Svaz chovatelű ćeského strakatého skotu chovný cíl a standard b d

Svaz chovatelů
českého strakatého skotu
chovný cíl a standard
[\
šlechtitelský program
českého strakatého skotu
duben 2007
brozura.indd 16
24.7.2009 9:56:59
Chovný cíl a šlechtitelský program se vztahují na období nejbližších pěti let, tj. zhruba do roku 2012, s výhledem na další období.
1. Výchozí předpoklady
1.1. Tendence evropského chovu strakatého skotu
• V evropských zemích se stále důrazněji prosazuje multifunkční pojetí významu chovu skotu v celé soustavě zemědělství a ochrany i kultivace životního prostředí.
• Strakatý skot, který zaujímá v řadě evropských zemí významný podíl na celkových stavech skotu má
v tomto procesu nezastupitelné postavení. Svým oboustranným produkčním zaměřením se uplatňuje
efektivně ve všech produkčních systémech i oblastech.
• Strategie a ekonomika chovu plemene vychází z předpokladu, dosud v evropských zemích realizovaného, že masná komponenta užitkovosti vyrovnává, do značné míry, rozdíl mléčné užitkovosti oproti
jednostranně zaměřeným dojným plemenům. Týká se to nejen vlastního výkrmu, jehož parametry jsou
shodné se specializovanými masnými plemeny, ale také nebo především výhodného zpeněžování telat
a zástavového skotu.
• Nepříznivý vývoj spotřeby hovězího masa a v souvislosti s tím i produkce a cen jatečného skotu v posledním roce tento předpoklad do určité míry narušil. V předních evropských zemích s chovem strakatého skotu je však patrný již určitý obrat k vyšší spotřebě, produkci i cenám jatečných zvířat a zástavového skotu.
• Evropský trh bude klást stále vyšší nároky na kvalitu a zdravotní nezávadnost produktů chovu skotu.
Tlak veřejnosti bude zdůrazňovat pohodu chovaných zvířat.
• V chovu strakatého skotu se budou stále více prosazovat hlediska fitness, zejména dlouhovýkonnost,
plodnost, průběh porodů, ztráty a vitalita telat apod., jako předpoklad zefektivnění chovu.
1.2. Užitkový typ a směry šlechtění
• Strakatý skot se plně osvědčil, pro svoje všestranné produkční využití, menší náročnost, hospodárnost
chovu a přizpůsobivost, ve všech výrobních oblastech a technologických systémech i pro všechny produkční směry.
• Plemeno bude proto i nadále šlechtěno na kombinovaný užitkový typ, který tvoří společný základ pro
využití jak ve stádech dojeného skotu, tak pro výběr zvířat pro specializovaný masný program.
• Podstatně větší důraz bude kladen v procesu šlechtění na účinné zlepšování kvalitativních parametrů
mléka a masa a na soubor vlastností a znaků, které napomáhají snižování nákladů a zvyšování hospodárnosti chovu (funkčních znaků).
• Významnou rezervou pro zlepšení celkové efektivnosti chovu skotu je všestranné snižování výrobních
nákladů u všech kategorií skotu. Rozhodujícím nástrojem v tomto směru je úroveň řízení jednotlivých
chovů.
• Český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná plemena jsou využívána i v systémech bez tržní produkce mléka. České strakaté plemeno je dlouhodobě šlechtěno, vedle mléčné užitkovosti, i na užitkovost
masnou a dosahuje v ukazatelích masné užitkovosti velmi dobrých výsledků, srovnatelných s masnými
plemeny a jejich kříženci. Do budoucna se předpokládá rozšíření oddílu M plemenné knihy českého
strakatého skotu a využívání části populace v systémech bez tržní produkce mléka.
1.3. Stavy skotu a užitkovost
• Reálně dosažitelnou a efektivní úroveň průměrné mléčné užitkovosti v celé populaci plemene lze odhadnout na cca 6 500 - 7 500 kg mléka. Roční nárůst užitkovosti, vzhledem k současné úrovni, se bude
postupně zpomalovat.
• Předpokládá se proto, že stavy krav plemene se ustálí zhruba na současné úrovni cca 210 000 kusů.
Z toho:
- zapojeno v kontrole mléčné užitkovosti
cca 200 až 205 000 krav
- zapsáno v PK
cca 165 až 175 000 krav
brozura.indd 17
24.7.2009 9:56:59
2. Chovný cíl a standard plemene
2.1. Hlavní směry chovného cíle
Cílem je intenzivní, stabilní a hospodárná produkce mléka a masa vysoké kvality, dosahovaná za přiměřených nákladů. Tyto požadavky charakterizuje:
• Kombinovaný maso-mléčný užitkový typ
• Zdůraznění kvalitativních ukazatelů produkce, zejména:
- u mléka - obsah mléčných složek, počet somatických buněk
• Zdůraznění ukazatelů fitness, zejména: dlouhovýkonnost, snadné porody, vitalita telat, adaptabilita, pastevní schopnost
• Pevná konstituce a dobrý zdravotní stav, zejména mléčné žlázy
• Harmonické a funkční utváření tělesných partií, hlavně vemene a končetin, jemná kostra, střední až
větší tělesný rámec, dobré osvalení a šířkové i hloubkové rozměry
• Střední ranost
2.2. Základní parametry chovného cíle
• Mléčná užitkovost
- prvotelek
- dospělých krav
- obsah bílkovin v mléce nejméně
- obsah tuku v mléce
- délka produkčního využití dojnic
- poměr obsahu bílkovin a tuku v mléce
• Masná užitkovost
- denní přírůstek ve výkrmu býků
- jatečná výtěžnost žírných býků
- třída klasifikace zmasilosti nejhůře R, optimálně U
• Ranost
- věk při 1. zapuštění
- věk při 1. otelení
• Plodnost
- servis perioda
- inseminační index
- březost po I. inseminaci - jalovice
- krávy
- mezidobí
5 600 - 6 200 kg
6 000 - 7 500 kg
3,5 %
4,0 - 4,1 %
4 - 5 laktací
1 : 1,15 - 1,20
1 300 g a vyšší
57 - 59 %
16 - 18 měsíců
26 - 28 měsíců
do 100 dní
do 1,8
60 - 70 %
50 - 60 %
380 - 390 dní
2.3. Standard plemene
-
hmotnost jalovic ve věku 12 měsíců
hmotnost býků ve věku 12 měsíců
hmotnost jalovic při 1. zapuštění
hmotnost v dospělosti
- krav
- býků
výška v kříži dospělých - krav
- býků
340 - 360 kg
500 - 530 kg
420 - 450 kg
650 - 750 kg
1 200 - 1 300 kg
140 - 144 cm
152 - 160 cm
3. Selekční program
3.1. Minimální rozsah sledovaných znaků a vlastností, testování a posuzování
U krav se zjišťují tyto ukazatele a užitkové a funkční vlastnosti:
• původ,
• mléčná užitkovost - kg mléka, obsah tuku, bílkovin a laktózy v %,
brozura.indd 18
24.7.2009 9:56:59
• dojitelnost - u dcer testovaných býků a matek býků - absolutní průměrný minutový výdojek, pro vyhodnocení býka je vyžadováno minimálně 15 dcer
• reprodukční vlastnosti (plodnost) - data a počet zapuštění, zabřeznutí, datum otelení,
• testování plodnosti se skládá ze dvou forem:
- paternální komponenta - podle výsledku zabřezávání po býku v období testovacího připařování,
- maternální komponenta - podle výsledků zabřezávání dcer býka ve stejných úsecích jako KU,
• ranost - věk při prvním otelení
Vlastnosti reprodukce a ranost zvířat jsou hodnoceny na základě údajů v databázích ČMSCH a.s.:
• zevnějšek - u dcer testovaných býků, u matek býků a na žádost chovatele u všech prvotelek ve stádě,
příp. u dalších krav popis jednotlivých tělesných partií podle metodiky, vady zevnějšku, souhrnné hodnocení. Hodnocení zevnějšku a zjišťování základních tělesných rozměrů pro účely KD zajišťují podle
mezinárodně harmonizované metodiky Evropského sdružení chovatelů strakatého skotu (System 97)
bonitéři ČMSCH,
• průběh porodu, vícečetné porody a ztráty telat u všech plemenic, údaje o průběhu porodů jsou shromažďovány na základě prvotní evidence v chovech. Vzhledem k dosud rozdílnému rozsahu a kvalitě
záznamů v chovech nejsou data zatím centrálně vyhodnocována v systému KD,
• genetický typ (DNA) u krav a jalovic, vybraných jako využitelné matky býků, u plemenic pro které
byla uzavřena smlouva na produkci býčků a u krav a jalovic při prodeji embryí a na žádost chovatele
i u dalších jalovic a krav.
Principy metod zjišťování a posuzování vlastností zvířat a jejich plemenné hodnoty a organizace, odpovědné za jejich metodické řízení stanovuje Rozhodnutí komise č. 2006/427 z 20. června 2006, Rozhodnutí
č.94/515/ES z 27. července 1994 a Rozhodnutí Rady č. 96/463/ES z 23. července 1996.
Testování a posuzování znaků mléčné užitkovosti se provádí v systému kontroly užitkovosti (KU) podle
metodiky mezinárodní organizace pro kontrolu užitkovosti ICAR. Zjišťování a sběr dat zajišťují technici plemenářských společností a zpracování Českomoravská společnost chovatelů, a.s. (ČMSCH).
Testu masné užitkovosti podléhají všichni býci zařazení do testovacího připařování. Plemenné hodnoty jsou
stanovovány s využitím dostupných zdrojů. Plemenné hodnoty jsou zveřejňovány a využívány pro potvrzení
o původu v souladu s předpisem Komise 2006/427 ES, je-li dosaženo minimální spolehlivost 50 % a vyšší.
Dílčí plemenné hodnoty jednotlivých znaků jsou použity pro výpočet komplexního selekčního indexu SIC,
jehož složení odpovídá ekonomickému významu jednotlivých sledovaných vlastností a znaků.
Kontrolu dědičnosti zdraví včetně diagnostiky a sledování dědičných poruch zdraví zajišťuje útvar genetiky SVÚ Brno.
Objektivní zjišťování (testování) a posuzování vlastností zvířat, spolehlivý přenos dat a jejich kontrola před
zpracováním v kontrole dědičnosti je základním předpokladem efektivního programu šlechtění. Trvalým úkolem je proto zdokonalování systému kontroly užitkovosti a dalších systémů testování vlastností s vytvořením
zpětné vazby pro zajištění co největší objektivity shromažďovaných dat.
Rozsah sledovaných vlastností a znaků bude dále upřesňován event. rozšiřován podle stupně poznání, vědeckého a technologického pokroku, zájmu a potřeb chovatelů a zpracovatelů.
3.2. Matky býků
• Efektivní stav vybraných matek býků cca 400 - 500 krav, tj. 0,25 - 0,30 % z počtu krav zapsaných
v PK.
• Selekční kritéria a hranice pro výběr matek býků stanovuje pokyn Rady PK - Selekční kritéria matek
býků - otců býků.
• Hodnocení zevnějšku provádí nezávislí bonitéři.
• Výběr matek býků provádí pracovníci Svazu nebo pracovníci oprávněných osob vždy za účasti chovatele.
• Špičkové matky býků, popř. jalovice s vynikající rodokmenovou hodnotou, se doporučuje využít pro
ET.
brozura.indd 19
24.7.2009 9:57:00
3.3. Matky býků - masný program
• Výběr matek býků provádí pracovníci Svazu nebo pracovníci oprávněných osob vždy za účasti chovatele.
- Plemenná příslušnost C1, přednostně vybírat C88 a více
- Minimální výška v kříži - na I. laktaci
min. 140 cm
- Hodnocení osvalení a užitkového typu
min. 80 bodů
- Otec - pozitivně prověřen na masnou užitkovost
3.4. Otcové býků
• Předpokládá se využití otců býků domácí provenience v rozsahu cca 2 - 3 býky ročně; žádoucí je časově omezené využití otců býků na kratší připařovací období, s tím, že otcové býků budou vyhlašováni
v kratších intervalech v průběhu roku.
• Výběr býků z domácí produkce se doplňuje, v potřebném rozsahu, výběrem špičkových býků ze světové
populace fylogeneticky příbuzných strakatých plemen. Výběr probíhá obdobně v kratších intervalech na
základě aktuálních výsledků KD.
• Selekční kritéria a hranice pro výběr otců býků z domácí produkce stanovuje pokyn Rady PK - Selekční
kritéria matek býků - otců býků.
Popis a hodnocení zevnějšku potomstva je provedeno oficiálním lineárním popisem.
Podmínky pro výběr otců býků ze zahraničí:
- otec býků v zemi prověření
• Výběr provádí Rada plemenné knihy na základě komplexního zhodnocení všech uvedených hledisek.
• Výběr a rozsah využití otců býků na vybrané matky býků doporučí Svaz v dohodě s oprávněnými osobami, které následně uzavírají s chovatelem dohodu o produkci býčků.
• Svaz chovatelů zveřejní oficiální seznam býků doporučených pro cílené připařování minimálně dvakrát
ročně.
3.5. Otcové býků - masný program
• Počet otců pro masný program bude vycházet z požadavku trhu
- Plemenná příslušnost C1, přednostně vybírat C 88 a více
- Parametry masné užitkovosti - minimálně na úrovni požadavků pro vyhlášení zlepšovatele masné užitkovosti
- Upřednostňuje se genetická homozygotní bezrohost doložená uznaným chovatelským sdružením
3.6. Produkce a výběr býků do plemenitby
• Býci českého strakatého plemene budou i nadále vybíráni z odchoven, které jsou základem hodnocení
masné užitkovosti v souladu s metodikou kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena a plní současně i funkci přípravy pro plemenitbu a karantény.
• Selekční kritéria a hranice pro výběr býků do plemenitby jsou definovány v metodice kontroly masné
užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena.
• Ročně se předpokládá nákup 180 - 200 býčků do odchoven. To odpovídá, při náročném předvýběru,
produkci cca 230 - 250 býčků a plnému využití stavu MB, včetně ET.
• Zahraniční býci zařazovaní do testace v České republice musí při příchodu na ISB projít základním
výběrem.
• Intenzita výběru býků do plemenitby se bude pohybovat mezi 50 - 60 %, tzn. výběr 85 - 95 býků do
inseminace a využití dalších býků pro přirozenou plemenitbu.
3.7. Testovací připařování
• Ročně se zařazuje do testovacího připařování nejméně 80 býků, převážně z domácí produkce, doplněných omezeným počtem býčků z dovozu, popřípadě z reciproké mezinárodní testace.
• Býci jsou zařazováni do testovacího připařování co nejdříve po výběru a přípravě na inseminační stanici, optimálně do 18. měsíců věku.
brozura.indd 20
24.7.2009 9:57:00
• Rozsah testovacího připařování musí umožnit nejméně 300 zabřezlých plemenic po každém testovaném
býku. Žádoucí je určit pro testovací připařování nejméně 20 % z počtu I. inseminací a uplatnit ho přednostně u prvotelek.
• Po skončení periody testovacího připařování se přeruší využití býka na dobu nejméně 6 měsíců.
3.8. Výběr komplexně prověřených býků zlepšovatelů k opakovanému nasazení
• Intenzita selekce vyhlašovaných býků zlepšovatelů se bude pohybovat na úrovni do 15 % z počtu testovaných v příslušném roce.
• Býky komplexně prověřené zlepšovatele k opakovanému nasazení vyhlašuje Svaz a rozsah jejich využití projednává s oprávněnými osobami.
- Selekční kriteria a hranice pro výběr býků zlepšovatelů k opakovanému nasazení upravuje pokyn Rady
PK - vyhlašování býků zlepšovatelů.
3.9. Výběr a vyhlašování býků zlepšovatelů masné užitkovosti
• Intenzita selekce vybíraných býků zlepšovatelů masné užitkovosti se bude pohybovat do 5 % z počtu
býků testovaných v příslušném roce.
• Býky zlepšovatele masné užitkovosti vyhlašuje Svaz a rozsah jejich využití projednává s oprávněnými
osobami.
• Vybraní býci zlepšovatelé masné užitkovosti jsou určeni k využití jak v systému chovu krav bez tržní
produkce mléka, tak v dojených stádech s kombinovanou užitkovostí.
- Selekční kritéria a hranice pro tuto kategorii upravuje pokyn Rady PK – vyhlašování býků zlepšovatelů.
- Při výběru a vyhlašování býků této kategorie se přihlíží k PH masné užitkovosti a hodnocení zevnějšku
potomstva, zejména v ukazatelích užitkového typu a osvalení.
3.10. Zařazení býků do oddělení M hlavního oddílu
• Oddělení M je vedeno v rámci hlavního oddílu A plemenné knihy pro býky českého strakatého skotu
masného typu.
Podmínky zápisu do oddělení M upravuje pokyn Rady PK - zápis býků masného typu českého strakatého
skotu do oddělení M oddílu A plemenné knihy.
4. Selekce ve stádech
• Širší variabilita vlastností a znaků v rámci celé populace strakatého skotu v ČR i v zahraničí je považována za přednost plemene, která dává jednotlivým zemským populacím i chovatelům dostatečný prostor
pro výběr vhodných typů a korektorů podle vlastních podmínek a záměrů.
• V rámci jednotlivých stád je naopak žádoucí vyšší stupeň unifikace vlastností a znaků, která usnadňuje
selekci a připařování ve stádě.
• Pro zajištění takového modelu selekce je žádoucí definování konkrétního cíle šlechtění ve stádě a dále:
Na úseku připařování:
- skupinové nebo individuální připařování a volba vhodného plemeníka - korektora
- omezení počtu připařovaných plemeníků prodloužené na více let (ve zdůvodněných případech)
Na úseku selekce:
- rozhodující etapu selekce soustředit na období počátku prvé laktace (1. až 2. kontrola, popř. 100 denní
laktace)
- tam, kde je to provozně schůdné, se doporučuje soustředit prvotelky do standardních podmínek samostatné stáje nebo oddílu stáje
- stanovit minimální kritéria chovu pro výběr prvotelek do stáda dojených krav
- vyselektované prvotelky účelně využít
- k tomu účelu zvýšit intenzitu odchovu a zapouštění jalovic na nejméně 36 - 38 % ze stavu dojených
krav
brozura.indd 21
24.7.2009 9:57:00
5. Masný program českého strakatého skotu
Český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná plemena kombinovaného užitkového typu jsou v ČR využívána v systému dojeného i masného skotu. České strakaté plemeno je dlouhodobě šlechtěno, vedle mléčné
užitkovosti, i na užitkovost masnou a dosahuje v ukazatelích masné užitkovosti velmi dobrých výsledků,
srovnatelných s masnými plemeny a jejich kříženci. Rozhodujícími ukazateli v tomto směru jsou: růstová
schopnost, tělesný rámec, podíl tuku ve svalovině, jatečná výtěžnost, schopnost výkrmu býků do vyšší porážkové hmotnosti a nižší podíl kostí. Početnost stáda strakatého skotu umožňuje v řadě zemědělských podniků
zaměřit výrobu, vedle prvořadé mléčné užitkovosti, i na produkci zástavového skotu nebo žír skotu s diferencovanou délkou výkrmu a porážkovou hmotností podle požadavků odběratele.
5.2. Program šlechtění
Určujícím principem programu zůstane i nadále souběžné šlechtění českého strakatého skotu, jako plemene
kombinovaného užitkového zaměření na mléčnou i masnou užitkovost a na hlavní ukazatele fitness, společné
pro oba užitkové směry.
Selekční program se bude i nadále opírat, jak o výběr pozitivně prověřených býků na masnou užitkovost
v rámci komplexního testování, tak o záměrné připařování a produkci býků masného typu pro inseminaci
i přirozenou plemenitbu.
Pro účely záměrné produkce býků masného typu se vybírají:
- Matky býků z dojené populace krav z chovů, které jsou dlouhodobě zapojeny do kontroly dědičnosti
zdraví, vykazují dobré parametry reprodukce a jsou typově vyrovnané. Hlediskem výběru bude zejména
užitkový typ, osvalení, tělesný rámec a plemenná příslušnost (výlučně C1). Přihlíží se k výsledkům KD
masné užitkovosti otce a otce matky.
- Otcové býků z komplexně prověřených a i z býků výrazných zlepšovatelů masné užitkovosti, popř.
z býků fylogeneticky příbuzných strakatých plemen, pozitivně prověřených na masnou užitkovost. Výběr provádí Svaz.
5.3. Testování a posuzování
Pro testování a posuzování masné užitkovosti českého strakatého skotu vlastní užitkovosti i užitkovosti
potomstva je zpracována samostatná Metodika kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogenticky příbuzná kombinovaná plemena vycházející z předpokladu využití všech dostupných zdrojů informací
o masné užitkovosti v souladu s nařízením Komise 2006/327.
6. Vývoj metodických postupů testování, hodnocení a selekce
• Pro základní metodické postupy testování a posuzování a odhadu plemenné hodnoty jsou určující směrnice ICAR a metodiky schválené a přijaté EVF (Evropským sdružením strakatého skotu). O změnách
základních metodických postupů kontroly užitkovosti a zkoušky dědičnosti, odvozených z mezinárodních uzancí rozhoduje Svaz na základě odborné diskuse a vyjádření Svazových orgánů.
7. Kontrola realizace šlechtitelského programu plemene
• Rada PK, jako pracovní orgán Svazu pro řízení PK a šlechtitelského programu, hodnotí na všech svých
zasedáních postup a výsledky realizace šlechtitelského programu v průběhu roku. Na tomto podkladě
přijímá Svaz opatření a zpřesňuje metodické postupy k usměrnění, popř. korekci šlechtitelského programu.
• Komplexní vyhodnocení realizace šlechtitelského procesu za uplynulý rok a porovnání dlouhodobého
vývoje zpracovává Svaz formou ročenky zveřejňované obvykle v I. čísle svazového ZPRAVODAJE
následujícího roku. ZPRAVODAJ je distribuován všem členům PK a všem zainteresovaným chovatelským organizacím. Svaz předkládá souhrnnou zprávu o rozboru šlechtění a realizaci programu MZe ČR
po jejím projednání a odsouhlasení Členským shromážděním SCHČSS.
• Podrobný výklad výsledků je součástí programu každoročního Členského shromáždění SCHČSS, odborných seminářů pořádaných Svazem nebo zájmovými organizacemi na krajské i okresní úrovni.
brozura.indd 22
24.7.2009 9:57:00
8. Obecná ustanovení
Výjimky z jednotlivých ustanovení a parametrů šlechtitelského programu (týká se kriterií pro matky býků,
otce býků a býky zlepšovatele - prověřené KD) může povolit v zásadě jen Svaz.
Pouze při výběru býků do plemenitby v odchovnách je oprávněn o nich na místě rozhodnout i hodnotitel,
určený Svazem. Výjimky mohou být uplatněny pouze ve zdůvodněných případech, kdy je účelné přihlédnout
k vynikající úrovni některé z hlavních vlastností, popř. při zdůvodněných odchylkách od stanovených parametrů u dalších vlastností.
brozura.indd 23
24.7.2009 9:57:00
Svaz chovatelů českého strakatého skotu
METODIKA
LINEÁRNÍHO POPISU A HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU SKOTU
krávy - české strakaté plemeno
A. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
1. Metodika je určena k popisu a hodnocení zevnějšku krav českého strakatého skotu a ostatních plemen
kombinovaného užitkového typu chovaných v České republice.
2. Metodika je v souladu s jednotným systémem popisu a hodnocení exteriéru evropských strakatých plemen skotu kombinovaného užitkového typu, přijatým v rámci Evropského sdružení chovatelů strakatého skotu.
3. Výsledky popisu a hodnocení zevnějšku jsou podkladem pro odhad plemenné hodnoty býků v rámci
kontroly dědičnosti. Využívají se rovněž při výběru matek býků, hodnocení chovů, sestavování připařovacích plánů, zpeněžování skotu a při dalších speciálních příležitostech (výstavy, přehlídky skotu
apod.).
4. Lineární popis a hodnocení exteriéru krav pro účely kontroly dědičnosti býků provádí bonitér, kterému
bylo uděleno osvědčení pro české strakaté plemeno.
5. Součástí lineárního popisu a hodnocení zevnějšku krav, včetně vad tělesné stavby, je zjištění stanovených tělesných rozměrů.
6. Pro účely kontroly dědičnosti musí být v chovu hodnoceno současně 5 dcer více (nejméně 2) plemeníků v zájmu propojení a srovnatelnosti výsledků hodnocení dcer různých otců pro následné statistické
vyhodnocení.
7. Popis a hodnocení krav se pro potřeby kontroly dědičnosti provádí v období 30 - 210 dnů po otelení.
Nejvhodnější doba je cca 3 měsíce po otelení.
8. Popis znaků zevnějšku, zjištěné tělesné rozměry, vady tělesné stavby a celkové hodnocení zevnějšku se
zaznamenávají na předepsaném tiskopise nebo v počítači.
9. Zjišťované tělesné rozměry: obvod hrudi, výška v kohoutku
Tělesné rozměry měřené holí: výška v kříži, délka zádě, šířka zádě v kyčlích a hloubka těla - středotrupí
brozura.indd 24
24.7.2009 9:57:01
B. LINEÁRNÍ POPIS ZNAKŮ ZEVNĚJŠKU
Lineární popis vyjadřuje skutečné utváření daného znaku v době popisu v rámci možných biologických
extrémů, stupnicí 1 - 9 bodů.
1.
Výška (v kříži)
Je charakterizována výškou v kříži a klasifikována 1 - 9 body podle následujících tabulek. Měří se na křížové kosti.
Popis
1
2
3
4
5
6
7
8
9
brozura.indd 25
Mladé krávy
po 1. otelení
do 126
127 - 129
130 - 132
133 - 135
136 - 138
139 - 141
142 - 144
145 - 147
148 a více
Výška v kříži, v cm
Dospělé krávy
po 2. otelení
po 3. otelení
do 128
do 129
129 - 131
130 - 132
132 - 133
133 - 134
134 - 136
135 - 137
137 - 139
138 - 140
140 - 142
141 - 143
143 - 145
144 - 146
146 - 148
147 - 149
149 a více
150 a více
24.7.2009 9:57:01
2.
Osvalení
Požaduje se velmi dobré osvalení, zejména dlouhá kýta, klenutá vně, dovnitř i dozadu (kalhoty), široká a
dobře osvalená bedra a kohoutek. Posuzuje se při pohledu ze strany a zezadu.
Popis
1
3
5
7
9
3.
Charakteristika - kýta / profil
slabě vyvinutá / velmi konkávní
středně vyvinutá / konkávní
dobře vyvinutá / rovný
výrazná / konvexní
velmi výrazná / velmi konvexní
Délka zádě
Je charakterizována vzdáleností mezi kraniálním ukončením hrbolu kosti kyčelní a kaudálním ukončením
hrbolu kosti sedací. Měření se provádí hůlkovou mírou z boku zvířete. Při výrazném osvalení (ztučnění) se
měří vždy silným přitlačením míry.
Popis
1
2
3
4
5
6
7
8
9
brozura.indd 26
Krávy po 1. otelení
do 45
46 - 47
48 - 49
50 - 51
52 - 53
54 - 55
56 - 57
58 - 59
60 a více
Délka zádě v cm
Krávy po 2. a dalším otelení
do 47
48 - 49
50 - 51
52 - 53
54 - 55
56 - 57
58 - 59
60 - 61
62 a více
24.7.2009 9:57:03
4.
Šířka zádě (v kyčlích)
Je charakterizována vzdáleností mezi vnějším ukončením hrbolů kosti kyčelní (největší šíře). Měření se
provádí hůlkovou mírou zezadu. Při výrazném osvalení (ztučnění) se měří obdobně jako u délky zádě.
Popis
1
2
3
4
5
6
7
8
9
5.
Šířka zádě v cm
Krávy po 1. otelení
do 44
45 - 46
47 - 48
49 - 50
51 - 52
53 - 54
55 - 56
57 - 58
59 a více
Krávy po 2. a dalším otelení
do 47
48 - 49
50 - 51
52 - 53
54 - 55
56 - 57
58 - 59
60 - 61
62 a více
Sklon zádě
Je charakterizován odchylkou spojnice dorsálního ukončení hrbolu kosti kyčelní a hrbolu kosti sedací od
vodorovné roviny procházející hřbetní linií. S ohledem na plemennou charakteristiku se za průměr považuje
mírně skloněná záď. Posuzuje se při pohledu ze strany.
Popis
1
2
3
5
7
9
brozura.indd 27
Charakteristika
výrazně zdvižená záď nad +3 cm
zdvižená záď +1 až +3 cm
rovná záď 0 cm
mírně skloněná záď -4 až -5 cm od vodorovné roviny
znatelně skloněná záď -9 až -13 cm
výrazně sražená záď více než -18 cm
24.7.2009 9:57:06
6.
Hloubka středotrupí
Je charakterizována hloubkou hrudníku, měřenou a posuzovanou od hřbetní linie v místě nasazení posledního žebra ke spodině břišní. Posuzuje se absolutní hloubka středotrupí, nikoliv ve vztahu k výšce v kohoutku
nebo v kříži. Měří se hůlkovou mírou.
Popis
1
2
3
4
5
6
7
8
9
7.
Hloubka středotrupí v cm
Krávy po 1. otelení
Krávy po 2. a dalším otelení
do 63
do 66
64 - 66
67 - 70
67 - 70
71 - 74
71 - 74
75 - 78
75 - 78
79 - 82
79 - 82
83 - 86
83 - 86
87 - 90
87 - 90
91 - 94
91 a více
95 a více
Postoj zadních končetin (úhel hlezenního kloubu)
Je charakterizován zaúhledním zadních končetin v hlezenním kloubu. Posuzuje se při pohledu ze strany. Při
nestejném postavení se posuzuje horší končetina.
Popis
1
3
5
7
9
brozura.indd 28
Charakteristika
výrazně strmý postoj (otevřené hlezno)
strmý postoj
normální zaúhlení zadních končetin (úhel 150 - 155 o)
větší zaúhlení zadních končetin (šavlovitý postoj)
výrazně šavlovitý postoj
24.7.2009 9:57:08
8.
Charakter hlezenního kloubu
Posuzuje se při pohledu zezadu jednak míra vyklenutí směrem dovnitř a ven, pohmatem pak stupeň houbovité struktury. Pokud jsou otoky kloubů patrné pouze na jedné končetině, považují se za způsobené ustájením
a neposuzují se. Pokud jsou na obou končetinách, považují se za podmíněné dědičnou dispozicí a popisují se
podle skutečného stavu.
Popis
1
3
5
7
9
9.
Charakteristika
lymfatické (výrazně houbovité)
hrubé (houbovité) mírně dovnitř vyklenuté
normálně vyklenuté (bez houbovitých struktur)
normálně utvářené – suché
velmi suché – jemné
Spěnka
Je charakterizována sklonem spěnky a pevností vazů. Délka spěnky se v popise nezohledňuje.
Popis
1
3
5
7
9
brozura.indd 29
Charakteristika
velmi měkká - silně uvolněné vazy (prošlápnutá), šikmý sklon spěnky
měkká - uvolněné vazy, šikmý sklon spěnky
normální utváření spěnky - mírně pérující
mírně strmá
velmi strmá - příliš strmý sklon spěnky, až svislé postavení, překlubování
24.7.2009 9:57:10
10.
Paznehty
Popisuje se výška patky paznehtu zadní končetiny v cm. Výška je zjišťována odhadem při pohledu ze strany u paznehtu s horším utvářením.
Popis
1
2
3
4
5
6
7
8
9
11.
Charakteristika
1 cm a nižší
1,5 cm
2 cm
2,5 cm
3 cm
3,5 cm
4 cm
4,5 cm
5 cm a vyšší
Délka vemene (předních čtvrtí)
Popisuje se utváření předních čtvrtí, jejich délka od středu vemene a upnutí při pohledu ze strany. Za střed
vemene se považuje brázda mezi předními a zadními čtvrtěmi, a pokud není zřetelná, tak střední vzdálenost
mezi předními a zadními struky. Posuzuje se vzdálenost této linie k přednímu upnutí vemene na spodině břišní.
Popis
1
3
5
7
9
brozura.indd 30
Charakteristika
velmi krátké přední čtvrtě
krátké přední čtvrtě
průměrná délka a upnutí předních čtvrtí
delší, dobře upnuté čtvrtě
velmi dlouhé, pevně upnuté čtvrtě s plochým přechodem na břišní stěnu
24.7.2009 9:57:12
12.
Délka zadního upnutí
Popisuje se utváření zadních čtvrtí, jejich délka od středu vemene a upnutí při pohledu ze strany. Za střed
vemene se považuje brázda mezi předními a zadními čtvrtěmi, a pokud není zřetelná, tak střední vzdálenost
mezi předními a zadními struky. Posuzuje se vzdálenost této linie k zadnímu upnutí vemene.
Popis
1
3
5
7
9
13.
Charakteristika
velmi krátké
krátké
střední
dlouhé
velmi dlouhé
Nasazení vemene (zadní upnutí)
Popisuje se výška upnutí zadních čtvrtí při pohledu ze zadu. Je charakterizována absolutní vzdáleností od
spodního okraje vulvy k místu upnutí vemene (vnější řasy). Vzdálenost se zjišťuje měřením nebo odhadem.
Popis
1
3
5
7
9
brozura.indd 31
Charakteristika
velmi nízko upnuté (vzdálenost vulva - řasa - více než 40 cm)
níže upnuté
průměrně upnuté (30 cm)
vysoko upnuté
velmi vysoko upnuté (méně než 20 cm)
24.7.2009 9:57:13
14.
Závěsný vaz
Popisuje se výraznost a nasazení závěsného vazu při pohledu zezadu. Rozhodující je hloubka středu brázdy
rozdělující zadní čtvrtě mezi struky (prolomení vemene).
Popis
1
3
5
7
9
15.
Charakteristika
nezřetelný závěsný vaz - báze vemene bez přerušení
závěsný vaz málo zřetelný, nedosahuje do poloviny vemene
závěsný vaz zřetelný, dosahuje do poloviny vemene
závěsný vaz zřetelný po celé délce vemene
výrazný závěsný vaz po celé délce vemene, výrazné rozdělení vemene
Základna vemene (hloubka)
Je charakterizována postavením spodní linie vemene k myšlené přímce, vedené vodorovně středem hlezna.
Posuzuje se při pohledu ze strany i u krav na I. laktaci.
brozura.indd 32
Popis
1
3
5
7
Charakteristika
spuštěné, pytlovité vemeno
uvolněné vemeno, spodní linie pod úrovní hlezenního kloubu
základna vemene je 4 cm nad úrovní hlezenního kloubu
dobře upnuté vemeno, spodní linie je 9 - 10 cm nad úrovní hlezenního kloubu
9
vysoko zavěšené vemeno, spodní linie je vysoko (15 a více cm) nad úrovní hlezenního kloubu
24.7.2009 9:57:15
16.
Rozmístění předních struků
Posuzuje se poloha umístění struků na předních čtvrtích vně od podélné brázdy vemene při pohledu zeza-
du.
Popis
1
3
5
7
9
17.
Charakteristika
struky až na vnějším (laterálním) okraji čtvrtí
struky vně od středu čtvrtě
struky umístěné ve středu čtvrtě
struky blíže k podélné brázdě vemene
struky velmi blízko k podélné mediální brázdě vemene
Postavení struků
Je charakterizováno odchýlením předních struků od svislé osy směrem ven nebo dovnitř při pohledu ze
zadu.
Popis
1
3
5
7
9
brozura.indd 33
Charakteristika
výrazně vychýlené od středu vemene do stran
mírně vychýlené od středu vemene do stran
kolmé
mírně vychýlené do středu vemene
výrazně vychýlené do středu vemene
24.7.2009 9:57:17
18.
Úhel předního upnutí vemene
Hodnotí se úhel mezi prvními deseti centimetry předního vemene a kolmicí k břišní stěně. Posuzuje se při
pohledu ze strany. Přední vemeno by mělo být pevně upnuté a tak by se při chůzi mělo co nejméně pohybovat
do stran.
Popis
1
3
5
7
9
19.
Charakteristika
úhel upnutí pod 30 º
úhel upnutí pod 45 º
úhel upnutí 45 º
úhel upnutí nad 45 º
úhel upnutí 80 º
Délka struků
Je charakterizována délkou předních struků. V případě nestejné délky je pro posouzení rozhodující delší
struk.
Popis
1
3
5
7
9
brozura.indd 34
Charakteristika
velmi krátké struky (méně než 1,5 cm)
krátké struky (3 cm)
střední délka struků (5 cm)
delší struky (7 - 8 cm)
velmi dlouhé struky (více než 12 cm)
24.7.2009 9:57:20
20.
Tloušťka struků
Měří se na základně předního struku.
Popis
1
3
5
7
9
Charakteristika
výrazně malá tloušťka - do 2 cm
malá tloušťka - 2 cm
normální tloušťka - 2,5 cm
větší tloušťka - 3 cm
výrazně větší tloušťka - nad 4 cm
Souhrn rozmezí popisu zevnějšku - české strakaté plemeno
Znak
Výška v kříži
Osvalení
Délka zádě
Šířka zádě
Sklon zádě
Hloubka středotrupí
Postoj zadních končetin
Charakter hlezenního kloubu
Spěnka
Paznehty – patka
Délka vemene – přední čtvrtě
Délka zadního upnutí
Nasazení vemene – upnutí
Závěsný vaz
Základna vemene – hloubka
Rozmístění předních struků
Postavení struků – vychýlení od středu
Délka struků
Tloušťka struků
Počet bodů
1
9
malá
velká
slabé
vynikající
krátká
dlouhá
úzká
široká
zdvižená
sražená
mělké
hluboké
strmý
šavlovitý
lymfatický
suchý
měkká
strmá
nízká
vysoká
krátké
dlouhé
krátké
dlouhé
nízko
vysoko
nezřetelný
výrazný
spuštěné
vysoko zavěšené
na vnějším okraji
u podélné brázdy
do stran
do středu
krátké
dlouhé
slabé
silné
C. VADY TĚLESNÉ STAVBY
a) součástí popisu zevnějšku krav je záznam zřetelného výskytu vyjmenovaných tělesných vad
b) výskyt vady se uvádí v předepsaném tiskopise přiděleným číslem vady
c) zvlášť výrazný výskyt vady se označí v tiskopisu zakroužkováním příslušného čísla vady a ve výsledcích se započítává jako dvojnásobný výskyt vady
brozura.indd 35
24.7.2009 9:57:21
Číslo vady
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
Popis vady
volná lopatka
zaškrcený hrudník za lopatkou
měkký hřbet
volná bedra
úzká záď
střechovitá záď
výrazně předsazená přední končetina (vyplecená)
hrubé vady postoje a utváření přední končetiny
kravský postoj
uvolněné mezipaznehtní vazy
keloid
torze paznehtu
rozštěpení paznehtu
hrubé končetiny
edematické vemeno
stupňovité vemeno
nedostatečně žlaznaté vemeno
kuželovité struky
nálevkovité struky
přídavný pastruk
mezistruk
pastruk s vývodem
ostatní pastruky
D. CELKOVÉ HODNOCENÍ
Zahrnuje hodnocení 4 výsledných charakteristik užitkového typu a zevnějšku.
Hodnocení výsledné charakteristiky je stanoveno pomocí výstupu z kapesního počítače - psionu. Výsledný
počet bodů charakteristik rámec, osvalení a vemeno může bonitér upravit nahoru i dolu pěti body, u končetin
může provést korekci deseti bodovou.
1. Rámec
Představuje souhrnné vyjádření čtyř měřených znaků, přičemž pro jednotlivé znaky jsou pevně stanoveny
váhy.
Váhy pro znaky při hodnocení rámce:
výška v kříži:
30%
hloubka středotrupí: 30%
délka zádě:
20%
šířka zádě:
20%
2. Osvalení
Požaduje se velmi dobré osvalení, zejména dlouhá kýta, klenutá vně, dovnitř i dozadu (hloubka a klenba
zadní kýty, kalhoty), široká a dobře osvalená bedra a kohoutek.
Celkové hodnocení osvalení je vyjádřeno převodem z devítibodového lineárního popisu na stobodový systém celkového hodnocení.
3. Končetiny
Posuzuje se utváření končetin, jejich postavení, zaúhlení a celková mechanika pohybu.
Požadují se:
suché končetiny se zřetelnými, přiměřeně silnými a pevnými kostmi a klouby, s výraznými a pevnými šlachami, s pravidelným a širokým postojem. Zadní končetiny dobře zaúhlené, od hlezna ke spěnce téměř kolmo postavené k zemi, s výraznými a jemnými hlezny. Spěnky pevné, středně dlouhé a pružné, svírající
s vodorovnou rovinou úhel cca 55.
brozura.indd 36
24.7.2009 9:57:23
paznehty pevné, dobře vázané, sevřené nebo jen mírně rozevřené, zaoblené s úhlem přední stěny 45 a s přiměřeně vysokou patkou, bez mezipaznehtních výrůstků. Chůze pravidelná s prostorným krokem.
Celkové hodnocení musí být v souladu s popisem zaúhlení zadní končetiny, utvářením hlezna a spěnky.
Váhy pro znaky při hodnocení končetin:
charakter hlezenního kloubu
20%
postoj zadních končetin
30% (optimum 5-6 bodů)
spěnka
30% (optimum 5-6 bodů)
paznehty - patka
20% (optimum 5-8 bodů)
4. Vemeno
Posuzuje se tvar vemene, jeho struktura, délka a šířka, pravidelnost utváření, upevnění a přechod na spodinu břišní, tvar, velikost, zakončení, postavení a rozestavění struků. Přihlíží se rovněž k výraznosti žilného
systému vemene.
Požaduje se:
tvar - polovejčitý s pravidelným utvářením a velikostí čtvrtí, bez výrazného bočního dělení a dělení předních
čtvrtí.
upnutí - dlouhé, prostorné vemeno pevně upnuté ke spodině břišní, s vysokým a pevným upnutím zadních
čtvrtí, s prostorným mléčným zrcadlem, s plochým přechodem předních čtvrtí na břišní stěnu, s výrazným a dlouhým závěsným vazem.
struktura - měkká a elastická, bez přebytečné tkáně a edémů, s jemnou a měkkou kůží, s výrazným a zřetelným žilným systémem.
struky - stejně velké a utvářené, středně dlouhé (5 - 7 cm) a široké (2,5 - 3 cm), válcovité s oblým zakončením,
kolmo postavené, dostatečně vzdálené od sebe, při pohledu ze strany umístěné uprostřed čtvrtí, při pohledu ze zadu mírně dovnitř čtvrtí, rozestavěné do čtverce. Při výskytu závažných pastruků (přídavných
struků, mezistruků a pastruků s vývodem) nebo při zjištění strukové píštěle může být vemeno hodnoceno nejvýše 6 body.
Celkové hodnocení musí být v souladu s popisem délky vemene, předních čtvrtí, nasazení - upnutí, závěsného
vazu, základny vemene, postavení, délky a tlouštky struků.
Váhy pro znaky při hodnocení vemene:
délka vemene - přední čtvrtě
30%
základna vemene - hloubka
30%
nasazení vemene - zadní upnutí
30%
závěsný vaz
10%
Bodové vyjádření celkového hodnocení zevnějšku:
Hodnotí se počtem bodů v rozmezí 50 - 100 za každou výslednou charakteristiku. Jednotlivé charakteristiky se přepočítávají podle uvedeného maximálního zastoupení bodů (tabulka č.1), které je stanoveno podle
zásad šlechtitelského programu chovu českého strakatého skotu v České republice.
Tabulka č. 1
Kategorie
Rámec
Osvalení
Končetiny
Vemeno
CELKEM
Body
35
25
10
30
100
Stanovení výsledné třídy
Na základě celkového počtu bodů (součet bodů v jednotlivých charakteristikách) - viz. tabulka č. 2 - jsou krávy zařazeny do šesti výsledných tříd zevnějšku podle klíče - viz. tabulka č. 3.
brozura.indd 37
24.7.2009 9:57:23
Tabulka č. 2
Třída
E
VG
G+
G
F
P
brozura.indd 38
Počet bodů
100
99
98
97
96
95
94
93
92
91
90
89
88
87
86
85
84
83
82
81
80
79
78
77
76
75
74
73
72
71
70
69
68
67
66
65
64
63
62
61
60
59
58
57
56
55
54
53
52
51
50
0,10 / 10 %
10,0
9,9
9,8
9,7
9,6
9,5
9,4
9,3
9,2
9,1
9,0
8,9
8,8
8,7
8,6
8,5
8,4
8,3
8,2
8,1
8,0
7,9
7,8
7,7
7,6
7,5
7,4
7,3
7,2
7,1
7,0
6,9
6,8
6,7
6,6
6,5
6,4
6,3
6,2
6,1
6,0
5,9
5,8
5,7
5,6
5,5
5,4
5,3
5,2
5,1
5,1
0,25 / 25 %
25,0
24,8
24,5
24,3
24,0
23,8
23,5
23,3
23,0
22,8
22,5
22,3
22,0
21,8
21,5
21,3
21,0
20,8
20,5
20,3
20,0
19,8
19,5
19,3
19,0
18,8
18,5
18,3
18,0
17,8
17,5
17,3
17,0
16,8
16,5
16,3
16,0
15,8
15,5
15,3
15,0
14,8
14,5
14,3
14,0
13,8
13,5
13,3
13,0
12,8
12,5
0,30 / 30 %
30,0
29,7
29,4
29,1
28,8
28,5
28,2
27,9
27,6
27,3
27,0
26,7
26,4
26,1
25,8
25,5
25,2
24,9
24,6
24,3
24,0
23,7
23,4
23,1
22,8
22,5
22,2
21,9
21,6
21,3
21,0
20,7
20,4
20,1
19,8
19,5
19,2
18,9
18,6
18,3
18,0
17,7
17,4
17,1
16,8
16,5
16,2
15,9
15,6
15,3
15,0
0,35 / 35 %
35,0
34,7
34,3
34,0
33,6
33,3
32,9
32,6
32,2
31,9
31,5
31,2
30,8
30,5
30,1
29,8
29,4
29,1
28,7
28,4
28,0
27,7
27,3
27,0
26,6
26,3
25,9
25,6
25,2
24,9
24,5
24,2
23,8
23,5
23,1
22,8
22,4
22,0
21,7
21,4
21,0
20,7
20,3
20,0
19,6
19,3
18,9
18,6
18,2
17,9
17,5
24.7.2009 9:57:24
Tabulka č. 3
Počet bodů
90 - 100
85 - 89
80 - 84
75 - 79
65 - 74
64 a méně
Výsledná třída
E - excelentní
VG - velmi dobrá
G+ - dobrá plus
G - dobrá
F - vyhovující
P - nevyhovující
Krávy na I. a II. laktaci mohou být zařazeny nejvýše do výsledné třídy VG (velmi dobrá), s počtem bodů
nejvýše 89.
V plemenářské dokumentaci se výsledky celkového hodnocení vyjadřují uvedením výsledné třídy a celkového počtu bodů, případně se uvádí společně s počtem bodů za každou charakteristiku v pořadí:
rámec - osvalení - končetiny - vemeno
E. TĚLESNÉ ROZMĚRY
U krav hodnocených v kontrole dědičnosti plemenných býků se stanovují následující tělesné rozměry:
výška v kříži
výška od země k nejvyššímu bodu předního okraje křížové kosti (na spojnici
hrbolů kyčelních)
hloubka těla, středotrupí
měří se v místě nasazení posledního žebra od hřbetní linie ke spodině břišní
délka zádě
vzdálenost mezi kraniálním ukončením hrbolu kosti kyčelní a kaudálním ukončením hrbolu kosti sedací
šířka zádě v kyčlích
vzdálenost mezi vnějším ukončením hrbolu kosti kyčelní (největší šířka)
výška v kohoutku
výška od země k nejvyššímu bodu kohoutku
obvod hrudníku
posuzuje se za kohoutkem
F. ZBARVENÍ
Uvádí se základní barva zvířete a podíl barvy v procentech z povrchu těla (bez hlavy). Pro základní barvu
se používá následující klíč:
1.
2.
3.
4.
červená
žlutá
černá
jiné zbarvení (např.: šedá, tzv. myší)
Podíl barvy se uvádí podle následujícího klíče:
1. 0 - 10 %
2. 20 %
3. 30 %
4. 40 %
5. 50 %
6. 60 %
7. 70 %
8. 80 %
9. 90 - 100 %
Zpracováno na základě jednotného systému lineárního popisu a hodnocení zevnějšku přijatého Evropským
sdružením chovatelů strakatého skotu.
Projednáno: 27.1.2009 v Radě plemenné knihy Svazu chovatelů českého strakatého skotu
Zpracoval: Svaz chovatelů českého strakatého skotu, U topíren 2, 170 41 Praha 7
Ve Žďáře nad Sázavou dne 26.1.2009.
brozura.indd 39
24.7.2009 9:57:24
Metodika
kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot
a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena
Kontrola masné užitkovosti se provádí:
1) staniční metodou
a) v odchovnách plemenných býků
b) v stanicích kontroly výkrmnosti skotu (SKVS)
2) neřízeným polním testem
Pro výpočet plemenné hodnoty testovaných býků jsou využívána data získaná staniční metodou a z polního
testu. Pro výpočet plemenné hodnoty lze využívat pouze data, která jsou získána v souladu s metodickými
pokyny pro odchovny plemenných býků, stanice kontroly výkrmnosti a polní test.
Vlastní evidence zvířat u všech způsobů kontroly masné užitkovosti (neřízený polní test, odchovny plemenných býků a stanice kontroly výkrmnosti) musí být v souladu s ústřední evidencí podniku, který spravuje
odchovná zařízení.
I.
Metodický pokyn pro odchovny plemenných býků
Posláním odchoven je přezkoušet za standardních podmínek růstovou schopnost plemenných býčků ze
záměrného připařování matek býků. Test v odchovně plemenných býků musí absolvovat každý býk českého
strakatého plemene, který má být předveden k základnímu výběru.
Údaje získané o vlastní užitkovosti býků jsou využity pro odhad plemenných hodnot masné užitkovosti.
Růstová schopnost se zjišťuje v odchovnách plemenných býků zkouškou vlastní užitkovosti.
Hlavní zásady zkoušky vlastní užitkovosti:
a) býčci se nakupují do odchoven do věku 120 dnů
b) zkouška začíná 121. dnem a končí 365. dnem věku býka
c) nakoupení býčci se umisťují v přijímacím oddělení individuálně nebo ve vyrovnaných skupinách s ohledem na věk a hmotnost, v jednom kotci může být maximálně 15 ks
d) v průběhu vlastního testu jsou býci ustájení vazně nebo volně ve skupinách v počtu maximálně 15 ks
a s minimální věkovou diferencí
e) výživa býků je založena na zkrmování objemných krmiv, jadrné směsi a je v souladu s normovanou
potřebou živin pro denní přírůstek min. 1300 – 1400 g
f) příprava býků pro předvedení na výběr zahrnuje ošetření paznehtů, úpravu srsti, aplikaci nosního kroužku a přípravu na vlastní předvedení
Zkouškou vlastní užitkovosti se zjišťují:
a) hmotnost vážením s přesností na 1 kg minimálně
1.
při umístění býčků do odchovny
2.
ve věku 120 ± 3 dny
3.
každý měsíc
4.
365 ± 3 dny
5.
před výběrem pro plemenitbu (do 7 dnů před výběrem)
a to vždy ve dvou po sobě jdoucích dnech ve stejnou denní dobu a ze získaných hodnot se vypočítá
průměr
b) průměrný denní přírůstek, kdy za období zkoušky vlastní užitkovosti se nedělají srážky na nakrmenost
a pro výpočet přírůstků od narození do výběru pro plemenitbu se jednotně odpočítává živá hmotnost při
narození 40 kg
c) tělesné rozměry ve věku 365 ± 3 dny, tj. na konci zkoušky vlastní užitkovosti:
brozura.indd 40
24.7.2009 9:57:24
povinné:
- výška v kříži
- obvod hrudníku
- šířka pánve
- délka pánve
volitelné:
- délka těla
- výška v kohoutku
Evidence v odchovně plemenných býků:
Evidenční karta býka, popřípadě počítačová evidence, obsahuje údaje o odchovu býka a zakládá se bezprostředně po nákupu býčka. Do karty, popřípadě počítačové databáze, se evidují všechny zjišťované údaje
o hmotnosti, tělesných rozměrech a zdravotním stavu a uzavírají se ke dni výběru pro plemenitbu tak, že se
vypočítá
průměrný denní přírůstek hmotnosti
1. v přípravném období
2. v období zkoušky vlastní užitkovosti od 120 dne věku do 365 dnů
3. v období od narození do výběru pro plemenitbu
Výpis o býku z počítačové databáze, je podkladem pro uznané chovatelské sdružení při hodnocení býka,
jehož výsledek se jménem a adresou majitele (kupujícího) se do databáze doplní. Evidenční záznamy vybraných i vyřazených býků (i během odchovu) se soustřeďují u provozovatele odchovny, předávají se uznanému
chovatelskému sdružení a jsou podkladem pro stanovení selekčních kriterií, zpracování a jednorázová šetření.
Výsledky zkoušek vlastní užitkovosti se vyhodnocují:
a) pro selekci býků na vlastní růstovou schopnost, včetně výpočtu vlastní PH pro růstovou schopnost.
b) v kontrole dědičnosti masné užitkovosti pro výpočet souhrnného indexu masné užitkovosti
1. Sledované ukazatele o růstu býků se posuzují ve vztahu ke všem býkům plemen kombinovaného typu,
kteří dokončili test za posledních 12 měsíců; za vrstevníky jsou považováni i všichni býci aktuálního
výběru, průměrný denní přírůstek hmotnosti býka v období zkoušky a odchylka od průměrné hodnoty
vrstevníků se uvádí v gramech a zaznamenává se na evidenční kartě o odchovu býka.
2. Hlavním selekčním ukazatelem růstové schopnosti je:
a) relativní plemenná hodnota pro růst býka
b) kapacita těla a tělesný rámec vyjádřený výškou v kříži ve 365 dnech
3. Doplňující selekční ukazatele
a) hmotnost býka ke dni výběru pro plemenitbu
b) průměrný denní přírůstek hmotnosti od narození do výběru
c) průměrný denní přírůstek hmotnosti v období testu
Výše uvedené selekční ukazatele je povinna příslušná oprávněná osoba dát k dispozici hodnotiteli nejpozději v den výběru minimálně tištěnou formou v katalogu pro výběr býků.
4. Selekční hranice pro zařazení do plemenitby:
a) pro ukazatel relativní plemenné hodnoty pro růst býka: minimálně x - 1s (RPH pro růst býka 88
a více)
b) hodnocení kapacity těla minimálně 75 body (výška v kříži 128 cm a více)
5. Hodnotitel může udělit výjimku jen v případech velmi dobrého hodnocení exteriéru býka, s přihlédnutím k dobrému užitkovému typu a osvalení.
Do množiny vrstevníků vstupují býci, kteří prošli výběry rok zpětně včetně aktuálního výběru.
brozura.indd 41
24.7.2009 9:57:24
II.
Metodický pokyn pro stanice kontroly výkrmnosti
Masná užitkovost plemen kombinovaného typu zjišťovaná ve stanicích kontroly výkrmnosti skotu
(SKVS), slouží k odhadu plemenné hodnoty masné užitkovosti a indexu masné užitkovosti na základě hodnot
zjištěných u vlastních potomků, pro sledování a hodnocení vývoje plemene a užitkových typů z hlediska výkrmnosti a jatečné hodnoty.
V SKVS jsou dodržovány základní chovatelské podmínky, provozně vyhovující a kapacitně navazující oddělení mléčné výživy, rostlinné výživy a výkrmu, s technologií založené na volném ustájení s poměrem míst
u žlabu 1 : 1, s volným přístupem k napáječkám.
Krmná dávka musí umožňovat ad-libitní zkrmování objemných krmiv, zajišťující požadovanou úroveň
užitkovosti vyjádřenou průměrným přírůstkem.
Doporučený průměrný přírůstek v testu:
150 - 200 dní
201 - 350 dní
351 - 420 dní
420 - 530 dní
1200 g
1400 g
1600 g
1300 g
Hlavní zásady testování masné užitkovosti:
a) do stanice se zastavují telata – synové jednotlivých otců v počtu minimálně 12 ks ve věku do 4 týdnů
(výjimečně do 3 měsíců), ve věkovém rozpětí v turnusové skupině ± 7 dnů, synové každého býka jsou
zastoupeni nejméně ve 3 testovaných turnusech a při sestavování skupin se přihlíží i k vyrovnanosti živé
hmotnosti býčků. Minimální počet pro vyhodnocení skupiny jsou 4 ks
b) po přesunu do stanice jsou býčci ustájení v příjmovém oddělení mléčné výživy, které slouží současně
jako karanténa
c) do 151 ± 7 dnů věku probíhá předvýkrm býků a krmná dávka v tomto období zajišťuje svým složením
průměrný denní přírůstek 950 g
d) výkrm je ukončen ve stáří 530 ± 10 dní
e) krmná dávka zabezpečuje minimální průměrný denní přírůstek v testu 1300 g.
Při testování masné užitkovosti se zjišťuje:
a) hmotnost zvířat
1.
při nákupu
2.
na začátku testu
3.
na konci testu
4.
při porážce
b) hodnocení osvalení (1 - 9 bodů) před odsunem na jatky (hodnocení provádí bonitér nebo proškolený
pracovník SKVS).
c) zatřídění podle jakosti
Evidence v SKVS
a) seznam nakoupených býčků do SKVS, který vyplňuje oprávněná osoba a předává do ústřední evidence
dohodnutým způsobem a v dohodnutých termínech
b) evidenční karta pro skupinu zvířat nebo adekvátní počítačová evidence, do které se zaznamenávají údaje
1.
označení býka (číslo skupiny, ušní číslo býka, otec býka)
2.
datum nákupu, začátku a ukončení testu, úhynu, nutné porážky, veterinární zákroky
3.
hmotnost při nákupu, při začátku a při ukončení testu
4.
jatečná výtěžnost
5.
zatřídění podle jakosti
brozura.indd 42
24.7.2009 9:57:25
c) sběrný doklad, vyplněný po ukončení testování masné užitkovosti celé skupiny, nebo adekvátní počítačová evidence a odesílaný do konce následujícího měsíce do ústřední evidence.
Výsledky testování masné užitkovosti na SKVS jsou sumarizovány a odesílány ke zpracování čtvrtletně.
Pro výpočet plemenných hodnot býka se použijí údaje o všech zvířatech z kontrolního výkrmu kromě těch,
u nichž byl vývin prokazatelně snížen onemocněním a jedinců vyřazených testem extrémních odchylek.
Pro vyhodnocení plemenného býka se použije minimálně 6 potomků, z nichž každý má vrstevníky nejméně
po 2 otcích.
III.
Metodický pokyn pro využití údajů neřízeného polního testu
Pro potřeby vyhodnocení dat z polního testu se využívají všechny dostupné údaje o býcích porážených
v ČR do věku 30 měsíců na jatkách, která podléhají povinnosti hlášení údajů o klasifikaci JUT v souladu s vyhláškou č. 194/2004 Sb., o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat a platnou
legislativou Evropské unie. V případě dostupnosti lze využít i údaje o upravených jatečných tělech získané
v zahraničí.
U zvířat zařazených do genetického hodnocení je stanoven maximální genetický podíl ostatních plemen do
25 %.
Test začíná dnem narození a je ukončen dnem porážky. Během testu se zjišťují minimálně následující údaje:
- netto přírůstek
- zatřídění dle zmasilosti podle systému SEUROP.
Údaje o klasifikaci, použité pro genetické hodnocení českého strakatého skotu jsou přebírány z databáze Českomoravské společnosti chovatelů, a.s.
IV.
Zpracování dat
Plemenné hodnoty jsou stanovovány s využitím údajů z odchoven, SKVS a neřízeného polního testu. Plemenné hodnoty jsou zveřejňovány a využívány pro potvrzení o původu v souladu s rozhodnutím Komise 86/130
ES, resp. 94/515, je-li dosaženo minimální spolehlivost 50 % a vyšší. Pouze za tohoto předpokladu lze PH
použít pro výpočet komplexního selekčního indexu.
brozura.indd 43
24.7.2009 9:57:25
Selekční kriteria matek býků - otců býků
1.1. Matky býků
Hlavní:
• Plemenná příslušnost C1, výjimečně C2, tak aby potomek splňoval kriteria C1
• PH kg bílkovin
min. x + 1,7 s stáda
• PH % bílkovin
min. -0,10
• obsah bílkovin
min. 3,5 % výjimečně 3,4 %
za prvních 100 dní I. laktace
min. 3,3 %
• hodnocení zevnějšku za rámec a vemeno
min. 80 b. (G+)
• dbát na správné rozmístění a postavení struků
• dojitelnost APMV (stabilizační selekce)
min. 1,9
• minimální výška v kříži - na I. laktaci
136 cm
- na II. a další laktaci
140 cm
• obvod hrudníku
- na I. laktaci
195 cm
- na II. a další laktaci
200 cm
• pravidelné zabřezávání (individuální posouzení úrovně tohoto znaku vzhledem k průměru stáda a využití
plemenice pro ET)
• produkce bílkovin v kg:
- za prvních 100 dnů I. laktace
min. 100 kg
- za I. laktaci
min. 230 kg
- za II. laktaci a vyšší
min. 260 kg
• Hodnocení zevnějšku provádí nezávislí bonitéři.
• Výběr matek býků provádí pracovníci Svazu nebo pracovníci oprávněných osob vždy za účasti chovatele.
• Za matky býků se nevybírají krávy s plemennou příslušností C3
1.2. Matky býků - masný program
• Výběr matek býků provádí pracovníci Svazu nebo pracovníci oprávněných osob vždy za účasti chovatele.
• Plemenná příslušnost C1, přednostně vybírat C 88 a více
• minimální výška v kříži - na I. laktaci min. 140 cm
• hodnocení osvalení a rámce min. 80 bodů
• otec - pozitivně prověřen na masnou užitkovost
1.3. Otcové býků
• Předpokládá se snížení počtu otců býků domácí provenience na cca 2 - 3 býky ročně; žádoucí je časově omezené využití otců býků na kratší připařovací období, s tím, že otcové býků budou vyhlašováni
v kratších intervalech v průběhu roku.
• Výběr býků z domácí produkce se doplňuje, v potřebném rozsahu, výběrem špičkových býků z evropské populace fylogeneticky příbuzných strakatých plemen; předpokládá se nákup semene 2 - 3 býků
ročně. Výběr probíhá obdobně v kratších intervalech na základě aktuálních výsledků KD.
• Selekční kritéria a hranice pro výběr otců býků:
- mezi nejlepšími pěti býky v ročníce narození SIC min. 115
- GZW minimálně 125 bodů
- PH kg bílkovin minimálně x + 1,5 s
- RPH dojitelnosti 92
- RPH plodnosti 92
- hodnocení zevnějšku potomstva na veřejné přehlídce (nejméně 15 dcer z 5 chovů) - bez závažných
vad
- otec býků v zemi původu
• Popis a hodnocení zevnějšku potomstva provádí nezávislí bonitéři.
• Výběr provádí Svaz na základě komplexního zhodnocení všech uvedených hledisek.
brozura.indd 44
24.7.2009 9:57:25
• Výběr a rozsah využití otců býků na vybrané matky býků doporučí po dohodě s oprávněnými osobami,
které následně uzavírají s chovatelem dohodu o produkci býčků.
• Svaz chovatelů zveřejní oficiální seznam býků doporučených pro cílené připařování minimálně dvakrát
ročně.
1.4. Otcové býků - masný program
• Počet otců býků pro masný program bude vycházet z požadavku trhu
- Plemenná příslušnost C1, přednostně vybírat C 88 a více
- Parametry masné užitkovosti - minimálně na úrovni požadavků pro vyhlášení zlepšovatele masné užitkovosti
- Upřednostňuje se genetická bezrohost
Pokyn Rady PK - přidělování jmen býkům českého strakatého skotu při
zápisu do PK
Rada Plemenné knihy Svazu chovatelů českého strakatého skotu schválila na svém zasedání dne 9.1.2001
principy pro přidělování jmen býkům českého strakatého plemene zapisovaným do PK.
Jména budou býkům přidělována od ročníku zápisu 2001 (tj. od 1.2.2001) dle následujících zásad:
Zásady pro přidělování jmen:
• počáteční písmeno jména se řídí ročníkem narození býka (viz tabulka)
• přidělené jméno je jednoslovné
• maximální počet písmen ve jméně je 16
• jména se přidělují bez háčků a čárek
• jméno navrhuje majitel býka při registraci - lze navrhnout najednou 3 varianty jména pro 1 býka, tak aby
v případě duplicity jmen mohlo být použito jméno uvedené na 2. popř. 3. pořadí - v případě, že všechny
3 návrhy jména budou nepřijatelné, přidělí jméno pracovník PK
• není dovoleno používat jména shodná se jmény linií
• v případě importovaných býků (spermatu) bude ponecháno jméno býka ze země původu uvedené na
POP - jméno v ČR bude přiděleno pouze v případě, kdy nebude uvedeno na POP ze země původu (pouze
u mladých neprověřených importovaných býků)
Počáteční písmena jmen býků českého strakatého plemene dle ročníku narození
Ročník
narození
Počáteční
písmeno
1999
2000
V
Z
brozura.indd 45
Ročník
narození
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Počáteční
písmeno
A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
Ročník
narození
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Počáteční
písmeno
K
L
M
N
O
P
R
S
T
U
Ročník
narození
2021
2022
2023
2024
2025
2026
2027
2028
2029
2030
Počáteční
písmeno
V
Z
A
B
C
D
E
F
G
H
24.7.2009 9:57:25