volby do akademického senátu pf a uk

Transkript

volby do akademického senátu pf a uk
4
Rozhovor
to baví, anebo si spíš myslíte, že je to
potřeba?
Kdyby mě to nebavilo, nedělala bych to, protože
mám zato, že to lze nahradit i jinou formou.
Nicméně si myslím, že je to důležitá věc, protože
právní vědomí společnosti se posouvá níž a níž,
a až se vytrácí. A já věřím, že právě moje profese může dost velkou měrou na právní vědomí
společnosti působit a vytvářet ho. A také to dělám
proto, že si myslím, že tahle profese by měla být
naprosto otevřená. Jsou samozřejmě informace,
které přenechám ráda tiskovým mluvčím, které
se týkají například konkrétního postupu v určité
kauze. Někdy se na mne pak novináři zlobí, že
jim k tomu nechci nic říct, ale já si myslím, že to
prostě není nutné.
Začínala jste v Havlíčkově Brodě a postupně
jste vystoupala po kariérním žebříčku do Brna.
Jako nejvyšší státní zástupkyně přicházíte
chtě nechtě do styku s tlaky politiků, s jejich
názory na Vaši práci. Přišly tyhle tlaky během
Vašeho kariérního růstu postupně, nebo se
objevovaly najednou až když jste se stala
Nejvyšší státní zástupkyní?
Já si myslím, že tohle souvisí spíš s médii, než s
mojí funkcí. Problematika trestního řízení a trestních kauz nebyla nikdy tolik propíraná, jako je
v posledních řekněme pěti – deseti letech. Dřív
byla v novinách černá kronika, kam se umístilo několik trestních věci. Dnes, když otevřete
noviny nebo si zapnete zprávy, někdy až dvě
třetiny se věnují trestním kauzám. A dalším
důvodem je tok informací, který je dnes strašně
rychlý. Internetové deníky poskytují veliký prostor trestním kauzám a hlavně úvahám o nich.
Takže proti době, kdy já jsem byla na okrese,
proběhla obrovská změna.
„ Nejvíc nesnáším s prominutím lemply,
kteří prosedí čas v práci jen proto, aby
tam byli, a pak vedou dalekosáhlé rozvahy o tom, jak nestíhají“
Pro politiky je trestní oblast dost vděčné téma,
takže i oni v rámci médií rozvíjejí své úvahy o
rozhodování kauz. Ale to dělají proto, že doba je
taková, že lidé o trestních kauzách chtějí slyšet.
Bohužel, neprávníkům se zdá, že trestní řízení
je to nejjednodušší, co v právu je. Zpravidla
dostanou z médií informaci o tom, co se stalo,
a bez podrobné znalosti věci mají zato, že vědí,
co je správné a spravedlivé. Když například
noviny napíšou, že někdo ukradl pět milionů,
tak veřejnost si řekne, že by měl dostat tři roky.
Jenže základem vždy je, jaké máte důkazy a
JUDr. Renáta Vesecká
Jako státní zástupkyně působila více než
dvacet let, začínala v roce 1984 jako soudní
čekatelka na okresní prokuratuře v Havlíčkově
Brodě. Specializovala se na případy násilné kriminality. Z mediálně známých kauz
se zabývala například případem manželů
Stodolových. Obžalobu zastupovala také
v případě rasově motivované vraždy Roma
Oty Absolona. Odmítla nabídku stát se policejní prezidentkou. Když jí o rok později,
v roce 2006, bylo nabídnuto místo nejvyšší
státní zástupkyně, přijala ho. Průběžně si
prohlubuje vzdělání, v roce 2005 například
získala certifikát ministerstva spravedlnosti USA „Výslechové metody“. Je členem
vědecké rady právnické fakulty Masarykovi
univerzity v Brně.
jak je vyhodnotíte. Což ale veřejnost nevidí, a
bohužel podobně postupují dnes i politici, kteří
se tak přizpůsobují tomu, jak veřejnost tuhle
problematiku vnímá.
Je něco, co Vám komplikuje práci, leze Vám
krkem, co Vás rozčiluje?
Jsem narozena ve znamení Berana, a docela
se v jeho standardních vlastnostech nacházím.
Protože jsem hodně náročná na sebe, ale na
druhou stranu všechno, co chci od sebe, chci
také od ostatních. Což chápu, že nemusí být
každému příjemné. Ale mne naopak rozčiluje,
že někdo například nechce jít do věcí se stejným
nasazením, nenadchne se pro něco tak, jako
já. Proto se snažím obklopovat lidmi, s nimiž
mám stejné vnímání a cítění těchto věcí. Nejvíc
nesnáším s prominutím lemply, kteří prosedí čas
v práci jen proto, aby tam byli, a pak vedou dalekosáhlé rozvahy o tom, jak nestíhají. Pak mně
ještě vadí neodbornost. Což souvisí s tím, o čem
jsem hovořila teď. Je jasné, že každý nemůže
vědět všechno. Ale spíš mi vadí, když někdo si
je vědom toho, že o dané problematice mnoho
neví, ale udělá si povrchní názor tak, jak bych
to odpustila laikovi, ale ne profesionálovi. Bez
nastudování, bez toho, aby šel do hloubky, pak
takový člověk naprosto povrchně rozhodne.
Co komplikuje práci státním zástupcům, co
by šlo vylepšit, například ve srovnání se
zahraničím?
Základ činnosti státního zastupitelství je trestní
řízení. Ale, a to se příliš neví, státnímu zastupitelství náleží ještě mnohé další kompetence. Některé z nich jsou dle mého názoru až
zbytečné, a ta práce by klidně mohla příslušet
jiným orgánům. Proto mojí snahou v rámci mé
funkce je a bude docílit odbourání některých
agend. Jen namátkou, příkladem činnosti, kterou
by neměl vykonávat státní zástupce, protože je
to poměrně drahá síla, je dozor v místech, kde
se vykonává trest odnětí svobody nebo vazba.
Tam by dle mého měl hlavně působit kontrolní
orgán vězeňské služby, a pak třeba i ombudsman. Nebo by zde státního zástupce mohl nahradit například vyšší soudní úředník. Jedná se
o fádní úkony, kontrolu dokumentů, a pro tuhle
činnost je, jak říkám, tak drahé síly jako je státní
zástupce, škoda.
V dnešní době jsou kritizovány počty soudců
v ČR na jednoho obyvatele. Jak je to vlastně
s počty státních zástupců?
Dnes je státních zástupců celkem 1272 a na
počet obyvatel i s ohledem na agendu je to
oproti soudcům přiměřené číslo. Teprve v tomto
roce dojde k obsazení všech tabulkových míst.
Do budoucna bude tedy i uplatnění pro studenty
poněkud těžší. Ráda bych ale zdůraznila, že
tyhle přicházející čekatele, kteří se po zkouškách
stávají státními zástupci, velice vítám, protože
naprostá většina z nich je velmi kvalitních. Mají
ohromný elán, chuť do práce a skutečně dobrou znalost práva. Jen výjimečně se stane, že
čekatel se neosvědčí a pro práci státního zástupce se nehodí, má například mylné představy
o práci státního zástupce a podobně.
Za rozhovor děkuje Lucie Vinčálková, PF UK.
Justiční vražda Milady Horákové před soudem
Prvního listopadu vynesl Městský soud v Praze rozsudek v případu bývalé dělnické prokurátorky
Ludmily Brožové-Polednové. Ta v roce 1950 vystupovala jako jeden z pěti prokurátorů v zinscenovaném
monstrprocesu s Miladou Horákovou a spol., kterou de facto poslala na smrt. Milada Horáková byla jedinou
ženou, která byla z politických důvodů odsouzena komunistickými představiteli k nejvyššímu trestu.
Dnes, po sedmapadesáti letech byla L. Polednová uznána vinou za trestný čin vraždy ve spolupachatelství,
neboť i tehdy, v roce 1950, postupovala v rozporu s platnými právními předpisy. L. Polednová byla odsouzena
k trestu odnětí svobody v době trvání osm let ve věznici s dozorem. Vzhledem k okolnostem případu,
jako je zejména doba, kdy byl čin spáchán, je trest ukládán pod dolní hranicí trestní sazby. Nicméně, jak
uvedl předseda Městského soudu, je trest vzhledem ke zdravotnímu stavu a věku bývalé prokurátorky
nevykonatelný. Jde tedy zejména o jakési morální odsouzení.
Na Miladu Horákovou i řadu dalších
zinscenovaných procesů padesátých let,
v nichž i on sám vystupoval jako obžalovaný,
dodnes vzpomíná bývalý politický vězeň
Josef Lesák, který byl poslaneckým i
stranickým kolegou Milady Horákové. Je
spoluzakladatelem Klubu Milady Horákové i
památníku na pražském Vyšehradě a dnes
již také posledním žijícím poslancem Čs.
národního shromáždění z let 1946 – 1948.
V procesu s Miladou Horákovou a spol., a
to právě v prvém tzv. pilotním procesu, bylo
odsouzeno celkem třináct osob. Z jakého
důvodu byl právě v něm udělen ženě Miladě Horákové – trest absolutní? Jakou
roli v celém procesu hrál fakt, že odsouzena
měla být žena?
Každý totalitní režim, z těch posledních i Hitlerův
Rozhovor
že k řešení dojde. Ovšem objevují se další problémy, takže máme co dělat pořád. V některých
časopisech se problémy zdravotnického práva
řešily a řeší, ovšem stále se pro laickou veřejnost
prezentují především jako práva pacientů. Ale
práva pacientů ve vztahu k lékaři nebo ke státu
jsou jenom jedna část velmi rozsáhlé materie.
Problematika zdravotnického práva nemůže
být takto zužována. Daleko problematičtější je
vztah stát – lékař, stát – pacient, úkoly lékaře
a úkoly státu ve vztahu k lékaři. Nehledě k
tomu, že některá ustanovení mezinárodních
úmluv, naší Ústavy a v LZPS, nejsou vykládána
jednoznačně. Některé věci, jako např. právo na
plánování rodiny tam zcela chybí. To je velmi zajímavé, protože již od samého počátku tady byly
snahy, aby i toto se dostalo do LZPS, což se
dosud nepodařilo. Takže zůstává velmi mnoho
problému, které bude potřeba řešit. Sám návrh
zákona o zdravotní péči ještě potřebuje spoustu
diskuse a mnoho doplnění. My ale počítáme s
tím, že v letním semestru, který sice bude navazovat na to, co učíme v semestru zimním, tak
jako každý rok, bude ještě speciální seminář ve
7
Jste nějakým způsobem zapojeni do příprav
a připomínkování nové reformy zdravotnictví?
Ano, jistě.
těch lidí, kteří v Centru pracujeme, můžu ty práce
vést. Takže jsme už požádali, aby nám byli na
vedení prací schváleni další pracovníci. To je věcí
vědecké rady, zda to schválí nebo ne, protože to
mohou být pouze lidé, kteří mohou zkoušet při
státnicích. Zatím máme dvě diplomové práce,
ale některá témata zdravotnictví, jako např. euthanasie, což je velmi oblíbené téma studentů,
stále ještě běží pod hlavičkou katedry trestního
práva.
V současné době si mohou studenti zapsat
výběrový předmět zdravotnické právo, které
je vyučováno už pod Centrem. Plánujete
výuku dalších specializovaných předmětů?
Neplánujeme, ale nejspíš rozšíříme témata.
Zatím toho máme tolik, že nevíme kam dřív.
Studentů jsme chtěli nejvýše 80, ale přihlásilo se
jich ještě více.
S tím také souvisí postgraduální studium
– Ph.D. Také je možné být doktorandem pod
Centrem?
Ne pod Centrem, pod některou jinou katedrou.
Např. JUDr. Šustek studuje otázky náhrady
škody pod katedrou občanského práva. Dále
také nelze psát pod Centrem rigorózní práci.
Doufám ale, že se k tomu dostaneme.
Je možné pod Centrem zdravotnického práva psát diplomovou práci?
Ano, to možné je. Máme ale problém, jak to
bude s vedením těch prací, protože jediná já, z
Velice Vám děkuji za odpovědi.
Daniela Ratajová, 4. ročník PF UK.
spolupráci s 3. lékařskou fakultou, kde se budou probírat konkrétní případy a budou diskuse
formou kulatého stolu. Takže doufám, že se to
osvědčí. Kdykoli jsme totiž dělali takové diskuse,
byl o ně velký zájem.
Jak je důležité míti svého Filipa
Lehkovážná komedie po vážné lidi
Jak napovídá podtitulek, je to komedie. Komedie
silně ovlivněná politickou situací na Právnické
fakultě Univerzity Palackého. Poté, co rektor univerzity odmítl jmenovat na post děkana Právnické
fakulty UP Mgr. Iva Benedu, uskutečnila se
dne 13. listopadu 2007 za přítomnosti široké
veřejnosti prezentace volebních programů
nově vybraných uchazečů o funkci děkana. Už
samotný začátek představení napověděl, že se
publikum tentokrát nudit nebude. Během úvodních minut moderátor a exděkan, JUDr. Mag. Iur.
Michal Malacka, Ph.D., představil jednotlivé kandidáty a vymezil jim čtvrthodinu pro prezentaci
volebních myšlenek. Čas jim přitom odměřoval
kuchyňskou minutkou… Zároveň při svém entrée omluvil i nepřítomnost jednoho z adeptů
na pozici děkana, nepřítomnost JUDr. Lukáše
Michny, Ph.D., LL.M.
Nejprve se slova chopila doc. Naděžda
Šišková, Ph.D. Ta všem přítomným na začátku
připomněla, že v čele fakulty v současné době
stojí „pouze učitel“. Nutno podotknout, že oním
„pouze učitelem“ je dosavadní proděkan pro
studijní a pedagogické záležitosti JUDr. Michal
Bartoň, Ph.D. Po neadekvátním vstupu paní
docentka rozjela svou prezentaci. Ze zhruba
dvaceti pěti slidů, zvolila pro svou prezentaci jistě
ty nejhodnotnější. Přesto si na závěr vyžádala
možnost navýšení časového limitu o další dvě
minuty se zdůvodněním, že se přeci nedostavil
poslední z kandidátů na děkana - JUDr. Lukáš
Michna, Ph.D., LL.M.
Poněkud jiný rozměr získalo odpolední setkání
po příchodu prof. Milany Hrušákové, CSc. Ta v
úvodu své prezentace všechny oficiálně přivítala
a zdůraznila, že celý volební program poskytla
k seznámení všem akademickým pracovníkům
již dříve, a proto nyní nastíní pouze vizi svého
programu a desatero směřující k jeho naplnění.
Oproti první kandidátce bylo pro člověka jaksi
snazší uvěřit, že vše, co říká, též splní. Jistě,
v některých bodech - jako je například získání
akreditace doktorského studijního programu a
rigorózního řízení - se všichni kandidáti shodli,
leč jediná prof. Milana Hrušáková, CSc. vystihla,
co je pro fakultu v současné době nejdůležitější.
Slíbila uklidnit zjitřenou situaci na fakultě,
protože zájmy fakulty vyžadují, aby všichni táhli
za jeden provaz. A aby potvrdila, že vše, co říká,
myslí opravdu vážně, představila i svůj realizační
tým, čímž do éteru vnesla i otázku, jak je důležité
míti svého Filipa. Do pozice proděkana by pod
jejím vedením usedli JUDr. FILIP Melzer, Ph.D.,
LL.M., JUDr. FILIP Ščerba, Ph.D., JUDr. Ing.
FILIP Dientsbier, Ph.D., Doc. PhDr. Vlastimil
FIALA, CSc. a JUDr. Renata Šínová, Ph.D.
Možnost prezentovat své myšlenky získal i poslední uchazeč o post děkana - JUDr. Petr Langer, Ph.D. Tento mladý muž měl ve srovnání s
ostatními kandidáty těžší výchozí pozici. Vzhledem k tomu, že na fakultě nepůsobí a nevidí
tedy ani do jejích vnitřních záležitostí, pokusil se
alespoň částečně představit sebe a svůj volební
program. Zvláštní důraz při své prezentaci kladl
na rozvíjení spolupráce se zahraničím. Sám totiž
působil na Právnické fakultě v Regensburgu či
na Bavorském státním ministerstvu spravedlnosti v Mnichově.
Po vyčerpávajícím úvodu následovala diskuse,
v níž každý mohl položit dotaz v maximálním
časovém rozpětí tří minut. Za opravdu vydařený
kousek lze nepochybně považovat výstup Mgr.
Petra Dostalíka, Ph.D., odborného asistenta
Katedry teorie práva a právních dějin, kterého v
jednotlivých prezentacích zaskočil pojem modernizace. Z jeho úst tedy zazněl dotaz, zda si
ho jako pedagoga římského práva ponechají
alespoň do konce roku. Prof. Milana Hrušáková,
CSc. mu při této příležitosti přislíbila možnost obývat kancelář i nadále. Posléze se k jejímu tvrzení
připojil i JUDr. Petr Langer, Ph.D., nicméně též
poznamenal, že na univerzitě v Německu se
římské právo neučí ani jako volitelný předmět.
Znamená to tedy, že se vítězný kandidát voleb
na funkci děkana rozejde se svým programem
a nepodnikne kroky k modernizaci studijního
programu, který by nepochybně znamenal i
přehodnocení rozsahu a zejména zaměření
výuky historickoprávních předmětů a předmětů
společenskovědního základu? Nebo své sliby
splní a nyní nám jen maže med kolem pusy, aby
uklidnil rozjitřenou situaci na fakultě?
Celé odpoledne se neslo poměrně v přátelském
duchu, a tak doufejme, že se i volba děkana,
která se uskuteční v Rotundě Právnické fakulty
UP odehraje v podobně rozverné atmosféře a
Právnická fakulta UP se po všech peripetiích
konečně dočká svého Filipa.
Michaela Jehličková
Studentka 1. ročníku navazujícího magisterského oboru Mediální studia, UP.
12
Naše fakulty
VOLBY DO AKADEMICKÉHO SENÁTU PF A UK
Kostky jsou vrženy! A my už, konečně, známe své zástupce, kteří budou reprezentovat naše zájmy
v akademickém senátu PF a senátu UK.
Letošní zápolení studentské části kandidátů získat vytoužený triumf vyvrcholilo předvolební kampaní,
kterou zaznamenal snad každý z nás. Někteří vsadili na své jméno, někteří na více či méně reálně
vyplnitelné předvolební sliby a někteří se nás snažili alespoň pobavit důmyslnými legráckami. Ať již se
nám předvolební taktika našich kolegů líbila či ne, měli jsem možnost – jít volit!
Ti z nás, kteří svého aktivního volebního práva
využili a účastnili se voleb, konaných mezi 20. –
21. listopadem 2007, s nadějí očekávali, že místo
senátora/ky obsadí právě námi zakroužkovaný
kandidát. Vítěze už známe a nyní jen zbývá
doufat, že noví senátoři si zachovají svou tvář
a jejich post jim umožní uskutečnit změny, které
očekáváme.
Nabízíme zde přehled zvolených zástupců
do AS PF a AS UK
Za první ročník byli do AS PF zvoleni Barbora
Černá a Matěj Petrásek. Jejich náhradníky se
stávají: Miroslav Dvořák, Tomáš Koukal, Veronika Mašlejová a Marianna Galusová.
Vakobobří druhý ročník budou v AS PF reprezentovat Jan Švarc a Miroslav Makajev. Jan
Vančura a Kateřina Večerková byli ustanoveni
jejich náhradníky.
Ve třetím ročníku se strhl opravdový boj, ze
kterého vyšli vítězně Pavel Pražák a Anna
Čížkovská. Náhradníky se stali: Michal Pohl,
Jana Krautwurmová, Helena Kofránková a Martin Netík.
Ve čtvrtém ročníku obhájili svůj mandát
oba senátoři: Hana Vítová a Miroslav Huml.
Ostatní kandidáti čtvrtého ročníku, nezískali
požadovanou polovinu počtu odevzdaných hlasů
v pořadí pro posledního kandidáta a nestávají se
tudíž náhradníky.
Studenty pátého ročníku budou zastupovat
Lukáš Bohuslav a Lukáš Bayer. Jan Horník a
Petra Humlíčková jsou určeni jejich náhradníky.
Do AS UK za studentskou kurii byli zvoleni
Jiří Vojkovský a Martin Svatoš. Jejich náhradníky
byli určeni Miroslav Huml, Zdeněk Hejhal, Martin
Kopecký a Michal Pohl.
Rovněž akademičtí pracovníci měli možnost
zvolit své zástupce do AS PF a AS UK. Učitelé do
AS PF volili celkem jedenáct senátorů z dvaceti
jedna přihlášených kandidátů.
Do AS PF byli zvoleni:
JUDr. Ing. Josef Staša, CSc. (katedra správního
práva a správní vědy), JUDr. Rudolf Vokoun, CSc.
(katedra trestního práva), JUDr. Michal Sobotka,
Ph.D. (katedra práva životního prostředí), JUDr.
Dita Melicharová, Ph.D. (katedra občanského
práva), JUDr. Petr Čech, LL.M. (katedra obchodního práva), JUDr. Karel Beran, Ph.D. (katedra
teorie práva a právních učení), JUDr. Radovan
Suchánek, Ph.D. (katedra ústavního práva),
JUDr. Mgr. Jan Wintr, Ph.D. (katedra teorie
práva a právních učení), JUDr. Ondřej Frinta
(katedra občanského práva), JUDr. David Falada (katedra právních dějin), JUDr. PhDr. Pavel
Maršálek, PhD. (katedra teorie práva a právních
učení).
Jejich náhradníky se stávají:
JUDr. Petr Šustek (katedra občanského práva), JUDr. PhDr. Marek Antoš (katedra ústavního práva),
JUDr. Ivana Millerová, Dr. (katedra správního práva a správní vědy), PhDr. Martin Starý (katedra
jazyků), Doc. JUDr. Jiří Jelínek, CSc. (katedra trestního práva), JUDr. PhDr. David Elischer (katedra
občanského práva), JUDr. Jan Kudrna, Ph.D. (katedra ústavního práva), Doc. JUDr. Alena Macková,
Ph.D.(katedra občanského práva).
Do AS UK byli zvoleni: JUDr. Ing. Josef Staša, CSc. (katedra správního práva a správní vědy) a
PhDr. Marta Chromá, Ph.D. (katedra jazyků).
Náhradníkem se stal JUDr. Petr Šustek (katedra občanského práva).
Do akademického senátu PF bylo ve studentské kurii odevzdáno 989 platných hlasovacích lístků,
což odpovídá celofakultní volební účasti ve studentské kurii 21,6 % oprávněných voličů (úhrnem
hlasů), při počtu 4585 oprávněných voličů. Za tříkolového volebního systému v roce 2004 činila volební účast 9,1 % (1. kolo), 3,9 % (2. kolo), 10,4 % (3. kolo).
ročník
počet
oprávněných
voličů
počet odevzdaných
platných
hlasovacích lístků
ročníková
volební
účast (%)
počet odevzdaných
hlasů
kandidát na
1. místě,
obdržené platné
hlasy
kandidát na
2. místě,
obdržené
platné hlasy
1.
694
185
26,7
335
Černá Barbora
62 hl., t.j. 18,5%
Petrásek Matěj
58 hl., t.j. 17,3%
2.
659
231
35,0
397
Švarc Jan
120 hl., t.j. 30,2%
Makajev Miroslav
106 hl., t.j. 26,7%
3.
833
252
30,3
437
Pražák Pavel
118 hl., t.tj. 27,0%
Čížkovská Anna
49 hl., t.j. 11,2%
4.
771
159
20,6
249
Vítová Hana
150 hl., t.j. 60,2%
Huml Miroslav
50 hl., t.j. 20,1%
5.
+ doktoranti
1628
162
10,0
215
Bohuslav Lukáš
50 hl., t.j. 23,3%
Bayer Lukáš
44 hl., t.j. 20,5%
Studenti do AS UK odevzdali celkem 899 platných hlasovacích lístků (úhrnem 1391 hlasů). Volební
účast dosáhla 19,6% z 4585 oprávněných voličů.Volební účast ve volbách r. 2004 zde činila 10,4
%.
pořadí zvolení
zvolený
kandidát
počet obdržených
hlasů
podíl na celkovém
počtu odevzdaných hlasů (%)
1.
Vojkovský Jiří
361
26,0
2.
Svatoš Martin
244
17,5
Nezvolení kandidáti:
pořadí zvolení
nezvolený kandidát
počet obdržených hlasů
status
3.
Huml Miroslav
178
náhradník
4.
Hejhal Zdeněk
139
náhradník
5.
Kopecký Martin
137
náhradník
6.
Pohl Michal
113
náhradník
7.
Brezina Peter
79
není náhradníkem
8.
Dvořák Miroslav
62
není náhradníkem
9.
Šebo Eduard
45
není náhradníkem
10.
Houfek Ivan
33
není náhradníkem
Do S PF v kurii akademických pracovníků bylo odevzdáno 89 platných hlasovacích lístků, (úhrnem
730 hlasů). To odpovídá 50 % volební účasti při počtu 178 oprávněných voličů. V roce 2004 dosahovala volební účast 59, 2%.
16
Naše fakulty
STEP by step
Dovolte mi, abych Vám jménem ELSA Praha
představila program studentských stáží- STEP neboli Student´s Trainee Exchange Programme,
který je součástí historie sdružení ELSA od
samého počátku. Od první nabídky stáží už uplynula spousta let, ale to hlavní zůstává stále
stejné. STEP přispívá ke vzdělávání mladých
právníku, umožňuje studentům práv a mladým
právníkům získat cenné pracovní zkušenosti a
stejně tak i možnost poznat kulturu a právní řád
cizí země a zlepšit své jazykové znalosti. Stáže
probíhají po celý rok a trvají v délce 2 týdnů až
18 měsíců, nejčastěji v advokátních kancelářích,
bankách, státní správě a podobně, vždy však
souvisí s oblastí práva. Díky mezinárodnímu
rozměru ELSA se stáže uskutečňují nejen ve 35
zemích v Evropě, ale díky přidruženým or-
ganizacím i v Asii, Austrálii a USA. Stáže jsou
zajišťovány lokálními skupinami ELSA nebo
přidružených organizací a každý rok se takovýchto stáží uskuteční něco okolo 400. Takže i
když vyrazíte do úplně cizí země, nemusíte se
ničeho obávat, tým stepařů v dané zemi se o
vás postará. Ještě před vašim odjezdem Vám
v případě zájmu pomůžou zajistit ubytování a
podobné potřebné věci, po příjezdu Vás vyzvednou na letišti a i během pobytu se starají o vaše
kulturní vyžití. Abyste se mohli do programu zapojit, musíte splňovat jen následující: být členem
ELSA a být mladší 30-ti let.
Takže pokud uvažujete o pracovní zkušenosti
v zahraničí, neváhejte kontaktovat Vicepresidenty pro STEP na Vaší fakultě. Vyplnit přihlášku je
opravdu jednoduché a pak stačí počkat a třeba
zrovna vy můžete vycestovat do Holandska, Rakouska, nebo třeba na Maltu.
Vaši stepaři jsou tady pro Vás, pokud chcete
vědět více, navštivte nás v kancelářích ELSA
nebo nás neváhejte kontaktovat: Brno (tutko@
elsa.cz), Olomouc ([email protected]), Plzeň
([email protected]), Praha ([email protected]).
Kateřina Bukovská
ZákonyAKomentáře.cz,
aneb studentská právnická Wikipedie
Milí čtenáři,
představuji vám další z velkých akademických projektů, na kterém spolupracuje studentský spolek ELSA Praha. Snad každý z nás již
někdy při studiu šedivých paragrafů k bližšímu
pochopení některého z nich potřeboval sáhnout po komentáři či jiném dokumentu, jež lépe
osvětluje jeho smysl a dopad, protože samotný
proces narození zákona, včetně tisíce dalších
úprav, je až tak krkolomný, že vyloučit následné
nepřesnosti, nedostatky a víceznačnost mnohých ustanovení lze jen stěží. Tím hůře, že má-li
s výkladem paragrafu bez doprovodu komentáře
či jiné nápomocné publikace problém student
práv, ostatní neprávní veřejnost o to znatelněji.
Komentáře k zákonům tedy neustále potřebuje
větší a větší procento populace, ovšem problém
tkví v jejich ceně, kterou si opravdu nemůže dovolit každý, obzvláště dochází-li k novelizacím, a
rovněž v jejich četnosti a pluralitě názorů, mnohdy co komentář, to jiné stanovisko, nehledě
na občasné „odfláknutí“ této práce prostým
přehozením slovosledu s doplněním několika
nedůležitých prázdných vět.
O co se jedná?
Projekt ZákonyAKomentáře.cz si po vzoru Wikipedie – otevřené encyklopedie, jež neustále
roste a mohutní – klade za cíl, postupně vytvořit
studentskou akademickou verzi komentáře
k zákonům a dalším předpisům, včetně veškeré
relevantní judikatury a dalších praktických
dodatků ke všem paragrafům a po redigování
týmem spolupracujících právníků ji předložit
široké právní i neprávní veřejnosti ve formě webových stránek, případně volně distribuovatelných výtisků. Nejdříve připravujeme komentář
k občanskému zákoníku, který je zapotřebí
nejširší veřejnosti.
K čemu to může být dobré?
Vám všem se tak otevírá jedinečná příležitost
podílet se již během studia na odborné publikační
činnosti a zablýsknout se v projektu, který
následně své výsledky přinese a především
bude všude opravdu viditelný. Následně plánujeme ze zmíněných webových stránek vytvořit
plnohodnotné právní médium, na kterém bude
kdokoli moci získat aktuální verze právních
předpisů, vzory smluv, právnický slovník, atd. Je
na každém z vás, zdali se projektu zúčastníte již
od začátku, později nebo pouze využijete jeho
plodů, až spatří světlo světa, nicméně z hlediska
individuálního přínosu vám tak přispěje nejen
k dobrému pocitu či osobní hrdosti z vykonané
práce, která svůj ohlas přinese, ovšem zajisté i ke krásné řádce v životopisu, jež se při
přijímacím pohovoru do zaměstnání může ozvat
v pravý čas.
Zvládneme to?
Je pochopitelné, že v první chvíli máte obavu,
zdali vůbec můžete být schopní samostatně
vypracovat výklad určitého paragrafu, když
toto většinou bývá výsledkem týmu letitých
právních odborníků na vrcholu své kariéry. Projekt ZákonyAKomentáře.cz je však od samého
počátku studentskou akademickou aktivitou,
která samozřejmě bude vždy jako taková prezentována, ovšem v době, kdy zmíněné komentáře
právních odborníků již existují a jejich zdravé
jádro vám tak slouží jako vděčné prameny, v
době, kdy používáme automatizované právní
systémy, které v mžiku poskytnou související
judikaturu a zákony v nejaktuálnější podobě
včetně předchozích úprav, je tato práce toliko
otázkou vašeho zájmu a času, přičemž svou
náročností nepřevyšuje běžné úkoly, které mnozí
z vás řeší denně při studentské praxi v advokátní
kanceláři.
Jak to tedy bude dál probíhat?
Zmíněný projekt se v tuto chvíli nachází ve fázi
příprav webových stránek, oslovování potencionálních spolupracujících právníků pro redigování studentských prací a dalších přípravných
činností. Důvodem, proč jej prezentujeme právě
nyní v tomto vydání časopisu PrímaLEX, je
seznámit s tímto projektem co největší počet
studentů, kteří by se na této činnosti rádi podíleli i obecné informování fakultní veřejností o
připravovaném akademickém projektu, který má
ambice stát se „právnickou Wikipedií“.
Pro všechny, které projekt ZákonyAKomentáře.
cz oslovil, slouží emailová adresa info�zakonyakomentare.cz, kam můžete psát, pokud máte
zájem se na projektu podílet či vás napadají
jakékoli jiné dotazy, připomínky, návrhy. Na
všechny podněty budeme co nejdříve reagovat
a průběžně vás informovat o dalším postupu a
nadcházejících činnostech.
Vojtěch Obr
www.zakonyakomentare.cz
Domov
prodej zakázán.
Koenzym q10
Snižuje pocit únavy, zvyšuje odolnost proti
stresu. Potravou (především mořskými produkty)
dostáváme denně přibližně 3 - 10 mg Q10. V lidském těle se tato látka v malém množství vytváří
samovolně. U koenzymu Q10 je třeba pamatovat
na to, že užívání, má-li mít skutečný účinek, musí
být dlouhodobé a pokud možno pravidelné. Za
optimální odborníci považují 30 mg Q10 v jedné
kapsli. 30 mg 1x denně se považuje za vstupní
účinnou dávku při většině důvodů podání.
spíše než pod číselným, např. vitamin B2 – riboflavin, vitamin B3 – niacin, vitamin B5 – kyselina
pantothenová, vitamin B9 – kyselina listová, vitamin B15 – kyselina pangamová. Důležitý pro
zdravé srdce, metabolismus tuků a sacharidů,
podporuje správnou činnost jater, působí na nervový systém a dobrou paměť.
Ginkgo biloba – jinan dvoulaločný
V listech této zřejmě nejstarší rostliny na světě
je obsaženo velké množství flavonoidů, terpenů,
organických kyselin a dalších látek, jejichž
strukturu nedokáže přesně určit ani moderní
Ženšen
Ženšen je znám jako exotická bylina původem
z Číny. Tvar kořene totiž připomíná lidské tělo.
Prvotřídní surovina čínského ženšenu je drahá,
proto se na trhu objevují náhražky - ženšen korejský je údajně silnější, ženšen americký postrádá
některé vlastnosti orientálních druhů a ženšen
sibiřský, ačkoli nejde o pravý ženšen, má podobné vlastnosti jako ženšeny asijské.
V oficiální lékařské literatuře je ženšen
doporučován jako prostředek k posílení organismu a v prevenci stresu. Působí stimulačně a
relaxačně na centrální nervový systém. Působí
podobně jako adrenalin - podporuje srdeční
činnost, zlepšuje střevní peristaltiku, snižuje
hladinu krevního cukru a pomáhá organismu
mobilizovat energii k zvládnutí fyzicky i psychicky náročných situací, krátkodobě zlepšuje
koncentraci, posiluje životní sílu a vitalitu. Vhodný je také při nervovém vyčerpání a hormonální
nevyrovnanosti. Je vynikající při odstraňování
únavy, zlepšuje činnost mozku a jeho funkce. Při
užívání ženšenu je dobré vědět, že se má užívat
pouze v chladném počasí (opatrně v létě).
Guarana
věda. Jisté je, že komplex těchto látek, které se
odborně nazývají „ginkgolides“ není obsažen v
žádné jiné rostlině. Základním účinkem extraktu
z listů je rozšiřování kapilár v periferním cévním
řečišti a zlepšení průtokových vlastností krve a
dále antioxidační účinky. Díky tomu se zlepšuje
zásobování všech částí těla kyslíkem a živinami
- zejména glukózou. Výsledkem je zvýšení koncentrace a celkové mentální svěžesti. Efekt Ginkgo biloba v mozku je obdobný efektu kofeinu,
s rozdílem, že Ginkgo je díky svým antioxidačním
vlastnostem schopno zachytávat volné radikály.
Účinek je také podstatně delší, trvalejší a na rozdíl od kofeinu chybí následné stavy únavy.
AVS přístroje
Přístroj vzhledem podobný walkmanu, který
umí vyřešit problémy jako migrénu, únavu,
deprese, stres, ale také dokáže zvýšit kapacitu
paměti. Toto zařízení, nejznámější pod názvem
psychowalkman, v sobě ukrývá audiovizuální
stimulační technologii (AVS). Jeho součástí
jsou též speciální brýle, na jejichž vnitřní straně
19
je několik diod. Při vývoji AVS přístrojů byly
uděleny dvě Nobelovy ceny.
Mozek vytváří velmi slabé elektrické signály.
Zaznamenat je dokáže lékaři používaný EEG
(elektroencefalograf). Frekvence těchto signálů
se mění v závislosti na tom, zda bdíme, spíme,
jsme uvolněni, či pracuje naše fantazie apod.
Náš mozek je však schopen tyto frekvence
přizpůsobovat vnějšímu okolí, vnějším podnětům.
Proto dokážeme usnout (tzn. uvolnit se) ve vlaku
při pravidelném klepotu kol po kolejích, a proto
se často probudíme, když vlak zastaví. Přesně
této schopnosti našich nervových center AVS
využívá.
Po nasazení sluchátek, brýlí a zapnutí přístroje
se rozezní zvukové signály a s nimi synchronně
blikají diody umístěné na brýlích. Každý přístroj
je naprogramován několika základními typy
programů pro uvolnění, relaxaci, soustředění,
zdokonalení paměti, tělesnou regeneraci aj.
Různé programy mají rozlišnou dobu trvání.
Nejkratší zabere několik minut, nejdelší vyplní
celou hodinu. Po celou dobu ležíte, do uší zní
melodie a další smysl stimulují světelné impulsy. Účinek může být do určité míry individuální,
ale jelikož je založen na fyziologickém procesu
a reakcích, dostaví se s naprostou jistotou u
každého člověka.
Nevýhodou těchto přístrojů je prozatím jejich
cena, která se pohybuje okolo několika tisíc.
Velké procento z této částky tvoří náklady
výrobců na nákup technologie, která je patentovaná v USA (NASA). Nákladná je také propagace tohoto přístroje, neboť není příliš znám, a je
tak třeba vždy vysvětlovat jeho fungování.
AVS přístroje sledují stejný cíl jako užívání všech
výše popsaných prostředků. Potenciál těchto
prostředků využívají studenti, manažeři i sportovci, jejichž práce je plná situací náročných
na soustředění a kteří chtějí optimalizovat a
zlepšovat svůj výkon i paměť. Jak už bylo ale
napsáno výše, vše má svoji hranici.
DP
Guarana obsahuje dvojnásobné množství ko-
feinu v porovnání s kávou. Jsou v ní navíc
obsaženy doprovodné látky, které uvolňují kofein i další stimulující látky postupně po dobu
šesti až devíti hodin. Je dobré smíchat guaranu
s citrónem. Ten totiž zlepšuje její účinky.
B-Complex
Samotný pojem B-komplex je souhrnné označení
pro vitaminy skupiny B. Jejich úkolem je správná
funkce metabolismu buněk. Některé vitamíny
jsou známější pod svým slovním označením
Advokátní kancelář Perthen, Perthenová, Švadlena a partneři
se sídlem v Hradci Králové a pobočkami v Praze, Kolíně, Rychnově nad
Kněžnou a Vysokém Mýtě, přijme z důvodu trvalého nárůstu svojí činnosti
advokátní koncipienty/-ky pro pracoviště v Hradci Králové. Požadujeme
ukončené právnické vzdělání, znalost světového jazyka, práci na PC,
ŘP sk. B, spolehlivost, profesionalitu a cílevědomost. Preferujeme
kvalitní právní znalosti, tvůrčí pracovní přístup, komunikativní dovednosti
a potřebu sebevzdělávání. Nabízíme dlouhodobou, zajímavou a velmi
všestrannou práci ve větším dynamickém kolektivu, příjemné pracovní
prostředí, nadstandardní mzdové ohodnocení (dosažitelná měsíční mzda
15.000,- -25.000,- Kč), zaměstnanecké výhody (služební telefon, služební
notebook, stravenky, příspěvek na penzijní připojištění, občerstvení) a
příležitost k odbornému růstu (příspěvky na vzdělání a školení, vzdělávací
program i v rámci AK). Vaše písemné nabídky spolu s motivačním dopisem
zasílejte na uvedenou e-mailovou adresu: [email protected], více
informací najdete na www.ppsadvokati.cz nebo na tel.č.: 495512831
Domov
z Východu, je třeba hledat dnešní důvody integrace a nutnost spojit své síly v postupujícím
globalizačním procesu. Proto je dnes hlavní výzvou pro EU právě globalizace, nové technologie, znalostní společnost, ale i přistěhovalectví,
stárnutí obyvatelstva, klimatické změny a energetická bezpečnost. Všechny tyto faktory mají
jedno společné – zmenšují manévrovací prostor
pro národní vlády a zvýhodňují nadnárodní ekonomické a politické entity.
Posledním přednášejícím byl doktor
Tomáš Karásek z Karlovy Univerzity v Praze,
jehož přednáška nesla téma „EU jako ekonomický obr a politický trpaslík“. Jak pan doktor
zdůraznil, je nezpochybnitelné, že má EU v oblasti ekonomické významnou pozici. V zahraniční
a bezpečnostní politice tomu tak není. Hlavní
problém přitom leží v neschopnosti států se na
společné politice dohodnout.
Na přednášky navazoval Model Evropského parlamentu. Studenti se vžili do rolí Europoslanců
a vypracovali usnesení na téma „Jaká bude
největší výzva pro EU za deset let v oblasti
zahraničně-politické, hospodářské a sociální a
jak se na ni připravit?“. Jak poznamenalo více
účastníků letní školy: „Až když to člověk pozná
na vlastní kůži, uvědomí si, jak těžké je dojít ke
kompromisu. A to nás tu přitom bylo jen pár.“
Získání vlastní zkušenosti s rozhodovacím
procesem v Evropské unii, i když jen formou
simulace, se tak ukázalo být správnou cestou,
jak tento systém připlížit normálním občanům.
Letní škola přinesla studentům nové možnosti
nazírání nejen na současnou Evropskou unii, ale
i na výzvy, kterým bude v budoucnosti čelit.
Alena Falathová
Evropské hodnoty o.s.
99% of lawyers give the rest a bad name
Recently, a teacher, a garbage collector, and a
lawyer wound up together at the Pearly Gates.
St. Peter informed them that in order to get into
Heaven, they would each have to answer one
question.
St. Peter addressed the teacher and asked,
“What was the name of the ship that crashed
into the
iceberg? They just made a movie about it.” The
teacher answered quickly, “That would be the
Titanic.” St. Peter let him through the gate.
St. Peter turned to the garbage man and, figuring
Heaven didn’t REALLY need all the odors that
this guy would bring with him, decided to make
the question a little harder: “How many people
died on the ship?” Fortunately for him, the trash
man had just seen the movie and answered,
“about 1,500.” “That’s right! You may enter.”
St. Peter then turned to the lawyer. “Name
them.”
Soudní proces v Grónsku:
Můžete nám říci, kde jste byla v noci ze 14. listopadu na 20. Března?”
21
Czech Moot Court Competition
2007/2008
Soutěž v simulovaném soudním procesu na právnických fakultách
v ČR
Milí čtenáři, kolegové,
v tomto článku bych si vám dovolil představit
a více přiblížit jeden z velkých akademických projektů ELSA, který letos probíhá na
všech právnických fakultách v ČR a navazuje
tak na stále se zvyšující trend výuky práva
prostřednictvím klinické formy vzdělávání.
Czech Moot Court Competition (CMCC) je
soutěží v simulovaném soudním procesu, která
letos probíhá v oborech práva trestního, obchodního, občanského a římského. Soutěžní týmy,
které se do tohoto „soudního turnaje“ přihlásí,
mají jedinečnou šanci ozkoušet si na vlastní kůži
vzrušující i strastiplnou úlohu soudce, státního
zástupce či advokáta, aplikovat v praxi doposud
převážně teoretické znalosti zmíněných právních
oblastí a hlavně v konečném důsledku všechny
nové zkušenosti konzultovat sami se sebou a
doladit různorodé sny o možném budoucím povolání. Nová krásná a ještě čerstvě vonící půdní
vestavba naší fakulty se skvělou soudní síní, jež
nám může po právu závidět leckterý obvodní
soud, na nás všechny čeká a my ji pokřtíme
lechtivými i závažnými případy trestního práva
již nyní v listopadu.
Jak to všechno vzniklo?
Samotný simulovaný soud – moot court – je
starý jako výuka práva samotná. Letošní projekt Czech Moot Court Competition v trestním,
obchodním, občanském a římském právu vznikl
na základě stejnojmenné soutěže v obchodním
právu, kterou ELSA ČR pořádala dříve, úspěchu
a obliby pražské soutěže v trestním procesu,
pořádané v loňském letním semestru ELSA
Praha a moot courtu v římském právu, který loni
uskutečnili naši bratislavští kolegové.
Soutěžní obory, koncepce a časové rozvržení
Jak již bylo řečeno, letos pro vás připravujeme
soutěže v simulovaném soudním procesu
v oborech trestního, obchodního, občanského
a římského práva. Vlastní koncepce i časový
harmonogram každého oboru již nabude
dosti rozdílných dimenzí. Soutěž v trestním a
obchodním právu proběhne na všech právnických fakultách v ČR a má dvě základní úrovně,
lokální a celostátní, přičemž každá z nich může
mít více vlastních vyřazovacích kol. Zpravidla na
lokální úrovni proběhnou dle počtu přihlášených
týmů až 3 vyřazovací kola, z nichž pak vítězní
soutěžící z jednotlivých fakult postupují do jedno
až dvoukolové úrovně celostátní. Simulovaný
soud v oboru občanského a římského práva je
doposud toliko vlastním projektem ELSA Praha
a prozatím je plánován jen na Právnické fakultě
Univerzity Karlovy.
Z hlediska časového rozvržení jednotlivých oborů
v akademickém roce 2007/2008 začínáme od
listopadu 2007 simulovanými procesy trestního
práva na lokální úrovni, kde jsou do poloviny
prosince na všech právnických fakultách v ČR
plánovány 1-2 vyřazovací kola, případné 3.
vyřazovací kolo proběhne po skončení zimního
zkouškového období v únoru 2008 a celostátní
kolo na konci tohoto měsíce.
Soutěž v obchodním právu je pro lokální i následnou celostátní úroveň plánována na březen
2008 a pro obory občanského a římského práva
předběžně na duben příštího roku.
Hrubý nástin pravidel
V oboru trestního práva soutěží pokud možno
dvoučlenné týmy, které dle své preference,
případně losování, zosobňují procesní roli soudce, státního zástupce a advokáta v simulovaném
soudním procesu, přičemž na celostátní úrovni
již jen v posledních dvou úlohách. Rozhodčími
a hodnotícími jednotlivých týmů jsou soudci
z povolání zpravidla doprovázenými pedagogem či státním zástupcem. Soutěžní kauzy jsou
aktuální reálné trestní případy, jež nám pro účely
simulovaného procesu exklusivně poskytují
spolupracující soudci. Soutěžící i diváci tak jsou
z povahy projednávání citlivých informací vázáni
mlčenlivostí, avšak mají tak jedinečnou příležitost
setkat se s trestněprávní skutečností a veškerým
obsahem soudních spisů tváří v tvář.
V obchodním právu jsou řešeny částečně reálné
či fiktivní případy podobající se klauzurním pracím,
kde dvoučlenné soutěžní týmy představují jednotlivé sporné strany. Lokální úroveň na všech
fakultách je složena ze 2 vyřazovacích kol, první
je pouze písemné a soutěžní týmy mají za úkol
vypracovat návrh za každou stranu sporu, ve
druhém lokálním kole i následném celostátním kole již soutěží za jedinou spornou stranu
v simulovaném soudním sporu. Rozhodčími
soutěže jsou rovněž soudci z povolání, zpravidla
doprovázeni pedagogem či zástupcem sponzorské advokátní kanceláře.
Koncepce občanského a římského práva je doposud stále v jednání, v úvahu připadají dvě základní formy, jimiž je obdobná soutěžní podoba
z trestního či obchodního práva, anebo společné
jediné představení pro diváky ve spolupráci
s příslušnými katedrami.
Na co se těšit?
Těžko říci, které z klubíčka lákadel, které Czech
Moot Court Competition 2007/2008 přináší,
je zajímavější a přitažlivější, snad většina
začínajících studentů právnických fakult třímá
v mysli obrázek sebe sama v soudní síni coby
moudrý a spravedlivý soudce, nelítostný státní
zástupce či protřelý a zkušený advokát. Některé
tato vidina opustí záhy, někteří ji raději ani neuchopí, jiní si ji chlácholí dál navzdory vodopádu
na první pohled mdlých paragrafů a stránek
učebnice, kterými se musí opakovaně prokousávat.
Czech Moot Court Competition je pro vás
úžasnou příležitostí zažít onu „bájnou“ praxi,
která v současné formě studia tak chybí, na
vlastní oči řešit případy krádeže, loupeže,
znásilnění, vraždy, složitého obchodněprávního
sporu dvou korporací, nekalé soutěžní jednání,
rozvod rozhádaného manželství, rozuzlení pře
o děti, majetek... Zkrátka dostanete od všeho
pořádnou dávku, diváci se mohou těšit na krásné
případy, jež řeší jejich kolegové, soutěžící pak na
výživný boj na poli práva a vítězové samozřejmě
na hodnotné i finanční ceny.
Přeji vám všem spoustu zážitků a těm odvážným
dostatek energie i štěstí!:-)
Vojtěch Obr
www.mootcourt.cz
22
Domov
Street law
cesta ke zvýšení právního vědomí
Brněnská ELSA uspořádala 8. listopadu
školení pro studenty. O co tedy šlo? Leckdo by si mohl podle překladu tohoto pojmu
myslet, že se studenti zkoušeli z nekalých
praktik nějakého pouličního práva, nebo
snad dokonce práva ulice. Ve skutečnosti
se mohli zájemci seznámit s programem
zaměřeným především na zvýšení právního
vědomí a komunikačních schopností s
použitím interaktivních metod výuky. Jeho
cílovou skupinou jsou zpravidla studenti
základních a středních škol. Jinak řečeno
jde o skupinku studentů, která ve svém volném čase chodí po školách a pomocí názorných lekcí seznamuje studenty s právem
v duchu hesla Jana Amose Komenského
„škola hrou“. Program je akreditován u
ministerstva školství a je určen studentům
právnických a pedagogických fakult. Praxe
však ukázala, že se nakonec bude jednat o
záležitost více méně právnickou.
V rámci školení byli zájemci seznámeni s metodologií a některými lekcemi, které pak sami budou
učit na jimi vybraných školách. Mohli tak získat
jiný, zábavnější pohled na právo a jeho výuku,
stejně tak jako nadhled nad změtí právních
předpisů. Protože kdo z vás si na gymnáziu při
hodinách ZSV nebo občanské výchovy připadal
znuděný spoustou definic a pouček, kterým jste
třeba ani nerozuměli? Tím, že studenti budou
právo učit, se jej nejlépe naučí. Vždyť právo je
v každodenním životě zapotřebí více než dost.
Kolikrát budou obyčejní studenti vyplňovat žádost
na různé úřady, podepisovat smlouvy, uzavírat
dohody a brát na sebe odpovědnost? Když to
porovnám s tím, kolikrát v životě průměrně
použijí derivaci, integrály nebo snad vzoreček
uhličitanu draselného, je to dost nepoměr. To, že
jsou jejich osnovy takto nastavené, je věc druhá.
Není asi v silách běžného studenta s tím něco
udělat. Ale zato přispět k vzdělanosti a vědomí
práva, základních principů, to je výzva. Je to
hozená rukavice, příležitost.
Školení samo i následná výuka není nic hrozného a nudného. Totiž už od začátku je program veden neformálně. Lektory bylo nabídnuto
tykání, při vedení lekcí byli všichni usazeni na
židlích umístěných v kruhu, přičemž málokdy
šlo poznat, kdo je lektor a kdo je vyučován.
Volba neformálního přístupu má vést, a vede, k
usnadnění komunikace, velmi pozitivně ovlivňuje
spolupráci, všichni se cítí více uvolněně a díky
tomu se v lekcích více projevují jako osobnosti
a lépe vyjadřují názory na probíraná témata.
Nepochybně je to přijatelnější i pro lektory,
zvlášť když je věkový rozdíl mezi nimi a klienty
spočitatelný na prstech jedné, maximálně obou
rukou.
Lekce bývají uváděny motivačními otázkami
týkajícími se tématu a pokračují uvedením do
problematiky, přednesením příběhu, jež je základem pro následné řešení úkolů ve skupinkách,
společnou prezentací výsledků práce a diskusí.
Jsou doplňovány i dalšími interaktivními metodami výuky. Důležitý je důraz na pochopení podstaty probíraných institutů a na jejich promítání
se v praxi. Studenti jsou jednak dotazováni, jed-
nak je dáván široký prostor pro to, aby se sami
vyjadřovali, snažili se argumentovat, sdělili svůj
pohled na věc a představy řešení problému.
Smysl programu se nenaplňuje jen obsahem lekcí, ale už setkáváním se, jenž vede k vzájemné
komunikaci a spolupráci lidí z různých sociálních
skupin a s jinou zkušeností. Samotní lektoři z
každé lekce odcházejí bohatší, poté co se setkali s nějakou neočekávanou reakcí, bylo nutné
řešit určitou situaci či nestandardním způsobem
vyjednávat. Stejně tak studenti získají nový
lidský pohled na právo tak, jak může vypadat
v praxi. Málokdy máte totiž možnost vyzkoušet
si určité věci dřív, než na ně doopravdy přijde.
V tomto programu je to pořád ještě naštěstí tak
nějak nanečisto.
Tedy, co říci závěrem? Street law je výzva
jak dělat něco bohulibého a sám se při tom
něco naučit. V Brně už tento program probíhá
víceméně úspěšně od roku 2004. Za tu dobu
jím prošly desítky studentů práv. A to, že tento
program zaštiťuje ELSA, to jeho kvality jen
podpoří. Navíc po jeho absolvování obdrží studenti osvědčení o absolvování tohoto programu.
Někteří nadšení a notoričtí lektoři však rádi
vyučují dál. Může to být dobrá cesta jak si zvýšit
své soft skills a také jak komunikovat s lidmi. Tak
proč neudělat něco prospěšného a užitečného
už během studia?
Jan Duda
Masarykova univerzita v Brně
Cambridge ILEC - International Legal English
Certificate
ILEC je mezinárodně uznávaná
zkouška z právnické angličtiny pro
ty, kdo chtějí prokázat svou schopnost komunikovat ústně i písemně s
právnickými klienty a odborníky doma
i v zahraničí.
Většina z Vás už někdy musela dokazovat znalosti anglického jazyka a pokud ne, nejspíše se
s touto otázkou setkáte při pohovoru s potenciálním zaměstnavatelem v prestižní advokátní
kanceláři, žádosti o stipendium na zahraničí
škole nebo při hledání praxe během studia.
V těchto situacích nebývají zjišťovány pouze
znalosti obecné angličtiny na úrovni státnice, ale
je nutné doložit také schopnost používat jazyk
v právním kontextu.
Zkouška ILEC vznikla ve spolupráci University
of Cambridge ESOL Examinations a Translegal – vedoucí Evropské společnosti jazykových
odborníků v oblasti práva. Zkouška je uznávána
předními právními asociacemi, mezi něž patří
například European Company Lawyers Association, European Law Students’ Association, International Association of Young Lawyers a European Young Bar Association. Zkouška ILEC
odpovídá úrovni B2 (Vantage) a C1 (Effective operational proficiency) Evropského referenčního
rámce pro jazyky. Zkouška na stupni C1 může
sloužit jako doklad jazykové znalosti právnické
angličtiny na úrovni potřebné pro práci v mez-
inárodním prostředí nebo pro studium práv na
univerzitách v zahraničí.
Zatímco v několika evropských zemích už ILEC
úspěšně probíhá, v České Republice byly testy
poprvé rozdány v listopadu 2006. Zkouška se
skládá ze čtyř částí – čtení, psaní, poslech a
ústní projev. Část, ve které se testuje
čtení obsahuje šest úloh, které testují
kandidátovu znalost jazykového systému a porozumění psané angličtiny. Při
psaní má kandidát má za úkol napsat
dopis a protokol v právnickém kontextu. Poslechová část je složena ze čtyř
částí obsahujících nahrávky monologů
a dialogů různých typů – prezentace,
přednášky, oznámení. diskuze, interview. V poslední části musí kandidát
prokázat svou schopnost komunikovat
v anglickém jazyce, vyjadřovat své názory, postoje a myšlenky. Po úspěšném
absolvování by měli být kandidáti schopni
používat jazyk v praktických situacích, účastnit
se jednání v angličtině, správně vyjádřit svůj názor, tedy umět komunikovat jazykem v právním
prostředí.
Studenti se mohou připravovat podle učebnice
ILEC, která byla vytvořena pro přípravu na tuto
zkoušku. Je možné ji používat jak ve školách, tak
i jako materiál pro samostudium. Učebnice zahrnuje cvičení na všechny části zkoušky založené
na autentických právnických textech.
Jak říká prezident společnosti TransLegal „ILEC
umožňuje zaměstnavatelům v právním prostředí
udělat si rychle představu o znalostech anglického jazyka zájemců o zaměstnaní a studenti a
absolventi právnických fakult mají možnost tuto
schopnost prokázat“.
Další informace můžete získat na adrese: www.
LegalEnglishTest.org.
Kontakty:
národní koordinace: Jana Drbolová, drbolova@
elsa.cz
Brno: Jakub Král, [email protected]
Olomouc: Petra Staufčíková, staufcikova@elsa.
cz
Plzeň: Marcela Bohmová, [email protected]
Praha: Daniela Ratajová, [email protected]
Jana Drbolová a Daniela Ratajová
Domov
Na stáž se STEPem
Blížil se konec letního semestru a jako každý
rok jsem si s příchodem léta položil otázku, co
s těmi dlouhými třemi měsíci prázdnin. Věděl
jsem, že bych se mohl pokusit o stáž v advokátní kanceláři, ale upřímně řečeno, se mi jaksi
nechtělo dřepět celé léto ve městě, ve kterém
jsem strávil školní rok. Zkrátka, v kostech jsem
cítil touhu po zahraničí a nových výzvách.
Mlhavě jsem si tehdy vzpomínal, že kdysi dávno,
jsem se na internetových stránkách ELSA dočetl
o programu STEP (Student Trainee Exchange
Program), který zaujal moji pozornost. Vskutku,
paměť mě nešálila!
Hned druhý den jsem se vydal do kanceláře
ELSA a poprosil o bližší informace o slibném
programu. Bylo mi řečeno, že STEP, jako program centrálně řízený z Bruselu ELSA International, zprostředkovává studentům evropských
právnických fakult, na kterých ELSA působí,
příležitost zahraniční praxe. Kateřina Bukovská, pražská koordinátorka STEPu mi poslala
aktuální nabídku zahraničních pracovních míst,
ze které jsem měl možnost uvést tři místa podle priority. Jediný administrativní úkon, který mi
jako členu ELSA zbýval, bylo vyplnit takzvaný
step application, formulář tázající se mimo jiné
na jazykovou vybavenost a hloubku znalostí
studenta v jednotlivých právních odvětvích. Na
vyplnění zmíněného formuláře stačila půl hodina
a už mi zbylo jen prohlásit vyplněné údaje za
pravdivé a odeslat.
Jednoho večera, kdy jsem si při sklence vína
procházel svůj ELSA online profil, se mi zobrazil
následující vzkaz: „You are currently matched
to 1 traineeship.“ Se značným vzrušením jsem
kliknul na odkaz: 1 místo na úřadu Štýrské
zemské vlády na oddělení ochrany životního
prostředí, odměna: 415 Euro. Bez váhání
jsem dalším kliknutím potvrdil zájem o pozici a
netrpělivě vyčkal na odezvu.
O necelý týden později mi volala německy mluvící slečna z ELSA v Bruselu a sdělila mi radostnou zprávu o mém výběru na kýženou stáž
v Rakousku.
Po doporučení několika internetových stránek
poskytujících možnost ubytování ve štýrském
hlavním městě Graz, které se mělo na další
měsíc stát mým domovem mi již nestálo nic
v cestě a o dva týdny později jsem seděl ve
vlaku uhánějícím do Grazu.
První týden v novém zaměstnání by se dal nazvat jako zahřívací. Hofrat Frank, vedoucí právního
referátu ochrany životního prostředí mě první den
představil všem kolegům jak z právního referátu
tak z oddělení znalců, složeného z biologů,
geologů, geodetů, architektů a dalších profesí.
Zároveň se mnou, jako neplacená stážistka,
nastoupila Carla, mladá rakouská absolventka
grazské právnické fakulty, která hledala místo ve
veřejné správě.
Poté jsem byl zaveden do vlastní kanceláře a na
stole mi přistály dvě obrovské složky obsahující
rozsudky Evropského soudního dvora, tykající se
životního prostředí. K tomu jsem dostal příslušné
právní předpisy a měl jsem týden na to, zorientovat se ve štýrské právní úpravě.
První správní rozhodnutí, které jsem měl vydat,
se týkalo povolení ke každoročním oslavám v
chráněné krajinné oblasti, jejichž součástí je
odpalování ohňostroje. Mým úkolem bylo zjistit, zda se na danou oblast vztahuje speciální
zemské nařízení, které činnosti jsou povoleny
a které vyžadují povolení ze strany úřadu zemské vlády. V daném případě bylo třeba posoud-
it, jak vážným ohrožením tamní fauny a flory
může představovat desetiminutový ohňostroj.
Posouzení této otázky náleželo znalci, jehož
posudek byl později zahrnut do odůvodnění.
V daném případě ohrožení, vzhledem k době
trvání zásahu a způsobu provedení, nebylo natolik závažné, aby představovalo nedovolený
zásah do ekosystému.
Dané správní rozhodnutí, ačkoliv nebylo nijak
složité, by se mohlo zdál banální, přesto se člověk
naučil spoustu věcí kolem. Například, jak správně
aplikovat a interpretovat normu, jak vyhledávat
potřebnou rakouskou judikaturu, ale především
se mi nabídla unikátní možnost porovnávat naší
právní úpravu s úpravou rakouskou. Jenom
jsem žasnul, kolik právních institutů, především v
rakouském správním řádu, je identických s těmi
našimi. Veškerá rakouská legislativa i judikatura jsou v aktualizované podobě bezplatně ke
stažení na jednom přehledném serveru, který je
spravovaný rakouským ministerstvem informatiky. Tato skutečnost nesmírně usnadňuje práci
a zároveň nabízí možnost přístupu k právním informacím i laické veřejnosti.
Vzhledem k tomu, že veřejná správa má spravovat věci veřejné, vydali jsme se jednou
odpoledne i do národního parku Gesause na
severozápadě Štýrska. Zde jsem na vlastní oči
spatřil výsledek práce a snahy zemské vlády vybudovat poznávací stezku pro malé děti, která
jim měla vytvořit určitou představu o důležitosti a
křehkosti ekosystému, o vlivu člověka na přírodu
a zároveň upozornit, na důležitost zachování
udržitelného rozvoje.
Měl jsem zpočátku menší problémy s odbornou
právnickou němčinou, ale kolegyně Carla se
ukázala být velice vstřícnou a trpělivou, a tak
jsme terminologické nejasnosti brzy odstranili.
Po 16. hodině, kdy končila práce, jsem se
většinou vracel na ubytovnu, kde jsem žil
společně s dalšími mladými lidmi z Itálie, Rakouska, Německa a Chorvatska, kteří zde buď
studovali nebo pracovali. Večer se většinou šlo
do nějakého z mnoha barů v centru města. Graz
je město studentské, proto se zde člověk nikdy
nenudí. Samotné město leží v pánvi a pokud
člověk měl dostatek síly vyšplhat na Schlossberg, horu v samotném centru města, nabízel
se mu krásný pohled na celé město i na alpské
vrcholy v pozadí.
Během svého pobytu jsem měl možnost se
seznámit ještě s další studentkou, která do Grazu
vyjela přes STEP. Byla to maďarská studentka
Beata, která dostala místo na stavebním úřadu.
Měla se stát prezidentkou ELSA Maďarsko a tak
se rozhodla sama si vyjet se STEPem, než se
ujme prezidentství.
Mám-li shrnout svůj pobyt v Rakousku musím
říct, že dopadl nad má očekávání. Stáž mi poskytla možnost poznat nový právní řád a fungování
práva v praxi. V neposlední řadě jsem se mohl
seznámit se spoustou mladých lidí ze všech
koutu světa a ještě se zdokonalit v právnické
němčině (ačkoliv někteří právníci měli tak silný
přízvuk, že ani moje rakouská kolegyně leckdy
neměla tušení, o čem je vlastně řeč).
Příští rok se rozhodně budu opět snažit vyjet - a
kdo ví, kde budou tentokrát mít zájem o českého
studenta. Třeba to budeš zrovna ty, komu bude
dána tato jedinečná příležitost!
Christoph Leo Durr
4. ročník PF UK
23
Víte proč se do budovy fakulty
chodí vždy různými dveřmi?
Existuje pro to několik důvodů v různých ročních
období:
1)
podzim a první polovina jara: první
dveře u vrátnice jsou nepoužitelné. Zkuste si
sedět na vrátnici, kde máte pomalu meluzínu.
Opravdu nepříjemná zkušenost. Druhé dveře
jsou přístupné a třetí jsou k dispozici jen večer.
Je na nich elektronické otvírání, keré vám dveře
otevře. Nemohou se přes den moc používat,
aby se častým zavíráním zmíněné zařízení
neopotřebovalo;
2)
druhá část jara až první polovina podzimu: první dveře jsou už volně přístupné, druhé
zavřené a třetí jsou opět k dispozici jen večer.
Samozřejmě tento režim je funkční pouze za
předpokladu, že jedny z dveří nejsou poškozené.
Velkou neznámou je režim dveří druhých. Velice
často se před nimi objevují jakési železné koše
napovídající, že tudy je průchod zakázán. Není
to nějaké znamení? :-)
A lawyer died. At the same moment, the Pope
also died. They arrived at the gates of heaven at
the same moment.
They spend the day in orientation, and as they’re
getting their heavenly vestments, the Pope gets
a plain white toga and wings, like everyone else,
and the lawyer gets much finer apparel, made of
gold thread, and Gucci shoes.
Then, they get to see where they’re going to live.
The Pope gets what everyone else gets, a replica of a Holiday Inn room, and the lawyer gets
an 18 room mansion with servants and a swimming pool.
At dinnertime, the Pope receives the standard
meal, a Manischewitz kosher TV dinner, and the
lawyer receives a fine and tasty meal, served on
silver platters.
By this time, the lawyer is beginning to suspect
that an error has been made.
He asks one of the angels in charge, “Has there
been some kind of mistake? This guy was the
Pope, and he gets what everyone else gets, and
I’m just a lawyer and I’m getting the finest of everything?”
The angel replied, “No mistake, sir. We’ve had
lots of popes here, but you’re the first lawyer
we’ve ever had.”
Svět
množství různých typů „fellowships“ pro výzkumné pracovníky, z nichž pro právníky jsou
nejzajímavější:
(i) Fernand Braudel Senior Fellowships – toto stipendium je určeno pro již etablované akademiky
či nejvýznačnější právníky z praxe, kteří se
chtějí na několik měsíců či maximálně na rok
ponořit do nerušeného bádání. Délka trvání je
3 až 10 měsíců, žádosti o tento typ stipendia
jsou přijímány dvakrát do roka, a to buď 30. září
anebo 30. března. Ucházet se může kandidát
jakékoliv národnosti.
(ii) Jean Monnet Fellowships je program spravovaný Centrem Roberta Schumana pro
pokročilá studia. Každoročně je vypisováno 15
až 20 stipendií pro začínající akademiky – jedním
z kritérií je, že od složení disertační zkoušky kandidát neuplynulo v okamžiku zahájení pobytu na
EUI více jak 7 let. Lhůta pro podání žádosti bývá
v říjnu roku předcházejícího akademickému roku,
pro které je stipendium žádáno. Délka trvání stipendia je jeden rok (12 měsíců, od září do srpna
následujícího roku). Udělení stipendia taktéž
není nijak limitováno národností kandidáta.
(iii) Max Weber Fellowships je speciální postdoktorandský stipendijní program, který byl
zřízen v roce 2006 a je financován Evropskou
komisí. Je určen pro čerstvé držitele titulu Ph.D;
při zahájení stipendijního pobytu nesmí od
okamžiku obdržení doktorátu uplynout více jak 5
let. Stipendium má sloužit ke kariérnímu rozvoji
budoucích pedagogů a vědců. Jeho délka je 12
nebo 24 měsíců, uzávěrka žádostí bývá v říjnu
roku předcházejícího akademickému roku, pro
které je stipendium žádáno. Uchazeči mohou
být jakékoliv národnosti.
4) NÁVŠTĚVNÍK A KNIHOMOL
Krátkodobým způsobem přístupu na Institut a
především do jeho výtečné knihovny je statut
návštěvníka. Běžná délka pobytu návštěvníka
na Institutu je 2 – 3 měsíce. Maximální délka pobytu je 10 měsíců. Návštěvník není financován
Institutem; pohostinství Institutu se omezuje na
umožnění přístupu do knihovny, do počítačové
sítě a na všechny semináře či akce v rámci Institutu pořádané. Návštěva tak bývá typicky financována z různých grantových projektů mobility vysokoškolských pracovníků či domovskou
univerzitou návštěvníka. Osoby, které mají buď
málo času (řádově týden) či mají zájem pouze o
přístup do výtečně knihovny EUI, mohou zažádat
jenom o přístup do knihovny.
5) ÚČASTNÍK LETNÍ ŠKOLY
Koncem června a začátkem července se Institut stává (v roce 2007 již sedmnáctým rokem)
místem konání Akademie evropského práva.
Akademie evropského práva nabízí každoročně
dva letní kurzy: jeden se zaměřením na evropské
právo, druhý na lidská práva. Účast na letních
kurzech Akademie je otevřena studentům práva
či spřízněných oborů bez ohledu na národnost,
kteří za sebou mají alespoň jeden ročník studia.
Zájem o účast na letních kurzech Akademie je
však tradičně značný a dalece přesahuje volná
místa; v praxi se tak se studenty nižších ročníků
právnického studia na letních kurzech setkáte
velice vzácně. Typickou audienci letních škol
tvoří spíše postgraduální studenti či mladší praktikující právníci.
PROČ EUI?
Proč si k doktorandskému studiu vybrat Institut,
který v Čechách v podstatě nikdo nezná, namísto
západních univerzit zvučných jmen? Nabízím 5
důvodů, které mě osobně přišly při tomto výběru
nejdůležitější.
1/
MEZINÁRODNÍ
PROSTŘEDÍ
A
MNOHOJAZYČNOST
Institut je v mnoha ohledech skutečnou evropskou univerzitou: lidsky, kulturně i jazykově. V
zakládajících dokumentech Institutu je vepsána
mnohojazyčnost a organizace výzkumných a
seminárních prací minimálně ve dvou jazycích.
Fakticky se však komunikačním a odborným
jazykem Institutu stala angličtina. Její zřetelná
dominance je jen občas zpestřena akcemi či
semináři ve francouzštině či němčině nebo
italštině. Existence jednoho de facto „úředního“
jazyka však nebrání paralelnímu životu jazyků
jiných: v Evropě existuje málo akademických prostředí, kde lze u ranní kávy pohovořit
německy, ve vědeckém semináři o několik minut
později anglicky a francouzsky, u oběda komunikovat lámanou italštinou a k večeru domlouvat
schůzku v (ještě lámanější) polštině.
Snad ještě zajímavějším fenoménem, než je
jazykové stýkání a potýkání, je míšení metodologické a oborové. Mezinárodní charakter Institutu v oblasti metodologie znamená, že se
jedná tak trochu o „území nikoho“; neexistuje
jediná správná či korektní metodologie, způsob
interpretace či pojmosloví. V diskusi mezi 30
národnostmi se nelze odvolávat na dogmatikou
národního právního řádu, jeho autorit či kultury.
Absence společného metodologického jazyka
nutí jedince se oprostit od zažitých přístupů či
klišé a prozkoumávat svůj přístup a metodologii
ve srovnávacím pohledu. A to je fascinující intelektuální cvičení.
2/ INSTITUCE ŠITÁ NA MÍRU DOKTORANDSKÉMU VÝZKUMU
V centru zájmu každá klasické univerzity jsou její
pregraduální studenti: ti jsou hlavním „produktem“ univerzity a též zdrojem financování. Doktorandský výzkum je něčím, co dává prestiž a
vhodný doplněk hlavní činnosti. Tato skutečnost
společně s tím, že doktorandů nebývá mnoho
a každý z nich pracuje v úzké oblasti své specializace, může vést k postupnému pocitu
osamělosti a odcizení; doktorand bloumá coby
osamělý běžec, který má potíže sdělit okolnímu
světu, co je vlastně předmětem jeho činnosti.
Institut je v tomto ohledu odlišný: jak již bylo
zmíněno v úvodu, EUI nemá studenty pregraduálního studia. Celý systém a fungování Institutu je tak nastaveno pro doktorandy, typově
tedy osoby spíše starší a tudíž s jinými potřebami,
než jsou ty devatenáctiletých studentů prvního
ročníku pregraduálního studia. Tento rozdíl v
přístupu je znát na každém kroku: od způsobu
organizace studia a jeho kontroly, volného
přístupu do budov Institutu 24 hodin denně 7
dní v týdnu, přes výpůjční práva v knihovně až
po existenci speciální denní školky na půdě EUI
samotného pro ratolesti členů Institutu, které
umožňuje skloubit rodičovství s výzkumem.
Navíc skutečnost, že Institut je domovem pro
několik set studentů doktorandského studia se
stejnými potřebami a problémy, je velice dobře
schopno překonat jakékoliv pocity izolace.
3/ ABSENCE VÝUKY A ADMINISTRATIVY
Narozdíl od typické studia doktorandského
studijního programu na „klasických“ univerzitách v rámci členských států, především tedy
27
těch germánského kulturního okruhu (včetně
ČR), má doktorandský výzkum na EUI přídech
milé svobody. Absence povinnosti výuky či
jakéhokoliv, v našich zeměpisných šířkách
častého „zneužívání“ (interních) doktorandů pro
různé nevděčné práce v rámci katedry či fakulty,
umožňuje se skutečně koncentrovat na vlastní
studium a výzkum, které se přirozeně nemusí
nutně omezovat pouze na psaní samotné disertace. Může zahrnovat i dostudovávání oblastí
či oborů, kterým by se jedinec chtěl profesně
věnovat, návštěvu přednášek a konferencí po
celém světě a v neposlední řadě též výjimečnou
možnost doplňovat si vzdělání jazykové: Jazykové centrum Institutu nabízí výuku více než
šesti jazyků na různých úrovních, zajišťovanou
ve všech jazycích výlučně vysokoškolsky
vzdělanými rodilými mluvčími.
4/ TOSCANA & FIRENZE & ITALIA
Přední světová centra výzkumu jsou v
současnosti koncentrována v rámci severního
mírného pásu, a to především (zdůrazňuji, že
s několika významnými výjimkami) v rámci anglosaského světa. Kvalita života a prostředí jsou
přirozeně velice subjektivní kategorie. Málokdo
by však pochyboval, že by Toskánsko v tomto
ohledu nemělo co nabídnout: od přírody přes
památky, kulturu až po italskou kuchyni. Institut díky svému unikátnímu položení umožňuje
skloubit výtečnou akademickou kvalitu s velice
příjemným životním prostředím.
Krásy Toskánska však mohou s ohledem na
včasné dokončení disertace proměnit také v
nástrahy; historky kolující po EUI vyprávějí o
doktorandech z Anglie, kteří přišli na Institut v
osmdesátých letech a zamilovali se do toskánských kopců natolik, že nebyli nikdy schopni
dokončit disertaci či z Institutu odejít. Jeden z
nich dodnes pracuje na Institutu jako knihovník,
druhý vede studentský Bar Fiasco ...
5/ JO, JO, POŘÁD SE NĚCO DĚJE ...
Pro závěrečný z důvodů „Proč EUI“ si dovoluji
vypůjčit parafrázi M. Donutila: pořád se něco
děje. Upřímně řečeno, děje se toho tolik, že
ani není možné sledovat (natož absolvovat)
celé množství konferencí, seminářů, hostujících
přednášek a dalších aktivit, které na Institutu
probíhají. EUI je s ohledem na svoji pověst a
unikátní polohu schopen získat skutečně jakéhokoliv přednášejícího: málokdo asi odolá
pozvánce na prodloužený (přednáškový) víkend
do Florencie. Tímto způsobem pak člověk na EUI
potkává známé profesory z obou stran Atlantiku,
členy evropských a národních vrcholných soudů,
význačné politiky, úředníky atd. Institut je též
trvalou líhní projektů, iniciativ a novinek, vše z
nich v typickém EUI mezinárodním stylu.
ABSOLVENT
Kdo z podobné Instituce, jako je EUI, vlastně po
třech či čtyřech letech doktorandského bádání
vyjde? Statisticky řečeno, akademici: přibližně
70% absolventů EUI jsou činní v akademické
sféře. Následují mezinárodní organizace (10%),
soukromý sektor (13%) a veřejná správa (7%).
Typově se však jedná o skutečně nadnárodní
akademiky se značnou mírou profesní mobility, kteří často nepůsobí v zemi svého původu.
V některých případech se jedná o volbu, v
jiných o nutnost: jednou z potenciálně stinných
stránek při odchodu z EUI je následná re-integrace do akademického světa v zemi původu.
Akademické elity některých členských států (typ-
Svět
29
Přijímací řízení na Oxbridge & King’s College
London
Pokud sníte o postgraduálním studiu na Oxbridge
(tj. University of Oxford a
University of Cambridge)
případně
na
King’s,
rozhodně nemusíte zůstat
jenom v říši fantazie. Štěstí
přeje připraveným a pokud
nic neponecháte náhodě,
sen se může stát skutečně
touženou realitou.
Co ale udělat pro přijetí na Oxbridge & King’s?
Předně, tyto univerzity na nikoho nečekají, takže
je třeba začít s přípravou poměrně brzo. Kvalitní
CV, ve kterém nebude jen vaše běžné studium
na Právnické fakultě, je solidním základem.
Důležité je pochopitelně, zaměřit se na aktivity, které jsou známé nejenom v ČR, ale také v
zahraničí (např. ELSA, ISEC, odborný asistent,
Cambridge International Legal English Certifikát
(ILEC), etc.). Rozhodně také není vůbec od věci,
zkusit publikovat v odborných periodicích, či
získat praxi během studia v instituci, která bude
rozpoznatelná i v zahraničí.
MJur. resp. LL.M. na Oxbridge & King’s hned po
PF UK?
Toto je velmi individuální otázka. Na jednu
stranu získané zkušenosti z praxe mohou postgraduální studium posunout do zcela jiné roviny,
na druhou stranu ale může být poměrně těžké
a problematické následně přerušovat Vaši rozbíhající se kariéru.
Vlastní přijímací řízení.
Nejdůležitější je zjistit si deadliny! Pozor Cambridge má deadline už v listopadu (pokud si
dáváte přihlášku pomocí on-line systému), jinak
je deadline 1. prosince! Oxford má deadline cca
v lednu a King’s až v létě. Na všech univerzitách
je zaveden systém „kdo dřív přijde, ten dřív
mele,“ takže obecně pro všechny platí pravidlo:
čím dříve, tím lépe!
Přijímací proces je nejčastěji dvoustupňový.
Musí Vás nejprve přijmout univerzita a college,
což jsou však kupodivu dvě značně odlišné instituce. Ucházení se o finanční podporu je pak
zase zcela jiná záležitost a kapitola sama pro
sebe.
Všechny univerzity požadují zaslání všech
relevantních materiálů najednou a to do uplynutí deadlinu. Je zřejmé, že do deadlinu není
možné shromáždit veškeré dokumenty - za
předpokladu, že přihláška je podávána během
pátého ročníku – aby tedy postgraduální studium
navazovalo na studium na PF UK. V listopadu
či prosinci skutečně není možné mít k dispozici
kopii diplomu či kompletní transkript známek. Je
tedy potřeba vyžádat si na studijním oddělení
dosavadní transkript známek v AJ a ten zaslat s
upřesněním, že finální transkript bude zaslán po
dokončení studia, resp. po promoci. Pokud budou splněny požadavky univerzity, tak univerzita
nabídne tzv. „conditional offer“.
Podat přihlášku elektronicky nebo v hard copy?
Osobně si myslím, že je lepší podat přihlášky
v písemné podobě, protože tak má přihláška
osobnější a charakter. Na druhou stranu je
třeba eliminovat všechny potencionální třecí
plochy, a je tedy nutné brát v potaz např. osobnostní stránku člověka - úředníka, který bude
žádosti posuzovat. To znamená: promyslet si
uhlazenost a styl písma, etc. Je možné, že pro
někoho bude výhodnější podat přihlášku v elektronické podobě - Zn. Škrabopis neskryješ.
Aktuální informace
Veškeré aktuální informace jsou k dohledání
na webových stránkách příslušné instituce. Je
možné, že se od minulého roku pár drobností
změnilo, takže kromě níže uvedeného přehledu
je důležité vždy vše jistit návštěvou oficiálních
web stránek jednotlivých škol - a to i v průběhu
přijímacího řízení.
Teď několik užitečných linků:
OXFORD
http://denning.law.ox.ac.uk/postgraduate/mjur.
shtml
http://www.law.ox.ac.uk/
http://www.ox.ac.uk/
CAMBRIDGE
http://www.admin.cam.ac.uk/univ/gsprospectus/
funding/overseas/applying/
http://www.admin.cam.ac.uk/univ/gsprospectus/
applying/
http://www.law.cam.ac.uk/
KING´S COLLEGE LONDON
http://www.kcl.ac.uk/schools/law
http://www.kcl.ac.uk/pgp06/programme/148
http://www.kcl.apply.studylink.com/aol/common/
index.cfm
A ještě malý přehled požadavků z přijímacího
řízení pro akademický rok 2006/2007 (NUTNO
POROVNAT S AKTUÁLNÍMI POŽADAVKY):
Oxford:
1. Vlastní přihláška.
2. Jazyk – certifikát (každá univerzita akceptuje
jiné certifikáty s jinými standardy).
3. Reference – 3x.
4. Oficiální transkript známek.
5. CV.
6. Sample odborné práce v AJ v daném rozsahu.
Cambridge:
1. Vlastní přihláška.
2. Jazyk – certifikát (každá univerzita akceptuje
jiné certifikáty s jinými standardy).
3. Reference – 2x.
4. Oficiální transkript známek.
!!!CV – VÝSLOVNĚ ZAKÁZÁNO = DISKVALIFIKACE!!!
King’s College.:
1. Vlastní přihláška.
2. Jazyk – certifikát (každá univerzita akceptuje
jiné certifikáty s jinými standardy).
3. Reference – 2x.
4. Oficiální transkript známek.
Jazyk obecně:
Osobně si myslím, že nejuniverzálnějším testem
je IELTS. Jeho výhodou je také fakt, že výsledek
je k dispozici poměrně rychle, plus v případě
„mrzutosti“ je možné jej v krátké době opakovat.
Oficiální transkript známek:
Na žádost vystaví studijní oddělení. Je lepší si jej
nechat vystavit několikrát (ušetříte za případné
oficiální kopie u notáře). Pokud nebude možné
jej vystavit v AJ, tak je třeba nechat transkript
úředně přeložit (vlastní překlad nelze!!!).
Reference:
Každá univerzita vyžaduje reference od
pedagogů (viz. výše). Pozor: reference MUSÍ
být v AJ!!!
Poměrně komplikovaný je oficiální postup získání
referencí. Obecně je třeba vytisknout si žádost
o reference (je součástí přihlášky), tu vyplnit a
předat osobě, která bude reference psát. Tato
osoba pak reference musí 1) napsat na oficiálním hlavičkovém papíře, 2) podepsat, 3) vložit do
obálky spolu s žádostí o reference, 4) tuto obálku
zalepit, 5) podepsat se přes šev této obálky a 6)
tuto obálku zaslat na Vaši adresu (nejlépe v další
obálce). Tento zdlouhavý a bolestivý proces se
ovšem nesmí podcenit.
Na závěr nezbývá než držet pěsti a popřát:
„GOOD LUCK!“
Jaroslav Brož
[email protected]
30
Názory
Blog
proč si to lidé dělají?
Výraz „blog“ vznikl složením anglických výrazů
„web“ (síť) a „log“ (deník, zápisník). Ke dni 27.
10. 2007 registroval server http://technorati.com,
který se zabývá sledováním a vyhodnocováním
blogů, přibližně 110 milionů existujícím blogů na
celém světě. Většina z nich jsou blogy vedené
v angličtině na všemožná témata; ano, je mezi
nimi i právo. Jeden právní blog s přáteli vedeme:
s podivnou adresou (http://jinepravo.blogspot.com) a s ještě podivnějším názvem: „Jiné
právo“. Založili jsme jej přibližně před rokem. Po
čase, kdy opadá počáteční nekritické nadšení
z čerstvě narozeného dítěte, začíná člověk
přemýšlet, co a proč to vlastně provozuje?
Blogy jsou různého charakteru: od nezávazného
tlachání na všeliké téma, přes intimní zpovědi
Bětky z Prahy 6 až po komunikační fórum softwarových vývojářů. Sledují také různý účel: od
seriózní profesní komunikace až po podivné
formy virtuální seberealizace. Jedno však mají
všechny blogy společné: typ komunikace, který
se předtím odehrával v uzavřené komunitě (v
hospodě, mezi přáteli u kafe, v seminární místnosti) se stává komunikací veřejnou, ke které
má přístup každý. To však není nutný následek
blogování ani pohybu ve virtuálním prostoru.
I v rámci celosvětové sítě člověk může, pokud
chce, zachovat určitou míru intimity: blog či
diskusní fórum mohou být zpřístupněny pouze
vymezeným uživatelům, apod. Přesto však tak
nějak podvědomě cítíme, že vstupuje-li do virtuálního prostoru, vstupujeme do prostoru definicí veřejného.
Skutečně osobní blogy a zpovědi ve virtuálním prostoru s přístupem pro každého mě
vždy fascinovaly a tak trochu děsily; osoba X
vyprávějíc snad naprosto vše o svém osobním
životě, zážitcích apod. I když na druhou stranu
tyto výlevy nebudou způsobeny internetem či
blogováním: tento způsob komunikace pouze
znásobuje dopad a distribuci něčeho, co by
se zřejmě čtenáři dostalo při osobním setkání
s danou osobou tak jako tak. Nepředpokládám,
že by podobné osobní blogy psali lidé, kteří by
nebyli připraveni jejich obsah povídat v podstatě
na potkání.
Proč lidé píší blogy? V případě profesního blogu,
tedy blogu, který se zaměřuje na určitou materii
a nikoliv výlučně na osobu autora a jeho zážitky
(blog à la „můj milý deníčku“), mě napadají
minimálně tři hlavní důvody:
(i)
debata;
(ii)
myšlenková laboratoř;
(iii)
sebe-presentace.
Debata o aktuálních otázkách (nové rozhodnutí soudu, nový článek apod.) je a zůstane
asi hlavním posláním odborného blogu. Vždyť i
myšlenka Jiného práva se zrodila při sledování
obsáhlých emailových výměn na tato témata
mezi přispěvateli blogu navzájem, případně mezi
přispěvateli a dalšími osobami. Často se řetězce
emailů rozvinuly ve velice zajímavou debatu na
rozličná témata, ke kterým by mohl přispět i externí svět.
Blog slouží jako myšlenková laboratoř pro jeho
přispěvatele a i komentátory: blogovací témata
bývají často spojena s otázkami, na kterých
zrovna tvůrce blogu pracuje. Blog se pak stává
pokusným prostorem pro nové myšlenky, nápady a konstrukce. Je naplňován pravý význam
slova „zápisník“, který je obsažen v názvu blog:
je to skicář autorových myšlenek, který se stal
veřejným.
Blogování je ale určitě i o sebe presentaci
přispěvatelů a o ovlivňování veřejné diskuse.
Blogy lákají typ „veřejného intelektuála“, tedy jedince, který se chce vyjádřit k veřejným tématům
a chce rovněž, aby byl jeho hlas slyšen. Kdyby
tomu nechtěl, nemusí si zřizovat blog: pak by
mu stačilo psát si, pro ukojení grafomanských
sklonů, takříkajíc do šuplíku.
Blog může vytvořit částečnou alternativu ke
klasickým médiím. Publikování na blogu je
bezprostřední: čistá stránka, její popsání, stisknutí publikačního tlačítka a nový příspěvek
je vypuštěn do světa. Tento způsob publikace je sílou i slabostí blogu. Síla je zřetelná:
bezprostřednost a rychlost, nesrovnatelná
s publikací v tisku, o odborném časopis ani
nemluvě. Slabostí může být jistá míra nekontrolovatelnosti: časový odstup a alespoň nějaké
další kritické oči, které jsou přítomny u publikace
v klasické tištěné podobě, zde chybí. Myšlenka
je vypuštěna do světa, aniž by se měla šanci
buď rozležet v hlavě autorově, anebo by ji mohl
někdo další kriticky zhodnotit. Občas je proto
„nedovařená“, nekritická nebo unáhlená, ale to
až tak nevadí: blog není o pravdách, které se tesají do mramoru.
Poslední, řekněme dodatečný čtvrtý důvod, proč
lidé provozují blog, se týká pouze některých
z přispěvatelů Jiného práva. Blog vytváří úžasnou
alternativu přímé komunikace s právníky a
především studenty práv, komunikaci, která není
vázána na fakultu, stát či schválení ze strany
„vedení“. Číst a komunikovat na síti může každý;
stačí kliknout. Tak tedy do toho ....
Michal Bobek
Informační systém PF UK, kamarád do deště?
Zřejmě ne…
Láska a svár, aneb ať to aspoň jede!
Každý, kdo studuje naši krásnou a přátelskou
fakultou, se s ním setkal. Stojí v pozadí, je zde
stále, avšak do hlavní role je obsazován jen
v obdobích, které jsou, pro nás studenty, více
než nepříjemné. Pro někoho to je kamarád,
pro jiného nepřítel, se kterým nemá slitování a
nejraději by mu vyrval jeho harddisk a strčil…
Ano, i takový záporňák náš systém může být.
Ale konec žertu, berme to teď na chvíli vážně.
Zkusme se podívat na ten tzv. zázrak technologie na naší fakultě, který, a buď vše dobré s námi, bude spravovat celou univerzitu.
Každý si musí položit otázku, co od takového
systému očekává. Někdo chce jen, ať to umí
registrovat předměty, termíny na zkoušky a
hlavně, ať to jede. Druhý chce, ať to umí vše,
ať se můžu koukat na sylaby předmětů, vidět
statistiky známek, hledat lidi z fakulty, vyučující,
najít publikace, které kdo vydal, mít elektronické
úložiště dokumentů, témata diplomek, etc…
a pak jsme tady my realisté, kteří chtějí, ať to
aspoň funguje!
Jaký je ale náš systém teď, aneb proč mě to
zase odhlásilo?!
Každý si mohl všimnout, že jde stále vpřed. Lepší
se výběr služeb, co umí, můžeme nahlédnout do
sylabů předmětů, pokud je tam někdo vloží, hledat studenty z fakulty a vidět rozvrh.
Jedna z nejdůležitějších věcí je, že si můžeme
přes náš SIS zapisovat rozvrh. Ano, díky bohu.
Stačí čekat u počítače, mít v hlavě naplánovanou
dobrou klikací strategii a hlavně doufat, že budu
rychlejší než kolega z druhého konce republiky.
Věc to je dobrá, jen otázka, proč mě to během
té registrace tak třikrát odhlásí, dvakrát celé
spadne…ale co, to jsou přece „malé“ věci, že?
Zapisování na zkoušky, také pěkná věc. Jen
škoda, že mi to při kliknutí na ten nejlepší termín
spadne, ale co, to jsou asi také „malé věci“.
Jaký by náš SIS mohl a měl být, aneb je
třeba doufat!
To co nyní umí, by mohlo někomu stačit. Ale
proč nechtít více? Je doba internetu, kdy si
můžu do autoservisu zavolat přes Skype, flirtovat s pěknou Finkou přes ICQ nebo se rovnou
zúčastňovat virtuálních konferencí.
Máme seznam předmětů, tak proč u něj nemůže
být statistika známek, ať víme jaká je u daného
předmětu průchodnost? Co takové úložiště
dokumentů, kde by nám naši učitelé dávali materiály k prostudování, ba dokonce bychom tam
mohli i my vkládat nějaké materiály.
Proč
by
nemohl
spravovat
nejen
„ostrouhané“profily studentů, ale umožnit je více
rozšířit, ať si tam může Pepík z Budějovic napsat, že má rád pivo, skáče do dálky a publikuje
do Journal of International Law (mohli by to tam
mít i naši kantoři, teda to skákání do dálky asi
ne).
A co kdybychom dali pryč naše indexy a měli vše
přes ten internet? To bychom ale asi přišli o tu
možnost si ukazovat krásné to fotky z indexů,
jednou za semestr si úhledným písmem vypisovat jména předmětů a doufat, že vyučující napíše
známku ke správnému předmětu. Ale to bychom
přišli i o tu další velmi vzrušující věc, frontu při
zápise, jak ta člověka dokáže rozpálit. Já bych
se ale bez toho vzrušení obešel, co vy?
SIS by toho mohl umět více a více…ale to hlavní
o co jde, ať FUNGUJE (čti:“funguje pořád a ne
jen v tu dobu, kdy není v zátěži“).
Fajný synek
Názory
31
Oznámkuj si svého učitele!
Také si pokaždé na začátku semestru lámete hlavu, k jakému vyučujícímu se zapsat na seminář? Také
zoufale telefonujete starším studentům a taháte z nich rozumy, který učitel je „děsnej“ a který vás
naopak výborně připraví na zkoušku?
Naprostá neznalost kantorů a velmi rozdílných
stylů, kterými své semináře vedou, je problém, na který s postupem do vyššího ročníku
pravidelně naráží každý z nás. Ty obrázky jsou
někdy opravdu výmluvné - jeden vyučující má
narváno tak, že by ve třídě nepropadla na zem
pětikoruna, vedlejší seminář je skoro prázdný. I
když se na oba pár týdnů předtím zapsalo podobné množství studentů, polovina z nich teď ve
spěchu nosí židle, aby si přesedli k vyučujícímu,
který je baví víc.
Od nepříjemných překvapení bychom si přitom
mohli snadno sami pomoci. Stačí jen, aby studenti na konci každého semestru ohodnotili, jak
byli se seminářem spokojení a zda byl užitečnou
přípravou na zkoušku. Podobný systém už
dávno funguje na právnické fakultě irské University College Dublin, kde jsem strávil rok na
Erasmu.
Není to nic složitého. Studenti dostanou papír s
přibližně dvaceti otázkami a hodnotí jako ve škole.
Podává učitel látku přehledně a srozumitelně?
Dozvěděli jste se tolik informací, kolik ke zvládnutí látky potřebujete? Je učitel schopný kvalitně
„Je
to
velké
fakt
super
pražské
odpovědět na vaše otázky? Dává větší důraz
na souvislý výklad, nebo na vaši interakci? To
jsou typické otázky z dotazníku, jehož vyplnění
žádnému z Irů nezabere víc než pět minut.
Vyplněné formuláře se pak mohou vyhodnotit a
dát k dispozici studentům. A vy už první školní
den máte v ruce „vysvědčení“, které dostali
učitelé od loňských studentů. Jasný orientační
bod pro sestavení vašeho rozvrhu.
Netvrdím, že studenty oblíbený kantor je nutně
lepší než ten, na jehož seminář nikdo nechodí.
Někdy za neoblibu může nikoli nezáživnost, ale
naopak vysoké nároky, které učitel na studenty
klade. Každý jsme jiný - někomu vyhovuje kantor, který nutí studenty k sokratovskému dialogu,
jiní zase raději poslouchají a zapisují… Abychom
se však mohli rozhodnout, co vůbec chceme,
musíme nejdříve udělat první krok, a to získat co
nejpřesnější informace. Jedině tak bude výběr
seminářů skutečným výběrem, a nikoli pouze
Tato rubrika je pro vás! Vadí vám něco na
fakultě či máte nějaký návrh? Napište to. Rádi
otiskneme váš názor. [email protected]
střelbou od boku.
Vím, že návrh neodstraní základní nedostatek,
totiž omezenou možnost vybrat si toho „svého“
učitele, protože jednotlivé semináře prostě nejsou nafukovací. Přesto jsem přesvědčen, že
jeho realizace přinese výrazné zkvalitnění studentského života.
Hodnocení současně představuje i velmi cennou
zpětnou vazbu pro kantory, pro něž jsou názory
studentů na jejich pedagogické snažení jistě
velmi důležité.
Jak to uskutečnit? Není nutné o ničem hlasovat
na akademickém senátu, stačí, když se pár z
nás studentů spojí, rozdá papíry s otázkami a
vyhodnotí je. Na organizování studentských akcí
jsou na naší fakultě spolky, které vaši osobní iniciativu kdykoli rády přivítají.
Chci tímto předložit irský model k diskusi. Nefunguje zdaleka jen v Irsku, ale také na některých
dalších evropských a amerických univerzitách.
Jestli přijde podobná praxe i na PF UK, záleží
jen na nás.
Ondřej Šťastný
4. ročník PF UK
Vleče se to, to draftování...
dýl,“
povídá
můj
někdejší
spolužák,
t.č.
advokátní
koncipient
jedné
kanceláře.
„Dýl za víc než tři mega, vle. Nabrýfuju Dejvida, aby se to
zkompletovalo a zfinalizovalo do klouzingu. Hlavně, aby to zas celý nezkánclovali jako posledně.“
Před pár lety by mě podobné obraty
děsily, dneska už jsem zvyklá: čeští
advokáti, a to zdaleka ne jen ti mladí,
zhusta hovoří nářečím, kterým ve
vzácném sepětí przní češtinu i angličtinu
zároveň. Pro jazykovědce musí být
tento newspeak [ňůspýk] opravdickou
pastvou.
Nejenže
zaznamenává
nebývalý boom [bůům], ale nemá
zatím žádná jasně definovaná pravidla
pravopisu, mluvnice či výslovnosti.
Tak například: nikde není dáno, které
anglicismy se přepisují tak, jak je
pouhým uchem slyšíme, tj. foneticky,
a které se ze slušnosti ponechávají v
původním znění. Poznali byste, třeba, co
je to selaut? Já taky ne. Souhlasím, že
člověk, který se opováží takto pracovat
s pojmem sell-out, není mozkem
tvůrčím, ale spíše představitelem
(autorského) hovadismu. Na druhé
straně, vybavíme-li si např. oblíbené
slovo meeting, jeho fonetický přepis mítink – nás zřejmě zas až tak neurazí,
přestože máme pro vyjádření téhož
celou řadu hezkých českých slov.
Spousta anglicismů se, ovšem, ujala
a ustálila především proto, že vhodný
český výraz nebyl, resp. nikdo si nedal
práci s tím, aby jej hledal. Vezměme
takový brainstorming. Napadá vás
něco? A nebo čím dál populárnější
face-time. Předstírání práce není
plnohodnotným ekvivalentem, protože
původní pojem face-time zároveň
obsahuje vysvětlení, proč k dotyčnému
předstírání dochází a dále (podle
některých zkušených face-timistů) i
jakousi sociální kritiku a parodii poměrů
ve velkých advokátních kancelářích,
kde se běžně pracuje do pozdních
nočních hodin. Kdyby náš Ústav
pro jazyk český oplýval odhodláním,
důsledností a místy až extremismem
Academie française, možná bychom
se dočkali řady českých novotvarů a
rozsáhlé kampaně za jejich používání.
Ale i takové úsilí by se zřejmě minulo
účinkem, protože málokterý Čech má
rád češtinu způsobem, jakým většina
Francouzů adoruje francouzštinu.
(Ačkoli i ve Francii se poměry mění
– hojně propagovaný francouzský
ekvivalent e-mailu, tj. novotvar
courriel se (obzvlášť) v řadách
francouzské mládeže téměř neujal.
A loni mě francouzská kolegyně
na Evropském soudu pro lidská
práva zcela odzbrojila sdělením,
že ve středu odpoledne nemůže,
protože je „un peu overbookée“.)
Přemýšlím nad tím, která další profesní
či sociální skupina se vyznačuje
podobně osobitým jazykem jako
nová generace v české advokacii,
která má ve většině případů těsně
před closingem, brýfuje na mítink,
popřípadě se věnuje draftingu či
brainstormingu, fúzuje či se potýká
s due diligence. Zatím mě napadají
jen čtenářky časopisu Elle, které jsou
trendy, cool a in, věnují se shoppingu,
stylingu nebo liftingu a jsou expertkami
v oblasti make-upu a wellness.
Vzhledem k tomu, že se v posledních
měsících
pohybuji
lehce
mimo
právnickou sféru, je možné, že mi
některé obzvlášť vypečené aktuální
výrazy unikly. Pokud nějaké znáte,
sem s nimi! Třeba by, konec konců,
mohl vzniknout on-line Slovník jazyka
advokátního českého.
Blanka Čechová
převzato z blogu Jiné právo

Podobné dokumenty

Těšíme se na Vaši návštěvu!

Těšíme se na Vaši návštěvu! Filozofická(FF), Lékařská (LF), Pedagogická (PdF), Přírodovědecká (PřF) a Fakultu tělesné kultury (FTK). Hlavou vedení celé univerzity je rektor prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc, jež fakultu spravu...

Více

Příroda kolem nás - Čekatelský lesní kurz CORDA

Příroda kolem nás - Čekatelský lesní kurz CORDA ▶ Na stezce se dají stavět hry a jednotlivé programy. Stezka v novém pojetí není konkurencí her v tom smyslu, že v době, kdy se plní bod stezky, se nic nehraje. Naopak jednotlivé aktivity v ní uve...

Více

1. číslo / jaro 2012

1. číslo / jaro 2012 to vlastně jedno, protože když sněží, tak to auta rozjezdí a je to zase humus. Na zimu se každopádně hodím spíš já.“ „I tak vám závidím.“ „Ani není co, po těch letech už jsem celý otrhaný. Doslova....

Více

Unit 4 Vocabulary accommodate changes [dRkomddeit Rčeindžiz

Unit 4 Vocabulary accommodate changes [dRkomddeit Rčeindžiz controversy [R kontrdvd:(r)si] diskuse, polemika; spor convict (v) [kdnR vikt] odsoudit conviction [kdnR vikšdn] odsouzení corporation [T ko:(r)pdR reišdn] spoleènost, korporace create rights [kriR...

Více

Profese advokáta v českém justičním systému

Profese advokáta v českém justičním systému prostá většina. Je-li to v Ústavě, postavení je silnější, ale myslím si, že se celkem těšíme důvěře, zařadímeli k této otázce průzkumy. Zde jde spíše o „neochotu Ústavu otvírat“,

Více