selské dožínky - Asociace soukromého zemědělství ČR

Komentáře

Transkript

selské dožínky - Asociace soukromého zemědělství ČR
úvodník
obsah
Vážení přátelé,
selské dožínky
na vyškovsku
co vlastně dělají sedláci po práci? Dovolil
jsem si vypůjčit tuto trefnou otázku ze
stejnojmenného článku naší „tiskové“
guru Šárky Gorgoňové, abych představil
novou pravidelnou rubriku v naší Selské
Revui. Podle toho, jaké máme zatím odezvy, tak si mnozí oblíbili pravidelné reportáže z velkých či malých hospodářství našich členů ze všech koutů České republiky.
Poznat se navzájem - v jakých přírodních
i ekonomických podmínkách a jakým způsobem hospodaříme, jaká je situace
a jaké názory či aktivity se objevují v
našich regionech, to je hlavní cíl těchto
postupných návštěv všech regionálních
organizací či svazů. Dnes je ovšem již také
jasné, že kolegyně Šárka nemohla při své
záslužné práci nenarazit na celou řadu
dalších vyprávění a životních osudů, které
se nám ale jaksi rozsahem ani tématicky
nevejdou do těchto původních reportáží.
Bylo by však velkou škodou, kdybychom
se s Vámi nepodělili o tyto zajímavé příběhy, radosti i starosti členů rodinných
farem, jakož i o inspirující zájmy, koníčky
či prostě třeba jen zážitky a nejrůznější
zkušenosti hospodářů, které se často
jaksi i mimoděk dozvídáme.
V tomto čísle najdete na úvod tři takové
článečky (na stránce č. 94), které nejsou
jen o práci, které dokáží povzbudit a třeba
i inspirovat k tomu, abyste se třeba jen
jedinkrát stali našimi redaktory a poslali
nám své sdělení, svůj střípek ze života na
rodinné farmě a kolem farmy.
Napište nám, co tedy dělají sedláci po své
práci, co je těší a co je naplňuje? Věříme,
že tato nová pel-mel rubrika se stane důležitou a zejména čtenou součástí našeho
časopisu!
18 - 20
důležitá avíza
hydepark
4
Nabídka zájezdu do Lotyšska
6 - 12
Přehled školení 2014/2015
13
Spolupráce s Vodafone
Ekonomicko-manažerský kurz
14 - 15
Z aktivit ASZ ČR
Pravé selské jsou jen jedny 18 - 20
21
Sedláci, velké díky! Vyjádření ministra zemědělství
k článku Zelené údolí KDU-ČSL
50 - 51
Stále hlasitější hýkání úředního
šimla
52
53
Slovo prezidenta AFCHJ ČR
Co čeká chov koní v budoucnu?
54 - 55
Aktuálně
Rodinná farma není jen prázdný
pojem
22 - 24
Totálně chybný přístup k ochraně
půdy
56
Rodina - základ silného společenství
na venkově
26 - 28
Církevní a jiné restituce
58
Brečím, tedy jsem 59
Nelehký život rodinných farem na
Slovensku
30 - 41
Kila nebo počty zvířat?
60
Farma Zdeňka s ministrem otevřeli
čtvrtou sérii Farmářských slavností
42
Zápis ze 64. jednání ABK
Jak hospodaří 11. generace rodiny
Poláčkových?
44 - 45
Vzdělávací pobyty v rámci programu
Leonardo da Vinci
46 - 47
Půda - jak zabráníme jejímu
znehodnocování? legislativa
62 - 65
Daňové okénko
66
Co jsme prosazovali a proč? 70 - 78
Reakce ASZ k aktivnímu
zemědělci
79
48
Srdečně zdraví,
Regiony ASZ se představují:
ASZ Vyškov
82 - 91
Jarda Šebek, tajemník
Sedláci po práci
94 - 97
Krátká zpráva o životě sedláka
94 - 95
Asociace soukromého zemědělství ČR
Selská revue ASZ ČR za období 21. 6. 2014 - 9. 9. 2014, evidenční číslo MK ČR E 16897, vydáno 3.000 ks.
Asociace soukromého zemědělství ČR, Samcova 1, 110 00 Praha 1, IČO: 68402538, tel.: 266 710 414,
www.asz.cz. Redakce: Ing. Jaroslav Šebek, grafická úprava: Ing. Veronika Jenikovská. Tisk: Dalmat.
Členům ASZ ČR rozesíláno zdarma prostřednictvím České pošty.
Foto na titulní straně Zdeněk Gorgoň
4
Selská revue 2014
důležitá avíza
Pojeďte s Asociací
do Pobaltí!
D
alší z řady zvýhodněných zájezdů, který
ASZ chystá pro své členy, je naplánován do
zatím neprobádaného regionu severní Evropy,
konkrétně do Lotyšska. Zemědělství v této zemi
představuje silný sektor ekonomiky a jeho hlavní podíl tvoří malé rodinné farmy. Kromě klasického zemědělství je zde také důležitým odvětvím
lesnictví a stále se rozvíjející rybolov.
Dva týdenní turnusy, které plánujeme předběžně na listopad 2014 a časné jaro 2015 jsou
připraveny opět za velmi výhodných podmínek
– účastníci budou platit pouze příspěvek ve výši
přibližně 5.000,- Kč. Počet účastníků je omezen na pouhých 12 lidí v každém turnusu. Jsme
proto nuceni preferovat z přihlášených zájemců
ty, kteří zatím na žádném zvýhodněném zájezdu nebyli. Upřednostněni budou také ti, kteří
pojedou jako jediný zástupce členské farmy –
rádi bychom totiž do těchto aktivit zapojili co
nejvíce členů Asociace. Všechny zájemce proto
prosíme, aby se hlásili včas – na podzimní termín nejpozději do 5. října, kdy budeme seznam
účastníků z organizačních důvodů nuceni uzavřít. Na jarní termín se můžete hlásit také již
nyní, seznam účastníků pak budeme uzavírat
pravděpodobně koncem února.
ROKU RODINNÝCH FAREM
na
Farmářské
slavnosti
pro rodiny
sobota, 20. září 2014
od 10 do 16 hod.
s dětmi
FARMA RODINY
MARÁKOVÝCH
Zvonovice, okres Vyškov
PROGRAM:
Přesný program zatím stále ve spolupráci s lotyšskou partnerskou organizací připravujeme,
zahrnovat však bude samozřejmě prohlídky farem, návštěvu zemědělských institucí nebo organizací sedláků a samozřejmě nezapomeneme
ani na doplnění o nějaký turistický program.
10.00 – 16.00 PROGRAM PRO RODINY S DĚTMI
PROHLÍDKA FARMY – mnoho druhů hospodářských zvířat, zemědělská technika
NAUČNÉ STEZKY PRO DĚTI – historická vesnička, stezka v korunách stromů, řemeslná stezka, dílničky
HERNA PRO DĚTI POD ŠIRÝM NEBEM
PRODEJNÍ STÁNKY s poctivými čerstvými potravinami
a spousta další zábavy
folklorní vystoupení, ukázka orby s koňmi, dogdancing s Alenou Smolíkovou, bubnování pro celou rodinu
Doprava do Lotyšska bude organizována letecky
(Praha – Riga), ubytování bude hotelového typu
(dvou nebo třílůžkové pokoje) a zajištěna bude
také kompletní strava. Výklad během odborného programu bude samozřejmě kompletně tlumočen do češtiny.
K POSLECHU ZAHRAJE skupina Q-styl
Pokud máte o zájezd zájem, bližší informace
vám rádi sdělíme na kontaktech hlavní kanceláře ASZ ČR, kde se zároveň můžete přihlásit na
oba turnusy.
Hlavní kancelář ASZ ČR, 27. 8. 2014
Asociace soukromého zemědělství ČR Vás zve v rámci
PŘIJĎTE SE SVÝMI DĚTMI A POZNEJTE
FORMOU HRY VŠE O ŽIVOTĚ NA FARMĚ
vstup zdarma
zdroj fotek: Latvian Tourism Development Agency
ASOCIACE
SOUKROMÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR
www.asz.cz
6
Selská revue 2014
důležitá avíza
Školení na
nový občanský
zákoník
V
II.
plynule na farmu bez rizika
letošní podzimní a zimní sezóně navážeme na cyklus školení ke změnám v občanském zákoníku, kterého se minulou zimu zúčastnilo téměř tisíc našich členů. Druhá série celodenních školení bude zaměřena na relativní závazky, změny v katastrálním právu či spolkové právo a předpokládá se samozřejmě i možnost diskuse. Zvláštní důraz
bude kladen na prodej zemědělského majetku v rámci rodiny. K tomuto tématu byla pro členy zpracována podrobná
příručka. Tento návod, který vedle právních a daňových rad zahrnuje i návrh kupní smlouvy, bude distribuován přímo
na školeních. Níže uvádíme jejich předběžný časový harmonogram. Místa konání budou všem členům upřesněna
pomocí SMS.
Hlavní kancelář ASZ ČR
Termín
ASZ REGIONY
Zástupce regionu
4/11/2014
Litoměřice - Louny
Jaroslav Šebek, 777 032 332
6/11/2014
Benešov
Jana Breburdová, 603 562 890 / Pavel Duda, 604 169 507
11/11/2014
Plzeň sever - Chebsko
František Janko, 606 233 911
13/11/2014
Písek - Strakonice
Karel Zíka, 608 722 404 / Vladimír Hanžl, 728 063 625
21/11/2014
Svitavy a Ústí n. O.
Jiří Vopařil, 773 146 226
25/11/2014
Kladno, Beroun
Josef Stehlík, 731 471 572
28/11/2014
Žďár n. Sáz.
Vojtěch Trödler, 737 448 026
4/12/2014
Rychnov n. Kn.
Jiří Petr, 603 171 985
11/12/2014
Přerov - Vsetín
Dominik Jurečka, 777 146 018
12/12/2014
Krnovsko, Opavsko
Pavla Löwenthalová, 602 564 895
18/12/2014
Břeclav - Hodonín
Rajmund Fila, 775 306 002 / Pavel Machálek, 721 833 437
19/12/2014
Vyškov - Blansko
Jiří Marák, 605 786 722
6/1/2015
Havlíčkův Brod
Ondřej Dejmal, 775 613 178
9/1/2015
Třebíč
Zdeněk Šplíchal, 605 559 129
15/1/2015
Český Krumlov
Václav Perník, 777 170 780
16/1/2015
Č. Budějovice - J. Hradec
Jan Staněk, 604 462 654 / Jan Štefl, 602 133 848
19/1/2015
Jihlava
Arnošt Jakubec, 602 306 424
22/1/2015
Praha - Mělník
kancelář ASZ ČR, 266 710 413
23/1/2015
Nový Jičín
David Roman, 605 811 347
28/1/2015
Tábor
Jiří Jech, 603 492 654
30/1/2015
Olomoucko - Prostějov - Kroměříž
Václav Koutný, 603 498 074
3/2/2015
Příbram
Vladimír Kuncl, 604 239 430
11/2/2015
Kolín, K. Hora, Nymburk
Roman Noll, 602 378 673
19/2/2015
Pardubice, Chrudim
Arnošt Pleskot, 603 507 027
26/2/2015
Jablonec, Liberec, Semily
Petr Meduna, 603 833 041
27/2/2015
Náchodsko - Trutnov
Vladimír Tláskal, 603 214 053
5/3/2015
Plzeňsko - Tachov
Petr Hodan, 733 543 678
6/3/2015
Pelhřimov
Květa Mošnová, 724 202 682
11/3/2015
SCHOK
Richard Konrád, 777 754 802
18/3/2015
ASCHK ČR
Blahoslav Políček, 731 482 476
prodej a servis kolových traktorů
k dálnici 119, 250 69 klíčany
Tel.: 315 786 115, Fax.: 315 786 296
www.agromel.cz
[email protected]
IČO: 25094335, DIČ: Cz25094335
8
Selská revue 2014
důležitá avíza
www.asz.cz
Konzultace s lektory PV-Agri
v sezóně 2014/2015
V
zimě 2014/2015 budou pokračovat již zavedené individuální konzultace tentokrát pod hlavičkou projektu Živočišná výroba a cross compliance. Pro zájemce je připraveno 30 konzultačních
dní. Přehled termínů je uveden na protější straně.
Princip konzultačního dne zůstává neměnný, tj.
v průběhu dne se Vám osobně věnuje zkušený
školitel cca 1,5 h, přičemž na konzultaci řešíte
problémy a podněty týkající se Vašeho zemědělského podnikání. Pochopitelně pro efektivní
průběh konzultace je dobré si vše, co Vás zajímá
připravit předem, případně přinést podklady. Na
konzultaci je nutné se předem objednat.
Podniky živočišné výroby jsou v rámci cross compliance kontrolovány ve čtyřech hlavních okruzích
– evidence zvířat, včetně označování, kvalita produktů, tj. maso, mléko a vejce, welfare a choroby
Zástupce regionu
Plzeňsko
Petr Hodan, 733 543 678
18/11/2014
Jablonec, Liberec, Semily
Petr Meduna, 603 833 041
19/11/2014
Příbram
Vladimír Kuncl, 604 239 430
25/11/2014
Náchodsko
Vladimír Tláskal, 603 214 053
26/11/2014
Trutnov
Jan Basař, 777 053 505
zvířat. Z praxe víme, že dvěma problematickými
okruhy jsou zejména evidence zvířat ve vztahu
k včasnosti hlášení, které je letos v rámci cross
compliance kontrolováno a také požadavky welfare, kdy častou příčinou problémů může být provozní slepota. Cross compliance je a bude nutnou
podmínkou pro vyplácení některých plateb I. a II.
pilíře Společné zemědělské politiky. Orientace
v problematice je proto klíčová.
2/12/2014
České Budějovice
Jan Staněk, 604 462 654
3/12/2014
Český Krumlov
Václav Perník, 777 170 780
9/12/2014
Olomoucko
Václav Koutný, 603 498 074
10/12/2014
Třebíč
Zdeněk Šplíchal, 605 559 129
16/12/2014
Kolín, K. Hora, Nymburk
Roman Noll, 602 378 673
17/12/2014
Pardubice, Chrudim
Arnošt Pleskot, 603 507 027
6/1/2015
Krnovsko, Opavsko
Pavla Löwenthalová, 602 564 895
Stejně jako v předchozích dvou letech věříme, že
nás individuální konzultace vzájemně obohatí
o nové poznatky, a nemusí to být jen v oblasti živočišné výroby!
7/1/2015
Nový Jičín
David Roman, 605 811 347
13/1/2015
Přerov
Dominik Jurečka, 777 146 018
14/1/2015
Kroměříž
Jaroslav Olšina, 602 526 956
20/1/2015
Vsetín
Jan Zajíček, 605 202 030
21/1/2015
Žďár n. Sáz.
Vojtěch Trödler, 737 448 026
27/1/2015
Benešov
Jana Breburdová, 603 562 890
28/1/2015
Písek
Karel Zíka, 608 722 404
3/2/2015
Havlíčkův Brod
Ondřej Dejmal, 775 613 178
4/2/2015
Pelhřimov
Květa Mošnová, 724 202 682
6/2/2015
Litoměřice - Louny
Jaroslav Šebek, 777 032 332
10/2/2015
Jindřichův Hradec
Jan Štefl, 602 133 848
11/2/2015
Strakonice
Vladimír Hanžl, 728 063 625
17/2/2015
Svitavy a Ústí n. O.
Jiří Vopařil, 773 146 226
Cisterny 15 - 25 m3
18/2/2015
Rychnov n. Kn.
Jiří Petr, 603 171 985
• ovládací terminál SlurryMaster 6000
24/2/2015
Jihlava
Arnošt Jakubec, 602 306 424
• hydropneumatické odpružení náprav
25/2/2015
Tábor
Jiří Jech, 603 492 654
• různé systémy plnění s vysokou výkonností
3/3/2015
Plzeň sever
František Janko, 606 233 911
4/3/2015
Vyškov - Blansko
Jiří Marák, 605 786 722
Za ASZ jako hlavní organizátor Jana Breburdová
(603 562 890, [email protected]).
Za PV-Agri jako hlavní organizátor Anna Vejvodová (734 506 885, [email protected]).
pro aplikaci statkových hnojiv
do
ASZ REGIONY
12/11/2014
Profesionální technika
Investujte
Termín
prověřené
kvality
• postupné vyprazdňování odzadu po sekcích
• aplikátory - hadicové, radličkové, diskové
Rozmetadla 9 - 22 m3
• pracovní záběry 12 - 24 m
• vynikající průchodnost v terénu
• malá energetická náročnost
• nízko položené těžiště
• Ewartův řetěz - jednoduchá výměna článků
• výrobní závod v Dánsku • vyrobeno ze švédské oceli Domex • vysoká životnost
Košťálkova 1527, 266 01 Beroun, +420 702 088 769, www.topagri.cz
Rostlinolékařský portál
ÚKZÚZ nedávno spustil novou webovou aplikaci pod
názvem Rostlinolékařský portál, která obsahuje mnoho užitečných informací. Přístup na portál je:
eagri.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/
9
10
Selská revue 2014
důležitá avíza
www.asz.cz
Pozvánka na festival
N
a České zemědělské univerzitě v Praze se ve dnech
13. až 17. října bude konat čtvrtý ročník Life Sciences
Film Festivalu - tedy mezinárodního soutěžního filmového festivalu s tématikou zemědělských a potravinářských
věd a udržitelného rozvoje.
Kdo už festival navštívil, ten ví, že se v jeho průběhu najde pro každého něco. Řada festivalem oceněných filmů
si nachází cesty také k divákům na venkov a do praxe.
K nim patří například filmy z bavorské produkce, jako
jsou „Farmář, který slyší trávu růst“, „Farmář a jeho
princ“ či „Úcta k životu“, dokumenty „Symfonie půdy“,
„Botanika touhy“ nebo francouzský hit „Voda vydělává“.
A jaký bude letošní ročník LSFF?
Takový, jaký je celý dnešní svět, v němž pozorujeme
hluboké změny. Výkyvy klimatu způsobují častější extrémy počasí, sucha či povodně. Eroze ohrožuje půdní
fond. Migrují rostlinné i živočišné druhy, ale také lidé.
Stěhují se z jihu na sever, z venkova do měst. Ekonomové, sociologové a další společenští vědci z celého světa
představují nejrůznější vize a scénáře. Ty katastrofické
však ponechme akčním filmům; na festivalu se raději
soustředíme na představování cest, které někam vedou
a něco řeší.
mu či městskému, tradičnímu či zcela modernímu, konvenčnímu i biodynamickému. Festival nabídne pohledy
na subtilní pěstitelskou praxi směřující do michelinských
restaurací, i na tu největší vpravdě americkou sklizeň
pšenice. Tiché, klidné, nekonečné údery motyky a záběry
rýče, nebo nepokojný ryk tisíců koní pod kapotou zcela
nových strojů, které vdechují stovky hektarů? Obojí je
správně a obojí si nachází své místo na slunci.
O půdě
Z filmu Farmář a jeho princ
Naštěstí žijí uprostřed celé té vřavy světa také farmáři, sedláci, zemědělci, malí či velcí, kteří se starají o denní chléb
celé planety. Ti ani nemohou chodit pro řešení daleko, protože když přijde čas, je třeba zasít, a pak je třeba i sklízet.
Proto letošní festival proběhne ve znamení spolupráce
s Mezinárodním rokem rodinných farem.
Na festivalu nemůže půda chybět. Představí se nejen
z pohledu mikrobiologického, ale letos zejména i z mykobiologického, tedy z pohledu hub. A navíc z pohledu
těch žádoucích hub, symbiotických, mykorhizních. Houby mají totiž vlastnosti přímo zázračné. Nejen že dovedou odstraňovat staré zátěže životního prostředí nebo
fungovat jako opatření proti erozi, vědci v současnosti
přicházejí na nové objevy týkající se role hub ve výživě
rostlin, především jejich symbiózy s kulturními rostlinami. Přírodovědci jsou dnes velmi blízko okamžiku, kdy
dokáží mechanismy používané houbami ochočit a naučí
je provádět žádoucí biotechnologické úkony. Jak blízko
jsou houby i farmářskému životu už dnes, o tom se můžeme přesvědčit doslova na každém kroku.
Z filmu Brooklyn Farmer
O čem tedy bude letošní ročník?
O farmaření (česky o sedlačení…)
odolnější vůči nemocem. Hlavními hrdiny filmů „Probiotika“ a „Náš druhý mozek v břiše“ jsou tak celé armády
spřátelených mikroorganismů, které rozhodují nejen
o našem zdraví, ale zřejmě i o našem charakteru či náladě.
O energiích
Diskusí o energetice, fosilních palivech, jádru či obnovitelných zdrojích jsou plná media. Od uhlí a ropy se
přesouváme k energiím zítřka. Tato dalekosáhlá proměna je tématem filmu „Změna“, který místo aby nás přesvědčoval, jak by k ní mělo dojít, provádí nás po různých
koutech světa a ukazuje, jak tomu s největší pravděpodobností reálně dojde.
O praxi
Nejenom filmem však živ je festival. Slouží také jako
místo setkávání a diskusí mužů a žen z praxe. Akademičtí a univerzitní odborníci i lidé, kteří svými životy píší
originální příběhy, tedy ti nejpovolanější, uvedou filmové
příběhy do toho nejzemitějšího českého kontextu.
Z téměř 170 přihlášených filmů z celého světa se jich více
než 60 věnuje farmaření - malému, velkému, venkovské-
Mezinárodní festival dokumentárních filmů s tématikou přírodních a zemědělských věd a udržitelného rozvoje
International Festival of Documentary Films on Natural and Agricultural Sciences and Sustainable Development
O člověku
Festival vás pozve na cestu planetou Člověk. Zdánlivě do
cizích krajů, ve kterých však opět najdeme jenom to, co
bylo stvořeno z prachu Země. V záhybech povrchu našeho těla sídlí tisíce různých organismů. Ještě mnohem
více jich ale nalézáme uvnitř těla. Film „Život na nás“ zve
diváka na fascinující odhalení o zcela každodenních věcech našeho života.
Víte, že ať se rodí člověk nebo telátko, samotný způsob
příchodu na svět určuje, jak budeme v životě odolní proti
nemocem? Jak budeme růst a přibývat, či nakolik se u nás
rozvinou alergie? Změna životního stylu globální společnosti, sterilní výchova v městském prostředí, to vše přímo
souvisí se ztrátou toho nejpřirozenějšího spojení, které
nám příroda věnovala během evolučního vývoje - spojení
s přírodou. Česká premiéra filmu „Mikrozrození“ odhaluje
klíčové mikroskopické procesy, které podle autorů filmu
mohou mít zásadní vliv na vývoj celé lidské populace.
Festival však mapuje lidský osud ještě dál. Nejnovější
výzkumy prokazují, že pokud není miminko kojeno a do
dvou let vystaveno patřičnému množství příslušných
imunitních stimulů, jeho zdravý vývoj může být vážně
narušen. Selský rozum nám to překládá tak, že pokud se
naše děti od nejútlejšího věku setkávají s loukou, lesem,
s půdou, žížalami i s hnojem, tedy s živou přírodou, jsou
13.–17. 10. 2014
WWW.LSFF.CZ
Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, 165 21, Praha 6 – Suchdol
WWW.CZU.CZ
Z filmu Make Hummus
O zábavě
Festivalová „reportáž“ Romana Vaňka. Neúprosné oko
Romana Vaňka se zaměří na jeden z nejdražších závodů
současnosti. Kupředu se však neřítí vozy Lotus, Ferrari
ani McLaren, ale vědecké týmy, které se předhánějí, kdo
z nich hodí na gril důstojnější klobásku. Od jediné buňky
nebo od jediného vajíčka, kdo s koho? Umělé maso versus příroda? Festival si zatím, s dovolením, vsadí spíše
na přírodu. Respektive na přeštíka.
Festivalovou upoutávku si dovolujeme uzavřít pozvánkou
na vyhlášení vítězných filmů (středa 15. října), kterému
bude předcházet panelová diskuse na téma „Jaká je budoucnost farmářů v Čechách?“
Sledujte festivalové stránky a program na www.lsff.cz
11
12
Selská revue 2014
důležitá avíza
www.asz.cz
LPIS
Spolupráce se společností Vodafone je úspěšná
- pomocník pro zemědělce
P
o dvouleté pauze, kdy jsme se společně
setkávali pouze na individuálních konzultacích, se s Vámi tým školitelů PV-Agri vrátí do
počítačových učeben. Důvodem je série deseti
školení v rámci projektu LPIS – pomocník pro
zemědělce.
Registr půdy LPIS je jedinečným informačním
systémem, který umožňuje nejen vyhledávání
informací o půdě, kterou zemědělec užívá, ale
poskytuje i prostřední pro aktivní práci jako
jsou zákresy eroze, změny hranic bloků, vedení
osevního postupu, práce s daty katastru nemovitostí, tisky mapových podkladů a podobně.
Jistě jste si všimli, že prostředí LPIS doznalo jistých změn a má některé vylepšené funkce. Možná patříte mezi ty, kteří by rádi přišli na kloub
některým novým funkcím, které LPIS nyní nabízí, nebo si prostě potřebujete osvěžit vědomosti nabyté na předchozích školeních. Ať tak či
onak školení LPIS, které bude probíhat od ledna 2015 je tu pro Vás. Školení mají omezenou
kapacitu cca 15 zemědělců na jedno školení,
proto se neváhejte včas přihlásit. Školení nejsou určená úplným začátečníkům, neboť se na
nich budeme zaměřovat spíše na novinky, které
Vás v LPIS mohou potkat. Takovou novinkou je
Termín
ASZ REGIONY
například práce s katastrem, který je nyní v LPIS
aktualizován denně. Součástí školení budou
i informace o novém dotačním období, které začíná od roku 2015. Zaměříme se na provázanost
podmínek dotací s LPIS a ukážeme si jak dohledat například podklady pro plnění požadavků
ozelenění či orientaci ve vrstvě ENVIRO, která je
základem pro dotace AEO. Doufáme, že v lednu
již budou tyto informace stabilnější
a ne tak turbulentní jako tomu je nyní.
Podrobný rozpis regionů a termínů uvádí následující tabulka. Účast na školení je bezplatná.
Těšíme se na Vás.
Za ASZ jako hlavní organizátor Jana Breburdová
(603 562 890, [email protected]).
Za PV-Agri jako hlavní organizátor Anna Vejvodová (734 506 885, [email protected]).
V
dubnovém čísle naší Selské revue jsme vás informovali o výhodné nabídce společnosti Vodafone
na levnější telefonování, které asociace u tohoto mobilního operátora pro své členy vyjednala. S potěšením
můžeme konstatovat, že během uplynulých čtyř měsíců
této nabídky využila a veškeré výhody s tím související
čerpá celá řada členů napříč republikou. Zanedbatelná
tak není ani provize pro celostátní asociaci, kterou lze
využít ke stálému zlepšování jejích služeb pro vás.
Pro ty, kteří stále váhají, přinášíme její aktuální verzi,
do příštího čísla Selské revue připravuje společnost
Vodafone ještě další variantní nabídku.
Cena tarifu Business RED za 361,- Kč bez DPH za měsíc!
Jde o neomezené volání a neomezené SMS do všech
sítí na území ČR a internet (1,5 GB) a možnost datového
tarifu s 50% slevou.
Zvýhodněná nabídka je na 1 rok. Aktivovat lze až 5 SIM
karet na 1 člena, resp. na každé jeho IČ. Fakturace bude
probíhat přímo na Vaše IČ.
Smlouvy můžete využít jako zákazník Vodafonu i jako
zákazník jiného operátora. Je ale nutné mít vyřešené veš-
keré závazky na stávající smlouvě, případně je u smluvně
vázaných zájemců možnost (pokud načerpali hw budget
či jiné zvýhodnění), aby se vyplatili ve výši 20 % závazku.
Pokud máte číslo u jiného operátora než Vodafone, stačí si vyžádat tzv. přenosový kód a zavolat na níže uvedenou linku. Operátoři vám sdělí další nutní kroky
a aktivaci vám zařídí.
Pokud by měl někdo zájem o jiné tarify, (např. volání do zahraničí, větší rozsah dat, apod.), je možné
kontaktovat Hlavní kancelář ASZ pro zaslání dalších
připravených zvýhodněných nabídek.
Jak výhodný tarif získat? Na e-mail [email protected] zašlete následující údaje:
• Jméno a příjmení
• Region ASZ, kde jste členem
• Číslo mobilního telefonu
Každý zájemce dostane od ASZ kód, který potvrzuje, že
je členem ASZ (nebo členem chovatelských svazů v ASZ
– po ověření členství). Pak už jen stačí zavolat na číslo
800 77 77 05 nebo napsat na emailovou adresu: [email protected]
vodafone.cz a prokázat se jménem, vygenerovaným
kódem a vaším IČ.
Speciální nabídka tarifu pro členy ASZ ČR a jejich rodinné příslušníky
Cena tarifu
bez DPH / s DPH
Neomezené
volání a SMS v ČR
361,- /437,-
Business RED
1,5 GB
internet
Zástupce regionu
16/1/2015
Rychnov n. Kněžnou a okolní regiony
Jiří Petr, 603 171 985
30/1/2015
Plzeňsko a okolní regiony
Petr Hodan, 733 543 678
13/2/2015
Benešov - Příbram
Jana Breburdová, 603 562 890
27/2/2015
Č. Budějovice a okolní regiony
Jan Staněk, 604 462 654
10/3/2015
Olomoucko - Prostějov
Václav Koutný, 603 498 074
11/3/2015
Žďár n. Sáz. a okolní regiony
Pavel Srna, 604 231 686
17/3/2015
Krnovsko, Opavsko - Nový Jičín
Pavla Löwenthalová, 602 564 895
18/3/2015
Kroměříž - Přerov - Vsetín
Jaroslav Olšina, 602 526 956
24/3/2015
Tábor a okolní regiony
Jiří Jech, 603 492 654
25/3/2015
Litoměřice a okolní regiony
Jaroslav Šebek, 777 032 332
Kancelář ASZ
navštívili
zemědělci z jižní
Koreje
H
lavní kancelář ASZ ČR navštěvují
pravidelně skupiny farmářl a zemědělských odborníků jak ze zemí EU, tak
z mnoha cizokrajných destinací. Naposledy to byla 26. srpna skupina patnácti
fzemědělců z jižní Koreje, kteří se velmi
zajímali o podmínky hospodaření v České
republice i v EU a o nastavení Společné
zemědělské politiky.
13
14
Selská revue 2014
důležitá avíza
www.asz.cz
Ekonomicko-manažerský
kurz pro členy ASZ
emorandum o spolupráci, zahrnující zejména
oblast vzdělávání a výzkumu, kterou na počátku
letošního roku uzavřela ASZ ČR s Českou zemědělskou
univerzitou v Praze (ČZU), má první výsledky. Těmi je
ukončený první semestr postgraduálního kurzu pro
24 soukromých zemědělců, členů ASZ, jehož obsahem
byl především marketing, moderní metody vyhledávání
obchodních příležitostí, řízení a podniková ekonomika.
Aktuálně se začíná připravovat kurz pro další uchazeče z řad členů ASZ. Abyste mohli zvážit svou případnou účast na něm, přinášíme vám názory absolventů
prvního semestru premiérového kurzu.
Místopředsedkyně ASZ ČR Eliška Kravcová:
„Do kurzu jsem se přihlásila hlavně proto, že jsem
chtěla okusit atmosféru přednášek na akademické
půdě. Z předložených témat mě nejvíce lákala ta ekonomická, dále současné trendy v IT a internet v podnikání. Nakonec pro mě byly velmi zajímavé nejen tyto,
ale i ostatní přednášky.
Docent Smutka pro nás rozebral velmi zajímavým způsobem světový obchod, zemědělství z celosvětového
hlediska a na to navazovala agrární politika. Byla
jsem ráda, že jak přednášející, tak my jako posluchači jsme v rámci diskuse nacházeli potřebu se navzájem poslouchat.
Ing. Tyrychtr z katedry informačních technologií mi
ukázal cestu, jak bezpečně archivovat data v PC, jak
lépe a cíleně vyhledat informace na internetu. Protože
nejčastěji pracuji s excelovými soubory, uvítala jsem
praktické využití kontingenčních tabulek.
Přednáška doktorky Růžičkové z katedry práva k občanskému a rodinnému právu byla přínosná v tom,
že jsem mohla srovnávat její výklad s výkladem advokáta Tomáše Davida, jež vedl školení pro členy ASZ
k novému občanskému zákoníku. Například aplikace
svěřeneckého fondu byla celkem odlišná.
Ing. Filla z katedry obchodu a financí nám v předmětu
„Základy finančního řízení – podnikové účty, finanční
Člen ASZ Krnovsko a Opavsko
Ing. Richard Švidrnoch:
- první ohlasy
M
finančního ředitele cihelny Wienerberger, jehož postřehy týkající se ekonomiky podnikání byly naprosto
trefné a troufám si tvrdit, že pro všechny účastníky
kurzu velmi poučné a nadmíru potřebné.“
analýza“ vyložil,
jak velké a podstatné mohou být
rezervy v řízení
podniku. Chyby
při kontrole zaměstnanců či investování do majetku
nám ukázal na konkrétních příkladech.
Jediná přednáška, která se moc nepovedla, byla od
docentky Klimešová. Ta vyprávěla o precizním zemědělství, aniž by vůbec chtěla pochopit, že má před
sebou většinu posluchačů, kteří již o tom něco vědí,
a přistupovala k nám jako ke studentům, jež to tam
mají odsedět. Nakonec jsme se zachovali tak, že jsme
z nezajímavé přednášky utekli.
Pro mě osobně byla nejpřínosnější a nejpříjemnější
přednáška Ing. Řezbové z katedry ekonomiky. Nejen
proto, že šlo o ekonomiku a účtování a cítila jsem se
jako ryba ve vodě, ale také proto, že byla vstříčná
a velmi přístupná k diskusi.
Od druhého roku kurzu očekávám hlavně prohloubení
již získaných znalostí. Dále více času věnovaného
praktickým ukázkám práce na PC, dotažení přislíbených spoluprací, kterým je například malý prográmek
v Excelu na sledování krmných dnů a spotřeby krmiva. A snad neskončíme jen u malých programů. Třeba
dokážeme jako ASZ promluvit i do učebních osnov.
A protože do Prahy to máme někteří daleko a musíme tam přespávat, tak se těším na večerní sobotní
posezení s partou bezva lidí, co se umí podělit o své
zkušenosti s hospodařením.“
Člen předsednictva ASZ ČR David Smetana:
„Vzhledem k tomu, že jsem již v minulosti absolvoval
celou řadu velmi kvalitních seminářů a školení, považuji se za náročného studenta. Proběhlému semestru
bych proto vytkl, že při některých přednáškách nebyla
příliš zohledněna rozdílnost předchozího vzdělání
studentů, což konkrétně zejména při práci s excelovými soubory bylo hodně znát. Za rozhodně nejpřínosnější považuji, pokud přednášejícím byl člověk
z praxe. To se jako naprosto ideální ukázalo v případě
„První rok kurzu stál jednoznačně za to a nejlepší důkaz pro mne je ten, že se těším na jeho pokračování.
Bylo příjemné zase okusit studentský život ve škole
i po ní. Navíc termíny přes zimní měsíce jsou alespoň
pro mne podstatné proto, abych se takového vzdělávání mohl zúčastnit. Nevím, jak kolegové
z okolí Prahy, kteří jezdívali domů každý den, ale my
ostatní jsme, myslím, vytvořili dobrou partu, našli
si nové přátelé, poznali jejich farmy a vyměnili si
spoustu zkušeností z hospodaření v různých koutech
republiky. Na kurzu samotném bych viděl jako porodní bolest hlavně to, že jsme my, „studenti“ přesně
nevěděli, co bychom se chtěli dozvědět a naopak
přednášející si zase nebyli zcela jisti, co nám mají
přednášet. Navíc díky absenci zkoušky měli volnost
ve výkladu, což bylo dobré v případech, kdy jejich
osnova zabíhala už hodně mimo naši oblast zájmu.
Problém ale nastával ve chvílích, kdy se téma přednášek začalo stáčet ke konkrétním problémům jed-
notlivých studentů a z kvalitních přednášek se občas
(podle mne) stávaly nemoderované diskuze. Ty často
zabraly až moc času a byla škoda, že nám přednášející, jejichž kvality byly výborné, už nestačili předat
více z jejich přípravy. Věřím ale, že kurz si najde další
zájemce i v dalších ročnících a obě strany budou díky
tomuto našemu prémiovému ještě lépe připraveny.
Všem ho mohu jen doporučit!“
V pořadí druhý MBA kurz bude probíhat opět formou
dvouletého školení – 2 bloky (1. blok cca leden 2015
- březen 2015, 2. blok leden 2016 - březen 2016) po
10 osmihodinových modulech, tj. 5 víkendů výuky.
Participace: 20 – 30 posluchačů (výběr ASZ ČR)
Cena pro účastníky: cca 28.000,- Kč
(dle počtu účastníků)
Zájemci o kurz z řad členů ASZ se mohou hlásit již
nyní na adresu Hlavní kanceláře ASZ,
e-mail: [email protected], tel. 266 710 413. Hlavní kancelář ASZ ČR
15
16
Inzerce
Selská revue 2014
www.asz.cz
biostimulace
v podmínkách rodinných farem
B
iostimulace je metoda využívající podpory přirozených biologických procesů
k harmonizaci pochodů v přírodě. Touto
přírodou je nejenom půdní profil, ale také
vnitřní prostředí stáje s jeho procesy dekompozice organické hmoty ve statkových
hnojivech.
vyváženého poměru minerálních a stopových
prvků. Pro potřeby živočišné výroby je na trhu
k dispozici skupina výrobků nazvaná souhrnně Activ‘Z, což vyjadřuje aktivní přístup k řešení problémů zoosféry. Čeští farmáři mají
k dispozici dva přípravky této skupiny – Z’fix
a Z’dry.
Podestýlka i produkovaná kejda mnohdy
vykazuje nevhodný poměr anaerobních
a aerobních organismů. Jestliže není poměr
vyvážený, dochází ke kvasným procesům
a tvorbě plynů, které zhoršují stájové prostředí. Současně je takováto podestýlka plná
agresivního amoniaku a to negativně působí
na dýchací aparát zvířat. Kvasné procesy mají
také velice nepříznivý vliv na zdraví končetin.
Spolu s nadměrnou vlhkostí se významně podílí na chorobách, které jsou příčinou kulhání
a ztráty užitkovostí u všech druhů hospodářských zvířat.
Z’fix je určen pro ošetření slamnatých podestýlek s dobou zdržení delší než tři týdny, pro
ošetření podroštových prostorů a kejdových
jímek a lze jej také s úspěchem použít pro výrobu kompostů.
Jaká je cesta z tohoto nedobrého stavu?
Použijeme-li klasickou dezinfekci, potlačíme všechny bakteriální kolonie a to není cílem, protože právě houby a bakterie obou
typů jsou zodpovědné za formu rozkladu
organické hmoty, čistotu stájového ovzduší
a kvalitu statkových hnojiv. Závěr - tudy cesta
nevede.
„Šedivá je každá teorie, zelený je strom života.“ Možná to není úplně přesná citace, ale
vystihuje to, oč se s Vámi chceme podělit.
O zkušenosti z farem. Sami budete moci posoudit a porovnat nakolik se představené
chovy podobají podmínkám Vašich farem
a zda některá z popsaných řešení mohou pro
Vás být přínosem.
Nabízí se jiná možnost a tou je právě ona biostimulace stájového prostředí. Ve zkratce lze
tuto metodu popsat jako vytvoření optimálních podmínek ve stáji, aby se harmonizoval
poměr aerobních a anaerobních bakterií.
A to je v zásadě vše podstatné, co je potřeba
udělat. Relativně jednoduchým zásahem harmonizujeme biologické procesy do té míry, že
produkce amoniaku a stájových plynů výrazně klesá, sací schopnost podestýlky je nesrovnatelně vyšší a homogenita kejdy v podroštových prostorech umožní jejich vyprázdnění
a vyčištění v podstatně kratším čase.
Pan Josef Navrátil, Kraskov,
ASZ Pardubice
Francouzská společnost PRP SAS je členem
EBIC (European Biostimulants Industry Council). Jeho posláním je mimo jiné zavádění biostimulace do praxe a naplnění kodexu trvale
udržitelného rozvoje zemědělství. Společnost
PRP SAS již více než 40 let využívá k procesům
biostimulace patentovanou metodu MIP (Mineral Induced Process), založenou na aplikaci
Z’dry je situován pro prostředí, ve kterém je
nutno v krátkém čase snížit vlhkost. Těmito
místy jsou například individuální boxy dojnic,
kde je takto s úspěchem snižován výskyt patogenních organismů způsobujících mastitis.
Dalšími možnostmi využití jsou porodní kotce
prasnic a ošetření selat po porodu.
Soukromě hospodaří od roku 1991 a celou
dobu se věnuje výrobě mléka. S výstavbou
nové stáje a zrušením vazného systému se
vyskytl problém se stabilitou podestýlky. Více
než 20 kusů holštýnek v produkci, to už je
pořádná porce moči a výkalů, kterou denně
vyprodukují. Proto také v počátcích byla spotřeba slámy dva balíky denně. S tím pak souvisela i krátká doba zdržení podestýlky, protože
narůstání bylo neúměrně rychlé. Bylo potřeba hledat řešení. Na doporučení ing. Jaroslava
Matyka ze společnosti LIMAGRAIN CZ se pan
Navrátil obrátil přímo na PRP Technologies
a proběhla zahřívací kola. Vybalancovat celý
systém nebylo vůbec jednoduché, ale ohromný díl práce odvedli oba hospodáři Josef a Aleš
Navrátilovi. Doporučený systém poctivě adaptovali na své podmínky a naopak ještě novými
poznatky pomohli některé anomálie vyřešit
a odstranit. Jak uvedl bratr Aleš: „Ten systém
je živý a je potřeba s ním podle toho pracovat. Alo to je na něm to krásné.“ Díky tomuto přístupu jsou dnes v situaci, se kterou
jsou velmi spokojeni. Zakládání podestýlky
v prvním týdnu probíhá stejně, ale hned následně mohou přejít na stlaní jednoho balíku
denně, což představuje úsporu 50 procent.
To jim umožní udržet si provozní zásobu slámy na 46 dní (balíky na stopě na obrázku).
V praxi to znamená, že kvůli slámě je nutné
startovat traktor jedenkrát za 46 dní. „To mi
vyhovuje, protože traktorem jezdím nerad.
A přitom ještě výrazně šetřím naftu“, říká Josef
Navrátil. Další úsporou je to, že výrazně omezil nákup slámy. Podestýlku může vyvážet jen
třikrát do roka a to tehdy, když jsou vhodné
podmínky. „My jsme zpočátku měli obavy ze
zdravotního stavu končetin při prodloužení
doby mezi vyváženími, ale je to právě naopak
a náš paznehtář je velice spokojený. V součtu
všech kladů mě nic nenutí vyvážet v nouzi
a sám si volím vhodný termín. Neničím si cesty
a hlavně pole. A tyto přínosy jsou pro mne nedocenitelné“, uzavírá Josef Navrátil.
Pan Ondřej Dejmal, Havlíčkova
Borová, ASZ Havlíčkův Brod
Pan Jaroslav Klofáč, Jedouchov,
ASZ Havlíčkův Brod
Hospodaří v malé obci Jedouchov u Věže na
okrese Havlíčkův Brod a chová 90 krav bez
tržní produkce mléka. Jelikož nemá ornou
půdu a veškerou potřebnou slámu nakupuje
od okolních hospodářů, zalíbila se mu myšlenka technologie ustájení s výraznou úsporou
slámy. Na podzim roku 2012 začal tuto technologii používat poprvé a předpoklady se více
než potvrdily. „Když počítám úsporu slámy, tak
v období od podzimu do začátku telení v únoru jsem se dostal na padesát procent spotřeby
a v době telení jsem zhruba na sedmdesáti
procentech původní spotřeby slámy“, uvádí
pan Jaroslav Klofáč svůj poznatek se praktického využití.
„Kolegové se mne ptají na ekonomiku celého
systému, a proto jsem ji spočítal. Denní náklad na Z’fix pro všechna zvířata činí 225 Kč
a denní úspora spotřebované slámy je 300
Kč. Zdánlivě tedy malá úspora 75 Kč/den. Ale
jen tehdy malá, díváme-li se na celou problematiku z tohoto jednoho úhlu pohledu. Aby
bylo celkové zhodnocení komplexnější, mohu
prezentovat a hlavně potvrdit další přínosy
z použitelné technologie:
Kombinuje činnost soukromě hospodařícího
rolníka s těžbou a zpracováním dřeva. I z tohoto důvodu nemá dojnice, ale soustředil se
na výkrm býků a prasnice s navazujícím výkrmem prasat. Tato specializace mu umožňuje
věnovat zvířatům maximální péči, ale zároveň
nechává dostatečný prostor pro přidružené činnosti spojené s dřevem. O technologii
PRP a jejím využití dostal informace od pana
Jaroslav Klofáče z Jedouchova. Zajel se podívat na jeho farmu a pak už to byl jen krok
k zahájení vlastní aplikace. Vstupní stav byla
takový, že hlubokou podestýlku u býků bylo
nutno vyvážet jednou za dva měsíce a před
vývozem už byla málo únosná a zvířata se do
ní bořila. Takže z toho byl model šesti vývozů hnoje ze stájí uprostřed vesnice. Po zkušenosti od letošního jara se po aplikaci Z’fix
prodloužil interval vyvážení na tři měsíce.
„Chci tento systém udržet v chodu, abych měl
větší klid hlavně v zimě a nebyl nucen vyvážet
v nepříznivých podmínkách. Současně vidím,
že zvířata jsou v pohodě a úspora času a slámy vůbec není na úkor jejich welfare. Naopak
zvířata jsou čistší a spokojenější. Ve výkrmu
býků už tedy s touto technologií počítám a do
budoucna bychom rádi připravili celý systém
pro porodnu prasnic a výkrm prasat“, uzavírá
pan Ondřej Dejmal.
17
•
naše stáj funguje i v létě jako přístřešek. Takto ošetřená podestýlka nehřeje
a zvířata jsou ze své vůle v klidu pod střechou a v blízkosti vody. Dříve tomu tak
nebývalo,
•
fermentace ve stáji nám umožňuje být ohleduplnými vůči svým sousedům, protože při vyklízení stáje
a rozmetání hnoje nikoho neobtěžujeme
nadměrným zápachem,
•
•
•
nakládání a manipulace s hnojem při
vyklízení stáje jsou výrazně jednodušší
a snazší, což je úspora času a nafty,
snadné rozmetání hnoje má dva přínosy.
Zaprvé šetří naftu, protože traktor může
pracovat v nižších otáčkách a zadruhé
struktura hnoje umožňuje pro nás tak
důležitou rovnoměrnou aplikaci na
travních porostech,
snížením spotřeby slámy jsme sice snížili
objem produkovaného hnoje, ale zvýšeným obsahem živin a zlepšenou fermentací se jeho kvalita výrazně zvýší a následné
ztráty živin po aplikaci na travní porosty
jsou menší“, uzavírá pan Jaroslav Klofáč
Zajímavý poznatek má i jeho syn: „Všimnul jsem si, že zlepšení kvality hnoje vede
ke zvýšení úrodnosti a výkonosti porostů.
Po aplikaci fermentovaného hnoje stoupla produkce sena z jedné z nejhorších luk
z 8 na 20 balíků z první seče. Takového výnosu jsme tam nedosáhli nikdy v minulosti,
i když tam byl pravidelně aplikován hnůj jako
jediný zdroj živin“, dodává pan Jaroslav Klofáč
junior.
Z předchozích řádků lze vyčíst, že technologie
Z‘fix přináší na farmě mnoho pozitiv a bylo
hrubým zkreslením efektivity, kdyby se její
návratnost měla vyhodnocovat pouze podle
úspory slámy.
Právě komplexní přístup k řešení problému a
uvážlivý výběr řešení je vlastní dobrým hospodářům. Hospodářům, ke kterým se hlásil jeden ze zemědělců při rozhovoru s novinářem:
„Jako podnikatel v zemědělství, jistě všechny
tyto problémy vnímáte,“ oslovil jej novinář.
„Já nejsem zemědělský podnikatel, já jsem
hospodář. A to je sakra rozdíl“, zněla odpověď,
která by měla být tesána do kamene.
Ivan Petrtýl,
www.prptechnologies.eu
e-mail: [email protected]
18
19
Selská revue 2014
Z aktivit ASZ
www.asz.cz
Pravé selské
jsou jen jedny
Původní hospodářství rodu Provazníků,
který se v této obci věnoval sedlačině
od druhé poloviny 19. století, totiž bylo
za minulého režimu srovnáno se zemí.
Obrovská touha po vzkříšení hospodaření však vedla na počátku devadesátých
let tehdy pětapadesátiletého Františka
Provazníka k vybudování zcela nového
statku. To se mu za veliké podpory rodiny
– ženy a dcery se zetěm, manželů Přikrylových, podařilo. Ti se totiž rozhodli, ač
absolventi vysoké školy – fakulty ekonomie a strojírenství, kteří v té době již měli
svá zaměstnání v jiných oborech, začít
hospodařit společně s ním.
Prohlídku hospodářství kroměřížských sedláků si nenechala ujít více jak stovka členů asociace z celé republiky.
Původní 12hektarová výměra se od té
doby rozrostla na více než desetinásobek. Na 30 hektarech stále hospodaří
vitální pan Provazník, na zbylé stovce
manželé Přikrylovi. Pěstovanými plodina-
Krásný statek Nový Dvůr na samém konci
Kroměříže je po patnácti letech hospodaření v pronajatých prostorách splněním snu
rodiny bývalého předsedy ASZ Kroměříž Jana
Váni.
1992, tak jeho syn Jiří, jenž farmu v roce
2007 převzal. Spolu se čtyřmi zaměstnanci se na 750hektarové výměře věnuje
pěstování pšenice, řepky, ječmene, slunečnice a také poněkud méně obvyklé
plodiny používané jako žluté přírodní
barvivo – safloru.
Několik stovek sedláků ze všech koutů republiky se ve čtvrtek
4. září sjelo na Hanou, aby oslavilo zdárný konec žní. Na farmě rodiny místopředsedkyně ASZ Vyškov Heleny Přikrylové se v tento den
konalo dožínkové posezení Asociace soukromého zemědělství ČR.
Zúčastnila se jej řada hostů včetně ministra zemědělství Mariana
Jurečky či ředitelky Státního pozemkového úřadu Svatavy Maradové.
J
iž tradičně předchází oficiálnímu zahájení dožínek prohlídka hospodářství
členů z daného regionu. Ta nechyběla ani
letos, své farmy otevřeli pro kolegy-sedláky členové ASZ Kroměříž, která letošní
dožínky spolupořádala. Zájem o poznání
zdejšího hospodaření, inspirování se,
o navázání případné spolupráce a bližších vztahů s kroměřížskými sedláky projevila více než stovka členů asociace od
Plzně až po Opavu.
Dožínky Asociace soukromého zemědělství
ČR letos hostila farma rodiny Provazníkových a Přikrylových v Rybníčku nedaleko
Vyškova.
Na prvním navštíveném hospodářství
v obci Tučapy na rozhraní Valašska
a Hané zaujal přítomné velmi dobře zajištěný odbyt brambor a cibule pěstovaných
na 33 hektarech půdy. Zhruba třetina se
prodá přímo ze dvora, zbytek putuje do
místního velkoskladu. Na zbylých 135 ha
orné půdy se daří cukrové řepě a obilninám.
Důkazem toho, že na plnění svých snů
není nikdy pozdě, je krásný statek „Nový
dvůr“ na samém konci Kroměříže. Ten po
15 letech hospodaření v pronajatých prostorách vystavěl se svou rodinou bývalý
předseda ASZ Kroměříž Jan Váňa. Jeho
součástí je i První selský pivovárek provozovaný synem pana Váni, kde se ročně
vyrobí tisíc hektolitrů piva šesti druhů,
mezi nimi například Sedlák či Sedláček.
Na farmě rodiny Babušníkových v Roštíně
přivítal návštěvníky jak Ladislav Babušník, který zde začal hospodařit v roce
Dožínky oficiálně zahájil předseda ASZ Josef Stehlík, který manželům Přikrylovým předal
dožínkový věnec a ceduli s nápisem „Tato farma je členem Asociace soukromého zemědělství ČR“.
Josefu Ježovi z Prasklic, poslední obci na
Kroměřížsku, se podařila věc takřka neuvěřitelná. Bez jediného hektaru vlastní
půdy, s osmiletým zpožděním
(v roce 1998) a bez selských kořenů v této
oblasti, vybudoval moderní prosperující
farmu s perfektním technickým zázemím,
skladovacími halami a novou posklizňovou linkou. Hospodaří na 400 hektarech
půdy v devíti katastrech a zaměstnává
dva pracovníky.
Těžko uvěřit, že na pečlivě upraveném
statku v Rybníčku nedaleko Vyškova,
který se stal hlavním dějištěm letošních
dožínek ASZ, rostla ještě před pětadvaceti lety družstevní pšenice, nebyla zde
přístupová cesta, voda ani elektřina.
František Provazník přečetl přítomným příběh rodu Provazníků, při kterém si mnozí z nich
vybavili nelehké začátky svého soukromého hospodaření.

20
Selská revue 2014
Z aktivit ASZ
www.asz.cz
Sedláci, velké díky!
V
letošním Roce rodinných farem se naše
stavovská organizace snaží maximálně
využít tuto jedinečnou příležitost k propagaci rodinného stylu hospodaření a poukázání na jeho význam. Již v přechozích letech
se ukázalo, že jednou z nejúčinnějších
forem této propagace je otevření členských
farem ASZ široké veřejnosti, aby se tak
měla možnost lépe seznámit s jejich přínosem jak pro venkov, tak celou společnost.
Došlo i na ukázku žní z dob našich předků.
Akce se osobně zúčastnil i ministr zemědělství Marian Jurečka, který si spolu s ostatními prohlédl celé hospodářství.
V minulém čísle Selské revue jsme se
ohlédli za všemi akcemi, které se uskutečnily v první polovině roku 2014. Na stránkách tohoto vydání se podrobně dočtete,
co nejvíce zaujalo návštěvníky rodinných
farem na slavnostech konaných v průběhu léta. O tom, že šlo opět o akce velice
zdařilé, svědčí vysoká návštěvnost čítající
celkem několik desítek tisíc lidí.
K tanci i poslechu hrála po celé odpoledne
i večer cimbálová muzika Záletníci.
na úvod dožínek připravil František Provazník. „Navázat přes všechny překážky
na rodinnou tradici a začít svobodně hospodařit považuji dnes, po téměř pětadvaceti letech, za nejlepší rozhodnutí svého
života,“ řekl hospodář.
Dožínky proběhly v duchu tradic, proto nesměl chybět ani folklorní soubor Pantlék
z Němčic na Hané.
„Pořádání každé akce člověku něco přinese, nějak ho obohatí. Při přípravě letošních
Největší zásluhu na tomto úspěchu mají
bezesporu jednotlivé rodiny, které své statky veřejnosti nejen zpřístupnily, ale přípra-
Cimbálová muzika nadchla všechny věkové
kategorie.
x Farmářské slavnosti na farmě
Zdeňka, Poruba
22. - 27. 6. 2014
x Zájezd ASZ Litoměřice
na Slovensko
x Zájezd ASZ ČR do Normandie
24. 6. 2014
x Zasedání MV PRV
2. 7. 2014
x 64. schůze ABK
Práci s cepem si měli možnost vyzkoušet i přítomné selky.
mi jsou pšenice, sladovnický ječmen
a řepka. Velkým přínosem pro hospodářství bylo před čtyřmi lety pořízení posklizňové linky. Rodina se hned v prvním
ročníku soutěže Farma roku (v roce 2002)
dočkala krásného ocenění, kterého si
velmi váží – obsadila třetí místo.
dožínek jsem si například uvědomila, kolik
lidí jen v našem okolí ctí tradice a svou
činností se snaží o to, aby nebyly zapomenuty. Sedláci, drobní řemeslníci, folklorní
soubory. Myslím, že nemusíme mít obavu,
že se tradice z venkova vytratí,“ sdělila při
zahájení dožínek Helena Přikrylová.
Atmosférou pevného rodinného zázemí,
bez nějž by se ani soukromě hospodařit
nedalo, byla prodchnuta i celá dožínková
akce. A také vzpomínkami na nelehké začátky, jež se přítomným vybavili při čtení
příběhu rodu Provazníků, které si pro ně
V duchu tradic proběhlo i celé dožínkové posezení. Nechyběl krátký církevní
obřad – poděkování za úrodu či vystoupení folklorního souboru spojené nejen
s tancem, ale i ukázkou žní z dob našich
předků. Zručnost při práci s cepem si
mohli vyzkoušet i přítomní sedláci. K tanci a poslechu hrála až do pozdních hodin
cimbálová muzika.
Název Selské dožínky je dnes přebírán kde
kým. Ty pravé selské však letos proběhly
v Rybníčku u Vyškova. Setkali se zde lidé,
kteří dobře vědí, že soukromě hospodařit
a překonávat všechny těžkosti může jen
ten, kdo má v sobě dostatek pokory a kdo
toto poslání doslova a do písmene miluje.
7. 9. 2014
text: Šárka Gorgoňová
foto: Zdeněk Gorgoň
Velké poděkování proto náleží rodině Tvarůžkových, která sedmi tisícovkám návštěvníků ukázala, co všechno dokáže skutečná
rodinná soudržnost. A že punc rodinné
farmy s jejími veškerými klady si dokáže
uchovat i hospodářství o více než tisícovce
hektarů a dvou desítkách zaměstnanců.
Přidanou hodnotu v podobě zpracování
faremní produkce na kvalitní a velmi chutné
výrobky, které si již našly své stálé spotřebitele a pevné místo na trhu, předvedla
rodina Horníkova na své farmě nedaleko
Hustopečí nad Bečvou a rodina Němcova
v Netíně na Žďársku.
Vítěz historicky prvního ročníku soutěže
Farma roku Oldřich Poláček z Hole nedaleko Prahy nadchl návštěvníky svým opravdu
ukázkovým moderním hospodářstvím
Přehled aktivit asz
21. 6. 2014
Zájemci měli možnost prohlídky farmy i s výkladem Michala Přikryla.
vou těchto dní otevřených dveří žily několik
týdnů, ba i měsíců. A to při každodenním
chodu farmy, některé i v průběhu žní.
s vysokým standardem welfare v chovu
zvířat, které dokázal vzkřísit z ruin statku
zdevastovaného za minulého režimu.
Důkazem toho, že obnova tradic je mnohde
skutečně pouze v rukou sedláků, byly po
šedesáti letech uskutečněné dožínky v Krnově, a to na nádherně zrekonstruovaném
statku manželů Löwenthalových. Tato akce
byla zároveň i ukázkou skvěle fungující
spolupráce a výborných vztahů mezi členy
jednoho regionu.
A v neposlední řadě je na místě zmínit rodinu Přikrylových a Provazníkových, pro které
se příprava letošních dožínek ASZ ČR stala
doslova srdeční záležitostí. Na příjemně
strávený čas na jejich statku v Rybníčku
nedaleko Vyškova, který je velmi vydařenou
kombinací tradice a moderního stylu hospodaření, budou mnozí členové asociace
ještě dlouho vzpomínat.
Milí sedláci a rodinní příslušníci, přijměte
za svou snahu o co nejlepší propagaci selského stavu opravdu velké poděkování!
Předsednictvo ASZ ČR a Hlavní kancelář ASZ
25. 8. 2014
14. 7. 2014
x Předsednictvo ASZ ČR
16. 7. 2014
x Jihokorejská delegace v hlavní
kanceláři ASZ ČR
x Pracovní skupina MV Leader
26. 8. 2014
x Jednání zástupců ASZ ČR
s ministrem
27. 8. 2014
22. 7. 2014
x Jednání pracovní skupiny pro
plnění NAP
15. 8. 2014
x Rozšířené zasedání
předsednictva ČAZV
x Selské dožínky ASZ Louny
29. - 30. 8. 2014
x Jednání zástupců ASZ ČR
s pracovníky odboru pro přímé
platby
x Národní pouť rodin 2014
1. 9. 2014
x Návštěva farmářů z Polska na
farmách členů ASZ ČR
16. 8. 2014
x Seminář: Půda, nejcennější
zemědělská komodita
x Ovenálie 2014
3. 9. 2014
x 65. schůze ABK
x Rok rodinných farem - farma
Tvarůžkových, Hlubočec
20. 8. 2014
x Jednání ASZ ČR s ředitelkou SPÚ
Svatavou Maradovou
4. 9. 2014
x Jednání zástupců ASZ ČR ke
stavebnímu zákonu
x Dožínkové setkání na zámku
Úholičky
x Farmářské dožínkové slavnosti
na farmě Löwenthalových, Krnov
x Farmářské slavnosti na
Němcově farmě, Netín
3. - 4. 7. 2014
5. 7. 2014
7. 7. 2014
x Předsednictvo ASZ ČR
10. 7. 2014
x Jednání odborné skupiny
OP Rybářství
12. 7. 2014
x Farmářské slavnosti na
Appaloosa ranchi, Lažínky
22. 8. 2014
23. 8. 2014
x Vyhlášení ankety
o nejkrásnějšího koně v Písku
x Farmářské slavnosti na
farmě Poláčkových, Hole
x Dožínky ASZ ČR na Hané
6. 9. 2014
8. 9. 2014
x Předsednictvo ASZ ČR
21
22
Selská revue 2014
rok rodinných farem
www.asz.cz
23
rodinná farma
není jen prázdný pojem
Velké poděkování za zorganizování opravdu mimořádné akce s rekordní návštěvností náleží
rodině Tvarůžkových, jejich zaměstnancům a členům ASZ Krnovsko a Opavsko.
Prodejních stánků s výrobky a produkty od
řemeslníků a farmářů z okolí bylo kolem
třicítky.
V rámci výstavy drobného hospodářského zvířectva nechyběli ani holubi národních plemen,
jako například pro tento region typičtí slezští barevnohlávci.
O tom, že rodinné farmy jsou navzdory dlouhodobé politické nepřízni nezastupitelnou součástí
českého zemědělství a základem živého venkova a že zájem o ně ze strany široké veřejnosti neustále
roste, svědčila i akce pořádaná Asociací soukromého zemědělství v sobotu 5. července. Na farmu rodiny Tvarůžkových v Hlubočci, kde se u příležitosti Roku rodinných farem konaly Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi spojené s mezinárodním setkáním sedláků a odborným seminářem, se sjelo více
než sedm tisíc návštěvníků.
B
ratři Martin a Jan Tvarůžkovi se na
svých hospodářstvích v Hlubočci, kde
se celodenní akce konala, a sousedních
Kyjovicích velmi úspěšně věnují zemědělskému podnikání, které obnáší obhospodařování 1.200 hektarů půdy, chov tří
stovek mléčného a stovky masného skotu. Rostlinná výroba je zaměřena zejména
na pěstování pšenice, řepky, sladovnického ječmene, kukuřice a ostropestřce.
Samozřejmostí je moderní zemědělská
technika, čistička na obilí, sila a hala na
uskladnění produkce. V budoucnu rodina
uvažuje o zřízení bourárny.
mnohem lépe využit potenciál pracovní
síly a zejména je pro ni charakteristická
přirozená generační výměna,“ řekl spolumajitel farmy Martin Tvarůžka.
„Jsme velice rádi, že několikaleté úsilí
Asociace soukromého zemědělství oprostit předání zemědělského majetku potomkovi v přímé řadě od platby daně
z příjmu bylo úspěšné a tuto zcela zásadní
a klíčovou věc v životě rodinné farmy lze
počínaje 1. lednem letošního roku zrealizovat, aniž by to farmu fatálně ekonomicky zatížilo, jako tomu bylo dosud,“ uvedl
tajemník ASZ Jaroslav Šebek a dodal, že
pro členy Asociace bude v dohledné době
zpracována příručka pro předání farmy
s podrobnými informacemi. Část z ní
nastínila přítomným v průběhu semináře
místopředsedkyně Eliška Kravcová ve své
prezentaci nazvané Generační výměna
z hlediska daňových zákonů.
Tajemník Spolku pro obnovu venkova Stanislav Rampas hovořil o neekonomickém
významu rodinných farem: „Rodinné hospodaření je tisíciletími ověřenou tradicí,
která jednoznačně přispívá k rehabilitaci
současného venkova, jeho obnově a pro-
V permanenci byla i stáj se stádem masného skotu a prasaty.
pojmy jako rodina, svoboda, vlastnictví
a víra.“
Krátký film dokumentující tradici hospodaření rodu Tvarůžkových v Hlubočci
i zapojení celé rodiny do chodu farmy
v současnosti zahájil odpolední odborný
seminář, jehož stěžejním tématem byla
generační výměna na venkově a s ní
spojený převod farmy v rámci rodiny bez
zdanění.
„Bez ohledu na velikost farmy je podstatné, že na ní hospodaří celá rodina, je tak
hloubení společenského a duchovního života v obcích. Mladá generace vyrůstající
v rodinách sedláků je zárodkem skutečné
společenské kvality, neboť jí nejsou cizí
V průběhu slavnostního zahájení seznámili bratři Tvarůžkovi přítomné s historií i současností jejich rodinné farmy.
Množství vystavené zemědělské techniky bylo opravdu mimořádné a zájem o ni projevovaly
celé rodiny.
Široká diskuse byla v rámci semináře
věnována i srovnání postavení rodinných
farem v České republice a Polsku. Vyplynulo z ní, že oproti českým soukromým
zemědělcům mají polští úlevu na sociálním a zdravotním pojištění, daňové výhody (platí pouze daň z majetku
a mléka), využívají dotace na zakládání
skupin výrobců výhodné zejména pro
malé sedláky a také dotace na uznané
osivo a z hlediska byrokratické zátěže
nemusí vést evidenci hnojiv, nově u nich
byla zavedena evidence postřiků. Daleko
lépe zde také funguje ochrana půdního
fondu, kdy jsou za vyjmutí zemědělské
půdy nesrovnatelně vyšší poplatky než
u nás. Polské zemědělce však trápí špat- 
né nastavení dotačního systému, kdy
24
Inzerce
Selská revue 2014
rok rodinných farem
Akce měla rekordní návštěvnost – více než sedm tisíc lidí.
www.asz.cz
přímé platby směřují k vlastníkům půdy,
nikoliv těm, kteří ji obhospodařují a také
vysoké ceny nájmů pohybující se v průměru okolo 12 tisíc Kč.
Dvanáctirotorový obraceč
Ze strany českých sedláků zazněla výrazná nespokojenost s novým ministrem
zemědělství, který nevyužil zejména možnosti podpořit rodinné farmy zavedením
tzv. redistributivní platby či programu
na podporu projektů určených menším
farmám, stejně jako navýšením podpory
mladým začínajícím zemědělcům.
V
HIT 12.14 T
elká výkonnost, vysoké přepravní
vzdálenosti a rychlosti při přepravě spojené s kvalitou práce jsou
požadavky zákazníků, ze kterých
vycházela firma Pöttinger při vývoji
obracečů HIT T.
„Je velká škoda, že selský stav, který byl
za minulého režimu cíleně likvidován,
nemá politické zastoupení ani v této
době. A je obdivuhodné, že sedláci, kteří
se s následky komunistické zlovůle potýkají dodnes, docilují svou houževnatostí
jednoho optimistického statistického
údaje. A tím je neustálý nárůst podílu
půdy v rukou soukromých zemědělců,“
uzavřel Stanislav Rampas.
Charakteristika HIT 12.14 T - kvalitní
kopírování nerovností, minimalizace znečištění píce, kvalitní obracení
a vysoký komfort ovládání. Dvanáctirotorový HIT 12.14 T s pracovním
záběrem 12,70 m je novou dimenzí
výkonnosti. Podvozek plní funkci
při dopravě i při práci - kopírování
HIT 12.14 T kloubí vysokou výkonnost
s inteligentní konstrukcí.
Stanislavu Rampasovi ze Spolku pro obnovu
venkova dělal při prohlídce farmy společnost tajemník ASZ Jaroslav Šebek.
Účast na semináři byla velká, přijeli sedláci z domovské ASZ, ale i okolních regionů, stejně
tak široká veřejnost.
Selská houževnatost a pracovitost byla
na farmě rodiny Tvarůžkových znát na
každém kroku. Ocenili ji i návštěvníci
slavností, kteří obdivovali nejmodernější
zemědělskou techniku, sila na uskladnění rostlinné produkce, prostornou
stáj se stádem masného skotu, výstavu
drobného hospodářského zvířectva
a hojně nakupovali produkty a výrobky
od zhruba třicítky okolních farmářů
a řemeslníků. Nechyběly ani osvědčené
naučné stezky a herna pod širým nebem
pro děti všech věkových kategorií.
Za zorganizování akce s rekordní návštěvností patří jim i ostatním sedlákům
z krnovskoopavské asociace, kteří se na
její přípravě nezištně podíleli, opravdu
velké poděkování. I jejich zásluhou teď
pro několik tisíc lidí, kteří sobotní slavnosti navštívili, nebude slovo rodinná
farma jen prázdným pojmem.
Třetí letošní akci pořádanou u příležitosti Roku rodinných farem na farmách členů ASZ hostila v sobotu 5. července rodina Tvarůžkových na své farmě v Hlubočci u Opavy.
www.pottinger.cz
9. 7. 2014
text: Šárka Gorgoňová
foto: Zdeněk Gorgoň
nerovností před rotory. Při práci není
podvozek zvednutý a nezatěžuje rotory
obraceče - kvalitní kopírování a dlouhá
životnost.
Při otáčení na úvratích nese podvozek zvednuté rotory. Ochranné kryty
jsou při přestavení do pracovní nebo
dopravní polohy automaticky přestavené. Velké rozměry 2 pneumatik pro
klidný chod stroje. Při kopírování nerovností nezná Pöttinger kompromisy.
Každý rotor je samostatně uložený
a umožňuje dostatečné příčné kopírování nerovností. Také nový HIT 12.14 T
využívá jedinečný mechanismus zvedání rotorů „Liftmatic plus“
s kulisovou vodící dráhou. Při otáčení
na souvratích jsou rotory nejprve horizontálně zvednuty a pak vykývnuty.
Nedochází tak k znečištění materiálu
a nadměrnému zatížení prstů. Maximální výška zdvihu prstů je 90
cm. Výška prstů je klikou centrálně
nastavitelná - snadněji to nejde!
Originální je HIT T konstrukce rotorů
a ramen prstů DynaTech. Lisované
rotory jsou s profilem pro spolehlivé
uchycení ramen prstů. Jedinečný tvar
ramen zmenšuje jejich zatížení
a umožňuje šetrnou práci s obraceným
materiálem. Píce není zachycována na
ramenech rotorů nebo na jiných částech obraceče. Rotory s průměrem 1,42
m jsou osazeny 6 rameny. Sklon rotorů
je nastavitelný ve třech polohách bez
nutnosti použití nářadí. Rotory jsou
osazeny pneumatikami 16 x 6,5-8.
Spokojeným uživatelem širokozáběrového
obraceče je Petr Miksa z Dobrohostova.
Tradičnívýrobcestrojůnasklizeň
pícnin,zpracovánípůdyasetí
Zástupce výrobního závodu:
Ing.ZdeněkBílý
Mobil: 602 711 900
E-mail: [email protected]
25
26
27
Selská revue 2014
rok rodinných farem
www.asz.cz
rodina
- základ silného
společenství na venkově
Vyznávání tradičních hodnot a silných rodinných vazeb spojuje mnohem více
lidí, než by se v dnešní době mohlo zdát. Přesvědčila o tom Národní pouť rodin,
která se pod heslem „Fandíme rodině“ konala poslední srpnovou sobotu ve Žďáru nad Sázavou za účasti několika tisícovek rodičů s dětmi. Akci přijel osobně
podpořit a hlavním celebrantem dopolední mše byl kardinál Dominik Duka, jejím
partnerem se v Mezinárodním roce rodinných farem stala i Asociace soukromého zemědělství.
V bazilice Nanebevzetí Panny Marie byla možnost zúčastnit se komentované prohlídky.
Mši předcházelo procesí biskupů od baziliky.
N
a počátku bylo přání brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho, aby se rodiny
v brněnské diecézi měly možnost setkávat.
Vznikla tak žďárská pouť rodin, která má již
desetiletou tradici. V letošním roce oslav
20. výročí Mezinárodního roku rodiny ji biskupové z Čech a Moravy vyhlásili za Národní pouť rodin, spojenou i s poutí diecézní.
Hlavním organizátorem akce bylo brněnské
Centrum pro rodinu a sociální péči, koordinátorem pak Národní centrum pro rodinu,
které podporuje a iniciuje prorodinné aktivity v celé republice.
„Nejde jen o samotné setkání, ale zejména
o snahu připomenout význam rodiny. Vyhlášení letošní pouti je příkladem toho, jak
rodinná tématika může spojovat rozdílné
instituce. A protože život v rodině je zárukou
budoucí generace, obzvláště nás těší nově
navázaná spolupráce s organizací, pro
Hlavním celebrantem dopolední mše byl kardinál Dominik Duka.
Národní pouť rodin se konala poslední
srpnovou sobotu v areálu zámku ve Žďáru
nad Sázavou.
V areálu zámku stojí za zhlédnutí celá řada
pozoruhodností. Například renesanční, barokně upravená zvonice bývalého kláštera.
kterou je mezigenerační soužití prioritou –
Asociací soukromého zemědělství,“ řekla
ředitelka Národního centra pro rodinu České biskupské konference Marie Oujezdská.
Národní pouti rodin se zúčastnilo několik tisíc rodičů s dětmi.
Pro účastníky sobotní akce byl připraven
velmi bohatý doprovodný program. Za
zhlédnutí však stály i samotné prostory
bývalého cisterciáckého kláštera, dnešního
zámku v majetku rodiny Kinských, který
je skutečně historickým centrem města
Žďár nad Sázavou. V areálu zámku bylo
možno navštívit světoznámé muzeum
knihy, největší toho druhu v Evropě, stálou
výstavu „Umění baroka“, expozici ze života
architekta Santiniho či galerii Kinských.
Josef Stehlík pohovořil o činnosti ASZ
a významu rodinných farem i v průběhu
celodenního programu na hlavním pódiu.
Nechyběla komentovaná prohlídka baziliky,
houslový koncert v konventu či výstava
pod názvem „Obrazy rodičovství“. Kromě
spousty aktivit pro děti se po celý den
odehrával i program pro všechny účastníky
na velkém pódiu na prvním nádvoří. Nejvíc
očekávaná však byla dopolední mše s jejím
hlavním celebrantem – kardinálem Dominikem Dukou.
„Rodina je síť, která dokáže odolat i velkým
otřesům a i v dnešní době má hluboký
smysl a nespornou hodnotu,“ řekl ve své
promluvě kardinál Duka, který zmínil i období snahy o její rozklad: „Co bylo prvním
krokem ve všech totalitách? Násilná snaha
o rozbití rodin. V Komunistickém manifestu
se dočtete o přežití se a zániku rodiny. Náboženský útlak, cílená likvidace selského
stavu – vyhnání rodin z míst, kde měly své
dlouholeté kořeny, uvržení otců do žalářů,
zotročení venkova, to byla smutná realita
Členové ASZ Žďár nad Sázavou nechali vyrobit tisíc balonků s logem Mezinárodního roku
rodinných farem a své regionální organizace a na svém stánku je předávali příchozím.

28
rok rodinných farem
byli účastníci i z traktoru, zapůjčeného rodinou Trödlerových, který si mnozí neváhali
vyzkoušet. S jeho kvalitami se podrobně
seznámil i brněnský biskup Vojtěch Cikrle,
jenž si od pana Trödlera vyžádal i školení
obsluhy.
S kvalitami moderní zemědělské techniky se podrobně seznámil i brněnský biskup Vojtěch
Cikrle, jenž si vyžádal i školení obsluhy.
O činnosti Asociace soukromého zemědělství ČR a významu rodinných farem hovořil
na oficiální tiskové konferenci k akci i na
hlavním pódiu v rámci celodenního programu předseda ASZ Josef Stehlík: „Rodinné
hospodaření nemá význam pouze pro danou
rodinu, ale pro celý venkov i společnost.
Ukázkou toho, jak funguje rodina a mezigenerační soužití, je naší organizací již 13 let
pořádaná soutěž Farma roku. Rodinný způsob hospodaření je nejosvědčenější a nejrozšířenější na celém světě. Nelze si proto než
přát, aby tomu tak bylo v budoucnu i u nás.“
Národní pouť rodin byla velmi úspěšným
začátkem společné cesty, na níž se dohodli
zástupci ASZ společně s církevními představiteli. Cesty propagace tradičního a přesto
neustále zpochybňovaného modelu rodiny.
1. 9. 2014
text: Šárka Gorgoňová
foto: ASZ
Členům ASZ Žďár nad Sázavou náleží za propagaci naší stavovské organizace v průběhu akce
velké poděkování.
Rodina na venkově vždy vytvářela velmi silné
společenství, z nějž vyrůstaly zodpovědné a pro
národ velice významné osobnosti.
Likvidace škod u Agra pojišťovny
je profesionální
S
lých zaměstnanců modernizovat a rozšiřovat
v podobě nákupu dalších pozemků,“ doplnil.
Neopomenutelným bodem však stále zůstává investice do hospodářských a obytných
budov statku.
tatek rodiny Vodňanských, nacházející se
v okrese Česká Lípa, má dlouhou historii.
Zvláště pohnuté osudy měl v právě uplynulém 20. století, kdy byl opakovaně vyvlastněn dvěma totalitními režimy. K prvnímu
vyvlastnění statku došlo v období II. světové
války, kdy byl jako český majetek v oblasti
bývalých Sudet, začleněných do Německé
říše, zkonfiskován a předán pod německou
správu. Hned po ukončení války v květnu
1945 se rodina Vodňanských vrátila a statek
opět převzala do svého vlastnictví. To však
jen na krátkou dobu, neboť ještě dříve než
se situace stabilizovala a válkou rozvrácené hospodářství se mohlo dostat opět do
normálního chodu, byl statek v roce 1948
opět vyvlastněn, tentokrát komunistickým
režimem.
Po „Sametové revoluci“ v roce 1989 se pan
Miroslav Vodňanský snažil tento rodový
majetek získat nazpět. To se v rámci restitucí
v roce 1992 podařilo, a tak se statek
v naprosto zdevastovaném stavu, přičemž
z velké části obytných i hospodářských budov
zůstaly jen ruiny, vrátil do rodinného vlastnictví. Miroslav Vodňanský usilovně pracoval
na obnově sídla a věnoval se práci na navrácených 103 hektarech orné půdy a pastvin.
O prázdninách jezdil na výpomoc jeho vnuk
Erich, který vyrůstal s rodiči ve Vídni. Ale protože se zde cítil dobře a zemědělství se mu
líbilo, rozhodl se Erich po absolvování vídeňské právnické a ekonomické fakulty usadit
v Čechách a společně s dědečkem zvelebovat
hospodářství.
Miroslav Vodňanský spolu s vnukem
Erichem, vpravo Ing. Pavel Střihavka,
oblastní vedoucí Agra pojišťovny pro
střední a severní Čechy.
Mladý začínající zemědělec v rámci Programu rozvoje venkova a získal tak částečně
finanční prostředky na nákup nové techniky,“
vysvětluje Erich Vodňanský. „Nadále však
plánujeme rodinný podnik za pomoci 3 stá-
Postupně se rodině podařilo rozšířit zemědělské plochy na současných 490 ha, z čehož
300 ha je vlastních. Hlavní činnost rodinné
farmy je zaměřena především na pěstování
obilnin a olejnin. Vedle toho na třech hektarech pěstují chmel a na pastvinách chovají
stádo skotu, francouzské masné plemeno
Limousine. V roce 2012 byl Statek Vodňanský
nominován Asociací soukromého zemědělství ČR za Litoměřický region do soutěže
„Farma roku“, v níž se v rámci celé republiky
umístil na 5. místě.
padesátých let v naší republice.“ Dále dodal:
„Rodina na venkově vždy vytvářela velmi silné společenství, z nějž vyrůstaly zodpovědné
a pro národ velice významné osobnosti.
V rodině proto vidím službu a pomoc celé
společnosti a také budoucnost národa.“
Přímo u vchodu na prvním nádvoří měla
svou expozici také Asociace soukromého
zemědělství. Velké poděkování za skvělou
propagaci naší stavovské organizace patří
členům žďárského regionu, kteří nechali
vyrobit tisíc balonků s logem Mezinárodního roku rodinných farem a ASZ Žďár nad
Sázavou a osobně je na svém stánku předávali příchozím, kteří si tak domů odnesli
hezkou památku na celou akci. Nadšení
29
Inzerce
Selská revue 2014
V prostorách konventu proběhla oficiální tisková konference, které se kromě kardinála Dominika Duky zúčastnil i předseda ASZ Josef Stehlík.
„Nákup nových pozemků za účelem rozšíření
produkčních možností byl pro nás velkou
výzvou a investicí. Základním předpokladem
byla modernizace stávající mechanizace.
V roce 2010 jsem využil dotačního titulu
Ačkoliv měl pan Vodňanský starší již od samotného počátku hospodaření výměru zemědělské plochy svědomitě pojištěnou,
v dalším rozvoji statku se ukázalo jako velmi žádoucí toto pojištění optimalizovat. Po
komunikaci s makléřem Vítem Kociánem,
ze společnosti NPS Group s.r.o., se rozhodl
přejít v roce 2013 do správy Agra pojišťovny.
„Porovnali jsme nabídky několika pojišťoven
a rozhodla především kvalita. Při výběru
Erich také vycházel i ze znalosti rakouských
poměrů, a tak vzhledem k tomu, že Agra
pojišťovna je organizační složkou rakouské
pojišťovny Österreichische Hagelversicherung, byla volba jasná,“ doplňuje s úsměvem
Vít Kocián.
Co se týká vrtošivého počasí, každý rok zde,
v Blíževedlích v severních Čechách, dokáže
ukázat svou nevlídnou tvář. Jinak tomu nebylo ani letos, kdy krupobití zasáhlo v polovině
července přibližně 50 ha výměry orné půdy.
Nahlášená škoda nebyla až tak velká, poškození bylo likvidátory Agra pojišťovny stanoveno na 15-20%. Ale i v takovém případě, kdy
poškození není zcela katastrofální, je zemědělské pojištění potřebné a získané prostředky z pojistného plnění se mohou investovat
do dalšího chodu firmy. „Pokud mohu mluvit
za mého klienta, likvidace škody byla provedena k oboustranné spokojenosti. Je vidět, že
Agra má dobře propracovanou metodiku
a je podpořena systémem, kdy každý přesně
ví, kam a kdy přijet a likvidace probíhá na
profesionální úrovni. Je znát, že tito lidé jsou
z oboru a ví, o čem mluví. Taktéž finanční
kompenzace za škodu se objevila rychle,
do deseti dnů byla na účtu klienta,“ uzavřel
příjemné povídání s pány Vodňanskými pan
Kocián.
Ing. Edita Křížová, Agra pojišťovna
Fotky zdevastovaného statku prohlíží
makléř NPS Group s.r.o. Vít Kocián
a oblastní vedoucí Ing. Pavel Střihavka.
30
Selská revue 2014
Z aktivit ASZ
www.asz.cz
nelehký život
rodinných farem
na slovensku
zájezd
ASZ li
tomě
řice
D
vacet členů Asociace mělo možnost
v druhé polovině června navštívit
v rámci zájezdu pořádaného ASZ Litoměřice
ve spolupráci s Celostátní sítí pro venkov
zhruba patnáct farem na Slovensku. Program pomohl zorganizovat slovenský Zväz
vlastníkov pôdy a agropodnikatelov Slovenska, kterému tímto velmi děkujeme za
pomoc. Cílem cesty byly především farmy
rodinného typu, které na Slovensku mají
poměrně těžkou pozici. Zájezd byl zároveň
zaměřen na fungování Programu rozvoje
venkova na Slovensku.
Zemědělství
na Slovensku obecně
Velký problémem Slovenska jsou následky
někdejšího používání uherského práva. Institut dědického práva, kdy se majetek dělil
mezi všechny dědice rovným dílem, totiž
měl za následek značné rozdrobení půdy,
s nímž se Slovensko potýká dodnes. To má
neblahý vliv na podíl pronajaté půdy, protože vlastníci než aby začali sami hospodařit
na tak malé ploše, raději půdu pronajmou.
Dalším z praktických důsledků je také nemožnost získat dotace na některé pozemky,
protože minimální plocha bloku pro získání
přímé platby je stanovena na 0,3 ha, což
díky roztříštěnosti pozemku velká část
bloků nesplňuje. Tento stav by měly napravit pozemkové úpravy, stejně jako v České
republice ale postupují jen velmi pomalu
a ze zhruba 800 naplánovaných KPÚ jich je
hotová přibližně pětina.
Průměrná výměra rodinné farmy je kolem 17
hektarů. Největší farmy jsou pak na východním Slovensku, kde se průměr pohybuje až
kolem 170 ha. Asi 90 % půdy, na níž slovenští farmáři hospodaří, je v nájmu. Nájmy se
na Slovensku pohybují v rozpětí od 20 EUR/
ha v horských neúrodných oblastech po
zhruba 150 EUR/ha úrodné půdy v řepařské
oblasti. V průměru nejvyšší nájmy za půdu
si podle informací zdejších zemědělců
účtuje církev.
Od 1. července platí nový zákon, který
nastavuje pravidla při prodeji a darování
půdy. Nově má mít předkupní právo na každý pozemek o výměře nad 2.000 m2 mimo
intravilán kupující, který je aktivním zemědělcem minimálně tři roky. Podle vlády má
jít o ochranu slovenské půdy před spekulativními nákupy. Přednostní právo na nákup
půdy budou mít družstva, agropodniky
a SHR, kteří hospodaří v daném katastru,
následně zemědělci z katastrů sousedních
a pak všichni ostatní zemědělci. Teprve
pokud nikdo z těchto tří skupin o pozemek
neprojeví zájem, může být půda nabídnuta
dalším zájemcům.
Dalším neblahým faktorem, který má vliv
na strukturu slovenského zemědělství, jsou
chybějící zpracovatelské podniky. Cukrovary
na Slovensku zůstaly pouze dva, nejsou zde
žádná větší jatka. To je jednou z příčin velkého poklesu počtů chovaných zvířat. Dánové
zde obsadili 40% trhu s vepřovým masem,
když sem přesunuli část svých chovů. Mze
se snaží přes dotace živočišnou výrobu
podporovat, ale ani tak nemohou malí zemědělci velkým podnikům konkurovat.
Slovenské zemědělství má podobně jako
u nás také problém s pomalou generační
obnovou venkova a chybějícím středním zemědělským stavem. Evergreenem také byly
mezi slovenskými sedláky, podobně jako
u nás, stížnosti na administrativu.
Protože cesta po Slovensku byla zaměřena
na návštěvy rodinných farem, informace
k Programu rozvoje venkova, které jsme
se na farmách dozvěděli, se týkaly také
především problematiky menších farem a
rodinných hospodářství. Největším tématem
rodinných farem se v průběhu realizace PRV
2007 – 2013 stala aféra kolem nespravedlivého nastavení bodového systému, který
diskriminoval soukromě hospodařící rolníky,
a výsledkem byla eliminace téměř všech
žadatelů – fyzických osob s výjimkou vinařů. Bodový systém zvýhodňoval především
velké podniky s živočišnou výrobou a pěstováním speciálních plodin a mezi úspěšnými
žadateli tak bylo pouze 2,7 % SHR. Situace
SHR byla o to tíživější, že slovenské PRV
bylo nastaveno tak, že ihned po vyhlášení
výzvy bylo možné nakupovat, takže žadatel
často nejdříve investoval a pak teprve žádal
o dotaci a spoustě farmářů se to následně
vymstilo, když dotaci nakonec nezískali a
stroje museli vracet. Téměř půl roku trvalo,
než se zástupcům SHR podařilo situaci změnit, nakonec pomohla stížnost na Evropský
úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Závazek Slovenské republiky vůči EU totiž byl, že
z PRV bude podpořeno 2.000 podniků
a už po vyhlášení výsledků první výzvy bylo
rozděleno 85% celé částky na pouhých 600
projektů. Jednou z příčin bylo o příliš vysoké
nastavení maximální částky na projekt ve
výši 3 mil. EUR. Mnoho žadatelů tak v jedné
žádosti měla investici na několik strojů. Po
přenastavení podmínek bodování nakonec
v první výzvě uspělo 44 původně vyřazených
žadatelů z řad fyzických osob.
Pokud se týče jednotlivých opatření, týkajících se především rodinných farem,
slovenští zemědělci postrádali v uplynulém
období PRV opatření podporující mladé
a začínající farmáře. Jedinou podporou
této skupiny bylo 10% navýšení finanční
alokace u každé získané dotace (kterých
ale nebylo vzhledem k nastavení obecných
bodovacích pravidel příliš). V aktuálně
připravovaném PRV by již podpora mladých
začínajících být měla – přislíbena byla
původně podpora 70 tisíc EUR po dobu pěti
let, částka ale nakonec byla po lobingu
Agrární komory Slovenska snížena na 40
tisíc EUR. Kromě nedostatku financí mají
na Slovensku mladí, kteří se rozhodli hospodařit problém také se získáváním půdy.
Předkupní právo má totiž vždy stávající
nájemce půdy a přednost při prodeji mají
také zájemci, kteří vlastní budovy. Začínajícím zemědělcům by tedy měl pomoci stát
formou vydání vždy 10 ha půdy.
Stejně jako Česká republika, ani Slovensko
nebude mít redistributivní platbu, která by
mohla být další podporou rodinných farem.
Hranice pro redistributivní platbu byla na
Slovensku stanovena na 26 hektarů. Argumentem slovenského ministerstva pro
nezavedení této platby byla obava ze spekulací. Pokud se týče přímých plateb, je na
Slovensku zhruba 17.000 žadatelů, z čehož
jsou 2.000 velké obchodní společnosti,
které obhospodařují 80% plochy a jsou příjemci nejen 80% přímých plateb, ale také
80% finančních prostředků z PRV.
Združenie vlastníkov
pôdy
a agropodnikatelov
Slovenska (ZVPAS)
ZVPAS, který nám výrazně pomohl s organizací zájezdu a jehož zástupcům tímto ještě
jednou děkujeme, byl v roce 1990 založen
samotnými zemědělci. Jednalo se především o starší lidi, kteří po revoluci usilovali
o vrácení majetku a návratu k hospodaření
na rodinných usedlostech. V devadesátých
letech tak sdružení mělo několik tisíc členů.
V současnosti je členů kolem pětistovky.
Předsedou sdružení je aktuálně Ing. Vladimír Kočárik, který sám aktivně hospodaří
v Senici (jen asi 15 km od Hodonína), kde
se na 150 ha věnuje rostlinné výrobě. Kromě toho je starostou obce Radošovce.
Hlavní aktivitou ZVPAS se obhajoba zájmů
svých členů, tedy soukromých zemědělců,
a to především při jednání se státními
institucemi. Dva zástupci ZVPAS se aktivně
účastnili také vyjednávání PRV 2014 –
2020, a to jako členové pracovní skupiny
MZe.
Zástupci ZVPAS - Vladimír Kočárik, Ján Sokoly, Mária Klamarcsíková a paní Petričková.
Farma rodiny
Petričkových, Siladice
Manželé Petričkovi hospodaří v Siladicích
nedaleko Trnavy na původním statku, který musela rodina za komunismu opustit.
Areál, kde se původně Petričkovi věnovali
živočišné i rostlinné výrobě (zejména pěstování a sušení tabáku) museli přenechat
družstvu. V roce 1991 se jim podařilo získat statek zpět a s ním postupně i půdu.
Aktuálně tedy hospodaří na 170 hektarech
a věnují se spolu se dvěma zaměstnanci
pouze rostlinné výrobě – jsou držiteli kvóty
na cukrovku, pěstují potravinářskou pšenici
a sladovnický ječmen, slunečnici a kukuřici
na zrno. Sklizeň je prodávána přímo do
kombajnu buď do Agropodniku Trnava (patří do skupiny Agrofert) nebo do Polnonákupu Galanta, který má německého majitele.
Letošní výkupní cena za ozimou pšenici se
pohybovala kolem 160 EUR/t.
Rozlehlý areál statku Petričkových v Siladicích.
Zájezd pořádala ASZ Litoměřice, účastnili se jej ale členové několika regionů.
Protože Siladice leží v úrodné oblasti,
potýkají se zde zemědělci s poměrně vysokými cenami za půdu a nájem. Hektar
orné půdy se zde prodává za ceny až 4.000
EUR, nájmy se pohybují zhruba kolem 100
EUR/ha, ale výjimkou není ani 150 EUR/ha.
Druhým problémem jižního Slovenska je
nedostatek vody. V oblastech chudých na
srážky byly v minulosti vybudovány zavlažovací systémy, které ale současní majitelé 
neudržují a systémy tak přestaly plnit svou
31
32
Selská revue 2014
Z aktivit ASZ
www.asz.cz
tradici rostlinné výroby a pěstování vína.
Ačkoliv pan Lovecký je povoláním stavař
a paní Lovecká (původem z Čech) strojařka,
podařilo se jim z ruin vybudovat fungující rodinnou farmu. Do provozu se
před čtyřmi roky aktivně zapojily také
jejich dvě dcery, které spolu založili
vinařství a věnují se výrobě biovín.
Dotace z PRV byla využita na nákup traktoru
John Deere.
funkci. Právě na využívání závlah získali
Petričkovi dotaci v roce 2002 ve výši 10.000
SVK. Dnes se tedy daří využívat alespoň
část kanálů z nedalekého Váhu.
Petričkovi patřili do skupiny SHR, kterým se
přes prvotní vyřazení žádosti kvůli nedostatku bodů podařilo nakonec na dotace z PRV
dosáhnout. Finanční podporu ve výši cca
1 mil. SVK využili na nákup traktoru John
Deere v rámci opatření Modernizace farem.
Farma rodiny Loveckých
a Slobodné vinárstvo
Majer, Zemianské Sady
Historie Slobodného vinárstva se píše teprve velmi krátkou domu – založeno bylo
teprve před čtyřmi lety, ale zemědělství
a vinařství je na statku v Zemianských sadech provozováno již velmi dlouhou dobu.
Zdevastovaný statek, z něhož se rodina
musela v roce 1949 vystěhovat, začali
v roce 1992 obnovovat manžele Loveckých.
V restituci získali původní hospodářský
dvůr a zhruba 300 hektarů půdy (z toho
17 ha vinic) a nejprve vše pronajali třem
soukromým zemědělcům. Spolupráce ale
nefungovala úplně dobře, proto se po pěti
letech rozhodli sami navázat na rodinnou
Katarína Kuropková Lovecká je spolu s manželem Mišom duší vinařství.
Původně se manželé Loveckých pokoušeli využít rozsáhlý dvůr se spoustou
staveb k živočišné výrobě, bohužel se ji
ale především z důvodu nedostatku použitelné pracovní síly nepodařilo rozjet.
Aktuálně se tedy věnují pouze rostlinné
výrobě a zaměstnávají jednoho stálého
agronoma a tři další pracovníky. Na 300
hektarech polí nedaleko Seredě farmáři
pěstují především pšenici, ječmen, řepku,
kukuřici a hrách, ale také méně časté proso
a mák. Problém s kvalifikovanou pracovní
sílou se v regionu do budoucna pravděpodobně ještě bude zhoršovat, protože před
několika lety zde ukončila svou činnost
střední zemědělská škola.
Díky pěstování vína a bodovému zvýhodnění speciálních plodin se Loveckým podařilo
v roce 2009 dosáhnout na dotaci z PRV už
před změnou podmínek. Finanční příspěvek ve výši cca 60.000 EUR využili na nákup
strojů do vinohradu, traktoru a nakladače.
I díky této dotaci mohou nyní hospodařit
bez potřeby objednávat služby od jiných
kolegů. Výhodou je také možnost skladování téměř celé produkce v budovách dvora.
Už zmíněné Slobodné vinárstvo založily
dcery Loveckých společně s manželem
jedné z nich. Rozhodli se přestat prodávat
hrozny ke zpracování jiným vinařům a využít krásný zachovalý sklep ve dvoře, který
sloužil už za první republiky k výrobě vín
oblíbených v uměleckých kruzích. Kapacita
výroby je asi 30.000 litrů ročně, finalizuje
se zatím ale méně vína – jednak je prioritou
kvalita a také se vyrábí právě tolik vína, aby
byla pokryta poptávka. Vinohrad je v systému integrované produkce a víno je vyráběno bez přidávání umělých kvasinek
a enzymů, pouze na čistě přírodní bázi.
Z odrůd padl výběr především na bílé odrůdy, kterým se ve zdejších spíše chladnějších podmínkám daří – Veltlín zelený, Rulandské šedé, Sauvignon, Tramín červený
a Děvín, z červených se zde daří Frankovce,
Cabernetu a Alibernetu. Specialitou podniku je tzv. oranžové víno, které se vyrábí
z hroznů Rulandského šedého macerací
a kvašením na slupkách po dobu 25 dnů.
Odbyt je řešen jednal přímo prodejem z farmy přes e-shop, dále přes vinotéky
a restaurace a stáčené lze koupit také hudebních festivalech na Slovensku, které
majitelé objíždějí se stánkem.
realitu a je otrockou dřinou s malou výtěžností. Jeho opakem je pak podle farmáře
přístup „technokraticko-byrokratický“ a ten
zase nerespektuje biologiku života a jeho
negativem je zhutnění půdy, pěstování
v monokulturách a přílišné používání chemie. Účelem systému agrokruh je z obou
přístupů převzít to lepší a vytvořit udržitelný způsob pěstování zeleniny, který je ale
schopen nasytit více lidí než jen majitele
pole. Zároveň je právě zelenina nejvhodnější plodinou pro ekologické pěstování
– dělá se na malé ploše a nevadí zde tolik
riziko neúrody.
Slobodné vinárstvo se
specializuje na vína
vyráběná přírodními
metodami.
Rodinná farma
Francisciových, Košúty
Další rostlinářskou rodinnou farmu na jižním Slovensku jsme navštívili v Košútech
u Galanty, na úrodné trnavské tabuli. Provoz farmy obnovili po roce 1989 manželé
Francisciovi, kteří v restituci získali zpět asi
45 hektarů a původní statek se zahradou.
Ještě před rozjetím PRV se jim podařilo
získat 70%ní dotaci na stavbu haly, která
se dnes využívá jako sklad na produkci.
Další velký sklad byl postaven později, aby
se zabránilo problémům s výkupem obilí
a bylo možné oddálit prodej. K dispozici je
také vlastní čistička.
Aktuálně farmu vlastní otec se starším ze
dvou synů, na farmě dále pracuje manželka
a mladší syn a čtyři zaměstnanci. Společně
obhospodařují (většinou bezorebně) 100
hektarů vlastní a asi 200 hektarů pronajaté
půdy, na nichž se pěstují pouze klasické
plodiny – sladovnický ječmen, potravinářskou pšenici a kukuřici na zrno. Kvalita
zdejší středně těžké až těžké půdy je vynikající, ale jako jinde na jižním Slovensku jí
chybí vláha. To mělo za následek v poslední
době snížení průměrných výnosů v oblasti
až na polovinu. Zavlažovací systémy sice
v oblasti jsou, ale zemědělci je nejsou
schopni využívat, protože kanály nejsou
udržované a čerpadla nefungují. Stát údajně zvažuje podporu výstavby a obnovy
závlah, ale navrhovaná cena za závlahovou
vodu je poměrně vysoká. EU údajně tlačí
na snižování spotřeby vody požadavkem,
aby farmáři platili jeden eurocent za m3
závlahové vody – což by při závlaze 30 mm
odpovídalo 30 EUR/ha.
Důležitým produktem farmy v Košútech
jsou kromě obilí také pelety. Ty se vyrábějí
už sedm let z odpadu z čištění obilí a slámy. Výroba pelet pomáhá udržet stabilní
Odpad z čištění obilí a sláma se zpracovávají
na pelety, ročně se jich vyrobí asi 1.500 tun.
příjmy farmy především v letech, kdy je
horší úroda. Ročně se vyrábí kolem 1.500
tun a jejich odbyt byl dlouhou dobu zajištěn v České republice, ale protože zelené
bonusy jsou nyní pouze pro české výrobce,
museli Francisciovi začít exportovat do Polska. Cena pelet se bez dopravy pohybuje
kolem 70 EUR/t. Jako hobby mají na farmě
také dvě mléčné krávy.
Mléčné krávy jsou u Francisciových chovány
pouze dvě - pro pokrytí rodinné spotřeby
mláka.
Prioritou rodinné farmy je nákup půdy
a zvýšení celkové výměry. Půda se v oblasti
prodává zhruba za ceny kolem 3.000 EUR/
ha. Nákupy jsou kromě poměrně vysoké
ceny komplikované také spekulacemi na
trhu s půdou, farmáři ale věří, že spekulacím v budoucnu zabrání nový zákon.
V rámci PRV farma žádné dotace zatím
nezískala, Peter Francisci je ale aktivní
v MAS a mladší syn se připravuje na podání
žádosti o finanční podporu pro mladého
začínajícího farmáře v nadcházejícím programovacím období PRV.
Rodinná biofarma
Agrokruh, Hrubý Šúr
Velmi zajímavá byla návštěva naprosto
netradiční farmy Jána Šlinského, který se
věnuje produkci biozeleniny. Jeho farma
Agrokruh je pojmenována podle originálního technického řešení, které má redukovat
ruční práci, která u zeleniny tvoří nezanedbatelný podíl, tím snížit cenu produktů
až na úroveň konvenčních a zároveň se
vyhnout problémům s nepříliš výkonnými
zaměstnanci, s nimiž měl bohaté zkušenosti ze svého předrevolučního působení v JRD.
Základem technického řešení jsou kruhová
políčka, v jejichž středu je pevný otočný
bod. Na něm je připevněno otočné rameno
na elektrický pohon, na který je možné
připojit libovolné pracovní náčiní – sečku,
podrývače, hrobkovače, plečkovač nebo
plošinu na vykonávání nezbytných ručních
prací. Tento „agrotechnický most“, jak jej
pan Šlinský nazývá, pohybuje pracovním
náčiním po řádku ve tvaru spirály, jedna
otáčka trvá 6 – 20 minut a obdělání celého
pole je tedy zhruba do dvou hodin. Kruhy
jsou umístěny těsně vedle sebe, takže
rameno lze mezi nimi jednoduše přesouvat.
Veškeré stroje si pan Šlinský vyrábí sám,
převážně z materiálu nakoupeného na
šrotovištích, takže náklady jsou skutečně
minimální.
Pan Šlinský ale rozhodně není žádný snílek, který by si myslel, že ekologický přístup
zachrání svět a je možné jej uplatit všude.
Naopak pojmenovává pro některé bionadšence typický přístup jako „ezotericko-romantický“, který je sice hezkou představou,
ale nerespektuje fyzikální limity a hmotnou
Pan Šlinský ochotně vysvětlil veškeré technické detaily agromostu.
Optimální rozloha farmy odpovídá asi dvěma hektarům. Na této ploše je 15 políček
o ploše cca 0,1 hektaru, které je schopen
bez problému obhospodařit jeden člověk
s pomocí pěti agromostů. Vypěstovaná
zelenina pokryje spotřebu asi 60 rodin.
Farma má v sortimentu v podstatě všechny
běžné druhy zeleniny, například rajčata,
papriky, brambory, dýně, fazole, kořenovou
i listovou zeleninu – jednak kvůli osevnímu
postupu a také pro zajištění široké nabídky. Protože farma razí trvale udržitelný
a ekologický přístup, jsou na nevyužitých
trojúhelnících mezi kruhovými poli stabilizační plochy na podporu biodiverzity –
osázené především bylinkami a okrasnými
květinami.
Půdu (2 ha) pan Šlinský získal před patnácti lety od stejně zapáleného kolegy oplát-
33
34
Selská revue 2014
Z aktivit ASZ
www.asz.cz
Pan Pém je aktivní také v zastupitelstvu
obce a je předsedou Sdružení mladých
farmářů Slovenska (ASYF), které bylo založeno před šesti lety za účelem prosazení
lepších podmínek pro mladé a začínající
farmáře, kterých je na Slovensku nedostatek. Aktuálně má asi 80 členů + dalších
dvacet čekatelů na členství. Bálint Pém je
za ASYF členem pracovní skupiny, která
vyjednává nové nastavení PRV pro období
2014 – 2020, bohužel ale zatím sdružení
není členem Monitorovacího výboru PRV,
což situaci poněkud komplikuje.
Mezi kruhovými políčky jsou tzv. ekostabilizační plochy.
kou za poskytnutí know-how – oba tedy
nyní hospodaří stejným způsobem
a koncept převzal už i třetí farmář a zajímají
se o něj další. To je ostatně i záměrem pana
Šlinského – nechce zvětšovat svoji farmu,
ale spíše pomoci vytvoření co nejvíce malých dvouhektarových biopěstíren.
Originální přístup měl farmář také k financování celého projektu, které je založené
na komunitně podporovaném hospodaření.
Zájemce o odběr zeleniny z farmy složí
bezúročnou půjčku 1.000 EUR se splatností
na pět let. Výměnou za to nakupuje zeleninu v biokvalitě za stejnou cenu, jako je
v supermarketu za konvenční. Odbyt tedy
obchází další články řetězce a zákazník má
přímý kontakt s pěstitelem, což je zárukou
kvality. Zároveň tak zákazníci investují
své peníze smysluplně do obnovy krajiny
a půdy. Roční hrubá tržba se pohybuje
v průměru kolem 21.000 EUR, čistý zisk pak
měsíčně vychází na 750 EUR. Dotace samozřejmě nebere, protože za tak malou částku
rozhodně nestojí papírování a kontroly,
kterých má i tak dost díky ekocertifikaci
(kvůli nadměrné byrokracii slovenské kontrolní organizace má Agrokruh certifikaci
přes český Biokont).
Při pěstování máku je prioritou kvalita, proto
se Pémovi zaměřili na ruční sběr
a přímý prodej.
Rodinná farma
Pémových, Patince
Velmi akční mladá rodina, která se zabývá
rostlinnou výrobou a provozem zahradnictví, hospodaří v nejjižnějším výběžku
Slovenska, jen 500 metrů od maďarské
hranice. To se také projevuje na klimatických podmínkách – v době naší návštěvy
na konci června už byly žně téměř u konce.
V této oblasti v minulosti hospodařilo jen
málo sedláků, většinu půdy měla církev
a panstvo, a Pémovi tak byli už před 100
Ing. Bálint Pém je předsedou Sdružení mladých zemědělců.
lety se čtyřmi hektary největšími sedláky
v obci. Nyní mají zhruba pět set hektarů
čistě orné půdy (z toho asi 65 vlastních)
a jsou v Patincích jedinými soukromníky.
Farma je klasickým rodinným podnikem,
půdu restituovali už prarodiče současného
majitele farmy a rodiče ji za uplynulých
zhruba dvacet let dali dohromady. Pan Pém
starší je nyní už v důchodu, ale na farmě
má samozřejmě i nadále důležité slovo –
má na starosti sklizeň úrody. Kromě rodiny
jsou na farmě dva zaměstnanci. Manželka
pana Péma provozuje zahradnictví.
EUR na nákup strojů a přes 50 tisíc EUR na
stavbu skladovací haly. Další dotace získala Margita Pémová ze sektorového operačního programu. Systém čerpání dotací ale
podle pana Péma není rozhodně nastavený
ideálně. Jako problém vidí jednak špatné
nastavení povinnosti dělat výběrové řízení
při investici nad 10.000 EUR, ale hlavně
zdlouhavý proces posuzování projektů, kdy
se o některých rozhoduje až dva roky.
Južné Sady,
Kravany nad Dunajom
Problém s odbytem ovoce vyřešila v poslední době spousta pěstitelů v ČR zpracováním
a přímým odbytem. Stejně postupovalo
také mnoho ovocnářů na Slovensku a rozhodl se takto i pan Gejza Varga, který má
zhruba 10 hektarů jabloní a hektar hrušní,
vše v systému integrované produkce. Nedávno se mu podařilo z PRV získat 50%ní
dotaci na vybudování zpracovatelského
místa a nákup linky na zpracování ovoce.
Dotace byla ve výši 72.000 EUR a návratnost celé investice je spočtena na cca 5 let.
Vzhledem k tomu, že v okolí je ovocnářů
s podobnými problémy s odbytem mnoho,
je linka využívaná nejen pro Južné sady
pana Vargy, ale i pro kolegy a zpracuje se
zde ročně kolem 180 tun ovoce.
Na farmě v Michalkové je šlechtitelský chov plemene Lacaune.
Hlavním produktem firmy jsou pasterizované ovocné šťávy bez jakýchkoliv přísad,
které se prodávají v tzv. bag-in-box baleních
napřímo přes e-shop, do restaurací i obchodů. Aby byla nabídka dostatečně zajímavá,
nakupují se další druhy ovoce a zelenina od
místních farmářů či z Maďarska a jablečná
šťáva se míchá do různých směsí – například s bezinkou, rakytníkem, višní nebo červenou řepou. Doplňkovým produktem jsou
vynikající sušené hrušky, jablka a švestky.
Margita Pémová se věnuje provozu zahradnictví.
Na orné půdě pěstují v Patincích většinou
bezorebně především ozimy, a to z důvodu
nedostatečných srážek na jižním Slovensku. Jako meziplodina se Pémovým osvědčila olejná ředkev, která se sice poměrně
složitě sklízí, ale bude dobrou volbou pro
plnění greeningu, protože vytváří velké
množství hmoty. Semeno ředkve se dá
dobře prodat do Francie. Jako jedni z mála
na Slovensku mají ve větším množství také
mák (osevní plocha máku je u našich sousedů asi jen 2.000 ha), na 80 hektarech
morfinový, s odbytem do Zentivy, na dalších plochách je pak klasický mák, u nějž
se stále častěji zaměřují na ruční sběr
a přímý prodej, protože cena je čtyřnásobná (8 EUR/kg) než při prodeji do výkupu.
Za tímto účelem také koupili šetrný stroj
na otevírání makovic a aktuálně připravují
provoz čističky a baličky máku z ručního
sběru.
Pémovi mají bohaté zkušenosti s využíváním Programu rozvoje venkova – s pomocí
různých dotací udělali většinu investic na
farmě, pokud se týče strojů i budov – v roce
2009 se jim podařilo čerpat zhruba 69 tis.
se farma rozkládá na 160 hektarech luk
a pastvin v kopcovité krajině v nadmořské
výšce kolem 700 m. n. m. a stádo čítá
celkem 350 kusů ovcí – z toho je asi 40
kusů ovcí mléčného plemene Lacaune,
několik čistokrevných Valašek a stodvacet
ovcí masných kříženců. K tomu je zde jako
doplněk 10 kusů masného skotu plemene
Galloway.
Hlavní složku příjmů farmy tvoří mléko.
Dojí se dvakrát denně, v jednoduché kruhové dojírně, která je výrobkem člena ASZ
Vsetín, pana Ondrucha. Dojení trvá zhruba
hodinu a následně se mléko ihned převeze
do minimlékárny, která je zřízena v domě
po rodičích paní Roziakové, který je přímo
ve Zvoleni. Ta denně zpracovává zhruba 80
litrů mléka na jogurt, bryndzu a další druhy
sýrů. Díky ideální poloze přímo ve městě je
veškerá produkce bez problémů prodaná
přímo z malého obchůdku na statku. Stádo
mléčných ovcí je zároveň šlechtitelským
chovem, takže pan Roziak prodává také
plemenný materiál.
Masné ovce se porážejí přímo na farmě
a veškeré maso je opět prodáno napřímo
Linka firmy Južné Sady ročně zpracuje
asi 180 tun ovoce.
Ekologická farma
Jaroslava Roziaka,
Michalková
Ačkoliv hlavním produktem jsou ovocné
šťávy, pan Varga se pustil také do sušení
ovoce.
V roce 1993 začal na původním rodinném
statku Michalkové u Zvolena hospodařit
bývalý hasič Jaroslav Roziak. Protože vlastní pozemky se nepodařilo získat z družstva
zpět, pronajal si 17 hektarů travních porostů a na nich začal s chovem ovcí. Aktuálně
Pastviny pro ovce a skot jsou poměrně
vysoko v kopcích kousek od Zvolena.
35
36
Selská revue 2014
Z aktivit ASZ
www.asz.cz
– jednak pro vlastní spotřebu krmiv, část se
prodává v malém, a když je dobrá cena tak
i do výkupu. Dále k farmě patří 40 hektarů
lesa. Farma zaměstnává celkem 10 lidí –
tři jsou v rostlinné výrobě, zbytek pracuje
kolem ovcí.
Paní Roziaková zpracovává
ovčí mléko přímo v malém
obchodě na statku ve Zvoleni.
ve Zvoleni. Jehněčí
za cenu 6 EUR/kg,
skopové kolem 2 –
2,5 EUR/kg. NV případě zájmu nabízejí zákazníkům Roziakovi
také upečení masa přímo na farmě. Situace
s vlnou je prakticky stejná, jako v ČR – je
v podstatě neprodejná, proto se ji Roziakovi snaží aspoň částečně zpracovat. Všechna
produkce je certifikovaná v biokvalitě, ale
kvůli nadměrné administrativní zátěži zvažují manželé, že z ekologického zemědělství vystoupí.
Celkový počet ovcí na farmě je zhruba 1.200
kusů, dojí se asi osm stovek ovcí. Původně
zde byl chov plemene Cigája, kvůli pořízení
dojírny před pěti lety se ale začalo převádět
na Lacaune, které lépe snáší strojní dojení.
Pro čtyřicetimístnou dojírnu se rozhodli
kvůli úspoře pracovní síly a lepší hygieně,
ale nevýhodou je poměrně velká spotřeba
energie a také častější mastitidy, které se
u ovcí nijak neléčí. Dojí se dvakrát denně,
první začíná ve 4 hodiny ráno, kolem osmé
se ovce vypouštějí na pastvu. Ve tři odpoledne se vracení a po druhém dojení už
zůstávají ve stáji. Dojivost je kolem 135 litrů
na ovci, takže celkově na farmě ve Velké
Lúce ročně nadojí přes 100.000 litrů ovčího mléka, které putuje přímo do výrobny
bryndzy. Výkupní cena se pohybuje mezi
0,95 – 0,98 EUR/l a po mléku je stále velká
poptávka, takže s odbytem nejsou žádné
problémy.
strojů. Celkem v rámci jedné žádosti získal
60%ní dotaci na celkem pět strojů. Protože
více volných peněz bylo v opatřeních na
investice do lesa, rozhodl se žádost směřovat na lesní stroje. V uplynulém období PRV
pak ještě úspěšně podal dvě žádosti – na
investici do chovu ovcí zhruba 50.000 EUR
a dalších více než 70.000 EUR na nákup
zemědělské techniky. V současné době už
se mu podmínky zdají složitější než v minulosti, proto další investice pořizuje spíše
na úvěry.
Ekologická farma Borise
Baláže, Sklené
V malé vesničce Sklené u Turčianských
Teplic hospodaří od roku 1994 Ing. Boris
Baláž, který zde získal do nájmu zhruba 150
hektarů od bývalého státního podniku. Časem ještě dalších 30 hektarů přibylo a celá
farma je po dvouletém přechodném období
registrována od roku 2000 jako ekologická.
Zaměřena je výhradně na chov zvířat, a to
masného skotu, ovcí a koní a doplňkově
prasat a drůbeže. Hlavním produktem
farmy je tak bio maso, které je prodáváno
někde přilepšili drobnou krádeží. Na obratných konících pro ně pak nebyl problém
zmizet rychle v horách. Slovo hucul znamená
zbojník, což v této souvislosti dává smysl.
Dotace z PRV v roce 2005 byla využita na nákup techniky na obhospodařování travních
porostů.
ba 40 ovcí plemene Romney a Kent,
a to přes to, že v kopcovité krajině je v zimě
běžně půl metru sněhu a kromě velkého
množství divočáků se zde občas potulují
i vlci. Díky svému přístupu k chovu zvířat
byla rodinná farma ve Skleném v roce 2004
oceněna Velesovým rohem hojnosti jako
nejlepší ekofarma. Ocenění, které předává
slovenská Sloboda zvierat, časopis Slovenský chov a kontrolní organizace Naturalis,
získal pan Baláž za nejlepší podmínky pro
chov zvířat s ohledem na jejich přirozené
potřeby.
Za Rakousko-Uherska pak byli huculové
systematicky chováni pro potřeby armády.
Po druhé světové válce se jejich stavy snížily na pouhých 300 kusů a záchrana plemene byla odstartována až v roce 1974, kdy
bylo zařazeno do chráněného genofondu
původních a primitivních plemen hospodářských zvířat FAO. Pro zařazení koně mezi
genové zdroje je na Slovensku nutné splnit
tři podmínky – kromě doložení původu je to
zařazení do hlavní plemenné knihy
a úspěšné absolvování výkonností zkoušky,
tzv. huculské stezky, která je dlouhá 2,5
kilometru a má 15 překážek. Pan Baláž se
věnuje produkci chovných koní, proto i jeho
stádo huculů je zařazeno do genové rezervy. Problémem je ale klesající cena – zatímco před pěti lety se ceny tříletých chovných
koní pohybovaly kolem 50 – 60 tisíc SVK,
dnes jsou ceny přibližně na třetině.
Z Programu rozvoje venkova čerpal pan
Baláž v roce 2005 podporu na nákup ně-
Celá farma zaměstnává kromě manželů
Roziakových ještě jednoho pracovníka,
který se společně s ovčáckým psem stará
o stáda ovcí. Činí se ale i dvě starší dcery
z celkem čtyř dětí – jedna vyrábí mýdla
s přídavkem kozího mléka, druhá čokoládu
a alespoň občas také pomáhají prodávat
v obchůdku. Sortiment v něm doplňuje také
domácí chléb, který paní Roziaková peče na
objednávku, a výrobky z vlny.
Vladimír Sedliak hospodaří od roku 2004
v původním areálu družstva, které odkoupil po krachu. Jedná se o stejné družstvo,
které zde bylo v roce 1951 založeno jako
první v okrese, na statku zabraném otci
pana Sedliaka. Dnes se zde rodina věnuje
chovu mléčných ovcí a rostlinné výrobě. Na
440 hektarech jsou z větší části travní porosty, zhruba 150 hektarů orné půdy slouží
především pro pěstování obilí a kukuřice
obcí, farmáře a mladé zájemce o podnikání
v zemědělství. Katastr obce Roztoky, kde
se setkání konalo v nově zrekonstruované
roubence osvětového střediska, zasahuje
až na hranici s Polskem a na Ukrajinu je to
odtud asi 50 km vzdušnou čarou. Jedná se
o jednu z nejodlehlejších oblastí Slovenska
a je zde druhá nejvyšší nezaměstnanost
v rámci Slovenska. Občanské sdružení
se proto snaží podpořit především nově
začínající zemědělce, protože právě tento obor je zde poměrně perspektivním.
Největší překážkou, kterou ale začínající
farmáři musí překonat, jsou dlouhodobé
nájemní smlouvy, které znemožňují dostat
se k půdě. Situaci by aspoň částečně měl
usnadnit nový návrh zákona, který slibuje
nově začínajícím zemědělcům 10 ha ze
státního pozemkového fondu.
Huculové jsou velmi nenároční a není pro ně problém být celoročně venku.
V roce 2009 získal pan Roziak dotaci z PRV
ve výši zhruba 50 tisíc EUR na investice do
chovu a nákup techniky. Dotace byla využitá na nákup dvou strojů, stavbu seníku
a hrazení pro ovce.
Rodinná farma
Sedliakových,
Velká Lúka
Podduklianské osvetové stredisko nabízí
ubytování ve zrekonstruované roubence
v areálu hvězdárny.
přímo z farmy formou balíčků. Zhruba 60
hektarů orné půdy slouží pro pěstování pícnin (jílek, vojtěška, jetel), zbytek jsou louky
a pastviny.
Skot si farmář nechává porážet na jatkách
(cena v živém se pohybuje aktuálně kolem
2,8 EUR), ovce poráží přímo na farmě zhruba ve věku 100 dnů (30 – 35 kg). Balíčky
hovězího a jehněčího se pak prodávají za
cenu 7 EUR/kg. Na cenu přitom podle pana
Baláže nemá vliv, zda bylo zvíře chováno
v ekologickém režimu – značka bio slouží
spíš pro lepší propagaci, než že by ovlivnila
zisky farmy.
Pro masná plemena skotu a ovcí se pan Baláž rozhodl zejména kvůli malé náročnosti
na pracovní sílu a lepšímu odbytu. Začal
s chovem skotu plemene Hereford, postupně křížil Simentálem, Blonde d´Aquitaine
a Charolais. Základní stádo má aktuálně 50
kusů a celoročně je chováno venku. Výjimkou je pouze období telení, kdy je skot
v přístřešku. Stejně je to i se stádem zhru-
Na pastvinách ve Skleném je také stádo
asi 22 koní plemene hucul. Toto nenáročné
plemeno malých koní pochází z východních
Karpat a své jméno získalo podle etnické
skupiny Huculů, pastevců, kteří žili v ukrajinských a rumunských Karpatech a živili
se chovem ovcí a koz. S pomocí malých
horských koní pak sváželi mléčné produkty
z hor na trhy do měst, cestou zpět si občas
Dojírna s místy pro 40 ovcí zvládne spolu se čtyřmi zaměstnanci 200 ovcí za hodinu.
Bahnění se plánuje tak, aby na Velikonoce
měly jehňata váhu zhruba 10 kilo. Připouštění je volné, na každých 40 bahnic je ve
stádě jeden beran. Rodí se v průměru 131
jehňat na 100 bahnic a zhruba 80% porodů
proběhne během tří týdnů. Zhruba 200 jehniček je vybráno na obnovu stáda, zbytek
se prodá do Itálie za 2,4 EUR/kg. Vlnu lze
prodat pouze na technické účely
a cena je maximálně 0,8 EUR/kg, přičemž
jen ostříhání vychází na jedno euro.
Pan Sedliak využil v roce 2004 hned první
možnost financovat v rámci PRV nákup
kolika strojů na obhospodařování travních
porostů. V dalších letech (2006 a 2011) se
ještě pokoušel o další investiční podporu
žádat, ale žádosti bohužel z důvodu nedostatku finančních prostředků nebyly přijaty.
Podařilo se mu získat pouze dotaci ve výši
70.000 SVK v rámci opatření přizpůsobení
podniku v personální oblasti.
Starosty a začínající farmáře z okresu Svidník zajímala situace v České republice.
Diskuse s farmáři
a starosty z okresu
Svidník, Roztoky
Rodinná farma Hutka
AGRO BESKYD, Vyšný
Mirošov
Ve večerních hodinách jsme se v Podduklianském osvetovém stredisku zúčastnili workshopu s názvem Má Dukla potenciál
na rozvoj farmaření? Workshop uspořádalo občanské sdružení Dukla pro starosty
O něco jednodušší začátky hospodaření,
než má většina zájemců o farmaření, měl
díky svému otci, který mu s farmou finančně pomáhá, Miroslav Sim. V roce 2012 od- 
koupil se svým kamarádem zchátralý areál
37
38
Selská revue 2014
Z aktivit ASZ
družstva a začali hospodařit na 30 hektarech vlastní a asi 270 hektarech pronajaté
půdy. Vzhledem ke kvalitě půdy jsou zde
nájmy samozřejmě nižší než na jižním Slovensku, Miroslav Sim pronajímá většinou
za cenu 18 EUR/ha, pouze za církevní půdu,
které má v nájmu asi 50 ha, platí 35 EUR/
ha. Většina pozemků je trvale zatravněná,
pouze 13 hektarů je orná půda, která slouží
pro pěstování krmného obilí pro vlastní
potřebu farmy.
Část strojů do začátku pomohl pořídit otec
mladého farmáře, vysoký úředník ministerstva obrany.
Jinak se pan Sim s kolegou a jedním zaměstnancem věnují chovu masného skotu
plemene Limousine, který je celoročně venku. V roce 2012 nakoupili v zahraničí stádo
jalovic za cenu 2,5 EUR/kg a plemenného
býka z aukce na Slovensku (3.000 EUR)
a v letošním roce mají tedy první ročník
telat. Odbyt zatím vyřešený není.
www.asz.cz
mangalica. Toto plemeno známé především pro své kvalitní sádlo (údajně bez
obsahu tzv. zlého cholesterolu) se využívá
především na výrobu uzenin. Poté, co po
druhé světové válce kvůli své náročnosti
na krmení a malému počtu selat mangalica
téměř vymizela, se obliba tohoto plemene
nejen na Slovensku ale i u nás začíná vracet. V družstvu v Šaříšském Čierném zatím
chovají 10 prasnic, které se připouštějí
přirozeně. V jednom vrhu je 7 – 9 selat,
která jsou buď prodávána hned po odstavu
zhruba ve věku 6 týdnů, nebo vykrmována
do hmotnosti 130 – 140 kg a následně
prodávána podílníkům. Protože zatím není
možnost pastvy, je nutné prasnice přikrmovat zelenou pící.
pro živočišnou výrobu jednou z priorit nastavenou v Programu rozvoje venkova. Dosud zatím o žádné dotace nežádali – především z toho důvodu, že farma byla založena
teprve nedávno. Díky finanční podpoře otce
nebylo nutné ani žádat o úvěry na techniku.
Část strojů se navíc daří půjčovat od nedalekého komunálního družstva (viz níže).
Komunálne
polnohospodárske
družstvo, Šaríšske
Čierne
V Šaríšském Čierném původně fungovalo JRD Smilno, které se po transformaci
rozdělilo na několik částí. Tu v Šaríšském
Čierném převzal jistý veterinář původem
z Afghánistánu, bohužel se mu ale nepodařilo jej udržet v příliš dobré kondici, a tak
družstvo v roce 2002 převzala s několikamilionovým dluhem obec, která nechtěla
ztratit pracovní příležitosti pro své obyvatele. Zůstalo zachováno s.r.o., aby podílníci
nepřišli o svůj majetek a družstvo začal
vést místní starosta, pan Buvalič. Symbióza
družstva s obcí se projevuje i v sociální
funkci, kterou družstvo má - je schopné
přechodně zaměstnat lidi, kteří přijdou
o práci, a poskytuje také dotovaná pracovní
místa přes úřad práce.
Starou techniku družstvo zásadně neprodává,
ale skladuje pro další využití na náhradní díly.
především ovsa a triticale – vše se spotřebuje buď pro vlastní zvířata, nebo na deputát pro podílníky.
Hlavní činností je chov skotu. Původně zde
bylo stádo dojnic, ale postupně se kvůli
klesající ceně mléka (aktuálně cca 0,3
Do budoucna plánují ve Vyšném Mirošově
především investice do budov, na něž by si
rádi požádali o podporu z PRV. V nadcházejícím období jsou totiž investice do staveb
Družstvo má dále řadu doplňkových činností, počínaje službami v lesnictví a zemědělství, konče vyvážením komunálního
odpadu pro obec konče. Disponuje totiž neuvěřitelnou sbírkou techniky všeho druhu.
Pan předseda Buvalič se nechce zbavovat
žádných strojů a vše se tedy skladuje pro
možné další využití na náhradní díly.
Z hlediska dotací využilo družstvo v roce
2007 dotaci zhruba 4.500.000 SVK na
modernizaci hospodářského dvora. Ta byla
využita na nákup strojů a investici do živočišné výroby – především zařízení stáje pro
chov prasat.
Rodinná farma Jána
Sokolyho, Stanča
Družstvo nedávno začalo s chovem prasat
plemene mangalica, které je známé svým
vynikajícím sádlem údajně bez obsahu
„špatného“ cholesterolu.
V nejbližší budoucnosti chce Miroslav Sim
investovat do budouv pro živočišnou výrobu.
Celkem má družstvo v Šaríšském Čierném
700 hektarů zemědělské půdy a 600 ha
lesa. Pouze kolem stovky hektarů je pronajato od státu za minimální cenu, zbytek
jsou pozemky podílníků. Většinu půdy opět
tvoří travní porosty sloužící jako pastviny
pro skot, 60 hektarů je určeno k pěstování
39
EUR/l) a nedostatku kvalifikované pracovní síly přechází křížením býkem plemene
Charolais na masný skot. Aktuálně je zde
asi 250 kusů základního stáda, ročně se
prodává asi 100 – 120 kusů na zástav (ceny
kolem 2,2 – 2,5 EUR/kg). Nově v družstvu
začínají také s chovem prasat plemene
Po dvou dnech strávených v kopcovité
krajině středního a východního Slovenska
jsme se na poslední dvě farmy vrátili do
nížinaté oblasti, tentokrát ve východní části
Slovenska. V obci Stanča jen pár kilometrů
od maďarské hranice hospodaří Ján Sokoly
společně se svým synem. Původně vystudovaný chemik zde před revolucí pracoval ve
státním statku, kde bývala farma s 500 kusy
dojnic a tisícovkou býků. Po revoluci zde
proběhla restituce, v níž si většina vlastníků
nechala vyplatit svoje podíly (za hektar
půdy se vyplácelo 26.700 SVK) a následně
šel statek do konkurzu. Bohužel se na stavu několika dvorů, které ke statku patřily,
podepsali i místní obyvatelé, kteří nově
zrekonstruované budovy začali rozebírat na
stavební materiál. Po této etapě zde chvíli
působil soukromý vlastník a ten v roce 1998
celý areál prodal panu Sokolymu.
Ten se zde věnuje na 300 hektarech půdy,
z nichž je asi 70 ha vlastních, pěstování
obilovin a olejnin. Půda je zde velmi úrodná, ani tak ale ceny a nájmy za půdu nedosahují těch na jižním Slovensku. Skladování produkce má pan Sokoly vyřešeno v pů-
Farma je velmi dobře vybavena stroji, s nimiž poskytuje služby na 1.200 ha.
vodních halách po státním statku, v plánu
je nyní pořízení sušičky na obilí. Aktuálně
probíhá také přesun farmy do nového areálu v obci, kde jsou lepší prostory pro stroje
a nové kanceláře. Starý areál bude buď
nabídnut k prodeji, nebo pronajat.
Protože farma je velmi dobře vybavena
stroji, velkou část příjmů tvoří také služby,
které pan Sokoly se synem dělají asi na
1.200 hektarech. Další složku příjmů tvoří
autobusová doprava, kterou ale farmář spíš
než jako výdělečnou činnost bere jako svůj
koníček.
dohromady asi 200 hektarů vlastních
a tisícovku hektarů pronajaté půdy. Rozlehlý areál družstva se jim daří postupně opravovat a stavby využívat jako sklady
a stáje pro skot a prasata. Farma zaměstnává kromě svých majitelů dalších osmnáct
lidí, kterým majitelé vyplácí čistou mzdu ve
výši 3 EUR/hod.
Loni bohužel jeden z traktorů pořízených na
dotaci shořel přímo na poli...
Farmě ve Stanči se podařilo využít několik
projektů k financování investic. Ještě před
rozjetím PRV to byla investiční dotace na
nákup strojů ve výši 3.150.000 SVK (60% pořizovací ceny strojů) a v roce 2009 díky tlaku
ZVPAS prošel i původně zamítnutý projekt
na rekonstrukci podklady ve skladovací hale
a nákup strojů za celkem 75.000 EUR.
Farma Dubina, Čelovce
Stejně jako předchozí farmář začali Ján
Volkai a Pavol Loča hospodařit koncem
devadesátých let, když odkoupil družstvo
v likvidaci. Se svým společníkem mají nyní
Farma v Čelovcích je vybavená moderním
silem a čističkou obilí,
V rámci rostlinné výroby je produkce zaměřena na pěstování obilovin a olejnin,
především pšenice, ječmene, slunečnice,
řepky, kukuřice na zrno i na siláž a čiroku.
V době naší návštěvy už byl kompletně
sklizen ozimý ječmen, výnos byl v průměru
6,3 tuny a aktuální cena 125 EUR/t. Farma
má vlastní sušičku na obilí a nedávno majitelé pořídili čtyři sila na 44 tun obilí – část
nákladů pokryla dotace z Programu rozvoje 
venkova. Původně podpora sice měla být
40
Selská revue 2014
Z aktivit ASZ
www.asz.cz
jako úkryty před tatarskými nájezdníky
ve 13. století. Kromě toho zde skladovali
potraviny a časem přišli na to, že zde
dobře zraje víno. Je zde celoročně 11°C,
vysoká vlhkost, která zaručuje malý odpar
vína a samozřejmě několik desítek druhů
plísní. Největší rozmach zde zažila výroba
tokajského v 15. – 17. století, kdy produkce
v Malé Trni dosahovala asi 6 milionů litrů.
Farma využívá přilehlé pastviny k chovu masného skotu, ovcí a koz.
ve výši 50%, ale ve finále došlo k navýšení
nákladů na stavbu sil a dotace ve výši asi
47 tis. EUR tak pokryla zhruba jen 40%
investice. Další dotace v podobné výši byla
využita na rekonstrukci haly. Pavol Loča
pak dále získal ze Sektorového operačního
programu Polnohospodárstvo finance na
nákup postřikovače.
Největší dva problémy, kterých se oba společníci obávají, jsou spojeny s konkurencí
ze zahraničí. Jednak se chystá otevření trhu
s Ukrajinou, která by na Slovensko mohla
exportovat zemědělské komodity za velmi
nízké ceny. Druhým problémem je zvyšující
se cena půdy v oblasti, v návaznosti na
zahraniční investory, kteří by rádi využili
zdroje teplé vody v podloží k pěstování
ovoce a zeleniny ve sklenících.
V Čelovcích zůstal i přes špatné výkupní
ceny prozatím chov prasat, a to necelá
padesátka prasnic různých plemen. Špatné
výkupní ceny farma částečně řeší tím, že
prasata prodává zaměstnancům a zhruba
25 kusů ročně zpracuje přímo ve vlastní
kuchyni, kde se připravují obědy pro zaměstnance. Kromě toho v Čelovcích chovají
menší stádo masného skotu, ovcí a koz
a několik desítek slepic a hus.
Vinarstvo Tokaj Macík,
Malá Trňa
Závěr zájezdu obstaralo vinařství Tokaj
Macík, kde jsme absolvovali prohlídku
sklepů s degustací tokajského vína a patřičným odborným výkladem. Sklepy v Malé
Trni jsou jedněmi z posledních zachovalých
historických sklepů, které místní obyvatelé
vykopali v sopečné vyvřelině tufu původně
Tokajským vínem může být nazýváno pouze
víno vypěstované v oblasti Tokaj, kterou
vymezil v roce 1908 uherský zákon a která
zahrnuje asi 900 hektarů vinic ve čtyřech
slovenských obcích a necelých 6.000 hektarů v Maďarsku. Tato oblast se vyznačuje
dlouhým podzimem, během něhož víno
přezrává a za přispění botrytické plísně se
mění v cibéby. Podle jejich obsahu se tokajské dělí na samorodé (pouze netříděné
bobule, kde podíl cibéb závisí na ročníku,
zraje dva roky, z toho aspoň rok v dřevěném
sudu), tokajské výběry a tokajské esence.
Množství cibéb pro výběry se odměřuje putnami – podle počtu puten o objemu 28 litrů
v jednom göncském sudu (136,6 litru) se
vína dělí na tří až šesti putnová. Cibéby se
následně zalijí moštem nebo vínem z bobulí ze stejné vinice a ročníku, jako jsou
cibéby. Výběr následně zraje aspoň tři roky,
z toho dva v sudu.
noho litru nektaru je potřeba 3 tun cibéb,
což odpovídá produkci z cca 10 ha vinice.
Kvašení trvá několik let, protože za vysokého obsahu cukru postupuje velmi pomalu.
Tomu odpovídá i cena, která dosahuje
několika desítek tisíc korun. Trvanlivost
takového produktu je ale prakticky neomezena, klidně i několik stovek let.
Vinařství Tokaj Macík je asi nejznámějším
výrobcem tokajského vína na Slovensku
(celkem je jich na Slovensku pouhých
deset). Rodinná firma, kde nyní vína produkuje již čtvrtá generace Macíkových,
vlastní 100 hektarů vinic (pro pěstování se
aktuálně využívá pouze 40 ha), kde pěstují
především tři hlavní odrůdy používané pro
výrobu tokajského – transylvánský Furmint,
Lipovinu původem z Chorvatska a Muškát
žlutý, který sem dovezli Římané. Vína zrají
ve sklepích, z nichž je zatím zpřístupněno
300 metrů, dalších 600 metrů je nyní před
rekonstrukcí. Ročně produkují asi 200 tisíc
litrů vín, které se prodává do celého světa.
Nejdražší lahve se prodávají až za několik
tisíc EUR, rekordní lahev se zatím prodala
v přepočtu za zhruba půl milionu korun.
Vína od Macíků ale oceňují konzumenti pravidelně také ve vinařských soutěžích.
I když počasí k návštěvě Tater nebylo zrovna ideální, zvládli jsme alespoň výjezd lanovkou na
Skalnaté pleso...
z drtivé většiny o rodinné farmy, jejich zaměření a přístup se od sebe poměrně odlišovaly, takže jsme měli možnost posoudit
celkem reprezentativní vzorek slovenského
zemědělství.
Pokud se týče Programu rozvoje venkova,
který byl nejvyužívanějším investičním ná-
Nejvyšší sortou tokajského jsou pak esence, které lze ale koupit jen vzácně a za
ceny začínající kolem 3.000 korun za litr.
Tokajská výběrová esence se vyrábí prakticky stejně, jako výběr, ale cibéb je potřeba
ještě o něco větší množství, aby výsledný
produkt splňoval hranici 180 g cukru/l.
Vůbec nejvzácnější je pak tokajská esence-nektar, kterou lze vyrobit jen z některých
ročníků cibéb, a to přirozeným kvašením
samotoku pouze z cibéb. Pro výrobu jed-
Na Slovensku je k vidění velké množství opuštěných zemědělských staveb. To by vláda ráda v
příštím období změnila a přizpůsobila tomu i budoucí PRV, kde budou preferovány investice
do staveb pro živočišnou výrobu.
Závěrem
V Čelovcích zatím zůstává i chov prasat,
špatné výkupní ceny se částečně řeší prodejem masa přímo zaměstnancům a zpracováním v podnikové kuchyni.
Vynechat ochutnávku Tokajského vína a prohlídku jedněch z nejlepších sklepů v Malé Trni by
byla velká škoda...
Cílem cesty bylo srovnání nejen obecně
zemědělství na Slovensku a v ČR, ale také
využití investičních dotací z evropských
fondů v obou státech. Díky spolupráci
s profesní organizací soukromých zemědělců ZVPAS se podařilo sestavit pestrý program z návštěv farem v několika odlišných
oblastech Slovenska. Přestože se jednalo
strojem, pohled rodinných farem byl zcela
jistě negativně ovlivněn nespravedlivým
přístupem k různým velikostem a zaměřením podniků při stanovování bodového
systému. Slovenská vláda se sice snažila
podpořit živočišnou výrobu a pěstování
speciálních plodin, ale její snaha byla ve
výsledku spíše kontraproduktivní.
V nastavení slovenského PRV samozřejmě
nemohou být velké rozdíly, protože hlavní
rámec je nastaven evropskými pravidly.
Nicméně poměrně nás překvapil fakt, že
většina zemědělců žádala o poměrně vysokou finanční částku s tím, že z projektu
byl následně hrazen nákup několika strojů
(např. traktor + celá řada strojů pro obhospodařování travních porostů). Druhá odlišnost od českých zvyklostí spočívala v tom,
že zemědělci ihned po vyhlášení výzvy
začali nakupovat stroje, aniž by měli sebemenší jistotu, že jejich projekt bude úspěšný. Výsledkem pak byla v mnoha případech
nepříjemná nutnost nakoupené stroje vrátit. Zemědělci si také velmi často stěžovali
na nedostatečné či přímo mylné informace,
které často dostávali na školeních, které se
k chystaným výzvám PRV vztahovaly.
Tento zájezd organizovaný Asociací soukromého zemědělství okresu Litoměřice
byl jednou z prvních společných akcí české
a slovenské organizace sdružující rodinné
farmy. Spolupráce bude v budoucnu určitě
nadále rozvíjena – ať už v rámci letošního
Roku rodinných farem, tak i v další budoucnosti. Čeští a slovenští farmáři mají mnoho
společného, týkají se jich stejné problémy
a mohou si být vzájemně hodně nápomocni
při konzultování postupu například právě
při nastavování evropských dotačních programů v jednotlivých státech.
11. 8. 2014
text a foto: Veronika Jenikovská
41
42
43
Je čas na nákup navigačního systému
Inzerce
Selská revue 2014
Z aktivit ASZ
Farma zdeňka
s ministrem otevřeli čtvrtou
sérii Farmářských slavností
V první letní den se otevřely brány členské farmy Asociace soukromého zemědělství Olomouckého kraje – Farmy Zdeňka v Hustopečích
nad Bečvou, aby přivítaly více než dvě tisícovky návštěvníků, převážně rodin s dětmi. Ty se zde rozhodly lépe poznat život na farmě,
pobavit se a nakoupit poctivé čerstvé potraviny přímo od farmářů
v rámci čtvrté série Farmářských slavností, pořádaných Ministerstvem zemědělství ČR.
„Je třeba ukázat, že naši zemědělci hospodaří na vysoké úrovni, mají kvalitní ustájení,
technologie a vyrábějí i finální produkty.
Akce je zaměřena na rodiny s dětmi proto,
aby se mohly podívat, o čem zemědělství
jako obor dnes je. Třeba je to nějakým
způsobem osloví, aby se jednou mladá
generace rozhodla více vstupovat do zemědělství,“ řekl ministr zemědělství Marian
Jurečka, který Farmářské slavnosti společně
s majitelem farmy Antonínem Horníkem,
předsedou ASZ Olomoucko Václavem Koutným a starostkou městyse Júlií Vozákovou
oficiálně zahájil.
Rodinná farma Zdeňka v současné době
obhospodařuje 150 ha půdy, živočišnou
výrobu představuje chov 130 kusů mléčného skotu, z toho 90 holštýnského plemene.
Hlavním cílem farmy je produkce vysoce
kvalitního mléka, které je denně dodáváno
nejen do Mlékárny Kunín, ale prodává se
i přímo ze dvora.
R
stroje při využití pilotů pro řízení
- plánování pojezdů strojů po pozemcích
předem ve vašem domácím počítači
- snížení únavy při práci na poli a přesnější
a vyšší výkony
uku v ruce s dobrými hospodářskými
výsledky posledních let zemědělští
hospodáři stále více investují do moderních
technologií šetřících vstupy a usnadňujících
práci. A tak není divu, že jako dobří pomocníci se na stále menších a menších výměrách
běžně objevují i zemědělské GPS navigace.
Společnost Trimble je výrobcem ucelené
řady kvalitních navigačních systémů, se
kterými mají dobrou zkušenost stovky
zemědělců v České republice. Jejich výhodou
je konstrukce přímo pro zemědělství, dobrý
a srozumitelný software s grafikou v češtině,
který stroj neomylně navádí po poli právě
tak jak chcete, se znázorněním již ošetřené či
kultivované plochy. Samozřejmostí je kvalitní
a odolné zpracování pro podmínky práce v
prachu či mlze a důležitý je také servis
a bohaté zkušenosti s instalací, které
můžeme nabídnout.
Další výhodou systémů Trimble je možnost
instalace téměř na všechny typy traktorů
a samojízdných strojů u nás používaných, bez
ohledu na značku. Pestrá nabídka navigací
a dalšího vybavení, jako jsou autopiloty,
Instalace systémů Trimble je možná na
různé druhy strojů.
vyniká variabilitou a možností vše přikupovat
postupně. Od jednoduché GPS navigace po
autopilot či vypínání sekcí postřikovače; od
možnosti využít bezplatný signál Egnos až po
přesné korekce RTK do 2 až 4 cm.
GPS navigační systémy vám přinášejí:
- přesnější pojezd, a tím úsporu hnojiv,
postřiků, osiv
- lepší navazování záběrů či jízdu přes jeden
záběr při přípravě půdy, a tím úsporu nafty
- možnost lépe se věnovat samotné práci
Navigační systémy se stávají běžnou součástí
práce v zemědělství, tak jako například mobilní telefony v běžném životě. Narozdíl od
nich však vždy přinášejí zvýšení efektivity
pracovní činnosti a usnadnění práce na poli.
A o to přece jde. Zvýšit svůj zisk, a přesto si
práci v přírodě užít a mít nakonec i dost času
na odpočinek a rodinu.
Před rozhodnutím o nákupu navigačního
systému si pozvěte našeho obchodnětechnického zástupce, s kterým prokonzultujete své potřeby a on vám navrhne
nejvhodnější konfiguraci přímo pro vaše
hospodářství. Tato prvotní návštěva a konzultace je samozřejmě zdarma a zahajuje
povětšinou trvalou spolupráci na dalším rozvoji využití GPS systémů na vaší farmě.
Ing. Václav Jirka, Leading Farmers CZ, a.s.
Je čas ulehčit si práci!
Farma Zdeňka přivítala v první letní den návštěvníky v pořadí již čtvrté série Farmářských
slavností.
čerstvý domácí tvaroh, sýry měkké i polotvrdé,
máslo, kyška či podmáslí. Ty jsou nabízeny jak
v prodejně přímo na farmě, tak na farmářských
trzích či ve specializovaných prodejnách. O výrobky z faremní mlékárny, ale i další
produkty prodávané v rámci akce – kozí
sýry, med a výrobky z něj, mošty či koláče,
byl ze strany návštěvníků obrovský zájem.
Automatické systémy
řízení Trimble. Sleva
10% pro členy ASZ ČR
EZ-Guide 250
CFX-750
EZ-Pilot
Kromě celodenního zábavného programu byla k dispozici také zemědělská technika a výstava hospodářských zvířat.
V roce 2011 se totiž rodina Horníkových rozhodla začít zhodnocovat mléko formou výroby
mléčných výrobků přímo na farmě. Zrealizovala projekt pod názvem „Zdraví, sílu najdeš
v sýru!“, jejímž výsledkem je výstavba mlékárny, kde se zpracovává více než dva tisíce
litrů mléka týdně. Mezi hlavní výrobky patří
„Horníkovi znám už přes deset let. Několikrát jsme tu jeli s kombajnem na žně. Obdivuji, že se rozhodli pro živočišnou výrobu.
Za největší krize, kdy bylo mléko za mizerné
výkupní ceny, se rozhodli vybudovat mlékárnu. Dnes je evidentní, že to byl krok
správným směrem,“ uvedl Jurečka.
Děti ocenily zejména možnost pohladit si
hospodářská zvířata – krávy, kozy či drůbež
a zábavný program – stezku s úkoly, bublinkování a taneční dvojici Myš Maš.
Kontaktujte naše obchodní
zástupce, kteří připraví nejlepší
řešení pro Váš traktor a Vaši farmu.
Leading Farmers CZ, a.s.
Klánovická 485/43
198 00 Praha
[email protected]
24. 6. 2014
text: Šárka Gorgoňová
foto: Vendula Pospíšilová
Radek Svoboda
Aleš Otáhal
Václav Jirka
44
Selská revue 2014
Z aktivit ASZ
www.asz.cz
Jak hospodaří
11. generace rodiny
Poláčkových?
Jak vypadá dnešní venkov? Jak se žije a hospodaří na moderní rodinné farmě? Jak chutnají poctivé čerstvé potraviny? Na všechny tyto
otázky odpověděla sobotní akce, pořádaná Ministerstvem zemědělství ČR, na farmě rodiny Poláčkových v Holi nedaleko Prahy. Ta
se v roce 2002 stala historicky prvním vítězem prestižní soutěže
Asociace soukromého zemědělství Farma roku.
Stádo holštýnského skotu se od roku
1992, kdy se Poláčkovi definitivně rozhodli
produkci mléka věnovat, rozrostlo na současných 280 kusů, z čehož je v průměru
200 dojeno. Užitkovost stáda se pohybuje
kolem 11 tisíc litrů. V roce 2013 byla dokončena nová moderní stáj pro dojnice
s dojírnou. Odbyt produkce je částečně
řešen přes mléčné automaty, kterých je
rozmístěno celkem pět, vždy u velkých
supermarketů.
M
ajitel farmy Oldřich Poláček je členem
už 11. generace Poláčků, jejichž rodová historie na statku v Holi sahá až do
17. století. Hospodařit začal v roce 1990
na 37 hektarech a s 18 zrestituovanými
kravami. Postupným pronájmem a koupí se
Poláčkovým podařilo navýšit výměru až na
současných zhruba 400 hektarů, na nichž
roste především pšenice, sladovnický ječmen, řepka, cukrovka, kukuřice a vojtěška.
Aktivity Poláčkových ale u rostlinné výroby
a chovu skotu nekončí. Nedávno byl v Holi
vybudován areál pro ustájení 18 koní s veškerým zázemím včetně kryté haly
a klubovny, probíhá zde také hippoterapie.
V loňském roce byla uvedena do provozu
bioplynová stanice o výkonu 0,5 MW.
„Za posledních více než dvacet let se nám
podařilo vybudovat moderní hospodářství,
Po celý den byl jak pro děti, tak pro dospělé
připraven zábavný program.
Návštěvníci obdivovali zejména novou moderní stáj s dojírnou, která byla dokončena v loňském roce.
Nechyběla ani zemědělská technika.
na které jsme velmi pyšní. Snad jen sedlák
si dovede představit, kolik píle a úsilí se za
tím skrývá. A kolik zoufalství a bolesti zažili
naši předci, když byli ze statku v padesátých
letech v rámci násilné kolektivizace vystěhováni. Věřme, že takového neodpustitelného
příkoří se selský stav už nikdy nedočká,“
řekl v úvodu sobotních Farmářských
slavností Oldřich Poláček.
„Farma rodiny Poláčkových je opravdu
ukázkovým, moderním hospodářstvím s vysokým standardem welfare v chovu zvířat,
se vztahem ke krajině a přírodě,“ ocenil
rodinnou farmu v průběhu slavnostního
zahájení ředitel Krajské veterinární správy
Středočeského kraje Zdeněk Císař.
O tom se mělo možnost přesvědčit i několik
tisíc návštěvníků, kteří farmu v rámci slavností navštívili. Obdivovali její vzhled, moderní zemědělskou techniku, hospodářská
zvířata a stali se dokonce i svědky narození
dvou telátek – dvojčátek. Po celý den byl
jak pro děti, tak dospělé připraven zábavný
program, velký úspěch měly prodejní stánky s produkty a výrobky farmářů z okolí.
Jak vidno, myšlenka Asociace soukromého
zemědělství ČR ukázat laické veřejnosti tradiční selská hospodářství úzce spojená s životem na venkově, se neminula účinkem. Během čtyř let pořádání Farmářských slavností
na ně zavítalo už hodně přes sto tisíc návštěvníků.
Velký úspěch měly prodejní stánky s produkty a výrobky farmářů z okolí.
Senátorka Veronika Vrecionová upozornila na důležitou roli, kterou rodinné farmy hrají
v rámci světového zemědělství.
25. 8. 2014
text: Šárka Gorgoňová
foto: Vendula Pospíšilová
45
46
Selská revue 2014
Z aktivit ASZ
www.asz.cz
především o praktické kurzy, týkající se zpracování produktů ze surovin vyrobených na
farmě a velkou pozornost věnují farmáři také
propagaci a prodeji své produkce.
Vzdělávací pobyty v rámci
programu Leonardo da Vinci
Asociace soukromého zemědělství okresu Litoměřice využila v letošním roce možnosti zapojit se do programu Leonardo da Vinci
a úspěšně zorganizovala v rámci mobilitního projektu nazvaného
Pracovně vzdělávací pobyty pro inovaci v oblasti vzdělávání ve
výrobě bioproduktů v rámci ekologického zemědělství (akronym
MOBBIOP) pro pracovníky v odborném vzdělávání dvě týdenní studijní cesty do Itálie.
P
rogram byl tedy sestaven z návštěv vzdělávacích institucí, které se zabývají touto
oblastí teoreticky a také podniky, které se
bioprodukty zabývají v praxi. Cílem cesty byl
konkrétně region Toskánsko, který je vyhlášený mimo jiné svými zemědělskými usedlostmi
a agropenziony v malebné kopcovité krajině
a především širokou nabídkou kvalitních lokálních zemědělských produktů, které jsou velmi
často v biokvalitě. A v tomto ohledu cesta po
Toskánsku rozhodně nezklamala.
Region ve střední Itálii, který jsme navštívili,
má rozlohu 22 990 km², 3,5 miliónu obyvatel
a dělí se na 10 provincií. Hlavním lákadlem
k návštěvě Toskánska je pro turisty především
jeho historie, renesanční umění, malebná
městečka a také působivá krajina, která je,
jak jsme se měli možnost přesvědčit, plná
nejen vinic a olivových hájů, ale také rodinných farem i větších zemědělských podniků.
A druhým největším zdrojem příjmů je v Toskánsku po turistice právě zemědělství. Těchto
dvou oborů se ani nijak významně nedotkla
ekonomická krize. Zemědělské výrobky považují Toskánci za svůj „poklad“ a podle toho
se k němu také chovají – obyčejní lidé tím,
že lokální produkty hojně nakupují a politici
všemožnými formami podpory (nižší daně
pro zemědělce, projekty na podporu prodeje,
dotační tituly…).
Obecný přehled o toskánském zemědělství
a situaci v odborném vzdělávání v této oblasti nám poskytli hned na úvod pracovníci
Zemědělského institutu vzdělávání a odborné
přípravy ve Florencii. Region z hlediska zemědělství popsali jako multifunkční – aktivity
zdejších zemědělců jsou velmi široké a sahají
Toskánsko je vyhlášené pestrým sortimentem kvalitních bioproduktů, o které jeví zájem nejen místní spotřebitelé, ale i turisté.
Perfektně připravený rozmanitý odborný program, který připravila partnerská organizace
CEDIT s důrazem na vzdělávání v ekologickém
hospodaření a přímém prodeji, který je pro
Toskánsko tak typický, a vstřícnost a ochota
jednotlivých farmářů a zástupců organizací
podělit se o všechny informace nám pomohla
získat velmi ucelený přehled o zemědělství,
potravinářství a vzdělávání v těchto sektorech
v Toskánsku. Studijní návštěva regionu by byla
určitě výbornou inspirací pro všechny rodinné
farmy, protože Italové jsou minimálně o krok
dále, pokud se týče zpracování bioprodukce,
prodeje a marketingu. Učit by se v Toskánsku
měli také spotřebitelé, protože právě ti mají ve
svých rukách velkou část úspěchu toskánských
farmářů, a regionální politici, kteří zde dokázali nalézt vhodné formy podpory podnikatelů
na venkově. Účastníky také zaujala spolupráce
mezi jednotlivými farmáři ať už pod zastřešením odbytových družstev nebo samostatně.
Odborná část programu zájezdu byla doplněna o možnost ve volném čase navštívit některé turistické cíle – především samozřejmě
v rámci renesančního města Florencie, kde
jsme trávili většinu volného času. Zážitek byl
okořeněn ochutnávkami vína, sýrů a oleje,
návštěvou několika obchodů a trhů s tradičními výrobky.
28. 4. 2014
text: Veronika Jenikovská
foto: Jana Breburdová
a Veronika Jenikovská
kteří si uvědomují důležitost podpory místních
zemědělců a podnikatelů. V současné době je
populární koncept „chilometro zero“ – tedy
kilometr nula, který má za úkol zvýhodňovat
a propagovat lokální produkty, které není
třeba převážet na velké vzdálenosti.
Obě skupiny měly v programu zařazeny také návštěvy zaměstnavatelů - farem v oblasti
Mugello
od produkce vína a chov skotu, přes lesní
hospodářství a agroturistiku až po spolupráci
se školami a sociální projekty. Zemědělské
půdy včetně lesů je v Toskánsku cca 1.295 tis.
ha, z toho 755 tis. ha orná půda. Na této půdě
hospodaří zhruba 72 tisíc farem, průměrná
výměra orné půdy je tedy kolem 10 hektarů.
Celkem zemědělství zaměstnává asi 173 tisíc
lidí (z toho 35 % žen).
Zemědělství je velmi rozmanité, protože
i podmínky jsou v Toskánsku různorodé – od
pobřeží moře až po 1.800 metrů vysoké hory.
Hlavními a typickými komoditami, které zdejší
půda produkuje, jsou samozřejmě olivy a víno
(to jsou i produkty nejziskovější), dále obilniny
(včetně tradičních odrůd na výrobu těstovin),
luštěniny, kukuřice a okrajově zelenina či kvě-
tiny. Velkou část ploch také zabírají pastviny
a lesy. Kromě toho se Toskánsko může pochlubit mnoha speciálními rostlinnými produkty
– například lanýži, kaštany, tabákem či šafránem. Velké rozlohy pastvin v kopcovitějších
oblastech jsou využity pro chov hlavně masného a v menší míře mléčného skotu, mléčných
plemen ovcí a rozšířený je také chov prasat.
Z typických živočišných produktů jsou to pak
především sýry a uzeniny.
Velká část producentů je zaměřena na ekologickou produkci, v současné době i zde
probíhá boom bioprodukce, a to jednak díky
příhodným podmínkám dotační politiky EU,
ale také kvůli velkému zájmů spotřebitelů
o biopotraviny z místních zdrojů. Tomuto
trendu napomáhá i stát a regionální politici,
Další část studijní návštěvy byla věnována informacím o praktickém zajištění celoživotního
vzdělávání pracovníků v zemědělství
a potravinářské produkci zejména v ekologickém sektoru. Kromě semináře a diskuse
na toto téma, které zajistil zemědělský ústav
v Arezzu, proběhl workshop na toto téma,
který představil vzdělávání v praxi – zejména
jeho zaměření na vinařství, které je v Toskánsku velmi častým podnikáním mezi ekologickými zemědělci. Především teoreticky pak bylo
zaměřeno setkání a diskuse se zástupci Kanceláře vzdělávání a odborné přípravy provincie
Florencie, kteří představili systém a organizaci
vzdělávání pracovníků v zemědělství jak v provincii, tak v celé Itálii.
Nejpraktičtější součástí programu byla návštěva farem v oblasti Mugello. Prvním navštíveným podnikem bylo družstvo, které se zabývá
rostlinnou i živočišnou produkcí a zpracováním
oliv, obilí, mléka, masa a dalších surovin na
ekologické produkty. Ty si družstvo také samo
prodává přímo v obchodě u farmy. Následovala prohlídka odlišného konceptu rodinné
farmy, která se zabývá chovem ovcí a výrobou
vyhlášeních sýrů, které prodává opět přímo
z farmy. Účastníci projektu měli během diskuse s farmáři možnost zjistit, jaké jsou potřeby
zemědělců, kteří buď vysílají na vzdělávací
kurzy své zaměstnance, rodinné příslušníky,
nebo je využívají sami. Největší zájem mají
Zahajovací seminář s pracovnicí Zemědělského institutu vzdělávání ve Florencii.
Účastníci byli ubytování v blízkosti centra Florencie, takže zbyl čas i na návštěvu památek ve
městě.
47
48
Inzerce
Selská revue 2014
Z aktivit ASZ
půda - jak zabránit jejímu
znehodnocování?
Asociace soukromého zemědělství se dlouhodobě
a cíleně věnuje tématům, která jsou skutečně zásadní a jež lze ovlivnit. Jedním z těch nejpodstatnějších,
které Ministerstvo zemědělství a řada nevládních
organizací mnoho let ignorovaly, je půda. Půda
jakožto nejcennější zemědělská komodita. Ta byla
také hlavním předmětem semináře, který pořádala
ASZ první zářijový den u příležitosti výstavy Země
živitelka na českobudějovickém výstavišti.
P
ůda není samozřejmá a faktorů, které
přispívají k jejímu znehodnocení, je
mnoho. Jsou důsledkem velmi nešetrných
zásahů do krajiny způsobených kolektivizací venkova v druhé polovině minulého
století a nastolením nájemní velkovýroby
přetrvávající dodnes. „Jednou z nejzávažnějších forem degradace půdy je eroze,
která ji ochuzuje o nejcennější část – ornici.
V České republice je vodní erozí ohroženo
50 % zemědělského půdního fondu, větrnou 14 %. V posledních letech se rovněž
zrychlují úbytky té nejkvalitnější půdy z důvodu průmyslové či bytové výstavby nebo
těžby nerostů,“ řekl při své velmi zajímavé
prezentaci na semináři ředitel Výzkumného
ústavu meliorací a ochrany půdy Jiří Hladík.
„Další formou znehodnocení půdy je frag-
mentace jejího vlastnictví, jako další neblahý pozůstatek komunismu. Malé parcely či
pozemky s několikanásobným spoluvlastnictvím jsou výrazně častěji pronajímány
a vztah vlastníka je k nim pak mnohem
slabší, než by asi měl být,“ informoval místopředseda ASZ ČR Jan Štefl.
Jak této situaci čelit? Právě ochranou vlastníků půdy a snahou o nárůst vlastnictví
půdy obhospodařované rodinnými farmami, neboť je v jejich zájmu předat pozemky
v co možná nejlepším stavu následujícím
generacím. Dále vyšší pravomocí při rozhodování o podobě krajiny lidem, kteří jsou
její součástí, na venkově trvale žijí a mají
tak největší zkušenost s tím, co krajina
potřebuje. A samozřejmě podporou pozemkových úprav, které vytvářejí podmínky pro
racionální hospodaření vlastníků půdy.
„Tématu půdy a její ochrany se naše stavovská organizace přirozeně věnuje od
počátku svého působení. Tedy od doby, kdy
toto téma bylo pod tlakem „výrobní lobby“
všemi zcela paradoxně považováno za okrajové. O problematice půdy lze diskutovat
z mnoha pohledů a rozsah nebude nikdy
konečný. Půdě je věnována i podstatná část
tzv. Křížové cesty českého sedláka, kterou
loni představila ASZ, a kterou se budeme
zabývat i nadále, zejména nyní společně
s otázkou krajinotvorby,“ zmínil v průběhu
semináře tajemník ASZ Jaroslav Šebek.
Půda, voda, krajina – tři prvky, tři hodnoty,
které spolu velmi úzce souvisí a nelze je při
hospodaření oddělovat. Bohužel například
politiky Ministerstva zemědělství či Ministerstva životního prostředí jsou mnohdy
protichůdné. Systém je nastaven tak, že
úředníci sice rozhodují podle resortní legislativy, ale již méně podle souvislostí a vztahů v přírodě. Tím, kdo by měl být nejčastěji
praktickým a odpovědným hybatelem těchto složek, je právě zemědělec. Musí to však
být sedlák, který ve svém katastru, ve kterém hospodaří, také skutečně žije a ne jen,
že párkrát v roce dorazí v obrovském stroji
za „průmyslovým“ zemědělstvím.
Není náhodou, že členem stavovské organizace – Asociace soukromého zemědělství
je také Svaz vlastníků půdy.
Na semináři zazněly příspěvky místopředsedy ASZ ČR Jana Štefla, tajemníka Jaroslava Šebka a ředitele Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiřího Hladíka.
9. 9. 2014
text a foto: hlavní kancelář ASZ ČR
Efektivní zpracování půdy
V
posledních letech čelí zemědělci velmi často extrémním výkyvům počasí.
Dlouhé zimy nebo vlhká jara kladou zvýšené
nároky na rychlost kvalitní přípravy půdy
v krátkém čase. V současné době, kdy se
rozlohy širokořádkových plodin neustále
zvyšují a zejména kukuřice se objevuje na
méně vhodných pozemcích, jsou zemědělci
také nuceni hledat nové způsoby pěstování
těchto plodin. Jedním ze způsobů, jak se
přizpůsobit novým podmínkám pěstování
a v náročné době ekonomických úspor efektivně hospodařit, je pásové zpracování půdy.
Technologie pásového zpracování půdy má
svůj původ v USA, kde se začala vyvíjet
a objevovat koncem 90. let minulého století.
Koncept pásového zpracování půdy KUHN
vychází z jednoho nebo dvou přejezdů po
nezpracovaném pozemku pokrytém rostlinnými zbytky. Během přejezdu je půda
pracovními orgány stroje prokypřena a následně konsolidována podobným způsobem
jako v případě radličkového podmítače.
Celé zpracování probíhá v různě širokých
pásech, ostatní půda na pozemku zůstává
v přirozeném stavu. Četnost přejezdů je liší
dle pěstované plodiny a typu půdy.
U těžkých půd s podílem jílu více jak 25%
je vhodné první zpracování již na podzim,
které má stejný efekt jako podzimní orba.
Základní podmínkou při přípravě půdy je
prokypření tak hlubokého profilu, aby byl
zajištěn dostatečný vývoj kořenového systému pěstovaných rostlin. Kořeny nerostou
horizontálním směrem, ale díky zpracovanému pásu se dostávají do hlubších vrstev
a upevňují rostlinu v půdě.
Pásové zpracování půdy získává jiný rozměr
také ve spojení s dalšími důležitými aspekty
současného zemědělství: Prací na erozně
ohrožených pozemcích, hospodaření s vodou a aplikací kejdy. Ukazuje se, že na takto
obdělávaných pozemcích dochází k výrazně
nižšímu splavování ornice než na pozemcích založených běžným způsobem. Technologie pásového zpracování má ambice poskytnout na erozně ohrožených pozemcích
bezpečné způsoby pěstování široko-řádko-
49
vých plodin. Dalším z vlivů, na které působí,
je hospodaření s vodou. Díky úzkému zpracovanému pásu půdy se zvláště na suchých
pozemcích pozitivně projevují vlivy půdní
struktury v přirozeném stavu. Ve srovnání
s konvenčními způsoby hospodaření se
evaporace vody v pásově připravených
pozemcích pokrytých rostlinnými zbytky
výrazně snižuje. Po výměně aplikátoru je se
STRIGREM také možno zapravovat kejdu.
STRIGER je schopen kejdu zapravit do běžné pracovní hloubky stejně jako průmyslová
hnojiva. Tímto způsobem lze zpracovat až
40 krychlových metrů kejdy nebo na hektar
do hloubky až 35 cm.
Pásové zpracování půdy má svoji budoucnost v zemědělství jistou. Tento způsob
práce je vhodný hlavně pro ty zemědělce,
kteří chtějí efektivně hospodařit s půdou
a půdní strukturou, šetřit náklady na pohonné hmoty a hnojiva a v neposlední řadě
se k půdě chovat šetrně, s respektem pro
budoucí generace.
striger 8 r
• Ochrana půdy před erozí
• Vertikální zpracování do 30 cm
• Rychlá a efektivní příprava půdy
• Dobré hospodaření s půdní vláhou
• Úspora hnojiva díky cílené aplikaci do řádku
• Aplikace kejdy a průmyslových hnojiv se zapravením
STRIGER
unikátní příprava půdy
sklizeň píce | příprava půdy | živočišná výroba | údržba krajiny
be strong, be KUHN
KUHN CENTER CZ a.s.; Tlustice 75; 268 01 Hořovice ; www.kuhncenter.cz - [email protected]ter.cz; tel: +420 602 258 624
50
Selská revue 2014
hydepark ASZ
www.asz.cz
do každého správného stavovského časopisu bezesporu patří otevřená diskuse. Jsme rádi, že nám
v poslední době členové čím dál častěji posílají svoje jasně formulované názory, o které se určitě stojí za to podělit s ostatními členy ASZ a umožnit jim i touto cestou přirozenou diskusi. Zajímavé názory
jste mohli číst už v předchozích číslech selské revue a na webu. nyní však zahajujeme stabilní rubriku
hydepark asz, kam můžete všichni přispívat svými články a kde budeme otiskovat také případně reakce
na ně. vaše texty zveřejníme v původním znění, vyhrazujeme si pouze možnost jazykové a stylistické
korektury.
hlavní kancelář asz
Vyjádření ministra
zemědělství k článku
Zelené údolí KDU-ČSL
Rád bych se vyjádřil k článku pana Jiřího Novotného Zelené údolí KDU-ČSL. Chci předeslat, že se budu věnovat pouze odborné argumentaci,
protože celkové vyznění článku včetně některých výrazů považuji za
takové, které do odborné polemiky nepatří a je nezbytně nutné ponechat na čtenáři, aby si udělal úsudek sám.
měti, abych si vzpomněl, který z minulých
ministrů zemědělství zveřejnil číslo svého
mobilního telefonu.
Ale k věci. Nejsem ministr hledící na zájmy
pouze konkrétního typu či velikosti farem.
Nejsem ministr preferující velké podniky
ani beroucí ohled pouze na malé farmáře.
Považuji se za ministra celého českého
zemědělství. Možná to nemusí být vždy
někomu úplně příjemné, ale snažím se brát
maximální zřetel na všechny české zemědělce bez rozdílu a rozhodovat ve prospěch
našeho zemědělství jako celku Chci, aby
prostor pro růst a rozvoj měla jak malá
hospodářství, tak střední a velké podniky,
pokud plní roli řádného hospodáře, či vytvářejí pracovní místa atd.
J
sem člověk od přírody „zemitý“
a v neformální komunikaci nejdu pro
nějaké to ostřejší zemědělské slůvko
daleko. Přesto si myslím, že v rámci
odborné argumentace je třeba zachovávat
určitá základní pravidla. A některé použité
termíny jako „vyhul“ či „neotravuj,“ které
mi snad rádoby žoviálním tónem mají
podsunout můj vztah (nebo Ministerstva
zemědělství pod mým vedením)
k zemědělské veřejnosti, považuji vůči
své osobě jako vysloveně nefér! V této
souvislosti například marně šátrám v pa-
je důležité rozdělit spravedlivě dotace do
všech prioritních oblastí našeho resortu.
Pozorně naslouchám všem, pečlivě vážím
všechna svá rozhodnutí. Na druhou stranu je však nutné si uvědomit, že finanční
prostředky, se kterými budeme disponovat
v nadcházejícím období, neumožní stoprocentně uspokojit všechny požadavky, které
jednotlivé strany vznášejí.
tzv. proteinových plodin, jejichž pěstování
bude na chov přežvýkavců navázáno. Podobně chci, abychom podporovali některé
další sektory, u nichž se dlouhodobě nedaří zastavit sestupnou tendenci (ovoce,
zelenina, škrobové i konzumní brambory,
chmel a další). Cílem je podpořit skutečnou
produkci v zemědělství tak, aby zemědělci
neprováděli pouze údržbu krajiny, ale také
měli odpovídající produkci. Proto dochází
k zvýšení zatížení dobytčí jednotkou na ha.
Navíc toto zacílení na produkci chtěla drtivá
většina zemědělské veřejnosti.
Značný prostor vyhrazuje pan Novotný
ve svém článku komentování nastavení
podmínek Programu rozvoje venkova 20142020. Tento dokument je v současné době
finalizován, tzn. jsou zapracovávány připomínky z meziresortního připomínkového
řízení. Po schválení Vládou ČR bude v termínu do 17. 7. 2014 oficiálně předložen Evropské komisi ke schválení. Vlastní nastavení
podmínek jednotlivých opatření je kompromisem nejen mezi rozličnými stanovisky
zainteresovaných nevládních organizací,
finančními možnostmi programu, požadavky vyplývajícími z evropské legislativy
ale i strategickými cíli, a to jak na národní
úrovni, tak i na úrovni EU. Uvědomuji si,
že je nezbytné zemědělce seznámit s navrhovanými podmínkami pro poskytování
plateb od roku 2015, a proto bude zahájena
informační kampaň ještě před oficiálním
schválením programu Evropskou komisí.
S ohledem na opakující se požadavky nevládních organizací na nepřímou podporu
živočišné výroby prostřednictvím plošných
plateb jsem rozhodl o podmínění těchto
Právě proto jsem v budoucím nastavení
podpor kladl důraz na tzv. citlivé sektory, to
znamená ty, které se bez určitého zacílení
podpory neobejdou. Proto jsem rozhodl
o maximálním využití možností, daných
evropskými předpisy, pro takové zacílení.
A proto jsem také rozhodl, že nejvýznamnější část těchto podpor půjde na přežvý-
Nejsem ministr hledící na zájmy pouze
konkrétního typu či velikosti farem. Nejsem
ministr preferující velké podniky ani beroucí
ohled pouze na malé farmáře. Považuji se za
ministra celého českého zemědělství.
V rámci přípravy na rozhodnutí o budoucí
podobě reformované SZP jsem velmi pečlivě zanalyzoval všechny možnosti jejího
nastavení, a zároveň jsem tyto možnosti
důkladně projednal se zástupci nevládních
organizací i všech ostatních zainteresovaných institucí. Intenzivně si uvědomuji, jak
kavce, jejichž počty klesly za posledních
cca 20 let na třetinu. To nemluvím o tom, že
jsem zároveň rozhodl, aby byl celý systém
nastaven tak, aby k zemědělcům chovajícím přežvýkavce doputovaly touto formou
nejenom přes 2 miliardy korun ročně, ale
další cca 0,5 miliardy korun prostřednictvím
foto: Gabriel Kužel
opatření dodržením podmínky minimální
intenzity chovu hospodářských zvířat, kdy
v porovnání s předchozím obdobím dochází
k nárůstu požadovaných počtů zvířat. Tato
úprava je již dlouhodobě avizována. Přestože v případě ekologického zemědělství je
tento nárůst výrazný, věřím, že napomůže
k reagování na vzrůstající poptávku veřejnosti po kvalitních potravinách a na požadavek efektivního zacílení podpor ekologického zemědělství.
Ministerstvo zemědělství se rozhodlo v programovém období 2007 - 2013 přistoupit
k podpoře zemědělských bioplynových stanic (BPS) především se dvěma cíli. Přispět
k určitému minimálnímu procentu produkce
energie z obnovitelných zdrojů, ke kterému
se Česká republika zavázala, a stabilizovat
zemědělské podniky prostřednictvím diverzifikace příjmů. Bohužel, ne ve všech případech se podařilo nastavit podmínky
a pravidla pro podporu BPS vždy dobře
a se zacílením na podporu živočišné výroby. Pro nové období ponecháváme teoretickou možnost podpory BPS, protože zde
musíme počkat a vycházet z aktualizované
energetické koncepce ČR. Pokud nějaké
BPS mají ještě vzniknout, pak to bude
jedině v úzké návaznosti na živočišnou
výrobu, případně na využití biomasy, v žádném případě zde nebude větší prostor pro
využití kukuřičné siláže. Alokace na toto
opatření je nyní spíše symbolická, to proto,
abychom tuto možnost ponechali v teoretické rovině. V průběhu příštího roku budeme
vědět, zda je to reálné z pohledu energetické koncepce ČR či nikoliv. Pokud ne, půjde
těchto 33 milionů korun ročně do investic
v zemědělství.
Zároveň důsledně dohlížím na to, aby nastavení nových prvků SZP, jako je např. ozelenění, bylo na jedné straně pro naše zemědělce co „nejstravitelnější,“ ale na druhou
stranu, abychom ho zároveň nenásilnou
formou využili v oblastech, kde nás bota
tlačí. Proto byla ČR jedním z nejhlasitějších
zastánců rozšíření plnění tzv. EFA mimo jiné
o dusík vážící plodiny (např. jeteloviny či
luskoviny), a proto jsem dal pokyn k tomu,
aby ČR nepodpořila schválení evropských
předpisů, pokud se nezvýší koeficient započítání těchto plodin z 0,3 na 0,7. A hle,
podařilo se. (EK už příslušnou úpravu komunitárních předpisů předložila.
Právě tato nastavení považuji za taková,
která nám napomohou zvrátit dosavadní
negativní trendy vývoje českého zemědělství. Jako jednotlivé střípky, které složí celou mozaiku. Posílení podpory přežvýkavců
(ale ne těch, kteři byli chováni v minulosti
v rámci tzv. odpojení podpor od produkce,
ale těch skutečných, v současnosti chovaných), nové nastavení tzv. greeningu, ale
i mnohé další nástroje, na jejichž detailní
popis tady není prostor , považuji za soubor
opatření, jak podpořit zdravý dlouhodobý
strukturální vývoj jak živočišné, tak i potažmo rostlinné výroby. Každý, kdo zemědělství aspoň trochu rozumí, ví,
o čem hovořím. Jde např. o otázku existence travních porostů, rozšíření jetelovin či
luskovin, z toho vyplývající pozitivní dopad
na zlepšení půdní úrodnosti, zlepšení
retence vody a tudíž snížení eroze a řady
dalších a dalších problémů, se kterými se
české zemědělství v současnosti potýká.
24. 6. 2014
text: Marian Jurečkal
51
52
Selská revue 2014
hydepark ASZ
www.asz.cz
Stále hlasitější hýkání
úředního šimla
Ačkoliv je o sedlácích známo a i historicky doloženo, že se dokáží
s lecčíms smířit a nějak přežít, občas není na škodu říci dost. Třeba
ve chvíli, kdy se z vesnic opět stávají noclehárny měst a přehršel
nesmyslných zákazů a příkazů brání svobodnému podnikání v nich.
Zkrátka – když úřední šiml hýká až příliš hlasitě.
D
očetl jsem se, že dle nejnovějších
zpráv ze Světového ekonomického
fóra náleží České republice jasné prvenství.
V čempak? Ze všech států EU prý máme
nejnižší procento obyvatelstva, které učiní
základní krok k založení firmy – 15 %.
Přitom podpora podnikání, rychlé založení
firmy a omezení byrokracie je prý jednou
z hlavních priorit současné vlády. Ovšem
skutek utek. Stačí se podívat na neustále
se zpřísňující parametry nad rámec evropské legislativy, které se dennodenně dotýkají všech sedláků. Z poslední doby jistě
stojí za zmínku nepochopitelná diskuse
o zpřísnění definice aktivního zemědělce
či podmiňování dotace pro mladého začínajícího zemědělce předem stanovenými
výdělky. Již hodně dlouho v sobě nosím pocit, že
českému národu nevládne český člověk.
Každý sedlák je zvyklý, že co je doma, to se
počítá. Svůj dvorek, své pole a svůj dobytek si bude chránit do posledního dechu.
S tím však ostře kontrastuje postup nadřízených úředníků. Proč by vlastním lidem
měli usnadňovat cestu? Aby se nám lépe
pracovalo? Abychom pracovali více v klidu?
Ale kdepak, vždyť jsme zvyklí, že ve stresu
docílíme nejlepších výsledků!
Česká vláda a její ministerstva na lidi kašlou, proč by nám tedy usnadňovali naše
činnosti? Jen lid dřít, vymýšlet další zbytečné biče a hrozit. Mnohokrát si vzpomenu na
příspěvky čestného předsedy pana Němce
na téma byrokracie - často nemluví, ale
když už, tak to sedne.
V aktuálním čísle Zpravodaje Asociace farmových chovů jelenovitých ČR, členské organizace ASZ, vyšlo úvodní slovo prezidenta tohoto
sdružení – Václava Pařízka, které máte možnost
přečíst si i vy.
P
pole, na svůj majetek. Vlastnictví nám dává
právo užívat a rozhodovat a ne se pořád
někomu zodpovídat, zda budeme mít více
jedné plodiny než druhé a třetí. Nechci
přepočítávat krajinné prvky. Chci svobodně
hospodařit, budovat si domov tam, kde
podnikám. Starat se o krajinu a dělat si to
tam hezké, ať to pak mají hezké i mé děti.
Nejsme otroci, jsme svobodní lidé - jak jimi
sedláci vždy byli!
Vlastnictví nám dává právo užívat a rozhodovat
a ne se pořád někomu zodpovídat, zda budeme
mít více jedné plodiny než druhé a třetí. Nechci
přepočítávat krajinné prvky. Chci svobodně
hospodařit, budovat si domov tam, kde podnikám.
Stáváme se otroky. Se strachem čekáme,
s čím ti nahoře opět přijdou a když přijdou,
tak si řekneme: „Však to nějak vydržíme.“ My
to vydržíme, ale za chvíli přijdou s něčím dalším. A my to zase vydržíme. Ale jak dlouho?
Nedávno jsem navštívil Polsko. S bratrem
jsme jím projížděli a jak jsme se střídali za
volantem, byl čas dívat se kolem sebe. Závidím Polákům jejich vládu. A jejich hrdost.
V každé obci bylo vidět, jak to tam žije.
Jsme sedláci. Každý z nás ví, co, jak, kdy
a kolik má čeho zasít. Sejeme si na svá
Vesnice plné života, obchody s potravinami
nebo oděvy, všude restaurace s penziony či
hotely. Po celé cestě jsme nepotkali Tesco,
Kaufland, Lidl. Nic z toho, čeho je u nás
přehršel. Ale proč je toho přehršel? Protože
to někdo dovolil! Žádná ochrana vlastního
trhu, vlastních lidí. Žádné - co je doma, to
se počítá. Nechci být otrokem systému!
Přežili jsme jiné ministry, přežijeme i tohoto. Ale opět se osvědčilo staré známé –
s pádem vlády se nahoru nedostanou lepší,
než tam byli, naopak.
26. 8. 2014
text: Jiří Kunc, člen ASZ Žďár nad Sázavou
foto: Gabriel Kužel
Slovo prezidenta AFCHJ ČR
řipravili jsme pro vás další číslo
Zpravodaje AFCHJ. Výbor asociace
byl v pravidelném kontaktu s ASZ, kde
získáváme řadu cenných informací, jako
například výstupy z MZe, přehled nové legislativy, aktuality ze zemědělské politiky
aj. Nový ministr je pro farmy našeho typu
zklamáním, protože i v „Roce rodinných
farem“ tento systém podporuje slovy, ale
ne činy. Z nového dotačního programu
v rámci SZP EU (2014-2020) například
vyřadil platby vhodné pro malé farmy.
ASZ dál pokračuje v prosazování stanovisek a priorit na snížení byrokracie, prodeje ze dvora, podpory mladých zemědělců,
kvalitu půdy, diverzifikaci farmářských
činností včetně agroturistiky aj. S touto
cestou se naprosto shodujeme a dovoluji
si vyzvat členy AFCHJ, aby se aktivně za-
pojili do této činnosti
ve svých regionech.
Velkým úspěchem
a příkladem této spolupráce bylo 4. místo
v soutěži Farma roku
2013 rodiny Friedbergerových z Husince.
Blahopřejeme!!!
V minulém zpravodaji
jsem informoval
o „nasycenosti“ trhu s živými zvířaty.
O to větší pozornost musíme věnovat
prodeji zvěře z farem. Situace by se mohla zlepšit zjednodušením podmínek pro
prodej masa jelenů a daňků z farmy, jak
o to usiluje ASZ nebo i přísnější kontrolou
prodeje zvěřiny v restauracích, kterou
přináší nová legislativa.
8. 8. 2014
text: Václav Pařízek,
prezident AFCHJ ČR
Zdroj: Zpravodaj Asociace farmových
chovů jelenovitých ČR č. 46
53
54
Selská revue 2014
hydepark ASZ
www.asz.cz
foto: Gabriel Kužel
co čeká
chov koní
v budoucnu?
Pomalu nám končí chovatelské období, ve kterém se rodí naše záměry z připařování v loňském roce. Velkou radost nám tak přináší
budoucí generace našich koní a těšíme se z úspěchů těch starších na
sportovních kolbištích a výstavách. Co nás však trápí je počet právě
narozených hříbat, který od roku 2010 klesá. V roce 2010 jsme měli
skoro 4000 narozených hříbat a v roce 2013 necelých 2400. Příčinou
je ekonomická krize, která zasáhla i náš sektor a odbyt koní je proto
velmi problematický. Co může znovu oživit trh s koňmi?
J
e to koncepce či strategie, která jednak
zvýší kvalitu naší produkce, která je však
velmi úzce vázána i na odbornost a podnikatelské prostředí v zemědělství. Výchozím
materiálem by proto měl být materiál zpracovaný MZe ČR o dalším rozvoji a poslání
našeho zemědělství. Když byla poté koncem
roku 2013 zveřejněna oficiální: “Strategie
českého zemědělství a potravinářství v rámci společné zemědělské politiky EU po roce
2013“, ve které jsme koně jako hospodářské
zvíře nenašli, uvědomil jsem si, že budoucnost našeho chovu koní nemá jasnou pozici.
Tento dojem byl potvrzen i na MZe ČR, kde
jsme se dozvěděli, že kůň není součástí
potravinářského řetězce a proto ve strategii
chybí. Snaha o prosazení našeho sektoru
do tohoto strategického materiálu byla
uzavřena. Nebyla ani politická vůle tento již
uzavřený materiál otevírat. Museli jsme tedy
bojovat o jinou formu existence našeho budoucího koncepčního materiálu (viz příloha
na konci článku). Navíc situaci a pozici našeho sektoru komplikovaly problémy, které
otevřely i veřejné sdělovací prostředky (problémy kolem klusáků a financování dostihového provozu). Svolal jsem proto vrcholnou
schůzku největších uznaných chovatelských
sdružení (UCHS) do Zhoře u Velkého Meziříčí
do sídla dostihové stáje pana Ing. Trávníčka.
Tam jsme celou situaci probrali a domluvili
jsme na nutnosti dalšího společného koordinovaného postupu.
ASCHK ČR v mé osobě dostala silný společný mandát UCHS k zastupování našich
zájmů na MZe ČR. Po dlouhé době vystupoval konečně koňský sektor společně a
koordinovaně. Když poté dnes již exministr
zemědělství Ing. M. Toman mně a prvnímu
a regionální spolupráce. Z pohledu sektorů
se jedná především o zemědělství (pracovní využití, chov, veterinární péče, ochrana
zvířat), vzdělávání, podnikání (zejména
řemesla) a sport. Klíčovým požadavkem je
soulad a návaznost strategických doporučení. Významnost atributu „vytváření rovných šancí“ je spatřována především
v důsledném uplatňování tržních principů
v ekonomice. Subjekty musí mít rovné šance v přístupu a využívání všech vnějších akcelerátorů podpor na straně jedné. Zároveň
je však nutné mít v patrnosti, že celá řada
služeb, dotací poskytovaných ve veřejném
zájmu především státním podnikům (hřebčincům), je v podstatě dotací na vytváření
konkurenceschopného podnikatelského
prostředí.
Význam „Strategie“ v jejím celkovém pojetí
je v tom, že vytváří:
• základní rámec pro formování názorů
profesních chovatelských svazů na rozvoj
„sektoru koní“;
• prostor pro společný, cílený a systémový
přístup jednotlivých kompetentních orgánů státní správy k sektoru koní.
Strategické cíle, směry a rozvojové aktivity
vycházejí z poznatkové základny jednotlivých chovatelských svazů a jsou formulovány na základě analýzy jejich šlechtitelských
programů.
Návrh strategie reflektuje, že od roku 2014
budou pro rozvoj chovu a užití koní v České
republice dominantní tři skupiny rozvojových aktivit, reprezentující deklarované
globální cíle strategie:
náměstkovi Ing. S. Kozákovi uložil vypracovat novou koncepci chovu koní pro další
období, byla na MZe jmenována komise,
která na tomto materiálu začala pracovat.
První a také nejdelší etapou – prakticky do
května 2014 - bylo vyhodnocení dosavadního šlechtění koní v ČR za minulé období.
Zde se ukázaly velké rozdíly v úrovni šlechtění jednotlivých plemen a nutnost přistoupit k opatřením, které budou naplňovat
zákon č. 154/2000 Sb. Jedná se hlavně
o hodnocení a zveřejňování výsledků šlechtění koní. Pokud chceme, aby se náš sektor
stal konkurenceschopným v rámci EU, je
nutné přistoupit k celé řadě nových opatření a k zakotvení koní i do prorůstových
materiálů dalších ministerstev.
Významným atributem „Strategie“ musí být
podstatné prohloubení sektorové
- dosažení ekonomické a institucionální
úrovně umožňující, aby sektor koní mohl
být vnímán a respektován v rámci ostatních oborových strategií;
- stabilizace sektoru v rámci sektoru zemědělství, rozvoje venkova a průřezových
politik, zejména cestovního ruchu, výchovy a vzdělávání, životního prostředí,
podnikání a obchodu;
- vytvoření podnikatelského prostředí
umožňující sektoru chovu a užití koní
konkurenceschopnost v rámci globalizovaného trhu.
V České republice není dosud stabilizován
mechanizmus účasti veřejnosti na strategickém rozhodování při řešení významných
problémů. O to více je složitá pozice v sektoru, který nemá dodnes jasně vymezenou
působnost v rámci sektorových a oborových
politik. Je považován spíše za „hobby“, než
za standardní sektor podnikání. Vyřazení
„chovu koní“ z podpor Operačního programu Zemědělství a z části i z národních podpor (zejména podpor podnikání a obchodu)
by bylo proto krokem, který by jednak neodpovídal Společné zemědělské politice EU,
ale ani potřebám zejména podpory rozvoje
venkova, která je prioritou politiky EU. Přitom právě sektor koní může iniciovat nové
možnosti a příležitosti jak v oblasti podnikání a zaměstnanosti, tak i zvýšení významu hospodářství, zejména ve venkovských
oblastech. Předpokladem naplnění cílů
společné zemědělské strategie jsou nejen
intervence státu, ale především soukromé
aktivity zemědělských podniků a jejich
nevládních a profesních organizací. Strategie tedy vytváří pro podnikatelskou sféru
rámcové podmínky, ve kterých se soukromé
podnikatelské subjekty v prostředí jednotných pravidel trhu EU samostatně rozhodují
o tom, co a jak budou vyrábět a prodávat.
Podmínky je nutné vnímat jak v oblasti
legislativní, tak i v oblasti podpor (národních i evropských). Z toho důvodu realizace
„Strategie“ musí nalézt také dostatečnou
institucionální oporu. Ta se opírá zejména o
stabilní soustavu chovatelských svazů
a o součinnost státních i krajských orgánů.
V tomto směru, v návaznosti na globální
cíle strategie, jsou také stanoveny strategické cíle problémového okruhu chovu koní.
V rámci PRV se podařilo pro náš resort
zapracovat a tím i realizovat:
Investice do zemědělských staveb a technologií pro živočišnou výrobu (podpora se
týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, drůbeže, králíků a koní), kterými jsou:
- výstavba nebo rekonstrukce ustájovacích
prostor a chovatelských zařízení;
- pořízení technologií pro živočišnou výrobu;
- výstavba nebo rekonstrukce skladovacích
prostor pro druhotné produkty živočišné
výroby vč. jejich úpravy a zpracování;
- výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro krmiva a steliva pro
přímou spotřebu v podniku.
Samostatnou kapitolou je podpora chovatelů s cílem zvýšit úroveň a zlepšit strukturu koní chovaných na našem území. Zajistit,
aby chov koní byl oblastí, ve které bude
možné předložit projekty předávání znalostí a inovací. Jde o vybraná opatření, která
jsou vzhledem k vzájemné provázanosti
a souladu cílů pro všechny tři prioritní oblasti shodná:
- podpora inovací, spolupráce a rozvoje znalostní základny ve venkovských oblastech;
- posílení vazeb mezi zemědělstvím, produkcí potravin a lesnictvím a výzkumem
a inovacemi, mimo jiné za účelem zlepše-
foto: Helena G§ornerová
ní řízení v oblasti životního prostředí
a environmentálního profilu;
- podpora celoživotního vzdělávání a odborné přípravy v odvětvích zemědělství
a lesnictví.
Závěrem bych chtěl konstatovat, že byl
vytvořen opravdu kvalitní dokument, který
respektuje širokou oblast sektoru koní
a vytváří tím základnu pro další aktivity
jednotlivých UCHS v nastávajícím období.
Koncepce umožňuje zabývat se chovem
koní ve střednědobém horizontu, navíc
v rámci všech vazeb, včetně spolupráce
vysokých škol a pracovišť výzkumu a privátního sektoru, chovatelů koní. Nevznikal
jednoduše a byl vytvářen na základě i emotivních diskusí. Všem spoluautorům z MZe
ČR i z UCHS (zvláště předsedovi SCHCT ČR
M. Perníčkovi) chci na tomto místě upřímně
poděkovat za jejich přístup a snahu celý
materiál zpracovat ve společné shodě. Za
metodickou a politickou podporu osobně
děkuji předsedovi Asociace soukromého
zemědělství ČR Ing. J. Stehlíkovi, předsedovi SSCHK o. s. Ing. D. Touškovi, řediteli
sekce přímých plateb a rozvoje venkova
MZe ČR Ing. P. Sekáčovi a dalším.
Pro svoji rozsáhlost celé znění Koncepce
chovu koní v ČR najdete na
http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/zivocisne-komodity/kone/koncepce-chovu-koni-v-cr.html
5. 8. 2014
text: Jaroslav Dražan,
prezident ASCHK ČR
55
56
Inzerce
Selská revue 2014
aktuálně
Totálně chybný přístup
k ochraně půdy
Ačkoli stávající ministr životního prostředí Richard Brabec kudy
chodí, tudy tvrdí, že ve své politice není závislý na emotivních „argumentech“ ortodoxních ochránců životního prostředí, nejnovější legislativní počin – novela zákona o ochraně zemědělského
půdního fondu (ZPF) jej usvědčuje z opaku.
A
čkoli stávající ministr životního prostředí Richard Brabec kudy chodí, tudy
tvrdí, že ve své politice není závislý na
emotivních „argumentech“ ortodoxních
ochránců životního prostředí, nejnovější
legislativní počin – novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF) jej
usvědčuje z opaku.
Uvedená novela, která je v současné době
v meziresortním připomínkovém řízení,
totiž vrací pojetí ochrany ZPF do doby nekritické zelené politiky dřívějšího vedení
MŽP, která mimo jiné vyústila v boom
fotovoltaiky, masivní výstavbu bioplynek
krmených „cíleně pěstovanou biomasou“
nebo prodražování a prodlužování výstavby páteřních komunikací v ČR ve jménu
ochrany rozličných žouželí. Příslušná filosofie ochrany ZPF byla přitom již jednou
v minulosti odmítnuta. Nyní se tedy vracíme zhruba o pět let zpět.
Podstatou ochrany půdy v pojetí MŽP je
totiž opět teze, podle které je nejcennější
půda v národních parcích, chráněných
krajinných územích, územích Natura
a podobně, zatímco reálně nejvíce ohrože-
ná půda v blízkosti lidských sídel, případně půda v pásmech ochrany vod,
o kterou je největší zájem mezi developery a investory, a má tedy nejvyšší tržní
hodnotu, má podle ministerstva hodnotu
třikrát, ale i sedmkrát nižší než půda v národních parcích, alespoň podle již veřejně
prezentovaného bodového ohodnocení
cennosti. Návrh MŽP tak v praxi nezabrání
odplývání zemědělské půdy k nezemědělským účelům, zcela nesmyslně chrání
půdu, o kterou není developerský zájem
a je navíc specificky chráněna zákony
souvisejícím s činností příslušných národních parků. Má-li mít ochrana ZPF skutečně smysl, je nutné stanovit koeficienty
cennosti půdy zcela opačně, a to tak, že
za nejvíce ohroženou půdu je nutné považovat zemědělskou půdu právě v blízkosti
měst.
Uvedená novela je přitom právě výsledkem tlaku developerů a potenciálních
investorů, například k výstavbě nějakých
průmyslových center. Faktem přitom je,
že kumulace stávajících koeficientů zvyšujících poplatky za vyjímání půdy k nezemědělským účelům skutečně v některých
foto: Zdeněk Gorgoň
reálně nejvíce ohrožená půda v blízkosti lidských
sídel, případně půda v pásmech ochrany vod,
o kterou je největší zájem mezi developery a investory, a má tedy nejvyšší tržní hodnotu, má podle
ministerstva hodnotu třikrát, ale i sedmkrát nižší
než půda v národních parcích.
případech neúměrně zdražuje investorům
náklady na získání potřebných pozemků,
a tím je od investic, které jsou většinou
prezentovány jako veřejný zájem v podpoře lokální zaměstnanosti, odrazuje. Jistá
redukce poplatků tak může mít v oprávněných případech svou logiku, nelze ale
vystavovat tak, jak je novela navržena,
„bianco šek“ na veškeré investice ve „veřejném zájmu“ zvláště za situace, kdy si
pod veřejným zájmem představuje každý
něco jiného.
Navržená podoba novely ovšem stávající
poplatky snižuje radikálně a plošně. Proti
návrhu naštěstí již vzneslo řadu zásadních
připomínek ministerstvo zemědělství
a lze tak očekávat, že původní podoba připravená MŽP neprojde. Otázkou ale je, co
projde a co by projít mělo. K tomu je třeba
v prvé řadě uvést, že zejména vzhledem
k pokračující erozi půdy a tedy klesající retenční schopností krajiny je daleko důležitějším veřejným zájmem (převyšující zabetonování krajiny výstavbou průmyslových
center) přijímání takových zákonů, které
stávající nevyhovující stav neprohlubují.
Pakliže má být veřejný zájem zaměstnanosti nad stav krajiny povýšen, musí se tak
dít vyjímečně, rozhodnutím na co nejvyšší
(například vládní) úrovni tak, aby byl institut snížení poplatků za zábory zemědělské
půdy co nejméně zneužíván.
Mimochodem, novela zákona o ochraně
ZPF s výjimkami ve „veřejném zájmu“ v podobě odpuštění poplatků za zábory půdy
počítá – bohužel ovšem například na cyklostezky, což ale není ani náhodou veřejný, ale turistický zájem včetně podnikatelského zájmu realizátorů cyklostezek. Což
je ovšem jen další z důkazů vlivu baťůžkářů na MŽP. Cyklostezkami ale ochrana
zemědělské půdy opravdu nevede….
22. 7. 2014
text: Petr Havel
Agrio před velkými změnami
F
irma Agrio má za sebou nejúspěšnější rok
v historii, kdy jsme poprvé dosáhli ročních
tržeb přes 200 mil. korun. Rekordní vlna prodeje
letos dál pokračuje. Meziroční nárůst tržeb
v prvním pololetí o dalších 29% je více, než jsme
si vůbec dokázali představit. Na jaře jsme uvedli
do zkušebního provozu kompletně inovované
návěsné postřikovače ALKA a NAPA. Provozní
zkoušky dopadly velmi dobře a oba typy se začnou sériově vyrábět od konce roku 2014. Hlavní
změnou u obou těchto typů postřikovačů jsou
polyetylénové nádrže s upraveným tvarem pro
montáž řiditelné nápravy. Vývoj byl poměrně
nákladný, Agrio je výhradním majitelem všech
forem na jednotlivé velikosti nádrží. Designérsky
se na vývoji nových postřikovačů ALKA a NAPA
podílel pan Jiří Král, syn významného českého
designéra pana Václava Krále, který s naší
firmou spolupracoval již v roce 1999 na vývoji
samochodu SAMec . Další významnou změnou
je nový ekomixér Comfort Fill umožňující připojení zařízení EasyFlow pro bezodkapové plnění
chemikálií. Obsluha se díky tomu vyhne riziku,
že přijde do styku s pesticidy. Comfort Fill získal
Cenu časopisu Zemědělec na výstavě TECHAGRO Brno 2014 a od roku 2015 bude v základní
výbavě všech postřikovačů Agrio.
Dalším vývojovým krokem, zřejmě nejodvážnějším v celé historii firmy Agrio bude celková
modernizace postřikovače DINO. Po
8 letech, kdy jsme vyrobili 20 samochodů
Dino podle licenční dokumentace od německé
firmy Bräutigam, jsme se rozhodli pokračovat
v dalším vývoji stroje již jen vlastními silami.
První viditelnou změnou bude kabina od firmy
Claas. Komfort této kabiny „kategorie 4“ je
neporovnatelně vyšší, než jaký je v té stávající,
ať už se jedná o větší prostor, dokonalejší odhlučnění, ergonomický volant, lepší odpružení
celokožené sedačky s odsáváním vzduchu nebo
„příjemnější“ rozvod klimatizovaného vzduchu, aby obsluha nenastydla. Komfort obsluhy
klademe na první místo, a proto jsme u kabiny
nešetřili a vybrali prostě tu nejlepší výbavu,
jakou firma Claas dokáže nabídnout. Pohodlí
obsluhy je také výrazně ovlivněno konstrukcí
podvozku. Dokonalost odpružení podvozku má
přímý vliv na spokojenost obsluhy, případně
její zdravotní problémy (bolesti zad, žaludku,
celkovou únavu) a tím nechuť k práci s daným
postřikovačem. Jako nejdokonalejší se nám
jeví samostatné odpružení každého kola zvlášť,
proto se budeme ve vývoji ubírat touto cestou.
Kvůli rozšiřování zavíječe a zejména bázlivce
požadují zákazníci stále vyšší světlou výšku
samochodů. Maximální světlá výška u samochodu Dino se bude pohybovat kolem 160 cm,
nadále však budeme nabízet i nižší verze, zejména do kopcovitých oblastí. U nejvyšší světlé
Inovovaný postřikovač NAPA
s polyetylenovou nádrží, novým
ekomixérem Comfort Fill a možností
vybavení řiditelnou nápravou
výšky 160 cm bude třeba počítat i se snížením
objemu nádrže. Budeme proto vyvíjet i menší
samochod „mini Dino“ s objemem 4000-5000
litrů. S takto zmodernizovanými samochody se
pak chystáme prorazit také na zahraničních trzích. Premiéra nového samochodu DINO bude
na příští výstavě Agritechnica v Hannoveru na
podzim 2015 s dodávkou prvním zákazníkům
na jaro 2016.
Pokud bude prodej stejně úspěšný jako dosud,
bude před námi brzy neméně náročný úkol,
postavit další výrobní halu a novou práškovou
lakovnou, aby dodací lhůty nových postřikovačů nebyly delší než 4-6 měsíců, což je většina
zákazníků ještě schopna akceptovat. Horkou
novinkou je založení dceřiné společnosti na
Slovensku AGRIO POSTREKOVAČE.
Ivan Olšan, Agrio
Nekompromisní české postřikovače
www.agrio.cz
3-REX
GIGANT
DINO
MAMUT XL
SAMEC
MAMUT
57
NAPA
Chcete ZDARMA posoudit stav vašeho postřikovače
a navrhnout optimální řešení přesně pro vás?
Kontaktujte nás: [email protected], tel.: 602 414 067
TIGER
ALKA
58
Selská revue 2014
aktuálně
www.asz.cz
Církevní a jiné
Brečím, tedy jsem
restituce
Zdali byl pojem restituce tuzemskými médii a politiky od samého počátku
zvolen pro označení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi jen kvůli
přiblížení tohoto pojmu širokým masám nebo s jinými úmysly, je těžké
odhalit. Jisté ale je, že je v současné době pojem restituce nepochybně
zneužíván k tomu, aby byl prostřednictvím kauz souvisejících se zemědělskými restitucemi zpochybňován proces „restitucí“ církevních.
P
rávně nepříliš vzdělaná postsocialistická veřejnost v ČR totiž pojem restituce
příliš nerozlišuje – v jejích očích jde vždy
o nabývání nějakého majetku lidmi či
komunitami, o nichž desítky let slýchala,
že jde o nepřátele státu a dělnické třídy.
To spolu s účelově podporovanou, jinak
v zásadě přirozenou lidskou závistí, staví
restituenty všeho druhu do role nezaslouženě se obohacujících lidí, kteří nemají na
vydávaný majetek morální nárok. Právě na
těchto emotivních argumentech postavili
významnou část své předvolební kampaně
sociální demokraté, a málem jim to vyšlo.
Že se přitom po volbách nepodařilo církevní „restituce“ sestřelit, je přes všechny
možné výhrady k této straně zásluhou
lidovců, což by jim měl (nejen) někdo nahoře přičíst k dobru. Jenže souboj
o majetkové vyrovnání s církvemi zdaleka
nekončí.
Nejnovější strategií odpůrců vyrovnání
s církvemi je medializace kauz, které
s církvemi vůbec nesouvisí, v poslední
době především kauza Emílie Bečvářové nebo premonstrátů v Hradištku, což,
navzdory názvu, není kauza spojená se
zákonem o vydávání majetku církvím,
ale klasická restituce podle původního
restitučního zákona. Je přitom minimálně
k zamyšlení, proč se zemědělské kauzy
vytahují až nyní, když je všem, kteří proces
klasických zemědělských restitucí sledují
jasné, že majetkové vyrovnání se zemědělci bylo od počátku provázeno porušováním zákonů, a to zejména z řad dnešních
odpůrců církevních „restitucí“. Pakliže se
dnes v souvislosti s vyrovnáním s církvemi
mluví o tunelování státního rozpočtu, je
třeba důrazně připomenout, že historicky
největší restituční tunel byl spáchán v rámci transformace bývalých zemědělských
družstev při jejich převodu na nástupnické
organizace, při kterém přišly oprávněné
osoby odhadem o více než 100 miliard
korun – v tehdejších cenách, podotýkám.
Pakliže se dnes v souvislosti s vyrovnáním s církvemi mluví
o tunelování státního rozpočtu,
je třeba důrazně připomenout, že
historicky největší restituční tunel
byl spáchán v rámci transformace
bývalých zemědělských družstev
při jejich převodu na nástupnické
organizace.
Pokud je něco charakteristického na dosavadním přístupu tuzemských
médií a většiny politiků k ruskému embargu na dovoz zemědělských
surovin a potravin z EU, a tedy i z ČR, pak to není snaha hledat rozumná
náhradní řešení, ale naopak na předpokládaném poklesu odbytu příslušných výrobků vydělat na úkor dalších poškozených subjektů a podnikatelů. A navíc si při tom přihřát svou politickou polívčičku, a to napříč
všemi politickými stranami.
V
Aby to bylo řečeno skutečně srozumitelně: Stávající odpůrci majetkového
vyrovnání s církvemi znevěrohodňují
tento proces prostřednictvím kauz, při
nichž sami cíleně asistovali. Bohužel jim
v této strategii pomáhají lidé, kteří se
snaží ve společnosti vzbudit dojem spravedlivých, jako je stále více s politickým
děním propojená „nezávislá organizace“
Transparency International (TI), alespoň
podle veřejných vystoupení představitele
TI Davida Ondráčka. Z nich totiž jednoznačně vyplývá, že zemědělské restituce
a majetkové vyrovnání státu s církvemi
nerozlišuje, čímž ovšem přispívá k matení veřejnosti a spoluvytváří ve společnosti atmosféru, která se v praxi projevuje
strachem kompetentních úředníků rozhodnout o výdeji majetku, o který církve
podle zákona žádají. Veřejné mínění je
navíc manipulováno celou řadou tezí
o blíže nespecifikovaných „signálech“,
snažící se vzbudit dojem, že kdosi žádá
o majetek neoprávněně. Jako bychom se
vrátili o více než dvě desítky let zpět, do
dob prvních verzí zákona o půdě nebo
transformačního zákona. Bohužel, o té
době zejména lidé z měst (například jako
jsou spasitelé typu TI nebo představitelé
„rekonstrukce státu“) skoro nic nebo
vůbec nic nevědí.
Stejně jako v celé řadě dalších, ve své
podstatě marketingových tezí, se tak
začínají líbivé teze o boji proti korupci
postupně rozkládat. V praxi to ostatně
vidí všichni – ve svatém protikorupčním
nadšení jsme si v ČR přijali takové znění
protikorupčního zákona, že v praxi nelze
pořádně vyhlásit potřebné veřejné zakázky, a navíc skýtá toto znění ještě větší
korupční potenciál, než znění zákonů
předešlých. Nyní se navíc lidé, kteří posvětili v minulosti nedodržování zákonů,
například při navracení majetků, snaží
společnost přesvědčit, že je sporné vydávat další majetek, přestože o něm bylo
ze zákona (229/1991 Sb.) o půdě rozhodnuto před 23 lety. To je vůbec zajímavá
číslovka, zejména v souvislosti s někdejší
bratrskou pomocí. Není náhodou těch
souvislostí víc?
5. 8. 2014
text: Petr Havel
nekonečně mnoha verzích se přitom
každodenně opakují zhruba tři teze. Podle první z nich bude tuzemský trh zaplaven
přebytky z EU, které byly původně určeny pro
ruský trh. Druhá praví, že je třeba co nejrychleji hledat pro odbyt našich potravin jiné než
stávající trhy. Třetí skupinu informací, jimiž
je bombardována spotřebitelská veřejnost,
jsou veřejné nářky osob a firem poukazující
na vlastní ztráty z obchodní evropsko-ruské
války. Zejména pro tuto skupinu vyjádření
přitom platí titulek tohoto článku, což je –
pro filosofy – parafráze původního sloganu
„myslím, tedy jsem“. Škoda ale, že se nedržíme originálu. Žádná z výše uvedených
tezí totiž neplatí – respektive žádná z nich
neplatí tak absolutně, jak je prezentována.
Což ovšem není ani náhodou pro naše zemědělství a potravinářství pozitivní.
Například takové zaplavení českého trhu
přebytky z EU, je-li každodenně opakováno
bez dodatku, že takový vývoj je možný předpokládat jen u menší části dočasně nahromaděné evropské nadprodukce, působí na
cenotvorbu podstatně více jako psychologický impuls, než jako impuls ekonomický.
Jinými slovy, eskalace těchto postojů v praxi
zřejmě sníží spotřebitelské ceny více, než by
se reálně stalo bez těchto vyjádření. Je tohle
opravdu to, co naši zemědělci a potravináři
potřebují? Alespoň částečně doprovodným
důsledkem tohoto přístupu, který lze také
interpretovat jako obraz EU, která je nepříte-
lem našich podnikatelů, je pak také snižování potenciálu budoucího obchodu s EU,
která je v současné době v oblasti potravin
a zemědělských surovin zásadním
a nenahraditelným obchodním partnerem
ČR. Pokud bychom uvedený postoj obrátili
a vžili se do pozice možných obchodních
partnerů na straně zemí EU, kteří nepochybně vnímají, že je naše firmy považují za
v zásadě nekalou konkurenci, jak bychom
asi vnímali důvěryhodnost nás samotných
pro případný budoucí byznys? Pro ČR prostě
není jiné cesty, než držet basu s EU, ledaže
bychom z EU vystoupili, a je proto ekonomickým, obchodním i politickým nesmyslem
hledat v EU viníka vlastních ztrát, které svými
sankcemi primárně zavinila ruská strana.
Stejně tak je ale nesmysl okamžitě vyklízet
ruský trh, který je na rozdíl od řady jiných
teritorií pro odbyt naší produkce skutečně
perspektivní, především ze dvou důvodů –
díky celé řadě osobních a firemních kontaktů vytvořených v minulosti, a to
i té nedávné, a zejména – což se moc nezdůrazňuje – podstatně nižší konkurenceschopnosti Ruska oproti našim produktům,
ale i technologiím a znalostem. Dočasné
sankce by tak neměly vyústit v překotné,
drahé a rizikové „hledání nových trhů“, jak
to spasitelé lidstva nabízejí. Naopak, proti
„perspektivním trhům“ typu Čína nebo jižní
Amerika se bude podle všeho díky růstu
tamní efektivity produkce naše země spíše
bránit, než abychom tam, až na výjimky,
umisťovali své výrobky.
Stejně jako ve všech „kauzách“ určují i v této
postoj veřejnosti média. Díky tomu si většina lidí v této zemi myslí, že problém má jen
Madeta nebo Hamé, jejichž představitelé
dostali prostor pro své veřejná vyjádření,
a bohužel nikdo z nich se nedokázal povznést nad vlastní partikulární zájmy konstatováním, že oni nejsou jediní. To značně
deformuje nejen vnímání spotřebitelů, ale
zakládá i riziko nespravedlivého hodnocení
dopadů na další tuzemské potravinářské či
zemědělské firmy. Kdo dnes ví, kolik úsilí
třeba vyvinuli naši výrobci uzenin a masných
produktů, aby se díky speciálním podmínkám ruských veterinářů na ruský trh dostali?
Novináři ani veřejnost ne, což může například znamenat, že v kýžených kompenzacích
„ostrouhají mrkvičku“.
Na neschopnost Čechů držet při sobě, nejen
v rámci EU (ta ještě nebyla), nejen v rámci ČR
(ta taky ne), ale i v rodině poukázal ve fiktivní pověsti o Svatoplukových synech už Alois
Jirásek. Jak je opakovaně vidět, zas tak velká
fikce to nebyla, pověst naopak získala další
rozměr v podobě přístupu „brečím, tedy
jsem“ (a tedy získám více peněz). Zejména
„nebrečící“ by se měli vážně zamyslet, na čí
úkor….
19. 8. 2014
text: Petr Havel
59
60
Inzerce
Selská revue 2014
aktuálně
Kila nebo počty zvířat?
N
V opačném případě je zřejmé, že případná
existence dvou systémů evidence zvířat je
ideálním prostředím k podvodům, chtěným
i nechtěným. Selský rozum navíc praví,
že rozhodující je počet hospodářských
zvířat, od kterého se odvíjí vše následující obdobně, jako se odvíjí cokoli jiného
v lidské společnosti například od počtu lidí
bydlících v jednom bytě, obci nebo městě.
Dlužno přitom dodat, že i lidé produkují
dusíkaté látky, přesto nikdo nezkoumá,
kolik kdo v jakém místě a bytě váží. Nebylo
by na škodu podobně uvažovat i v případě
hospodářských zvířat.
Jestli by mělo dojít k nějaké revizi stávajícího pojetí evidence hospodářských zvířat,
pak úplně v jiné rovině, než se zatím diskutuje. A to v rozšíření okruhu zvířat, která je
do VDJ jako parametr pro možnost čerpání
některých dotací zahrnout. Příkladů je celá
řada, za nejkřiklavější je ale možno označovat jehňata nebo jelenovité ve farmových
chovech. Je opravdu zvláštní, že jsou si
obecně „všechna hospodářská zvířata
rovná, ale některá jsou si v tomto smyslu
rovnější“, což naprosto nemá logiku. Pokud
je deklarovaným politickým a žádoucím
úmyslem zvýšit počet hospodářských zvířat v tuzemských chovech a jejich počet
v krajině, což má také významné pozitivní
ekologické dopady, pak je z podstaty věci
zcela jedno, o jaká konkrétní hospodářská
zvířata jde. Ve své podstatě jde o obdobu
žádoucího rozšíření spektra plodin pěstovaných na orné půdě, což je dnes významná
podmínka greeningu, v tomto případě ale
v živočišné výrobě. Jakékoli hospodářské
zvíře, které se pohybuje byť na omezeném
prostoru v terénu, hraje přece více či méně
stejnou roli, mimo jiné také i v prevenci
povodní nebo biodiverzitě. Ať již jsou to
chovy koní nebo již zmiňované farmové
V
e firmě PAMA se zabýváme střechami.
Nedržíme se vyjetých kolejí a stále hledáme, co by šlo udělat lépe. Zkoušíme nové
věci a těch fungujících se držíme. Na trh jsme
v roce 2004 uvedli krytinu Elyonda na kterou
s klidným svědomím poskytujeme 20 letou
záruku v libovolném prostředí. V návaznosti
na zvyšující se požadavky na tepelnou izolaci
v zemědělských provozech jsme v roce 2008
přišli s Agropanelem - sendvičovým panelem
vhodným do agresivního prostředí. V současné době se klade velký důraz na pohodu zvířat
– welfare. K pohodě a produkci patří i osvětlení, ve spolupráci se Švýcarským výrobcem
polykarbonátu jsme přišli v roce 2012 s rovnoměrně průsvitnou krytinou Ondalite. Nelze
říct, která krytina je nejlepší. Každou střechu
je třeba posoudit a zvážit požadavky na tepelnou izolaci, prosvětlení, životnost
a samozřejmě i cenu realizace. Výsledek není
jen o vhodné volbě produktu, ale i o správné
montáži
Jeli nějaká činnost exemplární ukázkou byrokracie spojené s pravidly
Společné zemědělské politiky EU či s povinnostmi, které vyplývají z tuzemské legislativy, pak jsou to evidence všeho druhu. Celá řada z nich je
přitom zbytečně komplikovaným procesem, který navíc stejně nepostihuje příslušně evidovanou oblast komplexně a tak, jak by velel zdravý
selský rozum. V řadě případů je tomu dokonce zcela naopak.
ejnovějším příkladem je evidence
hospodářských zvířat pomocí dobytčí
jednotky (DJ) v kontrastu se systémem
evidence prostřednictvím velké dobytčí jednotky (VDJ). Připomeňme, že zatímco DJ má
sloužit jako podklad k evidenci statkových
hnojiv, VDJ je podkladem pro plnění kritérií
při čerpání dotačních podpor. Právě s VDJ
mají proto zemědělci letité zkušenosti,
navíc jsou počty kusů hospodářských zvířat
vedeny v ústřední evidenci hospodářských
zvířat, takže zde existuje parametr zpětné kontroly. Jako naprostý nesmysl se za
těchto okolností jeví zavádění dalšího typu
evidence prostřednictvím DJ, který pracuje
s hmotností příslušných zvířat. Pakliže je
třeba hmotnost zvířat uvádět v souvislosti
s produkcí dusíkatých látek, je normálním
řešením, které napadne žáka prvního
stupně základní školy, zavést automatický
přepočet VDJ na DJ formou nějaké excelácké
tabulky, a dále se věcí nezabývat.
Střecha od firmy PAMA
chovy jelenovitých. Ty mají na zápočet do
VDJ „morálně“ naopak větší nárok, než skot
uzavřený ve stájích šlechtěný na vysokou
užitkovost při produkci mléka. Zavedení
samostatného nebo dokonce jen systému
DJ stojící na hmotnosti evidovaných
(a tedy nějakým způsobem vážených) zvířat
je mimochodem princip, který není vůbec
přesný a mění se doslova z hodiny na hodinu. Argumentem tak nemůže být cokoli,
co se ohání nějakou vyšší přesností. Tu lze
možná dosáhnout v ustájených chovech,
rozhodně ale ne ve volném terénu.
Tuzemský systém evidence hospodářských
zvířat by přitom jistě potřeboval mnohé
modernizační kroky. Třeba takové ušní
známky, které se jednak mohou zejména
na pastvě ztratit a navíc jsou pro příslušná
hospodářská zvířata vším možným, jen ne
„animal welfare“. V zahraničí se přitom již
běžně používají čipy, což je daleko efektivnější a „přírodnější“ technologie evidence
zvířat. O tom se však u nás jenom hovoří –
a výsledkem je stav, kdy se naši zemědělci
vracejí ze zahraničních exkurzí s údivem,
že tam se zvířata tak podrobně jako u nás
neevidují (a jsme tak vůči zahraničí diskriminováni), protože na nich neviděli ušní
známky…..
22. 7. 2014
text: Petr Havel
světlení navozuje pocit pro skot příjemného
počasí „pod mrakem“. Ekonomickou variantou rovnoměrného prosvětlení je neizolovaná opálová sklolaminátová krytina Elyplast.
maximální tepelnou pohodu ve stáji jak
v horkých letních dnech, tak v zimním období. Horní strana panelu je tvořena kvalitním lakovaným plechem, jádro PUR pěnou
hustoty 40kg/m2 a spodní strana rovným
sklolaminátem s výbornou odolností vůči
agresivnímu prostředí.
ELYONDA, lehká odolná krytina se zárukou
20 let. Ideální poměr životnosti a ceny. Krytina je vhodná pro neizolované objekty, je bezúdržbová, probarvená v celé tloušťce, nezreziví a odolává i roztoku 30% kyseliny sírové
a 30% roztoku amoniaku. Vyrábí se v délkách
desek na míru. Hmotností 3,2kg/m2 zatěžuje
jen minimálně nosnou konstrukci.
AGROPANEL, sendvičový panel je řešení pro
náročné zákazníky, kteří neváhají investovat
do kvalitní izolované střechy, která zajistí
61
Specialitou je prosvětlovací sendvičový
panel AGROprosvětlení, který propouští
videtelnou část světleného spektra a filtruje
tepelné záření slunce. Novinkou je velkoformátový hygienický obklad stěn LAMSTO.
Obklad je snadno omyvatelný, neabsorbuje
pachy a může přijít do styku s potravinami.
Naše práce nás baví a malé zakázky řešíme
se stejnou pozorností jako velké.
Ing. Petr Pejchal, ředitel společnosti PAMA, a.s.
ONDALITE, vlnitá průsvitná krytina z dutinkového polylkarbonátu vyniká kombinací
ideálníkho prosvětlení a jisté míry izolačních
vlastností. Rovnoměrné a rozptýlené pro-
62
byrokracie
Zápis z 64. jednání ABK
Selská revue 2014
Antibyrokratická komise
Úvod
Úvodem pan předseda Ing. Stehlík obeznámil přítomné se změnami v obsazení komise, představil nového člena- Ing. Josefa
Čecha (Samostatné oddělení analýz a strategie), který převezme podněty v gesci Mgr.
Řehákové. Dále informoval o programu
64. jednání ABK a jednání s přizvanými
hosty.
Kontrola zápisu ze
63. jednání ABK
Zápis ze 63. jednání ABK byl
schválen bez připomínek.
Ing. Stehlík provedl kontrolu plnění úkolů
vyplývajících z minulého jednání ABK dle
zápisu:

podnět č. 302 Umisťování jednoduchých
zemědělských staveb ve volné krajině:
Viz výše uvedené – bude domluveno jednání zástupců MZe, ABK MZe, MŽP, MMR.
MŽP netrvá na tom, aby se provádělo
celé stavební řízení (MMR). Cílem je najít
vhodné řešení, aby se tyto zeměd. stavby
větší výměry než v současné době zákon
umožňuje, mohly realizovat bez nutnosti
stavebního řízení.

podnět č. 333 Změna Nitrátové směrnice:
Zástupci MŽP obeznámeni s návrhem ABK
(přepočet N na celý podnik), bude se následně projednávat.
Současné znění stavebního zákona (§80 či
§96 hovořící o hranicích 300 či 1000 m2)
a zákona o ochraně ZPF (§2, odst. 2) jsou
pro zemědělce velmi omezující a ne vždy to
je zcela odůvodnitelné jinými přínosy těchto opatření. Výměry standardních zemědělských půdních bloků jsou v jednotkách, či
desítkách hektarů, takže se pohybují o dva
řády výše než zákonem uváděné hranice
výměr, které spíše odpovídají rozměrům
stavebních parcel.
• Ing. Čech, Mgr. Havlíček - podněty č. 59,
71 pěstování máku a konopí – nadměrná
administrativa: požadavek bude zohledněn
v rámci povinného Greeningu od r. 2015
(SZP 2014-2020).
úkol: Mgr. Havlíček, Ing. Čech ve sledování,
v září 2014 uskutečnit schůzku zástupců
ABK MZe, SZIF a CS

podnět č. 392 Stavební zákon-rekultivace ornice:
Prostřednictvím „sběrné novely Antibyro
zákona“ by mělo dojít ke změně zákona
stavebního tak, aby bylo možno měnit
kultury R a T (tzn. pozemek stále zůstává
zemědělskou půdou) mezi sebou pouze na
ohlášení- vlastník pouze požádá katastr
o změnu kultury.
Podat informace na příštím jednání.
Ing. Stehlík - jednat s MMR a MŽP na téma
uplatňování stavebního zákona při rekultivaci ornice na zemědělské půdě na větší
ploše než zákonem povolených 300 m²
úkol: t.č. ve sledování
• Ing. Stehlík, Ing. Šebek - podnět č. 320
Prodej ze dvora (skopové a kozí maso):
Ing. Stehlík- SVS doručila ABK materiály
týkající se IBR a rovněž předložila návrh
základních požadavků tzv. „mikroporážek“.
• jednání MŽP + ABK: Ing. Stehlík, Ing.
Šebek - podněty ponechány ve sledování.
Nadále ve sledování, po obnovení
a nastavení spolupráce se zástupci
MŽP + MMR se bude ABK dále věnovat řešení již „rozjednaných“ podnětů.
Informace ohledně termínů jednání se
zástupci zmíněných resortů koordinuje Ing.
Prečanová.
úkol: Ing. Čech - zjistit v jaké fázi se nachází nastavení spolupráce, poté informovat
přímo pana předsedu

Ochranná pásma vodních zdrojů – (dle
zápisu z 53. jednání)
Dle ABK nebyl pochopen hlavní princip a to
vytvořit systém požadavků pro malá porážková místa (cca 10 kusů týdně).
úkol: Ing. Šebek, Ing. Škopová ve spolupráci s Ing. Hrbkem (SFZ) projednat se zástupci
SVS připomínky k zaslanému materiálu,
informovat na příštím jednání
• p. Augustinová - podnět č. 70 restrukturalizace vinic: podnět ve sledování
úkol: Ing. Čech ve sledování, v případě
změn informovat

podnět č. 281 Zákon 167/2008 o ekologické újmě:
Ze strany MŽP vstřícný přístup (při hodnocení zem. podniků), nastavení podmínek
se projedná na dalším jednání se zástupci
MŽP.
úkol: (společný pro všechny tři podněty)
trvá, uskutečnit následné jednání, Ing.
Stehlík informovat na příštím jednání
Úkol 2: havarijní plány - trvá, Ing. Perlinger
Podnět projednán v rámci porady poradců
ministra zemědělství, MZe spolupracuje
s VÚRV (viz zápis z 61. jednání bod 4 Různé,
diskuse - jednání se zástupci MZe
a VÚRV, v.v.i)
úkol: Ing. Čech ve spolupráci s Ing. Stehlíkem projedná požadované změny kultur
R - T, T - R a jejich definici v extravilánu
s právním oddělením MZe, resp. možnost
zařadit do tzv. „sběrné novely Antibyro
zákona“.
MŽP připraví pro jednání s MZe podklady,
jak postupovat v rámci OPVZ z hlediska
reklamace, nového zařazení atd.
úkol: ve sledování, Ing. Stehlík projednat
opětovně během II. pololetí 2014 (viz jednání s MŽP)
POZN. Ing. Stehlík - proběhla diskuse
s Ing. Vrzáněm na téma „břehový porost“.
Uskutečnit následné jednání ve složení
Ing. Stehlík, Ing. Vrzáň, Ing. Bělinová, Ing.
Trnka.
• jednání MMR + ČÚZK + ABK: Ing. Stehlík,
Ing. Šebek, Ing. Krogman

umožnění převádět v KN ornou půdu na
TTP a zpět bez nutnosti vyjádření jakéhokoliv úřadu - projednat zařazení do
novely katastrálního zákona
• Ing. Krogman, p. Augustinová - podnět
č. 304 Zlepšení fungování Registru zvířat
na Portálu farmáře: požadavek ze strany
ABK (práce nad aktuálními daty) odeslán
NM Ing. Šnejdrlovi, následně doručena
odpověď. Dle sdělení zástupce ABK, který
RZ-IZR testuje, tzv. „zafrontování“ hlášení
již funguje, nedochází ke ztrátě dat.
Ing. Šnejdrla se zúčastnil jednání komise,
obeznámil přítomné s aktuálním stavem
IZR. MZe spolupracuje s ČMSCH a ČPI na
zlepšování kvality systému.
úkol: trvá, Ing. Krogman dále ve sledování,
o případných změnách informovat
POZN. K řešenému podnětu byl přiřazen
podnět č. 400 ČSÚ-MZe statistika stavu
hosp. zvířat (viz. zápis ze 63. jednání)- tyto
požadavky na úpravu aplikace jsou zahrnuty v rámci Technické specifikace dalšího
rozvoje IZR.
• úkol z jednání: Jednotný systém kategorizace VDJ v rámci resortu zemědělství
(včetně ČSÚ): jednání ABK se zúčastnil NM
Ing. Šnejdrla (viz bod 4. Různé, diskuse)
• Ing. Rampas, p. Florian - podnět č. 315
MAS-SZIF, podnět č. 317 Nejasnosti Pravidel pro op. IV PRV – DPH ad.: členové
komise byli obeznámeni s dalším řešení
podnětů. Podstata podnětu č. 315 byla již
vyřešena - vyřadit.
Podnět č. 317 - úkol: p. Florian, Ing. Rampas připravit doporučení ze strany ABK
k nejasnostem ohledně Pravidel, tj. pozdní
zveřejňování změn v Pravidlech (doporučit
jejich zvýraznění), doplnění na koho se
může žadatel obrátit v případě odvolání
atd. Předseda komise poté materiál předá
na poradě vedení MZe.
• Ing. Stehlík, Ing. Šebek - podnět č. 325
Odborná způsobilost, školení vs. dosažené
odborné vzdělání + č. 332 POR – zrušení
I. stupně + kontrolní systém SRS: předchozí trvá, na příští jednání pozvat Ing.
Chmelíkovou (ŘO výzkumu, vzdělávání
a poradenství) a Ing. Hnízdila. Téma diskuse:
možnost ovlivnit přípravu vzdělávacích osnov středních a vysokých zemědělských škol
ve vztahu k požadovaným odborným způsobilostem ze strany evropské legislativy
úkol: trvá, p. Augustinová - požádat Ing.
Hnízdila o zaslání slíbeného návrhu možných změn v odb. způsobilosti při nakládání s POR (domluveno na jednání s Ing.
Stehlíkem), zároveň odeslat pozvání
• podněty týkající se LPIS – ponechány ve
sledování do stabilizace systému

Ing. Perlinger - podnět č. 336 Agentura
LPIS - informovanost: p. Augustinová
- Ing. Tobolka zaslal odpověď, konzultováno rovněž s Ing. Bukovským, t. č. se do
stabilizace systému LPIS s navrhovanou
úpravou nepočítá
úkol: ve sledování, po stabilizaci systému
bude ABK požadovat realizaci návrhu

Ing. Stehlík, Ing. Krogman - podnět č. 341
AZV Vyškov - Agenda Evidence, Portál
farmář, Portál eAGRI: předchozí trvá (stanovení limitu tolerance porušení, nesoulad mezi užíváním a vlastnictvím PB atd.).
www.asz.cz
úkol: nadále trvá, Ing, Stehlík informovat
p. ministra ohledně metodiky a fungování
LPIS a zároveň požádat o zařazení do řídícího výboru LPIS, podat informace na příštím
jednání
Žižky, Ph.D. - uskutečnit jednání s JUDr. Dr.
Ing. Martinem Florou a konzultovat podnět
úkol: Ing. Stehlík, Ing. Šebek spojit se
s JUDr. Dr. Ing. Florou, informovat na příštím jednáni

Ing. Stehlík - podnět č. 358 Zápisy do
LPIS: předchozí trvá
úkol: ve sledování, po stabilizaci systému
Ing. Stehlík projedná tzv. „zablokování
LPISu“ opětovně se zástupci SZIFu
Ing. Stehlík - proběhla účast na jednání
pracovní skupiny pro LPIS.
úkol: Ing. Stehlík, Ing. Čech domluvit termín
jednání s ŘO Ing. Havlíčkem, informovat na
příštím jednání
• Ing. Stehlík - podnět č. 397A Úprava PF od
r. 2015: Mgr. Havlíček informoval, že změnu
na Portálu farmáře bude možné provést dle
požadavku ABK (možnost doplnit údaje pro
potřeby přímého prodeje).
• p. Burkoň, Ing. Krogman, Ing. Stehlík
- podnět č. 353 SPÚ - změna metodiky:
doručena odpověď ÚŘ SPÚ. Z odpovědi
není patrný konkrétní návrh řešení.
Ing. Krogman - problém je snižování předmětu nájmu o pozemky, které mohou být
potenciálně vydány církvím. Obáváme se,
že u pozemků, které budou jednou vyňaty
z nájemní či pachtovní smlouvy, ale nebudou nakonec církvi převedeny, sice dojde
k jejich vrácení do pachtovní smlouvy, ale
SPÚ neuzná zemědělci právo na přednostní
prodej.
úkol: trvá, odeslán další dopis na SPÚ.
Podat informace na příštím jednání.
• Ing. Stehlík - podnět č. 373 SZIF - uložené
sankce, podnět č. 378 SZIF - požadavky na
účastníky kurzů, podnět č. 379 Dokládání
smlouvy k účtu žadatele:
úkol: trvá, Ing. Mareš, Ing. Šebek domluvit
jednání s VŘ Ing. Sekáčem, následně projednat i v rámci pracovní skupiny PRV, informovat na příštím jednání
• Ing. Čech, Ing. Šebek, Ing. Stehlík č. 377 Povinnosti příjemce národních dotací - nadměrná administrativa: Ing. Stehlík
- od r. 2015 se počítá s eliminací administrativních požadavků při poskytování národních dotací.
úkol: trvá, Ing. Čech ověřit stav na MZE
(revize pravidel), informace podat na příštím jednání
• Ing. Perlinger - podnět č. 384 SZIF - Pravidla PRV oblast podpory 1.3.1. - uznatelné
náklady projektu: podnět projednán s Mgr.
Samsonovou, bude se dále řešit
úkol: trvá, z důvodu nepřítomnosti Ing.
Perlingera - informovat na příštím jednání
• Ing. Šebek, Ing. Stehlík - podnět č. 396
Zákon č. 226/2013 Sb. o uvádění dřeva
a dřevařských výrobků na trh: předchozí
trvá, vzhledem k odpovědi NM Ing. Martina
63
• Ing. Šimon - podnět č. 398 Přeprava
nadměrného vozidla, soupravy: gesce
Ministerstva dopravy - p. Augustinová odeslala dopis I. NM MD Mgr. Milanu Ferancovi,
dle sdělení sekretariátu MD bude podnět
projednávat se zástupcem ABK náměstek
ministra dopravy Ing. Karel Dobeš
úkol: Ing. Šimon si na základě domluvených informacím sjedná termín jednání na
MD, z důvodu nepřítomnosti Ing. Šimonainformovat na příštím jednání
• Ing. Mareš, Ing. Perlinger - podnět č. 399
Opatření I.3.4 Využívání poradenských
služeb: podnět týkající se zjednodušení
počtu požadovaných příloh, přesné definice
poradenského výstupu atd.
úkol: trvá, nadále v řešení (i v rámci přípravy pravidel PRV), z důvodu nepřítomnosti
Ing. Perlingera-informovat na příštím jednání
• Ing. Perlinger, Mgr. Havlíček, Ing. Stehlík podnět č. 404 DPH u vzdělávacích projektů:
úkol: podnět všeobecně projednat s VŘ
Sekáčem a problémy plátců DPH zohlednit
při přípravě nových pravidel PRV, spolupráce ABK + SZIF + MZe
• Ing. Stehlík - podnět č. 407 Dotace SAPS
a AEO (připomínky k 2014 - 2020): odpověď autorce podnětu odeslaná, za ABK
vyřešeno - vyřadit
• Ing. Perlinger - podnět č. 408 Realizace
projektu v rámci PRV, oblast I.3.1: projednat
s p. Samsonovou (v rámci podnětu č. 384)
úkol: trvá, z důvodu nepřítomnosti Ing.
Perlingera-informovat na příštím jednání
• Ing. Stehlík - podnět č. 409 ČMSCH evidence chovu: ABK pozvala na jednání
ředitele ČMSCH Ing. Růžičku. Z diskuse
k danému podnětu vyplývá:
- některé doklady, které požaduje ČMSCH
musí být podepsané (např. registrační
lístky z důvodu tříleté archivace) tj. zemědělec je vyplní, vytiskne, podepíše a mailem zašle ČMSCH

- lze je posílat DS či emailem opatřeným
elektr. podpisem
64
Selská revue 2014
Antibyrokratická komise
ABK navrhla Ing. Růžičkovi postup aplikovaný i v rámci spolupráce se SZIF a to přístup
přes Portál farmáře, tj. bez nutnosti použití
elektronického podpisu. Konkrétní hlášení
odesílá zemědělec přes PF – individuální
a autorizovaný přístup na PF slouží v tomto
případě jako „náhrada“ elektronického
podpisu.
Ing. Růžička vyjádřil souhlas s návrhem, je
tedy nutné legislativně zaštítit přístup z PF.
Ing. Stehlík- ABK je připravena ke spolupráci a případné další podpoře u vedení MZe,
která povede k vytvoření potřebných legislativních opatření.
úkol: trvá, ČMSCH podnikne potřebné legislativní kroky, p. Augustinová - odeslat
odpověď autorovi podnětu
• Ing. Stehlík - podnět č. 410 Dotace pro
začínající zemědělce: podnět ABK obdržela
na vědomí a předala VŘ Ing. Sekáčovi (Sekce přímých plateb a rozvoje venkova)
úkol: za ABK vyřešeno - vyřadit
• Ing. Stehlík - podnět č. 412 SZIF PUZČ:
podnět nespadá do kompetencí komise,
vyřadit
úkol: Ing. Šebek bude kontaktovat autora
podnětu
• Ing. Stehlík - podnět č. 413 VDJ - přepočet zvířat dle VDJ: vytvořením jednotného systému kategorizace VDJ
se ABK zabývá již dlouhodobě (viz.
v zápisech úkol z jednání, str. 3).
Podstata zaslaného podnětu je stejná,
proto jej komise nebude řešit jednotlivě,
ale jakožto sloučený v rámci úkolu Jednotný
systém kategorizace VDJ v rámci resortu
zemědělství.
úkol: p. Augustinová uvědomit autora,
podnět ze zápisu vyřadit
• Ing. Krogman - podnět č. 414 Krajinné
prvky: ABK neobdržela od ŘO přímých
plateb Trnky text auditu EK, který vytýká ČR
málo zjištění (sankce/ochrana krajinných
prvků), proto se obrátila na NM Ing. Špalkovou. Komisi byl doručen pouze stručný
výňatek, ze kterého nelze určit, do jaké
míry věrně odpovídá obsahu dokumentu
v této věci.
úkol: trvá, další informace budou referovány členům komise z důvodu nepřítomnosti
Ing. Krogmana na příštím jednání
Rozdělení nových
podnětů
• podnět č. 415 Územní plánování, změna
staveb. zákona: Ing. Stehlík - podstatou
podnětu je znemožnění zemědělcům převádět v KN ornou půdu na TTP či ovocný sad
byrokracie
ABK řešila mimo jiné jednotnou kategorizaci
VDJ v rámci celého resortu zemědělství.
patřičných kroků, kterých základem bude
přepočet dle VDJ (sjednotí se názvosloví
+ vytvoří jednotný přepočtový koeficient
v rámci hnojení i v rámci dotací).
Závěr - sjednotit, zjednodušit a vytvořit
fungující systém tak, aby se národní legislativa přizpůsobila požadavkům EK. Zástupci
ABK jsou připraveni účastnit se jednání
či diskusí v rámci tvorby daného systému
(spolupráce s VÚVR, MŽP).
(jako v tomto případě). ABK již dané řeší viz v zápisech jednání MMR + ČÚZK + ABK
úkol: p. Augustinová - uvědomit autora
podnětu
• úkol z jednání - Informace o probíhající
legislativní změně dle vyhlášky 189/2013 o
ochraně dřevin a povolování jejich kácení
ze 7. 6. 2013. Ing. Škopová - tato vyhláška
povolovala kácení na soukromých zahradách bez nutnosti povolení obecních
úřadů. V médiích proběhla informace o
rušení této části vyhlášky a návratu zpět
k nutnosti žádat o povolení kácení stromů.
Prověřit reálný legislativní stav návrhu na
zrušení nebo změnu této vyhlášky (Odbor
legislativní a právní).
• podnět č. 416 MAS - opatření IV.1.2:
p. Florian - podnět týkající se realizace
projektu MAS. Ad bod 1.) z tohoto hlediska
podnět nespadá do kompetencí ABK
Ad bod 2.) z hlediska netransparentnosti
jednání Přezkumné komise - ABK odešle
nadřízené sekci (VŘ Ing. Sekáč) dopis se
žádostí o „zlepšení“ komunikace mezi PK
a odvolatelem.
Mgr. Havlíček - rozhodnutí PK má pouze
doporučující charakter, není závazné, finální rozhodnutí provede ředitel příslušného
odboru MZe, popřípadě pan ministr v případě žádosti o udělení výjimky.
úkol: p. Augustinová - uvědomit autora
podnětu, připravit a odeslat dopis VŘ Sekci
přímých plateb a rozvoje venkova
subdodavatelů
úkol: Mgr. Havlíček - zjistit bližší informace
k podnětu
• podnět č. 419 MZe – využití otevřených
dat: Ing. Šebek - podnět se zabývá využitím
otevřených dat/údajů, které má MZe k dispozici (měly být veřejně dostupné)
Různé, diskuse
• Jednání se zástupci MZe na téma Jednotný systém kategorizace VDJ v rámci resortu
zemědělství
Proběhla diskuse za účasti zástupců MZe.
Jednání se zúčastnil Ing. Jindřich Šnejdrla –
NM Úseku komodit, výzkumu a poradenství
a Ing. Jiří Hojer - ŘO živočišných komodit.
Ing. Šnejdrla podporuje vytvoření jednotného systému, ale zároveň upozornil přítomné, že konečné rozhodnutí závisí na odborném posouzení všech dotčených odborů
a vedení MZe.
Ing. Hojer - přepočet dle VDJ je nejvíce
strukturálně podobný přepočtovému
systému dle nařízení EK (zejména ve
vztahu k PRV). Způsob sjednocení obou
systémů je obtížný vzhledem k tomu, že
problematika dvou systémů přepočítávání
tj. systému VDJ k dotačním účelům a systému DJ k produkci statkových hnojiv, je
odlišná.
• podnět č. 417 SZIF - porušení preferenčního kritéria: Ing. Stehlík - podnět spadá
do kompetencí PK PRV
úkol: p. Augustinová - uvědomit autora
podnětu a doporučit mu obrátit se na Přezkumnou komisi PRV
Ing. Stehlík vznesl dotaz, zda lze změnit
národní legislativu k prospěchu českých
zemědělců tak, aby korespondovala s unijní
legislativou. Tj. nepožadovat po zemědělcích v národní legislativě nic nad rámec
požadavků EK.
• podnět č. 418 SZIF - dokladování faktur
Ing. Šnejdrla - snahou bude příprava
Ing. Stehlík rovněž informoval NM Ing.
Šnejdrlu o aktivitě ABK v rámci sjednocení
statistických výkazů v rámci Portálu farmáře
a ČSÚ, která se i přes veškerou podporu
ze strany MZe a ČSÚ nepovedla uskutečnit
(vzhledem k politické situaci na konci r.
2013).
ABK požaduje, aby se s tímto „již zpracovaným a připraveným“požadavkem počítalo
v rámci zlepšení RZ-IZR.
Ing. Šnejdrla - dané by se mohlo vyřešit
v termínu do podávání nových JŽ pro rok
2015, je potřeba konzultovat požadavek
s legislativním odborem MZe. ABK bude
informována o dalším postupu.
Ing. Mareš vznesl dotaz ohledně chovatelů
ovcí a koz, zda se budou jehňata zahrnovat
do systému přepočtu VDJ/DJ.
Ing. Hojer - v nařízení EK se s jehňaty nepočítá, připouští se úpravy pouze u drůbeže.
Kozy a ovce mají udělenou výjimku ve značení (do 6 měsíců) = tj. pro potřeby EK neprůkazné (v rámci dotací, kontrol, auditů).
Farmový chov zvěře - uskuteční se jednání
s VŘ Ing. Sekáčem (Ing. Stehlík, Ing. Hojer)
• Diskuse s Ing. Růžičkou (ČMSCH) k IZR +
sjednocení statistických výkazů
Ing. Stehlík obeznámil Ing. Růžičku se závěry diskuse se zástupci MZe
Dle Ing. Růžičky je přístup zemědělců do
systému IZR velmi benevolentní- zemědělec
www.asz.cz
neustále vstupuje do registru a dělá změny
dodatečně.
Ing. Stehlík požádal pana ředitele o zaslání
aktuální procentuelní chybovosti a prodlení
v evidenci přihlášených zvířat.
Mgr. Havlíček upozornil, že nesrovnalosti
v RZ můžou vést k problémům při čerpání
dotací z fondů EU. Rovněž přislíbil zaslat na
příští ABK materiál, který bude obsahovat
výčet problémů ze strany SZIF vůči RZ-IZR.
Závěr – nastavení spolupráce mezi SZIF,
ABK, MZe, ČMSCH ve prospěch ustálení
systému RZ
Závěr
Příští jednání ABK se uskuteční 3. 9. 2014
od 9,00 hodin
2. 7. 2014
zapsala: Daniela Augustinová
schválil: Ing. Josef Stehlík
vyšlo ve sbírce
Částka 56, rozeslaná dne 17. července 2014
131. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství
č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování
a způsobu používání hnojiv
Částka 57, rozeslaná dne 21. července 2014
132. Vyhláška o ochraně a reprodukci genofondu lesních dřevin
133. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí, ve
znění vyhlášky č. 259/2005 Sb.
134. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na
produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů, ve znění vyhlášky č. 59/2013 Sb.
Částka 59, rozeslaná dne 22. července 2014
138. Zákon, kterým se mění zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů
139. Zákon, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách
a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999
Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů
(veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů
Částka 60, rozeslaná dne 23. července 2014
142. Nařízení vlády o stanovení bližších podmínek při provádění
opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty
v oblasti vinohradnictví a vinařství
143. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 245/2004
Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společ-
né organizace trhu s vínem, ve znění pozdějších předpisů
Částka 63, rozeslaná dne 29. července 2014
156. Nařízení vlády o stanovení výše úroku z přeplatku na dávce
z výroby v odvětví cukru pro hospodářský rok 2004/2005
157. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 478/2009
Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na
ovoce a zeleninu a výrobky z ovoce, zeleniny a banánů dětem ve
vzdělávacích zařízeních
Částka 65, rozeslaná dne 1. srpna 2014
159. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství
č. 326/2001 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i)
a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní
živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění pozdějších předpisů
Částka 75, rozeslaná dne 29. srpna 2014
179. Zákon, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
184. Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb.,
o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru
znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění
ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001
Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve
znění pozdějších předpisů
65
66
daně
Omezení výdajových paušálů
Selská revue 2014
Daňové okénko
v současné době se diskutuje otázka omezení výdajových paušálů pro podnikatele. aktuální
vývoj nasvědčuje tomu, že bude 80%ní paušál pro zemědělské podnikatele zachován, avšak jen
do obratu 2 mil. Kč za rok. Jedná se však zatím o návrh novely zákona. některé z vás tato změna donutí přejít v roce 2015 na skutečné výdaje. Jak se uzavře rok 2014 a jak pak v roce 2015?
Vzorový příklad:
V roce 2012 byl zakoupen traktor v hodnotě
750 000,- (bez DPH)
V roce 2014 bude vystaveno celkem 15
pohledávek v celkové výši 2 500 000,- (bez
DPH), z toho nebude do 31. 12. 2014 uhrazeno 250 000,- (bez DPH)
V roce nebudou uhrazeny závazky ve výši
120 000,- Kč (bez DPH)
Daň z příjmu
fyzických osob
použijeme rozdíl mezi příjmy a výdaji, to
znamená 450 000,- Kč.
Rok 2014 bychom tímto měli vypořádaný.
A jak v roce 2015?
Ať už se rozhodneme hned nebo až na konci daňového období, musíme pamatovat na
tyto body:
Daň z příjmu fyzických osob:
1. Závazek z roku 2014 uhrazený v roce 2015
nebude daňovým nákladem roku 2015
2. Z majetku zakoupeného v roce 2012 si
uplatníme odpisy, a to ve výši náležící
4. roku odpisu
3. Příjem z pohledávky ve výši 250 000,nebude již daňovým příjmem v roce 2015
Sestavení daňového přiznání z příjmu fyzických osob za rok 2014:
OSSZ – Přehled
Jaký nám vyjde daňový základ podle § 7,
V příloze č. 1:
takový bude základ pro výpočet sociálního
řádek 101 2.250.000,-
pojištění.
skutečně přijaté příjmy - ať úplatně nebo
neúplatně
ZP – Přehled
řádek 1021.800.000,-
Pro výpočet výše zdravotního pojištění
80 % z příjmů ze zemědělské výroby (přepoužijeme rozdíl mezi příjmy a výdaji. To
nesení z tabulky B)
znamená, že k běžnému výsledku hospořádek 105
250.000,-
daření připočteme 250 000,-, pohledávka
úprava základu daně (přenesení čísla z taz roku 2014 uhrazena v roce 2015.
bulky E zvyšující)
řádek 113
700.000,-
dílčí základ daně § 7
Výňatky znění §,
Pokud dodanění pohledávek ve výši
250 000,- nezahrneme do řádného daňového přiznání za rok 2014, protože se rozhodneme přejít na skutečné výdaje za rok 2015
až v lednu 2016, neporušíme žádný
§ zákona.
V roce 2016 před řádným podáním daňového přiznání z příjmů fyzických osob za
rok 2015 (do 1. 4. 2016 nebo 1. 7. 2016)
podáme dodatečné přiznání za rok 2014
a doplatíme vypočtenou daň, nebudeme
platit žádné úroky z prodlení.
o které se opírám
ZP – Přehled
Pro výpočet výše zdravotního pojištění
§ 25
(1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové
účely nelze uznat zejména
Zákon o dani z příjmů
§ 23
Základ daně
(8) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi
příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro
zjištění základu daně za zdaňovací období
(část zdaňovacího období) předcházející
dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem
ze samostatné činnosti, ukončení nájmu
nebo zahájení likvidace, se upraví
b) u poplatníků uvedených v §2
OSSZ – Přehled
Pro výpočet výše sociálního pojištění použijeme dílčí základ daně, to je 700 000,- Kč.
Stejným způsobem postupují poplatníci
uvedení v §2, pokud v průběhu zdaňovacího
období přeruší činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, (§7) nebo nájem
(§9), a podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (§7) nebo nájem (§9)
nezahájí do termínu pro podání daňového
přiznání za příslušné zdaňovací období, ve
kterém byly činnost, ze které plynou příjmy
ze samostatné činnosti, (§7) nebo nájem (§9)
přerušeny. Stejným způsobem dále postupují
poplatníci uvedení v §2 při změně způsobu
uplatňování výdajů podle§24 na způsob
podle §7 odst. 7 nebo §9 odst. 4 anebo při
zahájení účtování, nebo při zahájení vedení daňové evidence nebo zahájení vedení
záznamů o příjmech a výdajích. Stejným
způsobem postupuje osoba spravující pozůstalost při skončení řízení o pozůstalosti.
Základ daně (dílčí základ daně) se upraví za
zdaňovací období předcházející zdaňovacímu
období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo; v tomto případě se má
za to, že poplatník není v prodlení, jestliže
podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí
daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat
daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů
došlo.
3 v případech, kdy poplatník uplatňuje výdaje podle §7 odst. 7 nebo podle §9 odst. 4,
o hodnotu pohledávek, které by při úhradě
byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v §24 odst. 2 písm. y)].
zd) výdaje spojené s úhradou dluhu, s výjimkou dluhu vzniklého z důvodu pořízení hmotného majetku (§26), vzniklého ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval
výdaje podle §7 odst. 7 nebo §9 odst. 4 a výdaje spojené s úhradou dluhu, o jehož
hodnotu byl snížen výsledek hospodaření
nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v některém
z minulých zdaňovacích období.
9. 9. 2014
text: Eliška Kravcová
Máte dotaz či téma, které jsme ještě dostatečně neprobrali? Napište nám!
E-mail: [email protected]
nebo [email protected]
68
Společná zemědělská politika
- ozelenění neboli greening
P
římé platby se od příštího roku rozšíří
o novou složku, a to platbu za plnění podmínek zemědělských postupů příznivých pro
klima a životní prostředí – ozelenění neboli
častěji skloňovaný greening. Zavedení těchto
pravidel má zemědělce orientovat k hospodaření šetrnějšímu k životnímu prostředí. Hovoří
se o něm jako o novém prvku reformované
Společné zemědělské politiky, ale řada greeningových podmínek se už dosud uplatňovala
v praxi například prostřednictvím GAEC nebo
některých jiných dotačních titulů.
U greeningové platby je důležité upozornit
na to, že zemědělcům nepřísluší automaticky,
ale je podmíněná naplněním určitých postupů. Některé z nich jsou povinně stanovené
legislativou a některé volitelné z širší nabídky
možností.
Základní pravidla greeningu vyplývají z nařízení pro přímé platby č. 1307/2013 a jeho
prováděcích předpisů. Na národní úrovni se
potom upřesňují technické detaily jako např.
lhůty, agrotechnické postupy apod. Nastavování jednotlivých podmínek přitom probíhá
s důrazem na praxi a pokud možno nekomplikované postupy, tedy tak, aby greening
co nejméně omezil konkurenceschopnost
českých zemědělských podniků.
Na greeningovou platbu je určená významná
část národní obálky pro přímé platby, celých 30 %. Platba se váže k podání jednotné
žádosti a stejně jako SAPS, bude mít plošný
charakter. Ale jak už jsme upozornili, v plné
výši na ni budou mít nárok pouze zemědělci,
kteří splní všechny podmínky. Povinnosti
greeningu se netýkají zemědělců hospodařících v systému ekologického zemědělství,
kteří mají z legislativy na platbu nárok automaticky. Konkrétní sazba se každoročně
vypočte vydělením celkové národní částky
přímých plateb počtem způsobilých hektarů
SAPS a její výši také ovlivní vývoj směnného
kurzu koruny vůči euru.
Greening obsahuje tři základní složky:
-
-
diverzifikaci zemědělských plodin,
zachování výměry trvalých travních
porostů a
69
Inzerce
Selská revue 2014
-
plochy využívané v ekologickém zájmu
(EFA - ecological focus area)
K těmto třem povinným složkám greeningu
patří další dobrovolná možnost, jak naplnit
podmínky pro přiznání platby, nicméně tato
bude zavedena až od roku 2016. Jedná se
o využití tzv. ekvivalentních neboli rovnocenných postupů, které představují stejný nebo
větší přínos pro životní prostředí. Těmito postupy budou vybrané dotační tituly Programu rozvoje venkova a zemědělci tak budou
mít možnost plnit podmínky greeningu jejich
prostřednictvím. Konkrétně jde
o agroenvironmentálně-klimatické opatření,
podopatření Zatravňování orné půdy, Zatravňování drah soustředěného odtoku, Biopásy
a Ochrana čejky chocholaté, přičemž pro
účely greeningu bude možné využít jedno
nebo více z nich.
Diverzifikace zemědělských plodin
Pokud jde o výše zmíněnou první povinnou
podmínku greeningu, diverzifikaci zemědělských plodin, evropská legislativa formuluje
její pravidla poměrně komplikovaně – odlišuje je pro různé velikosti podniku, stanovuje
limity pro zastoupení jednotlivých plodin
a zároveň uvádí řadu výjimek pro případy
pěstování trávy a bylinných pícnin na orné
půdě nebo půdu ležící ladem.
Základní podmínky jsou odvozeny od velikosti podniku, na kterém zemědělec hospodaří.
Pokud má podnik více než 10, ale méně než
30 ha orné půdy, pak by na ní měl pro přiznání greeningové platby pěstovat alespoň
2 plodiny. Hlavní plodina přitom může
zabírat maximálně 75 % orné půdy. Pokud
podnik hospodaří na více než 30 ha orné
půdy, pak je na ní třeba pěstovat alespoň
3 plodiny. Hlavní plodina opět může zabírat
maximálně 75 % a dvě hlavní plodiny společně maximálně 95 % orné půdy.
Poměry mezi hlavními plodinami nemusí
být splněny, pokud se na více než 75 % orné
půdy pěstují trávy nebo bylinné pícniny,
případně je to půda ležící ladem. Požadovaný
počet plodin však musí být dodržen a zároveň pro zbývající ornou půdu platí podmínka,
že hlavní plodina nesmí pokrývat více než
75 % zbývající orné půdy.
Zemědělci si pro výpočet poměru jednotlivých plodin mohou k ploše přičíst výměru
krajinných prvků, které jsou její součástí.
Za plodinu se pro účely diverzifikace považuje:
 jakákoli kultura z různých rodů rostlin
podle definice botanického systému
klasifikace plodin;
 kultura kteréhokoli druhu brukvovitých, lilkovitých a tykvovitých;
 půda ponechaná ladem;
 trávy či jiné bylinné pícniny.
Ozim a jařina, přestože by plodiny náležely
do stejného rodu, se počítají jako odlišné
plodiny. Naopak různé druhy směsí se jako
různé plodiny uznat nemohou. Podsev také
není samostatnou plodinou, započítává se do
plochy hlavní plodiny.
Povinnosti diverzifikace se nevztahují zejména na následující případy:
 zemědělce, které hospodaří na menší
výměře než 10 ha
 pokud trvalé travní porosty
představují více než 75 % zemědělské
plochy a přitom výměra zbývající orné
půdy nepřesáhne 30 ha
 pokud se na více než 75 % orné půdy
pěstuje tráva nebo jiné bylinné pícniny, případně jde o půdu ponechanou
ladem (nebo je možná kombinace
těchto využití orné půdy), a přitom
výměra zbývající orné půdy nepřesáhne 30 ha;
Plnění podmínek diverzifikace se bude posuzovat za období od 1. června až 31. srpna
daného roku.
Zachování trvalých travních porostů
Další podmínkou greeningu je zachování
ploch trvalých travních porostů, resp. udržení
určitého poměru trvalých travních porostů
vůči zemědělské ploše. V určitých případech
bude znemožněno rozorání travních porostů.
Jedná se o tzv. environmentálně citlivé plo-
chy, do kterých patří oblasti Natura 2000,
1. zóny chráněných krajinných oblastí a národní parky, travní porosty na silně erozních
oblastech, půdní bloky s kulturou travní
porost, které přiléhají k vodnímu toku, v LPIS
vymezené podmáčené a rašelinné louky
a travní porosty v 3. aplikačním pásmu zranitelné oblasti dusičnany. V případě zjištění
rozorání travních porostů v těchto environmentálně citlivých lokalitách bude zemědělec povinen zajistit obnovu travního porostu.
Kromě environmentálně citlivých ploch
bude povinnost zachování trvalých travních
porostů sledována na národní úrovni. Jednotlivé zemědělské podniky, pokud nejsou
vázány jinými závazky, obecně nebudou mít
povinnost udržovat poměr trvalých travních
porostů. Avšak v případě, že se na národní
úrovni zjistí významnější změna v poměru
mezi trvalými travními porosty a celkovou
zemědělskou plochou, pak bude nezbytné
přistoupit k mechanismu zpětného zatravnění a odchylku tak vrátit do stanovených
mezí. Zemědělcům, kteří trvalý travní porost
rozorali, bude stanovena povinnost zpětného
zatravnění a v případě neplnění pak sankce.
Plochy v ekologickém zájmu – EFA
Poslední podmínkou greeningu je vyčlenění
tzv. ploch v ekologickém zájmu (ecological
focus area – EFA).
Pokud má zemědělský podnik více než 15 ha
orné půdy, pak by od 1. ledna 2015 měl pro
přiznání greeningové platby z její výměry
vyčlenit alespoň 5 % jako tzv. plochu v ekologickém zájmu - EFA.
Povinnost vyčlenit EFA se nevztahuje na
následující případy:
 zemědělské podniky, které mají méně
než 15 ha orné půdy;
 pokud trvalé travní porosty představují více než 75 % zemědělské plochy
a přitom výměra zbývající orné půdy
nepřesáhne 30 ha;
 pokud se na více než 75 % orné půdy
pěstuje tráva nebo jiné bylinné pícniny,
případně jde o půdu ponechanou ladem (nebo je možná kombinace těchto
využití orné půdy), a přitom výměra
zbývající orné půdy nepřesáhne 30 ha.
Za EFA se pro plnění podmínek greeningu
považují následující prvky:
a) půda ponechaná ladem
Jedná se o půdu ponechanou ladem (úhor),
na které nejsou pěstovány plodiny za účelem zemědělské produkce, tzn. plodiny
nejsou sklízeny a odváženy z této ploch
(zapravují se do půdy), evropskou legislativou není povolena ani pastva. Na úhoru se
nepoužívají přípravky na ochranu rostlin ani
hnojiva. Pro účely EFA lze uznat půdu ležící
ladem maximálně po dobu jednoho roku,
a to od 1. ledna příslušného roku. Povinná
doba trvání úhoru bude v nejbližší době
upřesněna (předpokládá se do července
příslušného roku) a v jejím průběhu musí
být zabráněno šíření plevelů. Pokud jde
o zelený pokryv, nepředpokládá se omezování stanovením určitých plodin či minimálního výsevu.
b) krajinné prvky a terasy:
Za EFA se považují krajinné prvky stanovené
pro plnění podmínek dobrého ekologického
a environmentálního stavu, kterými jsou
mez, terasa, travnatá údolnice, solitér, skupina dřevin, stromořadí a nově definovaný
prvek, příkop.
Dále lze jako krajinný prvek EFA vyčlenit
souvrať - okraj pole v šíři 1-20 m, na kterém
nejsou pěstovány plodiny za účelem zemědělské produkce, a zároveň plodina na souvrati musí být odlišná od hlavní plodiny na
dílu půdního bloku. Obdobně jako u úhoru,
plodinu na souvrati není možné sklízet, ani
spásat, bude umožněno mulčování a zapravení porostu. Předpokládá se omezení maximální plochy souvratě, a to do 20 % výměry
dílu půdního bloku.
c) ochranné pásy podél vod:
Jedná se o ochranné pásy podél vodních
toků požadované v rámci současného GAEC
11 (GAEC = Dobrý zemědělský a environmentální stav), současného SMR 4 a 9 (SMR
= Povinné požadavky na hospodaření). Na
ochranných pásech nemohou být pěstovány
plodiny za účelem zemědělské produkce,
předpokládá se pěstování trávy nebo obilovin za účelem získání píce. Pás je možné
využít k pastvě nebo sekání (za účelem
získání píce) a musí být plodinou odlišen
od ostatní plochy dílu půdního bloku. Na
ochranných pásech nelze používat přípravky
na ochranu rostlin ani hnojiva.
d) pásy půdy ležící na okraji lesa:
Jako EFA je možné dále vyčlenit pásy kolem
lesa v šíři 1 - 10 metrů, přičemž okraj lesa
je dán průběžnou linií, která vznikne jako
spojnice průmětu korun hraničních stromů.
Je nezbytné, aby pás vyčleněný na orné půdě
přiléhal k okraji lesa, tzn. mezi pásem a lesem nesmí být např. silnice, mez, vodní tok
apod. Pás je možné využít jednak k produkci,
nebo na něm naopak nemohou být pěstovány plodiny za účelem zemědělské produkce.
V druhém případě není možné používat
hnojiva a přípravky na ochranu rostlin. Takový pás lze využít k pastvě nebo na něm provádět seč. Rovněž musí být plodinou odlišen
od ostatní plochy dílu půdního bloku.
e) plochy s rychle rostoucími dřevinami
pěstovanými ve výmladkových plantážích:
Za EFA budou uznány pouze vybrané druhy
rychle rostoucích dřevin splňující podmínku ekologické vhodnosti. Zejména budou
vyloučeny druhy, které v České republice nejsou původní. Na plochách s rychle rostoucími dřevinami, využívanými jako EFA, nebude
možné použít minerální hnojiva a přípravky
na ochranu rostlin.
f) zalesněné plochy:
Lesní porosty založené výsadbou v rámci dotačního titulu zalesňování zemědělské půdy
dle Horizontálního plánu rozvoje venkova
(HRDP) a Programu rozvoje venkova (PRV)
2007 - 2013 resp. 2014 – 2020, mohou být
uznány jako EFA.
g) plochy s meziplodinami:
Za EFA budou uznané vybrané směsi meziplodin, které bodou založeny vysetím směsi
druhů plodin nebo podsevem trávy do hlavní plodiny. Plochy, na kterých rostou meziplodiny, nesmí zahrnovat plochy se zimními
plodinami, které se běžně osévají na podzim
a jsou určené pro sklizeň nebo pastvu. Podle předběžného návrhu se předpokládá, že
směsi bude možné zakládat z následujících
druhů: bér vlašský, čirok zrnový, hořčice
bílá, jetel nachový (inkarnát), jílek mnohokvětý, jilek vytrvalý, koriandr setý, kostřava červená, krambe habešské, lesknice
kanárská, lnička setá, lupina žlutá, mastňák
habešský, peluška (hrách setý rolní), pohanka obecná, proso seté, ředkev olejná,
řepka jarní, sléz krmný, slunečnice roční,
srha laločnatá, svazenka vratičolistá, světlice
barvířská (saflor), vikev ozimá panonská,
žito trsnaté (lesní).
h) plochy s plodinami, které vážou dusík:
Plochy s plodinami vázajícími dusík mohou být vyčleněny jako EFA. Předběžný
návrh podmínek předpokládá, že se bude
jednat o následující plodiny: cizrna, čočka,
fazol, hrách, peluška, jetel, komonice,
lupina, sója, vojtěška, úročník, vikev, bob,
vičenec.
Plochy s plodinami, které vážou dusík, v rámci EFA jsou zároveň kombinovatelné s tzv.
dobrovolnou podporu vázanou na produkci
poskytovanou na bílkovinné plodiny.
70
Selská revue 2014
společná zemědělská politika
www.asz.cz
co jsme prosazovali
a proč
1. díl: Podpora zakládání malých
zemědělských podniků
J
e za námi největší část vyjednávání Programu rozvoje venkova ČR na roky 2014
– 2020, za jehož přípravu nesou odpovědnost ministři zemědělství Petr Bendl a ve
finále především Miroslav Toman
a Marian Jurečka. Program byl před pár
dny odeslán k posouzení do Bruselu
a jeho definitivní schválení se očekává
začátkem roku 2015. Asociace soukromého zemědělství ČR od začátku velmi intenzivně pracovala na jeho studiu, připomínkování a prosazování podstatných prvků
potřebných pro rozvoj venkova
a zemědělství. Přinášíme vám nyní 1. díl
seriálu komentářů k zásadním prvkům
a principům, které nová společná zemědělská politika na nové období nabízela.
Zásadní připomínka ASZ: Požadujeme zařadit titul Zakládání malých zemědělských
podniků s dotací 15 tis. Euro.
Reakce MZe: Zamítavá. „Toto opatření by
v podmínkách ČR nepřispělo ani ke konkurenceschopnosti zemědělství, vzhledem
k zanedbatelnému rozsahu takových podniků, ani k tvorbě pracovních míst, protože by
neuživily ani jednoho pracovníka. Nařízení
č. 1305/2013 totiž dává do souvislosti toto
opatření se Zahájením činnosti mladých zemědělců, přičemž minimální velikost podniku pro vstup do Zahájení činnosti mladých
zemědělců je dána dosažením minimální
hodnoty standardní produkce – tato hodnota musí být vyšší než horní prahová hodnota
u podpory rozvoje malých zemědělských
podniků. Zavedení podpory malých podniků, pokud by nešlo o jednohektarové podniky, by nutně znamenalo zvýšení minimální
velikosti pro vstup do opatření u mladých
zemědělců, která je nyní nastavena tak, aby
uživila právě jednoho pracovníka, resp.
jednoho člena rodinné farmy.“
Zavedení tohoto titulu jsme z pověření celostátní Rady ASZ ČR požadovali opakovaně,
a to nikoliv pouze z důvodů konkurenceschopnosti zemědělství či zaměstnanosti.
Ačkoli i v těchto bodech může program
pomoci. Například, kdo je zakladatel malého zemědělského podniku, není zároveň
žadatelem na Úřadu práce. Kdo si zakládá
podnik a žádá o dotaci, nepředpokládá, že
bude hned krachovat, když se navíc zaváže
pravděpodobně k minimálně 5leté udržitelnosti předkládaném podnikatelském
plánu. Při prosazování tohoto titulu šlo
například o tyto argumenty:
A) Nechtěli jsme vyloučit žádného mladého začínajícího zemědělce. Věděli
jsme, že oproti minulému dotačnímu
období EU totiž zavedla dvě kategorie
mladých začínajících a) malé (a to
vlastně bez rozlišení věku), b) „klasické“ mladé začínající. A že tyto dvě
kategorie budou odděleny velikostně.
MZe zatím v PRV podpoří pouze druhou
kategorii, dle tabulky cílových hodnot,
která zatím není úplně srozumitelná
(viz níže). Zde však není pravděpodobné, že bude začínat na více než
1 hektaru. Tomu totiž neodpovídají
ani hodnoty ani myšlenky na „uživení
jednoho pracovníka“. Tedy nezařazením tohoto titulu, se kterým evropská
pravidla počítala, bezpochyby došlo
k vyloučení velké skupiny žadatelů,
kteří jsou s venkovem spjati a mohli
být potenciálem do budoucna.
B) Chtěli jsme podpořit zakládání malých
zemědělských podniků, protože z našeho pohledu na venkov takové podniky vždy patřily. Vesnice, kde už není
ani jeden zemědělec (byť drobný), se
stává neživou. Sedlák ve své obci často jako důsledek své činnosti řeší stav
polních cest, místních komunikací,
eroze, vody v krajině. Odpovědnost za
jeho jednání je lépe vymahatelná - pro
ostatní občany je snáze dostižitelný,
což determinuje jeho chování v krajině.
Může pomoci s dalšími př. zimními
pracemi – odklízení sněhu, výpomoc
mechanizací či vlastními prostory, atp.
Jeho přítomnost je prostě a jednoduše
užitečná. Vedle toho pomáhá udržofoto: G.Kužel
vat fungující společenské vazby lépe,
než subjekt, který do vsi zpravidla jen
dojíždí několikrát v roce obdělat okolní
pozemky a jinak sídlí mimo obec.
C) Chtěli jsme umožnit rozvoj zemědělské činnosti tzv. kovozemědělcům.
Jedná se o jakousi diversifikaci do
zemědělství, které stabilizuje venkovské obyvatelstvo. Sedlák byl, je
a bude vždy vázán k půdě, tím jde přímo proti negativnímu trendu stěhování
se z města na venkov. Zahájení zemědělské činnosti může pomoci některým
rodinám, které se odstěhovaly na venkov, zde snáze zůstat, i když se jejich
ekonomická situace v čase mění.
D) Z pohledu ASZ zůstává otázkou, jaký
smysl bude mít dále propagovat zemědělství a venkov akcemi typu Farmářské slavnosti, Zemědělství žije!, Rok
rodinných farem, apod. a současně
přitom nastavovat dotační podmínky
přesně obráceně, tj. tak, že budou
cíleně vylučováni drobní začínající
zemědělci, kteří právě měli být těmito
akcemi osloveni a přilákáni.
Výrobní zaměření
Standardní produkce
(zaokrouhleno)
jednotky
Kč/RPJ
Polní výroba
500 000
Zahradnictví
290 000
Vinohradnictví
370 000
Ovocnářství a ostatní trvalé kultury
440 000
Produkce mléka
680 000
Chov skotu (resp. zvířat zkrmujících objemnou píci)
290 000
Chov prasat a drůbeže (resp. zvířat zkrmujících jadrná krmiva)
440 000
Smíšená výroba
450 000
29. 7. 2014
text: Hlavní kancelář ASZ ČR
2. díl: LFA - Znevýhodněné oblasti,
nově od roku 2018
ANC - Oblasti s přírodním znevýhodněním
P
okračujeme druhým dílem našeho seriálu komentářů k zásadním prvkům
a principům, které nabízela nová společná
zemědělská politika na další období. Tentokrát se týká LFA - znevýhodněných oblastí.
Zkratky: LFA – Less Favoured Areas =
znevýhodněné oblasti, ANC – Areas
with Natural Constraints = oblasti s přírodním znevýhodněním, ASZ – Asociace soukromého zemědělství, VDJ
– velká dobytčí jednotka, MZe – Ministerstvo zemědělství, WTO – World
Trade Organization, PRV – Program rozvoje venkova
Citace z vypořádání
vnějšího připomínkového
řízení k PRV:
Malé zemědělské podniky na venkov
vždy patřily. Vesnice, kde už není
ani jeden zemědělec (byť drobný), se
stává neživou.
Příloha: Požadovaná minimální hodnota standardní produkce na podnik
(v přepočtu na RPJ) stanovená dle výrobního zaměření:
Zásadní připomínka ASZ: U LFA oblastí
trváme na nastavení podmínky zatížení
VDJ/ha ve výši max. 0,2 VDJ/ha zemědělské
půdy jako vstupní podmínky pro získání
dotací, nikoliv 0,3 resp. 0,35 VDJ od roku
2017. Současně požadujeme vyjasnění
zda-li podmínka VDJ/ha v LFA se vztahuje
na podnik (tedy i jeho část mimo LFA) nebo
pouze na hektary zem. půdy v LFA. Také
požadujeme co nejrychlejší redefinici oblastí LFA na ANC. V oblastech LFA trváme na
tom, aby se vycházelo pouze z ekonomické
újmy podle přírodního stanoviště bez započítávání ŽV. Dotace by se měla vyplácet na
přírodní stanoviště a ne na podnik.
Reakce MZe: Vysvětleno. Nastavení podmínky minimální intenzity chovu hospodářských zvířat respektuje deklarovanou snahu
MZe podpořit prostřednictvím plošných
plateb PRV 2014+ alespoň nepřímo sektor
živočišné výroby a cílit platby pouze skutečně hospodařícím žadatelům. Podmínka
minimální intenzity chovu hospodářských
zvířat bude vztažena na veškerou obhospodařovanou z.p. resp. TP, bez rozlišení, zda je
v LFA nebo není. O posunu redefinice LFA-O
bylo rozhodnuto v návaznosti na možnost
do data spuštění redefinice poskytovat
v těchto oblastech platby na základě „starých podmínek“, tj. v případě ČR pouze na
TP. Tímto rozhodnutím je zohledněna snaha
MZe směřovat podporu LFA zejména na travní porosty, které mají pozitivní vliv na erozi
půdy a kvalitu vody. Vlastní kalkulace platby
je stanovena v souladu s požadavky nařízení 1305/2013, tj. je založena na kalkulaci
ztráty příjmů a/nebo dodatečných nákladů
vyplývajících z přírodních omezení. Ztráta
příjmu vychází z kalkulace tzv. příspěvku
na úhradu fixních nákladů a zisku. Újma
v hospodaření je pak vypočtena jako rozdíl
v příspěvku na úhradu pro daný typ LFA
a pro příznivou oblast.
Výchozí situace
na úrovni EU
Problematika LFA byla od počátku diskusí
k zemědělské reformě na roky 2014 – 2020
velmi ožehavou otázkou nejenom v České
republice. Plošné dotace do LFA byly totiž
předmětem kritiky ze strany WTO - Světové
obchodní organizace, která poukazovala na
to, že se jedná o skrytou podporu produkce
a to není přípustné. Navíc nastavení podpor 
do LFA se ve členských státech EU značně
71
72
Selská revue 2014
společná zemědělská politika
www.asz.cz
Tabulka č. 1: Porovnání sazeb LFA v minulém a novém programovacím období
lišilo a to nebylo u „společné“ zemědělské
politiky a tohoto typu plošných dotací možné. Oblasti LFA tvoří v celé EU 56 % zemědělsky obhospodařované půdy. Přitom
pouze polovina z tohoto území je skutečně
dotována. Členské státy totiž často vyřadily
velkou část potenciálních žadatelů na základě nějakého dalšího kritéria. Sem spadá
i česká podmínka „dotace pouze na trvalý
travní porost“ nebo „podmínka 0,3 VDJ/
ha“. To ovšem nebude do budoucna možné. Původních celkem 140 různých národních kritérií se má změnit na osm celoevropsky platných společných kritérií nejdéle
do roku 2018. Podle těchto kritérií je také
stanovena míra znevýhodnění konkrétního
stanoviště, od čehož se odvíjí výše sazby
dotace. Nárok na podporu má mít každý
farmář, který do území spadá bez ohledu
na to, co a jak produkuje. Omezit dotace lze
pouze formou degresivity (tj. snížení výše
dotace) s ohledem na tzv. úsporu z rozsahu
– tj. při „nadlimitním“ počtu hektarů, nebo
tehdy, když se zjistí, že díky lidské intervenci, technickému pokroku a investicím je už
přírodní znevýhodnění překonáno. Tedy už
dále nepředstavuje hendikep. Farmář, který
překonal přírodní znevýhodnění, má být
vyřazen z možnosti získat dotaci na základě
tzv. fine tunningu (doladění). To se například týká zavlažovaných oblastí. Dotace do
LFA mají v novém programovacím období
velkou podporu a i proto v legislativě EU
došlo k navýšení sazeb takto: Z původních
maximálně 250 Euro/ha na 450 Euro/ha
v horských oblastech a ze 150 na 250 Euro/
ha v oblastech ostatních a specifických.
Příjemci dotací LFA musí ale splňovat podmínku tzv. aktivního zemědělce (dle
I. pilíře) – vzpomeňme na nedávný návrh
MZe na zpřísnění splnění podmínky „aktivního zemědělce“, který by fakticky znamenal vyloučení velké části zejména drobných
žadatelů, kteří by se rázem nemohli stát ani
příjemci dotací do LFA. Viz zde:
http://www.asz.cz/redakce/index.php?clanek=95268&lanG=cs&xuser=&slozka=5880&xsekce=6068
Postoj ASZ ČR
ASZ ČR v podstatě od začátku přístupu EU
rozumí a fakticky jej vítala. Chtěli jsme, aby
došlo co nejrychleji k redefinici území LFA
a současně, aby výsledné území bylo ve
vymezených podmínkách ze strany EU co
největší. Prosazovali jsme variantu 49 %
území ČR = LFA. Chtěli jsme, aby se normalizovaly podmínky dotací do LFA v souladu
s jejich smyslem a tím nikdy nebyla podpora produkce, nýbrž A) zachování zemědělské činnosti ve znevýhodněných oblastech
tak, aby zde mohla být tato realizována
i budoucími generacemi; B) snaha o předcházení přehnané intenzifikaci oblastí, kde
to není s ohledem na přírodní podmínky
s ohledem na udržitelnost vhodné; C) podpora udržení specifického krajinného rázu
LFA oblastí a biodiversity. To jsou hlavní
důvody, proč chce EU tyto oblasti plošně
dotovat v porovnání s oblastmi produkčními. A de fakto jsou to i důvody, pro které
je tato podpora mezinárodně obhajitelná.
Druhá část, tedy ekonomicky prostřednictvím dotací přilepšit zemědělcům,
kteří by jinak byli tlačeni tržními silami
k intenzifikaci, je zvláště významná v České
republice, která tvoří evropské rozvodí
a dopady na kvalitu vody by byly citelné
v širším evropském území. Předmětem
dotace LFA tedy od začátku nemělo být,
kdo má kolik VDJ, ale kdo kde hospodaří
a jak. Naopak podmínkou WTO bylo, aby
dotace byly přístupné všem zemědělcům
v identifikovaných oblastech bez ohledu na
typ a rozsah produkce.
Z toho důvodu jsme odmítli další zpřísnění
podmínky počtu VDJ/ha. A jsme přesvědčeni, že tak učiní při konzultacích PRV
i Evropská komise. Navíc s ohledem na
přírodní charakter oblastí LFA a možnosti
hospodaření v těchto oblastech se z pohledu ASZ jedná vždy o nepřímou podporu
živočišné výrobě. Rozšiřovat podmínku
splnění VDJ/ha i na plochu obhospodařovanou mimo LFA je irelevantní/nesmyslné
a bude nejspíše ze strany Evropské komise
rovněž odmítnuto. Tato neporozumění cílům EU může ke všemu zpozdit celý proces
schvalování programového dokumentu
PRV. Evropská komise jasně deklarovala, že
kritéria omezující počet žadatelů o dotace
LFA, která byla aplikována v předchozím
programovacím období, mohou členské
státy uplatňovat pouze do doby redefinice
LFA. Každé další zpřísnění (již tak před WTO
neobhajitelných podmínek) bude těžko
přijatelné.
ASZ ČR požadovala co nejrychlejší redefinici oblastí LFA také z důvodu možnosti
vyčlenit do LFA ještě 5 % národní obálky
v rámci I. pilíře – přímých plateb. Jednalo
by se o cca 560,- Kč za hektar půdy v LFA.
Toto nebylo na úrovní ČR přijato ani příliš
diskutováno.
Kontinuálně ASZ ČR odmítala výpočet sazby LFA na základě porovnávání podniků
v LFA a ne-LFA. Z logiky nastavení těchto
dotací, mají být náklady vztahovány vždy
přísně na oblasti nikoliv typ podniku. Má
se pak sledovat například nutnost pořízení
speciálního zařízení pro obhospodařování
příkrých svahů, vícenáklady na spotřebu
nafty při určitém sklonu terénu, vícenáklady
na lidskou ruční práci, kterou nelze strojem
ve složitých podmínkách nahradit, atp.
Výpočet plateb zůstává v PRV zcela chybný,
neboť sleduje náklady vybraných podniků
v LFA a ne-LFA. Ty jsou závislé zejména na
vnitropodnikové podnikatelské strategii,
která se různí.
Závěrem lze tedy konstatovat, že navýšení
podmínky VJD/ha z 0,2 na 0,3 (resp. 0,35)
a rozšíření této podmínky navíc i na oblast
ne-LFA obhospodařovanou žadatelem, jde
přímo proti smyslu dotací LFA, cílům EU
i je v rozporu se stanovisky WTO. Cílem je
totiž podpora zachování co nejvíce přírodě
příznivého hospodaření a naopak mají být
z dotací vyloučeni ti, kdo přírodní znevýhodnění překonali a u nichž už opuštění
půdy nehrozí. Pokud toho dosáhli přeměnou oblasti LFA na de facto oblast intenzivní, může to ale znamenat důsledky, které
se projeví až v budoucích generacích.
5. 8. 2014
LFA - průměrná sazba
LFA - Ha - obec, příp. k.ú. s
průměrnou nadmořskou výškou
celého území větší nebo rovnou
600 m n.m. nebo s průměrnou
nadmořskou výškou celého území větší nebo rovno 500 a menší než 600 m n.m. a zároveň
svažitostí nad 15 % na ploše
větší než 50 % výměry celkové
půdy v obci nebo k.ú. – 105 %
průměrné sazby pro horskou
oblast (typ HA)
Možný rozsah
Sazba v Eur
1777 tis. ha/z toho TTP
805 tis. ha - dotace
pouze na TTP
118 Eur
Koeficient přepočtu na velké
dobytčí jednotky (VDJ)
1,0
skot nad 6 měsíců do 24 měsíců
0,6
skot nad 1 měsíc do 6 měsíců
0,2
ovce nad 12 měsíců
0,15
kozy nad 12 měsíců
0,15
koně nad 6 měsíců
1,0
koně do 6 měsíců
0,4
Typ LFA 2015 - 2020
Možný rozsah
Sazba v Eur
LFA - průměrná
sazba
1772,8 tis. ha
96 Eur
157 Eur
LFA - H3 (600 - 700
m n.m.)
515 tis. ha/z toho TTP
364 tis. ha - dotace
pouze na TTP
LFA - H4 (do 600 m
n.m. a sklonitost
nad 15% na více než
50 % území)
134 Eur
LFA - H5 (do 600 m
n.m. a sklonitost
nad 15% na méně
než 50 % území)
LFA - Oa (obce, příp. k.ú. s
výnosností půdy nižší než 34
bodů - 105 % průměrné sazby
pro ostatní méně příznivou
oblast)
117 Eur
LFA - Oa
94 Eur
LFA - Ob
1044 tis. ha/z toho TTP
305 tis. ha - dotace
pouze na TTP
LFA - S
LFA - Sx
(137 % průměrné sazby, tj. 101 Eur/ha)
130 Eur
LFA - H2 (700 - 800
m n. m.)
LFA - Ha - obce, příp. k.ú. v horské oblasti nesplňující kritéria
uvedená pro typ HA – 90 %
průměrné sazby pro horskou
oblast (typ HB)
LFA - Ob (obce s výnosností
půdy vyšší nebo rovnou 34
bodů - 85 % průměrné sazby
pro ostatní méně příznivou
oblast)
138 Eur
LFA - H 1 (nad 800 m
n. m.)
114 Eur
217 tis. ha/z toho TTP
135 tis. ha - dotace
pouze na TTP
91 Eur
Podmínky v novém PRV >> Specifické informace pro operaci
skot nad 24 měsíců
PRV 2015 - 2020, verze ze dne 4. 6. 2014
Typ LFA 2007 - 2013
2015 - 2020
text: Hlavní kancelář ASZ ČR
Příloha č. 2 - Přepočítávací koeficienty hospodářských zvířat na VDJ
Druh a kategorie hospodářských zvířat
2007 - 2013(14)
• Doplňkové podmínky pro poskytnutí platby v horských oblastech (LFA-H) a oblastech, které čelí specifickým omezením (LFA-S)
Žadatel o podporu musí splňovat následující podmínky:
- musí každý den ve stanoveném kontrolním období (od 1.6. do
30.9.) dodržovat minimální záchovnou intenzitu chovu býložravců 0,3 VDJ/ha evidované zemědělské půdy obhospodařované
žadatelem, resp. od roku 2017 0,35 VDJ/ha evidované zemědělské půdy obhospodařované žadatelem,
- musí splňovat v celém hospodářství požadavky cross-compliance (čl. 91 a 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné
zemědělské politiky).
• Doplňkové podmínky pro poskytnutí platby v oblastech, které
čelí značným přírodním omezením (LFA-O)
Žadatel o podporu musí splňovat následující podmínky:
- musí každý den ve stanoveném kontrolním období (od 1.6. do
30.9.) dodržovat minimální intenzitu chovu býložravců 0,3 VDJ/ha
evidované zemědělské půdy s kulturou travní porost obhospodařo-
LFA - S
520 tis. ha
510 tis. ha jako
očekávaný
rozsah - dotace
na veškerou
zemědělskou
půdu
(129 % průměrné sazby, tj. 101 Eur/ha)
92 Eur
(91 % průměrné sazby, tj. 101 Eur/ha)
111 Eur
(110 % průměrné sazby, tj. 101 Eur/ha)
77 Eur
(76 % průměrné sazby, tj. 101 Eur/ha)
1048 tis. ha
310 tis. ha jako
očekávaný
rozsah - dotace
na zemědělskou půdu s
kulturou travní
porost
205,8 tis. ha
200 tis. ha
jako očekávaný
rozsahu - dotace na veškerou
zemědělskou
půdu
82 Eur
57 Eur
83 Eur
vané žadatelem, resp. od roku 2017 0,35 VDJ/ha evidované zemědělské půdy s kulturou travní porost obhospodařované žadatelem,
- musí splňovat v celém hospodářství požadavky cross-compliance (čl. 91 a 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné
zemědělské politiky).
• Identifikace prahové úrovně plochy zemědělského podniku, na
základě které členské státy postupně snižují platby
Platby se postupně snižují dle výměry zemědělského podniku v oblastech vymezených dle čl. 32 odst. 2, čl. 31 odst. 5 a čl. 32 odst. 3.
- výměra z.p. do 1 000 ha – plná výše platby
- výměra z.p. nad 1 000 ha do 2 500 ha – platba snížená o 10 %
- výměra z.p. nad 2 500 ha – platba snížená o 15 %
Prahové hodnoty pro postupné snižování plateb byly stanoveny
na základě analýzy technické efektivnosti. Míra snížení plateb
byla stanovena na základě analýzy citlivosti na změny úrovně
plateb.
Zdroj: PRV 2015 - 2020 verze ze dne 4. 6. 2014, PRV 2007 - 2013 
verze srpen 2011
73
74
Selská revue 2014
společná zemědělská politika
www.asz.cz
3. díl: Aktivní zemědělec
T
řetí díl našeho seriálu komentářů k nové
společné zemědělské politice na další
období se týká návrhu na úpravu definice
a podmínek tzv. aktivního zemědělce, resp.
postoje ASZ ke zpřísnění podmínek nad
rámec povinného minima definovaného EU,
jež navrhuje ministerstvo zemědělství.
Vyjádření ASZ
k návrhům ministerstva
zemědělství
Předsednictvo ASZ ČR se na svém
jednání dne 7. 7. 2014 jednomyslně
shodlo na jednoznačném odmítnutí jakékoliv další podmínky pro splnění tzv.
aktivního zemědělce nad rámec povinného minima, které je definováno
v Nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 130712013 o přímých
platbách a jeho prováděcím předpisu
Nařízení komise (EU) č.639/2014. Ačkoliv tato legislativa umožňuje jednotlivým
členským státům nastavit další alternativní podmínky, Předsednictvo ASZ ČR je
přesvědčeno, že tento krok nemá v České republice žádné opodstatnění a zavádění dalších podmínek je jen zbytečnou
byrokratizací přímých plateb, které by,
mimo jiné, mohlo vyústit v nepřípustné
omezení menších či více diverzifikovaných subjektů. Tento odmítavý postoj je
v souladu se všemi našimi předchozími
stanovisky, kdy jsme od počátku vyjednávání podmínek SZP upozorňovali na riziko neadekvátní administrativní zátěže
pro žadatele.
Více zde: http://www.asz.cz/cs/aktualne-z-asz/stanovisko-asz-cr-k-navrhu-na-upravu-definice-a-podminek-aktivniho-zemedelce.html (vč. návrhu ze strany
Ministerstva zemědělství)
„Aktivní zemědělec“ je další novinkou
dotačního období 2014 – 2020. Smyslem
opatření je cílit dotace skutečně hospodařícím zemědělcům a eliminovat z příjmu
dotací na plochu takové činnosti, kde zemědělství evidentně není realizováno.
Smyslem plošných dotací zemědělcům
obecně už od jejich počátku je:
a) dorovnání příjmů zemědělství
v porovnání s příjmy jiných sektorů;
b) aby se podařilo zemědělce udržet na
venkově a přispělo se tak ke stabilitě
venkovského obyvatelstva;
c) aby se předcházelo opuštění zemědělské činnosti, čím se mimo jiné
zaručí péče o krajinu a půdu pro další
generace.
Kde již na počátku tyto tři výchozí prvky
nejsou, tam vlastně nemá co dělat ani
dotace. Reforma SZP pro roky 2014 – 2020
navíc přidala ještě významnou povinnou
ekologizaci přímých plateb (30 % tvoří tzv.
greening). Plošné zemědělské dotace se
u nás uplatňují teprve se vstupem ČR do
EU od roku 2004. Smysl plošného dotování
zemědělství nebyl tedy vytvářen u nás,
ale tento prvek jsme přejali od tzv. starých
členských států. To je také důvod, proč
o smyslu evropských plošných dotací do
zemědělství můžeme u nás pochybovat.
„České zemědělství je charakteristické
duální strukturou výroby, kde 87 % podniků
připadá na podniky fyzických osob,
obhospodařující celkem 30 % z. p. Zbylých
13 % podniků jsou podniky právnických
osob s převážně nájemní pracovní silou,
hospodařící na 70 % výměry z. p. v ČR“, říká
úvod Programu rozvoje venkova na roky
2014 - 2020.
Stará Evropa podobnou situaci nezná, ale
je to stará Evropa, kde základní pravidla
Společné zemědělské politiky vznikala
a která se jenom velmi složitě reformují.
Zpravidla vždy jednou za 7 let, ale jak vidíme i nyní na pokračování. V souvislosti
s problematikou „aktivního zemědělce“ je
skou legislativou. První krokem je vždy
vyloučení těch, kdo pobírají do 5 tis. Euro/
rok (případně po rozhodnutí členského
státu nižší hranice) a teprve pak se sleduje
podíl příjmů ze zemědělství na celkových
příjmech.
třeba připomenout další část původního
návrhu Evropské komise – tzv. zastropování, které myšlenku „aktivního zemědělce“
doplňuje.
Smyslem tzv. zastropování bylo, že farmář
má nárok na maximálně 300 000 Euro/rok/
podnik/přímé platby (strop se nevztahoval na tzv. greening). Tímto stanoveným
stropem Evropská komise identifikovala,
že další dotace již není třeba, protože pak
už nedává smysl. Dále těží podniky z tzv.
výhody z rozsahu a není již třeba intervenovat z veřejných zdrojů formou dotace.
Politická reprezentace České republiky byla
v průběhu projednávání nových pravidel
Společné zemědělské politiky vehementně
proti tzv. zastropování a i díky ní se podařilo tuto podmínku z dotační politiky nakonec
vyloučit. Výsledkem je, že některé největší
podniky v ČR (tj. 8 – 9. tis. ha) mohou
získat až šestinásobek toho, co Evropská
komise považovala za strop.
Naopak v souladu s principem snížení zbytečné byrokracie a v souladu s obecnými
principy dotování zemědělské činnosti na
venkově Evropská komise předem vyloučila
ze sledování podmínky „aktivního zemědělce“ ty nejmenší podniky až do velikosti
5000 Euro/rok/podnik/přímé platby. „Menší zemědělci na částečný úvazek přispívají
přímo k životaschopnosti venkovských
oblastí a z toho důvodu by měli mít možnost pobírat přímé platby.“ (citace návrhu
nařízení k přímým platbám)
Takové podniky by nemusely pro sledování
podmínky „aktivního zemědělce“ dokládat
nic, protože výše jejich dotací je kontrolním
foto: G.Kužel
75
foto: G.Kužel
orgánům známa. Předpokládá se, že jsou
to charakterem takové podniky, které přispívají k údržbě krajiny i zaměstnanosti na
venkově. Minimálně zase nepřímo, protože
kdo má živnostenský list a provozuje zemědělství, nemůže být žadatelem na Úřadu
práce.
Z pohledu legislativy se v problematice „aktivního zemědělce“ jedná o dvě základní
věci.
A) Vyloučit předem z dotací ty činnosti/plochy, které nemají nic společného se zemědělstvím, pokud žadatel neprokáže opak;
B) Vyloučit z dotací takové podniky, kde
již ztrácí smysl dorovnávat pomocí dotací
jejich celkové příjmy.
Add A): První podmínka se zajišťuje tak,
že vznikne tzv. negativní seznam, kam se
dostane každý zemědělec, který se zabývá
(nebo v jehož obhospodařované ploše se
nachází – záleží na přístupu členského
státu): letištěm a souvisejícími službami, železničními službami, vodárnami,
službami v oblasti nemovitostí, stálými
sportovními a rekreačními areály. Když ale
dotyčný prokáže, že:
a) roční částka přímých plateb tvoří alespoň
5 % celkových příjmů, které získal
z nezemědělské činnosti v posledním účetním období, pro které jsou tyto důkazy
k dispozici; nebo
b) že jeho zemědělská činnost není zanedbatelná; nebo
c) že jeho hlavním obchodním nebo podnikatelským cílem je výkon zemědělské
činnosti;
tak musí být zase z tohoto „negativního“
seznamu vymazán a na dotace nárok má.
Tj. v řadě případů se může jednat pouze
o náročné administrativní cvičení. Ze kterého ale tak jako tak mají na úplném začátku
být vyloučeni ti menší (tj. s dotacemi do
5 tis. Euro/rok). Tuto hranici může členský
stát snížit, to je pravda, ale co tím získá?
Spíše si zadělá na administrativu s mnohem větším okruhem žadatelů.
Dále může dobrovolně členský stát seznam
„nezemědělských“ činností rozšířit. Logicky však za nezemědělskou činnost lze těžko
považovat například mulčování.
Oba zpřísňující kroky musí schválit Evropská komise a členský stát si je musí obhájit
jako nediskriminující.
Add B): Druhá podmínka „aktivního zemědělce“ se zajišťuje tak, že členský stát
může stanovit, které podniky či osoby se
považují za toho charakteru, že zemědělství tvoří jenom zanedbatelnou činnost
anebo že jejich hlavním obchodním nebo
podnikatelským cílem není výkon zemědělské činnosti. To je volitelná možnost
pro členské státy. Ale zase nejprve musí
být z jakéhokoliv takového zjišťování vyloučeni ti, kdo pobírají dotace do
5 tis. Euro/rok, případně zase může být na
základě rozhodnutí členského státu tato
hranice snížena.
Neplatí tedy schéma z dopisu Ministerstva
zemědělství ze dne 27. 6. 2014 na str. 2,
kde bylo jako první krok uvedeno sledování
podmínky „přímé platby < 5 % nezemědělských příjmů nebo příjmy ze zemědělské
činnosti < 1/3 z celkových příjmů“….. a teprve pak by se sledovala výše přímých plateb
do XXX Euro. To by bylo v rozporu s Evrop-
Tedy přístup navrhovaný ze strany Ministerstva zemědělství nejenom, že byl navržen
jako přímo diskriminační vůči menším
hospodářům, ale byl také chybně navržen
vůči základním principům legislativy
a textu nařízení. To jasně říká, že „Odstavce
2 a 3 se nevztahují na zemědělce, kteří za
předchozí rok obdrželi pouze přímé platby
nepřesahující určitou částku. Tato částka je
stanovena členskými státy na základě objektivních kritérií, jako jsou jejich vnitrostátní nebo regionální charakteristiky, a nesmí
být vyšší než 5 000 EUR.“
Navíc podmínka splnit definici „aktivního
zemědělce“ je provázána v obou pilířích
zemědělské politiky, tedy jak v přímých
platbách, tak Programu rozvoje venkova.
Kdo by nesplnil definici aktivního zemědělce, neměl by nárok na dotace ani
z těchto dotačních titulů Programu rozvoje
venkova:
•
Ekologické zemědělství;
•
Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními;
•
Dobré životní podmínky zvířat (kódy
opatření 11, 13 a 14).
Přístup Ministerstva zemědělství k problematice „aktivního zemědělce“ považujeme
za velmi varovný ještě v jiném argumentu
– a sice ve snaze eliminovat narůstající
počet žadatelů o dotace (v roce 2014 30
tisíc). V sousedním Rakousku je celkem
173 300 zemědělských podniků z toho
66 800 takových, kde hlavním zdrojem obživy je zemědělská činnost. Přitom zemědělsky obhospodařovaná plocha je zhruba
o milion hektarů menší. Dotační podmínky
nelze upravovat s odkazem na jakékoliv
spekulativní jednání. Každé spekulativní
jednání má být řešeno individuálně. Právě
nesmyslné a nesystémové úpravy jinak
dobře nastavených dotačních podmínek
nahrávají různému nestandardnímu chování budoucích žadatelů.
A není snad právě navýšení počtu hospodařících subjektů na venkově a tím narovnání
historického vývoje před rokem 1989 cílem
zemědělské politiky v ČR?
14. 8. 2014 
text: Hlavní kancelář ASZ ČR
76
77
Selská revue 2014
společná zemědělská politika
www.asz.cz
Příloha č. 1: Citace příslušných článků nařízení k přímým platbám č. 1307/2013
Článek 9: Aktivní zemědělec
1. Přímé platby se neposkytují fyzickým či právnickým osobám,
nebo skupinám fyzických či právnických osob, jejichž zemědělské plochy jsou převážně plochy přirozeně ponechávané ve
stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin, a které na
uvedených plochách nevykonávají minimální činnost stanovenou členskými státy podle čl. 4 odst. 2 písm. b).
2. Přímé platby se neposkytnou fyzickým či právnickým osobám
ani skupinám fyzických či právnických osob, které provozují
letiště, železniční služby, vodárny, služby v oblasti nemovitostí,
stálé sportovní a rekreační areály.
Členské státy mohou případně na základě objektivních
a nediskriminačních kritérií rozhodnout, že na seznam
uvedený v prvním pododstavci zařadí jakékoli další obdobné
nezemědělské podniky nebo činnosti, a mohou se následně
rozhodnout tyto podniky nebo činnosti ze seznamu vyjmout.
Osoba či skupina, na kterou se vztahuje první nebo druhý
pododstavec, je však považována za aktivního zemědělce, pokud předloží ověřitelné důkazy ve formě požadované členskými
státy, které prokazují některou z následujících skutečností:
a) roční částka přímých plateb tvoří alespoň 5 % celkových příjmů, které získala z nezemědělské činnosti v posledním účetním
období, pro které jsou tyto důkazy k dispozici;
b) její zemědělská činnost není zanedbatelná;
c) jejím hlavním obchodním nebo podnikatelským cílem je výkon
zemědělské činnosti.
3. Kromě případů v odstavcích 1 a 2 mohou členské státy na základě objektivních a nediskriminačních kritérií rozhodnout, že se
přímé platby neposkytují fyzickým či právnickým osobám, nebo
skupinám fyzických či právnických osob:
a) jejichž zemědělská činnost tvoří pouze zanedbatelnou část
jejich celkových hospodářských činností, nebo
b) jejichž hlavním obchodním nebo podnikatelským cílem není
výkon zemědělské činnosti.
4. Odstavce 2 a 3 se nevztahují na zemědělce, kteří za předchozí
rok obdrželi pouze přímé platby nepřesahující určitou částku.
Tato částka je stanovena členskými státy na základě objektivních
kritérií, jako jsou jejich vnitrostátní nebo regionální charakteristiky, a nesmí být vyšší než 5 000 EUR.
5. V zájmu zajištění ochrany práv zemědělců je Komisi svěřena
pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o stanovení:
a) kritérií pro stanovení případů, v nichž má být zemědělská plocha zemědělce považována za plochu převážně přirozeně ponechávanou ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin;
b) kritérií pro rozlišení příjmů ze zemědělských a nezemědělských činností;
c) kritérií pro stanovení výše přímých plateb uvedených v odstavcích 2 a 4, zejména týkající se přímých plateb v prvním roce přiznání platebních nároků, pokud není hodnota platebních nároků
dosud definitivně stanovena, a rovněž týkající se přímých plateb
pro nové zemědělce;
d) kritérií, která musí zemědělci splňovat, aby pro účely odstavců
2 a 3 prokázali, že jejich zemědělská činnost není zanedbatelná
a že představuje jejich hlavní obchodní nebo podnikatelský cíl.
6. Členské státy oznámí Komisi rozhodnutí uvedené v odstavcích
2, 3 nebo 4 do 1. srpna 2014 a v případě jeho změn do dvou
týdnů ode dne přijetí rozhodnutí o změně.
Příloha č. 2: Plány na implementaci čl. 9 – Aktivní zemědělec v ostatních státech EU
Zdroj: Copa-Copega, informace od členských organizací, ke dni 24. 6. 2014, přeložila R. Vondráková
(informace ze zemí, které v tabulce chybějí, nebyly v době zpracování tabulky známé)
Článek 9 - Aktivní zemědělec
Žádné přímé platby osobám:
- (povinné)které nevyvíjející minimální aktivitu - zemědělské plochy jsou převážně plochy přirozeně ponechávané ve stavu vhodném pro
pastvu nebo pěstování plodin /pozn. RV – ČR stanovila, že takové plochy na jejím území nejsou/
- (povinn) - které provozují letiště, železniční služby, vodárny, služby v oblasti nemovitostí, stálé sportovní a rekreační areály (seznam
může být rozšířen členskými státy), pokud neprokáží, že jsou aktivními farmáři*
- (volitelné pro členské státy) jejichž zemědělská činnost tvoří pouze zanedbatelnou část jejich celkových hospodářských činností*
- (volitelné pro členské státy) jejichž hlavním obchodním nebo podnikatelským cílem není výkon zemědělské činnosti *
- národní rozhodnutí musí být do 01/08/2014.
* Nevztahuje se na ty farmáře, kteří dostávají přímé platby menší než určité množství (určí se na úrovni členského státu, ale nesmí být
více než €5.000).
Definice
minimální
aktivity
Rozšíření
negativního
seznamu
Nepodstatná
zemědělská
aktivita
Aktivita či
objekty
společnosti?
Rozhodující
částka pro
neaktivního
farmáře
Zjednodušující
iniciativy
Belgie (Flandry)
NE
Německo
Těžební společnosti
Ano, ale zatím se
neví detaily
Ano, ale zatím
se neví detaily
Přímé platby
< €5.000
Irsko
Stále se diskutuje,
ale možná to bude
minimální míra
VDJ - podobně jako
u LFA
Ne
Řecko
NE
Španělsko
- Minimálně 0,20
VDJ/ha
- Minimálně jedna
aktivity za rok, v
rámci seznamu,
který je uveden v
Nařízení
NE
Zanedbatelnou
aktivitou se myslí,
když přímé platby
> 80% z celkových
účetních dokladů k
zemědělství
Oficiální přiznání, FÚ
Přímé platby
< €1.250
Itálie
Pozitivní diversifikace směrem k
trhu (např. orientace na trh nebo
zachování zemědělské aktivity)
- IČO ze sektoru veřejné
sféry (vláda,
regiony, obce)
- Banky, pojišťovnictví,
finanční
služby
Oficiální přiznání, FÚ
Přímé platby
< €1.250 nebo
5.000 v LFA
Lotyšsko
Když příjmy ze
zemědělství jsou
méně než 1/3 celkových příjmů
Oficiální přiznání, FÚ
Maďarsko
Asi ne
Asi ne
Asi ne
Rakousko
Teprve v jednání
Ne
NE
Ne
Přímé platby minulého roku < €1.250
Portugalsko
- Nejméně 0,20
VDJ/ha
- Zvláštní kritéria
pro půdu ladem
Přímé platby
< €5.000
Rumunsko
Stále diskutováno
Stále diskutováno
Přímé platby
< €5.000
Finsko
Stále diskutováno
Obce v diskusi
Přímé platby
< €2.000
Článek 10: Minimální požadavky na
získání přímých plateb
1. Členské státy rozhodnou, že v jednom z těchto případů neposkytnou zemědělci přímé platby:
a) pokud je celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta před uplatněním článku 63
nařízení (EU) č. 1306/2013 v daném kalendářním roce, nižší než
100 EUR;
b) pokud je plocha zemědělského podniku, na kterou lze poskytnout podporu, u níž bylo zažádáno o přímé platby nebo u
níž mají být přímé platby poskytnuty před uplatněním článku 63
nařízení (EU) č. 1306/2013, menší než jeden hektar.
2. Členské státy mohou v rámci limitů stanovených v příloze IV
upravit prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. a) a b), aby
zohlednily strukturu své zemědělské ekonomiky.
3. Pokud se členský stát rozhodl uplatnit prahovou hodnotu
týkající se plochy podle odst. 1 písm. b), použije nicméně písmeno a) uvedeného odstavce na ty zemědělce, kterým je vyplácena
podpora vázaná na produkci v živočišné výrobě uvedená v hlavě
IV a kteří mají méně hektarů, než je prahová hodnota týkající se
plochy.
4. Příslušné členské státy mohou rozhodnout, že odstavec 1
nepoužijí v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech
v Egejském moři.
5. V Bulharsku a Rumunsku se částka, o kterou bylo zažádáno
nebo která má být poskytnuta podle odst. 1 písm. a) pro rok
2015, vypočte na základě příslušné částky stanovené v bodě A
přílohy V.
V Chorvatsku se částka, o kterou bylo zažádáno nebo která má
být poskytnuta podle odst. 1 písm. a) pro roky 2015–2021, vypočte na základě částky stanovené v bodě A přílohy VI.

78
Selská revue 2014
společná zemědělská politika
Švédsko
VB (Anglie)
VB
(Severní Irsko)
No
Přirozeně ponechaná půda - v
diskusi
Ne, budou
zvláštní pravidla pro přirozeně ponechanou půdu
Platební nároky
mají jít jenom
tomu, kdo je
administrativně,
finančně a pokud
se týká výsledku
odpovědný za
práci na půdě.
Ne
www.asz.cz
Ne
Ne
Přímé platby
< €5.000
Přímé platby
< €5.000
Cílem je ponechat co nejvíce
farmářů mimo
negativní list,
jinak to bude
administrativně
náročné – znovu
je uvádět do
kolonky „aktivní
zemědělec“
Nerozhodnuto
ještě
Předsednictvo ASZ ČR na jednání 8. 9. jednoznačně přivítalo rozhodnutí ministra zemědělství nezavádět
další podmínky, než požaduje rámec evropské legislativy. To v praxi bude znamenat, že aktivní zemědělec
bude vymezen takto: (viz rámeček)
D
efinitivní vymezení aktivního zemědělce dle tiskové zprávy
SZIFu ze dne 10. 9. 2014 bude následující: Aktivní zemědělec
se nebude posuzovat jen pro přímé platby, ale vztahuje se také
na některá opatření Programu rozvoje venkova, např. na podporu
LFA nebo ekologické zemědělství. Cílem tohoto nově zaváděného
požadavku je poskytnout dotace především těm žadatelům, pro
které je zemědělství hlavním zdrojem obživy.
Splnění podmínky aktivního zemědělce se nevztahuje na menší
zemědělce. Ti žadatelé, kteří nedosáhnou roční částky přímých
plateb 5000 €, což velmi přibližně odpovídá 20 ha, nebudou muset prokazovat, že plní podmínku aktivního zemědělce. U všech
ostatních bude v prvním kroku prověřeno, zda v rámci svých podnikatelských činností neprovozují jednu z aktivit, stanovených evropskou legislativou. Jedná se o následující činnosti: provozování
letiště, železniční služby, vodní díla, dále služby v oblasti nemovitostí, provozování stálých sportovních a rekreačních areálů. Příloha č. 3: Plány na implementaci čl. 10 nařízení k přímým platbám dle průzkumu Copa-Cogeca
Zdroj: Copa-Copega, informace od členských organizací, ke dni 24. 6. 2014, přeložila R. Vondráková
(informace ze zemí, které v tabulce chybějí, nebyly v době zpracování tabulky známé)
Článek 10 - Minimální podmínky pro získání přímých plateb
Minimální požadavky na získání přímých plateb
1. Členské státy rozhodnou, že v jednom z těchto případů neposkytnou zemědělci přímé platby:
a) pokud je celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta před uplatněním článku 63 nařízení (EU)
č. 1306/2013 v daném kalendářním roce, nižší než 100 EUR;
b) pokud je plocha zemědělského podniku, na kterou lze poskytnout podporu, u níž bylo zažádáno o přímé platby nebo u níž mají být
přímé platby poskytnuty před uplatněním článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013, menší než jeden hektar.
2. Členské státy mohou v rámci limitů stanovených v příloze IV upravit prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. a) a b), aby zohlednily
strukturu své zemědělské ekonomiky.
3. Pokud se členský stát rozhodl uplatnit prahovou hodnotu týkající se plochy podle odst. 1 písm. b), použije nicméně písmeno a) uvedeného odstavce na ty zemědělce, kterým je vyplácena podpora vázaná na produkci v živočišné výrobě uvedená v hlavě IV a kteří mají méně
hektarů, než je prahová hodnota týkající se plochy.
Země/částka
Reakce ASZ k aktivnímu zemědělci
Výše přímých plateb
Počet hektarů
Další požadavky
Dánsko
5 ha
Německo
1 ha
Španělsko
< €100 in 2015
< €200 in 2016
< €300 in 2017
Itálie
< €250 in 2015
< €250 in 2016
< €300 in 2017
Maďarsko
1 ha
Nizozemí
€500
Rakousko
< €150 (výjimku tvoří ti, kdo
mají nárok na vázanou podporu)
1,5 ha
Portugalsko
€100
0,5 ha
Finsko
€200
Švédsko
4 ha
VB (Anglie)
5 ha
VB (Severní Irsko)
3 ha
Ne
Žadatelům, kteří kromě zemědělství provozují některou z těchto
podnikatelských aktivit, a nejsou tak a priori považováni za aktivní zemědělce, se v dalším kroku umožňuje prokázat, že se zemědělstvím v určitém rozsahu zabývají a že tedy mají nárok na přímé
platby (a některé další podpory Společné zemědělské politiky).
Požadavek aktivního zemědělce je splněný, pokud roční příjem
z přímých plateb činí alespoň 5 % částky těch příjmů, které nepocházejí ze zemědělské činnosti. Druhou možností je doložit, že
alespoň třetina z celkových příjmů žadatele jsou příjmy ze zemědělské činnosti. Splněním jednoho z těchto požadavků je zároveň
splněna podmínka aktivního zemědělce, v opačném případě
D
opis ministra zemědělství ze dne
27.8.2014 adresovaný předsedům
nevládních organizací ovšem současně
obsahoval vyjádření, že snaha o přísnější
podmínky aktivního zemědělce byla vedena nárůstem žadatelů o dotace v LPIS
(téměř tisíc subjektů za rok 2013), kteří
měl převážně malou výměrou – do 5 hektarů. Vzhledem však k tomu, že Mze i SZIF
tyto své návrhy přehodnotily jako příliš
administrativně náročné a bez potřebného
„efektu“, bylo z něj prozatím ustoupeno.
Lze tedy kvitovat, že hlavní připomínka ASZ
byla akceptována.
Stanovisko Mze však také obsahuje prohlášení o snaze do budoucna dál hledat
účinnou cestu k zamezení počtu nových
žádostí a to pravděpodobně metodickým
nastavením evidence v LPIS. S tímto vyjádřením a cílem Mze však předsednictvo
není možné přímé platby poskytnout. Je důležité doplnit, že posuzování aktivního zemědělce probíhá při úvodních kontrolách
jednotných žádostí.
Mladý zemědělec
Součástí přímých plateb bude nově také zvýšená dotace pro
mladé začínající zemědělce. Jedná se o 25% příplatek k základní
sazbě SAPS, tedy velmi přibližně o 30 € na hektar, ale pouze do
výměry 90 ha. Na každý další hektar nad tento limit bude vyplácena jen sazba SAPS (a při splnění podmínek také greeningová
platba). O příplatek z titulu mladého zemědělce může požádat
každý zemědělec podávající jednotnou žádost na zemědělskou
plochu, který poprvé zahajuje zemědělské podnikání, nebo ho
zahájil nejpozději pět let před podáním své první jednotné žádosti. Žadateli – mladému zemědělci nemůže být v roce podání
žádosti více než 40 let. Příplatek se poskytuje maximálně pět let,
ovšem tato doba se zkracuje o počet let, které uplynuly od zahájení zemědělského podnikání.
ASZ písemně vyjádřilo zásadní nesouhlas.
Skutečnost, že postupně dochází k nárůstu žadatelů, považuje jednoznačně jako
kladný. ASZ odmítá konzervaci současného
stavu a je zejména pobouřeno tím, že resort
a priori považuje každého nového (malého)
žadatele za „problém“ namísto toho, aby
jej vnímalo jako jednu z možností vzniku
nových hospodářství a oživení venkova.
Argumentaci ve smyslu motivace pouze
dotacemi, která v poslední době doprovází
tyto debaty, považuje předsednictvo ASZ
za falešnou, neboť stávající žadatelé tyto
dotace také pobírají a za dotacemi by měla
jít i odpovědnost za plnění podmínek cross-compliance a GAEC atd. Navíc podle údajů
Českého statistického úřadu je zřejmé, že
soukromí zemědělci (fyzické osoby) od roku
2000 do roku 2013 jednoznačně navýšili výměru obhospodařované půdy v ČR a přitom
jejich absolutní počty klesly, naproti tomu
u právnických osob klesl počet hektarů
(o téměř 10%) při zhruba stejném počtu
subjektů. To jistě nebylo způsobeno jen
zájmem „nepravých“ zemědělců o dotace,
jak se zřejmě domnívá Mze. Snahou
o lustrování a omezování nově přihlášených subjektů do LPIS se tak Mze staví proti
dlouhodobému trendu v ČR, a případným
omezováním bude stranit existujícím žadatelům o dotace.
Shora uvedený proces vzniku definice
„aktivního farmáře“ v českých podmínkách
uvádíme v celém průběhu, který nabral
rychlost během posledních měsíců. Tímto
způsobem je, podle našeho názoru, nejlépe
patrné, jak probíhalo vyjednávání o tomto
klíčovém parametru a postup ASZ při plnění
usnesení Rady ASZ k „aktivnímu farmáři“.
9. 9. 2014
text: Hlavní kancelář ASZ ČR
79
80
81
Inzerce
Selská revue 2014
Podpora spolupráce subjektů v zemědělství a potravinářství
program rozvoje venkova
Dotační podpora investic a mladých zemědělců
S
tejně jako v předchozím programovém
období v letech 2007 – 2013 bude i nadále
v rámci Programu rozvoje venkova (PRV),
který je II. pilířem Společné zemědělské politiky, pokračovat podpora realizace investic do
zemědělství a potravinářství a také podpora
mladých zemědělců. Stejně tak bude podporována spolupráce subjektů v zemědělství
a potravinářství nebo dotační podpora nezemědělských podnikatelských činností
Podpora investic
Podporu investic v zemědělské výrobě bude
tedy možné poskytovat i v novém programovém období 2014-2020 a to v rámci dotačního
titulu 4.1.1 Investice do zemědělských podniků. Dotaci v maximální výši 40 – 60 % z celkových způsobilých výdajů budou moci získat
zemědělští podnikatelé na realizaci svých projektových záměrů v rámci živočišné i rostlinné
výroby. Vyšší míru dotace budou moci získat
mladí začínající zemědělci či projekty realizované ve znevýhodněných oblastech.
V případě živočišné výroby je aktuálně navrhována podpora investic pro chov skotu,
prasat, ovcí, koz, drůbeže, králíků a koní, a to
například stáje, jímky a hnojiště či sklady pro
krmiva a steliva.
V rostlinné výrobě je plánována podpora
skladovacích prostor (kromě obilných sil,
jejichž další podpora již plánována není),
nosných konstrukcí trvalých kultur, skleníků,
fóliovníků a jiných pěstebních ploch. Mezi
priority bude patřit podpora živočišné výroby, ovoce a zeleniny, včetně brambor.
Nově plánujeme dotovat i pořízení speciálních mobilních strojů pro zemědělskou
výrobu.
Mezi hlavní podmínky pro získání dotace
bude patřit předložení kvalitně zpracovaného projektu s vyhodnocením přínosů projektu vůči naplňování cílů daného opatření
Programu rozvoje venkova či splnění podmínek finančního zdraví u projektů nad 1 mil.
Kč celkových způsobilých výdajů.
Na zvýšení efektivity výroby a celkové konkurenceschopnosti malých a středních podniků
v oblasti zpracování zemědělských produktů
bude zaměřen dotační titul 4.2.1 Zpracování
a uvádění na trh zemědělských produktů.
Podpora navazuje na stávající opatření
Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům a většina základních
podmínek zůstane zachována. O dotaci budou moci požádat zemědělci i zpracovatelské
podniky spadající do kategorie malých
a středních podniků a projekty budou moci
být zaměřené pouze na zpracování primárních zemědělských produktů (tzv. „annexových“). Příkladem takového projektu je
například výstavba či modernizace jatek,
mlékárny, mlýna, zpracování ovoce a zeleniny nebo výroba krmných směsí. Využití moderních technologií umožní až 40 % dotace
na investice do zařízení pro výrobu potravin
a krmiv, pro jejich finální úpravu, balení, značení a skladování
konečných produktů i surovin
potřebných pro výrobu. Jako ve
všech investičních opatřeních
i zde budou muset žadatelé
podávající projekt s celkovými
výdaji přesahujícími 1 mil. Kč
prokázat finanční zdraví podniku a vypracovat podnikatelský
plán, ze kterého budou zřejmé
hlavní přínosy projektu a finanční plán investice.
Oproti stávajícímu období bude
nově důraz kladen nejen na
zvýšení efektivity výroby, ale i na zkrácení
dodavatelských řetězců, což bylo důvodem
pro rozšíření způsobilých výdajů o investice
související s uváděním produktů na trh, včetně marketingu. Pro účely zvýhodnění před
ostatními projekty bude za krátký dodavatelský řetězec považován pouze takový způsob
dodání výrobku, kdy mezi zemědělcem, který
vyprodukoval základní suroviny pro výrobek,
a prodejcem tohoto výrobku konečnému
spotřebiteli, bude maximálně jeden mezičlánek (např. zpracovatel, či zprostředkovatel).
Nově by měly být zvýhodněny projekty zaměřené právě na zkrácení dodavatelského
řetězce v rámci místních trhů, čímž by byla
podpora zacílena kromě jiného i na produkci
regionálních potravin.
Podpora mladých zemědělců
Stejný typ investic jako u titulu 4.1.1 bude
podporován i v operaci 6.1.1 Zahájení činnosti mladých zemědělců. V této operaci
však budou moci získat maximální dotaci ve
výši 45 tis. EUR pouze mladí začínající zemědělci ve věku do čtyřiceti let, kteří poprvé
zahajují činnost, mají zemědělskou kvalifikaci
(případně mají možnost si ji doplnit), a kteří
maximálně 36 měsíců provozují zemědělskou výrobu. Žadateli budou moci být pouze
subjekty plnící definici mikro nebo malého
podniku. Nad rámec investic v operaci 4.1.1
jsou zde plánovány jako způsobilé i výdaje
na nákup zemědělské půdy, hospodářských
zvířat, či krmiv, osiv a hnojiv.
Zásadní novinkou oproti programovému
období 2007 – 2013 je stanovená minimální
velikost podniku žadatele jako kritérium
přijatelnosti pro vstup do opatření. Tato minimální velikost bude definována dosažením
určité minimální hodnoty standardní produkce (založené na výměře zemědělské půdy
a množství hospodářských zvířat) již při podání Žádosti o dotaci. Další podmínkou bude
předložení podnikatelského plánu, jehož
realizaci žadatel musí zahájit do devíti měsíců
od podání Žádosti o dotaci. Nastavení dotačního titulu tak reflektuje představu Evropské
komise, podle které je cílem podpory spíše
převzetí stávajícího podniku mladým zemědělcem než vnik zcela nových farem.
S
cílem podpořit rozvoj inovací a efektivní
spolupráci subjektů působících v oblasti
zemědělství a potravinářství bylo do PRV nově
zařazeno opatření Spolupráce.
V rámci operace 16.1.1 Podpora operačních
skupin a projektů EIP bude podporováno
zakládání a fungování tzv. Operačních skupin, které svou činností budou naplňovat
koncept Evropského inovačního partnerství
(EIP). Operační skupina se zformuje kolem
konkrétního problému, který hodlá v rámci
projektu řešit. Problém by se neměl týkat
konkrétního podniku, ale měl by mít obecný
charakter (např. minimalizace posklizňových
ztrát či prodloužení trvanlivosti potravin bez
využití chemických látek). Po jeho vyřešení
Operační skupina zaniká. Hrazeny budou
náklady spojené s vypracováním akčního
plánu a studie proveditelnosti a následné
provozní náklady. Zároveň bude poskytována podpora na přímé investiční výdaje,
které budou souviset se zavedením inovace
u zemědělského či potravinářského subjektu do praxe. Operační skupina musí být
složena minimálně ze dvou subjektů. Jedním
ze subjektů musí být podnikatel, u kterého
bude inovace zaváděna. Druhý subjekt pak
musí působit v oblasti vědy a výzkumu.
Maximální počet členů operační skupiny
není omezen. Do spolupráce se mohou zapojit poradci, nevládní organizace či další
aktéři působící na venkově. Založit operační
skupinu a usnadnit její fungování by měl tzv.
broker (inovační zprostředkovatel). Důleži-
tým aspektem v rámci této operace je povinnost sdílet výsledky projektu na evropské
i národní úrovni.
Na zavádění inovací bude zaměřena též
operace 16.2.1 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií. Tato podpora
je jako jediná z opatření Spolupráce známa
žadatelům o dotace již z programového období 2007 – 2013. I v novém programovém
období bude moci zemědělský podnikatel či
výrobce potravin nebo krmiv požádat o podporu projektu na vývoj a zavedení inovativního (zcela nového, nebo významně vylepšeného) výrobního postupu, zařízení či výrobku
na základě spolupráce s výzkumnou institucí.
Na rozdíl od EIP řeší toto opatření problémy
či potřeby konkrétních podniků, i zde budou
dotovány výdaje na spolupráci. Dotaci na investice související se zavedením inovace pak
bude možné získat buď přímo v rámci této
operace, nebo z opatření Investice do hmotného majetku, kde budou inovační projekty
zvýhodněny.
Spolupráce nejméně dvou subjektů bude
podporována také v dalších operacích PRV.
Společný pro tyto operace je způsob rozdělení způsobilých nákladů na vlastní spolupráci (např. vypracování podnikatelského
plánu, studie proveditelnosti, provozní
náklady projektu) a na přímé investiční
náklady související s projektem. Na spolupráci mikropodniků z oblasti zemědělství,
lesnictví nebo potravinářství je zaměřen
dotační titul 16.3.1 Sdílení zařízení a zdrojů.
Subjekty budou moci žádat o podporu na
pořízení či sdílení společných technologií,
strojů a zařízení.
Dotační titul 16.4.1 Horizontální a vertikální
spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů je určen
zemědělským podnikům, výrobcům potravin,
subjektům podnikajícím v oblasti služeb pro
zemědělství a potravinářství, obcím a jejich
svazkům, místním akčním skupinám i nevládním neziskovým organizacím zastupujícím
zemědělce nebo zpracovatele potravin, a to
bez omezení velikosti. Příkladem takové spolupráce je realizace společného prodeje ze
dvora nebo prodeje v místní prodejně, společná organizace přímého prodeje spotřebiteli (tzv. bedýnkový prodej) nebo společného
prodeje velkoodběratelům (např. nemocnice
či jídelny).
Společné investiční akce při zpracování a dalším využití biologicky rozložitelného odpadu
(kompostárny) a při zpracování a dalším využití biomasy za účelem výroby alternativních
paliv (tvarovaná biopaliva) bude podporovat
operace 16.6.1 Horizontální a vertikální
spolupráce při udržitelném zajišťování biomasy pro výrobu energie a v průmyslových
procesech. Tak jako v předešlých operacích,
i zde je vyčleněna široká škála možných příjemců dotace - zemědělský podnikatel, výrobce potravin, podnikatelský subjekt, obce
a svazky obcí.
Dotační podpora nezemědělských podnikatelských činností
N
adále bude pokračovat též podpora nezemědělských podnikatelských činností,
a to prostřednictvím podopatření 6.4 Podpora
investic na založení nebo rozvoj nezemědělských činností. Oproti předchozímu období
bude možné projekty realizovat na území celé
České republiky s výjimkou území hl. města
Prahy. Podopatření je určeno pouze zemědělským podnikatelům. Podopatření je rozděleno
do třech tematických operací.
V rámci operace 6.4.1 Investice do nezemědělských činností bude možné žádat
na vybrané činnosti uvedené v Klasifikaci
ekonomických činností (CZ-NACE). Podpora
bude směřovat zejména do oblasti zpracovatelského průmyslu, maloobchodu a
stavebnictví. V rámci této operace může být
podpořena výroba „anexových“ produktů
(produkty uvedené v příloze I Smlouvy
o fungování EU) za předpokladu, že tuto
aktivitu z větší části doplní činnost, jejímž
výstupem jsou tzv. „neanexové“ produkty.
Podporovány budou jednak stavební výdaje
na vybranou provozovnu, ale také strojní
zařízení a technologie potřebné pro provoz
dané činnosti. Možným projektem může
být například výstavba či stavební obnova
pivovaru, truhlářské dílny, autoservisu, či
maloobchodní prodejny. V rámci této operace budou zvýhodňovány zejména projekty,
jejichž realizací vzniknou nová pracovní
místa.
O podporu nezemědělské podnikatelské
činnosti v oblasti venkovské turistiky bude
možné žádat v rámci operace 6.4.2 Podpora
agroturistiky. Podpora bude směřovat na
stavební výdaje ve vazbě na malokapacitní
ubytovací zařízení (kapacita musí činit nejméně 6, maximálně však 40 lůžek), které
zahrnuje stravování a další budovy a plochy
v rámci turistické infrastruktury, sportoviště a příslušné zázemí. Možným projektem
může být například vytvoření agropenzionu
s jízdárnou a hipostanicí jako širší využití
zemědělské farmy. Preferovány budou opět
projekty tvořící pracovní místa.
Podpora investic do zařízení na výrobu
tvarovaných biopaliv či do nové výstavby
bioplynových stanic bude realizována v rámci
operace 6.4.3 Investice na podporu energie
z obnovitelných zdrojů. Výkon bioplynové
stanice (BPS) nesmí přesáhnout 500 kW
a roční vstup surovin do BPS musí být min.
z 30 % celkové hmotnosti (t) tvořen kejdou
prasat. Dále bude v případě BPS požadováno
účelné využití minimálně 10 % disponibilního
tepla z celkové předpokládané roční výroby
stanovené energetickým auditem a maximálně 20 % roční energetické hodnoty cíleně
pěstované biomasy jako vsázkového materiálu. V rámci této operace budou zvýhodňovány zejména projekty, které jsou příznivější
pro životní prostředí.
82
Selská revue 2014
regiony asz se představují
www.asz.cz
Je jen škoda, že poněkud klesá zájem o
společné pořádání akcí, které v hojnějším
počtu organizovala vyškovská ASZ v minulosti. Byl jím například zájezd do Rakouska
spojený s prohlídkou tamních farem či zájezd na farmy členů ASZ v jiných regionech.
Tradicí, která se dochovala, jsou podzimní
setkání členů jihomoravských regionů (Vyškovska, Blanska, Hodonína, Břeclavi a nyní
i Kroměříže) vždy střídavě v jednom z nich.
asz vyškov
sedláci nebrečí
„Velký úspěch však mělo celostátní asociací
pořádané školení k novému občanskému
zákoníku. A to je, myslím, správná cesta,
jak zaujmout třeba i mladé sedláky, kteří
převzali farmy po svých otcích a svůj vztah
k naší organizaci si teprve hledají,“ myslí
si místopředsedkyně vyškovského regionu
Helena Přikrylová.
Když je cosi shnilého
ve státě českém
Vyškovský region je nejjižnější částí Hané,
tedy oblasti s jednou z nejúrodnějších půd u nás.
R
egion, který jsme navštívili v minulém
čísle našeho časopisu - Písek, se stejně
jako ten, do kterého se podíváme nyní,
nachází na jihu našeho území. Těžko byste
však kde hledali větší rozdíly co do přírodních podmínek a tedy i zaměření jednotlivých farem. Oba regiony totiž dělí 250
kilometrů, kraj Jihočeský střídá Jihomoravský, louky a pastviny orná půda s vysokou
bonitou. To proto, že nás vítá jedna z nejúrodnějších oblastí naší republiky – Haná,
konkrétně její nejjižnější část – Vyškov.
Vzhledem k tomu, že 92 % zdejší země-
dělské půdy tvoří orná, je většina farem
členů vyškovské asociace čistě rostlinných.
Jednoznačně vede pěstování sladovnického
ječmene, pšenice a řepky. Ještě před deseti, patnácti lety se tu na mnoha statcích
dařilo chovu prasat, vinou nízkých výkupních cen vepřového však dnes stáje zejí
prázdnotou. Výjimkou nejsou ani případy,
kdy zkrachovalá jatka sedlákům dodnes
dluží vcelku vysoké částky peněz.
velkými společnostmi, které ve snaze
si tuto výsadu udržet, se neštítí značně
pochybných praktik. „Řada z nás se setkala
s velice svérázným jednáním zástupců těchto podniků vůči vlastníkům půdy,
a to zejména v období pozemkových úprav.
Výjimkou nebylo ani vyhrožování a zastrašování v případech, kdy se vlastník rozhodl
pro prodej půdy soukromému zemědělci,“
shodují se vyškovští sedláci.
Úrodná půda na jedné straně, její
nedostupnost na straně druhé. Většina
zdejších katastrů je obhospodařována
Ti byli na počátku letošního roku nadšeni,
když se šéfem resortu zemědělství stal člen
strany, kterou mnozí z nich s důvěrou volili,
navíc ze selského rodu a sám aktivně hospodařící. „Od koho jiného již čekat více pochopení a podpory? O to větším rozčarováním však pro nás je jeho dosavadní přístup,
kdy pro potřeby menších sedláků neudělal
zhola nic. Ačkoliv možností v době závěrečného vyjednávání podmínek nové společné
zemědělské politiky měl dost. Za nejvíce
promarněnou šanci považujeme nezavedení
platby na první hektary,“ zaznívá jednotně
ze strany členů vyškovského regionu.
Protože však sedláci nejsou zvyklí brečet,
ale konat, nelze ani těm vyškovským upřít
značnou vlastní aktivitu. V roce 2006
založila část z nich odbytové družstvo,
prostřednictvím kterého realizuje společné
výkupy sladovnického ječmene a nákupy
chemikálií se slevou až 24 %.
V roce 2008 spolupořádala ASZ Vyškov dožínky jihomoravského kraje.
Zvonovice, část obce Rostěnice nedaleko
Vyškova, kde se svou rodinou hospodaří
předseda ASZ Vyškov Jiří Marák, je jednou
z bývalých obcí tzv. vyškovského jazykového ostrůvku. Nebo chcete-li, hanáckých
Sudet. Tedy oblasti zhruba 30 kilometrů
východně od Brna, kterou v polovině
14. století osídlili přistěhovalci z Německa.
A ti pak byli po šesti staletích, po druhé
světové válce, odsunuti zpět do své původní domoviny. (Více se o vyškovském jazykovém ostrůvku dočtete v příštím čísle Selské
revue v sekci Z historie.)
A v jednom z opuštěných zvonovických statků začal v roce 1946 na přidělených devíti
hektarech polností hospodařit i dědeček
manželky Jiřího Maráka. Na omezenou
dobu samozřejmě, tedy do založení místního JZD v roce 1953.
Manželé Marákovi se svými dvěma syny Šimonem (vpravo), Hynkem a snachou.
lo dalších devět hektarů polností. Jiří Marák
od samého počátku tchánovi v hospodaření
vydatně pomáhal, ačkoliv do roku 2007
při zaměstnání, kterým byl post učitele na
základní škole.
Nyní se sedlačině na zvonovickém statku
věnují plně Jiří Marák s mladším synem
Šimonem, vypomáhá jim i starší syn Hynek.
Farma je zaměřena na čistě rostlinnou
výrobu na celkem 270 hektarech velmi
úrodné půdy. „Hospodaříme v osmi katastrech na 25 půdních blocích, kde se bonita
pohybuje od 6,50 do 16 Kč/m2, převažuje
však půda s vyšší bonitou. O zdejší oblasti
se říká, že stačí, když hospodář nezapome-
Zde na Vyškovsku jsme obklopeni obřími
zemědělskými společnostmi, obhospodařujícími
osm, devět tisíc hektarů za pomoci několika málo
zaměstnanců. Takováto výměra by velice slušně
uživila i stovku rodin.
ne zasít,“ směje se Šimon Marák. Základními plodinami jsou pšenice, sladovnický
ječmen a řepka, na množitelských porostech pěstují Marákovi čičorku
a hořčici, a to jak na vývoz do Francie, tak
pro Výzkumný ústav pícninářský v Troubsku. „S výzkumným ústavem mám na příští
rok ještě smlouvu na množení osiva jetele
a vojtěšky,“ informuje mladý hospodář.
Od počátku hospodaření do dneška měnili
Marákovi zemědělskou techniku hlavně
z důvodu navýšení výměry již třikrát.
O restituce, jejichž vyřízení trvalo dva roky,
zažádali oba rodiče manželky pana Maráka,
neboť maminka pocházela původem také
ze statku, k němuž kromě inventáře náleže-
Nová víceúčelová hala v objektu bývalého
JZD ve Zvonovicích je čerstvě po kolaudaci.
Ten se pokoušel jakožto mladý začínající
zemědělec o získání dotace, na níž ovšem
bodově nedosáhl, neboť byli zvýhodněni
ekologicky hospodařící žadatelé. „V novém
Programu rozvoje venkova by měly být
podmínky pro tuto dotaci ještě zpřísněny,
omezeny předem stanovenými výdělky, což
považuji za nepochopitelné. Stejně tak ne-
pochopitelná je absence jakéhokoliv dotačního titulu určeného menším zemědělcům.
Nastavení budoucí dotační politiky je diskriminační obzvláště vůči drobným začínajícím
sedlákům, kteří na rozdíl od mamutích
podniků podporu skutečně potřebují. Připadá mi, že je cosi shnilého ve státě českém,
když ministerstvo absolutně ignoruje dlouhodobé volání naší nevládní organizace po
skutečných potřebách soukromých zemědělců a navenek se mediálně prezentuje,
jak pro český venkov dělá jen to nejlepší,“
říká zklamaně Šimon Marák a dodává:
„Přitom počty jsou zcela jednoduché. Zde
na Vyškovsku jsme obklopeni obřími zemědělskými společnostmi, obhospodařujícími
osm, devět tisíc hektarů za pomoci několika 
málo zaměstnanců. Takováto výměra by ve-
83
84
Selská revue 2014
regiony asz se představují
www.asz.cz
lice slušně uživila i stovku rodin, nehledě na
celou řadu dalších neekonomických přínosů
pro venkov.“
I tak je ovšem třeba hledět do budoucna
s optimismem, který Marákovým rozhodně
nechybí. Aktuálně mají těsně po kolaudaci
nové víceúčelové haly, která jim společně
se staršími skladovacími prostory umožní
uskladnění veškeré produkce. Nachází se
v objektu bývalého JZD ve Zvonovicích, ke
kterému se váží i další plány hospodářů.
A to na rozjezd živočišné výroby a s ním
spojenou výstavbu stáje, na kterou by si již
na podzim chtěli nechat vypracovat projekt.
Prohlédnout si hospodářství rodiny Marákových a podrobněji se seznámit s jeho
historií, současností i plány do budoucna
budete moci u příležitosti letošní čtvrté
akce pořádané Asociací soukromého zemědělství v rámci Roku rodinných farem
– Farmářských slavností pro rodiny s dětmi.
Konají se na této farmě v sobotu 20. září
a jejich součástí bude i odborný seminář
pro širokou veřejnost. Jste srdečně zváni!
Novodobá historie sedlačení
rodu Provazníků
V obci Rybníček, ležící v mírně zvlněném
terénu na pravém břehu řeky Hané, zhruba
sedm kilometrů východně od Vyškova,
hospodaří manželé Provazníkovi a Přikrylovi. Navázali tak na dlouholetou tradici rodu
Provazníků, kteří se po meči i po přeslici
věnují sedlačení snad odedávna, dle dochovaných písemností pak déle než 250 let.
S obcí Rybníček je jejich působení spjato
od druhé poloviny 19. století.
Na část ze své 130hektarové výměry vidí rodina
přímo z terasy domu.
Původní statek v Rybníčku, na němž rodina
hospodařila před kolektivizací, byl komunisty srovnán se zemí.
Začátky stavby farmy na zelené louce
v devadesátých letech.
věřil, ač již rodina žila a pracovala v novém
působišti na Přerovsku, že se vše změní. Té
chvíle, ke které došlo po dlouhých
35 letech, se však již nedožil.
tak začít psát novodobá historie sedlačení
rodu Provazníků.
„Když padl režim a já okamžitě začal uvažovat o obnovení hospodaření, byl jsem ve
svých 55 letech okolím považován za nerealistu. Bydleli jsme 50 kilometrů od bývalého
statku, který navíc již neexistoval. Úsilí
o vzkříšení sedlačení se mi však stalo doslova posedlostí a já byl rozhodnutý udělat pro
něj cokoliv,“ vzpomíná František Provazník.
S 19 hektary půdy, patřící k bývalé usedlosti, a velmi složitém získání pozemku pro
stavbu nového statku na konci obce, kde
rostla družstevní pšenice, nebyla přístupová cesta, voda ani elektřina, začal pan
Provazník budovat novou usedlost
a současně hospodařit. Zásadní pro něj
byla jak velká podpora ze strany manželky,
tak rozhodnutí dcery a zetě, absolventů
vysoké školy - fakulty ekonomie
a strojírenství, kteří v té době měli již svá
zaměstnání v těchto oborech, že budou
hospodařit společně s ním.
Nynější podoba obytné části a hospodářských budov, které po 12 let
sloužily k chovu prasat.
Přišla však padesátá léta a rodina byla
v rámci akce „Kulak“ vystěhována, otec
uvězněn. Statek byl srovnán se zemí a na
jeho místě vyrostla bytovka, lépe odpovídající nárokům „nového“ venkova. Otec Františka Provazníka, tehdejší hospodář, stále
Následoval prodej rodinného domku
u Přerova a stavba farmy – jak obytné části,
tak hospodářských budov. Celá rodina
i s dvěma malými dětmi po tu dobu užívala
velmi nevyhovující náhradní pronajaté
bydlení, nicméně vše ustála a mohla se
Dlouhé roky hospodařila rodina na 50hektarové výměře a věnovala se chovu prasat.
Selata od deseti prasnic byla vykrmována
a dodávána na nedaleká tištínská jatka.
Zlom však nastal před deseti lety, kdy dlouhodobý propad výkupních cen vepřového
donutil hospodáře chov ukončit a zaměřit
se čistě na rostlinnou výrobu.
Velkým přínosem pro hospodářství bylo
před čtyřmi lety pořízení posklizňové linky.
Dnes ke statku náleží 130 hektarů orné
půdy (z toho 85 vlastních), k nimž výrazně
dopomohla komplexní pozemková úprava,
proběhlá v minulých letech. Na 30 hektarech stále hospodaří vitální pan Provazník,
na zbylé stovce manželé Přikrylovi. Pěstovanými plodinami jsou pšenice, sladovnický ječmen a řepka. Velkým přínosem pro
hospodářství bylo před čtyřmi lety pořízení
posklizňové linky.
„Jestli mě v rámci zemědělského podnikání
něco opravdu mrzí, pak je to nastavení
dotačního systému, který čím dál více postrádá svůj základní smysl – tedy podporu
zemědělců a venkova. Jde o to, že vlastníci
půdy jsou o výši jednotné platby na plochu
dobře informováni a úměrně s její rostoucí
výší požadují i vyšší nájemné. Konkrétně
v naší oblasti jsme se dostali do fáze, kdy
SAPS výši nájmu již nepokryje. Dotace tedy
nejen pokřivují ceny, ale v konečném důsledku nekončí ani na vesnici, jelikož velké
množství vlastníků půdy žije ve městech,“
upozorňuje paní Přikrylová.
věnovat chovu o počtu až 200 prasnic.
Praktikovali uzavřený obrat stáda, vykrmená prasata odebírala jatka v Holešově,
Přerově či Uherském Brodě.
V roce 2007 došlo k situaci, která byla pro
farmu téměř likvidační a z níž se rodina
doteď úplně nevzpamatovala – jatka nezaplatila za odebrané vepřové velmi vysokou
částku peněz, dodnes bez jakékoliv náhrady. Naštěstí v té době již farma disponovala
větší výměrou – původních několik hektarů
se rozrostlo na současných 83. Proto bylo
možné zaměřit se čistě na rostlinnou výrobu, zahrnující pěstování pšenice, ječmene,
řepky a kukuřice. Byla vybudována i ocelokolna a další hala na uskladnění veškeré
produkce, což Hlobilovým umožňuje počkat
si na nejpříznivější výkupní cenu.
Té leží blaho obce na srdci, již osmým
rokem je její místostarostkou. Podařilo
se jí například sehnat finanční prostředky
na opravu některých sakrálních památek
v obci. Zároveň je autorkou brožurky
o jejich původu i současnosti, která poslouží jako informační zdroj pro další generace.
Kromě práce na farmě a pro obec využívá
paní Přikrylová i své ekonomické vzdělání – několika členům vyškovské asociace
poskytuje účetní služby, je členkou revizní
komise celostátní asociace.
hospodařilo pouze šest malých sedláků
s výměrami okolo 6,5 hektarů. Mezi nimi
i rod maminky dnešního bohdalického
hospodáře Jana Hlobila.
„Rostlinná výroba je dnes již doménou syna
Pavla, který k ní má blíže než já. Na farmě
pomáhá odmala, je absolventem střední
I v případě další rodiny se tedy potvrdilo,
nakolik jsou sedláci pro obec, ve které žijí
a hospodaří, důležití a co všechno v její
prospěch vlastně automaticky dělají.
Na nepřízeň s optimismem
Devět kilometrů jižně od Vyškova se nachází obec s ryze zemědělským charakterem
a v tomto směru i zajímavou historií - Bohdalice. Když byl totiž v druhé polovině
18. století zrušen jezuitský řád, kterému
patřilo bohdalické panství, zakoupil jej rytíř
Raimund Manner. A jemu sloužilo k hospodářským experimentům – choval a šlechtil
zde ovce, pěstoval jetel a věnoval se i výsadbě a šlechtění nových odrůd ovocných
stromů. K panství náležela i většina pozemků v katastru, kromě rodu Mannerů zde tak
Manželé Hlobilovi se synem Pavlem, jehož doménou je rostlinná výroba.
Ten, ačkoliv povoláním nástrojař, chtěl
v rodinné tradici pokračovat a ihned, jakmile to bylo možné, zažádal o restituce.
Začínal na několika málo navrácených
hektarech a se sedmi mléčnými kravami
v nepříliš vyhovujících prostorách, navíc
uprostřed obce. To byl také jeden z hlavních důvodů, proč se po šesti letech roz-
zemědělské školy, nyní dálkově studuje
vysokou a přitom plně hospodaří,“ informuje Jan Hlobil.
Takřka neřešitelným problémem však je
další navýšení výměry, které by farmě
velmi prospělo. V tomto směru nikterak
nepomohla ani pozemková úprava, která
znáte jinou tak poctivou, užitečnou a smysluplnou
práci, kde je člověk svým vlastním pánem? Já ne.
Pan Hlobil se v současné době věnuje výkrmu prasat formou služby.
hodl přejít na chov prasat. Pro tyto účely
získal vyplacením majetkových podílů
dalších restituentů část prostor bývalého
střediska živočišné výroby JZD Bohdalice
v severní části obce. Vybudoval porodnu
a společně s kolegou-sedlákem se začali
zde proběhla před sedmi lety. „Dříve mívala každá obec svůj katastr, který sloužil
k její obživě. Dnes je tato půda velmi často
majetkem cizích lidí, vyváděným tak úplně
jinam. A to není dobře,“ hodnotí současnou 
realitu farmář.
85
86
Selská revue 2014
regiony asz se představují
Po nějakou dobu opuštěné hospodářské
budovy na okraji Bohdalic však již opět
slouží svému účelu a pan Hlobil, který měl
k živočišné výrobě vždy kladný vztah, ji tak
znovu provozuje, i když pouze formou služeb. „Spolupracuji se třemi firmami, které
mi dodávají selata a po jejich vykrmení na
jatečnou hmotnost je odebírají. S ohledem
na náročnost této práce a nutnou údržbu
hospodářských budov není finanční
efekt nijak ohromující, ale nestěžuji si.
Myslím, že kdo ze sedláků měl v minulosti
podobnou negativní zkušenost ať již
s jatky, mlékárnou, cukrovarem či jiným
odběratelem, dobře mě pochopí,“ říká Jan
Hlobil a dodává: “Vše má svá pro i proti, i
soukromé hospodaření. Těch pro je však,
dle mého názoru, stále mnohem více. Nebo
snad znáte jinou tak poctivou, užitečnou
a smysluplnou práci, kde je člověk svým
vlastním pánem? Já ne.“
Nejistý osud královny
Při vyslovení názvu obce Kojátky se mnoha lidem vybaví pěstování hub. Však zde
má také 40letou tradici. Již v roce 1975 tu
zahájila provoz pěstírna hlívy ústřičné, kde
byl poprvé uplatněn velkovýrobní systém
plodících stěn ve velkých paletách. Za tímto nápadem stojí člen ASZ Vyškov Rudolf
www.asz.cz
což přispěje k naší konkurenceschopnosti.
Avšak nestalo se tak.“
Rudolf Ryzner s dcerou Evou a synem Rudolfem v pěstírně.
Intenzivní pěstování hlívy probíhá na substrátu v polyetylenových pytlích při teplotě zhruba 15 oC. Sběr hlívy
je ruční, denně se mu věnují dva z devíti zaměstnanců
rodinné firmy.
Ryzner, kterého pěstování hub provází
takřka celým životem. Posledních více než
dvacet let je tento obor také hlavní náplní
činnosti Ryznerovic rodinné farmy, do jejíhož chodu je plně zapojen již i syn Rudolf.
Na úplném počátku tradice hospodaření
rodiny Ryznerů v Kojátkách byla v roce
1927 koupě zdejšího bývalého zámečku.
Pro své dva syny jej pořídil a rozdělil na
dvě hospodářství po 12 hektarech dědeček
dnešního majitele. Po druhé světové válce,
během níž byli oba bratři aktivně činní
v odboji, se nevrátil z koncentračního
tábora strýc Rudolfa Ryznera. A přišla padesátá léta, kdy hospodářství obsadilo nově
vznikající družstvo…
Jako substrát slouží nadrcená a fermentovaná pšeničná sláma.
Již šest let funguje ke spokojenosti zákazníků i Ryznerovic rodiny obchůdek
s houbami a kořením přímo na náměstí
v Bučovicích.
Rudolf Ryzner se pěstování hub věnoval
nejprve pouze po domácku, při studiích.
Své nadšení pro tento obor plně rozvinul
až při spolupráci s odborníky z Bratislavy
na vývoji nových technologií v kojáteckém
družstvu. Účastnil se i budování dalších
pěstíren v republice, tehdejší moderní
technologie sem jezdili obdivovat vědci
z celé Evropy.
„Když jsme po revoluci zažádali o restituce,
nemuseli jsme se s manželkou, která také
téměř dvacet let pracovala v oboru pěstování hub, příliš dlouho rozmýšlet, jakým
směrem se bude naše podnikání ubírat,“
vzpomíná pan Ryzner. Jako ideální a ekonomicky výhodné se v té době jevilo pěstování žampionů. Spolu s narůstající výměrou
půdy, která dnes činí 85 hektarů (z toho
30 vlastních), se rozrůstala i klasická rostlinná výroba. Rodině se během několika let
podařilo
vyplatit
další restituenty
a získat tak do svého vlastnictví šest budov
bývalého JZD, sloužících jako pěstírny.
Byly postaveny i čtyři nové haly, v přízemí
obytné budovy pak vznikly laboratoře pro
výrobu sadby. Ve svém největším rozmachu
na konci devadesátých let měla firma až
25 zaměstnanců.
Po třiceti letech tak byla výroba žampionů
v Kojátkách zcela ukončena a Ryznerovi přešli na pěstování hlívy ústřičné,
královny mezi léčivými houbami. Její
produkci se věnují dodnes, a to zhruba
v objemu deseti tun měsíčně. „Hlíva je
již nějaký čas velkým hitem zejména díky
svým téměř zázračným vlastnostem –
schopnosti výrazně posilovat imunitu, což
dokládá celá řada studií. Má však
i spoustu dalších příznivých vlastností
a navíc výtečně chutná. Bohužel stále ještě
není doceněna tak, jak by si zasloužila,“
informuje pan Ryzner a dodává: „Uhájit
ekonomickou efektivitu však není jednoduché ani v případě pěstování hlívy. I zde
je nejen polská konkurence velkým strašákem, navíc naše výrobní náklady stále
stoupají. Osobně se domnívám, že pokud
budou současné trendy u nás
a ve státech, odkud k nám přichází a bude
přicházet levná produkce tzv. pracných
zemědělských komodit pokračovat, potom
čeká naši společnost velmi brzy volba.
A to zda zcela rezignovat na udržení těchto
výrob, nebo se odhodlat k nastavení nějakých forem přímých podpor. Jako velmi
účinnou, nicméně v současné době dosti
kontroverzní a obtížně vyjednatelnou bych
viděl například podporu cílenou na mzdy
výrobních pracovníků ve vazbě na zaplacené odvody sociálního zabezpečení.“
čerstvou hlívou, ale i kvalitním kořením,
sterilovanými výrobky ze žampionů
a hlívy, potravinovými doplňky z hlívy
a rakytníkovými výrobky a o zákazníky
nemají nouzi.
„Mrzí mě, že například v Německu je situace
díky chování tamních spotřebitelů zcela
jiná. Pěstírnám hub se zde ekonomicky daří,
dokonce se staví nové. A to zejména proto,
že u německých spotřebitelů převažuje patriotismus, nedůvěra k cizím produktům
a ochota zaplatit výrazně vyšší cenu za domácí produkt,“ srovnává pan Ryzner.
Doufejme tedy, že královnu mezi léčivými
houbami – hlívu ústřičnou, u nás nečeká
v brzké době podobný osud jako před několika lety žampiony. Nezasloužila by si to
kvůli své výjimečnosti nejen ona, ale ani
Ryznerovic rodina.
Kojátky o své sedláky nepřijdou
V obci Kojátky hospodaří společně se svým
synem Pavlem i další člen ASZ Vyškov – Jan
Šafránek. Věnují se čistě rostlinné výrobě,
poskytování služeb u nás i v zahraničí (Slovensko, Maďarsko) a opravě zemědělské
techniky. Pro tyto účely jim slouží objekt
bývalého velkostatku z roku 1840, který
o devadesát let později koupil spolu se
30 hektary půdy a svým čtyřem synům
rozdělil dědeček pana Šafránka. Jeho otci
připadlo 11 hektarů, které v devadesátých
K velkému zlomu však došlo po vstupu
České republiky do EU. „Usnadnění dovozu vedlo k přelití polské krize z nadvýroby
pěstovaných hub na náš trh a v podstatě
ke zruinování výkupních cen. Na druhé
straně zavedený systém dotací na plochu
přispěl ke zvýhodnění rostlinné výroby
oproti výrobám ostatním a odsoudil je tak
k útlumu. Tehdy poprvé jsme zapochybovali, zda naše rozhodnutí na počátku devadesátých let bylo správné,“ říká Rudolf
Ryzner a dodává: „Po dobu dvou let jsme
pěstovali žampiony se ztrátou v bláhové
naději, že v Polsku musí dojít ke zvýšení
extrémně nízkých nákladů na pracovní sílu,
místního družstva, které za totality využívalo
prostory statku. Nejprve za účelem živočišné
výroby, později k pěstování hlívy ústřičné.
V roce 1994 se do hospodaření plně zapojil i syn pana Šafránka Pavel, což spolu
s nákupem zemědělské techniky umožnilo
farmě kromě obhospodařování svých pozemků ještě začít poskytovat služby jiným
Budova statku pochází z roku 1840 a za posledních 20 let zde proto proběhly rozsáhlé
rekonstrukce. Byl i zastřešen celý dvůr
a položena zámková dlažba.
Manželé Šafránkovi s dcerou Soňou (druhá zleva), která má na starosti veškerou administrativu, a manželkou mladého hospodáře Pavla (v době fotografování byl na službách
v Maďarsku) před zemědělskou usedlostí v Kojátkách.
Pravidelnými návštěvníky farmy bývají
profesoři z korejské univerzity.
Moderní víceúčelovou halu vybudovali
Šafránkovi bez jakýchkoliv dotací a slouží
jim jak k uskladnění zemědělské techniky,
tak rostlinné produkce.
Ačkoliv většina faremní produkce stále
putuje do velkoskladů, otevřeli si Ryznerovi před šesti lety ve snaze o určitou
nezávislost vlastní obchůdek přímo na
náměstí v Bučovicích. Zásobují jej nejen
letech posloužily rodině jako základ soukromého hospodaření.
K poměrně razantnímu navýšení výměry došlo hned na podzim roku 1993, po rozpadu
zemědělským subjektům a také nabízet
opravu techniky. Těmito činnostmi se
Šafránkovi zabývají dodnes, služby (zejména sklizeň) provádějí zhruba na 1.500
hektarech, již 12 let i na Slovensku, letos
poprvé v Maďarsku. Kromě otce a syna
Šafránkových jsou na farmě zaměstnáni
ještě dva pracovníci na plný a jeden na
poloviční úvazek. Veškerou administrativu
má za částečné pomoci maminky na starosti dcera Šafránkových Soňa.
Aktuálně farma hospodaří na 260 hektarech orné půdy (z toho 110 vlastních).
„Poněkud více jsme si slibovali od již
proběhlých pozemkových úprav, ty nám
ale příliš nepomohly. Přesto se rýsují ještě 
nějaké možnosti nákupu již pronajaté půdy,
87
88
Selská revue 2014
regiony asz se představují
kterých bychom se synem rádi využili,“
informuje Jan Šafránek.
Kromě obvyklých plodin – řepky, pšenice
a sladovnického ječmene pěstují Šafránkovi na menší výměře ještě i kvalitní setou cibuli. Nabízejí ji jak přímo ze dvora, tak v obchůdku rodiny Ryznerových v Bučovicích,
kde se prodávají houby a koření. Obě farmy
vzájemně velmi dobře spolupracují, Ryznerovi využívají i Šafránkovic služby – zejména v rostlinné výrobě a při opravách strojů.
Intenzivní několikaleté úpravy zemědělské
usedlosti v Kojátkách nyní umožňují Šafránkovým jak pohodlné skladování techniky,
tak veškerých obilnin (řepku prodávají hned
po sklizni). Pro tyto účely byla nedávno
vybudována bez využití jakýchkoliv dotačních titulů velice moderní víceúčelová hala.
Statku velmi prospěla i nová střecha nad
druhou skladovací halou, zastřešení celého
dvora, zámková dlažba i rekonstrukce technického zázemí farmy a kanceláře.
Zcela přirozený vztah k sedlačině má již
i další „polistopadová“ generace – vnuci
Jana Šafránka Jan, Adam, Filip a Štěpán.
Jan se učí na opraváře zemědělských strojů,
pro třináctiletého Štěpána prázdniny rovnají se žně.
A tak se zemědělská obec Kojátky nemusí
bát, že by v budoucnu znovu přišla o své
sedláky. Dva zdejší velmi silné selské
rody – Šafránkovi a Ryznerovi, členové ASZ
Vyškov, totiž svou budoucnost vidí právě
v soukromém hospodaření.
Když sedlák vydrží víc než člověk
Přímo ve Vyškově, v městské části zvané
Nosálovice, naleznete zemědělskou farmu
nesoucí tuto čtvrť ve svém názvu. Její ma-
www.asz.cz
jitel Marek Dvořák je potomkem selského
rodu Dvořáků, kteří přišli na Vyškovsko na
konci 18. století a po generace zde hospodařili. Podařilo se mu na tuto tradici nejen
navázat, ale prorazit i ve velmi silné konkurenci velké zemědělské společnosti, která
zde obhospodařuje značnou část pozemků.
Pan Dvořák začal hospodařit ještě při
studiu vysoké školy v roce 1996, kdy tuto
činnost převzal po svém bratrovi, který nyní
provozuje autoservis. Z původních 11 hektarů, navrácených v restituci, navýšil během
několika let obhospodařovanou výměru na
desetinásobek. Od počátku bylo jasné, že
zaměření farmy na čistě rostlinnou produkci s sebou nese nutnost dalšího nákupu
a pronájmu půdy, což obzvláště v dané oblasti nebylo a není ani trochu jednoduché.
„Kromě nákupu státní půdy v minulosti mi
značně pomohly i pozemkové úpravy, které
před dvěma lety probíhaly v drnovickém
katastru. Do té doby zde měla pronajatou
většinu půdy drnovická zemědělská společnost, která navíc užívala po dlouhá léta
bez jakékoliv kompenzace i některé mnou
nabyté pozemky, k nimž mi nebyl umožněn
přístup. V průběhu pozemkových úprav rozeslala tato společnost vlastníkům výstražný
dopis plný polopravd a dezinformací ve
snaze zabránit jim v prodeji či pronájmu
půdy jiným subjektům. Naštěstí takovéto
jednání na řadu z nich neplatilo a nenechali
si zabránit v tom, aby se svým majetkem
nakládali dle vlastního uvážení a chovali se
tržně. Potěšilo mě, že řada majitelů pozemků vložila svou půdu s důvěrou do rukou
rodinné farmy,“ říká pan Dvořák a dodává:
„Možná i správně vyhodnotili, že věčné a
stále medializované nářky nad špatným počasím, nízkými výkupními cenami, rušením
zelené nafty či malými dotacemi pochází
ze strany společností, které si takto často
Pan Dvořák pěstuje aktuálně pšenici
a sladovnický ječmen. Téměř veškerou produkci prodá prostřednictvím vyškovského
odbytového družstva.
chystají půdu k nutné transformaci podniku
na jiný, samozřejmě se stejnými lidmi ve
vedení.“
Ačkoliv by si i pan Dvořák mohl leckdy
postěžovat (když nejvíce potřeboval úvěr
na nákup půdy od Komerční banky, jejímž
je 16 let klientem, nevyhověla mu a musel
vše řešit ze soukromých zdrojů), nečiní
tak. Obhospodařit 250 hektarů orné půdy
zvládá s pomocí svého otce sám, a to ještě
při zaměstnání. Intenzivně zvelebuje svou
farmu, aktuálně její obytnou část, má rozestavěnou halu na uskladnění produkce.
Sedlák prý vydrží víc než člověk. Mám
pocit, že v případě Marka Dvořáka to platí
dvojnásob.
Sepjetí Burešovic dětí s životem na rodinné
farmě je znát na první pohled.
přibývá. Svou práci dělají s takovou láskou
a poctivostí, že za touto přidanou hodnotou
jsou lidé ochotni jet a nepočítat kilometry.
Živočišná výroba byla vizí pana Bureše
od úplného počátku soukromého
hospodaření, přizpůsobil jí i navýšení
výměry půdy (nejprve na 30 hektarů)
ní budova kravína byla upravena pouze
částečně a je zde umístěno maximálně 240
vykrmovaných prasat do cca 120 kg. Ročně
se tak na Burešovic farmě vykrmí až dva
tisíce prasat, z nichž tři čtvrtiny jsou prodány na základě velkého zájmu konečnému
spotřebiteli, zbytek odeberou jatka.
Selata nakupovali Burešovi až do roku 2010
od německého dodavatele, který garantoval perfektní zdravotní stav a zmasilost
minimálně 58 %. Z důvodu navýšení ceny
však již nebyla další spolupráce možná,
Poctivost jako přidaná hodnota
„Zemědělství, to je pro nás živočišná výroba,“ shodují se manželé Ladislav a Jana
Burešovi, oba bývalí zootechnici, paní
Budoucí výrobna uzenin přímo na farmě.
Manželé Burešovi koupili v roce 2006
v pořadí druhý kravín K-96 a o rok později
jej kompletně zrekonstruovali na moderní
stáj s roštovými podlahami a plně automatickou technologií krmení řízenou počítačem.
Marek Dvořák se svou dcerou a tatínkem, který mu při hospodaření pomáhá.
a konverzi krmiva 2,94 kg směsi na kg
přírůstku.
„K prodeji konečnému spotřebiteli nás
samozřejmě vedly zejména ekonomické
důvody, ale i fakt, že kontakt s lidmi máme
oba velmi rádi. S tím jsou spojeny i naše
další plány, které pomalu realizujeme. Již
nějakou dobu vyrábíme zkušebně pro potřeby rodiny domácí uzeniny, hlavně klobásy
a salámy, bez chemických přísad, čistě jen
maso, koření a voda. A protože bychom
je rádi nabídli i zákazníkům, jak přímo ze
dvora, tak na farmářských trzích či v některé
z farmářských prodejen, budujeme tady na
farmě výrobnu,“ vysvětluje pan Bureš.
Burešová absolventka agronomické fakulty
brněnské vysoké školy zemědělské. Jejich
rodinná farma v Pustiměři je zaměřena na
výkrm a prodej prasat, což je nejen na Vyškovsku vcelku výjimkou. Nejen proto jsou
však Burešovi v širokém okolí vyhlášení
a zájemců o zde vykrmená prasata stále
a samozřejmě i zaměření rostlinné výroby.
Hned v roce 1990 se začal věnovat chovu
mléčného skotu. Nejprve na původním
rodinném gruntu přímo v Pustiměři, poté
z kapacitních důvodů zvolil v restituci
navrácený kravín v bývalém objektu JZD
na konci této obce a společně s kolegousedlákem rozšířil stádo na sedmdesát
kusů. Absence pastvin a potíže s odbytem
mléka ze strany olomoucké Olmy však po
čase vedly k rozhodnutí zaměřit se na chov
prasat.
Společné zemědělské podnikání manželů
Burešových v roce 2000 tak začalo koupí
míchárny krmiv a třiceti selat. Výrazný
zlom nastal o šest let později pořízením
druhého kravína K-96 v témže objektu a
jeho celkovou rekonstrukcí na moderní stáj
s roštovými podlahami a plně automatickou technologií krmení řízenou počítačem.
Stáj je rozdělena do tří sekcí a její celková
kapacita činí 700 prasat ve výkrmu. Původ-
Zákazníci se již těší na chutné uzeniny,
které Burešovi zatím vyrábí zkušebně pro
potřeby rodiny.
dodavatelem je proto ku spokojenosti hospodářů již několik let česká firma.
Většina produkce rostlinné výroby provozované na 85 hektarech půdy je určena
k výrobě krmných směsí, tedy zejména
pšenice a hrách, dokupován je pouze
premix a sójový extrahovaný šrot. „S extrahovaným šrotem máme velmi dobré zkušenosti. Výhodou tepelně ošetřené sóji
je zvýšení celkové využitelnosti dusíkatých
látek oproti sójovým bobům, které se
jenom pošrotují. Využití živin se zvyšuje o 5 – 10 %,“ informuje Ladislav Bureš. Výsledná zmasilost prasat dosahuje 58 %
při průměrném přírůstku 0,82 kg/ks/den
O odbyt svých budoucích výrobků Burešovi jistě strach mít nemusí. Při návštěvě
farmy nám jeden z odběratelů řekl: „Jsem
zde stálým zákazníkem. Hned při mé první
poptávce jsem si mohl prohlédnout stáje,
přesvědčit se, v jakých podmínkách jsou
zvířata chována, čím krmena a jak je o ně
postaráno. Tedy žádná velkovýrobní anonymita. Na možnost koupě uzenin se velice
těším. Co může být lepšího, než si nakoupit
čerstvé výrobky, jejichž původ a kvalitu
velmi dobře znám?“
Jelikož jsou oba manželé Burešovi absolventy Střední zemědělské školy ve Vyškově,
poskytují některým studentům této školy
možnost praxe na své farmě. „Je vidět obrovský rozdíl mezi dětmi, které vyrůstají na
statku a kontakt se zvířaty, půdou a zemědělskou technikou je pro ně zcela přirozený,
a těmi, které s praxí příliš do styku nepřijdou. Myslím, že je na čase se nad budoucností zemědělského školství více zamyslet,“
myslí si Jana Burešová.
Tato problematika však v případě čtyř
Burešovic dětí není aktuální, neboť jejich
sepjetí s životem na rodinné farmě je znát
již i u nejmladší předškolní Aničky. Pečlivě
hřebelcuje koně, kteří jsou chloubou její
maminky. „Koně miluji odmala, nyní se
snažím co nejvíce angažovat ve Svazu chovatelů a příznivců moravského teplokrevníka. Toto plemeno, původně vyšlechtěné
pro rakousko-uherskou armádu, které dříve
sedláci hojně zapřahali do pluhů a vozů,
bylo uznané až v roce 2004 a stalo se mou
srdeční záležitostí. V budoucnu bych se
ráda jeho chovu více věnovala,“ plánuje
paní Burešová.
Prozíravá investice do půdy
Další z členů vyškovské asociace Pavel
Houšť je potomkem dvou silných selských
rodů – Houšťů a Sekerků. Rodina tatínka
hospodařila mnoho let v Kloboučkách ne- 
daleko Bučovic, maminčina rodina od roku
89
90
Selská revue 2014
regiony asz se představují
www.asz.cz
výnosy – v případě pšenice 9 t/ha a řepky
až 5,20 t/ha. „Velké výnosy rovná se více
vstupů, z původních tří, čtyř třeba až deset.
Nové odrůdy si žádají nové technologie, je
třeba mít velmi dobré agronomické znalosti
a neustále sledovat nové trendy. I proto
jsem velice rád, že v posledních letech se
v této oblasti výrazně angažuje můj nástupce, syn Martin“ říká Pavel Houšť a dodává:
„Základem je samozřejmě velice výkonná
zemědělská technika, kterou disponujeme
zhruba na 1 500 hektarů, což nám umožňuje
i poskytování služeb.“ K uskladnění veškeré techniky a části úrody slouží hospodářům hala v objektu bývalého JZD Bučovice.
„Základem je výkonná zemědělská technika,“ říká Pavel Houšť.
Letošní sklizeň ozimého ječmene začala na
Vyškovsku velmi brzy, Houšťovi vyjeli do
polí již 6. července a výnosy byly výborné.
„I když se snažíte dělat maximum, poslední slovo má však stejně počasí, což téměř
celorepublikově ukázaly i letošní žně. Nás
začíná trápit čím dál větší sucho, srážky
nedosahují ani 500 mm, na Znojemsku je
situace ještě horší,“ informuje hospodář
a dodává: „Ale aby to nevypadalo, že si stěžuji, to je to poslední, co bych chtěl, od toho
máme jiné. Vždyť možnost znovu hospodařit
je to nejlepší, co mohlo naši rodinu potkat.
Jsme velice spokojení a hlavně svými vlastními pány, což je, jak mi jistě dají i ostatní
sedláci za pravdu, prostě k nezaplacení.“
Co sedláka nezabije,
to ho posílí
1760 na jednom z největších gruntů ve Vícemilicích. Tehdy byla tato obec na pravém
břehu řeky Litavy ještě samostatná, dnes je
součástí města Bučovice. Pavel Houšť se již
více než dvacet let věnuje zemědělskému
podnikání právě zde. Velkým pomocníkem
a velmi zdatným agronomem je jeho syn
Martin, který kromě hospodaření zvládá
ještě i doktorandské studium na Mendelově univerzitě v Brně.
produkce. Tomuto zaměření od počátku napomáhal poměrně rychlý nárůst
obhodpodařované půdy. Počátečních
40 hektarů (25 navrácených v restituci,
15 získaných od vlastníků) se hned v
dalším roce rozrostlo na 70, o rok později
již na 175. Okamžitá investice do půdy
jakožto hlavního výrobního prostředku se
samozřejmě ukázala jako velmi prozíravá
a dnes, kdy Houšťovi hospodaří na 350
Součástí města Bučovice je kromě výše
zmíněných Vícemilic i osada Černčín. Sem
se v roce 1984 přiženil a o šest let později
začal hospodařit Karel Janovský. Nikoliv
však na navrácených pozemcích jako valná
většina sedláků, neboť těmi rodina nedisponovala. Nejprve si pronajal a poté odkou-
Ale aby to nevypadalo, že si stěžuji, to je to
poslední, co bych chtěl, od toho máme jiné. Vždyť
možnost znovu hospodařit je to nejlepší, co mohlo
naši rodinu potkat.
Úplně původní představu rodičů
o klasickém způsobu hospodaření spojeném s živočišnou výrobou nebylo možno
v podmínkách tohoto regionu dlouhodobě realizovat. Hned v průběhu prvních
dvou let pan Houšť poznal, že pro rodinnou farmu na jihu Hané s bonitou půdy
8 – 12 Kč/m2 bude ideální rostlinná
koz, ovcí plemene suffolk na spásání hůře
přístupných míst v areálu bývalého JZD,
několik velmi zajímavých plemen drůbeže
a také králíky.
Co se zrealizovat nepovedlo a dodnes to
pana Janovského mrzí, byla před osmi lety
výstavba menší bioplynové stanice. „Zcela
proti se postavil Okrášlovací spolek v Bučovicích, který sepsáním petice její výstavbě
těsně před realizací zabránil. Nejvíce mi
vadí demagogický způsob, jakým tohoto
výsledku dosáhli. Obcházeli totiž i sousedy,
kteří nebyli proti a tvrdili jim, že podepisují
souhlas s její výstavbou. Sousedka mi nadšeně hlásila: Pane Janovský, tak jsem vám
to podepsala, budete moci stavět,“ vypráví
hospodář a dodává: „Víte, člověk zkousne
opravdu leccos, jen kdyby neměl stálý pocit,
že ti, co by mohli a měli pomoci, jsou proti
Nechybí ani menší chov anglonubijských koz.
pil půdu od starších sousedů, kteří již začít
zemědělsky podnikat nechtěli.
A pak se z něj krůček po krůčku i díky
radám zkušených sousedů stával sedlák
každým coulem.
Počáteční provoz živočišné výroby umožnilo
získání budov bývalého JZD, a to postupným
vyplacením všech majetkových podílů. Zde
se v prvních letech pan Janovský zaměřil
na chov mléčného skotu, v době největšího rozkvětu čítalo jeho stádo 30 dojnic a
průměrná denní dojivost byla 750 litrů. Po
krachu odběratele mléka – brankovické mlékárny, která panu Janovskému zůstala dlužit
242 tisíc korun, a nedohodě s olomouckou
Olmou se rozhodl chov skotu zrušit. Nahradila jej prasata o počtu 42 chovných prasnic
v uzavřeném obratu stáda, vykrmené kusy
putovaly na bučovická jatka. Ekonomické
důvody však donutily hospodáře, stejně jako
spoustu dalších sedláků, skončit i s tímto
chovem. V tu dobu navíc Karlu Janovskému
nezaplatil jeden ze slovenských podniků za
zemědělské služby 700 tisíc korun. „Co vás
nezabije, to vás posílí. Tím se řídím a to mi
také pomohlo vše zvládnout. Však je jistě
celá řada sedláků, kteří přišli i o víc a také
jim nezbylo než to ustát,“ říká farmář.
Celkem patnáct oveček plemene suffolk
spásá méně přístupná místa v areálu bývalého JZD.
Dnes již pan Janovský hospodaří společně
se synem, obdělávají celkem 130 hektarů
orné půdy (z toho více než polovinu vlastní), na níž pěstují pšenici, ječmen, oves,
kukuřici na zrno a pícniny. S živočišnou
výrobou se ani po předchozích negativních
zkušenostech nerozloučili nadobro, mají
několik koní, menší chov anglonubijských
němu. A tento pocit já mám dlouhodobě
z úředníků v mnoha institucích. Nejen sobě,
ale i všem kolegům-sedlákům bych proto
přál, aby největším nepřítelem našeho
podnikání přestal být český úředník.“
9. 9. 2014
text: Šárka Gorgoňová
foto: Zdeněk Gorgoň
hektarech (z toho stovce vlastních),
umožňuje farmě takřka bezproblémově
fungovat.
Kromě hlavních plodin – obilnin a řepky
se na jejich polích daří i máku, zhruba na
sedmdesátihektarové výměře. Houšťovi
jsou v okolí vyhlášeni svými velmi dobrými
Karel Janovský s rodinou svého syna, který
s ním již několik let hospodaří.
Na živočišnou výrobu Janovští nezanevřeli,
mezi několika druhy zvířat, která chovají,
jsou i koně.
Příště: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR
91
92
Selská revue 2014
historie
www.asz.cz
Krátká zpráva
o životě sedláka
P
řed několika lety zrýmoval krátké povídání o svém životě, rodině, kolektivizaci, totalitě i znovu nabyté svobodě
a počátcích soukromého hospodaření sedlák každým coulem - František Provazník z Rybníčku u Vyškova. Byla by
velká škoda neseznámit vás s ním. Jistě si při jeho čtení vzpomenete i na řadu okamžiků ze svého vlastního života…
Byl to snad osud nebo jen náhoda
když jsem se narodil, šest roků válka
pak bolševik, úpadek národa.
Že vrátí se domů, již jen otec věřil,
je smutné, když jeho sen splnil se – on již nežil.
Když takto změnil se svět, mně bylo padesát pět let.
I když to bylo roků dost, cítil jsem svou povinnost vrátit se domů
tedy tam, kde byl náš domov, polí lán
kde žil můj otec, matka, děd
kde žilo, oralo, radost i trápení mělo snad generací pět.
Byla to moje vidina
zrazovali mě všichni, i blízká rodina
že na nás čeká jen dřina.
Jen moje žena, i když svůj domov měla,
jako vždy, podpořit mě chtěla.
Kdo vadil velice a odnes to nejvíce,
to byli sedláci, tenkrát již kulaci.
I když byli bez viny, je i celé rodiny
z nenávisti, z rozmaru, vyháněli ze dvorů.
Také naše rodina byla takto stižena.
Co generace vytvořily, na dva vozy naložili.
Táta s mámou, Libuška, já a taky Maruška
Všechno co jsme milovali, na místě jsme zanechali.
Dědeček a babička, také zcela bez viny,
též museli z dědiny.
Téměř sto let pracovali, tři své děti pochovali
a na sklonku života, vyhnáni jsou do světa.
Že je toho všeho málo i Bohu se zřejmě zdálo
Patnáct roků sestra měla, šťastná býti jistě chtěla
I když životem jen se mihla, těžká nemoc ji náhle stihla
Bůh chtěl ji míti pro sebe a vzal nám ji do nebe.
Tak to v žití někdy chodí, kdo bez viny je, slzy roní
Slušní lidé mnoho ztrácí
a naopak darebáci s lotrovstvím jsou ve shodě
stráví život v pohodě.
A po celou tuto dobu komunisté vládli všemu.
Celý národ držel hubu a chodil volit svou záhubu.
Za světem jsme zaostali a nikam se nedostali.
Kdo chtěl poznat zemí více, musel v noci přes hranice.
Vojsko, dráty, samopaly, všichni život riskovali.
Mnozí místo na svobodě, skončili svůj život v hrobě.
A nejhorší na tom bylo, že třicet pět let již se takto žilo.
Též národa myšlení nebylo již normální.
Zotročený každý byl, již ve změnu nevěřil.
Potom jak blesk z čistého nebe
dvě jména tu vedle sebe utvořila slogan Gorbačov a Regan.
Během několika let, od základů změnil se svět.
Komunismus všude padl, také u nás rychle zvadl.
Kradli a loupili, co jen šlo, zmršili,
tisíce věznili a stovky nevinných surově ubili.
Soudruzi dělníci, stranické milice
dali si za úkol porobit vesnice.
Vyhnali kováře, zrušili oltáře,
co jim šlo nejlépe – postavit žaláře.
Koně, krávy, svoje pole, vše co bylo ve stodole,
museli jsme zanechat a do cizoty pospíchat.
Aby v této těžké době nemohli si pomoct sobě
a nebyli pospolu, otec musel do dolů.
A jak již to v mládí chodí,
když tancovat jsem jednou byl,
s dívkou jsem se seznámil a za rok se s ní oženil.
Oba jsme pak pracovali, tři děti jsme vychovali,
domek časem postavili
a jak se tenkrát dalo – žili.
Když z vězení se otec dostal, jiný život všem nám nastal
Libušku jsme pochovali, dále jsme se stěhovali.
Otec na dráze se dřel, já v továrně práci měl.
Slunce, pole, svoboda, sedlákova pohoda.
Všechno zmizelo někde v dáli,
teď u píchaček jsme denně stáli.
Nezbylo než to takto brát a o chléb se denně rvát.
Já byl tenkrát ještě mlád, nemínil jsem stranou stát.
Z vojny jsem se vrátil zdráv, ihned začal pracovat.
Záhy jsem započal jednání o tom,
co zbylo ze všeho majetku k předání
Celý náš domov zbourali, jen pozemky nám zůstaly.
Když však je půda, k tomu cit, vše ostatní se dá postavit.
Dalo to hodně úsilí, než sklízel jsem svoje obilí
a to se již mnozí divili.
Posílen také byl již jsem, když moje dcera se zetěm
také se nakonec rozhodli, že vzdají se svého pohodlí.
Hospodařit že s námi budou, netrpět tedy nikdy nudou.
Nebyl to pro ně lehký krok, nouzově bydleli celý rok
Někdy těch problémů bylo až k zbláznění,
rostla však za humny již nová stavení.
Nejprve kolna pro první obilí
hned na to základy pro nové obydlí.
A další objekty vyrostly zakrátko,
v jednom si chrochtalo i první selátko.
Tak jsme všichni pracovali, další pole získávali
a rozšířili ještě - prasátek až dvě stě.
Abychom se nenadřeli, nové stroje kupovali.
Nejprve dva traktory, ať můžem orat na poli.
Také jsme se rozhodli, že pro větší pohodlí,
ať je všechno prima, koupit kombajn s „klima“.
I když stál peněz moc, pořízen byl pro radost.
Bez prachu a v pohodě, lepší v něm než v hospodě.
Vylepšiti také dvůr, bylo třeba jako sůl.
Aby měl vzhled jako nový, dostal povrch asfaltový.
A další různé mašiny, kolem statku květiny.
A nyní změna nastane, chov prasátek přestane,
dařil se nám dvanáct let, teď se přestal vyplácet.
A dále se uvidí, zda nás pole uživí.
Každý, kdo chce tady žíti, potřebuje jídlo, pití.
I když z nás je každý jiný, jeden dříč a druhý líný,
mnoho věcí nemusí mít, však potraviny musí vzít.
A když někdy v budoucnosti, přijde na svět pohroma,
nebude tu televize, auta, počítače,
Jedna věc však nezmění se, všichni budou muset jíst.
Proto kdo sedlačit začal a má nyní obavu,
ať v klidu hospodaří a pustí ji za hlavu.
Třicet pět roků dlouhá doba velice,
po kterou byli sedláci vyhnáni z vesnice.
Avšak je to již patnáct let,
kdy hospodaří, kdo vrátil se zpět.
I když k tomu podnikání patří občas naříkání,
mně se z duše protiví, neustálé úsilí
jak získat větší krajíc, dostat něco navíc.
To spíš z mého pohledu, je jiný problém v dohledu.
Ten, kdo začal hospodařit hned, hospodaří patnáct let.
A teď má již roků dost, měl by předat mladým post.
Láska k hroudě, podnikání, někdy trochu odříkání.
A zde mám trochu obavy, když problémy se dostaví
zda budou míti dosti síly, aby se jim postavili.
Však aby jenom nestáli, ale vždycky konali.
Neb kdo se jednou zastaví, již se dívá z povzdálí.
93
94
Selská revue 2014
sedláci po práci
www.asz.cz
95
Sedláci po práci
Co vlastně dělají sedláci po práci? Co je těší a naplňuje? Jaké akce organizují nebo se jich účastní?
Napište nám o tom a vytvořme společnými silami tak trochu společenskou rubriku, kde se to všechno dozvíte. Informujte své kolegy-sedláky o tom, co je kdo nového, co se kde zajímavého šustne, kdo
z členů vašeho regionu oslavil významné jubileum či se těší z nového přírůstku v rodině. V prvním díle
našeho seriálu přinášíme takovou malou ochutnávku a těšíme se na vaše příspěvky do čísla dalšího…
Na počátku
byla prosba
T
o bylo tak. Zbožňuji dubnové večery,
kdy si chodím sednout do revíru, jen tak
beze zbraně, jenom s dalekohledem
a nadějí na krásný zážitek. Toto období
mám jako sedlák volnější, protože na
polích je v podstatě hotovo. Jařiny zasety,
brambory zasázeny, ozimy přihnojeny
a i případné opravy z podzimu rovněž hotovy. Na sekání pícnin je čas a tak je tato
doba přímo určena večerním procházkám
revírem. Velice rád chodívám do takového
koutu lesa, pod hrad Helfenburg, kde je
nádherný západ slunce a v posledních
slunečních paprscích vychází ze stěny lesa
srnčí zvěř na paši. Do mokřadů na louce,
kde je vždy na jaře voda, zalétávají holubi
hřivnáči, doupňáci a i ostatní ptactvo. Prostě takový ráj. Dalekohledem si vybírám
srnce, který by měl 16. května opustit tento
revír, protože nesplňuje chovatelské požadavky. Každoročně se snažím, aby to tak
bylo, neboť první věková třída velice brzy
nachází kryt ve vysoké trávě a je i často
pronásledována staršími srnci, tudíž pak
hůře lovitelná.
Samozřejmě, že zvěř hned nevychází a tak
má člověk dost času se uklidnit a i zadumat
a popřemýšlet o svém životě, rodině,
o věcech příjemných i těch příjemných
méně. Má dost času si vše v klidu promýšlet
a připravit, aby, až se ráno probudí, mohl
zaujmout dobré a správné stanovisko. Tak
i já jsem jednou takto seděl a zadumaně
přemýšlel o jedné věci, která byla pro mě
docela zásadní. Netýkala se přímo mě, ale
člověka mně velice blízkého, na kterém
mi záleží. Bylo to v myslivecké záležitosti.
Přemýšlel jsem, přemýšlel, jak pomoci, aby
to dobře dopadlo. Jak tak sedím a dumám,
co jsem už všechno udělal a co bych ještě
mohl, tak jsem si vzpomněl, že máme ještě
jednu možnost,
která se nám nabízí
a kterou člověk
používá vždy, když
už není nic jiného.
Je to obrácení se
a prosba k Bohu.
Jsem člověk věřící
a tak mi tato prosba
není a nebyla cizí.
Protože se ale ta
záležitost týkala
myslivosti, tak jsem
prosil sv. Huberta,
patrona myslivců,
aby mi ji pomohl
zvládnout. A v ten
moment jsem vyslovit větu: „Když
mi, sv. Huberte,
pomůžeš, postavím
ti za to na věčný dík
kapličku“. Záležitost dopadla dobře
a tak jsem začal
přemýšlet, jak
svůj nápad zrealizovat. Bylo to v době, kdy
jsme ještě bydleli v Bavorově. I když máme
velikou zahradu a manželka ji vysázela jehličnany ve stylu parku, tak jsem stále nebyl
přesvědčen, že je tam to správné místo. Měl
jsem představu, že kaplička musí být přístupná veřejnosti, protože jsem chtěl, aby ji
lidé mohli potkávat, zastavit se u ní a duchovně občerstvit. Aby si lidé uvědomili, že
není všechno jenom tak, že nejsme na světě
sami a že je něco nebo někdo mezi námi,
čeká na nás a chce nám pomoci. V Bavorově
to ale nešlo.
Uteklo několik let a nám se podařilo koupit
statek ve Štěticích u Písku. Když jsme se
Letos se oslavné bohoslužby u kapličky k uctění památky sv. Huberta zúčastnilo
140 lidí. Mše byla doprovázena chrámovým zpěvem sboru ze Strakonic.
Kamenná kaplička stojí za statkem rodiny
Tomanových ve Štěticích již čtvrtým rokem.
tam přišli poprvé podívat a paní majitelka
nás prováděla po statku, manželku upoutala obrovská lípa v sadě u stodoly a mě zase
ty stodoly, maštale, veliký sad a dva rybníčky. Prostě všechno, po čem jsem vždy
toužil. Když jsme přišli za stodolu do sadu,
kde vede hned za statkem polní cesta, bylo
mi najednou jasné, kde bude kaplička stát.
V rohu sadu, na mém pozemku, ale u cesty
a přístupná veřejnosti. Hned na jaře jsem
vykopal základ, zabetonoval a co dál? Věděl
jsem, že kaplička bude z kamene. Nechtěl
jsem, aby naši potomci měli vztek, že ji
musí bílit, štukovat a opravovat. Jenže já
nejsem řemeslník, natož kameník a nikoho
takového ani neznám. Jak nás však Boží
vnuknutí dovedlo do Štětic, pomohlo mi
i do místního mysliveckého spolku. Byl
jsem velice dobře přijat a za chvíli měl
mnoho nových kamarádů. A jeden z nich,
světe div se, byl kameník. Slovo dalo slovo
a Luboš Profant se objevil u nás a okukoval
kopu kamení, kterou jsem mu připravil.
Povídá: „To si dej do betonu, já přivezu
kámen z lesa.“ A opravdu, kára plná lesního kamene byla druhý den za humny
a kaplička pomalu rostla a rostla, až byla
na moje narozeniny 27. listopadu hotova.
To bylo v roce 2010. O rok později jsme kapličku nechali vysvětit. To nám provedl otec
Roman Dvořák ze Ktiše na Šumavě. Byli tu
i Jihočeští trubači, kteří celou akci provázeli
troubením na lesní rohy a horny.
troubení je vždy přenádherné. Každoročně
přibývá návštěvníků a účastníků této akce,
letos přišlo asi 140 lidí ze vsi a okolí - myslivci ze sousedních revírů, kamarádi-sedláci, sousedé, ale i neznámí lidé, kteří se
o této u nás ojedinělé akci dozvěděli.
Protože nejenom chlebem živ je člověk, ale
také slovem, které vychází z úst Božích, tak
jsme se s manželkou rozhodli, že budeme
každý rok u naší kapličky pořádat oslavnou
bohoslužbu k uctění památky sv. Huberta. V letošním roce byla tato mše poprvé
doprovázena zpěvem chrámového sboru
ze Strakonic. Členové Pootavských trubačů jsou již u kapličky jako doma a jejich
Jsme moc rádi, že se z naší Svatohubertské
mše stává pomalu tradice. Že se lidé přijdou
občerstvit nejen duchovně, ale i jinak, neboť
gulášek z divočáka z rukou mojí manželky je
také takové duchovní zastavení. Večer
u ohně si zazpíváme, vyprávíme si všelijaké
historky, vážné i nevážné, pravdivé i nepravdivé, z myslivecké latiny a i naši trubači
dokáží na své nástroje zahrát všelicos.
Co závěrem? Přátelé, žijeme v době, kdy
je mnoho lidí v obrovském stresu, nemá
čas se zastavit, věnovat se svým blízkým,
rodině, kamarádům, ale ani sám sobě a to
je špatně. Vím, že v sedlačení nás často
tlačí agronomické termíny, že pracujeme
Manželé Tomanovi rádi navštěvují akce v podobném duchu pořádané ostatními kolegy-sedláky. Letos v červnu se jim velmi líbila ekumenická bohoslužba v kapli Nejsvětější
trojice v Kunclově mlýně.
s živými zvířaty a že se jim musíme podřizovat. Ale když člověk chce, tak si dokáže
najít čas, aby si všimnul, že smysl života je
i v jiných hodnotách.
text: Stanislav Toman, člen ASZ Strakonice
foto: archiv

96
Selská revue 2014
sedláci po práci
www.asz.cz
Minizájezdy ASZ Plzeňsko aneb
sedláci po práci jezdí na farmy
C
o dělají plzeňští sedláci po práci?
Scházejí se a jezdí za inspirací na farmy
svých kolegů!
Abychom o sobě co nejvíce věděli a mohli
si vyměňovat maximum zkušeností, scházíme se každý první čtvrtek v měsíci na
členské schůzi. K bližšímu vzájemnému poznání a zejména k seznámení se s poznatky
jiných podnikatelů, organizujeme každoročně krátké zájezdy. Ty byly zpočátku
jednodenní, ale od poloviny minulého
desetiletí už pořádáme zájezdy dvoudenní.
Zpočátku jsme navštěvovali zkušební nebo
šlechtitelské stanice v Čechách. Posléze
jsme vyrazili do firmy Horsch v Sitzenhofu
v Německu, další rok na bio hospodářství
Reinthaler v Obermixnitzu u Weitersfeldu,
při kterém jsme navštívili také nákupní
družstvo Waldland Vermarktungs GmbH
v Dolním Rakousku. O rok později jsme
zorganizovali exkurzi do firmy Fendt
v Marktoberdörferu, při níž jsme se podívali
také do družstevního mlékařského podniku, ochutnali skvělé sýry z alpské oblasti
a prohlédli si zámek Neuschwanstein. Tyto
zájezdy byly za finančního přispění Agra
pojišťovny a firmy Fendt.
zájezdu vraceli zpět k degustaci vín, což
budilo dojem, že ve vinárně jsme celou
noc. Druhý den jsme navštívili farmu pana
Nováka z Vídně u Velkého Meziříčí, který
provozuje extrudér a vyváží jeho výrobky do
celé Evropy.
V dalším roce jsme se rozhodli pro návštěvu Autoškody Mladá Boleslav, která je technikou montáže na stejné úrovni jako firma
Fendt, tzn. o několik tříd nad brněnským
Zetorem. Poté jsme si prohlédli pivovar Svijany (tehdy na stoupající úrovni), kde jsme
byli velice spokojeni s výkladem, dojmem
z provozu i ochutnávkou piva. Druhý den
nás čekala exkurze ve firmě KV-Final pana
Ing. Vlčka (absolventa VŠZ Praha a spolužáka některých našich členů). Ten začínal se
svojí výrobou v garáži, posléze koupil dva
opuštěné kravíny od bývalého JZD „Mír“
Sychrov, nositelu Řádu práce – v likvidaci
a nyní vyváží autodíly do celého světa, a to
včetně Spojených států a Číny. Při zpáteční
cestě jsme se ještě zastavili v cukrovaru
v Dobrovici.
Na podzim roku 2012 jsme se vypravili
do severovýchodních Čech. Zajímavá
Členové plzeňské asociace při prohlídce bavorského zámku Neuschwanstein.
Ve druhém desetiletí tohoto století jezdíme
po Čechách. V roce 2010 jsme vyrazili na
exkurzi do brněnského Zetoru, kulturně
obohacené návštěvou památníku bitvy
u Slavkova. Večer a větší část noci jsme
strávili v útulné vinárně nedaleko Čejče.
Její součástí byla také ubytovna, takže
po krátkém prospání se někteří účastníci
byla exkurze ve Farmetu v České Skalici,
ještě téhož dne jsme absolvovali velice
poutavý výklad stárka náchodského
pivovaru, spojený s prohlídkou provozu a
ochutnávkou několika druhů piv. K večeru
jsme si prohlédli farmu Daškových ve Slavětíně nad Metují, povečeřeli a přenocovali
v příjemném prostředí jejich penzionu a
(sedm turnusů po 100 000 ks). Jde
o špičkovou farmu, srovnatelnou s farmou
Vacíkových z Roupova. Také tam chovají
velké množství koní, provozují jízdárnu
a penzion. Je škoda, že se dosud
nepřihlásili do soutěže o Farmu roku.
ráno jsme se vydali na prohlídku farem
bratrů Basařových do Prosečné a k Mejsnarům do Kunčic. Obě farmy jsou organizačně
i technicky na vysoké úrovni a bylo tam co
obhlížet i na co se ptát. Je smutné, že to
u spoluobčanů ve vsi i okolí budí závist, ale
to už jaksi patří k české národní povaze.
Při závěrečné cestě jsme se zastavili ve
Státním hřebčinci v Písku, prohlédli si překrásné hřebce a vyslechli zajímavý výklad
pana MVDr. Sedláčka, bývalého ředitele
tohoto podniku. Mimochodem, pan doktor
Sedláček je přeštický rodák a absolvent
Masarykova gymnázia v Plzni.
Loni v říjnu nás čekala exkurze do Agrostroje Pelhřimov. Je to špičková továrna,
srovnatelná s firmou Fendt. Při prohlídce
Organizace zájezdů je sice náročná, ale výsledek stojí za to. Na jejich přípravě se nej-
více podílí členové předsednictva, zejména
Zdeněk Pašek a Pavel Pouba. Stálými účastníky i částečnými sponzory jsou vedoucí
pracovníci Agrowestu, střediska Přeštice.
Společné výlety nepochybně přispívají
k dalšímu sbližování se v názorech nejen
našich členů, ale cenná je také výměna
zkušeností a poznatky z hospodářství
navštívených kolegů-sedláků.
Prohlídky farem členů ASZ po celých Čechách, a těch jihočeských obzvlášť, nás
navíc naplňují pocitem hrdosti, že jsme
členy organizace, která má tak schopné
podnikatele.
Na farmě Basařových v Prosečném.
text: Petr Hodan, předseda ASZ Plzeňsko
foto: archiv ASZ Plzeňsko
Když se baví náchodští sedláci
Č
Zastavení v romantické hospůdce v bavorském Dingolfingu.
jejího provozu se doslova tají dech. Továrna
i dva pobočné provozy (Humpolec a Počátky) vyrábí přibližně 10 % výrobků české
provenience, zbytek je pro zahraniční
firmy. Jakou formou to probíhá, nelze
publikovat, ani jsme tam (stejně jako v Autoškodě) nesměli fotografovat.
Ještě téhož dne jsme navštívili pivovar Bernard v Humpolci, jehož provoz a zejména
úroveň výkladu nesnese srovnání s předchozími, což mělo za následek zásadní
rozhodnutí – již nikdy do velkého pivovaru!
Přenocovali jsme v penzionu Sedlácký
dvůr v Jiřicích u Humpolce a druhého dne
se vydali ke kolegům-sedlákům do jižních
Čech. První navštívenou farmou bylo výstavní hospodářství pana Nováka z Obory
nedaleko Tábora, vítěze soutěže Farma
roku 2008. Komentář netřeba, vše je na
webu ASZ. Je to jen třeba vidět na vlastní
oči a podiskutovat přitom přímo s panem
Novákem. Fantastické je i jeho muzeum
s obrazárnou v nedalekém Želči, vaří i vynikající pivo ve svém vlastním minipivovaru.
Dále jsme pokračovali na farmu „U lesa“
pana Jiřího Šonky v Sudoměřicích u Bechyně. Ten se zabývá výkrmem brojlerů,
kterých produkuje ročně kolem 700 000 ks
lenové ASZ Náchodska a jejich rodiny založili před osmi
lety tradici „předžňového posezení“. Jde
o grilování doplněné
možností soutěží pro
děti a dospělé.
V loňském roce se tato
akce konala v areálu
střelnice na Králíčkově
kopci v Bohuslavicích,
Letos jsme se sešli v krásném prostředí areálu penzionu Belský
proto byl program jasný dvůr u Police nad Metují.
– střelba ze vzduchovek. Fandící členstvo
zažilo mnoho zajímavých okamžiků a vidělo síť by mohla vyprávět o kreacích našich
řadu úsměvných střeleckých stylů.
členů, manželek a dětí.
Letos v červnu jsme se sešli v krásném prostředí areálu penzionu Bělský Dvůr u Police
nad Metují. Děti jsme z lana nad potokem
sundávali až po setmění a volejbalová
Děti se vyřádily na lanech, sundávali
jsme je až po setmění.
V loňském roce se akce konala v areálu
střelnice, proto byl program jasně daný.
ASZ Náchodska se svou polohou rozkládá
od Broumovského výběžku podél v Adršpašských skalách pramenící řeky Metuje
až po Jaroměř, kde se Metuje vlévá do
Labe. Členové tak hospodaří od nadmořské výšky 250 m.n.m. až po farmy na
Broumovsku, které se nacházejí i více než
600 m.n.m. Z nejsevernější farmy regionu
k té nejjižnější je to více než 70 kilometrů.
Najít termín pro společné posezení členů
takto různorodého regionu bývá někdy
dost velký problém, neboť jak říká místopředseda Ladislav Miler: „Pšeničkáři dole
už mají hotovo a čekají na žně a na horách
se teprve začíná sušit seno a senážovat“.
A když je termín vyladěn a den před akcí
zaprší, hned je vše jinak. Chodí SMS
s omluvami, kdo všechno se nemůže zúčastnit, protože musí uklízet seno atd.
A pokud nezaprší, tak na Jaroměřsku se již
začíná sekat ozimý ječmen či řepka.
Fandící členstvo zažilo na střelnici mnoho
zábavných okamžiků.
A tak nám nezbývá nic jiného, než doufat,
že příští ročník společné grilovačky domluvíme i se svatým Petrem, abychom více než
šedesátku členů i s rodinami dostali
v jeden den ke grilu a ke stolu a společně
si poklábosili a změřili děti, jak nám za ten
rok hezky povyrostly.
text: Vladimír Tláskal, ASZ Náchodsko
foto: archiv ASZ Náchodsko
97

Podobné dokumenty

Vyškovský zpravodaj č. 8/2016

Vyškovský zpravodaj č. 8/2016 MěÚ o 1 zaměstnance na odboru místního hospodářství s úvazkem 0,5, a to od 1. 7. 2016 po dobu zkráceného pracovního úvazku (0,75) právníka OMH MěÚ. • Zásady vztahů mezi městem Vyškov a jím zřízeným...

Více

Zde - Europe Direct

Zde - Europe Direct městské policie nebo zaměstnanci Českých drah, protože věci nalezené ve vlaku či v prostoru nádraží po třech dnech patří ze zákona do Ztrát a nálezů na městském úřadě,“ řekla pracovnice podatelny S...

Více

programu rozvoje venkova - Asociace soukromého zemědělství ČR

programu rozvoje venkova - Asociace soukromého zemědělství ČR Český statek v rukou správného českého sedláka

Více

Studijní materiály - Zemědělské vzdělávání

Studijní materiály - Zemědělské vzdělávání kláštery si nemohly uchovat úplný monopol na sýry, a tak si venkované ze svého mléka začali vyrábět sýry. Vyuţívali lokální suroviny (koření, bylinky, ovoce, víno, ořechy) a začaly postupně vznika...

Více