ZDE - BRC

Zpravodaj BESKYDSKÉHO REHABILITAČNÍHO CENTRA
6 / 2014, ročník VI.
Časopis ČELADENSKÁ FONTÁNA je vydáván pro zaměstnance, klienty a partnery Beskydského
rehabilitačního centra v Čeladné. Cílem Fontány je přinášet informace všem, kteří se chtějí dozvědět
více o tom, jak zde, na úpatí Ondřejníku, pomáháme těm, kteří potřebují upevnit zdraví. Je to
jednoduché: díky zdejším mimořádně příznivým klimatickým podmínkám a vysoké úrovni
rehabilitační péče je BRC vyhledávaným zdravotnickým zařízením s výbornou pověstí. Za
neopakovatelnou a dnes velmi vzácnou atmosférou rodinného prostředí k nám jezdí pacienti z celé
republiky. Tímto zveme i Vás. Všechna vydání Čeladenské fontány najdete také na www.brc.cz.
SNÍDALI JSME
S NOVOU
7. října 2014 jsme v průběhu ranního
vysílání pořadu Snídaně s Novou
představili profesi FYZIOTERAPEUT
a některé pracovní činnosti jedné z
fyzioterapeutek BRC. Celkem se jednalo
o šest živých tříminutových vstupů
z různých pracovišť BRC v rámci pořadu
PROFESE - NA VLASTNÍ KŮŽI.
Moderátor TV Nova Petr Říbal (na
snímcích uprostřed v pracovním oděvu
fyzioterapeuta) měl pod vedením
mentorky - fyzioterapeutky BRC Mgr.
Anny Biolkové za úkol naučit se nebo
vyzkoušet některé pracovní postupy,
které fyzioterapeut při práci využívá.
Samozřejmě se jednalo o jistý druh
humorné nadsázky, protože v tak
krátkém vysílacím čase se nedá zcela
zmapovat profese, k jejímuž zvládnutí je
zpravidla třeba pět let vysokoškolského
studia a další roky praxe. To ovlivnilo
i náš výběr činností pro moderátora
a pracovišť, na kterých se natáčelo.
Naším cílem bylo samozřejmě představit
také prostředí Beskydského
rehabilitačního centra. Tým TV Nova
natáčel v Polariu, v tělocvičně Beta,
v budově Lázní, v bazénu
Apartmánového domu Lara a na cestě
v parku mezi Léčebným domem Dr.
Storcha a Lázeňským náměstím.
Na záznam vstupů jsme získali licenci,
zpracovali jsme je do filmové podoby
a zařadili do vysílání naší TV Ondřejka.
K vidění je film také na internetu na
www.youtube.com/rehabilitacnicentrum.
Více na stranách 2 a 3.
VYCHÁZÍ NOVÁ KNIHA O BESKYDECH
Osady a samoty Zadních hor v historii a v obrazech
je název nové knihy, kterou vydává Okrašlovací spolek
Rozhledna jako volné pokračování vloni vydané publikace
Cestami lesními od Lysé až po Radhošť. Více na straně 11.
1
Andrea Adamová
 První zhruba tříminutový vstup se natáčel v Polariu. Moderátorovi Petru Říbalovi pracovní oděv i naše
firemní symboly zjevně slušely. (Už mimo natáčení potom neodolal a pobyt Polariu si doopravdy vyzkoušel.)
Poděkování patří všem zaměstnancům BRC, kteří nám se zajištěním natáčení pomáhali, a také pacientům dobrovolníkům. Tyto jsme zachytili při trpělivém čekání na „vstup do záběru“ - a do Polaria.
 Zbývalo jen připevnit mikrofon a mohlo se začít natáčet cvičení na Therapimasteru v tělocvičně Beta.
Natáčení severské chůze na cestě v parku od Léčebného domu Dr. Storcha směrem k Lázeňskému náměstí
bylo náročné především pro kameramana Jiřího Pažouta a dva zvukaře. Kameraman musel celou cestu
couvat, a to dost rychle. (My ostatní jsme se schovávali za kapličku, abychom se nedostali do záběru.
V televizním záznamu jsou v závěru tohoto vstupu vidět prchající nohy produkční manažerky Gabriely
Hlávkové /„celá“ vlevo dole/, která hlídala přesný čas trvání každého vstupu, a tak se zcela ukrýt nestihla.)
2
 Aplikace bahenního zábalu samozřejmě
v popisu běžné práce fyzioterapeutky není. Tuto
wellness proceduru jsme zvolili hlavně proto,
abychom ukázali interiér budovy Lázní. Pro
moderátora byla ale očividně velice příjemná,
dokonce naši figurantku nazval „Miss Čeladná“
a při nanášení bahna nevynechal ani chodidlo.
 Cvičení na míčích šlo rozhodně lépe našim
pacientkám. Při balančním cvičení Anička
Petrovi vytkla nesprávné držení těla a také
zdůraznila, že fyzioterapeut musí nejdříve sám
zvládnout vše, co vyžaduje od pacientů.
 Šestý, poslední vstup představil skupinové
cvičení v bazénu s dobrovolníky z léčebného
domu Golf. V jeho závěru měla také Anička
vystavit moderátorovi „vysvědčení“, jak se v její
profesi osvědčil. Chcete vědět, jakou známku
dostal a proč skončil v bazénu mezi pacienty?
SOUTĚŽ PRO POZORNÉ DIVÁKY
(www.youtube.com/rehabilitacnicentrum)
Odpovězte na otázku: Jakou známku dostal
moderátor Petr Říbal za profesi fyzioterapeut?
Video dokument se záznamem našeho pořadu Profese - na
vlastní kůži je možné vidět na našem kanále YouTube
(adresa nahoře). Zařadili jsme ho také do vysílání TV
Ondřejka vždy od neděle do úterý (opakuje se 24 hodin).
Toto vysílání mohou sledovat všichni klienti, ubytovaní
v hlavním areálu BRC, v televizích ve svých pokojích.
Ze správných odpovědí vylosujeme pět výherců, kteří
obdrží permanentku na pět vstupů do bazénu v AD Lara.
Odpovědi posílejte do 31. 12. 2014 na adresu: Čeladenská
fontána, BRC, Čeladná 42, 739 12; nebo [email protected].
3
JAK SE NARODIL FILM
Andrea Adamová
Film Nové zvony pro Čeladnou je dosud
nejrozsáhlejším projektem tvůrčí dílny naší
televize Ondřejka, proto bychom rádi seznámili
čtenáře Fontány s tím, jak vznikal. Zastupitelům
Čeladné se totiž při premiéře líbil natolik, že se
rozhodli u nás objednat výrobu 1500 kusů a v září
2014 ho jako dárek dostali do schránek všichni
občané v Čeladné. Bylo to příjemné ocenění naší
práce, která trvala víc jak rok.
FILM NEČEKANĚ PRACUJE PRO NÁS
Dvacetiminutový film „Nové zvony pro Čeladnou“ jsme
původně vytvářeli pro diváky naší televize Ondřejka jako
záznam událostí, souvisejících s výrobou a instalací nových
zvonů v čeladenském kostele svatého Jana Nepomuckého,
v období od ledna 2013 do července 2014. V úvodu
představujeme obec Čeladnou a zařadili jsme sem samozřejmě mimo jiné pasáž, věnovanou činnosti
Beskydského rehabilitačního centra. Tím, že se film neočekávaně dostal také do všech domácností v Čeladné,
„pracuje“ pro naše centrum daleko víc, než jsme původně plánovali. V naší televizi ho nyní vysíláme již
několik týdnů a první ohlasy diváků jsou více než příznivé. Věříme, že tím to nekončí. Několik desítek kopií má
k dispozici vedení BRC pro reprezentační účely, k propagaci televize Ondřejka ho bude dále využívat oddělení
rozvoje a marketingu. A časem se po nezbytných úpravách objeví na našem kanále YouTube.
TELEVIZNÍ TVORBA JAKO KONÍČEK
V první řadě je třeba říci, že všichni z našeho malého, vlastně jen čtyřčlenného týmu, kteří se na přípravě
filmu podíleli, pracují ve zcela jiných oborech, než je televizní tvorba. Mgr. Andrea Adamová pracuje v BRC v
oddělení rozvoje a marketingu a je mimo jiné zodpovědná za programovou náplň TV Ondřejka. Jiří Matýsek
pracuje ve zdravotnickém úseku. Naši externí spolupracovníci Jaroslav Šmahel a David Věžník jsou zároveň
Jirkovi kamarádi. To je ale zcela v souladu s původní strategií a s programem Ondřejky. Cílem našeho
vnitřního okruhu je přinášet klientům aktuální zprávy o dění v BRC, o různých novinkách nebo akcích.
Program je tedy od začátku koncipován tak, abychom ho mohli z větší části vytvářet sami s pomocí běžně
dostupného technického vybavení. To má různá úskalí, z nichž zcela zásadní je omezené množství času, který
má každý z nás k dispozici. Další překážkou jsou technické možnosti volně dostupného software k amatérské
„výrobě“ filmů. Podstatné je také počítačové vybavení, protože nároky na výkon procesoru počítače jsou při
zpracování videí daleko větší, než při běžné práci s daty.
JAK TO ZAČALO?
Prvotní impulz k natáčení nám dal kolega Jaroslav Kozel, který jako zastupitel věděl, že do kostela v Čeladné
se vyrábějí nové zvony, a upozornil nás na termín, kdy se budou přivážet první dva. Usoudil, že by krátké
video mohlo být zajímavé pro vysílání TV Ondřejka. A jak se později ukázalo, usoudil správně. Jedno jarní
odpoledne se tedy Jirka Matýsek (a od té chvíle hlavní kameraman a střihač v jedné osobě) vydal se zcela
novou kamerou ke kostelu. A vůbec netušil, co vše se mu podaří zachytit. Navíc novou kameru jsme měli jen
krátce, a on se s ní postupně „sžíval“ a učil zacházet. Za pár týdnů následovalo další natáčení a kolega
Jaroslav nám zároveň posílal fotografie z odlévání zvonů přímo ze zvonařské dílny. Bylo třeba rozhodnout, jak
tento materiál zpracovat a použít. Blížil se také termín žehnání zvonů a dalšího možného natáčení. Tehdy
jsme si naplno uvědomili, jaký potenciál a „poklad“ v již natočených záběrech máme. A bylo zřejmé, že už
nemůže jít o krátké video, ale musíme se pustit do delšího dokumentu, který všechny tyto jedinečné události
bude mapovat postupně.
NARODIL SE SCÉNÁŘ
Pátrali jsme ještě po dalších zdrojích a získali jsme zajímavé fotografie a informace ze zvonařské dílny Josefa
Tkadlece v Halenkově a samozřejmě další podrobnosti o čtyřech nových zvonech, vyráběných pro Čeladnou.
Paní místostarostka nám poskytla údaje o financování a o výsledcích veřejné peněžní sbírky. A nám se při
4
přemýšlení, kam získané materiály a data ve filmu zařadit, začal vlastně rodit scénář filmu. A vyvíjel se a
proměňoval se nám „pod rukama“ dál podle toho, co jsme získávali. S kamerou jsme vyráželi za
zainteresovanými osobami, do míst s výhledem na obec, „lovili“ jsme pěkné záběry na kostel, zašli jsme za
zvony po jejich instalaci do věže a natočili jejich krásný souzvuk. Při psaní scénáře jsme se vystřídali,
počáteční Jirkovu „krátkou verzi“ jsem rozepsala a doplnili jsme ho o čtený komentář.
KAŽDÝ FILM JE JAKO SKLÁDAČKA
O výrobě filmu Jiří Matýsek píše: „Videopořady do vysílání naší televize zatím vytváříme v nejdostupnějším
střihovém software v programu Windows Live Movie Maker. Program sám o sobě je celkem jednoduchý,
umožňuje vložit jako samostatnou stopu obraz (video, fotografie nebo obrázek), zvuk (reálný nebo hudební
doprovod), mluvený komentář a titulky. Obsahuje také základní nástroje, jakými jsou přechodové animační
efekty. Mě ale ještě baví vymýšlet, jak tyto jednoduché nástroje použít a vytvořit i náročnější efekty,
například animaci titulků. Grafické podkladové obrazovky vytváří náš externí spolupracovník Jaroslav Šmahel,
text komentáře má na starosti Andrea a namlouvá ho David Věžník. Já, jako „hlavní střihač“ pak dle potřeby
jednotlivých obrazovek vkládám fotografie a další obrazové prvky. Ve střižně se také z potřebných záběrů
extrahuje zvuková stopa (opět v dostupných jednoduchých počítačových programech), videozáběry se
kombinují s dostupnými fotografiemi a ze všech těchto složek pak vzniká výsledný obraz. Na filmu o zvonech
se tak plně zúročily všechny postupy, které jsme si osvojili během práce na předchozích videích. Pro takto
složitý film by se mi určitě hodil víc poloprofesionální komerční střihový program. Práce s ním je již ale
náročnější a je třeba si ji nejdřív osvojit. A na to je zase třeba hodně času, proto jsme nakonec zůstali u již
zmíněného programu Movie Maker.
Stejně jako při střihové práci na skutečném filmu i v naší „střižně“ zůstalo mnoho hodin materiálu tzv. na
podlaze. Přesto se výsledný film skládá z 216 různých položek, filmových záběrů, fotografií, grafických tapet a
zvukových stop. Film jsme při postupných finalizacích jednotlivých částí viděli - a slyšeli - oba snad tisíckrát a
konečných finalizací pro DVD bylo nakonec 19 verzí. Jen pro představu - každá finalizace, tedy operace, při
níž program „skládá“ všechny použité prvky dohromady do podoby filmu, trvala víc, jak hodinu.“
ČAS SE SPOČÍTAT NEDÁ
K tomu musíme připočítat desítky minut víkendových telefonních hovorů a vzájemných konzultací, díky nimž
se podoba filmu posouvala dál. A také „zmařené“ hodiny, kdy se během finalizace program zasekl a „spadl“
kvůli nadměrným nárokům na procesor počítače - a muselo se začít znovu. Bylo to opravdu někdy nervy
drásající čekání na výsledek a také proto trvala „výroba“ filmu daleko déle, než jsme původně plánovali.
DVĚ ÚSPĚŠNÉ PREMIÉRY
Vlastně to byla shoda okolností, když jsme pana ředitele Milana Bajgara informovali o dokončení filmu jen
několik dní před plánovaným setkáním zastupitelů Čeladné v naší restauraci U Sestřiček. Ve stejné době byla
po rekonstrukci také dokončena instalace nové projekční techniky. Prozradili jsme hned v úvodu, že premiéra
dopadla dobře a nad naše očekávání. (Ono když slyšíte vlastní dílo tolikrát, nedokážete už vůbec odhadnout,
jak ho posoudí ostatní...) A další, druhá „premiéra“ následovala tamtéž o pár dní později při slavnostním
setkání donátorů zvonů s vedením obce. I jim
se film líbil.
Jste-li
jako
naši
klienti
právě
ubytováni
v některém
z léčebných
domů či v Apartmánovém domě Lara,
nenechte si ujít jedinečnou příležitost
film Nové zvony pro Čeladnou
zhlédnout ve vysílání TV Ondřejka. Je
zařazen v programovém bloku, který
vysíláme nepřetržitě od středy do
pátku.
Věříme, že i vám se bude líbit.
Na snímku Jaroslava Kozla natáčí Jiří Matýsek
(vzadu s kamerou) transport prvních dvou zvonů
do čeladenského kostela sv. Jana Nepomuckého
v sobotu 17. května 2013.
5
Muž, který podnítil hromadné cestování labužníků
z Prahy do Brna a z Brna do Beskyd
Rozhodl se povýšit brynzu nad ricottu
Kdyby se oznámení uvedené v titulku nějakým
způsobem dostalo do Itálie, mohlo by tam alespoň
v místních restauracích a v domácnostech způsobit
pozdvižení, nebo při nejmenším neklid. Co to je
vlastně ricotta a kdo je onen odvážný autor tohoto
výroku?
Kdo je vlastně Michal Göth? A jak se stalo, že se
díky němu stalo v Brně módou „chodit na
kuchaře?“ Ano. Tak jako jsme chodili do Národního
na Högera či na Peška, tak se v Brně chodilo do
restaurace na Götha.
Všechno to začalo někdy v roce 1991, kdy do
brněnské restaurace U Kastelána nastoupil do praxe
student hotelové školy, brněnský rodák Michal
Göth. O rok později se na stáži ve Francii definitivně
rozhodl - jeho příštím pracovním oblekem nebude
slušivý oblek číšnický, leč méně atraktivní kuchařský
rondon. A tak začal zrod Mistra kuchaře. Díky
pobytu a práci v italských a francouzských
restauracích získal Michal Göth přesvědčení, že
kuchařské řemeslo je vysoce tvůrčí a odpovědnou
prací, která ve spojení s nápaditou fantazií může
docela jednoduchým způsobem změnit restaurační
či hotelovou kuchyni v hnízdo neobyčejně voňavých
a chutných gastronomických kouzel.
Snad také proto byla v roce 2005 brněnská
restaurace U Kastelána, v níž Michal téměř dvacet
let vařil, vyhodnocena jako nejlepší v republice. A
v tomto roce byl její šéfkuchař Michal Göth přijat za
člena gastronomické společnosti Chaine des
Rôtisseurs, která vznikla již v polovině třináctého
století a jejími členy jsou mistři a milovníci skvělých
pokrmů ze sedmdesáti zemí světa.
Ricotta je italský lahodný bílý sýr hrudkovitého
tvaru, mírně nasládlý, prostě delikatesa. Je velmi
dobře stravitelný, obsahuje velice málo soli a tuku.
Italská kuchyně používá tento sýr, vyráběný ze
syrovátky, která zbyde při tradiční výrobě sýra
z kozího, ovčího či kravského mléka, v mnoha
sladkých i slaných jídlech pochopitelně italského
původu. Tvarohový koláč Crostata di Ricotta
pokapaný medem ve vás zanechá nezapomenutelné
vzpomínky, zrovna tak jako desítky naopak slaných
pomazánek, jejichž základem je ricotta.
Brynzu známe. Zasýřením ovčího mléka vznikne
hrudkový ovčí sýr. Ten se nechá vyzrát, zbaví se kůry
a syrovátky. Posléze se solí a drtí (válcuje). Tak
vzniká brynza. Má více soli a také značné množství
tuku. Obecně jsou známy halušky s brynzou, avšak
brynza nalézá široké použití v gurmánské i v domácí
kuchyni jako vhodná přísada do sladkých i slaných
jídel včetně omáček, pomazánek a koláčů.
„Povýšit“ brynzu nad ricottu se tedy dá. Aniž
bychom jeden či druhý výrobek zatracovali.
Upřednostnit brynzu tak, abyste jí dávali napříště
přednost před ricottou, lze, avšak vyžaduje to
opravdového kuchařského mistra s nenapodobitelnou fantazií. Nu a přesně jeden takový onu větu
z titulku vyslovil. Jmenuje se Michal Göth a učinil tak
v srpnu 2013 v rozhovoru s foodblogerkou Julií
Kalodovou (www.chillijulie.cz) pro server iDNES.
V textu rozhovoru je použita i fotografie, pořízená
na terase hotelu Miura v Čeladné. Na horizontu
snímku se rýsuje Kněhyně a Stolová. Takže jsme
opravdu v Beskydech.
Michal Göth poskytl během své kariéry desítky
rozhovorů. Nejsou všechny stejné, protože k umění
odpovídat patří také umění se zeptat. Jenže v tomto
případě mám situaci značně jednodušší. Dalo by se
říci, že Michal již všechno řekl, takže by stačilo se ho
na to ještě jednou zeptat. Ale není to tak. Stále
existují gastronomické taje, o nichž toho není
mnoho známo. Ale nejsou složité. A tak se budeme
chvíli ptát.
Umění kuchařské je spojeno také s uměním použití
a spojení používaných surovin. Vy jste již kdysi
uvedl, že právě proto byly i v minulosti Beskydy
předmětem Vašeho zájmu. Je to tak?
Ano. Velice často jsem z Brna jezdil do Beskyd nejen
proto, abych se kochal krásami přírody. K tomu,
abych vytvořil opravdu chutné a originální jídlo,
nepotřebuji například exotické suroviny. Potřebuji
vysoce kvalitní prvotní surovinu, ať je to již sýr,
sádlo, masný výrobek, maso, jehněčí, smetana,
Pár měsíců předtím přinesly jihomoravské a
brněnské regionální deníky a časopisy znepokojující
zprávy uváděné různými titulky, které ve své
podstatě zněly takto: Brno ztrácí mistra kuchyně,
Michal Göth míří do Beskyd; Šéfkuchař se přesunul
z Brna na Čeladnou. Dokáže kouzlit i s kyselicou.
6
tvaroh, ovoce, lesní plody, mléko, různé druhy
brambor a podobně, které získávám od místních
zemědělců. V Beskydech je několik farem, které
produkují velice kvalitní výrobky. A to je základ
dobrého vaření. S dobrou a kvalitní surovinou
můžete opravdu kouzlit. V opačném případě se
propadnete do prostřednosti.
Neměl jsem s tím problém. Šířit kvalitní jídlo
znamená šířit také dobrou náladu. V restauraci U
Sestřiček je vstřícný a dobře spolupracující personál,
takže současně se zajímavými architektonickými
úpravami interiéru restaurace došlo i k dokonalému
„přebudování“ jídelního lístku. Doufám, že pro
dobro věci.
Všiml jsem si, že ony dodavatele dokonce
v některých případech uvádíte jménem nebo
názvem u nabízených jídel. Je to tak dobře?
Samozřejmě. Perfektně upravené jídlo na talíři jistě
vzbudí vaši důvěru, avšak tu také umocní jméno
dodavatele z regionu. Mnozí jsou totiž ve veřejnosti
známi svými kvalitními farmářskými výrobky. Takže
jejich jméno u nabízeného jídla je zároveň jakýmsi
doporučením. Možná, že se to nezdá, ale tento
systém současně také pomáhá vytvořit jakési
neviditelné pouto mezi hostem a kuchyní. Důležité
je také to, aby dodávky od místních zemědělců byly
pravidelné a abychom se mohli vzájemně na sebe
spolehnout, pokud jde o kvalitu a stabilitu.
Ono zřejmě nejde pouze o jídelníček a o jeho
skladbu. Musí se také o těchto změnách vědět.
Mohl bych v tomto případě říci, že se dobré zboží
chválí či prodává samo. V případě restaurace je to
trochu jinak. Chvíli to trvá, než hosté restauraci tak
říkajíc objeví. Ovšem poté ji již neopustí. A to je
základ úspěchu.
Slyšel jsem, že svého času tak říkajíc „na Vás“
jezdili do Brna milovníci dobré kuchyně až z Prahy.
A co dělají Vaši brněnští příznivci, když jste je před
rokem tak nečekaně opustil?
Tady je odpověď naprosto jednoduchá. Jezdí sem
z Brna za mnou. Do Čeladné to z Brna není tak
daleko. Navíc v Brně svého času vznikl Fan Club
Michala Götha, takže jednou z jejich činností je i to,
aby se čas od času přesvědčili, že má jejich klub
smysl. Velice si toho vážím a nezdá se mi, že bych
mohl být lépe oceněn.
Kam chodí Mistr kuchař za jídlem? Opustíte
z důvodů jiných možných gurmánských prožitků
svou vlastní kuchyni?
Jistě. Člověk se stále učí. Takže chodím i do
obyčejných hospod a rád si dávám třeba krajová
jídla. Na nich nejlépe poznáte kvalitu kuchyně. A
také studuji jídelní lístky - co když tam najdu něco
zcela netušeného, čím bych mohl naši nabídku
obohatit? Od studentských let jsem se takto
zejména v cizině učil. Proč by mě nemohl inspirovat
nějaký kolega ze zapadlé horské obce. Nebráním se
tomu a již dávno jsem poznal, že si člověk (ani
sebelepší kuchař) nemá hrát na boha.
Nu a to je celý příběh. Na Götha dnes můžeme
chodit do Miury, ale vlastně také tak trochu do
restaurace U Sestřiček v Beskydském rehabilitačním
centru v Čeladné. Neviditelná ruka Michala Götha se
před vašima očima mihne při čtení jídelního lístku a
při konzumaci nabízených pokrmů pochopíte, že
„tady někdo radí přes ulici“. A to doslova, protože
Michal bydlí v Apartmánovém domě Lara. Tedy
správně by mělo být, že zde „někdo radí přes
náměstí“. A navíc lázeňské.
To je příjemné vyznání. Snad proto jste také
vyhověl přání ředitele Beskydského rehabilitačního
centra MUDr. Milana Bajgara, abyste se stal
jakousi inspirací, nebo spíše jakýmsi guru pro
kuchyni lázeňské restaurace U Sestřiček?
Za rozhovor poděkoval a vše ostatní sepsal Petr Andrle
7
Nahoře: Záhon u reklamního sloupu ve spodní části
parkoviště pod budovou Apartmánového domu Lara
s mulčovací vrstvou štěrku.
Uprostřed: Detail téhož záhonu před položením štěrku,
žlutě kvetoucí je krásnoočko.
Dole: Rozmístění cibulovin na záhoně u vjezdu
na parkoviště.
Ing. Zdeněk Strnadel
Dva články se stejným názvem vyšly v předchozích číslech
Čeladenské fontány. Mimo jiné vysvětlovaly rozdíl mezi
letničkovými, trvalkovými a smíšenými záhony. Také jsem
v nich podrobně popsal výsadbu na záhonu před budovou
Kněhyně.
V tomto
článku
se
budu
věnovat
charakteristikám smíšeného záhonu trvalek a cibulovin
s vyšším stupněm autoregulace a sníženými nároky na
údržbu.
CO JE AUTOREGULACE?
Ve slovníku cizích slov je pojem autoregulace vysvětlen
jako schopnost samočinně se přizpůsobit proměnným
podmínkám. V zahradně-krajinářském pojetí je pak
autoregulací míněno, že rostliny vytvoří funkční
společenství, které udržuje dynamickou rovnováhu mezi
jednotlivými rostlinami. Rostliny mezi sebou vytvoří
negativní či pozitivní vazby (přistínění, vláhová konkurence)
a jejich vzájemná kombinace pak přináší dynamickou
rovnováhu v záhonu. Sestavení osazovacího plánu
konkrétního záhonu je založeno na znalosti sociability
(schopnosti vstupovat do vztahu ve společenství) a životní
strategie použitých rostlin. Expanzivnější trvalky z části
vytlačí v průběhu jednoho až tří let méně bujné rostliny.
V tomto období taktéž vymizí ze záhonu krátkodobé
trvalky.
ZÁHON, KTERÝ KVETE CELÝ ROK
Záhony s vyšší autoregulační schopností se zakládají
v hustém sponu. Cílem je co nejrychlejší zapojení rostlin na
záhonu, čímž se sníží zaplevelování plochy. K snížení
nároků na údržbu přispívá rovněž po výsadbě trvalek a
cibulovin mulčovací vrstva štěrku, který zabraňuje z části
růstu plevelů. Založené záhony pak vyžadují nižší podíl
lidské práce, pletí záhonu probíhá třikrát do roka a
v případě teplé zimy čtyřikrát. Zálivka je nutná pouze
v prvním roce, v dalších letech jen v případě extrémně
vysokých teplot. Osázení záhonu je koncipováno tak, aby
zde po celý rok něco kvetlo. Nové pojetí spočívá také
v tom, že uschlé květenství a natě se odstraňují až
v brzkém jaru před pučením krokusů, což se jeví v
tradičním pojetí zahradničení, které odstraňuje natě
s květenstvím u trvalek již na podzim, nemyslitelně až
nepřijatelně. Ponecháním nadzemních částí rostlin se však
může prodloužit estetické působení záhonu, například
námraza na těchto suchých částech působí úchvatně.
NEJVĚTŠÍ VÝHODA
Smíšený záhon trvalek a cibulovin s vyšším stupněm
autoregulace a sníženými nároky na údržbu mění tradiční
vnímání trvalkového záhonu v zahradě či parku. Nutno
podotknout, že se jedná o nový typ založení záhonu, který
8
nemá za úkol nahradit tradičně pojatá trvalková
rabata (dlouhé květinové záhony pravidelného
tvaru), ale stát se jedním z dalších typů
trvalkového záhonu. Předností nového typu
záhonu je, že umožňuje zakládat trvalkové
záhony do míst, která nelze udržovat intenzivně.
JARO ZASVÍTÍ BARVAMI
Na parkovišti pod budovou Apartmánového
domu Lara byl na jaře a z části na podzim
založen smíšený záhon s vyšší autoregulační
schopností,
který
vychází
z typového
německého záhonu, který je již několik let
používán a osvědčen. V květnu proběhla
výsadba části trvalek. Na podzim pak byla
vysázena druhá část trvalek a dále byly
skupinkově
zasazeny
jarní
cibuloviny.
Dominovat se svou výškou okolo jednoho metru
bude na záhonu žlutooranžově kvetoucí
mnohokvět, řebříček, z okrasných trav pak
ozdobnice, třtina chloupkatá a kultivar třtiny
rákosovité, kterou vyšlechtil světoznámý
německý zahradník Karl Foerster. Podzimní
období prozáří svou žlutou barvou záplevák.
Mezi dominantními trvalkami porostou tzv.
doprovodné trvalky, které jsou nižšího vzrůstu.
Na záhonu porostou žlutě kvetoucí denivky, na
podzim kvetoucí rozchodníky, pryšce a celá řada
Foto: Letničkový záhon před vchodem do restaurace U Sestřiček
dalších rostlin. Velká část plochy záhonu bude
začátkem září (nahoře). Dole: Tentýž typ záhonu koncem října
pokryta trvalkami nízkého polštářovitého
před Apartmánovým domem Lara.
vzrůstu, tzv. půdopokryvné trvalky, mezi něž
patří pupalka, šanta a devaterník, které vytvoří kvetoucí podnož pod dominantními a doprovodnými
rostlinami. Na jaře pokvetou především cibuloviny - tulipány, narcisy a krokusy, které rozzáří záhon světle
žlutými, oranžovými a červenými barvami. Máme se tedy stále na co těšit.
KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE JE POVINNÁ
Ve druhém říjnovém týdnu se postupně všichni zaměstnanci BRC školili
v poskytování kardiopulmonální resuscitace. To je soubor úkonů, které se
provádějí při zástavě jedné nebo dvou ze tří základních životních funkcí dechu a/nebo srdeční činnosti. (Základními životními funkcemi se
rozumí srdeční činnost, dýchání a činnost mozku). Toto školení je jednou
za rok povinné pro všechny zaměstnance zdravotnických zařízení, tedy i
pro zaměstnance jiných, než zdravotnických oborů. Školení vedl primář
MUDr. Miroslav Zajonc, který má v poskytování nejen první pomoci
bohaté zkušenosti díky své mnohaleté práci v záchranné službě. (Na
snímku dohlíží na správnost nepřímé srdeční masáže, kterou
na figuríně provádí zdravotní sestra Lucie Uhlářová.) Základní
resuscitaci by měl dobře ovládat každý, protože poskytnout první pomoc
je dle zákona povinné. A to zejména v případech, kdy nehrozí nebezpečí
pro zachránce nebo kohokoliv jiného, jeho zaměstnání ve své povaze
zahrnuje povinnost poskytnout první pomoc, nebo při autonehodě.
Jídelna léčebného domu Polárka, kde školení probíhalo, praskala doslova
ve švech. Vzhledem k počtu zaměstnanců proběhla školení dvě, aby měl
každý možnost si resuscitaci prakticky vyzkoušet. Samozřejmě si všichni
přáli, aby zůstalo jen u nácviku. (aa)
9
Andrea Adamová
Pozorní diváci naší Televize Ondřejka si jistě všimli
novinky ve vysílání, jíž je původní, 20minutový dokument
s názvem Nové zvony pro Čeladnou. Tento film vypráví o
dění kolem čtyř nových zvonů v Čeladné v období od
ledna 2013 do července 2014. O tom, jak a proč vznikl,
píšeme podrobněji na stranách 4 a 5.
V srpnu 2014 následovaly další, pro obec i farnost
neméně významné a zajímavé události. Byla opravena báň
kostela svatého Jana Nepomuckého a restaurován kříž na
jeho věži. V neděli 24. srpna 2014 byly po mši svaté
umístěny do věže tři tubusy, obsahující dokumenty,
uložené sem pro příští generace. U této události nechyběli
ani naši pacienti. (Pokud se jich sejde alespoň pět, na mši
svatou je v neděli dopraví náš řidič služebním minibusem.)
Mezi uloženými dokumenty byla především pamětní
listina, popisující historii i současnost obce a farnosti,
ke které na místě připojily svůj podpis stovky občanů.
V tubusech jsou také aktuální vydání novin, v současnosti
platné evropské i světové bankovky a mince, dokumenty
základní a mateřských školy, hasičů a místních spolků,
různé fotografie a obrázky dětí. Nechybí ani Obecní
zpravodaj a několik čísel Čeladenské fontány v tištěné
podobě. Přidali jsme také celý archiv dosud vydaných čísel
Fontány (od roku 2009 přesně 39 čísel) vypálený
i s firemním logem na mini CD.
Fontána tedy od letošního léta odpočívá ve věži kostela
a nám nezbývá, než doufat, že ti, kteří přijdou po nás,
shledají něco z jejího obsahu zajímavým, až bude skrýš
objevena. Pokud by to bylo v souvislosti s opravou zvonů či
věže, věříme, že k tomu dojde až za několik set let.
Tubusy vynesli po lešení až nahoru
na věž klempíři poté, co je pečlivě zavařili.
(Foto: Ladislav Sobol)
PRVNÍ TISÍCOVKA za 18 měsíců
Od února 2013 jsme prvním vloženým videem o účincích Polaria začali
představovat naše akce, služby a léčebné postupy také na našem vlastním kanále na webu YouTube. Od té
doby jich přibylo na adrese http://www.youtube.com/rehabilitacnicentrum dalších 38. Většinu z nich jsme
vytvořili sami a pokud jsou aktuální, vysíláme je zároveň v naší televizi Ondřejka. Video o konceptu
relaxačního bubnování, které pro nás vytvořil bubeník Ivo Batoušek a sdílíme ho s jeho kanálem, je z této
řady první, které si prohlédla víc jak tisícovka návštěvníků. Původní dokument o Polariu se blíží k šesti
stovkám a nový (Polarium zevnitř), natočený s paní primářkou Jurovou, má za 7 měsíců uplynulých od jeho
zveřejnění 400 zhlédnutí. Ke čtyřem stovkám se blíží také Důvěrné hovory s Ladislavem Frejem a video znělka
televize Ondřejka. Celkem má naše stránka přes 5 300 zhlédnutí, což je za rok a půl velmi slušná bilance. (aa)
10
OKRÁŠLOVÁNÍ POVOLENO A POKRAČUJE
Koncem loňského roku vzbudila v našem regionu mimořádnou pozornost kniha „Cestami lesními od
Lysé až po Radhošť“. Brzy byla rozprodána a zájem o tento titul neklesá. Jenže mezitím Okrašlovací
spolek Rozhledna připravil další podobnou knihu. Nese název „Osady a samoty Zadních hor
v historii a v obrazech“. Vyjde v listopadu tohoto roku a doufejme, že budou uspokojeni všichni
zájemci.
Uvedená publikace vyjde opět ve skvělé grafické úpravě, v pevných deskách formátu A4, celobarevná
na křídě. Bude mít 400 stran, a protože si ji spolek sám distribuuje, může být její prodejní cena
neuvěřitelně nízká - pouze 480 korun.
Jak název napovídá, půjde o Zadní hory, do nichž autoři zařadili obce Ostravici, Krásnou, Morávku,
Staré Hamry, Bílou, Horní Bečvu a Čeladnou. A pochopitelně mnohá místa z jejich okolí. Osou knihy
je deset zajímavých příběhů lidí spojených s historií tohoto regionu. Krásné přírodní snímky
kontrastují s historickými pohlednicemi a příběhy z dávné historie se prolínají s příběhy z dob
nedávných. Kniha v této podobě a v tomto pojetí zatím ještě nikdy nevyšla.
V jejím úvodu čteme
mimo jiné následující:
Les nejprve zcela pohltil
onu obrovskou prostoru,
plnou zvlněných kopců,
kamení, břehů říček, řek
a potoků, a vytvořil tak
zdánlivě neprostupnou
hradbu zelené masy,
která představovala
jednoznačně danou
suverénní lokalitu plnou
jedlí, smrků, dubů,
jasanů, kaštanů, travin,
květů a dalších
neuvěřitelně
rozmanitých druhů říše
rostlinné.
Když postavena byla
tato hradba veskrze
přírodní, přichází člověk.
Nikoli s technikou
a s metodami přírodě nepřátelskými. Přichází s jistou pokorou vzít si kus půdy, který hodlá nejprve spásat
ovcemi a později kultivovat svými nástroji, aby zde současně vystavěl svá sídla.
A les ustupuje. Nerad. Nečekaně je zahřívána jeho půda kulturami ze života zvířat i lidí, jež zde
zanechávají stopy, které mu svědčí. Spásání trávy posiluje rostoucí les a začíná vznikat kouzlo neuvěřitelně
krásného prostoru, které by nevymyslel sebelepší lesní architekt. Postupem času se boj stává potřebně
nerozhodným a oběma soupeřícím živlům je povoleno vytvářet krásno.
Tak vznikaly osady a samoty Zadních hor. Neukrajovaly si nikdy více, než potřebovaly k obživě.
K existenci jejich obyvatel, kteří respektovali přírodu a neuzurpovali si více, než potřebovali, to stačilo.
Vzdálenosti a různá výška zvlněné krajiny, v níž se usazovali, odrazovaly ty, jejichž zájmem bylo přírodu
pouze zneužít.
Lidé, přicházející do těchto původně nehostinných míst, přiznali nepsané právo těm, kteří zde byli první,
aby osady a samoty nesly na věky věků jejich jména. Ti první dnes mnohdy upadli v zapomnění, pouze nám
je oživují názvy, které zdomácněly, zkrásněly a staly se součástí půvabu země, do které tak - nejdřív doslova
a nyní symbolicky - vrostli.
Úvod je opět přeložen do angličtiny a němčiny, aby i zahraniční zájemce poznal, oč v knize jde.
Ostatní mu dopoví stovky snímků, které překládat netřeba. Kniha se může stát krásným vánočním
dárkem, neboť bude k mání ve značném předstihu. Samozřejmě, že bude, stejně jako v loňském roce,
v prodeji na recepci Apartmánového domu Lara. Okrašlovací spolek Rozhledna se snaží v duchu
tradice jeho zakladatelů z roku 1903 stále okrašlovat. A tak v červnu roku příštího dodá i dotisk
knihy „Cestami lesními od Lysé až po Radhošť“. (le)
Na snímku Petra Lukeše je Javořinka, jedna z nejkrásnějších osad Zadních hor. Plná sněhu, vzadu pak vidět Bílý kříž.
11
V září 2014 jsme po téměř dvou letech příprav
spustili nové internetové stránky www.brc.cz.
Oproti původní verzi nastala velká změna především v grafickém vzhledu stránek, v uspořádání horní nabídkové lišty i
jednotlivých záložek. Informační texty jsme zkrátili a zpřehlednili, to ale neznamená, že by zmizely často vyhledávané
informace o účinku jednotlivých procedur, nezanedbali jsme ani historii lázní Skalka a popis nejvyhledávanějších
turisticky zajímavých míst v okolí. Celkově větší prostor dostala obrazová složka - ve „FOTOGALERII“ průběžně
aktualizujeme fotografie léčebných domů, pracovišť, procedur a parku, vkládáme sem také jen s minimálním
zpožděním aktuální fotografie z různých akcí, které v BRC probíhají. Všechny ceníky jsou nyní dostupné přímo z horní
lišty na hlavní stránce. Zcela nová složka „Personál centra“ (přístupná z horní lišty z první záložky CENTRUM BRC)
obsahuje fotografie členů vedení podniku, vedoucích zdravotnického úseku a lékařů. Fotografie vytvořila profesionální
fotografka Pavla Rechtenbergová z ateliéru ve Frýdlantu nad Ostravicí a na tvářích našich kolegyní a kolegů je to znát.
Největší novinkou jsou samostatné stránky restaurace U Sestřiček www.restauraceusestricek.cz, na které lze stejně
jako na adresu www.larawellness.cz přejít jedním kliknutím z horní záložky webu BRC. Fotogalerie i kompletní jídelní a
nápojový lístek jsou na stránkách restaurace jako nejvyhledávanější položky přístupné přímo z horní nabídkové lišty.
Můžete si zde také prohlédnout fotografie všech jídel a pravidelně aktualizované týdenní menu restaurace. Věříme, že
nové stránky budou pro uživatele celkově přehlednější a uvítáme v tomto směru jakékoliv podněty. (lem)
Tito zaměstnanci, kolegyně a kolegové slaví svá životní výročí v listopadu:
MUDr. Milan Adámek, Ph.D.
Dana Stuchlá - R1
Ondřej Andrýsek - restaurace
Ludmila Šlechtová, DiS. - Lázně
MUDr. Zuzana Bajgarová
Jarmila Šmírová - R9
Katerína Bartóková - R2
Lenka Štefková - kuchyně
Pavla Bartoňová - R2
Monika Štulcová - obchod
Pavlína Maroszová - R4
Karla Štůralová - kuchyně
Monika Mladěnková - R1
Kamil Švarc - údržba
Jitka Slivková - Lázně
Miroslava Švarcová - R1
Čeladenská FONTÁNA.
Nepravidelný zpravodaj Beskydského rehabilitačního centra v Čeladné. Redakce: Mgr. Andrea Adamová.
Redakční rada: Dobroslava Havránková, Mgr. Lenka Machálková, Věra Machálková. Adresa redakce: BRC, 739 12 Čeladná 42.
Grafická úprava: A. Adamová. Tisk ME® a René Daubner - APRO Bruntál.
Distribuce dle rozdělovníku, v PDF ke stažení na adrese www.brc.cz. Zájemcům zašleme každé vydání na e-mail.
Toto číslo vyšlo v listopadu 2014 v nákladu 700 výtisků.
12