Metodika pro identifikaci rozvojového potenciálu a

Komentáře

Transkript

Metodika pro identifikaci rozvojového potenciálu a
Metodika pro identifikaci rozvojového
potenciálu a vytváření pracovních
příležitostí v lokálních komunitách
Obsah studie
1
Úvod ...................................................................................................................................................... 5
1.1 Pro koho je metodika určena ................................................................................................. 6
2
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst ......................... 9
2.1 Jak identifikovat místní potenciál prostřednictvím mezioborového týmu ...................11
2.2 Co je potenciál .........................................................................................................................11
2.3 Kdo je komunitní koordinátor ............................................................................................. 12
2.4 Co je komunita a jaké má potřeby a potenciály ............................................................... 13
2.5 Jak pracuje s potřebami a potenciálem komunitní koordinátor .................................... 14
2.6 Kdo je specialista ................................................................................................................... 22
2.7 Jak pracuje s potenciálem specialista ................................................................................ 22
3
Práce s dlouhodobě nezaměstnanými s využitím výsledků odborné analýzy ........................ 35
4
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů ................................................................. 41
4.1 Existující potenciály .............................................................................................................. 41
4.2 Komunitní rozvojový potenciál ........................................................................................... 46
4.3 Ideový potenciál ..................................................................................................................... 51
4.4 Komentované vycházky, ranní kluby, facilitace a další doprovodné aktivity .............. 57
5
Závěr .................................................................................................................................................. 65
6
Slovníček pojmů ............................................................................................................................... 69
7
Výzkumný tým a kontakty .............................................................................................................. 73
8
Příloha 1 – Seznam zpracovaných potenciálů .............................................................................. 77
9
Příloha 2 – Seznam projektů vypracovaných v průběhu výzkumu .......................................... 83
10 Příloha 3 – Nové typy pracovních příležitostí – inspirace .......................................................... 95
Obsahuje:
Metodiku pro komunitní koordinaci zaměřenou na rozvoj lokálních komunit generovat pro skupinu dlouhodobě nezaměstnaných pracovní příležitosti v daném místě.
Závěrečnou metodiku pro identifikaci rozvojového potenciálu jednotlivých oblastí.
Obsahuje: Metodiku pro komunitní koordinaci zaměřenou na rozvoj lokálních komunit generovat pro skupinu
dlouhodobě nezaměstnaných pracovní příležitosti v daném místě. Závěrečnou metodiku pro identifikaci
rozvojového potenciálu jednotlivých oblastí.
1
Úvod
2
1 Úvod
Co je účelem této metodiky?
Metodika, kterou máte před sebou, vznikla jako výstup z projektu
„Pracovní návyky jako komplex individuálního poradenství, cíleného
zaškolení, aktivizace místních aktérů a rozvoje potenciálu vybraných
lokalit“, reg. č. CZ.1.04/2.1.00/03.00018 (dále už jen Pracovní návyky)
Fondu dalšího vzdělávání, který byl realizován v období únor 2014 –
listopad 2015 v pěti krajích České republiky.
Mapa krajů, kde byl projekt realizován.
Úvod5
Fond dalšího vzdělávání je příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí
ČR a jejím hlavním cílem je realizovat aktivity
v oblasti dalšího profesního vzdělávání tak,
aby vedly k lepšímu pracovnímu uplatnění
a ke zvýšení kvality života občanů ČR.
Projekt Pracovní návyky se zaměřil na hledání a rozvíjení místního potenciálu v lokalitách s vysokou nezaměstnaností. Cílem
projektu bylo využít tento mnohdy skrytý potenciál, a na jeho základě pak ve spolupráci
s místními obyvateli vytvářet udržitelná
pracovní místa. Pracovní pozice, které byly
vytvořeny na základě znalosti místních vztahů a problémů, jednak reagují na aktuální
potřeby v dané lokalitě a zároveň mohou
představovat nové uplatnění pro dlouhodobě nezaměstnané místní obyvatele.
1.1 Pro koho je metodika určena
Tato metodika je určena Vám – místním
lídrům, starostům/starostkám1 či místním
akčním skupinám (MAS)2 – lidem, kteří se
zajímají o téma rozvoje lokálního potenciálu
a možnosti tvorby nových pracovních míst pro
osoby se sníženou uplatnitelností na trhu práce. Zároveň jde o materiál určený pro Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce ČR, jehož cílem je ukázat nové možnosti, jak
podpořit zaměstnávání osob se sníženou uplatnitelností na trhu práce a obohatit tak nástroje
současné aktivní politiky zaměstnanosti.
Metodika nabízí jednu z možností, jak zahájit
dlouhodobý proces změny, jehož výsledkem
bude využití lokálního potenciálu, zvýšení samostatnosti v procesu místního
rozvoje a naplnění potřeb místních obyvatel. Taková změna vyžaduje čas, porozumění lokálním problémům i analýzu místních
potenciálů a potřeb, především je však potřeba komunikace a vzájemná podpora – pokud
možno – všech místních institucí, neformálních skupin i jednotlivců. Tato metodika nemá
být jednoduchým receptem jak komplexně
a rychle vyřešit všechny problémy, kterými se
zabýváte v rámci obce či regionu. Může však
být pomocníkem na cestě ke změně, která je
sice pracná, nicméně přináší trvalé výsledky.
V metodice Vám chceme ukázat, jak je možné rozpoznat místní potenciál, možnosti obce
a potřeby obyvatel a jak s nimi ve správné
kombinaci dále pracovat a rozvíjet je. Prakticky to může znamenat rozmanité spektrum
činností od aktivizace místních výrobců potravin a produktů (trhy v Jeseníku), přes obnovení využívání staré stavby ke kulturním
a společenským účelům (zámek v Toužimi),
k dlouhodobé poučené péči o krajinu ve Vaší
obci i jejím okolí (Kyjovsko). Tyto aktivity
vedou mimo jiné k vytvoření pracovního
místa, které je do budoucna díky poptávce
místních obyvatel udržitelné a soběstačné.
Navíc takto vytvořené pracovní místo je často
vhodným zaměstnáním pro osoby, které těžko nacházejí uplatnění v ostré konkurenci na
pracovním trhu. Takové pracovní místo totiž
nabízí zaměstnání v místě bez nutnosti za
prací dojíždět nebo se stěhovat, a dlouhodobě
nezaměstnanému člověku nabídne i možnost
začlenění se do dění v obci vlastní aktivitou,
a tím také participaci na jejím chodu a rozvoji.
Jeseník
Toužim
1 Dále ve studii bude používán pouze mužský
ekvivalent, ale máme na mysli vždy jak starosty,
tak starostky. Stejně tak i všechny další popisy
jednotlivých pozic se drží z důvodu čtivosti textu
kratší mužské formy.
Kyjov
2 „Místní akční skupiny (dále též MAS) jsou společenství občanů, neziskových organizací, soukromé
podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků
obcí a institucí veřejné moci), které spolupracují
na rozvoji venkova, zemědělství a při získávání finanční podpory z EU a z národních programů, pro
svůj region.“ zdroj online 18.8. 2015 http://eagri.cz/
public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/
6Úvod
Úvod7
Seznámení s komunitním
přístupem pro vytváření
nových pracovních míst
8Úvod
2 S
eznámení s komunitním přístupem pro vytváření
nových pracovních míst
2.1 J ak identifikovat místní potenciál prostřednictvím mezioborového
týmu
Základním předpokladem pro identifikaci místního potenciálu, se kterým
je pak možné dále v obci či regionu pracovat, je vytvoření mezioborového
týmu odborníků, kteří budou schopni zmapovat území z hlediska svých
oborů. V tomto týmu jsou zastoupeni jak odborníci z oborů sociálních
a humanitních věd – konkrétně sociální antropolog, sociální geograf,
historik, archeolog, architekt a urbanista, tak zástupce přírodních
věd – konkrétně geobotanik. V rámci našeho projektu byl tento tým
vybrán tak, aby poznatky z jednotlivých oborů pokryly vždy určitou část
či vrstvu poznání a popisu dané lokality a jejich propojením bylo možné
získat komplexní obraz sledovaného území.
Mezioborový tým působil v celkem dvanácti lokalitách v pěti krajích České republiky. Každá z dvanácti lokalit měla svého
sociálního antropologa (v projektu nazývaného komunitní koordinátor), který v oblasti
žil nebo se do ní přestěhoval a 14 měsíců v ní
pracoval, byl tedy s lokalitou nejintenzivněji
v kontaktu. Tento člen týmu se zabýval výzkumem místních potřeb, vztahů a tématu
zaměstnanosti v lokalitě, což jsou témata,
která bez dlouhodobého pobytu v terénu nelze dostatečně do hloubky pochopit a popsat.
Zbytek mezioborového týmu se pohyboval
v krátkých časových intervalech po všech lokalitách. Jako nejcennější se pak ukázala
mezioborová diskuse nad jednotlivými
nalezenými potenciály lokality, která přinesla jejich komplexní pochopení. Každý obor
fungoval jako část mozaiky, která teprve ve
chvíli, kdy byla poskládána dohromady, ukázala plně možnosti dalšího rozvoje daného
potenciálu.
2.2 Co je potenciál
Potenciál chápeme jako jakýkoli nevyužitý
zdroj. Může jít o zdroj materiální – například nevyužité budovy, neudržované extravilány3 obce, brownfieldy či zaniklé sady nebo
o zdroje nemateriální, o místní lidi s jejich
pracovní silou, schopnostmi a dovednostmi,
udržované tradice nebo zvyky, místní identitu
a vztah k obci. Tento text vychází z činností,
které prováděli komunitní koordinátoři/
koordinátorky a specialisté/specialistky při identifikaci a rozvoji potenciálů. Jejich
přístup a práce se lišily dle jejich odborného
zaměření na určitou oblast zkoumání a metodou práce, hlavním cílem však bylo propojení
všech získaných zjištění a další společná práce s nimi. Práce jednotlivých komunitních koordinátorů i specialistů se zároveň odlišovala
v závislosti na místních podmínkách a možnostech obce. Pokud například koordinátor
3 Všechny výrazy či spojení, která by mohla být
pro běžného čtenáře nesrozumitelná nebo by mu
mohla jejich definice přinést zajímavé informace
o oblasti, kterou se běžně nezabývá, jsme se pokusili shrnout v části „slovníček pojmů“.
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst11
začal své mapování od institucionálních lídrů
a ukázalo se, že ti nemají zájem spolupracovat, zaměřil se pak spíše na neziskový sektor
a neoficiální místní lídry, například na výrobce místních produktů či neoficiální komunitu utvořenou kolem lesní školky, kteří zájem
o spolupráci projevili. Pokud naopak zástupci
obce měli zájem se na projektu podílet, koordinátor pak více zacílil svou práci například
na potřeby týkající se sociálních služeb nebo
koordinovaného rozvoje lokálních výrobců.
Vždy však vycházel především z potřeb
dané lokality a možnosti rozvoje potenciálu směrem k vytvoření pracovních míst
pro dlouhodobě nezaměstnané. V následující
části budou představeny jednotlivé přístupy
a s nimi spojené postupy práce.
2.3 Kdo je komunitní koordinátor
Metodika pro komunitní koordinaci
zaměřená na rozvoj lokálních komunit
generovat pro skupinu dlouhodobě
nezaměstnaných pracovní příležitosti
v daném místě.
Komunitní koordinátor je sociální vědec,
v našem případě sociální antropolog, který
na základě terénního výzkumu identifikuje
místní potřeby, možnosti obyvatel a jejich potenciál, a následně napomáhá jejich rozvoji. Důraz je kladen na jednotlivého
člověka a jeho náhled na zkoumané téma – koordinátor je v terénu a hovoří s místními obyvateli o lokálních potřebách a potenciálech.
Na základě jednotlivých výpovědí a jejich interpretace se koordinátor snaží o zobecnění
a nalezení společných rysů zkoumaného tématu – kriticky zhodnocuje všechny podněty týkající se místních potřeb a potenciálů, pomáhá je srozumitelně a pokud
možno nezaujatě popsat a komunikovat
dál. V praxi to například znamená, že svá
zjištění představuje průběžně místním lídrům
a aktivním jednotlivcům s cílem motivovat je
k vytvoření pracovního místa, které by odpovídalo zjištěné lokální potřebě. Lokální potřebou může být například senior taxi4 reagující
na nedostatek dostupné veřejné hromadné
dopravy, sdílený koordinátor volnočasových
aktivit, který vyplní rozmanitými činnostmi
odpoledne pro děti z několika obcí nebo snaha místních o obnovu užívání areálu chátrajícího zámku.
Hlavním cílem je tedy nejprve identifikace
těchto potřeb a poté nalezení jednotlivců či komunit, které v dané lokalitě rozvíjejí nebo chtějí rozvíjet takové aktivity,
které by těmto potřebám odpovídaly
a mohly by v budoucnu vést k vytvoření
pracovního místa. Koordinátor pak napomáhá realizaci takových záměrů či vzniku
takových pracovních pozic, které reagují
na skutečné potřeby obyvatel obcí, jsou
společensky prospěšné a místní aktéři je
dokážou realizovat s využitím vlastních
zdrojů. U takto vytvořeného pracovního místa je pak velká pravděpodobnost, že bude do
budoucna udržitelné. Práce komunitního koordinátora spočívá v provázání komunikace místních aktérů a pomoci s rozvojem
místního potenciálu. Konkrétní způsoby
práce komunitního koordinátora jsou rozepsány v dalších kapitolách metodiky.
2.4 C
o je komunita a jaké má
potřeby a potenciály
Komunitu zde chápeme v širším smyslu, jako
společenství lidí ve vzájemné interakci,
sdílející společné zájmy či naplňující
kolektivní potřeby. Příkladem takové komunity jsou například obyvatelé jedné obce,
žáci a personál školy či členové mysliveckého spolku. V užším slova smyslu máme
na mysli společenství lidí, které žije ve
vzájemné blízkosti a sdílí společné sociální vztahy, které se projevují vzájemnou
solidaritou – ochotou vzájemné pomoci
a podpory, reciprocitou fungující na principu „ty dnes pomůžeš mně, já zítra tobě“
a loajalitou – dobrovolnou ochotou dodržovat závazky vytyčené komunitou. Důležité
je také ztotožnění jednotlivých členů s cíli
a potřebami komunity. Příkladem takovéto
komunity může být spolek několika mladých
rodin či jednotlivců na Žďársku, pečujících
v rámci mateřského centra společně o děti.5
Sdílenou potřebou je jim vytváření prostoru
pro vzájemné setkávání rodičů s malými dětmi anebo třeba trávení času s lidmi se stejným smýšlením a vztahem k waldorfské pedagogice. Příkladem komunity ale může být
třeba také skupina odpůrců zřízení komunitního centra v Teplé. Společnou potřebou jim
je „bezpečný“ prostor a/nebo opět sociální
kontakt s lidmi smýšlejícími stejně negativně
o marginalizovaných skupinách obyvatel jako
oni. Každá z těchto komunit má svá místní
nepřenositelná specifika a potřeby, které
se svou činností snaží naplnit. Zároveň však
také disponuje lidským potenciálem, který je
možné definovat jako rozvojový potenciál
komunitního prostředí. Tímto potenciálem jsou především přirození komunitní
lídři, tedy osobnosti kolem kterých se daná
komunita vytvořila a kteří se výraznou měrou
podílí na definování jejích cílů a celkově na
jejím fungování. Právě na ty by se komunitní
koordinátor měl zaměřovat nejvíce.
Vytváření pracovních míst se zapojením komunity má smysl z několika důvodů. Prvním
a nejdůležitějším přínosem pro komunitní lídry a obecně místní obyvatele je převzetí spoluzodpovědnosti za stav a rozvoj místa,
kde žijí a pracují. Aktivizace komunity směrem k tomu, aby byla schopna definovat své
specifické potřeby a zároveň využila k jejich
naplňování místní zdroje, vede k posílení soběstačnosti dané lokality i sebevědomí
místních, kteří zjistí, že jsou schopni si
pomoci sami. A to se týká nejen oblasti zaměstnanosti, ale i dalších oblastí vztahujících
se k místnímu rozvoji a jeho strategickému
plánování. Zároveň dochází k vytvoření pracovních míst ušitých na míru lokalitě. Taková
pracovní místa současně využívají schopnosti
a dovednosti místních nezaměstnaných, které se u těchto osob podařilo odhalit během individuálního poradenství a rozvíjet je během
vzdělávacích aktivit. Potkávají se tak talent
a vlohy nezaměstnaných a místní zdroje,
které ve společné kombinaci dokážou reagovat na lokální potřeby. Pracovní místa
vzniklá zapojením místních komunit a jednotlivců mohou pomoci rozbít stereotypy o nemožnosti integrovat dlouhodobě nezaměstnané a přispívají k celkové změně ve způsobu
vytváření pracovních i jiných vztahů, které
jsou nově založené na vzájemné důvěře a porozumění bez důrazu na výkon a individuální
zisk. Jak identifikovat potřeby komunity a komunitních lídrů se dozvíte v následující části.
4 Senior taxi zajišťuje osobní dopravu starších
osob za sníženou cenu k lékaři, do lékáren, na
nákup či návštěvu k přátelům. Existuje například
v Brně, Praze či Krnově.
5 Tato komunita si nepřála zveřejnit své jméno
ani přesnou lokalitu.
12
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst13
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst
2.5 J ak pracuje s potřebami
a potenciálem komunitní
koordinátor
Základní podmínkou pro to, aby komunitní koordinátor poznal místní komunitu, její
aktivní členy (komunitní lídry) a místní specifika, je dlouhodobý každodenní pobyt
v místě, kde pracuje. To znamená, že v místě svého působení žije trvale nebo se do místa
přestěhuje. Díky tomu je v přímém kontaktu
s místní komunitou, je její součástí, má možnost poznat její dynamiku, zvyky, vnitřní
vztahy a strukturu. Má možnost odhalit
místní potřeby na základě vlastního poznání místa, pozorování a úsudku. Vlastní
zkušenost a znalost místa mohou mít jak své
výhody, tak i nevýhody. Pokud koordinátor
v místě trvale žije, má už vybudované určité
sociální vazby a kontakty. Zároveň však také
vychází z již utvořené představy o tom, jak
sociální vazby v místě fungují, a proto může
neúmyslně některé jevy či témata opomíjet,
protože jsou již součástí jeho každodennosti.
Na druhou stranu, zcela nový příchozí může
na počátku strávit více času samotnou orientací v novém místě, je však mnohem méně
pravděpodobné, že k lokalitě bude přistupovat s ucelenou představou o tom, jak a proč
tam to či ono funguje.
Dlouhodobý pobyt v terénu a působení na lokální úrovni je tím, co tento postup odlišuje
od plošných státních intervencí, které implementují jeden obecný způsob řešení, kterému
chybí znalost a pochopení lokálních specifik.
Komunitní přístup k řešení nezaměstnanosti umožňuje nejen porozumění lokálnímu
rozměru tohoto problému, ale přináší i možnost, jak ho řešit s pomocí místních obyvatel a zajistit mu tak udržitelnost. Komunitní přístup zároveň přispívá k aktivizaci
místních obyvatel, k jejich motivaci řešit
i další problémy samostatně s využitím
místních zdrojů, vazeb a spolupráce. Koordinátor se snaží vést místní lídry k vzájemnému poznání se, sdílení zkušeností, dobrých
praxí a zároveň i ke vzájemné pomoci při překonávání různých potíží a společnému plánování jejich řešení. Jde o dlouhý proces, který
v různých fázích klade odlišné nároky na koordinátorovy schopnosti a dovednosti, vždy
je však třeba, aby koordinátor dokázal jasně
a srozumitelně komunikovat se všemi zapojenými účastníky, být v podstatě „kulturním překladatelem“. To znamená, že
srozumitelně pro všechny strany překládá názory protistrany na danou věc a příčiny těchto
názorů. Zároveň je schopen zasáhnout v krizových situacích vyjednáváním ve prospěch
vyřešení konfliktu, tedy zafungovat jako facilitátor a mediátor6 dané situace.
1. Výzkumná fáze
Na začátku celého procesu je hlavním úkolem komunitního koordinátora nejprve zmapovat potřeby místních obyvatel, zástupců
institucí (starostů, místních akčních skupin
(MAS), ředitelů škol atd.) a formálních (neziskových organizací, spolků a sdružení) i neformálních uskupení (komunit a místních
lídrů). Například obyvatelé menších obcí na
Kyjovsku vyjádřili nespokojenost s nedostatečným řešením problému sucha v regionu. MAS Střední Vsetínsko cítí jako hlavní
potřebu regionu koordinovaný rozvoj turistického ruchu. Na Bystřicku některé neziskové
organizace věnující se hendikepovaným poukazovaly na nedostatečné návazné sociální služby pro jejich klienty. Neformální
uskupení kolem kavárny v Náměšti nad Oslavou definovalo jako potřebu zřízení dětské
skupiny či mateřského centra, které ve
městě až doposud chybělo. A to je jen zlomek příkladů z nalezených potřeb.
Práce komunitního koordinátora má 3 fáze:
1. výzkumnou
2. rozvojovou a facilitační 3. reflexivní a metodickou
Jednotlivé fáze nelze zcela striktně a chronologicky rozdělit, protože se vzájemně
prolínají a komunitní koordinátor po
většinu času vykonává vše najednou, nicméně mají následující specifika.
Bystřice
pod Hostýnem
Náměšť
nad Oslavou
Vsetín
Kyjov
6 Co konkrétně je náplní mediace a facilitace
se dočtete v části týkající se doplňkových aktivit
projektu.
14
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst15
K mapování využívá koordinátor klasické
kvalitativní metody jako je zúčastněné
pozorování a hloubkové rozhovory. Věnuje se také studiu relevantní literatury z různých zdrojů – jde především o literaturu antropologickou, sociologickou a historickou,
vztahující se k lokalitě, dokumenty místních
neziskových organizací a státní správy, literaturu k zaměstnanosti atd. Koordinátor se
v lokalitě účastní veškerého důležitého
dění (kulturní, sportovní a jiné společenské
akce), hovoří s lidmi o lokalitě, kde žijí,
jejich potřebách, potížích a podnětech
pro zlepšení. Při vyhledávání respondentů
postupuje většinou metodou sněhové koule,
což znamená, že si koordinátor vybírá respondenty tak, že požádá o kontakt a jeho zprostředkování jiného již osloveného respondenta. I s ním pak provede interview a celý proces se opakuje. Takto dochází k „nabalování“
dalších respondentů výzkumu. Koordinátor
může interview začít buď tzv. „shora“, oslovením místních institucionálních zástupců;
tedy starostů, MAS, úředníků úřadu práce
atd., které si vyhledá pomocí rešerše na internetu či v místním tisku. Může také začít „zdola“, tedy například náhodným rozhovorem při
hledání vlastního bydlení, když se do lokality
stěhuje nebo může navázat na své již existující kontakty v daném místě.
Samotné mapování potřeb pak znamená, že
koordinátor se snaží najít odpověď na otázky
typu:
• „Jak se místním v obci žije?“
• „Co jim chybí, aby se jim žilo ještě lépe?“
Dále se komunitní koordinátor zaměřuje na
mapování vztahů místních obyvatel k místu, kde žijí, k institucím, které v něm působí,
a také mu jde o to pochopit vzájemné vztahy
mezi nimi. Komunitní koordinátor se ptá například:
• „ Co se Vám v místě, kde žijete, líbí a co naopak ne a proč?“
• „Co zde funguje a daří se a co naopak ne
a proč?“
• „Na co jste ve Vaší obci hrdí a na co naopak
ne a proč?“
Na Valašsko-Kloboucku tak byla například
zjištěna silná sebeidentifikace místních
obyvatel k „valašství“ a příklon k tradičním hodnotám a snahám o jejich revitalizaci. Na Tepelsku zase trvají následky odsunu
německého a dosídlení nového obyvatelstva
po 2. světové válce. Pro tuto oblast je charakteristický pocit opuštěnosti, odcizení a vykořeněnosti. Vykořeněnost má vliv
i na vyšší míru individualismu. Sociální vazby
byly přerušeny a kolektivní vědomí a sounáležitost jsou zde nízké. Naopak Kyjovsko je
oblastí s tradičnějšími a pevnějšími vazbami a to především vlivem křesťanství,
ale i důrazem na rodinu jako nejvyšší hodnotu. Sociální kontrola a s ní také spjatá potřeba
udržování konvencí ve smyslu „nevybočovat
z řady“, typická pro venkovské prostředí, způsobuje, že intervence do místní struktury a do
po dlouhá léta nastavované reciprocity a spolupráce je složitější. Z těchto příkladů je patrné, jak důležitou roli může rozklíčování místních vztahů hrát při další práci s potenciály.
Teplá
Kyjov
V poslední řadě je cílem zmapovat zaměstnanost v dané lokalitě tak, jak ji vnímají
místní obyvatelé, instituce a formální i neformální uskupení. Komunitní koordinátor hledá
odpověď na otázky typu:
• „Jaké zaměstnání je možné v lokalitě najít
a jaké naopak ne a proč?“
• „Jaké pracovní pozice v lokalitě chybí a proč,
kterých je naopak přebytek?“
• „Proč je podle místních obyvatel v lokalitě
velká nezaměstnanost a co by se s tímto problémem dalo dělat?“
Na Třebíčsku je často zmiňovaná špatná
dopravní infrastruktura a odlehlost sídel
od dálnice D1, což je vnímáno jako hlavní překážka příchodu větších investorů. Na Toužimsku se v rozhovorech opakovaně objevují
promluvy tematizující nezaměstnanost, která
se v některých vsích blíží 100 %. Lidé se neorientují v systému sociálních dávek, a tvrdí,
že dávky mohou být vyšší, než zdejší platy. Tento neutěšený stav doplňuje také nelegální zaměstnávání, různé krátkodobé práce
a nezákonná činnost. Časté jsou extrémně
pesimistické komentáře, vinící z nezaměstna-
16
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst
Valaššské
Klobouky
nosti samotné „lidi“: „Tady kdo trochu myslí,
je šikovnej a není línej, prostě musí mít práci.
Protože tady nic není. Tady neseženete elektrikáře, neseženete zedníka, neseženete nikoho.
Neseženete malíře. Takže si myslím, že to není
o tom, že by nebyla ta práce, ta práce je, je to
o těch lidech. Ale klidně je zkoušejte vzdělávat.“
(místní podnikatelka). Na Konicku bývalo
obvyklé dojíždění za prací. Nicméně zvyšující
se náklady na dopravu (vzhledem k nižšímu
platovému ohodnocení především dělnických
profesí) pro část lidí snižují dostupnost vzdáleného zaměstnání. Množství lidí v regionu je
rovněž odkázáno na sezónní práce, především pak v zemědělství a stavebnictví,
částečně také v pohostinství. Na Kyjovsku velká část nezaměstnaných kombinuje
malý výdělek s péčí o příbuzné – seniory,
prací na vinohradu či pozemku. Místní
proto často říkají, že obdělávání půdy, zejména pak ve vesnických regionech, ještě nepozbylo svou důležitost.
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst17
Existující potenciál
Existující potenciál lze popsat jako již existující aktivitu, která má své realizátory. Tuto aktivitu by však bylo možné rozšířit či jí případně
pomoci s nějakými problémy, které realizátoři
řeší, a to takovým způsobem, aby toto vedlo
k vytvoření nové pracovní pozice.
Toužim
Konice
Třebíč
Kyjov
Intenzivní výzkumná fáze by měla trvat minimálně 3 měsíce, aby komunitní koordinátor
dostatečně porozuměl všem výše vytyčeným
tématům. K mapování potřeb a potenciálů jsou vhodnější sídelní celky do 3 000
obyvatel tzn. menší obce či městské části.
Komunitní koordinátor v sobě během první
fáze „akumuluje“ informace nabyté v terénu.
Prozkoumat větší územní celky je pro jednoho komunitního koordinátora využívajícího
kvalitativní metody práce prakticky nemožné. Co se týče dalších kritérií k výběru vhodné lokality pro komunitní rozvojové aktivity,
je na místě říci, že se lépe osvědčila spolupráce v místech, kde je s kým se spojit.
Tedy existuje zde jedinec, komunita či instituce, která má o spolupráci s komunitním koordinátorem a specialisty zájem.
Může jít například o MAS, starostu, neziskovou organizaci, spolek či komunitního lídra.
Aktivní spolupráce někoho z místních je
klíčová, a to i z toho důvodu, že komunitní
koordinátor je pro místní v podstatě cizí člověk a nemusí k němu mít ze začátku důvěru.
Tu ovšem mohou mít ke svému „sousedovi“,
jehož spolupráce s koordinátorem může fungovat jako příklad hodný následování. Ať už
proto, že ze společné práce vzniklo něco konkrétního nebo třeba jen doporučení, kam se
obrátit s žádostí o finance či jinou podporu.
18
Příklad:
Konkrétně lze například jmenovat Spolek JIŽNÍ VALAŠSKO a projekt výstavby skanzenu
ve Valašských Kloboukách. Relativně nedávno vzniklý dobrovolný spolek (2012) Jižní Valašsko čítající okolo 30 mladých nadšenců,
většinou z řad vysokoškolských studentů, si
jako hlavní cíl vytyčil udržovat lokální folklór,
kulturu a tradice na Valašsku. Slovy předsedy
spolku Miroslava Maňase je mimo jiné „jedním
z cílů utvrdit místní lokální identitu. Máme v názvu valašské, město má v názvu valašské.
2. Rozvojová a facilitační fáze
Po prvních třech měsících výzkumu nastává
syntéza zjištění komunitního koordinátora
a specialistů a intenzivnější spolupráce na
konkrétních projektových záměrech. Komunitní koordinátor dále pokračuje v mapování,
ale zároveň s ním se věnuje i aktivitám rozvojovým a facilitačním. To znamená, že
naváže aktivní spolupráci s klíčovými lokálními lídry, u kterých identifikoval rozvojový
potenciál. Rozvojové potenciály k tvorbě
pracovních míst je možné pro zjednodušení a pochopení rozdělit do tří kategorií: a)
existující potenciál, b) komunitně rozvojový
potenciál a c) ideový potenciál. V následující části uvedeme velmi stručně jejich popis
s příklady7.
7 Konkrétní popis práce s potenciály najdete pak
v kapitole „Spolupráce komunitního koordinátora
a specialistů“.
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst
V budoucnu by chtěl spolek vytvořit v areálu
skanzenu zázemí pro řemeslníky. Skanzen by
měl být živou vesnicí, nikoliv statickým muzeem s vitrínami zapadanými prachem. V praxi by pak například sdružení našlo například
nějakého řemeslníka či výrobce tradičních
produktů, který umí šít papuče nebo plést košíky a ten by mohl ve skanzenu pracovat. Dotyčný by měl k dispozici své zázemí s dílnou
a návštěvníkům by prezentoval své řemeslo.
V každé chaloupce by pak mělo být představováno jiné řemeslo. Návštěvníci skanzenu
by se tak chodili podívat například k soukeníkovi, papučářovi, řezníkovi, hospodáři, který bude chovat zvířata, mohli by si nasušit
koření či ovoce v místní sušárně, spolek má
v plánu též péct koláče, frgále, dělat tradiční
valašské pochoutky, jakými jsou bezesporu
kyselica či žinčica. Dále pak chystá výstavbu
prosklené pálenice, kde by návštěvníci měli
možnost vidět celkový proces pálení od švestek až po zkapalnění. Členové spolku zároveň
chtějí nabízet i ochutnávky jako součást prohlídek, což bude zajisté pro turisty lákadlem.
Z předešlého textu je patrné, že pracovních
pozic by bylo možné vytvořit hned několik, od
správce objektu přes řemeslníky či výrobce
lokálních potravin, v celém projektu je však
hlavním problémem jeho financování.�
Stavba roubené studny. Foto: spolek Jižní Valašsko
To valašské musíme využít. Když tady přijede
někdo z Čech na dovolenou, tak si třeba myslí, že tady lezeme ještě po stromech, že se tu
rodí flašky slivovice na stromech a tak podobně. Chtěli jsme ukázat těm lidem, že Valašsko
máme v krvi, že ho můžeme propagovat trochu
líp než kostelem a památkami, že bychom to Valašsko posunuli o stupeň výš.“ Tuto ideu chce
spolek zrealizovat prostřednictvím vybudování živého valašského skanzenu ve Valašských
Kloboukách8.
8 Více k tomuto projektu naleznete v samostatné
závěrečné zprávě za lokalitu Z1 Valašské Klobouky
a Slavičín dostupné na http://www.pracovninavyky.
cz/studie-a-zpravy.html
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst19
Komunitní rozvojový potenciál
U tohoto potenciálu existuje realizátor, který
má nápad na aktivitu, která reaguje na místní
poptávku či řeší nějaký místní problém, ale
zatím jde pouze o ideu v úplném začátku.
ské sympozium Hoblina ve Zlatých Horách.
Mohly by se tedy plně využívat místní zdroje.
Paní Morávkovou napadlo, že land artový areál a značené stezky s návštěvnickým centrem,
půjčovnou kol, průvodcovskými službami,
uměleckými workshopy, občerstvením atd.
by mohl být tím pravým typem udržitelné formy turismu zaměřeného na zážitky, studium
přírody a místních specifik. Pracovních míst
je zde možné opět vytvořit hned několik, od
správce objektu přes fundraisera či průvodce,
celý projekt je však na začátku a stejně jako
u výše zmíněného skanzenu byla hlavní brzdou realizace finanční náročnost projektu.
vený podle návrhu architekta Jana Blažeje
Santiniho-Aichla, zapsaný do seznamu památek světového kulturního dědictví (UNESCO).
Jeden z potenciálů pro rozvoj putování krajinou však lze spatřovat i v dalších stavbách
připisovaných v lokalitě tomuto géniovi architektury. Aby však mělo smysl vytvářet celý
projekt „poznávací stezky“, tak by nutně musely být Santiniho stavby návštěvníkům zpřístupněny a ideálně vybaveny průvodcovskou
službou. V plném rozsahu se však takovéto
služby v oblasti nedostává.
Ideový potenciál
Součástí fáze rozvojové a facilitační je kromě
rozvoje konkrétních potenciálů také organizace lokálních setkání zaměřených na
vzájemné pochopení a motivaci místních
aktérů. Komunitní koordinátor organizuje
tato společná setkání, kde se sejdou klíčoví
komunitní lídři (starostové, MAS, zástupci
neziskových organizací, spolků či neoficiálních komunitních uskupení) a specialisté pro
identifikaci rozvojového potenciálu území.
Na těchto setkáních prezentuje koordinátor
konkrétní zjištění z předchozí analytické fáze
a cíleně motivuje a informuje místní o možnostech a výhodách využití či rozvoje lokálního potenciálu. Tato setkání vedou místní
obyvatele k novému pohledu na možnosti
rozvoje jejich obce, aktivizaci, k novým
možnostem vytvoření pracovních míst,
a v dlouhodobém horizontu k pracovní integraci dlouhodobě nezaměstnaných. Možná
témata, podoby a průběh takovýchto setkání
budou podrobně rozebrány v další kapitole.
Tento potenciál byl identifikován ze strany komunitního koordinátora a specialistů
a není tedy spojen s nikým místním, kdo by
chtěl nápad realizovat.
Židle na 7mi lánech. Zdroj www.r-e-z-.cz
Příklad:
S nápadem na vytvoření land artového areálu v Rychlebských horách přišla akademická
malířka Zdeňka Morávková, která v regionu
i s rodinou bydlí. Ve zdejší krajině je již umístěna řada uměleckých děl díky aktivitám místní
umělecké skupiny R.E.Z – Rychlebská excentrická záležitost (http://www.r-e-z.cz/cz.html),
sochařského sympozia pořádaném v Račím
údolí, letní školy Lipnice či sdružení Světakraj. Jednou ze známějších děl je „Židle na 7mi
lánech“, vytvořená skupinou R.E.Z. (viz foto,
zdroj www.r-e-z.cz). Land Art, neboli krajinné
umění, uplatňuje přechod z ateliérů do přírody
a akcentování krajiny skrze práci s přírodními
materiály jako jsou půda, kámen, dřevo, voda
nebo led. Všechen tento materiál se v lokalitě vyskytuje a funguje i možnost spolupráce
se společností Slezský kamen a Lesy ČR. Ti
sponzorují a dodávají dřevo na místní sochař-
20
Klášter na Zelené hoře Jana Blažeje Santiniho. Foto: Petr Meduna
Příklad:
Santiniho dědictví je jedním z nejvýznamnějších historických bodů v krajině Žďárska.
Odborníky v projektu proto od začátku zajímala možnost zpřístupnění památek barokní
architektury. Cílem návrhu komunitního koordinátora a specialistů bylo vytěžit konkrétní potenciál lokality, jednak směrem k tvorbě nového pracovního místa, a za druhé ke
zatraktivnění lokality pro místní obyvatele
i návštěvníky. Základní idea byla postavena
na tom, že klíčovým krajinotvorným prvkem
celé lokality Ždárska jsou sakrální stavby. Celosvětově známým klenotem je poutní kostel
sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře posta-
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst
Facilitace
3. Reflexivní a metodická fáze
Důsledná reflexe veškerých zjištění i vlastní
role v aktivizaci místních obyvatel ze strany
komunitního koordinátora je důležitá po celou dobu jeho práce. Koordinátor pracuje
v dynamickém a někdy velmi rychle se měnícím prostředí, které si vyžaduje neustálou aktualizaci informací vztahujících se k lokálním
vztahům a potřebám a velkou flexibilitu, co se
týče užívaných metod a postupů. Co funguje
v jedné lokalitě, nemusí fungovat v jiné
a naopak, takže koordinátor musí prokázat
velkou míru samostatnosti a schopnost řešit krizové momenty kreativně a vlastní
iniciativou. Velice se osvědčilo setkávání
a komunikace mezi 12 komunitními koordinátory, kteří si mohli vzájemně vyměňovat
příklady fungující praxe a použitých postupů v práci s potenciály a také s odborníky na
různá témata, která v rámci své lokality řešili – jako sociální podnikání, komunitou podporované zemědělství, mateřská centra a lesní školky, fundraising atd. Zároveň se mohli
takto motivovat k další práci, což je mnohdy
potřebné vzhledem k náročnosti a proměnlivosti práce komunitního koordinátora. Ta je
ještě komplikovanější, pokud v lokalitě není
nikdo, kdo by byl ochoten s koordinátorem
aktivně spolupracovat, nebo na něho místní
přenášejí zodpovědnost za vyřešení nějakého
problému či nefunguje spolupráce s lokálními
státními institucemi.
Jak je patrné z předešlého textu, práce komunitního koordinátora je velice pestrá a má
mnoho podob, které lze nejlépe ilustrovat na
konkrétních příkladech. Než však přistoupíme k této praktické části metodiky, v následujícím oddílu ještě vysvětlíme, jak pracují
s potenciálem ostatní specialisté, protože jejich práce se s prací koordinátora úzce protíná. Příklady pak budou lépe srozumitelné,
pokud si čtenář bude vědom, jak specialisté
v lokalitě postupují.
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst21
Závěrečná metodika pro identifikaci
rozvojového potenciálu jednotlivých oblastí.
Specialista je odborník na identifikaci rozvojového potenciálu území. V projektu „Pracovní návyky“ působilo 6 specialistů – sociální
geografka, urbanista, architekt, historik, archeolog a geobotanik. Ti v lokalitách prováděli místní výzkum v rozsahu dní
až týdnů. Svoje zjištění z jednotlivých lokalit
vzájemně propojili a vytvořili tak mezioborově provázané syntézy, které identifikovaly
nevyužívané zdroje přítomné v konkrétním
prostředí sídel a kulturní krajiny.
2.7 J ak pracuje s potenciálem
specialista
Každý ze specialistů používá jinou metodu
k identifikaci potenciálu lokality a to v závislosti na své odbornosti.
Vzhledem k tomu, že sociální geografka zkoumala všech 12 lokalit (potažmo 19 obcí), výsledky nabídly částečnou možnost srovnání.
Šetření se provádělo na základě dostupných
dat (krom dat z posledního sčítání lidu, domů
a bytů 2011, se využila také data z Regionálního informačního servisu, Českého statistického úřadu, Ústavu územního rozvoje a lokálních strategických dokumentů) a jejich
porovnání s vyššími územně správními celky.
Kategorie byly zvoleny tak, aby obsáhly vývoj a současný stav společnosti a ekonomiky
a zároveň postihly základní vybavenost, která
se v obci nabízí:
1. s truktura společnosti (věková, vzdělanostní a ekonomická)
2. lokální aktéři
3. občanská vybavenost obce
Co zajímá sociální geografku
Sociální geografie sleduje změny ve společnosti a s tím související materiální a prostorové podmínky. V projektu „Pracovní návyky“
sociální geografka zkoumala především
podmínky a možnosti regionálního rozvoje. Přistupovala ke zkoumanému území
jako celku a snažila se popsat socio-ekonomické možnosti a limity jeho rozvoje. Výstupy
se vhodně doplňovaly s šetřením, které prováděl v terénu komunitní koordinátor.
Projekt „Pracovní návyky“ zkoumá způsoby,
jak řešit nezaměstnanost v oblastech, z nichž
větší část patří mezi tzv. vnitřní periferie, kde
možnosti rozvoje regionu mají oproti příměstským, městským a metropolitním lokalitám
své specifické rozvojové bariéry (viz pojem
vnitřní periferie v kapitole „slovníček pojmů“). Vzhledem k tomu, že nezaměstnanost
v jednotlivých oblastech ovlivňuje celá řada
faktorů, pojala sociální geografka analýzu
jako komplexní studii rozvojových potřeb.
Území tak nehodnotí jen z pohledu nezaměstnanosti, ale z pohledu možností a limitů roz-
22
voje území, které mají v konečném důsledku
dopad i na nezaměstnanost. Výzkum by měl
ideálně kombinovat kvalitativní a kvantitativní šetření. Vzhledem k omezeným časovým
možnostem a přítomnosti komunitního koordinátora v terénu – díky tomu dostatečnému
množství kvalitativních dat – hodnotila v rámci našeho projektu sociální geografie především kvantitativní data. V konečném důsledku se výstupy vhodně doplňují s kvalitativním
výzkumem koordinátorů.
1. Struktura společnosti
Zde sociální geografka vychází z dat Českého statistického úřadu. Současný stav je
popisován na základě posledního sčítání lidu,
domů a bytů z r. 2011. V případě dostupnosti
aktuálnějších dat – počet obyvatel, migrace a přirozený přírůstek, jsou informace
platné k roku 2014. Všechna data jsou shromažďována na úrovni obce a dále srovnána
s daty za příslušný kraj a Českou republiku.
Toto srovnání umožňuje nalézt specifika obce
a širší kontext sledovaného jevu.
Věková struktura je kategorie, která sleduje
dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v obci a její
současnou věkovou strukturu ve srovnání
s krajem a Českem. Předmětem výzkumu
jsou hlavně menší města a obce v periferních
oblastech, jejichž častým problémem je
stárnutí a ztráta populace. Jak vývoj počtu
obyvatel, tak věková struktura jsou důležité
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst
indikátory pro samosprávy i místní firmy. Na
základě výsledků a přibližné predikce blízkého vývoje musí obce nastavit mimo jiné sociální, zdravotní služby i kapacity vzdělávacích
institucí a nabídnout vstřícné podmínky pro
setrvání mladší generace a nově příchozích.
ZAMĚSTNANOST DLE EKONOMICKÝCH SEKTORŮ
Teplá, Karlovarský kraj, Česko
70
59,2
60
59,3
52,9
zaměstnanost v sektoru (%)
2.6 Kdo je specialista
50
37,7
40
38,1
Česká republika
Karlovarský kraj
30,0
30
Teplá
20
17,1
10
3,2
0
2,6
zemědělství
průmysl
služby
(Zdroj: ČSÚ – SLBD 2011)
Vzdělanostní struktura se promítá do charakteru místního trhu práce a má svůj dopad
i na míru nezaměstnanosti. V posledních
dvaceti letech se výrazně proměnila a její
sledování je nutné nejen z pohledu stupně
vzdělání, ale i jejího zaměření. Vzdělanostní
struktura populace by měla napovědět, jaké
profese se mohou v místě rozvíjet. V současné době jsou bohužel k dispozici pouze data
za stupeň vzdělání, strukturu lze odvozovat
jen přibližně. Jednou z možností je zmapovat dostupné vzdělávací instituce, což je provedeno v kategorii „občanská vybavenost“,
která vzdělanostní strukturu často doplňuje. Výrazným tématem, které prostupuje
všechny vzdělávací úrovně, je spolupráce škol s privátní i veřejnou sférou. Často
dochází k tomu, že profil absolventa neodpovídá potřebám trhu práce. Vzájemná
komunikace, kterou může zprostředkovat
obec, pomáhá školám lépe nastavit obory,
studentům rozšířit odborné praxe a nabídnout snazší uplatnění a firmám zprostředkovat kvalitnější zaměstnance. V konečném důsledku jde o všestranně výhodnou spolupráci,
která se, bohužel, velmi málo realizuje.
Ekonomická struktura popisuje hospodářský vývoj regionu až do současné podoby. Je
dělená na tři základní sektory – zemědělství,
průmysl a služby (v nich především cestovní
ruch). Sociální geografka vychází z dat ze sčítání lidu 2011 za zaměstnanost podle odvětví.
Popisuje vývoj a současnou podobu jednotlivých odvětví, vše je doplněno o hlavní zaměstnavatele a případná doporučení – na co je možné navázat, co chybí, co
je třeba podpořit, atd.
2. Lokální aktéři
Tato kategorie má širší pojetí, kromě lokálních aktérů – místních spolků, neziskových
či příspěvkových organizací, sleduje sociální
geografka také zapojení obce do mikroregionálních celků. Zapojení obce do mikroregionů nebo místní akční skupiny umožňuje obci
spolupracovat s okolím, navazovat kontakty
mezi veřejnými i soukromými subjekty, komplexněji se rozvíjet, iniciovat aktivity „zespoda“. Podstatnou motivací je i navýšení obecních rozpočtů o dotace, ve kterých často není
pro rozvojové projekty prostor. Lokální aktéři
a jejich působení mají pro periferní oblasti zásadní význam. Vzhledem k tomu, že tyto oblasti jsou obtížně dostupné pro podniky i stát-
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst23
ní instituce, je místní iniciativa často hlavním
hybatelem rozvoje. Lokální aktéři jsou v tomto kontextu mapováni velmi zhruba na základě jejich aktivit a angažovanosti v obecním
dění. Vzhledem k tomu, že místní komunity
mapují především komunitní koordinátoři,
popsáni byli především hlavní a institualizovaní aktéři, kteří mají výrazný podíl
na lokálním rozvoji, případně je jejich
činnost netradiční a souvisí s cíli projektu.
3. Občanská vybavenost
Občanská vybavenost obce je mapována především z pohledu místních vzdělávacích
institucí, sociální péče a dopravní dostupnosti. Vzdělávací instituce jsou v menších městech a obcích zásadní pro rozvoj
lidského kapitálu, ekonomické síly, jsou důležitými centry společenského dění a svůj
význam mají i z hlediska atraktivity obce
pro bydlení. Sociální geografka mapuje především jejich kapacitu a zaměření, případně
možnosti propojení se soukromými subjekty
v regionu. Kvalita a škála sociálních služeb je
podstatná pro řešení obtížných situací ohrožených skupin obyvatel a prevenci sociálně-patologických jevů. Dopravní dostupnost má
vliv na zaměstnanost hlavně z hlediska velikosti trhu práce, na kterém místní mohou hledat uplatnění. Kvalita občanské vybavenosti
je jedním z podstatných faktorů pro udržení
místních obyvatel v oblasti a motivací pro
imigranty.
Všechna data jsou sbírána s ohledem na znalosti regionálního rozvoje. Cílem všech výstupů je, aby možnosti pro uplatnění nezaměstnaných korespondovaly s místními potřebami a nezaměstnaný tak pomohl nejen
sobě, ale i místu. Nesledují se pouze jednotlivé body v terénu, ale území jako celek, proto z doporučení mohou čerpat hlavně aktéři
místního rozvoje – obce, spolky, mikroregiony
či místní akční skupiny. Snahou je podchytit
problematické oblasti, které je třeba řešit
nebo naopak silné stránky, na kterých lze stavět. Podněty jsou velmi často finančně nenáročné, neinvazivní, nicméně vyžadují dlouhodobou práci s místními a jejich kooperaci.
Co zajímá architekta a urbanistu
Úkolem architekta je v nejširším slova smyslu přetvořit potřeby budoucího uživatele stavby do podoby srozumitelné pro stavitele a to
s estetickou i funkční přidanou hodnotou. To
znamená, že poptávka vychází z konkrétních
potřeb jednotlivých lidí a dobových trendů,
které jsou ovlivněny sociálně kulturním prostředím a ideou o kvalitě života. Urbanista
je pak odborník, který pracuje v širším územním měřítku než architekt a soustředí se na
koncepční zpracování územního rozvoje.
Hlavním měřítkem pro urbanistu jsou zájmy
společnosti jako celku, zaměřuje se na potřeby sídel a regionů. Hlavním cílem pro jeho
práci je udržitelný rozvoj, který reflektuje nejen sociální, kulturní a ekonomické faktory,
ale i faktory životního prostředí a neopomíjí
dlouhodobé procesy a potřeby daného území.
V projektu „Pracovní návyky“ jsou uplatňovány znalosti těchto oborů hlavně na poli regionálního rozvoje a konkrétních konzultací
k vybraným stavbám či územním celkům. Obě
specializace přistupují ke zkoumanému území jako celku a snaží se postihnout architektonické a urbanistické možnosti a limity jeho
rozvoje. Výstupy se vhodně doplňují s šetřením, které provádí v terénu sociální geografka a geobotanik.
4. Veřejný prostor (sociální potenciál) – Do této kategorie patří místa setkávání.
Místa, kde to žije. Místa, kde existuje potenciál
k tomu, aby jej lidé používali jako jakousi extenzi svých domovů. Myslíme tím tedy prostory, kam lidé rádi chodí a tráví tam například
svůj volný čas, dochází zde k interakcím mezi
obyvateli. Jsou to také místa, která mají multifunkční charakter (například náměstí – může
být zároveň tržnicí, divadlem nebo hřištěm).
Každé z řešených sídel si architekt a urbanista rozdělí do sedmi základních kategorií – základních stavebních kamenů obce. Do rámce
těchto kategorií pak zařazují jednotlivé rozvojové potenciály, ať už jsou pozitivního (příležitost, kvalita) nebo negativního charakteru
(hrozba, problém). Kategorie jsou následující:
5. Bydlení – Tato kategorie zahrnuje typologii bydlení, to znamená, zda se jedná o individuální rodinné domy, sídlištní byty, řadové
domy atd. Jejich vzezření je často výstižným
ukazatelem úrovně města jako takového. Kvalitní bydlení v rámci města je klíčem ke spokojenosti jeho obyvatel. Proto se architekt
v terénu věnuje jeho analýze a případnému
vytipování správných míst k nové výstavbě.
1. Rozhraní města a krajiny – Zřetelná hranice města a krajiny je obzvláště v dnešní
době zásadním problémem a tématem dnešních obcí. Tzv. sídelní kaše (zástavba rodinných domů bez infrastruktury na kraji obce)
je často destruktivní element funkčnosti města, především jeho středu. Na okraji města
jsou často na první pohled vidět jeho problémy. Architekt tak v rámci mapování obchází území po hraně města se a definuje slabá
místa, navíc díky přítomnosti geobotanika ve
výzkumném týmu zde dochází k podnětným
interakcím mezi oběma obory.
2. Paměť místa – Do této kategorie řadíme
nedochovaná, zaniklá či částečně dochovaná
historicky důležitá místa (stavby, cesty, aleje,
parcelace), jejichž význam a funkce jsou dodnes patrné. Taková místa a jejich funkci je
potřeba udržet, obnovit ji nebo znovu nalézat – především proto, že se ztrátou funkčnosti a vůbec užívání takovýchto míst dochází
k podstatnému ochuzení, vykořenění či dokonce ztrátě identity celého sídla jako takového.
3. Identita místa – Do této kategorie patří
jedinečná místa v rámci obce. Je možné použít rovněž termín landmark nebo ikona. Jsou
to například místa, která se místním vybaví,
když se vysloví název obce.
Vizualizace využití nádvoří Toužimského zámku. Autoři: Filip Kosek a Tomáš Lindovský
24
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst
6. Produkce – Do této kategorie patří továrny, zemědělská družstva, sklady a jiné užitkové budovy. Podíl produkce v některých sídlech bývá značný, což ovlivňuje jak charakter
města, tak i jeho sociální strukturu po stránce zaměstnanosti.
7. Instituce – Tato opět funkční kategorie
zahrnuje významné instituce v rámci města
a to, zda se na jeho chodu nějakým způsobem
podílejí nebo ne. Souvisí to také s významností sídel a dojížděním obyvatel9.
Kostel svatého Václava, Zvole. Foto: Petr Meduna
9 Kategorie 5–7 jsou spíše kategoriemi funkčními, které jsou přítomny v každém sídle, a v rámci
výzkumu jsme se o nich zmiňovali pouze v těch případech, kdy nabyly jedinečného významu.
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst25
Jak pracuje s potenciálem architekt
a urbanista (v návaznosti na práci sociální
geografky):
Co zajímá historika a archeologa
(historické vědy)
Každé exkurzi v terénu předchází analýza
územního strategického plánu obce a základních údajů o městě. Sociální geografka připravila základní přehled o vývoji a současném stavu obce, která sloužila pro rámcové seznámení
s terénem před první návštěvou. S touto rámcovou představou o fungovaní obce architekt
a urbanista, pokud je to možné, absolvují setkání se starostou a ptají se na základní otázky
týkající se fungování obce. Několikrát se nám
podařilo uskutečnit setkání se zastupiteli města spolu s dalšími specialisty u jednoho stolu,
což umožnilo řešit komplexněji a z mezioborové perspektivy i návrhy, které vzešly ze vzájemné diskuse. Na těchto prvotních setkáních
se jako klíčová potvrdila přítomnost sociální
geografky a její porozumění především socio-ekonomickým vztahům v rámci obce. Proto
považujeme přítomnost všech specialistů během prvního setkání s místní samosprávou za
velmi přínosnou. Díky tomuto krátkému, nicméně významnému dialogu získávají základní
představu a s touto představou vyráží do terénu. Tam se pak zaměřují zejména na místa, jež
jsou předdefinována ve výše zmíněných kategoriích, problematická místa a místa, která vyplynula z dialogu se zástupci samosprávy.
Během exkurze do lokality se architekt a urbanista také snaží začlenit metodu akupunkturního urbanismu. Tato metoda
se zaměřuje na drobné a chytré zásahy
do organismu města, které sice nemohou zastoupit realizaci velkých strategických městských projektů typu nové
sportovní haly či rekonstrukce náměstí,
ale můžou významně zlepšit kvalitu určitého místa. Jedná se o finančně nenáročné
zásahy, které mohou vznikat spontánně z popudu několika lidí, kteří mají chuť něco pro
své okolí udělat. Správně umístěná lavička ve
veřejném prostoru, rozhledna nebo nově vysázená alej může nějaké místo pozdvihnout,
aniž by se jednalo o finančně náročný zásah.
Může jít také o precedent, který zažehne další
realizace, vzbudí zájem o místo nebo jednoduše několika málo lidem zpříjemní a zlepší
jejich prostředí. Jako příklad takového zásahu
v rámci projektu „Pracovní návyky“ můžeme
uvést stavbu komunitní sauny, kterou v rámci
projektu realizujeme v Náměšti nad Oslavou.
26
Santiniho architektura na Žďársku. Foto: Petr
Meduna
Cílem výzkumu v oboru historických věd
je zhodnocení vymezeného území zejména
s ohledem na vývoj minulé krajiny, sídelní
struktury a dopady tohoto procesu na současné osídlení. Poskytuje tak podklady
pro citlivé navázání na historické krajinné struktury, osvědčená řešení, případně
napomáhá při přípravě podkladů pro systematizaci lokální památkové péče, plánů
ochrany nejcennějších lokalit či využití
jejich potenciálu pro lokální komunitu
a zvýšení atraktivity regionu.
Další snahou architekta a urbanisty je ozřejmit starostům obcí výhody vyhlašování architektonických soutěží, které na rozdíl od
systému výběrových řízení, která téměř vždy
upřednostní cenu před opravdovou kvalitou,
vybírají nejkvalitnější návrh. Další předností architektonických soutěží je právě komunikace s širokou veřejností, možnost
uspořádání komunitního setkání nad
plánem rozvoje a následného připomínkování a hlavně zapracování těchto připomínek
do finálního návrhu a realizace. To umožňuje
místním se s návrhy seznámit hned od začátku, spolupracovat na jejich tvorbě a tím je přijmout za své.
Výzkum probíhá ve třech fázích:
Z terénních exkurzí pak vznikají výsledná doporučení, která mají dvě podoby:
2) Terénní výzkum, při kterém jsou ověřována data získaná v průběhu rešerše. Tato
data jsou doplněna o případná nová zjištění
na základě průzkumu antropogenního tvaru
reliéfu, studia geobotanických indikátorů atd.
Výsledkem je vytvoření terénní dokumentace
(plány, fotografie, deskripce), která je zpětně
konfrontována s již známými daty. Výzkum se
zaměřuje na nedestruktivní poznání různých
typů areálů jak v intravilánu obce, tak v jejím širším okolí, s důrazem na území s vyšší
pravděpodobností výskytu archeologických
památek (zejména zalesněné a trvale neobdělávané plochy). V intravilánech je kladen
důraz na základní stavebně historický rozbor a historicko-urbanistickou hodnotu obce.
Historické vědy se v této fázi zaměřují zejména na následující krajinné aspekty:10
1. N
ávrhy týkající se drobných, finančně nenáročných akupunkturních zásahů, jež zaměstnají dlouhodobě nezaměstnané a ještě k tomu pomohou k částečnému zlepšení
situace v obci.
2. Návrhy finančně náročnější, ale přinášející
významné změny v obci, s dlouhodobějším
časovým horizontem realizace.
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst
1) Rešerše relevantních zdrojů s důrazem
na vytvoření efektivního a uceleného náhledu
na vývoj v předindustriálním období (pravěk,
středověk, novověk). Vychází ze standardních
archeologických databází, doposud publikovaných materiálů, kartografických a archivních pramenů a toponomastiky. Lokality jsou
také hodnoceny jednotně především podle
písemných pramenů středověku a novověku.
Doplňkově se studie opírá o další typy dat,
jako jsou např. snímky leteckého laserového
skenování, dálkového průzkumu země a dalších metod.
10 Kategorie jsou založeny na členění komunitních areálů podle toho, jaká lidská aktivita v nich
převažovala.
Sídlištní areály – jsou takové areály, kde
lidé především přebývali. Na ně se pak vázaly
další doplňkové funkce (skladovací, výrobní,
zpracovatelské, obchodní atd.). Jmenovitě jde
o sídliště pravěkých komunit, vesnice či města historických období (středověk-novověk),
ale také o specifické sídelní areály situované
např. v jeskynních prostorách, ležící osamoceně v krajině apod. Tyto areály přímo odrážejí sídelní strategii minulých populací a mohou naznačovat její proměny, související jak
s vývojem společnosti, tak s proměnou krajinného rámce, ve kterém se odehrávají.
Výrobní areály – jsou místa v krajině, která
jsou spjata primárně se zpracováním surovin
a produkcí artefaktů. Jedná se jak o rozsáhlejší stavební objekty (mlýny, hamry, pivovary,
pily), tak o pozůstatky méně výrazné (milířiště, vápenické či dehtářské pece). Jejich význam tkví především v indikaci ekonomických aktivit, které byly provozovány místní
komunitou. Mohou poukazovat na přítomnost některých dnes nerozlišitelných zdrojů
surovin a stejně tak naznačovat roli či specializaci mikroregionu v celkové sídelní struktuře. Cílem je identifikovat tradiční řemeslný
potenciál lokality i oblasti, případně jeho novodobý ekvivalent.
Těžební areály – souvisí s exploatací surovinových zdrojů. Jde především o zdroje stavebního materiálu (kámen – lomy, cihly – hliníky), rudné zdroje (železo, stříbro, zlato, cín
atd.) či zdroje pro další specializovaná řemesla (písečníky – výroba skla). Stopy se v krajině zachovávají v podobě anomálií v terénním
reliéfu (sejpy, odvaly, obvaly, pinky, těžební
jámy, lomy atd.). Často na tyto areály navazují
další zpracovatelské a výrobní areály stejně
jako rozsáhlá vodní díla a komunikace, díky
čemuž je možno rekonstruovat celý výrobní proces. Otázka těžby surovin je zásadním
faktorem při posuzování a rekonstrukci sídelních procesů v minulosti.
Areály zemědělské výroby – tvoří základní
složku zázemí sídel. V extravilánu lze pozorovat zaniklá pole, zbytky pastevní krajiny, senné louky, zahrady, sady či oblasti využité pro
různé druhy lesního hospodářství. Zastoupení těchto složek v krajině prozrazuje celkový
charakter krajiny a zaměření hospodářské
produkce, která často odráží regionální specifika. Tyto areály úzce souvisí s chápáním
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst27
prostoru v minulosti a způsobem správy sídelních jednotek. Do této kategorie řadíme
také vodní hospodářství (rybníky atd.) Jedním
z návazných projektových cílů je – v součinnosti s architekty – návrh revitalizace velmi
často degradovaného vodního systému v okolí lokalit
Kultovní a pohřební areály – jsou prostředkem symbolického vyjádření společnosti.
Velmi dobře odráží kulturní specifika a rituální projevy myšlení lidí v minulosti. Jednou
z jejich hlavních funkcí je zprostředkování
symbolické komunikace mezi komunitou, duchovním světem a světem předků. Zásadně
se tak podílí na budování identity společnosti
jako celku. Z typických objektů sem řadíme
kostely, hřbitovy, kaple, kláštery, ale také jde
např. o různá posvátná a poutní místa, smírčí
kříže, pravěká ohrazení (rondely atd.), mohylníky apod.
Komunikace – určují původní vazby mezi
jednotlivými areály a jsou jejich nedílnou
součástí. Lze však rozlišit různé druhy komunikací od dálkových, přes regionální, až po
lokální. Jejich přítomnost úzce souvisí s obchodními aktivitami a distribucí surovin, ale
také s průchodností krajiny a rozlišením přirozených center a periferních oblastí jak v mikro tak v makroměřítku. Hlavním cílem je sledovat tradiční lokální, regionální i dálkovou
provázanost, její dobovou intenzitu a dnešní
využitelnost. Samotné téma průchodnosti
krajiny se v důsledku kolektivizace stalo palčivým problémem řady lokalit.
Opevnění a areály vojenských aktivit – do
této velmi široké kategorie lze řadit jak různé
druhy pravěkých ohrazení (např. hradiště),
tak přímé projevy konfliktů, jako jsou polní
opevnění, pochodové a obléhací tábory, bojiště či mladší vojenská zařízení. Konfliktní zóny
často souvisí s historickou pamětí krajiny
a na této úrovni se střetáváme s historickými
událostmi ovlivňujícími další vývoj regionu.
Sídla elit – jedná se o specifický druh sídelního areálu, užívaný sociálně výše postavenými skupinami obyvatelstva. Mimo rezidenční funkce plnily funkci správní, organizační,
hospodářskou, fortifikační či reprezentativní.
Jedná se o místa, která fungovala jako jeden
ze strukturujících prvků sídelní sítě, odrážející dobové sociální uspořádání. Lze sem
zařadit především hrady, zámky a tvrze, ale
také objekty jako jsou raně středověké dvorce a další typy areálů z různých období. Jde
o přirozená centra, která si alespoň zčásti své
funkce nesou do dnešních dob.
Pozůstatky starého hřbitova Žďársko. Foto:
Petr Meduna
28
3) Syntetická část, která důkladně vyhodnocuje získaná data. Probíhá také srovnání
výsledků s prací ostatních specialistů a tvorba mezioborové syntézy. Výstupní data jsou
provázána s geografickým určením, konkrétní areály jsou vymezeny pomocí polygonů
a jsou členěny chronologicky a typologicky.
Výsledkem není pouze historicko-archeologický pohled na krajinu, ale identifikace faktorů a dlouhodobých fenoménů klíčových pro
současný stav krajiny a pro její potenciální
rozvoj do budoucna. Celková hloubka studia
a jeho rozsah je přímo závislý na kvalitě dosavadního poznání a časových možnostech
určených konkrétním zadáním.
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst
Okolí kláštera v Teplé. Foto: Petr Meduna
Nezbytným se ukázaly v průběhu projektu dvě modifikace práce s historickými
daty, a to doplnění o a) tzv. nehmotné
kulturní dědictví, a b) bezprostřední reakci na práci komunitních koordinátorů, realizátorů i potřeby komunit samotných. Nehmotným kulturním dědictvím rozumíme lokální či regionální historická specifika (např. bitva u Teplé, vysidlovací procesy
v Sudetech, legendy spjaté s vrchem Hostýn),
zachytitelná v písemných či narativních pramenech jako odraz výlučných událostí, které
mohly formovat vývoj lokalit. Pro potřeby projektu lze „historické příběhy či osobnosti“ využít především zdůrazněním jejich významu,
výlučnosti a jako symbol propojení s vlastní minulostí v dané lokalitě. Bezprostřední
reakce na potřeby komunit posouvají obecnou rovinu jednotně analyzovaných lokalit
(mikro- a regionů) do sféry aplikace, kdy jsou
zdůrazněny pouze ty potenciály, které mají
v současné době (příp. budou mít v dohledné budoucnosti) využití. V praktické rovině
to znamenalo zacílit na již existující aktivity
komunit a současně směrovat (formou facilitací) tyto i nové aktivity v souladu s cíli udržitelného lokálního rozvoje.
Co zajímá geobotanika
Geobotanika je zde širokým vyjádřením přírodovědného zkoumání krajiny, zaměřeného
nejen na botanické a vegetační fenomény, ale
i na jevy zahrnující strukturu krajiny, její historický vývoj a fungování. Velmi obecně hledá propojení mezi současným vzhledem (čímž
není míněn jen vzhled optický, ale i určitá
kompozice, například druhová) a krajinným
kontextem celé oblasti. Pro účely projektu se
zabýváme nikoliv monotónními, „lineárními“
úseky krajiny, ale těmi „indikátorovými“ – to
znamená určitými vegetačními nebo krajinnými procesy (například rostlinnou sukcesí,
druhovou diverzitou, přítomností reliktních
společenstev, složením periferních úseků krajiny atd.). Ty vypovídají o stavu krajiny více,
než účelové plochy s jasným směřováním.
Zajímavější je tedy z tohoto hlediska opuštěná obecní pastvina než umělý trávník před
Kauflandem. Zde se nelze oprostit od přímého
propojení s archeologií a historií (vše v české
krajině je dlouhodobě ovlivňováno člověkem)
a tyto obory tak jsou vyjádřením a obsahem
s geobotanickým zkoumáním doslova srostlé.
Příbuznost s architekturou a kulturní antro-
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst29
pologií je volnější a méně přímočará. V případě architektury se jedná hlavně o spojitost
strukturní (tvar koruny, barva květů, opadavost, struktura horizontu) a fyziologickou
(rychlost růstu, propustnost světla, jedovatost, náročnost na světlo a vodu). V případě
kulturní antropologie jde hlavně o archaické
soužití s různě jedovatými/léčivými druhy
rostlin a lidovou magií, obecně nazývanou etnobotanika.
Bečovská botanická zahrada. Zdroj: www.becovskabotanicka.cz
Charakter zaznamenávaných fenoménů
a „potenciálů“
Základní jednotkou, zvolenou konkrétně pro
účel tohoto projektu, nejsou jen jednotlivé
exempláře rostlin nebo společenstev, ale různě rozsáhlé fenomény, sahající právě od jednotlivců (například krajinných dominant, což
může být třeba stará lípa na návsi) po celkové
nastavení nebo strukturu velkoplošných jevů
(například sucho na Kyjovsku, rostlinné invaze v západních Čechách). Fenomén je jednotkou významově obecnější, než potenciál – potenciál představuje účelově využitelný výsek
fenoménu. Například konkrétním potenciálem, v tomto případě „negativním“, je
populace bolševníku velkolepého v intravillánu Teplé. Tato populace je však
konkrétním projevem fenoménu rostlinných invazí. V předkládaných výstupech
jsou fenomény popisovány v obecnějších,
analytických úvodních kapitolách, zatímco
konkrétním výstupem je komentovaná mapa
potenciálů, což v je tomto případě mapa rozšíření všech nalezených populací bolševníku
v okolí Teplé nebo třeba vyschlé koryto říčky
Kyjovky.
Fenomény mohou mít a většinou mají hybridní „mezioborový“ charakter – například merlík zápašný11 roste v Kyjově v historicky nejstarších úsecích města, které jsou zároveň architektonicky nejcennější. V tomto případě je
slovem potenciál míněna možnost zachování
unikátního genia loci určité čtvrti Kyjova, sahající od zeleného trsu mezi dlaždicemi u staré hospody po soubor cenných staveb v jádru
města – potenciál se zde překrývá s fenoménem a zahrnuje všechny obory zastoupené
v projektu.
Metodika práce v terénu a sběru dat
Sběr dat probíhá na základě osvědčených metod geobotanického mapování – tj. kompletního procházení a „prolézání“ krajiny.
Zásadní odlišností je však úroveň, podrobnost
a parametry vymezování jednotlivých potenciálů, definovaných graficky jako polygony
v mapě. Zde geobotanik zaznamenává nejen
„klasické“ – vegetační, druhové, strukturní
a ekologické parametry, ale hlavně také jejich
„sociobotanické“ souvislosti – kdo a jak je užívá, jaká je jejich poloha vzhledem k osídlení,
jak jsou prostupné, vizuálně atraktivní, zdali
poskytují intimní úkryt, nebo jde o exponovaná, snadno dostupná místa. Takové „měkké“
vymezení usnadňuje použitelnost jinak těžko
srozumitelných botanických a geologických
dat pro ostatní „humanitněji“ zaměřené obory.
Geobotanické mapování také a priori necílí na známé, dobře popsané lokality, i když
se jim nevyhýbá. Spíše se věnuje skrytým,
upozaděným nebo polozapomenutým
úsekům krajiny, které na využití nebo
interpretaci ještě čekají – typicky městské periferie a tzn. „novou divočinu“ nebo
brownfields. Od toho se odvíjí průběh sběru
terénních dat – začíná „obmapováním“ města nebo vsi, pohybem po periferii a pokusem
o vysledování propojení centra s volnou krajinou. Následuje fáze zkoumání „vnitřních periferíí“ – slepých skvrn a „nedořešených“ úseků
sídel. Poslední fází je plošné, již extenzivnější
zkoumání celé široké oblasti nebo regionu
a propojování s centry a jejich periferiemi.
11 Jde o poměrně vzácný druh, který se do míst
nynějšího výskytu dostal úmyslně nebo neúmyslně
v období od počátku neolitu (od doby začínajícího
zemědělství) do začátku novověku (objevení Ameriky r. 1492), obývající nároží návsí, náměstí a ulic
a značící dlouhodobou historickou kontinuitu
městského/venkovského urbánního biotopu.
30
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst31
Podklady geobotanického zkoumání
Výstupy a jejich interpretace
Ačkoliv je geobotanické mapování zaměřeno
na aktuální stav krajiny a terénní výzkum je
jeho srdcem, některé lokality jsou vybírány
k návštěvě již „od stolu“, na základě extenzivní analýzy především mapových podkladů.
Nejcennější je podrobná ortofotomapa, popřípadě její porovnání stejného výseku krajiny
v časové řadě. To označuje stabilní i dynamické struktury v krajině a navede již terénní průzkum do míst, kde se „něco děje“, nebo
naopak podezřele dlouho nic neděje. Nedocenitelnou pomocí při takovém bádání je spolupráce s historikem a/nebo archeologem. Ze
specifičtějších podkladů jsou podstatné geologické mapy a výstupy různých botanických
mapování, především „Mapování a aktualizace mapování biotopů“ v rámci soustavy Natura
2000. Nápadná a směrodatná je v tomto případě jak výrazná přítomnost, tak i absence zjištěných přírodních biotopů – vypovídá o míře
antropizace krajiny, a ve spojení s archeologickými/historickými daty podsvěcuje zajímavé úseky krajiny – jak proto, že jsou nápadně
zachovalé, tak i tehdy, jsou-li nápadně pusté
a přetvořené. Velmi podstatná a geobotanikem
hojně využívaná jsou i meteorologická a pedologická data, která vypovídají o obecnějším
charakteru krajiny a propojují je s globálními
trendy, například antropogenním oteplováním
nebo obecnou ztrátou biodiversity.
Základním výstupem výzkumu je komentovaná mapa oblasti (popisující jednotlivé potenciály) a textová charakteristika oblasti, identifikující hlavní fenomény, které usměrňují vývoj
celého regionu. Podstatnou součástí výstupů
je hodnocení využitelnosti jednotlivých
potenciálů. V krajinném kontextu jsou hodnoceny možnosti jejich vývoje a navrhovány
příležitosti jak s nimi zacházet. Například
u zarostlé obecní pastviny je geobotanik na
základě přítomných biologických indikátorů
schopen říci, jestli má cenu obnovit hospodaření – pastvu, seč (a v případě, že ano, kdy
a za jakých podmínek), nebo je již samovolně
vzniklé křoví, které takovou lokalitu v současné podobě pokrývá, natolik hodnotné a/
nebo husté, že je lepší takové místo ponechat
opuštěné a směřovat energii někam jinam.
Jiným typem výstupu základního výzkumu
je „projekt“, který se většinou týká turistiky, urbanismu nebo různých typů
zpřístupnění, například v podobě nových
expozic v botanické zahradě, naučných stezek, článků, exkurzí… Základním motivem
takových projektů je podpora informovanosti, obecné vzdělanosti a víry, že samotné zpřístupňování zajímavých úseků krajiny
je hodnotou.
1. P
rvní typ výstupů – „tvrdá doporučení“ – mohou být použita k přímé tvorbě obecně prospěšných pracovních míst – obecních pasáčků, prošlapávačů, řezačů, vypalovačů
porostů není nikdy dost.
2. Druhý typ je spíš dlouhodobý, sofistikovanější a jeho hmatatelný (nebo spíš citelný) vliv se projevuje po výrazně delší
době – například údržba krajiny jako prevence proti suchu či naopak záplavám.
Krajina Žďárska. Foto: Petr Meduna
32
Oba typy výstupů se částečně překrývají,
splývají a záleží na možnostech a schopnostech místních samospráv a institucí, jak se
podaří s nimi zacházet a úspěšně je skloubit
dohromady.
Seznámení s komunitním přístupem pro vytváření nových pracovních míst
Práce s dlouhodobě
nezaměstnanými s využitím
výsledků odborné analýzy
3 P
ráce s dlouhodobě nezaměstnanými s využitím
výsledků odborné analýzy
Cílem průzkumu komunitních koordinátorů – sociálních antropologů
je vytvořit podklady pro udržitelná a inovativní pracovní místa, jejichž
vytvoření má i další přesah kromě toho, že poskytnou pracovní pozici
někomu nezaměstnanému na místě. Cílem mapování, průzkumu
a důkladného promýšlení navrhovaných pracovních pozic je to, aby
přispěly k celkovému rozvoji lokality či regionu a z dlouhodobého
hlediska tak podpořily jak vytváření dalších pracovních míst, tak celkový
posun ve vnímání obyvatel a jejich možností. Výzkumný tým proto
spolupracoval s týmem zkušených poradců, kteří pomáhali s realizací
jednotlivých pracovních pozic pomocí postupu, který je popsán níže.
Práce poradců a vysvětlení celé další části projektu „Pracovní návyky“
zaměřené přímo na práci s cílovou skupinou dlouhodobě nezaměstnaných
naleznete v dokumentu „Metodika kariérového poradenství s dlouhodobě
nezaměstnanými“12 Na základě vytipovaných potenciálů a po nalezení jednotlivce, místní instituce či neziskové organizace, která by na novém pracovním
místě chtěla někoho zaměstnat, vytvářel komunitní koordinátor tzv. karty pracovních
pozic. Tyto karty obsahovaly informace o zaměstnavateli, poptávaném vzdělání a dovednostech budoucího zaměstnance a podrobný
popis pracovního prostředí, ve kterém by působil. Současně s hledáním a rozvojem místních potenciálů a nových pracovních míst
probíhala také práce s dlouhodobě nezaměstnanými, kteří se rozhodli do projektu vstou-
pit. Hlavní myšlenkou těchto aktivit bylo pomoci konkrétnímu nezaměstnanému člověku objevit jeho potenciál skrze individuální
poradenství a pak ho dále rozvíjet prostřednictvím vzdělávacích aktivit projektu. Typy
vzdělávacích aktivit a jejich obsah vycházely
jak z potřeb konkrétní lokality, jež identifikovali na základě výzkumu jednotliví komunitní
koordinátoři a specialisté, tak z potenciálu
a poptávky konkrétních nezaměstnaných,
případně potenciálních zaměstnavatelů, s nimiž komunikovali další významní pracovníci
projektu, tzv. místní realizátoři.
12 ke stažení http://www.pracovninavyky.cz/vystupy-projektu.html
Práce s dlouhodobě nezaměstnanými s využitím výsledků odborné analýzy35
Informační schůzky
Poradenství, vzdělávání a zaměstnávání
Oslovení dlouhodobě nezaměstnaných probíhalo ve spolupráci s místními úřady práce,
které je zvaly na informační schůzky, kde se
nezaměstnaní seznámili s tím, co jim zapojení do projektu může přinést. Zde se každý
rozhodl, zda ho projekt zajímá a vstoupí do
něho či ne. Spolupráci s úřadem práce zajišťoval tzv. místní realizátor, který byl
klíčovou osobou pro zajištění náboru nezaměstnaných do projektu. Spolu s komunitním koordinátorem byl místní realizátor
přítomen v terénu v lokalitě a zprostředkovával aktivity týkající se dlouhodobě nezaměstnaných – komunikoval s úřadem práce při
oslovení nezaměstnaných, vedl informační
schůzky a pomáhal zájemcům s registrací do
projektu. Na možnosti projektu upozorňovali nezaměstnané též komunitní koordinátoři,
protože u některých již existujících potenciálů měli potenciální zaměstnavatelé dobré zkušenosti s konkrétní osobou, která jim
v minulosti vypomáhala na dobrovolné bázi či
v rámci nekolidujícího zaměstnání.
Dále si nezaměstnaný na základě video-vizitek
vybral v Katalogu poradců – informačním systému vytvořeném v rámci projektu svého poradce a s tím měl pak možnost individuálně pracovat. Během poradenství pak společně identifikovali potřeby, možnosti a potenciál
nezaměstnaného a porovnali ho jak s nabídkou
pracovních míst vytvořených ve spolupráci komunitního koordinátora a specialistů (karty
pracovních pozic zadávaných též do informačního systému Katalogu poradců), tak s inzercí
volných pracovních míst na běžném trhu práce.
Pokud bylo nalezeno odpovídající místo, nezaměstnaný dále mohl projít tzv. „cíleným
zaškolením“ na tuto konkrétní pozici, které
prováděl buď přímo potenciální zaměstnavatel nebo odborník na danou profesi. Během
tohoto zaškolení si krom konkrétních dovedností mohl nezaměstnaný vyzkoušet, zda práci
zvládne, zda mu zaměstnání vyhovuje a práce
ho baví. Zaměstnavatel si mohl v tom samém
čase ověřit, zda spolupráce bude fungovat, či
ne. Vznikl zde prostor, který mohli zaměstnavatel a potenciální zaměstnanec využít nejen
k zapracování, ale i k vzájemnému poznání,
pochopení a vyzkoušení si spolupráce bez důrazu na výkon a rychlost. Takto proběhlo například cílené zaškolení na správce ve sdružení
Art mlýn Bohuslavice. Šlo především o práci se
dřevem, stavební práce, péči a údržbu zahrady. Další cílené zaškolení proběhlo například
na pozici ošetřovatele zvířat zaměřené na péči
o zvířata v zoofarmě či na pozici asistentky či
administrátora webu a e-shopu.
Další možností pro nezaměstnané bylo tzv.
„univerzální zaškolení v praktických
činnostech“, které není směřováno ke konkrétní existující pracovní pozici, ale vychází
z místních potřeb. Cílem je nejen osvojení
konkrétních dovedností, ale zároveň i snaha
pozitivně ovlivnit chování nezaměstnaného, znovuobnovit a podpořit pracovní návyky, umožnit mu navázat nové sociální vazby
a podpořit změnu k pozitivnímu smýšlení
o sobě samém jako o jedinci schopném změnit svou stávající situaci.
Nezaměstnaní, kteří vstoupili do projektu,
měli možnost využít také rekvalifikace se
zaměřením na obsluhu počítače, základy podnikání či na pozici asistentky nebo obchodního zástupce. Podrobné informace k této
aktivitě naleznete v dokumentu „Vzdělávací
aktivity projektu Pracovní návyky (Soubor
podkladů pro nastavení obsahu zaškolení CS
v daném místě, Modelové příklady typů zaškolení realizovaných v projektu)“.13
Příkladem takového univerzálního zaškolení byl například kurz bylinkářství, údržby
krajiny a péče o zeleň, zpracování ovčí vlny,
základy permakultury a samozásobitelství
či online marketingu nebo projektového managementu. Z ohlasů účastníků kurzu jsme
zaznamenali velmi pozitivní zpětnou vazbu
k těmto kurzům.
„Kurz bych rozhodně doporučila dalším
lidem, byla jsem nadšená, lektorka
byla úžasná, nabité znalosti využiji,
protože chodím pomáhat do květinářství a poznatky budu realizovat i na
své vlastní zahradě.“
(Účastník kurzu Pokročilá péče o krajinu).
„Bylo to moc fajn.“
(Účastník kurzu Základy permakultury a samozásobitelsví)
„Líbilo se mi, že jsem si mohl všechno
hned sám osobně vyzkoušet.“
(Účastník kurzu Pokročilá péče o krajinu).
36
Univerzální zaškolení – Kurz základy permakultury a samozásobitelství – výroba sýrů.
Foto Vojtěch Veselý
13 ke stažení http://www.pracovninavyky.cz/vystupy-projektu.html Práce s dlouhodobě nezaměstnanými s využitím výsledků odborné analýzy
Práce s dlouhodobě nezaměstnanými s využitím výsledků odborné analýzy37
Spolupráce komunitního
koordinátora a specialistů
38
Práce s dlouhodobě nezaměstnanými s využitím výsledků odborné analýzy
4 Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů
Jak již bylo popsáno v kapitole týkající se způsobu práce s potenciálem,
komunitní koordinátor i specialisté používají různé metody a postupy
mířící k syntéze všech zjištění a spolupráci na rozvoji daného potenciálu.
Abychom objasnili, jak taková spolupráce může probíhat, v následující
části budou postupně popsány konkrétní příklady a jejich vývoj.
Příklady potenciálů jsme kvůli přehlednosti rozdělili dle výše popsaných
kategorií na potenciály existující, potenciály komunitně rozvojové
a potenciály ideové. Do následující části jsme nezahrnuli všechny
vzniklé potenciály, ale snažili jsme se v daných třech kategoriích vybrat
pestré příklady co do zaměření potenciálu, tak i do aktivit, které byly ve
spolupráci s místními krok po kroku vykonány ve snaze daný potenciál
rozvinout. Jsou zde tedy příklady potenciálů, kde se podařilo vytvořit nové
pracovní místo nebo pomoci cestu k novému místu nějakým způsobem
posunout blíže k cíli. Zároveň jsou tu ale i příklady mapující ty potenciály,
které na této cestě tolik úspěšné nebyly, abychom naznačili i možné slepé
uličky našeho společného snažení.
4.1 Existující potenciály
Konkrétní příklady:
Jde o existující aktivitu, která má v lokalitě
své realizátory. Tuto aktivitu by však šlo rozšířit či jí případně pomoci s nějakými problémy, které řeší a to tak, aby to vedlo k vytvoření nové pracovní pozice.
Skanzen Jižní Valašsko
(www.skanzen-jizni-valassko.cz)
Klíčová slova: Lokální folklór, kultura a tradice, spolek aktivních dobrovolníků
Aktivity: zprostředkování 2 stálých zaměstnanců na dotovaná pracovní místa
Příběh: Jak vzniká skanzen ve Valašských
Kloboukách
Jak bylo popsáno výše, spolek JIŽNÍ VALAŠSKO a projekt výstavby skanzenu ve Valašských Kloboukách vznikl v roce 2012 a jako
hlavní cíl si vytyčil udržovat lokální folklór,
kulturu a tradice na Valašsku. Všichni aktivní
členové fungují ve vztahu k projektu na dobrovolné bázi a jedná se většinou o studenty se
značně omezenými příjmy. Náklady na provoz
financují z vlastních zdrojů prostřednictvím
členských příspěvků nebo ze sponzorských
darů. Samotná úspěšnost získávání finanč-
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů 41
ních zdrojů je v zásadě přímo úměrná strategiím propagace skanzenu a vůbec činnosti
spolku. Komunitní koordinátor spolek objevil
na základě informací z rozhovoru se členem
místního zastupitelstva, který uvedl, že jde
o jednu z nejzajímavějších aktivit místních
obyvatel v lokalitě. Koordinátor během několika setkání s vedením spolku získal nejprve
detailní informace o jeho fungování. Dá se
říci, že až doposud představovaly hlavní podporou spolku hmotné dary od místních obyvatel (např. dřevo na stavbu kapličky, izolace
z ovčí vlny apod.). Velmi efektivní se ukázala
možnost, kdy se spolku ozve někdo, kdo má
na svém pozemku historickou dřevěnici, kterou chce odstranit. V tomto případě členové
mohou vytvořit projekční plán a počítat do
budoucna s celkovým rozmontováním, převezením a opětovným postavením hmotné památky na pozemku nově vznikajícího skanzenu. Takto obdobně funguje i sbírková činnost,
protože někteří lidé nabízejí spolku třeba věci,
které najdou na půdě, ve stodole – například
mlátičky, staré hrnce, kolovrátky atd. Tento inventář bude do budoucna součástí tematické
muzejní expozice v rámci skanzenu. V otázce
financování nelze opominout význam pozitivního přístupu samotné radnice. Ta i přes jisté
počáteční výhrady poskytla pozemek do výpůjčky na 10 let zdarma včetně opčního práva.
Komunitní koordinátor zprostředkoval spolku možnost zaměstnání dvou pracovníků na
pozici údržbáře stávajícího areálu skanzenu
a na pomocné stavební práce. Pomohl s vyřízením potřebné administrativy a financování
těchto pracovníků formou společensky účelného pracovního místa dotovaného úřadem
práce. Díky tomu se ostatní členové spolku
mohou soustředit na další aktivity spojené
s realizací plánovaných činností ve skanzenu. Doposud byla vykopána studna, postavena salaš pro ovce a kaplička. Momentálně se
pracuje v areálu na výběhu pro ovce u salaše.
I přes pozitivní dopad existence skanzenu na
místní kulturní a socioekonomické prostředí
nelze v tuto chvíli s jistotou předpokládat,
že jsou nedávno vytvořená pracovní místa
udržitelná i po skončení dotace. Další možnost zaměstnávání je zatím plně závislá na
finanční dotaci z dostupných zdrojů, a to do
doby, než dojde ve skanzenu k vytvoření samofinancovatelných činností, které si budou
schopny vydělat samy na sebe a zaplatí tak
i potenciální zaměstnance.
42
Šípkové víno Romana Šeráka
(www.sipkovevino.cz)
Klíčová slova: Lokální produkt, rodinná firma
Aktivity: individuální poradenství, cílené zaškolení, konzultace podnikatelského plánu,
crowdfunding, certifikace „Jeseníky originální produkt“
Příběh: Zrod produktů pod značkou „Jesenický šípek“
Výroba šípkového vína. Foto: Šárka Vybíralová
Jesenický šípek je projekt, za kterým stojí
postava rodáka z Jeseníku – Romana Šeráka.
Řadu let pracoval Roman jako IT pracovník
v místních lázních, ale po 10 letech ho tato
práce přestávala uspokojovat. Na základě
vlastních pracovních zkušeností si říkal, že
by se rád výhledově věnoval něčemu, co by
ho skutečně bavilo, a ve vlastním podnikání
viděl nejlepší možnost, jak se uplatnit podle
svých potřeb. Přemýšlel, čemu by se mohl věnovat a dostal nápad zkusit si vyrobit domácí
víno z šípků. A tak poprvé v zimě 2011 Roman
vyrazil na sběr mrazem prošlých šípků do lázeňských jesenických kopců. Ohlasy po prvních vzorcích rozdaných přátelům byly dobré,
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů
takže se rozhodl pokračovat. Začal testovat
a vyvíjet technologii výroby v uzpůsobené garáži. K práci na projektu „Jesenický šípek“ se
postupně přidala Romanova přítelkyně Šárka
Vybíralová a společné úsilí začali směřovat
k postupnému vytvoření rodinného podniku. Vytvořili si první etikety na víno, webové stránky (www.sipkovevino.cz) s e-shopem,
a obešli místní kavárny, krámky a informační
centra, kde se jejich produkty začaly prodávat.
V této fázi se seznámili s komunitní koordinátorkou projektu a své záměry s ní začali sdílet
a diskutovat. Dozvěděli se o možnosti požádat úřad práce o podporu pro začínajícího
podnikatele, která jim umožní si pořídit kvalitní profesionální vybavení nutné pro vznik
provozovny. Žádost o podporu byla bohužel
místním úřadem práce zamítnuta.
Jelikož
byl Roman Šerák, který už v té době odešel
z práce z lázní, veden na místním kontaktním
pracovišti Úřadu práce ČR jako uchazeč o zaměstnání již déle než rok, rozhodl se vstoupit do projektu Pracovní návyky. Absolvoval
individuální poradenství, které mu pomohlo
ujasnit si své budoucí pracovní záměry a ujistit se v započaté podnikatelské cestě. Vyhledal si vinaře z jižní Moravy, u kterého se díky
projektu cíleně zaškolil pro výrobu domácích
ovocných vín. Nežádal pak již o příspěvek na
podnikání, ale díky dotacím na společensky
účelné pracovní místo z úřadu práce byl zaměstnán přítelkyní, která podnik spoluvytvářela a formálně vedla. Získané dotační
prostředky od úřadu práce Romanovi a Šárce
dovolily investovat do rozjezdu podnikání.
Našli a pronajali si prostor pro provozovnu,
kterou začali postupně zařizovat díky dotačním prostředkům a také díky rostoucím tržbám z prodeje. Na podzim 2014 jim komunitní koordinátorka zprostředkovala konzultaci
jejich podnikatelského plánu s panem Jiřím
Herinkem, ředitelem Vědeckotechnického
parku Univerzity Palackého (VTPUP) v Olomouci, kde se mimo jiné věnují podpoře tzv.
start-up podniků. Jiří Herinek tuto službu nabídl zdarma a do Jeseníku na konzultace dojížděl. Konzultace Romanovi pomohla v celkovém nastavení výroby, prodeje a propagace
a také mu přinesla cenný kontakt, protože
pana Herinka Romanův podnikatelský záměr
nadchnul a již v prosinci 2014 si u něj objednal dárkovou vánoční sadu pro partnery parku. Možnostem propagace se nadále Roman
věnoval i ve spolupráci s komunitní koordinátorkou, která jej seznámila s konceptem
crowdfundingových kampaní a pomohla mu
v chystání jeho vlastní kampaně, kterou ještě
před koncem roku spustil na internetové platformě HitHitu (https://www.hithit.com/cs/
project/973/jesenicky-sipek). Jeho cílem bylo
získat finanční prostředky na zrychlení rozjezdu (dovybavení provozovny) a také kampaň vnímal jako nástroj pro reklamu a zviditelnění. Cílovou částku se získat nepodařilo,
nicméně reklamní účel akce splnila. Ve svém
marketingovém snažení pokračovali Roman
se Šárkou podáním žádosti o uznání certifikace „Jeseníky originální produkt“, která skončila úspěšně.
V současné době je Jesenický šípek malou
českou rodinnou firmou, která jako jedna
z prvních na trhu spustila produkci čistě
přírodních nefiltrovaných vín. Vybudovaná
provozovna v blízkosti Priessnitzových léčebných lázních je dnes plně funkční a vybavená.
I po skončení dotací se Roman této práci bude
moci naplno věnovat. Výhledově lze předpokládat, že podnik uživí i Šárku nebo případně i další pomocnou pracovní sílu. Již tento
rok totiž nestíhají, neboť poptávka převyšuje
nabídku a podle jejich slov se jim daří velmi
dobře.
Bečovská botanická zahrada
(www.becovskabotanicka.cz)
Klíčová slova: Lokální nezisková organizace, sudetoněmecké botanické dědictví
Aktivity: individuální poradenství, cílené zaškolení, zaměstnání 12 osob, vytvoření expozice sudetoněmecké flory
Příběh: Oživení Bečovské botanické zahrady
Bečovská botanická zahrada vznikla za první republiky, kdy majitel Bečovského zámku
z rodu Beaufort-Spontin pověřil svého zahradníka jejím vybudováním. Vzniklo tak botanické dílo, které v celém Československu
mělo srovnání jen s Průhonickou botanickou
zahradou. Některé původní stromy a rostliny
jsou zde dodnes. Po válce byla rodu Beaufort-Spontin prokázána spolupráce s nacisty
a šlechtici byli odsunuti. Zahrada pak pustla
až do roku 2005, kdy se jí ujala nezisková or-
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů 43
pro město Bečov nebo CHKO Slavkovský les,
tyto zakázky ale nejsou pravidelné. Pro záměr sociálního podnikání tedy zatím nejsou
vhodné podmínky, protože by nebylo jak zajistit trvalou udržitelnost takového podniku.
Ačkoli některá vyjádření vedoucího zahrady
znějí pesimisticky až cynicky, zahrada si postupně buduje velmi dobrou pověst a je klíčovým místem pro pořádání nejrůznějších kulturních, vzdělávacích a ekologických aktivit.
V horizontu několika let by mohla směřovat
k finanční udržitelnosti.
ganizace Českého svazu ochranářů přírody
Berkut. Město Bečov v té době prodávalo pozemky a Berkut se rozhodl, že koupí zarostlý lužní les, který původně býval botanickou
zahradou. „Bylo to hodně nerozvážný, protože
do tý doby jsme fungovali jako taková klasická
neziskovka,…kdy se zahrádkařilo, jezdilo se sázet stromky či na výlet… a najedou jsme museli vysolit 200 tisíc, protože o pozemek zároveň
zažádala Elektro Bečov“ (místní podnik, který
se zahradou sousedí), uvádí vedoucí zahrady Ing. Jiří Šindelář. Areál Elektra Bečov byl
původně zahradnictvím a zároveň vstupem
do zahrady. Došlo ovšem k určitému „vzepětí
komunity“ a za podpory památkového ústavu,
různých neziskových organizací a CHKO se
povedlo pozemek odkoupit pro potřeby Berkutu.
Zahradě se dodnes nepodařilo sehnat stabilního sponzora, který by zajistil její trvalý provoz.
Ačkoli se snaží financovat některé věci z různých projektů a grantů, na provoz samotný se
podpora sehnat nedá a prostředky jsou minimální. „My nemáme žádnýho sponzora, nebo
donátora, naším největším sponzorem je úřad
práce, za což mu děkuju. V podstatě by tady všude měla viset cedule ‚sponzorem této zahrady je
úřad práce‘. (...) My nechceme, abysme se každej
den fotili s vlaječkama, nechceme vymejšlet výkazy práce, nechceme vymejšlet monitorovací
zprávy, chceme dělat skutečně to, co se dělá. To,
co vychází od úřadu práce, to se skutečně dělá.“
Ani podpora ekologických center (kterým zahrada ve skutečnosti je) není cestou, protože
podmínkou je udržitelnost v takovém rozsahu,
který zahrada není schopna splnit.
Záhy začala organizace pořádat víkendové
brigády, vyřezávat nálety a kultivovat prostor, začaly se také organizovat dobrovolnické aktivity ve spolupráci s dobrovolnickým
sdružením INEX. „Začali jsme pořádat ty mezinárodní workcampy, což nás teda vždycky
finančně dost vysaje.“ Dobrovolnictví má ale
dobrý zvuk a zahradě se povedlo získat firemní dobrovolníky a podporu některých velkých
podniků. „My, jako malá neziskovka, nemáme
problém s podporou ČEZu.“
Zahrada zkoušela také spolupracovat se školami, ale vysoká škola v regionu není, nejbližší je v Plzni a Plzeň má svou vlastní botanickou zahradu. Byla tedy snaha zapojit alespoň
střední školy příbuzného typu – zemědělskou
SŠ v Karlových Varech nebo Toužimské SOU.
Nakonec ovšem spolupráce skončila – v jednom případě proto, že studenti odmítli chodit na praxi, v druhém proto, že chyběly
prostředky na dojíždění a jídlo. Zároveň je
pro studenty těžké najít smysluplnou praxi,
která by nebyla jen manuální, ale nějak by je
rozvíjela. „Je to o tom, že tu není trvale nějaký
vzdělanější mistr.“ Přesto zahrada s některými
školami spolupracuje na různých projektech
(VŠCHT, gymnázium Přírodní škola). Jde většinou o projekty týkající se vzdělávání nebo
se studenti těchto škol aktivně podílejí na
rozvoji zahrady.
Díky jejímu multiplicitnímu přínosu sociálnímu životu Bečova, zaměstnanosti, kultuře,
vzdělávání, udržování komunity, a také ohledně historických souvislostí se stala ideálním
partnerem projektu Pracovní návyky. Základní snahou komunitního koordinátora bylo
s vedením promyslet možnosti financování
a nové příležitosti rozvoje zahrady a jejích
služeb. Ačkoli selhaly pokusy najít dotace
a granty, které by zahradě pomohly s finanční
stránkou, vzniklo dvanáct pracovních míst,
které kromě obligátních pomocných zahradnických prací zahrnují i prodavače občerstvení a průvodce, tedy nové služby, které zahrada dříve nenabízela. Všichni zaměstnaní
jsou z řad dlouhodobě nezaměstnaných a byli
proškoleni na tyto práce díky vzdělávacím
aktivitám projektu. Pracovní místa vznikla
za finanční podpory úřadu práce na 6 měsíců a snahou zahrady je co nejvíce těchto míst
udržet i po skončení dotace. Komunitní koordinátor diskutoval a pomáhal rozvíjet s vedoucím zahrady nové možnosti propagace
zahrady a v malé míře se též podílel na kulturních aktivitách zde pořádaných.
Na zahradu upozornila komunitního koordinátora manažerka místní MAS, protože s ní
dlouhodobě spolupracuje a sám vedoucí zahrady je jedním z manažerů MAS. Zahrada
do jisté míry funguje jako sociální firma. Zaměstnává dlouhodobě nezaměstnané, které
školí ohledně pomocných zahradnických prací a krajinné údržby. Jedna z možností trvalé
udržitelnosti zahrady, kterou vedení neziskové organizace a koordinátor diskutovali, byla
právě její transformace v plnohodnotnou sociální firmu. Problém ovšem spočívá v tom, že
pro trvalé udržení zaměstnanců by byly třeba externí zakázky, kterých v současné době
není dost. Zaměstnanci zahrady a Berkut sice
příležitostně zajišťují krajinné práce např.
Vstup do Bečevské botanické zahrady. Zdroj:
www.becovskabotanicka.cz
Nicméně do roku 2007 projekt příliš nepostupoval. Potom si lidé spojení se zahradou
řekli, „že ta zahrada je taky takovej bezdomovec, takže bysme měli využívat hlavně lidi bez
domova, takže s Armádou spásy v Karlových
Varech jsme udělali první takovou jakoby dohodu, s tím, že oni byli žadateli na úřadu práce
v rámci veřejně prospěšných prací, takže to byli
její zaměstnanci a místem výkonu byl tady Bečov. Dokonce se nám povedlo, i že některý tady
začali bydlet.“ Někteří takto získaní zaměstnanci ovšem byli problémoví, což způsobilo,
že Berkut spolupráci ukončil. Od roku 2008
se pak zahrada pokusila o veřejně prospěšné práce zažádat sama a byla úspěšná. Krom
veřejně prospěšných prací také uplatňovala
veřejnou službu a mimo tuto podporu úřadu
práce neměla jediného zaměstnance. Nemohla si je totiž dovolit. „Kdyby nebyla podpora
z úřadu práce, celej ten projekt by šel do kytek.
(...) My se snažíme vymyslet spoustu takovejch
čulibrčin, jak tu zahradu udržet jakoby už nějak
samofinancovatelně, ale bez tý podpory úřadu
práce by to nešlo.“
44
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů
Dále vznikl ve spolupráci s geobotanikem nápad na rozvinutí sudetoněmeckého botanického dědictví, který by mohl Bečovskou botanickou zahradu zatraktivnit pro německé
návštěvníky. Cílem projektu bylo vybudovat
v opuštěné části botanické zahrady etnobotanickou expozici užitkových okrasných květin,
které v této oblasti před vysídlením pěstovaly rodiny sudetských Němců. Okolí Bečova je
zaniklá sudetská krajina, mezi lidmi je téma
vyhnání sudetských Němců stále citlivé, příliš se o něm nemluví a je tedy přínosné najít
nějaký způsob otevření diskuze a vyrovnání se s minulostí. Zároveň jsme považovali
za prospěšné pokusit se navázat spolupráci
s německou stranou – potomky vyhnaných
Němců. Věděli jsme díky jiné česko-německé
spolupráci, že z jejich strany je poptávka po
spolupráci aktuální. Idea etnobotanické expozice by tak mohla sloužit i jako inspirace pro
další komunity s podobnou historií.
Geobotanik se spojil s Petrem Kočárem z Archeologického ústavu AVČR a Filipem Prekopem z Národního památkového ústavu v Lokti; s nimi byl konzultován výběr druhů ke
sběru i hrubá dispozice botanické expozice.
Poté dovezl cca 70 rostlin spojených s německým osídlením. Ty byly za pomoci personálu
zahrady předběžně umístěny do modelových
biotopů v nově upraveném úseku zahrady; všechny byly opatřeny pásky s rodovým
a druhovým jménem. V nejbližší době bude
k rostlinám umístěna tabule s informacemi
o jednotlivých druzích a biotopech. Jako další možnost rozvoje se nabízí také doprovodit
expozici službou komentované exkurze či
malým obchodem s vypěstovanými květinami
a bylinami.
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů 45
Rybářská bašta u Zeleného Budžese
(http://www.rybarskabastabudzes.cz/)
Klíčová slova: Lokální restaurace, vlastní
chov ryb
Aktivity: hledání vhodného zaměstnance
Příběh: Rybářská bašta
Rybářská bašta u Zeleného Budžese se nachází na konci obce Bělá pod Pradědem – Domašov na strategickém místě pod sjezdovkami
a běžkařskými trasami. Jde o rodinný podnik, kterému se paní majitelka věnuje sama
pouze ve svém volném čase, protože má jiné
zaměstnání na plný úvazek. Restaurace má
k dispozici pstruhy z vlastního chovu. Komunitní koordinátorka restauraci objevila při
svém mapování lokality. Po prvním rozhovoru se paní majitelka svěřila, že by ráda rozšířila otevírací dobu a potřebovala by tedy
zaměstnance na provoz kuchyně. Komunitní koordinátorka tedy zprostředkovala toto
pracovní místo do nabídky poradcům. Zájem
projevili 3 dlouhodobě nezaměstnaní, ani jeden ze zájemců však nakonec do zaměstnání
nenastoupil. Důvodem bylo u jednoho z nich
zdravotní omezení a dalších dvou časová
neflexibilita z důvodu péče o osobu blízkou.
Místo bylo dočasně obsazeno brigádně mimo
projekt, ale i tato možnost nakonec nevyšla,
protože brigádnice si našla jiné zaměstnání.
Paní majitelce byla také nabídnuta možnost
konzultace s panem Jiřím Herinkem týkající
se přípravy podnikatelského záměru. První
plánovaná konzultace byla nakonec přesunuta až na podzim 2015. Paní majitelka je tak na
provoz stále sama a uvažuje, že po skončení
hlavní sezóny 2015, tedy od září, změní otevírací dobu jen na pátek-neděle, a pak každý
den zase až v zimní sezóně, nebo že bude mít
sice otevřeno každý den, ale až od doby večeře např. od 18h.
46
4.2 Komunitní rozvojový
potenciál
U tohoto potenciálu existuje realizátor, který
má nápad na aktivitu, která reaguje na místní potenciál nebo řeší nějaký místní problém,
ale doposud jde pouze o nápad v úplném začátku.
Landartový areál Rychleby
Klíčová slova: Lokální umění, měkký typ turismu
Aktivity: aktivizace, propojení s klíčovými
partnery, konzultace podnikatelského záměru a možností financování, analýza geobotanika a historika, komentovaná vycházka
Příběh: Propojení land artového umění s Rychlebskou přírodou
Jak již bylo popsáno výše, s nápadem na vytvoření land artového areálu v Rychlebských horách přišla místní umělkyně Zdeňka Morávková, kterou inspirovala již existující umělecká díla v krajině. Komunitní koordinátorka
dostala na paní Morávkovou tip od místních,
kteří ji charakterizovali jako výraznou osobu
na poli místního kulturního a uměleckého
dění. Koordinátorka nejprve s paní Morávkovou hovořila o lokálním kontextu celého nápadu. Javornicko má oproti Jesenicku méně
turismu, nicméně se právě turismus jeví jako
vhodný stimul pro místní ekonomiku. Opuštěnost Rychlebských hor a okolí vybízí k provozování takzvaného měkkého typu turismu,
který je charakteristický odpovědným cestováním. Rozumí se tím udržitelná forma turismu zaměřená na zážitky a studium přírody
a místních specifik. Je eticky řízená směrem
k nízké produkci odpadu, respektuje místní zvyklosti a přispívá k zachování vzácných
oblastí. Mottem je „zpřístupnit pozoruhodná
místa veřejnosti a zároveň nepohřbít jejich
kouzlo pod nohama davů“. Paní Morávková si
byla jistá, že Javornicko by mohlo nabídnout
alternativní způsoby cestování a tím se stát
výjimečnou lokalitou, která by přilákala nejen
místní, ale i turisty. Jednou z těchto alternativ
by mohlo být právě ono navrhované land artové umění v podobě naučné stezky. Důležitá se
ukázala i idea propojit areál s již existujícími
naučnými stezkami v Rychlebských horách.
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů
Během prvních setkání se koordinátorka
s paní Morávkovou zaměřily na precizaci nápadu. Ve spolupráci se specialisty a na základě
jejich první studie, která se zaměřila na možnosti využití již existujících prvků místní krajiny, byla navržena land artová stezka – konkrétně okruh Zálesí-Javorník-Račí údolí. Na
podzim 2014 absolvovala paní Morávková
konzultaci s panem Jiřím Herinkem, která se
týkala především precizace podnikatelského záměru a doporučení dalších kroků. Poté
se podařilo v lednu 2015 ve spolupráci s komunitní koordinátorkou domluvit setkání se
zástupci městského úřadu v Javorníku, kde
zúčastnění v diskusi mediované koordinátorkou řešili možnosti spolupráce. V létě 2015
se podařilo nakontaktování paní Morávkové
na starostu Bernartic a poté byla zaměstnána
v nově otevřeném informačním centru Tančírna.
Návrh podoby land artové naučné stezky.
Autoři: Jan Albert Šturma a David Novák
Momentálně je dokončena analýza ze strany
archeologa a geobotanika, která byla zaměřena na možnosti propojení historických a botanických reálií terénu a zamýšlené landartové
stezky, tak aby nově vzniklé exponáty do těchto přirozených možností krajiny „ladily“. Komunitní koordinátorka zprostředkovala také
setkání s paní Vendulou Poláchovou z místní
MAS ohledně dotačních titulů. Další diskuse
nad možnostmi a strategiemi oslovování sponzorů a partnerů probíhají průběžně s komunitní koordinátorkou. Na říjen 2015 je plánovaná
ve spolupráci s geobotanikem, archeologem
a odbornicí na land art první komentovaná vycházka pro veřejnost, jejímž cílem je upozornit
místní i návštěvníky na nově vznikající atrakci.
Paní Morávková v současnosti připravuje informační materiál a obrazovou přílohu – projektové plány, virtuální mapy atd. Konzultuje též svůj záměr s kolegy z Národní galerie
v Brně a v Praze a účastní se land art seminářů
a workshopů, aby se seznámila se současnými
trendy k tomuto tématu. Pokud se podaří land
artovou stezku letos otevřít, pracovních míst
bude možné vytvořit hned několik, od správce objektu přes fundraisera či průvodce. Celý
projekt je však na začátku a hlavním úkolem je
nyní sehnat finanční podporu na jeho realizaci.
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů 47
Klášter Teplá
Klíčová slova: duchovní, vzdělávací i turistické služby, propojení města a kláštera
Aktivity: aktivizace, propojení s klíčovými
partnery, analýza geobotanika a historika
Příběh: Jak ne/lze propojit exteriér kláštera
s jeho okolím a městem
Okolí kláštera v Teplé. Foto: Petr Meduna
Klášter Teplá patří řádu premonstrátů a nabízí duchovní, vzdělávací i turistické služby.
Premonstráti, kteří vždy patřili k hospodářské a vzdělávací síle v tomto regionu, byli na
počátku padesátých let režimem donuceni
z kláštera odejít. Z klášterního majetku vznikl státní statek a lesní závod. Klášter samotný dostala do užívání armáda. Od roku 1990,
kdy se premonstráti vrátili, procházel klášter
několika rekonstrukcemi. Ta poslední, zahájená v roce 2009, vychází z koncepce stojící
na třech pilířích: 1) zachránit národní kulturní památku, 2) obnovit původní socioekonomické funkce kláštera a 3) stimulovat atraktivitu regionu. Projekt byl dokončen v červnu
2015. Projektový manažer byl, kromě jiného,
48
zodpovědný za splnění všech podmínek projektu (např. 55 000 návštěvníků za rok). Díky
tomu se otevřela řada příležitostí k vytvoření
nových pracovních pozic přímo v klášteře. Zároveň bylo možné uvažovat nad tím, jak turistický potenciál v podobě účastníků různých
workshopů využít k větší návštěvnosti samotného města Teplá a tím zvýšit oběh kapitálu.
Sucho v Kyjově
Právě možnost propojit exteriér kláštera
s jeho okolím a městem se stala hlavním tématem spolupráce s komunitní koordinátorkou a specialisty. Manager projektu projevil
zájem spolupracovat na studii, týkající se
možností obnovy exteriéru kláštera a dalších
zajímavých míst, popřípadě na vytvoření naučné stezky po těchto místech. První studie
specialistů upozornila na to, že uvnitř areálu
kláštera jsou zároveň i další zajímavá místa,
kde rekonstrukce nyní neprobíhala (skleník, park, hřbitov), ale jsou velmi atraktivní
a bylo by možné s nimi dále pracovat. Další
zajímavé lokality v okolí (soubor barokních
soch osazených na přístupových cestách ke
klášteru, rybník Betlém, hrad či Smrčí dvůr)
by bylo možné, a nanejvýš vhodné s klášterem propojit. Největším problémem byla však
od počátku nefungující komunikace mezi
představeným kláštera, managery projektu
rekonstrukce a starostkou Teplé. Každá ze
zúčastněných stran si náplň socioekonomické funkce kláštera definovala po svém a nedařilo se najít vyvážené řešení. O mediaci
této komunikace se prostřednictvím dialogu
se všemi stranami a s argumentem, že areál
kláštera je pro rozvoj lokality naprosto klíčový, snažila několik měsíců komunitní koordinátorka. Specialisté mezi tím provedli důkladnější průzkum exteriérů kláštera a okolí
a poskytli expertízu, v níž vytipovali další
zajímavá místa a navrhli možnosti propojení
města Teplé s přilehlým klášterem skrze historické téma Třicetileté války, protože v okolí
města proběhla jedna z bitev mezi švédským
a císařským vojskem. Celkově jde o témata
a tipy, které lze velmi dobře uchopit a využít je jako vhodnou cestu k propojení dějin
města i kláštera a zároveň nabídnout nový
pohled na zdejší krajinu očima minulosti.
Realizační tým rekonstrukce kláštera také
v průběhu spolupráce projevil zájem o zřízení dvou až tří pracovních pozic průvodce do
nově otevřených prostor v klášteře. Do současnosti se však neobjevil žádný dostatečně
kvalifikovaný kandidát na tyto pozice.
Příběh: Prošlapávači a sucho na Kyjovsku
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů
Klíčová slova: sucho, poučená péče o krajinu
Aktivity: aktivizace, propojení s klíčovými
partnery, analýza geobotanika, vytvoření pracovního místa
Komunitní koordinátorka mezi místními respondenty na Kyjovsku zaznamenala silně
rezonující téma týkající se problému sucha.
Na Jižní Moravě je vysychání krajiny dlouhodobým klimatickým trendem, který negativně ovlivňuje nejen zemědělství, ale i celkovou
obyvatelnost a klimatickou snesitelnost jihomoravské krajiny. Při přepokládaném silném
snižování srážek a zvyšování teplot se bude
sucho zvyšovat. Prakticky veškeré toky jsou
zde napřímené nebo kanalizované, krajina
je meliorovaná; výsledkem je pak opravdový
„úspěch“ meliorace a splnění účelu, kvůli kterému byla stavěna – silná eroze díky zrychlenému průtoku vody krajinou, extrémní sucha
a počínající dezertifikace nejsušších úseků
krajiny. Není snad nutné dodávat, že extrémní
sucho má za takových podmínek devastující
dopad. Bylo proto vhodné uvažovat alespoň
o částečné rekultivaci lužní krajiny a zvýšení
retenční kapacity půdy, která je výše zmíněnými negativními zásahy velmi silně redukována. To platí především pro jižní a východní
okraj Kyjova, kde jsou takové jevy nejvýraznější. Geobotanik projektu navázal na zkušenosti z exkurze do okolí rakouského partnerského města Hollabrunnu ležícího podobně
jako Kyjov uprostřed úrodné pahorkovité vinařské oblasti a jehož struktura i kontext je
velmi podobný Kyjovu. Drobných i výrazných
příkladů, jak s krajinou zacházet citlivěji, je
zde velká řada.
Příkladem může být obnova úvozových cest,
prořez remízků, obnova základní péče o bývalé sady, úprava břehových linií, obnova
hospodaření – seč/pastva – popřípadě ponechání samovolného působení lužní krajiny
jen za eliminace invazních dřevin či zpřístupnění některých úseků krajiny nebo popřípadě usnadnění přístupu na velkou část okraje
města. To by mělo zároveň za následek vítaný
pokles intenzity zemědělského nebo průmyslového využití krajiny.
Zasakovací trávníky u nákupní zóny na severním okraji Hollabrunnu a jedna z okružních
polních cest kolem města s travním pásem na
okraji polní kultury. Foto: Jan Albert Šturma
Komunitní koordinátorka a geobotanik se zaměřili na komplexní řešení tohoto problému.
Jako klíčová se ukázala spolupráce s místní
rodačkou a zooložkou Zuzanou Veverkovou,
která se v regionu aktivně zapojuje do projektů na ochranu přírody. Po vzájemné dohodě
se prvním strategickým cílem stalo oslovení
místních starostů prostřednictvím společné
přednášky, na kterou byli přizváni i další odborníci v této oblasti. Geobotanik jim představil problematiku sucha v místním kontextu
a jeho možné řešení. Jako názorný příklad
možné péče o krajinu představil ukázky z rakouského partnerského města Hollabrunnu.
Starostům byla přiblížena koncepce jednoduchých zásahů do krajiny, které nejsou investičně náročné a poskytují možnosti pro uplatnění nezaměstnaných. Starostům, kteří o problematiku projevili zájem, byla poté nabídnuta možnost zmapování jejich obce a okolí
geobotanikem projektu a navržení možných
krajinných úprav. Tyto krajinné úpravy by
pak na pravidelné a dlouhodobé bázi měli
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů 49
vykonávat speciálně vyškolení zaměstnanci,
tzv. „prošlapávači“, vzešlí z řad místních dlouhodobě nezaměstnaných, kteří jsou obcemi
běžně využíváni na veřejně prospěšné práce.
Jako největší problém se po mapování geobotanikem ukázalo nalezení vhodných kandidátů, kteří by byli schopni a měli zájem tuto práci vykonávat. Tyto kandidáty se však nakonec
povedlo najít ve spolupráci s místním realizátorem a podstoupili cílené zaškolení pro tuto
pozici14. Potřeba podobných kvalifikovaných
zásahů v krajině se projevila i v jiných oblastech, kde problémem nebylo jen sucho, ale například invazivní rostliny. Poptávka po odborné péči o bezprostřední okolí obce byla často
zmiňována přímo starosty. Podobná pracovní
místa by jistě našla uplatnění, zprvu lze využít financování formou veřejně prospěšných
prací, postupně se však může vyprofilovat
zaměstnanec či podnik, který mohou obce na
úrovni mikroregionu sdílet.
Sociální podnik na Bystřicku
Klíčová slova: sociální podnik, místní partnerství
Aktivity: aktivizace, propojení s klíčovými
partnery, tematické semináře, facilitace
Příběh: Jak ne/lze založit sociální podnik
Idea sociálního podniku stála na poptávce
místních poskytovatelů sociálních služeb,
kteří chtěli zhruba již před 8-9 lety zřídit
chráněné dílny pro klienty Charity, Domova
pro zdravotně postižené Javorník nebo Asociaci rodičů a přátel zdravotně postižených dětí
„StonoŠka“. Tento plán měl konkrétní podobu, mělo jít o využívání odpadového materiálu
z továrny na ohýbaný nábytek TON, a. s. Z nějakého důvodu (většina zainteresovaných hovoří o změně výrobního postupu) z projektu
sešlo – tehdy jej propagovala Oblastní Charita
Bystřice pod Hostýnem.
Oživit plán sociálního podniku ve spolupráci se jmenovanými partnery, obcemi, MAS
a zástupci neziskového sektoru se pokusil
na podzim minulého roku komunitní koor-
14 Více k vzniku této pozice naleznete v části týkající se ideových potenciálů.
50
dinátor. Uspořádal pět facilitačních setkání,
během kterých mělo dojít ke konkrétnější
shodě mezi partnery na podobě podniku/
podnikatelského plánu, oslovení dalších relevantních stran (podnikatelského sektoru)
a případně vypracování hrubého harmonogramu. Na prvním setkání zúčastnění dospěli
metodou SWOT analýzy k nápadu zřídit sociální kavárnu. Tento úvodní nápad však zkrachoval na nedostupnosti vhodných prostor
v centru města. Elán velmi záhy opadl a další
kroky v procesu plánování neměly větší odezvu. Podnikatelský sektor projevil minimální zájem, samostatná iniciativa jednotlivých
účastníků plánování byla taktéž minimální,
účast sporadická, konkrétních návrhů jen
velmi málo. Jediné návrhy se točily v kruhu
kolem možností zbudování minipivovaru,
výroby „něčeho“ dřevěného v návaznosti na
možnost spolupráce s TON, a. s., případně
nějakých zahradnických prací ve spolupráci s místními zemědělci, kteří ale neprojevili
zájem. Nepodařila se navázat spolupráce se
Svatým Hostýnem/Maticí Svatohostýnskou
jako zásadním hráčem v lokalitě – jako důvod
k odmítnutí spolupráce uvádějí zachování
charakteru poutního místa. Komunitní koordinátor dojednal i osobní schůzku se zástupci firmy TON, a. s., kteří by spolupráci uvítali,
ale k jednání potřebují konkrétního člověka,
který bude za spolupráci zodpovědný a bude
ji rozvíjet. Nepodařilo se získat ani reálnou
podporu města Bystřice pod Hostýnem, obce
Chvalčov, nebo Mikroregionu/MAS. Nikdo ze
zainteresovaných stran až na zástupce Okrašlovacího a zábavního spolku o. s., jehož možnosti byly minimální, neprojevil dostatečný
elán v zapojení se do přípravy takovou měrou,
aby sociální podnik dostal nějaké konkrétnější obrysy. Chyběly realistické návrhy na
předmět činnosti, způsob překonání ekonomických bariér při zřizování podniku a především řešení personálního obsazení, rozložení
odpovědnosti, spolupodílení se na rozhodování o vývoji atd. Nepomohla ani konzultace
oblastní ambasadorky sociálního podnikání
paní Šárky Dořičákové z nedalekého Zubří
(sama provozující sociální podnik), která byla
přítomna na jedné facilitační schůzce a byla
ochotna poskytnou případně další rady.
Na posledním facilitačním setkání v únoru
2015 se účastníci shodli s komunitním koordinátorem na nutnosti pověřit někoho odpovědného, kdo by se přípravou koncepce soci-
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů
álního podniku zabýval aktivně. Účastny byly
i dvě osoby, které o práci měly zájem – jedna
z projektové cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. Později vytipoval pracovní
poradce ještě třetí zájemkyni o tuto pracovní
pozici. Ovšem nikdo z přítomných nedeklaroval ochotu zaštítit tuto pozici svou institucí
a zájemce s finanční podporou úřadu práce
na 6 měsíců zaměstnat. V dubnu 2015 byl pak
koordinátor informován o konečném negativním rozhodnutí obou obcí (Chvalčov, Bystřice
pod Hostýnem), které jako jediné uvažovaly
o možností tuto pozici zřídit. Jedním z častých
argumentů bylo, že místní cílová skupina potenciálních zaměstnanců sociálního podniku
je tak specifická, že pro ni prakticky nelze nic
realistického vymyslet.
Zdá se tedy, že základním předpokladem účinné komunitní aktivizace je motivace silných
místních partnerů společně s někým, kdo má
kapacitu a je ochoten jednotlivé kroky v přípravě sociálního podniku realizovat. V nejbližším okolí je přitom možnost čerpat inspiraci z mnoha fungujících sociálních podniků;
například společnost CoraPlus z Kroměříže,
hlásící se k principům sociálního podnikání,
poskytuje úklidové služby v prostorách bystřické radnice. Nedaleká obec Dřevohostice
připravuje sociální technickou službu ve spolupráci s tamní MAS Partnerství Moštěnka
a místním domovem pro znevýhodněné muže.
4.3 Ideový potenciál
Tento potenciál byl identifikován ze strany komunitního koordinátora a specialistů
a nemá na začátku žádného místního, který
by chtěl nápad realizovat.
Zpřístupnění Santiniho památek na
Žďársku
Klíčová slova: sakrální stavby, cyklo/hypo/
mototrasa, umění
Aktivity: analýza sociálního antropologa
a architekta, kontaktování klíčových partnerů, komentovaná vycházka
Příběh: Jak nechat ožít Santiniho stavby
Dolní morový hřbitov. Foto: Filip Kosek
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů 51
Tak jako jinde v Čechách i na Moravě bylo to
i na Bystřicku, Novoměstsku, Žďársku a Velkomeziříčsku především baroko, jež zformovalo dosavadní ráz lokality – a to nejen alejemi, kapličkami a křížovými cestami a barokizací valné části gotických a renesančních
staveb, ale primárně dispozicí sídel. Klíčovým
krajinotvorným prvkem se pak stávají především sakrální stavby, jejichž siluety tvoří pomyslnou síť, do níž je chycena každodennost
místního života. Leckde jsou věže kostelů orientačním bodem a prvním, co lze spatřit při
přiblížení se k lidským sídlům; zpravidla, a ne
náhodně je z věží možné dohlédnout k dalším
v sousedství. Komunitní koordinátor a architekt se po první výzkumné fázi shodli, že je
možné využít tyto stavby pro rozvoj putování
krajinou Žďárska. Chtěli upozornit kromě celosvětově známého poutního kostela sv. Jana
Nepomuckého na Zelené hoře i na další stavby připisované v lokalitě géniovi architektury
Santinimu. Syntézou svých zjištění vymysleli následující trasu: pokud motorista odbočí
z hlavní dopravní tepny Vysočiny dálnice D1
na Velkomeziříčsku, může navštívit architektem barokizovaný kostel Nanebevzetí Panny
Marie v Netíně, čnící společně s unikátní křížovou cestou a hrobkou Lobkowiczů. Odtud
pak se zastávkou u proboštského hostince
v Ostrově nad Oslavou, vybudovaného Santinim pro žďárského opata Vejmluvu, dorazí do
Obyčtova, ve kterém stojí kostel Navštívení
Panny Marie ve tvaru želvy, symbolizující stálost ve víře. Další Santiniho stavbou je kostel
sv. Petra a Pavla v nedaleké Bobrové, ke kterému přiléhá zajímavý objekt josefínské školy
s kuriózní sbírkou panenek. Odtud pak je jen
krok do Zvole s kostelem sv. Václava, jemuž
vévodí knížecí korunka. A jízdu po Santiniho
stavbách lze poté zakončit ve Žďáru nad Sázavou návštěvou bývalého kláštera se Zelenou
horou a morového hřbitova a navrátit se na
D1. Návštěvník tak získá bohatší náhled na
Santiniho dědictví, než kdyby jej omezil pouze návštěvou poutního kostela zapsaného do
seznamu UNESCO, jak je nyní obvyklé.
52
Klášter na Zelené Hoře. Foto: Carmen Váňová
Ovšem, aby taková trasa byla přitažlivá pro
návštěvníky, bylo by potřeba všechna tato
místa otevřít, zpřístupnit veřejnosti a ideálně
vybavit průvodcovskou službou. I na Zelené
hoře, kde je samotná památka UNESCO otevřena pravidelně pouze v době mší, se musí
průvodcovská služba dopředu objednat. Morový hřbitov je uzavřen úplně a stejně tak
i proboštský hostinec, který je navíc v neutěšeném stavu a potřeboval by rekonstrukci.
Ostatní kostely jsou otevřeny pouze pro bohoslužby.
Přitom příklad způsobu zajištění otevřenosti
kostelů se podařilo komunitnímu koordinátorovi objevit v samotném Žďáru nad Sázavou,
kde je farností sv. Prokopa celodenně (i mimo
sezónu) zpřístupněn její hlavní kostel, a to
využitím zaměstnanců zapojených do veřejně
prospěšných prací. Farnost takto pomocí dotací z úřadu práce zaměstnává čtyři lidi z řad
dlouhodobě nezaměstnaných a zajišťuje tak
otevřenost prostor kostela svatého Prokopa návštěvníkům města a široké veřejnosti
každý den. Navíc zajištěním stálé denní otevřenosti prostor kostelů tak mohou farnosti
zabránit často nákladným renovacím způsobených uzavřeností a nevětráním staveb.
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů
Trasa navrhované stezky za poznáním Santiniho dědictví na Žďársku. Autoři: Filip Kosek a Roman
Krištof
Komunitní koordinátor se pokoušel vyjednat
možnost rozvoje tohoto potenciálu s církevními i státními institucemi. Farníci v tomto smyslu hovořili především o velké administrativní zátěži, kterou takový zaměstnanec pro ně
přináší. Se zástupci městské samosprávy se
nakonec jednáním podařilo dospět k dílčím
návrhům. Architekt navrhl možnosti využití
prostoru stavby Dolního hřbitova pro prezentace uměleckých děl, které svou tematikou
a charakterem budou respektovat kontext, ve
kterém se ocitají. Pokud by koncepce výstav
byla kvalitní, je zde možnost opětovného začlenění objektu do organismu města. Nabízí
se zde vystavování děl z vysokých uměleckých škol, především ze sochařských atelierů, kdy dílům nevadí vystavení ve venkovních
podmínkách či možnost oslovit již etablované
umělce. Momentálně probíhá jednání komunitního koordinátora a architekta s kulturní
komisí města Ždár nad Sázavou o možnosti
rozvoje tohoto potenciálu. Jedná se o podobě
zmiňovaného návrhu využití Dolního morového hřbitova a dále pak o možnosti otevření
i ostatních Santiniho staveb a realizaci nauč-
né cyklo/mototrasy, která by region a stavby
propojila. K této trase plánují uspořádat koordinátor a architekt na podzim roku 2015
komentované setkání pro širokou veřejnost,
jehož cílem je mimo jiné na tento potenciál
upozornit a případně najít místní aktivní obyvatele, kteří by ho chtěli sami rozvíjet.
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů 53
Jesenické trhy
Klíčová slova: lokální produkty, trhy
Aktivity: analýza sociálního antropologa,
kontaktování klíčových partnerů, organizace
trhů s lokálními produkty
Příběh: Lokální produkt – od výrobce k zákazníkovi
Leták Jesenických trhů. Foto: Linda Kovářová
Komunitní koordinátorka vytipovala na základě dlouhodobého pobytu v lokalitě potřebu místních jednak nabízet své lokální produkty, a jednak velkou místní poptávku takové produkty moci na jednom místě s určitou
pravidelností nakupovat. Komunitní koordinátorka se rozhodla toto zjištění představit
a konzultovat během ranních klubů15, kde dostala pozitivní zpětnou vazbu a získala místní podporovatele, kteří se rozhodli do rozvoje tohoto nápadu aktivně zapojit. Dále mezi
místními udělala anketu týkající se zájmu
o takovýto druh trhů. V této spolupráci tak
vznikla první vize a iniciativa k pořádání pravidelných trhů „místních pro místní“. Cílem je
nabídnout prostor a možnost, aby místní obyvatelé prodali, co vyprodukují a vyrobí, a aby
si to jejich sousedé od nich mohli pravidelně
kupovat. Tato vize nese pracovní název Jesenické trhy. Na Jesenických trzích by návštěvníci měli mít možnost ochutnat a zakoupit
kvalitní, autentické, místní (jesenické) potraviny. Preferováni jsou tudíž místní pěstitelé,
chovatelé, zpracovatelé a výrobci. Jesenické
15 Více o této aktivitě v části věnované „Komentovaným vycházkám, ranním klubům, facilitacím
a další doprovodným aktivitám“.
54
trhy by měly sloužit k prodeji místní sezónní
zeleniny a ovoce, mléčných i masných výrobků, pečiva, rukodělných výrobků místního původu a mnoho dalšího. Vznikl i nápad nabídnout prostor k prodeji věcí z tohoto regionu
v podstatě komukoliv místnímu. Zapojit se
mají místní certifikovaní výrobci („Regionální
potravina“, „Jeseníky originální produkt“). Pořadatelé si budou moci vyhradit právo posoudit prodejní sortiment a povolit prodej zboží,
které se zaměřením trhů souvisí a nepopírá
ho. Z Jesenického tržiště bude vyloučen prodej importovaných produktů a výrobků, spotřebního a průmyslového zboží, textilních,
kožedělných a obdobných výrobků vyjma
řemesel. Bude vytvořen „Katalog prodejců“,
kde bude možno dohledat konkrétního prodejce, jeho sortiment a kontakt. Dalším cílem
Jesenických trhů je oživit veřejný městský
prostor, poskytnout platformu pro pravidelná
setkávání místních a obohatit tak společenský život ve městě. Během jara se podařilo
komunitní koordinátorce dohodnout zapojení Komise pro regionální rozvoj, která si trhy
vzala jako své téma. Ve spolupráci s místními
se podařilo vypracovat projektový záměr, vyladila se koordinace jednotlivých přípravných
aktivit – přebrání řídící role místní aktérkou
Lenkou Sedláčkovou za z. s., v Jeseníkách,
vyjednat prostor s městem a účast s jednotlivými prodávajícími. Předpoklad je pořádat
trhy v teplých měsících od května do října (6
měsíců) pravidelně každou sobotu ráno a dopoledne (8-12 hodin), ve zbytku roku pouze
doplňkově například při příležitosti Vánoc,
Velikonoc, apod. První trhy se uskutečnily 22.
srpna 2015. V rámci pilotního ročníku budou
probíhat do 31. října 2015.
Jesenické trhy. Foto: Linda Kovářová
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů
Prošlapávači
Klíčová slova: poučená péče o krajinu, zachování biodiverzity
Aktivity: analýza geobotanika, kontaktování
klíčových partnerů, cílené zaškolení, vznik
nové pracovní pozice
Příběh: Dlouhodobá péče o krajinu
Na potenciál v neudržované krajině periferie upozornil v mnoha lokalitách geobotanik.
Z jeho mapování vyplynulo, že brownfields
nebo opuštěná či neužívaná území obsahují značné množství velmi hodnotných, pestrých a atraktivních úseků. Některé mohou
být znovu extenzivně hospodářsky využívány (například staré sady obsahují často hodnotné ovocné odrůdy), jiné jsou atraktivní
biologicky a/nebo krajinářsky (například
skupinka starých klenů na kamenných snosech). Vznikl tak nápad na pracovní pozici
tzv. prošlapávače. Filosofií práce prošlapávače je pomocí poměrně jednoduchých metod
a nástrojů (mačety, lopaty, pily nebo i pouhým
častým chozením) taková místa v krajině
zpřístupnit, podtrhnout, pomoci jim udržet
si svoji stávající hodnotu, nebo je vhodným
způsobem „trvale udržitelně“ obhospodařovat. Takové zásahy mohou proběhnout jen na
základě předchozí studie a výběru vhodných
ploch. Pokud se jedná o zvláště chráněná
území (nebo obecně o jakýkoli úsek krajiny
v jakémkoli stupni a typu ochrany), je nutná
konzultace a dozor se státní ochranou přírody/památkovým ústavem. Zásahy by měly
být nejen vhodně umístěny, ale i načasovány:
některé typy krajiny je možné špatným načasováním vhodných zásahů spíš poškodit (například sečení vstavačových luk na vrcholu
vegetační sezóny).
Tato pracovní pozice tedy vyžaduje speciální
zaškolení, které bylo v rámci projektu realizováno formou universálního zaškolení pod
lektorským vedením společnosti Chaloupky,
o. p. s. (proběhlo v Třebíči, chystá se na Sokolovsku). Účelem práce prošlapávače je především udržení a péče o kulturní bezlesí – pastevní krajinu, polní kazy a cenné mokřady,
a dále pak udržování prostupnosti celé stezky. Na práci prošlapávače by měl v ideálním
případě navazovat několikaletý monitoring.
V biologickém smyslu jde o extenzivní (soupis
druhů) nebo detailní (trvalé plochy) záznam
toho, jak zásahy na lokalitu působí, jestli
vyhovují aspoň hrubě stanoveným cílům.
V socio-kulturní rovině by mělo být zřejmé,
jestli je území po zásazích vnímáno pozitivněji – zda lidé vnímají krajinu jako atraktivnější,
město „zelenější“ a přátelštější, a jestli pozitivně posuzují činnost prošlapávače samotného. Monitoring by také měl sloužit ke korekci
nevhodných kroků tak, aby se projekt mohl
učit z vlastních chyb. Vzhledem k časové dotaci projektu Pracovní návyky a dlouhodobému charakteru rozvoje tohoto potenciálu, se
podařilo najít podporu ze strany místních institucí jen ve dvou lokalitách. Možnost širší
zavedení této pozice prošlapávače je v ČR na
samém počátku.
Komunitní sauna v Náměšti nad Oslavou
Klíčová slova: oživení veřejného prostoru,
komunitní rozměr
Aktivity: analýza sociálního antropologa
a architekta, kontaktování klíčových partnerů, komunitní stavba
Příběh: Jak lze oživit veřejný prostor komunitní aktivitou
Vizualizace komunitní sauny. Autoři: Tomáš
Lindovský a Filip Kosek
S nápadem na vybudování plovoucí komunitní sauny v Náměšti nad Oslavou přišel architekt působící v projektu. Všiml si, že na břehu
rybníka Rataj existuje hospůdka Rákosí, která je velmi využívaná a nabízel se zde prostor
toto využití ještě rozšířit. Plovárna by byla
příliš náročná, nápad tedy směřoval k vybudování sauny, která je stavebně i provozně
nenáročná (není například potřeba stavební
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů 55
povolení, protože je konstrukce umístěna na
vodě). Navíc existovala velká pravděpodobnost, že sauna by byla hojně využívána, protože podobná atrakce v okolí není a i vzhledem
k tomu, že se jedná o turistickou oblast. Komunitní koordinátor a architekt tedy oslovili
s možností spolupráce spolek Pro-oko, který
v Náměšti působí a věnuje se podpoře umění,
architektury a kultury.
Sociální taxi Jeseník
Společně se domluvili na cíli vybudovat svépomocí s podporou přátel a místních plovoucí
saunu, která by měla v závislosti na provozovateli buď sezónní, nebo celoroční provoz.
„Komunitní sauna“ by kromě zvýšení atraktivity lokality pro místní i turisty měla sloužit
i jako netradiční místo setkávání, přilákat
nové návštěvníky i k hospůdce, zapojit místní
spolky a občanská sdružení. Dalším krokem
bylo oslovení místního starosty pana Vladimíra Měrky, který výstavbu sauny podpořil
materiálním darem a poskytl dřevo na stavbu. Ostatní materiál se podařilo sehnat díky
facebookové výzvě spolku Pro-oko. Je tedy důležité zmínit, že veškerý stavební materiál je
z druhé ruky. Projekt sauny by bylo možné nazvat „DIY second hand Sauna“, což celou záležitost na jednu stranu (projektování a stavba)
značně komplikuje, na druhou stranu však
můžeme prohlásit, že se jedná o finančně nenáročný projekt.
Komunitní koordinátorka na základě dlouhodobého pobytu v lokalitě zjistila, že co se týče nenaplněných potřeb místních, časté jsou zmínky
o špatné dopravní dostupnosti a to jak směrem
do regionu, tak v jeho rámci. Špatná dopravní
situace je vnímána jako zdroj celkové izolovanosti regionu, která z Jesenicka činí „odříznutou
periferii“. Problém s nedostatečnou dopravní
obslužností dopadá nejvíce na seniory a sociálně slabé občany, proto koordinátorku napadlo,
že by bylo prospěšné zřídit tzv. sociální taxi.
Nápadem se inspirovala od komunitní koordinátorky v Moravském Krumlově, kde obdobnou
službu zaměřenou na seniory provozuje samo
město. Tento typ služby se v ČR rozvíjel ze začátku hlavně ve městech, které nemají MHD
dopravu pro seniory nad 70 let zdarma. Zřizovatelem nejčastěji bývá město, které si najímá
služby taxikářů, ale začíná se i s variantou, kdy
vozidlo patří městu a řidič je zaměstnancem
města. Právě zde je prostor pro zaměstnávání
lidí díky úřadu práce. Dále je provozovatelem
i Český červený kříž a zajímavou iniciativou je
Senior taxi v Českém Krumlově, kde ho (s podporou města) jako sociální projekt provozuje
dodavatel plynu a elektřiny. Komunitní koordinátorka se ohledně této myšlenky sešla se
starostou Jeseníku, poté i s místostarostkou,
kteří projevili zájem, ovšem další kroky pak už
neiniciovali. Komunitní koordinátorka uspořádala také kulaté stoly se starosty okolních obcí
v oblasti Vidnavsko – Žulovska – nápad jim byl
též sympatický, ale další iniciativa se ani z jejich strany neobjevila. Myšlenku sociálního taxi
představili koordinátorka spolu s místním realizátorem i na „ranní snídani starostů“ pořádané MAS (květen 2015). Starostové při společné
diskusi mluvili o strachu z funkčnosti celého
konceptu. Nechtělo se jim převzít za něj zodpovědnost a případné finanční břemeno, tedy
především zajištění vozu. Nápad tedy vnesl do
regionu téma sociálních taxi a rozvířil debaty
a promýšlení možností realizace. Někteří starostové o konceptu uvažují, ale k realizaci se
zatím neodhodlali.
Dalším krokem bylo dohodnout finální umístění sauny. Místo pro saunu bylo nakonec nutné změnit. Původně zvažovaný rybník Rataj
vlastní Rybářství Velké Meziříčí, a. s., které
o saunu nestojí, kromě toho jde o jejich chovný rybník, který už nemá ani příliš kvalitní
vodu na koupání. Jako nejvhodnější se ukázala přehrada Vicenický žleb, kterou vlastní
město Náměšť a v pronájmu ji spravuje místní
rybářský spolek. Sauna musí mít správce, který se o ni bude starat – zde je tedy prostor pro
vznik nové pracovní pozice. V tuto chvíli místní realizátor projektu v místě hledá možného
provozovatele, který by provoz sauny i případné nové pracovní místo zaštítil. Pokud se
podaří najít provozovatele objektu, měla by
sauna vzniknout v průběhu září 2015, pokud
ne, objekt bude možno umístit kdekoliv jinde,
kde si to občané nějaké obce budou přát.
56
Klíčová slova: alternativní způsoby dopravy,
sociální podpora
Aktivity: analýza sociálního antropologa,
kontaktování klíčových partnerů
Příběh: Sociální taxi jako služba komunitě
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů
4.4 Komentované vycházky,
ranní kluby, facilitace a další
doprovodné aktivity
Komunitní koordinátoři a částečně i specialisté se během svého působení v lokalitách
nevěnovali jenom přímé práci s jednotlivými
potenciály, ale i doplňujícím činnostem, které
mají za cíl podpořit rozvoj komunitního života v lokalitě a aktivizovat místní obyvatelstvo.
Mezi tyto aktivity patří například komentované vycházky, ranní kluby, facilitace, vzdělávací workshopy a konzultace externistů, které
budou postupně i s příklady zmíněny v následujícím textu.
Komentované vycházky
Komentované vycházky byly zaměřeny na
představení určitého zajímavého lokálního
potenciálu místním lídrům a široké veřejnosti. Cílem bylo upozornit na zajímavá specifika
místní krajiny, velmi cenná architektonická
díla či nově vznikající aktivitu místních a navrhnout možnosti, jak je využít ve prospěch
udržitelného rozvoje lokality. Takový potenciál identifikovali ve většině případů specialisté
a ve spolupráci s komunitním koordinátorem
vymysleli vhodný způsob jeho prezentace
a program celé akce. Komunitní koordinátor
pak cíleně zval místní lídry a šířil pozvánky
i směrem k veřejnosti například pomocí plakátů a letáčků rozmístěných v místních podnicích a informačních centrech, na facebookových stránkách či pozvánkami v místním
periodiku.
Příklad: Exkurze v Hranicích na Moravě
Příkladem takové komentované vycházky
může být celodenní exkurze do okolí Hranic
na Moravě. Smyslem celé akce bylo představit krajinu periferie Hranic, její diverzitu, podtrhnout lokální specifika a zajímavá, přitom
stranou zájmu stojící místa. Exkurze se zaměřila na tři různé oblasti představující hlavní typické úseky hranické krajiny. Ráno byla
naplánována ornitologická vycházka lužní
krajinou Bečvy zaměřená na pozorování ptačího života v lužním lese se zástupci Českého
svazu ochránců přírody, dopoledne se po dohodě s firmou Cement konala prohlídka areálu cementárny a krasové krajiny u vrchu Nad
kostelíčkem. Prohlídku jsme zaměřili na geologickou historii Hranicka a na téma, jak se
krasová krajina vyrovnává s těžbou a také na
to, co dělat, aby zůstala zajímavá a rozmanitá. V odpoledních hodinách byla naplánována
komentovaná vycházka industriální krajinou
Hranicka. Cílem exkurze v tomto místě bylo
ukázat rozhraní mezi industriálem a „volnou“
krajinou, a také to, co se zapomenutými, neužívanými kouty krajiny děje a různé příklady
využití nepoužívaných industriálních areálů
z Čech i ze zahraničí.
Další podobné komentované vycházky proběhly ve Velkých Karlovicích, na Žďársku
(Santiniho stavby) a na Jesenicku (Land Art
Rychleby).
Komentovaná vycházka v lomu Cementu Hranice. Foto: Adam Bedřich
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů 57
Ranní kluby
Nápad na pořádání pravidelného setkávání
místních za účelem seznámení se a spolupráce vzešel od obyvatele Ostravy, který se inspiroval a vyzkoušel si setkávání známé jako
„Business for Breakfast“ v Ostravě.
Příklad: Ranní kluby v Javorníku a Jeseníku
Ve spolupráci s komunitní koordinátorkou
tuto myšlenku rozvinuli místní podnikatelé
v Jeseníku a v zimě letošního roku začali pořádat v kavárnách v Jeseníku a Javorníku pravidelně jednou za měsíc „ranní kluby“. Jejich
záměrem je poskytnout pravidelně prostor
pro společné setkání, seznámení, sdílení nápadů, rozvíjení spolupráce, diskuze nad lokálními tématy, problémy apod. Kluby probíhají
jednou za měsíc ráno a dopoledne ve Zdravé
kavárně v Jeseníku a v kavárně Cafe Kavka
v Javorníku v předem stanovený den. Součástí setkání je i jedno vybrané aktuální téma, ke
kterému jsou často přizváni hosté, kteří se danou problematikou zabývají.
aby se představil a řekl, s čím přišel. Časté
bývají společné diskuze nad danými tématy.
V průběhu setkání se lidé různě seskupují
a diskutují.
tápalo. Na prvním setkání se podařilo ve spolupráci s architekty připravit vizualizace možného využití zámku a formou SWOT analýzy
diskutovat výše zmíněná témata.
Na javornické ranní kluby chodí pravidelně
poměrně široká základna neorurálů i místních a některých starostů. Prostor ranních
klubů jim slouží k rozvíjení společných témat
a jako platforma pro tvorbu a koordinaci společných aktivit. Aktuálními tématy, která se
pravidelně poslední dobou na javornických
klubech řeší, jsou: jednotná společná propagace Rychlebských hor a vytvoření zemědělského hubu – sdíleného pracovního prostoru
v Uhelné.
Facilitace
V rámci rozpracování některých lokálních
potenciálů vzešlých z počátečního výzkumu
komunitního koordinátora a specialistů byla
pořádána facilitovaná setkání, která měla za
cíl přivést k jednomu stolu všechny zainteresované strany (místní obyvatele, zástupce
institucí a neziskového sektoru atd.) a vést
s nimi řízenou diskusi nad tím, jak by se s daným potenciálem dalo dále pracovat.
Co se využití zámku týče, v současné době nejsou realistické plány na využití budov, které
jsou z velké části v havarijním stavu. Ovšem
v případě, že by se budovy zabezpečily proti
vstupu, bylo by snad možné – v závislosti na
výsledku statického posouzení – využívat alespoň venkovní prostory nádvoří a vyhlídky.
Pak by bylo možné zde spojit funkce, které
byly v diskuzi zmiňovány nejčastěji – pořádat
zde koncerty, divadla, letní kino a jiné kulturní aktivity, část nádvoří (popř. pivovarský
dvůr) využít jako komunitní zahradu, pro aktivity rodin s dětmi a nádvoří takto udržovat
a vyzdobit.
Příklad: Facilitace v prostorách toužimského zámku
Pozvánky na Ranní klub s autorskou ilustrací
Kateřiny Preisové. Foto: Linda Kovářová
Inspirací pro tato setkávání je koncept „Business for breakfast“ klubů, které probíhají
zpravidla ve větších městech za účelem seznámení se a zprostředkování kontaktů v oblasti podnikání. V pojetí ranních klubů se
tento záměr rozšířil z podnikatelské sféry na
obecnější rovinu místního komunitního života. Prostor je otevřen pro každého místního.
Forma ranních klubů je volná a přizpůsobuje
se aktuálním potřebám. Ze začátku je zpravidla poskytnut prostor pro každého účastníka,
58
Takto například proběhla dvě facilitační setkání týkající se potenciálu v podobě toužimského zámku. Toužimská samospráva,
která získala do správy zdevastovaný zámek,
ho v rámci svých možností udržuje, ale chybí jasný koncept do budoucna. Zámek je pro
veřejnost uzavřen. Záměrem prvního setkání
bylo vést řízenou diskusi, která se soustředí na vztah obyvatel Toužimi k zámku, jeho
význam pro místní, potenciál k využití a nápady na možnosti využití zámku. Toužimský
zámek je dominantou města a jako takový na
sebe váže silné dojmy, především svou aktivní minulostí (zámek začal výrazně chátrat až
po roce 2005, takže jeho dřívější využití mají
obyvatelé v paměti). Komunitní koordinátor
vycházel z předpokladu, že je téma v lokalitě
živé a jeho veřejné otevření by mohlo přispět
k občanské aktivizaci a participaci, a dále
jako rezervoár nápadů pro zastupitelstvo,
které ohledně záměrů na jeho využití spíše
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů
investic. Pokud bychom chtěli vyjít z poptávky účastníků diskuze, nabízejí se dva scénáře, co se správy zámku a jeho udržování týče.
První je zachovat provoz pod správou města,
ale přistupovat k němu aktivněji. Ideální by
v takovém případě bylo zřídit funkci kastelána či správce zámku, který by zde pořádal
nejrůznější aktivity, od brigád souvisejících
s údržbou a opravami, přes kulturní akce,
až po turistické zatraktivnění a propagaci.
V tom případě by bylo možné využití pracovníků technických služeb města, nebo vyškolení pracovníků zaměstnaných přímo městem.
Druhý scénář pak počítá se vznikem spolku,
který by si zámek vzal na starost a nesl odpovědnost za jeho provoz, stav a užívání. V takovém případě by město mohlo pronajmout
zámek za symbolickou částku na dobu určitou za podmínky, že se zámek bude udržovat
a provozovat. Bylo by pak vhodné ze strany
města spolek čas od času podpořit investicí, nebo poskytnutím pracovních sil. Dobrou
zprávou byla deklarovaná ochota účastníků
s rozvojem zámku aktivně pomoci na dobrovolnické bázi. Facilitace na Toužimském zámku v květnu
2015. Foto: Pavla Burgos Tejrovská
Diskuze jasně prokázala, že v Toužimi existuje artikulovaná poptávka obyvatel po využití zámku a jeho zpřístupnění. Zámek si pro
účastníky diskuze stále udržuje status místa
spojeného s kulturou a vzděláváním, je symbolem a dominantou města a má estetickou
hodnotu. Negativa zahrnují jeho sešlý stav,
špatnou reprezentaci města navenek, nezvané návštěvníky zámku, vysoké náklady na
jeho opravu a nebezpečí nesystematických
Druhé setkání se po dohodě s městem konalo přímo na zámeckém nádvoří, které předtím dobrovolníci pod vedením komunitního
koordinátora vyčistili, posekali trávu a část
náletových dřevin. Setkání bylo koncipováno
jako informačně diskusní. Nejprve archeolog
projektu Pracovní návyky představil důležité
momenty z historie zámku, které poté doplnil
pracovník památkové péče i místní amatérský historik. Následovalo shrnutí prvního setkání a seznámení všech přítomných včetně
starosty města s jeho výsledky. Poté proběhla
koordinátorem řízená diskuse mezi přítomnými obyvateli města, zástupcem památkové
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů 59
Konzultace externistů
Vizualizace možností využití Toužimského zámku. Autoři Tomáš Lindovský a Filip Kosek
péče a starostou nad dalšími možnými kroky.
Starosta přislíbil pomoc, pokud se organizace dalších aktivit ujme někdo místní. V případě dobrého výsledku statického posudku
(resp. nutných opatřeních pro statické zajištění) by pak bylo možné pokračovat finančně
nenáročnými aktivitami jako prozkoumání
sklepních prostor, výběrové zpřístupnění
některých částí zámku pro návštěvní trasy,
nebo třeba i pěstování žampionů v tmavých
sklepích zámku. Při takovém provozu je pak
možné dále shánět finance potřebné na komplexnější rekonstrukci nebo doufat, že takový provoz přiláká investora, který bude mít
se zámkem lepší úmysly než minulí majitelé
a využití zámku bude lépe smluvně ošetřeno.
Tematické semináře
3 zemědělce a další tři zájemce o téma. Takže
celkem slušná sešlost a dle toho, že jsme setkání měli problém ukončit a rozpustit (16-18
plánováno, před půl osmou se to rozešlo) a že
diskuse mezi účastníky setkání mohla určitě
ještě dlouho pokračovat, hodnotím, že téma se
trefilo do poptávky v území. Na Lipensku je to
se zemědělstvím spíš slabší, v území mezi Přerovem, Prostějovem, Olomoucí a Hranicemi nemáme žádné bedýnkáře a přitom poptávka by
tu byla. Takže výsledek je takový, že po tomto
nakousnutí určitě cca přes léto zorganizujeme
další setkání, pokud možno za účelem propojení
potenciální nabídky a potenciální poptávky. Jen
je obtížné kontaktovat hospodáře, ale snad se
s tím nějak popereme. A FDV budeme brát za
partnera, protože nebudeme suplovat něco, co
už někdo umí.“
Na základě místní poptávky vznikaly ve spolupráci se zkušenými lektory vzdělávací semináře pro místní lídry a zájemce z řad aktivních
místních obyvatel. Při přípravě takovýchto
workshopů se ukázala jako klíčová poptávka
místních aktérů.
Během práce komunitního koordinátora s potenciály se potvrdilo, že je velmi potřebné mít
možnost konzultovat jednotlivé záměry a nápady se zkušenými externisty, kteří se v dané
problematice orientují nebo mohou pomoci
s dílčími kroky na cestě k realizaci konkrétního
projektu. Nejvíce byly v tomto smyslu využívány konzultace podnikatelských plánů a možností financování. Komunitní koordinátor není
„odborníkem na všechno“, a měl by mít tudíž
přehled o lokálních institucích a odbornících,
kteří své konzultace nabízejí a je možné kontakt na ně poskytnout všem, kdo o něj projeví
zájem. Hlavním cílem všech konzultací bylo
pomoci podrobně zmapovat všechny aspekty
a možnosti rozvoje daného nápadu a posunout
potenciál od ideje k realizaci včetně návrhů
jeho finanční soběstačnosti a udržitelnosti.
Příklad: konzultace pana Herinka z VTPUP
Jeden z velmi oceňovaných konzultantů,
s nímž navázalo spolupráci mnoho projektů,
je pan Jiří Herinek, ředitel Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci
(VTPUP), který prováděl konzultace podnikatelských plánů. Nejintenzivněji tato spolupráce probíhala s komunitní koordinátorkou na
Jesenicku. Mezi prvními projekty byl právě
i výše zmiňovaný pan Roman Šerák a jeho
šípkové víno či paní Zdeňka Morávková a její
land artová stezka. První konzultace měly
velký úspěch a zájem o ně projevilo mnoho
dalších aktivních místních, například Dagmar Baránková s nápadem na službu „doprovázených poutí do hor“ či manželé Tomáškovi
provozující Café Kavka v Javorníku.
Příklad: Seminář na téma komunitě podporovaného zemědělství
Jedním z velmi povedených byl dle ohlasů
účastníků seminář týkající se tématu komunitně podporovaného zemědělství vedený Alenou Malíkovou z Bioinstitutu. Jedna
z účastnic shrnuje své zkušenosti následovně:
„Seminář s paní Malíkovou bych zhodnotila
jako zatím nejlepší setkání, co jsem na MASce
absolvovala. Což je samozřejmě subjektivní dojem. Měli jsme na setkání kromě lektorů ještě
60
V průběhu projektu Pracovní návyky byly zorganizovány ještě například semináře týkající
se sociálního podnikání a jeho možností na
Karlovarsku či na Bystřicku. Nejúspěšnější,
co do návštěvnosti a dalšího využití nabytých
znalostí, byly ty, kde vycházela konkrétní poptávka přímo od místních nikoli jako artikulovaná potřeba od jedné z místních institucí či
komunitního koordinátora.
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů
Facilitace Artory. Foto: Linda Kovářová
S činností VTPUP a dalších pracovišť zaměřených na podporu začínajících podnikatelů byli
komunitní koordinátoři a místní realizátoři
seznámeni v úvodu projektu v rámci školení
projektu Pracovní návyky. Konzultace na Jesenicku probíhaly následujícím způsobem. Komunitní koordinátorka vytipovala potenciály,
kterým nabídla konzultaci a pokud byl projeven zájem, požádala je o vyplnění šablony
podnikatelského plánu tzv. Business Canvas.
Tu pak v předstihu zaslala panu Herinkovi
spolu s odkazem na web, facebook, e-shop či
jiný materiál týkající se potenciálu, na jejichž
základě se s nimi mohl seznámit a připravit
si podklady pro konzultaci. Konzultant Jiří
Herinek pak přijel vždy na jeden den do kanceláře projektu v Jeseníku, kde s každým jednotlivým potenciálem konzultoval zhruba 90
minut. Výsledkem takovýchto konzultací bylo
například vytvoření doprovodného programu
pro Café Kafka (tvořivé dílny, vernisáže, přednášky, ranní kluby, kluby pletení) – díky čemuž se rozšířila klientela a podařilo se vytvořit nové pracovní místo pro obsluhu.
Další velmi oceňované konzultace se týkaly
dotačních možností, které zprostředkovávaly
paní Tereza Schreiberová (Artory Šumperk)
a paní Vendula Poláchová (MAS Jesenicko).
Komunitní koordinátorka se s oběma konzultantkami seznámila během svých aktivit
v terénu. Konzultace probíhaly podobnou formou a též bezplatně. Zájemci představili svůj
záměr a paní Schreiberová a Poláchová poradily, jakých dotačních titulů by mohli využít.
Navíc došlo k seznámení a oboustrannému
zprostředkování kontaktů. Komunitní koordinátorka se pak s paní Poláchovou zaměřily
na větší komunitní projekty, konkrétně například „Jednotná propagace Rychlebských hor“
(přes česko – polskou spolupráci), dále „Zemědělský hub Uhelná“ (přes sociální podnikání)
či Land Art (přes česko-polskou spolupráci).
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů 61
Závěr
62
Spolupráce komunitního koordinátora a specialistů
5 Závěr
Metoda podpory vytváření pracovních příležitostí v lokálních komunitách
na základě identifikace rozvojového potenciálu míří na aktivní místní
obyvatele, zástupce institucí i neformálních uskupení a individuálním
přístupem jim pomáhá uvědomit si vlastní možnosti rozvoje s využitím
lokálních zdrojů. Metoda je založena na poznání a podtržení místních
specifik pomocí výzkumu a praktických návrhů jak využít tato zjištění ve
spolupráci s místními aktéry. Na základě výše uvedených příkladů a postupů
tak můžeme zjištění v našem projektu shrnout do několika doporučení:
• P
okud má být aktivizace místních účinná,
je přínosný nestranný přístup k celé lokální komunitě.
• Osvědčilo se, když komunitní koordinátor vstupuje do oblasti nezatížen místními vztahy a konflikty. Je pak schopen díky
dlouhodobému pobytu v lokalitě tyto vztahy nezaujatým pohledem zmapovat, pochopit jejich složité struktury a při své práci
jednotlivé kroky chápat optikou místních.
To mu umožňuje na rozdíl od plošných koncepcí akcentovat při spolupráci s místními
jejich aktivní účast a převzetí spoluzodpovědnosti za rozvoj místa, kde žijí a pracují.
• Nejdůležitějším krokem v tomto procesu
pak byl přechod od pouhého slovního deklarování zájmu konkrétních jednotlivců
či zástupců institucionárních i neformálních uskupení k jejich aktivnímu zapojení
do rozvoje vlastního potenciálu vycházejícího z lokálních zdrojů a odpovídajícího
místním potřebám. V momentě, kdy dojde
k této změně směrem od čekání, že někdo
nedostatek pracovních příležitostí vyřeší,
ke konkrétní činnosti směřující k tvorbě
nového zaměstnání, je z poloviny vyhráno.
• Dále je k dispozici pestrá paleta možností, které pomohou motivovaným místním
k rozvoji jejich potenciálu a možnosti zaměstnání/se. Někde stačí propojení s místními konzultanty či odborníky na dané
téma, jinde facilitovaná diskuse k řešení
místní situace nebo jen upozornění na nějaký lokální „poklad“, kteří místní ve své kaž-
dodennosti již za nic vzácného nepovažují.
• V
ždy se ale osvědčil individuální přístup
ke každému tématu a potenciálu, jeho
kontextualizace a hledání nejlepší cesty
k úspěchu šité na míru konkrétnímu člověku a místu. Z toho, že neexistuje univerzální cesta či seznam kroků, který by zaručeně vedl k očekávanému výsledku, ale spíše
široké spektrum možností, ze kterých si je
potřeba po zralém zvážení vybrat ty, které
se nejlépe hodí pro daný projekt.
Tato metoda byla aplikována současně ve
12 lokalitách v 5 regionech v České republice,
což vytvořilo dostatečný prostor pro zachycení pestrosti potenciálů, pro možnost porovnání i pro přenos inspirativní praxe. Vznikala tak místa jak pro nízko kvalifikované, tak
pracovní pozice vyžadují specifickou odbornost. To může pomoci přitáhnout do periferních lokalit zpět místní, kteří zhodnotili svou
kvalifikaci na trhu práce tak, že za zaměstnáním dojíždějí nebo se rovnou přestěhovali do
větších obcí. V mnoha lokalitách se podařilo
nastartovat nové činnosti, které sice v době
trvání projektu nevedly přímo k vytvoření nového pracovního místa, ale umožnily využít
místní potenciál a zdroje, které do té doby ležely ladem. V budoucnu pak pravděpodobně
povedou i ke vzniku nových pracovních pozic.
Jde tedy o dlouhodobý proces, jehož úspěch je
závislý především na motivaci a aktivitě místních obyvatel, metodika je pak nástroj, který
takovým lidem ukáže možnosti, jak na to.
Závěr65
Závěr jako nový začátek
Zamyšlení na závěr, autor: Ivana Sládková,
odborná gestorka projektu
Svět se dnes mění velmi rychle. Často slýcháme, že žijeme v dynamickém prostředí plném
neustálých změn, zvykli jsme si na trvalý tlak
na růst výroby a spotřeby, pracovní trh klade
důraz především na soutěživost a měřitelné
výsledky. Kvalitu života ale často nejde vyjádřit čísly.
Zrychlování a honba za ziskem spojená s expanzivním rozvojem nových technologií atomizuje společnost a jednotlivec se tak snadno může ocitnout v pasti izolace. Spolu se
vzrůstající proměnlivostí a nahodilostí ve
společnosti roste i nejistota a pocit ohrožení.
Zhoubný vliv má stávající výkonnostní a expanzivní společenské klima také na přírodu:
vytváříme velké množství odpadů, snižujeme
zásoby přírodních zdrojů, způsobujeme snižování biologické rozmanitosti… Je tedy potřeba si přiznat, že pro udržitelnou budoucnost
naší společnosti je určitá sociální/ systémová
změna nutná. Říkáte si možná, jak toto vše
souvisí s nezaměstnaností. Právě ona potřeba změny ve společnosti
směrem k zodpovědnosti a obnovení důvěry
v sebe sama se projevila jako zcela stěžejní
i v rámci práce s problematikou dlouhodobé
nezaměstnanosti. Stopy sociální změny jsme
zachytili v mnoha místech, kde projekt Pracovní návyky probíhal, což bylo převážně na
venkově. Setkali jsme se s lidmi, pro které je
podstatná zodpovědnost, schopnost pomoci
druhému, tolerance, aktivní péče o přírodní
a kulturní bohatství. Mnozí z nich si uvědomují, že jsou součástí celku, kde snaha získat
výhodu na úkor druhých nedává smysl.
Projekt prostřednictvím svých aktivit hledal,
odkrýval a upozorňoval právě na takové hodnoty, které představují často skrytý místní potenciál, který v mnoha případech není vůbec
bezcenný, právě naopak. Ukázalo se, že vnitřní zdroje lidí, obcí, komunit i krajiny existují
a přinášejí řadu nových příležitostí. Zjištění
naznačila, že „na okraji“ lze nalézt zárodky
možného nového způsobu fungování společnosti v budoucnosti, kde se klasická penězi
placená práce stává jen jednou z mnoha životních příležitostí.
Projekt formuje a nabízí kromě klasických
pracovních pozic i nové typy, a to převážně pozice přispívající ke zkvalitnění života lidí, ke
kultivaci krajiny – většinově jde tedy o práce
prospěšné pro přírodu a společnost a ty, které
dnes označujeme slovem alternativní. Věřme,
že se postupně jako společnost i tyto práce
naučíme oceňovat a stanou se rovnocennými
ostatním typům zaměstnání. Věřme, že náš projekt představuje nový začátek na cestě k udržitelnému zaměstnání
a lepší budoucnosti naší společnosti.
Popsané hodnoty a přístupy se zatím mohou jevit jako nepodstatné. Protože činnosti,
za které jste nezaplatili (vy ani nikdo vám)
z dnešního ekonomického pohledu nemají
žádnou hodnotu, jsou bezcenné.
Slovníček pojmů
66Závěr
Slovníček pojmů
Aktér/respondent/informátor – místní
obyvatel, zástupce institucí, jednotlivec se
kterým komunitní koordinátor či specialista
navázali nějaký kontakt, ať už jednorázový
nebo opakovaný.
Antropogenní/Antropizace – vznikající
činností člověka/změny zapříčiněné činností
člověka.
Brownfield – je odborný termín, který čeština přejala z angličtiny a prozatím pro něj neexistuje vhodné české označení. Výraz brownfield, doslova „hnědé pole“, urbanisté používají k označení nevyužívané plochy v městské
zástavbě – může se jednat o plochu, která je
nezastavěná, nebo jsou budovy na ní už opuštěné.
Crowdfunding – je způsob financování, při
kterém jednotlivci přispívají různým finančním obnosem na zajímavé projekty, produkty
či společensky prospěšné aktivity. Na české
scéně patří mezi nejznámější platformy zprostředkující tento způsob financování Hithit.
cz, Startovac.cz či Kreativcisobe.cz
Desertifikace – proces rozšiřování pouští.
Extravilán/intravilán – intravilán je zastavěná plocha obce, kterou však tvoří veškeré
její části (budovy, veřejná prostranství, komunikace, zahrady atd.). Zbytek katastrálního
území obce vně intravilánu (včetně samot,
polností lesů a dílčích staveb) označujeme
jako extravilán.
Lokalizace ekonomiky – cílená morální,
legislativní i ekonomická podpora místně
vlastněným podnikům, které využívají místní
zdroje, zaměstnávají místní lidi a slouží především místním trhům. Podobně kapitál by
měl být investován především místně16.
Meliorace – soubor opatření, které vedou
ke zlepšení půd, které jsou přirozeně málo
úrodné nebo u kterých došlo v důsledku nevhodných zásahů či působením vnějších činitelů ke snížení jejich produkční schopnosti.
Meliorací může být například odvodnění zamokřené půdy nebo naopak zavlažování půd
s nedostatkem vláhy, vápnění silně kyselých
půd či vylehčování těžkých půd.
Neorurál – jako „neorurálové“ bývají označováni obyvatelé venkova, kteří se na vesnici
přestěhovali z většího města, také mohou být
označováni jako „novousedlíci“ nebo prostě
jako „náplava“. Odborný výraz „neorurálové“
označuje především životní styl, který pro
tuto skupinu obyvatel bývá typický, vzhledem
k tomu, že se často jedná o městskou střední
třídu, která na venkov přišla hledat klidnější
a přátelštější prostředí, případně prostor pro
kreativní práci. Jak ukazují některé naše příklady, neorurálové mohou být někdy tahouny
rozvoje v komunitě, protože jim nechybí nová
energie, často se ale také mohou dostat do
konfliktu se starousedlíky, protože nechápou
jejich specifické potřeby, vztah k místu a lokální identitu.
Komunitní lídr – osobnost, kolem které se
daná komunita vytvořila a která se výraznou
měrou podílí na definování jejích cílů a celkově na jejím fungování. Svým příkladem a přirozenou autoritou ovlivňuje okruh dalších
lidí.
16 Johanisova, N.: Lokalizace ekonomiky: pohádka, nebo nutnost? in Sedmá generace 2004
Slovníček pojmů69
Nová divočina – „nová“ divočina vyjadřuje rozdíl proti původní, „staré“ divočině. Tu
v naší krajině reprezentují malé zbytky pralesních rezervací, které existují už stovky
nebo tisíce roků. Nová divočina je mnohem
mladší a vzniká z krajiny, která byla před tím
intenzivně využívaná člověkem.17 Charakteristickým příkladem jsou nyní nevyužívané bývalé vojenské prostory zarostlé novou vegetací. „Stará“ divočina je v našich podmínkách
ojedinělá, proto je vzácná a chráněná. Nová
divočina je většinou vnímaná jako nechtěná
a není až na výjimky chráněná vůbec, přesto
jí v krajině přibývá.18
Ortofotomapa – jedná se mozaiku leteckých
měřických snímků, které jsou umístěny v souřadném systému (XYZ – měřítko – přesné měření) a jsou opraveny (zkresleny) o výškové
poměry daného území (kolmý průmět terénu
do roviny)19. Pedologie/pedologická data – českým
ekvivalentem je půdoznalství neboli věda
o půdách.
Polygon – českým ekvivalentem je mnohostěn. Odborně je definován jako část roviny vymezená úsečkami, které spojují určitý počet
bodů (nejméně tři).
Sídelní kaše – německy siedlungsbrei, anglicky urban sprawl – termín, který označuje
rozpínání našich měst a vesnic do volné krajiny. S tímto pojmem můžeme spojit tzv. „novodobé drancování“ v podobě výstavby tzv.
satelitních městeček, které poté v jejich vyšší
koncentraci vytvoří zmiňovanou sídelní kaši.
Devastace krajiny není zdaleka jediným problémem, který se s fenoménem sídelní kaše
pojí. Je to celá řada dalších problémů od vylidňování center měst a zároveň vytváření oblastí s velmi vysokou hustotou obyvatelstva,
vysoké náklady na pořízení infrastruktury
(údržbu i stavbu většinou hradí obce ze svého
rozpočtu), závislost na automobilu, homogenní zástavba (absence dalších funkcí v blízkém
okolí) a další.20
Sukcese – neboli vývoj a změny nesezónního
charakteru, kdy jde o směrovaný a kontinuální proces kolonizace a zániku populací jednotlivých druhů na určitém místě.
Topomastika – je nauka o místních jménech
(toponymech). Zabývá se jejich vznikem, tvořením, rozšířením a povahou.
Vnitřní periferie – vnitřní periferie jsou sociálně i ekonomicky slabší oblasti, které leží
na okraji rozvojových center, tradičně na hranici dvou či více krajů. Vyznačují se špatnou
dopravní dostupností, stagnací či úpadkem
místního hospodářství, ztrátou obyvatelstva
nebo jeho stárnutím, špatnou vybaveností
technickou a občanskou infrastrukturou, stářím bytového fondu a přítomností specifických sociálních problémů spojených s exkluzí. Izolovanost spolu s nevýhodnou dopravní
polohou je pro investory neatraktivní a navíc
umocňuje závislost těchto oblastí na odlehlém regionálním centru. Stále více se ukazuje, že možnosti rozvoje těchto oblastí závisí
na využití a aktivaci jejich vnitřních zdrojů,
které vedou k větší soběstačnosti území. Mezi
hlavní rozvojové faktory patří kvalita lidského
a sociálního kapitálu. Jinými slovy – možnosti
rozvoje těchto oblastí bezprostředně závisí
na aktivitě místních lidí, jejich angažovanosti
a kvalitě jejich vztahů.
17 Geografické rozhledy 4/09–10, Nová divočina
v české kulturní krajině I., str.12-13. k dispozici na
http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/04/12-13.pdf
18 Geografické rozhledy 4/09–10, Nová divočina
v české kulturní krajině I., str.12-13. k dispozici na
http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/04/12-13.pdf
19 Zdroj: http://www.georeal.cz/cz/produktydata/
ortofotomapa
70
20 Více o problému sídelní kaše v: Pavel Hnilička,
Sídelní kaše – otázky k suburbánní výstavbě rodinných domů, Host, 2012
Slovníček pojmů
Členové výzkumného
týmu a kontakty
7 Členové výzkumného týmu a kontakty
Martina Lískovcová – sociální geografie
Anežka Pelikánová, Libor Čech, Mikuláš Tichý, Helena Humňalová, Roman Krištof,
Jan Cihlář, Veronika Machálková, Lenka Nižňanská, Martin Šmoldas,
Johana Bedřichová, Adam Bedřich, Linda Kovářová – sociální antropologie
Jan Albert Šturma – přírodní vědy (geobotanika)
David Novák, Petr Meduna – historické vědy a archeologie
Filip Kosek, Ondřej Císler, Tomáš Lindovský – architektura a urbanismus
www.pracovninavyky.cz
www.fdv.mpsv.cz
Metodika pro identifikaci rozvojového potenciálu
a vytváření pracovních příležitostí v lokálních komunitách
Konzultace – Ivana Sládková
Koordinace výzkumných týmů – Pavla Burgos Tejrovská, Marie Heřmanová
Zpracování textu – Pavla Burgos Tejrovská
Grafická úprava – Zuzana Dvorská, www.mertli.cz
Vydal: Fond dalšího vzdělávání, Na Maninách 7, 170 00 Praha 7
Praha, 2015
Členové výzkumného týmu a kontakty73
Příloha 1 – Seznam
zpracovaných potenciálů
74
Členové výzkumného týmu a kontakty
8 Příloha 1 – Seznam zpracovaných potenciálů
Ke všem 12 lokalitám byla zpracována Základní mezioborová studie
možností rozvoje území, kde byly rozpracovány všechny potenciály
identifikované výzkumným týmem. V této příloze je ukázán seznam
možných potenciálů identifikovaných v lokalitě města Kyjova.
Zprávy za jednotlivé lokality jsou dostupné zde:
http://www.pracovninavyky.cz/studie-a-zpravy.html.
Vinná turistika Kyjov
Jistým potenciálem k rozvoji může být (možná
lehce paradoxně) vinný sklípek. Ač je Kyjov
jednou ze střediskových obcí produkce
vína na jižní Moravě, pro nezasvěceného
cizince je složité zažít autentické posezení se skleničkou, aniž by akci musel
plánovat týdny dopředu. V tomto případě
se totiž zajímavě kombinují představy turistů
o fungování vinného businessu na jižní Moravě/v Kyjově a realitou. Turisté si představují,
že když přijedou do Kyjova, budou zde veškeré sklepy otevřené „jako obchod“ a budou
moci kdekoliv „posedět“. Zároveň mají téměř
až romantickou představu o vzhledu sklípku
jako malovaného prostoru s vinařem v kroji,
který hosty obchází s koštýřem v ruce. Tato
představa však nebývá naplněna, protože
jsou zde, jako jinde po republice, otevřeny především běžné vinotéky. Problém je v tom, že
většina vinných sklípků je umístěna v okolí
Kyjova a pro větší skupinu může být otevřena
až po osobní domluvě s vinařem. Výsledkem
místní aktivity by tedy mohlo být otevření „autentického“ sklípku v Kyjově, který
by splňoval představy turistů a byl lehce
dostupný.
V souvislosti s vinným turismem by mohla být jistým řešením nová mobilní aplikace „Vinný sklípek Kyjov“, kde by si turista našel, ve kterém sklípku je zrovna
vinař přítomen. Díky tomu by si sklípek
mohl aktuálně zarezervovat přes aplikaci. K aplikaci je však nutný souhlas a součinnost vinařů. Dalším rozvojovým odvětvím by
mohla být také vinařská agroturistika – dobrovolná práce turistů (s dostupným jídlem,
vínem, ubytováním) na vinohradě, zejména
při vinobraní, „cizinci“ by jistě ocenili účast
na procesu výroby vína až po jeho koštování.
Příloha 1 – Seznam zpracovaných potenciálů 77
Muzeum Kyjov / Expozice
Langobardů – Ukázka folkloru „nastálo“
Hrozící sucho a možnosti ke zlepšení situace
Galerie Tichý
Dle zjištění specialistů na přírodní vědy spočívá zásadní problém Kyjova v jeho suchém,
pannonském charakteru. Při přepokládaném
silném snižování srážek a zvyšování teplot
se bude sucho zvyšovat. Přidává se i meliorace všech toků a sucho, jehož výskyt je velmi
pravděpodobný, by tak mohlo mít na krajinu
skutečně drastický dopad.
Expozice Langobardů
Archeologické nálezy z roku 2010 dokládají
na území Kyjova jedno z nejvýznamnějších
center Germánského kmene Langobardů ve
střední Evropě v 6. století. Při výstavbě nákupního centra na okraji Kyjova došlo k objevu
langobardských hrobů. Cenné archeologické
vykopávky jsou prozatím předmětem zkoumání, do budoucna je však žádoucí nálezy
získat zpět. Atraktivita města by se mohla zvýšit zpopularizováním tak významného naleziště vytvořením odpovídající
expozice v Kyjovském vlastivědném muzeu. Inspiraci může čerpat v obdobných
expozicích (např. město Tábor).
Ukázka folkloru „nastálo“
Turisté do Kyjova často zavítají za účelem poznání regionálních tradic a věhlasného (národního) kyjovského kroje. Nicméně přijíždějí
také i v jiný čas než v době konání folklórních
akcí. Řešením, jež by uspokojilo takovou
poptávku, by mohlo být rozšíření muzea
Slováckých tradic, či expozice Slováckého/Kyjovského kroje, a to nejlépe interaktivní a modernější formou než vlastivědné muzeum disponuje v současnosti. Dle
dostupných informací má kyjovské muzeum
rozsáhlý depozitář krojů, který by se dal pro
tyto účely vhodně využít. Další možností
pro přijíždějící turisty by mohla být turistická trasa po místních řemeslnících.
78
Z hlediska poměrně intenzivního propojení obyvatelstva (především pak venkovského charakteru) s půdou (obdělávání
políček, vinařství), lze předpokládat citlivost vůči klimatickým změnám. Vzhledem
k reálnosti hrozby sucha na tomto území
by bylo vhodné uvažovat o celistvé koncepci a podpoře návrhů zadržujících vodu
v krajině. Následující programová období
2014–2020 podporuje operační program Životní
prostředí v prioritní ose 6 právě obnovu vodních
toků, tvorbu protipovodňových a protierozních
opatření i zadržení vody v krajině21. Zlepšování
podmínek pro retenci vody v krajině je ustanoveno také v zákoně o ochraně zemědělského
půdního fondu22 a v zákoně o vodách23. Potenciál vidíme v nákladnější investici, do které by
mohli být zapojeni dlouhodobě nezaměstnaní/
znevýhodnění obyvatelé na trhu práce formou
úpravy veřejné zakázky na „společensky odpovědnou veřejnou zakázku“, s podmínkou účasti
10 % zaměstnanců z této skupiny.
22 § 3 odst. 1 zák. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu:
Hospodařit na zemědělském půdním fondu musí
vlastníci nebo nájemci pozemků tak, aby neznečišťovali půdu a tím potravní řetězec a zdroje pitné vody
škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí
a existenci živých organismů, nepoškozovali okolní
pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické
vlastnosti půdy a chránili obdělávané pozemky podle
schválených projektů pozemkových úprav.
Fotograf Miroslav Tichý je zřejmě nejznámější Kyjovský rodák. Jeho dílo bylo objeveno Švýcarem Buxbaumem okolo roku 2002.
Ten trávil v Kyjově v dětství prázdniny a Miroslav Tichý měl v téže době ateliér v domě jeho
příbuzných. Protože se pohyboval v uměleckém světě, věděl, že Tichého fotografie mají
uměleckou hodnotu. Nicméně schizofrenik
Tichý nijak netoužil po zveřejňování svých
„voyeurských“ snímků. Z tohoto důvodu zřejmě odkázal veškeré své dílo i dům sousedce,
která o něj pečovala ke konci jeho života.24
Nabízel by se potenciál pro vytvoření galerie Tichý, kterou by uvítali jak Tichého
dřívější kyjovští přátelé (skupinka příznivců výtvarného umění okolo galerie
DOMA), tak infocentrum, jež by rádo
nalákalo turisty na nějakou výraznější
kyjovskou atrakci. V současnosti je možné
pouze navštívit Tichého dům (Salon Tichý),
kde jsou některá z jeho (především raných)
děl.
Východiskem pro řešení „galerie Tichý“
by měl být především zájem města či ministerstva kultury o vytvoření odpovídající expozice fotografa, anebo angažovanost ve věci doktora Buxbauma, který má
také vlastnické právo na část Tichého fotografií a je poměrně známý svou aktivní kurátorskou činností.
23 § 27 zák. 254/2001 Sb., o vodách
Vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li
zvláštní právní předpis jinak, zajistit péči o ně tak,
aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů.
Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit,
aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.
24 Celý příběh je poměrně vydařeně ztvárněn
v divadelní hře Tichý Tarzan, jež se již několikátou
sezónu hraje v divadle Husa na provázku. Námět
a obsazení hry je iniciativou kyjovského divadelního souboru Divadlo v karanténě.
21 Vhodná opatření na tocích a nivách: Úpravy
toků a niv, Retenční prostory pro přirozený rozliv.
Opatření v ploše povodí: Průlehy a meze, Stabilizace soustředěného odtoku, Zatravňování, Pěstování
vhodných plodin, Opatření v lesích
Příloha 1 – Seznam zpracovaných potenciálů
Prodejna regionálních produktů/KPZ
V Kyjově byla zdůrazňována potřeba
prodejny regionálních produktů (místního statku), kde by si lidé mohli zakoupit
čerstvé a místní produkty. Ve městě jsou
běžné obchody (Hruška, Kaufland), a ač se
jedná o zemědělskou oblast, vyjma tržiště na
náměstí (po, st, pá, vždy dopoledne) zde chybí nabídka regionálních produktů. Poptávku
lze uspokojit formou bio bedýnek KPZ
(komunitně podporované zemědělství),
menším obchůdkem, či rozšířením stávajících obchodů se zdravou výživou
o místní produkty. Jistě by bylo také žádoucí rozšířit nabídku o místní vína (reprezentativní místo pro prezentaci místních vinařů).
Je zde také velký potenciál rozšířit možnosti
a podnikání v oblasti zpracování ovoce. Bylo
by možné využít přebytky ze zahrádek – meruňky, různé další ovoce, či jablka (křížaly,
náplně do koláčů, jablečné lázně – zkvašení).
Potenciálem je také konzervace ovoce, destilace ovoce a výroba marmelád.
Příloha 1 – Seznam zpracovaných potenciálů 79
Příloha 2 – Seznam
projektů vypracovaných
v průběhu výzkumu
80
Příloha 1 – Seznam zpracovaných potenciálů
Příloha 2 – Seznam projektů vypracovaných v průběhu
výzkumu
Cílem tohoto seznamu je ukázat, jakým způsobem v průběhu projektu
vznikaly jednotlivé nápady, které měly provázat potenciály s konkrétními
pracovními pozicemi. Za tímto účelem specialisté navrhovali tzv.
projektové záměry, které následně konzultovali s komunitními
koordinátory. Všechny projektové záměry byly zpracovány ve stejném
formátu, ale jak je vidět v seznamu níže, v určité fázi zůstala někde
některá pole nevyplněná – projekty se zkrátka rýsovaly v průběhu
práce postupně. Tento seznam zachycuje práci cca v polovině projektu.
V seznamu najdete projekty, které již byly popsány v textu výše (ale mohly
být značně modifikovány), tak i projekty, které nakonec nenašly žádné
uplatnění a nikdo už se jim dále nevěnoval.
1. Komunitní sauna
Umístění v rámci lokality
Náměšť nad Oslavou – rybník Rathan
Zdroj: https://www.google.cz/maps
Zpracovatel
Filip Kosek
Zdůvodnění
Na břehu rybníka Rathan existuje hospůdka
Rákosí, která je velmi využívaná a nabízí se
zde prostor toto využití ještě rozšířit. Plovárna
by byla příliš náročná, nápad je tedy vybudovat saunu, která je nenáročná na vybudování
i provoz (není potřeba povolení, protože je to
na vodě) a měla by využití (nic podobného
v okolí není a jedná se o turistickou oblast).
V Náměšti působí spolek studentů AVU Pro-oko, který by se do projektu mohl zapojit, věnují se podpoře umění, architektury a kultury.
Stručná anotace projektu
Cílem je vybudovat plovoucí saunu, která může
mít v závislosti na provozovateli buď sezónní
nebo celoroční provoz. Sauna musí mít správce,
který se o ni bude starat – mohl by to být zároveň člověk, který si vezme na starosti i její vybudování, spojí se občanským sdružením Pro-oko.
Plánovaný dopad projektu
„Komunitní sauna“ by kromě zvýšení atraktivity lokality pro místní i turisty měla sloužit
i jako netradiční místo setkávání, přilákat
nové návštěvníky i hospůdce, zapojit místní
spolky a občanská sdružení. Příloha 2 – Seznam projektů vypracovaných v průběhu výzkumu 83
Postup realizace
1. domluvit se s rybáři (vlastníci rybníku)
a s městem
2. sejít se s Pro-oko
3. sehnat drobnou investici
4. sehnat provozovatele – možnost je i postavit a nechat to svému osudu, ať to lidi
prostě používají
Odhad materiální a časové náročnosti
Materiálně nenáročné – kamna, pár fošen,
plovák, pet lahve…
Návrh pracovních pozic
provozovatel/manažer
2. Santiniho stavby
3. Industriální krajina v Hranicích
Umístění v rámci lokality
Okolí Žďáru nad Sázavou, vedle poutního
kostela na Zelené hoře – dolní hřbitov momentálně nevyužívaný
Umístění v rámci lokality
Severní – severovýchodní okraj Hranic, celá
industriální zóna na periferii Hranic
Nepřenositelné
•• b
ývalý zájezdní hostinec v Ostrově nad Oslavou
•• poutní kostel Navštívení Panny Marie
v Obyčtově
•• kostel sv. Petra a Pavla v Dolní Bobrové
•• kostel sv. Václava
Zpracovatel
Filip Kosek
Zdůvodnění
Vzešel podnět od KK – Roman Krištof
Výše vyjmenované stavby mají turistický potenciál a jsou nevyužité, málokdo si uvědomuje, že Santini nepostavil ve Žďáru jenom
slavný kostel, ale je tam více jeho dědictví.
Největší potenciál má Dolní hřbitov, který je
hned vedle kostela, ale přitom na něj skoro
nikdo nechodí. Chybí zde také kastelán nebo
nějaký správce objektu, který by případné zájemce pustil dovnitř a ohlídal.
Stručná anotace projektu
Cílem je zpřístupnění staveb veřejnosti,
„vdechnout stavbám současný život“ – například hřbitov by se dal využít k instalacím,
jako galerie… + je nutně potřeba najít kastelána, aby byly vůbec některé objekty přístupné, když už o ně někdo projeví zájem.
Plánovaný dopad projektu
•• zachování staveb a upozornění na jejich
hodnotu
•• celkové zvýšení atraktivity lokality
Postup realizace
Není zatím znám, ale víme, že bude potřeba
domluvit se s majiteli staveb – ne všechny patří městu, při dialogu klást důraz na hodnotu
a nutnost zachování jako architektonických
památek.
Odhad materiální a časové náročnosti
není znám
Návrh pracovních pozic
kastelán- správce hřbitova
84
Příloha 2 – Seznam projektů vypracovaných v průběhu výzkumu
Zdroj: https://www.google.cz/maps
Zpracovatel
Jan Albert Šturma, David Novák, Filip Kosek
řešit, hrozí, že se z této oblasti stane problémové území v rozkladu. Město by proto mělo
začít tento problém řešit a počítat s ním v rozvojovém plánu – proto nabízíme studii.
Postup realizace
V tuto chvíli se musí především zpracovat důkladná studie a vše to zdokumentovat – mezioborová za všechny specializace vč. např. někoho na dopravu, krajinnou ekologii – pod dohledem architekta. Studie může sloužit jako
podklad pro územní plán města a pro granty
a projekty na obnovu území.
Odhad materiální a časové náročnosti
Zpracování studie min. půl roku, jako podklad pro územní řízení stojí cca 200 – 300 tis.
Úkolem je ale hlavně definovat zadání, podnět pro město, aby se tím začalo zabývat – to
je cca měsíc práce pro specialisty a dá se spojit s facilitací...
Návrh pracovních pozic
nevyplněno
Zdůvodnění
Jedná se o rozsáhlé území na severovýchodním okraji Hranic. Tato oblast je odříznutá
od zbytku osídlení, nemá dopravní spojení,
obyvatelé ji nevnímají jako součást města.
Areál je tvořen budovami fabrik, ale většina
z nich je nefunkční, fungují pouze skladovací prostory, cihelna, pila a vápenka. V oblasti
jsou i zbytky zaniklé kultivované krajiny (sad,
cesta). Celou oblast navíc nyní protíná frekventovaná železniční trať, přes kterou nevede žádný přechod, takže je „rozříznutá“ napůl
a v podstatě neprostupná.
Stručná anotace projektu
Navrhujeme vytvořit hloubkovou studii rozvoje území – oblast sama o sobě je zajímavá,
i když tak teď nevypadá a studie by mohla
ukázat na prvky, které se v ní dají ještě teď
zachytit, zachránit nebo rozumně využít, například starý jabloňový sad. V tuto chvíli již
existuje záměr na vybudování chráněné dílny
v části sadu.
Plánovaný dopad projektu
Dopad projektu je myšlen především ve smyslu „zachránit, co se dá“. Po dohodě s majiteli
by se mohly zpřístupnit i ty části území, které
přístupné nejsou. Pokud se situace nebude
Příloha 2 – Seznam projektů vypracovaných v průběhu výzkumu 85
4. „Bajkazyl“ Hranice
Umístění v rámci lokality
Hranice na Moravě, na rohu ulice Mostní
a Kropáčova
Odhad materiální a časové náročnosti
nevyplněno
Návrh pracovních pozic
Nevyplněno
5. MUNA – muniční areál Mikulovice
Umístění v rámci lokality
2 km jižně od obce Mikulovice – lokalita Zlaté
Hory
Zpracovatel
Jan Albert Šturma, Filip Kosek, David Novák
Zdroj: https://www.google.cz/maps
Zpracovatel
Filip Kosek, Johana Bedřichová
Zdůvodnění
Nápad na oživení pravého břehu Bečvy v Hranicích vznikl na podnět KK – Johany Bedřichové. Okolo Bečvy v tuto chvíli vede cyklostezka a křižovatku této cyklostezky s mostem
(Mostní ulice) by bylo možné oživit vybudováním zázemí pro cyklisty – opravnou kol spojenou s kavárnou. Cílem je vytvořit odpočinkové místo se sezónním provozem.
Stručná anotace projektu
Cílem projektu je vybudovat jednoduché zázemí pro cyklisty, kteří využívají cyklostezku. Ta je
v tuhle chvíli funkční a využívaná, projekt by tedy
spočíval pouze v samotném vybudování technického zázemí. Počítá se pouze se sezónním využitím, může se tedy jednat i jenom o stánek, není
potřeba budovat technicky náročné zázemí.
Plánovaný dopad projektu
Plánovaným dopadem projektu je především
oživení pravého břehu Bečvy a zlepšení využitelnosti cyklostezky a také vytvoření sezónní
pracovní pozice pro provozovatele zařízení.
Postup realizace
Prvním krokem bude pokusit se najít provozovatele, který by byl zároveň i investorem,
případě zjistit, zda by bylo možné zajistit potřebnou investici skrze dotaci – pak by stačilo
najít provozovatele, který by nemusel investovat vlastní prostředky.
86
Zdůvodnění
Na využití muničního areálu existuje poptávka ze strany o. s. Brontosaurus – mají areál
ve správě a chtějí zde vybudovat prostor pro
neziskovky, vzniká tam mnoho dalších projektů – dílny, skauti. Občanské sdružení ale
má finanční problémy a bylo by dobré jim
pomoci, pokusit se je udržet při životě – areál
v tuto chvíli funguje a má obrovský potenciál
dalšího rozvoje, do budoucna by mohl snadno být i ziskový. Už v tuto chvíli vytváří areál
udržitelná pracovní místa, ale je potřeba se
koncepčně zamyslet nad jeho rozvojem tak,
aby se stal zcela soběstačným.
Areál je velmi zajímavý i z historického hlediska (vybudovaný wehrmachtem, sloužil
jako ubytování pro odsunuté Němce, jako
kasárna…) – lze ho označit za místo paměti,
které má obrovský význam pro celou oblast.
Stručná anotace projektu
Hlavním cílem projektu MUNA je pomoci
udržet a případně oživit celý areál – celkově
i skrze konkrétní pomoc s jednotlivými menšími projekty (např. vybudování hygienického zázemí – pomůže Filip). Cílem musí být
vymyslet koncept, nastavit jeho financování
tak, aby byl udržitelný a někomu schopnému
ho předat.
Plánovaný dopad projektu
•• udržet areál a podpořit jeho rozvoj – je tam
potenciál generovat pracovní místa
•• zkomercionalizovat areál – projekt by
mohl a měl být finančně soběstačný
•• místo má velký emocionální náboj – zpracovat, filtrovat, využít ho
Příloha 2 – Seznam projektů vypracovaných v průběhu výzkumu
Postup realizace
v rámci možností jednotlivých specialistů:
•• Filip nakreslí sociální zázemí a další možný rozvoj do budoucna a vypracuje rámcový cenový odhad projektu v jednotlivých
fázích
•• Albert a David zpracují studie jako podklady pro další práci – např. nastudovat
historii území, zpracovat – zapojit místní
historiky a archiváře
•• pomoc s propagací – webové stránky
•• podnikatelský plán – vytvoření nabídky
ubytování
Odhad materiální a časové náročnosti
projekt už funguje – bylo by především potřeba zajistit fundraisera
jinak je možné ještě v rámci projekt Pracovní
návyky poskytnout podporu v rámci jednotl.
specializací
Návrh pracovních pozic
Fundraiser – dal by se sehnat skrze SÚPM a je
potřeba zaměstnat i provozovatele areálu
potenciálně, když se podaří zajistit ziskovost areálu, může vzniknout několik dalších
míst – prvním krokem je ale fundraiser
6. Land Art – naučná stezka Rychleby
Umístění v rámci lokality
Račí údolí – část obce Javorník
Zdroj: https://www.google.cz/maps
Zpracovatel
Jan Albert Šturma, David Novák (popř. Filip
Kosek v pozdější fázi)
Zdůvodnění
Existující land artový areál má potenciál dalšího rozvoje – jsou tam zajímavá místa, historické body, místa paměti, které by šlo využít
jako inspiraci – aktualizovat je skrze umění,
přitáhnout k nim pozornost. Vycházíme i ze
zprávy KK- viz výše. Potenciál land artu v Račím údolí naznačen už v 1. výzkumném období a s Lindou na něm existuje shoda.
Stručná anotace projektu
Rozšíření land artového areálu a vybudování
stezky mezi instalacemi, vytipování dalších
zajímavých míst s historickou hodnotou, navázání spolupráce se spolky, které už se na
místě angažují.
Plánovaný dopad projektu
Turismus – zvýšení atraktivity území pro turistický ruch
V oblasti už existuje silné komunitní povědomí a působí zde místní angažované spolky – cílem projektu je také podpořit je, prohloubit spolupráci.
Postup realizace
1. Navázat kontakt s REZ – které tam už působí, místní spolek.
2. Vytipovat místa pro instalaci nových objektů
3. Sestavit plán pro vybudování stezky
Příloha 2 – Seznam projektů vypracovaných v průběhu výzkumu 87
Odhad materiální a časové náročnosti
V tuhle chvíli už areál existuje – podle toho,
co se vymyslí, se uvidí, během jedné sezóny
lze zrealizovat několik nových instalací i stezku – ta by ale (dle toho, jak náročná by se dělala) vyžadovala finanční investici.
Návrh pracovních pozic
Pokud relevantní – může vyplynout z diskuze
s KK
Odhad materiální a časové náročnosti
Nenáročné – veškeré „vybavení“ už je na místě, stačí práce specialistů a popř. KK
Návrh pracovních pozic
Pokud relevantní – může vyplynout z diskuze
s KK
9. Naučná stezka Toužim
Umístění v rámci lokality
Severovýchodní okraj Toužimi, Šibeniční
vrch, kus krajiny cca 2 x 2 km
7. „Íčko“ Karlovice
Umístění v rámci lokality
Plošně po celých Karlovicích, přenositelnost
není možná – reaguje na konkrétní poptávku.
Zdroj: https://www.google.cz/maps
Zpracovatel
Jan Albert Šturma, Filip Kosek, David Novák
Zdůvodnění
Na poptávku pracovníků Informačního centra vznikl nápad vytvořit trasu po méně známých památkách Karlovic. Cílem procházky
mohou být například valašské chalupy, které
jsou nyní v rukou soukromých majitelů a ti
nemají peníze na jejich údržbu – cílem je tedy
i na tento stav upozornit a zachránit je před
chátráním.
Stručná anotace projektu
Specialisté vytvoří dle zadání jednu trasu komentované procházky a sepíší o ní text pro
Informační centrum, který bude publikován
v místním zpravodaji.
Návrh cílů procházky musí proběhnout po domluvě s majiteli objektů.
Plánovaný dopad projektu
Projekt má jednak uspokojit deklarovanou
poptávku ze strany pracovníků Informačního centra a také si od něj slibujeme edukaci
veřejnosti, jak turistů, tak obyvatel Karlovic.
Oblast je hodně turistická, ale jsou v ní i památky, které by stálo za to zachovat a málo
se o nich ví, některé už jsou přímo ohrožené.
Procházka by na tento stav měla upozornit.
Postup realizace
Do 10. 12. dodají specialisté text anotace pro
zpravodaj Íčka, pak bude záležet na další domluvě s nimi.
88
8. Kavárna Bystřice – sociální centrum
Umístění v rámci lokality
Bystřice pod Hostýnem – prostor se hledá
Zpracovatel
Filip Kosek, Adam Bedřich
Zdůvodnění
Podnět přišel od KK – Adam Bedřich – komunitní poptávka po kavárně spojené se sociálním centrem/podnikem.
Stručná anotace projektu
Najít vhodný prostor a vytvořit sociální centrum/kavárnu – prostor pro občerstvení, ale
zároveń spojeno se sociálním podnikáním.
Podrobnější koncept zatím nemáme, reaguje
na poptávku KK.
Plánovaný dopad projektu
Dodá KK – Adam Bedřich.
Postup realizace
Najít prostor a nakreslit návrh (Filip Kosek)
Odhad materiální a časové náročnosti
nevyplněno
Návrh pracovních pozic
Nevyplněno
Příloha 2 – Seznam projektů vypracovaných v průběhu výzkumu
Zpracovatel
Jan Albert Šturma
Zdůvodnění
Projekt by měl zpřístupnit krajinu, která je
teď fragmentarizovaná, její jednotlivé části jsou navzájem neprostupné. Zpřístupnění
krajiny povede také ke zvýšení biologické
diverzity a z hlediska obyvatel k vytvoření
„směru“, kudy se dá jít ven z města – je to hezká krajina, ale nyní tam nelze jít ani na vycházku se psem.
Stručná anotace projektu
Navrhujeme vznik naučné stezky, která se
bude zabývat historií krajiny – stezky, které
budou spojovat jednotlivé body, zprůchodní
krajinu, naruší homogenní pole, která tam teď
jsou a nikdo přes ně ani okolo nich nechodí.
Plánovaný dopad projektu
Dle hesla „Nový směr pro Toužim!“ :-)
Je to okraj sídliště, takže dopadem bude zpřístupnění a rekreační využití krajiny pro lidi,
kteří na něm bydlí.
Postup realizace
1. plán stezky (dokumentace území je už hotová)
2. komunikace s místní samosprávou (starosta)- pokud by dohoda nevyšla, dá se to
udělat i low-cost – např. zas jenom QR kódy
3. domluva s majiteli pozemků (zemědělské
družstvo) – předpoklad jsou úzké pěšinky
na hranici pozemků
4. získání financí – vybudování stezky
Odhad materiální a časové náročnosti
Celý proces trvá zhruba rok, samotné vybudování stezky může proběhnout během léta.
Existují různé varianty finanční náročnosti,
podle toho, jak se stezka udělá – buď velké cedule (dražší varianta – tam se dá třeba domluvit s Lesy ČR). „Low cost“ varianta obsahuje
třeba jenom čísla na malých cedulích odkazující na obsah na internetu nebo nějaká brožurka na obecním úřadě – aktualizovalo by se
jednou za rok... možností jsou také QR kódy,
ale otázka je, zda to zrovna pro obyvatele sídliště má smysl, jestli to používají.
Návrh pracovních pozic
správce stezky – částečný úvazek, spíše přivýdělek, záleží na zvolené variantě (náročnosti)
10. Obecní prošlapávači
Umístění v rámci lokality
Bečov – tam se nyní bude realizovat, potenciálně i v Hranicích a Kyjově
•• je přenositelný!
•• celé město
Zpracovatel
Jan Albert Šturma
spolupracují CHKO Slavkovský les, Botanická
zahrada Bečov
Zdůvodnění
Projekt lze realizovat všude tam, kde je zarůstající krajina. V případě Bečova postupně mizí
středověké lužiny, zahrady a cesty a mělo
by smysl je odkrýt – z důvodu průchodnosti
krajiny nebo z důvodu zachování cenných
a zajímavých biotopů. Důvod je zde i praktický – Bečovská botanická zahrada by měla zájem organizovat prohlídky.
Stručná anotace projektu
Cílem projektu je postupné obnovení péče
o krajinu a návaznost na její historickou strukturu obnovováním starých cest, úvozů, prořezáváním a zprůchodňováním nyní zarostlých
oblastí. Je zde také možnost vytvoření naučné
stezky, ale hlavně jde o to, aby se navázalo na
to, jak se krajina v minulosti využívala. Důraz
Příloha 2 – Seznam projektů vypracovaných v průběhu výzkumu 89
na obnovení stezek pro pěší (ne pro motorová
vozidla nebo cyklisty). Celá oblast se nachází
na území CHKO, takže jakýkoliv zásah musí
být v koordinaci s nimi – z jejich strany je zájem o spolupráci.
Plánovaný dopad projektu
• zvýšení biologické diverzity,
• zvýšení atraktivity pro turismus
• pro místní – lepší průchodnost, atraktivita
i pro obyvatele lokality
Postup realizace
1. vypracování plánu území, detailní dokumentace – ve spolupráci s partnery (CHKO,
Botanická zahrada)
2. konkrétní zásahy v krajině – prořezávání,
„vyšlapávání“ stezek, obnova cest
3. vyškolení prošlapávačů, kteří budou moci
provádět návštěvníky (v zimě údržbář,
v létě průvodce)
Odhad materiální a časové náročnosti
Projekt má smysl jenom pokud je dlouhodobý
a systematický
Kroky 1-3 můžou proběhnout v průběhu jedné
sezóny, počítá se s tím, že se to neudělá celé
najednou, území se musí zpracovat postupně.
Aby to mělo smysl, musí ale běžet třeba 10
let – zásahy do krajiny musí být dlouhodobé,
když se něco začne a potom nedodělá, může
to uškodit
materiál – pila, křovinořez, ovce
popř. materiál k vytvoření naučné stezky – návrh je třeba jenom QR kódy- nebo vymyslet
jiný způsob, ale pokud možno se vyvarovat
velkých cedulí, které krajinu zase naruší
vstupní zaškolení nových pracovníků – poskytne Botanická zahrada.
Návrh pracovních pozic
1 – 2 „ranger“ – bude udržovat krajinu – prošlapavání, prořezávání + průvodce, který tam
bude vodit lidi – ideálně 2 plné úvazky, představa je taková, že tuto pracovní pozici vytvoří Botanická zahrada – protože je potřeba
i trvalý odborný dohled, je zájem i ze strany
samosprávy
Ideální třeba pro lidi předdůchodového
věku – někdo, kdo lokalitu dobře zná, je schopen systematicky pracovat.
90
11. Klášter Teplá
Umístění v rámci lokality
Celý areál Kláštera v Teplé
Zpracovatel
Zatím neurčen – poptávka ze strany KK
a místních
Zdůvodnění
Klášter nyní patří premonstrátům – ti vytvářejí edukativní a informační programy, za tímto
účelem existuje pracovní skupina, financováno z EU. Cílem je vytvoření centra pro budoucí spolupráci. Premonstráti projevili zájem
spolupracovat se specialisty (p. Bartoníček,
projektový manažer, komunikuje s KK) na obnově exteriéru kláštera a dalších zajímavých
míst, popřípadě na vytvoření studie. Uvnitř
areálu kláštera jsou zároveň i další zajímavá místa, kde rekonstrukce nyní neprobíhá
/skleník, park, hřbitov/ – nejsou předmětem
současné dotace, ale jsou velmi atraktivní
a dalo by se s nimi pracovat. Další zajímavé
lokality jsou v okolí a bylo by vhodné je s klášterem propojit /rybník, hrad.../. Problémem
v současnosti je, že nefunguje komunikace
mezi opatem a starostkou Teplé – nabízí se
zde možnost mediace, facilitace. Areál kláštera je pro rozvoj lokality naprosto klíčový.
Stručná anotace projektu
V tuto chvíli není jasné, co přesně by se mělo
dít. Specialisté mohou poskytnout expertízu a provést důkladnější průzkum exteriérů
kláštera a okolí, vytipovat další zajímavá místa, navrhnout naučnou stezku…
Pro začátek musí být hlavním úkolem dostat
k jednomu stolu starostku, opata a p. Bartoníčka.
Plánovaný dopad projektu
– nelze nyní stanovit, bude se odvíjet od konkrétní podoby projektu a lišit se u studie,
stezky... cílem je především rozvoj klíčového
areálu v lokalitě.
Postup realizace
– zprostředkovat jednání mezi opatem, starostkou a p. Bartoníčkem a dohodnout se na
dalším postupu.
Příloha 2 – Seznam projektů vypracovaných v průběhu výzkumu
Odhad materiální a časové náročnosti
nevyplněno
Návrh pracovních pozic
nevyplněno
12. S
ucho v Kyjově – pokus o revitalizaci
lužní krajiny
Umístění v rámci lokality
Týká se celé lokality
Odhad materiální a časové náročnosti
Kromě workshopu je všechno velmi materiálně i časově náročné – běh na dlouhou trať...
Návrh pracovních pozic
Pokud relevantní – může být vyplynout z diskuze s KK. Pracovní místa nevzniknou ze začátku, pravděpodobně ne v průběhu našeho
projektu -ale pokud by se město rozhodlo jít
do úprav, vzniknou různé pozice, bude se stavět...
Zpracovatel
Jan Albert Šturma
Zdůvodnění
Dlouhodobý klimatický trend – sucho na Jižní
Moravě, pro které dlouhodobě se hledá řešení, projevuje se na zemědělství, zahrádkaření.
V okolí Kyjova krajina je meliorovaná – napřímené vodní toky, je tedy nutné se zaměřit na
hledání způsobu navrácení přirozené rovnováhy – krajina prostě potřebuje více vody...
Stručná anotace projektu
Záměrem je
• uspořádat workshop za účasti odborníků – např. Václav Cílek,
• nastartovat drobné krajinné úpravy, které
zvýší retenci vody v krajině
• nastartovat diskuzi o nějakém řešení situace a ukázat, že to může být i díky malým
jednoduchým zásahům
Plánovaný dopad projektu
• zvýšení retence vody v krajině
• částečná revitalizace nivy Kyjovky
• nastavení lepší hospodaření s dešťovou
vodou
Postup realizace
• uspořádání workshopu a exkurzí s Václavem Cílkem
• exkurze do Berlína – případová studie práce s využitím dešťové vody
• vypracování studie
• vytipování pozemků, kde by se daly provést úpravy
• realizace úprav
• propagace celého konceptu – např. cedule,
které informují o tom, proč se úpravy dějí
• monitoring – nutné zjišťovat, zda to krajině pomáhá
Příloha 2 – Seznam projektů vypracovaných v průběhu výzkumu 91
Příloha 3 – Nové
typy pracovních
příležitostí – inspirace
92
Příloha 2 – Seznam projektů vypracovaných v průběhu výzkumu
Příloha 3 – Nové typy pracovních příležitostí – inspirace
Tento seznam zahrnuje příklady různých forem sebezaměstnání anebo
komunitních projektů přispívajících k uplatnitelnosti a zaměstnanosti pro
inspiraci z ČR i zahraničí. Některé z nich již byly zmíněny v textu samotné
metodiky, pro úplnost a přehlednost je ale znovu přikládáme i v této
formě.
Česká republika:
Péče o krajinu a práce v zemědělství:
http://www.mkrumlov.cz/download/aktuality
/13771556325215ba3024ceb.pdf
dborník na pokročilou péči o krajinu:
O
Pracovník vhodný pro tuto činnost potřebuje
být citlivý k přírodě. Odborné zaškolení poskytne vzdělávací kurz k problematice invazí,
k hospodaření s vodou v krajině, zachování
biologické rozmanitosti atp. Jde o novou pozici, která může vznikat na obcích ve spojení
s pozici koordinátora VPP. Obce se často zaměřují pouze na údržbu intravilánu, tato pozice
rozšiřuje péči o krajinu o bezprostřední okolí
obcí. Zásahy do krajiny jsou jak drobného, pravidelného charakteru, tak i jednorázové větší
zásahy, které obce potřebují jednou za čas.
Pro druhý typ činností může vzniknout pracovní četa, kterou bude sdílet více obcí v rámci MAS/mikroregionu. Zaškolení je možno zajistit prostřednictvím kurzu o. p. s. Chaloupky:
http://www.chaloupky.cz/cs/1-ukoncene-projekty-priroda-do-parku-zahrad-a-krajiny.html
Silezika Jesenicko: Nevládní nezisková
organizace Silezika se převážně zabývá vytvářením pracovních příležitostí při krajinotvorných pracích. Pokouší se uplatnit
místní nezaměstnané při zakládání a údržbě
biotopů v širokém významu. Velkou pozornost věnuje zadržování vody v krajině a vytváření drobných vodních ploch v krajině.
V menší míře se soustřeďuje na založení sadů
a liniových společenství na území okresu.
http://silezika.org/uvod-2
robné údržbové / zahradní / domácí práD
ce: Posekání zahrady, naštípání dřeva, drobné stavební, instalatérské práce, např. jak to
nabízí občanské sdružení Levisticum:
http://www.levisticum.cz/sluzby.php
PZ – komunitou podporované zemědělK
ství: Komunitou podporované zemědělství
vytváří poptávku po existenci drobných rodinných farem, které hospodaří s ohledem na
životní prostředí. Zemědělci nevyrábějí potraviny pro anonymní trh s nestabilními cenami,
ale pro konkrétní lidi ve svém okolí, kteří je
respektují jako důležité členy místního společenství. Popis lze najít např. na webu Ekologického institutu Veronika:
http://www.veronica.cz/?id=538http://www.veronica.cz/?id=538
Kdo poradí: http://www.kpzinfo.cz/kontakt/
OOF znamená World Wide OpportuniW
ties on Organic Farms neboli „celosvětově příležitosti na ekologických farmách“:
Jedná se o dobrovolnickou síť spojující farmy,
rodinná hospodářství a zahradnictví, která
hledají dobrovolníky na dočasnou výpomoc.
V rámci zaměstnanosti se dá říci, že WWOF
pomáhá malým zemědělcům v rozjezdu
a v době sezonních prací, takže se nepřímo
podílí na vytváření pracovních míst a hlavně
na rozvoji drobného zemědělství.
http://www.wwoof.cz/
Příloha 3 – Nové typy pracovních příležitostí – inspirace 95
Sociální oblast a volnočasová péče o děti
Místní rozvoj a turistický ruch
Odpady jako zdroj
Komunitní rozvoj a podnikání
Senior taxi: Jde o levnou dopravu pro seniory, dotováno městem. Postupně vzniklo jako
alternativa příspěvku na dopravu, který město dříve poskytovalo.
Model z Moravského Krumlova je popsán zde:
http://www.mkrumlov.cz/download/aktuality/13771556325215ba3024ceb.pdfhttp://
w w w. m k r u m l o v.c z / d o w n l o a d / a k t u a l i t y
/13771556325215ba3024ceb.pdf
http://www.kpzinfo.cz/kontakt/
amoobslužný lesní bar Jesenicko: Jde
S
o bar u lesní trasy, kde nikdo neobsluhuje
ani neinkasuje. Sami si tu uvaříte čaj nebo
na ohni opečete špekáčky. Za konzumaci sami zaplatíte do železné pokladničky.
h t t p s : / / l e s n i b a r. w o r d p r e s s .c o m / a b o u t /
http://extrastory.cz/samoobsluzny-lesni-bar-je-v-cesku-zazrak-chcete-vedet-jak-si-cesi-vedou-v-testu-poctivosti.html
https://www.youtube.com/watch?v=q00SPJ8ZwN8https://www.youtube.com/watch?v=q00SPJ8ZwN8
https://www.youtube.com/watch?v=xCRKkANu8xA
Projekt Kudlanka: Spojuje kreativní lidi,
kteří se snaží dát druhou šanci opuštěným věcem. Recyklaci a transformaci autoři projektu
vnímají jako přístup k životu. Koncept odpady jako zdroj ukazuje možnosti, jak využít nepotřebné věci jiným způsobem. Jde o výrobu
a prodej věcí z recyklovaných materiálů, zde
např. vizitek z tetrapacku, modelů oblečení
z vyřazených starých šatů atp.
https://www.facebook.com/kudlankacom Družstvo Konzum (jako člen skupiny COOP)
z Ústí nad Orlicí: Je mimo jiné také členem
Místní akční skupiny Orlicko. Cílem družstva
je lepší život pro komunitu členů a posilování regionálního uvědomění, družstvo usiluje
o to být nejlepším a trvalým dodavatelem kvalitních – primárně regionálních – potravin pro
rodiny členů a zajišťuje potravinovou obslužnost členů i v nerentabilních menších obcích:
http://www.konzumuo.cz/.
Zdrojovna: Je recyklační dílna, která umožňuje měnit staré či rozbité věci (určené k likvidaci) na něco nového, užitečného. Cílem projektu je předcházet vzniku odpadu a umožnit
staré věci opravovat nebo přetvářet v něco
jiného a posílat znovu do oběhu. Zároveň nabízí veřejnosti možnost si pod odborným vedením něco opravit nebo vyrobit a dozvědět
se, jak šetrněji zacházet s materiály.
http://www.zdrojovna.cz/
Lets Jesenicko: LETS (local exchange trading systems) je alternativní ekonomický (resp.o bchodní) systém, který má za cíl
napomoci místnímu obchodování. Tvoří ho
skupina lidí, kteří k obchodování mezi sebou
nepoužívají normální měnu (např. koruny),
ale měnu vlastní, takovou, kterou si sami vytvořili. Může jít i o místní systém výměnného
obchodu.
Příklad z Jesenicka:
http://www.rozletse.cz/index.php/lets-v-cr
erénní práce – Streetwork – pro děti
T
a mládež v nákladním autě: Do sociálně
vyloučených lokalit v západních Čechách
a na Vysočině začala od dubna 2014 vyjíždět
dvě vozidla, přestavěná na nízkoprahové kluby: http://www.nvf.cz/clanky/terenni-prace-v-nakladnim-aute a související obchod http://
www.restartshop.cz/
nimátor ve volnočasovém klubu pro
A
děti a mládež: Animátor může být zaměstnán např. na obci, vytváří volnočasové programy pro děti i mládež v daném místě. Může
jít o sdílenou pozici pro několik sousedních
obcí. Ideální během období prázdnin, kdy
rodiče ocení jakoukoliv možnost, jak děti zabavit. Pro obce, které pracují s VPP, může jít
o atraktivní alternativu k již zaběhnutým činnostem.
rvalý orientační běh: Jde o turistickou zaT
jímavost – centrum orientačních sportů má
za cíl přiblížit přírodu lidem a lidi přírodě. Zve
do novohradských lesů, kde lze navštívit les
netradičně – cestou necestou. S pomocí speciální mapy, kterou využívají příznivci orientačních sportů, se můžete dostat do míst, kam
by Vás běžné putování lesem asi nezavedlo.
http://www.tjobcb.cz/centrumos/
edělní škola řemesel v obci Stránské:
N
Obec Stránské pořádá kurzy řemesel, kde se
kdokoli může naučit spřádat vlnu na kolovratu, tkát na stavu, péci chléb v opravdové zděné peci, vyrobit z mléka sýr či tvaroh anebo
uplést košík:
http://www.stranske.websnadno.cz/Kurzy-remesel.html
Sdružení Neratov:
Sdružení Neratov, o. s., vzniklo v roce 1992
ve vysídlené pohraniční vsi. Jeho cílem je navrátit život vysídlené obci a obnovit poničené
poutní místo smíření v Neratově, jehož poutní
tradice sahá až do 17. století. Na počátku obnovy místa byl příchod kněze Josefa Suchára,
který se stal hybatelem jeho proměny.
http://www.neratov.cz/o-nas2/historie-sdruzeni-neratov/
http://www.neratov.cz/nase-sluzby/
96
Příloha 3 – Nové typy pracovních příležitostí – inspirace
načku FOREWEAR: Nesou produkty vyZ
robené z nepotřebného oblečení. Projekt
podporuje recyklaci a dlouhodobé využívání
materiálů. Tým FOREWEAR sbírá staré oděvy
na veřejných nebo firemních sbírkách, třídí je
a předává na další využití. Zachovalé oblečení putuje k lidem v nouzi (například klientům
Sue Ryder nebo občanského sdružení Borůvka) a zbytek textilu se zpracovává na netkanou textilii, ze které klienti chráněných dílen
šijí nové výrobky – obaly na sešity, pouzdra na
telefony, tablety apod.
http://www.forewear.cz/
omunitní vzdělávání / komunitní školy:
K
Komunitní vzdělávání zapojuje lidi bez rozdílu věku do života komunity tak, že uspokojuje jejich vzdělávací, sociální, kulturní nebo
rekreační potřeby. Komunitní školy jsou pak
ty školy, které provozují vzdělávání za pomoci
zapojení místní komunity. Komunitní vzdělávání je výzva pro různá společenství, spolky,
organizace i firmy stát se aktivními partnery
ve vzdělávání. Přivádí je dohromady, sbližuje
je a dává možnost popsat problémy, které je
trápí, přemýšlet o nich, řešit je.
http://www.komunitniskoly.cz/
BEC družstvo Šumperk: BEC družstvo pomáhá klientům identifikovat, utvářet a realizovat zásadní změny, které zlepšují podnikatelskou výkonnost především ve venkovském
prostoru. Jde o formu družstevního inkubátoru, kde klienti prakticky poznávají výhody/
úskalí družstevnictví.
http://www.bec-coop.cz/uvod
Příloha 3 – Nové typy pracovních příležitostí – inspirace 97
rojekt Centra sociálně orientovaných
P
inovací: Je zaměřen na využití inovací ve
venkovských regionech vedoucích k nalezení
především vhodných forem podpory (sebe)zaměstnávání osob ohrožených na trhu práce.
Projekt přináší řadu zahraničních zkušeností,
viz Katalog:
http://www.centruminovaci.cz/katalog_inovaci
DIY řemeslný inkubátor: Je dílna „udělej si
sám“. Vytváří prostor rozdělený na pracovní
místnosti dle typu práce – práce se dřevem,
práce s kovy, nátěry a dokončování, garáž
pro opravu motorek a menších automobilů
a místnost pro umělecké činnosti a ruční práce. Každý prostor je vybaven potřebným nářadím a zařízením pro práci s příslušným materiálem. Každý si tam může přijít vyrobit třeba
poličku, vždycky je přítomen řemeslník, který
poradí jak na to a pomůže. Platí se hodinová
sazba za využití:
http://www.diypraha.cz/CZ/how-it-works/
evandulová farma: Mladí manželé pěstují
L
levanduli pod Řípem. Prozatím při zaměstnání. Přitom už přemýšlejí o levandulovém medu
anebo o destilaci levandulové esence, která je
vhodná do svíček, kosmetiky nebo olejů. Na
její výrobě by rádi spolupracovali s některou
lokální firmou. Již dnes spolupracují s roudnickou cukrárnou Dortletka, protože levandule je vynikající ve sladké kuchyni. Manželé
se chtějí spojit s lidmi z regionu, kteří svému
řemeslu rozumí. Díky levanduli a farmářským
trhům, kde ji prodávají, se setkávají se spoustou skvělých a šikovných lidí.
http://www.levandulepodripem.cz
Společenská odpovědnost firem: CSR 2.0
Společenská odpovědnost firem, která je
nově zaměřena na tvorbu sdílené hodnoty
pro společnost i komunitu:
říklad společensky prospěšného neP
tworkingu (Social Impact Networking): Jde o spolupráci společensky prospěšného podniku Kokoza, společnosti Eco Salon
Rolland a charitativního projektu Girls&Business. Cílem je rozvíjet jak komunitní život
skrze městské zahradničení, tak především
pomáhat matkám bez domova, které se ocitly
v nouzi.
http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/
obsah/415/reditele-firem-vybudovali-komunitni-zahradu-v-azylovem-domu-pro-matky-s-detmi/
Další autorské projekty anebo
výrobci představující nové možnosti
sebezaměstnání/ uplatnění v místě:
Grand Gardening využívá zahradničení
jako terapii pro seniory: Domovy pro seniory mají často venkovní prostory, které je
možné transformovat do terapeutické zahrady. Zahradní terapii si lze jednoduše představit jako asistované zahradničení s terapeutem/zahradníkem. Kromě květin a zeleniny
lze pěstovat třeba bio bylinky s příběhem,
které je možné prodat. Terapie se pak stává
výdělečnou činností.
http://bec-coop.cz/grand_gardenbr_ondrej_jahoda
http://www.domovseniorupt.cz/file.php?nid=3388&oid=3427239
http://socialimpactaward.cz/project/grand-garden/
armingterapie jako součást zooterapie:
F
Je v ČR využívána v některých domovech seniorů. Jde o aktivity a terapie za asistence
různých druhů zvířat, kdy se využívá kontaktu a interakce s hospodářskými zvířaty včetně
péče, jejich ošetřování a chovu. Součástí je též
léčba prací na farmě. Farmingterapie využívá
pozitivní interakci mezi člověkem a zvířetem
(ovce, kozy, králíci, lamy, poníci, osli, slepice,
aj.). Farmingterapie má své místo v komplexní rehabilitační péči. V terapii prací na farmě
existují dvě varianty. V prvním případě pečují
klienti o zvířata doma nebo v ústavech, druhá
předpokládá možnost klientů za zvířaty dojíž-
98
Příloha 3 – Nové typy pracovních příležitostí – inspirace
dět na farmu. Jako odměnu si mohou klienti
odnášet jak pocit z dobře vykonané práce,
tak i výdělek ve formě peněz. Terapeutické
farmy ve světě jsou lidmi často vyhledávány
jako prostředí, kde se lidé mohou vracet k základním lidským hodnotám v přirozeném životním prostředí.
I roning Ladies – paní na žehlení: Projekt pomáhá ženám, které nemohou najít práci, protože jsou z různých důvodů vázány na domov
(například proto, že se starají o nemocného
člena rodiny, mají pohybové potíže, neumí
dobře česky apod.). S Ironing Ladies si mohou
přivydělat domácí prací, kterou většinou dobře ovládají, tedy žehlením. Tým Ironing Ladies
vyzvedává prádlo přímo u klientů, odveze ho
ženám, které ho u sebe doma vyžehlí (případně i vyperou) a hotovou zakázku předá zpět
klientům. V Ironing Ladies nejde jen o službu
a výdělek, ale také o sdílení příběhů žen, které mají těžkosti uchytit se na pracovním trhu.
http://ironingladies.cz/
polečensky prospěšný podnik Pragulic:
S
Zaměstnává lidi bez domova jako průvodce po
Praze a nabízí veřejnosti (české i zahraniční)
poznat město z netradiční perspektivy a nahlédnout do světa lidí, kteří žijí na ulici. Mění
tak zažité stereotypy o bezdomovectví a pomáhá lidem bez stálého příjmu k přivýdělku.
http://pragulic.cz/
Sharygator: Je web, který zprostředkovává
pronájem věcí – spojuje lidi, jež něco zajímavého vlastní, s lidmi, kteří si takovou věc
zrovna potřebují půjčit: http://www.sharygator.com/
Třetí rodič: Projekt pomáhá těm, kdo se ocitli v roli nevlastního rodiče:
http://www.tretirodic.cz/
Rekola: Je český systém bikesharingu, tedy
městského sdílení kol. Kola jsou k dispozici
kdekoli ve veřejném prostoru, jejich poloha
i zapůjčení je zprostředkováváno prostřednictvím webové aplikace.
https://www.rekola.cz/
Layno tour: Je cestovka, která se zaměřuje
výhradně na mladé lidi. Jejím prostřednictvím
např. realizují víkendový pobyt pro děti, teenagery a mladé lidi s handicapem. Program pro
handicapované otevřeli dva bratři na základě
potřeby pomáhat a zahraniční inspirace.
http://laynotour.cz/
rojekt Podnikavá škola: Lektoři PodnikaP
vé školy pomáhají českým školám a univerzitám zavádět vzdělávací programy na rozvoj
podnikatelského myšlení a podnikatelských
dovedností. V podnikatelských kroužcích na
základních školách učí žáky kriticky myslet,
vnímat problémy ve svém okolí a nacházet
inovativní řešení. Žáci si tak vyzkouší jak hledat dobrý nápad, vytvořit plán, navrhnout rozpočet, vyrábět reklamu a prodejní strategie,
zkrátka rozjet vlastní firmu přímo ve škole.
http://www.podnikavaskola.cz/
išlici – výroba dřevěných hraček s příP
během (Rychlebské hory): Dřevěné hračky
doplněné tvořivými hrami zážitkového učení
a příběhy vytváří skupina kreativních mladých lidí z Jesenicka:
http://www.pislik.cz/inpage/co-je-to-pislik/
Šípkové víno: Výroba domácích nefiltrovaných přírodních a bylinných vín, které se věnuje česká rodinná firma (Jeseník)
http://www.sipkovevino.cz/
nnea Caffé & shop: Je kavárna s filosofií
E
dávat zákazníkovi na stůl lokální produkty
včetně výrobků ze špaldové mouky anebo
výrobků bezlepkových. Kavárna je i místem
setkávání, autorských čtení apod.
http://www.navstivtejeseniky.cz/cil/ochutnejte-jeseniky-caffe-amp-shop-ennea
https://www.facebook.com/enneaa
Příloha 3 – Nové typy pracovních příležitostí – inspirace 99
estou s Montessori (Jeseníky): Místní iniC
ciativa přispěla ke vzniku Spolku Montessori a vzniku domácí třídy, od roku 2016 budou
fungovat Montessori třídy v rámci ZŠ.
http://www.cestou-s-montessori.cz/
Hnutí Brontosaurus: Dlouhodobě pečuje
o zajímavá přírodní a kulturní místa Jesenicka. Co považují za nejdůležitější je zapálit
nadšení a dobrou vůli u spolutvůrců aktivit,
které přinášejí radost a zároveň prospívají
svému okolí. Brontosauři oživují jedno z nejzajímavějších míst paměti v Jesenických lesích: Munu, někdejší muniční sklad Wehrmachtu a zajatecký tábor, sloužící přes 50
let jako vojenský prostor. Současně obnovují
zaniklou osadu Zastávka v Rychlebech, kde
vyrůstá Hobitín jako příklad přírodního stavitelství v praxi.
http://www.jeseniky-brontosaurus.cz
http://zanikla-osada-v-rychlebech.webnode.cz/
anní kluby Jesenicko: Jde o komunitní
R
setkávání nad kávou a sdílení informací, kontaktů, předávání inspirace a společné hledání
řešení místních problémů:
https://www.facebook.com/pages/Rann%C3%AD-Klub-Jesenicko/1110721875609974
Projekt METRÁŽ: Metráž je tvořivá pracovní dílna určená ženám v nepříznivé sociální
situaci. Projekt spojuje módu a pomoc potřebným.
http://socialnipracovnici.cz/sekce-socialnich-kuratoru/aktuality/pracovni-dilna-metraz
Bezobalový obchod: Jde o obchod, kde
si zákazníci odvažují/odlévají požadované
množství potravin do vlastních přinesených
obalů. Zákazníci kupují jen tolik, kolik potřebují a platí pouze za potraviny, nikoliv za
jednorázová balení, ani za značky, marketing
a reklamy s nimi spojené. Tento typ obchodů
přispívá k bezodpadovému způsobu života.
http://bezobalu.org/
100
Příklady potřebných pozic, kde (zatím)
neznáme konkrétní uvedení do praxe:
Obecní pečovatelka: V současné době, kdy
jedním z hlavních problémů obcí je úbytek
a stárnutí populace, jsou alternativní formy
sociálních služeb velkým tématem. Problémy
seniorů na venkově mají více podob, ale mezi
základní nedostatky patří omezená sociální
interakce a vyžití a zároveň omezená schopnost péče o domácnost, případně zahradu.
Některé obce využívají VPP (veřejně prospěšné práce) cíleně na pozvednutí kvality života seniorů, ale i dalších ohrožených skupin.
Obecní pečovatelka roznáší obědy, komunikuje se seniory, pořádá setkání, čte knihy, pomáhá s žehlením, praním, mytím oken apod.
Tato služba pomáhá samostatnosti seniorů
a prodlužuje tak jejich setrvání v obci před
odchodem do domu s pečovatelskou službou.
Obec tak pomaleji ztrácí obyvatelstvo a zároveň si zachovává kupní sílu.
Obecní „pomahač“: Navazuje na problematiku, která je spojena i se vznikem obecní
pečovatelky. Opět jde o iniciativu obcí, které
našli nové využití VPP, které vede ke zvýšení
kvality života místních obyvatel. Služba funguje na principu solidarity, kdy „pomahač“ pomáhá v domácnostech, které samy na údržbu
domu nestačí (senioři, svobodné matky, handicapovaní,..). Jde hlavně o manuální, fyzicky
náročnou práci – naštípání dřeva, vyčištění
okapů, oprava plotu, drobné opravy v domácnosti. Tento typ služby může být postupně dostupný pro všechny obyvatele ryze komerčně
za předem nastavené ceny. Objevují se ale
i příklady, které poskytují podobný typ služeb,
s tím, že za službu uživatelé platí podle svých
finančních možností a uvážení.
Sdílený fundraiser: Pro neziskovky působící v jedné lokalitě. Společným problémem
neziskových, příspěvkových organizací či
spolků je nedostatek financí pro jejich aktivity. Pro budoucí fungování je potřeba, aby byly
financovány vícezdrojově. Pokud se dokáží
domluvit a najít finance a najmout si společného fundraisera, vzájemně se více propojí
a mohou získat větší projekty.
Příloha 3 – Nové typy pracovních příležitostí – inspirace
Podobně může fungovat i sdílený obchodní
zástupce / účetní / odborník na marketing pro místní zemědělce/řemeslníky.
oordinátor poskytovatelů sociálních
K
služeb: Jde o potřebnou pozici, která mnohde
funguje pouze na v krajském městě. I v menších územích je potřeba člověka, který koordinuje všechny poskytovatele, zjišťuje jejich
potřeby a možnosti. Pomáhá jim, snaží se je
propojovat, aby více spolupracovali.
rostředník pro komunikaci mezi místníP
mi vzdělávacími institucemi, obcí a místními podniky: Často se stává, že profil absolventa místních škol neodpovídá poptávce
trhu práce, přestože odborné zaměření škol
odpovídá ekonomickému odvětví v regionu.
Tato zdánlivě snadno odstranitelná bariéra
způsobuje problémy na obou stranách. Absolventi nemohou najít práci a odchází z regionu
a firmy nemohou najít vhodné zaměstnance.
Netradiční využití dotací Úřadu práce ČR
(společensky účelných pracovních míst
a veřejně prospěšných prací):
Masérka:
(může jít o jakoukoliv jinou živnost)
V tomto případě zafungoval nástroj VPP jako
forma podnikatelského inkubátoru pod záštitou obce. V obci žijící paní, která chtěla
začít s živností masérky, požádala o pomoc
starostku, která ji vzala na půl roku na VPP.
Tři dny v týdnu pracovala pro obec (odměny
pro úředníky, poukázky do tomboly, …) a dva
dny v týdnu si sháněla zákazníky sama. Prostory měla své. Za půl roku si získala klienty
a nyní již funguje samostatně jako živnostnice. Obec tím zamezila, aby se vystěhovala za
prací a zároveň rozšířila služby, které jsou dostupné v obci.
Absolvent:
V tomto případě šlo o místní absolventku krajinné péče, která nemohla najít hned po škole
práci kvůli nedostatku praxe. Mikroregion ji
zaměstnal na půl roku formou VPP. Během
této doby jednotlivým obcím zpracovala plány péče o krajinu. Ona tím získala potřebnou
praxi, obce zase plány, které by za normálních
okolností neměly možnost financovat.
Tento postup lze aplikovat na vícero profesí.
Truhlářská dílna:
V obci byli dva mladí vyučení truhláři, kteří
sháněli práci. Starosta je vzal pod obec na
SÚPM, začali s výrobou mobiliáře do veřejného prostoru – lavičky, koše, cedule pro naučné
stezky, prvky na dětská hřiště. Výrobky získaly v okolních obcích ohlas a následně i odbyt.
Nyní již fungují jako samostatná firma.
alší příklady potřebných činností které
D
lze provozovat v místě: kurzy tradičního vaření z místních produktů, permakulturní kurzy,
škola tradičních ručních prací (s folklórními
prvky či prvky jiné kultury), “Mýdlárna“ – výroba šetrných („nechemických“) čisticích prostředků do domácnosti (mýdla, prací prášky,
jary), pomoc v domácnosti (hospodyně – kuchařka) s péčí o malé děti, doučování, pracovnice na úklid v domácnostech pro zaměstnané rodiče s dětmi, informační síť – web, kde
všechny tyto informace o místních produktech budou (jídlo, práce, výměny...). Přírodní
stavitelství.
Příloha 3 – Nové typy pracovních příležitostí – inspirace 101
Příklady ze zahraničí:
Širší koncepty a mezinárodní sítě:
Hnutí In Transition:
Transition je světové hnutí usilující o větší
soběstačnost, obnovu vazeb v komunitách,
životní styl šetrný k přírodě. Hnutí se zrodilo
ve Velké Británii. Přiložený dokument sleduje
případové studie tří iniciativ – města a okresu Stroud, města Bristol a londýnské městské
části Brixton. Zkoumá reálnou praxi těchto
iniciativ, jejich cíle, organizační strukturu,
financování, jejich konkrétní aktivity, úspěchy, ale i problémy, se kterými se setkávají.
Na základě shromážděných informací se pak
pokouší zhodnotit možnosti a omezení přenositelnosti modelu iniciativ Transition do českého prostředí:
https://www.transitionnetwork.org/transition-moviehttps://www.transitionnetwork.org/
transition-movie
Audio: http://media.rozhlas.cz/_audio/2616963.mp3http://media.rozhlas.cz/_audio/2616963.mp3
Film: In Transition 1: https://vimeo.com/8029815https://vimeo.com/8029815
Film In Transition 2: https://www.youtube.
com/watch?v=FFQFBmq7X84https://www.
youtube.com/watch?v=FFQFBmq7X84
https://www.youtube.com/watch?v=FFQFBmq7X84https://www.youtube.com/watch?v=FFQFBmq7X84
http://udrzatelne.sk/socialne-inkluzivny-projekt-skolska-zahrada-sibirska
Mezinárodní soutěže sociálně inovačních
projektů:
Soutěž Sozial Marie:
http://www.sozialmarie.org/
Social Impact Award:
http://socialimpactaward.net/,
http://socialimpactaward.cz/vitezove-2015
Přehled vznikl v období leden – červenec 2015
sdílením příkladů z projektových lokalit a bude průběžně doplňován dalšími informacemi.
Jakékoli dodatky posílejte na email:
[email protected]
Ashoka Fellows:
https://www.ashoka.org
http://ashoka-cee.org/czech/
Příklady sociálních inovátorů s podporou sítě
Ashoka: Gynekolog, školící a zaměstnávající nevidomé ženy pro vyšetřování rakoviny
prsů; sociální podnikatel Thorkil Sonne, který obrací handicap autismu v konkurenční
výhodu v podnikání a otevírá nové možnosti
dospělým autistům. Založil firmu na testování
softwarů, která zaměstnává schopné dospělé
lidi s autismem a který založil nadaci, která
pracuje s velkou skupinou lidí s autismem.
102
Příloha 3 – Nové typy pracovních příležitostí – inspirace

Podobné dokumenty

Možnosti rozvoje území

Možnosti rozvoje území Předkládaná zpráva je výsledkem práce odborníků v různých oborech – antropologii a sociální geografii, geobotanice a architektuře. Každý z odborníků zkoumal dané území z perspektivy svého oboru a s...

Více

Karlovarský kraj - Toužim, Bečov nad Teplou, Žlutice, Valeč

Karlovarský kraj - Toužim, Bečov nad Teplou, Žlutice, Valeč Předkládaná zpráva je výsledkem práce odborníků v různých oborech – antropologii a sociální geografii, geobotanice a architektuře. Každý z odborníků zkoumal dané území z perspektivy svého oboru a s...

Více

Silva 2010 - Silva Bohemica

Silva 2010 - Silva Bohemica Zvěř je nejvíce ohrožena stále narůstající dopravou. Myslivecká sdružení v  okolí měst hlásí stále narůstající počet srážek dopravních prostředků se zvěří. Mnohde myslivci zvěř neloví, protože zt...

Více

Výroční zpráva za rok 2015 - Městské kulturní zařízení Hranice

Výroční zpráva za rok 2015 - Městské kulturní zařízení Hranice Snahou pracovníků muzea bylo nabídnout výstavy s různou tématikou, aby byl uspokojen co nejširší okruh návštěvníků. Oproti minulým létům byl velký prostor věnován výstavám s regionálním zaměřením -...

Více

TiPy Na aKce

TiPy Na aKce Dvakrát do roka hostí akci Novoměstský krajáč. To je samostatná prezentace produktů s regionálními značkami z celé republiky, potravin i řemeslných výrobků, která není jen prodejní akcí, ale také v...

Více