nejistoty
pacienta, které jsou zapříčiněny
trvalou nervozitou, obtížnou životní situací, rodinnými a partnerskými problémy a dlouhodobým stresem. Není třeba se stydět
za to, že nám naše problémy
přerostly přes hlavu a potřebujeme odbornou psychologickou
či psychiatrickou pomoc. Nemá
smysl návštěvu oddalovat, mezitím se naše problémy a potíže
jen prohloubí a cesta k uzdravení bude o to delší.
Sudoku
8
5 4
7
6
5
9 2
8
2
7 1
Žádná
číslice se nesmí v jednom
sloupci opakovat dvakrát
5
4 7
ádná číslice se nesmí v jednom
Ž
řádku opakovat dvakrát
Žádná
číslice se nesmí ve čtverci
33 opakovat dvakrát
1
4
2
5
2
4 3 1 8
1
8
2
3
9 7 5
4
6
4 5
1
9
2
2
9 5
8
1
průměrné
obtížné
3 4
8
2 1
7 6
13
Reportáž
Krása okamihu
Fotografia: mama a slnečnice
príbeh autora: Ján Melišík
Život ma vystavil obrovským životným
skúškam. Hovorí sa: „čo ťa nezabije,
to ťa posilní“. V mojom prípade
sa príslovie naplnilo.
Môj príbeh sa začal 19. 3. 1983, keď som mal
22 rokov. Na brigáde pri stavbe futbalového ihriska ma privalila strecha a zlomila mi
chrbticu. Nasledovala operácia..., dlhé týždne
ležania, polohovania a rehabilitácia na lôžku.
Stav sa postupne zlepšoval: vozík, barly, palice
a napokon jedna palica a pri tej som doteraz
ostal...
Našiel som techniku, ako
so slabými nohami a ešte
slabšími členkami lyžovať
Popri liečbe som prekonal opakované infekty
obličiek a neskôr sa pridružili aj komplexné
nefrologické problémy. Doštudoval som, veľa
som cestoval, bol som pri mori. Do práce som sa
už nedostal, robil som okolo domu, v záhrade,
sadil som stromy... Našiel som zmysel života,
veľa som športoval, jazdil na bicykli a plával.
V zime som bežkoval a po opakovaných neúspechoch som si napokon splnil sen lyžovať
na zjazdovkách. Našiel som techniku, ako so
slabými nohami a ešte slabšími členkami lyžovať.
Nefrologicky sa môj stav zhoršoval. V roku 2011
prišla príprava na dialýzu.
Na dialýze sa mi uľavilo, avšak tam je potrebné
dodržiavať prísnu diétu, piť minimálne množstvo
tekutín, vyhýbať sa určitým jedlám, ovociu, skrátka veľké obmedzenia. Avšak napriek dodržiavaniu
prísneho režimu sa môj stav naďalej zhoršoval.
14
a
lu Krás k
y
c
z
za
afie
rých sú itok
Fotogr
o
t
k
a
, záž
hu, n
eokami osť zo života
či spln
d
a
a
i
r
n
é
a
v
n
aciaká
chyte
ócie p
ňa, oč
d
m
o
e
h
c
é
e
t
o
z preži
b a vôb rgánov aleb
o
ž
ú
t
ii o
ov a
lantác a transplannia sn
p
s
n
a
r
po t
ch n
om
entov
kajúci
a
č
a účel
z
v
i
o
l
t
k
n
i
e
n
i
e vz
arpac
tografi
ienky d
l
o
š
F
y
.
u
m
t
tá
nia
ry šíre
gánov.
r
o
podpo
a
v
t
covs
Reportáž
Absolvoval som predtransplantačné vyšetrenia a zapísali ma
na čakaciu listinu. V jedno ráno mi zazvonil telefón. Volali mi,
že v Martine majú pre mňa obličku. A vraj, či ideme do toho...
Neváhal som, bol som rozhodnutý...
Či je človek „dialyzovaný“ alebo
„transplantovaný“ – to je diametrálny
rozdiel v kvalite jeho života
Na dialýzu som chodil celých šestnásť mesiacov. Na Slovensku
absolvuje dialýzu asi 4-tisíc pacientov a na čakacej listine je
ich asi štyristo. Mal som šťastie. V prvé dni po transplantácii
som mal menšie komplikácie, ktoré sa ale postupne vyriešili.
Po desiatich dňoch ma z nemocnice prepustili. Dodržiaval som
rady a pokyny lekárov, bol som vzorný pacient. Rehabilitoval
som a zdravotné prechádzky som neustále predlžoval. Verného spoločníka mi robil pes Ivan, ktorý vždy bol a je aj mojím
dôverníkom a našťastie „nič nevyzradí“.
Či je človek „dialyzovaný“ alebo „transplantovaný“ – to je diametrálny rozdiel v kvalite jeho života
(tak 1:90). Po transplantácii sa síce vyskytnú nejaké
obmedzenia – dietetické, hygienické –, čo je však
najdôležitejšie, netreba trikrát do týždňa absolvovať
zdĺhavú a nepríjemnú dialýzu (spolu s cestou mi zakaždým trvala okolo 7 hodín). Kvalita života sa zmení
neporovnateľne k lepšiemu. Vďaka jednému mŕtvemu
darcovi obličiek sa pomôže dvom veľmi ťažko chorým
ľuďom. Na Slovensku je ešte málo tzv. živých darcov,
t. j. keď niekto z rodiny či príbuzných daruje obličku.
V porovnaní s krajinami západnej Európy je to u nás
10 % a na Západe okolo 50 % z celkového počtu
pacientov po transplantácii obličky. Na Slovensku
máme ešte čo v tomto smere doháňať. Živí darcovia nemusia mať obavy, plnohodnotne sa dá žiť aj
s jednou obličkou, darcovia sú pod stálou lekárskou
kontrolou a v prípade potreby by boli prednostne
zaradení na transplantáciu, ale to sa na Slovensku
ani v krajinách EÚ ešte nestalo.
Ďakujem môjmu Darcovi
Na zvýšenie povedomia ľudí o význame darovania
orgánov slúži aj výstava fotografií, ktorých autormi
sú dialyzovaní a úspešne transplantovaní pacienti.
Ja som jedným z nich. Chcem sa poďakovať lekárom
z martinskej nemocnice a personálu nefrologickej
ambulancie, kde sa o nás pacientov profesionálne
starajú, pomáhajú nám odbornými, ale aj 11-ročnou praxou nadobudnutými a overenými skúsenosťami s mimoriadnym ľudským prístupom. Ďakujem môjmu Darcovi, vďaka ktorému žijem krásny
a vzácny život, ktorý on nenávratne stratil. Hoci
ho nepoznám, nezabúdam a pri zapálení sviečky
za neho mu vrúcne ďakujem.
(jm)
15
15
CESTUJEME
Baťův kanál
dovolená na vodě
Kdo by netoužil někdy strávit týden na vlnách na vlastní lodi… Koho by nelákalo být sám sobě
kapitánem, kormidelníkem, kuchařem i strojníkem… Kdo by si nechtěl vařit v lodní kuchyni,
kotvit, kde se dá, spát v kajutě na přídi s kulatým okénkem a vodu ke koupání mít doslova na
prahu svého obydlí? To všechno můžete mít a zažít docela snadno. A nepotřebujete k tomu
žádný speciální průkaz ani nemusíte daleko cestovat. Stačí si prostě půjčit obytnou loď na
Baťově kanále a plout...
Z a plavbou po Baťově kanále je třeba
se vydat samozřejmě do Zlínského
kraje. Kanál vybudoval v letech 1934–
1938 pan Jan Antonín Baťa původně jako
vodní cestu pro nákladní dopravu. Mělo
se tudy přepravovat uhlí z Ratíškovických
dolů do továren a tepláren v Otrokovicích
a také měl sloužit pro zavlažování i melioraci okolních polí. Délka vodní cesty
byla něco přes padesát kilometrů a vedla
16
částečně korytem řeky Moravy. Lodě proplouvaly řadou plavebních komor, které
umožňovaly zdolat výškový rozdíl více
než osmnáct metrů. Plavba probíhala převážně tak, že čluny s nákladem po vodě
táhl traktor (nebo koňský potah), který se
pohyboval po cestě podél celého kanálu.
Svému účelu ale vodní cesta dlouho nesloužila. Za války byla značně poškozena
a Baťovy závody byly po válce znárodně-
ny. Provoz pak definitivně ustal na počátku 60. let. Naštěstí pro nás se v polovině
90. let začaly sousední obce snažit o turistické využití Baťova kanálu, což vyústilo
až do splavnění v délce šedesáti kilometrů
(v úseku Skalice – Otrokovice). Podél toku
vznikla řada půjčoven lodí, vyrostly zde
nové přístavy a zázemí pro lodě i turisty.
Pro plavbu na Baťově kanále není třeba
mít kapitánské zkoušky ani jiné zvláštní
CESTUJEME
povolení. Stačí, když jste starší osmnácti let a projdete krátkým školením těsně
před plavbou při zapůjčení lodi. Za použití vodní cesty ani za proplutí zdymadlem
nic neplatíte. Platí se jen za půjčení lodi
a v některých přístavech také malý poplatek za zázemí při kotvení přes noc (kotvit
můžete téměř kdekoliv u břehu). Nabídka
lodí v půjčovnách je poměrně široká, a tak
si můžete vybrat z jednoduchých obytných
člunů pro dva až po pořádné pohodlné
hausbóty s několika kajutami pro více než
deset osob. V lodi bývá malá kuchyňka
s vařičem, chemické WC a samozřejmě lůžka na spaní. Délku plavby si určíte sami, ale
na pohodlné proplutí celé vodní cesty, aniž
byste spěchali, je třeba nejméně týden. Pro
řízení lodi je také potřebné, aby na ni byli
alespoň dva lidé (na větších hausbótech
ještě více). Zejména při přistávání a proplouvání zdymadly se hodí každá volná
ruka. Zdymadla, kterých je po celé délce
vodní cesty třináct, fungují o prázdninách
každý den od 10 do 18 hodin, s výjimkou
pondělí. Mimo sezonu jsou v provozu jen
o víkendu. Skoro na všech lodích je možné
přepravovat také kola, a tak můžete využít i bohatou síť cyklostezek a podívat se
na vzdálenější místa od kanálu. O turistické cíle zde rozhodně není nouze a o některých z nich si zde můžete přečíst.
še najel dovnitř výklopníku, ve kterém se
celý pomocí kladek zvedl a jeho obsah se
vysypal do lodi pod ním. Protože se přitom
hodně prášilo, bylo vše ukryto v budově. Ta
je dnes i se zvedacím mechanismem zrekonstruována a je možné se do ní podívat
a vše si prohlédnout. V přístavu je samozřejmě možné se i občerstvit a koupit si
nějaký námořnický suvenýr. Pokud se zde
zdržíte déle, můžete také vyjet na výlet
do zmiňovaných Ratíškovic, kde je zajímavá Ratíškovická železnice s muzeem. Ta je
součástí trati, po které dříve putovalo uhlí.
Nyní si ji v délce tří kilometrů můžete projet na šlapací drezíně.
Petrov
Hned následující přístav Petrov, ve směru
na sever, je další zastávkou, kterou byste neměli minout. Nachází se zde zcela
nový velký přístav a hlavně si tady přijdou
na své milovníci vína (ostatně jako na většině míst v okolí Baťova kanálu). Petrov je
celkem malá obec, v níž je ale mnoho vinných sklepů, zejména v památkově chráněné části se zvláštním názvem Plže (název
Výklopník
Začneme na jižním konci Baťova kanálu
v přístavu Sudoměřice – Výklopník. Vlastně nejde o úplný konec vodní cesty, protože
ta končí o kousek dál v přístavu Skalica,
odkud se dá dojít pěšky do pěkného stejnojmenného slovenského městečka, které také
stojí za návštěvu. Ale zpět k přístavu Sudoměřice – Výklopník, kde začínalo své putování uhlí pro Otrokovické továrny. Uhlí
do přístavu doputovalo po železnici z asi
deset kilometrů vzdálených Ratíškovic, kde
se těžilo. Na břehu kanálu bylo pro vykládání vagónů do lodí vybudováno technické
zařízení – výklopník. Plný vagon jednoduPlže v Petrově (nahoře) a výklopník (dole)
17
CESTUJEME
Vlevo shora: Podzámecká zahrada v Kroměříži, na kanále, posezení v Podzámecké zahradě, ve zdymadle
a vpravo dole Baťův kanál u Strážnice
prý pochází od bohatého výskytu hlemýžďů). Areál vinných sklepů pochází už
z 15. století a tvoří ho na osmdesát sklepů.
Ty budovali postupně sami vinaři a vzniklo
tak několik malebných ulic z modrobílých
sklípků, v nichž určitě seženete výtečné
víno. Cestou zpět do přístavu se zastavte
ještě za obchodem u sirného pramene, zvaného sirkovica. Kdysi tu stály slavné lázně,
nyní tu zbyl už jen pramen dobré vody.
Strážnice
Poplujete-li dále na sever, budete proplouvat řadou zajímavých měst. Prvním je
Strážnice. Zde každoročně koncem června
probíhá největší folklórní festival Česka.
Pokud si naplánujete plavbu v odpovídajícím termínu, určitě nebudete litovat. Ze
Strážnice také můžete na kolech vyrazit
za přírodní zajímavostí – na národní přírodní památku Vaté písky, nazývané také
Moravská Sahara. Jak název napovídá,
jedná se o pískové duny, kde se nacházejí vzácné rostliny i živočichové, vázaní
na toto ojedinělé stanoviště. Jen kousek dál
je další přírodní památka Vojenské cvičiště.
Za války zde údajně cvičil německý Wehrmacht pohyb v poušti.
18
Veselí nad Moravou, Uherský ostroh,
Kostelany nad Moravou,
Uherské Hradiště a Staré Město
Ve Veselí nad Moravou si zajděte na zámek
a do parku. V Uherském Ostrohu vás čeká
rovněž zámek a pěkné náměstí. V Kostelanech nad Moravou budete proplouvat pod
historickým ocelovým portálovým mostem
z roku 1910, jenž je kulturní památkou.
V bývalém pevnostním městě Uherské Hradiště se podívejte na náměstí a do Slováckého muzea. Pokud tu budete v polovině
září, můžete zažít proslulé velké víkendové
Slavnosti vína, plné krojů, řemesel a dobrého moku. Hned vedlejší Staré Město je
známé svými velkomoravskými vykopávkami. Zde se nacházejí kořeny Velké Moravy. Ze Starého Města se také můžete vydat
na pěkný výlet na hrad Buchlov v Chřibech nebo na významné poutní místo Moravy, na Velehrad. Mimochodem hinduisté
věří, že bůh Šiva rozhodil na sedm míst
na zemi sedm kamenů. Ta místa, čakry,
dnes vyzařují pozitivní energii. Jedním ze
zmíněných míst je právě Velehrad. Dalšími
čakrami jsou Dillí, Jeruzalém, Mekka, Delfy, Řím a Krakov.
Květná zahrada v Kroměříži (nahoře), cyklostezka z Otrokovic do Kroměříže a průplav zdymadlem (dole)
Kroměříž
Posledním místem, které v našem
článku ještě můžeme zmínit, je
město Kroměříž. Tam se sice zatím
lodí nedostanete (chybí jediné zdymadlo), ale můžete sem dojet na kole
po cyklostezce podél Moravy z přístavu v Otrokovicích. V Kroměříži
jsou hlavním turistickým magnetem
památky UNESCO – Květná zahrada
a Arcibiskupský zámek s Podzámeckou zahradou. Pokud budete chtít
vidět všechno, budete na to potřebovat celý den. Květnou zahradu ale
určitě nevynechejte, zvláště pokud
zde budete v létě, kdy je plná květů
a je tak nejzajímavější. Tato zahrada
patří mezi nejvýznamnější zahradní
díla v celosvětovém měřítku. Najdete zde labyrint z živých plotů, přes
240 m dlouhou kolonádu, historické
skleníky, rotundu, pstruží rybníky,
fontány, králičí kopeček, záhony barevných
květin, sochy a mnoho dalšího.
Jak je patrné, Baťův kanál a okolí nabízejí množství zajímavých zážitků. Vše navíc
můžete poznávat při nevšední plavbě lodí,
kterou si sami řídíte a na níž i spíte. Kdo má
rád neobvyklé dovolené, jistě bude nadmíru
spokojen.
Mgr. Petr Pavelčík
DS Uherské Hradiště
Přímo z kajuty zdraví autor, cestovat
el a toho času
palubní kuchař
19
Reportáž
Prohlídka královského města
výletním vláčkem
Na závěr letošního léta naše dialyzační středisko pořádalo pro dialyzované
pacienty, jejich blízké a ošetřující personál projížďku výletním vláčkem městem Litoměřice. Většina pacientů s radostí využila úterní odpoledne 15. září
a vydala se na výlet po známých místech v architektonicky bohatém centru města, v jehož rámci jsme zavítali i do modernějších okrajových čtvrtí.
Slunečné počasí a dobrá nálada, včetně celkové spokojenosti s prohlídkou
města, nám umožnily pořídit také bohatou společnou fotografickou dokumentaci. Akci jsme zakončili malým občerstvením v cukrárně v krásném areálu městského parku. Při kávě a zákusku
si pacienti, jejich rodinní příslušníci a zaměstnanci dialyzačního střediska pěkně popovídali.
Akce proběhla v příjemné atmosféře a máme na ni pozitivní reakce. Ještě řadu následujících dní
se o ní mezi pacienty diskutovalo a všichni se těší na další.
Text: Miroslava Bérová, foto: Bc. Petr Radovič
20
LISTÁRNA
Dobrý den,
ráda bych poděkovala „B. Braun“ za
volbu sester. S radostí musím konstatovat, že péče je ze strany sester
perfektní.
Děkuji,
Vážená redakce,
Dostávám od Vás časopis „Dialog“ – Časopis nejen
pro dialyzované pacienty. Jeho obsah i s manželkou
oceňujeme.
Alexandra Kadlecová, Vyškov
Na základě Vašich informací v č. 3/2015 jsme využili nabízenou dovolenou v Chorvatsku v Poreči v hotelu Delfín s možností dialýzy v Rovinji.
Prožili jsme po delší době sedm krásných dnů
u moře a s neobvykle empatickou lékařskou péčí. Pro
mne, dialyzovaného seniora (80), bylo nevšedním
zážitkem zúčastnit se ranních rozcviček u moře a soutěžit v kolektivu spolupacientů v různých zajímavých
disciplínách.
Chci vyjádřit velké díky panu prim. MUDr. Lukáši
Svobodovi z Dialyzačního střediska B. Braun Avitum
z nemocnice Na Homolce. Věnoval se nám, pacientům,
s (pro něj) samozřejmou obětavostí. Jeho nasazení
všichni obdivovali.
Když došlo například k poruše dialyzačního zařízení
v Rovinji a pan primář nás tam osobně přivezl dvakrát zbytečně, zachoval klid a zajistil náhradní noční
dialýzu v Pule. Ochotně nás šest pacientů dopravil na místo a předložil tam potřebnou lékařskou
dokumentaci nás všech. Dohlížel na nás, pomáhal.
Vraceli jsme se na hotel v Poreči unaveni a vyčerpáni až k ránu. Další den dopoledne již projevoval
starost o náš zdravotní stav a odpoledne už zase
odjížděl s další skupinou k dialýze.
Dobrý den,
na hemodialýzu jezdím krátce, ale musím
přiznat, že s tak dobrým přístupem sester
jsem se ještě nikde nesetkal. Je zde perfektní kolektiv, sehraný a velmi milý.
Děkuji, Jaroslav Brunclík, Vyškov
Uvědomil jsem si, že pobyt s námi není pro něj
žádnou rekreací. Využívali jsme každou jeho chvilku
k dotazům, hlavně o našem zdraví.
Ochotně řešil naše problémy, usmíval se a pobyt
nám zpříjemňoval především svou laskavostí a pochopením. Nikdy jsem se s podobným, skutečně nadstandardním přístupem lékaře vůči pacientům nesetkal.
Dovolená s B. Braun byla pro mne pohlazením po
duši. Rádi budeme s manželkou vzpomínat.
Děkujeme.
Ing. Karel Dekar, Zlín
21
Myslete na zdraví
SVÝCH blízkých
Ledvinová
kalkulačka
online spočítá riziko onemocnění ledvin
a doporučí další kroky
www.ledvinova-kalkulacka.cz
www.oblickova-kalkulacka.sk
B. Braun Avitum s.r.o. | V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4
Tel. +420-271 091 911 | Fax +420-271 091 912
www.bbraun-avitum.cz
22
HOBBY
V současné době jedou kotle
na minimální výkon, byt
stačí jen jemně zavlažit. Jakmile se však teploty posunou pod
nulu, projeví se, zda jste přípravě otopného systému věnovali
dost pozornosti. Hlavně nezapomeňte odvzdušnit radiátory.
Někdy stačí špatně fungující
radiátory jen odvzdušnit a je
teplo. Většinou se vzduch dostane do otopné soustavy při
dopouštění vody do topného
okruhu. Voda obsahuje bublinky vzduchu, který se pak vylučuje, což může trvat celé dny.
Výsledkem je, že radiátor topí
třeba jen do poloviny.
Obecně se to týká těles, které
jsou v domě nejvýš. Příkladem
jsou horní byty v panelovém
domě. Tam to patří prakticky
ke každoročním povinnostem.
Problém to může být například
v bytových domech, kde jsou
nainstalované poměrové měřiče tepla. Pokud takový měřič odečítá teplo v místě, kde
radiátor topí, ale celkově dává
tepla málo, protože netopí až
nahoru, mohou se obyvatelé
Před zimou
odvzdušněte
radiátory.
Až udeří mrazy, nebudete trpět
právem cítit poškozeni. Zvláště
u trubkových radiátorů.
Problém může být i v tom,
že radiátory mohou být podle
ztrát objektu spočítané přesně,
ale když nedotápějí, je v takovém bytě zima. V obdobích
přechodových teplot se to ne-
pozná, ale jakmile klesnou teploty výrazně pod nulu, může
nastat problém.
První věc, kterou by měl udělat člověk, jenž má doma kotel,
je natlakovat otopný systém
na předepsaný tlak. Obvykle to
bývá hodnota kolem 1,5 baru,
záleží na tom, co předepisuje
výrobce kotle. Je třeba počítat
s tím, že s napuštěnou vodou se
do systému dostane vzduch.
Pak je třeba počkat, až se
vzduch vyloučí z vody a vytvoří bublinu v radiátoru a tu
odvzdušnit. Tím následně poklesne tlak, takže je opět třeba dopustit vodu, opět počkat
a odvzdušnit. Takto se postupně dostanete do ideálního stavu, kdy všechny radiátory hřejí
po celé ploše.
Většinou jsou v domě radiátory, které se zavzdušňují nejvíce, buď to bývá v nejvyšším
místě, někdy se však stane, že
potrubí nebývá úplně správně provedené, a pak se vzduch
shromažďuje i na jiném místě.
Každopádně je třeba trpělivě
postupně procházet jeden radiátor za druhým a odvzdušňovat
je tak, aby z ventilu tekla voda
nepřerušovaným proudem.
Převzato z
ČARUJEME V KUCHYNI
Domácí lučina


elský jogurt Hollandia bílý 500 g (1 325 kJ)
S
Šlehačka 33% 250 g (3 319 kJ) v tekutém stavu
Jogurt se smetanou smícháme a osolíme. Do vyšší misky dáme cedník,
vyložíme plátýnkem a vlijeme smíchanou směs. Přikryjeme pokličkou
a dáme na 24 hodin do ledničky. Druhý den máme dokonalou lučinu,
kterou ještě můžeme dle chuti doplnit různými bylinkami a pak už
namazat na chleba.
100 g směsi: 928 kJ, tuky: 20,3 g, S: 5,2 g, bílkoviny: 4,7 g, draslík: 180 mg, fosfor: 101 mg
23
S ÚSMĚVEM
Nahoru dolů
„M aminko, a kolikrát rodí gorila?“
Zuzana shlédne dolů na Matěje, který
na ni zvídavě zírá. Chvíli na něj kouká, jak už
je strašně velký a jak mu sluší ta nová modrá
bundička s vyšitým autem na kapse a jak inteligentně vypadá. Je to vůbec možné, že je to její
a Václavův syn? Ohlédne se po Václavovi, který
otráveně postává opodál a čte si na nástěnce zajímavosti ze života goril. A pak se Zuzana znovu vrátí
pohledem k Matějovi a usměje se na něj.
„Asi hodněkrát. Proč?“
„A víckrát než lidi, nebo míň? A poporodní depku má pak taky?“
Zpytavý pohled syna Zuzanu najednou začne
iritovat. Ohlédne se po Václavovi, který stále čumí
na tu nástěnku. Přece už ji musí mít přečtenou
aspoň padesátkrát, nemohl by ji konečně alespoň na chvíli v péči o syna vystřídat?
„Zeptej se tatínka, bobečku, on se v těchhle věcech vyzná,“ doporučí Zuzana synovi. Popadne
kočárek s Eliškou a rozhodně s ním vyrazí na druhou stranu, aby tím dala Matějovi jasně najevo, že má
pomoc hledat jinde. Rychle se ohlédne a vidí, že Matěj už
stojí u nástěnky vedle otce a ten mu něco vysvětluje. Je
ráda, že Václav se konečně trochu zapojil. Tahle návštěva zoo
byla přece jeho nápad, tak proč se celou dobu tváří, jako by k nim nepatřil? Nejspíš už si úplně odvykl trávit s nimi volný čas – když přijde
utahaný z práce, většinou se vyvalí doma na gauč a tupě zírá na televizi. Je mu úplně jedno, co v ní zrovna dávají. V potaz nebere ani to, že
Zuzana je třeba po celém dni s dvěma dětmi také unavená, také by si
chtěla vydechnout a zírat tupě na bednu. Jenže nemá nárok, jeho práce
přece živí rodinu, ona „jen“ vychovává jeho děti, a ještě k tomu blbě,
jak jí neustále dává Václav najevo.
Manželství. Tak hezké začátky, tak trpké konce. Vzpomene si na svobodnou kamarádku Jitku, která jí ráno psala o tom, jak vyspává další ze
svých mnoha kocovin. Jitka má pestrý společenský a sexuální život, až
jí Zuzana závidí. Zuzana má leda tak plínky, pračku a plotnu a mezi tím
vším kmitá a večer je ráda, že má klid. Rodinný výlet do zoo by za tu
kocovinu z fleku vyměnila. Jenže ji bude hlava bolet tak maximálně
z řevu dětí nebo z nevšímavosti manžela. Jdi do prdele, pronese v duchu Zuzana k Václavovi a rázuje s kočárem mezi výběhy.
Pak uslyší svoje jméno, otočí se a čeká, až k ní Václav s Matějem
dorazí. Pozoruje je, jak si něco povídají, její velký muž a malý muž. Oba
ji většinou neskutečně iritují, a to přitom kdysi byla taková láska! Jasně
že je pořád miluje, hlavně tedy Matěje, ale při péči o Elišku a každoden-
24
ní chod domácnosti nějak na tu lásku nemá
zdaleka tolik času, aby to za něco stálo. Zkontroluje Elišku, jestli spinká, naštěstí ano, snad
jí to ještě chvíli vydrží.
„Mami, táta říkal, že si dáme zmrzku,
jo?“
„Zase?“
Zuzana vrhne na Václava ledový pohled,
ten jen pokrčí rameny.
„Měl ji už přece ráno, když jsme sem přišli,
tos zapomněl?“ řekne Václavovi a chvíli si připadá jako
megera. Václavovi vidí na očích, že on to má podobně.
„Je hrozný horko, tak snad by mohl, Zuzi, ne?“
Václav se tváří shovívavě a ji to zase naštve – ona
každý den Matějovi opakuje, že moc sladkého škodí,
že když už si zmrzku dají, tak maximálně jednu
denně – a Václav si tu teď rozdává zmrzky jak
na běžícím pásu. Má ona tohle zapotřebí?
Pokrčí naštvaně rameny a kouká, jak Matěj radostně tleskne a spolu s otcem míří ke kiosku. Je jí
na chvíli líto, že byla taková kyselá. Jenže někdo ty děti
vychovávat musí, a když to není Václav, tak to holt musí
být ona. Z kočárku se ozve zakvílení. Eliška se tam mele, to
znamená, že se za chvíli vzbudí, bude hrozně hlasitě brečet a Zuzana ji bude muset nakojit. Sakra! Někde tady musí rychle najít
lavičku, pokud možno nějakou, kolem které neprojdou hordy návštěvníků zírajících na její prsa. Jednu takovou opodál zahlédne, a tak se
k ní vydá. Ukradne ji před nosem nějakému klukovi s babičkou, co se
dá dělat, vždyť si můžou sednout vedle ní, ona musí přece být na tom
kousku, který je ve stínu, Eliška je malinká, a to ta stará bába snad musí
pochopit. Stejně na ni vrhají zpruzené pohledy, ale už se dávno naučila
podobné věci ignorovat, naopak se na ně otáčí se zářivým úsměvem.
7)
Irena Hejdová (197
. Je autorkou scénáje česká scenáristka
dokuseriálu Čtyři
ře filmu Děti noci či
pravidelně publikuje
v tom, své povídky
h nakladatelství
v knižních souborec
ateřské dovolené
nost pravidelListen. Nyní je na m
s ní budete mít mož
se
Vy
.
ty
ča
oj
dv
i
m
s dvouapůlletý
ý píše povídky.
h Dialogu, pro kter
ác
nk
rá
st
na
at
áv
ně setk
PRO LEPŠÍ
S ÚSMĚVEM
NÁLADU
Eliška začne řvát a Zuzana ji rychle vyndá z kočárku a přiloží k prsu.
Kojení ji strašně baví a naplňuje, jen už si ho nemůže užívat jako tenkrát s Matějem, pořád musí mít oči na stopkách, jestli zas Matěj něco
nevyvádí. Ale teď snad ne, a tak se může zahledět do Eliščiných očí. Má
je po Zuzaně, důvěřivě na ni kouká, a Zuzanu to znovu, po kolikáté už,
dojme. Usměje se na ni, v tu chvíli má pocit, že jsou jen ony dvě samy
na celém světě, kéž by to tak bylo. Vždycky chtěla holčičku a teď ji má
a je právě tak úžasná, jak si představovala.
„Mami, ty už zase kojíš?“
Matěj ji znechuceně pozoruje, stojí nad ní a líže zmrzlinu, jeho otec
vedle něj.
„Jo. Můžete zatím jít tamhle koukat na zvířátka, ne?“
„Mě už to neba. Já už je všechny viděl.“
„I ty opičky?“
„To jsou přece orangutani, mami. Ty to nepoznáš?“
„Poznám. Nejsem blbá, Matěji.“
„Ne?“
„Ne.“
Oba se odmlčí, Zuzana se vrátí pohledem k Elišce, ta naštěstí ještě
nemluví, bude to její hodná milá holčička, nebude to spratek jako Matěj.
Stejně ho kazí Václav, kde by se to v něm jinak bralo? Zuzana zaznamená Václavův pohled na hodinky.
„Už chceš domů?“ zeptá se ho a zní to trochu výhrůžně.
Václav pokrčí rameny.
„Ale né.“
„Takže jo. Dyť jsme teprv přišli!“
„Jsme tu už dvě hodiny, Zuzi.“
„A co sloni? A žirafy? A koňové převalskýho?“
„Tak třeba příště, ne? Matěj už je utahanej.“
Zuzana se na něj kouká nasupeně a říká si, jestli tohle má zapotřebí.
Vzdychne.
6 7
1
5
4 2
2
8
1 4
9
7 3
9
8
6
4
2 1
9 3
9
1
5
3
2
„Jděte napřed, dokojím ji a sejdem se u auta, jo?“
Václav s Matějem tentokrát poslušně kývnou a vydají se k východu.
Místo aby zas koukala za nimi, otočí se ke kleci s opicemi. Zdá se jí, že
jedna z nich na ni spiklenecky kouká. V tlapě má banán a kolem ní se
motá mládě. Zuzana se na opici taktéž spiklenecky usměje a vzápětí si
začne připadat jako blázen. Takže teď tu začne cítit spřízněnost s opicí.
Asi už jí z toho mlíka na mozku fakt přeskočilo. Hormony s ní házejí
nahoru dolů, diví se, že ještě některého z mužských členů své rodiny
nepřizabila. Ale třeba to ještě přijde. Znovu letmo koukne po opici, ta
už však naštěstí kouká někam jinam a cpe se kusem větve. Zuzana dokojí a uloží Elišku do kočárku. Naposledy se po opicích ohlédne, zpytavě je pozoruje. Pak vyrazí na cestu k východu, během chůze vytáhne
telefon a přiloží ho k uchu.
„Jitko? Čau! Jak je? My? No v tý zoo přece. Václav je votravnej.
Cože? Večer? To myslíš vážně? A kam? To neznám… A nebudu tam
nejstarší? Haha. No možná to není tak blbej nápad, domluvím se s ním
a dám vědět, jo? Jo. Dobře. Tak jo. Těším se. Pá. Pusu.“
Uloží telefon zpátky do kabelky a projde branou na parkoviště. Václav
s Matějem už sedí v autě a ji při pohledu na ně zavalí vlna lásky. Vždyť
jsou vlastně skvělí. Václav se o Matěje tak hezky postaral, vůbec je to moc
pěkné, že si dnes na rodinu vyšetřil čas. Matěj je také zlatíčko, dnes nepředvedl ani jednu scénu, jen ráno jednu kvůli tomu tričku, co si nechtěl
obléknout. V bytě zas bude hrozný nepořádek, když odcházeli, bylo tam
všechno vzhůru nohama. Ale jí to může být jedno. Půjde večer ven s Jitkou a už se nemůže dočkat. Opít se kvůli kojení moc nemůže – ale i jedna
sklenka vína je lepší než nic. Otevře dveře auta a usměje se na manžela
a syna. Manžel na předním sedadle ladí rádio, syn vzadu na otcově mobilu hraje nějakou jeho věku naprosto neadekvátní střílečku. No co. Pro
jednou se to snad nezblázní. Eliška už zase spí a Zuzana usedá do auta.
Pohladí Václava po hřbetu ruky a usměje se na něj. Dají si pusu. Manželství je stejně super. Alespoň někdy. Jitky už se nemůže dočkat.
7 5 9
2
1
Sudoku
ádná číslice se nesmí v jednom
Ž
řádku opakovat dvakrát
ádná číslice se nesmí v jednom
Ž
sloupci opakovat dvakrát
ádná číslice se nesmí ve čtverci
Ž
3  3 opakovat dvakrát
průměrné
obtížné
1
7 9
4 3
9
6
1
3
9
6 7 2
4
5 6
8 4
2
1
25
Súťažná krížovka
„V prírode nie sú (tajnička 1)
a (tajnička 2) – sú tu len
(tajnička 3).“
Robert Green Ingersoll
Uzávierka je 20. 11. 2015
26
Časopis Dialog
B. Braun Avitum s.r.o.
V Parku 2335/20
CZ-148 00 Praha 4
(na obálku napíšte „Súťaž“).
[email protected] (do predmetu e-mailu napíšte „Súťaž“).
Ako súťažiť?
Prosím, neposielajte odpovede
Vylúštite súťažnú tajničku a jej
po uzávierke, nebudete do zlososprávne znenie odovzdajte
vania už zaradení.
personálu dialyzačných stredísk
Z technických dôvodov zasielaB. Braun Avitum alebo ho zašlite Prípadne nám správne znenie
me výhry len na území ČR a SR.
poštou na adresu:
tajničky zašlite e-mailom na adre- Prosím, pri vyplňovaní svojho
su [email protected] alebo
mena používajte diakritiku; neradi
by sme vaše meno skomolili, ak sa svetlom a žetónom
objavíte na výhernej listine.
Pravidlá súťaže nájdete na strán- Výhercovia z minulého čísla:
ke www.bbraun-avitum.cz.
MUDr. Katarína Javorská,
Jarmila Sojáková
Ceny pre výhercov:
tričko s golierikom, flísová deka, Riešenie z minulého čísla:
kniha, pero, blok, antistresová
Na svete nie je človek tak múdry,
loptička (oblička), kľúčenka so
aby poznal celú svoju hlúposť.
soutěžní křížovka
„V lásce a umění
se nedá opisovat,
každý (tajenka 1–5).“
Romain Rolland
Časopis Dialog
B. Braun Avitum s.r.o.
Jak soutěžit?
V Parku 2335/20
Vyluštěte soutěžní tajenku a její
148 00 Praha 4
správné znění odevzdejte personálu (na obálku při­pište „Soutěž“).
dialyzačních středisek B. Braun
Avitum nebo zašlete poštou
Znění tajenky nám případně můna adresu:
žete zaslat také e-mailem na adresu [email protected] nebo
Uzávěrka je 20. 11. 2015.
[email protected] (do předmětu e-mailu uveďte „Soutěž“).
Neposílejte prosím odpovědi
po uzávěrce, již nebudete do slosování zařazeni. Z technických
důvodů zasíláme výhry pouze
na území ČR a SR. Při vyplňování svého jména používejte
prosím diakritiku, neradi bychom
vaše jméno zkomolili, až se objevíte na výherní listině.
Pravidla soutěže naleznete na:
www.bbraun-avitum.cz
Výherci z minulého čísla:
Pavel Šimek,
Jaroslav Stejskal,
Oldřiška Valová
Ceny pro výherce: tričko s límečkem, fleecová deka, kniha, tužka,
blok, antistresové mačkátko,
klíčenka se světlem a žetonem
Řešení z minulého čísla:
Žádný lékař nezná lepší lék na
unavené tělo a ztrápenou duši,
než jenaděje.
27
Lázně Mšené
program pro dialyzované pacienty
Termín pobytu: dle výběru
Délka pobytu: 7 dní / 6 nocí
Doporučený termín pobytu: pondělí–neděle, po předchozí dohodě je možné
nastoupit na pobyt i jiný den v týdnu
Ubytování: jedno- nebo dvoulůžkové pokoje s vlastním sociálním zázemím a TV
Stravování: polopenze (snídaně formou bufetu, večeře výběr ze tří menu),
po dohodě je možné zajistit dietní stravování
Lázeňské procedury: 1x lékařské vyšetření a individuálně sestavený program
v hodnotě 2 000 Kč (nehradí se) na základě vstupního lékařského vyšetření
u lázeňského lékaře (program bude obsahovat nejméně šest lázeňských procedur)
Bonus programu: balíček bylinkové koupele z Lázní Mšené pro domácí použití;
zapůjčení holí na Nordic Walking po celou dobu pobytu
Cena pobytu ve dvoulůžkovém pokoji: 5 780 Kč / osoba
Jednolůžkový pokoj / příplatek / noc: 200 Kč
Cena nezahrnuje lázeňský poplatek ve výši 7,– Kč na osobu a den, hradí se při
příjezdu na recepci lázní.
Rezervace: Centrum prázdninových dialýz, B. Braun Avitum s.r.o.,
V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4,
tel. +420-271 091 922, fax +420-271 091 923,
e-mail: [email protected]
Oáza klidu a pohody
nedaleko Prahy
B. Braun Avitum s.r.o. | V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4
Tel. +420-271 091 911 | Fax +420-271 091 912 | e-mail: [email protected] | www.bbraun-avitum.cz

Podobné dokumenty

- B. Braun Avitum sro

- B. Braun Avitum sro Redakční rada: Ing. Petr Macoun, Ph.D., MUDr. Martin Kuncek, RNDr. Martin Kalina, Ph.D., Luděk Hajský, Šéfredaktorka: Marie Polášková, Redakce: Kristýna Tesařová, Mgr. Michal Dušek, prim. MUDr. Rom...

Více

1. číslo / jaro 2012

1. číslo / jaro 2012 „Ano, nebyl bys první. Jednou tu byl podobný kabát, opravdu, vypadal skoro jako ty. Ale nikdo ho nenosil. Až měsíc před Vánoci ho vytáhli ze skříně a zabalili do krabice. Tehdy jsem ho viděl naposl...

Více

- B. Braun Avitum

- B. Braun Avitum Redakční rada: Ing. Petr Macoun, Ph.D., MUDr. Martin Kuncek, RNDr. Martin Kalina, Ph.D., Luděk Hajský, Šéfredaktor: Veronika Tichá, Redakce: Petra Pokorová, Ing. Helena Málková, Kristýna Tesařová, ...

Více

- B. Braun Avitum sro

- B. Braun Avitum sro Hobby Dialog · Časopis nejen pro dialyzované pacienty Vychází jednou za dva měsíce. Zdarma. ISSN 1803-7267 Redakční rada: Ing. Petr Macoun, Ph.D., MUDr. Martin Kuncek, RNDr. Martin Kalina, Ph.D., L...

Více

PS_2005_5

PS_2005_5 lékař za nás lékaře: Tonda totiž uměl dělat přátelskou atmosféru mezi profesionály z pomáhajících profesí. Nevím jak to dělal, ale vím, že v okolí Pardubické nemocnice se (alespoň zvonkajšku to tak...

Více

[email protected]

PSYCHO@SOM s kolegy s pojišťovnami, s alternativními postupy, s organizacemi, zkrátka cokoli napsali, protože informace od ucha k uchu, vlastně tady od oka k oku jsou krví každého společenství. Tento rok zača...

Více