Polská historie Existuje legenda o třech praotcích slovanských

Polská historie
Existuje legenda o třech praotcích slovanských národů. Tři bratři Lech, Čech a Rus putovali se svými
rodovými kmeny z původního slovanského usídlení v místech dnešní Ukrajiny (mezi řekami Vislou a
Dněprem). Rus se přemístil na východ, zatímco zbylí dva bratři putovali se svými lidmi na západ. Lech
se usadil v nížinách a založil zde svoje město blízko hnízda bílého orla (bílý orel je dnes ve znaku
země). Čech šel dále na jih.
Slovanské kmeny přišli do Polska v 6.stol. n.l. Prvními městy kmene Polanů byly Hnězdno a Poznaň,
nejstarší hlavní město Polska. Zde také sídlila první královská dynastie Piastovců, která odvozovala
svůj původ od bájného Piasta – koláře, který založil dynastii, která vládla až do r.1370. Kmen Polanů
obýval západní části dnešního Polska (Velkopolsko); Krakov byl ústředním sídlem kmene Vislanů.
966V r. 966 byl pokřtěn Měšek I. (příslušník piastovské dynastie, tvůrce polského státu) při příležitosti
sňatku s českou princeznou Doubravkou. Následovala christianizace do té doby pohanské země.
997 V r. 997 umírá biskup Vojtěch. Pražský biskup Vojtěch se rozhodl jít na misii k pohanským
Prusům žijícím v severním Polsku. Založil zde město Gdaňsk; později byl na své misii zabit. Jeho
ostatky byly přeneseny do Hnězdna. Vojtěch se stal prvním polským světcem a o tři roky později bylo
v Hnězdně zřízeno arcibiskupství.
1025 V r. 1025 byl Boleslav Chrabrý korunován prvním polským králem. Tento schopný panovník
zbavil vlády Otu III. (římského císaře) a stal se pánem veškerého slovanského obyvatelstva. Oba
panovníci se setkali při známém jednání v Hnězdně v r. 1000. Boleslav zemřel rok po své korunovaci.
1038 - 1050 Od r. 1038 do 1050 byly Poznaň a Hnězdno pustošeny při válečných výpravách českého
knížete Břetislava toužícího po získání ostatků sv. Vojtěcha v Hnězdně. Královský dvůr se za vlády
Kazimíra Obnovitele přesunul do Krakova.
1109 V r. 1109 dosáhl Boleslav Křivoústý několika vítězství v řadě nad německými vojsky. Podařilo se
mu připojit rozsáhlé části Slezska a Pomořanska. Jeho politický program ovládnutí západních provincií
byl zopakován rovněž po skončení druhé světové války při kampani za znovuzískání “původně”
polských oblastí.
1226 V r. 1226 pozval mazovský kníže Konrád do severního Polska Řád německých rytířů, aby získal
jejich pomoc proti nepoddajnému pohanskému kmeni pobaltských Prusů. Rytíři nebyli příliš úspěšní
při křížových válkách, ale v Polsku (a v dnešní kaliningradské enklávě) začalo jejich panství vzkvétat.
Němečtí rytíři se později stali vážným nebezpečím pro polský stát s podobně expanzivními ambicemi.
1241 V r. 1241 vpadli do Polska Mongolové (poté co zničili Kijev a Rusko) a způsobili velké škody v
jižních částech země; nakonec byli zastaveni ve Slezsku.
1333 V r. 1333 nastoupil na trůn Kazimír Veliký a začalo tak zlaté období polského středověku. Byl
rozsáhle přestavěn hrad Wawel a v r. 1364 byla založena krakovská univerzita.
1386 V r. 1386 se spojily polská a litevská dynastie, aby čelily hrozbě ze strany Německých rytířů.
Oba nezávislé státy byly spravovány jedním panovníkem z litevské dynastie Jagelonců; jako své
hlavní město si zvolili Krakov.
1410 V r. 1410 proběhla u Grunwaldu jedna z největších středověkých bitev. Spojené polské a
litevské síly zde zastavily rozpínavé ambice Německých rytířů; na jejich straně bojoval i Jan Žižka z
Trocnova.
1466 V r. 1466 byla podepsána toruňská smlouva mezi Polskem a Řádem německých rytířů; Polsku
se tak konečně podařilo získat vládu nad východním Pruskem a Gdaňskem.
Historical map
B: RANÝ NOVOVĚK
1525 V r. 1525 byl Řád německých rytířů sekularizován a stal se vazalem Polska. O století později
uděluje polský král braniborským vévodům nástupnické právo ve východním Prusku, což vedlo k
ustavení obrovského pruského vlivu o dvě století později.
1543 V r. 1543 došlo ke kopernikovské revoluci. Polský učenec Mikuláš Koperník publikoval dílo De
Revolutionibus. Vypracoval zde heliocentrickou teorii, podle které se země otáčí kolem své osy a
jednou za rok oběhne kolem Slunce. V 16. stol. bylo ještě stále všeobecně přijímáno, že Země je
středem univerza. Heliocentrická teorie byla později potvrzena Galileo Galileem.
Kolem r. 1550 Kolem r. 1550 měl Gdaňsk více než 30 tisíc obyvatel, Krakov 15 tisíc a Poznaň 5 tisíc.
Vratislav (Wroclaw) měla 20 tisíc obyvatel, ale Slezsko v té době patřilo k českému království. Varšava
byla dosud pouze malé město v mazovské provincii. Většina polského zahraničního obchodu
probíhala prostřednictvím svobodného města Gdaňsku; kolem 70 procent polského exportu tvořilo
obilí (žito) a 30 procent dobytek a kožešiny. Gdaňsk byl jediným městem, které produkovalo nábytek,
hodiny, kamna a cenné zboží.
1569 V r. 1569 bylo v Lublinu Polské království spojeno s Litevským velkovévodstvím v jednu unii;
součástí Polska byla i Ukrajina. Touto unií se Polsko stalo největší evropskou zemí.
1587 V r. 1587 švédský král a nově zvolený král Polska, Zikmund III. Vasa (syn Jana III Vasy),
přesunul parlament a dvůr do Varšavy, aby byl blíže Švédsku a středu království.
1610 V r. 1610 došlo k bitvě u Klutsjina. Poláci zde porazili ruského cara. Vladislav, Zikmundův syn,
byl v Moskvě korunován carem – to byl vrchol polské moci. Následovalo množství válek s ukrajinskými
kozáky, Švédy a Turky, na které padlo 90 procent státních finančních zdrojů.
1652 V r. 1652 bylo zavedeno Liberum Veto – projev rozsáhlých svobod, kterým se těšila polská
šlechta. Jediný hlas mohl být překážkou pro přijetí jakéhokoli zákona polským parlamentem. Politický
systém se tímto dostal do vleklé krize a díky tomu se v Polsku objevil experiment s republikánskou
formou vlády. Osm procent populace tvořila často zbídačená šlechta; odhaduje se, že až 120 tis.
šlechticů nemělo žádnou půdu ani majetek.
1655 V r. 1655 začaly Švédské války (tzv. “Potopa”). Karel X. se zmocnil Varšavy a Krakova. Varšava
byla několikrát dobyta a znovu získána; zahynulo 80 procent její populace. Čenstochová zázračně
odolala; mír byl nakonec uzavřen v Oliwě v r. 1660.
1683 V r. 1683 proběhla legendární bitva o Vídeň (druhé obležení Vídně). Polskému králi Janu III.
Sobieskemu se podařilo rozdrtit Turky vedené Karou Mustafou. Zachránil obležené město a definitivně
ukončil expanzi Otomanské říše.
1721 V r. 1721 byla ukončena Velká severní válka vedená proti Švédům. I když bylo Švédsko
poraženo, dostalo se Polsko pod ruský vliv.
1764 V r. 1764 se stal polským králem Stanislav Poniatowski; byl to osvícený vladař, který se marně
pokoušel zastavit kolaps země.
1772 V r. 1772 proběhlo první dělení Polska: okrajové části si mezi sebe rozdělili Rusko, Prusko a
Rakousko.
C: MODERNÍ DOBA
1791 V r. 1791 přijal polský král Stanislav Poniatowski novou ústavu; jednalo se o druhý dokument
tohoto druhu - následovala bezprostředně po americké ústavě. Trůn se stal dědičným a bylo zrušeno
liberum veto.
1794 V r. 1794 došlo ke Kosciuszkovu povstání. Tadeusz Kosciuszko sváděl tuhé boje proti Rusům a
Prusům. Následujícího roku byly však ztraceny Varšava a Krakov, které pro sebe získaly Rusko a
Rakousko. Tato událost je známá jako třetí dělení Polska a v jeho důsledku bylo Polsko zcela
vymazáno z mapy.
1807 V r. 1807 se odehrála první Napoleonova invaze do Polska. Poláci viděli v Napoleonovi naději a
podporovali ho v jeho tažení do Ruska. Rok nato vzniklo polonezávislé Varšavské vojvodství.
1810 V r. 1810 se v Zelazowě Wole narodil nejznámější polský klavírní skladatel Fryderyk Chopin. Po
roce 1830 musel strávit závěrečných osmnáct let svého života v exilu.
1815 V r. 1815 po Napoleonově porážce u Waterloo začalo období “Svaté aliance” mezi Ruskem,
Pruskem a Rakouskem; toto sdružení usilovalo o odstranění všech radikálních hnutí. Car Alexandr I.
udělil Polsku ústavu a začalo existovat tzv. Varšavské království – bylo však řízené Ruskem.
1824 V r. 1824 byl Adam Mickiewicz, nejznámější polský básník, poslán do exilu a do Polska se už
nikdy nevrátil; zemřel r. 1855 na Krymu.
1830 V r. 1830 proběhlo v Polsku “Listopadové povstání”. Toto ozbrojené vystoupení proti ruské
nadvládě bylo zcela potlačeno v září 1831.
1848 V r. 1848 byla Varšava spojena železnicí s Vídní; ve stejném roce došlo v rakouské části Polska
ke zrušení nevolnictví.
1863 V r. 1863 vypuklo “Lednové povstání” proti Rusku.
1893 V r. 1893 byl ve Varšavě vytvořen Polský národní svaz.
D: 20. STOLETÍ
1914 V r. 1914 začala I. světová válka; většina jejích bitev proběhla na východní frontě (která se
později měla stát jižní částí polského území).
1918 V r. 1918 došlo během listopadu k vyhlášení nezávislosti Polska. Maršál Jozef Pilsudski se stal
vůdcem země. Mladý stát měl nestabilní hranice a proběhla řada válek a nepokojů se sousedními
zeměmi: bolševickou Ukrajinou, Německem, Litvou a Československem. Byl zde totiž všeobecný
trend vytvořit na historických a národních principech tak velké země, jak jen to bylo možné. V r. 1920
se odehrál “varšavský zázrak”- polská armáda zastavila postup bolševické armády do střední Evropy.
Polsko získalo rozsáhlá území na východě; později obsadilo Vilnius a s Československem si rozdělilo
rakouskou část Slezska.
1921 V r. 1921 byla vytvořena moderní polská ústava. Polsko se stalo republikou (do r. 1926), byla
zreformována národní banka, ve Slezsku se začalo s těžbou uhlí a byl postaven první polský přístav v
Gdyni. Přesto byla země nestabilní a o rok později byl ve Varšavě spáchán atentát na prvního
prezidenta Narutowicze. Aby zavedl pořádek, zorganizoval Jozef Pilsudski v r. 1926 puč.
1939 1. září 1939 nařídil Hitler bombardování Westerplatte v Gdaňsku a začala tak II. světová válka.
17. září napadl východní Polsko také Sovětský svaz; Polsko bylo během měsíce poraženo. K těmto
událostem došlo v důsledku paktu Molotov-Ribbentrop podepsaného 23. srpna - tento pakt zavazoval
k neútočení mezi Německem a Sovětským svazem.
1943 V r. 1943 vypuklo povstání ve varšavském ghettu. Byla to hrdinská akce židů uzavřených v
malém varšavském ghettu, která však neměla naději na úspěch. Následoval hromadný transport židů
do koncentrčních táborů v Treblince a v Osvětimi. Ze 450 tisíc lidí, kteří byli původně natěsnáni do
malého prostoru ghetta, přežilo pouhých 300 a ghetto se zcela proměnilo v rumiště.
1944 1. srpna 1944 vypuklo Varšavské povstání. Hlavní město bojovalo hrdinsky dva a půl měsíce,
poté bylo nuceno kapitulovat. Nacisté se pomstili ukrutným způsobem - srovnali prakticky celou
Varšavu se zemí.
1945 V r. 1945 bylo Polsko konečně osvobozeno ruskou Rudou armádou a vláda se vrátila z
londýnského exilu. Země se ale postupně ocitla pod ruskou nadvládou. Po Postupimské konferenci se
značně proměnily hranice Polska. Celá země se posunula o 300-500 km na západ. Původně polské
oblasti na východě byly začleněny do Sovětského svazu a jeich obyvatelé se museli přestěhovat do
původně německých měst na západě: do Vratislavi (Breslau), Gdaňsku (Danzig) a Štětína (Stettin).
1955 V r. 1955 byla podepsána Varšavská smlouva, aby se tak vytvořila protiváha vůči NATO.
Zahrnovala SSSR, východní Německo, Polsko, Československo, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko.
Albánie byla členem pouze krátce. Ve stejném roce byl dokončen obrovský Palác kultury – Stalinův
propagační dar Polsku.
1956 V r. 1956 došlo k masovým protisovětským nepokojům v Poznani. Vyšla najevo pravda o
Stalinových činech a začíná období socialistického revizionismu.
1967 V r. 1967 hráli v Paláci kultury ve Varšavě Rolling Stones.
1978 6. října 1978 byl krakovský biskup Karol Wojtyla zvolen papežem a přijal jméno Jan Pavel II. Stal
se prvním neitalským papežem od 15. stol. Hlavními tématy jeho pontifikátu bylo přinesení církve blíže
k lidem, apoštolské cesty a úcta k životu.
1980 V r. 1980 se nenápadná stávka, ke které došlo v Gdaňsku, rozšířila do celé země. Hnutí
odborové organizace Solidarita začalo v gdaňských docích. Toto hnutí mělo politické i ekonomické cíle
a téměř ihned zázračně zíkalo 10 miliónů členů. Jeho vůdcem byl mladý elektrikář Lech Walesa, který
později v r. 1983 obdržel Nobelovu cenu míru.
1981 13. prosince 1981 bylo komunistickým prezidentem generálem Wojciechem Jaruzelskim
vyhlášeno stanné právo. Byl zaveden zákaz vycházení a kontrolu nad zemí vykonávala armáda; v
Polsku začal silný represivní dohled nad veřejným a společenským životem. Komunističtí představitelé
později vysvětlovali, že to bylo nutné, protože Sovětský svaz mohl provést invazi do země - stejně jako
se to stalo v r. 1968 v Československu.
1989 V r. 1989 proběhla vyjednávání “u kulatého stolu” a komunistická strana byla přinucena svolit ke
konání svobodných voleb. Volby skončily drtivým vítězstvím nekomunistické strany Solidarita vedené
Lechem Walesou a Tadeuszem Mazowieckim. Všichni noví poslanci byli kandidáti Solidarity a
Mazowiecki se stal prvním nekomunistickým premiérem od konce II. světové války. O rok později byl
Lech Walesa zvolen prezidentem Polska,; vydržel však pouze jedno volební období a byl poražen
bývalým představitelem komunistické strany Aleksandrem Kwasniewskim. Dřívější komunisté se
znovu ustavili jako SLD (Sociální demokraté). Kwasniewski byl velmi populárním prezidentem a zůstal
ve své funkci maximální možnou dobu stanovenou ústavou. V listopadu 2006 byl nahrazen
pravostředým Lechem Kaczynskim.
1991 V r. 1991 byla rozpuštěna Varšavská smlouva a definitivně skončilo období studené války.
1998 V r. 1998 bylo Polsko přijato do NATO a začal tak proces začleňování do západních struktur.
2004 1. května 2004 se Polsko zároveň s devíti dalšími kandidátskými zeměmi stalo členem Evropské
unie. Je obtížné předvídat, co Polsku přinese evropská budoucnost. Ať už ale bude Evropa čímkoli,
Polsko v její historii vždy hrálo viditelnou (a často nezáviděníhodnou) roli. Většina obyvatel Evropy EU
podporuje; doufejme, že se tento ambiciózní projekt prokáže jako úspěšný a že bude pro svět
přínosem.
2005 2. dubna 2005 utrpělo Polsko (a vlastně celý svět) velkou ztrátu, když v Římě zemřel polský
papež Jan Pavel II. Na konci r. 2004 a před svou smrtí trpěl papež mnoha nemocemi, ale cítil se být
zavázán setrvat ve svém úřadě. Až do své smrti nadále zasahoval milióny lidí na celém světě;
oslovoval i ty, kdo nebyli věřícími katolíky – byl pro ně vzorem ve své živé lásce a víře. Svět dal najevo
svůj zármutek v posledních hodinách života tohoto pozoruhodného člověka; milióny lidí na celém
světě seděly u televizí a rádií, čekaly na nové zprávy a modlily se za něj. Jan Pavel II. byl natolik
výjimečný člověk, že nový papež Benedikt XVI. již zahájil proces, který by měl vést k jeho blahořečení.
2005 V říjnu 2005 porazil pravostředý politik Lech Kaczynski, dřívější starosta Varšavy, Donalda
Tuska, kandidáta liberálů, a stal se novým prezidentem Polska.