Economics Ekonomika Management Management

Transkript

Economics Ekonomika
Management Management
Innovation Inovace
Scientific-Technical Journal of Moravian University College Olomouc.
Vědecko-odborný časopis Moravské vysoké školy Olomouc.
Volume 8, Issue 1, 1/2016
Articles:
MODELS PREDICTING POTENTIAL DEFAULT IN THE CULTURAL SECTOR
Ondřej Machek, Dagmar Čámská, Luboš Smrčka, Jiří Strouhal
CORPORATE WEBSITE AS A TOOL FOR ATTRACTING AND RECRUITING
MILLENNIAL TALENT
Dana Egerová
THE APPLICATION OF THE OPEN INNOVATION CONCEPT
IN THE SLOVAK REPUBLIC
Anna Zaušková, Adam Madleňák
RELATIONSHIP BETWEEN PROJECT COMPLEXITY AND TYPES OF RISK
IDENTIFIED IN THE PROJECTS
Cyril Drahý, Otto Pastor
AUDIT OF THE INDUSTRIAL PROPERTY RIGHTS
Karel Čada
CONTENT
EDITORIAL
Włodzimierz Sroka …............................................................................................................................... 3
MODELS PREDICTING POTENTIAL DEFAULT IN THE CULTURAL SECTOR
Ondřej Machek, Dagmar Čámská, Luboš Smrčka, Jiří Strouhal ………………………..…..................... 5
CORPORATE WEBSITE AS A TOOL FOR ATTRACTING AND RECRUITING
MILLENNIAL TALENT
Dana Egerová …………………………….…………………………………………………......................... 17
THE APPLICATION OF THE OPEN INNOVATION CONCEPT IN THE SLOVAK REPUBLIC
Anna Zaušková, Adam Madleňák ….…................................................................................................ 26
RELATIONSHIP BETWEEN PROJECT COMPLEXITY AND TYPES OF RISK
IDENTIFIED IN THE PROJECTS
Cyril Drahý, Otto Pastor ....................................................................................................................... 42
Karel Čada .......................................................................................................................................... 51
EDITORIAL
It is with great pleasure that we are launching the latest issue of our journal “EconomicsManagement-Innovation”. Over several years, EMI has earned its position among the best scientific
journals, as confirmed by:
 the increasing number of papers submitted by foreign scholars,
 the increasing number of reviews undertaken by foreign scholars,
 the fact that the journal is indexed in four databases, including renowned ones such as ERIH+.
Such success belongs to all of us: the members of the Scientific Council, the Editorial Board, reviewers
and authors, without whom the high status of the journal and its recognition throughout the scientific world
would not be possible. We have ambitious plans for the near future, e.g. admission to the SCOPUS data
base, which would serve as confirmation of our aspirations.
The EMI journal publishes papers from topics pertaining to broadly understood economics and
management. You will find papers from these areas in the current issue as well. In the first paper entitled
“Models predicting potential default in the cultural sector” the authors focus their deliberations on the
possibilities of the default prediction among entrepreneurial entities belonging to cultural branches. The
authors claim that traditional models of predicting financial distress may provide unreliable answers in the
case of cultural entities. Given this fact, they propose a model which is based on hundreds of observations
and which ensures that results are statistically significant.
The second paper – “Corporate websites as a tool for attracting and recruiting millennial talent” presents the application of corporate websites in recruiting potential job applicants. The paper reports
research findings from an evaluation of 116 websites of companies which use their own web space for
the recruitment and selection of potential job applicants.
In turn, the third paper entitled “The application of the open innovation concept in the Slovak
Republic” presents a new approach which should help companies to improve their own innovation
performance to achieve better economic competitiveness on the market. The authors believe that
cooperation between enterprises using the open innovation model provides opportunities for
strengthening research activities and technological development in the member states of the European
Union. An additional advantage is the application of the results of empirical research relating to the various
legal forms of companies in Slovakia, which was conducted on a research set of 760 respondents.
The most significant contribution of the fourth paper - “Relationship between project complexity
and types of risk identified in the projects” – is that the complexity of the project can be measured before
the project starts, and the type of risk in the project can be perceived in advance to optimize the decision
process and risk management. As in the case of previous papers, an advantage here is the author’s
research which was carried out on a group of 69 IT projects.
And finally, the last paper entitled “Audit of industrial property rights” deals with audits of intangible
assets, especially industrial property rights. It explains the social difficulties which come with protection of
industrial property rights and presents possibilities for how to designate and solve some of the
insufficiencies in an optimal manner.
I strongly believe that a combination of theory and practice, together with the nature of the texts
presented herein, allow us to meet the readers’ expectations.
Włodzimierz Sroka
The University of Dąbrowa Górnicza, Poland
3
MODELS PREDICTING POTENTIAL DEFAULT IN THE
CULTURAL SECTOR
Ondřej MACHEK
University of Economics Prague, Department of Strategy, Czech Republic
[email protected]
Dagmar ČÁMSKÁ
Czech Technical University, Masaryk Institute of Advanced Studies, Czech Republic
[email protected]
Luboš SMRČKA
University of Economics Prague, Department of Strategy, Czech Republic
[email protected]
Jiří STROUHAL
Škoda Auto University Mladá Boleslav, Department of Finance and Accounting
Czech Republic
[email protected]
Abstract:
This paper is focused on the possibilities of the default prediction among entrepreneurial entities belonging
to cultural branches. Models predicting financial distress are commonly used for branches as
manufacturing, construction, eventually services. Therefore their use for cultural entities cannot be
suitable and provide reliable answers. Other reason is that cultural entities are too specific, based not only
on equity value but also cultural value and using multi-source financing. Traditional mathematical methods
used for financial distress prediction cannot be used without further modification for our purposes.
Acquired data are available for cultural sector in the Czech Republic and therefore standard analytical
approaches can be applied to the cultural sector. Appling standard mathematical methods leads to the
modification of commonly used models predicting financial distress. Multiple discriminant analysis and
logistic regression are used for authors' model construction. The result is an authors' model which is
further evaluated and compared. The model is based on hundreds of observations and therefore the
model has a high degree of robustness. It enables that results are statistically significant.
Keywords:
Bankruptcy predictors, cultural entities, financial distress, Czech Republic
JEL classification: G30, Z1
1
Introduction
Prediction of financial distress or potential default is highly interested issue which has been
investigated at least for the last sixty years (Altman, 1968 or Beaver, 1966). At the beginning this research
topic was connected with the developed market economies and freely tradable businesses. Later the
research task has moved to the non-tradable companies and transition economies. The most effort led to
5
economic areas which produced the highest proportion of GDP and therefore the typical investigated
areas were and still are manufacturing and construction.
This paper is focused on the sector of cultural industries because it has become a highly monitored and
more contributing economic branch in the last several decades. This is true not only for the developed
economies but also for transition (nowadays also called posttransition) economies. The Czech Republic
is an example of the posttransition economies. Although the work of authors as Florida (2002), Howkins
(2001), Hesmondhalght (2007) or summarizing publication by the Czech author Cikánek et al (2009) have
many differences, especially there is no consensus which all economic activities can be included in the
term cultural industries, the importance of cultural or creative industries for national economies is
significant and has been rising for the last decade. This statement can be confirmed by following
estimates. According to the European Commission study “the Economy of Culture in Europe” mentioned
by Němec (2013) cultural and creative industries created 2.6 percent of GDP in EU-15 in 2003. In the
same year that economic branch contributed 2.3 percent to the gross domestic product (GDP) in the
Czech Republic. Němec (2013) also provides a comparison for the year 2010. The branch of cultural and
creative industries contributed roughly 4.9 percent to the Czech GDP in 2010, based on orientational
calculations made on the basis of CZSO data.
The sector of cultural and creative industries has become significant but also it is also affected by internal
and external changes in the Czech Republic nowadays. Many entities operating in this sector will have to
be transformed in the following years. There are several incentives as the end of transition period of the
Czech economy or market exiting of some entrepreneurs due to age, because it is already 25 years after
the Velvet Revolution when the command economy has started to be transformed into the free market
economy in the Czech Republic. Further information could be found in Čámská and Scholleová (2014).
External changes are connected with the recent global economic crisis and new Insolvency Act which
became effective in 2008. It has had an impact on the number of insolvency proceedings and it has also
changed approaches to model predicting financial distress, detail in Čámská (2015) or Kislingerová and
Schönfeld (2014).
The entities operating in the cultural and creative industries are more and more important according to
contribution to gross domestic product and employment. They act as business partners, recipients of
public grants, subsidies and other types of support or an object of purchase and sale. The aforementioned
reasons open a research task if it is possible to predict a default of these entities. The aim of this paper
is to construct a model or models predicting possible default which would be applicable by business
partners or government authorities. It should help to come into interaction only with entities which are able
to survive in the long run period and avoid donating or doing business with entities which will default.
2
Development of cultural and creative industries
Cultural and creative industries have become a highly monitored and more contributing economic
branch in the last several decades. It is connected with the deep changes in the society of the most
developed countries over the last half-century. Although a sharp rise of demand for entertainment,
relaxation and recreation was observable also in 20s and 30s in the 20 th century a real growing demand
occurred at the beginning of 50s (or after the Second World War) and it lasts essentially to the present.
The period of 20s and 30s is typical only for extremely wealthy society classes because lower income
classes were able to afford only folk art in the form of cinematography. The 50s of the last century led to
the mass character of entertainment, relaxation or recreation because of the deep societal changes which
can be simplified into several statement:
 The population has gained an amount of new free time due to a reduction of working hours.
 Employment has increased, especially in the case of women in a significant way. It has had
an impact on family incomes because it has created surplus and it has enabled higher living
standard.
6

The family budget surplus can be spent on the other services and assets which are dispensable
as entertainment, recreation, relaxation and other related activities.
 The demand for entertainment and other related activities is not concentrated only in large cities
any more but it covers also regions.
 New branches of entertainment have begun to evolve and even existing branches have
strengthened, especially cinematography.
This societal change can be mostly connected with the developed countries but if we consider it deeply
it is possible to find comparable characteristics also in the Czech Republic or former Czechoslovakia,
in the Central Europe since 50s. The employment of women was high and over time the worked Saturdays
were removed as well, so working hours were reduced.
The creative industries of our time are highly innovative and there is a dynamic development connected
with available technologies. The evolution of creative and cultural industries has become the area
of numerous surveys. We can mention works of Florida (2002), Howkins (2001), Hesmondhalght (2007)
or summarizing study by Cikánek et al (2009) in the Czech Republic. These individual authors adopt
different approaches which are especially clear in the case of a definition of the creative industries.
According to a recommendation of the European Commission the Czech Republic has become used the
tri-sectorial table since 2012 (Němec, 2013). The account of culture is divided into three parts following.
First the culture sector includes sights, museums, galleries, libraries, scenic arts, visual arts, cultural and
artistic education. Secondly the cultural industries consists of film, video games, television, radio, books
and printing, music. Thirdly the creative industries contain architecture, design and advertising.
3
Development of the environment
The development of cultural and creative industries was also accompanied by the development of
the environment in which entities of these industries operate. In the recent years the most discussions
are connected with the global economic crisis which has a serious impact also on the economy of the
Czech Republic. The number of insolvency proceedings has risen annually in the Czech Republic since
2008 how it is displayed in Table 1. The development of the economic environment and new Insolvency
Act can be detected as reasons of this increase. This changes have started a scientific debate in the field
of models predicting financial distress. Klečka and Scholleová (2010) investigated the models' reliability
in the case of highly negatively affected Czech glass making industry. Previously created models
predicting possible corporate default were labelled as not enough trustworthy. Authors as Hálek (2013)
or Karas and Režňáková (2013) came with new approaches. This new as well as previous approaches
are exclusively applicable in the industrial branches as manufacturing or constructing. Unfortunately the
sector of cultural and creative industries has a lot of differences. Among differences we can name creation
of equity value as well as creation of cultural value. There are also influences of economically impalpable
terms such as “fashionability”, “artistic value”, “individuality of taste” or “national feelings”. This aspects
are from the economic point of view analysed in Kislingerová (2012). Valuation of cultural goods is further
solved by Smrčka et al (2014). It also implies that generating profit does not have to be the only aim of
the evaluated entity. We can follow with multi-source financing because many entities operating in cultural
and creative industries do not cover their costs only by their standard revenues (ticket sales) but also by
selling souvenirs and mostly by public subsidies and private donations. Even the ticket sale dos not have
to be the main source of revenues. This creates a specific area for approaches predicting corporate default
which are described further.
7
Table 1 – Development of the number of insolvency proposals in the Czech Republic
Year
Insolvency
Bankruptcy
Without
Reorganization Discharge of
proposals
recommendation
debts
of solution
2008
5 236
1 151
2 386
6
1 693
2009
9 396
2 180
3 462
10
3 744
2010
16 101
2 635
3 447
5
10 014
2011
24 466
2 617
3 805
23
18 021
2012
32 656
2 735
4 115
21
25 785
2013
37 613
3 140
4 243
17
30 213
1-2Q 2014
17 820
880
1 500
16
15 424
Total
143 288
15 338
22 958
98
104 894
Source: authors based on statistics of Expert group
4
Methods predicting corporate default
This chapter focuses briefly on methods and approaches of predicting corporate default or financial
distress. According to the literature review we will refer works and different approaches. During years
several mathematical-statistical methods have been used for creating models predicting possible
corporate default. The historical development can be sum up with the most important representatives:
 One-dimensional (univariational) analysis (e.g. Beaver, 1966);
 Multiple discriminant analysis (e.g. Altman, 1968);
 Multiple logistic regression (e.g. Doran, 1989);
 Neuron networks (e.g. Etheridge and Sriram, 1997);
 The method of support vector machines (e.g. Hui and Sun, 2006).
The further emphasis is put especially on techniques which are user friendly and therefore users without
high mathematical-statistical education are able to use them without errors. A clear disadvantage of all
approaches is that they will be always only an approximation of reality (even in the case of learning neural
networks). The consequence is that a certain amount of errors occurs always and users have to take
it into account. First the users should know all models' limitation (Čámská, 2014) otherwise it does not
have sense to use them. Secondly they should not used models automatically but as a part of deeper
analysis (Neumaierová and Neumaier, 2014).
5
Methodology
This paper uses methods which enables fast classification of business entities in the defined
categories. These methods for are multiple discriminant analysis (MDA) and logistic regression and they
will be used for authors' model construction. Both methods are statistical and they are used for the
assessment of credibility or prediction of default by banks, other institutions and by academic staff.
Multiple discriminant analysis has been used for default prediction since 1968 when Edward Altman
introduced his most cited paper in the area of corporate default predictions. The beginning of multiple
discriminant analysis are connected with Fisher (1936). Multiple discriminant analysis is a technique which
helps to classify certain objects (in our case business entities) into several groups (in the case of financial
distress typically safe zone, grey zone and unhealthy/bankrupt zone). First we collect observations into
groups according to the classification which means that it has to be known into which group each
observation belongs. Secondly we formulate a decisive rule based on quantified characteristics of
observations. This rule enables to classify the observations into defined groups. The decisive rule can
have a shape of a linear as well as polynomial combination of several characteristics. According to
Agarwal and Taffler (2007) there is no evidence that nonlinear combinations provide better results and
therefore this paper uses the discriminant function in a linear shape how it is displayed by the equation 1.
8
𝑍𝑘 = 𝑎0 + 𝑎1 𝑥1 + 𝑎2 𝑥2 + ⋯ + 𝑎𝑛 𝑥𝑛
(1)
Zk is the discriminant function (also called Z-score), ai is a value of the discriminant coefficient, xi is a value
of quantified characteristic of the concrete observation and n displays the number of used characteristics.
The used characteristics are in our case values of financial ratios derived from accounting statements.
The characteristics which appear in Altman model are used also in this paper. According to Altman (1968)
and Altman (2000) these characteristics are five financial ratios and namely:
 X1 = net working capital (current assets – short term liabilities)/total assets,
 X2 = retained earnings/total assets,
 X3 = EBIT/total assets,
 X4 = equity/total liabilities,
 X5 = sales/total assets.
Multiple logistic regression is another statistical tool which can be used for the creation of model predicting
corporate default. The dependent variable is a probability if an evaluated entity belongs to a different class
(in our case safe or distress). Independent variables are entity's characteristics (in our case financial
ratios). The logistic regression can be expressed as the logarithm of proportion of probabilities. The
nominator contains the probability that the evaluated entity belongs to a certain class and the denominator
contains the probability that the evaluated entity belongs to another class. It can be written as the equation
2.
𝑝
𝐿𝑘 = ln (1−𝑝) = 𝑎0 + 𝑎1 𝑥1 + 𝑎2 𝑥2 + ⋯ + 𝑎𝑛 𝑥𝑛
(2)
Lk signifies the score for the evaluated entity, p means the probability that the entity is classified as
a certain class and ai is a value of the discriminant coefficient, xi is a value of quantified characteristic
of the concrete observation and n displays the number of used characteristics.
6
Models' construction
The following chapter is focused on the construction of models based on multiple discriminant
analysis and logistic regression for the sector of creative industries in the Czech Republic. First it is
necessary to obtain data. We will specify the data source and requirements which these data have to fulfil.
Second step is data clearing and dividing them into referential classes (safe and distress). It is followed
by a selection of a training aggregate. Final step is a model creation. The high quality researches should
not finish by this point but they should validate created models and compared them with already existing
approaches. As examples of existing approaches Altman model (the modified version for 2000 in Altman,
2012) and Taffler model (Taffler and Tisshaw, 1977) have been chosen.
7
Dataset
Data are obtained from the MagnusWeb interface which is working over the corporate database
Albertina and owned by the Bisnode company. The aim is to create model for entities working in the
cultural and creative industries and therefore business entities working in this branch have to be obtained.
According to the classification of economic activities CZ-NACE the group CZ-NACE 90 is selected
because it fulfils paper's conditions. This group contains entities focusing on creative, artistic and
entertainment activities. Micro companies are too much dependent on the owner and his/her creativity
and therefore the condition that the entity has to have more than five employees. It means that micro
companies are omitted. It has consequences that individual artistic activities (coded as CZ-NACE 90.03)
are excluded. It consists of activities as painting, graphic art, writing, independent journalism etc. Our
sample at the end contains following subparts of CZ-NACE 90:
9



8
90.01 production of live theatre performances, concerts, operas, dance and other stage
performances,
90.02 supportive activities for the scenic arts with the production of activities contained in 90.01,
90.04 the operation of concert halls, theatres or other spaces for the performance of artists.
Sample preparation
The obtained sample from the MagnusWeb interface has to be prepared for the further analysis.
First step is clearing. Unusable observations are omitted. It means that observations which have
incorrectly reported data, data reported equal to zero or observations whose values of selected indicators
are significant outliers. At the end the number of observations in the sample is equal to 3 158 cases.
The cases have to be divided into referential groups – safe and distress. The distress groups contains
observations with events as bankruptcy, inability to repay, forfeiture recorded and negative value of equity.
The remaining cases are classified as safe.
The negative value of equity is a questionable condition. From the perspective of insolvency law there
can be two conditions which start an insolvency proposal. These conditions are inability to repay and overindebtedness. Over-indebtedness means that the sum of all the debtor's liabilities exceeds the value of
its property and as well as the debtor is not able to continue in the administration of property or in the
operation of business. Several analysis have shown that the condition of over-indebtedness is often more
misused than it is used (Kotoučová, 2010 or Smrčka, Arltová and Schönfeld, 2013 or Schönfeld, Smrčka
and Kislingerová, 2014). It means that business entities which fulfil the condition of over-indebtedness do
not make their bankruptcy publicly known. They lengthen the timeframe because of high-risk trade
operations which should rescue the company or of excision of assets from the creditors' reaches.
The consequences are that the recoverability rate of receivables is minimized. Some entities with the
negative value of equity are able to continue in the administration and operations but due to the legal
insolvency rule and mentioned researches the negative value of equity is mostly connected with high risk
of default.
9
Results
Results are two models predicting financial distress operating in the sector of cultural and creative
industries. First model is based on the multiple discriminant analysis and the second on the logistic
regression. Both models were obtained with the MATLAB (Statistic Toolbox) Software, concretely
following function:
 discriminant functions for multiple discriminant analysis,
 the mrnfit function for logistic regression.
10
Multiple discriminant analysis
Zk, the discriminant function (also called Z-score), which is generally introduced by the equation 1,
is specified for our data sample. We obtained the decisive rule with the acquired coefficients. The result
is expressed by the equation 3.
𝑍𝑘 = 0.142 + 1.615𝑥1 + 1.032𝑥2 + 0.437𝑥3 + 0.001𝑥4 + 0.013𝑥5
(3)
X1, …, X5 are values of financial ratios which were already specified. The function Z k has a constant
(0.142) and it implies that the cut off point between safe and distress zone has to be equal to zero. If the
value of Zk is higher than 0 the business entity is classified as safe, if the value is lower than 0 than the
business entity is classified as distress and the probability of bankruptcy is high. Grey zone is not defined
in our model which is strictly polarised.
10
Logistic regression
Lk, the logistic regression function, which is generally introduced by the equation 2, is specified for our
data sample by the equation 4.
𝐿𝑘 = −0.32 + 2.905𝑥1 + 2.083𝑥2 − 0.839𝑥3 + 0.277𝑥4 + 0.624𝑥5
(4)
From the equation 2 it can be derived that the probability of distress can be expressed as the function 5
shows.
1
𝑝𝑑𝑖𝑠𝑡𝑟𝑒𝑠𝑠 = 1+𝑒 𝐿𝑘
(5)
If the Lk has a negative value than the probability of distress is higher than 50% and that evaluated
business entity is classified in the distress zone. If the Lk has a positive value than the probability of
distress is lower than 50% and that evaluated business entity is classified in the safe zone.
The following table 2 describes the statistical significance of the estimated values of coefficients. P value
is lower than 0.001 for all coefficients except X3. It means that only the characteristic displayed by X3 is
statistically insignificant. X3 represents traditional return ratio. Profitability is partly in contrast with the aim
of entities belonging to cultural and creative industries as it is already discussed above. We have expected
problematic moments of some parameters because of the branch specificity. Many entities do not create
profit or other types of surplus as their main aim. It continues also in the value of retained earnings which
display cumulative profits from previous years. Multi-source financing (in numerous legal forms) causes
that no undivided profit arises because any surplus have to be conserved in the form of marginal reserve
funds.
Table 2 – The statistical significance of model coefficients
Coefficient
P-value
Standard Error
–0.32*
0.0838
0.189
2.905***
8.348e-11
0.447
2.083***
3.414e-11
0.314
-0.839
0,110
0.525
0.277***
1.285e-06
0.057
0.624***
2.619e-05
0.148
Source: own authors' analysis
11
Prediction ability of models
The prediction ability of models has to be also verified. Firstly we will use data in-sample and we
will verify our created models based on the multiple discriminant analysis and logistic regression. The
prediction ability is verified in the different time events. In the case of bankruptcy or distress the time
events are calculated as years before bankruptcy. In the case of the classification in the safe zone the
time event is connected with the year of evaluation. Table 3 displays results for model's accuracy based
on the multiple discriminant analysis. Table 4 displays results for model's accuracy based on the logistic
regression. The prediction ability achieves almost 80% 1-2 years before bankruptcy/evaluation in the case
of safe entities. The overall results are comparable for the model based on the multiple discriminant
analysis and the logistic regression. There are not significant differences which is caused by the same
used characteristics of the entities and by testing using data in-sample. Although there are
recommendations that models predicting financial distress based on the discriminant analysis break some
11
model's assumptions and for the purpose of predicting corporate distress models based on the logistic
regression are more robust (detail in Čámská, 2015).
Unfortunately the number of observations significantly decreases during years. This is caused by low
discipline to publish accounting statements and by short history of many business entities. The business
entities have to publish regularly/annually their financial statements according to the law but many
researches confirm that over 70% of companies do not publish their financial statements on time or at all
(e.g. CRIF – Czech Credit Bureau, a. s., 2013). There are also significant differences among industries.
The second reason is a short history which can be explained following. The business entities in the
evaluated sector emerge only as production grounds for specific performances. If these performances are
not successful the business entities exit the economic environment rapidly.
Table 3 – Prediction Ability of the Model Based on the Multiple Discriminant Analysis
Number of
Number of
Number of
Number of
years
before observations correct detections
incorrect detections
bankruptcy/evaluation
Number
%
Number
%
1
354
277
78.25
77
21.75
2
306
232
75.82
74
24.18
3
232
155
66.81
77
33.19
4
149
90
60.40
59
39.60
Table 4 – Prediction ability of the model based on the logistic regression
Number of
Number of
Number of
years
before observations correct detections
bankruptcy/evaluation
Number
%
Number of
incorrect detections
Number
%
1
354
275
77.68
79
22.32
2
306
219
71.56
87
28.44
3
232
149
64.22
83
35.78
4
149
90
60.40
59
39.60
12
Models' comparison
This chapter we will continue with larger data sample which contains all 3 158 cases. This will be
supplemented also by models' comparison. Our results will be compared with the results of original Altman
model and Taffler model which are the already existing well known models predicting financial distress.
The comparison is based on working with terms as Type I Error and Type II Error. Type I Error is when
business entities classified as distress are detected by the model as safe. It is a huge mistake which can
have a serious impact on the business because related business entities come into interaction with an
ailing business unit without knowledge about it. Type II Error is not so serious in our case because the
safe business entity is classified as distress. It can lead to loosing business opportunities because of risk
avoiding when the other businesses do not come into interaction with this incorrectly classified entity.
12
Results of models' comparison are include in table 5. The number of incorrect classifications in the case
of distress entities is comparable in the case of our models constructed with multiple discriminant analysis
and logistic regression as well as of Altman model. The value of Type I Error is 14.55% in the case of
multiple discriminant analysis, 13.61% in the case of logistic regression and 18.30% in the case of Altman
model. Altman model shows slightly weaker results. It has lower prediction ability. Taffler model has
terrible poor results because half of observations are classified incorrectly. It means that the model is not
able to classify correctly 50% of distress companies. It is not a case of the sector of culture and creative
industries itself but it is common for the model, proved by Machek (2014). The value of Type II Error is
higher than the value of Type I Error for all models except Taffler model. It means that models predicting
financial distress have difficulties to classify safe business entities correctly. It is probably connected with
cultural specifications that many of these companies do not create the profit as the main aim. Many
indicators/characteristics used in the models are based on the current or long term profit. In the case of
logistic regression the value of Type II Error does not exceed 20% and in the case of multiple discriminant
analysis 22%. The models with high prediction ability are generally connected with the statement that the
value of errors cannot exceed 20-25%. Take in mind that models predicting financial distress are only the
simplification of reality and they do not work as a natural law.
Results in table 5 prove that models constructed by this research have higher precision than models used
for the comparison. This is caused by adaptation of models to conditions, firstly of the Czech environment
and secondly of the particularity of the culture sector.
Table 5 – Prediction Ability (Models’ Comparison)
Correct classifications
Incorrect classifications
Number
%
Number
%
Multiple discriminant analysis
Type I error
182
85.45
31
14.55
Type II error
2,303
78.20
642
21.79
Logistic regression
Type I error
184
86.38
29
13.61
Type II error
2,390
81.15
555
18.85
Altman model
Type I error
174
81.70
39
18.30
Type II error
1,955
66.38
990
33.61
Taffler model
Type I error
106
49.77
107
50.23
Type II error
2,171
73.72
774
26.28
13
Discussion
Our research showed that it is possible to use multiple discriminant analysis and multiple logistic
regression for prediction of future possible corporate default in the specific industry branch which was
presented as the sector of cultural and creative industries. At the end business entities belonging to CZNACE 90 were used. We had doubts and we did not expect that our constructed models will have high
prediction ability. It was caused by the influence of multi-source financing and uncertainty of future
incomes. The first explanation can be discovered as characteristics of surveyed business entities. It is
possible that only minority of companies really depends on the financing or donating from public or private
sources. If it is true then the influence of multi-source financing and uncertainty of future incomes is not
so significant in our sample. Unfortunately we cannot have the possibility to presented statistical data
more detail because this piece of information is not available. According to the division of CZ-NACE
introduced above we believe that the dependence on public budgets have to be connected especially with
13
groups 90.01 and 90.04. The second explanation arises from the stability of public support. In a certain
time horizon there are long-term grants from public sources which enables the stability. Secondly in some
cases the cultural entities are directly connected with municipal budgets and therefore imbalances of cash
flows are reduced.
Model valuating financial situation of entities belonging to specific sector as cultural and creative industries
have been constructed by authors. The model was also tested using not only data in-sample but also data
out-sample. Results were compared with explanatory power of original Altman Z-Score formula and
Taffler model. Obtained results show that new created model provides better inputs for a decision making
process than previously created models which do not respect any specifics of that particular branch.
There are not significant differences between construction approaches – multiple discriminant analysis
and logistic regression which should be prefer because of its robustness.
14
Conclusion
Our research proved that it is possible to predict financial distress in the specific sector as cultural
and creative industries. Models constructed by our research team are not difficult for further usage. Firstly
their use does not need high statistical knowledge. Secondly they are based only on financial
characteristics which are available in financial statements which should be regularly published. These
financial measures are traditionally used because they represent parts of Altman Z-Score formula.
Because of simplicity of constructed model it may find an application by related business entities, donators
and providers of public support, subsidies and cultural grants. Financial distress could occur as
a consequence of criminal or extremely irresponsible management because this research did not prove
that instability of multi-source financing would be the most often reason.
There are many challenges for the further research. Models predicting financial distress can be modified
due to specifics of culture entities. Financial measures represented in Altman Z-Score have a good
explanatory power for profit organizations from manufacturing and construction industry but they do not
respect any specifics of cultural and creative industries. It is possible to reduce the weight of profit in the
models. The data sample should be broaden because not all entities belonging to cultural and creative
industries are contained by CZ-NACE 90. The last step is international comparison. It would show if there
are differences among companies operating in the Czech Republic and other countries. It would prove
if the bankruptcy prediction methods have enough prediction ability for their users. These methods cannot
provide unreliable results because it would influence the decision making process in incorrect way and
lead to serious negative consequences.
14
References
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
[9]
[10]
[11]
[12]
[13]
[14]
[15]
[16]
[17]
[18]
[19]
[20]
[21]
[22]
Agarwal, V, and Taffler, R.J. “Twenty-five years of the Taffler z-score model: does it really have
predictive ability?” Accounting and Business Research, 37(4), 2007, 285-300.
Altman, E. I. “Financial Ratios, Discriminant Analysis and the Prediction of Corporate Bankruptcy.”
Journal of Finance, 23(4), 1968, 589-609.
Altman, E. I. “Predicting Financial Distress of Companies: Revisiting the Z-Score and ZETA (R)
Models.” 2000.
Beaver, W. “Financial Ratios as Predictors of Failure.” Journal of Accounting Research, 4(3), 1966,
71-111.
Čámská, D. “Impact of the Czech Changing Economic Environment on Bankruptcy Models.”
International Advances in Economic Research, 21(1), 2015, 117–118.
Čámská, D. “Requirements for models predicting corporate financial distress.” In: Löster, T., and
Pavelka, T. (eds.). The 8th International Days of Statistics and Economics Conference
Proceedings. Slaný: Libuše Macáková, Melandrium, 2014, s. 316–323.
Čámská, D. “Technical assumptions of models predicting corporate financial distress.” In: Löster,
T., and Pavelka, T. (eds.). The 9th International Days of Statistics and Economics Conference
Proceedings. Slaný: Libuše Macáková, Melandrium, 2015, 9.
Čámská, D., and Scholleová, H. “Valuation of Entities Operating in Creative Industries.”
International Advances in Economic Research, 20(2), 2014, 229-230.
Cikánek, M. et al. Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku. Prague: Institut umění –
Divadelní ústav, 2009.
Doran, H. E. Applied Regression Analysis in Econometrics. New York: Marcel Dekker, Inc., 1989.
Etheridge, H. L., and Sriram, R. S. “A Comparison of the Relative Costs of Financial Distress
Models: Artificial Neural Networks, Logit and Multivariate Discriminant Analysis.” International
Journal of Intelligent Systems in Accounting, Finance and Management, 6 (3), 235-248, 1997.
Fisher, R.A. “The use of multiple measurement in taxonomic problems.” Annals of eugenic, 7(2),
1936, 179-188.
Florida, R. The Rise of Creative Class and How It´s Transforming Work. New York: Basic Books,
2002.
Hálek, V. Predikce finanční tísně podniku na základě vlastního bankrotního modelu CCB. Hradec
Králové:Gaudeamus, 2013.
Hesmondhalgh, D. The Cultural Industries. London: SAGE Publications, 2007.
Howkins, J. The creative economy: How people make money from ideas. London: Penguin Books,
2001.
Hui, X. F., and Sun, J. “An application of support vector machine to companies’ financial distress
prediction.” In Torra, V. et al. (eds.) Modeling decisions for artificial intelligence. Berlin: Springer
Verlag, 2006, 274-282.
Karas, M., and Režňáková, M. “Bankruptcy Prediction Model of Industrial Enterprises in the Czech
Republic.” International Journal of Mathematical Models and Methods in Applied Sciences, 7(5),
2013, 519-531.
Kislingerová, E. “Několik poznámek k otázkám oceňování kulturních statků.” Acta Oeconomica
Pragensia, 21(1), 2012, 49-59.
Kislingerová, E., and Schönfeld, J. „The development of insolvency in the entrepreneurial sphere
in the Czech Republic during the crisis years.“ In: Čulík, M. (ed.). Managing and Modelling of
Financial Risks 7th International Scientific Conference Proceedings (Part II), 2014, 367-378.
Klečka, J., and Scholleová, H. “Bankruptcy models enunciation for Czech glass making firms.”
Economics and management, 15, 2010, 954-959.
Kotoučová J. et al. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – komentář.
Prague: C.H.Beck, 2010.
15
[23] Machek, O. “Long-term Predictive Ability of Bankruptcy Models in the Czech Republic: Evidence
from 2007-2012.” Central European Business Review. 3 (2), 2014, 14-17.
[24] Neumaierová, I., and Neumaier, I. “INFA Performance Indicator Diagnostic System.” Central
European Business Review. 3 (1), 2014. 35-41.
[25] Němec, M. Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hlavním
městě Praze. Prague: Útvar rozvoje hlavního města Prahy, odbor strategického rozvoje, interní
publikace, 2013.
[26] Schönfeld, J., Smrčka, L, and Kislingerová, E. “Skutečné výsledky insolvenčních řízení v ČR předběžná zpráva výzkumného týmu.” In: Kislingerová, E., and Špička, J. (eds.) Insolvence 2014:
Hledání cesty k vyšším výnosům. Prague: Nakladatelství Oeconomica, 2014, 118-132.
[27] Smrčka, L., Arltová, M, and Schönfeld, J. “Příčiny neúspěchu prosazování sanačních postupů v
insolvenční realitě.” Politická ekonomie. 61 (2), 2013, 188-208.
[28] Smrčka, L., Kislingerová, E., Strouhal, J., Kubíčková, K., and Kubíčková, M. “Valuation of cultural
goods: evaluation of perspective methods.” International Journal of Entrepreneurial Knowledge,
2(2), 2014, 45–56.
[29] Taffler, R.J., and Tisshaw, H. “Going, going, gone – four factors which predict.” Accountancy. 88
(1083), 1977, 50-54.
16
CORPORATE WEBSITE AS A TOOL FOR ATRRACTING AND
RECRUITING MILLENNIAL TALENT
Dana Egerová
University of West Bohemia, Faculty of Economics, Czech republic
[email protected]
Abstract:
In recent years, the use of corporate websites to recruit potential job applicants has increased steadily. It
is also evident that company websites are considered as one of the major tools for attracting and selecting
Millennial generation. Despite this trend, the empirical research on the use of corporate websites for
recruitment processes is still limited. The paper reports the findings from the survey focused on evaluation
of 116 company websites with the aim to better understand how these companies use their own web
space for recruiting and selection of potential job applicants, specifically talented Millennials. 18 items
broken down into three sections were used for evaluation of corporate websites. On the one hand, the
findings of the study show that most companies provide explicit organisational related information and
available information regarding job characteristics. On the other hand, the findings highlight that most
companies do not communicate elements regarding their culture and do not provide content specifically
targeting college or university candidates. Moreover, only a minority of companies in this survey uses
social media as a part of their recruitment efforts. The practical implications of the survey results are
discussed. This survey may provide guidance for the future research and practice in the area of company
recruitment website design.
Key words:
Recruiting, attracting, corporate websites, job seeker, Millennial talent
JEL Classification: M12, M15, L62
1
Introduction
In the current global, dynamic and uncertain business environment the talent has become one of
the key factors of organisational success. It has become also obvious that companies face the war for
talents and human resource professionals are under increasing pressure to attract, develop and retain
talents to meet current and future organisational needs. Thus, finding and retaining talented employees
have become more critical for most of the companies worldwide.
Today, an increasing role in retaining talent has played technology. Technology advancement has
caused shifts in the practice of talent management acquisition process and will continue to do so. The
current trends point that the Internet has emerged as a growing and high-potential recruitment medium
for recruiting and selecting employees (Cober et al., 2004b). The Internet provides companies and human
resources professionals with a tool to convey a large amount of information about the company to job
seeker. Among the many e-recruiting methods company websites are considered one of the best tool for
recruiting potential applicants and an important means by which job-seeker initially gather information
about future employers (Williamson et al., 2010b). We argue, that the starting point to attract new talent,
specifically talented Millennials should be its own corporate website and the attached career site.
The growing significance of corporate websites in the field of talent recruitment is proved by many
surveys (Llopis, Gonzales and Gasco, 2010; Mauer and Cook, 2011; CIPD, 2015). To compare with other
e-recruiting methods and forms such as job boards, specialized job sites, etc. organisational recruitment
17
websites are less costly and can exchange more information about both employee and the employer.
They allow companies not only to offer prospective applicants job descriptions and other information about
the company but they also allow to integrate features such as images, sound, video and animations
(Cober et al. 2004b; Braddy, Meade and Kroustalis, 2006). Generally, the company websites offer a more
dynamic a rich platform, more instant and personal communication and more informational design options
for employee recruitment to compare with other e-recruiting methods. In the end they give companies
greater opportunity to provide content that matters to job seekers (Cober, Brown and Levy, 2004a).
Despite the growing popularity of the company recruitment websites the empirical research on this
topic is relatively still limited. Thus, the present study aims to contribute to the research on this area.
Specifically, the study explores the extent to which companies use their own websites for attracting and
recruiting potential employees, specifically Millennial talents.
The structure of the paper is as follows. First, a brief literature review about the surveyed subject
is provided. Then, the scope and methodology of the study is explained. Next, the results are presented
and discussed. The paper concludes with a summary and discussion of main findings and the study‘s
limitations.
2
Literature review
2.1
Company recruitment websites and the content
Surveys show that companies more and more have utilized websites that are primarily dedicated
to communicating recruitment information to job seekers (Cober et al. 2004b). It is also evident that
corporate websites play a central role in terms of providing a variety of information about a company to
job seeker which can be communicated in a different ways such as text, images, interactive links etc.
(Allen et al., 2012).
The effective company communication via corporate website is regarded as a crucial determinant
of a company's ability to successfully attract qualified applicants (Cappelli, 2001, Williamson, Lepak, and
King, 2003a). The importance of recruitment communication is specifically evident in the early stages of
the recruitment process, when applicants are involved in a series of decisions about their future employer.
From the potential applicant point of view the early stages of recruitment can be viewed as a form of
information search whereby an applicant gathers information to build a mental representation of what it
would be like to work in a given company (Allen et al., 2012).
An explanatory framework for why a corporate website and career websites affect an applicant’s
perception of the organisation provides signalling theory (Spence, 1974). According to this theory, when
job seekers do not have complete and accurate information about the organisation, or is uncertain about
the vacant position, they typically draw inferences from observable attributes, using available information
as signals about the organisation (Zamparini, Calegari and Lurati, 2010). Thus, organisation needs to
take care about information provided on their corporate websites.
The vital factors of the first reaction and subsequence attitudes of applicants, both towards
organisation and vacant position are the content and the appearance of a corporate websites and
communication features (Cober et al., 2004b). According to these authors the recruitment website
effectiveness is influenced by the design of the websites and by the manner in which the information is
displayed. Also evidence from recruitment literature suggest that website content such as organisational
and job-related information and website stylistic features can enhance the job seekers fit perception and
attraction to the organisation (Chen,Ch-Ch, Lin and Chen, Ch-M, 2012). Similarly, Roberson, Collins and
Oreg (2005) suggest that the individual's application intention is affected by the content of recruitment
messages.
According to Chen, Ch-Ch, Lin and Chen and Ch-M (2012) the most important design factor is the
amount and type of information provided. Thus, applicantś perception of the company and his intention to
apply for vacancy is influenced by the quantity and quality of information. Findings of studies indicate a
positive relationship between the amount of content in recruitment materials and attraction to an employer.
18
In addition to the quantity of content (information) an important role in determining job seeker interest in
employment pursuing plays the type of content. Several other studies also showed that providing explicit
or detailed recruitment information effects more applicants’ intentions to seek employment with company
to compare with general or vague information (Roberson, Collins and Oreg, 2005).
Furthermore, Allen et al. (2012) argue that clear and comprehensive information about job
opportunities and the company are more important than design characteristics or detailed information
about other company characteristics. According to many authors (Roberson, Collins and Oreg, 2005;
Cober, Brown and Levy, 2004a) content related to organisational goals, mission statements, culture and
values, training and career development, benefits and employment opportunity have received a great
attention in job-seeker evaluations of an employment opportunity. Thus, corporate and career websites
should include and communicate the right amount of real, authentic and relevant information.
2.2
Company recruitment websites and the target recruitment communication
The ability to target and attract different applicant groups explicitly is one of the mportant benefits
of corporate websites. There are some research studies suggesting that targeted messages have a
positive effect on applicant perceptions of the company and job vacancy (Cober, Brown and Levy, 2004a).
Thus, clearly defined target job applicants and knowing their behaviour, motivation and job product
knowledge should be a useful starting point for the company to design websites. In addition, different
target groups/generations have different expectations and may look for different things when considering
an employer. These are important predictors of applicants interesting in a job. (Eger, Egerová and Mičík,
2015). For this reason, company websites need to provide relevant message content, vividness, and
interactivity required to effect different targeted job applicants (Mauer, Liu, 2007).
As the Millennials (born between 1980 and 2000) enter the workforce and their role in the workplace
has increased significantly, more and more organisations concerned about attracting this generation
group. It is assumed that by 2020, Millennials will form 50 % of the global workforce (PwC, 2011). It is
evident that Millennials will be a powerful generation of workers and that to attract the talented Millennials
will be critical for the future success of the companies.
There is widespread agreement that this generation have their own set of values, attitudes and
different expectations to work and workplace compared to the previous generations. According to many
surveys the most important factors to this generation are opportunities for development and career
progression, strong organisational culture and good reputation (PwC, 2011; Eger, Egerová a Mičík, 2015).
Furthermore, they prefer communicate electronically than face-to-face, want to work for companies that
have vision, seek meaningful work, personal fulfilment and work-life balance (Park and Cursoy, 2012).
The studies also show that Millennials rely strongly on online resources and build personal relationships
through social media. Therefore, if companies want to attract Millennials and specifically Millennial talent
they must consider their specific characteristics, wants and needs when creating corporate websites and
when communicate with this generation.
3
Methodology
The present study focused on evaluation of company websites with the aim to better understand
how companies use their own websites to retain potential employees specifically Millennial talents.
More specifically, the study provides the answers to the following research questions:
1. To what extend companies provide organisational related information to the job seeker on their
websites?
2. To what extend companies provide job related information to the job seeker on their websites?
3. How companies communicate with potential applicants with an emphasis on social media
communication?
19
3.1
Research method and tool
As a research method and instrument for data gathering we used „unobtrusive measures“.
Unobtrusive measures are data collection techniques that involve the use of non-reactive resources, so
that information is obtained without the subject’s prior knowledge. (Miller, Brewer, 2003). According to
Gray (2009) unobtrusive measures can offer flexible, creative and imaginative way of collecting data. The
data were analysed and accessed using heuristic analysis which are used in internet marketing, in our
survey specifically focused on corporate websites and career websites.
Drawing from literature and surveys on corporate websites with the focus on online recruitment
communication and talent management (Williamson, Lepak and King, 2003a; Llopis, Gonzales and
Gasco, 2010; PwC, 2011; Jobvite, 2013) 18 items broken down into three sections were used for
evaluation of the corporate websites. Section one was devoted to general organisational information from
corporate websites and included the following six items information about organisation, mission and goals,
product portfolio, organisational culture (values), corporate social responsibility and currency of web sites.
Section two assessed the websites with the focus on job offer including the following seven items link to
career websites, job description, job requirement, possible benefits associated with a given job
opportunity, opportunities for college/university candidates, opportunities for training and personal
development and link to the contact person or human resource department. Section three was focused
on communication and interaction and included five following items ability to provide rapid answer and
immediate feedback, possibility to create a personal profile, links to social and professional media,
organisational profile on Facebook and Linkedin and currency of social network on social media.
All items were rated on a dichotomous yes-no basis by two independent experts. Key websites
were in accordance with early mentioned methodology archived. Once assessment was completed, the
experts met to compare findings and reconcile discrepancies.
The survey was carried out in June 2015 followed by outputs control in July 2015.
3.2
Sample
We conducted a study of the websites of the 116 companies. Four companies did not have
employment websites and were excluded from survey. Companies for this study were selected randomly.
They represent the companies that are members of Automotive Industry Association (AIA). The AIA is an
industrial association of the Czech manufacturers of vehicles, suppliers and other companies and
institutions involved in the Czech automotive industry. The aim of this Association is to develop the
automotive industry as a specific manufacturing sector. We chose this companies because of their
importance in the Czech economy. The automotive industry belongs to the most important sectors in the
Czech Republic (CR) and represents one of the traditional drivers of the Czech national economy.
Enterprises associated in the AIA participated by 21,3% on total industrial output of the CR and by 20,1%
on total export in 2014. The total number of employees within AIA members in 2014 was 112 877
employees (AutoSAP, 2015). The important reason for choosing given companies were also declared
problems with retaining talented employees within this industry.
4
Results and discussion
In this part that follows we report and discuss findings for the given sections and items.
4.1
Section 1 – Essential company attributes
In this section we evaluated six items. The results are presented in Table 1. To evaluate item
Company general information (e.g. revenues, number of employees, locations etc.) the more emphasis
was played on the comprehensiveness and “richness” of information provided on websites such as about
us, about company etc. For evaluation the item Vision, mission, goals were used both websites provided
20
explicitly information about organizational vision, mission and goals and also company documents
referred to these issues if they were expressed in visible form. To asses the item Production portfolio the
emphasis was put mainly on the presence of actual information about company’s production. Referring to
the items Organisational culture and corporate social responsibility we assessed the amount of
information related to the organisational culture and corporate social responsibility. Concerning the item
Currency of websites we evaluated whether the information, sources and links are current and working.
Tab. 1 Section 1
Outputs of evaluation of websites related to essential organisational attributes
Company
general
information
Items
Frequency
%
111
99.1
Vision,
mission,
goals
Company’s
production portfolio
65
58
Corporate
culture.
(values)
112
100
54
48.2
Corporate
Currency of
social
websites
responsibility
61
54.5
98
87.5
N - total
number of
companies
112
100
Source: Own
As can be seen in Table 1 all surveyed companies provided information about production portfolio
on their websites. The findings nevertheless show that the quality of these information varied quite widely
among the companies. Referring to the item Company general information all companies except one
included essential information about the company on their websites. In terms of website currency, a
significant majority of the companies (87.5 %) had updated websites and the content including links was
current and working. Findings show that 54.5 % of the companies displayed information explicitly referring
interest in implementing corporate social responsibility activities and 58 % of them provided information
related to their vision, mission and goals on their websites. A lower percentage of companies provided
job seekers with information concerning corporate culture (48.2 %). This finding we consider as negative
especially to the fact that individuals seek for companies with corporate cultures that matches their own
beliefs, attitudes and values (De Goede, Van Vianen and Klehe, 2011). Thus, the more information about
corporate culture is available the more attractive the company is for job-seeker. This implies that
companies need to pay close attention to communicate their culture relevant information.
4.2
Section 2 – Job related attributes
In this section we assessed seven items. The results are presented in Table 2. The item Link to
career site was rated yes if there was link to career site and the career site exists. Referring to the items
Job description and Job requirement we evaluate the presence of essential information regarding these
areas. To asses the item Benefits the emphasis was put mainly on the content of information. It was
difficult to assess this item due to information were being fragmented in different sections and parts of
corporate websites. To asses the items Opportunities for college/university candidates (e.g. offer
internships, mentorships programmes etc.) and Opportunities for training and development the emphasis
was put mainly on the presence of actual and available information. Similarly to the previous item, there
were occurred difficulties to assess these items due the fragmentation of related information on corporate
websites. The item Link to contact person career site was rated yes if the company websites contained
visible link to the contact person or human resource department.
21
Tab. 2 Section 2
Outputs of evaluation of websites related to job related attributes
Link to career
Benefits Opportunities
website/
Training and Contact N - total
Job
Job
associated for colleague
Existence
development person number of
description requirements with given
/university
of career
Opportunities /HR
companies
position
candidates
website
Items
88
78.6
Frequency
%
82
73.2
73
65.2
63
56.3
38
33.9
59
52.7
72
112
64.3
100
Source: own
As can be seen from the Table 2 most employers (78.6 %) provided prospective candidates link to
career website and had career websites. More than 73 % companies included explicit job description
information on their websites. Results show that 65.2 % of the employers ‘employment websites included
information about job requirements and 64,3 % about contact person. However, only 56,4 % of companies
communicated possible benefits associated with a given job opportunity and 52,7 % of companies
included information about training and development opportunities on their websites. These findings prove
that these two areas are not pursued very intensively by organisations although the past survey indicated
that including information regarding benefits and development opportunities may improve applicant
perceptions of company attractiveness and thus influenced his/her decisions (Roberson, Collins and Oreg
2005). Only a minority of the companies (33,9 %) provided section targeting college or university
candidates, although they represent the largest pool of talent for many companies. Furthermore, some
surveys found that information regarding graduate opportunities is very important criterion for deciding
generation of Millennials (ČeSU1 & ASA2, 2015;Jobvite, 2013; PwC, 2011).
4.3
Section 3 – Communication and interaction
This section was focused on communication and interaction companies with potential applicants.
The results are presented in Table 3. The items in this section were selected mostly with the emphasises
on specific characteristics and expectations of Millennial generation. In this section we evaluated five
items.
Referring to the item Ability to provide rapid response and immediate feedback we evaluated the
access to rapid communication (evaluation of this item can be subjective). The item Opportunity to create
candidates profile or possibility to send information from applicants was rated positively if the company
allowed job seeker to complete it's profile or upload and copy applicants Curriculum Vitae (CV) through
their websites. To asses item Links to social media sites the emphasis was put mainly on connection
corporate website to social or professional network. We focused primary on most frequently used social
networks in the Czech Republic such as Facebook, LinkedIn, YouTube, Google+ and also Twitter that is
frequently used by foreign companies. Referring to the item Organisational profile we primary followed
whether the company had it's profile on Facebook and LinkedIn. The item Currency of social media sites
were assessed with the regard to Facebook that is the most frequently used social media network in the
Czech Republic.
1
2
ČeSU is Czech student union,
ASA is Association of students and graduates
22
Tab. 3 Section 3
Outputs of evaluation of websites related to Communication and interaction
Items
Rapid
response
and
immediate
feedback
Frequency
%
Source: own
52
46.4
Opportunity to create
candidates profile/ to
send CV
45
40.1
Links to social
media sites
34
30.3
Organisational
profile on
Facebook/LinkedIn
47/36
41.9/32.1
Currency
N – total
of social media number of
sites/Facebook companies
37
78.7
112
100
Table 3 shows that 46.4 % of companies provided rapid feedback allowed potential candidate to
contact company if he/she had question. Results also show that less than fifty percent of companies
allowed job-seeker to create profile or upload and copy Curriculum Vitae (CV) via company websites.
Only 30.3 % of companies were connected to some of social or professional network. The findings also
indicate that corporate websites are usually linked to Facebook. With regard to recruitment of talents is
also interesting links to professional network LinkedIn. Most companies (78.7 %) that used Facebook as
part of their recruitment efforts had updated sites on this network. Overall, findings from this section show
that companies for communication with potential talents use modern technology and especially social
networks in the low rate.
5
Conclusion
The purpose of this study was to provide an insight about how companies use their own websites
to engage potential employees with the primary focus on Millennial talent. Specifically, based on prior
recruitment research and studies on online recruitment the present study explore the extent to which
companies provide organisational related content, job related content and how companies communicate
with potential applicants with an emphasis on social media communication.
First, the findings suggest that most companies provide explicit organisational related information.
In particular, significant majority of the companies provide information about the company and its
production portfolio on their website and has up-to date websites. The majority of the companies
communicate information referring their mission, vision and goals and CSR activities. Thus, potential
candidates get basic and timely information necessary for their orientation and subsequent decisions.
These findings are in line with the results of earlier surveys e.g. Cober, Brown and Levy, 2004a. However,
the past research (De Goede, Van Vianen and Klehe, 2011) has shown the importance of culture relevant
information that allowed potential applicants to assess their fit with companies’ culture more than half of
surveyed companies do not communicate their culture information.
Second, the survey demonstrate that most companies provide available information regarding job
characteristics. In particular, the significant majority of surveyed companies has a link to the career pages,
has career website, describe the job opportunity including requirements for vacant position and provide
available contact link. Slightly more than half of companies provide job seeker with information concerning
benefits and training and development opportunities. Although the companies can increase success in
recruiting Millennial talents by forming relationships with potential candidates before they are on the job
market only a minority of the companies provide section targeting college or university candidates.
Third, with regard to communication and interaction only less than fifty percent of companies
provide interactive communication with applicants. Furthermore, findings indicate that only a minority of
companies uses social media as a part of their recruitment efforts despite the previous studies (e.g.
Laroche et al, 2012; JOBVITE, 2013) have demonstrated the importance of social media as recruitment
and communication tool.
23
Therefore the shift towards to use of the more social media for recruitment is the important
challenge for companies and the way how to increase success of retaining Millennial talents.
We argue that corporate websites will continue to have an increasing effect on employee
recruitment in the coming years especially Millennnial talents. Thus, this study represents important
contributions to the growing knowledge about corporate online recruiting practices in the context of Czech
companies. Moreover, findings identified in this survey may provide guidance both for future research and
practice in the area of company recruitment website design.
6
Limitation of the study
This study has several limitations that call for further research. First, the study focuses in the first
place on the content attributes, but less attention was payed to form and function attributes of corporate
websites. Thus, more research on these attributes is needed. Second, the current study has taken in
consideration the companies from only one industry, other target groups could be included in future
research for comparison and better understanding online recruiting practices in other context. Third, while
the findings of this study provide some evidence of using social media in their recruitment efforts we do
not examine what factors influence organisations’ ability to use social media.
References
[1]
ALLEN, David G., BIGGANE, Jonathan E., PITTS, Mitzi, OTONDO, Robert; SCOTTER, James.
Reactions to recruitment web sites : visual and verbal attention, attraction, and intentions to pursue
employment. Journal of Business and Psychology. 2013, Vol. 28, Iss. 3,). pp. 263-285. ISSN 08893268.
[2] AUTOMOTIVE INDUSTRY ASSOCIATION (AIA). About AIA. 2015. [cit. 2015-08-28]. Available
from: http://www.autosap.cz/en.
[3] BRADDY, Philip, W., MEADE, Adam, W., KROUSTALIS, Cristina. M. Organizational recruitment
website effects on viewers’ perceptions of organizational culture. Journal of Business and
Psychology. 2006, Vol. 20, Iss 4, pp. 525-543. ISSN: 0889-3268.
[4] CAPPELLI, Peter. Making the most of on-line recruiting. Harvard Business Review. 2001, Vol. 79,
Iss. 3, pp. 139-146. ISSN 00178012.
[5] CIPD.Resourcing and Talent Planning. CIPD Survey Report, 2015 [cit. 2014-06-30]. Available from
https://www.cipd.co.uk/hr-resources/survey-reports/resourcing-talent-planning-2015.aspx.
[6] COBER, Richard, T., BROWN, Douglas. J., LEVY, Paul, E. Form, content and function:an
avaluativr methodology for corporate employment web sites. Human Resource Management.
2004a, Vol. 43, Iss. 2/3, pp. 201-218. DOI: 10.1002/hrm.20015. ISSN 00904848source 2.
[7] COBER, Richard, T., BROWN, Douglas. J., KEEPING, Lisa, M. LEVY, Paul, E. Recruitment on the
Net: How Do Organizational Web Site Characterictics Influence Applicant Attraction? Journal of
management. 2004b, Vol. 30, Iss. 5, pp. 623-646. Doi 10.1016/j.jm.04.03.001. ISSN 01492063.
[8] De GOEDE, Marije E. E., VAN VIANEN, Annelies, E. M., KLEHE, Ute-Christine. Attracting
Applicants on the Web: PO fit, industry culture stereotypes, and website design. International
Journal of Selection. 2011, Vol. 19, Iss. 1, pp. 51-6. DOI: 10.1111/j.1468-2389.2010.00534.x. ISSN
0965075X.
[9] EGER, Ludvík, EGEROVÁ, Dana, MIČÍK, Michal. Is the generation Y looking for the employer with
higher purpose?. In Corporate social responsibility and human resource management in V4
countries. Nitra: Slovak University of Agriculture, 2015, pp. 166-175. ISBN 978-80-552-1432-0.
[10] ČeSU & ASA. (2015) Almanach Top zaměstnavatelé 2015. Praha: ASA.
[11] GRAY, David, E. Doing Research in the Real World. 2009. London: Sage Publications. ISBN
9781446295311.
24
[12] CHEN, Chien-Cheng, LIN, Mei-Mei, CHEN, Chang-Ming. Exploring the mechanisms of the
relationship between website characteristics and organizational attraction. Journal: International
Journal of Human Resource Management. 2012, Vol. 23, Iss. 4, pp. 867-885. DOI:
10.1080/09585192.2011.579916. ISSN 09585192.
[13] JOBVITE. Social recruiting survey results. 2013 [cit. 2015-06-30] Available from:
http://web.jobvite.com/rs/jobvite/images/Jobvite_2013_SocialRecruitingSurveyResulSo.pdf.
[14] LAROCHE, Michel, HABBIBI, Mohammed Reza, RICHARD Marie-Odile, SANKARANARAYANAN,
Ramesh. The effect of social media based brand communities on brand community markers, value
creation practices, brand trust and brand loyalty. Computers in Human Behavior. 2012, Vol. 28,
Iss. 5, pp. 1755-1767. DOI: 10 1016/j.chb.2012.04.016. ISSN 0747-5632.
[15] LLOPIS, Juan, GONZALEZ, Reys, GASCO, Jose. Web pages as a tool for strategic description of
the Spanish largest firms. Information Processing. 2010, Vol. 46, Iss. 3, pp. 320-330. DOI:
10.1016/j.ipm.2009.06.004. ISSN 03064573.
[16] MAUER, Steven, D., COOK, David, P. Using web sites to e-recruit qualified applicants:A job
marketing reviewof theory-based research. Computer in human behaviour. 2011, Vol. 27, Iss. 1,
pp. 106-117, DOI: 10.1016/j.chb.2010.07.013.
[17] MAURER, Steve, D., LIU, Yuping. Developing effective e-recruiting websites: Insights for managers
from marketers, Business Horizons.2007, Vol. 50, Iss. (4), pp. 305–314.
DOI:10.1016/j.bushor.2007.01.002. ISSN 00076813.
[18] MILLER, Robert, L., BREWER, John, D. The A-Z of Social Research: A Dictionary of Key Social
Science Research Concepts. London: Sage Publication, 2003, ISBN 07619 71327.
PARK, Jeongdoo, GURSOY, Dogan. Generation effects on work engagement among U. S. hotel
employees. International Journal of Hospitality Management. 2012, Vol. 31, Iss. 4, pp. 1195-1202.
Doi:10.1016/j.ijhm.2012.02.007.
[19] PWC. Millennials at work. Reshaping the workplace. 2011 [cit. 2015-06-30] Available from:
https://www.pwc.com/en_M1/m1/services/consulting/documents/millennials-at-work.pdf.
[20] ROBERSON, Quinetta,M., COLLINS, Christopher, J., OREG, Shaul. The effects of recruitment
message specificity on applicant attraction to organizations. Journal of Business and Psychology.
2005, Vol. 19, Iss. 3, pp. 310-338. DOI: 10.1007/s10869-004-2231-1. ISSN 08893268.
[21] SPENCE, A. M. (1974). Market signaling: Informational transfer in hiring and related screening
processes. 1974. Cambridge: Harvard University Press. ISBN 978-0674549906.
[22] WILLIAMSON, Ian, O., LEPAK, David, P., KING, James. The effect of company recruitment web
site orientation on individuals’ perceptions of organizational attractiveness. Journal of Vocational
Behavior. 2003a, Vol. 63, Iss. 2, pp. 242–263. DOI:10.1016/S0001-8791(03)00043-5. ISSN: 00018791.
[23] WILLIAMSON, Ian O., KING JR, James, E., LEPAK, David, SARMA, Archana. Firm reputation,
recruitment web sites, and attracting applicants. Human Resource Management. 2010b, Vol. 49,
Iss. 4, pp. 669-687. ISSN 00904848.
[24] ZAMPARINI, Alessandra, CALEGARI, Paola, LURATI, Francesco. Message Effectiveness in
Corporate Career websites, IMCA Working Papers. 2010, Number 1 Universita della Svizzera
italiana, Lugano.
25
THE APPLICATION OF THE OPEN INNOVATION CONCEPT
IN THE SLOVAK REPUBLIC
UPLATNENIE KONCEPTU OTVORENEJ INOVÁCIE
V SLOVENSKEJ REPUBLIKE
Anna Zaušková
University of Ss. Cyril and Methodius, Faculty of Mass Media Communication,
Slovakia
Adam Madleňák
University of Ss. Cyril and Methodius, Faculty of Mass Media Communication,
Slovakia
[email protected]
Abstract:
A new approach that should help businesses to increase their own innovation performance in order
to achieve better economic competitiveness in the market is introduced in the scientific article. The cooperation of enterprises through the usage of the open innovation model on national or international level,
provides opportunities for strengthening research activities and technological development in European
Union member states. The presented open innovation concept is first of all described from the theoretical
– scientific point of view with the key element in identification of each internal factor in relation to desired
goals. Secondly, it has been subjected to empirical research in the Slovak Republic made on a sample
of 760 respondents referring to various legal forms of companies. The verifications of assumptions with
the aim of describing current tendencies in the implementation of business innovative activities represent
the research results. Moreover, the indication of future direction of business entities´ research
and development activities in relation to knowledge society formation and development is included in the
scientific paper as well.
Keywords:
Innovation process. Open innovation. Knowledge society. Information sharing. Competitiveness.
Abstrakt:
Vedecký príspevok predstavuje čitateľovi nový prístup, ktorý má napomôcť podnikateľským subjektom
k zvýšeniu vlastnej inovačnej výkonnosti v záujme dosiahnutia lepšej konkurencieschopnosti
na hospodárskom trhu. Kooperácia podnikov prostredníctvom využitia modelu otvorenej inovácie
na národnej, prípadne medzinárodnej úrovni poskytuje príležitosti pre posilnenie výskumných aktivít
a technologického rozvoja v členských krajinách Európskej únie. Prezentovaný koncept otvorenej
inovácie je najskôr popísaný na základe jeho teoreticko-vedeckých východísk s dôrazom na identifikáciu
jednotlivých vnútorných faktorov vo vzťahu k dosiahnutiu predpokladaných cieľov. Následne je podrobený
empirickému skúmaniu v podmienkach Slovenskej republiky na vzorke 760 respondentov, ktorí zastupujú
rôzne právne formy obchodných spoločností. Výsledky výskumu reprezentuje verifikácia stanovených
predpokladov so zámerom opísania aktuálnych tendencií pri realizácii inovačných aktivít v podnikoch.
26
Súčasťou vedeckého príspevku je aj naznačenie budúceho smerovania výskumno-vývojovej činnosti
podnikateľských subjektov vo väzbe na formovanie a rozvoj vedomostnej spoločnosti.
Kľúčové slová:
Inovačný proces, otvorená inovácia, vedomostná spoločnosť, ydieľanie informácií, konkurencieschopnosť
JEL Classification: F14, F43.
1
Úvod: K problematike uplatňovania otvoreného inovačného procesu
Pojmy ako inovácia alebo inovačný proces sa stávajú nevyhnutnou súčasťou slovníka podnikových
manažérov. Význam inovačného procesu v ostatnom období podstatne stúpol s ohľadom na nestabilnú
situáciu v globalizovanej spoločnosti vyznačujúcu sa štrukturálnymi ekonomickými zmenami, rastúcim
napätím medzi jednotlivými štátmi pri zabezpečovaní nerastných surovín či opakujúcimi sa vojenskými
konfliktami. Popísané spoločenské javy majú nezanedbateľné dopady na celosvetový hospodársky rozvoj
i obchodnú politiku podnikateľských subjektov. Tie sú nútené sa s existujúcim stavom odpovedajúcim
spôsobom vysporiadať k presadeniu sa v rastúcej konkurenčnej súťaži. Vylepšovanie ponúkaných
produktov a služieb je pre organizácie často jedinou vhodnou formou, ako sú schopné naplniť stanovené
ciele a zároveň pozitívne ovplyvňovať svoje bezprostredné okolie v záujme trvalo udržateľného rozvoja.
Potreba uskutočňovania neustáleho inovačného procesu na úrovni podniku má zásadný vplyv
nielen na jeho vnútornú štruktúru. Prejavuje sa najmä vo vzťahu k vyhľadávaniu relevantných informácií
vedúcich k získaniu inovácie (napr. založenie vlastného vývojového centra), ale významne spolupôsobí
aj pri konštruovaní väzieb podnikateľského subjektu k tretím osobám (snaha o osvojenie si cudzích
vynálezov). Voľba vhodného inovačného prístupu je v každom prípade veľkou výzvou pre vedenie
spoločnosti. Posúdeniu a neskoršiemu výberu jednej z viacerých dostupných alternatív musí predchádzať
proces komplexného zhodnotenia súčasného stavu podniku, t. j. určenie jeho silných a slabých stránok.
Dôležitým sa preto javí objektivizácia možnosti zaistenia inovácií z interného výskumu, prípustný rozsah
ich realizácie alebo schopnosť akumulácie kapitálu na zakúpenie inovácie od externého subjektu.
Od vyhodnotenia informácií o aktuálnej ekonomickej kondícii podniku bude manažment odvíjať svoje
následné rozhodnutia. K obľúbeným podobám vedecko-výskumných aktivít patria predovšetkým otvorené
inovácie (Open Innovation), inovácie pre spodok pyramídy (Innovation for the Bottom of the Pyramid)
alebo reverzné inovácie (Reverse Innovation).
Z predloženého výpočtu inovačných prístupov sa ako najperspektívnejšie javia tzv. otvorené
inovácie. Možno ich chápať ako spoločnosťou zámerné využitie vnútorného a vonkajšieho prúdu
vedomostí za účelom zrýchlenia inovácií a rozšírenia trhu [1]. Praktické uplatnenie modelu otvorenej
inovácie predpokladá akceptáciu a rozvoj nápadov iných autorov z externého prostredia. Konkrétny
subjekt predstavuje neraz iba nepatrný zlomok výskumnej kapacity v príslušnej oblasti. K dosiahnutiu
zisku z aplikovania vybranej inovatívnej metódy alebo postupu, preto spoločnosť nemusí stáť pri jej
samotnom zrode. Pomyselné hranice organizačnej štruktúry podniku, ktorý sa riadi koncepciou otvorenej
inovácie, sa stávajú priepustnými, čím sa pochopiteľne rozširuje priestor pre nachádzanie nových
stimulov i atraktívnych myšlienok.
Otvorené inovácie sú zdrojom príležitostí pre uplatnenie vedomostí, talentu, kreativity tak
jednotlivcov ako i skupín, ktoré chcú aktívne zúročiť svoj vedomostný potenciál na trhu. Invencie
podnecujúce k začatiu inovačného procesu môžu pochádzať z rozličných prameňov. Dôraz pritom stále
viac podnikateľských subjektov kladie na individuálne skúsenosti a postrehy svojich zákazníkov.
Spoločnosti sa snažia sústrediť záujem potenciálnych zákazníkov na výskum a kreatívne riadenie celého
inovačného procesu. Používaním tzv. crowdsourcingu1 ako jednej z foriem otvorených inovácií radikálne
Crowdsourcing spočíva v riešení vytýčeného problému bližšie nešpecifikovanou skupinou ľudí (verejnosťou) na základe
všeobecnej výzvy.
1
27
narušujú tradičné vnímanie výskumnej činnosti [2]. Otvorený inovačný model napokon zdôrazňuje
aj význam univerzít, výskumných inštitúcií a vlastných konkurentov pri hľadaní optimálneho riešenia
zadaného problému. Spoločnosť sa môže inšpirovať a mnohému naučiť nielen od dominantného lídra
v danom odbore, ale i od ostatných poznaním ich organizačnej štruktúry alebo zaužívaných pracovných
postupov. Ide o vedomú snahu subjektu poznať možné riziká výrobného procesu a neskôr správne
predchádzať eventuálnym chybám pri výrobe [3]. Svoje opodstatnenie nachádza v systéme otvorených
inovácií aj vytváranie a prehlbovanie vzájomných väzieb a kontaktov s dodávateľmi alebo
sprostredkovateľmi technologických materiálov a surovín potrebných na výrobu. Význam nadobúda
komplementarita výsledkov vedeckého bádania zúčastnených v závislosti od charakteru a povahy
čiastkových potrieb a dostupných riešení problémov. Pre dosiahnutie maximálnej produktivity práce
predstavuje východisko správne zadefinovanie požadovaných cieľov a úloh. K rozhodujúcim faktorom,
od ktorých sa odvíja celková úroveň výstupov z otvorenej inovácie, môžeme zaradiť:




vývojové štádium realizovanej výskumnej činnosti (doterajší stupeň rozpracovania úlohy),
obsah zverejneného poznatku a jeho dôležitosť vzhľadom na stanovený problém,
okruh príjemcov informácie,
spôsob motivácie a ohodnotenia predložených výsledkov.
Úspešnú aplikáciu systému otvorených inovácií do praxe súčasne podmieňuje sprístupnenie
vlastných invencií a inovácií, ktoré podnik nevyužíva naplno, verejnosti. Šírenie perspektívnych myšlienok
medzi podnikmi pritom nastáva bez obáv straty možnosti získania primeranej odmeny za realizovaný
predaj či zrieknutia sa výhradných vlastníckych práv na produkt. Úlohou predkladanej spolupráce je
predovšetkým využívanie dostupných patentov a licenčných oprávnení umožňujúcich zdieľanie
inovačného potenciálu druhých, veľakrát z objektívnych i subjektívnych dôvodov, menej
konkurencieschopných subjektov [4]. Naskytá sa jedinečná príležitosť pre uplatnenie sľubných inovácií
prvotne vyvíjaných vo veľkých korporáciách špecifickým spôsobom aj pre malé a stredné podniky, ktoré
osamote nemajú dostatočné kapacity na uskutočnenie výskumu. Nesmieme pritom zabudnúť poukázať
ani na vzájomnú prepojiteľnosť rozličných priemyselných odvetví, ktoré sa môžu recipročne ovplyvňovať
vzhľadom na dosiahnutý stupeň a úroveň kvality výrobných procesov [5]. Rozdielny vývoj jednotlivých
subjektov na trhu a ich odlišná trhová pozícia zapríčiňujú nerovnaký pohľad na význam i závažnosť
konkrétnych inovačných opatrení, čo má za následok výmenu informácií a postupný vznik trhu
s inováciami.
V závislosti od štádia pripravenosti spoločnosti iniciovať otvorenú inováciu, môžeme pozorovať
niekoľko prístupov vhodných k nadviazaniu kolektívnej spolupráce. Predísť neželanému prenosu správ
k tým, ktorí nemajú najmenší záujem podieľať sa na otvorenej inovácii alebo sa nezaoberajú predmetnou
problematikou, môžu spoločnosti napr. objednaním služieb vybranej transferovej kancelárie, osoby
pracujúcej v pozícii technologického skauta alebo tzv. on-line inovačnej platformy. Všetci uvedení
predstavujú alternatívu k situácii, kedy si musí podnik svojbytne zaobstarať seriózneho partnera
na spoluprácu v oblasti výskumu, vývoja a inovácií. Zriaďovateľom kancelárie pre transfer technológií
je obyčajne univerzitné alebo vedecko-výskumné pracovisko, ktoré chce takto komercializovať nové
objavy a vynálezy v rámci podnikateľského prostredia [6]. Pre subjekt, ktorý hľadá riešenie problému
je preto smerodajné vlastné zameranie transferovej kancelárie. Stredisko aktívne spravuje celý proces
výmeny vedeckých poznatkov v danom odbore. Na základe uzatvorených zmlúv s vynálezcami má
k dispozícii databázu ponúk patentov na licencovanie, ktoré sa snaží propagovať. Transferová kancelária
rovnako poskytuje odborné poradenstvo v priebehu dohodnutých rokovaní ohľadne praktickej aplikácie
produktu zaistením účasti expertov na ochranu duševného vlastníctva. Súčasne asistuje pri kritickom
rozbore a kvalifikovanom odhade možností komerčného využitia nápadov pochádzajúcich od nádejných
výskumníkov z príslušnej vedeckej ustanovizne. Obdobný spôsob cieleného nachádzania inovatívnych
riešení podnikateľskými subjektmi umožňuje osoba technologického skauta. Ten vystupuje ako
prostredník v procese prepojenia výsledkov výskumu s ich skutočným uplatnením v priemysle.
Významným pozitívom načrtnutej formy sprostredkovania otvorenej inovácie je skutočnosť, že sa neviaže
28
výlučne iba na jedno výskumné alebo univerzitné pracovisko, resp. odbor, ale vykonávaná činnosť má
multidisciplinárny charakter [7]. Záleží od jeho zručností, ako rýchlo a spoľahlivo dokáže splniť zadané
úlohy klientov. Prekážkou sa ukazujú byť hlavne obavy podnikových manažérov plynúce z doterajšej
neznalosti prezentovanej služby a jej prípadných dopadov. Vnímanie konceptu otvorenej inovácie
v podstatne širších súvislostiach si môžeme všimnúť pri analýze on-line otvorených inovačných
platforiem. Otvorené inovačné platformy sa obyčajne zakladajú na medzinárodnej spolupráci subjektov.
Interaktívne virtuálne prostredie slúži ako centrálny informačný uzol pre osoby zaujímajúce sa o najnovšie
trendy v oblasti vedy a techniky [8]. Vytvára sa rozsiahla sieť potenciálnych riešiteľov i zadávateľov
výskumných úloh z najrôznejších oblastí technických a humanitných odborov pri hľadaní optimálneho
výsledku. Poprední predstavitelia príslušnej platformy vyzývajú k zapojeniu sa do znalostnej siete
predovšetkým tých, ktorí majú predošlú kladnú odozvu s riešením zadaného problému. Z otvoreného
inovačného procesu tak chcú eliminovať len veľmi povrchne vypracované, nekomplexné alebo doposiaľ
neoverené návrhy a odporúčania.
Vo všeobecnosti rozlišujeme niekoľko rozdielnych pojmov definujúcich otvorenosť inovačných
aktivít. Rozhodujúca je pritom forma i miera zdieľania predmetných poznatkov s ostatnými. V praxi sa
môžeme stretnúť s viacerými situáciami, keď bol subjekt ochotný dokonca vzdať sa výhradnej kontroly
nad priebehom inovačného procesu v záujme dosiahnutia čo najlepších výsledkov (predpoklad väčšej
participácie aktérov). Pri naplnení určitých podmienok môžeme hovoriť v danom okamihu o použití tzv.
open source2 prístupu k riešeniu problémov. Dotknutí zadávatelia projektu by sa ale mali vopred dobre
zamyslieť nad prípadnými dôsledkami, ktoré takéto rozhodnutie sprístupniť obsah marketingových plánov
so sebou prináša. Otvorená inovácia založená na princípe open source sa totiž následne realizuje bez
možnosti akýchkoľvek dodatočných nariadení alebo zásahov jej pôvodcu pokúšajúcich sa o zefektívnenie
koordinácie vykonávaných úprav [9]. K zabezpečeniu skorého nájdenia požadovaného výsledku musí byť
publikované zadanie úlohy, resp. rozpracovaný návrh riešenia, pre príjemcu v optimálnom prípade také
dostatočne príťažlivé, aby ho motivovalo k ďalšiemu šíreniu informácie medzi svojimi známymi s prosbou
o pomoc. Presvedčenie recipienta by malo byť natoľko silné, aby chcel dobrovoľne zdieľať svoje nadšenie
s ostatnými. K propagácii konceptu otvorenej inovácie tak dochádza prostredníctvom interaktívneho
„vírusového“ mechanizmu. Z tohto dôvodu je pre zadávateľa úlohy mimoriadne dôležité včasné
stanovenie a vyjasnenie vlastníckych práv k výsledkom realizovaného výskumu.
2
Metodika práce: Formulácia problému a pracovné postupy
Použili sme viaceré metódy výskumu, ktoré svojou povahou pomohli k rozvoju problematiky
otvoreného inovačného procesu a k odhaleniu nových výziev vhodných pre ďalšie skúmanie
v nadväznosti na prezentované výstupy. Primárnou snahou bolo objasniť potrebu existencie systému
otvorených inovácií v Slovenskej republike. Dôraz sme kládli na zistenie záujmu podnikov o preberanie
inovatívnych nápadov z externého okolia. Zároveň sme chceli prakticky preveriť možnosti spolupráce
podnikateľských subjektov, ako aj stupeň ich doterajších vedomostí o koncepcii otvorenej inovácie.
K preukázaniu spôsobilosti podnikateľských subjektov v Slovenskej republike zapájať
sa do otvorených inovačných projektov sme uskutočnili empirický výskum. Pre neschopnosť osloviť
za účelom participácie na výskume celý základný súbor štatistických jednotiek (t. j. všetky podniky majúce
právnu formu podnikania v podobe právnickej osoby3) sme uprednostnili metódu výberového zisťovania
údajov v úmysle vyhnúť sa vzniku vysokého rizika systematických chýb. Vykonané dopytovanie
sa zakladalo na kontaktovaní vybranej vzorky respondentov zastupujúcich obchodné spoločnosti
Slovenský ekvivalent – otvorený zdroj. Open source predstavuje hraničný príklad otvorenosti pri riadení inovačného procesu.
V zásade ho tvorí súbor postupov (kódov) dôležitých pre správne zostavenie nového produktu, možnosť ich zmeny
a následného šírenia za súčasného zachovania podmienky voľnej dostupnosti zdrojového kódu. Ide vlastne o akúkoľvek
informáciu dostupnú verejnosti za predpokladu, že možnosť jej slobodného šírenia zostane zachovaná.
3 Ich význam dokazuje skutočnosť, že aj napriek menšinovému podielu 29,8 % na celkovom počte ziskovo orientovaných
podnikateľských subjektov pôsobiacich v Slovenskej republike poskytujú pracovné príležitosti pre takmer 65 % aktívnej
pracovnej sily, čím výrazne podmieňujú rozvoj slovenského hospodárstva. Bližšie – www.statistics.sk.
2
29
so žiadosťou o vyplnenie vopred pripraveného dotazníka. V rámci výzvy adresovanej podnikom sme
uplatnili jednoduchý náhodný výber bez možnosti opakovania. Celkovo sme vyzbierali 785 vyplnených
dotazníkov. Do konečného spracovania a vyhodnotenia výsledkov výskumu sme po dôkladnom posúdení
zaradili 760 dotazníkov. K dôvodom vylúčenia 3,18 % pôvodne prijatých dotazníkov z hodnotenia patrí
najmä preukázateľne nekorektné vyplnenie odovzdaného podkladu zo strany podnikateľského subjektu,
prípadne mylná identifikácia spoločnosti anketárom vo vzťahu k predpísanému objektu skúmania.
Zároveň môžeme konštatovať, že potvrdenej výberovej vzorke podnikateľských subjektov (právnických
osôb) zodpovedá všeobecne štatisticky akceptované rozpätie chýb, keď vyrátaná maximálna chyba
odhadu predstavuje 3,5 %. Na jej výpočet sme použili matematický vzorec:
E=√
(𝑧 2 ∗ 𝑁 ∗ 𝑝 ∗ (1−𝑝))−(𝑧 2 ∗ 𝑛 ∗ 𝑝 ∗ (1−𝑝))
𝑛∗𝑁
,
kde E je prípustné rozpätie chýb, N veľkosť základného súboru, n veľkosť výberovej vzorky, p
podiel znaku4 a z vyjadruje kvantil distribučnej funkcie normovaného normálneho rozdelenia, ktorému pri
stanovení 95 % intervalu spoľahlivosti prislúcha hodnota 1,96. Následne sme vyvodili, že platí:
E=√
(1,962 ∗ 164 771 ∗ 0,5 ∗ (1−0,5))−(1,962 ∗ 760 ∗ 0,5 ∗ (1−0,5))
760 ∗ 164 771
= 0,035.
Jednotlivé otázky boli v dotazníku logicky usporiadané postupne od všeobecných ku konkrétnym.
Hoci prevládali najmä uzavreté otázky, vytvorili sme i priestor pre vyjadrenie osobného postoja
respondenta. K rozšíreniu vedomostí o stave riadenia inovácií v podnikateľskom sektore taktiež
dodatočne napomohli osobné čiastočne štandardizované hĺbkové rozhovory s kompetentnými
zamestnancami vybraných spoločností. Tie sa väčšinou samy vedome identifikovali uvedením názvu
a sídla podniku na vyplnenom dotazníku. Kladené otázky potom smerovali nielen k utvrdeniu
sa o správnosti zaznačenej odpovede, ale napríklad i k bližšiemu vysvetleniu príčin pasívneho vzťahu
subjektu k naskytnutej príležitosti v podobe otvorenej inovácie. Výsledky empirického výskumu sme
interpretovali prevažne použitím metód deskriptívnej štatistiky. Zostavili sme prehľad relevantných
informácií získaných dopytovaním, ktorý sme následne kriticky zhodnotili pri hľadaní vzájomných
vnútorných väzieb medzi poznatkami. K naplneniu cieľa realizovaného skúmania prispelo aj overenie
platnosti nasledujúcich predpokladov vedeckého výskumu:
P1:
P2:
P3:
P4:
Počas posledných 5 rokov väčšina podnikateľských subjektov pôsobiacich v Slovenskej republike
vykonala inovačné aktivity za účelom zjednodušenia výrobného postupu, organizácie práce,
rozšírenia ponuky produktov, služieb alebo ich propagácie.
Viac ako 80 % podnikov sa do súčasnosti nestretlo s pojmom otvorená inovácia.
Najmenej 30 % podnikateľských subjektov, ktoré realizovali niektorú z foriem inovácie, získalo nové
nápady a pracovné postupy z externého prostredia podniku.
Väčšia časť podnikateľských subjektov, ktoré uplatňujú v rámci riadenia podstatu konceptu
otvorenej inovácie, získava informácie o externých inovatívnych technológiách zo svojho
bezprostredného okolia.
Vyššie uvedené predpoklady vychádzajú z teoretickej a empirickej analýzy vymedzeného
problému, pričom ich hlavná úloha spočíva v jednoznačnom zadefinovaní očakávaných zistení.
4
Pokiaľ nedokážeme presne definovať podiel znaku, štandardne sa udáva hodnota 0,5.
30
Výsledky práce
Predkladané výsledky empirického výskumu sú dôkazom vplyvu moderných informačných
a komunikačných technológií na ekonomický rast a zamestnanosť. Poukazujú na význam ľudského
kapitálu (vzdelanie, kvalifikácia, kreativita, motivácia a pod.) pri racionalizácii a zefektívnení pracovných
procesov. Veríme, že tendencia zvyšovania záujmu o výskum, vývoj a inovácie sa neviaže len na
skúmanú vzorku respondentov, ale môže načrtnúť všeobecnejšie závery platné pre podnikateľské
prostredie v Slovenskej republike.
Z hľadiska veľkostnej štruktúry organizácií zapojených do empirického výskumu tvorili najväčší
podiel respondenti, ktorí sú v pozícii zamestnancov malých a stredných podnikov (právnických osôb).
Konkrétne môžeme rozlíšiť výpovede majúce pôvod v prostredí mikropodnikov (76 %), malých
a stredných podnikov (18 %) s počtom zamestnancov do 250. Rovnako zaujímavé skúsenosti
s realizáciou otvoreného inovačného procesu nám poskytli predstavitelia veľkých spoločností (6 %), ktoré
sa obvykle vyznačujú zahraničnou kapitálovou účasťou. Dôležité je však upozorniť na skutočnosť,
že k menšiemu skresleniu prezentovaných tvrdení mohlo dôjsť kvôli nezohľadneniu odporúčania
Európskej komisie zo 6. mája 2003 o definícii mikro, malých a stredných podnikov (2003/361/ES). Pokiaľ
ide o kategorizáciu podnikateľských subjektov, za jediný určovací znak sme pokladali počet
zamestnancov.
Odvetvovému zloženiu podnikov dominoval sektor služieb a obchodu. Predovšetkým územné
rozmiestnenie podnikateľských subjektov orientovaných na rozvoj cestovného ruchu však bolo veľmi
nerovnomerné. Najviac ich pochádzalo z horských rekreačno-turistických lokalít stredného Slovenska,
kde existuje relatívne málo iných príležitostí pre rýchly hospodársky rast a tvorbu nových pracovných
miest. Priemyselnú výrobu reprezentovali najčastejšie závody pôsobiace v oblasti strojárskeho
a elektrotechnického priemyslu. Tie sú neraz príjemcom významných priamych zahraničných investícií
v dôsledku vysokej úrovne vonkajšej otvorenosti slovenskej ekonomiky a výhodnej geografickej polohy
regiónu. Rozširujúca sa snaha o uplatnenie princípov komplementarity a silnej previazanosti odvetví je
následne zárukou ucelenej produkcie napríklad osobných motorových vozidiel alebo výrobkov spotrebnej
elektroniky. Do vyhodnotenia empirického výskumu sme rovnako zaradili aj viaceré spoločnosti, ktoré
podnikajú v stavebníctve, energetike a v poľnohospodárstve.
Graf 1: Štruktúra podnikov podľa odvetví
Drevospracujúci a nábytkársky…
Energetika
Hutníctvo
Informačné technológie
3%
2%
4%
2%
2%
3%
2%
4%
25%
Poľnohospodárstvo
2%
3%
Služby
31%
6%
6%
Strojársky priemysel
2%
3%
Ostatné činnosti
0%
5%
10% 15% 20% 25% 30% 35%
Podiel v % z celkového počtu respondentov
Zdroj: Vlastné spracovanie.
31
So zreteľom na skúmanú vzorku podnikateľských subjektov nás zaujímala ich vlastnícka štruktúra.
Informácia o prítomnosti zahraničného kapitálu môže totižto vypovedať o predchádzajúcej úspešnej
skúsenosti majiteľa podniku v cudzine. Absolvovaná prax sa stáva potom predpokladom začatia
otvoreného inovačného procesu. Môžeme konštatovať, že na realizovanom dopytovaní prostredníctvom
dotazníka sa podieľalo 83 % spoločností, ktoré sú výhradne v tuzemskom vlastníctve. Zaoberajú sa najmä
maloobchodným predajom, poskytujú ubytovacie a stravovacie služby, poprípade plne súvisia
s poľnohospodárskou činnosťou. Zvyšných 130 respondentov potvrdilo účasť zahraničného kapitálu
v obchodnej spoločnosti. Prevažne sa jedná o investorov z krajín ako Česká republika, Maďarsko,
Nemecko alebo Rakúsko. Vložené vklady sa bežne sústreďujú v technologicky náročnejších odvetviach
vrátane strojárskeho, elektrotechnického a farmaceutického priemyslu. Uzatváranie medzinárodných
partnerstiev možno zároveň pozorovať v oblasti bankovníctva, poisťovníctva alebo v prostredí IT firiem.
Jedným z faktorov, ktoré ovplyvňujú ďalší vývoj a smerovanie slovenského hospodárstva,
je potenciál obchodných spoločností inovovať. Až 62 % podnikateľských subjektov (právnických osôb)
v dotazníku uviedlo, že za obdobie posledných 5 rokov zaviedlo určitý druh inovácie. V konkurenčnom
boji o priazeň zákazníka sa dostáva do popredia otázka postupného znižovania výrobných nákladov
zavádzaním inovatívnych technológií v záujme šetrenia životného prostredia, úspory energie alebo
posilnenia motivácie verejnosti ku kúpe tovaru skutočne originálnym spôsobom. Pojem inovácia
je obsahovo naozaj veľmi široký. Manažment väčšiny zúčastnených podnikov je presvedčený
o správnosti modernizácie ponúkaných výrobkov a služieb, pričom sa prikláňa k zaisteniu možnosti
automatizácie vykonávanej činnosti. Takéto napredovanie má pomôcť k zvyšovaniu tržieb a naplneniu
strategických cieľov organizácie. Respondenti súhlasia s výrokom, že akákoľvek reforma, ktorá sa dotýka
už zaužívaného systému práce, je obyčajne komplikovaný a časovo zdĺhavý proces. Prvotné navýšenie
výdavkov sa ale opomenutím všetkých rizík neskôr odzrkadlí v kladnom ekonomickom výsledku.
Pochopiteľne, rozoznávame niekoľko druhov inovácií v závislosti od rozsahu pokroku. Domnievame sa
preto, že pri zohľadnení iba produktových a procesných zmien by bol počet inovujúcich podnikov oveľa
nižší. Prakticky s nulovými inovačnými aktivitami sa javili v rámci výskumu mikro a malé podniky (do 49
zamestnancov), ktoré sa zameriavajú na pestovanie plodín a chov zvierat. S prihliadnutím na jednotlivé
špecifiká odvetví sa takisto nachádzali v úzadí podnikateľské subjekty drevospracujúceho, nábytkárskeho
priemyslu, odevného priemyslu a stavebnej výroby. K opísanej skupine môžeme začleniť i niektoré typy
poznatkovo nenáročných služieb (napr. chemické čistenie, kadernícke služby a iné).
Všeobecné porovnanie malých a stredných podnikov s veľkými korporáciami vo vzťahu k vedeckovýskumným aktivitám je vzhľadom na ich nevyvážený podiel v základnom a výberovom súbore
diskutabilné. Napriek tomu, že aj mnohé malé a stredné podniky sú schopné vynikať medzi ostatnými,
príliš často narážajú na rôzne finančné, sociálne a technické limity ohrozujúce inovačnú výkonnosť.
To je dôvodom existencie len malého podielu firiem, ktoré aktívne presadzujú opakované
prehodnocovanie a obmenu kľúčových riešení vyvstaných problémov. Naopak, veľké spoločnosti
(250 a viac zamestnancov) pravidelne podporované silným investorom dokážu jednoduchšie uskutočniť
svoje plány spojené s vývojom nových produktov. Bohužiaľ, veľa ráz samy nevedia flexibilne reagovať
na meniacu sa vonkajšiu situáciu a okamžite zachytiť spontánne potreby zákazníkov.
Vychádzajúc zo získaných výsledkov, najpočetnejšiu skupinu v slovenských podnikoch tvoria
procesné (32 %) a marketingové (31 %) inovácie. Obzvlášť menšie podnikateľské subjekty, ktoré
si nemôžu dovoliť investovať finančné prostriedky do vlastného výskumu a zložitého vývoja produktov,
upriamujú pozornosť na marketingové inovácie so zámerom prekonať konkurenciu veľkosťou objemu
predaja. Trendom sa v ostatnom období stáva využívanie moderných foriem nízkonákladovej
propagačnej kampane zacielenej na oslovenie verejnosti nenásilným spôsobom. Kompetentní manažéri
spravidla preberajú overené postupy a motívy od iných obchodných spoločností, pričom ich následne
integrujú do jednotného zrozumiteľného celku, ktorý predstavuje pre podnik absolútne nóvum. Podnietiť
zákazníka, aby detailne preskúmal predmet kúpy, je nakoniec možné i za pomoci atraktívneho obalu
výrobku. Procesné inovácie si vyžadujú priame zásahy do technológie aplikovanej pri výrobe alebo
do distribučného systému firmy. Učia predchádzať zbytočnému plytvaniu a znehodnocovaniu cenných
32
zdrojov. Okrem toho prispievajú k skvalitneniu pracovných podmienok zamestnancov. Ich uplatnenie
v sektore služieb a obchodu obyčajne nadväzuje na uzatvorené strategické partnerstvá v maloobchodnej
sieti alebo politiku regionálnych odvetvových klastrov. Iniciovanie projektov, ktoré by sa systematicky
venovali procesným inováciám, sme zaregistrovali pri priemyselných podnikoch s viac ako
50 zamestnancami. Rovnaký okruh respondentov sa vyznačoval svojou náklonnosťou k produktovým
inováciám. Prevažovali malé dodatočné vylepšenia výrobkov v záujme zachovať alebo zvýšiť trhový
podiel. Najviac podnikateľských subjektov, ktoré prinášajú nové alebo výrazne zdokonalené produkty
a služby, sme zaznamenali v Bratislavskom a Žilinskom kraji. Najmenej ich bolo v mestách na území
východného Slovenska. Čo sa týka implementácie zmien v organizácii práce, tie sa v súčasnosti viažu
hlavne na rozvoj elektronických služieb v súvislosti s koncepčne riadenou informatizáciou. Jej prejavy
sú badateľné na všetkých stupňoch výroby, spracovania a distribúcie tovaru, ako aj pri poskytovaní
služieb.
Graf 2: Štruktúra skúmanej vzorky respondentov v závislosti od typu najčastejšie uplatňovanej inovačnej
aktivity za obdobie posledných 5 rokov
31%
28%
Produktové inovácie
Procesné inovácie
9%
Organizačné inovácie
32%
Marketingové inovácie
Manažéri obchodných spoločností zastávajú názor, že význam inovačných aktivít pre nimi
realizovanú podnikateľskú činnosť do budúcna ešte porastie. V dôsledku prebiehajúcich globalizačných
procesov sú si vedomí permanentnej konfrontácie podniku s inými subjektmi hospodárskeho trhu.
K dôvodom, ktoré ich motivujú inovovať, nepochybne patrí snaha o optimalizáciu nákladov,
zjednodušenie technologických postupov alebo naplnenie očakávaní partnerov i zákazníkov. Ďalším
podnetom býva udržanie reputácie a zúročenie vedomostného potenciálu zamestnancov. Napriek tomu
iba 18 % spoločností zavádza inovácie pravidelne, vychádzajúc z vopred pripravenej schémy podpory
inovatívnych projektov. Akčné plány obsahujú nielen zadefinované ciele, ale aj predpokladané nástroje
slúžiace na ich dosiahnutie. Je správne, keď poukazujú na výsledky hodnotenia inovačných príležitostí
so zreteľom na budovanie konkurenčnej výhody. Najmä pre veľké podniky so zahraničným kapitálom,
ktoré sme osobne kontaktovali, bola samozrejmosťou dôkladne vypracovaná inovačná stratégia na
najbližšie roky. Tieto organizácie mali dobre rozvinutú výskumnú infraštruktúru, čo sa prejavilo v tímovej
spolupráci a koordinácii jednotlivých funkčných úsekov. Nanešťastie, ostatných 82 % subjektov si
nechcelo pripustiť potrebu kontinuálnej inovácie. Osobitne malé a stredné podniky majú tendenciu v praxi
začínať inovačný proces s odvolaním sa na okamžité zhodnotenie vzniknutej situácie (často bez
predchádzajúcej skúsenosti alebo zjavného systému). Určujúcim sa pri zvážení podpory inovácií napokon
stáva rozhodnutie výkonného riaditeľa, resp. majiteľa. Preferovaným je príklon k experimentálnym
metódam skúmania a paralelnému testovaniu viacerých alternatív riešenia problému v krátkom čase.
Zriedkavým nie je záujem napodobniť originálne dielo lídra v danom odbore.
Súčasťou prehľadu o súhrnnej inovačnej výkonnosti podnikateľských subjektov je zistenie pôvodu
nápadov, resp. kompletných technických špecifikácií, ktoré slúžili ako podklad pre výskumný proces.
V závislosti od celkového prínosu inovácie sa manažment zamýšľa na veľkosťou, štruktúrou i smerovaním
33
investície. 11 % zúčastnených podnikov má vlastné oddelenie vedy a výskumu. To, že sa ich kapacita
nevyužíva naplno, potvrdila väčšina opýtaných. V kontexte zvýšenej neistoty obchodných partnerov
v čase hospodárskej krízy totiž nastalo zníženie priemyselnej produkcie, ktoré neraz vyústilo
do prerušenia vzťahov v dodávateľskom reťazci. Rôznorodosť a intenzita úkonov v oblasti vývoja nových
produktov sa náhle zvoľnila. V súčasnosti je pre opätovné naštartovanie prekážkou neochota vedenia
spoločností financovať nákladné projekty, pri ktorých nie je dopredu záruka vysokého dopytu po
inovovaných výrobkoch. Ide o odvetvia strojárskeho, hutníckeho, chemického priemyslu
a elektrotechniky. Situáciu ešte viac sťažuje nedostatok kvalifikovaných zamestnancov. Čiastočným
východiskom z opísaného stavu je pre skupinu podnikateľských subjektov (12 %) prevzatie overeného
konceptu od materskej spoločnosti. Tie veľkú časť výskumno-vývojových aktivít realizujú práve
v domovskej krajine. Satisfakciou nám môže byť tiež narastajúci zámer zo strany kompetentných používať
alternatívne metódy inovácie, ktoré sa sústreďujú na opakované prehodnocovanie a multidisciplinárnu
aplikáciu už existujúcich znalostí. Predpokladom naplnenia podmienok otvorenej inovácie je vyhľadávanie
perspektívnych nápadov v on-line prostredí. Sekundárne informačné pramene sprostredkované primárne
internetovými vyhľadávačmi a sociálnymi sieťami sleduje za účelom oboznámenia sa s novinkami takmer
78 % respondentov. Jedná sa predovšetkým o malých podnikateľov (právnické osoby) pôsobiacich
v sektore služieb a obchodu. Inšpiráciu nachádzajú uvedeným spôsobom aj začínajúce podniky, ktoré
neváhajú riskovať, aby rozšírili portfólio predkladaného tovaru nezávislým vývojom alebo kúpou hotových
komponentov. Hodnotné procesné inovácie dostupné na báze open source sa uplatňujú hlavne
pri poskytovaní služieb v oblasti informačných a komunikačných technológií, marketingu a digitálnych
médií (odpovedalo súhlasne 5 % respondentov). Za protihodnotu možno získať dočasný prístup
k požadovaným výsledkom inovačného snaženia druhých uzatvorením licenčnej zmluvy. S nákupom
licencií a patentov sme sa stretli u 9 % podnikov s najvyšším zastúpením vo farmaceutickom a chemickom
priemysle. Nezanedbateľný podiel tvorili takisto novozaložené stravovacie a ubytovacie zariadenia
presadzujúce franšízingový model podnikania. Ako obľúbený nástroj delegovania úloh spojených
s inovačným procesom sa ukázal byť outsourcing. 45 % podnikov poverilo zadaním na vyriešenie
problému externý subjekt. Naopak, iba minimálny počet obchodných spoločností (v absolútnom vyjadrení
8) dokladovalo spoluprácu s univerzitami, pričom využilo služby príslušného centra podpory transferu
technológií v zmysle kúpy licencie alebo patentu. Môžeme poznamenať, že zlepšiť svoju pozíciu na trhu
sa doteraz žiadna z dopytovaných spoločností nepokúšala oslovením tzv. technologického skauta alebo
predstaviteľa on-line inovačnej platformy.
Podnet, ktorý by viedol k iniciovaniu externej spolupráce pri inovovaní, vychádza veľakrát z údajov
sústredených v marketingovom informačnom systéme podniku. Údaje o ponuke patentov na licencovanie
a predaj bývajú zahrnuté v interných databázach. Odporúčania vo veci aktuálnych trendov
(napr. pri spracovaní surovín) získavajú manažéri včas od svojich obchodných partnerov, dodávateľov,
prípadne od materskej spoločnosti. Časť skúmanej vzorky respondentov ocenila príležitosť participovať
na konferenciách a odborných seminároch, ktoré pravidelne usporadúvajú rôzne štátne príspevkové
organizácie a inštitúcie zo súkromnej sféry. Vysoké vstupné poplatky sú pritom pre malé podniky
(do 50 zamestnancov) obvykle prekážkou účasti na súkromných podujatiach osobitne zameraných na ich
potreby. Smerovanie podnikateľskej činnosti dokáže ovplyvniť takisto poznanie metód, ktoré používa
na dosiahnutie úspechu konkurencia. V snahe predčiť jej hospodárske výsledky musí byť v záujme
obchodnej spoločnosti navrhnúť účinnejší plán komercializácie produktu zhotoveného na totožnom
princípe. V súčasnosti je prirodzené, že manažéri na všetkých úrovniach riadenia poskytujú
zamestnancom priestor na pripomienky, ktoré zohľadňujú ich doterajšie skúsenosti z praxe. Dopytovaní
zamestnanci sa nazdávajú, že efektívne využívanie ľudských zdrojov podmieňuje hlavne existencia
odmeňovacieho systému upriameného na stimulovanie kreatívneho myslenia. Naproti tomu odkázaní
na vlastné schopnosti pri hľadaní inšpirácie sú často majitelia mikro a malých podnikov. Uľahčiť proces
rozhodovania im má spontánne štúdium sekundárnych informačných zdrojov (napr. publikované texty
v tlači, na internete a pod.), pri ktorom nachádzajú zaujímavé riešenia vyvstaných problémov. Je dôležité
ale mať na pamäti, že nájdené schémy môžu z dôvodu verného kopírovania alebo neuváženého
34
adaptovania na novú situáciu stratiť svoju platnosť. Nakoniec možno uviesť, že relatívne nízky podiel
inovatívnych podnikov sa oboznámil s dostupnou licenciou alebo patentom až pri nadviazaní vzťahu
so znalostným sprostredkovateľom zabezpečujúcim technologický transfer (príčinou je neznámosť
znalostných sprostredkovateľov).
Graf 3: Zdroje prvotných informácií o ponuke trhu inovácií
90%
80%
77%
72%
70%
60%
56%
52%
50%
40%
30%
23%
19%
20%
10%
15%
14%
3%
0%
Hoci je preukázateľné, že inovatívne podniky čoraz častejšie koncentrujú pozornosť na externé
formy obstarávania odborných poznatkov, ich veľká časť nie je koncepčne oboznámená s pravidlami
fungovania trhu otvorených inovácií. Až 86 % podnikov sa do súčasnosti nestretlo s pojmom otvorená
inovácia. I preto je pochopiteľné, že manažéri v prvom rade uprednostňujú metódy bezplatného prístupu
k informáciám pred spoplatnenými službami. Od angažovania špecializovaných agentúr do inovačného
procesu ich spravidla odrádza neznalosť predchádzajúcich pozitívnych skúseností iných subjektov.
Rovnako časť potenciálnych záujemcov nedôveruje podmienkam, ktoré by mali garantovať bezpečný
prenos výstupov výskumu. Vyššie opísaný príklon k outsourcingu preto možno najskôr označiť
za výsledok mnohostranných diskusií o úspešnom vykonaní takej inovačnej aktivity, ktorá má v zásade
diametrálne odlišný charakter oproti ostatným podnikovým úkonom. 14 % respondentov v dotazníku
uviedlo, že pozná pojem otvorená inovácia. Keď sme niektorých požiadali o bližšie vysvetlenie, odpovede
sa obmedzili len na strohý výklad naliehavej potreby spolupráce medzi hospodárskymi subjektmi
so zreteľom na trvalo udržateľný rozvoj a zvyšovanie konkurencieschopnosti. K problematike povedomia
napríklad o existencii znalostných sprostredkovateľov (s výnimkou vedecko-výskumných pracovísk
slovenských verejných vysokých škôl a Slovenskej akadémie vied) sa nám dopytovaní nevedeli vyjadriť.
K zachovaniu rovnováhy príležitostí na trhu otvorených inovácií je mimoriadne dôležité, aby bol
podnik schopný nielen prijímať, ale aj sprístupňovať výsledky vlastnej tvorivej činnosti v prospech
ostatných. 36 % obchodných spoločností sa však domnieva, že nevlastní žiadne technológie, ktoré by
mohli byť potenciálne príťažlivé pre konkurenciu. Prispieva k tomu ich orientácia na komodity s nízkou
mierou pridanej hodnoty. Majitelia podnikateľských subjektov pokladajú za príčinu fakt, že používajú
metódy a techniky, ktoré sú v zahraničí takpovediac štandardom. Pre niekoho to môže byť dôkazom
zaostávania technologickej úrovne slovenských podnikov. Svojvoľne uskutočniť radikálnu zmenu
35
vo výrobe im ale niekedy bráni silné prepojenie na odberateľa, ktorému výsledný tovar slúži napr.
na medzispotrebu. Namiesto vyspelých technológií sa potom v medzinárodnom porovnaní stáva
prednosťou domácich podnikov lacná pracovná sila. O výnimočnosti aplikovaných procesov nie sú
presvedčení zamestnanci v drevospracujúcom, sklárskom priemysle, v oblasti stavebníctva a energetiky.
Podobný názor sme identifikovali v zariadeniach cestovného ruchu, hotelierstva a v maloobchode. Viac
ako polovica opýtaných (64 %) si myslí, že disponuje nápadmi, ktoré majú predpoklad širšieho uplatnenia
v praxi. Napriek tomu iba 15 % podnikov doteraz poskytlo právo na využitie osvedčeného postupu
externej inštitúcii za odplatu (vrátane open source riešení). Na základe zistených informácií možno usúdiť,
že podnikateľské subjekty (právnické osoby) pôsobiace v Slovenskej republike vykazujú veľmi nízku
intenzitu aktivít zameraných na komercializáciu výsledkov interného výskumu. Nápomocné
sú v záležitostiach, ktoré sa nevzťahujú bezprostredne na zdroj ich konkurenčnej výhody. Navyše sa
nerady úplne vzdávajú vlastníctva na vynálezy. K zabezpečeniu oprávnenia cudzích osôb nakladať
s predmetom záujmu obyčajne udeľujú licencie. Za ich veľké pozitívum manažéri označili šancu
opakovane zvýšiť prijem spoločnosti počas doby platnosti patentu dômyselnou kombináciou jednorazovej
platby s licenčnými poplatkami. Pokiaľ je to možné, súčasťou podnikovej stratégie by malo byť vytvorenie
siete viacerých nadobúdateľov totožnej licencie. Výnimkou sú také prípady, keď zhotovenie finálneho
výrobku predstavuje veľmi náročný proces. Uzatvoreniu zmluvy vtedy predchádza zo strany
poskytovateľa licencie garancia jedinečnosti pri uvádzaní produktu na trh. K definitívnemu odpredaniu
patentu dochádza iba zriedka. Aktívne presadzovanie stratégie priemyselno-právnej ochrany duševného
vlastníctva v nadväznosti na proces transferu vedeckých poznatkov sme spozorovali hlavne u akciových
spoločností so zahraničnou kapitálovou účasťou. Tieto podniky sa zaoberali priemyselnými
technológiami, biotechnologickým výskumom, výrobou liekov, liečiv a chemických prípravkov.
Propagovať vlastné vylepšenia softvéru v súvislosti so špecializáciou počítačových a informačných
služieb sú odhodlaní vývojári v IT sektore. 4 spoločnosti dokonca začali testovať vlastný open source
softvér ako bezplatnú alternatívu k existujúcim komerčným produktom.
V dotazníku sme sa zástupcov podnikov pýtali aj na dôvody, prečo odmietajú zverejniť
napr. nezúročené čiastkové výstupy vnútropodnikového výskumu. Mnohí (56 %) sa zhodli v tom,
že nepoznajú bezpečný spôsob zdieľania vedomostí v skupine aspoň dvoch navzájom od seba
nezávislých podnikateľských subjektov. Deficit relevantných informácií tak môže mať za následok vcelku
konzervatívny, ba až skreslený pohľad na tému podpory otvorených inovácií. Osobitne zamestnanci
malých a stredných podnikov vyslovili znepokojenie nad stavom, v akom sa nachádza právny rámec pre
oblasť vedy, výskumu a vývoja v Slovenskej republike (celkovo 54 % respondentov). Vytýkali
roztrieštenosť vnútroštátnej a európskej právnej úpravy dotýkajúcej sa patentov a dodatkových
ochranných osvedčení. Hospodársky rast a postupujúca integrácia členských krajín Európskej únie
si podľa nich vyžaduje zavedenie jednotného zrozumiteľného súboru pravidiel na ochranu práv
duševného vlastníctva. Skupine 42 % dopytovaných ďalej prekáža vysoké administratívne zaťaženie
podnikateľskej činnosti vyplývajúce z platnej legislatívy a pre 28 % respondentov sú problémom nemalé
náklady spojené s plnením byrokratických požiadaviek pri registrácii patentu, úžitkového vzoru,
priemyselného dizajnu a podobne. Okrem toho považujú za akútny problém Slovenskej republiky
vymožiteľnosť práva pri riešení sporov, ktoré vznikli v dôsledku nedodržania podmienok v licenčnej
zmluve. Príliš zdĺhavé a komplikované súdne procesy vedú k vzniku právnej neistoty u poškodených.
Determinantom rozvoja otvorených inovačných projektov je i vnútorná motivácia podnikových manažérov
zdieľať poznatky s externými subjektmi. Tá absentuje u takmer 25 % opýtaných. Zároveň by sme chceli
zdôrazniť, že niektorí respondenti postavili svoju výpoveď výlučne na neexistencii vonkajšej požiadavky
o poskytnutie pomoci pri inovovaní ako primárnom stimule, ktorý určuje budúce správanie podniku
v trhovom prostredí. Neochota vedenia korporácie obsiahnuť koncept otvorenej inovácie v plnom rozsahu
do svojho podnikateľského modelu môže rovnako indikovať obavy manažérov o jeho prípadný nesúlad
so schválenou marketingovou stratégiou a deklarovaným cieľom chrániť svoje know-how alebo o rozpor
s obchodnou politikou materskej spoločnosti. Potvrdilo to 19 % opýtaných.
36
S prihliadnutím na úsilie podnikateľských subjektov reagovať na prichádzajúce výzvy
adekvátnymi formami riadenia a kontroly procesov sme sa zaujímali o ich povedomie o možnostiach
externého inovačného poradenstva. Je zarážajúce, že až 83 % respondentov nevedelo uviesť názov
inštitúcie, ktorá by sa špecializovala na podporu inovačných aktivít. Pravdepodobne je to spôsobené tým,
že väčšina malých a stredných podnikov sa uspokojí s vlastným zhodnotením aktuálnej situácie a plánmi,
ktoré vychádzajú výlučne z osobnej skúsenosti a vedomostí zodpovedných manažérov. Prípustná miera
inovatívnosti podniku sa potom obmedzuje len na maximum ich zmýšľania. Takisto môžeme ťažko
predpokladať, že v spoločnosti, kde nie je k dispozícii samostatné oddeleniu vedy a výskumu, budú
zamestnanci dôkladne sledovať najnovšie trendy na trhu inovácií popri iných pracovných povinnostiach.
Vymenovať aspoň jednu organizáciu, ktorá napomáha podnikom inovovať, dokázalo 17 % opýtaných.
Boli medzi nimi univerzitné pracoviská, vedecké a výskumné ústavy, obchodné a priemyselné komory,
technologické parky a inkubátory. Zaznamenali sme aj niekoľko súkromných poradenských firiem
a tréningových centier. Ich činnosť spočíva predovšetkým v prezentovaní nástrojov vhodných na
stimulovanie investícií do inovácií. So zreteľom na efektívnosť predkladaných odporúčaní môžu po
vzájomnej dohode komplexne zaistiť zložitú administratívu projektov a následne komercializáciu
dosiahnutých výsledkov. Bohužiaľ, musíme upozorniť na skutočnosť, že poznanie spomenutých
subjektov nie je zárukou reálnej spolupráce so skúmanou vzorkou respondentov.
3
Diskusia
Opísať súčasný stav v podnikoch pôsobiacich na území Slovenskej republiky sme sa pokúsili
prostredníctvom niekoľkých predpokladov, ktoré malo verifikovať vykonané písomné dopytovanie.
Pravdivosť každého zo stanovených výrokov sme určili jeho porovnaním s empiricky získanými
poznatkami. V závislosti od preukázaného objektívneho charakteru skúmaných vzťahov možno načrtnúť
smerovanie inovačných aktivít v krajine.
Pod vplyvom globálnej ekonomickej krízy na vývoj slovenského hospodárstva a snahy
podnikateľov rýchlo sa vymaniť z nepriaznivej situácie sme sa domnievali, že väčšina podnikateľských
subjektov (právnických osôb) vykonala počas posledných 5 rokov inovačné aktivity za účelom
zjednodušenia výrobného postupu, organizácie práce, rozšírenia ponuky produktov, služieb alebo ich
propagácie. Na základe súboru otázok z dotazníka dotýkajúcich sa zavádzania inovácií do podnikových
štruktúr sme dospeli k záveru, že vytýčený predpoklad sa potvrdil. Z výsledkov empirického výskumu
vyplynulo, že 62 % opýtaných v danom čase uskutočnilo minimálne jednu z navrhovaných zmien
sústredených na zvýšenie inovačnej výkonnosti. Na splnenie premisy pritom postačovalo, aby
sa podnikateľskému subjektu zaradenému do vybranej vzorky respondentov podarilo presadiť ľubovoľný
druh inovačnej aktivity. Obchodné spoločnosti najčastejšie realizovali procesné (32 %), marketingové
(31 %), produktové (28 %) a organizačné inovácie (9 %). Pri konštrukcii prvého predpokladu sme mali
v úmysle zachovať viaceré alternatívy naplnenia podmienok jeho platnosti najmä s ohľadom na praktické
skúsenosti manažérov s implementáciou inovácií. Spoločnosti sa totiž spravidla prikláňajú k spusteniu len
takých inovatívnych projektov, ktoré dokážu okamžite primerane materiálne a personálne zabezpečiť.
Prípadná kumulatívna konštrukcia predpokladu spočívajúca v požiadavke na obsiahnutie všetkých jeho
čiastkových bodov v rámci odpovede respondenta by bola z pohľadu aplikačnej praxe pravdepodobne
nerealizovateľná. Pri medzinárodnom porovnaní dosiahnutých výsledkov s hodnotením inovačnej
výkonnosti a inovačného potenciálu členských krajín Európskej únie, ktoré pravidelne realizuje Európska
komisia, si napriek vyššie uvedenému môžeme všimnúť zaradenie Slovenskej republiky medzi skupinu
štátov s len relatívne malou inovačnou výkonnosťou. Zozbierané údaje vyjadrujúce mieru inovačného
úsilia v jednotlivých sektoroch slovenského priemyslu totiž dosahujú hodnoty hlboko pod priemerom
Európskej únie. Podľa Innovation Union Scoreboard 20155 sa v konkurencii 28 členských krajín
Slovensko umiestnilo až na 22. mieste. Spomedzi V4 získala nižšiu pozíciu iba Poľská republika. Naopak,
Česká republika obsadila v skupine miernych inovátorov poprednú priečku (celkovo 14. miesto) [10].
5
Z dôvodu oneskorenia dostupnosti údajov hodnotenie odzrkadľuje stav v spoločnosti v roku 2012.
37
Pozitívne však vnímame fakt, že 21 % dopytovaných podnikov bez inovačnej aktivity v dotazníku uviedlo,
že premýšľa nad obmenou zaužívaných postupov v blízkej budúcnosti.
Za pomoci štatisticky vyhodnotených údajov, ktoré nám poskytli podnikateľské subjekty, sme
úspešne potvrdili aj druhú premisu. Tá vecne súvisela so známosťou konceptu otvorenej inovácie, ktorého
zakladateľom je americký profesor Henry Chesbrough. Nazdávali sme sa, že viac ako 80 % podnikov
sa do súčasnosti nestretlo s pojmom otvorená inovácia. O hodnovernosti výroku svedčí napokon zistenie,
že 86 % opýtaných nedisponovalo žiadnou informáciu o predmetnom termíne. Keďže účelom dotazníka
nebolo posúdenie obsahovej náplne pojmu otvorená inovácia zo strany subjektov, ktoré označili, že sa
s ním už v minulosti stretli, mohlo dôjsť k určitému skresleniu pri percentuálnom vyjadrení výsledku.
Dôkazom je konštatovanie, že niektorí z dodatočne oslovených zástupcov obchodných spoločností
nevedeli správne vysvetliť podstatu otvoreného inovačného procesu a objasniť jeho špecifiká. Predstava
mnohých sa navyše obmedzila len na opakované využívanie outsourcingu bez ohľadu na inovatívny
prínos pre podnik. Podľa nášho názoru môže byť preto skutočný počet firiem, ktoré nepoznajú otvorenú
inováciu ešte o niečo vyšší a dosiahnuť úroveň 90 %. K veľmi podobnému názoru sa prikláňajú i poľskí
výskumníci, ktorí v rokoch 2006-2012 skúmali priebeh inovačných procesov rôznych subjektov v kontexte
externej spolupráce vrátane vzájomných interakcií členov priemyselných klastrov. U respondentov pritom
rovnako absentovali akékoľvek teoretické vedomosti o základných princípoch fungovania predmetnej
inovačnej koncepcie [11, 12].
Dokazovanie pravdivosti predpokladu, že najmenej 30 % podnikateľských subjektov, ktoré
realizovali niektorú z foriem inovácie, získalo nové nápady a pracovné postupy z externého prostredia,
sa mohlo zdať relatívne náročné. Verifikácia platnosti závisela od toho, či inovujúce podniky vo svojej
odpovedi na príslušnú otázku zaznačili aspoň jednu z možností upriamenú na čerpanie inovácií
z vonkajšieho prostredia. Pri vyhodnocovaní teda nebolo dôležité, že si respondent popritom zvolil aj ďalší
typ aktivity orientovanej na oblasť interného výskumu a vývoja. Pretože sa v prípade používania voľne
dostupných sekundárnych zdrojov informácií (78 %) a outsourcingu (45 %) pri inovovaní výrazne
presiahla vyššie zadefinovaná percentuálna hranica, máme za to, že sa tretí predpoklad potvrdil. Zároveň
ho nie je potrebné skúmať z pohľadu vnútornej štruktúry možností odpovedí, ich vzájomnej kombinácie
a pomeru (odporúčané riešenie pri neprekročení hodnoty 30 %). Súčasne je zaujímavé porovnať
naznačené výsledky so štúdiami spracovanými v podmienkach podnikov pôsobiacich v Českej republike.
Napríklad najnovšie štatistické údaje ukazujú, že až približne 70 % podnikov tam pravidelne využíva
outsourcing [13]. Ten sa postupne stáva strategickou disciplínou v pomerne širokom spektre odvetví.
V rámci Európskej únie patrí Českej republike dokonca prvenstvo pri delegovaní úloh externým
pracovným tímom v oblasti podpory informačných a komunikačných technológií [14].
Po dôkladnej analýze výsledkov výskumu sme sa rozhodli nezamietnuť ani štvrtú premisu,
že väčšia časť podnikateľských subjektov, ktoré uplatňujú pri riadení prvky konceptu otvorenej inovácie,
získava informácie o externých inovatívnych technológiách zo svojho bezprostredného okolia. Našim
cieľom bolo overiť tvrdenie, že obchodné spoločnosti majú limitovaný prístup k inováciám vo zvolenom
odbore vzhľadom na spôsob, akým štandardne nadobúdajú nové poznatky. Sme presvedčení o tom,
že prevláda príklon k obstarávaniu informácií o inováciách od takých subjektov, s ktorými má podnik
predchádzajúcu pozitívnu skúsenosť a vybudované silné väzby. Rozšíreným je sebestačné vyhľadávanie
tvorivých impulzov pred kontaktovaním doposiaľ neznámych subjektov v podobe napr. znalostných
sprostredkovateľov alebo rôznych zahraničných korporácií so žiadosťou o pomoc. Myslíme si,
že z dlhodobého hľadiska môžeme pozorovať opakujúci sa charakter vykonávanej práce. Posudzovaná
premisa sa nakoniec potvrdila, keďže primárnym prostriedkom motivujúcim manažérov k externej
spolupráci pri inovovaní sa stali vlastní zamestnanci s podielom 77 %, dodávatelia s podielom 56 %
a obchodní partneri s podielom 52 % spadajúci do marketingového mikroprostredia podniku. Na dôvažok
musíme pripomenúť, že najmenej dve z predložených možností odpovede v dotazníku boli natoľko
špecifické, že ich z pochopiteľných dôvodov nie je možné teoreticky priradiť väčšine respondentov.
Predovšetkým sa jednalo o schopnosť kompetentných prevziať požadované údaje z interných databáz
podniku a akceptovať odporúčania materskej spoločnosti. V procese verifikácie by sme ich preto zobrali
38
do úvahy len vtedy, pokiaľ žiadna z alternatív neprevýši 50 %. Následne by sme kládli dôraz na to,
či dopytovaní zaznačili aspoň jednu z možností vzťahujúcu sa na platnosť predpokladu. Prezentované
tvrdenie ohľadom úmyselnej orientácie subjektu na informačné zdroje nachádzajúce sa hlavne v jeho
bezprostrednej blízkosti je v zhode s výsledkami mnohých zahraničných výskumov. Tie popisujú
inšpiráciu pri inovovaní a najvyššiu úroveň spolupráce popri zamestnancoch takisto práve s dodávateľmi
surovín, materiálov a komponentov, pričom spoločne vyzdvihujú aj dôležitosť členstva podniku
vo formálnom zoskupení viacerých obchodných spoločností s rovnakým alebo podobným hospodárskym
zameraním [12, 15].
V závere môžeme konštatovať, že najmä nesprávne nastavený mechanizmus riadenia
podnikateľských aktivít zapríčiňuje, že inštitúcie reagujú na vonkajšie podnety príliš pomaly a často
neadekvátne. Napriek skutočnosti, že si mnohí manažéri uvedomujú potrebu zmeny, nevedia sa k nej
často odhodlať a pravidelne sa skrývajú za výhovorky typu vysokých nákladov, zlého hospodárskeho
výsledku alebo nevhodného podnikateľského prostredia. Narastajúca zložitosť výrobných postupov
na dôvažok neraz znemožňuje autonómne riadenie inovačného procesu len jedným subjektom. Hoci sa
tak niektoré zo spomenutých výhrad môžu javiť ako zásadný problém, v žiadnom prípade nesmú vytvárať
neprekonateľné prekážky pre rozvoj podnikania. Relatívne široké spektrum alternatívnych možností
spolupráce je totiž predpokladom nájdenia optimálneho riešenia zadaného problému prostredníctvom
vcelku neohraničenej ponuky vedeckých poznatkov. V súčasnosti pozitívne hodnotíme skutočnosť,
že problematika efektívnosti inovačného procesu sa stáva kľúčovou výzvou aj pre mnohé politické
iniciatívy usilujúce o rast konkurencieschopnosti, udržateľný rozvoj a zabezpečenie odpovedajúcej kvality
života spoločnosti na národnej i európskej úrovni. Dosahovanie hospodárskeho rastu sa obyčajne
realizuje cez finančné stimuly a investície orientované na rozšírenie výrobných kapacít podnikov alebo
zmenu organizačnej štruktúry pracovnej činnosti. V každom prípade sa zdá byť veľmi naliehavou
požiadavka skorého nájdenia partnera ochotného pomôcť pri inovovaní. Kritickým faktorom úspechu je
preto dôkladne pripravený presvedčivý komunikačný plán. Domnievame sa, že k najčastejším dôvodom
zlyhania otvoreného inovačného procesu patrí nezáujem odbornej i laickej verejnosti podieľať sa na
riešení vytýčeného problému práve kvôli nedostatku relevantných informácií a neznalosti základných
princípov fungovania analyzovaného konceptu. Verejnú mienku ovplyvňuje okrem množstva i kvalita
a hodnovernosť sprístupnených poznatkov. Marketingoví manažéri si musia uvedomiť, že neustále rastúci
objem informácií na trhu so zreteľom na ponuku konkurenčných subjektov znižuje efektivitu a dosah nimi
predkladaného posolstva. Navyše existuje množstvo postranných rušivých elementov, ktoré môžu viesť
k nepresnej interpretácii alebo k vzniku situácie, kedy si príjemca oznam vôbec nevšimne. Čiastočným
východiskom sa javí byť použitie viackanálového komunikačného programu, ktorý by náležitým spôsobom
kombinoval tradičné a moderné elektronické formy médií. Aplikácia viacerých druhov doplňujúcich
sa navzájom komunikačných kanálov umožňuje subjektu osloviť popri vymedzenom okruhu recipientov
aj ďalších, ktorí doteraz nemali prístup k vybranému spravodajskému nosiču. Integrácia nástrojov
marketingovej komunikácie má k tomu zabezpečiť odovzdanie ucelenej konzistentnej správy o firme,
jej poslaní a zámeroch do budúcna. Skutočný úspech realizovanej marketingovej kampane je potom
výsledkom synergického pôsobenia nástrojov komunikačného mixu so zámerom maximalizácie
hospodárnosti pri spotrebe pridelených prostriedkov. Rovnako je potrebné klásť dôraz na databázový
marketing vychádzajúci zo systematického monitorovania uložených záznamov a priameho
kontaktovania potenciálnych (viac ráz samozvaných) výskumníkov. Prednostná orientácia subjektu
na skúsených vedeckých pracovníkov z externého prostredia býva zárukou získania strategickej výhody.
Tendencia účelne narábať s informáciami smeruje k interaktívnej komunikácii, pričom sa evidujú tvorivé
nápady a presvedčivé argumenty obhajujúce prezentované názory účastníkov. Spôsobilosť všetkých
zainteresovaných na výskumnom projekte upravovať a primerane implementovať nadobudnuté poznatky
do priemyselnej praxe svedčí o ich profesionalite. Zložitosť vykonávanej činnosti si napokon vyžaduje:
39
 odbornosť manažmentu organizácie (kvalifikácia, certifikácia manažérskych systémov podľa
noriem ISO, znalosť platných zákonov a právnych predpisov),
 talent (kreatívne myslenie, organizačné schopnosti, sugestívne pôsobenie, schopnosť vyjednávať
a dôveryhodne argumentovať),
 teoretické vedomosti i praktické skúsenosti.
Zvýšenú popularitu môže zabezpečiť predmetnému konceptu aj zmena jeho smerovania z výlučne
výskumnej a vývojovej etapy nového produktu na iné organizačné súčasti podniku. Nazeranie na otvorené
inovácie sa tak viac nemusí obmedzovať len na vedecký a technický výskum, ako zvyčajne uvádza
odborná literatúra. Naopak, môže sa sústrediť na zvyšovanie úrovne manažmentu ľudských zdrojov,
rozvoj možností efektívnejšieho nakladania s finančnými prostriedkami, použitie v procese verejného
obstarávania alebo na oboznámenie sa s najnovšími predajnými technikami na trhu. K dôsledkom
otvoreného inovačného procesu potom patrí napríklad zintenzívnenie vzájomných interakcií medzi
zamestnancami, pozdvihnutie pracovnej morálky či motivácie pri plnení zverených pracovných úloh.
Vedecký príspevok bol vypracovaný v rámci výskumného projektu VEGA 1/0640/15 s názvom
„Koncepcia phygital a jej uplatnenie v udržateľnom integrovanom environmentálnom manažmente
podnikov“.
40
References
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
[9]
[10]
[11]
[12]
[13]
[14]
[15]
CHESBROUGH, H. – VANHAVERBEKE, W. – WEST, J.: Open Innovation: Researching a New
Paradigm. Oxford : Oxford University Press, 2006. 392 s. ISBN 0-19-929072-5.
OLŠOVSKÁ, A. a kol.: Agentúrne zamestnávanie. Bratislava : Wolters Kluwer, 2015. 383 s. ISBN
978-80-8168-288-9.
JUŘIČKOVÁ, E. – NOVÁK, P.: Trends in Innovation Performance of Leading Economies in the
European Union. Economics Management Innovation. 2015, 2: 3-18. ISSN 1805-353X. Dostupné
na: http://www.emijournal.cz/
SLOANE, P.: A Guide to Open Innovation and Crowdsourcing: Advice from Leading Experts.
London : Kogan Page, 2011. 240 s. ISBN 978-0-7494-6307-6.
ŠTEFANČIKOVÁ, A.: Investície do rozvoja ľudského kapitálu v kontexte ekonomického myslenia.
Sociálno-ekonomická revue. 2015, 2: 33-42. ISSN 1336-3727.
SPESER, P.L.: The Art and Science of Technology Transfer: Moving Technology Out of the Lab
and Into Markets. Hoboken : John Wiley & Sons, 2006. 374 s. ISBN 978-0-471-70727-1.
LAGER, T.: Managing Process Innovation: From Idea Generation to Implementation. London :
Imperial College Press, 2011. 361 s. ISBN 978-1-84816-605-9.
ZAUŠKOVÁ, A. – MADLEŇÁK, A.: Otvorené inovácie – teória a prax. Łódź : Księży Młyn Dom
Wydawniczy Michał Koliński, 2012. 143 s. ISBN 978-83-7729-188-7.
SCHAARSCHMIDT, M.: Firms in Open Source Software Development: Managing Innovation
beyond Firm Boundaries. Wiesbaden : Springer Gabler, 2012. 234 s. ISBN 978-3-8349-4142-8.
Innovation Union Scoreboard 2015. Brussels : European Union, 2015. 94 s. ISBN 978-92-7944089-2.
LANGER, D.: Koncepcja otwartych innowacji – nowy paradygmat w teorii innowacji. Zeszyty
Naukowe Politechniki Śląskiej. Organizacja i Zarządzanie. 2011, 55: 133-145. ISSN 1641-3466.
ROJEK, D.: Otwarte innowacje jako model interaktywnego zarządzania innowacjami. Zeszyty
Naukowe Uniwersytetu Przyrodniczo-Humanistycznego w Siedlcach. Administracja i Zarządzanie.
2014, 101: 207-218. ISSN 2082-5501.
Outsourcing se i v České republice stává strategickou disciplínou. [online]. [2016-04-15]. Dostupné
na: <http://www.prekon.cz/1443184484/outsourcing-se-i-v-ceske-republice-stava-strategickoudisciplinou.html>.
Informační a komunikační technologie v podnikatelském sektoru za rok 2015. Praha : Český
statistický úřad, 2015. 108 s. ISBN 978-80-250-2671-7.
Inovační aktivity podniků v České republice v letech 2010-2012. Praha : Český statistický úřad,
2014. 132 s. ISBN 978-80-250-2541-3.
41
RELATIONSHIP BETWEEN PROJECT COMPLEXITY AND TYPES
OF RISK IDENTIFIED IN THE PROJECTS
Cyril Drahý
Czech Technical University in Prague, Faculty of Electrical Engineering,
Czech Republic
[email protected]
Otto Pastor
Czech Technical University in Prague, Faculty of Transportation Sciences,
Czech Republic
Abstract:
This paper studies the relationship between Project Complexity and Risk Kinds identified on Projects.
Revision of related literature is used as a starting point for further development of author’s concept for
measuring those dependencies. Author presents the approach used in his research while defining
objective Project Complexity Factor measures that reach specific values for specific projects and cannot
be changed in the course of project delivery. The Project Complexity Factors are constructed the way
that only significant change on the project would cause the change in those values. The aim is to define
a system that works with objective rather than often subjective project measures. Project Complexity
Factors are then aggregated into Project Complexity that describes the character of the project. For being
able to link this project characteristics with specific risk groups author defines eighteen Risk Kind groups
that can be inspected on the project. The most significant contribution of this concept is that the Project
Complexity can be measured before the project starts and Risk Kind groups on project can be perceived
in advance to optimize the decision process and risk management discipline. Based on the results it can
be decided whether to proceed with the project, divide the project into smaller manageable parts, or
subcontract the project to a contractor with project-specific needs. Introduced concept can be further
used for categorization of project managers based on the Project Complexity values of projects they
already managed. Project Complexity concept is presented as a technique that can be applied in daily
operation by project managers without scientific insight, which was one of the conditions author set as a
requirement. In author’s research 69 IT projects are analyzed to check the validity of the concept. Partial
extract of analyzed data is presented in this paper.
Keywords:
Project management, Project Risk Management, Project Complexity Level, Project Complexity Factors,
Risk Kind, Altered Project Complexity Level, Project Riskiness, Project Risk Profile
JEL classification: M15, O22
42
1
Introduction
One of the significant milestones in modern Project management can be dated to formalization of
basic principles and issuance of consolidated best practices by Project Management Institute (PMBoK)
and Office of Governmental Commerce (PRINCE2). Through more systematic approach projects are
becoming larger in means of: scope, length, costs, number of involved parties, usage of multiple
technologies, and project management as a discipline became present in fields where it was not
previously present. New terms emerged to project management among which the word
complex/complexity is more and more declined. Since there is no strict and widely accepted definition of
project complexity new approaches are appearing by scientists to manage those changing demands to
project through individual and field specific categorization of project complexity.
2
Different approaches to define complexity
Traditional widely accepted methodologies [1], [2] deal with project complexity as a term that
describes the size of the project and its tendency to possible complicated delivery. In some cases [3] the
term is used as antonym to simplicity. With aforementioned tendencies for the projects to become more
complicated new approaches to define and measure project complexity emerged. Among the most recent
studies Senescu et al. [4] describe the complexity in product, organization, and processes. BoschRekveldt et al. [5] describe the complexity measures in technological, organizational, and environment
complexity, or Girmscheid and Brockmann [6] describe task, social, cultural, operative, and cognitive
complexity. One of the latest study published by Y. Lu et al [7] introduces the TO (Task and Organization)
concept model for measuring project complexity that breaks down the project influencing factors in: Task
complexity factors and Organization complexity factors. Those are further broken down to three
consecutive levels creating complex system how to measure the project complexity.
The goal of my study is to define universal objective measure for project complexity with three
main conditions: (1) the project complexity is objectively identifiable using objective Complexity Factors;
(2) the project Complexity identification is not taking significant time allowing this concept to be used
during standard project operation activities; (3) the project Complexity concept is easy enough to be used
by non-scientific team member (Project manager) with common project management knowledge
appropriate to his/her role.
Those conditions allow project managers to use this method without going deep into scientific level
of understanding and can be aligned with their normal mode of operation defined in their job
responsibilities.
Another aim of my study is to find the relation with occurrence of risks on the project. For being
able to fulfil those two aims I define objective complexity factors to populate the project complexity and I
define the risk kind categories that allows to measure the risk occurrence on inspected projects.
3
Definition of Project Complexity Factors
Complexity of the project must be invariable during the course of the project. This condition assures
that only the factors that define the general aspects of the project are incorporated. This condition also
implies that the project complexity factors can be measured anytime during the run of the project including
the very initial stages. Values of the proposed complexity factors are set in the beginning of the project
43
and cannot be changed during the delivery without significantly impacting the character of the project.
The concept that I propose in my study consists of 11 Project Complexity Factors:
PCF_1.
PCF_2.
PCF_3.
PCF_4.
PCF_5.
PCF_6.
PCF_7.
PCF_8.
PCF_9.
PCF_10.
PCF_11.
Number of locations in which the project will be created
Number of countries that will be involved in the project
Number of locations where the project will be delivered
Number of subcontractors involved in project
Nature of the delivery
Size of the delivery team
Assignment of appropriate number of people to the project roles in Customer
Length of project in months
Acquaintance of the delivering company with the customer
Acquaintance of the project teams with Project Management methodologies
Volume of delivery effort given in MD
Values that are assigned to individual PCFs are either numerical (directly answering the PCF
question) or predefined set of answers are listed that indicate the value for each possible answer. Among
the first group belong PCF_1, PCF_2, PCF_3, PCF_4 where the numeric value sets the complexity factor
value. Example of the other is represented by PCF_5 where Nature of the delivery is one of following: a)
Analytical project, b) Delivery of “ready-to-sell” solution, c) Delivery and customization of the solution, d)
Partial development of the solution (brand new solution that must be created specifically for the customer
- new approaches or technology used), e) Pure development of the solution (whole output of the project
is brand new solution that must be created specifically for the customer - new approaches or technology
used).
Values measured for each PCFs are used for further calculations of the Project Complexity and
Adjusted Project Complexity Level.
4
Calculation of Project Complexity and Altered Project Complexity Level
Each Project Complexity Factor (PCF) is an integer assigned in closed interval <1, 10>. The model
is constructed the way that allows for aggregation by multiplication of individual PCFs. Multiplicative
character of the product correspond to the base assumption that complex character is not only defined
as a set of multiple parts of the project but in addition to multi-facet character those parts are
interconnected and interact with one another [8].
The Complexity of every project reaches values in interval <1; 10^n> where n is the number of
Project Complexity Factors (PCFs). For practical reasons the value can be interpreted in logarithmic
measure known as Adjusted Project Complexity Level and calculated as logarithm with base of 10 of
Project Complexity value. Adjusted Project Complexity Level (APCL) expressed by formula:
n
log 10  f i
i 1
44
where f represents the factor of complexity and n in this case is equal to 11. Adjusted Project Complexity
Level is used for creation of Project Complexity Intervals aggregating measured projects falling into
Complexity Intervals (CI) for further work.
5
Definition of Risk Kinds
5.1
Different definitions of risk kinds
According to Project Management Institute PMBoK methodology [2] project risks should be
grouped into the Risk Categorization group. The powerful tool of Risk Breakdown Structure is presented
that uses the analogical approach to logical itemization as WBS (Work Breakdown Structure). OCG too,
in its PRINCE2 methodology [3] mentions the Risk Breakdown Structure to illustrate potential sources of
risks and groups the risks into logical sets by types. PRINCE2 further refers to use of in-house lists or
Risk prompt lists that categorize risks into types or areas and are normally relevant to a wide range of
projects. Working with risk libraries with predefined project risks is discussed also by Kendrick [9]. He is
describing the usage of Project Experience Risk Information Library (PERIL).
There are two main approaches presented for working with project risks. One is grouping risks by
logical connectors either by grouping them by subject or area where they appear or there is predefined
risk library. Both means of grouping risks are closely connected to the method that is used for risk
identification. Logical grouping brings the advantage of identifying risks specific to the analyzed project
whereas libraries psychologically tend to tear the project members to identify the risks roughly delimited
by the risk library in use.
5.2
Defined Risk Kinds used in research
In the research presented I used categorization of risks that correspond to the analyzed projects
in IT environment. A preliminary study was conducted followed by analysis of data from 69 IT projects
provided from major delivery global companies with legal entity in the Czech Republic. All risks fall into
predefined Risk Kind groups that do not limit this categorization approach only to IT domain and are
suitable for analysis of dependencies with project Complexity. In my research I describe eighteen Risk
Kinds:
RK_a. Strategic risks
RK_b. Technological risks
RK_c. Communication risks
RK_d. Political risks
RK_e. Risks connected with legislation
RK_f. Risks connected with subcontractors
RK_g. Risks connected with members of delivery or customer team
RK_h. Risks of Project Management methods
RK_i. Time bound risks
RK_j. Scope bound risks
RK_k. Quality bound risks
RK_l. Risks of unpredictability of the value of material or other production goods
RK_m. Financial risk
45
RK_n.
RK_o.
RK_p.
RK_q.
RK_r.
Contractual and legal risk
Safety and social risk
Design risk
Ecological risk
Force majeure risk
Risk Kinds presented covered all risks that occurred in all analyzed projects. Measured data is
eligible for constructing Risk Profiles that allow further aggregate study of relationship with Project
Complexity Level.
5.3
Project Risk Profiles and Project Risk Configurations
Described Risk Kinds are measured and their values in respective project form the particular set
of values that are labeled as Project Risk Profiles. It is assumed that projects on different Project
Complexity Levels would evince different Project Risk Profiles. Those typical Project Risk Profiles
measured in defined Complexity Intervals ranging in intervals of Altered Project Complexity Levels of <0,
1), <1, 2), <2, 3), <3, 4), <4, 5), <5, 6), <6, 7), <7, 8), <8, 9), <9, 10) are further labeled as CI<0-1>, CI<12>, CI<2-3>, CI<3-4>, CI<4-5>, CI<5-6>, CI<6-7>, CI<7-8>, CI<8-9>, CI<9-10>. Connection of typical
Project Risk Profile with particular CI<x, x+1> form Project Risk Configuration that is further used on the
project for optimization of project risk management. Aim of my research is the study of relationship
between CIs and their respective Project Risk Profiles – values of individual Risk Kinds. Knowing the
regularities in the dependencies would allow more precise prediction of risks hence optimizing the Risk
management. The most significant contribution of this methodology is that the Complexity Factors, hence
the value of Project Complexity, are objective measures and from definition they are known before the
projects starts. Based on this fact and assumed relationship with Project Risk Profiles it can be predicted
what risks are to be identified on the project and how significantly they are to appear. Project team can
subsequently be ready for the mitigation risks that are typical for project from specific Complexity Interval.
Another usage is that specific project before its commencement can be divided into better manageable
parts should delivery company not possess project manager that would qualify for managing the whole
project with high value of complexity. Another option for the delivery company can be management
decision not to proceed with the project considering the expected riskiness.
6
Discussion – Found dependencies
Sixty nine projects were analyzed to observe to trial hypotheses and assumptions. The data was
gathered from major IT delivery companies with legal entity in the Czech Republic. The proposed method
was applied to measure the Project Complexity and Risk Profiles. Collected data cover Complexity
Intervals: CI<0-1>, CI<1-2>, CI<2-3>, CI<3-4>, CI<4-5> and CI<5-6>. Figure 1 depicts the average
values of each Complexity Factor grouped by Complexity Intervals (CI). Measured data covered the
Complexity Intervals:
46
Figure 1 – Project Complexity Factors grouped in Complexity Intervals
The data shown are indicating that in measured sample the least influencing Complexity Factors are
PCF_1, PCF_2, PCF_6. Others are gradually growing with growing Complexity.
Figure 2 presents the average data depicting the Risk Profiles for the same projects analyzed above for
individual Complexity Intervals CI<0-1>, CI<1-2>, CI<2-3>, CI<3-4>, CI<4-5>, CI<5-6> forming Risk
Configurations.
Figure 2 – Risk Configurations
47
The measured data from 69 test projects are supporting the assumption that higher Complexity
Intervals evince higher values in Risk Kinds. Measured data also show that values of Risk Kinds are not
distributed evenly, instead they form characteristic peaks in some values. For specific Risk Kinds the
values are rather similar and do not provide significant differentiator among different Complexity Intervals.
The Risk Kinds that do not show significant variability are: RK_e, RK_f, for some CIs: RK_k, RK_l, and
for most CIs: RK_q and RK_r are identical (except CI<5-6>).
RK_e Risks connected with legislation are reaching similar values and can imply that large IT
delivery companies that provided the data for the study have consistently set their contractual policy and
regulations and either do not proceed the contractually projects or are able to align the project contract
to the level where most significant risks are managed.
Risks RK_k Quality bound risks form two clusters. The higher one correspond to highest measured
Complexity Intervals CI<4-5> and CI<5-6>. The lower Risk Kind value cluster correspond to lower
Complexity Intervals CI<0-1>, CI<1-2>, CI<2-3>, CI<3-4>. Measured data are in line with assumption
that there is a certain level of project complexity (in between values of CI<3-4> and CI<4-5>) where the
values of Risk Kinds change in quantum. This quantum rise can correspond to rise of values of certain
Project Complexity Factors – namely: PCF_3 Number of locations where the project will be delivered,
PCF_7 Assignment of appropriate number of people to the project roles in Customer, PCF_8 Length of
project in months, and PCF_9 Acquaintance of the delivering company with the customer. Each of these
Complexity Factors can be linked in contribution to segmentation of values in RK_k. PCR_3 Number of
locations where the project will be delivered raises the probability of quality issues. As well higher value
in PCF_7 Assignment of appropriate number of people to the project roles in Customer where not the
optimal people in customer are assigned to the project raises the probability of occurring problems with
quality in sense of not being able to proceed with project management according to defined standards
[1], [2], [3]. Not having the right number of counterparts may delay project significantly and have impact
on quality. PCF_8 Length of project in months can have similar effect on quality taking into consideration
increased delivery time to range of average 5 months in the higher cluster CI<4-6> (in contrast with
average length of 2 months in CI<0-4>). PCF_9 Acquaintance of the delivering company with the
customer reaches highest values in CI<3-6>. This Complexity Factor implies that the more the customer
is known by the delivery company the less quality issues will be perceived. Because the quantum
increase in RK_k are significant in CI<4-6> it supports the assumption that not individual Project
Complexity Factors have specific impact on the quality of the project but rather the combination of named
four PCFs.
RK_l Risks of unpredictability of the value of material or other production goods also show division
of values into two value clusters. Those clusters are different to clusters in RK_k. This characteristic
evidence can be attributed to values in PCF_4 Number of subcontractors involved in project. It is
assumed that the raise in number of subcontractors involved in the delivery in CI<3-6> can have effect
to lower the measure of unpredictability of the material and other production goods due to transferring
those risks to the subcontractors. Hence raise of the Project Complexity the RK_l raises as well to the
value where the values of PCF_4 Number of subcontractors involved in the project raises over 2 and
then the RK_l lowers down. This effect groups the values of RK_l for CI<3-6> with the lowest Complexity
Interval of CI<0-1>.
48
RK_q and RK_r are special group of Risk Kinds with lowest measured values. Both reach the
lowest same values in CI<0-5> with different higher values in CI<5-6>. This effect is in accordance with
assumption that RK_q Ecological risk is less perceived in lower complexity projects and can have higher
presence in higher complexity projects.
Significant difference in values of RK_r Force majeure risk correspond to significant difference in
value of PCF_3 Number of locations where the project will be delivered. It was recorded that increased
number of locations where the project is to be delivered increase the chance of occurring risks falling into
category of force majeure.
Risk Kinds RK_d, RK_o were not measured on either of researched projects. For RK_d Political
risks it can be assumed that this fact is due to the sensitivity of the topic. Before the analyses of the
researched project data it was assumed that the higher measured Project Complexity would correspond
to higher values in RK_d. This was assumed based on the fact that larger projects in IT field are more
involved with public sector and political risks will have direct impact on the delivery of the project. This
could not be tested due to absolute lack of data in RK_d. Discussion of this situation can lead to two
explanations: (1) the date is correct and there is no risk involved in any project from any Project
Complexity; (2) the data is not recorded in political risks for its sensitive character. The record of the
impact cannot be recorded or corporate policy directly prohibits to link the project to specific political
situation in the country. This risk is not manageable by the risk manager since management in general is
banned from influencing the political representatives of the country by internal corporate anti-corruption
policy. This is in line with the fact that no political risk is recorded. Any possible risk would be connected
with the change of status quo that would directly change the conditions for the project. In this case it can
be assumed that standard change management will be applied to deal with altered circumstances.
Last mentioned Risk Kind is RK_o Safety and social risk. In this Risk Kind group also no data was
measured on analyzed 69 projects. These measures are assumed to be corresponding to reality as the
area of analyzed projects in IT do not often raise the social emotion environment to form official social
protest groups against the project being delivered. IT projects also do not threaten team members or
others in life or health in contrast for example with construction projects where this group can be assumed
to evince significantly higher values.
7
Conclusion
Project Complexity approach was created and can be used on the project to objectively measure
the character of the projects. Project Complexity Factors were selected the way that they stay unchanged
during the length of the project. It was proven that Project Complexity has relationship with values of Risk
Kinds that were defined in this research. The concept of Project Complexity, Risk Kinds forming the
Project Risk Profiles and Project Risk Configuration can be applied and were shown on analyzed 69
project data provided by largest IT delivery companies operating in the Czech Republic. The data
analyzed supported assumptions that increased Risk Kind values can be linked to particular Project
Complexity Factors. The graphs indicate that some Risk Kinds tend to change more than others and that
some stay more uniform or remain unchanged for wide range of Complexity Intervals (CIs). For Risk
Kinds RK_d and RK_o it was discussed possible cause why no data was measured. All data is in
accordance with assumption that Project Complexity and Risk Kind specification is a concept that can be
used in project risk management.
49
Presented concept of Project Complexity and Risk Kind classification brings contribution in
simplified categorization of projects with objectively defined Project Complexity Factors. Measured
Project Complexity remains the same during the whole length of the project and its connection to Risk
Kind values can be used for improved prediction of risks that might appear on the project. Using described
method can be used for optimization of project risk management in two ways: (1) it can be decided
whether to proceed with the project before the project starts; (2) if the project is already in delivery phase
the risks can be managed in optimized way that increase the awareness in project manager and in
management in general.
Another contribution of presented concept is ability to classify project managers based on the
projects they managed in the past. Being able to measure what is the complexity of planned project
together with knowing the complexities of projects managed by individual project managers provides
beneficial decision information input for management to decide which project manager to assign to which
project in the portfolio.
References
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
[9]
IPMA: ICB – IPMA Competence Baseline, Version 3.0. Nijkerk: International Project Management
Association, 2006.
Project Management Institute: A Guide to the Project Management Body of Knowledge. 5th Edition
(PMBoK Guide). Pennsylvania: Project Management Institute, Inc. 2013.
Office of Government Commerce (OGC): Managing Successful Projects with PRINCE2 2009
Edition, Belfast: TSO (The Stationery Office), 2009.
Senescu, R.R., Aranda-Mena, G., Haymaker, J.R., 2012. Relationships between project
complexity and communication. J. Manag. Eng. 29 (2), 183–197.
Bosch-Rekveldt, M. et al: Grasping project complexity in large engineering projects: The TOE
(Technical, Organizational and Environmental) framework, International Journal of Project
Management (2010), doi:10.1016/j.ijproman.2010.07.008
Girmscheid, G., Brockmann, C., 2008. The inherent complexity of large scale engineering projects.
Project Perspectives, Annual Publication of International Project Management Association, pp. 22–
26.
Lu, Y. et al: Measurement model of project complexity for large-scale projects from task and
organization perspective. International Journal of Project Management (2015), doi:
http://dx.doi.org/10.1016/j.ijproman.2014.12.005
Baccarini, D.: The concept of project complexity a review. International Journal of Project
Management Vol. 14, No. 4, 1996, pp. 201-204. DOI: http://dx.doi.org/10.1016/02637863(95)00093-3.
Kendrick, T.: Identifying and Managing Project Risk: Essential Tools for Failure-Proofing Your
Project. Second edition, New York, AMACOM American Management Association, 2009.
50
PRŮMYSLOVĚPRÁVNÍ AUDIT
Karel Čada
Metropolitan University Prague, Department of Industrial Property, Czech Republic
[email protected]
Abstract:
This article deals with audit in the area of intangible assets, especially industrial property rights. It explains
social difficulties, which go along with industrial property rights protection and suggests possibilities, how
to optimally designate and resolve some of the insufficiencies. Article is focused on reasons of audit in
this specialized area, principles and international context of this activity are approached. As example of
audit practice in this area is in the second part of the article described technical solutions audit. Closely is
mentioned sight of audit in the optimal use of technical knowledge, which is available within extensive
industrial property databases. Motivation aspects for originators creative activity is reminded, while is
pointed out at their correct and timely rewards. It is approaching the signification of ownership in the area
of industrial property rights, especially in the common research and subsequent management with the
results of creative activity, whether protected as industrial property rights, or not. Great emphasis is placed
on quality of industrial right protection and its continual verification. Economical questions connected to
legal protection of technical solutions are pursued.
Keywords:
Intangible Assets,Industrial Property Rights, Quality of Industrial Right Protection, Legal Protection of
technical solutions
Abstrakt:
Článek se zabývá auditem v oblasti nehmotných statků, především průmyslových práv. Vysvětluje
společenské obtíže, které ochranu průmyslových práv provázejí, a naznačuje možnosti, jak některé
nedostatky optimálně pojmenovat a řešit. Zaměřuje se na důvody auditu v této specializované oblasti
a přibližuje principy a mezinárodní souvislosti této činnosti. Jako příklad provádění auditu v této oblasti je
ve druhé části popisován audit u technických řešení. Blíže uvádí zaměření auditu na optimální využívání
technických poznatků, které jsou k dispozici v rámci rozsáhlých průmyslověprávních databází. Připomíná
motivační aspekty tvůrčí činnosti původců, když upozorňuje na jejich správné a včasné odměňování.
Přibližuje význam vlastnických vztahů v oblasti průmyslových práv zejména v rámci společného výzkumu
a následného nakládání s výsledky tvůrčí činnosti, ať již jsou průmyslověprávně chráněny či nikoli. Velký
důraz se klade na kvalitu průmyslověprávní ochrany a její průběžnou kontrolu. Věnuje se i ekonomickým
otázkám spojeným s právní ochranou technických řešení.
Klíčová slova:
Nehmotné statky, Průmyslová práva, Právní ochrana technických řešení, Kvalita průmyslověprávní
ochrany
JEL classification: K11, M42
51
1
Průmyslověprávní audit
Ochrana duševního vlastnictví by měla být nedílným článkem strategických záměrů jednotlivých
hospodářských subjektů, neboť právě nehmotné statky nezřídka rozhodují o budoucím úspěchu obchodní
společnosti. To platí zvláště v případě, kdy celá ekonomika je proexportně orientována. V mnoha
případech se tak ale neděje. Hodnota nehmotných statků se často vůbec neobjevuje v základních
ekonomických výkazech obchodních společností, výroční zprávy jen zřídka odkazují na úspěchy
inovačního procesu a důslednou právní ochranu nejdůležitějších výsledků tvůrčích počinů vlastního
výzkumu. Nakonec ale i u hospodářských subjektů, kde se vyskytuje snaha o zajištění právní ochrany
technických řešení, se často nedostavují odpovídající výsledky a spokojenost s tímto záměrem. Cílem
tohoto článku je upozornit na to, že průmyslověprávní audit může snadno podstatným způsobem zlepšit
dopady a výsledky vlastní strategie průmyslověprávní ochrany, a naznačit cesty, jak lze využitím tohoto
zvláštního druhu auditu dosáhnout optimálních přínosů v souvislosti s právní ochranou technických
řešení.
Utilitární teorie (Guellec, Van Pottelsberghe, De La Potterie 2007, s. 47-70) vychází z toho, že
společenské instituce by měly usilovat o maximální společenské blaho. Z této teorie vychází i podpora
patentů a ostatních práv duševního vlastnictví z toho pohledu, že volná soutěž bude vytvářet optimální
množství originálních tvůrčích podnětů zaměřených na řešení významných společenských problémů.
Patenty jsou považovány za prostředek intenzifikace inovací. Jsou charakterizovány nízkými náklady při
jejich využití. Náklady na pořízení vynálezu jsou vlastně z ekonomického hlediska utopenými náklady, jež
byly vynaloženy pouze jednou a to před výrobou zboží s využitím vynálezu.
Příznivé dopady předmětů průmyslových práv jsou spatřovány i v tom, že případné opakované
vynalézání již jednou vynalezeného vyžaduje zbytečné náklady a plýtvání společenskými prostředky.
Jednou vynalezený předmět představuje společenský přínos, protože je ze zákona přístupný veřejnosti.
V případě nedostatku nebo neefektivní právní ochrany by vlastníci drželi svá vlastní řešení v tajnosti a to
by způsobovalo vynakládat další náklady na stejné projekty.
Dalším kladem je, že se předměty průmyslového vlastnictví vztahující se k technickým řešením
stávají pozitivní internacionální externalitou. Vytvářejí přínosy zveřejněním výsledku technické tvůrčí
činnosti původce nejen pro něho a případně vlastníka tohoto řešení, ale i u řady dalších subjektů tím, že
jim umožňuje na svou práci navazovat nebo z ní dokonce přímo těžit. Vlastník patentu, užitného či
průmyslového vzoru tak za všech okolností využívá pouze část přínosů plynoucích z jejich právní ochrany.
Společenským problémem je nalézt mechanizmus, který by optimálně a trvale zajišťoval zdroje
znalostí. Existuje několik možností jak toho dosáhnout. První z nich je vytvářet znalosti v rámci veřejného
sektoru na univerzitách nebo státních výzkumných ústavech. Další možností jsou různé systémy podpor,
půjček či slev na daních u privátního sektoru. Stejné výsledky jsou ale dosaženy i pevnou strukturou
průmyslových práv. Každý z uvedených způsobů má výhody a nevýhody.
Průmyslověprávní ochrana, kterou pro zjednodušení v této souvislosti chápeme jako jisté výlučné
právo udělené vládním sektorem, vytváří vlastníkům přínosy pouze od těch, kteří se svobodně rozhodli
nakoupit zboží s využitím právně chráněného řešení za stanovenou cenu. Za této situace poskytují profit
za úspěšný výzkum pouze ti, kdo se rozhodli k nákupu zboží a nikoli všichni daňoví poplatníci, jak je tomu
v případě předchozích přístupů k podpoře vědy a výzkumu. Příznivým prvkem je ta skutečnost, že
úspěšný vlastník patentu dostává odměnu za to, že zákazníci se rozhodli jeho zboží kupovat a nikoli tak,
že by mu byly hrazeny náklady na výzkum. Patenty se tak snaží vytvořit hodnoty pro zákazníky, zatímco
podpora vědy a výzkumu z veřejných prostředků je více ve vleku samotných nákladů výzkumné činnosti
bez přímého vztahu k jejím výsledkům.
Patentování tak podporuje jednak výzkumnou činnost jako takovou, zaměřuje ji na hodnoty, které
jsou zákazníky žádány a současně nutí vlastníka patentu vytvářet i aktivity směřující k uplatnění nové
techniky na trhu. Patenty generují příjmy jejich vlastníkům pouze v případě, že výsledek výzkumu je
hospodářsky využit a rozsah využití přímo stimuluje profit vlastníka. Tím je taktéž vlastník patentových
práv přímo zainteresován i na tom, aby aktivně usiloval o úspěch na trhu a bránil patentová práva před
jejich zneužíváním.
52
Tak se ale vždy nepostupuje. Proto na tomto místě můžeme citovat závěr číslo 10 ze závěrečné
zprávy mezinárodního auditu výzkumu, vývoje a inovací v České republice (Závěrečná zpráva
mezinárodního auditu výzkumu, vývoje a inovací v České republice, 2012). Pochopení autorských práv
v ČR je nedostatečné. Jen málo lidí rozumí rozsahu a užitečnosti správné strategie ochrany práv
duševního vlastnictví. Zaměstnavatelské svazy a obchodní komory by měly odstartovat vzdělávací
kampaň o právech duševního vlastnictví pro průmysl. Zároveň musí univerzity a ústavy rozvinout jasnější
strategie ochrany práv duševního vlastnictví.
To neznamená, že by zde měl vzniknout další tlak na patentování nerelevantních výstupů – spíše
jde o porozumění tomu, že práva duševního vlastnictví umožňují přijímání racionálních rozhodnutí o tom,
co chránit prostřednictvím práv duševního vlastnictví a co naopak být chráněno nemusí a jak nejlépe
sdílet poznatky institucemi vědy a výzkumu na straně jedné s průmyslem a s ostatními organizacemi
výrobní sféry a poskytovateli služeb na straně druhé.
Veškeré správné zásady průmyslověprávní ochrany nejsou vždy optimálně uplatňovány ve všech
směrech, a proto lze doporučit občasnou kontrolu či audit všech souvisejících procesů.
1.1
Pojem a důvody průmyslověprávního auditu
Audit je v současné době módním termínem. Rozumíme jím obecně formální a věcnou prověrku
a hodnocení osob, obchodních společností, systému, procesu, produktu či projektu, v jehož rámci dochází
k ověřování správnosti postupů a rozhodných skutečností.
Interní audit je nezávislá, objektivně zjišťovací a konzultační činnost zaměřená na přidávání
hodnoty a zdokonalování procesů v organizaci. Interní audit pomáhá organizaci dosahovat jejich cílů tím,
že přináší systematický metodický přístup k hodnocení a zlepšování účinnosti systému řízení rizik, řídících
a kontrolních procesů včetně správy a řízení organizace (Rámec profesionální praxe interního auditu,
2008).
Audit se provádí v různém kulturním a právním prostředí pro společnosti, které se odlišují
zaměřením, velikostí i strukturou, a provádějí jej jak vlastní odborníci, tak i externí specialisté. Přes
uvedené rozdíly musí audit vycházet ve všech případech z obecně sdílených zásad. Jedná se o objektivní
posouzení určité části kompetencí společnosti nebo organizace nezávislou osobou, které se týká jednak
skupiny osob, které audit provádějí, ale i skupin osob, jejichž činnost je podrobena auditu a nakonec
i uživatele, který si audit objednal.
Audit můžeme dělit z mnoha pohledů. Z hlediska věcné podstaty na audit kvality, systému,
výpočetní techniky, účetnictví, finanční, energetický, daňový, forenzní, průmyslověprávní a řady dalších
oblastí. Z pohledu kým je prováděn můžeme mluvit o auditu interním nebo externím a z hlediska
pravidelnosti jeho provádění o auditu měsíčním, čtvrtletním nebo ročním. Interní audit by měl být ve
střednědobém horizontu, tedy alespoň občas nahrazován auditem externím, který provádějí nezávislí
a znalí externí odborníci. Také odlišujeme audit obecný, který se soustředí především na kontrolu
všeobecných vztahů a údajů a audit podrobný či specializovaný.
V praxi často ne zcela správně dochází k průmyslověprávnímu auditu až na základě podnětů, které
svědčí o tom, že v dané oblasti jsou signalizovány vážné a dlouho přetrvávající obtíže. Může se jednat
o to, že společnost nezískává včasné a úplné informace o skutečném nejnovějším stavu techniky
ve sledovaném oboru, dochází k vysokým nákladům na výzkum, aniž by se dosahovaly odpovídající
výsledky nebo dokonce jsou vynakládány prostředky na výzkum, který již byl dříve jinými subjekty
úspěšně završen. K auditu lze přikročit také v případech, kdy sice máme vlastní úspěšný výzkum, ale
nové poznatky rychle a volně přecházejí ke konkurenci a nejdůležitější z nich nejsou buď vůbec, a nebo
nedostatečně chráněny.
Cílem může být minimalizace porušování práv třetích osob, a nebo naopak zajištění výhradního
postavení na trhu po určitou dobu v případě, že vlastní výzkum vytváří poznatky odpovídajícího
charakteru. Důvodem bývá i zajištění vlastního exportu před napodobováním a omezování konkurence
v nabídce a používání řešení, která byla vytvořena ve vlastním podniku či organizaci nebo zabránění
úniku významných technických a obchodních informací.
53
V případě vědeckých ústavů a univerzit může být audit zaměřen na otázky účelně vytvářeného
dostatečně širokého licenčního fondu nebo bližšího sledování strategie při nabývání průmyslových práv.
Jde o to zaměřit se na účinnou ochranu výsledků výzkumu, které mají šanci společenského uplatnění
a pokud možno se vyhnout vynakládání finančních prostředků na další ochranu takových řešení, kde již
předpoklady pro jejich společenské uplatnění pominuly.
Audit v oblasti průmyslových práv může přispět ke zlepšení konkurenčního postavení, zvýšení tržní
hodnoty společnosti a získání dodatečných finančních prostředků převodem práv nebo formou licenčních
smluv. V některých případech může dospět k doporučení směřující k vytváření nových společností typu
spin off nebo join venture.
Přesto, že audit bude zpravidla prováděn na úrovni jednotlivých subjektů, tedy především
obchodních společností, univerzitních pracovišť a jiných vědeckých institucí, není vyloučen ani v případě
státní či krajské politiky v oblasti řízení inovací a optimální ochrany výsledků výzkumu a vývoje.
I v případech dlouhodobých projektů na úrovni státní podpory těchto oblastí by mělo docházet ke kontrole
účinnosti nastavených zásad a optimalizace odpovídajících procesů.
V současné době se sice hodně hovoří o ochraně duševního vlastnictví a různých způsobech její
podpory, ale výsledky se zatím hodnotí jen naprosto formálně administrativními metodami, které odhalují
pouze celkem nezajímavé trendy v počtech přihlášek patentů, užitných a průmyslových vzorů ve vztahu
k nejrůznějším aspektům či institucím. Tato hodnocení nejsou zpravidla doprovázena údaji o rozsahu
využití chráněných poznatků ať již v reálné praxi či formou licencí. Bez údajů této povahy si lze jen obtížně
představit, že by bylo možné probíhající procesy inovační politiky hodnotit a podle věcných hledisek
následně upravovat nastavení hlavních parametrů pro skutečné zlepšení právní ochrany významných
počinů v oblasti vědy a výzkumu a konečně celé tyto procesy účinně řídit.
1.2
Principy a mezinárodní souvislosti
Kontrola rozhodovacích procesů je jednou ze zásadních součástí řízení. Je zřejmé, že v současné
době je k dispozici významné množství informací o tom, jak kontrolní procesy obecně účinně provádět.
Využití obecných přístupů a zkušeností, včetně implementace mezinárodně uznávaných standardů
z dosavadní činnosti do velmi úzce zaměřeného auditu průmyslových práv je tedy nejen zajímavou
zkušeností, ale i dobrým základem pro relativně novou oblast kontrolní a auditní činnosti. The International
Organisation of Supreme Audit Institutions (INTOSAI)1 přijala v roce 1977 na svém IX. Kongresu Limskou
deklaraci směrnic o principech auditu. Deklarace se ukázala být úspěšnou a to i proto, že obsahuje
komplexní přehled všech cílů a otázek auditu, které se ale v rámci této deklarace týkají státního sektoru.
Přesto zde můžeme nalézt oporu pro obecná východiska i v případě vysoce speciálního auditu
průmyslových práv.
Audit je zde charakterizován jako nikoli samoúčelná činnost, ale jako nezbytná součást
regulatorního systému, jehož cílem je odhalovat odchylky od přijatých standardů a porušení principů
zákonnosti, efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti dostatečně včas, aby bylo možné v jednotlivých
případech přijmout nápravná opatření, přimět ke skládání účtů ty, kdo přijali odpovědnost, dosáhnout
náhrady škod či podniknout kroky, které by zabránily nebo alespoň ztížily opakování takových porušení.
Audit je rozdělen na interní a externí. Útvary interního auditu jsou zřizovány v rámci vlastní instituce,
kdežto orgány externího auditu musí stát mimo organizační strukturu instituce, která je auditována. Cílem
auditní činnosti nemá být pouze audit zákonnosti a správnosti, ale také audit výkonnosti, který se
zaměřuje na zkoumání hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti hodnocené činnosti. Audit může být
vykonáván objektivně a účinné pouze tehdy, jsou-li ti, kteří jej provádějí nezávislí na auditovaném
subjektu.
Auditoři mají mít přístup ke všem záznamům a dokumentům vztahujícím se k problematice auditu
a mají mít oprávnění požadovat jakékoliv informace, které považují za nezbytné. Další zásadou auditní
1
Mezinárodní organizace nejvyšších auditních institucí, která sdružuje asi 200 členů
54
činnosti je oprávnění auditované organizace vyjádřit se k výsledku auditu a uvést opatření přijatá na
základě auditních zjištění.
Audit má být prováděn podle plánu, který je založen na výběru vzorku, který je vybrán podle předem
stanoveného modelu, přičemž vzorky mají mít dostatečnou četnost, aby z nich bylo možno usuzovat na
kvalitu a správnost auditované činnosti. Auditoři musejí mít takovou kvalifikaci a morální integritu, která je
potřebná pro plnění stanovených úkolů. Zprávy o výsledku auditu mají zjištěné skutečnosti a jejich
hodnocení podávat objektivním a jasným způsobem a mají se omezovat pouze na podstatná zjištění.
Praktickým příkladem, který může osvětlit důvody, které mohou k auditu v oblasti průmyslových
práv vést, může být stručné seznámení s auditem v případě technických řešení
2. Audit u technických řešení
V rámci auditu technických řešení je třeba se soustředit zejména na otázky, které jsou u daného
subjektu problematické. To není snadné, neboť přichází v úvahu velký rozsah možností. V rámci auditu
technických řešení je možné využít i některých výsledků podrobné analýzy stavu hospodářství určitého
subjektu, která se často označuje jako due diligence. V jejím rámci se zpravidla prověřuje správnost
účetnictví ve vztahu k platné právní úpravě, vhodnost použitých metod, analyzují se náklady a výnosy,
posuzují se rizika a existující smluvní vztahy. Na tyto údaje všeobecnějšího charakteru navazuje aktuální
stav nehmotných statků, vhodné a včasné uplatnění jejich právní ochrany. Z auditu by mělo vyplynout, se
kterými osobami byly rozhodné aspekty konzultovány, jak byly prověřovány metody užité pro ohodnocení
nehmotných statků a využití dostupných informací jak historické povahy, tak i předpoklady o budoucích
předpokládaných výnosech. Důležité jsou i strategické souvislosti svázané s využitím nehmotných statků
a důsledný popis tržního prostředí v dané oblasti techniky (Pellegrino 2014, s. 357).
2.1
Optimální využívání průmyslověprávních informací
Je důležité, aby každý subjekt pracoval s využitím poznatků o skutečném světovém stavu techniky,
který je v současné době díky elektronickým přístupům k databázím snadněji k dispozici. Je třeba sledovat
nové poznatky systematicky, tedy především pravidelně a to na základě rozdílných rešeršních strategií.
Důvody nejsou pouze technické povahy. Podle některých studií patentové informace vyjadřují tržní
hodnotu firem lépe, než informace získávané z výročních finančních zpráv (Frey 2013, s. 5).
Kontrola správných rešeršních praktik by měla být zaměřena jednak na jednotlivé technické oblasti,
které představují širší zájem auditovaného subjektu. V tomto případě je možno využít správného zatřídění
předmětného technického zájmu podle Mezinárodního patentového třídění s případným využitím třídícího
systému Evropského patentového úřadu, amerického patentové třídění či třídící soustavy, kterou využívá
japonský patentový úřad a je známá pod zkratkou EF TERM. V současné době je třeba se rychle seznámit
s novým prostředkem třídění technických informací, který je označován CPC a je výsledkem spolupráce
předních světových patentových úřadů.2
Kromě toho je nutné řádně analyzovat výstupy významné konkurence a obecně známých
osobností oboru. Jmenné rešerše se musí opírat o rejstříkové znění firemních jmen konkurenčních
podniků, výzkumných a univerzitních institucí, včetně osobních jmen významných původců v daném
oboru.
Kromě věcných hledisek je třeba vzít v úvahu i ceny, za které jsou technické poznatky zejména
z patentových databází pořizovány.
Blíže například: Churáčková, H., a kol. Rešeršní systémy průmyslověprávních informací.Metropolitan University
Prague Press, Praha 2014. ISBN 978-80-87956-07-6
2
55
2.2
Uplatňování práv na významná technická řešení včetně průmyslových vzorů
Je velmi důležité, aby vedení podniku, vědecké či výzkumné instituce bylo dobře obeznámeno se
systémem uplatňování práv plynoucích z podnikovým vynálezů, užitných vzorů a zaměstnaneckých
průmyslových vzorů. Stejně důležité je, aby i vědečtí a techničtí pracovníci byli dostatečně dobře poučeni
jak o obecně závazných předpisech, tak i o vnitřních směrnicích v této oblasti.
Důraz na odpovídající odborné poučení vědeckých a technickým pracovníků v této oblasti je
výrazem dobré péče majitelů a vedoucích pracovníků o potenciální majetkové hodnoty nehmotné povahy,
ke které jsou obecnými předpisy zavázáni.
K optimálnímu systému včasného a účinného uplatňování práv na patent, užitný či průmyslový vzor
může přispět dobře propracovaný vnitřní právní předpis. Měl by jasně určit místo, kam mají být nabídky
či vyrozumění původců směrovány, jaké podklady mají tyto nabídky obsahovat a jakým postupem budou
hodnoceny.
Z obsahu vnitřních předpisů by mělo být zřejmé, kdo odpovídá za rozhodnutí o případné
průmyslověprávní ochraně a zda-li jsou tato rozhodnutí správná. V řadě případů by mělo docházet ke
kombinaci právní ochrany technického řešení a vnějšího vzhledu výrobku na straně jedné a utajování
důležitých řešení na straně druhé.
2.3
Vnitřní pravidla pro přiměřené odměny za uplatnění práva na patent nebo vzor
K dobrým vztahům souvisejícím s otázkami nové techniky a vynalézání přispívají i jasně stanovená
pravidla pro přiměřené odměny za uplatnění práv na patent či vzor, včetně určení jejich splatnosti.
Uvedené otázky ve vztahu k podnikovému vynálezu a zaměstnaneckému průmyslovému vzoru
jsou upraveny obecně závaznými předpisy pouze rámcově. Podle ustanovení § 9 odst. 4 zákona číslo
527/1990 Sb. jsou pro výši této odměny rozhodné zde uvedené čtyři druhy skutečností a okolností.
Technický a hospodářský význam vynálezu, přínos dosažený jeho možným využitím nebo jiným
uplatněním, materiální podíl zaměstnavatele na vytvoření vynálezu a rozsah pracovních úkolů původce.
Žádnou z těchto okolností nelze v rámci stanovení přiměřené odměny za podnikový vynález opomenout
a naopak nelze přiměřenou odměnu konstruovat na základě jiných aspektů.
Zůstávají tak otevřeny otázky, které směřují ke způsobům, jak má být k uvedeným, ze zákona
stanoveným podmínkám či aspektům, prakticky přihlédnuto. Bez další úpravy není zřejmé, jak má být
přínos dosažený možným využitím nebo uplatněním vynálezu stanoven, zda-li má být stanoven za dobu
jednoho roku, delšího období či vůbec za celkové uplatnění předmětného řešení. Není jasné, zda-li do
přínosů mají být zahrnuty pouze přínosy organizace, která uplatnila právo na patent či vzor, nebo
případně i další přínosy, které se projevují až u spotřebitelů nebo zákazníků. Někdy se mohou přínosy
projevovat pouze u zákazníků, a nebo se u nich mohou projevovat jejich podstatné části.
Není určeno, jak se má přihlížet k nákladům, které byly vynaloženy v souvislosti se
zavedením, využitím či jiným uplatněním tohoto řešení, když obecně lze odlišovat například vlastní
náklady a náklady investičního charakteru.
Stranou často zůstávají otázky konkrétního postupu jak ze stanoveného přínosu a přihlédnutí
k dalším ze zákona určeným aspektům určit přiměřenou odměnu. Může to být prostřednictvím určitého
procenta případně za využití konkrétní pevné částky pro určité rozpětí přínosu nebo kombinací uvedených
přístupů a skupinou koeficientů, které zajišťují vztah k dalším aspektům, které uvádí zákon jako
významné.
Zvláště pro vědecká a univerzitní pracoviště jsou důležité podmínky pro stanovení výše a dělení
příjmů z licenčních smluv nebo převodů patentů či vzorů na jiné subjekty.
56
2.4
Objednávky nehmotných děl a společný výzkum
V případě objednávek děl nehmotné povahy a při společném výzkumu je nutné důsledně dbát na
optimální vyřešení otázek vlastnických vztahů k nově vytvořenému nehmotnému majetku a vyjasnění
odpovědnosti za průmyslověprávní ochranu a možné užívání vytvořených technických řešení.3
Stranou by neměly být otázky utajení. To se týká jednak sdílených poznatků stran a dále i nově
vytvořených poznatků a technických řešení. Na to navazují otázky zveřejnění. Je pochopitelné,
že vědecké a univerzitní kruhy mají na zveřejnění zájem. Proto je nutno nalézt optimální systémová
opatření, která vedou ke koordinaci rychlého zveřejňování nových poznatků, aniž dochází k omezení
či dokonce znemožnění průmyslověprávní ochrany.
2.5
Kvalita průmyslověprávní ochrany
Audit by neměl zůstat na úrovni poznatků o tom, zda-li některá řešení jsou či nejsou předmětem
průmyslověprávní ochrany. Nutně se musí soustředit i na kvalitu jejího zajištění. Při rozhodnutí o uplatnění
průmyslověprávní ochrany je nutno se zaměřit na kontrolní mechanizmy její kvality. Pouze odborné
zpracování patentových přihlášek vede k odpovídajícímu rozsahu patentové ochrany a následně
k možnosti jejího solidního prosazování.4
Jednak jde o správný výběr druhu či druhů průmyslověprávních institutů. Nutno vycházet z toho,
že i jednoduchý výrobek může být založen jednak na novém technickém poznatku, který může být
předmětem patentu či užitného vzoru a jednak může být jeho vnější vzhled natolik originální, že je
schopen ochrany prostřednictvím průmyslového vzoru.
Výběr u technických řešení mezi ochranou patentem a užitným vzorem musí být založen na
dobrém rozpoznání rozdílů mezi uvedenými formami průmyslověprávní ochrany. Ostatně jsou k dispozici
i jiné strategické možnosti. Například u technických řešení opírajících se software přichází dále v úvahu i
ochrana autorskoprávní a kromě toho i zajištění takového výsledku vlastní tvůrčí činnosti formou
obchodního tajemství (Dinwoodie 2015, s. 69). Je třeba vzít v úvahu mimo jiné i obvyklou délku inovačního
kroku v dané oblasti techniky, dobu rozpracování a zkoušení předmětných poznatků a povahu či kategorie
uvedeného technického řešení. Zde máme na mysli to, že prostřednictvím užitného vzoru nelze chránit
technická řešení kategorie „způsob“. Násilné přesměrování průmyslověprávní ochrany do podoby
technických řešení kategorie „věci“ či „zařízení“ může být zásadně zavádějící a může způsobit, že
podstatná část nově vytvořených poznatků zůstane bez adekvátní právní ochrany.
Audit by neměl končit ani správným výběrem kategorie vynálezu. Měl by se zabývat i tím, zda-li
průmyslověprávní ochrana směřovala k zajištění co nejširší ochrany, takže zejména v případě
nezávislých nároků by mělo být hodnoceno, zda-li bylo vycházeno jen z podstatných znaků a počet těchto
znaků byl pokud možno co nejmenší. Na optimálně volené nezávislé nároky musí navazovat přiměřený
rozsah závislých nároků a dále i dostatečně široký popis, včetně přiměřeného počtu příkladného
provedení vynálezu. Při těchto úvahách je nutné myslet i na to, že předmětná ochrana bude podrobena
kvalifikovaným rozborům konkurence pro případné její obcházení. Dále je třeba uvažovat i s tím, že pro
prosazování budoucích práv je třeba připravit nároky tak, aby souvisejícím procesům účinně napomáhaly.
Podobně je třeba při přípravě nároků přihlédnout i k tomu, že v případě ochrany v zahraničí mohou být
formální požadavky na vytváření nároků odlišné.
2.6
Optimální volba zahraniční ochrany
V rámci globální konkurence se jeví lokální právní ochrana pouze na území České republiky
obecně nedostatečná. Přesto jsme svědky toho, že u drtivé většiny českých přihlašovatelů nedochází
Podrobněji: Boháček, M. a Jakl, L. Právo duševního vlastnictví. Vysoká škola ekonomická v Praze. Nakladatelství
Oeconomika. Praha 2002. ISBN 80-245-0463-4
4 Podrobněji: Jakl, L. Právní ochrana vynálezů a užitných vzorů. Metropolitní univerzita Praha, Praha 2010. ISBN
978-80-86855-56-1
3
57
k zajištění právní ochrany zejména technických řešení v zahraničí a zájem o ni končí pouze na lokální
úrovni. Audit by měl hledat příčiny těchto strategických záměrů, včetně toho, jak se dále s právní ochranou
na území ČR pracuje.
V případě zahraniční ochrany je třeba volit zejména podle potenciálních obchodních záměrů mezi
zajištěním právní ochrany v několika málo státech, v zemích regionálních systémů, zejména Evropské
patentové organizace či prostřednictvím PCT v případech, kdy je dostatek důvodů pro široké zajištění
právní ochrany v mnoha státech světa.5
Je nutno zkoumat, zda-li jsou váženy možnosti průmyslověprávní ochrany technických řešení
prostřednictvím užitných vzorů nebo jim podobných právních prostředků. Takovou ochranu lze zajistit
v některých případech s výraznou úsporou především správních poplatků.
2.7
Včasné upuštění od právní ochrany
Audit by měl prověřovat i včasné ukončení udržování právní ochrany v platnosti. Zejména musí být
zřejmý důvod právní ochrany a také to, zda-li s ohledem na konkrétní okolnosti již nepominul. K tomu
musí být shromažďována významná data a údaje a optimálním způsobem s nimi musí být nakládáno.
Není zpravidla důvodné udržovat právní ochranu pro technická řešení, která již morálně zastarala, a nebo
pro jejichž využití či jiné uplatnění již pominuly podmínky.
I v případě, že po řádném uvážení konkrétních okolností se dochází k závěru, že další prodlužování
právní ochrany se nejeví účelné, může být aktuální nabídka pro převedení chráněného vynálezu na jiný
subjekt či původce. V takovém případě by ale cenové podmínky převodu měly odpovídat reálné situaci.
2.8
Náklady na právní ochranu technických řešení
Kvalifikovaně zajištěná právní ochrana technických řešení vyžaduje odbornou práci a ta je svázána
s náklady. Obecně by měl audit zahrnovat zjištění v oblasti odměn původců podnikových vynálezů
či užitných vzorů, správních poplatků včetně udržovacích, nákladů na zajištění kvalitního vypracování
podloh patentové přihlášky a nakonec i nákladů, které jsou vynakládány v souvislosti s dohledem nad
porušováním patentových práv.
Protože jednotlivá technická řešení jsou zpravidla neporovnatelná, jsou často neporovnatelné
i náklady na zajištění patentové ochrany. Extrémní patentové přihlášky mohou mít na jedné straně jen
několik stran textu a jediný patentový nárok na straně druhé mnoho tisíc stran textu a několik tisíc
patentových nároků. Přesto je třeba se věnovat otázkám rozsahu popisu a počtu patentových nároků.
V řadě případů se platí nemalé přídavné poplatky za patentové nároky, které překračují jistý jejich počet.
Za jejich zpracování vyžadují patentové či advokátní kanceláře honoráře, které jsou často rozdílné
a vycházejí z různých způsobů stanovení jejich výše. Teoreticky se lze setkat například s hodinovou
sazbou, sazbou za vyhotovení přihlášky či odměnou za celkové vyřízení věci.
Ze všech těchto důvodů jsou k dispozici jen některé statistické výsledky, které vycházejí
z mimořádného rozptylu nákladů na jednotlivé případy, takže náklady za jakési ne zcela jasně stanovené
„průměrné“ patentové přihlášky jsou neporovnatelné a jejich vypovídací schopnost ve vztahu ke konkrétní
patentové přihlášce je malá. Z těchto pramenů plyne, že náklady na patentovou ochranu, která je
udržována v platnosti 10 let činí asi 50 až 150 tisíc korun a největší položkou jsou náklady na kvalifikované
vypracování patentové přihlášky. V případě evropského patentu, který je udržován v platnosti po deset
let v osmi členských zemích, představují celkové náklady asi jeden milion korun a v USA jsou v rozsahu
několika málo set tisíc korun.
Podrobněji: Jakl, L. Národní, mezinárodní a regionální systémy ochrany průmyslového vlastnictví. Metropolitan
University Prague Press, Praha 2014. ISBN 978-80-86855-52-3
5
58
Některá technická řešení lze chránit buď patentem nebo užitným vzorem či obdobným
prostředkem, přičemž pokud jde o správní a udržovací poplatky vykazují obě tyto cesty nemalé rozdíly.
V případě subjektů, které nemají vlastní výrobní základnu, tedy zejména univerzity a výzkumné
ústavy by mělo být uvažováno s úsporou udržovacích poplatků prostřednictvím nabídky licence.
3
Závěr
Článek se zaměřuje na důležitost odhalování odchylek od přijatých standardů a porušení principů
zákonnosti, efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti v oblasti právní ochrany vlastních výsledků technické
tvůrčí činnosti prostřednictvím průmyslověprávního auditu.
Zvláštní pozornost má být v rámci auditu věnována především významu využívání
průmyslověprávních informací pro celkový inovační proces a důležitosti důsledného dodržování odborně
připraveného vnitřního předpisu či pravidel pro včasné zachycení informací o výsledcích tvůrčích počinů
jak vlastních zaměstnanců, tak i externích spolupracovníků. Při uplatnění práva na patent je třeba se včas
rozhodovat pro vhodný druh právní ochrany, včetně vyplacení přiměřené odměny původcům za tuto
činnost.
Zdůrazňuje se kvalita průmyslověprávní ochrany, která významným způsobem ovlivňuje rozsah
práv plynoucí z patentové či jiné právní ochrany. Globální ekonomika vyžaduje i odpovídající přístupy
k rozsahu mezinárodní ochrany technických řešení a to podle propracovaných marketinkových analýz
a rozvojových programů společnosti. V rámci těchto aktivit je důležité i včasné upuštění od právní ochrany
na teritoriu, kde se původní záměry využití těchto řešení nepotvrdily. Přitom je třeba veškerou tuto činnost
organizovat s ohledem na optimalizaci nákladů, které zajištění právní ochrany doprovázejí.
Literatura
[1] Boháček, M. a Jakl, L. Právo duševního vlastnictví. Vysoká škola ekonomická v Praze.
Nakladatelství Oeconomika. Praha 2002. ISBN 80-245-0463-4
[2] Dinwoodie G. B. Intellectual Property and General Legal Principles. Edward Elgar Publishing,
Cheltenham 2015.ISBN 978-1-78471-494-9
[3] Frey, C .B. Intellectual Property Rights and the Financing of Technological Innovation. Edward
Elgar Publishing, Cheltenham 2013. ISBN 978-1-78254-589-7 s. 5
[4] Guellec, D., Van Pottelsberghe De La Potterie, B. The Economics of the European Patent Systém,
Oxford 2007, University press, ISBN 978-0-19-921698-7
[5] Churáčková, H., a kol. Rešeršní systémy průmyslověprávních informací. Metropolitan University
Prague Press, Praha 2014. ISBN 978-80-87956-07-6
[6] Jakl, L. Právní ochrana vynálezů a užitných vzorů. Metropolitní univerzita Praha, Praha 2010. ISBN
978-80-86855-56-1
[7] Jakl, L. Národní, mezinárodní a regionální systémy ochrany průmyslového vlastnictví. Metropolitan
University Prague Press, Praha 2014. ISBN 978-80-86855-52-3
[8] Pellegrino, M. BVRs´Guide to Intellectual Property Valuation. Second Edition. Portland 2014. ISBN
978-1-935081-60-9.
[9] Rámec profesionální praxe interního auditu. Český institut interních auditorů, o.s. Vydání 4. české,
leden 2008
59
INSTRUCTIONS FOR AUTHORS
1
General Requirements
EMI (Economics Management Innovation) is an independent scientific journal which focuses on
publishing the results of research, theoretical studies, papers and reviews from the field of economics,
management and related disciplines. The journal is issued three times a year.
2
Substantive Requirements
The scientific journal of the Moravian University College Olomouc accepts for publication original
papers based mainly on the theoretical and empirical analysis. The journal is primarily focused on the
areas of MANAGEMENT, BUSINESS ECONOMICS AND INFORMATICS and on reflections of other
disciplines (economics, marketing, finances, law, mathematics, statistics, and strategic management,
management of transformation and innovation, social sciences, applied linguistics) in the above
mentioned areas.
Authors can submit their papers to the magazine editorial board for the following parts:
a) Main part,
b) Discussion section,
c) Review section.
The papers go through the review process in the form of "double blind peer review", i.e. the identity
of the reviewer and the author of the text is not mutually known and each paper is assessed by two
reviewers independently.
The reviewers are instructed to review the following criteria of the papers:
 thematic focus,
 topicality,
 explicit goal setting,
 scientific structure (TAIMRAD),
 scientific methods used,
 suitability of selected methods with respect to stated goals,
 interconnection of results and conclusions and their accuracy,
 clarity,
 language aspects,
 innovativeness of theoretical/methodological results or originality of paper results application.
Closing dates for particular issues are always listed on the magazine webpage.
3
Formal Requirements
Submitted papers have to correspond with a graphic structure of the template, which is available on
the journal webpage. If the sample is not followed properly, a paper will be returned to its author for the
further remaking of the graphical structure according to the template. Papers are accepted in Czech,
Slovak or English languages. Above the body of the text, it is necessary to indicate the title of the paper,
an abstract, key words in Czech (Slovak) as well as English, and classification according to JEL
Classification. The text must be written in MS Word, in Arial Narrow, font size 12, single line spacing, full
justification, page size A4. Required paper extent is 8-12 pages.
60
4
Paper Submission
Papers are accepted only in an electronic form at the e-mail address [email protected] with a subject
“Paper for EMI magazine”. Along with that, it is necessary to provide names of all authors, including their
titles, places of work, full addresses, telephone contacts and e-mail addresses to the editorial board.
5
Course of the Review Procedure
By submitting a paper to the magazine an author, in case of several authors – a responsible author,
ensures, that he/she for free provided the publisher with the right to publish the text in printed and
electronic versions (in a PDF format), that it is an original paper created by his/her own creative thinking
and there are no copyrights of other people. Submitted papers must not be offered to another publisher
at the same time.
Review Procedure:
Opponents are chosen by the editorial board among recognized professionals who will elaborate a
paper review with proper professional responsibility. A list of current opponents is always available on the
magazine’s webpage.
Double blind peer review
All papers and reviews, which are sent to EMI, are reviewed by minimum two anonymous opponents
who are stated by the editorial board based on JEL Classification. Papers are reviewed by the opponents
from a different place of work than the author’s one.
For keeping impartiality, all papers before submitting for evaluation are anonymized, so opponents
will never know the author’s identity.
A review must contain points (from 0 to 10) for each evaluated part. If rating is lower than 5, a comment
is needed; if rating is from 6 to 9, a comment is recommended. The opponent’s review also has a
conclusion which can be one of the following:
a)
b)
c)
d)
Accepted without comments;
Accepted with completed comments (publish after completing the comments);
Accepted with completed comments (after completing comments, give for reviewing);
Not accepted.
If the conclusion is “Accepted without comments” and all other opponents have the same conclusion,
than the paper is recommended to the editorial board for publishing.
If at least one opponent choses the conclusion “Accepted with completed comments” and specifies
the comments, than the paper is returned to its author with the comments to complete them. If the
comments are not minor, the paper is submitted to the editorial board for publishing. In case the comments
are minor, the paper is given to an opponent again.
If at least one opponent choses the conclusion “Not accepted”, the paper will not be published.
If needed, the editorial board can ask another opponent to elaborate a review.
The editorial board picks a paper based on the review procedure. There is no legal claim for publishing
the paper. There is also no fee for publishing the paper.
Accepted papers are published in printed and electronic forms. A printed version of the magazine is
sent to authors by post.
61

Economics Ekonomika Management Management

Transkript

Podobné dokumenty

prezentace ke stažení zde - Společnost pro strategické řízení

Name of software (Czech): Hex-elestic Name of software

kompletní sborník