journal 3/2007

03 / 2007
JOURNAL
L A F A R G E
C E M E N T
BURJ DUBAJ TOWER
str. 18–19
KLASICISMUS
A BETON
str. 22–23
obsah
aktuality
Lafarge aktuálně
téma
Milešovka – královna Českého
středohoří
4
téma
Stabilní lesní ekosystémy podporují
environmentální rovnováhu
5
materiály
Nové betony přinášejí vyšší užitek
6-7
technologie
Lehké samozhutnitelné betony v
transportbetonu
8-11
referenční stavby
KB domky
12-13
zajímavá stavba
Burj Dubaj Toower
14-15
ekologie
Cementárny pomáhají řešit staré
ekologické zátěžei
16-17
EU a stavebnictví
Do Česka by mělo přitéct více
než 26 miliard eur
18-19
historie
Propagátor železobetových
konstrukcí
20-21
1-3
str. 4
str. 12-13
stopy architektury Klasicismus znovu uvedl na scénu
beton
22-23
VIP club
24-25
Bodyguard – orientační
automobilový závod
summary
25
str. 14-15
str. 16-17
str. 22-23
str. 24
LAFARGE CEMENT JOURNAL číslo 3/2007 ročník 4
vychází 4 x ročně, toto číslo vychází dne 27. 9. 2007
vydavatel: Lafarge Cement, a.s., 411 12 Čížkovice čp.27, IČ: 14867494 tel.: 416 577 111 fax: 416 577 600
www.lafarge.cz evidenční číslo: MK ČR E 16461
redakční rada: Ing. Michal Liška, Lucie Franková
šéfredaktorka: Blanka Stehlíková - C.N.A. fotografie: archiv Lafarge
Cement, a.s., archiv KB Blok, O.p.s. Milešovka, archiv Prof. Ing. Emanuela Kuly, CSc., Ing. Michala Hubertová, Ph.D., Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA, PhDr. Blanka Stehlíková
spolupracovníci redakce: Jana Kleinová
design: G´Art - Hana Růžičková
Tento časopis je neprodejný, distribuci zajišťuje vydavatel.
...::: editorial
Vážení přátelé,
doufám, že jste si užili klidného léta, dostatečně si odpočinuli a nabrali sil na úspěšné zakončení stavební sezóny, které letos možná přijde brzy. Vždyť v horách se již sníh přihlásil o slovo.
Letní sezóna tedy definitivně skončila, a tak mi dovolte
krátké ohlédnutí. Po třinácti měsících růstu, kdy se stavební
produkce zvyšovala i dvouciferným tempem, přišlo první varování, brzdící téměř bezbřehá očekávání, v podobě červnového meziročního propadu o 4,4 procenta. Pokles určitě ovlivnilo vysoké tempo růstu stavební produkce v červnu 2006,
kdy obor posílil o deset procent. To jsou čísla statistik, která
nám mohou připadat více či méně vypovídající a určitě s nimi
někteří mohou ze svého pohledu polemizovat. Co nás však
začíná poněkud znepokojovat do budoucna, jsou signály, že
především velké stavební firmy začínají mít problémy s nedostatkem kvalitních pracovníků. Přitom je patrné, že stále více
investic, a to i těch největších, musí být realizováno za stále
kratší dobu. Takže budeme s napětím sledovat, jak se s touto novou situací stavebnictví vypořádá.
Spotřeba cementu rovněž dlouhodobě roste. To samozřejmě vyvolává vyšší tlak na kvalitu a spolehlivost našich dodávek. Rostou tím nároky na výkon a spolehlivost výrobního zařízení a především na naše
a externí pracovníky. Nepolevujeme, ba naopak zvyšujeme péči o bezpečnost a ochranu jejich zdraví při
práci. To určitě dokazuje 1095 dnů, tedy tři roky bez jediného úrazu. A jsme na to patřičně pyšní.
Nezapomínáme ani na životní prostředí, kterému pomáháme zbavit se látek přírodě cizích, viz str. 16–17.
Neustále se zlepšující prostředí v severních Čechách dokládá také dlouhodobý výzkum Betula, o kterém
se dočtete na stranách 5 a 6.
Věřím, že i tentokrát na stránkách našeho časopisu naleznete zajímavé spektrum informací, možná
v něčem i inspiraci, nebo alespoň čtení k odpočinku.
Úspěšný závěr stavební sezóny a k tomu slunečné babí léto a podzim vám přeje
Ing. Ivan Mareš,
generální ředitel a člen představenstva
T¯i roky bez ˙razu
Na konci srpna letošního roku
Lafarge Cement, a.s., dovršila 1095
dnů, tedy tři roky bez úrazu. Během
této doby nedošlo k úrazu, při kterém by se zaměstnanec nebo jakýkoliv externí pracovník zranil a
nenastoupil následující den do
zaměstnání nebo nepřišel na příští
směnu. „Tohoto výsledku jsme dosáhli zejména postupným ovlivňováním
chování a myšlení pracovníků prostřednictvím vnitřních auditů bezpečnosti. Auditoři z řad zaměstnanců pravidelně diskutují s pracovníky o práci,
LAFARGE 03/2007
1
rizicích, a tak společně nacházejí způsoby a metody, jak se ještě účinněji
chránit a předejít tak úrazům,“ uvedl
manažer bezpečnosti Pavel Bartejs
a dodal: „Nutnou podmínkou úspěchu
je také podpora ze strany managementu a jeho zapojení.“
aktuality Lafarge ::...
Nad·le sniûujeme hluËnost
Od června loňského roku investovala Lafarge Cement, a.s., do
odhlučnění závodu více než 8,5 milionu korun. Během druhého a třetího čtvrtletí letošního roku byl
nainstalován tlumič hluku na filtry
BETH na výrobní lince odsiřovacích
vápenců, byla vystavěna odhlučňovací stěna chladičových ventilátorů
KIDS a zprovoznilo se mazání
kabelkového dopravníku. Tyto akce
si vyžádaly investice ve výši cca
1,7 milionu korun. Během září
firma plánuje vyměnit ventilátor na
sile nedopalu a tlumič na ventilátoru filtru A cementové mlýnice za
zhruba 400 tisíc korun. Ve fázi přípravy jsou další akce na snižování
hluku, které proběhnou během
zimních oprav a v roce 2008.
Cementárna se snaží ve všech
ohledech systematicky a trvale
minimalizovat dopad průmyslové
výroby na okolí. (Více informací
naleznete v článku v Lafarge Journalu 1/2007, str. 4–5.)
Den stavitelstvÌ
a architektury
Jak si
stojÌme
Velmi mírná zima a regionální
boom na trhu stavebních materiálů se projevil i ve finančních ukazatelích Lafarge Cement, a.s., v prvním pololetí roku 2007. Meziroční
navýšení tržeb o téměř 25 % především díky zvýšeným objemům
výroby a prodeje mohutně přispělo
k nárůstu provozního hospodářského výsledku o téměř 70 %.
Osvětový projekt Den stavitelství
a architektury, pořádaný poprvé
v České republice, podporuje jako
jeden z hlavních partnerů Lafarge
Cement, a.s. Projekt nabídne hned
čtyři na sebe navazující akce a bude
zahájen 11. října 2007 na půdě Senátu, kde se setkají zástupci SIA. Na
slavnostním galavečeru v Betlémské
kapli budou vyhodnoceny soutěže
včetně prestižní Stavby roku.
V sobotu 13. října proběhne na
stavbách a školách v celé republice
Den otevřených dveří. Veřejnost bude
mít možnost navštívit stavby České republiky, jejichž seznam, připravený SPS ve spolupráci s regionálními kancelářemi, je k dispozici na
www.sps.cz. Seznam vysokých a středních škol, učilišť a ostatních firem
zařazených do Dne otevřených dveří
je k dispozici na www.ckait.cz.
Most pro pÏöÌ v Calgary
Most pro pěší Glenmore/Legsby,
který vyrostl v kanadském Calgary, je
největší samostatná konstrukce vybudovaná z betonu Ductal®. Čtyři desítky
krychlových metrů tvárného betonu
bylo nalito do samostatného jednolitého prvku, který zdvihl tento klenot městské architektury, mající rozpětí přes
53 m, nad osmiproudovou komunikaci.
Tento projekt vděčí za svou existenci programu města Calgary, který pro-
paguje novátorský design ve stavebnictví a podporuje používání inovačních materiálů a moderní originální
projekty. „Museli jsme vytvořit most,
na kterém bychom ukázali inovační
přístup města v oblasti stavby
mostů,“ vysvětluje Gerald Gardin, projektový inženýr, s architektem Cohosem Evami. „Kvůli štíhlosti a síle nabízené Ductalem® jsme schopni pracovat s širokým výběrem estetických
možností, což by s běžným betonem
nebylo nikdy možné.“ Použitím Ductalu® bylo možno štíhlý most zkonstruovat s větší strukturní pevností a menší
hmotností bez potřeby středního pilíře. Významně se také zlepšila viditelnost na úrovni terénu, což zaručuje
bezpečnější podmínky pro řízení.
Kvalita povrchu je z estetického hlediska vysoká s vynikající odolností
proti nepříznivým vlivům počasí a se
snadnou údržbou. Glenmore/Legsby
most je pýchou města Calgary a je
považován za „technickou a estetickou
zvláštnost a vzor pro stavby, které
musejí odolávat drsnému podnebí“.
„Glenmore/Legsby projekt slouží
jako příklad. Nabádá nás prosazovat
2
LAFARGE 03/2007
naše vlastní řešení na úrovních jak
technických, tak logistických, která přesahují známé standardy. Kvůli své velikosti, vertikálnímu oblouku a specifickým požadavkům na design, záměrnému zbavení se vnitřního pnutí v materiálu Ductal®, představovalo vytvoření
bednění nosníku mnoho výzev k řešení. Po odlití byl nosník podroben tepelnému zpracování po dobu 48 hodin při
teplotě 90 °C a zatěžovací zkoušky
byly provedeny na univerzitě v Calgary
na 3,1 m dlouhých, plně širokých
a plně hlubokých profilech nosníků
spolu s testováním na statiku a únavovými a ohybovými zkouškami. Hotové
zařízení bylo dopraveno na místo po
zvláštní trase za použití speciálního
zařízení pro silniční dopravu. Instalace
si vyžádala dočasnou uzavírku provozu
na jedné z nejfrekventovanějších silnic
v Calgary. Podařilo se nám instalovat
tento stotunový „dáreček“ z Ductalu
jen za 8 hodin!
...::: aktuality Lafarge
Lafarge uv·dÌ na trh
dva novÈ v˝robky:
Extensiaô a Chronoliaô
Skupina Lafarge oznámila, že uvádí
na trh dva nové betonové výrobky
s přidanou hodnotou, které představují opravdový skok ve vědě v dynamicky se rozvíjejícím stavebním
sektoru: ExtensiaTM a ChronoliaTM jsou
nové odpovědi Lafarge na potřeby stavebních profesionálů. Vyvinout zcela
unikátní metodiku pro složení betonu,
které zajistí bezvadnou stejnoměrnost
a kvalitu za použití dostupných lokálních surovin, trvalo několik let.
BezpeËnost pojÌzdnÈho
a zdvihacÌho za¯ÌzenÌ
v ohnisku z·jmu
pouhé čtyři hodiny po vyrobení. Může
být používána na staveništích stejně
jako pro opravu povrchu vozovky a stavební konstrukce se stejnou zpracovatelností jako tradiční beton dodávaný
na stavby. To znamená, že vozovky mohou být rychle uvedeny zpět do původního provozu. S tak krátkou dobou tuhnutí umožňuje ChronoliaTM snížit
možná přerušení způsobená staveništi a zvýšit výkonnost a produktivitu.
Použití nových produktů Lafarge umož-
Skupina vydala informační zprávu
v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví
ohledně pojízdného a zdvihacího zařízení. Tato zpráva je doplněním již dříve
vydané normy „Práce ve výškách“
a byla vydána na základě posudku
několika vážných nehod zpracovaného
výkonným výborem. Zpráva mimo jiné
připomíná zakázané operace, doporučené postupy a povinná pravidla při
práci s mobilními prostředky.
ArteviaTM ozdobila pl·û
v Durbanu
Půl kilometru dlouhou plážovou pěší
zónu v Durbanu, určenou nejen k vycházkám, ale i k bruslení, ozdobila
ArteviaTM, dekorativní beton z produktového portfolia Skupiny Lafarge. Plážový
bulvár, který kombinuje ArteviaTM
Colour a ArteviaTM Exposed, se prostírá
na ploše 3 000 m2. Durban je přímořské letovisko nacházející se na pobřeží
Indického oceánu na jihu Afriky.
Den analytik˘ a investor˘
ChronoliaTM
ExtensiaTM a ChronoliaTM zlepšují
pracovní podmínky na staveništi,
každý výrobek je vytvořen tak, aby
splnil specifické výzvy ve stavebním
sektoru. Zpočátku budou tyto dva
betonové výrobky s přidanou hodnotou produkovány ve Francii, Velké Británii a Severní Americe.
ChronoliaTM,
startovací motor staveniště
ChronoliaTM kombinuje dvě zdánlivě
protichůdné vlastnosti požadované
zákazníky: betonový výrobek, který by
mohl být dopravován a mohlo s ním
být nakládáno jako se standardním
tekutým betonem, ale který, jakmile
je jednou položen, získá velmi rychle
vysokou mechanickou pevnost.
ChronoliaTM odpovídá těmto dvěma
požadavkům: zatímco v případě použití standardního betonu je potřeba
12 až 20 hodin pro to, aby mohla být
konstrukce bednění odstraněna,
ChronoliaTM se stává odolná v rekordním čase. Konstrukce bednění může
být v tomto případě odstraněna za
ExtensiaTM
ňuje harmonizovat organizaci práce
na staveništi před zahájením stavby,
termíny dokončení i použití zařízení
a v neposlední řadě i náklady.
ExtensiaTM,
nové dimenze betonu
S běžným betonem je možná plocha bez spár maximálně 25 m2. ExtensiaTM umožňuje výstavbu povrchové plochy bez spár až 400 m2, takže
snižuje problém trhlin a následné
náklady na údržbu. ExtensiaTM byla
speciálně určena pro betonové podlahové plochy, přirozeně kromě míst,
kde se nacházejí těžká dopravní zařízení a zařízení na uskladnění zboží.
Nabízí vyšší odolnost oproti tradičnímu betonu a lepší výkonnost, co se
týče opotřebení, ohýbání a trakce.
V porovnání s tradičním betonem je
dále možno zmenšit tloušťku desky.
Za použití vstupních surovin s nižší
kvalitou a bez potřeby ocelové sítě
nebo vláken umožňuje ExtensiaTM při
výrobě betonových podlah snížit
emise CO2.
LAFARGE 03/2007
3
21. červenec 2007 se stal Dnem
analytiků a investorů. Bruno Lafont,
předseda představenstva Skupiny
Lafarge, se setkal s třiceti analytiky
v R&D Centru v L'Isle d'Abeau ve Francii, aby diskutovali o pozici Skupiny
rok poté, co byla uvedena Excellence
2008. Pro další vývoj bude důležité
nejen snižovat náklady, ale vnitřní růst
podpořit dalšími technologickými inovacemi, vyplynulo z diskusí.
Den analytiků a investorů zahrnul
i prezentace výkonných vedoucích Skupiny zaměřené na bezpečnost, snižování nákladů a inovace v oblasti betonů.
Skupina se prezentovala
na Green Week
Skupina Lafarge prezentovala svoje
iniciativy v oblasti ochrany biodiverzity
na akci Green Week 2007, která proběhla od 12. do 15. června 2007 v Bruselu ve znamení hesla: retrospektiva,
padesát let od prvních opatření na
ochranu přírody.
Are·l SK Slavia vyr˘st·
z naöeho cementu
Výstavba multifunkčního fotbalového areálu SK Slavia probíhá od září
loňského roku a její dokončení je plánováno na jaro 2008. Stadión
vyrůstá z materiálů firmy Lias Vintířov, jíž dodáváme naše cementy.
tÈma ::...
Kr·lovna
»eskÈho st¯edoho¯Ì
Milešovka, nazývaná královnou Českého středohoří,
vypínající se do výšky 837 metrů, odedávna láká turisty nezaměnitelným rozhledem do širokého okolí. První kamenná rozhledna tu vyrostla v padesátých letech 19. století. V roce 1904
byla vybudována meteorologická observatoř s 19 metrů vysokou věží. Ta dnes slouží veřejnosti jako rozhledna díky úsilí
Obecně prospěšné společnosti Milešovka, která se od roku
1997 stará o revitalizaci vrcholu Milešovky.
Zásadní impuls k přeměně zanedbaného vrcholu Milešovky přišel
v roce 1995, kdy se uskutečnila
vědecká konference k devadesátému
výročí činnosti meteorologické observatoře, na níž ředitel Ústavu fyziky
a atmosféry Akademie věd ČR
RNDr. Josef Štekl, CSc., deklaroval
iniciativu pro zastavení dlouhodobé
devastace Milešovky. Vznik Obecně
po téměř šedesáti letech se mohli
návštěvníci hory opět potěšit mimořádným rozhledem. V roce 1998 po adaptaci vhodného objektu byl zahájen
víkendový provoz prodejny občerstvení.
V tomto a v následujícím roce byly zrekonstruovány podlahy vyhlídkových
ochozů věže. Na vrcholu byl instalován
němý informátor s turistickou mapou
okolí. Podobné informátory umístila
Východ slunce z Milešovky
nejlepší český environmentální projekt
v r. 2003 s darem 250 tisíc korun.
Následující sanační práce zahrnuly
zvětšení akumulace vody, opravu rozvodů vody, přestavbu objektu sociálního
zázemí obsluhy, byla dokončena adaptace druhé místnosti sociálních potřeb
obsluhy a opravena střecha skladu.
V letošním roce byl poprvé vypracován
program a kalendář společenských
akcí na vrcholu Milešovky,“ informoval
Leopold Kukačka z o.p.s. Milešovka.
Spolupráce
s a.s. Lafarge Cement
Pohled na Milešovku
prospěšné společnosti Milešovka na
sebe nedal dlouho čekat, u jejího
zrodu stáli RNDr. Josef Štekl, CSc.,
Leopold Kukačka a Miroslav Soukup.
Začalo to
generálním úklidem
Společnost vypracovala dlouhodobý
program revitalizace, jeho první položkou byl rozsáhlý úklid vrcholu, vymýcení náletových dřevin a vyklizení nepoužívaných objektů, které se léty staly
neřízenou skládkou odpadů. Následovalo zpřístupnění věže pro veřejnost
a organizování průvodcovské služby –
společnost v Milešově, v Černčicích
a u dolní stanice nákladní lanovky.
Stavební úpravy i osvěta
„V dalších letech byla dokončena
adaptace noclehárny a zahájena adaptace další místnosti objektu. Ve spolupráci s teplickou městskou knihovnou
proběhl literárně výtvarný výlet dětí na
Milešovku. Společně se Správou CHKO
České středohoří vydala společnost
Průvodce po maloplošných chráněných územích CHKO České středohoří.
V roce 2003 získala o.p.s. Milešovka
první cenu Nadace Henryho Forda za
4
LAFARGE 03/2007
„Počátky spolupráce o.p.s. Milešovka s Lafarge Cement sahají až do
roku 1999, kdy byla společnosti
poskytnuta vyřazená pasovina na provizorní pokrytí podlah vyhlídkového
ochozu, což umožnilo po šedesáti
letech opět otevřít věž observatoře
jako rozhlednu pro turisty. Ačkoli Lafarge Cement, a.s., takřka každý rok přispěla společnosti na různé činnosti
menšími finančními dary, v letošním
roce se oba subjekty dohodly na dlouhodobém programu spolupráce, jejímž
cílem je zásadní stavební rekonstrukce
veřejně přístupné části vrcholového
areálu a vybudování informačního pavilonu. Uzavření dlouhodobé nájemní
smlouvy mezi o.p.s. Milešovka a ÚFA
AV ČR umožní přijímat dotace z evropských fondů. Optimistické výhledy
předpokládají vypracování stavebního
projektu do konce r. 2009 a realizaci
stavby v následujících třech letech,
tedy do r. 2013,“ dodal Leopold
Kukačka, pověřený operativním řízením o.p.s. Milešovka.
...::: tÈma
Revitalizace krajiny
Ještě před osmnácti lety byla v Ústeckém kraji po většinu dní v roce viditelnost sotva několik kilometrů. Od počátku 90. let se životní prostředí zlepšuje a krajina znovu
otevřela své nádherné daleké vyhlídky.
Nejvíce finančních prostředků bylo investováno do ochrany
ovzduší a klimatu, na ochranu vod a na ekologické nakládání
s odpady. Pozitivně se projevil i proces harmonizace české
a evropské legislativy. Vlivem povrchové těžby hnědého uhlí
došlo v severních Čechách k velké devastaci půdního fondu.
I přes podstatný útlum těžební činnosti se s tímto dědictvím
minulosti kraj potýká dodnes.
Jak se daří v Ústeckém kraji revitalizovat krajinu, a to zejména lesní
porosty, jsme se tentokrát zeptali
prof. Ing. Emanuela Kuly, CSc., vedoucího Útvaru ochrany lesa a myslivosti Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, který vede
výzkum v Krušnohorském regionálním projektu „Betula – vliv stanovištních a stresových faktorů na vitalitu
břízy v imisní oblasti“ podporovaném
společností Lafarge Cement.
Jednou z priorit v oblasti ochrany
životního prostředí je tvorba stabilních lesních ekosystémů v lokalitách dlouhodobě ovlivněných a poškozených antropogenními imisemi
(odpadní látky tuhé, kapalné a plynné). Jaký je zdravotní stav lesů v Ústeckém kraji?
Rozhodující část lesů poškozených imisemi se nachází na území
Krušných hor. Negativní dopad imisí
charakterizuje změna dřevinné
skladby, zvláště zastoupení smrku
ztepilého, který od poloviny 20. stol.
v prostředí chronicky působících imisí
pozvolna odumíral (84,2 % – 1955,
70,8 % – 1970) a následně plošně
podlehl mrazovému šoku (Silvestr
1978/1979) (29,4 % – 1991). Vytvoření lesních porostů pomocí náhradních dřevin zvýšilo zastoupení dřevin
schopných růstu v imisemi narušených
stanovištních podmínkách – modřín opadavý (1,2 % – 1955 a 7,4 % – 1991),
smrk pichlavý (0 – 1955, 16,1 % –
1991), bříza bílá (3,7 % – 1970
a 18,3 % – 1991). Listnaté dřeviny
(buk, dub, javor, jasan a jilm) nemění
Snímek břízy z Děčínského Sněžníku
v tomto období zásadně své postavení
(13,2 % – 1955 a 15,3 % – 1991,
16,3 % – 2001).
Změna imisní situace (snížení obsahu oxidů síry v ovzduší) po r. 1990
se pozitivně odrazila na stanovištních podmínkách a kvalitě asimilačních orgánů dřevin. U smrkových
porostů se zvyšuje počet ročníků jehličí a narůstá vitalita i dalších dřevin.
Zdravotní stav existujících, ale i nově zakládaných lesních porostů nyní
kromě běžných škůdců ohrožuje především zvěř, která zvláště v zimním
období poškozuje kmeny smrků a jeřábů. Lesníci se proto snaží její stavy
regulovat s cílem omezit vznik škod,
ale přitom zachovat zvěř jako organickou součást lesních ekosystémů.
Se zvyšujícím se podílem suchého,
Zimní ohryz jelení zvěří na jeřábu (zima 2005/2006) způsobil následné odumření.
Fotografie jeřábu je z lokality Malý Háj nad Boleboří (u Chomutova)
Od druhé poloviny 90. let 20. století
se uskutečňuje i za pomoci finančních prostředků PHARE obnova lesních porostů s uplatněním hospodářsky významných dřevin (smrk ztepilý,
jedle bělokorá, buk lesní, javor klen).
Nově vznikající porosty však vyžadují
rovněž revitalizaci půdního prostředí,
která se řeší leteckou aplikací dolomitického vápence (vápněním).
Které faktory negativně ovlivňují
stav lesů nyní?
LAFARGE 03/2007
5
teplého počasí dochází stále častěji
k ohrožení lesa požáry, jejichž příčinou je, bohužel, zpravidla návštěvník
lesa.
Co ukázal krušnohorský regionální projekt „Betula – vliv stanovištních a stresových faktorů na vitalitu břízy v imisní oblasti“?
Bříza (Betula) je jednou z nejvýznamnějších dřevin Krušných hor,
která umožnila zachování lesních
porostů v období nejvyšší imisní zátě-
tÈma / materi·ly :::...
že. Dosavadní výzkum porostů
této dřeviny byl soustředěn na
faunu. Doposud bylo popsáno
v území Sněžníku 2979 druhů:
25 druhů mnohonožek a stonožek, 198 druhů pavouků, 115
druhů ploštic, 154 druhů housenek motýlů v korunách bříz
a 1270 druhů motýlů, 70 druhů
střevlíků, 150 druhů drabčíků,
122 druhů nosatců, 28 druhů
slunéček atd. Mezi unikátní patří
nález pro vědu nového druhu květilky Kulovy (Phorbia kulai Acland,
1993) na stolové hoře Děčínského Sněžníku. V r. 2007 byla vydána knížka „Motýli porostů náhradních dřevin v imisním území
Sněžníku“, která přibližuje na
141 barevných obrázcích část
velmi bohaté fauny motýlů.
Byli prostudováni významní
hmyzí a houboví škůdci břízy a možnosti jejich kontroly a eliminace.
Objevila se řada netradičních a málo známých druhů, které se v regionu Krušných hor namnožily na
bříze, např. bázlivec vrbový, píďalka
buková. Dlouhodobé sledování
chemismu asimilačních orgánů
potvrdilo pozitivní reakci břízy na
změnu imisní situace. V r. 1998 byl
zaznamenán významný pokles
obsahu síry v důsledku poklesu
oxidů síry v ovzduší. Na vápněných
plochách se zvýšilo zastoupení
žížal, které se významně podílejí na
půdotvorném procesu.
Stále více pozornosti si v posledních letech získává vysokopevnostní beton. Jedná se o beton s mimořádnou pevností, který se řadí do kategorie speciálních betonů. Díky svým
vlastnostem přináší technologické i ekonomické výhody,
a proto si postupně získává zvýšený zájem konstruktérů
i dalších pracovníků realizační praxe.
Jaký vliv mají na lesy výkyvy
počasí?
Nejen imise, ale i průběh počasí ovlivňuje zdravotní stav lesních
porostů, a tak v zimě 1995/1996
dlouhotrvající námraza silně poškodila březové porosty, v r. 1997 bříza
nevyrašila a uhynulo 2,5 tis. ha,
v deštivém roce 2002 se rozvinuly rzi na listech a způsobily jejich
předčasný opad. Přesto tato dřevina zregenerovala a aktuální
zdravotní stav je velmi dobrý
a obecně se zlepšuje i u dalších
dřevin.
Potěšitelný stav lesních porostů v severočeském regionu signalizuje zlepšující se environmentální podmínky v celé ČR, nicméně ochrana lesních porostů
zůstane jednou z priorit v oblasti
ochrany přírody.
Beton existuje již tisíce let, ale
od doby antického Říma až donedávna se pevnost betonu v tlaku
nijak výrazně nezvýšila (20–40
MPa). Až přidáváním mikrosiliky
a výkonných přísad se podařilo
pevnosti betonu vystupňovat,
takže nyní nejsou problémem ani
pevnosti v tlaku 120–160 MPa.
Díky novým výrobním postupům
a dostupným materiálům je nyní
možné vyrobit i betony velmi vysokých pevností – až 200 MPa a při
speciálním ošetření i více.
Využívání rozmanitých druhů přísad a příměsí se v současnosti
stalo nezbytnou součástí technologie výroby betonu. Přísady výrazně
ovlivňují vlastnosti čerstvého i ztuhlého betonu a umožňují tak výrobu
betonu s takovými parametry, které
by jinak byly nedosažitelné. Tyto přísady se sice používají v malých
množstvích (do 5 % hmotnosti
cementu), nicméně přesto značně
a přitom cíleně ovlivňují vlastnosti
čerstvé betonové směsi i ztvrdlého
betonu. Umožňují tak podle potřeby a účelu použití betonu například výrobu vysokopevnostních
nebo samozhutnitelných a jiných
speciálních betonů, tedy takových,
u nichž některý z klíčových parametrů nabývá, ve srovnání se
standardním betonem, extrémních hodnot.
(High-Strength Concrete, Ultra-High
Performance Concrete), samozhutnitelné betony (Self-Compacting
Concrete), vodotěsné betony (Watertight Concrete) a vláknobetony
(Fibre Concrete).
Vysokopevnostní betony se vyznačují rychlým nárůstem pevnosti
v tlaku. Za den mohou dosáhnout
pevnosti v tlaku až 50 MPa
a pokud zrají ve standardních (normových) podmínkách, za 28 dní
dosáhnou pevnosti až 120 MPa.
Velmi hutná struktura pojiva
a velmi dobrá soudržnost pojiva
s kamenivem vede u těchto betonů ke zlepšení dalších důležitých
konstrukčních vlastností, jako je
trvanlivost či velmi nízká difuzní
propustnost. Jelikož hydratovaný
cementový tmel vysokopevnostních betonů má velmi hutnou mikrostrukturu vyplňující prostor mezi
kamenivem, lépe odolává průniku
agresivních látek i destruktivnímu
Nové betony překvapují
mechanickému působení. To má
příznivý vliv na jeho odolnost proti
vnějším vlivům – agresivitě prostředí, mrazu, což se projevuje
v jeho vyšší trvanlivosti.
Mezi další přednosti vysokopevnostního betonu patří také možnost
zmenšení průřezů nosných prvků
včetně snížení množství výztuže. To
zase může pozitivně ovlivnit půdorysnou dispozici staveb, vedle toho
se též promítne ve snížení hmotnosti betonové konstrukce.
Vysokopevnostní betony se řadí
do teprve nedávno vytvořené skupiny tzv. vysokohodnotných betonů –
HPC (High Performance Concrete),
které představují skupinu tzv. nových betonů. Ty mají oproti běžným
druhům betonů nadprůměrnou
jednu nebo více vlastností. V posledních desetiletích se nejvíce
pozornosti v oblasti vysokohodnotných konstrukčních betonů soustředilo na vysokopevnostní betony
6
LAFARGE 03/2007
...::: materi·ly
ModernÌ
betony p¯in·öejÌ
vyööÌ uûitek
Pevný, ale křehký
Vysokopevnostní beton je sice
velmi pevný v tlaku a v tahu, na druhé
straně ovšem je velmi křehký při
lomu. S rostoucí pevností betonu
v tlaku se snižuje jeho mezní tvárnost
(duktilita). Na zvýšení duktility a snížení křehkosti se proto používá rozptýlené výztuže.
Ilustrační foto
s vysokým měrným povrchem. Křemičité úlety jsou účinným plnivem
cementového kamene a zvyšují pevnost v důsledku puzolánové reakce
při tvorbě kalciumhydrosilikátů
(CSH).
Na výrobu HSC se používá portlandský cement CEM I 52,5 v množství 400 až 500 kg/m3. Obvykle se
u těch, které jsou vystaveny agresivnímu prostředí. V inženýrském stavitelství získal HSC důležitou roli např. při
realizacích vrtných plošin pro těžbu
ropy a zemního plynu, ale také pro protipovodňové stěny nebo zdymadla.
Uplatnění vysokopevnostního betonu
je opravdu široké, příkladem běžného
použití jsou betonové dlažby.
Ekonomické i ekologické
Ilustrační foto
Základní principy HSC
Skladba vysokopevnostního betonu
je založena na maximálním snížení
vodního součinitele w/c pod hodnotu
0,35 při současném použití účinných
superplastifikátorů, aby bylo dosaženo dobré zpracovatelnosti a čerpatelnosti čerstvého betonu.
Jako superplastifikátory se v případě vysokopevnostního betonu používají především sulfonované melaminformaldehydové nebo naftalenformaldehydové kondenzáty (SMF, SNF) v dávkách nad 1,5 % hmotnosti cementu
na dosažení optimální konzistence
rozlití F5. Stejnou měrou se dnes využívají i polykarboxiétery.
Aby se zvýšila hutnost a pevnost
cementového kamene a jeho soudržnost s povrchem zrn kameniva
a výztuže, přidávají se při výrobě křemičité úlety (silica fume), obsahující
80 až 98 % amorfního křemene
používá kamenivo o maximální velikosti zrna 16 mm.
Od mostů po mrakodrapy
Vysokohodnotné betony jsou dnes
hojně využívány zejména v konstrukcích dopravních staveb, krok za krokem pronikají i do stavitelství pozemního. V pozemním stavitelství nacházejí uplatnění zejména betony vysokopevnostní, samozhutnitelné a postupně se prosazují i různé druhy
vláknobetonů. HSC se používá především u konstrukcí výškových staveb, na stropní desky, trámy nebo
vazníky.
V dopravním stavitelství vzrůstá
díky vyšší pevnosti a dalším zlepšeným konstrukčním vlastnostem použití vysokopevnostních betonů při realizaci mostů, tunelů a silnic. HSC je
dobře využitelný zejména u mostních
konstrukcí, s výhodou se používá
LAFARGE 03/2007
7
Použití vysokopevnostního betonu
má značné technické a ekonomické
výhody. Přitom je však třeba zvážit
i druhou stránku věci, totiž to, že
vedle standardně přítomného cementu, kameniva a vody obsahují
vysokopevnostní betony navíc superplastifikátory, zpomalovače tuhnutí,
mikroplniva, stabilizátory a případně
i další komponenty, což jejich výrobu
zase poněkud prodražuje. Tuto nevýhodu však vyvažují vyšší kvalitativní
parametry.
Vysokopevnostní betony se již
nepoužívají jen pro svou vyšší pevnost, ale stále větší význam má i výše
zmíněná trvanlivost, která vedle odolnosti představuje při návrhu konstrukcí klíčový faktor. Konstrukční řešení je
možno díky použití HSC optimalizovat.
Například zeštíhlováním průřezů konstrukcí jsou při výrobě mostních nosníků možné větší světlé délky. Tenčí
dílce v budovách zase dovolují lepší
využití prostoru.
Zároveň se díky rychlejšímu nárůstu pevností zkracuje doba výstavby,
a to při vyšší kvalitě díla a lepší trvanlivosti a odolnosti.
Díky docilované úspoře materiálů
je nezanedbatelné také hledisko
ekologické. Protože stavby lze realizovat s menším objemem betonu,
dochází k významným úsporám
kameniva a cementu. Například při
použití vysokopevnostního betonu ve
sloupu může celková spotřeba
cementu v porovnání s běžným betonem klesnout až o 33 %.
technologie :::...
NovÈ technologie:
lehkÈ samozhutnitelnÈ betony
v transportbetonu
Pro vývoj a používání samozhutnitelných betonů
(SCC) s využíváním lehkého umělého kameniva na bázi
pálených jílů jako hrubé frakce kameniva se otevírají nové
možnosti v oblasti transportbetonu. Zkušenosti a využívání
běžných SCC pro monolitické konstrukce či prefabrikaci
jsou již dostatečně známy. Výroba lehkého konstrukčního
samozhutnitelného betonu o objemové hmotnosti
1600 až 1800 kg/m3 a o pevnosti okolo 40 MPa
ukazuje novou etapu rozvoje a využívání SCC.
LWSCC po namíchání a ukládání
Potencionál
samozhutnitelných betonů
Rozvoj samozhutnitelného betonu
(SCC) v posledních letech dosáhl stadia, ve kterém je již uplatňován
v projektech vyžadujících vysokou
kvalitu betonáže v obtížných konstrukčních podmínkách. Výzkum a vývoj dnes pokračuje s cílem zavést
SCC do každodenní praxe, neboť
jejich výroba představuje další kvalitativní posun v technologii betonu a nalézá uplatnění zejména při betonážích komplikovaných tvarů, štíhlých
nebo hustě vyztužených stavebních
prvků či těžko přístupných míst. Aplikace SCC s sebou přináší další výhody, které plynou z vyloučení nutnosti
zhutňovat, a to snížení hluku na staveništi a v jeho okolí, což umožňuje betonáž v husté zástavbě i do pozdních
večerních hodin, tím i urychlení výstavby, zvýšení bezpečnosti práce, úspory pracovních sil i finančních nákladů (delší životnost bednění, není
potřeba vibrační techniky). Velmi se
oceňuje také zvýšení kvality povrchu
a vyšší pevnosti v porovnání s normálním betonem.
Charakteristika lehkých
samozhutnitelných betonů
Lehký samozhutnitelný beton
(Lightweight Self Compacting Concrete – LWSCC) je nový stavební
materiál, který se v České republice začal poprvé zkoumat v Ústavu
technologie stavebních hmot a dílců Fakulty stavební v Brně od roku 2002. Tento beton kombinuje známé výhody lehkého hutného betonu a samozhutnitelného
betonu.
Nízká objemová hmotnost, velmi
dobré tepelně izolační vlastnosti
a schopnost „samoošetřování“ jsou
nejznámější charakteristiky lehkého
betonu (LC), kterými se odlišuje od
„obyčejných“ betonů. Je známo, že
u LC lze dosáhnout fyzikálně mechanických vlastností konstrukčního
betonu s omezeními způsobenými
zejména vlastnostmi lehkého kameniva a také vlastnostmi kontaktní
zóny lehkého kameniva a cementové
pasty. Rozdíl mezi normálním betonem a LC spočívá v postupu míchání
a hlavně ve vlastnostech čerstvého
a ztvrdlého betonu.
V žádné současné směrnici pro
samozhutnitelné betony není zmínka
o lehkých samozhutnitelných betonech. Proto vývoj LWSCC vycházel
z předpokladu, že je třeba se co nejvíce blížit požadavkům na SCC a také požadavkům na lehké betony.
U LWSCC je problémem při návrhu
nejen vysoká nasákavost kameniva,
ale také jeho nízká objemová hmotnost. Samozhutnitelné betony využí-
8
LAFARGE 03/2007
vají vlastní tíhy k tečení, ale při použití lehkého kameniva mají menší
vnitřní pohybovou energii (právě díky
své nízké hmotnosti). Ve srovnání
s betony s přírodním kamenivem
jsou tedy LWSCC mírně pomalejší
a zejména z tohoto důvodu bylo
nutné ověřit, zda jsou současné
metody pro zkoušení reologie čerstvých SCC vhodné také pro zkoušení LWSCC. Proto bylo jedním z hlavních cílů projektu ověřit možnosti
aplikovatelnosti zkoušení čerstvých
SCC pro LWSCC. Další důležité otázky při řešení našeho projektu byly
následující: Je možné vyrobit LWSCC
s využitím lehkého kameniva, a to
zejména vzhledem k jeho vysoké
nasákavosti? Bude tento beton
schopen vlivem vlastní hmotnosti
vyplnit bednění a dosáhnout homogenity, bude tedy „samozhutnitelný“? Bude možné u LWSCC dosáhnout pevností min. 30 MPa s objemovou hmotností do 1800 kg/m3?
Bude LWSCC vzhledem k vysoké
nasákavosti použitého lehkého kameniva čerpatelný?
Použité lehké kamenivo
Liapor českého výrobce Lias Vintířov, Lehký stavební materiál, k.s., je
velmi lehký granulát vyráběný expandováním přírodního jílu. Svou podstatou se řadí mezi keramické
...::: technologie
TABULKA Č. 1
Vlastnosti kameniva Liapor
(Lias Vintířov, LSM, k.s., www.liapor.cz)
Vlastnosti
Hodnoty
sypná hmotnost
objemová hmotnost zrna
mezerovitost
součinitel tepelné vodivosti
odolnost proti drcení (minimum dle frakce)
nasákavost po 120 min.
275–650 kg/m3
575–1900 kg/m3
40–50 %
od 0.09 W/m.K
0.7–4 MPa
5–9 % hm.
Zrna kameniva Liapor mají téměř
kulovitý tvar s uzavřenou externí slupkou a pórovitým vnitřkem
hmoty. Technicky je označován jako
lehké umělé pórovité kamenivo z expandovaného jílu. Vyznačuje se granulovanou formou s téměř kulovitými zrny s vnitřní stejnoměrnou pórovitou strukturou a uzavřeným slinutým povrchem. Základní vlastnosti
jsou uvedeny v tabulce č. 1.
Další vstupní suroviny
použité pro výrobu LWSCC
Při návrhu a výrobě LWSCC byl
vždy používán portlandský cement
třídy 42,5 (CEM I 42,5).
Jako příměsi pro zajištění dostatečného množství jemných podílů
a pro dosáhnutí požadovaných reologických vlastností čerstvého betonu
byly používány elektrárenské popílky
(hnědouhelné i černouhelné), jemně
mletá struska, mikromletý vápenec,
reaktivní metakaolin, suspenzní
a prášková mikrosilika. Všechny tyto
příměsi se pro technologii LWSCC
osvědčily. Pouze jemně mletá struska, která není příliš smáčivá, způsobovala ve velké míře bleeding a z tohoto důvodu nebyla dále používána.
Příznivý vliv na reologické vlastnosti
čerstvého betonu měl zejména černouhelný elektrárenský popílek a mikromletý vápenec, které byly dávkovány až do množství 40 % hmotnosti
cementu. Co se týká elektrárenských
popílků, bylo v rámci řešení zjištěno,
že u receptur s černouhelným popílkem dochází oproti recepturám
s hnědouhelným popílkem ke zvýšení hodnot pevností i objemových
hmotností až o 17 %. Přesto vyšších
pevností dosahovaly receptury s přídavkem mikromletého vápence, a to
až o 23 %. Pro zvyšování pevnostních charakteristik se velmi osvědčila prášková mikrosilika a reaktivní
metakaolin. Receptury s práškovou
mikrosilikou dosahovaly nejvyšších
pevností, ale výraznějšího efektu
bylo dosahováno až po 50 dnech
zrání betonu. Přídavek reaktivního
metakaolinu se zdá velmi efektivní,
neboť nejenom zvyšoval pevnosti, ale
také odolnost proti chemickým rozmrazovacím látkám. Pokud zohledníme cenu za 1 m3 betonu v závislosti
na jeho pevnosti, nemusí být použití
těchto dražších ultrajemných příměsí
ztrátové. To potvrzují receptury s přídavkem reaktivního metakaolinu,
u kterého vychází poměr cena/pevnost nejlépe.
Přísady byly používány superplastifikační na bázi polykarboxylátů
v dávkování stanoveném výrobci
a stabilizátor určený pro stabilizaci
lehkých čerpatelných betonů.
Velmi výhodné je použití kombinace lehkého a přírodního těženého
kameniva, protože přídavkem přírodního kameniva se pevnosti LWSCC
zvyšují. Musejí se zde ovšem dodržet
jisté zásady. Vzhledem k tomu, že
kamenivo Liapor se používá jen do
velikosti zrna 8 mm, je vhodné používat přírodní písek frakce 0–4 mm.
Přídavek přírodního kameniva větší
frakce způsobuje rozměšování betonu. Velká těžší zrna přírodního kameniva sedimentují a zrna lehkého
kameniva se vyplavují na povrch čerstvého betonu.
Postupy a výsledky řešení
V rámci projektu bylo při experimentálních pracích navrženo více
LAFARGE 03/2007
9
než 40 receptur o různých pevnostech a objemových hmotnostech.
Nejdříve byly navrženy receptury
LWSCC s použitím výhradně lehkého
kameniva Liapor a poté byla použita
kombinace lehkého a přírodního
kameniva.
Všechny receptury byly navrženy
s maximálním zrnem kameniva 8 mm.
Lze tedy použít frakce 0–1 mm, 0–2
mm, 0–4 mm, 1–4 mm a 4–8 mm
s různými objemovými hmotnostmi.
Pro výrobu LWSCC se může použít
vodou předvlhčené i suché lehké
kamenivo Liapor. Při použití suchého
lehkého kameniva se záměsová
voda sestává z vody přídavné a vody
účinné. Pro požadovanou zpracovatelnost je potřebný určitý obsah účinné vody, tato voda se podílí na tvorbě cementového tmele a započítává
se tedy do vodního součinitele. Přídavná voda je voda potřebná pro
nasáknutí lehkého kameniva během
míchání a neúčastní se na tvorbě
cementového tmele, nezapočítává
se tedy do vodního součinitele. Její
množství závisí na nasákavosti lehkého pórovitého kameniva, která je
zásadně ovlivněna počáteční vlhkostí kameniva, jeho druhem a velikostí
frakce. Po rozsáhlém porovnávání
jednotlivých receptur při použití
suchého a vodou předvlhčeného
kameniva jsme došli k jednoznačnému závěru, že je výhodnější používat
předem předvlhčené lehké kamenivo, a to ze dvou důvodů. Je obtížné
správně stanovit skutečné množství
přídavné vody, protože jednotlivé
frakce lehkého kameniva mají různou nasákavost a v podmínkách praxe také různou počáteční vlhkost,
která nasákavost významně ovlivňuje. Použítím předvlhčeného lehkého
kameniva se také eliminují problémy
s konzistencí a zpracovatelností.
Dokonce se prokázalo, že použitím
přídavné vody se mohou zhoršovat
fyzikálně mechanické vlastnosti,
zejména pevnost a trvanlivost
LWSCC. Receptury vyrobené se
suchým kamenivem měly oproti
recepturám s použitím předem
předvlhčeného kameniva nižší pevnosti až o 5 N.mm-2 a také se snižoval koeficient mrazuvzdornosti až
o 7 %. Tyto receptury také vykazovaly vyšší odpady po zkoušce odolnosti
proti vodě a chemickým rozmrazovacím látkám. Při laboratorním míchání LWSCC se jako způsob předvlhče-
technologie :::...
ní kameniva Liapor osvědčilo namočení suchého kameniva na 24 hodin
do vody. V praxi je předvlhčení kameniva obtížněji zajistitelné. Nejjednodušší řešení je kropení kameniva na
skládce po dobu minimálně 2 dnů,
kdy se dosáhne průměrného nasáknutí nad 20 %.
Při ověřování vhodnosti objemového či hmotnostního dávkování bylo
zjištěno, že při hmotnostním dávkování lehkého kameniva nejsou jednotlivé receptury reprodukovatelné
při požadavku, aby se dosáhlo požadovaných již jednou ověřených vlastností včetně zpracovatelnosti konkrétní receptury. Příčina je v tom, že
objemová hmotnost vyráběných lehkých kameniv obvykle kolísá v rozmezí až ± 15%. Pokud nelze během
výroby průběžně stanovovat skutečnou objemovou hmotnost lehkého
kameniva, je třeba místo hmotnostního dávkování uplatnit dávkování
objemové. V případě, že z nějakého
důvodu nelze dávkovat objemově,
ale jen hmotnostně, je třeba věnovat
vyšší pozornost průběžnému stanovení skutečné objemové hmotnosti
jednotlivých frakcí kameniva v průběhu výroby betonu.
Při ověřování vhodnosti zkušebních metod čerstvých klasických
samozhutnitelných betonů na
LWSCC byly vybrány nejčastěji používané metody, a to Slump flow, T500
Slump flow, Orimet, J-Ring a L-Box.
TABULKA Č. 3
Návrh úprav některých kritérií metod stanovení reologických vlastností
LWSCC
Vlastnosti
Doporučené hodnoty
Navržené hodnoty
T500 Slump flow
Orimet
2–5 s
1–5 s
2–10 s
1–10 s
TABULKA Č. 4
Třída pevnosti objemové hmotnosti LWSCC s použitím výhradně lehkého
kameniva Liapor (klasifikace dle EN 206-1)
Třída objemové hmotnosti
Třída pevnosti
D 1,2 až 1,4
LC 12/13
D 1,4 až 1,6
LC 16/18
D 1,6 až 1,8
LC 25/28
TABULKA Č. 5
Třída pevnosti objemové hmotnosti LWSCC s použitím kombinace lehkého kameniva Liapor a přírodního kameniva (klasifikace dle EN 206-1)
Třída objemové hmotnosti
Třída pevnosti
D 1,2 až 1,4
LC 16/18 až
LC 20/22
vhodné pro stanovení konzistence
LWSCC. Pouze je vhodné, resp.
nutné upravit kritéria zkoušek, a to
v těch případech, kde se jedná o časové intervaly výtoků. Protože
LWSCC mají nízkou objemovou hmotnost, nemají dostatečně velkou vnitřní pohybovou energii a ve srovnání
s normálními betony jsou mírně
pomalejší. Je třeba podotknout, že
toto pomalejší chování nemá vliv
na výsledné vlastnosti čerstvého
LWSCC a namíchané betony splňují
základní požadavek na homogenitu
D 1,4 až 1,6
LC 20/22 až
LC 30/33
D 1,6 až 2,0
LC 30/33 až
LC 45/50
V průběhu experimentálních prací
byly navrženy LWSCC o pevnostech
od 13 do 50 MPa a objemových
hmotnostech od 1100 do 1800
kg/m3 (viz tabulku č. 4 a 5).
LWSCC s lehkým kamenivem Liapor
vykazuje dobrou mrazuvzdornost (po
100 cyklech se koeficient mrazuvzdornosti pohybuje v rozmezí od 90 do
98 %). U vyšších pevností, tedy s využitím ultrajemných příměsí, tento beton
také odolává vodě a chemickým rozmrazovacím látkám. Při použití lehkého kameniva Liapor se dosahuje výbor-
TABULKA Č. 2
Statistické hodnoty reologických vlastností LWSCC
Metoda
Slump flow
T 500 Slump flow
J-Ring
Orimet
L-Box
Doporučené hodnoty
min.
max.
mm
s
mm
s
h2/h1
650
2
0
1
0,8
Doporučená rozpětí hodnot těchto
zkušebních metod byla získána ze
směrnice [2]. V tabulce č. 2 jsou uvedeny naměřené hodnoty, jedná se
o statistické hodnoty souboru více
než 40 receptur LWSCC. Všechny
receptury byly zkoušeny v časech
ihned po namíchání, po 60 a 90
minutách, a to z důvodu zajištění
dlouhodobé zpracovatelnosti, která
je u transportbetonů důležitá.
Z dosažených výsledků lze usoudit, že tyto metody jsou v principu
650
2
0
1
0,8
po namíchání
Konzistence
po 60 min.
po 90 min.
750
4,7
0
7
1
710
6,4
6
9,2
0,95
675
7,6
11
10,5
0,93
a rovnoměrné zhutnění v celém průřezu. Tento jev lze například dobře
pochopit na chování čerstvého
LWSCC při zkoušce Slump flow
a T 500 Slump flow. Beton sice
potřeboval „více času“, ale vykazoval dostatečné konečné rozlití.
Výsledkem tohoto měření je návrh
úprav některých kritérií použitých
metod, jedná se tedy o zvýšení
časových intervalů výtoků čerstvého
betonu. Návrh úprav je uveden v tabulce č. 3.
10
LAFARGE 03/2007
ných tepelných vlastností (součinitel
tepelné vodivosti = 0,29 W/m.K). Tyto
vlastnosti se ale zhoršují zvyšováním
přídavku přírodního kameniva ( = 0,33
až 0,69 W/m.K).
Lehké betony obecně vykazují
velmi nízký statický modul pružnosti.
LWSCC s použitím výhradně lehkého
kameniva Liapor dosahuje hodnot
pouze kolem 17 GPa. U LWSCC, kde
jsme použili přírodní kamenivo
a ultrajemné příměsi, bylo dosaženo
maximální hodnoty 24 GPa.
...::: technologie
Na stavbu českobudějovické lávky pro pěší, překračující Vltavu u Všesportovní
haly, byl použit lehký keramický beton, který se
vyznačuje takřka poloviční
objemovou hmotností ve
srovnání s normálním betonem při stejných pevnostech. Prefabrikované dílce
byly vyrobeny v Liasu
Vintířov z cementu třídy
CEM I 42,5R společnosti
Lafarge Cement. V receptuře bylo dále použito drobného těženého kameniva,
elektrárenského popílku,
superplastifikátoru na bázi
polykarboxylátu a provzdušňovacích přísad.
Příklad aplikace
transportního LWSCC
Transportní LWSCC byl použit
mimo jiné pro betonáž stropů při
provádění rekonstrukce budovy
původně postavené v 15. století
v Brně, kde se prováděla její přestavba na restauraci a hotel. Vzhledem ke stavu původních svislých
nosných zděných konstrukcí (pilířů,
kleneb i zdiva) vyvstala nutnost tyto
konstrukce minimálně více přitěžovat. Z tohoto důvodu byla použita
vylehčená konstrukce stropů. Vzhledem k omezení vibrací při jeho ukládání byl použit LWSCC se zpracovatelností 650 mm rozlití obráceného
Abramsova kužele. Beton byl do
konstrukce ukládán čerpáním.
Doprava betonu z betonárky trvala
cca 45 minut. Ukázka betonáže
přímo na místě je na fotografii. Pevnost v tlaku betonu byla 25 MPa,
objemová hmotnost v ztvrdlém stavu
po 28 dnech byla 1640 kg/m3.
Tento příspěvek byl zpracován za
podpory projektu GA ČR 103/07/076
„Vývoj lehkých betonů pro široké
konstrukční využití“ a za přispění
Výzkumného centra CIDEAS „Centrum integrovaného navrhování progresivních stavebních konstrukcí“
(1M6840770001), financováno
MŠMT ČR.
Ing. Michala Hubertová, Ph.D.,
Lias Vintířov, LSM, k.s.,
Vysoké učení technické v Brně,
Fakulta stavební THD,
[email protected]
Zkouška konzistence LWSCC
po namíchání a ukládání čerpáním
do stropní konstrukce
Doc. Ing. Rudolf Hela, CSc.,
Vysoké učení technické v Brně,
Fakulta stavební THD,
[email protected]
Literatura
[1]
Možnosti použití
Použití pórovitého kameniva v betonech, ve kterých je požadována
vysoká pevnost, se může zdát překvapivé, uvědomíme-li si důležitost
pevnosti kameniva pro pevnost
vysokohodnotného betonu. Lehké
kamenivo je porézní a nepříliš
pevné. Nicméně snížení objemové
hmotnosti betonu o pevnostech
kolem 50 MPa pod hodnotu 1800
kg/m 3 může znamenat značné
finanční úspory vzhledem ke snížení
celkové hmotnosti konstrukce. Díky
[2]
jeho příznivým fyzikálním vlastnostem, jeho nízké objemové hmotnosti
a relativně vysoké pevnosti v kombinaci s dobrou zpracovatelností, nízkou emisí hluku a snížením pracnosti během betonování může LWSCC
najít širokou škálu aplikací v praxi,
zvláště v produkci prefabrikovaných
dílců a v oblasti rekonstrukcí starých
budov, které není vhodné dále přitěžovat.
LAFARGE 03/2007
11
[3]
[4]
[5]
Aitcin, P.-C., High-performance concrete, Prague Czech Republic 2005,
ISBN: 80-86769-39-9.
EFNARC: Self-compacting concrete.
Surrey United Kindom 2002. ISBN
0-9539733-4-4.www.efnarc.org.
Url: http://www.liapor.cz.
ERMCO, The European Guidelines
for Self-Compacting Concrete – Specification, Production and Use. May
2005. www. efnarc.org.
Hubertová, M., Hela, R. Lehké vysokohodnotné betony. Časopis Beton
TKS č. 5/2005. Beton TKS, s.r.o., str.
34–37. ISSN: 1213-3116.
referenËnÌ stavby :::...
Rodinn˝ d˘m KBB 1 v Postoloprtech
Projektant: Ing. arch. Jan Štípek
Architektonické řešení: Jednopodlažní rodinný dům, nepodsklepený, sklonem a tvarem
střechy je určen převážně pro stavbu v malých
sídlech pro doplnění stávajících urbanistických
struktur.
Investor: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o.
Developer: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o.
Zhotovitel: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o.
Subdodavatelé: FRONDL Jiří, KLEMO
Dodavatel betonů:
betonové tvarovky KB-BLOK systém, s.r.o.
monolit konstrukce TBG LOUNY TRANSPORTBETON, s.r.o.
Zahájení stavby: 1999
Dokončení stavby: prosinec 2001
Prodejní cena: 1 900 000 Kč
Rozměry stavby: 11,2 m × 10,2 m
Zastavěná plocha: 128,72 m2
Použité materiály:
Obvodový plášť: sendvič KB – betonové tvarovky hladké a škrábané, tepelná izolace ORSIL, příčky – sádrokarton, střešní krytina – betonová KB-BLOK.
Charakteristika stavby: Rodinný jednobytový dům je ve tvaru L, kategorie 3+1, osazen v rovinném terénu, dům
je navržen s jedním nadzemním podlažím a nevyužitelným podkrovím.
Stavebně technické řešení: Dům je navržen jako stěnový systém s nosnými a obvodovými konstrukcemi z betonových prvků KB-BLOK, na obvodové zdi je použit sendvič typu SENDVIČ KB, příčky jsou sádrokartonové, základové konstrukce jsou z betonu C12/15, krov je dřevěný z vazníků, sklon 25°, střešní krytina je betonová
KB-BLOK systém.
Rodinn˝ d˘m KBB 2 v Postoloprtech
Projektant: Ing. arch. Jan Štípek
Architektonické řešení: Dvoupodlažní rodinný
dům, nepodsklepený, sklonem a tvarem střechy
je určen převážně pro stavbu v malých sídlech
pro doplnění stávajících urbanistických struktur.
Investor: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o.
Developer: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o.
Zhotovitel: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o.
Subdodavatelé: FRONDL Jiří, KLEMO
Dodavatel betonů:
betonové tvarovky KB-BLOK systém, s.r.o.
monolit konstrukce TBG LOUNY TRANSPORTBETON, s.r.o.
Zahájení stavby: 1999
Dokončení stavby: prosinec 2001
Prodejní cena: 3 330 000 Kč
Rozměry stavby: 11,6 m × 10,2 m, výška v hřebeni cca 9 m
Zastavěná plocha: 128,32 m2
Použité materiály:
Obvodové zdivo: sendvič KB – betonové tvarovky hladké a štípané, tepelná izolace ORSIL,
příčky: sádrokarton + betonové příčkovky, stropy – železobetonový monolit, střešní krytina – betonová KB-BLOK.
Charakteristika stavby: Rodinný jednobytový dům je ve tvaru L, kategorie 6+1, dvoupodlažní, osazen v rovinném terénu, není podsklepen.
Stavebně technické řešení: Dům je navržen jako stěnový systém s nosnými a obvodovými konstrukcemi z betonových prvků KB-BLOK, na obvodové zdi je použit sendvič typu SENDVIČ KB, příčky jsou sádrokartonové, základové konstrukce jsou z betonu C12/15, krov je dřevěný, sklon 45°, střešní krytina je betonová KB-BLOK systém.
12
LAFARGE 03/2007
...::: referenËnÌ stavby
Rodinn˝ d˘m KBB 3 v Postoloprtech
Projektant: Ing. arch. Jan Štípek
Architektonické řešení: Dvoupodlažní rodinný
dům, nepodsklepený, architektonickým výrazem je
určen pro stavbu v malých obcích a okrajových částech velkých sídel, je použitelný pro doplnění stávajících urbanistických struktur i pro stavbu na
nových plochách.
Investor: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o.
Developer: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o.
Zhotovitel: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o.
Subdodavatelé: FRONDL Jiří, KLEMO
Dodavatel betonů:
betonové tvarovky KB-BLOK systém, s.r.o.
monolit konstrukce TBG LOUNY TRANSPORTBETON, s.r.o.
Zahájení stavby: 1999
Dokončení stavby: prosinec 2001
Prodejní cena: 2 250 000 Kč
Rozměry stavby: 10 m × 7,4 m
Zastavěná plocha: 74 m2
Použité materiály:
Obvodové zdivo: sendvič KB – betonové tvarovky hladké a štípané, tepelná izolace ORSIL,
sendvič EKO – betonové tvarovky hladké, fasádní zateplovací systém Knauf,
příčky: sádrokarton + betonové příčkovky, stropy – železobeton. monolit, střešní krytina – betonová KB-BLOK.
Charakteristika stavby: dvoupodlažní rodinný dům je obdélníkového půdorysu, kategorie 3+1.
Stavebně technické řešení: Dům je navržen jako stěnový systém s nosnými a obvodovými konstrukcemi z betonových prvků KB-BLOK. V prvním podlaží je obvodový plášť tvořen sendvičem typu SENDVIČ KB, v druhém SENDVIČ
EKO. Příčky jsou sádrokartonové. Základové konstrukce jsou z betonu C12/15. Krov je dřevěný, sklon 45°. Střešní
krytina je betonová KB-BLOK systém.
Rodinn˝ d˘m KBB 6 v Postoloprtech
Projektant: Ing. arch. Jan Štípek
Architektonické řešení: Dvoupodlažní rodinný
dům, nepodsklepený. Architektonickým výrazem je
určen pro stavbu v malých obcích a okrajových částech větších i velkých sídel. Je použitelný pro doplnění stávajících urbanistických struktur i pro stavbu
na nových plochách.
Investor: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o.
Developer: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o.
Zhotovitel: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o.
Subdodavatelé: FRONDL Jiří, KLEMO
Dodavatel betonů:
betonové tvarovky KB-BLOK systém, s.r.o.
monolit konstrukce TBG LOUNY TRANSPORTBETON, s.r.o.
Zahájení stavby: 1999
Dokončení stavby: prosinec 2001
Prodejní cena: 3 200 000 Kč
Rozměry stavby: 11,4 m × 9,4 m, výška budovy cca 8,8 m
Zastavěná plocha: 105,28 m2
Použité materiály:
Obvodové zdivo: sendvič KB – betonové tvarovky hladké a štípané, tepelná izolace ORSIL,
sendvič EKO – betonové tvarovky hladké, fasádní zateplovací systém Knauf,
příčky – sádrokarton + betonové příčkovky, stropy – železobeton. monolit, střešní krytina – betonová KB-BLOK.
Charakteristika stavby: Dvoupodlažní rodinný dům. Střecha je tvořena křížením dvou sedlových střech. Dům kategorie 5+1 umožňuje luxusní bydlení 4–5 a standardní bydlení až 8 osobám.
Stavebně technické řešení: Dům je navržen jako stěnový systém s nosnými a obvodovými konstrukcemi z betonových prvků KB-BLOK. V prvním podlaží je obvodový plášť tvořen sendvičem typu SENDVIČ KB, v druhém SENDVIČ
EKO. Příčky jsou sádrokartonové. Základové konstrukce jsou z betonu C12/15. Krov je dřevěný, sklon 45°. Střešní
krytina je betonová KB-BLOK systém.
LAFARGE 03/2007
13
zajÌmav· stavba :::...
Burj Dubai Tower,
nov· nejvyööÌ budova svÏta
Od 21. července 2007 má svět nový symbol vymezující
hranice technických možností lidstva. Toho dne dosáhl
mrakodrap Burj Dubai Tower (BDT) budovaný společností
Emaar ve Spojených arabských emirátech výšky 512,1 m
a stal se tak, dlouho před svým dokončením, nejvyšší
budovou světa.
Nové světové rekordy
Burj Dubai je nyní vyšší než mrakodrap Taipei 101 na Tchaj-wanu, který
držel se svými 508 m výškový rekord
od roku 2004. Ke konci srpna 2007
do-sáhl BDT vybetonováním 147.
podlaží výšky 540,9 m. Po svém plánovaném dokončení v roce 2008
bude BDT nejvyšší volně stojící lidmi
vytvořenou konstrukcí, a to ve všech
sledovaných kategoriích (nejvyšší bod
konstrukce, nejvyšší obývané podlaží,
nejvyšší bod střechy, antény, stožáru
atd.)
⁄daje o stavbÏ
Zahájení výstavby: 21. září 2004
Očekávané dokončení stavby:
30. prosince 2008
Plánované zprovoznění budovy: září 2009
Výška (všechny hodnoty jsou pouze
„oficiálně“ očekávané, nejsou jisté):
Nejvyšší bod stavby (vrcholek antény):
818 m
Nejvyšší bod střechy budovy: 643,3 m
Nejvyšší přístupné podlaží: 624,1 m
Počet podlaží:
170 („oficiálně“ očekáváno, nejisté)
Celková podlahová plocha:
cca 344 000 m2
Předpokládaná celková spotřeba
hlavních materiálů:
Beton: cca 330 000 m3
Betonářská výztuž: 62 200 t
Společnosti zúčastněné na výstavbě:
Architektonická kancelář:
Skidmore, Owings and Merrill
Generální dodavatel: Samsung
Investor: Emaar
Dosud bylo na stavbě uloženo přes
313 700 m3 betonu a 52 200 t výztuže. BDT znamená rovněž nový rekord
ve výšce, do níž se čerpá beton (zatím
460 m), u Taipei 101 to činilo 448 m.
BDT bude obsahovat po dokončení
330 000 m3 betonu a mj. i 142 000 m2
skleněných výplní. Jeho výstavba si
vyžádá cca 22 milionů pracovních
hodin. Mrakodrap bude vybaven 56 výtahy různých typů, které se budou
pohybovat rychlostmi od 1,7 do 10 m/s.
Vyhlídkové dvoupatrové výtahy přepraví současně až 42 osob.
Mrakodrap Burj Dubai Tower bude
po svém dokončení nejvyšší umělou
stavbou na světě. Konečná výška
budovy je „dobře střeženým tajemstvím“, je ovšem jasné, že tento víceúčelový mrakodrap s rezervou překoná i zatím rekordní výšku volně stojící
lidmi vytvořené konstrukce, kterou
s 628,8 m drží od roku 1991 KTHI TV
vysílač v Severní Dakotě v USA. V současnosti mluví vše pro konečnou
výšku 818 m, do plánovaného konce
stavby ovšem zbývá ještě nejméně
16 měsíců. Momentálně se zdá, že
betonová část bude mít 156 podlaží
a dosáhne výšky 586 m. Více než
280 000 m2 užitné plochy, které v sobě
železobetonová věž skrývá, bude využito pro nákupní centrum (v nejnižších
podlažích), luxusní Giorgio Armani
Hotel (do 39. patra), rezidenční byty (do
108. patra) a kancelářské prostory (do
156. patra). Kromě vlastní věže je ve
výstavbě i dalších 185 000 m2 podnože mrakodrapu („Podium“) navazující
na park s jezerem a rozsáhlou výstavbu tzv. Burj Dubai Downtown.
Vrcholovou část mrakodrapu tvoří
14
LAFARGE 03/2007
ocelová špice předpokládané výšky
232 m, jejíž konstrukce je tvořena
příčnými, tj. vodorovnými tuhými rámy
s diagonálním zavětrováním. Byla
navržena na obdobná zatížení jako
betonová část, navíc ale i na únavu.
Vnější povrch ocelové části věže bude
žárově pokoven hliníkem. Nejnižší čtyři
podlaží ocelové části mrakodrapu jsou
vyhrazena telekomunikacím, tlumičům a bezpečnostní vodní nádrži.
Koncepce
konstrukčního řešení
Architekti a projektanti známé kanceláře SOM se sídlem v Chicagu (mj.
Sears Tower a Jim Mao Tower v Šanghaji) účelově zvolili nosnou konstrukci
mrakodrapu o půdorysu tvaru „Y“, aby
co nejvíc eliminovali účinky větru na
budovu. Zároveň se snažili navrhnout
její tvar co nejjednodušší a co nejsnáze realizovatelný.
Základním nosným prvkem věže je
tuhé šestiboké železobetonové jádro
o průměru cca 45 m probíhající na
celou výšku budovy. Jádro je dále podporováno tuhými křídly budovy, jejichž
osové a příčné nosné stěny vytvářejí
provázaný systém stojin a přírub. Projektanti podřídili geometrii stavby přísnému řádu. Křídla po směru hodinových ručiček postupně odskakují
k jádru, a věž se tak s výškou spirálovitě zeštíhluje. Beton nosných stěn je
třídy C80 (číslice vyjadřuje krychlovou
pevnost betonu v tlaku), používá se
portlandský cement a létající popílek.
Založení stavby
Budova BDT je obdobně jako všechny výškové budovy v Dubaji založena
...::: zajÌmav· stavba
Systém tuhých stěn jádra a tří křídel BDT
Základová deska BDT
s osazeným bedněním jádra budovy
Upravené pumpy na beton Putzmeister
43 m a návrhovou únosnost min.
3000 t (při zkouškách byly zatěžovány až na 6000 t). Jsou ze samozhutnitelného betonu třídy C60 a byly
betonovány pod speciální polymerovou suspenzí.
Realizace železobetonové
nosné konstrukce
Vizualizace hotové budovy
na masivní základové desce svazující
mohutný pilotový rošt. Základová
deska je tlustá 3,7 m a bylo do ní uloženo 12 500 m2 samozhutnitelného
betonu třídy C50. Betonáž desky byla
rozdělena do čtyř fází, tři křídla
a střední jádro, i tak ale trvala betonáž každé ze sekcí více než 24 hodin. Základová deska spočívá na
194 vrtaných železobetonových pilotách. Jsou uvažovány jako plovoucí,
mají průměr 1,5 m, průměrnou délku
LAFARGE 03/2007
15
Výstavba betonové nosné konstrukce byla zahájena 15. dubna 2005 a je
naplánována na 29 měsíců. Je při ní
používána vysoce výkonná stavební
technika i nejpokročilejší technologie.
Na realizaci budovy se podílejí zkušené týmy převážně jihoasijských
a arabských stavebních společností.
Stěny jsou betonovány do velkoplošného nosníkového bednění Top
50 osazeného na systém samošplhacích automatů SKE 100, vše od
rakouské firmy Doka. Celkem bylo na
stavbě současně nasazeno v různých
sestavách až 226 těchto automatů. Ty
ekologie :::...
jsou v principu rozděleny do 6 zón
(3 sekce jádra a 3 křídla) a bude s nimi v souhrnu provedeno cca 180 výškových kroků. Hrubá stavba jádra
postupuje rychlostí 2 podlaží týdně,
betonáž podlaží nosné konstrukce
BDT je v principu rozčleněna do tří
fází:
1. Nejprve jsou vybetonovány stěny
a stropní desky jádra.
2. S odstupem 3 až 5 (max. 6)
podlaží jsou betonovány stěny a stropní desky křídel.
3. Jako poslední jsou dobetonovány
sloupy v čelech křídel a stropní desky,
kterými jsou svázány s nosným systémem křídel
Na konstrukci jádra jsou umístěny
čtyři samošplhací věžové jeřáby
Favco, které se posouvají vzhůru vždy
po čtyřech dokončených podlažích.
Nosnost a navíjecí zařízení těchto
jeřábů musely být speciálně upraveny,
aby byly jeřáby schopny unést kromě
25 t užitného břemene i enormní tíhu
vlastního nosného lana danou jeho
mimořádnou délkou (600 m!), a to
navíc požadovanou vysokou rychlostí
zdvihu (220 m/min).
Beton je čerpán na plnou výšku betonové konstrukce speciálně upravenými
pumpami Putzmeister. Použitý tlak
350 barů umožňuje čerpat čerstvý
beton do výše 600 m v jediném výškovém záběru. Betonáž probíhá kvůli teplotám zásadně v noci, v letních měsících je pro výrobu směsi používána
ledová voda na hraně zmrznutí.
Výroba alternativního paliva pro cementárnu
Cement·rny
pom·hajÌ ¯eöit
starÈ ekologickÈ z·tÏûe
Staré ekologické zátěže ohrožují mimo zdraví člověka
všechny složky životního prostředí, zejména však
podzemní a povrchovou vodu a půdu.
Nejvíce znečištěných míst je v okolí velkých měst, jako
je Praha, Ostrava, Ústí nad Labem nebo Olomouc.
Naopak nejlépe je na tom celá Vysočina nebo příhraniční
oblasti na jihu Čech a Moravy.
Jaký bude termín
dokončení BDT?
Na stavbě nyní pracuje přes 5000
dělníků a techniků současně. Hrubá
stavba jeho betonové části je zatím
v předstihu, konstrukce je ovšem teprve v polovině svojí výšky. Podstatné je,
že práce na opláštění budovy byly
zahájeny až v červnu 2007, v počáteční fázi je i stavební dokončení interiéru budovy a její mimořádně náročné vnitřní vybavení. Výstavba betonové nosné konstrukce BDT má být
dokončena v listopadu 2007, ocelový
vrcholek věže v březnu 2008, celá
BDT včetně všeho vnitřního vybavení
pak do prosince 2008. Již nyní ovšem
probleskují v médiích a na internetu
zprávy, že se dokončení budovy posune na červen 2009.
Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA,
Česká betonářská společnost ČSSI,
[email protected]
Neřízené skládky – riziko
pro zdraví i přírodu
Při zpracování ropy v rafineriích v minulém století, při spalování fosilních
paliv v kotelnách a při některých chemických výrobních procesech vznikaly
odpady, se kterými si v té době průmysl nedokázal poradit. Proto se tyto
průmyslové odpady ukládaly do řízených či neřízených skládek, tzv. lagun,
poblíž výrobních závodů. Takto uložené
odpady představují velkou ekologickou
zátěž pro okolní přírodu a její ekosystémy i velké riziko pro zdraví obyvatelstva.
16
LAFARGE 03/2007
Odpady, které vyprodukovaly rafinerie, vznikaly hlavně při rafinaci parafínu, teplárny produkovaly odpady na
bázi dehtu a chemické podniky jednodruhové typy odpadů, hlavně destilační
zbytky. Množství těchto odpadů, které
v minulosti vznikly, se vyskytují v objemech od 10 do 300 tisíc tun odpadu
na jednu lagunu u měst Ostrava, Pardubice, Kolín a Litvínov.
Odstraňování
ekologických zátěží
Velkou roli při procesech vedoucích
k odstranění starých ekologických
...::: ekologie
Stará ekologická zátěž, laguna
zátěží u zmíněných odpadů hraje
cementárenský průmysl. Technologie
výroby cementu totiž umožňuje tyto
staré ekologické zátěže využít jako
palivo, a tak cementárny nejen pomáhají zbavit přírodu toho, co sama
nedokáže, ale současně šetří paliva
primární.
Během posledních let jsou stále
vyvíjeny novější a efektivnější technologie pro spalování odpadů, a to jak
zpracovateli odpadu, tzn. firmami,
které těží a připravují palivo pro
cementárny, tak odběrateli v cementárenském průmyslu. Celý proces, tj.
od výběru firmy zabezpečující likvidaci
staré ekologické zátěže po proces
konečného zpracování, je důsledně
kontrolován státem. Odborným garantem celého procesu je Ministerstvo
životního prostředí ČR, které provozuje veřejně přístupnou databázi pro
evidenci starých ekologických zátěží
Systém evidence kontaminovaných
míst (SEKEM) bez ohledu na to,
z jakých finančních zdrojů jsou tyto
zátěže odstraňovány a evidovány.
Databáze je k dispozici na adrese
http://sez.cenia.cz/mapmaker/sez/.
Spalování kalů
předcházejí testy
Spalování kalů je technologicky
náročný proces, který kaly bezezbytkově zlikviduje a jemuž v cementárnách musejí pochopitelně předcházet ověřovací testy. Například
výsledky spalovacích testů, prováděných na ostravských ropných lagunách, které patří mezi největší ekologické zátěže v republice, dopadly
podle neoficiálních výsledků dobře.
Pokud se nebudou oficiální výsledky
výrazněji lišit, mohly by se již na
podzim začít kaly z lagun odvážet do
vybraných podniků – Dětmarovické
elektrárny, Energetiky Třinec a cementáren v Mokré, Hranicích, Prachovicích a Čížkovicích. Další spalovací zkoušky, jejichž výsledky byly
zveřejněny v září, proběhly o prázdninách přímo v cementárnách. Využíváním starých ekologických zátěží coby paliva bylo dosud ušetřeno
celkem 300 tisíc tun uhlí ve všech
českých cementárnách v posledních
šesti letech. Dá se očekávat, že
v následujících dvou až pěti letech
dojde k podobné úspoře.
Likvidace ekologických
zátěží vyžaduje nemalé
finanční zdroje
Prostředky na odstraňování starých
ekologických zátěží plynou z různých
zdrojů: Fondu národního majetku,
resp. od roku 2006 Ministerstva
financí, Ministerstva životního prostředí pro odstraňování zátěží po sovětské armádě, z resortních zdrojů:
Ministerstva průmyslu a obchodu
(CzechInvest, Diamo, PKÚ, s.p.),
Ministerstva obrany, Ministerstva
dopravy (České dráhy, a.s.), Ministerstva pro místní rozvoj, ze zdrojů krajských úřadů dle § 42 odst. 4 zákona
č. 254/2001 Sb., o vodách, na zabezpečení protihavarijních (nikoli sanačních) opatření, ze soukromých zdrojů
a strukturálních fondů EU. Na některé
případy však v rámci dosavadních programů zcela chybějí zdroje: na sanace
LAFARGE 03/2007
17
dlouhodobých havárií na podzemních
vodách, které vyhovují § 42 odst. 4
zákona č. 254/2001 Sb., o vodách,
na lokality, které nepředstavují dlouhodobé havárie na podzemních vodách, ale přesto jsou jinak rizikové –
skládky pesticidů, náhodně objevené
zátěže bez majitele apod. – těchto
lokalit byla při tvorbě seznamu priorit
pro odstraňování starých ekologických zátěží („Regionální seznamy priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží – MŽP, říjen 2002“)
zjištěna většina. V současné době
jsou již některé prioritní lokality ze
seznamu z roku 2002 vyřešeny, ale
stále se objevují další zátěže. Soupis
bude do konce roku 2007 ve spolupráci s krajskými úřady aktualizován.
Příprava systémového řešení problematiky starých ekologických zátěží
byla zahájena v lednu 2006.
Ekologické smlouvy
Mezi FNM a nabyvateli privatizovaných podniků byly uzavírány smlouvy
o úhradě nákladů vynaložených na
vypořádání ekologických závazků
vzniklých před rokem 1989 – tzv. ekologické smlouvy. Ty zahrnují náklady
na průzkum, analýzu rizik a její aktualizace, projekt a realizaci nápravných
opatření i činnost odborného dohledu
při nápravě ekologických závad.
Podle názoru ministra průmyslu a obchodu Martina Římana existuje určitá
naděje, že díky zvolení širšího okruhu
zařízení pro spalování a spoluspalování (tedy nejen v cementárenském průmyslu) zmizí ropné kaly z lagun do
roku 2010.
stavebnictvÌ a EU :::...
Do »R by mÏlo
p¯itÈct vÌce neû
26 miliard eur
V následujících sedmi letech by rozvoj České republiky
mohly podpořit unijní dotace v celkové výši zhruba
26,69 miliardy eur (770 miliard korun). Na sklonku
července schválila Evropská komise Národní strategický
referenční rámec ČR, který obdržela již letos v březnu.
Tento dokument definuje českou strategii
a předkládá seznam operačních programů,
které stát hodlá uskutečnit.
Každá členská země připravuje
vlastní národní strategický referenční
rámec v souladu se strategickými
obecnými zásadami Společenství pro
období 2007–2013 za současně
probíhajícího dialogu s Komisí.
Teprve přijetí Národního strategického referenčního rámce Evropskou
komisí odstartuje proces schvalování
a realizace jednotlivých operačních
programů, kterých je pro Českou
republiku připraveno celkem 24.
Operační programy byly dojednávány
zároveň s referenčním rámcem,
jejich schvalování Evropskou komisí
odstartovalo na sklonku prázdnin.
Finanční pomoc tak začne do ČR
proudit v letošním roce, přičemž
všechny prostředky plánované pro
rok 2007 mohou být čerpány ještě
další tři roky.
Informace o strukturálních fondech jsou k dispozici na internetové
stránce www.strukturalni-fondy.cz.
18
LAFARGE 03/2007
Na této adrese je zveřejněna také
schválená verze Národního strategického referenčního rámce.
Jednotná žádost
Zjednodušení administrativních
procesů, které v předchozím programovacím období přinesly žadatelům řadů obtíží, přináší unifikovaná žádost. Jednotný elektronický
formulář nabídlo Ministerstvo pro
místní rozvoj od podzimu 2007
(www.mmr.cz). Nová internetová aplikace určená pro všechny uchazeče
o příspěvky z evropských fondů –
obce, kraje, podnikatele, vlastníky
dopravní infrastruktury, neziskové
organizace, školy či výzkumná centra
– má za úkol usnadnit podání žádosti. Formulář má být pro všechny operační programy stejný s tím, že specifické informace pro konkrétní projekt
budou zřetelně označeny. Pokud podnikatel nebo veřejná instituce odešle
jednu žádost do kteréhokoli operačního programu, aplikace ho automaticky zařadí do registru. Při další žádosti
do jakéhokoli programu již nebude
třeba formulář znovu vyplňovat. Žadatel se také do dvou dnů dozví, zda je
třeba, aby některé údaje upřesnil či
doplnil. Administrátor ho rovněž upo-
...::: stavebnictvÌ a EU
zorní, že poslal svůj projekt do špatného programu.
Bezmála šest miliard eur
na dopravu
Operační program Doprava (OPD)
je největší operační program v České
republice – připadá na něj 5,774 mld.
eur, tj. zhruba 22 % ze všech prostředků pro ČR z fondů EU pro období
2007–2013. Ministerstvo dopravy
vyhlásilo již 9. července 2007 první
výzvy pro předkládání projektů pro
čerpání prostředků. Majoritními příjemci jsou především státní investorské organizace Správa železniční
dopravní cesty, Ředitelství silnic a dálnic a Ředitelství vodních cest. Výzvy
budou otevřeny bez přerušení do
konce programového období. Současně s vyhlášením výzev Ministerstvo
dopravy spustilo samostatnou webovou prezentaci OP Doprava na adrese
www.opd.cz. Pro žadatele jsou k dispozice všechny důležité pokyny a dokumenty nezbytné pro úspěšnou přípravu projektové žádosti. Webové
stránky obsahují také obecné informace o OPD pro širokou i odbornou
veřejnost. OP Doprava obsahuje
7 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, ty
jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory, které
vymezují, jaké typy projektů mohou
být v rámci příslušné prioritní osy
podpořeny.
Sedm dopravních priorit
Na prioritní osu 1 – modernizaci
železniční sítě TEN-T (Transevropské
dopravní sítě, Trans European Network-Transport) je z fondů EU vyčleněno 2,190 mld. eur. Finance (1,607
mld. eur) z osy 2 – výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T –
lze čerpat především na výstavbu dalších úseků sítě TEN-T, modernizaci
a zkapacitnění již provozovaných
úseků kategorie D, R a ostatních silnic I. tříd sítě TEN-T. Osa 3 – modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T,
na kterou připadlo 0,393 mld. eur, je
zaměřena na modernizaci důležitých
železničních uzlů, rekonstrukci železničních tratí, vč. zajištění interoperability. Na osu 4 – modernizace silnic
I. třídy mimo TEN-T – poputuje z Bruselu 1,051 mld. eur, a to na modernizaci a odstraňování závad na silnicích I. třídy, budování obchvatů
a zklidňování dopravy v obydlené
zástavbě. Osa 5 (0,330 mld. eur)
zahrnuje modernizaci a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční
dopravy v hl. m. Praze. Šestá osa, na
niž bylo vyčleněno 0,119 mld. eur,
podpoří multimodální nákladní přepravu a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy. Z prostředků osy 7 (0,081 mld.
eur) je možné financovat aktivity spojené s řízením programu, např.
zabezpečení kvalitní personální
kapacity na všech úrovních implementační struktury.
Kromě prostředků z OPD bude sektor dopravy přijímat prostředky z EU
také prostřednictvím Regionálních
operačních programů, jejichž cílem
je financování rozvoje dopravní infrastruktury zejména v majetku krajů.
Česká republika připravila pro období 2007–2013 celkem 24 operačních programů
Operační program
Řídící orgán
% z celkové částky Příspěvek EU (v eur)
Tematické operační programy
Integrovaný OP
OP Technická pomoc
OP Podnikání a inovace
OP Lidské zdroje a zaměstnanost
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
OP Výzkum a vývoj pro inovace
OP Životní prostředí
OP Doprava
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo dopravy
Regionální operační programy
Regionální operační programy (ROP) – 7
– ROP Střední Čechy
– ROP Jihozápad
– ROP Severozápad
– ROP Jihovýchod
– ROP Severovýchod
– ROP Moravskoslezsko
– ROP Střední Morava
OP Praha Konkurenceschopnost
OP Praha Adaptabilita
Regiony soudržnosti NUTS 2
Region Praha NUTS 2
Region Praha NUTS 2
Přeshraniční a mezinárodní spolupráce
Přeshraniční spolupráce – 5 OP
OP Nadnárodní spolupráce
a OP Meziregionální spolupráce
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo pro místní rozvoj
CELKEM
LAFARGE 03/2007
19
79,80 %
21 300 251 251
5,93 %
0,93 %
11,39 %
6,88 %
6,85 %
7,76 %
18,42 %
21,63 %
1 582 390 162
247 783 172
3 041 312 546
1 837 421 405
1 828 714 781
2 070 680 884
4 917 867 098
5 774 081 203
18,74 %
5 002 353 233
17,46 %
2,09 %
2,31 %
2,79 %
2,64 %
2,46 %
2,68 %
2,46 %
0,88 %
0,41 %
4 659 031 986
559 083 839
619 651 254
745 911 021
704 445 636
656 457 606
716 093 217
657 389 413
234 936 005
108 385 242
1,46 %
389 051 107
1,32 %
0,14 %
351 589 957
37 461 150
100 %
26 691 655 591
profil :::...
Propag·tor
ûelezobetonov˝ch konstrukcÌ
Jedním z nejvýznamnějších odborníků na českém
území v oboru železobetonových konstrukcí a technologie betonu byl Stanislav Bechyně. Konstruktér
a statik světového významu dbal na propojování teorie
a praxe, ve své práci se opíral i o poznatky ze zahraničí, zejména z Francie. Řada mostních, pozemních
i průmyslových staveb, které Bechyně navrhl během
své více než padesátileté tvůrčí dráhy, slouží svému
účelu dodnes.
Akademik Stanislav Bechyně
Začátky u firmy Skorkovský
Stanislav Bechyně, rodák z Přibyslavi (*1887), zahájil studia na reálce
v Novém Městě na Moravě, pokračoval
na Vysoké škole stavebního inženýrství
v Praze, kterou ukončil s vyznamenáním v roce 1910. Poté jej profesor Zdeněk Bažant doporučil firmě dr. K. Skorkovský. Jeden z Bechyněho raných projektů, originální konstrukce mostu přes
Trnávku v Hořepníku u Pacova z roku
1913, využíval parabolické oblouky
s táhly a zavěšenou mostovkou. Realizace se stala vzorem pro konstrukci
menších železobetonových mostů na
další dvě desetiletí. Roku 1915 obdržel
Bechyně doktorát technických věd za
obhajobu práce věnované konstrukčnímu řešení objektů oceláren v Hrádku
u Rokycan. Při stavbě výrobních hal
automobilky Praga v Praze-Libni Bechyně uplatnil již v roce 1916, poprvé na
českém území, hřibové stropy se sloupy z ovinuté litiny. V roce 1918 navrhl
silniční most přes Mrlinu v Křinci. Když
v letech 1907 až 1919 stavěl Václav
Havel palác Lucerna, na nosné konstrukci spolupracovala firma dr. K. Skorkovský, kde byl zaměstnán Bechyně.
A právě on navrhl železobetonovou
rámovou konstrukci, která se dočkala
mezinárodního ocenění.
Archivní snímek mostu přes Šmejkalku u Senohrab (archiv ŘSD)
školu inženýrského stavitelství v Praze.
Po šesti letech byl pověřen vybudováním samostatného oboru stavitelství
mostů betonových a kamenných na
Stavební fakultě Českého vysokého
učení technického, kde působil do roku
1958. V letech 1926–27 a 1934–35
byl děkanem Vysoké školy inženýrského stavitelství. Během své učitelské
dráhy na české technice pracoval stále
ve firmě Skorkovský, se kterou realizoval řadu staveb. Patřily mezi ně ocelárny v Kladně, cementárna v Králově
Dvoře, skladištní budovy v Bratislavě
a v Kostelci nad Labem, letištní hangáry v Letňanech a Karlových Varech.
Působení na české technice
V roce 1920 nastoupil Bechyně jako
řádný profesor statiky a dynamiky
a staveb ze železobetonu na Vysokou
Myšlenka přemostění
Nuselského údolí
Po první světové válce zahájil spolu-
20
LAFARGE 03/2007
práci s architektem Kozákem na přemostění Nuselského údolí. Jejich návrh
z roku 1919 se stal podnětem k dalším
soutěžím v letech 1926, 1934 a 1937,
kterých se Bechyně také účastnil. Svůj
poslední návrh tohoto přemostění
vytvořili po druhé světové válce. Mostní
konstrukci tvořily tři železobetonové
klenby o rozpětí 115 m. Při realizaci
o několik let později dostal přednost
nový materiál – předpjatý beton, vyžadující odlišné konstrukční řešení.
Pozoruhodné realizace
Z významných uskutečněných obloukových mostních staveb je třeba uvést
most přes Chrudimku v Pardubicích
z roku 1935 a obloukový most se spolupůsobící mostovkou na dálnici přes
Šmejkalku u Senohrab, navržený a po-
...::: profil
Železobetonový skelet Pragovky v Praze – Libni, který v roce 2002 ustoupil stavbě
Sazka Arény, tvořil ucelenou nosnou strukturu a cihelné zdivo plnilo
pouze funkci výplně.
stavený během druhé světové války. Po
roce 1945 spolupracoval Bechyně s profesorem Karfíkem na návrhu Závodů
Mieru v Bratislavě, kde aplikoval skořepinové segmentové nosníky a navrhl
řadu zlepšení pro samotné provádění
stavby. Roku 1955 byl podle návrhu
Stanislava Bechyněho dokončen obloukový most přes Váh v Komárně,
inspirovaný Hennebiqueovým mostem
Risorgimento přes Tiberu v Římě z roku
1910. Bechyně se podílel i na technických opatřeních při záchraně stavebních památek: na přesunu rotundy
sv. Máří Magdalény u Čechova mostu,
na úpravě mostovky na Karlově mostě,
na rekonstrukci Anežského kláštera,
na podchycení technického muzea při
stavbě letenského tunelu v Praze či na
přesunu gotického kostela v Mostě.
Laboratoires d'Essais et de Recherches sur les Matériaux et les Constructions) v Paříži.
Jeho bohatá publikační činnost zahrnovala knihy, skripta a množství článků
v odborných časopisech. Již v roce
1917 vydal Výpočty rámových konstrukcí objasňující řadu nových static-
kých problémů, které přineslo monolitické spojení horizontálních a vertikálních prvků. První dva díly Stavitelství
betonového vyšly v roce 1934 a 1938.
Ačkoli třetí díl byl zničen po uzavření
vysokých škol v roce 1939, Stanislav
Bechyně jej napsal znovu, doplnil o nejnovější poznatky z oboru a dosáhl
vydání až v roce 1956. Stěžejním dílem
je pětisvazková Technologie betonu,
jejíž první část vyšla v roce 1954,
a poslední v roce 1961. V oblasti mostních konstrukcí završil akademik
Bechyně dvousvazkovým Technickým
průvodcem: Betonové mosty trámové
a Betonové mosty obloukové z roku
1954. Druhá část byla přepracována
a rozšířena a její reedice z roku 1962
se nadlouho stala základním spisem
v oboru.
Pracovní úspěchy akademika Bechyněho byly oceněny udělením čestné
plakety Za zásluhy o vědu a lidstvo.
Jeho životní dráha se uzavřela 15. října
1973 v Praze.
Všestranný odborník
Stanislav Bechyně byl nadán
nevšedním talentem, měl hluboké
vědecké znalosti a pozoruhodně rozsáhlé byly jeho praktické zkušenosti.
Znalost několika světových jazyků –
ruštiny, angličtiny, francouzštiny a němčiny – mu umožňovala sledovat světový vývoj oboru a udržovat kontakt se
zahraničními kolegy. Od roku 1920 byl
členem Masarykovy akademie práce,
od roku 1946 mimořádným členem
České akademie věd a umění a od
roku 1953 členem Československé
akademie věd. V ČSAV působil ve stavební komisi, kterou po smrti Františka
Kloknera vedl. Byl členem vědeckého
kolegia mechaniky a energetiky a čestným členem Vědecké společnosti pro
mechaniku. Stanislav Bechyně byl členem mnoha zahraničních vědeckých
institucí. V roce 1947 spoluzakládal
mezinárodní nevládní organizaci
RILEM (Réunion Internationale des
Dobová fotografie paláce Lucerna
LAFARGE 03/2007
21
stopy architektury :::...
Klasicistní budovy s rovnými čistými liniemi byly jednoduše zdobeny, obvykle měly trojúhelníkové štíty, často se používaly
antické sloupy. Zde vidíme pařížský Palais Royal
Klasicismus znovu
uvedl na scÈnu beton
Klasicistní stavební styl, který čerpá z odkazu
antiky, přinesl zdokonalení výroby cementů a vápna
a také první novodobé použití betonu. Když byla
směs malty a štěrku použita na sklonku 18. století
při opravách majáku v Anglii, jen málokdo si uvědomoval, že se beton později stane jedním z nejdůležitějších stavebních materiálů.
Když v roce 1774 anglický inženýr
John Smeaton hledal stavební materiál, na který by voda nepůsobila nepříznivě, a objevil, že nehašené vápno
dodává cementu pevnost. Teprve o devatenáct let později si uvědomil, že kalcinací vápence s obsahem hydraulického vápna vzniká vápenný cement
tvrdnoucí pod vodou. A právě tento
materiál použil Smeaton při rekonstrukci již zmíněného Eddystonského
majáku v Cornwallu. Jeho novátorská
činnost vedla nejen k rozšíření betonu
napříč Anglií, ale přinesla i další technologický pokrok. V roce 1796 James
Parker patentoval naturální hydraulický cement, který připravil kalcinací
čistého vápence s obsahem hlíny.
Tuto technologii využil poprvé ve větším měřítku William Jessop při stavbě
Západních indických doků (West India
Docks) ve Velké Británii.
Stavební materiály
Kámen se v období klasicismu
používal obvykle pouze pro základové a sklepní konstrukce. Převážná
většina nosných stěn se stavěla z cihel, které zmechanizovaná výroba
nabízela v různých variantách rozlišených podle požadavků na tepelnou
izolaci, únosnost, schopnost odolávat ohni a vlhku. Z cihlářského materiálu se vyráběly nejen cihly, ale i taš-
22
LAFARGE 03/2007
Železný most nad řekou Severn
(Anglie) z roku 1779
ky, prejzy, esovky nebo dlažební
topinky. Dřevo se používalo podobně
jako v minulých obdobích na krovy,
na kazety vytvářející klenbu nebo
rovný podhled, na stropní konstrukci
jako nosné trámy i záklop, na doplňkové konstrukce jako okna, dveře
a podlahy. Není pochyb o tom, že
v tomto období se již používala dvojitá okna, druhé okno se vkládalo do
líce fasády a otevíralo se ven. Okna
byla často doplňována dřevěnými
okenicemi. Na vodotěsné izolace se
používal u náročných staveb olověný
plech, u běžných staveb zásyp základových konstrukcí nepropustným
jílem.
...::: stopy architektury
Použití litiny
Vedle kamene, cihel a betonu se
začala používat nová forma železa –
litina, jež měla oproti ostatním stavebním materiálům velkou pevnost
při malé hmotnosti. Díky tomuto novému konstrukčnímu materiálu bylo
možné velké rozpětí překlenout subtilní konstrukcí. Hromadná výroba litiny
nastoupila po r. 1750, kdy už Angličan
Abraham Derby úspěšně zavedl používání koksu jako průmyslového paliva.
První doklad využití průkopnických
parametrů litiny přišel v sedmdesátých letech 18. století, kdy vyrostl
železný most přes řeku Severn. Most
postavili Abraham Derby III., John WilArchivní záběr Eddystonského
majáku v Cornwallu (Anglie)
to staveb mimo obdélníkový půdorys
výrobní haly – zpravidla v čele objektu.
Industriální stavby
v českých zemích
Jednou z nejcharakterističtějších staveb klasicistní éry ve Francii je kostel
sv. Maří Magdalény v Paříži, který se začal stavět v roce 1764
kinson a Thomas Pritchard za použití
konstrukčních principů odvozených
z tesařství z prefabrikovaných prvků.
Části byly spojené pomocí kolíků a rybinových spojů. Navzdory skromných
rozměrům byla realizace tohoto
mostu významnou událostí v dějinách
architektury, která mnohem později
vedla až ke stavbě mrakodrapů s ocelovou kostrou na Manhattanu.
První továrny
Oproti baroknímu období se stavby
rozrostly druhově. Zatímco církevních
staveb vznikalo daleko méně, ve městech rychle rostly činžovní domy a začaly se stavět i účelové stavby,
nemocnice, lázně, ústavy pro tělesně
postižené, divadla, nádraží, kasárna
a specifické výrobní prostory – továrny. Potřeby průmyslové velkovýroby
charakterizované novými pracovními
postupy, rozdělením pracovních činností a strojním vybavením si vyžádaly
výstavbu zcela odlišných výrobních
objektů, jejichž určujícím znakem byla
široká nečleněná plocha, vyšší počet
podlaží a pochopitelně také rychlost
výstavby. Není bez zajímavosti, že klasické tovární budovy těchto parametrů se vyvinuly z anglických přádelen.
Jednu z prvních textilek postavil John
Lumbe v letech 1718–1722, jeho
továrna na hedvábí v Dersby se stala
první velkou textilkou na větě. Měla
pět podlaží, spoustu oken a pracovalo
v ní pět stovek dělníků. V továrně
v Claveru v hrabství Derbyshire byly
roku 1785 poprvé použity litinové
sloupy současně s dřevěnými trámy
a nosnými zděnými stěnami. První
továrna s kompletní železnou kostrou
byla postavena v roce 1796 v Anglii
a měla ploché cihlové oblouky, podepřené železnými trámy. Klasický etážový výrobní objekt poskytoval volné,
polyfunkční, nad sebou řazené výrobní prostory s oboustranným bočním
osvětlením. Obvodovou konstrukci
tvořilo masivní cihelné či kamenné
zdivo s pravidelnými řadami oken.
Výrobní plochy byly přerušeny jen jednou nebo dvěma řadami sloupů, přičemž schodiště umisťovali tvůrci těch-
LAFARGE 03/2007
23
V českých zemích se v období klasicismu stavěly textilky, cukrovary, pivovary, porcelánky, sklárny a první továrny na zpracování kovů. Dalšími typickými stavbami jsou mlýny, hamry a pily,
poháněné vodními koly. Manufaktury
kromě energetických zdrojů vyžadovaly
i dostatek volného prostoru k realizaci
nových výrobních postupů. Často se
proto využívaly i zrekonstruované univerzální objekty sýpek a stodol poskytující volné pracovní plochy. Novostavby manufaktur, mlýnů či pivovarů si
pak obvykle braly za vzor především
dobové hospodářské a obytné budovy,
které se nezřídka podobaly reprezentativním zámeckým sídlům. Tak například Schwarzenberský pivovar v Třeboni, dostavěný v roce 1712, je postaven
ve tvaru dvoupodlažního bloku o rozměrech 104 m × 59 m s vnitřním dvorem. Romantický přídech honosných
fasád a průčelí budov doplněných
kovanou branou a oplocením si však
u nás udržely mnohé průmyslové stavby až do 2. poloviny 19. století.
Klasicismus, který se uplatnil nejprve ve Francii, se stal oblíbeným architektonickým řádem v Anglii a ve Spojených státech, kde převzal roli národního slohu. Klasicistní styl pronikl
dokonce i do Ruska, aby projevil navázání styků s Evropou. Nejvýznamnější
stavby se nacházejí v Petrohradě,
který byl budován na půdorysu trojzubce, podobně jako jiná evropská
města. Podrobně se na ruskou podobu klasicismu zaměří další kapitola
naší rubriky Stopy architektury.
VIP Club :::...
BODYGUARD
OrientaËnÌ automobilovÈ z·vody,
KruönÈ hory 2007
Legendární Bodyguard se letos nesl ve zcela jiném
duchu než jeho předešlé dva ročníky. Orientační automobilové závody se konaly 11. až 12. srpna 2007 v Krušných horách. Závodníci nebyli ale závodníky v pravém
slova smyslu, protože závod nevyhrál ten, kdo byl nejrychlejší, ale ten, kdo nasbíral nejvíce bodů za nalezení
a splnění úkolů a kdo najel nejméně kilometrů.
Závod nebyl jednoduchý, protože Krušné hory byly
opravdu krušné. Mlha ztížila soutěž natolik, že nebyla
k nalezení ani rozhledna, a tak se lehce stalo, že někteří
borci závodili dokonce i v zahraničí. Naštěstí všichni
dorazili do cíle v pořádku a mohli si zatančit anebo si
odpočinout během večerního programu.
24
LAFARGE 03/2007
...::: summary
One of the priorities of the Ustecky region as
well as of the whole Czech Republic in the area of environmental protection is growing stable forest ecosystems in
the localities having been affected and damaged by anthropogenic pollutants for a long time. The majority of the
forests damaged are located in the territory of Krusne
mountains. And that is where Professor Emanuel Kula's
research is taking place focusing on birch trees and being
supported by Lafarge Cement.
(p. 4)
The high-strength concrete has been gaining more
and more attention over the last years. This concerns
concrete of extreme strength belonging to the category of
special concretes. Thanks to its characteristics it brings
technological and economical advantages and it has therefore been gradually gaining increased interest of constructors and other implementation practice workers.
Thanks to the new production processes and materials
available it is possible to manufacture even ultrahighstrength concretes now – up to 200 MPa and even more
with a special treatment.
(p. 6–7)
Over the last years the development of the selfconsolidating concrete (SCC) has reach a stage of being
implemented within projects requiring high-quality concreting in difficult constructional conditions. Now the research
and development continue aiming to implement the SCC
into day-to-day practice as their production represents further quality progress of the concrete technology and becomes to be applicable particularly for concreting complicated shapes, thin or heavily reinforced structural elements,
or hardly accessible places.
(p. 8–11)
When finished the Burj Dubai Tower (BDT) multipurpose skyscraper will be the highest man-made building
in the World. So far more than 313 700 cubic meters of
concrete and 52 200 tons of armature have been placed.
The BDT also represents the new height record of the concrete being sucked up to (460 meters so far); it was 448
meters at the Taipei skyscraper in Tajwan. When finished
the BDT will contain 330 000 cubic meters of concrete
and among others 142 000 square meters of glass panes.
Its building will have required approximately 22 million
working hours. The final height of the building and the
finishing date have been kept secrets so far. (p. 14–15)
Along the human health the old environmental burdens endanger all environmental components but the
ground and surface waters and soil. The cement industry
plays a major role in processes leading to removing the old
environmental burdens of the wastes mentioned. The
cement manufacturing technology can actually use these
old environmental burdens as a fuel so not only that the
cement works help the nature get rid of what it would not
be able to do so on its own but they also save the primary
fuels at the same time.
(p. 16–17)
Stanislav Bechyne had been one of the most recognized ferroconcrete and concrete technology specialists in
the Czech region. The world-known constructor and structural designer respected merging the theory with practice
and based his work also on the findings from abroad, particularly from France. A number of bridge, ground, and
industrial constructions designed by Bechyne throughout
more than fifty years of his professional career have been
serving their purpose until today.
(p. 20–21)
LAFARGE 03/2007
25