ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA R O S I C E

Transkript

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA R O S I C E
ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA
R O S I C E
TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST
O b s a h
1. Základní údaje
1.1 Údaje o zadání, průběhu zpracování a
projednání řešení územního plánu
1.2 Zhodnocení předcházející územně plánovací
dokumentace, použité podklady
1.3 Vymezení řešeného území a zájmového území
1.4 Hlavní úkoly a cíle řešení
2. Základní urbanistická koncepce, prostorové
uspořádání a rozvojové předpoklady území
2.1 Výchozí předpoklady rozvoje území
2.2 Urbanistická koncepce a prostorové uspořádání
3. Návrh organizace a zásad využití území, stanovení
limitujících a regulačních podmínek
3.1 Centrální zóna
3.2 Bydlení
3.3 Občanské vybavení
3.4 Výroba a skladové hospodářství
3.5 Zeleň
4. Návrh koncepce dopravy a technické vybavenosti
4.1 Doprava a dopravní zařízení
4.2 Vodní hospodářství
4.3 Energetika
4.4 Telekomunikace
5. Zásady péče o životní prostředí
5.1 Celková hygienická situace
5.2 Likvidace odpadů
6. Návrh územního systému ekologické stability
6.1 Přírodní podmínky a krajinná ekologie
6.2 Návrh systému ekologické stability
7. Požadavky na ochranu kulturních a stavebních hodnot
8. Požadavky na zábor zemědělského a lesního půdního
fondu
9. Veřejně prospěšné stavby
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE
1.1 Údaje o zadání, průběhu zpracování a projednání
řešení územního plánu
Rosice jsou významným centrem osídlení v jihozápadní
části okresu Brno venkov. Kromě funkce střediska
průmyslové výroby a centra osídlení zajišťují Rosice
vyšší občanské vybavení pro obyvatelstvo spádujících
obcí. Sídelní útvary Rosice, Zastávka, Tetčice mají
společnou územně technickou problematiku, kterou je
nutno řešit územním plánem těchto sídelních útvarů ve
vzájemné návaznosti.
Rozvoj této aglomerace byl řízen směrným územním
plánem zpracovaným v r. 1975. Původní koncept
územního plánu byl zpracován v r.1988, projektovým
pracem na konceptu předcházelo vypracování průzkumů a
rozborů.
Vzhledem k novým společenským podmínkám a novým
požadavkům na rozvoj těchto sídelních útvarů byla
zadána odborem regionálního rozvoje Okresního úřadu
Brno venkov aktualizace konceptu územního plánu
Rosic, Zastávky a Tetčic. Souběžně se zpracováním
konceptu územního plánu byly Městským zastupitelstvem
v Rosicích dne 16.9.1993 projednány a schváleny
územně hospodářské zásady pro územní plán Rosic.
Koncept územního plánu byl vystaven k nahlédnutí a
projednán se zainteresovanými organizacemi a
dotčenými orgány státní správy dne 18.7.1995.
Projednávání bylo ukončeno dne 7.9.1995. Na základě
souborného stanoviska ze dne 9.10.1995, kde byly
vyhodnoceny připomínky ke konceptu, byl vypracován
návrh územního plánu města.
1.2 Zhodnocení předcházející územně plánovací dokumentace, použité podklady
Při zpracování konceptu UPNSÚ Rosic, Zastávky a
Tetčic bylo informativně použito následující územně
plánovací dokumentace:
Koncepce urbanizace a vývoje osídlení krajů ČSR Jiho- moravského kraje (Stavoprojekt 1983)
Aktualizace funkčního využití území ČR pro oblast
Jižní Moravy (US Brno, 1993)
Studie zájmového území města Brna - průzkumy a
rozbory, (Brnoprojekt 1983)
Směrný územní plán aglomerace Rosice, Zastávka,
Tetčice (Stavoprojekt 1975)
Územní plán sídelních útvarů Rosice,Zastávka,Tetčicekoncept (Stavoprojekt Brno 1988)
Zájmové území města Brna - prohloubení ÚPN BSRA
-koncept (Stavoprojekt 1986)
Studie dopravního řešení komunikace II/394
(Dopravoprojekt Brno 1994)
Podkladem pro zpracování grafické části elaborátu
byly reprodukce státních map v měř. 1:5000 zhotovené
Geodezií a státní mapy v měř. 1:10 000 a 1:25 000
1.3 Vymezení řešeného území a zájmového území
Při zpracování územně plánovací dokumentace ÚPN
Rosice, bylo určeno řešené území takto:
-vlastní řešené území je vymezeno katastrálním územím
sídelního útvaru Rosice. Grafická část elaborátu
zobrazuje i zastavěné území sousedních sídelních
útvarů Tetčic a Zastávky a jejich okolí, tvořící
celek se společnou územně technickou problematikou. Z
téhož důvodu bylo do graficky řešeného území pojato i
katastrální území obce Babice.
-zájmové území je v zásadě tvořeno spádujícími obcemi
Příbram a Vysoké Popovice a jejich katastrálnimi
územími. Zájmové území zahrnuje i obce částečně
spádující Babice, Neslovice a Kratochvílku.
-širší vztahy
zobrazují území, na kterém jsou
dokumentovány vazby řešených sídelních útvarů na
technickou infrastrukturu a územní systém ekologické
stability.
1.4 Hlavní úkoly a cíle řešení
Nový územní plán má splnit především tyto cíle:
1) vyřešit další rozvoj výstavby a přestavby území
tak,
aby
postupnou
realizací
byla
vytvořena
nejvhodnější urbanistická skladba, s odpovídající
obslužnou a technickou vybaveností
2) zajistit dostatečné plochy pro bytovou výstavbu, nové
zařízení výrobní a komerční a podnikatelské aktivity
3) zhodnotit stav a rozsah občanského
vybav
ení a navrhnout jeho uspořádání, rozšíření a
doplnění ve vazbě na organizační členění a růst
města
4) prověřit kapacity dopravních a technických
zařízení, provést bilanci potřebného nárůstu a
navrhnout řešení
5) systémem rezervních ploch zhodnotit podmínky
dalšího rozvoje města, za účelem koordinace
technických zařízení v dlouhodobém vývoji.
6) zhodnotit podmínky životního a přírodního
prostředí a navržení systému ekologické stability
území
7) zajistit rezervaci ploch pro veřejně prospěšné stavby
2. ZÁKLADNÍ URANISTICKÁ KONCEPCE, PROSTOROVÉ
USPOŘÁDÁNÍ A ROZVOJOVÉ PŘEDPOKLADY V ÚZEMÍ
2.1 Výchozí předpoklady rozvoje území
Základní urbanistická koncepce vychází především z
rozvojových
předpokladů
území
a
prostorového
uspořádání sídelního útvaru v urbanistickém prostoru,
který je determinován především svým historickým a
demografickým vývojem.
2.1.1 Vývoj prostorové struktury osídlení Rosic
Město Rosice bylo již v historických dobách významným
střediskem osídlení, hospodářským, obchodním a
kulturním centrem západní části okresu Brno venkov.
Základní koncepce je výrazně ovlivněna přírodními
podmínkami - polohou města na vyvýšenině nad údolím
soutoku říček Bobravy a Habřiny a dominatním a
působivým umístěním zámku a zámeckého parku na straně
severní nad údolní nivou. Na straně jižní je
situována další dominanta na Křížovém vrchu - kostel
Nejsv.Trojice. Na městské historické jádro (náměstí a
okolí) navazuje obytná zástavba, rozvíjející se
směrem východním a severním. Menší enkláva obytné
zóny je situována ve čtvrti Pendrov za tratí ČSD,
která rozděluje město na dvě části.
Výrobní plochy jsou umístěny v rovinné části u říčky
Bobravy a železnice.
Historický vývoj urbanistické struktury
Osídlení města je historického původu. První doložené
zmínky o Rosicích se datují z r. 1086. Ze staré osady
postupně vzniklo městečko, které se rozrůstalo po
svahu návrší nad Bobravou. V nejbližším okolí se až
do poloviny 18. století rozkládaly rozsáhlé rybníky,
které byly postupně rušeny a získaná půda využívaná
pro zemědělské účely.
Původní půdorys města tvořila široká ulice (nyní
hlavní náměstí), sloužící zárověň jako tržiště, na
kterou se postupně napojovala předměstí.
Nejvýznamnějším objektem města je renesanční zámek
(vybudovaný koncem 16. stol.), na jehož místě stála
původně opevněná tvrz. Součástí zámeckého areálu je
zahrada a park. Rosický zámek byl reprezentačním
sídlem pánů ze Žerotína a město Rosice se stalo v 17.
stolet středem politického dění na Moravě. Rozvoj
města a osídlení byl přerušen v období 30.leté války
. Další stavební rozšíření nastalo až koncem 19.
stol. a začátkem 20. stol. v důsledku rozvoje důlní
činnosti a hutnictví v blízké Zastávce.
2.1.2 Demografický vývoj sídla, návrh počtu obyvatel
Dle sčítání z r. 1991 měly Rosice 4.985 obyvatel.
Dynamika růstu počtu obyvatel Rosic
rok:
počet obyvatel:
1961
4.819
1970
4.800
1980
4.978
1991
4.994
1992
5.247
Základní demografické údaje (r. 1991):
Věkové složení obyvatelstva Rosic:
0 - 14
15 - 59
muži
15 - 54
ženy
1.091
1.537
1.395
ostatní
971
Demografické složení obyvatelstva:
muži
2.426
ženy
2.568
celkem___________________
4.994
Z uvedeného přehledu je patrno, že počet obyvatel od
r. 1960 mírně narůstal a s ohledem na předpoklad
dalšího rozvoje ekonomické základny (komerční a
podnikatelské aktivity) v Rosicích lze předpokládat,
že velikost města dosáhne
v r. 2010
6.000 obyvatel
2.2 Urbanistická koncepce prostorového uspořádání a
rozvojové předpoklady území
Výchozím hlediskem koncepčního přístupu k řešení
územního plánu a další urbanizaci sídelního útvaru
Rosice
je
zajištění
optimálního
životního
a
pracovního prostředí obyvatelstva, aniž by byly
narušeny historické hodnoty, zanechané předchozími
generacemi.
Základní urbanistická koncepce vychází především ze
stávající organizace území, kontinuity historického
vývoje, širších dopravních vazeb, morfologie terénu,
kulturních a přírodních hodnot a z limitů a regulací,
které omezují možnosti plošného rozvoje.
2.2.1 Dosažený stupeň rozvoje a jeho limity
Současná urbanistická struktura a funkční využití
území jeví značné disproporce mezi jednotlivými
funkcemi, které způsobují problémy v efektivním
využívání území.
Nové společenské podmínky a předpoklad rozvoje
ekonomické základny (podnikatelské a výrobní
aktivity) vyžadují přehodnocení některých dřívějších
záměrů.
Hlavní disproporce:
- nevyhovující komunikační skelet, který neumožňuje
bezkolizní provoz a zatěžuje negativně životní
prostředí (trasa st. silnice I/23)
- nedostatek rozvojových ploch pro obytnou zástavbu
(zejména pro rodinné domky), výrobní služby a
komerční záměry, nedostatky ve stavu inženýrských
sítí a nutnost jejich dokompletování a rekonstrukce.
2.2.2 Koncepce rozvoje a jeho regulace
Urbanistická koncepce vychází především z vymezení
jednotlivých funkčních zón a z návrhu jejich dalšího
rozvoje.
Z hlediska stávajícího funkčního využití je území
města rozděleno na zónu obytnou, občanského vybavení,
sportovně rekreační a výrobní, přičemž v některých
částech území dochází ke smíšení jednotlivých funkcí.
Celkové urbanistické řešení podstatně ovlivňuje
navržený dopravní skelet, který v zásadě respektuje
návrh trasy st. silnice I/23, severně od Rosic a nové
trasování přeložky komunikace II/394 (dle studie
Dopravoprojektu) v prostoru mezi Rosicemi a
Tetčicemi. Obytné území zaujímá největší část ploch v
zastavěném území. V Rosicích je tvořeno z části 1-2
podlažní zástavbou rodinných domků a zástavbou 3-6
podlažní sídlištního typu. Obytná zástavba je z větší
části poměrně kvalitní, pouze v historické části
města je v horším stavebním stavu.
Novou bytovou výstavbu je možno situovat směrem
severozápadním v prostoru Kamínky a směrem východním,
v místní částí Husova, kde je rozsah využitelných
ploch omezen koridorem nadřazených inženýrských síťí
(vedení VVN el.en., VTL plynovod) a jejich ochrannými
pásmy.
Občanské vybavení je třeba doplnit v chybějících
kapacitách a to zejména ve středu Rosic, kde je nutno
počítat s přestavbou a rekonstrukcí nevyhovujících
objektů.
Sport a rekreace. Plochy pro tuto činnost je možno
rozvíjet v Rosicích v návaznosti na stávající
sportovní areál, kde je uvažováno se zřízením volné
krajinné zeleně, se sportovními plochami a na
plochách v údolí pod zámeckým parkem.
Rozsáhlé plochy lesů v okolí Rosic a Tetčic poskytují
další možnosti rekreačního využití.
Výroba a podnikatelské aktivity. Rozvoj průmyslových
výrobních ploch je v Rosicích omezen na plochy u
trati ČD (za Crystalexem), které jsou však v
záplavovém území říčky Bobravy a v blízkosti zdrojů
vody v Tetčicích. Jejich využití je podmíněno
ekologickou nezávadností nových provozů.
Pro rozvoj průmyslové výroby jsou navrženy plochy
mezi Rosicemi a Zastávkou, kde navazují na stávající
průmyslovou zónu u Zastávky, která je zainvestována
inženýrskými sítěmi a je vhodně napojena na dopravu
silniční
i
železniční.Využití
těchto
ploch
pro
výstavbu lehkého průmyslu ( konkrétní investiční
záměry) je důležité i z hlediska zajištění pracovních
míst, vzhledem k útlumu neefektivních výrob v
Rosicích i Zastávce.
Podnikatelské aktivity - (výrobní služby , komerční
aktivity) budou situovány na plochách mezi stávajícím
zastavěným
územím
města
a
plánovanou
přeložkou
silnice I/23.Dalšími možnostmi pro umisťování těchto
provozů jsou některé areály zemědělské výroby (Dolní
dvůr).
Výhledově je navržena územní rezerva pro komerční
aktivity severně od přeložky I/23.
Technická infrastruktura.
Stávající potřeba vody a kapacita místních zdrojů je
vcelku v rovnováze. Výhledově je počítáno s napojením
na Brněnský oblastní vodovod.
V současné době pokračuje budování soustavné
kanalizační síťě, napojené na centrální čistírnu
odpadních vod v Tetčicích.
Plynofikace Rosic je téměř ukončena,počítá se s
napojením nových investic.
V zásobování el.energií je uvažováno s rozšiřováním
sítě transformoven a s postupnou kabelizací nn
rozvodů.
Životní prostředí a územní systém ekologické stability.
Tato problematika je součástí návrhu územního plánu,
a je řešena v návaznosti na širší územní vztahy.
3.NÁVRH ORGANIZACE A ZÁSAD VYUŽITÍ ÚZEMÍ, STANOVENÍ
LIMITUJÍCÍCH A REGULAČNÍCH PODMÍNEK
3.1 Centrální zóna města
3.1.1 Stav a návrh využití
V Rosicích je centrální zóna města dána prostorem
historického jádra města a je tvořena hlavním
náměstím a zámeckým areálem, s přilehlými bloky
zástavby.
Je
zde
soustředěna
vyšší
občanská
vybavenost, sloužící obyvatelstvu města a spádového
okolí. V dalším výhledu bude funkce smíšené zóny
obytné a občanského vybavení dále rozvíjena a to
zejména distribuční a komerční aktivity, zajišťované
soukromými investory.
Zvláštní
pozornost
je
třeba
věnovat
dostavbě
asanovaných objektů na náměstí a zajištění obslužné
dopravy a parkovacích míst, jako nutného předpokladu
pro vytvoření pěší zóny v této části města.
Pro část centrální zóny (zámecký areál a okolí) je
navržen statut městské památkové zóny.
3.1.2 Regulační a limitující podmínky
Prostorové regulace:
v centrálné zóně Rosic je nutno dodržet zachování
stávajících uličních a stavebních čar, tzn. v případě
přestavby a dostavby proluk bude objekt respektovat
návaznost
na
sousední
domy,
výšku
zástavby
odpovídající okolní výškové hladině a tvar střechy
(sklonitá, s možností využití podkroví pro obytné
nebo jiné účely).
Objekty památkově chráněné a vzhledově hodnotné,
které vytvářejí charakteristický obraz města je nutno
při rekonstrukcích a opravách zachovat v původním
objemu, vzhledu fasád a střech.
Veškerá stavební činnost na území navržené památkové
zóny podléhá schválení příslušného orgánu památkové
péče.
Funkční regulace:
centrální zóna města je zónou smíšenou (polyfunkční)
pro funkci obytnou a občanského vybavení. Je zde
přípustné zřízení drobných provozoven služeb, které
však nenarušují životní prostředí.
Naprosto nepřípustná je v této zóně průmyslová a
zemědělská výroba.
3.2 Bydlení
3.2.1 Stávající bytový fond a jeho kvalita
(údaje k r. 1991)
Přehled počtu bytů trvale obydlených v Rosicích:
místní část
celkem b.j.
z toho v rod. domcích
Rosice-střed
389
115
Pendrov
125
83
Pod Trojicí
192
186
Pod oborou
27
15
Kamínky
130
32
Nový svět
363
321
Husova čtvrť
284
12
U hřbitova
251
208____________
Rosice celkem
1.761
972
Koeficient obydlenosti bytového fondu:
místní část
prům.počet prům.obyt.
prům.počet
_
obyv./byt plocha bytu obyt.míst./byt
Rosice-střed
2,89
41,8
2,43
Pendrov
2,74
45,8
2,62
Pod Trojicí
2,86
54,4
3,20
Pod oborou
3,44
41,1
2,44
Kamínky
3,14
43,0
2,75
Nový svět
2,90
54,0
3,10
Husova čtvrť
2,58
34,9
2,19
U hřbitova
2,73
51,3
2,90
Rosice celkem
2,83
46,3
2,71
Stáří bytového fondu:
místní část do r. 1919 1920-45 1946-70 1971-80 1981-90
Rosice-střed
76
38
41
232
2
Pendrov
60
46
9
1
9
Pod Trojicí
29
77
30
17
39
Pod oborou
16
4
3
3
1
Kamínky
6
20
6
0
98
Nový svět
105
124
53
71
10
Husova čtvrť
0
4
263
13
4
U hřbitova
24
154
15
35
23___
Rosice celkem
316
467
420
372
186
Kvalita bytového fondu:
byty
byty napojené na
místní část I+II kateg. vodovod kanalizaci ústř.vytápění
Rosice-střed
371
382
209
314
Pendrov
106
116
12
60
Pod Trojicí
168
187
50
136
Pod oborou
27
27
5
15
Kamínky
127
130
98
124
Nový svět
319
354
243
239
Husova čtvrť
284
284
277
119
U hřbitova
219
241
158
139
_
Rosice celkem 1.621
1.721 1.052
1.146
Z uvedeného přehledu vyplývá, že stávající bytový
fond je z větší části kvalitní, neboť většina bytů je
zařazena
do
I.
a
II.
kategorie
kvality
dle
vybavenosti a to zejména v novějších částech města. V
horším stavebním stavu a nedostatky ve vybavenosti
bytů se jeví v centrální části města.
3.2.2 Nová bytová výstavba
Plochy bytové výstavby navrhované do r. 2010 mají
zajistit možnost výstavby nových bytových jednotek a
to zejména formou rodinných domků.
Rozvoj obytných ploch je navrhován v návaznosti na
stávající sídlištní zástavbu na Kamínkách a dostavba
Husovy čtvrti směrem východním. Při návrhu počtu
nových bytových jednotek byl vzat v úvahu požadavek
snížení intenzity využití nových obytných ploch (u
bytových domů nižší průměrná podlažnost, u rodinných
domků větší stavební parcely).
Návrh celkové potřeby bytů v r. 2010 v Rosicích:
Stav k r. 1991
počet obyvatel/počet b.j.
4.994/1.761
Návrh k r. 2010
počet obyvatel/počet b.j.
6.000/2.100
Celkově je počítáno s výstavbou cca 500 b.j., z toho
cca 300 b.j. v rodinných domcích.
S ohledem na nutnost dimenzování inženýrských sítí a
eventuální
potřebu
využití
dalších
ploch
pro
výstavbu,je navržena územní rezerva v návazností na
výše uvedené rozvojové plochy.
Návrh a územně technická problematika lokalit nové
bytové výstavby
Kamínky - návrh - 200 b.j. v bytových domech
80 b.j. v rod. domcích
rezerva - 100 b.j. v rod. domcích
V současné době je v tomto území postaveno 250 b.j. v
4. - 6. podlažních objektech (panelová technologie),
dle zpracované projektové dokumentace (ÚPR zóny).
Vzhledem k tomu, že došlo ke změnám požadavků na druh
zástavby, intenzitu využití ploch jeví se jako
nezbytné přepracování této projektové dokumentace dle
nových požadavků. Z tohoto důvodu je návrh územního
plánu (včetně uvažovaných kapacit výstavby) pouze
orientační. Rovněž je nutné přehodnotit trasování a
dimenzování inženýrských sítí pro novou výstavbu.
Zvláštní podmínkou výstavby v této lokalitě je požadavek
omezení výšky zástavby ( 3.nadz.podlaží + obytné
podkroví).
Pro upřesnění podmínek výstavby v této lokalitě je třeba
vypracovat urbanistickou,nebo zastavovací studii.
Husova - návrh - 70 b.j. v bytových domech
50 b.j. v rod. domcích
V návaznosti na zastavěné území města (Husova čtvrť)
je v současné době započato s dostavbou na volných
plochách až po ochrané pásmo VVN el.vedení. Doposud
bylo realizováno cca 40 rodinných domků. Z tohoto
důvodu jsou rezervní plochy pro další výstavbu
uvažovány pro využití již v návrhovém období.
Předpokládá
se
zpracování
podrobnější
územně
projektové
dokumentace,
která
upřesní
trasy
obslužných komunikací a způsob zástavby předpokládané
výstavby rodiných domků a bytových domů.
Pod Trojicí - návrh - 20 b.j. v rod. domcích
rezerva - 30 b.j. v rod. domcích
V místní části Pendrov , pod kaplí Nesv. Trojice je
navržena výstavba rodinných domků. V návrhovém období
je zde počítáno s dokončením zástavby podél stávající
komunikace a s možností další výstavby R.D. na
rezervních plochách.
Územní plán předpokládá využití plochy Pod Trojicí
pro výstavbu úsporných rodinných domků ( je zadána
zastavovací studie, která bude dokumentovat vhodnost
navržené zástavby z hlediska začlenění do krajiny).
Brusy - u sídelního útvaru Zastávka je navržena
lokalita pro výstavbu rodinných domků ( cca 20 R.D.).
Komunikačně a inženýrskými sítěmi bude uvažovaná
zástavba navazovat na Zastávku, i když se jedná o
k.ú. Rosice.
Bytová výstavby v rozptylu a ve smíšených zónách - v
Rosicích je rovněž počítáno s výstavbou bytů v
rozptylu t.j. ve stávajících obytných zónách, kde
bude využito nadměrných ploch zahrad a proluk (dle
zájmu vlastníků) a ve smíšených zónách (občanské
vybavení - služby výrobní, komerční aktivity), kde je
možné
realizovat
výstavbu
rodinných
domků,
s
přidruženou drobnou výrobní nebo komerční činností
(distribuce, sklady). Takovéto plochy jsou navrženy
na území mezi novou trasou silnice I/23 a zastavěným
územím města a po obou stranách ulice Brněnské směrem
severovýchodním.
3.2.3 Regulační a limitující podmínky v obytných zónách
Prostorové regulace - v obytných zónách je nutno
dodržovat stavební čáru, určující minimální odstup od
ulice a maximální výšku objektu, danou okolní
zástavbou. V historickém jádru města je stanovena
pevná stavební čára, která je určena původní stopou
zástavby.
V územním plánu je jako regulační podmínka stanovena
maximální podlažnost na plochách určených pro bytovou
výstavbu (4. nadz. podlaží) a pro rodiné domky (2.
nadz. podlaží).
Pro nové lokality je nutno zpracovat podrobné
zastavovací studie.
Funkční regulace - preferována je funkce obytná a to
včetně ploch přídomních zahrad.
Přípustnou vedlejší funkcí v obytných zónách je
zřizování občanského vybavení, které svým provozem
nenarušuje obytnou funkci.
Nepřípustnou činností je průmyslová a zemědělská
výroba (chov zvířat je podmíněn souhlasem hygienika).
3.3 Občanské vybavení
Rosice
jsou
přirozeným
spádovým
střediskem
pro
obyvatele okolních obcí a zajišťují potřebné občanské
vybavení pro celý spádový obvod. Většina základního i
vyššího zařízení je umístěna v historickém jádru
města a v jeho okolí.
Při posuzování dostatečnosti kapacit občanského
vybavení byly brány v úvahu i počty obyvatel
spádujících obcí.
V Zastávce jsou umístěna některá zařízení vyššího
občanského vybavení (školská a zdravotnická),která
užívají také obyvatelé z Rosic.
Návrh územního plánu hodnotí občanskou vybavenost z
hlediska vhodnosti umístění a dostatečnosti kapacit.
3.3.1 Školství a výchova
- Mateřské školky - v Rosicích jsou 3 mateřské školky
s 10 odděleními a 270 místy pro děti. Nevyhovující je
mateřská škola v centru města. Výhledově je počítáno
s výstavbou nové mateřské školy na Kamínkách.
Kapacita těchto předškolních zařízení je dostačující.
- Základní škola - ke stávající škole byla provedena
přístavba učebního pavilonu s tělocvičnou. Počet 25
tříd (750 žáků) převyšuje současnou potřebu, avšak
škola nemá vyhovující pozemek, ani možnost rozšíření.
V lokalitě Kamínky je rezervován pozemek pro výstavbu
základní školy (nebo jiného školského zařízení).
- Odborné učiliště - včetně internátního ubytování je
situováno v lokalitě Kamínky. Učiliště nemá potřebné
sportovní plochy, proto je počítáno s využitím
nedalekého
městského
sportovního
areálu
a
s
vybudováním
menšího
sportoviště,
společného
se
základní školou, která má být umístěna v tomto území.
- Zvláštní škola - je umístěna v zámecké budově , což
je naprosto nevyhovující.Je třeba počítat s novým
umístěním a to dle možností , nejlépe ve starším
rekonstruovaném objektu ve středu města,nebo v rámci
navržené plochy pro školská zařízení na Kamínkách.
- Základní škola umění - má své prostory v bývalé
obytné budově poblíž nádraží ČD a je nevhodně
situována
v
průmyslové
zóně.Je
uvažováno
s
přemístěním do jiného objektu v centrální zóně města.
- Dům dětí - v Kollárově ulici zajišťuje zájmovou
činnost dětí ve volném čase
3.3.2 Kulturní zařízení
- Knihovna městská - je v objektu zámku,umístění je
vyhovující
- Kino - má dostatečný počet sedadel, ale objekt je
nevyhovující provozně.
- Kulturní dům - v návaznosti na hotel Krystal jsou
situovány prostory kulturního klubu (sál, klubovny).
Kapacita i stavební stav jsou vyhovující.
- V návrhu je počítáno s využití zámku v Rosicích pro
kulturní a správní účely. Předpokládá se rozšíření
výstavní
síně,
muzea,
umístění
knihovny
a
reprezentačních místností pro MěÚ (obřadní síň,
zasedací
sál).
Dále
je
uvažováno
s
možností
rekonstrukce některých prostor pro restauraci a
vinárnu.
3.3.3 Sportovní a rekreační zařízení
- Sportovní areál - je umístěn vhodně u Říčanského
potoka. V současné době dochází k rozšiřování
drobných sportovišť na plochy v sousedství.Hřiště
jsou využívány rovněž školskými zařízeními, která
nemají vlastní sportoviště.
- Zimní stadion - je situován vedle sportovního
areálu slouží nejen obyvatelům Rosic , ale i celému
spádovému obvodu.
- Koupaliště - je uvažováno s rozšířením odpočivných
ploch a se zřízením sauny.
3.3.4 Zdravotnická a sociální zařízení
- Poliklinika je situována na náměstí a má
nedostatečný počet lékařských pracovišť. Soukromé
zdravotnické zařízení zajišťuje chybějící kapacity.
- Dětský diagnostický ústav - bývalý dětský domov je
umístěn ve vyhovujícím objektu s dostatečným
pozemkem. Je uvažováno s přístavbou a rozšířením.
3.3.5 Distribuce
- Prodejny potravin - jejich síť nedostačuje potřebám
města. Rovněž většina specializoavných
potravinářských prodejen nevyhovuje provozně i
stavebně.
- Prodejny průmyslového zboží - jejich celková
kapacita rovněž zcela nepokrývá potřebu a také
některé prodejny v centru města jsou nevyhovující.
- Nákupní středisko - na náměstí poněkud zlepšilo
situaci v distribuční síti města, ale je nutno
počítat s výstavbou dalších kapacit nejen ve středu
Rosic, ale i v návaznosti na bytovou výstavbu v
okrajových částech města a to především formou
soukromé iniciativy investorů.
3.3.6 Veřejné stravování a ubytování
V současné době jsou kapacity těchto zařízení v
Rosicích nedostatečné a špatné kvality. Postupně
dochází k rekonstrukcím jednotlivých zařízení a k
výstavbě
nových
restauračních
a
pohostinských
provozoven.
3.3.7 Služby
Služby obyvatelstvu jsou zajišťovány podnikem Evres v
těchto oborech: elektro, kamenictví, klempířství,
kominictví, malíři, vodoinstalace a topné agregáty.
Tyto provozy jsou soustředěny v areálu Wolkerova. V
domě služeb jsou umístěny - fotoslužba, kadeřnictví +
holičství. Ve starších objektech různě po městě jsou
situovány - krejčovství, kosmetika, autoopravna,
autoservis, opravna vysokozdvižných vozíků, sklenáři,
zahradnictví, stolárna a pohřební služba.
V současné době dochází v důsledku privatizace ke
značným
změnám.
Ve
výhledu
bude
uvažováno
se
zřizováním dalších kapacit soukromými podnikateli.
Výrobní služby, která mají negativní vliv na životní
prostředí je možno umísťovat mimo obytné zóny , na
plochách
určených
pro
podnikatelské
a
komerční
aktivity v severní části města.
3.3.8 Veřejná správa a administrativa
- Městský úřad - je umístěn v budově radnice na
náměstí a je počítáno s rozšířením reprezentačních
provozů do areálu zámku.
- Policie - má vyhovující objekt v prostoru náměstí.
- Hasičská zbrojnice - je situována ve starším
objektu v centru města. Po realizaci přeložky I/23 je
počítáno s přemístěním do zóny komerčních aktivit
poblíž této komunikace.
- Poštovní úřad - po provedené přístavbě a uvedení do
provozu digitální ATÚ bude vyhovovat i výhledově
3.3.9 Regulační a limitující podmínky zón občanského
vybavení
Prostorové regulace
V zónách občanského vybavení je způsob zástavby dán
stavebními čarami, určujícími minimální odstup od
uličního prostoru. Výška a tvar střech je dán
celkovou výškou zástavby v sídelním útvaru. V
Rosicích
je
přípustná
výška
objektů
občanského
vybavení pouze do 3. nadzemního podlaží se sklonitou
střechou.
Architektonický
výraz
budov
je
třeba
přizpůsobit
místnímu
rázu
zástavby,
zejména
v
historickém centru města.
Funkční regulace
Zóny občanského vybavení jsou určeny výhradně pro
určitá zařízení (školská, kulturní, sportovně
rekreační).
Přípustná je v omezené míře funkce obytná (byty
správců zařízení,bydlení ve smíšených zónách +
výrobní služby, komerční zařízení ).
3.4 Výroba a skladové hospodářství
3.4.1 Průmyslová výroba
Rosice spolu se Zastávkou jsou důležitými středisky
průmyslové výroby okresu Brno - venkov. Zatím co v
Zastávce je nosným oborem strojírenská výroba, v
Rosicích se jedná především o lehký a zpracovatelský
průmysl. Výrobní zóny obou sídelních útvarů navazují
územně, zejména v průmyslové zóně u Zastávky (bývalý
cukrovar), kde podniky (Drukocel, Dřevoděl) situované
na k.ú. Rosice navazují na infrastrukturu sídelního
útvaru Zastávka.
V Rosicích je výrobní zóna umístěna u nádraží ČD a
jsou zde závody - Tero , Crystalex a Plynostav.
Možnost rozvoje této výrobní zóny je pouze směrem
východním (k Tetčicím) podél trati ČD. Západně od
areálu Plynostavu nelze rozšířit zástavbu, s ohledem
na nutnost nenarušení dálkových podledů na rosický
zámek.
Veškeré výrobní provozy v této části města musí
reprezentovat nařízení a regulace činnosti, platící
pro výrobní technologie umístěné v ochraném pásmu
vodního zdroje.
Pro rozvoj průmyslové výroby jsou navrženy plochy
mezi Rosicemi a Zastávkou, kde navazují na stávající
průmyslovou zónu u Zastávky, která je zainvestována
inženýrskými sítěmi a je vhodně napojena na dopravu
silniční
i
železniční.Využití
těchto
ploch
pro
výstavbu lehkého průmyslu ( konkrétní investiční
záměry) je důležité i z hlediska zajištění pracovních
míst, vzhledem k útlumu neefektivních výrob v
Rosicích i Zastávce.
Přehled podniků průmyslové výroby a výhledové
tendence jejich rozvoje:
Crystalex - hlavním výrobním programem je lisované
sklo pro domácnost a k průmyslovým účelům. Podnik je
stabilizován, je počítáno s postupnou modernizací
výrobního zařízení a obnovou budov. Podnik má možnost
rozvoje východním směrem.
Tero výroba těstovin, instantních výrobků, moučných
směsí
a
celozrnného
chleba
je
zajišťována v rekonstruovaném provozu.Areál
nelze plošně rozšiřovat.
Plynostav - má svůj areál u nádraží ČD v Rosicích a
zabývá se výstavbou VTL plynovodů, včetně skladování
materiálu a přidružené výroby. Závod počítá s
rekonstrukcí stávajícího provozu. V areálu dolu
Ferdinand na k.ú.Babice má Plynostav skladovací
plochu.
Dřevoděl - výrobní družstvo stolařské, zajišťuje
výrobu nábytku a dalších výrobků ze dřeva.
Drukocel - výrobní družstvo kovozpracující, ve
výrobním programu má kovovýrobu a obrábění kovových
výrobků. Je počítáno s rekonstrukcí a s rozšířením (o
0,04 ha).
Česká státní automobilová doprava - v areálu jsou
odstavné plochy pro autobusy a nákladní vozidla,
provozní a administrativní budovy.
3.4.2 Zemědělská výroba
Zemědělská prvovýroba
Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu jsou v
řešeném území velmi vhodné. Výrobním charakterem se
jedná o oblast řepařskou, s částečnou spocializací na
pěstování zeleniny. Speciální kultury (intenzivní
sady, vinice) nejsou v tomto území zastoupeny, i když
je historicky doložené pěstování vinné révy v okolí
Rosic a Tetčic.
V současné době dochází k postupné privatizaci
zemědělské výroby a k reorganizaci podniků zemědělské
prvovýroby. Z tohoto důvodu se jeví jako vhodné
využití některých zemědělských středisek, umístěných
v zastavěné části města pro výrobní služby a
podnikatelské aktivity (Dolní dvůr). Katastrální
území Rosic, částečně Tetčic a Babic obhospodařují
podniky vzniklé po rozpadu Státního statku a to
Sdružení zemědělců a Obora
Areály zemědělské prvovýroby
Říčanská je rozděleno do dvou provozních částí
-Říčanská I (východně od silnice na Říčany):
areál je vhodně umístěn v dostatečné vzdálenosti od
území města a má předpoklady k dalšímu rozšiřování. V
areálu jsou objekty zemědělské prvovýroby - kravíny,
odchovny dobytka a prasat a skladovací zařízení.
Zvlášť jsou situovány objekty skleníku, sociálních
zařízení a vodárna.Je zde navržena územní rezerva pro
rozvoj.
-Říčanská II (západně od silnice na Říčany):
umístění je méně vhodné, neboť v trati Kamínky je
počítáno s výstavbou nového školského zařízení.
- Dolní dvůr (u silnice I/23) - středisko je umístěné
poblíž
plánované
bytové
výstavby
na
Velkých
Kamínkách. Je třeba počítat s postupnou likvidací
živočišné výroby. V územním plánu je uvažováno s
využitím pro výrobní služby a nezávadnou zemědělskou
výrobu.
3.4.3 Regulační a limitující podmínky pro výrobní zónu
Prostorové regulace
Nová výstavba výrobních objektů musí respektovat
určené stavební čáry. Výška a tvar střech je určena
okolní zástavbou.
Funkční regulace
Výrobní zóny, které sousedí s obytnou zástavbou musí
zajistit nenarušení kvality životního prostředí. U
stávajících závadných provozů je nutno tyto provozy
zrušit, nebo změnit výrobní technologii.
Větší potravinářská výroba bude situována ve
výrobních zónách.
3.5 Zeleň a rekreace
3.5.1 Zeleň krajinná a parková
Největší plochou zeleně v Rosicích je zámecká zahrada
a park, kde ve formě lesoparku se vyskytuje vzrostlá
zeleň mimořádné hodnoty. Celý areál je památkově
chráněn. Další hodnotnou zelení (chráněný přírodní
výtvor) v sídelním útvaru Rosice je lipové stromořadí
podél křížové cesty ke kapli Nejsv. Trojice, která je
umístěna na vrcholu kopce ve čtvrti Pendrov za tratí
ČD. Okolní extenzivní třešňový sad je zatrávněn a
využíván jako veřejná zeleň. Tato část města má
předpoklad po provedení patřičných úprav (výsadba
hodnotných dřevin), pro vytvoření významné plochy
veřejné zeleně formou lesoparku. Zvláštní pozornost
rovněž zasluhuje kvalitní liniová zeleň (stromořadí )
u nádraží ČD, podél ulice Brněnské a u kostela sv.
Martina.
V centrální zóně města je počítáno s úpravou zelených
ploch v prostoru náměstí (dovýsadba soliterní zeleně
a vytvoření nových ploch trávníků a ozdobné zeleně).
Na plochách sportovního areálu, kde je uvažováno se
zřízením volných rekreačně sportovních ploch je
počítáno s výsadbou vzrostlé zeleně podél Říčanského
potoka a nové silnice I/23.
Zvláštní formou zeleně je zeleň hřbitovní.V Rosicích
je stávající hřbitov umístěn v zastavěném území
města. Z tohoto důvodu je třeba výhledově počítat s
jiným situováním,za předpokladu ponechání stávající
plochy hřbitova jako pietního místa.V územním plánu
je proto
navržena územní rezerva pro nový hřbitov u kaple
Nejsv.Trojice.Tato plocha se nachází na okraji
ochranného vodohospodářského pásma (2.stupně,vnější),
což je třeba při případném technickém řešení
zohlednit. V území mezi Rosicemi a Zastávkou je
navržena nová vodní nádrž a výsadba krajinné zeleně.
V údolí pod zámkem je územní rezerva pro obdobnou
vodní plochu.
3.5.2. Rekreace a cestovní ruch
Krajina v okolí Rosic, Zastávky a Tetčic poskytuje
dostatečné
možnosti
pro
rekreaci
a
to
jak
dlouhodobou,
tak
i
krátkodobou.
Dobré
přírodní
podmínky jsou především v území východně od Tetčic,
kde se nachází přírodní park Bobrava. V severozápadní
části území za Zastávkou jsou rekreační prostory v
okolí Bílé vody.
Krátkodobá rekreace obyvatel je umožněna v letním
období v přilehlých lesích a na koupališti v
Rosicích, kde se předpokládá rozšíření odpočivných
ploch a sportovního areálu v sousedství koupaliště,
kde je rovněž výhledově počítáno s výstavbou krytého
plaveckého bazénu a sauny.
Specifickou formou aktivní rekreační činnosti jsou
zahrádkářské lokality. V řešeném území je několik
těchto lokalit, které jsou intenzivně
ovocnářsky využívány. Zahradní objekty
však jednotného charakteru a působí v
rušivě.
Mimo vymezené plochy nelze umisťovat ve
samostatné rekreační objekty.
hospodářsky a
(domky) nejsou
krajině často
volné krajině
4. NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY A TECHNICKÉ VYBAVENOSTI
4.1 Doprava a dopravní zařízení
4.1.1 Železniční doprava
Řešeným územím prochází jednokolejná železniční trať
č. 240 Brno - Jihlava - Havlíčkův Brod. V návrhovém
období se uvažuje s elektrifikací trati v úseku Brno
- Horní Heršpice - Zastávka u Brna (záměr zavedení
příměstské taktové dopravy), s elektrifikací celé
tratě se uvažuje až po návrhovém období. Zastávka
Rosice u Brna leží v 8,391 km trati, v návrhovém
období zde nejsou uvažovány úpravy, které by přesáhly
hranice pozemků dráhy. Ze zastávky odbočuje pouze
vlečka Crystalexu.
4.1.2 Silniční doprava
Na dálniční síť republiky jsou Rosice napojeny silnicí
I/23 Písek - Jindřichův Hradec - Třebíč - Kývalka. Ta
je zařazena ve vybrané sil. síti jako Z-58. Navržena
je přeložka této silnice, která v současné době
prochází městem. Přeložka je vedena severozápadně od
města dle "Studie silnice I/23 v úseku Rosice - Náměšť
n. Osl." zprac. Dopravoprojektem Brno ze XII.1992 a
studie Dopravoprojektu "Silnice II/394 v úseku Kývalka
- Tetčice - Ivančice" zpracované v r. 1994. Silnice
I/23 je v úseku mezi Kývalkou a odpojením přeložky
silnice II/394 navržena jako čtyřpruh v kat. S
22.5/100, dále pak v kat. S 11.5/80. V návrhovém
období je navrženo zaústění přeložky sil. I/23 do
stáv. I/23 západně Rosic. V dalekém výhledu se uvažuje
s mimoúrovňovým křížením železnice a stávající I/23 a
jejího napojení do přeložky. Východně Rosic je
navržena přeložka silnice II/394 Rosice - Neslovice Ivančice, dle již jmenované studie Dopravoprojektu,
silnice je zařazena ve vybrané sil. síti jako základní
tah Z-42. Přeložka sil. II/394 je vedena západně
stávající silnice II/394, která vykazuje klesání až
15%. Přeložka se bezkolizně odpojuje ze sil. I/23,
mimoúrovňově křižuje železnici, úrovňově je propojena
se stáv. sil. III/3941, je navržena v kategorii S
9,5/70. Navržena je propojovací komunikace mezi
přeložkou sil. I/23 a přeložkou sil. II/394 z důvodů
křížení přeložek s ropovody, produktovodem a VVTL
plynovodu a blízkého křížení s VVN 110 KV a 400 KV
vzhledem ke kterému nelze křížení řešit mostem.
Propojovací kom. je navržena jihozápadně od souběžných
vedení, nedochází ke křížení s potrubím, což umožní
odklon dopravy v případě oprav poruch pod I/23 či
II/394. Po vybudování přeložky silnice II/394 bude
stávající sil. II/394 zařazena mezi účelové komunikace
a nebude zaústěna do sil. I/23, je navrženo
pokračování účelové komunikace rovnoběžně se sil. I/23
směrem ke Kývalce. Silnice III/00213 Domášov Litostrov - Rosice je protažena až na přeložku sil.
I/23. Silnice III/00215 Říčany - Rosice je upravena
pouze při napojení na přeložku sil. I/23 a dále je
propojena do ulice Tyršovy.S ohledem na zúžený profil
této ulice a čistě obytný charakter zástavby bude
průjezd omezen pouze pro dopravu do 3,5 t.
Silnice III/3941 Tetčice - Rosice je ponechána ve
stávající trase, úrovňově křižuje přeložku sil.
II/394, v trase bývalé II/394 vede až do Tetčic.
Silnice III/3941 bude sloužit pouze pro místní
dopravu mezi Rosicemi a Tetčicemi. Průjezdná doprava
bude zakázána vzhledem k nereálnosti odstranění
úrovňového železničního přejezdu.
Místní
komunikace
jsou
upravovány
minimálně,
uvažovány jsou v kategorii MO 8/60 hlavní obslužné,
ostatní v MO 8/40,30. Nové místní komunikace jsou
navrženy v místech plánované výstavby, nové napojení
MK je v pokračování ul. Janáčkovy v pokr. do navržené
přeložky sil. I/23 severně města. Navrženo je
propojení ul. Tyršovy a Říčanské s úrovňovýn křížením
přeložky sil. I/23. Stávající I/23 v průtahu Rosicemi
přejde do sítě místních komunikací.
4.1.3 Nemotorová doprava
Podél místních komunikací jsou navrženy převážně
oboustranné chodníky. Hlavní pěší propojení je mezi
centrem města a železniční zastávkou. V centru města
je navrženo zklidnění dopravy organizačními změnami
(např. zákaz průjezdu, zásobování ve vyhrazených
hodinách a pod.) Nové pěší propojení je navrženo
podchodem pod přeložkou sil. I/23 mezi sídlištěm
Kamínky a městem.
Pro cyklistickou dopravu jsou vhodné st. silnice III.
tř.. Optimální je vedení cyklistické dopravy údolím
Bobravy ve směru Omice - Tetčice a pak s možností buď
po sil. III/3941 nebo podél železnice a dále cestou
navrženou k rekonstrukci společně s turistickou
značkou do Babic. Je navržena také cyklistická trasa
mezi Rosicemi a Zastávkou. Silnice III/00213 z Rosic
ve směru na Domášov umožňuje cykl. propojení až do
Velké Bíteše. Silnice III/00215 z Rosic do Říčan zase
umožňuje spojení až k autodromu. Bývalé sil. II/394,
po vybudování přeložky silnice, je možné využít pro
cyklistickou trasu směřující k Brnu.
4.1.4 Veřejná doprava
Železniční
zastávka
Rosice
u
Brna
leží
na
jihozápadním okraji města. Po vybudování přeložek
silnic I/23 a II/394 nebudou všechny autobusové linky
zajíždět do města. Navrženy jsou nové autobusové
zastávky na přeložce II/394 u křižovatky se silnicí
III/3941 a u křižovatky přeložky sil. I/23 a bývalé
I/23.. Stávající zastávky je nutné zřídit mimo jízdní
pruhy vozovek a opatřit čekárnami pro cestující.
4.1.5 Hospodářská doprava
Pro nákladovou dopravu se počítá s využitím základní
komunikační
sítě,
tranzitní
dopravu
převezmou
přeložky silnic I/23 a II/394. Pro svoz nebezpečného
odpadu do plánované spalovny v Oslavanech se uvažuje
s využitím západního průmyslového obchvatu - je veden
ve stávajících trasách silnic přes Zastávku kolem
Babic, výhledově po přeložce II/394 západně Tetčic,
což bude vyžadovat specielní úpravy v úsecích, kde
trasa prochází ochrannými pásmy vodních zdrojů.
Zemědělská doprava je směrována mimo město, stávající
zemědělské cesty jsou zachovány. 4.1.6 Statická
doprava
Odstavení a parkování vozidel je řešeno pro st.
automobilizace 1:3,5 a upraveno koeficienty dle ČSN
736110. V rodinných domcích se předpokládá odstavení
vozidel na vlastním pozemku, u bytových domů v
stávajících a navržených řadových garážích a na
parkovištích.
U
navržených
bytových
domů
jsou
automobily odstaveny pod objekty vlastních bytovek a
částečně v řadových garážích.
Pro výhledová stav 6000 obyvatel je potřeba zajistit
1860 odstavných stání. V bytových domech bude celkem
1020 bytových jednotek, z toho 800 ve stávajících
B.D. a 220 v navržených, což odpovídá potřebám
odstavných míst. Zbytek odstavných míst t.j. 840 bude
realizován v individuálních garážích v rodinných
domech. Pro bytové domy, t.j. 1020 byt. jednotek je
potřeba zajistit odstavení - 100 pod objektem
navrhovaných domů, 612 v řadových garážích a 308 na
povrchu, z toho 70% na parkovištích - t.j. 215
parkovacích stání, 93 odstavných stání (30%) je možné
realizovat podél komunikací. V Rosicích je celkem
navrženo
616
řadových
garáží,
z
toho
316
je
rozmístěno po celém městě a pro 300 je navržena
rezervna na Kamínkách, výstavba na Kamínkách bude
probíhat podle poptávky obyvatel. Rozmístění řadových
garáží je patrné ve výkrese Dopravní řešení.
Potřeby pro parkování jsou bilancovány podle počtu
obyvatel,
pracovních
příležitostí,
občanské
vybavenosti a potřeb pro odstavná stání.Pro obytný
okrsek 6000 obyvatel je potřeba zajistit 104 P.S.,
pro zaměstnance podniků dle potřeb 85 P.S., pro
občanskou vybavenost dle potřeb z konceptu ÚPLSÚ cca
166 P.S. a pro odstavení 215 P.S. - celková potřeba
činí 570 parkovacích míst. Navržen je odpovídající
počet - rozmístění viz. výkres Dopravní řešení.
4.1.7 Dopravní zařízení
Čerpací
stanice
pohonných
hmot,
autoservis
a
autobazar u bývalé silnice I/23 na východním konci
Rosic vyhovují i pro návrhové období. Nová ČSPH je
realizována u areálu garáží ČSAD západně města.
4.1.8 Ochranná pásma
Ochranné pásmo dráhy činí dle zákona 266/1994 sb. u
žel. tratě 60 m, u vlečky 30 m od osy krajní koleje.
Ochranné pásmo silnic I. tř. je stanoveno na 50 m od
osy vozovky, u sil. II.tř. 25 m a u sil. III. tř. 20
m dle zákona 55/1984 sb. a vyhlášky FMD 35/1984 sb..
Uvnitř zástavby platí hygienická hluková pásma.
Nejvyšší přípustná hodnota hladiny hluku je 50 dB(A)
resp. 60 dB(A) u silnic I. a II. tř. a hlavních
městských komunikací ve dne, v noci je korekce - 10
dB(A).
4.1.9 Intenzita dopravy
Pro stanovení výhledové silniční intenzity dopravy v
návrhovém období pro r. 2010 bylo použito výsledků
směrového dopravního průzkumu provedeného v r.1986
Stavoprojektem Brno a růstových koeficientů.
(Celostátní sčítání dopravy SSF z r. 1990 nebylo
použito, neboť bylo ovlivněno opravou železničního
přejezdu v Tetčicích na sil. II/394).
Silnice I/23 od Kývalky - výhledová intenzita bude
cca 8.170 voz/24 hod.
Přeložka I/23 mezi II/394 a III/00215 3.380 a za
křižovatkou s III/00215 4.590 voz/24 hod, společná
stávající trasa směrem k zastávce 6.140 voz/24 hod.
Na stávajícím průtahu městem (dříve I/23) - ul.
Brněnská 2.300 voz/24 hod, za křižovatkou s ul.
Husova na ul. Wolkerova 6.050 voz/24 hod. Na přeložce
silnice II/394 v úseku mezi sil I/23 a III/3941 bude
cca 3.780 voz/24 hod a jižně sil. III/3941 5.610
voz/24 hod.
Intenzita vlakové dopravy je převzata z údajů ČD a
činí ve dne 22 osobních, 6 rychlíků a 7 nákladních
vlaků, v noci pak 5 osobních, 1 rychlík a 3 nákladní
vlaky. Po zavedení příměstské taktové dopravy dojde
zřejmě ke změně vlakových intenzit.
4.1.10 Hluk od železniční dopravy
Hluk od železniční dopravy orientačním výpočtem pro
motorovou trakci a rychlost 80 km/hod bude činit 67,8
dB(A) a v noci 65,4 dB(A). Izofona pro 50 dB(A) ve
dne bude ve vzdálenosti cca 90 m a v noci pro 40
dB(A) ve vzdálenosti cca 244,5 m od osy koleje.
Po zavedení elektrické trakce poklesne hluk od
železniční dopravy ve dne na 65,6 dB(A) a v noci na
63,1 dB(A), izofony hluku pro 50 dB(A) ve dne budou
ve vzdálenosti 67,5 m a v noci pro 40 dB(A) ve
vzdálenosti 180,8m od osy koleje.Hlukové pásmo od
žel. dopravy není zakresleno, neboť není znám
výhledový
poměr
mezi
elektrickými
a
motorovými
vlakovými soupravami.
4.1.11 Hluk od silniční dopravy
Výpočet
je
proveden
pouze
orientačně
podle
"Metodických pokynů pro navrhování
hlediska ochrany obyvatelstva před
dopravy" vydaných v r. 1990. U
předpokládáme po r. 2005 snížení
cca o 5 dB(A) vzhledem k lepšímu
vozidel,
návrhovou
rychlost
v
uvažujeme v=60 km/hod.
sídelních útvarů z
nadměrným hlukem z
silniční dopravy
hlučnosti vozidel
technickému stavu
obcích
a
městě
Silnice I/23-přeložka sever mezi II/394 a III/0021568.0 dB(A), po snížení 63.0dB(A)
60 dB(A) ve vzdálenosti 12,2 m
50 dB(A)
-"40,0 m
Silnice I/23 za křižovatkou se III/00215
63,9 dB(A)
68,9 dB(A) po úpravě
60 dB(A) ve vzdálenosti 13,8 m
50 dB(A)
-"53,9 m
Silnice I/23 po zaústění průtahu městem
70,2 dB(A) po úpravě
65,2 dB(A)
60 dB(A) ve vzdálenosti 16,7 m
50 dB(A)
-"64,0 m
Průtah městem-ul. Brněnská po Husovou ul
66,2 dB(A) po úpravě
61,2 dB(A)
60 dB(A) ve vzdálenosti 9,2 m
50 dB(A)
-"37,7 m
ul Wolkerova
70,4 dB(A) po úpravě
65,4 dB(A)
60 dB(A) ve vzdálenosti 17,2 m
50 dB(A)
-"65,7 m
Silnice II/394 přeložka mezi I/23 a III/3941
68,7 dB(A) po úpravě
63,7 dB(A)
60 dB(A) ve vzdálenosti 13,5 m
50 dB(A)
-"52,5 m
Po vybudování přeložek silnic I/23 a II/394 poklesne
ve městě značně dopravní zátěž viz. kap. 4.1.9.a proto
se také sníží hlučnost od motorové dopravy podél
hlavních komunikací ve městě. Přesto je vhodné podél
zatížených komunikací vysazovat ochranou zeleň,
navrhnout úpravy na fasádách, okna osadit zdvojenými,
případně trojitými skly a nově navržené domy situovat
tak, aby obytné místnosti byly co nejméně zasaženy
hlukem. Podél navržených přeložek doporučujeme také
osázení zeleně, případně bude-li to nezbytné, postavit
v blízkosti obytné zástavby města účinné protihlukové
bariery (např. skleněná stěna).
4.2 Vodní hospodářství
4.2.1. Zásobování vodou
4.2.1.1 Zdroje vody.
Zájmová oblast Rosice, Zastávka, Tetčice je
zásobována vodou z několika zdrojů, náležejících do
skupinového vodovodu Ivančice - Rosice.
Největším zdrojem SV je prameniště u Mor. Bránic o
kapacitě 30 l/s. Pro Rosicko jsou důležité zdroje o
kapacitě 3 + 6 l/s v jímacím území Bobravy a Bílé
vody, odkud je voda upravována v úpravně vody. Jímací
objekty byly rekonstruovány.Je třeba rekonstruovat
přívodní potrubí do ÚV. V Zastávce jsou využívány 2
studny o kapacitě 5,5 l/s, ze kterých je voda čerpána
do vodojemu I. tl. pásma v Zastávce.
S odstavením těžby na dole Julius v Zastávce bylo
ukončeno využívání důlní vody. Očekává se, že po
zvodnění podpovrchových vrstev by se ve výhledu voda
po úpravě využívala při vyústění v Ivančicích.
V katastru Tetčice se využívá zdroj podzemní vody
vydatnosti cca 15 l/s mezi Bobravou a tratí ČD.
Byl zkapacitněn zdroj vody v údolí Neslovického
potoka u Zbýšova a čerpá se cca 17 l/s do vodojemu
Síčka. V Tetčicích, v trati Záhumenice, byl dán znovu
do užívání starý zdroj vody cca 2 l/s.
Bilance zdrojů:
Zastávka
5.5 l/s
Bobrava ÚV
9.0 l/s
Tetčice
15.0 l/s
Tetčice (stará ČS) 2.0 l/s
Zbýšov
17.0 l/s
____________
48.5 l/s
Ochrana zdrojů vody
V roce 1986 byla vyhlášena ochranná pásma zdrojů - důl
Julius - IoPHO, Zastávka - Io,IIoPHO, Tetčice Io,
IIoPHO.
V Tetčicích jsou příznivé hydrogeologické poměry,
především s ohledem na značnou mocnost nepropustných
jílových zemin.
V IoPHO - oplocený prostor prameniště, stanovený k
zabezpečení bezprostředního ohrožení vodního zdrojenení
přípustné
provádět
zemní
práce,
používat
trhaviny, pesticidy, hnojit živočišnými hnojivy, nebo
strojenými hnojivy takového složení, že by jimi mohla
být nepříznivě ovlivněna jakost vody.
IIoPHO je rozděleno na vnější a vnitřní a je určeno
především k ochraně před znečištěním mikrobiálním,
toxickými látkami. Na území pásma se nedovoluje těžba
a výstavba jiných objektů než vodárenských.
Vnější PHO 2o zabírá velkou část Rosic a zasahuje až
po obce Nesvačilka a Kratochvilka.
Ochranné pásmo IIIoPHO zahrnuje celé hydrologické
povodí. V tomto pásmu nejsou dovoleny nepříznivé
zásahy do hydrologických a hydrogeologických podmínek
oběhu vody, jejichž důsledkem by mohlo být zejména
snížení vydatnosti.
V pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů je třeba
dodržovat režim hospodaření a hygienické zásady
stanovené směrnicí č. 51 ministerstva zdravotnictví
ČSR.
4.2.1.2 Potřeba vody a bilance
Počet obyvatel
r.1991
obyv/b.j.
Rosice
Zastávka
Tetčice
r.2010
obyv/b.j.
4994/1761
2224/813
930/317
6000/2100
3000/950
1000/360
K návrhovému roku 2010 budeme uvažovat se 100%
podílem zásobených obyvatel z veřejného vodovodu.
Výpočet potřeby vody byl proveden podle Sm. č. 9/73.
Změny v hospodářství a zvýšená cena vody se promítly
do poklesu nároků na dodávku pitné vody v celostátním
měřítku. Skutečná spotřeba vody se pohybuje v rozmezí
hodnot 130 - 160 l/os den (včetně ztrát, potřeby
menších výrobních podniků a pro základní vybavenost).
Z těchto důvodů se u výhledových studií uvažuje se
specifickou potřebou ve výši 160 l/os den, což
odpovídá čl. 4 odst. 4 Sm. č. 9/1973.
Skutečná spotřeba vody v Rosicích v roce 1994:
počet napojených obyvatel: 5276
spotřeba vody: VVR
268 278
VFC
347 264
VFD
226 576
VFP
90 830
VFO
19 712
VFZ
10 146
m3/rok
"
" (117,7 l/ob den)
"
"
"
A) Potřeba vody pro obyvatelstvo včetně základní
vybavenosti v Rosicích:
q= 160 l/os den
Qp = 6000 x 160 = 960 m3/den = 11,1 l/s
Qm = 960 x 1.35 = 1296 m3/den = 15 l/s
Qh = 1296 x 1.8 = 2332,8 m3/den = 27.0 l/s
Zalévání zahrádek bude z vlastních studní, nebo
zachycenou dešťovou vodou.
B) Potřeba vody pro průmysl:
V současné době, kdy dochází k transformaci průmyslu,
je velmi problematické určit hodnotu potřeby vody pro
tuto kategorii. Uvedená hodnota je odhad, v případě
lokalizace podniku s větší spotřebou je třeba
posoudit kapacitu sítě, eventuálně pro špičkový odběr
vybudovat vlastní akumulaci.
Qm = 350 m3/den
max 5 l/s
C) Potřeba vody pro zemědělství:
Qm = 57 m3/d
max 1 l/s
Předpokládaná potřeba vody celkem :
Qp
m /d, l/s
1320 11,1
3
obyvatelstvo
průmysl
zemědělství
Qm
Qh
m /d, l/s
l/s
1296 15,0
27,0
350
5.0
5.0
57
1
1
______________________________
1703 21,0
33,0
3
Vydatnost zdrojů činí 48.5 l/s (i pro Zbýšov).
V r. 1992 zpracovala firma PROVO (Ing Filkuka) studii
"Zásobování pitnou vodou z BOV. Podle této studie
jsou specifické potřeby vody dle vyhl. č. 9/73 rovněž
sníženy a potřeby vody pro stávající počet obyvatel
činí:
Qm
počet obyv. Qp
Rosice + Tetčice 5924
19.2 l/s
25.3 l/s
Zastávka
2224
5.25
7.3
Babice
473
1.2
1.6
___________________________
25.65 l/s
34.2 l/s
4.2.1.3 Stanovení velikosti akumulace
Protože se jedná o skupinový vodovod, na který jsou
napojeny Rosice, Zastávka, Tetčice, Zbýšov, Ivančice,
vzájemně propojené zásobovací sítí, je třeba velikost
akumulace posuzovat s ohledem na Qm všech odběrných
lokalit. Částečná akumulace je tvořena kapacitou
přivaděčů.
Stávající akumulace:
hl. pásmo dno
Rosice
Zastávka
Rosice I
Síčka
horní
dolní
kóta
355.20
417.30
406.60
367.90
max. hl. objem m3
359.70
421.80
410.65
371.90
500
2 x 400
2 x 150
2 x 150
Tetčice
359.70
2 x 1000
____________
3900
Předpokládaná potřeba vody pro skupinu:
Qm (m3/d, l/s)
počet ob.
Rosice
6000
1703
21
Zastávka
3000
1062
13,3
Tetčice
1000
238
4,49
______________________________
38,79 l/s
3003 m3/den
Akumulace pro Rosice, Zastávku, Tetčice 80% z Qm = 2400 m3
Stávající akumulace je dostatečná.
4.2.1.4 Výpočet tlakových poměrů
Zastávka
vodojem I. tl. pásma - max. hl. 371.90 m n. m
max. hydrostatický tlak:
max. hladina
371.90 m n.
- 70
m
301.90 m n.
Min. hydrodynamický tlak:
min. hl. vodojemu
367.90 m n.
4. podl. zást.
- 12
m
min. přetl. nad posl. výt. - 5
m
ztráty v potr.
- 10
m
340.9 m
Rozsah plynulého zásobení z dolního vodojemu je
- 340.9 m n.m.
Rosice
vodojem 500 m3
max. hydrost. tlak
max. hladina
min. hydrodynamický tlak :
min hl. vodojemu
4. podl. zást.
min přetlak
ztráty v potr.
Rozsah zásobení 289.70 - 328.2 m.
hydrost. tlak II. tl. pásma:
max. hl. vody
Min. hydrodyn. tlak:
min hl. vodojemu
4. podl. zást.
min. přetl nad posl.výt.
m
m
m
301.9
359.70 m n.m.
- 70.0 m
289.70 m
355.2 m n.m.
- 12.0
- 5
- 10 m
328.2 m n.m.
410.65 m n.m.
- 70
m
340.0 m
406.65 m n.m.
- 12
m
- 5
ztráty v potr.
-__10
m
379.65 m
rozsah zásobení 340 - 379.65 m n.m.
Vodojem pro Kamínky bude na kótě 390 m n.m.
4.2.1.5 Zásobovací systém
Stav:
Voda z vodojemu Síčka 2 x 400 m3(max.hl.421.80m), do
kterého je přiváděna voda z prameniště Zbýšov, plní
gravitačně vodojem Zastávka II.tlak. pásma 2 x 150 m3
na kótě 410.65 m n.m. Z jímacího území "Bobrava" je
povoleno odebírat 3 l/s, z jímacího území Bílá voda 6
l/s. Voda je přiváděna do úpravny vody (kapacita ÚV
20 l/s), odkud je čerpána do vodojemu 500 m3 v
Rosicích (max. hl. 359.70 m n.m.).
Dalšími zdroji jsou 2 studny v Zastávce o vydatnosti
5.5 l/s, odkud je voda čerpána dvěma čerpacími
stanicemi do vodojemu I. tlakového pásma v Zastávce.
V Tetčicích se od r. 1987 využívá prameniště podzemní
vody v prostoru mezi železnicí a Bobravou v množství
15 l/s. Z akumulační nádrže 400 m3 (max. hl. 296.30 m
n.m.) se voda čerpá výtlačným řadem do vodojemu
2 x 1000 m3 (max. hl. 359.70 m n.m.) nad Tetčicemi.
Vodojem je propojen řadem DN 250 se zásobovacím řadem
v Rosicích a tím je vlastně propojena celá vodovodní
síť Zastávky, Rosic a Tetčic a lze dodávat vodu i do
vodojemu Síčka, čímž je umožněno propojení na
ivančickou větev.
Ze zásobovacího řadu z vodojemu 500 m3 na ÚV je
provedena odbočka k čerpací stanici s akumulací pro
zásobení zástavby v lokalitě Kamínky.
Starý zdroj vody s ČS v Tetčicích zásobuje zástavbu v
Rosicích za tratí (cca 2 l/s).
Vodojem Brusy 600 m3 je vyřazen z vodovodní soustavy a
je dán k dispozici jako akumulace pro průmysl v
bývalém dolu Julius.
Uvažuje se o možném využití důlní vody z dolu Ferdinand.
Návrh:
Lokality navrhované pro zástavbu budou napojeny na
stávající
vodovodní
síť
města
prodloužením a zaokruhováním potrubí.
Pro lokalitu Kamínky byla vybudovaná přípojka ze
zásobovacího řadu z vodojemu 500m3 a čerpací stanice.
V konceptu ÚPN bylo zásobení navrženo z nového
vodojemu II. tlakového pásma 2 x 400 m3 (max. hl. 390
m) pod vodojemem Síčka. Tuto koncepci navrhujeme i
nadále. V případě, že bude zásobení sídliště Kamínky
(II.
tlakové
pásmo)
přes
čerpací
stanici,
doporučujeme zvětšení kapacity vodojemu 500 m3 o 500
m3.
Byla
provedena
rekonstrukce
jímacího
území
Bobrava, Bílá voda. Přívodní potrubí DN 150 z
prameniště je ve špatném stavu a je třeba provést
rekonstrukci a zvětšení dimenze na DN 250.
Celkově je síť města zastaralá a byla by třeba
postupná rekonstrukce.
Zapojení prameniště Zbýšov do systému SV a snížením
skutečné spotřeby vody je dostatek vody pro zásobení.
V roce 1994 zpracoval Aquatis Brno (ing Plezký)
studii BOV - III. etapa, ve které je řešeno i
napojení Rosic. Tato koncepce je v ÚPN zakreslena. V
současné době je voda přivedena přes vodojem Čebín do
Brna. Dalším pokračováním výstavby BOV má být přívod
vody do navrhovaného vodojemu Nebovidy. Z tohoto
vodojemu by měla pokračovat větev do vodojemu
Tetčice,zvětšeného o 3000 m3, do vodojemu Síčka rovněž
zkapacitněného o 2000 m3 a přívod směrem na Ivančice.
Vybudování přívodu vody BOV do této oblasti je
žádoucí i s přihlédnutím na plánovanou výstavbu
spalovny Oslavany a dopravu toxického odpadu přes PHO
vodních zdrojů a tím možnost jejich znečištění.
4.2.1.6 Recipient - Hydrologické údaje
Hydrologickou síť území tvoří na jižním okraji
zástavby potok Habřina a po soutoku s říčkou Bobravou
a potokem Říčka před Rosicemi tvoří vodoteč Bobrava.
Průměrný roční průtok Bobravou:
profil 1) pod Troubským mlýnem
2) Bobrava - ústí
n - leté vody (m3/s)
n 100 50 20 10
profil 1
71 62 51 40
2
75 66 54 42
32
33
0.407 m3/s
0.430 m3/s
5
19
20
m - denní průtoky (m3/s)
m
30
90
180
profil 1 0.934 0.450 0.240 0.128
2 0.987 0.471 0.254 0.135
2
10
10.5
270
0.043
0.045
1
355
0.19
0.021
364
potok Říčka:
Q100
= 22.8 m3/s
Q30
= 110 l/s
Q355
=
6 l/s
Q364
=
2 l/s
průměrné znečištění Říčky je 4.4 mg/l BSK5,
po dobudování SOV Dřevoděl 7.1 mg/l BSK5.
Bobrava při soutoku s Říčkou má tyto hydrologické údaje:
Q100
=
49.0 m3/s
Q30
= 450 l/s
Q355
Q364
=
=
26.0 l/s
12.4 l/s
Bobrava je ve správě Povodí Moravy. Říčanský potok je
ve správě SMS Brno.
Podle požadavku správce toku veškeré inž. sítě vedené
v souběhu s tokem musí být mimo ochranné pásmo v
souladu s ČSN 73 6822 Křížení a souběhy vedení a
komunikací s vod.toky. Stavby trvalého charakteru
musí být min.10 m od břehové čáry, v zastavěné části
15 m. V úsecích ohrázování min.15 m od vzdušné paty
hráze. Rovněž musí být respektováno vlastnické právo
správce toku, 6 m od břehové čáry nebo 1m za patou
hráze.
Znečištění v Bobravě se podle saprobity pohybuje
kolem 16 mg/l BSK5 - to odpovídá III. stupni čistoty.
V povodí Bobravy jsou nepříznivé splaveninové poměry,
dochází k zanášení koryta a tím ke snižování jeho
průtočné kapacity.
V úseku mezi Tetčicemi a Rosicemi je stávající koryto
Bobravy na Q10 a dochází zde k levobřežním inundacím.
V současné době je projekcí Povodí Moravy zpracováván
projekt revitalizace koryta v tomto úseku a jeho
posunutí na pravý břeh. Ke snížení rozlivů je třeba
vybudovat ohrázování koryta.
Povodí Moravy má vypracovaný projekt na propojení
Bílé Vody s Bobravou v původním korytě na Q5.Stávající
řečiště je neudržované, jeho kapacita je minimální. Z
těchto důvodů dochází k vylévání větších průtoků, k
podmáčení
nebo
přelití
silnice
III/00213 Rosice-Litostrov.Úsek
potoka Bílá voda, který je zahrnut do úpravy má
charakter neupraveného koryta s kapacitou cca Q1.
Výhledově má být na řece Bobravě vybudováno 5 nádrží
(velikosti od 0.3 - 2.2 ha) jako součást systému
soustavy
nádrží
budovaných
ve
vodohospodářsky
exponovaném území povodí řeky Bobravy, Svratky a
Oslavy. Nádrže mají zajistit ochranu vod proti
znečištění ropou a ropnými produkty v případě poruchy
na ropovodu.
4.2.2 Odkanalizování
Rosice mají vybudovanou jednotnou kanalizační síť
napojenou
na
hlavní
kmenový
sběrač,
odvádějící
odpadní vody na městskou ČOV. ČOV je situována na
levém břehu Bobravy pod Tetčicemi a po dobudování
sběračů bude sloužit k likvidaci odpadních vod ze
Zastávky, Babic, Rosic, Tetčic a po rozšíření ČOV i z
Říčan, Velké ceny a Ostrovačic.
V současné době se využívá ČOV na 50 - 60%. Stávající
štěrbinové
nádrže
a
monobloky
ve
městě
jsou
zrušeny,stejně jako malá ČOV pod sídlištěm Kamínky.
Odpadní vody z nově navrhovaných ploch budou zaústěny
do kanalizace a odvedeny na ČOV. Do kanalizace nesmí
být vypouštěny zaolejované odpadní vody a v max.
možné míře vyloučit balastní vody. V situaci jsou
vyznačeny
úseky
kanalizace
které
je
třeba
rekonstruovat.
V situaci jsou navrženy vsakovací příkopy pro
zpomalení přívalové vlny za deště.
Výhledové množství odpadních vod by teoreticky mělo
odpovídat potřebě vody.
Pak Qm
= 1703 m3/d = 21 l/s
Znečištění BSK5
Podle vyhlášky č. 171/92 Sb. uvažujeme hodnotu
50 mgO2/l, pak znečištění bude:
21 x 50 = 1.05 g/s
Na obyvatele je uvažováno 60 gO2/ob den, pak pro
6000 ob x 60 = 360 kg O2/den
Množství znečištění na 1 m3
360 kg/den : 1703 m3/d = 211,4 gO2/m3
4.3 Energetika
4.3.1 Zásobování plynem
Město je zásobeno zemním plynem ze stávajícího
vysokotlakého plynovodu 300 /40, procházejícího mezi
Rosicemi a Tetčicemi.
Z tohoto vtl vedení jsou pro Rosice dvě vtl přípojky.
Jedna přípojka prochází jižní částí Rosic DN 150 a je
ukončena RS pro Plynostav a Sklounion. Pro město je
vybudovaná vtl RS 3000.
V severní části města probíhá druhá vtl přípojka DN
150 ke státnímu statku a k učilišti SOU Dřevoděl, kde
je RS 1200 (výhledově 5000).
Vysokotlaká přípojka pokračuje až do Zastávky k RS 5000.
K zásobení maloodběratelů a ke středotlakým RS je
veden středotlaký rozvod plynu.
V severní části města je navržena komunikace I/23 a
plochy pro občanské vybavení. Stávající vtl přípojka
je vedena zájmovou plochou, proto je navržena na
přeložení.
Sídliště Kamínky jsou zásobeny ze
středotlak
ého plynovodu přes AL-z regulátory.
Výhledová průmyslová zóna bude
zásobena
plynem prodloužením stávajících rozvodů. Navrhovanou
bytovou zástavbu bude možno rovněž zásobovat plynem.
V současné době realizovaná výstavba RD na okraji
Rosic nebude napojena na plyn.
Technické údaje o plynofikaci za rok 1993
celková délka sítě
18 km,
přípojek
6 km
počet přípojek
920
počet odběratelů
1997
prodej plynu VO
10434 tis m3/rok
prodej plynu maloodběr
680 tis m3/rok
prodej plynu obyvatelstvo
2320 tis m3/rok
Katastrálním územím prochází koridor vedení vvtl ,
produktovod 200 DN a naftovody 5O0 a 700 DN, které je
nutno respektovat. V ÚPN je zakresleno o.p. 150 m,
které vymezuje území,kde veškerá stavební činnost
musí být konzultována s příslušnými správci těchto
sítí.
Podle Sb.222/1994 §26 jsou Plynárenská zařízení
chráněna ochranným pásmem které činí:
u plynovodů do DN 200
4 m na obě strany od obrysu
200-500
8 m
nad
500
12 m
u ntl, stl plynovodů
1 m
u technolog. objektů
4 m
§27, Bezpečnostní pásma určená k zamezení nebo
zmírnění účinků havárií na zdraví a majetku činí:
pro vvtl
pro vtl
nad DN 500
do DN 100
do DN 250
vtl plynovody nad
DN 250
vtl RS
200
15
20
40
10
m
m
m
m
m
4.3.2 Zásobování elektrickou energií.
Stručné zhodnocení současného stavu
Město Rosice je zásobováno el. energií po venkovních
vedeních 22 kV z rozvodny R 110/22 kV Oslavany.
Vlastní
zásobování
řešeného
území
je
provedeno
většinou venkovními přípojkami z hlavních vedení ke
sloupovým trafostanicím 22/0,4 kV. Jen malá část
trafostanic je připojena kabelem.
Síť nn je provedena převážně jako venkovní na
betonových
sloupech,
částečně
nástřešních
a
konzolách. Jen u nových sídlišť a novějších větších
objektů je provedena kabelizace. Celkový stav sítě nn
je celkově dobrý. Řešeným územím prochází dvě vedení
vvn a to 400 kV a 110 kV.
Výpočet výhledové spotřeby elektrické energie pro
návrhové období:
Základní
údaj
pro
návrh
distribučního
systému
zásobování
el.
energií
je
stanovení
současného
maximálního zatížení. Tento systém je pak třeba
dimenzovat tak, aby byl schopen přenést požadovaný
výkon v době předpokládaného maxima, při dodržení
všech aspektů spolehlivosti, kvalitě napětí a to při
minimálních
počátečních
investicích
a
ročních
nákladech na ztráty a provoz.
Vypracovaná bilance zatížení obsahuje předpokládaný
perspektivní podíl stávajícího bytově komunálního
konzumu
na
maximum
města
(trendování
původní
hodnoty),
přírůstek
bytově
komunálního
zatížení
způsobený novou bytovou výstavbou, příp. asanací
starší
bytové
zástavby,
výstavbou
sídlištní
a
nadsídlištní vybaveností podíl stávající průmyslové
spotřeby na perspektivní hodnotě maxima města ,
přírůstek způsobený novou výstavbou průmyslu a pod.
Podíl bytového fondu.
Z energetického hlediska se u nové výstavby ve všech
případech uvažuje s dvojcestným zásobováním bytů
(elektřina, plyn) s využitím plynu pro topení i
přípravu TUV. Jedná se v tomto případě o stupeň
elektrizace "A". Na základě pro elektrizační soustavu
č. 2 z r. 1982 vydaných ČEZ a SEP platí pro výpočet
podílu 1 b.j. na maximu obytného souboru Sb = 1,2 +
4,8/ n.
Bereme-li
hodnotu
zatížení
na
úrovni
distr.
trafostanice, platí přibližně pro zásobování bytového
odběru Sb = 1,5 kVA/b.j. V této hodnotě je zahrnuta i
výhledová hodnota do r. 2010 a to při 1,5% trendu
růstu spotřeby.
V Rosicích je nová bytová výstavba navržena v
lokalitě Kamínky, Husova a Pod Trojicí, dále pak se
předpokládá v rozptylu. V návrhovém období pak nárůst
odběru bude 500 x 1,5 = 750 kW.
Na odpad stávajícího bytového fondu počítáme 70 kW.
Pak celková zvýšení počítáme 680 kW.
Vzhledem k novým podmínkám a možnostem soukromého
podnikání je dnes nesnadné konkrétně specifikovat
výhledové záměry ve výstavbě obč. vybavení tak i ve
sféře výrobních podnikatelských aktivit. Vzhledem k
rezervovaným plochám odhadujeme, že by zde mohl
nárůst el. energie dosáhnout hodnoty 70 kW. Spolu se
zvyšováním
odběru
stávajících
výrobních
podniků
počítáme se 120 kW.
Pak celkový nárůst (při vzájemné soudobosti) lze
uvažovat 800 kW.
Návrh řešení zásobování el. energií ze sítě vn do
roku 2010.
Předpokládáme, že i ve výhledu přenos požadovaného
výkonu bude zajišťován z R 110/22 kV Oslavany a že
bez podstatných změn zůstane i základní konfigurace
sítě vn,
kromě nutných přeložek vn 22 kV pro vybudování nové
trasy silnice II/394 mezi Rosicemi a Tetčicemi.
Zásobování lokality "Kamínky" je již dnes částečně
zrealizováno, v původním projektu je třeba prověřit
potřebné množství trafostanic.
Pro
výstavbu
"Husova"
byla
postavena
nová
trafostanice,která zásobuje nově postavené R.D. Pro
podnikatelské aktivity na severu města bude dle
potřeby postavena nová sloupová trafostanice. Pro
nové odběry bude také třeba posílit síť nn dalšími
vývody.
Ochranná pásma el. vedení VN a VVN
Ochranné pásmo je stanoveno od svislé roviny vedené
po obou stranách od krajního vodiče v těchto
hodnotách:
VN 22 kV - 7 m
VVN 110 kV - 12 m
VVN 400 kV - 20 m
4.4 Telekomunikace
V Rosicích je dodací a podací pošta V. kategorie,
spádová oblast pro 5200 obyvatel, 4 doručovací
přepážky. Plocha pošty je 210 m2, počet pracovníků 18.
Stav vyhovující.
V Rosicích byla v provozu automatická telefonní
ústředna P 51 s 1600 Pp. V současné době je ve
zkušebním provozu nová digitální telefonní ústředna,
jejíž kapacita se zvýšila o 500 Pp.
Rozšiřování a rekonstrukce místní telefonní sítě bude
prováděno zemními kabely. Konečným řešením je 100%
telefonizace.
V ÚPN jsou respektovány trasy dálkových kabelů,a
trasy radioreleéových spojů TKB Rosice - RS Lipový
vrch a TKB Mor. Krumlov - RS Lipový vrch, které jsou
zakresleny v grafické části dokumentace. Je navrženo
přeložení dálkového kabelu v území u koupaliště,tak
aby bylo možné využití pozemků pro podnikatelské
aktivity.
V r.1996 Předpokládá SPT Telekom realizaci výstavby
DKO Rosice - Zastávka a dále.
V rámci integrované telefonní a datové sítě je uvažováno
s televizními kabelovými rozvody,s jejichž realizací
již bylo v Rosicích započato.
V k.ú. Rosice provozují České radiokomunikace
televizní převaděč s kruhovým o.p. 30 m, který bude
respektován.
5 ZÁSADY PÉČE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
5.1 Celková hygienická situace
Rosice jsou situovány v území, které není v
rozsáhlejším měřítku postiženo znečištěním ovzduší,
nebo jinými zásadními negativními příčinami zhoršení
životního prostředí. Přírodní kvality okolí města,
zejména rozsáhlé plochy lesů v dostupné vzdálenosti a
enkláva lesoparku a krajinné zeleně v zámeckém parku,
podstatným způsobem zhodnocují životní prostředí
sídla. Z lokálního hlediska je však situace v
zastavěném území podstatně složitější. 1. Znečištění
ovzduší
Na celkovém znečištění ovzduší se až 30% podílí
výfukové
plyny
z
automobilové
dopravy,
jejichž
toxicita přesahuje toxicitu běžných průmyslových
emisí. Exhalacemi z dopravy je narušeno životní
prostředí v zastavěném území v Rosicích ,zejména v
místech kde vede trasa silnice I/23 obytnou zónou.
2. Znečištění vodních toků
Zlepšení čistoty vodních toků je v současném období
jedním ze stěžejních úkolů zajištění ekologické
stability území. Vodní toky v řešeném území (Bobrava,
Habřina, Říčanský potok) jsou zatěžovány odpadními
vodami z domácností, ze zemědělství a průmyslové
výroby. Nejvíce zatížená nečistotami je především
Bobrava, která v úseku Rosice - Tetčice dosahuje II.
stupně znečištění. Hlavní zdroje znečištění vodních
toků:
zdroj
Crystalex
ČSAD
STS
Drukocel
Agropodnik
m3/rok
18
26
29
11
8
Nepříznivou situaci v čistotě vodních toků je nutno
řešit v co nejkratší době, jinak nebude možno
využívat vodních zdrojů (Tetčice ).
3. Specielní zdroje ohrožení ŽP
Město Rosice se nachází ve 20.km ochranném pásmu
Jaderné elektrárny v Dukovanech, což může mít v
extrémním případě radiační havárie značně negativní
důsledky na znečištění ovzduší, vodních toků a zdrojů
a zejména pro obyvatelstvo. Z tohoto důvodu je třeba
důsledně dbát zvláštních pokynů a preventivních
opatření vydávaných štábem CO.
Řešeným územím k.ú.Rosice prochází úniková trasa
obyvatelstva po st.silnici I/23 a přístupová trasa
pro zásahové jednotky po silnici II/394.
Přeprava nebezpečných odpadů do spalovny v
Oslavanech, byla řešena ve studii V.a.s. z
r.1994.Předpokládá se doprava těchto odpadů po
stávajících komunikacích procházejících Zastávkou
(II/395) a dále po silnici II/394, s odbočkou přes
Padochov do Oslavan. Ve výhledu po vybudování
přeložky II/394 okolo Tetčic lze předpokládat, že
tuto funkci převezme tato nová komunikace, za
předpokladu technického zajištění trasy v úsecích
procházejících o.p. vodních zdrojů.
4. Nepříznivé vlivy hluku
Hluk ze silniční a železniční dopravy
V dopravním řešení ÚPN byla vyhodnocena stávající a
výhledová hluková situace v rámci řešeného území.
Ochranná
pásma
a
koridory
negativních
dopadů
dopravního hluku byly stanoveny na základě výpočtů
dle Metodických pokynů pro navrhování sídelních
útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným
hlukem z dopravy. V kapitole Doprava a dopravní
zařízení(4.1)
jsou
uvedeny
výpočty
příslušných
ochranných pásem.
V Rosicích je značná část zastavěného území postižena
nepříznivými
vlivy
dopravního
hluku.
Průjezdní
komunikace,
které
nejvíce
ovlivňují
životní
prostředí, zejména obytné, budou výhledově přeloženy
do jiných tras.
5.2 Likvidace odpadů
Převážná část tuhých odpadů je v současné době
likvidována skládkováním, což je způsob z hlediska
ochrany
životního
prostředí
nevyhovující.
Tuhé
komunální odpady (TKO) z Rosic jsou odváženy na
řízenou skládku v Bratčicích.
Přehled množství tuhých komunálních odpadů (bydlení):
množ. TKO
obč. vyb.
poč. obyvatel
m3/rok
Rosice
4 978
5 362
Přehled produkce tuhých průmyslových odpadů (v t/rok):
závod
způsob likvidace:
spalování
vyvážení na skládky
v areálu
spalitelné nespalitelné
Rosice
Crystalex
47
348
Tero
130
100
Drukocel
22
20
Dřevoděl
100
11
STS
20
20
145
Výhledově se předpokládá odvoz odpadů i nadále na
skládku Bratčice a do centrální spalovny odpadů v
Brně. Je třeba uvažovat se separací a recyklací
odpadů.
6. NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY.
6.1 Přírodní podmínky a krajinná ekologie
6.1.1 Vymezení řešeného území
Katastrální území Rosic leží ve výrazné sníženině SSV
- JJZ směru, v Boskovické brázdě. Struktura půdního
fondu v katastrálním území Rosic:
název kat. úz celková zeměděl lesní rybníky zastav.
výměra
půda
půda a ostat. a ostat.
(ha)
(ha)
(ha) vod.plo. plochy
Rosice
1184.7
816.6
197.7
11.00
159.4
6.1.2 Přírodní podmínky
Klimatologie
Území leží v poměrně teplém, suchém klimatu, s mírnou
zimou. Jde o klimatickou oblast MT11.
Základní klimatické charakteristiky:
Charakteristika
počet letních dnů
počet dnů s teplotou 100 a více
počet mrazových dnů
počet ledových dnů
průměrná teplota v lednu
v červenci
v dubnu
průměrný počet dnů se srážkami
1 mm a více
srážkový úhrn ve veg. období
srážkový úhrn v zimním období
počet dnů se sněhovou pokrývkou
počet dnů zamračených
počet dnů jasných
MT11
40-50
140-160
110-130
30-40
-2 - -3
17-18
7-8
90-100
350-400
200-250
50-60
120-150
40-50
Geologie a geomorfologie
Výrazná prohlubeň Boskovické brázdy je vyplněna
mocnými vrstvami uhlonosných permských břidlic a
pískovců s pokryvem třetihorních jílů a slínů a
čtvrtohorních sprašových hlín.
Území je poměrně členité s výraznými nivami Bobravy s
jejími přítoky s plošinami a pánvemi.
Základní členění území:
- údolní nivy vodotečí
- izolované pahorky severně od Rosic
- okrajové hřbety Českomoravské vrchoviny
- plošiny a pahorky jižně od Rosic
Údolní nivy vodotečí
-jsou
konkávní
tvary
vzniklé
ukládáním
říčních
sedimentů, dříve štěrkovitých, dnes hlinitých, na
různě hlubokém skalním podloží, místy jen 2.0 - 3.0 m
pod povrch terénu. Hladina podzemní vody značně
kolísá v závislosti na stavu vody v blízkých
vodotečích. Tato skutečnost snižuje i zemědělskou
využitelnost jinak bohatých, středně těžkých až
těžších
naplavených
půd,
s
vysokým
obsahem
organických zbytků. Nivy jsou také sběrné oblasti
ochlazeného vzduchu, což společně s vyšší vlhkostí
zvyšuje četnost přízemních mrazů a místních inverzí v
jarních a podzimních měsících.
Izolované pahorky severně od Rosic
-tvoří je pět kopulovitých vyvýšenin s převahou orné
půdy, budovaných jílovitými břidlicemi na východních
svazích
s
postupně
smývanými
vrstvami
spraší.
Převahou odnosových procesů vystupuje podloží místy
na povrch. Hladina podzemní vody se nevyskytuje.
Značný smyv a vysoký obsah skeletu ve vrcholových
polohách ztěžuje zemědělské využívání, stejně jako
ukládání
smyté
půdy,
hnojiv
a
pesticidů
ve
sníženinách mezi jednotlivými pahorky a na úpatích
svahů. Zaoblené vrcholky jsou vystaveny větrům s
převahou západních směrů a mohou tak v suchých
obdobích podléhat větrné erozi.
Okrajové hřbety Českomoravské vrchoviny
-tvoří je zbytky plochého povrchu přecházejícího v
členitý terén, typický střídáním hřbetů a sníženin,
budovaný
chudšími
horninami.
Převažuje
lesní
využívání. Zatímco na plošinách jsou zachovány zbytky
bohatších starších zvětralin, ze hřbetů jsou odneseny
a spolu s živinami a povrchovou vodou se soustřeďují
při pozvolném úpatí svahů a dnech údolí. Klimatická
diferenciace plyne z expozice vůči světovým stranám a
soustředěním chladného vzduchu v údolních dnech,
rozdíly jsou však setřeny přítomností lesa. Do kat.
území Rosic zasahuje toto území nepatrnou částí u
Zastávky.
Plošiny a pahorky jižně od Rosic
-představují plochý povrch, členěný dvěma úvalovými
údolíčky a třemi erozními rýhami. Geologické poměry
jsou značně rozmanité. V podloží jsou břidlice a
pískovce, na nich místy různě mocná vrstva miocenních
jílů a část pokrývá vrstva sprašových hlín. Pokryv
sprašových hlín podmiňuje bohaté, úrodné, středně
těžké půdy, ochuzené pouze v erodovaných polohách, na
břidlicích těžké, na pískovcích střední, lehčí až
lehké. K rozvoji větrné eroze dochází na těžších
půdách plošin v období sucha, vodní eroze na dlouhých
svazích a v erozních rýhách. Ve vlhčích obdobích
dochází na konkávních úsecích svahů k akumulaci vody,
pochodům oglejení půd a vymrzání plodin.
Pedologie
Na spraších
černozemě
a sprašových
degradované
hlínách jsou vyvinuty
a
hnědozemě.
Na
premokarbonských výchozech ostatní části Boskovické
brázdy jsou hnědé půdy nasycené až hnědé půdy kyselé
(místy mohou být až nevyvinuté rankery). V okolí
vodotečí jsou nivní půdy glejové.
Hydrologie
Územím protéká řeka Bobrava. Její přítoky jsou
Říčanský potok, Habřina a Bílá voda. Řeka Bobrava
ústí do Svratky jižně od Zbýšova.
Ochrana přírody (dle zák. č. 114/92 Sb.)
Stručný popis VKP
1. Malé Padělky: VKP erozní rýhy s extenzivními svahy
a pastvinami, hloh,
trnka,
svída, ponechat přirozenému vývoji
2. Padělky: VKP - křovinaté meze zarostlé trnkami,
svídou, hlohem, ovocnými stromky,
malý lesík s dubem, smrky, břízou,
borovicí, lípou, javorem, ponechat
přirozenému vývoji
3. Bílá voda: VKP - ploché dno toku Bílé vody, louky
s převahou ostřic a vlhkomilných
rostlin
4. Horní Bobrava: VKP - ploché dno toku Bobravy,
břehové porosty olše a vlhké louky,
ponechat louky a obnovovat olšové
porosty
5. Bobrava: VKP - tok Bobravy v Rosicích, břehové
porosty s olší, javorem, vrbami,
doplňovat porosty
6. Habřina: VKP - kvalitní porost kolem toku, olše,
vrby, javory, lípy, doplňovat
porosty
7. U obory: VKP - mez porostlá babykami, šípky,
jasany, hlohy, ponechat přirozenému
vývoji
8. Alej u Rosic: VKP - alej kolem silnice, javor,
lípa, jírovec, břízy, babyky,
ošetřovat a doplňovat
9. Křížová cesta: VKP - lipová alej, křížová cesta,
extenzivní sady, ošetřovat a
doplňovat
10.Pluštiny: VKP - lom s vrbami, svídou, šípkem,
trnkou, babykou, akátem. Likvidovat
akát.
zatravněná
strž
s
11.Pod
Pluštinami:
VKP
polokulturní
loukou,
svahy
jsou
zarostlé hlohem, akátem, ovocnými
stromky.
Nezavážet,
ponechat
přirozenému vývoji.
12.Štíhlý rybník: VKP - rybníček ve strži s
obojživelníky. Nezavážet.
13.Tlučhubův lůnek: VKP - lom zatopený, výskyt čolka.
Nezavážet, návrh na PR.
Ochrana přírodních zdrojů
Základní obnovitelné zdroje v území, které člověk
používá pro svou potřebu jsou:
1. půda
2. voda
3. genofond
ad
1.2.)
ochrana
půdy
a
vody
jsou
vzájemně
související problémy. Při ochraně půdy proti erozi (
větrné, či vodní) je vždy chráněna i povrchová voda
před znečištěním splachy z okolních pozemků, při
ochraně vod ( podzemních, nebo povrchových) je nutno
přijmout opatření, která ochraňují i kvalitu (popř.
vylepšují) půdy (t.j. protierozivní opatření, snížení
dávek prům. hnojiv, protierozní agrotechnika a p.).
Z výše uvedených hledisek jsou zemědělsky využívané
pozemky v území rozděleny do tří zón:
a) zóna intenzivní zemědělské výroby I - jde o plochy
s kvalitními půdami na sprašových pokryvech a na
plošinách, kde nejsou rušivé projevy (eroze, popř.
průsak reziduí z hnojiv), rentabilita zemědělské
výroby je maximální, poškození půdy a vody je
minimální.
b) zóna podmíněně intenzivní zem. výroby II - jde o
plochy zem. půdy, na kterých je možnost průsaku
reziduí z prům. hnojiv do podzemních vod, popř.
povrchových. Jsou to plochy kolem vodotečí, kde by
bylo
vhodnější
(z
hlediska
ochrany
vody)
zatravnění.
c) zóna podmíněně intenzivní zemědělské výroby III jde o plochy s méně kvalitními půdami, plochy na
svažitých
místech,
plochy
depresní
a
erozně
ohrožené,
plochy
s
ekologicky
kvalitními
společenstvy. Na těchto plochách je nutno provést
protierozní
opatření
popř.
rezignovat
na
intenzivní zem. výrobu a ponechat plochy pro
přírodní společenstva.
ad 3) Ochrana genofondu
Ochrana genofondu spočívá ve vytváření, popřípadě
zachování
stávajících
ploch
přírodě
blízkých
společenstev, která jsou nositelem zásadní informace
o úživnosti daného území. Ochrana genofondu je
představována
návrhem
generelu
místního
systému
ekologické stability (SES).
6.2. Návrh systému ekologické stability
6.2.1 Koncepce návrhu SES
Koncepce řešení systému ekologické stability území
vychází z charakteristik řešeného území a z obecných
zásad daných metodikou ÚSES, které jsou uvedeny v
obecné části zprávy.
Terminologie SES
SES - územní systém ekologické stability - funkční
napojení
biocenter
biokoridory
tak,
aby
docházelo k uchování a přenosu genetické
informace
BIOCENTRUM: plocha přirozené vegetace,která je
schopna samoregulačních procesů (min. plocha
3.0 ha)
BIOKORIDOR: liniové společenstvo propojující
biocentra do funkčního systému
INTERAKČNÍ PRVKY - liniová společenstva podporující
působení SES
Zkratky použitých dřevin:
sm - smrk ztepilý
db - dub zimní
bo - borovice lesní
bk - buk lesní
md - modřín opadavý
lp - lípa velkolistá
jv - javor mléč
ol - olše lepkavá
hb - habr obecný
bř - bříza bělokorá
jlm- jilm štíhlý
jd - jedle bělokorá
js - jasan ztepilý
STRUČNÝ POPIS BIOCENTER:
5. Biocentrum: POD STARÝMI ZÁMKY
STG
: 2 BC 4, plocha 3,0 ha
Popis
: olšové porosty na soutoku Bobravy a Bílé
vody,
Návrh : ornou půdu převést na louky a provést
skupinovou výsadbu dřevin dle STG tj.db, js,ol, jlm, lp,
6. Biocentrum: POD CHATAMI
STG
: 2 BC 4, plocha 4,40 ha
Popis
: vrbové a olšové porosty kolem regulovaného
toku Bobravy, orná půda, nefunkční
lokální biocentrum
Návrh
: vybudování rybníku s přirozenými poměry,
s doprovodnou
7. Biocentrum:
STG
: 2 B 3, plocha 3,50 ha
Popis :
polní les s duby, smrky, modřínem,
lípami,
javorem, břízami, z jihu
trnkou, svídou,
přilehlé meze s
hlohem, a ovocnými stromy
funkční lok. biocentrum Návrh :
výchovnými postupy na lese dosáhnout
bukové
doubravy, zachovat meze s extenzivním
využíváním
10.Biocentrum: KOPANINY
STG
: 2 B 3, 3BC 3, plocha 6,00 ha
Popis :
smíšené porosty db, bk,bo, sm, kl, lp,
md,hb,
lokální biocentrum na lesní
půdě
Návrh
: výchovnými
zásahy
upřednostňovat
listnáče,tj.db a bk,
dále lp, hb, jv,
potlačovat sm
11.Biocentrum: NAD CIHELNOU
STG
: 3 B 3, 3 BC 3, 2 B 3, plocha 7,00 ha
Popis
: porosty sm, db, bo, md, bk, lp, kl,
biocentrum na lesní půdě
Návrh :
provádět výchovné zásahy tak, aby se
zvýšil
podíl bk, db, lp, jv, kl, jd,
potlačovat sm
19.Biocentrum: VELKÉ PADĚLKY
STG
: 2 BC 4, plocha 3,00 ha
Popis
: tok Říčanského potoka bez doprovodné zeleně,
orná půda
nefunkční
lokální
biocentrum
na zmeliorovaném tok
Návrh :
nutno revitalizovat tok, ornou půdu převést
na louku,
louku doplnit skupinovou výsadbou dřevin dle STG tj.
db, js, ol, jlm, hb, lp
7. POŽADAVKY NA OCHRANU KULTURNÍCH A STAVEBNÍCH HODNOT
Ochrana
stavebních
a
urbanistických
hodnot
je
nedílnou součástí péče o životní prostředí. Na území
města Rosic se nachází řada historicky cenných
objektů, které jsou uvedeny ve státním seznamu
nemovitých kulturních památek.
číslo
objekt
Rosice - město
0941
zámek s areálem
0941/1 zámek
číslo parcely___
136/1
136/1
0941/1/a alianč. znak
0941/1/b krb
0941/1/c štuk. výzdoba
0941/2 předzámčí
0941/3 park u zámku
0944
kostel se sochami
0944/1 kostel sv. Martina
0944/2 kostel sv. Floriána
0944/3 socha sv. Jana Nepomuckého
0945
kaple Nejsvětější Trojice
radnice čp. 13, Palackého nám.
0946
0947
fara,Kostelní ul. čp. 10
0948
dům, tzv. Rahmův, čp. 46
0951
socha sv. Jana Nepomuckého
0952
socha sv. Vincence Ferrarského
pranýř
0953
0954
kašna, Palackého nám.
0960
pamětní kříž
most přes Bobravu
0961
kaple na hřbitově
Rosice - Pod Trojicí
0955
14. zastavení křiž. cesty
0955/1 zastavení křížové cesty
0955/2 zastavení křížové cesty
0955/3 zastavení křížové cesty
0955/4 zastavení křížové cesty
0955/5 zastavení křížové cesty
0955/6 zastavení křížové cesty
0955/7 zastavení křížové cesty
0955/8 zastavení křížové cesty
0955/9 zastavení křížové cesty
0955/10 zastavení křížové cesty
0955/11 zastavení křížové cesty
0955/12 zastavení křížové cesty
0955/13 zastavení křížové cesty
0957
boží muka
0956
boží muka
0959
hlavní kříž
136/1
136/1
136/1
136/2
77/1
123
123
123
123
938
120
125
60
94
88/1
97/2
2391/3
2391
88/6
2804/1
-"-"-"-"-"-"-"-"-"-"2408/1
2804/1
-"680/2
2363
191/1
V historickém jádru Rosic je uvažováno s návrhem
městské památkové zóny, která zahrnuje areál zámku a
zámeckého parku a přilehlé bloky zástavby centra
města.
Plochy
archeologického
zájmu
jsou
vyznačeny
ve
výkresu širších vztahů. Veškerá stavební činnost v
území je podmíněna konzultací s příslušným orgánem
památkové péče v případě možnosti archeologického
nálezu.
8. POŽADAVKY NA ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉHO A LESNÍHO PŮDNÍHO
FONDU
8.1 Zemědělský půdní fond
Katastrální území Rosic leží v klimatickém regionu T2
teplém, mírně suchém. Suma teplot nad 10oC je 2600 2800, průměrná roční teplota je 8 - 9oC, průměrný úhrn
srážek je 500 - 600 mm.
Rosice leží v území Boskovické brázdy, v území se
sprašovými pokryvy na kterých jsou poměrně kvalitní
půdy
černozemě
degradované
a
hnědozemně,
na
pernokarbonských sedimentech jsou hnědé půdy kyselé.
V nivě Bobravy jsou naplavené nivní půdy.
Vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu je
provedeno dle zák. 334/92 Sb. a prováděcí vyhlášky č.
13/94 Sb. Vyhodnocení ZPF je provedeno v grafické a
textové části ÚP. V grafické části jsou převzaty
údaje z průzkumů a rozborů (t.j. hranice BPEJ,
meliorace apod.). V textové části je stručný popis
lokalit záboru.
8.1.1 Zdůvodnění záboru ZPF
Současná urbanistická struktura a funkční využití
území jeví značné disproporce mezi jednotlivými
funkcemi, které způsobují problémy v efektivním
využívání území.
Hlavní disproporce:
- nevyhovující komunikační skelet, který neumožňuje
bezkolizní provoz a zatěžuje negativně životní
prostředí (trasy st. silnic I/23 a II/394 )
- nedostatek rozvojových ploch pro obytnou zástavbu
(zejména pro rodinné domky), výrobní služby, komerční
záměry, podnikatelské aktivity a průmysl.
Variantní řešení rozvoje území bylo zpracováno již
při stanovení základní koncepce a to ve fázi
vypracování původního konceptu ÚPN v r.1988, kdy byly
vyhotoveny dvě rozdílné varianty řešení ( A respektující
dopravní
komunikační
skelet
dle
schváleného VÚC BSRA a B - posunutí st.silnice I/23
na jih území).Při následném projednávání obou variant
byla vybráno řešení A a to s hlediska výhodnější
dopravní obsluhy území. Na základě této koncepce byly
zpracovány následné dopravní studie tras komunikací
I/23 a II/394, které byly projednány a schváleny.Z
těchto důvodů nebylo nutné při aktualizaci konceptu
ÚPN vypracovávat variantu řešení.
Urbanistická
koncepce
vychází
především
z
prostorového vymezení sídelního útvaru a z návrhu
možností jeho dalšího rozvoje,které jsou limitovány
územně technickými podmínkami.
Nové
společenské
podmínky
a
předpoklad
rozvoje
ekonomické
základny
(podnikatelské
a
výrobní
aktivity) vyžadovaly vymezení dalších rozvojových
ploch pro výrobní služby,komerční aktivity a následně
pro bydlení.
Celkové urbanistické řešení podstatně ovlivňuje
navržený dopravní skelet, který respektuje návrh
trasy st. silnice I/23 severně od Rosic a přeložky
komunikace II/394 v prostoru mezi Rosicemi a
Tetčicemi ( dle projednané studie Dopravoprojektu z
r.1994). Dalším omezujícím činitelem pro rozvoj města
je koridor nadřazených inženýrských sítí ( vedení VVN
110 a 400 kV, VTL plynovod ) v území mezi Rosicemi a
Tetčicemi. Na jihu je sídelní útvar omezen železniční
tratí.
Po zvážení těchto limitujících faktorů byl rozvoj
města navržen směrem severním (po novou trasu I/18 kde
jsou
situovány
podnikatelské
a
komerční
aktivity,pro
které
byla
zpracována
zastavovací
studie,
včetně
konkrétních
záměrů
jednotlivých
podnikatelů). Obytné území je rozšiřováno na východ
(omezení koridorem inž.sítí),dále v lokalitě Kamínky,
kde
již
byla
bytová
výstavba
zahájena
(dle
zpracovaného ÚPROZ ) a v místní části Pendrov (územní
rozhodnutí pro výstavbu 2 RD a zadání pro zpracování
zastavovací studie).
Občanské vybavení je třeba doplnit v chybějících
kapacitách. Nová plocha pro školská zařízení je
navržena v místní části Kamínky.Tato plocha souvisí s
navrženou bytovou výstavbou dle ÚPRZ Kamínky, která
byla odsouhlasena orgány ochrany ZPF.
Pro rozvoj průmyslové výroby jsou navrženy plochy
mezi Rosicemi a Zastávkou, kde navazují na stávající
průmyslovou zónu u Zastávky, která je zainvestována
inženýrskými sítěmi a je vhodně napojena na dopravu
silniční
i
železniční.Využití
těchto
ploch
pro
výstavbu lehkého průmyslu ( konkrétní investiční
záměry) je důležité i z hlediska zajištění pracovních
míst, vzhledem k útlumu neefektivních výrob v
Rosicích i Zastávce.
8.1.2 Vymezení lokalit záboru ZPF
číslo lokality
etapa výstavby: I.et. - do r.2000, II.et. - do r.2010
Lokalita č. 1 - plocha navržena pro výstavbu rod.
domků. I.et. Jde o ornou půdu (cca 2.5 ha) mimo
zastavěné území města. Hlavní půdní jednotka (dále
HPJ) je 10. Stupeň přednosti v ochraně a třída
ochrany je III/3.
Lokalita č. 2 - plocha určena pro bytovou výstavbu. Jde
II.et. o ornou půdu mimo zastavěné území města. HPJ
je 10. Rozsah plochy je cca 2.10 ha. Stupeň
přednosti v ochraně a třída ochrany je III/3.
Lokalita č. 3 - plocha v lokalitě "Kamínky ". Jde o
I.et. plochu určenou pro rod. domků,o ornou půdu mimo
zastavěné území města. HPJ jsou 08, 10 a 30. Stupeň
přednosti v ochraně a třídy ochrany jsou V/13, IV/9,
VII/24.Rozsah záboru je cca1.5 ha.
Pro zástavbu v tomto území byla zpracována
urbanistická studie.
Lokalita č. 4 - plocha určená pro rod. domky
(lokalita I.et. Kamínky). Jde o ornou půdu (cca 2.0
ha) , mimo 1,0 ha zastavěné území města. HPJ jsou 37
a 40. Stupně II.et. přednosti v ochraně a třídy
ochrany jsou 1,0 ha VIII/27 a VIII/29. Pro území byla
zpracována urbanistická studie.
Lokalita č. 5 - plocha určena pro byt. výstavbu
II.et. (lokalita Kamínky). Jde o ornou půdu mimo
zastavěné území města. HPJ jsou 30, 10, 08.Rozsah
ploch je cca 2.50 ha. Stupně přednosti v ochraně a
třídy ochrany jsou VIII/24, IV/9, V/13. Pro území
byla zpracována urbanistick studie.
Lokalita č. 6 - plocha určena pro byt. výstavbu a
II.et. obč.vybavení (lokalita Kamínky). Jde o cca 1.3
ha orné půdy mimo zastavěné území města. HPJ je 08.
Stupeň přednosti v ochraně a třída ochrany je
V/13.Pro území byla zpracována urbanistická studie.
Lokalita č. 7 - plocha v lokalitě Pod Trojicí, určená
I.et. pro výstavbu rod.domků, jde o cca 2.9 ha orné
1,2 ha půdy a ost. sadů, mimo zastavěné území.HPJ je
II.et. 33, stupeň přednosti v ochraně a třída ochrany
4,8 ha je VII/27. Bylo vydáno územní rozhodnutí pro 2
rod. domky, na celé území je zadání pro zpracování
zastavovací studie.
Lokalita č. 8 - plocha určena pro školu ( lokalita
II.et. Kamínky). Jde o ornou půdu mimo zastavěné území
města. HPJ jsou 08 a 10. Rozsah plochy je cca 2.30 ha.
Stupeň přednosti v ochraně a třídy ochrany jsou V/13,
IV/9 pro území byla zpracována urbanistická studie..
Lokalita č. 9 - plocha určená na sportoviště. Jde o
I.et. zahrady a ornou půdu mimo zastavěné území města
v návaznosti na stávající sportovní areál. Rozsah
plochy je cca 1.20 ha. HPJ je 02. Stupeň přednosti v
ochraně a třída ochrany je II/2.
Lokalita č. 10 a - plocha určena pro komerční
aktivity I.et. a obč. vybavení. Jde o ornou půdu mimo
zastavěné území města mezi navrhovanou komunikací
I/18 a stávající zástavbou. Rozsah plochy je cca 9,9
ha. HPJ jsou 10 a 59. Stupně přednosti v ochraně a
třídy ochrany jsou III/3 a III/5.Pro území byla
zpracována studie podnikatelské zóny.
Lokalita č.10 b - plocha je určena pro zařízení PO
I.et. (hasičskou zbrojnici) a komerční aktivity 5,0
ha o rozloze cca 8,1 ha mimo zastavěné území II.et.
města.HPJ je 10 a 59, stupeň přednosti a třída 3,1 ha
ochrany je III/3 a III/5.
Zájemci o komerční aktivity mají zpracované
podnikatelské záměry.
Lokalita č. 11 - plocha určena pro komerční aktivity.
I.et. Jde o ornou půdu mimo zastavěné území města. 2,3
ha Hlavní půdní jednotka je 10. Rozsah plochy je II.et
cca 4,3 ha.
Stupeň přednosti v ochraně a
2,0 ha třída ochrany je III/3.
Lokalita č. 12 - plocha určena pro průmysl. Jde o
II.et. zahrady mimo zastavěné území města. Rozsah
plochy je cca 2.0 ha. Hlavní půdní jednotka je 59.
Stupeň přednosti v ochraně a třída ochrany je III/5.
Lokalita č. 13 - plocha určena pro silnici I/18. Jde
II.et. o ornou půdu mimo zastavěné území obce. Rozsah
záboru je cca 5.85 ha. HPJ je 59, 10, 08. Stupně
přednosti v ochraně a třídy ochrany jsou III/5,
III/3, V/13. Část plochy (od Říčanského potoka po
soutok s Bobravou ) je odvodněno.
Trasa komunikace je podložena vypracovanou a
projednanou studií, včetně vyhodnocení dopadů
na životní prostředí.
Lokalita č. 14 - plocha je určena pro přeložku
silnice II.et. II/394 o rozlozze cca 3.60 ha , z toho
je cca 1.20 ha na k.ú. Rosice.HPJ jsou 59,08, 02,
33.Stupně přednosti v ochraně a třída ochrany jsou
III/5, V/13, II/2, VI/19.
Trasa komunikace je podložena vypracovanou a
projednanou studií, včetně vyhodnocení dopadů
na životní prostředí.
Lokalita č. 18 - plocha je určena pro výstavbu rod.
II.et. domků u sídel. útvaru Zastávka, nachází se
však na k.ú. Rosice. HPJ je 08, st. přednosti a třída
ochrany je V/13. Rozsah záboru je cca 1.4 ha orné
půdy mimo zast.území.
Lokalita č. 20 - plocha je určena pro rozšíření
II.et. výrobních ploch u sídel. útvaru Zastávka,
které se však nachází na k.ú. Rosice.Rozsah zabírané
plochy je cca 0,5 ha . HPJ je 08 ,st. přednosti a
třída ochrany je V/13.
Lokalita č. 21 - plocha je určena pro vodní nádrž
I.et. ( rybník). Rozsah záboru je cca 4,0 ha, HPJ 59
a st. přednosti a třída ochrany je III/5.Plocha je
odvodněna ,vzhledem k účelu záboru nedojde k odvodům.
Lokalita č. 22 - plocha je určena pro průmyslovou
I.et. výstavbu (rozšíření elektrotechnického závodu a
podnik autodopravy, navazující na areál ČSAD). Rozsah
záboru je cca 2,6 ha orné půdy mimo zastavěné území
(podmáčené území,nefunkční meliorace), HPJ 59, st.
přednosti a třída ochrany je III/5.
Lokalita č. 23 - plocha je určena pro průmyslovou
II.et. výstavbu ( investiční záměr na výstavbu závodu
lehkého průmyslu je v souladu se zájmy soukr.
vlastníků pozemků). Rozsah záboru je cca 4,0 ha orné
půdy (z části nefunkční odvodnění), HPJ je 59,
st.přednosti a třída ochrany III/5.
Sumář záboru ZPF v k.ú.Rosice:
funkční využití
I.etapa
II.etapa
lokalit
do r.2000 do r.2010
ha
ha
celkem
ha
výstavba rod.domků
výstavba byt.domů
občanské vybavení
sportovní plochy
komerční aktivity
průmyslové plochy
dopravní plochy
vodní plochy
6,2
1,0
1,2
17,2
2,6
4,0
2,7
4,9
5,4
2,0
6,0
9,5
-
8,9
5,9
5,4
1,2
19,2
8,6
9,5
4,0
celkem
32,2
30,5
62,7
8.2 Lesní půdní fond
Kategorizace a funkce lesů, druhové zastoupení dřevin
V řešeném území t.j. v katastrálním území Rosic, se
vyskytuje pouze kategorie lesů hospodářských. Nelze
však opominout další funkci některých částí lesních
porostů a to je funkce rekreační. Obora - převážně
dubový porost (místy lípy a smrky.
Kamínky - nově založený lesní porost, převážně z
jehličnanů (borovice).
Ochrana LPF
Lesy jsou jedinou ze základních složek životního
prostředí a v krajině plní nezastupitelné funkce
produkční, půdoochranné, vodohospodářské, ekologické,
rekreační a estetické. Z těchto důvodů je možno
vyjímat lesní pozemky z lesního půdního fondu nebo
omezovat jejich využívání pouze v nevyhnutelných a
odůvodněných případech. Lesní půdní fond je třeba
chránit dle příslušných vyhlášek a zákonů o ochraně
lesního půdního fondu při územně plánovací činnosti.
V řešení ÚPN Rosice není navrhován zábor lesního
půdního fondu.
9. Veřejně prospěšné stavby
V návrhu územního plánu města Rosic je počítáno s
rezervací potřebných ploch pro tyto veřejně prospěšné
stavby:
Oš1 - školská zařízení Kamínky
Or1 - zařízení sport. areálu
Zh1 - úz. rezerva pro nový hřbitov
Td1 - přeložka st. silnice I/23
Td2 - přeložka st. silnice II/394
Td3 - nové obslužné komunikace
Tv2
Tv3
Tv4
Tv5
Tv8
-
vodovodní přivaděč
rekonstrukce přivaděče
propojení z BOV
doplnění vodovodní sítě
vodní nádrž
Tk3
Tk4
Tk5
Tk6
-
kanalizační sběrač Kamínky
kanalizační sběrač z komerční zóny
kanalizační sběrač Brněnská
doplnění kanalizační sítě
Tp2
Tp3
Tp4
Tp5
Tp6
-
přeložka VTL
přeložka VTL v komerč. zóně
STL plynovod v komerční zóně
STL plynovod Husova
doplnění sítě NTL
Te2
Te5
Te6
TE7
Te8
-
přeložka venkovního vedení VN 22 kV
kabelové vedení VN 22 kV Kamínky
kabelové vedení VN 22 kV u I/23
přeložka venkovního vedení VN 22 kV
nové trafostanice
DOKLADOVÁ ČÁST

Podobné dokumenty

Socioekonomická analýza

Socioekonomická analýza Obecní ráz Otrokovic se začal zásadně měnit od druhé poloviny roku 1929 s výstavbou pobočných závodů Tomáše Bati. Dobré dopravní napojení silniční a železniční dopravy i dostatek vody z Moravy roz...

Více

Horimex cars sro - BMW E-shop

Horimex cars sro - BMW E-shop Horimex cars s.r.o. Sokolská 15 772 00 Olomouc Česká Republika

Více

Bc. Zbyněk Neudert - Západočeská univerzita

Bc. Zbyněk Neudert - Západočeská univerzita jenž je dán. Jednou podkategorií strategických her jsou budovatelské strategie, které představují takový podžánr, v němž se hráč soustředí na budování a ekonomiku místo na boj. Představitelé tohoto...

Více

úspory energie v osvětlování při hodnocení

úspory energie v osvětlování při hodnocení chápat osvětlení spíše jako určitý stav prostředí a je tedy obtížné si světlo představit jako látku či hmotu vhodnou ke ztvárnění vnímaného prostředí. To se často týká i tvůrců prostředí – architek...

Více

březen 2016

březen 2016 panská papírna, byvše hned z počátku druhé poloviny 18. století již pustá. Kde to bylo? Když se podíváte na katastrální mapu Tetčic, kde jsou označeny polní tratě, tak jedna se jmenuje „U papírny“....

Více

Vyhodnocení vlivu na ŽP a území NATURA 2000

Vyhodnocení vlivu na ŽP a území NATURA 2000 A.1.1. Stručný přehled ÚP...................................................................................................................4 A.1.2. vztah ÚP k cílům ochrany životního prostředí.......

Více