Entourage I. obsah

Tréninkový modul Entourage I. + II.
Podrobné informace o obsahu obou modulů
Moduly Entourage jsou tematicky rozděleny dle aktuálních témat mladých sportovců a jejich rodičů.
Zvolená témata modulů sice udávají centrální linii, nejsou však dogmatem. Z praxe je bežné, že
zpracování jednoho tématu otevře dveře do jiného, které se projeví jako skutečný původce dané
problematiky a odpoví tak rodičům na dlouho diskutované téma.
Entourage I.
Centrální téma: Sebesabotáž
Jedeme v autě na turnaj, syn se zdá motivovaný a těší se. Bavíme se o taktice, rozebíráme soupeře.. sám od sebe se zapojuje do debaty.
Bude to krásná sobota..
Začal zápas. Hraje krásně, dnes by mohl konečně předvést, co jsme natrénovali. Najednou se něco stane, jeden dva auty a klid je pryč.
Začíná spěchat, přestává se pohybovat, jakoby ztratil původní odvahu jít si pro bod a uhrát si to sám. Chodí po kurtu se svešenými rameny,
běhá zlomený v pase.. údery ztratily počáteční razanci, ruka přestala švihat. Co se to proboha děje? Probouzí se ve mě dobře známý pocit
bezmoci, který postupně přechází ve vztek. Musím něco udělat, už se na to nemůžu dívat. Párkrát hlasitě zatleskám, houknu na něj: "Makej,
to půjde!". Místo aby se povzbudil, obrací se jeho pozornost na mě. Vztekle mávne rukou, ať jsem zticha. Už to nevydržím. Zkouším ho
znovu povzbudit, ale je to ještě horší, jako by to celé dělal naschvál. Odcházím raději pryč dát si něco do bufetu. Kdyz se po deseti minutách
vracím, zjišťuji, že set je pryč. Zase se to stalo znovu. Kolik přípravy jsme tomu věnovali. Nejraději bych se na to vykašlal a dal ho na
kolektivní sport, má to vůbec cenu?
Proč se tohle děje? Jak mu můžu pomoci? Vždyť si sám podkopává nohy..
Na tyhle a další otázky odpovídá tréninkový workshop Mental Supremacy Entourage I.
Entourage II.
Centrální téma: Nenáročnost
Jedeme se podívat na turnaj, konečně uvidím naživo Kvitku a jiné hráčky světové stovky. Má 14 letá dcera Aneta jde se mnou. Poslední rok
se jí začalo dařit, začíná se jí formovat ženská postava, je v desítce v ročníku a jsem rád, že ji můžu konečně ukázat pořádný tenis. Na
tribuně bylo místo zhruba v polovině, takže bude dobře vidět. Počasí je akorát, pod mrakem a ne moc horko. A už je to tady, přichází Petra,
zdraví publikum, je na ní vidět, že si domácí prostředí vychutnává. Ještě los a hurá na rozehrávku. První míče jsou ve hře a mě se chytá
divný pocit, že něco není v pořádku. Ta lehkost, ta ladnost.. vždyť ona neudělá pohyb navíc. Ty míče letí skoro samy, jako by se jich lehce
dotýkala pouze konečky prstů. Toho jsem si v televizi nikdy nevšiml a navíc se to nedá s Anetou vůbec porovnat. Jasně, Aneta je teprve
juniorka, ale sílu už má taky. Při zápasech jí míče letí taky rychle, jenže té úderové razanci odpovídá i výraz v jejím obličeji.. na podobné rány
se daleko víc nadře. O lehkosti nemůže být řeč. Však to se spraví, chlacholím se..máme ještě dost času. Ale sám vím, že něco nesedí.
Proč se tohle děje? Co leží za lehkostí a nenáročnou ladností předních světových hráčů? Jak můžu přejít na režim "z minima
vytáhnout maximum?"
Na tyhle a další otázky odpovídá workshop Mental Supremacy Entourage II.