Územní plán ODŮVODNĚNÍ

Transkript

Územní plán
MALŠICE
ODŮVODNĚNÍ
TEXTOVÁ ČÁST
Objednatel:
Městys Malšice
Pořizovatel:
Úřad územního plánování
MěÚ Tábor - odbor územního rozvoje
Schvalující orgán:
Zastupitelstvo městyse Malšice
Projektant:
atelier KA 21, M.A.A.T.
Autor koncepce:
Zodpovědný projektant:
Projektant:
Projektant ÚSES:
Grafické zpracování:
Ing. arch. Martin Jirovský, Ph. D.
Ing. arch. Alena Kalinová
Ing. arch. Jan Kolář
Mgr. Václav Novák
Monika Juráčková
Leden 2010
Projekt „Územní plán Malšice“ byl spolufinancován z prostředků Evropské unie,
Evropského fondu pro regionální rozvoj.
1
Záznam o účinnosti
Územní plán vydává:
Zastupitelstvo městyse Malšice
Číslo jednací: 47/10
Datum vydání: 11. 1. 2010
Datum nabytí účinnosti: 27. 1. 2010
Územní plán pořizuje:
Úřad územního plánování
Městský úřad v Táboře
Odbor územního rozvoje
Oprávněná úřední osoba pořizovatele: Ing. Vlastimil Křemen, vedoucí odboru
Podpis:
2
OBSAH
seznam použitých zkratek
1. Postup při pořízení územního plánu
str.
5
str.
8
2. Vyhodnocení souladu s PÚR a ÚPD vydanou krajem, vyhodnocení
koordinace využívání území z hlediska širších vztahů
2.1
Soulad s PÚR a ÚPD vydanou krajem
2.2 Širší vztahy
2.3 Limity využití území
3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování
4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona
a jeho prováděcích právních předpisů
str.
str.
str.
str.
9
9
11
15
str.
16
str.
17
5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů
– soulad se stanovisky DO podle zvláštních právních předpisů,
popřípadě s výsledkem řešení rozporů
str.
17
6. Vyhodnocení splnění zadání
str.
17
7.
str.
str.
18
18
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení
7.1
Zdůvodnění urbanistického řešení a koncepce krajiny
7.1.1
Zastavěné území a zastavitelné plochy
7.1.1.1 Plochy bydlení venkovského
7.1.1.2 Plochy bydlení městského
7.1.1.3 Plochy bydlení smíšeného
7.1.1.4 Plochy rekreace
7.1.1.5 Plochy občanské vybavenosti
7.1.1.6 Plochy veřejných prostranství
7.1.1.7 Plochy výroby zemědělské
7.1.1.8 Plochy výroby smíšené
7.1.1.9 Plochy výroby „rušící“
7.1.1.10 Plochy výroby el. energie
7.1.2
Nezastavěné území a nezastavitelné plochy
7.1.2.1 Vodní plochy a toky
7.1.2.2 Plochy lesa
7.1.2.3 Významné krajinné prvky
7.1.2.4 Zeleň v sídlech
7.1.2.5 Nelesní zeleň mimo plochy sídel a ÚSES
7.1.2.5.1
Plochy trvalých travních porostů
3
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
18
19
20
20
20
20
20
21
21
21
22
22
23
23
23
24
24
24
7.1.2.5.2
Plochy nelesních stromových a keřových
porostů
7.1.2.5.3
Plochy mokřadů
7.1.2.6 Plochy přírodní a přírodně blízkých ekosystémů
7.1.2.6.1
Biocentra
7.1.2.6.2
Biokoridory
7.1.2.6.3
Interakční prvky
7.1.2.7 Orná půda
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
25
25
25
26
43
57
65
str.
str.
66
66
str.
66
str.
str.
str.
str.
str.
66
67
67
73
74
str.
75
str.
75
str.
76
8. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů ÚP na URÚ
str.
77
9. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení
na ZPF a PUPFL
9.1
Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu
str.
str.
78
78
Vyhodnocení záboru ZPF
Zdůvodnění záboru ZPF – zastavitelné plochy
str.
str.
78
89
Zdůvodnění záboru ZPF – nezastavěné území
Zábor PUPFL
str.
str.
92
93
7.2 Zdůvodnění z hlediska dynamiky rozvoje
7.3 Zdůvodnění z hlediska umístění plošného rozvoje
7.4 Zdůvodnění z hlediska umístění ploch a vedení
koridorů dopravní a technické infrastruktury
7.4.1
7.4.2
7.4.2.1
7.4.2.2
7.4.2.3
Dopravní infrastruktura
Technická infrastruktura
Vodovod a kanalizace
Elektrická energie
Zásobování plynem a teplem
7.5 Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití,
než je stanoveno v prováděcím právním předpisu
7.6 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území
a potřeby vymezení zastavitelných ploch
7.7 Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení
ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území
9.1.1
9.1.2
9.2
9.3
9.4
9.5
9.3.1
9.3.2
9.3.3
9.3.4
9.3.5
9.3.6
9.3.7
Klimatické podmínky
Půdní podmínky
Čenkov
Dobřejice
Malšice
Maršov
Obora u Maršova
Třebelice
Všechlapy
4
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
str.
78
78
89
89
90
90
91
91
92
10. Rozhodnutí o námitkách a jeho odůvodnění
str.
94
11. Vyhodnocení připomínek
str.
99
12. Údaje o počtu stran odůvodnění ÚP
a počtu výkresů grafické části
str.
101
Seznam použitých zkratek:
AK
BK
BM
BO
BOL
BPEJ
BR
BŘB
BS
BSK
BV
BVo
ČE
ČOV
ČR
ČS
ČSR
DB
DK
-
akát
buk
plochy bydlení městského
borovice
borovice lesní
bonitovaná půdně ekologická jednotka
bříza
bříza bradavičnatá, bílá
plochy bydlení smíšeného
biologická spotřeba kyslíku
plochy bydlení venkovského
plochy bydlení venkovského s ochranným režimem
Čenkov
čistírna odpadních vod
Česká republika
čerpací stanice
Československá republika
dub
dálkový kabel
5
DN
DO
DOB
DSII
DSm
DSú
EO
EVL
HB
CHOPAV
CHSK
II
IP
JČ
JD
JS
JV
JVM
KL
KN
KÚ
LBC
LBK
LHP
LP
lPE
LT
MAL
MD
MěÚ
MO
N
NL
NN
NRBK
NS
NSk
NSm
NZo
NZt
OBO
OkÚ
OL
OLL
OOLP
OP
OS
OV
OVh
OVhr
OVs
- jmenovitý průměr
- dotčený orgán
- Dobřejice
- plochy silnice II. třídy
- plochy místní komunikace
- plochy účelové veřejné komunikace
- ekvivalentní obyvatel
- evropsky významná lokalita
- habr
- chráněná oblast přiroz. akumulace vod
- chemická spotřeba kyslíku
- II. etapa
- interakční prvek
- jihočeský
- jedle
- jasan
- javor
- javor mléč
- javor klen
- katastr nemovitostí
- krajský úřad
- lokální biocentrum
- lokální biokoridor
- lesní hospodářský plán
- lípa
- lineární polyetylén
- lesní typ
- Malšice
- modřín
- městský úřad
- modřín
- návrh
- plochy lesní/nerozložitelné látky
- nízké napětí
- nadregionální biokoridor
- nezastavěné území
- plochy krajinné zeleně
- plochy mokřad
- plochy orné půdy
- plochy trvalých travních porostů
- Obora
- okresní úřad
- olše
- olše lepkavá
odbor ochrany lesa a půdy
- ochranné pásmo
- osika
- plochy občanské vybavenosti
- plochy občanské vybavenosti - plochy hřbitova
- plochy občanské vybavenosti – plochy hradu
- plochy občanské vybavenosti - sport
6
OŽP
P
PD
PUPFL
PÚR
R
RBC
RBK
RD
Rh
Ri
RP
RR
ŘÚ
S
SM
SLT
STG
TŘE
TS
TTP
TV
ÚP
ÚPD
URÚ
ÚS
ÚSES
VDJ
Ve
VKP
VN
VP
VPd
VPO
VPS
VPt
VPz
Vr
VRJ
VS
VŠE
VÚC
VVN
Vz
W
ZP (Z)
ZPF
ZÚ
ZÚRK
Zz
- odbor životního prostředí
- plocha přestavby
- projektová dokumentace
- pozemky určené k plnění funkce lesa
- politika územního rozvoje
- plocha územní rezervy
- regionální biocentrum
- regionální biokoridor
- rodinný dům
- plochy rekreace hromadné
- plochy rekreace individuální
- regulační plán
- radioreléová trasa
- řešené území
- stav
- smrk
- soubor lesních typů
- skupiny typů geobiocénů
- Třebelice
- trafostanice
- trvalý travní porost
- technická vybavenost
- územní plán
- územně plánovací dokumentace
- udržitelný rozvoj území
- územní studie
- územní systém ekologické stability
- vodojem
- plochy výroby el. energie
- významný krajinný prvek
- vysoké napětí
- veřejné prostranství
- veřejně prospěšná stavba – dopravní infrastruktura
- veřejně prospěšné opatření
- veřejně prospěšná stavba
- veřejně prospěšná stavba – technická infrastruktura
- plochy zeleně na veřejných prostranstvích
- plochy rušící výroby a skladování
- vrba jíva
- plochy smíšené výrobní
- Všechlapy
- velký územní celek
- velmi vysoké napětí
- plochy zemědělské výroby
- plochy vodní
- zastavitelná plocha
- zemědělský půdní fond
- zastavěné území
- zásady územního rozvoje kraje
- plochy zeleně v zástavbě
7
1
Postup při pořízení územního plánu
4. dubna 2007 bylo zastupitelstvem městyse schváleno pořízení územního plánu Malšice
(dále jen ÚP) a zároveň byl požádán MěÚ Tábor, odbor územního rozvoje, jako úřad úz. plánování,
aby pro městys ÚP pořídil.
Určeným zastupitelem, který spolupracoval s pořizovatelem v rámci pořizování ÚP, byla
určena paní starostka Miloslava Šebková.
Na základě výběrového řízení se zpracovatelem územního plánu se stal ateliér KA 21,
M.A.A.T..
Následovalo zpracování průzkumů a rozborů, na základě kterých bylo dne 27. 5. 2008
zahájeno projednání návrhu zadání. Zadání územního plánu bylo schváleno 30. července 2008.
Koncept územního plánu nebyl požadován.
Dne 22. 4. 2009 bylo zahájeno projednání návrhu územního plánu. Oznámení o společném
jednání obdrželi 15 dnů předem dotčené orgány, Krajský úřad JČ kraje, městys Malšice a sousední
obce. Uvedené orgány mohly nahlížet u pořizovatele do návrhu územního plánu po dobu 30 dnů ode
dne jednání, tj. od 15. 5. 2009 do 14. 6. 2009.
Stanoviska dotčených orgánů bylo možné uplatnit do 30 dnů ode dne jednání, tj. do
14. 6. 2009. Dotčené orgány nedoložily závažné důvody, proto se lhůta pro uplatnění stanoviska
neprodlužovala. Sousední obce mohly uplatnit své připomínky ve stejné lhůtě, tj. do 14. 6. 2009.
Na základě společného projednání byl návrh upraven a předložen k posouzení krajskému
úřadu, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic. Kladné
stanovisko bylo vydáno dne 6. 10. 2009.
Řízení o vydání územního plánu dle § 52 až 54 stavebního zákona a § 171 až § 174 zákona
č. 500/2004 Sb. o správním řízení, v platném znění bylo oznámeno veřejnou vyhláškou a vyvěšeno
na úřední desce městyse a MěÚ Tábor od 19. 10. 2009 do 7. 12. 2009. Zároveň byla veřejná
vyhláška vyvěšena i na internetových stránkách obou úřadů.
Návrh ÚP Malšice nebylo možné vzhledem k rozsahu dokumentace zveřejnit na úřední desce
v úplném znění, a proto v souladu s ustanovením § 172 odst. 2 správního řádu byla oznámena
veřejnou vyhláškou možnost nahlédnutí do dokumentace u pořizovatele – MěÚ Tábor, odbor
územního rozvoje a na úřadě městyse.
V průběhu řízení o vydání byly podány námitky a připomínky k návrhu ÚP. Jejich vyhodnocení
je součástí kap. 10 a 11 odůvodnění ÚP.
8
2
Vyhodnocení souladu s PÚR a ÚPD vydanou krajem,
vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska
širších vztahů v území
2.1
Soulad s politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem
Soulad s PÚR
Dokument, schválený usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 12. 7. 2009, obsahuje republikové
priority územního plánování, stanovené k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro
příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území.
Tyto republikové priority územního plánování jsou určeny ke konkretizaci obecně formulovaných
cílů a úkolů územního plánování a požadavků na udržitelný rozvoj v územně plánovací činnosti
obcí, kterou jsou stanovovány podmínky pro změny v konkrétním území.
Návrh ÚP Malšice v souladu s PÚR
−
Vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území
−
Ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně
urbanistického dědictví. Zachovává ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury
osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a
tradice (regulativy, podmínky prostorového uspořádání, krajinná opatření)
−
Při stanovování funkčního využití území zohledňuje jak ochranu přírody, tak i
hospodářský rozvoj a životní úroveň obyvatel s cílem nalezení vyváženého řešení ve
spolupráci s obyvateli a dalšími uživateli území
−
Stanoví podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu
nezastavěného území (podmínky pro využití ploch, regulativy, etapizace); Vytváří
předpoklady pro nové využívání opuštěných areálů a ploch (plochy přestavby).
−
Vytváří podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního
ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika, lyžování), s cílem
zachování a rozvoje jejich hodnot. Podporuje propojení z hlediska cestovního ruchu
atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé
formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo)
−
Vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické
infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny (regulativy, návrh nových cest)
−
Vytváří podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními
katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah
případných škod (návrh ZP, krajinná opatření)
−
Stanovuje podrobnější podmínky pro využití a uspořádání území vymezených ploch v
souladu s jejich určením a charakterem (regulativy, podmínky prostorového uspořádání,
podmínky ÚS, etapizace)
9
Řešené území je součástí transevropského multimodálního koridoru M1 Praha-Č. Budějovicehranice ČR (Linz) – rozvojová osa OS6.
Soulad se ZÚRK
Platnou ÚPD kraje je ÚP VÚC Táborsko (aktualizovaný dle § 187 zákona č. 183/2006 Sb.) vč.
jeho změn č. 1 a 2. Změny ÚP VÚC č. 1 a 2 se správního území městyse netýkají.
Tato dokumentace je závazná ve stanoveném rozsahu pro ÚP obcí v záležitostech
nadmístního významu. Jejím základním cílem je navrhnout nejvhodnější využití vymezeného území,
řešení dopravy a technické infrastruktury a jejich vzájemné uspořádání a vazby. Účelem je vytvářet
podmínky pro rozvoj území, zabezpečit soulad jednotlivých činností v území, omezit na přípustnou
míru jejich negativní vlivy, zajistit předpoklady pro zlepšování kvality životního prostředí, pro
ochranu přírody a krajiny, umožňovat pouze přiměřené využívání neobnovitelných přírodních zdrojů
a zachovávat kvalitativní ukazatele obnovitelných přírodních zdrojů.
ÚP Malšice je v souladu s ÚP VÚC Táborsko ve všech těchto ohledech.
ÚP Malšice respektuje zásadní návaznosti vyplývající z ÚP VÚC. Pro řešené území se jedná
o tyto limity:
– výhradní ložisko bentonitu v k.ú. Maršov
– přírodní parky Kukle a Černická obora vyhlášené rozhodnutím OkÚ v Táboře dne 14. 12. 1994
− navržený nadregionální a regionální systém ekologické stability
− vyhlášené záplavové území Lužnice
Aktualizovaný ÚP VÚC Táborsko dále vymezuje ve správním území městyse Malšice tyto
VPS:
Dopravní infrastruktura:
D21. II/137
Malšice – úprava průtahu
Vodní hospodářství:
V63. ČOV Malšice
ÚP VÚC Táborsko vymezuje ve správním území městyse Malšice VPS D21. – II/137 – Malšice
- úprava průtahu. ÚP navrhuje plochu pro tuto VPS. Tato VPS je v ÚP reprezentována plochou
VPd 1.
ÚP VÚC Táborsko vymezuje ve správním území městyse Malšice VPS V63 – ČOV Malšice. ÚP
navrhuje plochu pro tuto VPS. Tato VPS je v ÚP reprezentována plochou VPt 3.
10
2.2
Širší vztahy
Postavení obce v systému osídlení
Městys Malšice se nachází v poněkud členité západní části Táborské pahorkatiny, v okrsku
Malšická pahorkatina, kde jsou nejvyššími body vrcholy U Skrýchova severně od Opařan (535,2
m.n.m.) a Vrchy u Želče (532,4 m.n.m.). Nadmořská výška řešeného území se pohybuje kolem 500
m.n.m.
Podle klimatické rajonizace ČSR patří území do oblasti mírně teplé, klimatického okrsku MT
– 5, který je charakteristický kratším, mírně chladným a mírně suchým létem a mírně chladnou
suchou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje od 7°C do 7,5°C, průměrný roční úhrn srážek
600 mm. V relativní četnosti jednotlivých směrů větru převládá západní až severozápadní proudění.
Sídlo Malšice leží v přirozeném geografickém středu správního území. Vnímatelný prostor
krajinného rázu je ohraničen zejména hranou západních lesních masivů (Dobřejice tak tvoří
samostatný krajinný prostor, vzniklý vyžďářením plochy uprostřed lesních celků). Dominantní jsou
bloky převážně nečleněné orné půdy. Potoční nivy se prakticky neuplatňují, nebo jsou převážně
zatrubněné. Hlubší údolí drobnějších vodotečí, přecházející na dolním toku až ve strmé kaňony, se
uplatňují v lesích západní a severozápadní části řešeného území. Přirozenou hranici správního
území pak tvoří na severozápadě hluboký kaňon řeky Lužnice.
Správní území městyse Malšice tvoří 7 katastrálních území, a to Čenkov u Malšic,
Dobřejice, Malšice, Maršov u Tábora, Obora u Maršova, Třebelice a Všechlapy u Malšic.
Sousední obce: Bečice, Černýšovice, Dobronice u Bechyně, Dražice, Dražičky, Libějice, Lom,
Řepeč, Skrýchov u Malšic, Slapy, Stádlec, Sudoměřice u Bechyně, Ústrašice, Zhoř u Tábora, Želeč.
Celkový počet trvale hlášených obyvatel k 1. 1. 2006 je 1707.
Podle čísel popisných je v Čenkově 74, v Dobřejicích 54, V Malšicích 304, v Maršově 46, v
Lánech 28, v Oboře 41, v Třebelicích 44 a ve Všechlapech 21 domů (jedná se o RD, bytové a
nebytové domy).
Městys leží na regionálně významném dopravním tahu z Tábora do Bechyně a Týna nad
Vltavou a na místním dopravním uzlu s křížením směrem na Želeč.
Malšice se řadí do kategorie větších obcí, které v minulosti měly statut tzv. „střediskové
obce“, se všemi pozitivními i negativními důsledky. V obci byly koncentrovány výrobní kapacity,
rezidenční zóny a občanská vybavenost.
Poloha obce na významném dopravním tahu, avšak již poměrně vzdálená od okresního města,
dává předpoklady pouze omezeného rozvoje, region se bude rozvíjet spíše pozvolně na základě
vlastního potenciálu. Městys, vč. místních částí, má výrazný rezidenční charakter, dominuje
individuální rodinné bydlení.
Městys Malšice je sídlem řady podniků, které mají rozmanité spektrum činnosti a stabilizují
tak oblast jako významný zdroj zaměstnanosti, který není závislý na nedalekém větším městě.
Řada podniků pracuje navíc s exportním artiklem, který nemá místní odbytovou základnu. Městys
Malšice představuje lokální středisko pracovních příležitostí pro místní, i pro okolní obce. Výrazný
podíl na zaměstnanosti mají však i okolní větší centra, především město Tábor.
Městys Malšice má spádový význam jako správní středisko, poskytující služby základní
občanské vybavenosti. V tomto ohledu má spádový význam pro mnohé menší obce ve svém okolí.
11
Službami místními jsou zejména mateřská, základní škola, obchody, restaurace, kulturní dům,
knihovna, obecní úřad a ordinace lékařů, pošta, spořitelna, hřbitov, kostel, restaurace a obchody.
Služby nadmístního významu (obchod, zdravotní služby, střední a vysoké školství, kultura,
sport apod.) jsou poskytovány městem Tábor, částečně pak městy Bechyně a Planá nad Lužnicí.
ÚP návrhem podporuje toto postavení obce v systému osídlení.
Širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury
Širší dopravní vztahy
Silniční doprava
Městys Malšice je významnou regionální křižovatkou na trase Tábor – Bechyně/Týn nad
Vltavou. Komunikační páteř tvoří silniční a železniční koridor protínající území v severojižním
směru.
−
−
−
−
−
−
−
Řešeným územím prochází tyto krajské silnice:
silnice II/137 vedoucí z Tábora přes Malšice do Sudoměřic u Bechyně (a dále směr Týn n. Vlt.)
silnice III/1376 směr Lom, Zhoř u Tábora a Planá nad Lužnicí
silnice III/1377 směr Lom, Maršov, Obora u Maršova
silnice III/13713 směr Dudov
silnice III/13711 směr Bezděčín, Čenkov, Dobřejice, Stádlec
silnice III/13710 směr Maršov
silnice III/1379 směr Bečice
Kromě svého lokálního významu uvedené komunikace zprostředkovávají spojení s širším
okolím, především s městy Tábor, Bechyně, Planá nad Lužnicí (ležící na hlavním komunikačním
koridoru celostátního významu Praha – České Budějovice – Rakousko), z větších obcí jsou to na
jihovýchodě Želeč a v prostoru za řekou Opařany (opět na hlavním komunikačním tahu Tábor Písek).
Jednotlivé účelové veřejné komunikace mají rovněž přesahy na okolní území.
Železniční doprava
Řešeným územím prochází ve směru sever – jih (v přibližném souběhu se silnicí II/137)
lokální železniční trať Tábor – Bechyně, která pro region hraje významnou roli levné příměstské
hromadné dopravy.
12
Cyklotrasy
–
–
–
Řešeným územím prochází tyto značené cyklotrasy:
Cyklotrasa č. 31 vstupuje do území z východu od Lomu. Prochází Malšicemi, kde se stáčí na jih
a na křižovatce u Čenkova vede na západ přes Dobřejice, Stádlecký most, Stádlec a pokračuje
směrem na Bernartice.
Cyklotrasa č. 1171 vstupuje do území z jihovýchodu od Želče a prochází Čenkovem, kde se
napojuje na cyklotrasu č. 31.
Cyklotrasa č. 12 přichází do území z jihu od Želče, Dolního Bukovska a Hluboké nad Vltavou.
Prochází sídly Obora a Maršov a končí v obci Lom, kde se napojuji na cyklotrasu č. 11.
Cyklotrasa č. 12 patří k cyklostezce Greenway Rožmberského dědictví.
Z těchto značených tras odbočuje množství dalších, které se teprve připravují. V jižní části
je to trasa, která vede přes Třebelice do Dobronic u Bechyně. V severní části jsou to trasy
vedoucí z Malšic, které vedou směrem na Dobřejice, na Bečice přes Staré Lány a trasa do Příběnic.
Trasy převážně využívají stávající síť silnic III. třídy a účelových komunikací.
Turistické stezky
–
–
–
–
–
Řešeným územím procházejí tyto turistické stezky:
Červená turistická stezka probíhá v severozápadní části území podél řeky Lužnice.
Modrá turistická stezka vychází z Třebelic směrem na západ do Dobronic u Bechyně, kde se
stáčí na sever a vede podél Lužnice až ke Stádleckému mostu.
Druhá modrá turistická stezka, která zde vede, vychází ze středu Malšic směrem na sever do
Příběnic.
Žlutá turistická stezka vychází ze středu Malšic a vede na západ přes Dobřejice ke
Stádleckému mostu a pokračuje dál přes Stádlec.
Druhá žlutá stezka vede z Příběnic na východ do Dražiček směrem na Tábor.
Širší vztahy technické infrastruktury
ŘÚ prochází síť nadzemních vedení VVN 110kV.
ŘÚ prochází síť nadzemních vedení VN 22kV.
ŘÚ prochází ve směru východ - západ 2 trasy produktovodu (jižní a severní okraj ŘÚ)
ŘÚ prochází ve směru JV - sever DK komunikačního vedení veřejné komunikační sítě (O2)
ŘÚ prochází 2 radioreléové trasy ve správě spol. České radiokomunikace a.s.:
směr západ – východ a jihozápad – severovýchod
RR trasa Radimovice – Kraví hora
ÚP respektuje uvedené dopravní vazby a technickou infrastrukturu v jejich dosavadním
významu a rozsahu.
13
Širší vztahy ÚSES a dalších přírodních systémů
Řešeným územím prochází nadregionální ÚSES v podobě osy NRBK Cunkov-Pařezitý-Roštejn.
Osa, vč. OP biokoridoru, probíhá jižní polovinou území ve směru jihovýchod – západ.
Řešeným územím prochází regionální ÚSES v podobě regionálního biocentra RBC Příběnice,
vymezeného v prostoru údolí řeky Lužnice v severním výběžku ŘÚ, regionálních biokoridorů RBK
Řeka Lužnice, vázaného na tok řeky (záp. okraj ŘÚ) a RBK Údolí Třebelického potoka, vedoucího po
západním okraji správního území, přecházejícího ve střední části do lesního masivu oddělujícího
dobřejický krajinný prostor od zbytku ŘÚ, a sledujícího dále údolí Vnučského potoka až k soutoku
s Lužnicí.
ÚP respektuje regionální a nadregionální ÚSES a navrhuje opatření k jeho lepší funkčnosti.
Lokální ÚSES se váže zejména na potoční nivy, jež tvoří jeho kostru. Systém je dále vázán
na lesní celky podél východní a západní hranice řešeného území, kudy jsou vedeny 2 hlavní větve
lokálního ÚSES.
ÚP respektuje lokální ÚSES a navrhuje opatření k jeho lepší funkčnosti.
Do ŘÚ zasahují 2 přírodní parky.
Přírodní park Kukle se rozkládá na západní části řešeného území v okolí Dobřejic, Třebelic
a Všechlap. Zahrnuje rozsáhlý komplex lesů Kukle a Potálov, který se váže na tok řeky Lužnice a
jeho okolí. Jeho území tvoří členitá pahorkatina v povodí Lužnice. Svahy říčního i potočních údolí
představují z geomorfologického a floristického hlediska významný přírodní fenomén. Unikátní
technickou památkou na území parku je Stádlecký most přes Lužnici.
Přírodní park Černická obora zasahuje do řešeného území severním cípem v jižní části
katastrálního území Všechlapy. Hranice přírodního parku přímo koresponduje s vymezením lesního
komplexu Černické obory. Jde o rozsáhlý, převážně jehličnatý lesní masiv, cenný dochovanými
dřevinami vysokého stáří, množstvím biotopů řady druhů hmyzu a výskytem spektra lesní zvěře a
ptactva.
ÚP respektuje přírodní parky Kukle a Černická obora.
Kaňon Lužnice je vyhlášen jako lokalita NATURA 2000 – Údolí Lužnice a Nežárky. Lokalita
zahrnuje tok a říční nivu Nežárky zhruba od osady Jemčina (k.ú. Hatín) po soutok s Lužnicí ve
Veselí nad Lužnicí a dále tok a nivu Lužnice z Veselí nad Lužnicí po ústí Lužnice do Vltavy. Část
EVL, zahrnující údolní nivu Lužnice s přilehlými břehovými porosty, tedy zasahuje na ŘÚ, kde tvoří
jeho SZ hranici. Lokalita je významná dochovanou faunou mokřadních společenstev.
ÚP respektuje EVL NATURA 2000.
V ŘÚ jsou zastoupeny v hojné míře lesní plochy, jejichž provázanost na sousední území je
patrná zejména na severním, západním a jihozápadním okraji ŘÚ.
ÚP respektuje PUPFL v jejich stávajícím rozsahu. K jejich záboru pro jiné funkce dochází
pouze marginálně.
ÚP vymezuje nové plochy k zalesnění a nové plochy krajinné zeleně.
14
2.3
Limity využití území
V řešeném území jsou uplatněny tyto limity využití území, vyplývající z právních předpisů
nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů anebo správních rozhodnutí:
Z hlediska dopravní infrastruktury:
vymezená trasa silnic II. třídy, vč. OP
vymezená trasa silnic III. třídy, vč. OP
vymezená trasa železnice, vč. OP
Z hlediska technické infrastruktury:
vodojemy, vrty, čerpací stanice
kmenové trasy kanalizačních sběračů
vymezené plochy ČOV, vč. OP
vymezená trasa el. vedení VVN 110kV a VN 22kV, vč. OP
vymezené radioreléové trasy, vč. OP
vymezená trasa DK komunikačního vedení veř. komunikační sítě
vymezená trasa produktovodu, vč. OP
anodové uzemnění produktovodu, vč. OP
Z hlediska vodního hospodářství:
aktivní zóna záplavového území (Lužnice)
CHOPAV (Všechlapy, Třebelice)
Z hlediska ochrany přírody a krajiny:
regionální a nadregionální prvky ÚSES:
RBK 5-11 Řeka Lužnice
RBK 8-13
RBK 1-x
RBK 1-2 Údolí Třebelického potoka
RBK 2-3
RBK 3-4
RBK 4-13
RBC 11 Příběnice
EVL CZ0313106 Údolí Lužnice a Nežárky
Přírodní park Kukle
Přírodní park Černická obora
vzdálenost 50 m od okraje lesa
ÚP Malšice tyto limity respektuje.
15
3
Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování
Hlavním cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný
rozvoj území, který uspokojí požadavky souč. generace, aniž by ohrozil podmínky života generací
budoucích.
Návrh ÚP v souladu s cíli a úkoly územního plánování:
−
sleduje trvalý soulad všech hodnot území se zřetelem na péči o ochranu životního prostředí
−
vyvážený stav mezi krajinou a návrhem rozvojových nově zastavitelných ploch je podstatnou
náplní ÚP
−
stanoví podmínky pro výstavbu na rozvojových plochách
−
regulativy chrání kulturní hodnoty sídla
−
hospodárně využívá zastavěné území
−
stanoví etapizaci využití ZP
−
prostřednictvím regulativů chrání nezastavěné území
−
podporuje ekologickou rozmanitost a stabilitu krajiny
−
snižuje nebezpečí ekologických a přírodních katastrof
Návrh ÚP bezezbytku naplňuje hlavní vytýčené priority územně plánovací činnosti, kterými jsou:
−
podpora bydlení, koncentrovaná zejména do sídla Malšice (v sídle celkem 14 nových
zastavitelných ploch a 1 plocha přestavby pro bydlení)
−
podpora ploch přestavby pro vznik pracovních příležitostí (nevyužívané, chátrající areály
zemědělské výroby – Dobřejice, Maršov, Obora u Maršova, Všechlapy)
−
podpora cestovního ruchu, rozvoj rekreace:
− návrh ploch pro sport a rekreaci - sportoviště, koupaliště, stravovací a ubytovací
zařízení, agroturistika... (individuální rekreace – Dobřejice, Malšice, Všechlapy)
−
vymezení ploch pro hromadnou rekreaci (Dobřejice, Čenkov, Obora u Malšic)
vymezení takových regulativů, které nebudou bránit ubytovací činnosti (ubytování podporují
regulativy všech funkcí bydlení (BV, BVo, BM, BS), rekreace (Ri, Rh) občanské vybavenosti (OV,
OVs)
−
−
řešení postupné revitalizace krajiny:
− ochrana přírody a krajiny (urbanistická koncepce, regulativy plošného a prostorového
uspořádání, vymezená limitní ochranná pásma, vymezené plochy ÚSES, návrh ploch
16
krajinných opatření, respektování přírodních parků)
obnova ekologické rozmanitosti krajiny, obnova prvků krajinné zeleně – mezí, remízů,
mokřadů apod. (zejména návrh ploch krajinných opatření, krajinné zeleně (NSk, ploch ÚSES)
− návrh protierozních a protipovodňových opatření - obnova přírodních toků, rozčlenění
velkých lánů polí, nové plochy trv. travních porostů, krajinné zeleně, plochy k zalesnění
(návrh ploch NZt, NSk, NL)
− návrh nových vodních ploch, (návrh ploch W, ale i NSk)
zlepšení prostupnosti krajiny, optimalizace cestní sítě (návrh ploch DSú, regulativy ploch NZt,
NSk, NSm)
−
−
4
řešení dopravní a technické infrastruktury:
− návrh řešení odkanalizování včetně způsobu likvidace odpadních vod v sídlech, kde
dosud není vyhovující (návrh ploch TV2-N)
Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona
a jeho prováděcích právních předpisů
Zpracování územního plánu Malšice bylo provedeno v souladu s ustanoveními stavebního
zákona a navazujících vyhlášek v platném znění.
5
Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních
předpisů – soulad se stanovisky DO podle zvláštních
právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů
Zpracování územního plánu Malšice bylo provedeno v souladu s požadavky zvláštních
právních předpisů a se stanovisky DO podle zvláštních právních předpisů.
6
Vyhodnocení splnění zadání
ÚP Malšice je zpracován v souladu se zadáním, schváleným zastupitelstvem městyse Malšice.
Vybrané úkoly, dané jednotlivými kapitolami zadání byly vyřešeny (upřesněny) takto:
j
−
Malšice - zástavba RD na pozemcích parc. č. 437/9, 451/16 a 455/73 v k.ú. Malšice
se po prověření jeví jako nežádoucí. Tyto pozemky se nacházejí v nivním území
17
−
(VKP ze zákona), jde o případ preference zeleného „klínu“, vstupujícího do sídla od
JZ, formou zatravněné plochy s možným otevřením zatrubněného vodního toku (viz
Zadání ÚP, kap. d.2, část „Krajinná opatření“). Zastavěné území bylo v této lokalitě
zarovnáno (využití proluky na části parc. č. 437/1) a další zástavba vybíhající do
krajiny se zde z důvodu ochrany VKP nenavrhuje.
Další, již podružné důvody nezařazení pozemků do ZP je i fakt horší dopravní
dostupnosti, nemožnost gravitačního odkanalizování a limit OP VN.
Čenkov – v severní části bylo prověřeno využití pozemků na hospodářské budovy,
stáje pro koně s výsledkem návrhu funkční konverze stávajícího areálu a ZP pro
výrobu smíšenou, situovanou v těsné vazbě na stávající areál. Další plochy nebyly
vymezovány z důvodu nadměrného záboru ZPF. Záměr chovu koní lze uspokojit
částečně na plochách v rámci zastavěného území, částečně prostřednictvím ZP
Z.ČE.1, navrženou jižně od sídla pro funkci Vz.
k
−
−
Malšice - podmínky prověření ploch územní studií nebyla stanovena u plochy
bydlení v západní části. Důvodem je podrobnější návrh plochy s vnitřním členěním
funkcí, s vymezením plochy pro komunikaci (formou veř. prostranství), což poměrně
jednoznačně zakládá budoucí způsob parcelace, dopravní obsluhy plochy i obsloužení
tech. infrastrukturou. Rovněž prostorové regulativy ploch bydlení s podmínkou pro
situování staveb na plochách tvořících okraj sídla dávají dostatečné záruky pro
eliminaci případného negativního uplatnění staveb z hlediska krajinného rázu.
Podmínka prověření plochy územní studií zde tedy pozbývá na významu.
Maršov – při respektování výhradního ložiska bentonitu byla původně zamýšlená
plocha bydlení v návrhu podstatně zmenšenam a proto bylo upuštěno od podmínky
prověření této plochy územní studií
Ze schváleného zadání nevyplynul požadavek na zpracování konceptu ÚP, návrh byl tedy
zpracován přímo na základě zadání.
7.
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení
7.1
Zdůvodnění urbanistického řešení a koncepce krajiny
7.1.1 Zastavěné území a zastavitelné plochy
ZÚ bylo projektantem vymezeno postupem podle stavebního zákona ke dni 30. 7. 2008.
Výchozím podkladem byly hranice intravilánu z r. 1966. Do ZÚ byly dále doplněny plochy
ostatních zastavěných stavebních pozemků a části pozemních komunikací, ze kterých jsou vjezdy
na ostatní pozemky ZÚ.
Základní druhy ploch s rozdílným způsobem využití jsou vymezeny v souladu s vyhl.
501/2006 Sb. Některé typy ploch jsou dále členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter
18
území. Každému typu plochy je přiřazen specifický kód.
Návrh řešení se snaží provádět co možná nejmenší zásahy do struktury sídla tak, aby
výrazným způsobem neovlivnil dosavadní vlastníky. Hlavní cíle rozvoje zástavby jsou definovat
takové funkční uspořádání, aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro rozvoj bydlení v obci, včetně
drobného podnikání. Cílem, zejména u menších sídel, je rovněž využití stávajícího potenciálu
zastavěného území a dekoncentrovaný rozvoj rozsahem malých zastavitelných ploch. Velký důraz je
kladen na zapojení krajinných složek (zejména zeleně) pronikajících i do zastavěného území.
Rozvoj zástavby ve volné krajině je minimalizován na několik plošně malých lokalit s
výhradně technickou (TV2-N), výrobní (Ve-N) nebo výjimečně (Čenkov) též rezidenční funkcí.
Při vymezování ZP jde v zásadě o řešení těchto nejdůležitějších tematických okruhů:





stávající městské a venkovské bydlení a jeho ochrana
rekreační funkce a hledisko dobré prostupnosti území
zapojení zeleně a odclonění ploch výroby, spojené s možnou transformací
vymezení nových ploch a využití stávajících prostorových rezerv
dobrá dostupnost ZP, zejména pak bezkolizní obslužnost ploch výroby
Návrh definuje jednotlivé funkční složky a jejich lokalizaci.
7.1.1.1
Plochy bydlení venkovského (BV)
Plochy bydlení venkovského s ochranným režimem (BVo)
Bydlení venkovské je zastoupeno nejširší měrou na území menších sídel ve správním
území. Tvoří dominantní urbanistické uspořádání sídla a tato role zůstane pravděpodobně vůdčí i v
budoucnosti. Jedná se o plochy určené pro bydlení venkovského charakteru spojené s plochami
zahrad.
Plochy bydlení venkovského s ochranným režimem lze charakterizovat jako urbanisticky
hodnotné, zejména díky charakteru současné bytové, drobné zástavby a jejího umístění. Jde o
zástavbu původní dochované typické urbanistické struktury Malšic a dalších venkovských sídel
(Třebelice, Čenkov, Dobřejice, Maršov, Všechlapy).
Pro tyto plochy je ÚP vymezen zpřísňující prostorový regulativ. Na nejhodnotnější
plochy, charakterizované kompozičně ucelenými stavebními bloky, je (kromě standardního omezení
výšky staveb) uplatněn požadavek dodržení stavebních čar, předepsané orientace štítu + max.
úroveň výšky vstupního podlaží. Návrh ÚP zde přebírá určité zpřesňující prvky regulace, které
jsou pro zachování urbanistických hodnot těchto vybraných lokalit (v duchu tradiční venkovské
zástavby) zcela zásadní, a to bez nutnosti stanovovat pro tyto plochy pořízení regulačního plánu
jako podmínku pro rozhodování v území. Vzhledem k hodnotám, významu a rozsahu těchto ploch by
takový požadavek byl (i finančně a časově) nereálný.
Vymezeny jsou plochy pro nové bydlení venkovského charakteru (BV-N). Tato zástavba
je regulativy upravena tak, aby adekvátní formou respektovala genius loci venkovské zástavby.
Regulativy nelze docílit kvalitní architektury. Lze však zabránit nejhorším prohřeškům vůči tradiční
venkovské zástavbě.
19
7.1.1.2
Plochy bydlení městského (BM)
Bydlení městské se ve správním území realizuje výhradně v Malšicích. Jde o plochy
formované pravoúhlou uliční sítí s typicky příměstskou individuální rodinnou zástavbou z 2. pol. 20.
stol. v severovýchodní části sídla.
Návrh pro tento typ bydlení vymezuje nové plochy v těsné vazbě na stávající plochy
BM.
7.1.1.3
Plochy bydlení smíšeného (BS)
Bydlení smíšené rozšiřuje zejména možnosti uplatnění širšího spektra funkcí v
koexistenci s bydlením, což ostatně je pro obce velikosti a významu Malšic typické. Regulativy
připouštějí celou škálu možností využití, které je s bydlením slučitelné.
7.1.1.4
Plochy rekreace individuální (Ri)
Plochy rekreace hromadné (Rh)
Návrh potvrzuje stávající plochy individuální rekreace a doplňuje je o nové plochy.
Jedná se o rekreaci individuální s možností existence penzionů.
7.1.1.5
Plochy
Plochy
Plochy
Plochy
občanské
občanské
občanské
občanské
vybavenosti
vybavenosti
vybavenosti
vybavenosti
(OV)
– plochy hřbitova (OVh)
– plochy hradu (OVhr)
– sport (OVs)
Návrh potvrzuje ve svém statutu stávající plochy občanského vybavení (OV). Jedná se o
objekty církevní (kostely, kapličky, hřbitov), správní (budova úřadu, úřadovny místních samospráv),
vzdělávací (areál školy, školka, sportovní hala), hřiště, služby ostatní (zdravotní středisko, zámek,
budovy hasičských zbrojnic, společenských místností obce), areál zříceniny Příběnice.
Pro nově vymezené zastavitelné plochy obytné zástavby jsou rovněž regulativy dané
možnosti vymezovat občanskou vybavenost.
7.1.1.6
Plochy veřejných prostranství (VP)
Plochy veřejných prostranství – zeleň (VPz)
Návrh vymezuje všechny plochy náměstí a návsí, rozšířených úseků ulic apod. jako
plochy veřejných prostranství. Pro plochy veřejných prostranství platí podmínka komplexního
zastoupení veřejné parkové zeleně, sloužící obecnému užívání.
Jako VPz jsou označeny plochy sloužící primárně pro veřejnou zeleň. Zeleň má mnoho
pozitivních funkcí, které zvyšují kvalitu pracovního a životního prostředí (funkce mikroklimatická,
hygienická, ochranná, estetická, biologický význam). Její význam při formování veřejného prostoru
proto nesmí být snižován.
20
7.1.1.7
Plochy výroby zemědělské (Vz)
Územní plán nevymezuje nové plochy pro zemědělskou výrobu. Stávající kapacita areálu
v Malšicích je pro případný rozvoj dostačující. Většina původních zemědělských areálů v ostatních
sídlech je navržena k funkční konverzi na výrobu smíšenou (VS-N).
V rámci ploch VS zemědělská výroba není vyloučena, naopak se uživatelům umožňuje
širší spektrum využití těchto ploch a zároveň se chrání okolní obytná zástavba před případnými
negativními vlivy z velkokapacitní zemědělské výroby, neboť ta zde musí splňovat příslušné
hygienické limity bez nutnosti stanovovat ochranná pásma. Plochy jsou tedy nadále vhodné pro
umístění objektů a zařízení zemědělské výroby a skladování, avšak bez nadlimitních negativních
účinků na okolní zástavbu a životní prostředí.
Pro malšický výrobní areál je navrženo limitní OP. Negativní vlivy z provozu, vč.
zemědělské výroby, nesmí tuto limitní hranici překročit. Pokud bude zdroj negativního vlivu v rámci
vymezené plochy umístěn blíže k obytné zástavbě, vzdálenost k hranici ochranného pásma se pro
tento zdroj snižuje a úměrně s tím musí klesnout i jeho intenzita (např. kapacita ustájených
zvířat), ledaže lze provést na zdroji účinná opatření k eliminaci či snížení hodnot negativních vlivů
(např. hluku, prašnosti apod.) na přípustnou mez. Tyto aspekty pak musí investor zohlednit v
územním řízení.
7.1.1.8
Plochy výroby smíšené (VS-N)
Tyto plochy lze charakterizovat jako plochy s možností umisťovat zařízení pro drobnou
výrobu, skladování a služby. Jedná se zejména o zařízení drobné výroby a služeb všeho druhu,
sklady a veřejné provozy. Výjimečně přípustná je pak i např. výroba el. energie (fotovoltaická
elektrárna).
Jsou však pro ně stanoveny určité podmiňující funkce, které se snaží zamezit
případným kolizím, jež by v případě realizace mohly vzniknout. Územní plán tak dává široké
možnosti uplatnění, avšak eliminuje nejvyšší možná rizika.
V sídle je navržena funkční konverze vybraných ploch bývalých zemědělských areálu,
čímž se má docílit opětovného využití těchto znehodnocených ploch, za současného zmírnění
negativního vlivu na okolní plochy bydlení, včetně negativního působení v krajině.
7.1.1.9
Plochy výroby „rušící“ (Vr)
Výroba a skladování „rušící“
Tím je míněna výroba s možnými negativními vlivy na své okolí. ÚP pro tuto zónu
vymezuje limitní OP, v němž je vyloučeno umísťovat objekty vyžadující hygienickou ochranu (zejména
bydlení, rekreační, školská a stravovací zařízení, atd.).
Jde o plochu na JV okraji Malšic, tedy v okrajové poloze vzhledem k sídlu, v těsné
vazbě na stávající areál zemědělské výroby.
Je to zároveň plocha podmíněně vhodná pro umísťování velkých objemů skladovacích a
výrobních budov, které by v měřítkovém kontextu městské zástavby degradovaly urbanistické
kvality sídla.
21
7.1.1.10
Plochy výroby el. energie (Ve)
Jde o plochy ve smyslu výroby ryze monofunkční, s přesně stanoveným způsobem
využití, kterým je výroba elektřiny přeměnou ze sluneční energie (fotovoltaická elektrárna).
7.1.2
Nezastavěné území a nezastavitelné plochy
Tak jako je věnována pozornost zastavěnému území a zastavitelným plochám, všímá si
návrh stejně důsledně i území nezastavěného.
Podle Evropské úmluvy o krajině se „péčí o krajinu“ rozumí činnosti, které směřují v
perspektivě trvale udržitelného rozvoje k uchování krajiny v dobrém stavu řízením a harmonizací
změn, vyvolaných sociálním, ekonomickým a environmentálním vývojem. V souladu s tímto úkolem se
územní plánování považuje za zvláště významnou činnost, která ve svých důsledcích směřuje ke
zhodnocení, obnově nebo tvorbě krajiny.
Návrh ÚP respektuje zásady Evropské úmluvy o krajině, vymezuje plochy s rozdílným
způsobem využití v krajině a formou regulativů stanovuje podmínky pro změny v jejich využití.
Krajinné matrixy jsou členěny do 5 typů funkčních ploch. Plochy orné půdy (NZo) jsou návrhem
fragmentovány na menší plošné celky a doplňují se tak plochy trvalých travních porostů (NZt-N) v
plošném uspořádání, a plochy krajinné zeleně (NSk-N), plochy pozemků určených k plnění funkce
lesa (NL-N) a plochy vodní (W-N) v liniovém a plošném uspořádání.
V nezastavěném území (tj. mimo zastavěné území a zastavitelné plochy) probíhají
činnosti stávající, či navrhované, které je nutné vhodně regulovat. Jedná se o tradiční hospodářské
využívání krajiny (zemědělství, lesnictví), které se rozhodujícím způsobem podílí na vytváření
krajinného rázu. Ochrana ZPF jako (ne)obnovitelného vyčerpatelného přírodního zdroje je rovněž
jedním ze základních úkolů územního plánování.
Mimo tyto funkce plní krajina další pro trvale udržitelný rozvoj nezastupitelné
mimoprodukční funkce např. přírodních a přirozených refugií rostlin a živočichů, významného a
jediného zdroje pitné a užitkové vody apod. Významnou funkcí pro trvale udržitelný rozvoj je i
kulturní a estetická hodnota dané předchozím historickým vývojem. Volná krajina je rovněž
nejpřirozenějším a nezastupitelným prostorem pro rekreaci a relaxaci obyvatelstva.
Základním úkolem územního plánování v nezastavěném území je vytváření podmínek pro
zachování vysoké kvality základních složek životního prostředí, respektování a ochrana krajinného
rázu a významná podpora přirozeného členění sekundární krajinné struktury – přirozeného
krajinného rámce sídel, včetně jeho kompozičních aspektů (průhledy, dálkové pohledy, dominanty
apod.).
Je pochopitelně na uživatelích, která forma využití pozemků bude pro ně adekvátní.
Územní plán se snaží skloubit podmínky pro rozvoj a ochranu všech složek prostředí, společně s
různorodými, často protichůdnými zájmy a požadavky obyvatel. Výsledkem je kompromis mezi
potřebami člověka a hodnotami a limity krajiny.
Návrh ukazuje možnosti revitalizací vodních toků a umístění nových vodních ploch,
výsadeb lesních a nelesních porostů. Všechny tyto kroky by měly vést k posílení vitality krajiny a
zájmu člověka o ni.
ÚP návrhem podporuje prostupnost území. Funkční rozložení ploch je navrženo s
ohledem na potřebu zvýšení ekologické stability a možnosti zprůchodnění správního území, které je
dnes pokryto převážně zorněnou půdou. Tři funkční typy krajiny (trvalé travní porosty (NZt),
plochy lesů (NL) a krajinné zeleně (NSk)) umožňují přímý kontakt návštěvníka s krajinnými složkami
22
bez nutnosti zorněné bloky obcházet. Rekreační potenciál je zvyšován nabídkou ploch pro nové
účelové veřejné komunikace, doplňující stávající síť komunikací a silnic II. a III. třídy.
7.1.2.1
Vodní plochy a toky (W)
Jedná se o plochy vodních toků, rybníků, retenčních a ostatních vodních nádrží, které plní
funkce ekologicko-stabilizační, retenční, rekreační, estetické a hospodářské.
Vodní plochy a toky zůstávají nejdůležitějšími činiteli v krajině. Podél nich je směřována
většina biokoridorů a interakčních prvků a právě ony se se svými břehovými partiemi podílejí
nejsilnější měrou na migraci a reprodukci většiny rostlinných a živočišných druhů. Návrh provádí
zejména tyto úpravy:
1) Doporučení vodohospodářských úprav ve formě retenčních zdrží, poldrů a mokřadů, splavů,
revitalizaci melioračních koryt
2) Ochranný režim ploch biokoridorů a biocenter daný regulativy a ÚSES
Ve správním územní plán dále doporučuje zejména tyto kroky:
1) Vykácení nežádoucích náletů a výsadba hodnotných dřevin a stromových porostů
2) Možná otevření melioračních koryt
3) Revitalizaci rybníků s přírodními břehovými partiemi
Systém opatření posiluje retenci krajiny a zlepšuje její biodiverzitu. Ačkoli výrazné přímé
ohrožení ploch povodní ve správním území nehrozí (výjimkou jsou rekreační plochy na březích
Lužnice), protipovodňová funkce zde hraje rovněž svou důležitou roli.
Opatření mají zmírnit rychlý odtok vod zejména do řeky Lužnice, kam většina ŘÚ
spáduje, a chránit tak níže položená území.
7.1.2.2
Plochy lesa (NL)
Jedná se o plochy lesa pro upevnění funkce ekologicko-stabilizační, rekreační, estetické a
hospodářské. Návrh lesních ploch rovněž podporuje obnovení krajinné mozaiky v jinak fádní zorněné
krajině.
V návrhu ploch pro zalesnění jsou zohledněny požadavky plánu ÚSES. Zpracovatel
vymezuje i další plochy pro upevnění ekologické kostry krajiny. Navrženy k zalesnění jsou plochy
návrší, plochy plnící ochrannou a clonící funkci (Malšice – severovýchod), plochy rozšiřující lesní
masiv přírodního parku Kukle.
Nové lesní plochy jsou navrženy s doporučenými regulativy obhospodařování. To má být
šetrné ke krajině (doplňování listnatých porostů a šetrné způsoby těžby lesa s vyloučením
holosečí).
7.1.2.3
Významné krajinné prvky
Charakteristický ráz krajiny v řešeném území tvoří významné krajinné prvky ze zákona
(podle §3, odst. 1b zákona č. 114/92 Sb. jimi jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a
23
údolní nivy). Registrované VKP v ŘÚ nejsou.
7.1.2.4
Zeleň v sídlech
Vzhledem k rozvolněnému způsobu zástavby hraje důležitou roli zeleň veřejná (VPz),
ale i zahrady v rámci ploch BM, BV a BVo). Regulativy je umožněna redukce ploch místních
komunikací ve prospěch veřejné zeleně.
Pro podporu sídelní a přilehlé sídelní zeleně návrh vymezuje tyto funkční plochy a
opatření:
1) Plochy stávajících nelesních porostů s převážně vzrostlými stromy s ochranným režimem
nezastavitelnosti – nelesní porosty, veřejná zeleň (VPz, NSk)
2) Revitalizace břehových partií rybníků, odstranění nežádoucích náletů a výsadba hodnotných
dřevin
3) Redukce šířkových profilů místních komunikací ve prospěch veřejné zeleně (stromové,
keřové a bylinné patro – upraveno regulativy)
4) Plochy účelových veřejných komunikací (DSú) s výsadbou zeleného stromořadí po jedné,
případně obou stranách
5) Plochy místních komunikací (DSm) a veřejných prostranství (VP) se založením travnatých
ploch a výsadbou stromů
7.1.2.5
Nelesní zeleň mimo plochy sídel a ÚSES
Plochy nelesní zeleně se vedle lesů zásadní měrou podílejí na obrazu krajiny,
formování krajinné mozaiky. Zahrnují zelené plochy – jak TTP intenzivně či extenzivně zemědělsky
využívané – louky a pastviny (NZt), tak plochy neobhospodařované. Plochy zemědělsky
neobhospodařované jsou coby plochy smíšené nezastavěného území (NS) dále členěny s ohledem na
specifické podmínky a charakter území na plochy krajinné zeleně (NSk) a plochy mokřadů (NSm).
7.1.2.5.1
Plochy trvalých travních porostů (NZt)
Jde o plochy luk a pastvin, ostatní plochy. Navrženy jsou na parcelách, které jsou
ekologicky labilní, podléhají erozím. Navrženy jsou rovněž na parcelách, kde je jejich hospodářská a
krajinná funkce žádoucí a přínosná. Dalším důvodem pro jejich vymezení je podpora krajinné
mozaiky a charakteru krajinného rázu a v neposlední řadě eliminace negativních vlivů v důsledku
intenzivní zemědělské výroby (erozní splachy, prašnost). Navrženými regulativy je ochráněn i režim
stávajících ploch.
Tyto plochy představují významný ekologický fenomén, jsou dočasnými rezervoáry
dešťových srážek, poskytují útočiště rozmanitým společenstvím živočišných a rostlinných druhů –
jsou významnou součástí kostry ekologické stability. Významnou roli bude hrát výběr směsi lučních
osiv pro obnovení květnatých luk, procentuální zastoupení určitého typu lučního biotopu,
monokulturní plochy luk jsou prvkem nežádoucím.
Jedná se o trvalé a speciální kultury ve volné krajině (nezastavěném území). Návrh
nevylučuje možnost částečného, poměrně variabilního zemědělského i nezemědělského využití, a to
24
za podmínek daných regulativy.
7.1.2.5.2
Plochy nelesních stromových a keřových porostů (NSk)
Plochy s významem přírodním, ale i krajinotvorným, s výraznou funkcí retenční a
protierozní. Funkce podchycuje rozmanitou škálu ploch rozptýlené krajinné zeleně. Jde převážně o
maloplošná, často liniová a bodová území. Jsou nárazovými prvky erozních splachů a odvodňují, za
pomoci dešťových koryt, přebytečnou vodu. Jsou útočištěm volně žijících živočichů a „zásobárnou“
přirozených druhů bylin a trav pro postupnou revitalizaci krajiny. Jejich ochrana a postupné
doplňování je pro přírodní biodiverzitu krajiny a krajinný ráz zcela zásadní a nenahraditelná.
Významnou roli bude hrát procentuelní zastoupení jednotlivých prvků vegetace a jejich vzájemná
rozmanitost a uskupení.
V návrhu ÚP se jedná o potvrzení stavu ploch charakterizovaných zejména jako
ostatní (dle katastrálních map), ochrana a ukotvení jejich funkce. Nové plochy jsou vymezeny jako
protierozní, pro zvýšení retence, zvýšení biodiverzity a ekologické stability, obohacení krajinné
mozaiky a podporu charakteru krajinného rázu a v neposlední řadě pro žádoucí odclonění
funkčních složek v sídle.
Na severním okraji sídla Malšice byla vymezena plocha NSk-N z důvodu ochrany sídla
před vanoucími větry (větrolam) a rovněž jako doprovodná zeleň navržených komunikací (interakční
prvek) se všemi vedlejšími krajinotvornými, ekostabilizačními a protierozními efekty.
7.1.2.5.3
Plochy mokřadů (NSm)
Jde o zemědělsky neobhospodařovaná nivní území, s rozvinutými mokřadními
společenstvy. Často se jedná o mělké tůně v okolí vodních toků a ploch, nátokové partie rybníků.
Jde rovněž o plochy uměle odvodněné, kde však meliorační systém částečně či zcela přestal plnit
svou funkci.
Tyto plochy mají význam především z hlediska přírodního. Jsou místem výskytu řady
druhů rostlin, které poskytují útočiště zejména mnoha druhům ptáků, nižších obratlovců a
bezobratlých, pro jejichž život či vývojová stádia mají zásadní význam. Jejich ochrana a postupnou
obnovu je pro přírodní biodiverzitu krajiny a krajinný ráz zcela zásadní a nenahraditelná.
Neméně významná je i retenční funkce těchto ploch.
7.1.2.6
Plochy přírodní a přírodě blízkých ekosystémů
Plochy ÚSES – plochy biokoridorů (LBC), biocenter (LBK) a interakčních prvků (IP) jsou
základem kostry ekologické stability krajiny.
Tyto plochy, vedle lesů, vodních ploch a mokřadů, představují vůbec nejdůležitější
složky krajinných matrixů. Plochy jsou v ÚP chráněny nejpřísnějšími regulativy. Obzvlášť pečlivý
musí být postup revitalizací, spojený s revitalizací a renaturalizací vodních recipientů, na které
se ÚSES váže především. Zákon o ochraně přírody definuje navíc vodní toky a údolní nivy jako
významné krajinné prvky (VKP).
25
Návrh ÚP vymezuje funkční plochy ÚSES.
Základní skladebnou součástí ÚSES je biocentrum (centrum biotické diverzity). Jeho
plocha je nebo má být tvořena ekologicky významným segmentem krajiny, který svou velikostí a
stavem ekologických podmínek umožňuje trvalou existenci druhů i společenstev přirozeného
genofondu krajiny. Jedná se o biotop nebo soubor biotopů, jenž svým stavem a velikostí umožňuje
trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému.
Biokoridor je skladebnou součástí ÚSES, která je nebo cílově má být tvořena
ekologicky významným segmentem krajiny, který propojuje biocentra a umožňuje a podporuje migraci,
šíření a vzájemné kontakty organismů. Na rozdíl od biocenter nemusí umožňovat trvalou existenci
všech druhů zastoupených společenstev. Funkčnost biokoridorů podmiňují jejich prostorové
parametry, stav trvalých ekologických podmínek a struktury i druhové složení biocenóz. Vymezené
biokoridory jsou většinou vedeny drobnými vodními toky a břehovými partiemi rybníků.
Skladebné části systému ekologické stability doplňují interakční prvky. Jsou to
ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející
existenční podmínky rostlinám a živočichům, významně ovlivňujícím fungování ekosystémů kulturní
krajiny. V místním územním systému zprostředkovávají interakční prvky příznivé působení
biocenter a biokoridorů na okolní, ekologicky méně stabilní krajinu. IP jsou součástí ekologické niky
různých druhů organismů, které jsou zapojeny do potravních řetězců i okolních, méně stabilních
společenstev. Přispívají ke vzniku bohatší a rozmanitější sítě potravních vazeb v kulturní krajině
a tím podmiňují vznik regulačních mechanismů, zvyšujících celkovou ekologickou stabilitu krajiny.
IP v ŘÚ jsou vymezeny jako dodatkové maloplošné a liniové prvky doplňující návrh
místní úrovně ÚSES v území s převahou zemědělské půdy. IP nepatří mezi skladebné části úses,
ÚP však potvrzuje jejich statut různými opatřeními a stanoveným managementem.
V řešeném území je vymezena regionální a lokální úroveň ÚSES. Bližší specifikace a
návrh opatření pro využití ploch ÚSES stanoví tabulková část ÚSES:
7.1.2.6.1 Biocentra
Číslo: 1
Název: Potálov
Katastrální území: Čenkov
Mapový list:
22-42-04
ekologicky významný segment
LOKÁLNÍ BIOCENTRUM
Rozloha: 32,03 ha
Kultura: les (porost 457C)
Geobiocenologická typizace: 4B3, 4B4, 4A3
26
Charakteristika ekotopu a bioty: Část komplexu hospodářského lesa na západním svahu
strukturního hřbetu nad souvisle zalesněným údolím řeky Lužnice. Stromové patro tvoří
víceetážové smrkoborové rozpracované lesní porosty. Ve spodní etáži zmlazují ve
skupinách smrk a buk. Obnovním zásahům předcházejí předsunuté kotlíky buku. Mezi
kotlíky se zalesňuje smrk a borovice. Jako rozčleňující prvek je podél cest vysazen
modřín.
457 C - zastoupení dřevin:
v I. a II. věkové třídě
SM 10-40%, BO 45-65%, MD 10%, BK 5-10%, BR + 5%
v V. a VI. věkové třídě
SM +10%, BO 80-95%, BK 2%, OL+, OS+ (ve spodní etáži
přirozeně zmlazující smrk a buk)
455 B - zastoupení dřevin:
v I. a II. věkové třídě
SM 70-90%, BO 5-30%, MO 10%, BK 10-20%
v V. a VI. věkové třídě
BO 100%, OL+ (ve spodní etáži smrk a buk)
SLT: 4K a 4O
Půdy: Hnědé lesní půdy, skeletovité, středně hluboké, čerstvě vlhké.
Návrh opatření: Pokračovat v zahájené obnově a výchově. Obnovu s předsunutými kotlíky
je možné doplnit clonnou sečí. Výchovou upřednostnit buk před dalšími dřevinami. Poměrně
vysoké zastoupení smrku v první věkové třídě v porostu 455B a modřínu v obou
porostech, je nutné postupně redukovat výchovou především předrůstavých jedinců.
Cílová druhová skladba: V cílové druhové skladbě zajistit zastoupení BK 15-30%, DB
+10%, JD+, LP+, BR+.
Číslo: 2
Název: U Obory
Mapový list:
22-42-04
Rozloha: cca 12 ha
Kultura: les (porost 453C)
Geobiocenologická typizace: 4A3
Charakteristika ekotopu a bioty: Část komplexu hospodářského lesa na jižním svahu
27
strukturního hřbetu nad souvisle zalesněným údolím řeky Lužnice. Stromové patro tvoří
víceetážové smrkoborové lesní porosty. Ve zralé kmenovině ve věku 80 až 100 let
převažuje smrk (80%) a borovice lesní (20%). Ve spodní etáži převládá přirozená obnova
smrku, ojediněle dub. Bylinné patro tvoří acidofilní druhy trav a bylin.
SLT: 4K
Půdy: Hnědé lesní půdy, skeletovité, středně hluboké, čerstvě vlhké.
Návrh opatření: Postupnou obnovou rozdělit smrkoborové lesní porosty do skupin s
příměsí listnatých dřevin, zejména dřevin melioračních a buku ke zlepšení půdního
horizontu. Obnovou a výchovou dosáhnout minimálního zastoupení dřevin přirozené
druhové skladby 25%.
+10%, JD+, LP+, BR+.
Číslo: 3
Název: U Cesty
Katastrální území: Dobřejice
Mapový list:
22-42-04
Rozloha: 9,5 ha
Kultura: les (451C)
Geobiocenologická typizace: 4B3
Charakteristika ekotopu a bioty: Část rozsáhlého lesního porostu na plošině strukturního
hřbetu nad údolím řeky Lužnice. Lesní porosty jsou rozpracované, část porostu před
ukončením obnovy, zbytky tvoří stoleté kmenoviny s převažujícím zastoupením smrku
(95%) a modřínu (5%). Ostatní část lesního porostu tvoří tyčovina s převahou smrku
(70%), s příměsí borovice, modřínu, douglasky, jedle, dubu, buku a lípy.
SLT: 4O svěží dubová jedlina, 4S svěží bučina
Půdy: Illimerizované hnědé půdy, středně hluboké, vlhké, místy oglejené.
Návrh opatření: Při výchově porostů upřednostnit listnaté dřeviny a jedli bělokorou,
která je ze stávajících porostů při výchovných zásazích (pravděpodobně jako dřevina,
která zaostává v rychlosti růstu) systematicky odstraňována.
+10%, JD 2-5%, LP+, BR+.
28
Číslo: 4
Název: Liška
Katastrální území: Dobřejice, Křída u Stádlce
Mapový list:
22-42-03
Rozloha: 4,58 ha
Kultura: vodní plocha, louka, les
Geobiocenologická typizace: 3 BC 3, 3 BC 5
Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum zahrnuje společenstva v nivě Lužnice a na
přilehlých svazích. Břehové porosty jsou tvořeny společenstvy vrboolšového luhu s
podrostem lesknice rákosovité a druhů nitrofilních společenstev. Menší louka s
významným podílem přirozeně rostoucích druhů. Lesní porosty na stanovištích lipových
javořin jsou tvořeny mladými tyčovinami až slabými kmenovinami jednotlivě až skupinovitě
smíšenými, s výrazným až dominantním zastoupením dubu, s příměsí smrku a modřínu,
akátu, s vtroušeným bukem a břízou. Zápoj plný až místy (ve starší skupině) rozvolněný
až mezernatý.
Odd. 362 J4 - věk 35 r., zakm. 10, DB 90 MD 10
J6 - věk 56 r., zakm. 8, DB 50 BK 5 AK 20 BR 5 SM 20
LT 3A3 - lipodubová bučina s pitulníkem na srázných svazích
Půdy: Mezotrofní hnědá půda, mulový moder až moder, středně kyselá, slabě skeletovitá
až skeletovitá, středně hluboká, stále čerstvě vlhká.
Bylinné patro: Melica nutans, Poa nemoralis, Carex digitata, Calamagrostis arundinacea,
Galeobdolon luteum, Oxalis acetosella, Mercurialis perennis, Dryopteris filix-mas,
Stellaria holostea, Asarum europaeum, Urtica dioica, Geranium robertianum.
Návrh opatření: Do obnovy hospodaření dle LHP s důrazem na výchovu dubu vypěstování kvalitních jedinců, ponechání části podúrovňového dubu v porostech
(vytvoření spodní etáže), postupná redukce smrku, modřínu, akátu a břízy. Při obnově
jednotlivý až skupinovitý výběr, ve smrku násek až holá seč, vpravit do porostů lípu a
javor, popř. jedli (předsunuté kotlíky).
Přirozená druhová skladba: BK 5, LP 2, DB 1, JV 1, JD 1.
29
Číslo: 5
Název: Obora
Mapový list:
22-24-24
Rozloha: 11,8 ha
Kultura: les
Charakteristika ekotopu a bioty: Lesní porost na severním svahu výrazně zahloubeného
bezejmenného vodního toku, levostranného přítoku řeky Lužnice.
Lesní porost 443A - porost před ukončením obnovy. V západní části tvoří zbytky
stoleté kmenoviny převážně smrk (96%) s příměsí modřínu a borovice. Rozpracovanou
část lesních porostů tvoří tyčovina, druhově výrazně rozrůzněná: SM 40%, JD 7%, DB
14%, BK 35%, LP 4%, a kultura zastoupená z 80% smrkem, s příměsí modřinu a borovice.
SLT: 4B - bohatá bučina, 4S svěží bučina
Půdy: Humózní hnědé půdy, vespod skeletovité, hluboké, čerstvě vlhké, místy oglejené.
Návrh opatření: Při obnově kmenoviny zajistit předepsaný podíl melioračních dřevin. Při
výchově lesních porostů upřednostnit listnaté dřeviny a jedli bělokorou.
+10%, JD+, LP+, BR+.
Číslo: 6
Název: Slupiště
Katastrální území: Stádlec, Dobřejice
Mapový list:
22-24-23
Rozloha: 4,14 ha
Kultura: vodní plocha, les
Geobiocenologická typizace: 3 A 3, 3B3, 3 BC 5
30
Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum je tvořeno nivou Lužnice a přilehlým svahem
porostlým lesními porosty na stanovišti kyselých dubových bučin a dubových bučin.
Břehové porosty s fragmenty vrboolšového luhu, v podrostu dominantní lesknice
rákosovitá a druhy nitrofilních společenstev. Lesní porosty jsou tvořeny kmenovinou s
převahou smrku s příměsí borovice, zápoj plný. V okolí vodního toku se nachází část
chatové kolonie.
Odd. 361 J5 - věk 99 r., zakm. 10, SM 85 BO 15
LT 3S9 - svěží dubová bučina šťavelová na příkrých svazích, 3K9 - kyselá dubová bučina
biková na příkrých svazích
Přirozená druhová skladba: 3S bk 6, db 3, lp 1, jd, hb
3K bk 6, db 3, jd 1, bo, (lp)
Půdy: Oligotrofní hnědá půda až mulová rendzina, surový moder až mul, silně kyselá až
neutrální, skeletovitá, mělká až středně hluboká, mírně až čerstvě vlhká.
Bylinné patro: Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea,
Vaccinium myrtillus, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Myosotis sylvatica, Mycelis
muralis, Galeobdolon luteum, Rubus sp., Geranium robertianum, Chelidonium majus,
Hieracium sp., Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina, Hypnum cupressiforme.
Návrh opatření: V lesních porostech hospodařit dle LHP, při obnově použít jemnější
způsoby - násek, clonná seč, předsunuté kotlíky s bukem, dubem a jedlí. Postupně
převést na podrostní hospodářství.
Území biocentra by mělo být součástí stavební uzávěry. Nelze povolovat další výstavbu
chat, přestavbu stávajících objektů, vedlejší stavby jakéhokoliv druhu. Nepovolovat
zpevněné plochy, betonové a zděné stavební prvky, opěrné zídky, chodníky, cesty,
manipulační plochy apod. Mimo zdravotní výběr dřevin neomezovat vývoj vegetačního
doprovodu vodního toku.
Číslo: 7
Název: Za Břevci
Katastrální území: Slavňovice, Dobřejice
Mapový list:
22-24-23, 22-24-24
Rozloha: 3,80 ha
Kultura: vodní plocha, louka, les
Geobiocenologická typizace: 3 BC 3, 3 B 3, 3 BC 5
Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum je tvořeno společenstvy v nivě Lužnice břehové porosty s lesknicí rákosovitou a druhy nitrofilních společenstev doprovázejících
vodní toky, s jednotlivými dřevinnými nárosty vrby křehké a olše lepkavé; lesní porosty
31
na svazích jsou tvořeny mýtnou kmenovinou smrku a jedle, s vtroušenou borovicí. Zápoj
rozvolněný až mezernatý. Na břehu řeky jsou postavené jednotlivé rekreační chaty.
Odd. 445 B63 - věk 102 r., zakm. 8, SM 65 JD 33 BO 2
LT 3A3 - lipodubová bučina s pitulníkem na srázných svazích
3B6 - bohatá dubová bučina bažanková
Přirozená druhová skladba: 3B - bk 5, lp 2, db 1, jv 1, jd 1
3A - bk 5, lp 2, db 1, jv 1, jd 1
Půdy: Mezotrofní hnědá půda, mulový moder až moder, středně kyselá, slabě skeletovitá
až skeletovitá, středně hluboká, stále čerstvě vlhká.
Bylinné patro: Melica nutans, Poa nemoralis, Carex digitata, Calamagrostis arundinacea,
Galeobdolon luteum, Oxalis acetosella, Mercurialis perennis, Dryopteris filix-mas,
Stellaria holostea, Asarum europaeum, Urtica dioica, Geranium robertianum; Oxalis
acetosella, Senecio fuchsii, Mycelis muralis, Galium odoratum, Fragaria vesca, Urtica
dioica, Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Melica nutans, Mnium sp., Pleurozium
schreberi, Polytrichum formosum.
Návrh opatření: Při obnově včas zajistit v porostech podíl dřevin přirozené skladby,
postupná redukce smrku - nahradit bukem, lípou, jedlí, javorem. Při obnově násek až
maloplošná holá seč - kotlíky.
chat, přestavba stávajících objektů, vedlejší stavby jakéhokoliv druhu. Nepovolovat
doprovodu vodního toku. Luční porosty pravidelně sekat, nehnojit průmyslovými hnojivy,
nedoplňovat druhovou skladbu dosevem kulturních druhů.
Číslo: 8
Název: U Rybárny
Katastrální území: Slavňovice, Bečice nad Lužnicí
Mapový list:
22-24-24
Rozloha: 8,14 ha
Kultura: vodní plocha, les
Geobiocenologická typizace: 3 BC 3, 3 AB 1, 3 B 3, 3 BC 5
Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum je tvořeno katénou společenstev od toku
Lužnice po příkré svahy porostlé lesními porosty na stanovištích lipových javořin,
32
reliktních borů a dubových bučin. V nivě vrboolšový luh s podrostem lesknice rákosovité
s druhy nitrofilních společenstev. Lesní porosty jsou tvořeny převážně borovou
kmenovinou se smrkem, s vtroušeným dubem a břízou. Reliktní bor na skalách s
rozvolněným až mezernatým zápojem. Ochranný les.
Odd. 360 L41 - věk 43 r., zakm. 10, SM 100
L42 - věk 70 r., zakm. 10, SM 34 BO 65 BR 1
L43 - věk 117 r., zakm. 7, BO 100
L44 - věk 137 r., zakm. 10, BO 91 DB 8 SM 1
LT 3S9 - svěží dubová bučina šťavelová na příkrých svazích
3A3 - lipodubová bušina s pitulníkem na srázných svazích
0Z1 - reliktní bor skalnatý na srázech a hřebenech
Přirozená druhová skladba: 3A3 - bk 5, lp 2, db 1, jv 1, jd 1,
3S9 - bk 6, db 3, lp 1, jd, hb,
0Z1 - bo 9, bř 1, db (bk, sm) (LT 0Z1)
Půdy: Humózní podzolovaná hnědá půda písčitá, typický moder, středně až silně kyselá, s
ojedinělým skeletem, hluboká, čerstvě vlhká; mezotrofní hnědá půda, mulový moder až
moder, středně kyselá, slabě skeletovitá až skeletovitá, středně hluboká, stále čerstvě
vlhká. Na stanovišti reliktního boru nevyvinutá hnědá půda podzolovaná, surový moder,
silně kyselá, mělká, vyprahlá.
Bylinné patro: Avenella flexuosa, Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Vaccinium
myrtillus, Mnium sp., Pleurozium schreberi, Polytrichum formosum; Melica nutans, Poa
nemoralis, Carex digitata, Calamagrostis arundinacea, Galeobdolon luteum, Oxalis
acetosella, Mercurialis perennis, Dryopteris filix-mas, Stellaria holostea, Asarum
europaeum, Urtica dioica, Geranium robertianum; na výsušném stanovišti Avenella
flexuosa, Festuca ovina, Genista tinctoria, Viscaria vulgaris, Hieracium pilosella,
Dicranum scoparium, Dicranum undulatum, lišejníky Cladonia sp., Cetraria sp.
Návrh opatření: Reliktní bor bez zásahu, udržet zápoj - proti erozi. Obmýtí se blíží
fyzickému věku dřeviny. Hospodaření dle LHP, zvýšit obmýtí na fyzický věk dřevin.
Jednotlivý až skupinovitý výběr, na vhodných stanovištích clonná seč ve smrkových
skupinách. Redukce smrku - při obnově nahradit dřevinami přirozené skladby. Výhledově
vytvořit věkově, prostorově a druhově diferencovaný porost obnovovaný na nepříznivých
stanovištích jednotlivě až skupinovitě výběrným způsobem, na ostatní ploše podrostní
hospodářství.
chat, přestavba stávajících objektů, vedlejší stavby jakéhokoliv druhu. Nepovolovat
33
Číslo: 9
Název: Maršovské rybníky
Katastrální území: Maršov u Tábora
Mapový list:
22-42-05
Rozloha: cca 4 ha
Kultura: vodní plochy, ostatní plochy
Geobiocenologická typizace: 3B4, 3BC4
Charakteristika ekotopu a bioty: Část údolí Maršovského potoka nad sídlem Maršov.
Biocentrum tvoří dva drobné rybníky ze soustavy drobných vodních nádrží procházející
sídlem Maršov. Rybníky jsou intenzivně využívané, eutrofního charakteru, bez
přechodového pásma, a s dobře vyvinutými břehovými porosty vzrostlých dřevin
přirozeného druhového složení. Svažité břehy rybníků jsou ruderalizované, bez výrazných
technických úprav. Vodní plochy jsou bez vodních makrofyt, ovlivněné chovem
polodivokých kachen březňaček.
Vodní tok je upravený, s provedenou směrovou a spádovou úpravou, nad vodní nádrží
jsou úpravy vodního toku již silně narušené, v okolí je vytvořený porost dřevin přirozené
druhové skladby s dominující olší a vrbou křehkou v silně zamokřených plochách a dubem
letním, břízou bělokorou, topolem osikou a vrbou jívou na ostatním plochách.
Půda: Drnoglejové a mokré glejové půdy v nivě.
Návrh opatření: Rybníky bez technických úprav. Ponechat současné využívání. Do
dřevinných nárostů kolem rybníků nezasahovat.
Číslo: 1416
Název: Maršovský potok
Katastrální území: Maršov u Tábora, Zhoř u Tábora
Mapový list:
22-42-05
Rozloha: 3 ha
Kultura: vodní tok, louky
34
Geobiocenologická typizace: 3AB3, 3BC4-5
Charakteristika ekotopu a bioty: Část údolí Maršovského potoka s částečně zachovanou
potoční nivou, upraveným korytem vodního toku a údolními svahy. Koryto vodního toku
má provedenou spádovou a směrovou úpravu, úpravu příčného profilu. Dno a svahy koryta
jsou opevněné, vodní a pobřežní společenstva jsou zničené. Údolní niva je zčásti
zachovaná, luční porosty nahradila zamokřená travinobylinná lada. V nivě je zachovaná
drobná tůňka.
Svahy nad nivou tvoří mezofilní ovsíkové luční porosty a pastviny. Od nivy jsou oddělené
mezí s porosty sekundárních křovin sv. Prunion spinosae.
Půdy: Drnoglejové půdy v nivě, hnědé půdy na svazích.
Návrh opatření: Postupně podle možností částečná revitalizace Maršovského potoka.
Luční porosty v nivě po obnově pravidelně kosit, nepoužívat chemické prostředky, hnojit
pouze statkovými hnojivy.
Jižní svah údolí v případě nezájmu o udržování lučního porostu ponechat přirozenému
vývoji pravděpodobně k porostům sekundárních křovin sv. Prunion spinosae.
Číslo: 11
Název: Příběnice
Katastrální území: Malšice, Řepeč
Mapový list:
22-24-24
Rozloha: cca 100 ha
REGIONÁLNÍ BIOCENTRUM
Kultura: vodní plocha, les, louka
Geobiocenologická typizace: 3 BC 3, 3 B 3-4, 2 AB 1, 3 C 3, 3 BC 4-5
Charakteristika ekotopu a bioty: Regionální biocentrum zahrnuje katénu společenstev od
vodní hladiny Lužnice k lesním porostům na příkrých svazích s pestrou mozaikou lesních
typů od zakrslých doubrav přes lipové javořiny k mezotrofním dubovým bučinám. Břehové
porosty s běžnými společenstvy doprovázející vodní toky - lesknice rákosovitá, nitrofily,
vrba křehká, olše lepkavá. Louky na vlhkých stanovištích se zastoupením přirozených
druhů. Na stráni pod zříceninou hradu Příběnice jehlice a sloupce skorylu v pegmatitové
facii muskovitické žuly. Skály nad meandrem Lužnice - hnízdiště výra velkého (Bubo
bubo).
V okolí vodního toku jsou ojediněle rekreační chaty a jedno tábořiště.
Lesní porosty jsou tvořeny převážně různověkými kmenovinami se smrkem, dubem, lípou,
habrem, jedlí, klenem, bukem, v nivě olše. Ochranný les.
35
Odd. 429 A, E; vojenské lesy odd. 9c,18e,d,17e,f.
Odd. 425 C6, 426 D10, 426 E7.
Mozaika lesních typů 3A6, 3S4, 1Z3, 3J4, 1L5, 4A, 3K.
Půdy: Pestrá mozaika od nevyvinutých půd přes oligo-mezotrofní a mezotrofní hnědé
půdy k hnědým rankerům.
Bylinné patro: Běžné druhy kyselých zakrslých doubrav, lipových javořin, dubových bučin.
Roztroušeně lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Na Příběnické skále výskyt lomikámenu
růžicovitého vlnatého (Saxifraga decipiens ssp. steinmannii). V severních svazích druhy
mezotrofní řady se zastoupením nitrofilních druhů Galeobdolon luteum, Mercurialis
perennis, Geranium robertianum ap.
Návrh opatření: V ochranném lese důraz na protierozní funkci - udržení zápoje, podpora
keřového patra. Obnovní způsob: jednotlivě až skupinovitě výběrný, zachovat současnou
dřevinnou skladbu, do mezer výsadba dřevin přirozené skladby. V ostatních lesních
porostech jemnější způsoby obnovy - clonná seč, předsunuté kotlíky s listnáči a jedlí
bělokorou. Redukce smrku a topolu.
doprovodu vodního toku. Luční porosty pravidelně sekat, nehnojit průmyslovými hnojivy,
nedoplňovat druhovou skladbu dosevem kulturních druhů.
Číslo: 13
Název: Na směnách
Katastrální území: Bečice nad Lužnicí
Mapový list:
22-24-24
Rozloha: 11,40 ha
Kultura: les (432C)
Charakteristika ekotopu a bioty: Lesní porost na jižním svahu výrazně zahloubeného
Porost
432 C - Les je před ukončením obnovy. Zbytky 80 - 120 let staré kmenoviny s druhovým
36
zastoupením: BO 85-90%, MD a SM v příměsi. V tyčovině převládá borovice nebo se
smrkem tvoří hlavní dřevinu. K zalesnění byl použit smrk. V jihovýchodní vlhčí části je v
příměsi javor, osika a vrba. Ve zbývající části je výskyt listnáčů zanedbatelný.
SLT: 3S - Svěží dubová bučina
3H - Hlinitá dubová bučina
Půda: Hnědá lesní půda, štěrkovitá, hluboká, čerstvě vlhká.
Návrh opatření: Při obnově kmenoviny zajistit předepsaný podíl melioračních dřevin. Při
výchově lesních porostů upřednostnit listnaté dřeviny.
Cílová druhová skladba: V cílové druhové skladbě zajistit zastoupení DB 15-30%, BK
+10%, JD+, LP+, BR+.
Číslo: 14
Název: U Maršovského potoka
Katastrální území: Malšice
Mapový list:
22-42-05
Rozloha: 18,60 ha
Kultura: les (434B)
Geobiocenologická typizace: 3A3, 3B3, 3BC4
Charakteristika ekotopu a bioty: Jednoetážový smrkoborový lesní porost na mírném
svahu východní a severovýchodní orientace, oddělený od navazujících lesních porostů
drobnými vodotečemi - přítoky Maršovského potoka.
SLT: 2L - Potoční luh
3K - Kyselá dubová bučina
Půda: Hnědá lesní půda, odspodu oglejená stále vlhká až zamokřená.
Návrh opatření: Doporučené jemnější způsoby obnovy - clonná seč, předsunuté kotlíky s
listnáči a jedlí bělokorou. Při obnově zajistit předepsaný podíl listnatých dřevin.
Cílová druhová skladba:
3K a 3H v cílové druhové skladbě zajistit zastoupení: BK 15-30%, DB +10%, JD+, LP+,
BR+.
v 2L - DB 40-60%, JS 10-40%, JV 10-20%, LP+.
37
Číslo: 15
Název: Čimelky
Mapový list:
22-42-05
Rozloha: 11,60 ha
Kultura: les (porost 438 B)
Geobiocenologická typizace: 3AB3
Charakteristika ekotopu a bioty: Rozpracovaný smrkoborový lesní porost na mírném
severním svahu.
Porost 438 B - Převládající porostní skupiny jsou ve věkovém rozmezí 25 až 60 let.
Menší část starších porostních skupin je ve věku 85 - 110 let. Hlavní dřevinou je smrk s
borovicí, pouze v severovýchodní části biocentra na hranici se zemědělskými pozemky je
četnější výskyt olše.
SLT: 3I - Uléhavá kyselá dubová bučina.
Půda: Illimerizované hnědé půdy, s přechody k oglejeným a hnědým lesním půdám, stále
vlhkým.
Návrh opatření: Při obnově starších porostních skupin zajistit předepsaný podíl
listnatých dřevin. Doporučené jemnější způsoby obnovy - clonná seč až skupinovitě
výběrný, předsunuté kotlíky s listnáči a jedlí, při výchově upřednostnit listnaté dřeviny a
jedli. U mladších porostních skupin provádět přeměnu smrkových a borových porostů ve
stoletém obmýtí násečným způsobem (skupinovitě) a převahu buku zajistit výsadbou. V
porostech s cílovou druhovou skladbou zajišťovat obnovu podrostním způsobem.
+10%, JD+, LP+, BR+.
38
Číslo: 809
Název: Na směnách (ÚSES Malšice)
Katastrální území: Bečice nad Lužnicí, Malšice
Mapový list:
22-24-24
Rozloha: 12,8 ha
Kultura: les (432C)
Charakteristika ekotopu a bioty: Lesní porost na jižním svahu výrazně zahloubeného
Porost
432 C - Les je před ukončením obnovy. Zbytky 80 - 120 let staré kmenoviny s
druhovým zastoupením: BO 85-90%, MD a SM v příměsi. V tyčovině převládá borovice
nebo se smrkem tvoří hlavní dřevinu. K zalesnění byl použit smrk. V jihovýchodní vlhčí
části je v příměsi javor, osika a vrba. Ve zbývající části je výskyt listnáčů
zanedbatelný.
Půda: Hnědá lesní půda, štěrkovitá, hluboká, čerstvě vlhká.
Návrh opatření: V lesních porostech hospodařit dle LHP. Při obnově kmenoviny zajistit
předepsaný podíl melioračních dřevin.
Při výchově lesních porostů upřednostnit listnaté dřeviny.
Cílová druhová skladba: V cílové druhové skladbě zajistit zastoupení DB 15-30%, BK
+10%, JD+, LP+, BR+.
Číslo: 814
Název: Pod Červeným Dvorem
Katastrální území: Dražičky, Malšice
Mapový list:
22-24-24
Rozloha: 8,9 ha
39
Kultura: les
Geobiocenologická typizace: 4B-BC3, 3AB3
Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum vymezené v zalesněném údolí Příběnického
potoka severně od Malšic. Lesní porosty na stanovišti bučin a lipových javořin jsou
tvořeny různověkými etážovými porosty s výrazným zastoupením cenných listnáčů v
mladších skupinách. Starší kmenovina je tvořena čistým smrkem. Zápoj plný až mírně
rozvolněný.
Odd. 422 E2 - věk 51 r., zakm. 10, DB 10 KL 35 JS 45 LP 10
E3 - věk 61 r., zakm. 10, DB 70 SM 30
E5 - věk 86 r., zakm. 9, SM 100
LT 4B1 - bohatá bučina mařinková na svazích
4D5 - obohacená bučina s netýkavkou
Pedologie: Mezotrofní až eutrofní hnědá půda, místy oglejená hnědozem, mullový moder
až mull, středně kyselá, dospod s přibývajícím skeletem, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá.
Fytocenologie: Milium effusum, Carex digitata, Melica nutans, Poa nemoralis, Luzula
luzuloides, Galium odoratum, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Impatiens noli-tangere,
Hepatica nobilis, Dentaria bulbifera, Mercurialis perennis, Fragaria vesca, Viola
sylvatica, Deschampsia caespitosa, Rubus idaeus.
Návrh opatření: V lesních porostech hospodařit dle LHP. Při výchově podpora cenných
listnáčů v porostech, při obnově redukce smrku - nahradit dřevinami přirozené skladby.
Přirozená druhová skladba: 4D bk 6, jv 1, lp 2, jd 1
4B bk 8, jd 2, db, lp
Číslo: 1003
Název: Oborský potok
Katastrální území: Obora u Maršova
Mapový list:
22-42-05
Plocha: 3,17 ha
40
Geobiocenologická typizace: 4B4, 3AB3
Charakteristika ekotopu a bioty: Část mělkého údolí Oborského potoka se zachovanou
luční nivou. Koryto vodního toku je upravené. Provedena je směrová a spádová úprava,
úprava příčného profilu a opevnění dna a břehů. Nevyvinutá jsou vodní a pobřežní
společenstva. Luční porosty v nivě jsou pravidelně extenzivně využívané, druhově chudé
s přísevem a doplňkovým hnojením. Možnost výskytu přirozeně rostoucích druhů rostlin.
Půdy: V nivě drnoglejové půdy.
Návrh opatření: Postupně podle možností částečná revitalizace Oborského potoka. Luční
porosty pravidelně kosit, nepoužívat chemické prostředky, hnojit pouze statkovými
hnojivy.
Číslo: 1005
Název: Pod Lesem (ÚSES Malšice)
Mapový list:
22-42-05
Plocha: 4,4 ha
Geobiocenologická typizace: 4B4, 3AB3
Charakteristika ekotopu a bioty: Část mělkého údolí Oborského potoka se zachovanou
luční nivou. Koryto vodního toku je upravené. Provedena je směrová a spádová úprava,
úprava příčného profilu a opevnění dna a břehů. Zničená jsou vodní a pobřežní
společenstva. Luční porosty v nivě jsou pravidelně extenzivně využívané, druhově chudé
s přísevem a doplňkovým hnojením. Možnost výskytu přirozeně rostoucích druhů rostlin.
Jižní údolní svah představují mezofilní travinobylinná lada s náletem dřevin. Severní
svah je souvisle zalesněný listnatými dřevinami zčásti výsadba a zčásti přirozený nálet
dřevin. Druhová skladba topol černý, topol osika, bříza bělokorá, dub letní.
Půdy: V nivě drnoglejové půdy, na svazích mezotrofní hnědé půdy slabě oglejené až
oglejené.
hnojivy.
Severní svah údolí převést na lesní porost s přirozenou druhovou skladbou.
41
Jižní svah v případě nezájmu o obnovení lučního porostu ponechat přirozenému vývoji.
Cílová druhová skladba lesních porostů: DB 35-70%, BK 10-30%, MD+, BO+, JD+, LP+,
BR+, JVM.
Číslo: 1418
Název: Na Kopcích
Katastrální území: Čenkov u Malšic, Malšice
Mapový list:
22-42-04
Plocha: 3,31 ha
Kultura: louka, vodní tok, vodní plocha
Geobiocenologická typizace: 4BC4-5, 4B4, 4BC3
Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum je vymezeno v ploché sníženině protékané
drobným vodním tokem se soustavou dvou menších vodních nádrží a rozmanitými biotopy
luk, travinobylinných lad a lesních porostů jižně od Malšic. Na mokřady navazují
podmáčené luční porosty s přirozeným druhovým složením. Litorální pásma rybníků jsou
úzká dobře vyvinutá a břehové porosty rybníků se skládají z olší lepkavých, keřových
vrb a lísky. Na hrázích rostou duby letní.
Návrh opatření: U rybníků by bylo vhodné přiměřeně snížit intenzitu hospodářského
využití. Volit druhově vhodné rybí osádky a snížit jejich početnost tak, aby chov nebyl
zdrojem eutrofizace vod. V maximálně možné míře omezovat zdroje eutrofizace v povodí
nádrže, nezasahovat do vodního režimu lokality a jejího okolí. Provádět občasné kosení
litorálních bylinných porostů, alespoň v ruderalizovaných partiích častěji, odvoz sklizené
hmoty mimo lokalitu. Přiměřeným nastavením výšky hladiny umožnit alespoň podél menší
části břehů rozvoj přirozené litorální vegetace. Provádět občasné letnění nádrže. Při
event. nutnosti vyhrnování nezasahovat kvalitní břehové partie, hmotu zásadně odvážet
mimo lokalitu rybníka bez tvorby deponií bahna.
V břehových porostech rybníků a podél vodoteče provádět údržbu výběrovými zásahy,
vhodnými prořezávkami v podrostu podporovat jedince perspektivní pro obnovu porostu,
v případě potřeby doplňovat dřevinnou zeleň výsadbou přirozených druhů. Prořezávkami
v podrostu uvolňovat stávající perspektivní jedince žádoucích dřevin, podporovat další
přirozené zmlazení porostu, s cílem zajištění budoucí kontinuální převážně přirozené
obnovy. Chybějící, málo zastoupené nebo nedostatečně zmlazující dřeviny doplňovat
výsadbou, přednostně v užších partiích stávajícího porostu. Vhodné zdravé jedince,
zejména dlouhověkých dřevin ponechávat do vysokého věku.
42
7.1.2.6.2 Biokoridory
Číslo: 5-11
Název: Řeka Lužnice
Katastrální území: Dobřejice, Bečice nad Lužnicí, Malšice
Mapový list:
22-24-23,24; 22-42-03
REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR
Délka: 14-15 km
Kultura: les, vodní plocha, louka, zastavěné plochy
Geobiocenol. typizace: 3 BC 5, 3-4 BC 3, 3 C 3, 3 AB 1, 2-3 BC 4, 2 AB 1, 2-4 B3
Charakteristika ekotopu a bioty: Regionální biokoridor tvořený úzkou nivou Lužnice a
přilehlými prudkými stráněmi, porostlými lesními porosty. Zahrnuje pestrou mozaiku
společenstev 2.-4. vegetačního stupně, typických pro kaňonovité údolí s četnými mikro- a
mezoklimatickými odlišnostmi svahů různých expozic. Strmé svahy často s vystupujícími
skalami - ochranné lesy charakteru reliktních borů, zakrslých doubrav a lipových a
habrolipových javořin. Vlastní niva je většinou velmi úzká, místy rozšířená o úzké ploché
louky, které jsou většinou využívány k rekreačním účelům (tábory, kempy, chaty). Břehy
jsou lemovány víceméně souvislým liniovým doprovodem s dominantní vrbou křehkou a olší
lepkavou, místy přistupuje jasan, dub a výsadby topolu černého.
Pedologie: Mozaika různých půdních typů od mělkých nevyvinutých půd a hnědých rankerů,
přes oligomezotrofní a mezotrofní hnědé půdy k eutrofně mezotrofním naplaveným
půdám s glejovou spodinou v nivě řeky.
Fytocenologie: Niva se společenstvy sladkovodních rákosin tekoucích vod s dominantní
lesknicí rákosovitou a druhy nitrofilních a heminitrofilních společenstev (sv. Phalaridion
arundinaceae a tř. Galio-Urticetea), dřevinné nárosty sukcesního charakteru podél břehů
lze označit jako fragmenty společenstev vrbových olšin (ř. Salicetalia purpureae). Luční
společenstva lze rámcově zařadit do ř. Molinietalia (sv. Alopecurion, Molinion, Calthion,
Deschampsion). Lesní porosty jsou většinou přeměněné, s převahou smrku a borovice,
stanovištně podsv. Eu-Fagenion, sv. Luzulo-Fagion, význačná jsou lesní společenstva na
stanovištích sv. Tilio-Acerion (listnáče), na exponovaných stanovištích borové porosty
sv. Dicrano-Pinion a listnaté porosty s dubem sv. Genisto germanicae-Quercion. Údolí
Lužnice je velmi významné z ekologického hlediska - výskyt chráněných druhů rostlin a
živočichů a estetického - nutná ochrana krajinného rázu.
Návrh opatření: Dřevinné nárosty v nivě bez zásahu, louky pravidelně sekat, lesní
porosty obecně dle předpisu LHP s důrazem na zvyšování zastoupení přirozeně se
vyskytujících listnatých dřevin a jedle, redukce smrku, borovici ponechat na stanovištích
reliktních borů a jako příměs v listnaté směsi. Hospodářská opatření volit jemnější,
43
vyloučení holosečí na prudkých svazích - nebezpečí eroze, podrostní obnovní způsob,
okrajové clonné seče na vhodných stanovištích, předsunuté kotlíky s dubem, bukem, lípou
a jedlí dle odpovídajícího LT. Na exponovaných stanovištích prodloužit obnovní dobu na
nepřetržitou a obmýtí na fyzický věk dřevin - obnova jednotlivým až skupinovitým
výběrem s důrazem na udržení přirozeného zápoje s využitím keřového patra.
Číslo: 8-13
Název:
Katastrální území: Bečice n. Luž., Dobřejice
Mapový list:
22-24-24
Délka: 950 m
Kultura: les
Geobiocenologická typizace: 3 B-BC 3
Charakteristika ekotopu a bioty: Výrazně zahloubené údolí Vnučského potoka před
soutokem s řekou Lužnicí. Údolí je zalesněné se skalními výstupy. Lesní porosty tvoří
věkově a prostorově rozrůzněné porostní skupiny, převládají zrající kmenoviny. Hlavní
dřevinou je smrk nebo borovice, kterou doplňuje modřín, osika. V mladších skupinách je
doplňující dřevinou ke smrku a borovici javor, osika a vrba.
SLT: 3H - Hlinitá dubová bučina
3S - Svěží dubová bučina
Přirozená druhová skladba: bk6, db3, lp1, hb, jd
Půda: Mezotrofní až eutrofně mezotrofní hnědé půdy s přechody k hnědému rankeru,
středně kyselé až kyselé, čerstvě vlhké.
Návrh opatření: Hospodařit dle LHP s důrazem na zvyšování podílu listnatých dřevin v
trase biokoridoru.
44
Číslo: 1-x
Název:
Mapový list:
22-42-04
Délka: 800 m
Kultura: les
Geobiocenologická typizace: 4B4, 4AB3, 4B3
Charakteristika ekotopu a bioty: Regionální biokoridor sleduje okraj zalesněného údolí
řeky Lužnice. Lesní porosty tvoří věkově a prostorově rozrůzněné porostní skupiny,
převládají porostní skupiny 60 až 90 let staré. Hlavní dřevinou jsou smrky a borovice
lesní. V mladších skupinách je příměs břízy a olše.
SLT: 4K - Kyselá bučina
4O - Svěží dubová jedlina
Půda: Hnědé lesní půdy, skeletovité, středně hluboké, čerstvě vlhké, půdy přechází v
humozní pseudogleje, středně vlhké až mokré.
Návrh opatření: Hospodařit dle LHP s důrazem na zvyšování podílu listnáčů v trase
biokoridoru.
Číslo: 2-3
Název:
Katastrální území: Čenkov u Malšic, Dobřejice
Mapový list:
22-42-04
Délka: 500 m
Kultura: les
Geobiocenologická typizace: 4AB3, 4B3
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor vede lesními porosty mezi Dobřejicemi a
45
Malšicemi. Lesní porosty tvoří věkově a prostorově rozrůzněné porostní skupiny,
převážně 60 až 90 let staré. Hlavní dřevinou v lesních porostech je smrk nebo borovice.
V mladších skupinách je příměs listnatých dřevin - buk, dub. Vtroušena je bříza, olše,
modřín a jedle.
SLT: 4K - Kyselá bučina
Půda: Hnědé lesní půdy, skeletovité, středně hluboké, čerstvě vlhké, půdy přechází
v humozní pseudogleje, středně vlhké až mokré.
biokoridoru.
Číslo: 1-2
Název: Údolí Třebelického potoka
Katastrální území: Čenkov u Malšic
Mapový list:
22-42-04
Délka: 800 m
Kultura: les
Geobiocenologická typizace: 4AB3, 4B3, 4A3
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor vede zalesněným údolím Třebelického potoka.
Lesní porosty tvoří věkově a prostorově rozrůzněné porostní skupiny. Hlavní dřevinou
jsou smrk a borovice. V mladších skupinách je příměs listnatých dřevin - buk, dub.
Vtroušena je bříza, olše, modřín a jedle.
SLT: 4K - Kyselá bučina;
Půda: Hnědé lesní půdy, skeletovité, středně hluboké, čerstvě vlhké, půdy přechází
v humozní pseudogleje, středně vlhké až mokré.
biokoridoru.
46
Číslo: 3-4
Název:
Mapový list:
22-42-04
Délka: 500 m
Kultura: les
Geobiocenologická typizace: 4B3, 4A3
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je vymezen v lesních porostech na severním
a severozápadním svahu strukturního hřbetu mezi Dobřejicemi a Malšicemi. Lesní porosty
tvoří stejnověké rozpracované porostní skupiny, 85 až 95 let staré. Hlavní dřevinou je
smrk s vtroušenou borovicí a modřínem. Mladší předsunuté skupiny tvoří bukové nebo
jedlové kotlíky s příměsí smrku.
SLT: 4K - Kyselá bučina;
Půda: Hnědé lesní půdy, skeletovité, středně hluboké, čerstvě vlhké, místy přecházejí
půdy v humozní pseudogleje, středně vlhké až mokré.
Návrh opatření: Při obnově zvyšovat podíl listnatých dřevin v porostních skupinách v
trase biokoridoru.
Číslo: 4-13
Název:
Katastrální území: Bečice n. Luž., Dobřejice
Mapový list:
22-24-24
Délka: 750 m
Kultura: les
Geobiocenologická typizace: 4BC3, 3B3
47
Charakteristika ekotopu a bioty: Výrazně zahloubené údolí Vnučského potoka. Údolí je
zalesněné. Lesní porosty tvoří stejnověké porostní skupiny (zrající kmenoviny). V
dřevinné skladbě převládá smrk s borovici, vtroušena je jedle.
Půda: Hnědé lesní půdy, štěrkovité, středně hluboké, mírně až čerstvě vlhké.
Návrh opatření: Hospodaření dle LHP, důraz na zvyšování podílu listnáčů v porostech
ležících v trase biokoridoru. V podmáčených částech nezalesňovat smrkem, v první etapě
využít melioračních dřevin.
Číslo: 14-15
Název:
Katastrální území: Maršov, Čenkov
Mapový list:
22-42-05
Délka: 1350 m
LOKÁLNÍ BIOKORIDOR
Kultura: les
Geobiocenologická typizace: 3AB3, 3B3, 3A3
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor vymezený na plošině v komplexu
hospodářského lesa mezi obcemi Maršov - Malšice. Lesní porosty jsou rozpracované do
pruhů, věkově různorodé. Hlavní dřevinou je smrk s borovicí, vtroušeny jsou další druhy
dřevin - jasan, javor, lípa, olše, bříza.
SLT: 3I - Uléhavá kyselá dubová bučina
Přirozená druhová skladba: bk6, db3, jd1 (bo)
Půda: Illimerizované hnědozemě, s přechody k oglejeným a hnědým lesním půdám, stále
vlhkým.
Návrh opatření: Při obnově zajistit předepsaný podíl listnatých dřevin. Výchovou
zabezpečit stabilitu porostu.
48
Číslo: 9-x
Název: Maršovský potok
Mapový list:
22-42-05
Délka: 850 m
Kultura: les, louka, vodní plocha, vodní tok
Geobiocenologická typizace: 3BC4-5, 3AB3
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor vede údolím Maršovského potoka nad
Maršovem. Nivu tvoří travinobylinná lada s náletem dřevin (BOL, OLL, BŘB, VRJ). Břehové
porosty podél potoka náleží do komplexu hospodářského lesa. Lesní porost tvoří zralá
smrková kmenovina a smrková tyčovina, na zamokřených místech fragmenty potočních
olšin.
Součástí biokoridoru je Maršovský rybník I., který je intenzivně obhospodařovaný (chov
polodivokých kachen březňaček), eutrofizovaný, svažité břehy silně ruderalizované.
Litorální pásmo je silně omezené, vodní makrofyta nevyvinutá. Kolem břehů je dobře
vyvinuté pásmo listnatých dřevin přirozeného složení.
3I - Uléhavá kyselá dubová bučina
Přirozená druhová skladba: bk6, db3, lp1, hb, jd (bo)
Půda: Hnědé lesní půdy, slabě štěrkovité, středně hluboké, mírně vlhké, v místech
svěžích dubových jedlin jsou půdy illimerizované hnědozemě, s přechody k půdám
oglejeným, stále vlhkým, v potoční nivě glejové půdy.
Návrh opatření: V případě, že nebude zájem na obnovení luční nivy, převést louky na
lesní půdu. Zajistit obnovu lesního porostu přirozeného druhového složení.
Při obnově lesních porostů zajistit předepsaný podíl listnatých dřevin. Výchovou
zabezpečit stabilitu lesních porostů na údolních svazích.
Rybník ponechat současnému využití.
49
Číslo: 15-x
Název:
Mapový list:
22-42-05
Délka: 350 m
Kultura: les
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor vymezený na plošině v komplexu
hospodářského lesa. Lesní porosty jsou rozpracované a věkově rozrůzněné. Převládají
smrkové - borové porosty s příměsí modřínu. Na podmáčených stanovištích vyšší podíl
olše.
3I - Uléhavá kyselá dubová bučina
Přirozená druhová skladba: bk6, db3, lp1, hb, jd (bo)
Půda: Hnědé lesní půdy, slabě štěrkovité, středně hluboké, mírně vlhké; v místech
svěžích dubových jedlin jsou půdy illimerizované hnědozemě, s přechody k
půdám oglejeným, stále vlhkým.
Návrh opatření: Při obnově zajistit předepsaný podíl listnatých dřevin. Výchovou
zabezpečit stabilitu porostu využitím melioračních dřevin na podmáčených stanovištích.
Číslo: 1412
Mapový list:
22-42-05, 23-31-01
Délka: 550 m
Geobiocenologická typizace: 4B4, 3AB3, 3BC4-5
50
Charakteristika ekotopu a bioty: Část mělkého údolí Oborského potoka se zachovanou luční
nivou. Koryto vodního toku je upravené. Provedena je směrová a spádová úprava, úprava
příčného profilu a opevnění dna a břehů. Zničená jsou vodní a pobřežní společenstva. Luční
porosty v nivě jsou pravidelně extenzivně využívané, druhově chudé s přísevem a doplňkovým
hnojením. Možnost výskytu přirozeně rostoucích druhů rostlin.
Návrh opatření: V celém úseku biokoridoru zachovat otevřené koryto, alespoň v minimální míře
klást důraz na zachování přirozeného charakteru toku a potoční nivy, při ochraně břehů
používat přírodní materiály. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a zabránit
ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. Při průchodu toku pod komunikacemi
a dalšími překážkami dbát na dostatečnou průchodnost propustků, včetně vytvoření suchých
břehů podél vlastního koryta, které umožňují migraci drobných organismů. V zastavěných
úsecích a v úsecích, kde je niva zorněná, je nutné dbát na minimální šíři biokoridoru (10 m na
každé straně toku), tzn. nepovolovat v tomto prostoru další zástavbu a plocení pozemků,
ornou půdu převádět na přirozené nivní luční porosty.
Číslo: 1414
Mapový list:
22-42-05, 22-42-04
Délka: 1800 m
Geobiocenologická typizace: 4B4, 3BC4-5
Charakteristika ekotopu a bioty: Mělké údolí Oborského potoka s převážně zničenou luční
nivou. Koryto vodního toku je upravené. Provedena je směrová a spádová úprava, úprava
příčného profilu a opevnění dna a břehů. Zničená jsou vodní a pobřežní společenstva.
Luční porosty v nivě se zachovaly pouze nad obcí Obora. Jsou pravidelně extenzivně
využívané, druhově chudé s přísevem a doplňkovým hnojením. Možnost výskytu přirozeně
rostoucích druhů rostlin.
Směrem k Bezděčínu je jižní údolní svah částečně zachován a v celé zachované šíři je
souvisle zalesněný listnatými dřevinami, zčásti výsadba a zčásti přirozený nálet dřevin.
Druhová skladba topol černý, topol osika, bříza bělokorá, dub letní.
Půdy: V nivě drnoglejové půdy, na svazích mezotrofní hnědé půdy slabě oglejené až
oglejené.
51
hnojivy.
Jižní svah údolí převést na lesní porost s přirozenou druhovou skladbou.
Cílová druhová skladba: DB 35-70%, BK 10-30%, MD+, BO+, JD+, LP+, BR+, JVM
Číslo: 1415
Název: Maršovský potok I.
Mapový list:
22-42-05
Délka: 970 m
Kultura: vodní plochy, ostatní plochy
Geobiocenologická typizace: 3B4, 3BC4
Charakteristika ekotopu a bioty: Údolí Maršovského potoka nad obcí Maršov. Biokoridor je
vymezen v soustavě drobných vodních nádrží procházející obcí Maršov. Rybníky jsou
intenzivně využívané, eutrofního charakteru, bez přechodového pásma, a s dobře
vyvinutými břehovými porosty vzrostlých dřevin přirozeného druhového složení. Svažité
břehy rybníků jsou ruderalizované, bez výrazných technických úprav. Vodní plochy jsou
bez vodních makrofyt, ovlivněné chovem polodivokých kachen březňaček. V okolí rybníků
je vytvořený porost dřevin přirozené druhové skladby s dominující olší a vrbou křehkou
v silně zamokřených plochách a dubem letním, břízou bělokorou, topolem osikou a vrbou
jívou na ostatním plochách.
Vodní tok pod obcí je upravený, s provedenou směrovou a spádovou úpravou a
s nevhodnou výsadbou dřevin na svahu nad potokem.
Půda: Drnoglejové a mokré glejové půdy v nivě.
Návrh opatření: Rybníky bez technických úprav. Ponechat současné využívání. Do
dřevinných nárostů kolem rybníků nezasahovat.
Postupně podle možností částečná revitalizace Oborského potoka. Luční porosty
pravidelně kosit, nepoužívat chemické prostředky, hnojit pouze statkovými hnojivy.
Podél vodního toku bude nutné vytvořit ochranné zatravněné pásmo v šíři 20 m.
52
Číslo: 999
Název: Lomský potok
Katastrální území: Maršov u Tábora, Lom
Mapový list:
22-42-05
Délka: 450 m
Kultura: vodní tok, louky, les
Charakteristika ekotopu a bioty: Levostranný přítok Maršovského potoka s částečně
zachovanou potoční nivou, upraveným korytem vodního toku a údolními svahy. Koryto
vodního toku má provedenou spádovou a směrovou úpravu, úpravu příčného profilu. Dno a
svahy koryta jsou opevněné, vodní a pobřežní společenstva jsou zničené. Údolní niva je
zachovaná. Tvoří ji zamokřené luční porosty a kulturní louky založené rychloobnovou.
Výrazný svah nad upraveným vodním tokem je porostlý smrkovou monokulturou. Od orné
půdy je les oddělen porosty sekundárních křovin sv. Prunion spinosae.
Půdy: Drnoglejové půdy v nivě, hnědé půdy na svazích.
Návrh opatření: Při obnově změnit druhovou skladbu lesního porostu ze smrkové
monokultury na smíšený les se zastoupením druhů přirozeného druhového složení.
V celém úseku biokoridoru zachovat otevřené koryto, alespoň v minimální míře klást
důraz na zachování přirozeného charakteru toku a potoční nivy, při ochraně břehů
používat přírodní materiály. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a
zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. Při průchodu toku pod
komunikacemi a dalšími překážkami dbát na dostatečnou průchodnost propustků, včetně
vytvoření suchých břehů podél vlastního koryta, které umožňují migraci drobných
organismů. Na všech vhodných místech podél vodního toku je nutné klást důraz na
obnovu a doplnění kvalitních břehových a doprovodných dřevinných porostů s rozmanitou
vnitřní strukturou a vertikální členitostí. Tyto porosty budou plnit funkci skladebné
části ÚSES a v případě průchodu zastavěnou částí obce (osadou, skupinou staveb)
vytvoří porosty dřevin základ přirozených krajinářských úprav.
Je nutné trvale zachovat stávající porosty dřevin, provádět v nich pravidelnou zdravotní
údržbu a obnovu zaměřit na dlouhověké dřeviny přirozeného druhového složení. U
hustých náletů dřevin je možná mírná probírka, která podpoří další vývoj ponechaných
perspektivních dřevin.
Travinobylinná společenstva kolem vodního toku, nevyužívaná lada v nivě (mimo silně
podmáčené plochy) pravidelně alesp. 1x ročně kosit, je nutné zabránit postupné
ruderalizaci porostů. V nivě nepoužívat žádné chem. prostředky ochrany rostlin a hnojiva.
53
Číslo: 1000
Název: Maršovský potok II.
Katastrální území: Maršov u Tábora, Zhoř u Tábora
Mapový list:
22-42-05
Délka: 1400 m
Charakteristika ekotopu a bioty: Údolí Maršovského potoka s částečně zachovanou
potoční nivou, upraveným korytem vodního toku a údolními svahy. Koryto vodního toku
má provedenou spádovou a směrovou úpravu, úpravu příčného profilu. Dno a svahy
koryta jsou opevněné, vodní a pobřežní společenstva jsou zničené. Údolní niva je
zachovaná. Tvoří ji převážně zamokřené luční porosty a kulturní louky založené
rychloobnovou.
Svahy nad nivou tvoří v některých částech mezofilní ovsíkové luční porosty a pastviny.
Od nivy jsou oddělené mezí s porosty sekundárních křovin sv. Prunion spinosae.
Půdy: Drnoglejové půdy v nivě, hnědé půdy na svazích
Návrh opatření: Postupně podle možností provést částečnou revitalizace Maršovského
potoka. Luční porosty v nivě pravidelně kosit, nepoužívat chemické prostředky, hnojit
pouze statkovými hnojivy.
Číslo: 11-x
Název:
Příběnický potok
Katastrální území: Malšice, Slapy u Tábora
Mapový list:
22-24-24
Délka: 900 m
Kultura: les, vodní tok
Geobiocenologická typizace: 4 BC 3, 4 B 3, 3 BC 4-5
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je vymezen převážně v lesních porostech v
54
údolí Příběnického potoka s pestrou mozaikou společenstev lipových javořin a dubových
bučin. Aktuální skladba lesních porostů je tvořena v blízkosti údolí Lužnice dubovými
kmenovinami s lípou, s příměsí smrku, jedle a borovice. Zápoj většinou mírně rozvolněný,
místy až mezernatý. S rostoucí výškou a vzdáleností od řeky Lužnice převládají smrkové
a borové porosty a jejich směsi.
Půdy: Mozaika půdních typů od hnědých půd k hnědým rankerům, v nivě naplavená
eutrofní hnědá půda, dospod glejová, půdy středně kyselé, středně hluboké až hluboké,
místy skeletovité.
Bylinné patro: Převažují lesní druhy mezotrofní řady se zastoupením nitrofilních druhů
Galeobdolon luteum, Mercurialis perennis, Geranium robertianum ap.
Návrh opatření: Obnovní způsob: skupinovitě výběrný, v jehličnatých porostech měnit
současnou dřevinnou skladbu, jemnější způsoby obnovy - clonná seč, předsunuté kotlíky
s listnáči a jedlí. Redukce smrku. Do mezer výsadba dřevin přirozené skladby.
Číslo: 14-x
Název:
Katastrální území: Malšice, Libějice
Mapový list:
22-24-25, 22-42-05
Délka: 1300 m
Charakteristika ekotopu a bioty: Částečně chybějící lokální biokoridor vymezený v údolí a
pramenné oblasti drobného vodního toku, levobřežního přítoku Maršovského potoka.
Prameniště a nivu tvoří travinobylinná, částečně narušená lada. Vodní tok je upravený v
zemní koryto.
Chybějící část biokoridoru je vymezena na orné půdě. V trase biokoridoru jsou objekty
vodních zdrojů.
Půdy: hnědé půdy, oglejené půdy
Návrh opatření: Orná půda: v trase biokoridoru vymezit minimálně 20 m široké pásmo, ve
kterém bude nutné obnovit luční porosty.
55
Číslo: 1417
Název: Obora (ÚSES Malšice)
Katastrální území: Dobřejice, Malšice
Mapový list:
22-24-24, 22-42-04
Délka: 13,69 ha
Kultura: les
Charakteristika ekotopu a bioty: Lesní porost na severním svahu výrazně zahloubeného
Lesní porost 443A - porost před ukončením obnovy. V západní části tvoří zbytky
stoleté kmenoviny převážně smrk (96%) s příměsí modřínu a borovice. Rozpracovanou
část lesních porostů tvoří tyčovina, druhově výrazně rozrůzněná: SM 40%, JD 7%,
DB14%, BK 35%, LP 4%, a kultura zastoupená z 80% smrkem, s příměsí modřinu a
borovice.
SLT: 4B - bohatá bučina
4S - svěží bučina
Půdy: Humózní hnědé půdy, vespod skeletovité, hluboké, čerstvě vlhké, místy oglejené.
Návrh opatření: V lesních porostech hospodařit dle LHP. Při obnově kmenoviny zajistit
předepsaný podíl melioračních dřevin. Při výchově lesních porostů upřednostnit listnaté
dřeviny a jedli bělokorou.
+10%, JD+, LP+, BR+.
Číslo: 1413
Název:
Mapový list:
22-42-05
Délka: 120 m
56
Geobiocenologická typizace: 4B4, 3AB3, 3BC4-5
Charakteristika ekotopu a bioty: Část mělkého údolí Oborského potoka na soutoku
s bezejmenným přítokem východně od Obory. Koryto vodního toku je upravené.
Provedena je směrová a spádová úprava, úprava příčného profilu a opevnění dna a
břehů. Vodní a pobřežní společenstva nejsou vyvinuta. Luční porosty v nivě jsou
pravidelně využívané, druhově chudé s přísevem a doplňkovým hnojením. Možnost
výskytu přirozeně rostoucích druhů rostlin.
Návrh opatření: V celém úseku biokoridoru zachovat otevřené koryto, alespoň
v minimální míře klást důraz na zachování přirozeného charakteru toku a potoční nivy,
při ochraně břehů používat přírodní materiály. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního
toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. Při
průchodu toku pod komunikacemi a dalšími překážkami dbát na dostatečnou průchodnost
propustků, včetně vytvoření suchých břehů podél vlastního koryta, které umožňují
migraci drobných organismů. V zastavěných úsecích a v úsecích, kde je niva zorněná, je
nutné dbát na minimální šíři biokoridoru (10 m na každé straně toku), tzn. nepovolovat
v tomto prostoru další zástavbu a plocení pozemků, ornou půdu převádět na přirozené
nivní luční porosty.
7.1.2.6.3 Interakční prvky
Číslo: 1002
Název: Čenkovský potok II.
Mapový list:
22-42-05
INTERAKČNÍ PRVEK
Délka: 2250 m
Kultura: louky, vodní tok
Geobiocenologická typizace: 3BC4-5, 3B3
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek je vymezen v údolí Čenkovského
potoka severně od Obory u Maršova. Koryto vodního toku má provedenou směrovou a
spádovou úpravu, úpravu příčného profilu. Vodní společenstva rostlin chybí a pobřežní
57
společenstva jsou narušená a eutrofizovaná s indikačními druhy rostlin ruderální
vegetace. Podél vodního toku jsou sporadicky jednotlivě nebo ve skupinách porosty
dřevin, na okraj interakčního prvku navazují luční porosty, travinobylinná lada a
v některých částech i orná půda. V horní části toku je v úzkém pásu kolem koryta
vyvinuta ruderální vegetace tř. Artemisieta vulgaris a Galio-Urticetea s Rumex
obtusifolius, Aegopodium podagraria, Arctium tomentosum, Artemisia vulgaris, Daucus
carota, Elytrigia repens, Urtica dioica, Cirsium arvense a Calamagrostis epigeios.
Kulturní louky kolem koryta vodního toku jsou fytocenologicky nezařaditelné s
výskytem běžných druhů kulturních lučních porostů - řebříček obecný, psárka luční,
bojínek luční, jetel zvrhlý, pampeliška srstnatá, kopretina bílá, lipnice luční, metlice
trsnatá, pcháč rolní, knotovka bílá, čekánek obecný, pýr plazivý, pryskyřník plazivý,
mochna husí, kontryhel pastvinný, šťovík tupolistý, jitrocel kopinatý, jitrocel větší, srha
laločnatá, jetel luční, kostival lékařský, třtina křovištní a další. Ruderální vegetace
náleží do třídy Galio-Urticetea.
Půdy: Nivní a antropogenní půdy.
Návrh opatření: V celém úseku interakčního prvku (včetně sídel) zachovat otevřené
koryto, alespoň v minimální míře klást důraz na obnovení přirozeného charakteru toku a
potoční nivy, při ochraně břehů používat přírodní materiály. Vyloučit jakékoliv
znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na
březích potoka. Při průchodu toku pod komunikacemi a dalšími překážkami dbát na
dostatečnou průchodnost propustků, včetně vytvoření suchých břehů podél vlastního
koryta, které umožňují migraci drobných organismů. V zastavěných úsecích a v úsecích,
kde je niva zorněná, je nutné dbát na minimální šíři biokoridoru (10 m na každé straně
toku), tzn. nepovolovat v tomto prostoru další zástavbu a plocení pozemků, ornou půdu
v okolí vodního toku převádět na přirozené nivní luční porosty.
Porosty dřevin kolem vodního toku a olšiny bez výrazných opatření, možné jsou pouze
citlivé probírky a výběrné těžby popř. náseky s podporou přirozené obnovy.
Číslo: 1009
Název: Bezděčínský potok III.
Katastrální území: Bezděčín, Skrýchov u Malšic, Třebelice
Mapový list:
22-42-04, 22-42-05
Délka: 900 m
INTERAKČNÍ PRVEK
Kultura: vodní tok, louky, ostatní plochy, lada
Geobiocenologická typizace: 3 BC-C 4(5a)
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek je vymezen v upraveném údolí
Bezděčínského potoka mezi osadou Bezděčín a Třebelicemi. Koryto vodního toku má
58
provedenou směrovou a spádovou úpravu, úpravu příčného profilu a je zpevněno v celé
délce i profilu betonovými profily. Vodní společenstva rostlin chybí a pobřežní
vegetace. Podél vodního toku nejsou liniové porosty dřevin a na okraj interakčního
prvku navazuje intenzivně využívaná zemědělská půdy. V nivě intenzivně využívaná
kulturní louka bez indikačních druhů rostlin, pravděpodobně převedená z orné půdy
rychloobnovou. Kulturní louky kolem koryta vodního toku jsou fytocenologicky
nezařaditelné s převládající Taraxacum sp. a s výskytem Aegopodium podagraria a
Dactylis glomerata. Údolní svahy ruderalizované s dřevinami - smrk, lípa srdčitá, vrba
křehká, třešeň ptačí, bříza bělokorá, střemcha pozdní. Bylinná vegetace na svazích
náleží do třídy Galio-Urticetea.
Fytocenologie: Ruderální vegetace: tř. Atemisietea vulgaris a Galio urticetea
s dominancí Urtica dioica, Arrhenatherum elatius, Rubus idaeus, Calamagrostis
epigeios. Především v okolí rybníků výskyt rákosin sv. Phragmition communis,
Phragmites australis a Typha latifolia. Vodoteč doprovází v okolí koryta jednotlivě
nebo ve skupinách druhy ze sv. Sparganio-Glycerion fluitantis s dominancí Glyceria
fluitans a výskytem Carex rostrata, jinde také podsv. Filipendulenion s dominancí
Scirpus sylvaticus. Na svazích koryta se vyskytují některé druhy ze sv. Magnocaricion
elatae.
Půdy: Nivní/antropogenní půdy.
koryto, alespoň v minimální míře klást důraz na zachování přirozeného charakteru toku
a potoční nivy, při ochraně břehů používat přírodní materiály. Vyloučit jakékoliv
převádět na přirozené nivní luční porosty.
Číslo: 1012
Název:
Katastrální území: Bezděčín, Želeč, Obora u Maršova
Mapový list:
22-42-05
Délka: 1350 m
INTERAKČNÍ PRVEK
Kultura: vodní tok, louky, les, ostatní plochy, lada
Geobiocenologická typizace: 3 BC-C (4)5a, 3AB3, 3A3
59
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek je vymezen v údolí bezejmenného
vodního toku levostranného přítoku Bezděčínského potoka, který se vlévá do
Bezděčínského potoka v osadě Obora. Koryto vodního toku má provedenou směrovou a
spádovou úpravu, úpravu příčného profilu a je zpevněno ve střední části, kde interakční
prvek prochází intenzivně využívanou zemědělskou krajinou betonovými profily. Šíře
interakčního prvku je zde kolem 3 metrů. Vodní společenstva rostlin chybí a pobřežní
vegetace. Podél vodního toku nejsou liniové porosty dřevin a na okraj interakčního
prvku navazuje intenzivně využívaná zemědělská půdy. V úzkém pásu kolem vodního
toku převládá ruderální vegetace tř. Artemisieta vulgaris a Galio-Urticetea s Rumex
obtusifolius, Aegopodium podagrari, Arctium tomentosum, Artemisia vulgaris, Daucus
převládající Taraxacum sp. a s výskytem Aegopodium podagraria a Dactylis glomerata.
Ruderální vegetace náleží do třídy Galio-Urticetea s převládajícími druhy Cirsium
arvense a Calamgrostis epigeios. Vodní tok je oživen množstvím hmyzu a jeho larev
(nápadné je množství larev chrostíků).
V horní části se interakční prvek vidlicovitě dělí, část údolí je širší, vodní tok protéká
travinobylinnými a dřevinnými lady. Vodní a pobřežní společenstva jsou narušená a
eutrofizovaná. V nivě vodního toku převažují lada, bývalé pcháčové louky, často silně
ruderalizované (ca 30%), a drobné porosty dřevin (cca 10%). V kontaktu se lesním
porostem je údolí vodního toku zachované, porostlé olšinou podsv. Alnenion glutinosoincanae s dominancí Alnus glutinosa.
Dolní část interakčního prvku (navazující na osadu Obora) zahrnuje rybník s málo
vyvinutými břehovými porosty a nepatrnou plochou vysokých ostřic.
Půdy: Nivní/antropogenní půdy.
Návrh opatření: Cílem opatření je iniciovat vznik souvislého pásu přirozených břehových
porostů a mokrých extenzivních luk kolem vodního toku.
V horní části toku by bylo vhodné obnovit extenzivní pastevní nebo lukařské využití.
V případě nezájmu o hospodaření, ponechat dřevinná lada a olšiny bez výrazných
opatření přírodní sukcesi, možné jsou pouze citlivé probírky a výběrné těžby popř.
náseky s podporou přirozené obnovy. Případné chybějící dřeviny přirozené skladby je
vhodné vnášet výsadbou.
Číslo: 1419
Název:
Mapový list:
22-42-04
Délka: 1650 m
INTERAKČNÍ PRVEK
60
Kultura: louky, vodní tok, komunikace
Geobiocenologická typizace: 3BC4-5, 3B3, 3AB3
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek je vymezen jednostranně v návaznosti
na polní cestu vedoucí v údolí severozápadně od vesnice Čenkov. V dolní části u
rybníka na kopcích je součástí IP meliorační kanál (bývalý drobný vodní tok, nyní
z větší části zatrubněný). Kolem polní cesta je vyvinuta ruderální vegetace tř.
Artemisieta vulgaris a Galio-Urticetea s Rumex obtusifolius, Aegopodium podagrari,
Arctium tomentosum, Artemisia vulgaris, Daucus carota, Elytrigia repens, Urtica dioica,
Cirsium arvense a Calamagrostis epigeios.
Půdy: Nivní a hnědé oglejené půdy.
Návrh opatření: Cílem opatření je iniciovat vznik souvislého pásu přirozených lučních
porostů a liniových porostů dřevin, včetně stromořadí po jedné straně polní cesty
v šířce 15-20 m.
Orná půda bude převedena na luční porost po vhodné předplodině tak, aby půda byla
minimálně zatížena dusíkem a semeny plevelů. Luční porost bude založen výsevem
směsi přirozených druhů trav (travní směs složená z druhů přirozených ovsíkových
luk). V prvním období do zapojení drnu bude nutné pravidelné kosení, dvakrát ročně s
poněkud pozdějším termínem první seče. V této fázi je rovněž možno dle potřeby
provést přísev, ve vhodné míře válení, smykování. Po zapojení drnu snížit počet sečí,
nadále nedosévat, vyloučit hnojení, obnovu drnu a další pratotechnické zásahy (s
event. výjimkou občasného smykování, např. pro rozhrnutí krtin). Kosit dle stavu
společenstva jeden až dvakrát ročně, při převážně dvousečném využití s občasným
vynecháním některé seče na menší části plochy střídavě v různých místech tak, aby
bylo umožněno uchycení a existence druhů neschopných regenerace v cyklu dvou
pravidelných sečí. Pravidelné dvě seče používat pro potlačení expanze nitrofilních
druhů nebo zvýšení zápoje drnu. Termíny sečí stanovit dle stavu společenstev, event.
střídat v různých letech a částech lokality. Při převážně jednosečném využití a
časném kosení provést dle možností občasně i druhou seč na konci vegetace pro
odstranění stařiny. Ke kosení využívat pokud možno lehké mechanizace, nevjíždět do
louky při rozmoklé půdě. Seno pokud možno sušit přirozeným způsobem na pokose.
Vhodné může být i občasné extenzivní pastevní využití s jedním, max. dvěma kratšími
pastevními cykly, vždy s následným posekáním nedopasků a ponecháním prostoru pro
revitalizaci porostu, při jednom cyklu dle stavu společenstev s event. druhou sečí na
konci vegetace.
Na vhodných místech biokoridoru provést do již zapojeného lučního porostu výsadbu
dřevin. Druhová skladba dřevin bude odpovídat STG. Výsadbu je nutné v několikaletém
období do úplného zajištění vylepšovat, ošetřovat a chránit před okusem, poté
provádět občasnou vhodnou výchovu a údržbu.
61
Číslo: 1420
Název: Třebelický potok
Mapový list:
22-42-04
Délka: 1650 m
INTERAKČNÍ PRVEK
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek je vymezen v údolí Třebelického
potoka západně od vesnice Čenkov. Koryto vodního toku má provedenou směrovou a
spádovou úpravu, úpravu příčného profilu. Vodní společenstva rostlin chybí a pobřežní
vegetace. Podél vodního toku nejsou jednotlivé nebo liniové porosty dřevin, na okraj
interakčního prvku navazují luční porosty a travinobylinná lada. V horní části toku je
v úzkém pásu kolem koryta vyvinuta ruderální vegetace tř. Artemisieta vulgaris a
Galio-Urticetea s Rumex obtusifolius, Aegopodium podagrari, Arctium tomentosum,
Artemisia vulgaris, Daucus carota, Elytrigia repens, Urtica dioica, Cirsium arvense a
Calamagrostis epigeios.
náleží do třídy Galio-Urticetea s převládajícími druhy Cirsium arvense a Calamgrostis
epigeios.
Návrh opatření: V celém úseku interakčního prvku zachovat otevřené koryto, alespoň
v minimální míře klást důraz na zachování přirozeného charakteru toku a potoční nivy,
při ochraně břehů používat přírodní materiály. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního
toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. Při
průchodu toku pod komunikacemi a dalšími překážkami dbát na dostatečnou průchodnost
propustků, včetně vytvoření suchých břehů podél vlastního koryta, které umožňují
migraci drobných organismů. V úsecích, kde je niva zorněná, je nutné dbát na minimální
šíři IP (10 m na každé straně toku), tzn. ornou půdu převádět na přirozené nivní luční
porosty.
V lesních porostech hospodařit do obnovy dle LHP. Smíšené porosty kolem vodního toku
a olšiny bez výrazných opatření, možné jsou pouze citlivé probírky a výběrné těžby
62
popř. náseky s podporou přirozené obnovy. Případné chybějící dřeviny přirozené skladby
na údolních svazích je vhodné vnášet výsadbou.
Číslo: 1421
Název: Všechlapský potok
Katastrální území: Čenkov u Malšic, Všechlapy u Malšic
Mapový list:
22-42-04, 22-42-09
Délka: 2000 m
INTERAKČNÍ PRVEK
Kultura: louky, vodní tok, les
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek je vymezen v údolí Všechlapského
potoka. Koryto vodního toku má provedenou směrovou a spádovou úpravu, úpravu
příčného profilu. Vodní společenstva rostlin chybí a pobřežní společenstva jsou
narušená a eutrofizovaná s indikačními druhy rostlin ruderální vegetace. Podél vodního
toku nejsou jednotlivé nebo liniové porosty dřevin, na okraj interakčního prvku navazují
luční porosty a travinobylinná lada. V horní části toku je v úzkém pásu kolem koryta
vyvinuta ruderální vegetace tř. Artemisieta vulgaris a Galio-Urticetea s Rumex
obtusifolius, Aegopodium podagrari, Arctium tomentosum, Artemisia vulgaris, Daucus
epigeios.
63
Číslo: 1487
Název: Čenkovský potok
Mapový list:
22-42-04
Délka: 1950 m
INTERAKČNÍ PRVEK
Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek je vymezen v údolí Čenkovského
potoka východně od Čenkova. Koryto vodního toku má provedenou směrovou a spádovou
úpravu, úpravu příčného profilu. Vodní společenstva rostlin chybí a pobřežní
vegetace. Podél vodního toku nejsou jednotlivé nebo liniové porosty dřevin, na okraj
interakčního prvku navazují luční porosty a travinobylinná lada. V horní části toku je
v úzkém pásu kolem koryta vyvinuta ruderální vegetace tř. Artemisieta vulgaris a
Galio-Urticetea s Rumex obtusifolius, Aegopodium podagrari, Arctium tomentosum,
Artemisia vulgaris, Daucus carota, Elytrigia repens, Urtica dioica, Cirsium arvense a
Calamagrostis epigeios.
epigeios.
64
Pro plochy ÚSES návrh ÚP stanovuje regulativy funkčního využití. Tyto plochy jsou
harmonicky doplněny do ploch uspořádání krajiny (společně s interakčními prvky) a tvoří tak
nedílnou součást celého krajinného rámce (kap. 6.2.9 návrhu).
Plochy ÚSES vč. IP a plochy krajinné zeleně (NSk) a mokřadů (NSm) jsou plochy, kde by
veřejný zájem měl v případě možných změn převažovat nad individuálním a jako takové by neměly
za žádných okolností sloužit k zastavění či intenzivnímu zemědělskému využití (v případě změn
ÚPD).
7.1.2.7
Orná půda
Jedná se o plochy orné půdy, které plní výhradně hospodářské funkce.
Návrh rozsah plochy orné půdy mírně zmenšil ve prospěch krajinné zeleně, lesních a
vodních ploch a ploch trvalých travních porostů. Důvodem jsou protierozní opatření a nestabilní
ekologická funkce takových orných ploch.
Návrh ÚP dále doporučuje na obdělávaných plochách dodržování těchto protierozních zásad:
Z hlediska vodní a půdní eroze:
Organizační opatření:
− Soustředění širokořádkových plodin na pozemky rovinaté, max. do 4° svažitosti (okopaniny,
kukuřice, bob apod.).
− Na středně ohrožené půdě se sklonem do 7° lze pěstovat i širokořádkové plodiny za
předpokladu uplatnění protierozní agrotechniky.
− Výrazně erozně ohrožené pozemky (svažitost 7 - 12°) chránit před erozí vysokým podílem
víceletých pícnin. Pozemky se svažitostí vyšší než 12° převést na trvalé travní porosty.
Agrotechnická opatření:
− Obdělávat svažité pozemky (do 7°) po vrstevnicích.
− Využívat brázdování a hrázkování svažitých pozemků.
− Pěstovat plodiny v pásech (okopaniny, obilniny, víceleté pícniny).
− Minimalizovat zpracování půdy, využívat bezorebného setí do strniště předplodin nebo setí do
65
hrubé brázdy.
Technická opatření:
− Zřizovat záchytné příkopy kolem ohrožených pozemků.
− Zřizovat obdělávané nebo zatravněné průlehy.
− Terasování svažitých pozemků, znovuzřizování některých zrušených mezí a jejich osazení
přirozenou vegetací, která ohrožované plochy zpevňuje, zachycuje erodované části substrátu,
poskytuje útočiště mnoha druhům vyšších i nižších živočichů.
− Zatravněné pásy okolo otevřených melioračních stok.
Z hlediska větrné eroze:
−
−
−
7.2
Uplatňování správné agrotechniky (viz výše) a dále tato opatření:
výsadby dřevin a zatravnění pásů podél cest
pastvu ovcí a koz namísto kosení některých pozemků
terasování pozemků a budování protierozních valů (mezí) vč. výsadby vhodné vegetace.
Zdůvodnění z hlediska dynamiky rozvoje
Řešení zastavitelných ploch, plošných a prostorových regulativů je nastaveno tak, že se
nepředpokládají žádné výrazné výkyvy od dosavadního stavu. Řešené území je poměrně
stabilizované a nárůst rozvojového potenciálu se očekává velmi pozvolný (Malšice, Čenkov,
Všechlapy, Maršov) nebo spíše stagnující (ostatní sídla). Určitou dynamiku lze předpokládat pro
plochy krajiny, kde se očekává posílení její retence a biologické vitality.
Rozvojovým impulsem pro průmyslovou zónu na východě Malšic by mohla být realizace
úpravy průtahu obcí, či případné radikální zintenzivnění příměstské dopravy, zejména s využitím
železničního spojení s městem Tábor.
7.3
Zdůvodnění z hlediska umístění plošného rozvoje
Řešení zastavitelných ploch je v případě Malšic nastaveno po obvodu sídla, logicky se
skladbou stávající uliční sítě. Převažují plochy městského a venkovského bydlení. Nové plochy
průmyslu jsou situovány ve východní části sídla ve vazbě na stávající koridor železnice a budoucí
dopravní průtah, jako rozšíření plochy stávajících průmyslových zón. Plochy územních rezerv pro
bydlení jsou vymezeny na severním okraji sídla.
Ostatní venkovská sídla jsou doplňována ZP výběrově, v duchu urbanistické koncepce
původního sídla (radiální/ulicová/rostlá), zpravidla s využitím prostorových rezerv a navázáním
podél komunikací.
66
7.4
Zdůvodnění z hlediska umístění ploch
a vedení koridorů dopravní a technické infrastruktury
7.4.1 Dopravní infrastruktura
Komunikační kostru území tvoří silnice II. třídy č. 137 směr Sudoměřice u Bechyně – Tábor.
S ní se kříží nebo na ni navazuje řada silnic III. třídy:
− silnice III/1376 směr Lom, Zhoř u Tábora a Planá nad Lužnicí
− silnice III/1377 směr Lom, Maršov, Obora u Maršova
− silnice III/13713 směr Dudov
− silnice III/13711 směr Bezděčín, Čenkov, Dobřejice, Stádlec
− silnice III/13710 směr Maršov
− silnice III/1379 směr Bečice
Návrh respektuje stávající komunikační síť v jejím dosavadním rozsahu a významu.
ÚP VÚC Táborsko počítá s úpravou průtahu silnice č. II/137 obcí Malšice (VPS D21. II/137
Malšice – úprava průtahu). ÚP Malšice tento záměr reflektuje návrhem plochy přeložky Z.MAL.7
(DSII-N) ve východní části sídla. Nová poloha vedení komunikace by měla výrazně snížit dopravní
zátěž centra obce, která je dlouhodobě na vysoké úrovni, zejména v důsledku tranzitní nákladní
dopravy. Realizací dojde rovněž k bezkoliznímu dopravnímu zpřístupnění průmyslové zóny situované
ve východní části sídla.
Návrh dále počítá se severozápadním obchvatem sídla Všechlapy (plocha Z.VŠE.1), s
podobnými pozitivními dopady na životní prostředí obce.
Návrh dílčím způsobem přidává i místní a účelové komunikace v souvislosti s návrhem
nových ZP a zprůchodněním krajiny.
Koncepce dopravy nedoznává návrhem ÚP zásadních změn.
7.4.2 Technická infrastruktura
Návrh ÚP respektuje stávající technickou infrastrukturu. Výraznější změny se navrhují v
oblasti vodohospodářské a v oblasti zásobování sídel el. energií. Ostatní systémy tech.
infrastruktury zůstávají beze změn.
7.4.2.1
Vodovod a kanalizace
MALŠICE
Vodovod
Obec Malšice je z části zásobena vodou z obecního vodovodu (cca 80%), jehož
provozovatelem je 1. JVS a.s. Vodovodní je dostavěna v celé obci, vodovod však dosud není
zkolaudován.
67
Zdrojem vody pro vodovod je Vodárenská soustava jižní Čechy. Do řídícího věžového VDJ
Čenkov 1×500 m3 (544,18/550,24 m.n.m) je voda čerpána z čerpací stanice Bezděčín.
Z vodojemu Čenkov je voda gravitačně dopravena do spotřebiště – Malšic.
V investičním plánu 1. JVS a.s. pro rok 2004 a dále je předpoklad rozšíření vodovodu do
východní části obce směrem za železniční přejezd pro budoucí podnikatelskou zónu (cca 303 m,
materiál lPE DN 110).
Kanalizace
Obec Malšice má vybudovanou jednotnou kanalizační síť, na kterou jsou napojeni všichni
obyvatelé. Kanalizace byla vybudována v 70. – 80. letech a má celkovou délku 8,865 km. Splaškové
vody jsou odváděny na ČOV Malšice.
Vlastní ČOV, která byla uvedena do provozu v r. 1995, je mechanicko-biologická, se
stabilizačním stupněm dočištění. ČOV má kapacitu 238 m3/den, BSK5 84 kg/den, EO 1400.
Údaje o odtoku (z vodohospodářského rozhodnutí): 240 m3/den, BSK5 max. 38 mg/l, NL max.
41 mg/l, CHSK max. 135 mg/l.
Údaje o skutečném odtoku (v r. 1998): Q 195 m3/den, BSK5 2,7 kg/den, BSK5 14 mg/l, NL 11
mg/l, CHSK 76 mg/l, N-NH4 16 mg/l, Pcelk. 3,7 mg/l.
ČOV vyprodukuje za rok 20 t kalů, které jsou vyváženy na zemědělsky využívané pozemky.
Vyčištěné vody se vypouštějí do melioračního kanálu, následně do Vnučského potoka a do Lužnice.
Pila má vlastní ČOV, bližší údaje nejsou známy.
Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací.
Kanalizaci a ČOV provozuje 1. JVS Č. Budějovice.
S ohledem na stáří kanalizace a použité trubní materiály, je doporučena v této lokalitě
postupná rekonstrukce zhruba 50% stávající kanalizační sítě. Časový harmonogram rekonstrukce
kanalizační sítě uvažuje s kompletním dokončením nejpozději do r. 2050.
Návrh vymezuje plochu Z.MAL.9 pro umístění ČOV ve východní části sídla.
ČENKOV
Vodovod
Obec Čenkov je zásobena vodou z obecního vodovodu, jehož provozovatelem je 1. JVS a.s.
Vodovod však dosud není zkolaudován.
Zdrojem vodovodu je Vodárenská soustava Jižní Čechy. Do řídícího věžového VDJ Čenkov
1×500 m3 (544,18/550,24 m.n.m) je voda čerpána z čerpací stanice Bezděčín.
Z vodojemu Čenkov je voda gravitačně dopravena do spotřebiště – Čenkova.
Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnu.
Kanalizace
Místní část obce Malšice – Čenkov má jednotnou kanalizaci, na kterou je napojena celá obec.
Kanalizace, původně budovaná jako dešťová, má celkovou délku 1,69 km. Splaškové vody jsou
předčištěny v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do jednotné kanalizace.
68
Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací, která je ve správě obce, do místní
vodoteče.
Obec do budoucna předpokládá výstavbu odpovídajícího typu ČOV pro cca 250 EO a dostavbu
kanalizační sítě. Navrhuje se mechanicko-biologická čistírna odpadních vod s nitrifikací a
denitrifikací. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do místní vodoteče. Po uvedení kanalizace
a ČOV do provozu bude nutné zajistit odstavení stávajících septiků
Návrh vymezuje plochu Z.ČE.11 pro umístění ČOV ve východní části sídla a koridory pro
umístění kanalizačního sběrače.
DOBŘEJICE
Vodovod
Objekty jsou zásobeny z individuálních zdrojů.
Navrhuje se zde výstavba vodovodu. Obec bude připojena na Vodárenskou soustavu Jižní
Čechy z VDJ a ČS Bezděčín 2×650 m3 (508,00/504,00 m.n.m.), ze kterého je dále čerpána do
věžového VDJ Čenkov 1×500 m3 (544,18/550,24 m.n.m). Z vodojemu Čenkov bude voda gravitačně
dopravena do spotřebiště.
Kanalizace
Místní část obce Malšice – Dobřejice má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je
napojeno 90 % obyvatel. Kanalizace, původně budována jako dešťová, má celkovou délku 1,39 km.
Kanalizační síť má dvě větve, které jsou na západní straně obce pod stávající zástavbou vyústěny
do otevřených příkopů. Ty se po asi 400 m spojí, voda teče lesním potokem, který je levobřežním
přítokem Lužnice.
Splaškové vody jsou po předčištění v septicích zaústěny do kanalizace. Zbývající splaškové
vody (10 %) se zachycují v bezodtokých jímkách a jsou vyváženy k likvidaci na ČOV Malšice,
vzdálené 6 km.
Dešťová voda je odváděna jednotnou kanalizací, která je ve správě obce.
Návrh vymezuje plochu Z.DOB.8 pro umístění ČOV v západní části sídla a koridory pro
MARŠOV
Vodovod
V Maršově se navrhuje výstavba vodovodu. Obec bude připojena na Vodárenskou soustavu
Jižní Čechy z VDJ a ČS Bezděčín 2×650 m3 (508,00/504,00 m.n.m.), ze kterého je dále čerpána do
69
dopravena do spotřebiště přes redukční šachtu.
Z VDJ Čenkov je již položena část gravitačního zásobního řadu do Obory a Maršova (podél
výtlaku z ČS Bezděčín do VDJ Čenkov).
Kanalizace
Místní část obce Malšice – Maršov má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou jsou
napojeni všichni obyvatelé. Kanalizace, která je ve správě obce, má celkovou délku 1,22 km. Tvoří ji
v podstatě 3 základní větve, které jsou svedeny do jednoho z rybníků v prostoru návsi.
Splaškové vody jsou předčištěny v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do
jednotné kanalizace.
Dešťové vody včetně dešťových vod ze zemědělského areálu jsou odváděny jednotnou
kanalizací.
Návrh vymezuje plochu Z.MAR.2 pro umístění ČOV ve východní části sídla a
koridor pro
NOVÉ LÁNY
Vodovod
Objekty budou i nadále zásobeny z individuálních zdrojů, výstavba obecního vodovodu se v
sídle nepředpokládá vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na
realizaci.
Kanalizace
Místní část obce Malšice – Nové Lány nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace.
Všechny splaškové odpadní vody jsou předčištěny v biologických septicích, jejichž přepady jsou
zaústěny do dešťové kanalizace.
Dešťová kanalizace, která je ve správě obce, má celkovou délku 0,3 km. Je zaústěna do
melioračního kanálu a následně do Malšického potoka a Lužnice. Odvádí všechny dešťové vody z
této místní části.
S ohledem na velikost této místní části není investičně ani provozně výhodné budovat
čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto se navrhuje zajistit výstavbu nových akumulačních
jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 by měly být veškeré odpadní vody
akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Malšice.
Obec však do budoucna předpokládá dostavbu kanalizace s napojením na ČOV Staré Lány
pro cca 60 EO. Návrh vymezuje plochu Z.MAL.28 pro umístění ČOV v jihozápadní části sídla a
koridor pro umístění kanalizačního sběrače.
70
OBORA
Vodovod
V Oboře se navrhuje výstavba vodovodu. Obec bude připojena na Vodárenskou soustavu
Z VDJ Čenkov je již položena část gravitačního zásobního řadu do Obory a Maršova (podél
výtlaku z ČS Bezděčín do VDJ Čenkov).
Kanalizace
Místní část obce Malšice – Obora má vybudovanou jednotnou kanalizaci, která je ve správě
obce. Její celková délka je 0,72 km.
Dvě větve kanalizace jsou v prostoru propustku silnice Želeč – Maršov zaústěny do
nátokové části místní nádrže, do které přitéká Bezděčínský potok, následně ústící do Oborského
potoka.
Všechny splaškové vody jsou předčištěny v septicích s přepadem do kanalizace, která je
celkově hodnocena jako nevyhovující.
Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací, která je ve správě obce.
a ČOV do provozu bude nutné zajistit odstavení stávajících septiků.
Návrh vymezuje plochu Z.OBO.4 pro umístění ČOV ve východní části sídla a koridory pro
STARÉ LÁNY
Vodovod
Objekty budou i nadále zásobeny z individuálních zdrojů, výstavba obecního vodovodu se v
sídle nepředpokládá vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na
realizaci.
Kanalizace
Místní část obce Malšice – Staré Lány nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace.
Splaškové vody se po předčištění v biologických septicích vypouštějí do povrchových vod.
Dešťové vody jsou odváděny pomocí systému příkopů, struh a propustků do místní
vodoteče.
71
S ohledem na velikost této místní části není investičně ani provozně výhodné budovat
čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit výstavbu nových
akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní
vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Malšice.
Obec však do budoucna předpokládá dostavbu kanalizace a vybudování ČOV pro cca 60 EO.
Počítá se i s napojením osady Nové Lány. Návrh vymezuje plochu Z.MAL.28 pro umístění ČOV v
jihozápadní části sídla a koridor pro umístění kanalizačního sběrače.
TŘEBELICE
Vodovod
V Třebelicích se navrhuje výstavba vodovodu. Obec bude připojena na Vodárenskou soustavu
Kanalizace
Místní část obce Malšice – Třebelice, kterou prochází hranice CHOPAV Třeboňská pánev, má
vybudovanou jednotnou kanalizaci, která je ve správě obce a celkově měří 0,63 km. Tvoří ji dvě
základní větve, které jsou zaústěny v podstatě ve stejném místě do občasného toku z Třebelic a
následně do Bezděčínského potoka.
Všechny splaškové vody jsou předčištěny v septicích s přelivem do kanalizace. Technický
stav kanalizace je hodnocen jako nevyhovující.
Dešťové vody jsou odváděny touto jednotnou kanalizační sítí do místní vodoteče.
Obec do budoucna předpokládá výstavbu odpovídajícího typu ČOV pro cca 80 EO a
rekonstrukci a dostavbu kanalizace. Do té doby však bude nezbytné zajistit výstavbu nových
akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní
vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Malšice.
Vzhledem k stávajícímu rozsahu odkanalizování je možné zvážit i variantu uvažující s
intenzifikací stávajících jímek – septiků na domovní mikročistírny. Při posuzování této varianty je
však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích.
Návrh vymezuje plochu Z.TŘE.4 pro umístění ČOV ve východní části sídla a koridory pro
VŠECHLAPY
Vodovod
72
Ve Všechlapech se navrhuje výstavba vodovodu. Obec bude připojena na Vodárenskou
soustavu Jižní Čechy z VDJ a ČS Bezděčín 2×650 m3 (508,00/504,00 m.n.m.), ze kterého je dále
čerpána do věžového VDJ Čenkov 1×500 m3 (544,18/550,24 m.n.m). Z vodojemu Čenkov bude voda
gravitačně dopravena do spotřebiště (napojení na předpokládaný vodovod Třebelice).
Kanalizace
Místní část obce Malšice – Všechlapy, kterou prochází hranice CHOPAV Třeboňská pánev, je
přibližně z jedné pětiny využívána k rekreačním účelům. Jednotná kanalizace je ve správě obce.
Byla vybudována v době před II. svět. válkou, další větve byly realizovány až v souvislosti s novou
zástavbou. Kanalizace je pod propustkem silnice Tábor – Bechyně zaústěna do melioračního kanálu
a následně do Všechlapského potoka. Kanalizační síť má celkovou délku 0,74 km.
Všechny splaškové vody se předčišťují v septicích s přelivem do kanalizace. Technický stav
kanalizace je nevyhovující.
Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací, která je ve správě obce.
Obec do budoucna předpokládá dostavbu kanalizace a vybudování odpovídajícího typu ČOV
pro cca 50 EO. Do té doby však bude nezbytné zajistit výstavbu nových akumulačních jímek pro
zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v
bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Sudoměřice u Bechyně.
Stávající kanalizace bude poté nadále sloužit k odvádění pouze dešťových vod.
Návrh vymezuje plochu Z.VŠE.6 pro umístění ČOV v západní části sídla a koridor pro
7.4.2.2
Elektrická energie
MALŠICE
Sídlo Malšice je napojeno celkem 12 trafostanicemi. Trafostanice jsou napojeny na venkovní
vedení VN 22kV. Většina objektů je napojena přes podzemní vedení NN.
Kapacita stávajících trafostanic je pro navrhované zastavitelné plochy nedostačující.
Návrh vymezuje 5 nových ploch (TV3-N) pro umístění nových trafostanic. Tyto plochy jsou
lokalizovány na ploše hraničící se zastavitelnými plochami Z.MAL.21 (západ sídla), Z.MAL.23 (U
Dolejšů), v rámci plochy Z.MAL.3 (Na Padělkách), Z.MAL.11 pro průmyslovou zónu na východním okraji
sídla a v rámci plochy rezervy pro bydlení městské v severní části sídla Za Peštovými –
Z.MAL.25.
–
–
–
–
–
–
Bude zřízeno nové
Bude zřízena nová
výkresová část)
Bude zřízeno nové
Bude zřízena nová
napájecí vedení VN z osy západ
TS (TS29-N), p.č. 494/37 KN, 494/85 KN, 494/69 KN (viz
napájecí vedení VN z osy sever
TS (TS30-N), p.č. 1265/72 KN (viz výkresová část)
Bude zřízeno nové napájecí vedení VN z osy sever
Bude zřízena nová TS (TS31-N), p.č. 1265/169 KN (viz výkresová část)
73
–
–
–
Bude zřízeno nové napájecí vedení VN z osy východ
Bude zřízena nová TS (TS32-N), p.č. 1334/44 KN, 1334/30 KN
(viz výkresová část)
Bude zřízena nová TS (TS33-N), p.č. 1794/113 KN, 1794/116 KN, 1794/114 KN
(viz výkresová část)
VŠECHLAPY
Sídlo Všechlapy je napojeno 1 trafostanicí pro veškerou zástavbu. Trafostanice je napojena
na venkovní vedení VN 22kV. Objekty jsou napojeny přes vzdušné vedení NN.
Kapacita stávající trafostanice je pro navrhované zastavitelné plochy nedostačující.
Návrh vymezuje 1 novou plochu (TV3-N) pro umístění nové trafostanice. Tato plocha je
lokalizována na ploše hraničící se zastavitelnou plochou Z.VŠE.5 pro zástavbu.
–
–
Bude zřízeno nové napájecí vedení VN z osy západ (Hutecký)
Bude zřízena nová TS (TS34-N), p.č. 429/17 KN (viz výkresová dokumentace)
OBORA
Místní část Obora u Maršova je napojena 1 trafostanicí. Trafostanice jsou napojeny na
venkovní vedení VN 22kV. Většina objektů je napojena přes vzdušné vedení NN.
Kapacita stávající trafostanice je pro navrhované zastavitelné plochy nedostačující.
Návrh vymezuje jednu novou plochu (TV3-N) pro umístění nové trafostanice. Tato plocha je
lokalizována na hranici zastavitelné plochy Z.OBO.1 (jih sídla).
–
–
Bude zřízeno nové napájecí vedení VN z osy západ
Bude zřízena nová TS (TS35-N), p.č. 473/27 KN (viz výkresová dokumentace)
Pro ostatní sídla je systém zásobení el. energií vyhovující a nebude se v budoucnu měnit.
7.4.2.3Zásobování plynem a teplem
Pro správní území obce Malšice se s využitím plynu nepočítá. Pro všechna sídla se
předpokládá i do budoucna využití jiných zdrojů energie (elektřina, tuhá paliva). Návrh umožňuje
rovněž využití centrálního zdroje tepla, například s možností spalování biomasy.
Regulativy funkčního využití nicméně umožňují vymezení nových plynofikačních soustav či
centrálních systémů vytápění kdekoliv pro zastavitelné plochy správního území Malšice.
74
7.5
Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než je
stanoveno v prováděcím právním předpisu
(vyhl. 501/2006 o obecných požadavcích na využívání území)
V návrhu ÚP bylo stanoveno funkční využití nad rámec obsahu citovaného právního
předpisu. Jde o plochy zeleně, konkrétně vyhrazené zeleně v zástavbě (Zz), tedy zpravidla na
soukromých pozemcích.
Významová škála těchto ploch je poměrně široká. V zastavěném území zahrnuje plochy
rozptýlené zeleně, mající takřka přírodní charakter, přes plochy zemědělsky využívané (sady,
zahrady) až po plochy parkové a parkově upravené. Přitom jde vesměs o zeleň, která není veřejně
přístupná. Ve venkovských sídlech jde zpravidla o plochy zahrad a sadů, zpravidla na soukromých
pozemcích, přiléhajících a tvořících součást kompozice tradičních venkovských stavení v rámci
zastavěného území.
Tyto plochy zaručují typické prolnutí přírodních prvků se zástavbou, zprostředkovávají
přechod záhumenních partií sídla do volné krajiny. Často vyplňují prostor mezi velkými objemy
stodol a podílí se tak na utváření rozvolněné rostlé urbanistické kompozice sídla, představující
jeho genia loci.
Vymezení všech takových ploch má společného jmenovatele, a tím je potřeba jejich
zachování a ochrany, zejména před zastavěním. Jsou nedílnou součástí systému sídelní zeleně
(spolu se zelení veřejných prostranství a drobnou zelení soukromou nebo vyhrazenou). Jejich
význam tkví rovněž ve zprostředkování přirozeného přechodu urbanizovaných ploch do krajiny,
často se fakticky prolínají např. s plochami krajinné zeleně.
Zástavbu těchto ploch nelze připustit. Regulativy těchto ploch jejich ochranu před
zastavěním zaručují.
Funkční regulativy pro tyto plochy vyžadují jiné parametry, než je tomu u ostatních ploch
nezastavěného území, jež definuje vyhláška. Hlavním problémem je již fakt, že tyto plochy se
nalézají uvnitř zastavěného území. Proto na ně nelze aplikovat žádné vhodné funkční využití,
které vyhláška nabízí.
Z těchto důvodů se projektant rozhodl ke stanovení funkčního využití označeného kódem
Zz.
7.6
Vyhodnocení účelného využití zastavěného území
a potřeby vymezení zastavitelných ploch
Plochy nové zástavby jsou vymezeny v přiměřeném, u venkovských sídel spíše malém
rozsahu a to nejen k relativně malému procentu poptávky ale i vzhledem k prostorovým rezervám
rozvolněné zástavby v rámci ZÚ. Využití těchto rezerv by mělo být prvořadým úkolem při
rozhodování o změnách v území, s výjimkou ploch ochranného režimu, kde je rozvolněnost zástavby
naopak žádoucí a regulativy chráněna.
Hlavní cíle rozvoje zástavby tedy tkví v omezeném využití stávajícího potenciálu
zastavěného území a dekoncentrovaném rozvoji rozsahem malých zastavitelných ploch, zpravidla po
obvodu sídel a podél příjezdových komunikací.
V souladu s možností cíleného rekreačního využití krajiny byly okrajově vymezeny plochy
75
pro individuální a hromadnou rekreaci, v okrajových polohách sídel, často ve vazbě na potoční nivy
(Dobřejice, Malšice, Všechlapy, Obora, Čenkov).
Nové plochy výroby, pokud byly vymezovány, byly zpravidla situovány do sousedství
stávajících areálů a provozoven. Návrh maximální měrou reflektuje potřebu opětovného využití
znehodnocených ploch opuštěných zemědělských areálů, které navrhuje pro funkci výroby jako
plochy přestavby (P.DOB.1, P.DOB.3-4, P.VŠE.1-2, P.MAR.1, P.OBO.1).
Nově byly pro většinu sídel vymezeny rovněž plochy technické infrastruktury pro umístění
ČOV. Tyto plochy jsou situovány zpravidla s odstupem od stabilizovaného území, do níže položených
míst v blízkosti vodoteče, kam přirozeně spáduje většina území toho kterého sídla.
Specifickými plochami, situovanými rovněž v polohách odlehlejších, případně okrajových
vzhledem k zastavěným územím, jsou plochy pro výrobu elektřiny ze slunečního záření. Podmínkou
pro umístění těchto ploch je vazba na stávající vedení VN, příznivá orientace a svažitost pozemku
(optimálně mírný náklon k jihu) a v neposlední řadě hledisko uplatnění v krajinném rázu
(nevhodnost pohledově exponovaných poloh). Tento typ ploch je v plánování využití území relativně
novinkou, bylo proto nutné vytipovat vhodné lokality a stanovit příslušné regulativy ploch (Čenkov,
Malšice, Maršov).
7.7
Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru
udržitelného rozvoje území
ÚP stanoví urbanistickou koncepci a koncepci veř. Infrastruktury, jež do budoucna
dostatečně umožní odpovídající rozvoj obce. Vytváří tím předpoklady pro stabilizaci populace. ÚP
zároveň přistupuje k řešení uspořádání krajiny v duchu obnovy její ekologicko-stabilizační funkce,
podpory větší biodiverzity, rozmanitosti a potažmo i atraktivity z hlediska rekreace a cestovního
ruchu. Regulativy umožňují rozvoj nezbytné turistické infrastruktury a zlepšení prostupnosti
krajiny.
ÚP podporuje hospodářská odvětví, která by mohla těžit z místních podmínek, tradice,
potenciálu pracovní síly a existující, ale i navržené infrastruktury a vytváří tak do budoucna více
pracovních příležitostí v místě (stávající průmyslové a zemědělské provozy i nové průmyslové
zóny, drobné podnikání a výroba vč. zemědělské, zpracování biomasy, turistický ruch).
Cílem URÚ je trvalý soulad přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území se zřetelem
na ochranu krajiny.
ÚP vymezil nové zastavitelné plochy. Jejich rozsah vychází z potřeb obce korigovaných
potenciálem rozvoje území. Jednotlivé funkční typy ploch mají stanoveny regulativy hlavní,
přípustné, příp. podmíněně přípustné či výjimečně přípustné a nepřípustné činnosti. Jsou stanoveny
zásady věcné, časové koordinace, zejména se zřetelem na ochranu krajinných hodnot území. Prvotní
je v rozvojové ploše vždy vybudování veřejné technické a dopravní infrastruktury.
Zastavěné území je doplňováno s využitím volných přilehlých ploch zemědělské půdy se
zřetelem na dokomponování urbanisticky neukončených lokalit. Okrajově jsou navrženy nové solitéry
zastavitelných ploch v návaznosti na sídla, zpravidla pro individuální a hromadnou rekreaci. Návrh
eliminuje nedostupné nebo těžko obhospodařovatelé plochy zemědělských pozemků.
76
Je dosaženo trvalého souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Návrh ÚP
sleduje zajištění kvalitního životního prostředí, hospodářský rozvoj, zajištění kvalitních sociálních
vztahů a zajištění podmínek pro ochranu hodnot kulturního dědictví.
Návrh respektuje a rozvijí přírodní hodnoty území, jsou stanoveny regulativy pro
vymezené plochy vodní a vodohospodářské, zemědělské, lesní, krajinné zeleně, plochy skladebných
částí ÚSES. Je vymezena řada ploch krajinných opatření pro zvyšování retenčních schopností
území a VPO pro založení prvků ÚSES. Jsou respektovány přírodní parky Kukle a Černická obora.
Koncepce uspořádání krajiny zajišťuje její vyšší ekologickou stabilitu, eliminuje negativní
přírodní i antropogenní vlivy a zvyšuje její atraktivitu a rekreační potenciál.
Civilizační hodnoty jsou taktéž posunuty kladným směrem. Stávající technická a dopravní
infrastruktura včetně ochranných pásem je respektována. Je zajištěna prostupnost urbanizovaného
území, jsou navrženy nové úseky a propojení místních komunikací a účelových veřejných komunikací.
Vymezením ZP se otevírá prostor pro další rozvoj, včetně jeho zabezpečení technickou
infrastrukturou. Je navrženo dořešení odkanalizování sídel a likvidace splaškových vod. Jsou
navrženy plochy pro nové trafostanice. Limitem pro výstavbu v nových plochách budou ochranná
pásma veškerých nově vybudovaných inženýrských sítí a objektů technické vybavenosti, které jsou
nezbytné pro navrhované plochy (vodovod, kanalizace, energetická a sdělovací vedení).
Je navržen způsob hospodárného využívání krajiny, zajišťující zároveň částečnou
energetickou soběstačnost a vytvářející pracovní příležitosti (pěstování a zpracování biomasy).
Jsou zajištěny podmínky pro kvalitní trvalé bydlení i předpoklady pro místní pracovní příležitosti
a hospodářský rozvoj. Regulativy umožňují rozvoj turistické infrastruktury jako předpoklad k
rozvinutí rekreačního potenciálu území.
Vymezením limitních ochranných pásem výrobní zóny, ČOV a komunikací jsou dány
předpoklady pro zachování kvalitního životního prostředí obce.
Kulturní hodnoty sídla jsou respektovány - viz urbanistická koncepce. Původní jádra obcí
Čenkov, Dobřejice, Malšice, Maršov, Třebelice, Všechlapy, hodnotné svou dochovanou urbanistickou
strukturou, jsou chráněny zpřísňujícími regulativy.
Návrhem územního plánu jsou vytvořeny předpoklady pro udržitelný rozvoj území v souladu
s cíli a úkoly územního plánování.
8. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů ÚP na URÚ
Závěrem zjišťovacího řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní
prostředí ve znění zákona č. 93/2004 Sb. bylo zjištění, že územní plán není nutno posoudit z
hlediska vlivů na životní prostředí. K územnímu plánu nebyly rovněž připomínky z hlediska zákona
č. 114/1992 Sb. v platném znění (soustava Natura 2000).
Předmětem zadání ÚP tedy nebyl požadavek na vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj
území.
77
9.
9.1
9.1.1
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení
na ZPF a PUPFL
Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu
Klimatické podmínky
Podle klimatické rajonizace ČSR patří území do oblasti mírně teplé, klimatického okrsku MT
– 5, který je charakteristický kratším, mírně chladným a mírně suchým létem a mírně chladnou
suchou zimou.
Průměrná roční teplota se pohybuje od 7°C do 7,5°C, průměrný roční úhrn srážek 600 mm.
V relativní četnosti jednotlivých směrů větru převládá západní až severozápadní proudění.
9.1.2 Půdní podmínky
Působením přírodních podmínek se na geologickém podloží vytvořily písčitojílovité půdy.
9.2
Vyhodnocení záboru ZPF
Formální stránka vyhodnocení:
V tabulkové části jsou v základní tabulce jednotlivé očíslované lokality charakterizovány
jejich navrhovaným funkčním využitím (tabulka obsahuje všechny lokality, tedy jak plochy krajinných
opatření, tak zastavitelné plochy). Dále jsou uvedeny kódy BPEJ s třídou ochrany a plocha záboru
v jednotlivých třídách ochrany, s rozlišením, zda se jedná o zábor plochy orné půdy, TTP, PUPFL a
ploch ostatních. Dále jsou zde rozlišeny lokality záboru v závislosti na etapě (zábory realizované v
etapě návrhu, ve II. etapě a v rámci územních rezerv) – tab. 1.
Dále je vyhodnocena změna kultur na plochách dotčených záborem v nezastavěném území
(tab. 2).
Tabulkovou část uzavírá přehled celkových záborů pro jednotlivé druhy navržených funkcí
urbanizovaných ploch vůči pozemkům ZPF (tab. 3) a celkových záborů pro jednotlivé třídy ochrany
ZPF (tab. 4).
V grafické části (Výkres předpokládaných záborů půdního fondu M 1 : 5000) je v řešeném
území vyznačen zákres hranic BPEJ s jejich kódem a třídou ochrany a vyznačen zákres lokalit
záboru s jejich označením a barevným rozlišením dle tříd ochrany ZPF.
78
PUPFL 1
I.
NL-N
II.
III.
7.29.44
7.29.41
IV.
V.
1,35
PUPFL 10
NL-N
NL-N
PUPFL 11
NL-N
PUPFL15
NL-N
PUPFL 16
PUPFL 17
PUPFL 18
PUPFL 19
PUPFL 20
NL-N
NL-N
NL-N
NL-N
NL-N
Mezisoučet
W 30
W 31
7.46.10
7.73.11
7.29.11
7.29.04
23
7.29.14
7.29.11
7.29.01
7.50.11
7.50.01
1,51
1,74
1,71
1,70
1,70
1,83
3,39
3,39
3,39
3,01
6,01
0,36
9,39
0,36
9,03
9,39
0,64
0,64
0,33
0,05
0,01
0,89
0,67
0,53
0,30
W-N
7.67.01
7.29.41
7.50.11
7.68.11
7.50.41
0,23
0,77
7.29.11
7.29.01
7.29.14
7.29.11
7.29.41
7.46.10
TTP Orná Celk.
1,74
0,55
0,01
W-N
Zemědělská půda
[ha]
0,20
0,07
7.29.01
7.50.41
7.29.11
7.50.01
7.50.04
7.29.11
7.50.04
7.50.11
7.68.11
7.68.11
7.50.11
7.67.01
26,78
1,73
25,05
Celk.
[ha]
0,09
0,03
7.67.01
PUPFL 7
Ostatní
Třída ochrany
Fční
Kód
využití BPEJ
PUPFL
Lokalita
tab. 1 – základní tabulka
0,56
0,64
0,08
3,36
0,82
3,36
0,85
3,36
0,85
3,36
0,85
1,14
2,31
0,08
2,20
2,28
1,64
0,42
1,22
1,64
1,79
1,79
25,05
26,78
0,03
0,03
0,20
0,08
0,03
0,68
0,42
0,35
0,12
0,07
1,27
3,26
0,08
3,18
0,05
0,05
17,10
0,36
16,74
1,79
2,08
0,03
2,05
0,52
4,29 0,01 0,03
1,26
3,03
0,17
0,11
26,82
1,73
1,20
1,09
0,11
1,20
0,58
0,39
0,19
0,58
0,72
0,20
0,01
0,12
0,19
79
W 31
W-N
0,58
7.50.41
7.29.11
W 32
W 33
W 34
W-N
W-N
W-N
W 35
W-N
W 36
W-N
W 37
W-N
Mezisoučet
40
Ri–N
41
VS-N
42
44
BV-N
BV-N
46
TV2-N
47
DSm-N
7.71.01
7.71.01
7.68.11
7.46.10
7.68.11
7.50.51
7.50.11
7.67.01
23
7.50.11
7.67.01
4,88
2,70
2,18
48
49
Rh-N
BV-N
50
BV-N
51
52
53
54
BV-N
DSú-N
Ri–N
DSú-N
55
56
BVo-N
BVo-N
0,58
0,48
0,50
0,48
0,50
0,58
0,22
0,22
0,07
0,19
0,48
0,50
0,54
0,48
0,50
0,58
0,20
0,02
0,22
0,58
0,04
0,11
0,69
0,64
0,64
0,53
0,05
0,28
0,26
0,07
0,19
0,00
0,72
0,33
0,39
0,68
0,20
0,20
0,40
3,70 0,05 0,00
2,10
1,60
0,51
4,93
0,68
2,70
0,58
2,18
0,57
0,68
4,88
0,57
0,01
0,06
0,10
0,35
0,72
0,78
0,15
0,45
0,45
0,72
0,93
0,36
0,66
0,08
7.29.11
7.46.12
7.46.12
7.68.11
7.29.11
7.29.11
7.50.11
7.29.01
7.29.11
7.29.11
7.50.11
7.50.51
7.68.41
7.29.44
7.37.15
7.29.11
7.29.11
7.29.41
0,19
0,19
7.29.41
35
7.22.42
7.29.04
7.29.11
7.29.11
7.29.11
7.29.01
7.47.52
7.68.11
7.47.52
7.29.11
0,39
0,45
0,72
0,93
0,72
0,93
1,36
1,28
0,08
1,36
0,62
0,56
0,06
0,62
0,65
0,65
0,65
0,28
0,28
0,28
0,70
0,70
0,70
0,26
0,52
0,02
0,02
0,04
0,02
0,14
0,28
0,23
0,26
0,02
0,30
0,40
0,51
0,05
0,39
0,01
0,01
0,06
0,28
1,08
0,02
0,51
0,05
0,39
0,10
0,51
0,05
0,39
0,08
0,51
0,05
0,39
0,08
0,28
1,26
0,28
1,26
0,28
1,26
0,18
80
57
BV-N
58
59
BV-N
BV-N
60
61
BV-N
BV-N
7.29.11
7.29.14
7.29.11
7.29.11
7.50.11
7.29.11
7.29.01
62
63
BV-N
BV-N
7.46.00
7.50.01
7.29.01
7.29.01
65
66
67
69
71
BM-N
DSm-N
BM-N
VS-N
VS-N
72
74
75
76
BM-N
VS-N
BV-N
TV2-N
7.29.11
7.29.11
7.29.11
7.46.00
7.46.00
7.29.01
7.29.01
7.46.10
7.46.10
7.68.11
0,27
0,37
0,96
0,45
0,96
0,92
VS-N
Vr-N
VS-N
DSII-N
89
90
91
92
VPz-N
BM-N
DSm-N
BS-N
BV-N
BV-N
Ve-N
BV-N
BV-N
7.46.00
7.46.00
7.46.00
7.50.01
7.68.11
7.29.01
7.29.14
35
7.46.00
7.29.14
23
7.68.11
7.29.14
7.46.00
7.46.00
7.50.01
7.29.01
0,96
0,92
0,97
2,50
0,13
0,97
2,37
0,97
2,50
0,17
0,90
0,17
0,22
0,68
0,17
0,90
0,80
0,07
0,75
0,88
1,22
0,80
0,07
0,75
0,88
1,22
0,80
0,07
0,75
0,88
1,22
0,76
0,15
0,59
0,72
0,76
0,15
0,59
0,23
0,76
0,15
0,59
0,28
1,07
1,65
0,95
8,01
1,65
0,95
1,96
0,33
0,35
0,10
1,31
0,40
0,33
0,35
0,10
1,31
0,40
3,61
2,44
0,20
0,17
0,68
0,22
0,80
0,07
0,75
0,88
1,05
0,17
0,76
0,15
0,59
0,05
0,07
0,39
0,05
0,16
0,03
0,02
1,07
1,65
0,95
1,47
0,91
0,11
1,07
5,94
1,07
1,65
0,95
7,90
2,85
0,30
7.50.01
82
83
84
85
88
0,92
0,96
1,09
7.46.00
7.46.00
7.46.00
7.46.00
7.29.01
0,37
0,47
0,97
1,08
0,13
7.46.10
35
77
79
80
81
0,37
0,10
1,62
0,75
0,33
0,35
0,10
1,31
0,39
0,33
0,35
0,10
1,31
0,40
0,01
2,40
0,86
0,22
0,86
3,30
2,56
2,43
2,43
0,14
0,14
0,14
1,41
1,41
1,41
0,09
0,04
2,29
0,13
0,14
0,07
0,07
0,49
0,76
0,16
81
93
94
95
96
97
98
99
100
101
VP-N
BV-N
BV-N
BS-N
BV-N
BV-N
7.46.00
7.50.01
7.29.01
7.46.00
7.50.01
7.29.01
7.29.01
7.29.01
7.29.01
DSm-N 7.29.01
VS-N 7.15.00
Ve-N 7.15.00
7.46.00
0,17
105
106
107
108
109
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
125
126
127
TV2-N 7.71.01
DSm-N 7.71.01
7.46.10
BV-N 7.46.10
BV-N 7.46.10
Rh-N 7.46.10
BV-N
40519
7.15.10
7.46.10
BV-N 7.15.10
7.46.10
DSm-N 7.46.10
7.15.10
7.29.11
7.29.01
7.67.01
Vz-N 7.29.11
7.29.01
BV-N 7.29.01
BV-N 7.29.01
BV-N 7.29.01
DSm-N 7.46.10
TV2-N 7.68.11
VS-N 7.50.11
7.29.11
VS-N 7.29.01
7.29.11
BV-N 7.29.01
7.29.11
DSú-N 7.29.04
7.29.01
7.50.01
DSú-N 7.29.01
7.50.01
DSII-N 7.29.01
7.29.11
0,34
0,34
0,81
0,81
0,81
1,71
0,37
1,71
0,82
1,19
0,90
0,69
4,62
0,08
0,69
4,95
0,31
0,13
0,31
0,13
0,31
0,13
0,53
0,13
0,44
0,58
0,53
0,13
0,53
0,13
0,44
0,58
0,02
0,52
0,29
1,71
0,82
1,19
0,37
0,53
0,08
1,71
0,82
1,19
0,90
0,08
0,69
4,95
0,69
3,35
1,18
0,20
7.71.01
103
104
0,34
0,15
0,09
0,13
0,31
0,06
0,07
0,53
0,13
0,44
0,31
0,20
0,07
0,37
0,01
0,04
0,28
0,38
0,82
1,19
0,53
0,08
0,33
0,44
0,58
0,38
0,38
0,99
0,99
0,99
0,44
0,44
0,44
1,77
0,92
0,56
0,08
0,25
0,69
1,77
0,92
1,77
0,92
0,56
0,08
0,25
0,69
0,59
0,59
0,59
0,23
0,23
0,23
0,20
0,20
0,20
0,47
0,47
0,47
3,09
3,37
0,42
0,24
0,01
0,20
0,24
1,77
0,92
0,56
0,08
0,25
0,56
0,13
0,53
0,06
0,22
0,01
0,04
0,56
0,08
0,25
0,69
0,05
0,11
0,03
0,44
1,48
0,05
1,58
3,37
82
0,28
0,06
7.68.11
128
129
130
133
134
135
139
140
141
142
143
144
146
147
148
150
151
153
154
BV-N
7.29.11
7.29.01
BV-N 7.29.01
BV-N 7.50.01
7.29.01
DSm-N 7.68.11
TV2-N 7.68.11
VS-N 7.46.00
7.46.10
BV-N 7.46.10
7.46.00
BS-N 7.46.00
7.50.51
7.50.11
BS-N 7.50.11
7.50.51
BV-N 7.46.00
BV-N 7.46.00
7.47.00
TV2-N 7.47.10
VS-N 7.46.00
7.46.10
DSú-N 7.46.00
7.14.00
DSú-N 7.14.00
7.14.10
BV-N 7.29.11
7.46.10
7.46.00
23
7.29.04
BV-N 7.46.10
7.46.00
TV2-N 7.71.01
7.46.10
Rh-N 7.71.01
0,17
0,03
0,39
0,65
0,94
1,04
0,32
156
157
0,03
0,24
1,11
0,07
1,11
7.29.11
0,33
0,94
0,33
0,03
0,24
1,18
0,03
0,24
1,18
0,03
0,24
1,18
2,03
2,03
0,28
0,28
0,28
1,19
1,19
1,19
1,86
0,89
1,86
0,89
1,86
0,89
0,41
0,96
0,96
0,02
0,21
1,06
0,13
1,86
0,71
0,18
0,41
0,75
0,41
0,41
0,96
0,11
0,11
0,11
0,21
0,21
0,21
1,35
1,30
1,30
0,76
0,76
0,76
0,20
0,20
0,22
0,49
0,20
0,20
0,21
0,09
0,02
0,16
0,05
1,03
0,01
0,04
0,05
0,22
0,29
0,47
0,11
0,20
0,09
0,16
0,08
0,49
0,00
0,27
0,14
0,11
DSm-N 7.46.00
7.46.10
7.71.01
7.47.10
BV-N 7.46.00
7.46.10
DSú-N 7.46.00
7.71.01
DSú-N
0,94
0,94
0,33
2,03
0,92
0,05
0,01
0,20
0,14
0,04
0,01
0,28
0,65
0,65
0,71
0,35
0,65
0,37
0,08
0,01
0,27
0,62
0,08
0,08
0,04
0,11
7.47.10
158
1,04
0,01
7.46.10
155
1,04
0,23
0,16
0,08
0,08
0,08
83
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
177
178
179
180
181
182
183
184
188
189
191
192
DSú-N
7.29.01
7.29.11
7.47.12
7.47.42
DSú-N 7.29.01
7.50.01
7.29.11
TV2-N 7.37.15
7.29.11
7.29.41
DSm-N 7.37.15
7.29.11
7.29.41
DSú-N 7.50.01
DSú-N 7.29.01
7.46.00
TV3-N 7.29.01
TV3-N 7.29.01
TV3-N 7.40.00
7.29.01
TV3-N 7.46.00
DSú-N 7.29.11
TV3-N 7.29.01
DSú-N 7.29.01
7.50.11
DSú-N 7.29.04
7.29.01
7.29.11
7.46.10
7.46.00
DSú-N 7.46.00
7.47.00
DSú-N 7.46.10
7.47.10
7.47.00
BV-N 7.46.00
7.14.00
VS-N 7.14.10
TV3-N 7.29.04
Ri–N 7.29.01
Ri–N 7.29.01
BV-N 7.29.01
BV-N 7.29.01
BV-N 7.46.10
BS-N 7.15.10
DSú-N 7.29.11
DSm-N 7.47.10
7.64.01
DSm-N 7.47.10
7.46.00
DSm-N 7.29.11
7.29.01
0,01
0,13
0,23
0,23
0,23
0,31
0,31
0,31
0,27
0,41
0,41
0,41
0,27
0,52
0,52
0,52
0,22
0,39
0,22
0,39
0,22
0,39
0,03
0,04
0,05
0,03
0,04
0,05
0,03
0,04
0,05
0,03
0,10
0,05
0,18
0,03
0,10
0,05
0,16
0,03
0,10
0,05
0,16
0,17
0,35
0,47
0,47
0,47
1,22
1,12
1,12
0,38
0,38
0,38
0,16
0,07
0,04
0,07
0,33
0,03
0,16
0,07
0,04
0,07
0,33
0,37
0,19
0,20
0,06
0,07
0,07
0,16
0,07
0,04
0,07
0,33
0,37
0,19
0,20
0,06
0,07
0,01
0,04
0,04
0,04
0,14
0,15
0,02
0,07
0,15
0,12
0,04
0,11
0,03
0,11
0,14
0,22
0,17
0,22
0,03
0,04
0,04
0,01
0,03
0,10
0,05
0,13
0,03
0,02
0,05
0,35
0,18
0,06
0,06
0,02
0,01
0,15
0,39
0,08
0,05
0,05
0,28
0,84
0,04
0,34
0,16
0,07
0,04
0,07
0,33
0,37
0,19
0,20
0,06
0,37
0,19
0,20
0,06
0,04
0,03
0,06
0,08
0,01
0,15
0,01
84
193
194
VS-N
BV-N
195
BV-N
196
BV-N
197
198
VP-N
BS-N
199
BS-N
200
201
BS-N
BV-N
Mezisoučet
43
45
70
73
78
86
87
111
7.46.00
7.29.01
7.29.11
7.29.01
7.50.01
7.50.01
7.29.01
7.46.00
7.29.01
7.29.01
7.29.11
7.29.01
7.29.11
7.29.11
7.50.01
7.29.01
94,74
30,19
60,46
BV-N II 7.29.11
BV-N II 7.29.11
7.68.11
VS-N II 7.46.00
7.29.01
VS-N II 7.29.01
7.46.10
7.46.00
Vr-N II 7.46.00
BV-N II 7.29.01
7.50.01
BV-N II 7.29.01
23
BV-N II 7.15.10
7.46.10
122
BV-N II 7.50.11
123
124
7.29.11
7.29.01
BV-N II 7.29.04
BV-N II 7.29.04
7.29.01
BV-N II 7.29.01
132
145
149
152
176
BV-N II 7.15.00
7.46.00
BV-N II 7.50.11
7.29.01
BV-N II 7.47.10
7.46.10
VS-N II 7.14.00
7.14.10
7.46.00
0,06
1,01
0,26
0,11
0,21
0,49
0,28
0,94
0,11
0,06
0,06
0,57
0,15
0,32
0,01
0,57
0,46
0,04
0,14
0,03
35,38
6,89
25,76
1,07
0,37
29,45
10,41
19,04
23,83
9,87
12,60
0,19
0,19
1,01
0,37
0,49
0,49
1,74
1,51
1,51
0,15
0,33
0,33
0,15
0,33
1,03
1,03
1,03
0,04
0,17
0,04
0,17
0,04
0,17
0,15
5,89 0,18 1,88 95,82 33,76
3,02
2,87
0,73
1,17
1,01
0,37
0,73
1,32
60,98 94,74
0,73
0,73
1,32
4,79
4,79
4,79
4,97
4,97
4,97
1,32
0,15
3,45
1,34
1,73
2,95
0,29
3,87
3,87
3,13
0,26
3,87
3,13
3,87
3,13
2,87
1,15
1,16
1,15
1,15
0,01
0,31
0,25
0,24
1,19
0,18
0,80
0,25
0,55
0,80
2,02
0,18
1,84
2,02
0,40
0,24
0,40
0,24
1,66
1,84
0,25
0,25
0,25
0,54
0,65
0,65
0,65
0,03
2,17
2,20
2,20
2,20
2,44
2,44
2,44
0,50
0,15
0,40
0,23
0,40
0,24
0,01
1,66
0,18
1,84
0,13
0,12
0,18
0,11
2,29
0,07
0,08
85
186
BV-N II 7.29.01 0,57
7.15.00
0,32
187
BV-N II 7.29.01 0,97
190
BV-N II 7.47.10
0,36
Mezisoučet
33,02 8,63 13,15 11,09
10,79 1,98
5,36 3,30
22,23 6,65
7,79 7,79
64
68
0,89
0,00
Mezisoučet
CELKEM
0,00
0,00
0,00
0,89
0,97 0,97
0,97
0,36
0,36 0,36
0,15 0,01 0,00 33,03 10,79 22,23 33,02
0,15
BM-R 7.29.01
7.29.11
BM-R 7.29.01
7.29.11
0,21
2,86
2,26
2,19
7,52 7,52
0,00
7,52 7,52
0,89
0,00 0,00 0,00
3,07
3,07
3,07
4,45
4,45
4,45
7,52
0,00
7,52
7,52
55,05 42,65 52,74
2,47 14,03 0,24 1,91 168,12 48,98 117,96 166,94
I.tř.
II.tř.
III.tř.
IV.tř.
V.tř. PUPFL Ost. Celk TTP Orná Zem.
tab. 2
podíl záborů ZPF připadající na jednotlivé nové kultury přírodních ploch navržených v rámci
nezastavěného území
Nová kultura
Původní kultura (zábor)
CELKOVÁ PLOCHA [ha]
NL – PUPFL
(plochy PUPFL 1–20)
NZo – orná půda
25,05
NZt – trvalý travní porost
1,73
W – vodní plocha
(plochy W 30-37)
NZo – orná půda
2,18
NZt – trvalý travní porost
2,70
Celková plocha záborů ZPF pro přírodní plochy v nezastavěném území činí 31,66 ha, z toho
zábory pro PUPFL činí 26,78 ha a zábory pro vodní plochy 4,88 ha.
86
tab. 3
tabulka záborů pro jednotlivé druhy navržených funkcí urbanizovaných ploch vůči pozemkům ZPF
Plocha [ha]
Navrhovaná funkce
NÁVRH
II. etapa
BV – bydlení venkovské
39,09
16,95
BVo – bydlení venkovské s ochr. Režimem
1,54
BM – bydlení městské
2,66
BS – bydlení smíšené
5,20
5,20
Ri – rekreace individuální
1,07
1,07
Rh – rekreace hromadná
1,58
1,58
VP – veřejná prostranství
0,49
0,49
VPz – zeleň na veřejném prostranství
0,33
0,33
VS – výroba smíšená
10,00
Ve – výroba el. energie – fotovoltaické elektrárny
7,38
Vr – rušící výroba a skladování
1,65
Vz – výroba zemědělská
0,44
0,44
TV2 – tech. infrastruktura – kanalizace
3,46
3,46
TV3 – tech. infrastruktura – elektro
0,27
0,27
DS II
11,27
11,27
DSm – místní komunikace
3,08
3,08
DSú – účelové komunikace
5,23
5,23
Celkem
94,74
úz. rezerva
Celkem
56,04
1,54
7,52
12,20
10,18
22,20
7,38
3,87
33,02
5,52
7,52
135,28
Celková plocha záborů ZPF pro zastavitelné plochy a komunikace činí 135,28 ha, z toho
94,74 ha v etapě návrhu, 33,02 ha ve II. etapě a 7,52 ha v rámci územní rezervy.
87
tab. 4
tabulka odnětí půdy ze ZPF dle tříd ochrany ZPF
Celkem [ha]
TTP
Orná půda
Původní
kultura
Třída ochrany ZPF
I.
II.
III.
Plocha celkem [ha]
IV.
V.
Územní
NÁVRH II. etapa rezerva
88,21
22,23
NÁVRH 29,65
19,09
29,73
2,24
7,50
II. etapa
6,65
7,79
7,79
ÚZEMNÍ
REZERVA
7,52
NÁVRH
9,25
10,41
11,92
0,23
6,38
38,19
II. etapa
1,98
5,36
3,30
0,15
10,79
ÚZEMNÍ
REZERVA
NÁVRH 38,90
29,50
41,65
2,47
13,88
126,40
II. etapa
8,63
13,15
11,09
0,00
0,15
33,02
ÚZEMNÍ
REZERVA
7,52
0,00
0,00
0,00
0,00
55,05
42,65
52,74
2,47
14,03
7,52
0,00
7,52
166,94
Celková plocha záborů ZPF vyplývající z návrhu ÚP činí 166,94 ha. Z toho je 55,05 ha v I.
třídě ochrany a 42,65 ha ve II. třídě ochrany ZPF.
Třídy ochrany zemědělské půdy
(možné rozpětí I. - V.; příloha metodického pokynu ze dne 12.6.1996 č.j.: OOLP/1067/96)
o do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách
rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to
převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, popř. pro liniové stavby zásadního významu
o do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci klimatického regionu nadprůměrnou produkční
schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně
odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné
o do 3. třídy jsou sloučeny půdy v klimatickém regionu s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany,
které je možné v územním plánování využít pro event. výstavbu
o do 4. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušného
klimatického regionu, s jen omezenou ochranou a využitelné i pro výstavbu
o do 5. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční
schopností, vč. půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce
ohrožených. Většinou jde o zemědělské pozemky pro zemědělské účely postradatelné, lze předpokládat efektivnější
nezemědělské využití. Jde o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných
území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.
88
9.3
Zdůvodnění záboru ZPF – zastavitelné plochy
Vyhodnocení záboru ZPF bylo provedeno pro plochy zemědělské půdy zabírané ve prospěch
ZP a rovněž staveb dopravní infrastruktury, především v souvislosti s plochami pro úpravu
průtahu Malšic - silnice II/137. Celková plocha záborů zemědělské půdy pro zastavitelné plochy a
komunikace tvoří 135,28 ha.
9.3.1 Čenkov
Na území sídla Čenkov jsou vymezovány zastavitelné plochy pro venkovské bydlení (BV-N),
bydlení smíšené (BS-N), výrobu zemědělskou (Vz-N), hromadnou rekreaci (Rh-N), smíšenou výrobu
(VS-N), pro ČOV (TV2-N) a solární výrobu el. energie (Ve-N).
Plochy pro venkovské bydlení byly vymezeny na severním a JV okraji sídla. Plochy těsně
navazují na zastavěné území, jsou umísťovány podél komunikací či zahušťováním záhumenních
partií. Plochy smíšeného bydlení jsou koncentrovány na jižní a západní okraj obce.
Plocha zemědělské výroby (Vz-N) je situována jižně od obce, poblíž vodojemu. Návrh zde
vymezuje ojediněle plochu umístěnou s odstupem vůči zastavěnému území. Dopravní dostupnost
plochy je řešena s využitím stávající komunikace k vodojemu. Záměrem zde je vybudování
agrofarmy s možností dočasného ubytování a bytu majitele. Převažujícím využitím zůstává však
zemědělská výroba. Okolní pozemky budou sloužit jako pastviny (TTP), jsou proto coby zemědělské
pozemky ponechány v nezastavěném území. V ploše je omezena zastavitelnost na 30%. Samotná
plocha, ačkoli se nachází na půdách v I. třídě ochrany (což úzce souvisí se zemědělským využitím
okolních pozemků), je svým rozsahem poměrně nevýznamná.
Z hlediska rozlohy jsou významnější plochy výroby el. energie z fotovoltaických panelů.
Tyto plochy jsou umístěny na východním okraji obce. Místo bylo voleno s ohledem na blízkost
vedení VN, příznivou svažitost k jihu a ne příliš výraznou expozici z hlediska krajinného rázu. Z
hlediska záboru pozemků ZPF by se nutně nemuselo jednat o znemožnění zemědělského využití
plochy. Naopak pastva je vítaným doplňkovým využitím takovýchto ploch a specifické regulativy to
umožňují.
ZP v jižní a severní polovině území jsou svým rozsahem přibližně v rovnováze. V severní
polovině území se nacházejí kvalitní půdy v I. a II. kat. ochrany. Důvodem umístění zástavby zde je
navázání na stávající zástavbu, včetně vyplňování proluk, využití stávající infrastruktury a
příznivé vlastnosti terénu (sklon na jih a jihovýchod – výhodné jak pro bydlení, tak pro solární
kolektory). Zejména posledně jmenovanou vlastností tato lokalita předčí jižní část území (III. třída
ochrany), která je však pro umístění zastavitelných ploch rovněž hojně využita.
Zastavitelné plochy byly vymezeny s ohledem na velikost a význam sídla, jeho charakter,
rozvojový potenciál, vhodnost k zástavbě a dosažitelnost dopravní a technické infrastruktury.
Vodítkem pro jejich vymezení byly rovněž záměry některých vlastníků dotčených pozemků.
9.3.2 Dobřejice
Na území sídla Dobřejice jsou vymezovány zastavitelné plochy pro venkovské bydlení (BVN), pro hromadnou rekreaci (Rh-N), smíšenou výrobu (VS-N) a pro ČOV (TV2-N).
Plochy pro bydlení byly vymezeny na severním a východním okraji sídla, ať již při
příjezdových komunikacích, nebo jako zahuštění záhumenních partií.
Prakticky celé sídlo Dobřejice se nalézá na velmi kvalitních půdách v I. třídě ochrany. Z
hlediska ochrany ZPF nelze volit šetrnější alternativu umístění, pokud mají nové plochy být logicky
89
v kontaktu se stávající zástavbou. Také s ohledem na tuto skutečnost byla velká část ploch na
severním okraji určena k zástavbě až ve II. etapě.
9.3.3 Malšice
Na území sídla Malšice jsou vymezovány zastavitelné plochy převážně pro venkovské a
městské bydlení (BV-N, BM-N), území smíšené obytné (BS-N), smíšenou výrobu (VS-N), výrobu tzv.
„rušící“ (Vr-N), pro ČOV (TV2-N) a solární výrobu el. energie (Ve-N). Plošně významný je také
koridor průtahu silnice II/137 východní částí obce – VPS zakotvená v platném ÚP VÚC Táborsko.
Funkční rozvržení ploch je poměrně jednoznačné a logické – ve východní části byl potvrzen
průmyslový a výrobní charakter (nové plochy výroby byly situovány téměř výhradně do této části),
ve zbytku obce převažuje smíšená obytná a čistě obytná funkce. Výjimkou je navržená nerušící
plocha výroby el. energie ze slunečního záření (fotovoltaickou technologií), situovaná na západním
okraji sídla v blízkosti stávající ČOV.
Zastavitelné plochy byly vymezeny prakticky po celém obvodu sídla. Prvním kritériem pro
jejich vymezování bylo doplnění proluk a plošných rezerv stávající zástavby. Plochy byly vymezeny
v těsné vazbě na sídlo, přimykají se k přístupovým místním komunikacím, případně k procházející
silnici II. třídy, resp. její budoucí přeložce, a i k místním komunikacím (severozápad).
V osadách Nové a Staré Lány bylo vymezeno několik malých ploch pro bydlení venkovské,
opět ve vazbě na stávající zástavbu a příjezdové komunikace. Osady se nacházejí na půdách v I.
třídě ochrany.
Zastavitelné plochy pro území smíšené obytné byly vymezeny v osadě Červený Dvůr, a to
na základě platného stavebního povolení.
Sídlo Malšice a jeho okolí se nalézá na kvalitních půdách v I. třídě (střed, západ) a II.- III.
třídě (východ) ochrany ZPF. Vymezením ZP jsou zde nejvíce dotčeny právě pozemky kvality I. třídy,
které jsou zabírány zejména plochami pro bydlení. Plochy byly logicky voleny v příznivých, k jihu
sklonitých partiích, v návaznosti na zastavěné území, zároveň s možností dobré dopravní
dostupnosti a vybavení technickou infrastrukturou. Půda ve II. třídě a méně kvalitní půda ve III.
třídě ochrany se v záborech uplatňuje především u ploch výroby (lokality ve východní části sídla).
Z hlediska ochrany ZPF neexistuje pro umístění ploch příznivější řešení. S ohledem na tuto
skutečnost byla část ploch navržena k realizaci až ve II. etapě a též 2 plochy (na severu) pouze
jako územní rezerva.
Přednostně byly vytipovány lokality, kde vymezením ZP dojde ke scelení stávající zástavby, k
vyplnění proluk. Vodítkem pro jejich vymezení byly rovněž záměry obce a některých vlastníků
dotčených pozemků.
9.3.4 Maršov
Na území sídla Maršov jsou vymezovány zastavitelné plochy pro venkovské bydlení (BV-N),
pro ČOV (TV2-N), pro smíšenou výrobu (VS-N) a vytipována byla rovněž plocha pro solární výrobu
el. energie (Ve-N).
Plochy bydlení byly vymezeny v těsné vazbě na sídlo, přimykají se k místním komunikacím
90
a navazují na zastavěné území. Vymezením těchto ploch dochází ke scelení zástavby, okraje sídla
získávají kompaktnější tvar (sever, jih).
Plochy výroby byly situovány na severním okraji v těsné vazbě na stávající výrobní areál
(vymezením dochází ke scelení a zarovnání zastavěného území) a dále excentricky jihovýchodně od
sídla, kde se rovněž přimykají ke stávajícímu výrobnímu areálu.
Na periferiích sídla převládá zemědělská půda ve II. třídě ochrany, na jihozápadě a v okolí
výrobního areálu je zastoupena částečně i III třída. Z hlediska ochrany ZPF neexistuje příznivější
alternativa umístění rozvojových ploch.
9.3.5 Obora u Maršova
Na území sídla Obora u Maršova jsou vymezovány zastavitelné plochy pro venkovské
bydlení (BV-N), smíšenou výrobu (VS-N), hromadnou rekreaci (Rh-N) a pro ČOV (TV2-N).
Plochy byly vymezeny v těsné vazbě na ZÚ, přimykají se k přístupovým komunikacím,
případně rozšiřují záhumenní partie (východ, západ).
V okolí sídla převažují půdy ve II. třídě ochrany, místy se vyskytuje III. třída (v návaznosti
na nivní území Podmovčínského potoka východně od sídla), sporadicky I. třída.
Při návrhu ZP se půdám s II. třídou ochrany nelze vyhnout. Půdy ve III. třídě byly částečně
využity, dále jsou však pro zástavbu nevhodné (odlehlost, potoční niva, navíc OP ČOV). S ohledem
na tyto nepříznivé podmínky byla velká část ploch zařazena do II. etapy.
9.3.6 Třebelice
Na území sídla Třebelice jsou vymezovány zastavitelné plochy pro venkovské bydlení (BVN), smíšenou výrobu (VS-N) a pro ČOV (TV2-N).
Plochy pro bydlení byly vymezeny na severním okraji, částečně jako vyplnění proluky,
částečně navázáním na stávající zástavbu podél příjezdové komunikace. Další plochy byly vymezeny
při komunikaci a v záhumenních partiích JZ části sídla – tyto plochy byly zařazeny do II. etapy.
Plocha výroby byla navržena ve vazbě na stávající výrobní areál na východním okraji sídla.
Sídlo Třebelice se z větší části nalézá na kvalitních půdách v I. třídě ochrany. Střed obce,
kudy prochází potoční niva, je zařazen do III. třídy.
Nová zástavba je z větší části umístěna na půdy I. třídy ochrany. Projektant se snažil
maximálně pro umístění ploch využít méně kvalitních půd, avšak jejich další zábor je
neopodstatněný z důvodu nesrovnatelně horší obslužností dopravní a technickou infrastrukturou,
nivní polohy a navržené OP ČOV.
91
9.3.7 Všechlapy
Na území sídla Všechlapy jsou vymezovány zastavitelné plochy pro venkovské bydlení (BVN) a pro ČOV (TV2-N). Podstatná část zabíraných ploch je dána návrhem obchvatu silnice II/137,
vedeného severozápadně od sídla (DSII-N).
Plochy pro bydlení byly vymezeny po obvodu sídla, při příjezdových komunikacích. Plocha v
jižní části byla vymezena k realizaci ve II. etapě.
Obec Všechlapy stojí na nejkvalitnějších půdách v I. třídě ochrany. Pouze úzký pruh potoční
nivy, procházející sídlem z východu na západ, představuje plochu s půdou horší kvality (na východě
je návrhem pro zástavbu využit). Jinak zde není lepší alternativy, a to ani pro trasování přeložky
silnice II. třídy.
9.4
Zdůvodnění záboru ZPF – nezastavěné území
Celková plocha záborů ZPF pro přírodní plochy v nezastavěném území činí 31,66 ha. Plochy
zemědělské půdy v krajině jsou zabírány ve prospěch PUPFL a vodních ploch. Celková plocha
záborů pro PUPFL (NL-N) tvoří 26,78 ha, u vodních ploch (W-N) zábory představují 4,88 ha. Při
jejich vymezování byly maximálně respektovány plochy nejkvalitnějších půd v I. a II. třídě ochrany.
Ve větší míře dochází k jejich záboru v těchto dotčených lokalitách:

jihozápadně od Malšic (lokalita PUPFL 10) - zalesnění návrší (kóta 499) – obnova
krajinné dominanty ve vazbě na lesní masiv Kukle. Krajinotvorné opatření, oddělení
krajinných prostorů Malšic a sousedního Čenkova. Protierozní a ekostabilizační
opatření, součást protierozních a retenčních opatření na zorněných svazích nad
rybniční soustavou na Vnučském potoce.
K záborům zemědělské půdy v bonitě I. a II. tř. ZPF dochází z důvodu převažujícího
veřejného zájmu, kterým je zejména:
− ochrana přírody a krajiny (podpora ekologicko-stabilizační funkce krajiny, zvyšování
biodiverzity, podpora ÚSES); důvodem je velký rozsah zornění zemědělsky intenzivně využívané
krajiny a z toho plynoucí vysoká míra ekologické lability území. Řada z těchto ploch byla také
vymezena jako VPO pro založení prvků ÚSES.
− protipovodňová ochrana (podpora schopnosti krajiny vázat vodu, udržení vody v krajině a
zpomalení jejího odtoku z území); důvodem je nežádoucí zrychlený odtok povrchových vod z
velkých nečleněných ploch orné půdy.
− ochrana životního prostředí (ochrana vodních zdrojů, eliminace důsledků potenciálního
znečišťování podzemních vod).
− ochrana proti erozi (eliminace vodní, půdní a větrné eroze); důvodem jsou četné splachy kvalitní
svrchní vrstvy půdy v důsledku malé retence rozlehlých zorněných ploch.
− zvýšení rekreačního potenciálu území (obnova a podpora rozmanitosti, malebnosti a lepší
prostupnosti krajiny), nové vodní plochy (přírodní koupaliště) jako opatření zlepšující podmínky
využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu atd.
− potřeba zvýšení estetické a přírodní hodnoty krajiny, obnovy členité morfologie a segmentace
92
krajiny, zpestření krajinné mozaiky, obnovy přirozených přírodních dominant – zalesněných
návrší v zemědělské krajině, identifikace krajinných prostorů a posílení návaznosti na přírodní
plochy v okolních správních územích.
Uvedené zábory tvoří jen část koncepce uspořádání krajiny. Plochy navržených vodních
ploch a ploch navržených k zalesnění jsou v návrhu dále doplněny plochami krajinné zeleně (NSk) a
plochami trvalých travních porostů (NZt), které však z hlediska ochrany ZPF nepředstavují zábor.
Při návrhu koncepce uspořádání krajiny byly respektovány požadavky ucelenosti a dobré
dostupnosti pozemků zemědělské půdy.
Navržené plochy krajinných opatření, přestože mohou znamenat zmenšení rozsahu
zemědělsky využívaných ploch, na druhou stranu napomáhají udržení produkčních kvalit půdy (např.
eliminace větrné a půdní eroze, udržení vody v krajině – stabilizace a eliminace extrémů vodního
režimu krajiny).
Návrh ÚP respektuje zásady Evropské úmluvy o krajině.
Koncepce uspořádání krajiny, jejíž nedílnou součástí jsou výše zmíněné plochy, byla
navržena v souladu s hlavními cíli územního plánování. Těmi jsou ochrana a rozvoj hodnot území za
současné ochrany krajiny jako podstatné složky života obyvatel území a základu jejich totožnosti.
Koncepce uspořádání krajiny je významnou náplní územního plánu. Její redukce na výčet
přípustných činností na zemědělských plochách, paušálně bez vztahu ke konkrétní lokalitě, by byl
pro potřeby stanovení této koncepce povrchní a nedostačující. V krajině se odehrává mnoho
složitých, vzájemně provázaných komplexních dějů, než abychom na ni mohli nazírat jednostranným,
navíc produkčně (a tedy komerčně) zaměřeným pohledem. V tomto bodě ÚP respektuje rovněž
požadavek PÚR (kap. 2 – Republikové priority ÚP pro zajištění URÚ – podkapitola 2.2 – Republikové
priority, čl. 16: „Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat
přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve
svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území.“).
Vymezení ploch krajinných opatření je tedy jedním (nikoli jediným) ze základních předpokladů
naplňování krajinné koncepce, s cílem zvýšení hodnoty krajiny, s celou řadou pozitivních dopadů v
různých oblastech (zemědělství nevyjímaje) - viz příkladný výčet výše, z nichž řada svým
významem a důsledky přesahuje dané správní území, a které jsou, stejně jako ochrana ZPF, ve
veřejném zájmu.
9.5
Zábor PUPFL
V druhové skladbě lesů převládá smrk ztepilý s příměsí borovice lesní. Většina lesů spadá
do kategorie lesů hospodářských.
Podle geobotanické rekonstrukce vegetace má v převážné části řešeného území přirozené
předpoklady společenstvo acidofilních doubrav, a to jedlová a biková doubrava, v části území na
západě v okolí řeky Lužnice černýšová dubohabřina a na jihu to je biková bučina.
Plocha PUPFL se v tabulkovém vyhodnocení záborů pro jiné funkce objevuje pouze vzácně a
v zanedbatelném rozsahu. Celková výše předpokládaných záborů PUPFL (s kulturou nebo bonitou
lesa) představuje 0,24 ha.
U plochy 87 (0,01 ha) jde o okrajový zábor osamoceného lesního pozemku v záhumenní partii
93
západní části Malšic. Plocha je zabírána ve prospěch bydlení venkovského ve II. etapě (BV-N II).
U plochy 90 (0,13 ha) jde o výběžek pozemku s bonitou lesa do plochy vytipované pro
výrobu el. energie ze slunečního záření (Ve-N). Je součástí spojitých ZP navazujících na zastavěné
území Malšic.
U plochy 150 (0,05 ha) jde o zábor pozemku s bonitou lesa v rámci vymezené ZP pro bydlení
venkovské (BV-N) na jižním okraji sídla Obora u Maršova.
U plochy W36 (0,05 ha) jde o novou vodní plochu na místní bezejmenné vodoteči (přítok
Všechlapského potoka), primárně navrhovaná v sousedství lesa pro zvýšení retenčních schopností
území a zvýšení biodiverzity prostoru potoční nivy. Dotčená plocha má kulturu louky.
Jinak pozemky s kulturou nebo bonitou lesa v nezastavěném území programově nebyly v
návrhu ÚP ke změně funkce vymezovány.
U lokalit přiléhajících k lesním pozemkům je požadováno umístění veškerých staveb v
minimální vzdálenosti 50 m od okraje těchto pozemků. V případě potřeby zmenšit toto pásmo, nebo
umístit stavbu do tohoto pásma je nutno postupovat podle Lesního zákona v platném znění.
10. Rozhodnutí o námitkách a jeho odůvodnění
V průběhu veřejného projednání byly podány tyto námitky k návrhu územního plánu Malšice:
1. k.ú. Malšice – lokalita Červený dvůr - žádost o zakreslení nových zastavitelných ploch - funkce
smíšené obytné
Závěr:
Námitce se vyhovuje.
Odůvodnění:
Na stavbu je vydáno platné stavební povolení.
2. k.ú. Dobřejice
a) požadavek na změnu regulativů pro zastavitelnou plochu Z.DOB.10 - OP produktovodu ze 100 m
na 50 m
b) požadavek na rozšíření zastavitelné plochy na hranici 50 m hranice OP od trasy produktovodu
- žadatel p. Benda
Závěr:
Odůvodnění:
ad a)
Na základě vyjádření Čepro a.s., které obdržel pořizovatel 2. 12. 2009, kde se povoluje
zástavba po hranici 50 m od trasy produktovodu, při splnění podmínky, že plocha bude sloužit
94
výlučně pro individuální rekreaci, bude z regulativů plochy Z.DOB.10 vypuštěna podmínka, že nelze
situovat zástavbu do 100 m od trasy vedení produktovodu.
ad b)
V ÚP zastavitelná plocha pro individuální rekreaci k hranici 70 m od trasy produktovodu,
celkem zábor ZPF: 0,48 ha (V. tř.). Nově bude hranice zastavitelného území posunuta až na 50 m
k trase produktovodu.
Stanoviska DO:
Orgán ochrany ZPF: lze akceptovat.
MěÚ Tábor OŽP: bez připomínek.
3. k.ú. Malšice – požadavek vyjmutí pozemku parc. č. 627/1 z plochy podmíněné územní studií –
žadatel p. Malá, Mgr. Kristiánová
Závěr:
Odůvodnění:
- pozemek navazuje na zastavěné území
- přístupné z komunikace
- celá parcela bude využita pro výstavbu 1 RD, žadatel předpokládá výstavbu v roce 2010
Stanoviska DO:
Orgán ochrany ZPF: orgán ZPF neřeší, vyjmutí pozemku z plochy podmíněné ÚS.
4. k.ú. Čenkov u Malšic – požadavek na posunutí návrhové plochy Z.ČE.1 o 20 m jižním směrem –
žadatel p. Kluzák
Závěr:
Odůvodnění:
K záměru byla zpracována studie vlivu na krajinný ráz. Součástí záměru je provedení
rozsáhlých sadových úprav začleňujících stavbu do krajiny. Posunutím plochy se dopad záměru na
krajinný ráz v zásadě nemění. Rovněž rozsah záboru ZPF se nemění.
Pro posun plochy hovoří výhodnější terénní podmínky - lepší rovinatý terén a z toho
plynoucí minimalizace přesunů deponie orné půdy.
Stanoviska DO:
Orgán ochrany ZPF: nemá vliv na další zábor ZPF – bez námitek.
MěÚ Tábor OŽP: nemáme připomínky.
95
5. k.ú. Malšice – požadavek na zahrnutí pozemku parc. č. 304/7 do I. etapy zástavby – žadatel
Městys Malšice
Závěr:
Odůvodnění:
Plocha Z.MAL.15 je v ÚP určena jako BV–N II. etapa. Pozemek parc. č. 304/7 k.ú. Malšice je
možné získat od Pozemkového fondu ČR. V případě rozparcelování a prodání stavebních parcel,
městys získá prostředky na zainvestování dalších rozvojových ploch.
Stanoviska DO:
Orgán ochrany ZPF: vyhodnoceno ve stanovisku ZPF, lze souhlasit s navrženou změnou
etapovitosti.
6. k.ú. Dobřejice – požadavek na zařazení pozemků parc. č. 727/45, 727/51, a 852/1 pro výrobní
(průmyslovou) zónu – žadatel Zemědělská a.s. Březnice
Závěr:
Pozemek parc. č. 852/1 k.ú. Dobřejice (je součástí zastavěného území, určeného v ÚP jako plocha
přestavby pro smíšenou výrobní funkci) – námitce se vyhovuje.
V rozsahu pozemků parc. č. 727/45 a 727/51 v k.ú. Dobřejice se námitce nevyhovuje.
Odůvodnění:
Pozemek parc. č. 852/1 je již v ÚP zařazen do plochy VS-N.
Pozemky parc. č. 727/45 a 727/51 jsou v ÚP určeny jako plochy orné půdy a plochy
smíšené, nezastavěného území – krajinné zeleně. Celkem se jedná o 9 460 m2 .
Pozemky žadatele se nachází při vjezdu do sídla, z urbanistického hlediska se jedná o
území pohledově exponované, v nejvýše položené části sídla a tedy v dominantní poloze tohoto
komorního krajinného prostoru.
Návrh tohoto rozsahu zastavitelných ploch určených pro výrobu a skladování by znamenal
výrazné posílení výrobní funkce a představoval by změnu v urbanistické koncepci sídla Dobřejice,
které je svým charakterem určené zejména k bydlení. Rovněž krajinný ráz by byl touto změnou
velmi negativně a nevratně ovlivněn, došlo by k narušení harmonického posazení sídla v krajině.
V územním plánu je v tomto sídle vymezena rozvojová plocha pro smíšenou výrobu o
velikosti 0,45 ha (Z.DOB.3), navazující na stávající areál, kterým je pohledově odcloněna. Tato
plocha se jeví pro rozvoj sídla jako dostačující. Další rozvojové plochy pro výrobu a skladování
jsou navrženy zejména v sídle Malšice (12,93 ha), které je z hlediska jeho centrální polohy v území
a tradičního zastoupení výrobních funkcí pro tyto aktivity vhodnější.
Území navazuje na další pozemky, které jsou předmětem námitky č. 7 na zastavitelné plochy
pro výrobu.
Stanoviska DO:
OŽP MěÚ Tábor: Jedná se o území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu (viz Generel krajinného
96
rázu, AV ateliér, 2009). Sídlo Dobřejice je v blízkosti přírodního parku Kukle. Takto rozsáhlý
záměr výrobního charakteru zde není vhodné realizovat.
Orgán ochrany ZPF: V předmětné lokalitě by se jednalo o velký zábor nejkvalitnější zemědělské
půdy (pozemky I. tř. ochrany) - nedoporučujeme. Doporučujeme ponechat zastavitelný pouze
stávající zeměděl. areál, který je v ÚP navržen k přestavbě na plochu pro výrobu smíšenou.
7. k.ú. Dobřejice – požadavek na zařazení pozemků parc. č. 852/5, 727/2, 727/10, 852/8, 727/12,
727/55, 727/46, 727/13, 727/57, 727/11, 727/15, 852/9, 727/48 a 727/14 pro výrobní zónu –
žadatel PaedDr. Jiří Štěch
Závěr:
V rozsahu pozemků parc. č. 852/8 a 852/5 v k.ú. Dobřejice (jsou součástí zastavěného území,
určeného v ÚP jako plocha přestavby pro smíšenou výrobní funkci) se námitce vyhovuje.
V rozsahu pozemků parc.č. 727/2, 727/10, 727/12, 727/55, 727/46, 727/13, 727/57, 727/11, 727/15,
852/9, 727/48 a 727/14 v k.ú. Dobřejice se námitce nevyhovuje.
Odůvodnění:
Pozemky 727/2, 727/10, 727/12, 727/55, 727/46, 727/13, 727/57, 727/11, 727/15, 852/9,
727/48 a 727/14 jsou v ÚP určeny jako nezastavěné území, převážně jako orná půda. Celkem se
jedná o 14 216 m2.
Pozemky žadatele se nachází při vjezdu do sídla, z urbanistického hlediska se jedná o
území pohledově exponované, v nejvýše položené části sídla a tedy v dominantní poloze tohoto
komorního krajinného prostoru.
Návrh tohoto rozsahu zastavitelných ploch určených pro výrobu a skladování, resp.
smíšenou výrobu by znamenal výrazné posílení výrobní funkce a představoval by změnu v
urbanistické koncepci sídla Dobřejice, které je svým charakterem určené zejména k bydlení. Rovněž
krajinný ráz by byl touto změnou velmi negativně a nevratně ovlivněn, došlo by k narušení
harmonického posazení sídla v krajině.
Další rozvojové plochy pro výrobu a skladování jsou navrženy zejména v sídle Malšice
(12,93 ha), které je z hlediska jeho centrální polohy v území a tradičního zastoupení výrobních
funkcí pro tyto aktivity vhodnější.
Území navazuje na další pozemky, které jsou předmětem námitky č. 6 na zastavitelné plochy
pro výrobu.
Stanoviska DO:
MěÚ Tábor OŽP: Jedná se o území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu (viz. Generel krajinného
rázu, AV ateliér, 2009). Takto rozsáhlý záměr výrobního charakteru zde není vhodné realizovat.
Orgán ochrany ZPF: Pozemky BPEJ I. a II. tř. ochrany. Na kvalitních půdách by se jednalo o velký
zábor - nedoporučujeme.
8. k.ú. Malšice – námitka k VPS - koridor přeložky II/137 – p. Miroslav Ragan
Závěr:
Námitce se nevyhovuje.
97
Odůvodnění:
Územní plán je zpracován v plochách v měřítku 1:5000 a trasa přeložky II/137 je vymezena
koridorem. Námitka se týká vzdálenosti trasy vedení přeložky II/137 a stávající studny na pozemku
p. Ragana a studny na sousedním pozemku firmy TSH Plast.
Pan Ragan se ve své námitce odkazuje na § 24a vyhlášky č. 269 ze dne 12. 8. 2009, kterou
se mění vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. § 24a je součástí
části třetí této vyhlášky – „Požadavky na vymezování a využívání pozemků“. Dle § 1 odst. 2 vyhl.
501/2006 Sb. v platném znění, se při vymezování ploch v územních plánech použije pouze část
druhá této vyhlášky, ustanovení části třetí se použije při vymezování pozemků a umisťování
staveb na nich tzn. v podrobnější dokumentaci než je územní plán (RP, PD k územnímu řízení). V
této návazné dokumentaci budou zároveň řešeny přístupy ke stávajícím objektům, vzdálenosti
studní atd.
9. k.ú. Všechlapy u Malšic – námitka k vymezení pozemku st. parc. č. 30 a 53/2, pro výrobu a
skladování, žádost o ponechání a rozšíření stávající živočišné výroby – žadatelka Růžena
Kovaříková
Závěr:
Námitce se nevyhovuje.
Odůvodnění:
Projektant ÚP: Požadavek na zachování funkce zemědělské výroby nebyl akceptován z důvodu
převažujícího charakteru a určení území, kterým je bydlení (navrhované, ale zejména rovněž
stávající). Důležité je zachování vysoké kvality čistého a zdravého obytného prostředí, které by
kapacitnější zemědělská výroba svými negativními vlivy mohla významně snížit.
V ÚP jsou pozemky navrženy jako plocha přestavby ze zemědělské výroby na plochu
smíšenou výrobní („nerušící“ výroba a skladování), neobtěžující svou činností okolí (VS-N).
Regulativy těchto ploch zemědělskou výrobu nevylučují, avšak za předpokladu, že tato činnost
nebude svými případnými negativními vlivy (zejména zápach) zasahovat své okolí (hranice
negativních vlivů je totožná s hranicí plochy, pozemku).
Stanoviska DO:
Orgán ochrany ZPF: změnu účelu využití neřeší orgán ochrany ZPF, doporučujeme zachovat
navržený stav dle požadavků obce.
Městys Malšice: souhlasíme s využitím, které nebude negativně ovlivňovat životní prostředí a
okolní zástavbu.
98
11.
Vyhodnocení připomínek
V průběhu veřejného projednání byly uplatněny tyto připomínky k návrhu územního plánu
Malšice:
1. k.ú. Obora u Maršova – požadavek na využití pozemku parc. č. 542/4 pro individuální rekreaci, v
ÚP určeno jako plocha zemědělská – trvalé travní porosty (NZt-S) – žadatel p. Bc. Luboš Préda
Závěr:
Připomínce se nevyhovuje.
Odůvodnění :
Projektant ÚP: Jde o území, které je již stranou sídla, bez vazby na zastavěné území sídla;
výstavba v této lokalitě by zapůsobila jako precedent a vedla by k nežádoucímu zastavování volné
krajiny, navíc v místě s ekologicky hodnotnými přírodně krajinářskými složkami území.
- jde o VKP ze zákona - nivní území, interakční prvek břehových porostů významný pro zachování
druhové biodiverzity, významný krajinotvorný prvek a výrazný kompoziční prvek pro sídlo (zelený
klín vstupující z jihu do zástavby v podobě nivy a doprovodné zeleně bezejmenného přítoku
Bezděčínského potoka);
zástavbou a intenzivním rekreačním využitím by tyto důležité funkce byly narušeny
- jde o zátopové území (pod hrází rybníka) s rizikem záplav při povodních; zástavba by působila
jako nežádoucí překážka při odtoku přívalových vod, s rizikem ztrát na majetku a ohrožení
bezpečnosti osob
- celkově lze tedy shrnout, že v dané lokalitě je z urbanistického a krajinářského hlediska
nevhodný jak požadovaný způsob využití, tak zástavba obecně.
Stanoviska DO:
Orgán ochrany ZPF: z hlediska narušení organizace ZPF nedoporučujeme
MěÚ Tábor OŽP: souhlasíme s názorem projektanta, s požadavkem nesouhlasíme
2. k.ú. Malšice – požadavek na zahrnutí pozemku parc. č. 179/19 k zástavbě RD – v ÚP určeno
jako plocha zemědělská – trvalé travní porosty (NZt-S), žadatelé Josef a Eva Bučínských
Závěr:
Připomínce se vyhovuje.
Zástavba bude podmíněna územní studií.
Odůvodnění:
Územní plán se zpracovává v plochách, nelze proto vymezit samostatný pozemek bez vazby
na zastavěné území sídla. Pozemek parc. č. 179/19 bude zahrnut do plochy bydlení, společně
s pozemky přilehlými ke stávajícímu zastavěnému území.
Stanoviska DO:
KÚ, odbor dopravy: - souhlasí s připojením na komunikaci II/137, požaduje ale, aby plocha určená
pro zástavbu byla napojena jedním sjezdem. Z tohoto důvodu bude zástavba v lokalitě podmíněna
územní studií.
99
Ochrana ZPF: souhlasí
Městys Malšice: souhlasí
MěÚ Tábor OŽP: S ohledem na to, že dotčená lokalita je v sousedství výrobního areálu, nelze zde
argumentovat negativním vlivem na krajinný ráz. Z pohledu zájmů ochrany přírody nemáme
připomínky.
3. k.ú. Malšice – požadavek na zahrnutí pozemku parc. č. 933/19 k zástavbě RD – žadatelka J.
Helclová
Závěr:
Odůvodnění:
Z urbanistického hlediska není vhodné dále rozšiřovat navržené zastavitelné plochy směrem
do volné krajiny. Zastavitelné plochy se v územním plánu vymezují s ohledem na potenciál rozvoje
a míru využití zastavěného území. Pozemek je bez možnosti přístupu z komunikace.
Stanoviska DO:
MěÚ Tábor OŽP: Doporučujeme požadavku nevyhovět. Jedná se o požadavek na zastavování volné
krajiny.
Orgán ochrany ZPF: Doporučujeme požadavku nevyhovět. V celém správním území je ÚP navrženo 58
ha pro bydlení, není vhodné dále protahovat tvar sídla, zejména na půdách I. tř. bonity.
Přednostně doporučujeme využívat proluky a navržené zastavitelné plochy.
4. k.ú. Malšice – požadavek na zahrnutí pozemků parc. č. 933/29, 1000/109 a 2121/20 k zástavbě
RD – žadatelka Věra Hejná
Závěr:
Odůvodnění:
Jde o pozemky, bez vazby na zastavěné území sídla, bez přístupu a návaznosti
inženýrských sítí. Pozemky jsou v současné době zemědělsky využívané – orná půda.
Stanoviska DO:
Orgán ochrany ZPF: nedoporučuje z důvodu umístění záměru do volné krajiny, zeměděl. využívané,
bez návaznosti na zast. území. Pozemky parc. č. 933/29 a 2121/20 jsou - I. tř. ochrany
MěÚ Tábor OŽP: Jedná se o požadavek na zastavování volné krajiny. Požadavku doporučujeme
nevyhovět.
100
5-6. k.ú. Malšice – požadavek na zahrnutí pozemků parc. č. 247, 248/2 a 248/1 k zástavbě RD –
žadatelky Věra Skaláková a Radka Švadlenová
Závěr:
Připomínkám se vyhovuje.
Odůvodnění:
Jde o pozemky navazující na zastavěné území sídla, tvořící proluku mezi navrženými
zastavitelnými plochami. Zástavbu je nutné situovat mimo OP komunikace.
Stanoviska DO:
Orgán ochrany ZPF: minimální zábor, logická návaznost na zastavěné území, méně kvalitní půdy
(zábor ZPF celkem – 1 655 m2) - BPEJ III. tř. ochrany - souhlasíme.
12.
Údaje o počtu stran odůvodnění územního plánu a počtu
výkresů grafické části
Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje 101 stran formátu A4.
Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje 8 výkresů:
O1a
KOORDINAČNÍ VÝKRES - jih
1 : 5 000
O1b
KOORDINAČNÍ VÝKRES - sever
1 : 5 000
O2
KOORDINAČNÍ VÝKRES – detail Malšice
1 : 2 000
O3a
VÝKRES KONCEPCE VEŘ. INFRASTRUKTURY - jih
1 : 5 000
O3b
VÝKRES KONCEPCE VEŘ. INFRASTRUKTURY – sever
1 : 5 000
O4
VÝKRES ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
1 : 25 000
O5a
VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU - jih
1 : 5 000
O5b
VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU - sever
1 : 5 000
101

Územní plán ODŮVODNĚNÍ

Transkript

Podobné dokumenty

Číslo 01-11 - Měsíčník Vltavín

Rozhodnutí - Obec Frýdštejn

2 | 2014

1 a - Městys Radomyšl

květen

Průvodce po krásách - černá v pošumaví

OZUOPK-PP_CHKO_Ceske_stredohori_Rozbory

zde - Hodkovice nad Mohelkou

odůvodnění ÚP - Týn nad Vltavou

a. obec b. charakteristika obce c. vodovody

Textova cast_ODUVODNENI

Rekreace versus ochrana přírody a krajiny, 1. - 3 - O projektu

Město LOM ÚZEMNÍ PLÁN TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU